STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU RADBUZA NA OBDOBÍ

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU RADBUZA NA OBDOBÍ 2012-2020

Zpracovatelský tým: Beneš Pavel Jindřich Jindřich Kasl Martin Regentová Miloslava Sýkora Marek

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje Okresní úřad Plzeň-jih Mikroregion Radbuza Okresní úřad Plzeň-jih Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje

Zpracovatelský tým aktualizace dokumentu 2012: Kubernátová Andrea Mikroregion Radbuza Svoboda Tomáš Centrum pro komunitní práci Martínek Jan Centrum pro komunitní práci

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................... 5 SITUAČNÍ ANALÝZA ............................................................................................... 9 1. POLOHA.................................................................................................................. 9 1.1 Poloha .................................................................................................................................... 9 1.2 Přírodní podmínky ................................................................................................................ 9

2. OSÍDLENÍ ............................................................................................................. 10 2.1 Obyvatelstvo ....................................................................................................................... 10 2.2 Byty a bytová výstavba ..................................................................................................... 11 2.3 Sídelní struktura ................................................................................................................. 11

3. EKONOMIKA ......................................................................................................... 13 3.1 Struktura ekonomické základny ....................................................................................... 13 3.3 Trh práce ............................................................................................................................. 13

4. CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................. 15 4.1 Přírodní a kulturně historické zajímavosti ....................................................................... 15 4.2 Předpoklady materiálně-technické základny .................................................................. 16

5. OBČANSKÁ VYBAVENOST ..................................................................................... 18 5.1 Školství ................................................................................................................................. 18 5.2 Zdravotnictví a sociální péče ............................................................................................ 18 5.3 Kultura a sport .................................................................................................................... 19 5.4 Spolková činnost................................................................................................................. 20

6. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA........................................................ 23 6.1 Dopravní síť ........................................................................................................................ 23 6.2 Dopravní obslužnost .......................................................................................................... 23 6.3 Technická infrastruktura ................................................................................................... 23

7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................... 25 7.1 Ochrana přírody a krajina ................................................................................................. 25 7.2 Ochrana ovzduší ................................................................................................................. 25 7.3 Ochrana vod ........................................................................................................................ 25 7.4 Nakládání s odpady ............................................................................................................ 26

SWOT ANALÝZA ..................................................................................................... 27 STRATEGIE ROZVOJE .......................................................................................... 29 PRIORITA: ROZVOJ VYBAVENOSTI SÍDEL ................................................................. 23 PRIORITA: STABILIZACE A ROZVOJ OBYVATEL ......................................................... 25

PRIORITA: HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ, ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI ........................... 27 PRIORITA: ZACHOVÁNÍ A ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI ..................................... 29 PRIORITA: ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................... 31

ZPŮSOB REALIZACE STRATEGIE .................................................................... 33 INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI ........................................................................... 35 SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ............................................................................... 36

Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza

Úvod Mikroregion Radbuza, ležící v Plzeňském kraji v západní části okresu Plzeň-jih, vznikl v březnu roku 1999. Je tvořen obcemi v okolí měst Dobřany, Holýšov a Stod s téměř 41 113 obyvateli. Mikroregion se rozkládá na rozloze 194 km2, je přirozeným spádovým územím při řece Radbuze, po které byl pojmenován. Mikroregion Radbuza tvoří 27 obcí: Bělá nad Radbuzou, Dnešice, Dobřany, Holýšov, Honezovice, Horšovský Týn, Hradec, Chlumčany, Chotěšov, Kotovice, Kvíčovice, Líně, Lisov, Líšina, Merklín, Nová Ves, Poběžovice, Přehýšov, Přestavlky, Stod, Střelice, Štichov, Tlučná, Ves Touškov, Vstiš, Zbůch, Zemětice. Obce Bělá nad Radbuzou, Horšovský Týn a Poběžovice jsou součástí mikroregionu pro realizaci projektu „Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy. Po obsahovém i administrativním ukončení tohoto projektu své členství v Mikroregionu Radbuza ukončí a tudíž se nebudou podílet na realizaci této rozvojové strategie. Z tohoto důvodu nejsou tyto obce zahrnuty do území, které tato rozvojová strategie řeší. Návrh založit Mikroregion Radbuza vzešel z jednání zástupců obcí. Ti chtějí společně postupovat při řešení nedostatečné technické a občanské vybavenosti území, zlepšení dopravní obslužnosti, zamezení dalšího růstu nezaměstnanosti apod. Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza vznikla v roce 1999. Aktualizace strategie proběhla v první polovině roku 2012. Samotná strategická část dokumentu obsahuje pět priorit, které jsou dále rozpracovány do úrovně cílů, opatření a aktivit. Příklady aktivit uvádějí možnosti naplnění jednotlivých cílů a priorit. Naplnění dlouhodobých priorit dokumentu probíhá postupně pomocí realizace konkrétních projektů, které v souladu se strategií řeší problémy v příslušném místě a čase. Charakteristika a využití dokumentu Dokument Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza má za úkol formulovat klíčové problémy obcí a ve společném konsensu formulovat rozvojovou strategii. Platnost aktualizované verze dokumentu je plánována na období 2012–2020. Účelem Strategie je koordinace postupu samospráv členských obcí mikroregionu v oblasti celkové obnovy a rozvoje svého zájmového území. Dokument je zároveň nástrojem pro čerpání finančních zdrojů krajských, národních i evropských programů. Východiskem pro zpracování aktuálního dokumentu byla původní verze Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza. Společně se zástupci členských obcí mikroregionu byla aktualizována SWOT analýza území mikroregionu. Shromáždění členů také vyhodnotilo (na svém setkání dne 13. 3. 2012 ve Stodu) naplňování priorit své rozvojové strategie a formulovalo nové cíle a priority na období 2012–2020. Zároveň byla zpracována i nová analýza území, která reflektuje stávající situaci v zájmovém území Míkroregionu Radbuza. Revizí prošla i realizační část rozvojové strategie. Dosavadní vývoj Mikroregionu Radbuza Sdružení obcí Mikroregion Radbuza bylo založeno v roce 1999. V současné době ho tvoří 27 obcí v západní části okresu Plzeň-jih, ve kterých žije 41 113 obyvatel. Motivem pro jeho vznik byla snaha obcí v okolí řeky Radbuzy společně hledat řešení konkrétních problémů venkovského prostoru. Vzhledem k venkovskému charakteru území byly více patrné negativní dopady na životní prostředí vyvolané vyšší koncentrací průmyslových aktivit v tomto mikroregionu (ve srovnání s jinými částmi okresu Plzeň-jih). Dalšími Úvod

Strana 5


problémy v území Radbuzy byl nízký stupeň vybavenosti a kvality infrastruktury v sídlech a nedostačující kapacity občanské vybavenosti. Za dobu svého působení se podařilo obcím sdruženým v Mikroregionu Radbuza splnit mnohé ze svých vytčených cílů. V první fázi byl zpracován strategický dokument „Plán rozvoje Mikroregionu Radbuza” a bylo vytvořeno rozvojové centrum mikroregionu - pracoviště regionálního manažera. Zpracovaný dokument vytváří koncepční podklad pro další směry rozvoje mikroregionu a pro získávání finančních prostředků za tímto účelem. Rozvojové centrum mikroregionu za dobu svého působení prokázalo svůj význam, jeho služby jsou určeny pro místní obyvatele, turisty, veřejné i soukromé subjekty. Podílí se na nejrůznějších aktivitách, z nichž nejdůležitější je příprava, organizace a realizace integrovaných projektů mikroregionu. Prostřednictvím rozvojového centra získaly obce mikroregionu lepší dostupnost informací (např. mají možnost získávat potřebné informace o různých finančních zdrojích, o vzdělávacích, kulturních a společenských událostech v úzkém i širším okolí), podařilo se navázat kontakty a zahájit spolupráci s mnoha různými subjekty a institucemi, které svou činností napomáhají rozvoji území. Centrum mikroregionu se výrazně podílí na získávání finančních prostředků pro realizaci aktivit v mikroregionu, zabezpečuje zpracování veškerých podkladů nutných k jejich realizaci. Mezi největší úspěchy, kterých obce společným úsilím dosáhly, patří převod areálu poutního kostela na Křížovém vrchu do vlastnictví Mikroregionu Radbuza, o což se usilovalo několik let. Smlouva o převodu byla podepsána až v roce 2004. Tehdy se začalo poutní místo společnými silami opravovat a stala se z něj hlavní dominanta území Mikroregionu Radbuza. Dalším neméně významným projektem připravovaným obcemi od roku 1999 a zahájeným v roce 2006 se stal projekt Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy, v rámci kterého byla vybudována či zrekonstruována vodohospodářská infrastruktura pro čištění odpadních vod v celkem devíti obcích ležících na řece Radbuze. Realizací projektu došlo kromě dalšího snižování ekonomických a sociálních rozdílů občanů v rámci České republiky a Evropské unie především k ochraně životního prostředí, tedy zlepšení čistoty vod vypouštěných ze strany obcí do řeky Radbuzy, která je jednou z významných řek v území Plzeňského kraje tekoucí do krajského města Plzně.

Nejvýznamnější realizované aktivity Mikroregionu Radbuza

Název projektu Obnova tradic poutního místa a rozhledny Křížový vrch Okno do světa internetu pro města a obce MR Zajištění činnosti IC a propagace MR Vzdělávací činnost pro obce MR Vybudování sběrných dvorů na území Mikroregionu Radbuza Povodňová ISPA

Plynofikace obcí Hradec a Ves Touškov Budování absorpční kapacity místních a regionálních orgánů pro řízení programů EU na

Úvod

Doba realizace

Rozpočet

2002

116 000,-Kč

2002 2002 2002 2003

90 000,-Kč 91 000,-Kč 75 000,-Kč 6 000 000,-Kč

2003–2004

2004 2006

město Dobřany 12 288 490,-Kč, obec Chotěšov 17 463 554,-Kč, město Stod 3 737 916,-Kč obec Hradec 6 832 711,-Kč obec Ves T. 6 455 487,-Kč 160 000,-Kč

Strana 6

Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza území Plzeňského kraje v období 2007–2013 (zkráceně projekt BAK) Vzdělávací a poradenská činnost Mikroregionu 2005 Radbuza Obnova tradic lokality Křížový vrch 2006 Vzdělávací a poradenská činnost Mikroregionu 2006 Radbuza Odkanalizování a čištění odpadních vod v 2006–2008 povodí řeky Radbuzy Budování kapacit pro podporu plnění plánů 2006–2008 odpadového hospodářství obcí a kraje s účastí veřejnosti v Plzeňském a Jihočeském kraji Obnova tradic poutního místa Křížový vrch 2008 Poradenská a vzdělávací činnost pro města a 2008 obce MR Značení cyklotras Mikroregionu Radbuza – I. 2008 etapa Posílení vlastních zdrojů v rámci projektu 2008 „Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy" Dovybavení a modernizace území svazku obcí 2009 mikroregionu Radbuza infrastrukturou pro sběr vytříděných složek odpadů se zaměřením na oddělený sběr transparentního skla Poradenská a vzdělávací činnost pro města a 2009 obce MR Oprava přístupových cest na Křížový vrch 2009 Propagace nově označených cyklotras MR 2009 Informační tabule do členských měst a obcí 2010 Mikroregionu Radbuza Podpora projektů v oblasti vodohospodářství – podp. 2010 projektů kanalizací a ČOV – v rámci projektu „Čistá Radbuza II.“ Vybavení pro pořádání společenských akcí 2011 Mikroregionu Radbuza Podpora projektů v oblasti vodohospod. – 2011 podpora projektů kanalizací a ČOV – v rámci projektu „Čistá Radbuza II.“

100 000,-Kč 258 000,-Kč 100 000,-Kč 857 000 000,-Kč Celkové náklady projektu 11 mil. Kč (MR ve výši 143 700,- Kč) 168 000,-Kč 100 000,-Kč 288 000,-Kč 15 000 000,-Kč

200 000,-Kč

501 000,-Kč 101 000,-Kč 151 000,-Kč 421 000,-Kč hrazeno z rozpočtu obce Líšina

231 000,-Kč hrazeno z rozpočtu obcí

Z výčtu projektů vyplývá velká aktivita a snaha členských obcí svoje problémy v území řešit. Stejně úspěšní chtějí být členové mikroregionu i v dalším programovacím období. Činnost Mikroregionu Radbuza v programovacím období 2012–2020 je definována v návrhové části tohoto dokumentu. Záměry do dalšího období: - hledání možností využití chátrajících objektů v mikroregionu – získávání investic a vytváření širší pracovní nabídky - zlepšování dopravní obslužnosti území z hlediska dostupnosti zaměstnání, služeb občanské vybavenosti a dalších potřeb obyvatel - zlepšování vybavenosti obcí technickou infrastrukturou - spolupráce se zemědělci – ochrana a obnova krajiny, využití bývalých zemědělských objektů - pokračování v obnově tradic poutního místa a rozhledny Křížový vrch - investice do stavebních úprav a vybavení základních i mateřských škol - obnova veřejných prostranství členských obcí Úvod

Strana 7


-

investice do veřejné infrastruktury v souvislosti s rodinnou či podnikatelskou výstavbou vybudování či zrekonstruování vodohospodářské infrastruktury pro čištění odpadních vod pro obce do 2000 EO vybudování Mezinárodní cyklostezky Praha – Plzeň – Regensburg s označením CT3 na území v Mikroregionu Radbuza

Úvod

Strana 8


Situační analýza 1. POLOHA 1.1 Poloha Mikroregion Radbuza leží v Plzeňském kraji, v západní části okresu Plzeň-jih jihozápadně od města Plzně. Území mikroregionu tvoří většina obcí pověřených úřadů Dobřany, Holýšov a Stod. Mikroregion sousedí s okresy Domažlice, Plzeň-město, Plzeňsever a Tachov a dále s Mikroregionem Přešticko a dalšími obcemi okresu Plzeň-jih. Tento mikroregion se řadí mezi méně zalidněná území České republiky, ale nadprůměrně zalidněné území okresu Plzeň-jih (hustota zalidnění mikroregionu 90,1 obyv./km2). Největšími sídly mikroregionu jsou města Dobřany (cca 6 107 obyv.), Holýšov (cca 4 943 obyv.) a Stod (cca 3 719 obyv.).1 Mikroregionem Radbuza prochází tři významné plzeňské radiály. Územím mikroregionu prochází dálnice D5 (Praha – Plzeň – Rozvadov), silnice I/26 (Plzeň – Dobřany – Chotěšov – Stod – Domažlice) a I/27 (Plzeň – Přeštice – Klatovy). Oblastí vedou také hlavní železniční tahy z Plzně směrem na Domažlice a na Klatovy. Mikroregion má díky své dopravní poloze vazby na okolní okresy a mikroregiony, ale také přímé spojení se Spolkovou republikou Německo.

1.2 Přírodní podmínky Území mikroregionu tvoří strukturně denudační reliéf Švihovské vrchoviny náležející do Plzeňské pahorkatiny. Vyskytují se zde granodiority několika typů, dalším izolovaným tělesem granitoidů je stodský masiv, který se rozkládá na 100 km2. Mikroregion využívá dobré místní surovinové základny, kterou tvoří kaolin, křemičité písky, cihlářské hlíny. Kaolin využívá v mikroregionu Lasselsberger s.r.o. Při současné intenzitě těžby této suroviny bude dotěžen dobývací prostor Chlumčany zhruba až v roce 2013 a předpokládá se jeho rozšíření k severu v rámci vyhlášeného chráněného ložiskového území. Nejvýznamnějším hydrologickým fenoménem území je řeka Radbuza protékající mikroregionem v délce cca 29 km. Mezi nejvýznamnější rybníky patří Velký rybník u Mantova a Touškovský rybník. Území mikroregionu je pokryto hnědozemním typem půd a podzoly. Hnědé lesní půdy jsou typické pro celou Plzeňskou pahorkatinu. Mikroregion patří do mírně teplé oblasti, klima oblasti je vnitrozemské. Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou průměrné. Oblast je zalesněna zejména při hranicích mikroregionu. Jsou zde zastoupeny především lesy nepřirozené druhové skladby, neboť území patří do bukového a jedlobukového vegetačního stupně.

1

Jedná se o stav k 31. 12. 2011

Situační analýza

Strana 9


2. OSÍDLENÍ 2.1 Obyvatelstvo Charakteristika obyvatelstva V mikroregionu Radbuza žije 33 545 obyvatel (k 31. 12. 2011)2. Věková struktura je v kontextu Plzeňského kraje i České republiky velmi příznivá. Tento stav je zapříčiněn celkem vysokým podílem obyvatelstva předproduktivního a produktivního věku a nízkým podílem obyvatelstva poproduktivního věku. Území mikroregionu Radbuza obývá cca 23 300 obyvatel produktivního (cca 70 %) a cca 5 265 obyvatel předproduktivního věku (15,6 %). Pozitivním jevem je podprůměrně vysoký počet obyvatel poproduktivního věku, cca 4 980 obyvatel (14,4 %).3 Věková struktura obyvatel této oblasti se zásadně neliší jak od věkové struktury České republiky a Plzeňského kraje, tak i od struktury věku okresu Plzeň-jih, což dokazuje následující tabulka. Oblast Česká republika Plzeňský kraj Okres Plzeň-jih Mikroregion Radbuza

předproduktivní 14,5 14,2 14,5 15,5

produktivní 69,7 69,6 69,4 70,0

poproduktivní 15,9 16,3 16,1 14,5

Mikroregion Radbuza zaznamenal ve věkové struktuře pozitivní zlepšení od roku 1999, kdy byla věková struktura obyvatel mikroregionu analyzovaná pro potřeby rozvojové strategie. V tehdejších 17 obcích Mikroregionu Radbuza žilo cca 10 500 obyvatel produktivního (59,6 %) a cca 2 800 obyvatel předproduktivního věku (15,7 %) a cca 4400 obyvatel poproduktivního věku (24,7 %). Index věkového složení (počet dětí do 15 let na 100 osob v poproduktivním věku) je v Mikroregionu Radbuza v porovnání s Českou republikou a okresem Plzeň-jih vysoký. Oblast Česká republika Okres Plzeň-jih Mikroregion Radbuza

Index věkového složení (2011) 91,2 90,2 107,2

Údaje o složení obyvatelstva dle vzdělanosti byly plošně sledovány při sčítání lidu v roce 2011. V mikroregionu Radbuza je vzdělanostní struktura ve srovnání s hodnotami Plzeňského kraje a České republiky srovnatelná. Vykazuje vyšší podíl osob se základním vzděláním (třetina populace), zejména v obcích Honezovice a Kotovice, kde hodnota přesahuje 45 %. Nejvíce jsou zastoupeni obyvatelé s výučním listem a středním vzděláním bez maturity (43 %). Úplné střední vzdělání má pětina populace, avšak v obcích Honezovice, Kotovice a Střelice nečiní tento ukazatel ani 9 %. Počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním tvoří pouze 4 %, nedosahuje tak průměru kraje ani republiky. Nejpříznivější situace je v Dobřanech, kde podíl osob se základním a neukončeným vzděláním tvoří 23 % a podíl osob s vysokoškolským vzděláním pak 5 %. 2

Od této kapitoly bude rozvojová strategie řešit pouze území obcí, které se budou podílet na realizaci tohoto dokumentu. Území obcí Bělá nad Radbuzou, Horšovský Týn a Poběžovice nejsou v tomto dokumentu řešena. 3 Jedná se o stav k 31.12.2011 Situační analýza

Strana 10


2.2 Byty a bytová výstavba Celková struktura bytového fondu Mikroregionu Radbuza odpovídá struktuře bytového fondu okresu Plzeň-jih. Z druhu domů převládají v mikroregionu rodinné domy. Největší soustředění bytových domů je v největších obcích mikroregionu (Dobřany, Stod, Holýšov, Chotěšov a Chlumčany). Mezi roky 1998 a 2007 bylo v regionu dokončeno 1 764 bytů, z nichž 415 v rodinných domech (24 %), 826 v bytových domech (47 %) a 172 v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech (10 %). K největší bytové výstavbě v daném období došlo v období mezi léty 2005 - 2007. Nejméně domů i bytů bylo ve sledovaném období dokončeno v roce 1998 (pouze 10 rodinných domů, 42 bytů – z nichž 28 v nepodlažních výstavbách k bytovým domům). Napojení domů a bytů na vodovodní síť je vyhovující převážně ve větších sídlech mikroregionu (vyjma města Stod, kde je napojeno pouze 35 % obydlí). V menších sídlech (Honezovice, Hradec, Kotovice, Líšina, Lisov, Střelice, Štichov, Ves Touškov) vodovodní rozvody chybí.

2.3 Sídelní struktura Mikroregion Radbuza se nachází na území okresu Plzeň-jih (částečně i okres Domažlice a Plzeň-sever), zabírá pětinu jeho rozlohy (cca 194 km2). Žije zde v 24 obcích cca 33 636 obyvatel. Mikroregion je územím s nadpolovičním podílem malých obcí, obce do 500 obyvatel představují 54 % všech obcí. V sídlech nad 2000 obyvatel žije 82 % obyvatel mikroregionu. Velikostní strukturu obcí mikroregionu vystihuje následující přehled.

Velikost sídla 1-99 100-199 200-499 500-999 1000-1999 2000-4999 nad 5000 Celkem

Počet sídel počet % 1 4,1 3 12,5 9 37,5 2 8,3 1 4,2 7 29,2 1 4,2 24 100,0

Počet obyvatel v sídle počet % 73 0,2 419 1,2 2 826 8,4 1 375 4,2 1 203 3,6 21 638 64,3 6 102 18,1 33 636 100,0

V Mikroregionu Radbuza jsou tři obce se statutem města, Dobřany, Holýšov a Stod, kde žije necelá polovina obyvatel. Největšími sídly mikroregionu jsou Dobřany (6 102 obyvatel), Holýšov (4 965 obyvatel) Stod (3 757 obyvatel), Chotěšov (2 824 obyvatel) a Chlumčany (2 466 obyvatel). Patnáct obcí mikroregionu má méně než 1 000 obyvatel. Ve zbývajících devíti obcích žije 86 % obyvatel celého mikroregionu, což ukazuje velkou disproporcialitu mezi velikostí jednotlivých sídel. S výjimkou jediné obce (Merklín) zde chybí sídla od 1000 do 2000 obyvatel. Situační analýza

Strana 11


Dominující obcí regionu jsou Dobřany, svojí rozlohou a hlavně počtem obyvatel zařazené jako hlavní rozvojové sídlo s rozhodující koncentrací socioekonomických aktivit. Jako sídla s dobrými rozvojovými předpoklady jsou hodnoceny Stod a Holýšov. Za zmínku stojí skutečnost, že tradiční města Dobřany a Stod mají svoje satelity, na které hlavní centrum přenáší některé funkce. Pro město Dobřany je to obec Chlumčany, pro město Stod obec Chotěšov. Obce Chlumčany a Chotěšov jsou řazeny mezi sídla, u nichž se předpokládá stabilizace či posílení pozice sídelní struktury. Tyto obce plní v omezené míře funkce subregionálního centra. Ostatní obce mikroregionu Radbuza jsou venkovského charakteru. Urbanistická struktura sídel je rozmanitá, v některých obcích se uplatňuje výrazný vliv dřívějšího osídlení. Také sídla s vyšším podílem německého obyvatelstva před 2. světovou válkou si dodnes zachovala svou urbanistickou strukturu. Vnitřní diferenciace sídel odráží tři základní funkce, tj. obytnou, pracovní a obslužnou. Pracovní a obslužnou funkci plní pět největších sídel mikroregionu (Dobřany, Holýšov, Chlumčany, Chotěšov a Stod) a město Plzeň. V mikroregionu je nejvíce zastoupena obytná funkce sídel. Sídla plnící pouze tuto funkci nejvíce naráží na technicko-ekonomické bariéry rozvoje sociální či technické infrastruktury. To ohrožuje fungování některých sídel, především těch do velikosti 200 obyvatel.

Situační analýza

Strana 12


3. EKONOMIKA 3.1 Struktura ekonomické základny V roce 2008 v mikroregionu působilo celkem 3 028 ekonomických subjektů, převažovaly oblasti velko a maloobchodu (28 %), stavebnictví (16 %) a zpracovatelského průmyslu (14 %). Nejvíce subjektů sídlilo v Dobřanech, Holýšově a Stodě. Oblast mikroregionu Radbuza byla dříve velmi významná těžbou uhlí, neboť toto území bylo součástí Plzeňské pánve. V současné době se zde těží kaolín a cihlářské hlíny, které jsou zpracovávány na území mikroregionu. Významné postavení zaujímá ve zdejší oblasti zemědělství, které spoluvytváří charakteristiku mikroregionu. Zemědělské subjekty působící v mikroregionu se potýkají se všeobecnými problémy tohoto odvětví, zejména s klesajícím odbytem a s nízkou rentabilitou. V oblasti rostlinné výroby převažuje pěstování pšenice, řepky, ječmene, brambor a kukuřice, v živočišné výrobě chov skotu, drůbeže a prasat. Nejvýznamnější v chovu prasat na území Mikroregionu Radbuza je velkokapacitní objekt Vysoká, a.s. u Dobřan. Mezi tradiční obory průmyslové výroby patří na území Mikroregionu Radbuza průmysl keramiky a stavebních hmot a dále dřevozpracující průmysl. Sídlí zde nejvýznamnější průmyslové podniky okresu Plzeň-jih. Největším podnikem mikroregionu je Lasselsberger s.r.o. Průmysl stavebních hmot, reprezentovaný spol. s r.o. Tondach Česká republika – závod Stod a Hebel Porobeton spol. s.r.o, je založen na místní surovinové základně. Dalším významným odvětvím je průmysl elektrotechnický (MD Elektronik spol. s.r.o., Chotěšov) a dřevozpracující (OTM Produkt, k.s., Stod). Převážně průmyslovou oblastí zaměřenou zejména na zpracování komponentů pro automobilovou výrobu a strojírenství je Holýšovsko. Rozvoj výroby a podnikání je podporován přípravou a technickým zajištěním dvou průmyslových zón v Holýšově, které jsou již téměř obsazené. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří EvoBus Bohemia s.r.o., Wuppermann Kovotechnika s.r.s., GUTRE s.r.o., KABELOVNA KABEX a.s. a Ber Thermot-tronik, s.r.o. Služby v mikroregionu jsou soustředěny zejména do měst a větších obcí (Dobřany, Holýšov, Stod, Chlumčany). Z hlediska dalšího rozvoje mikroregionu má velký význam podpora malého a středního podnikání a zvýšení zájmu investorů o území. V jednotlivých obcích mikroregionu Radbuza se nachází dostatečné množství rozvojových lokalit pro možnou realizaci podnikatelských záměrů, které mohou přilákat další investory do oblasti.

3.3 Trh práce Trh práce a míra nezaměstnanosti řešeného území jsou ovlivněny stabilitou podnikatelského prostředí, dobrou dostupností ke krajskému městu, ochotou obyvatel dojíždět za prací a bytovou výstavbou. Registrovaná míra nezaměstnanosti zveřejňovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR označuje podíl registrovaných nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Míra registrované nezaměstnanosti Mikroregionu Radbuza patří v rámci Situační analýza

Strana 13


Plzeňského kraje dlouhodobě k těm nižším. V červenci 2011 činila 6,7 %, přičemž na území POÚ Dobřany byla tato hodnota o 0,4 % vyšší a na území POÚ Stod o 0,5 % nižší. Vyšší míru nezaměstnanosti vykazovalo území POU Holýšov (8,9 %). Nejvyšší míru vykazovaly Kotovice (11,5 %), kde zároveň nebylo k dispozici žádné volné pracovní místo. Hodnota v jednotlivých obcích území koreluje s nedostatečným infrastrukturním vybavením obcí (Kotovice), naopak nízkou míru vykazují obce rozvinuté, průmyslové, rychle dostupné (Dobřany, Holýšov, Stod). Rovněž je nutné zohlednit velikost obce, kdy nelze z hlediska zaměstnanosti srovnávat sídelní centra (Dobřany, Holýšov, Stod) s lokálními specifiky např. Lisova, Vstiše, Vsi Touškov a dalších obcí.

Situační analýza

Strana 14


4. CESTOVNÍ RUCH 4.1 Přírodní a kulturně historické zajímavosti Území Mikroregionu Radbuza není v současné době destinací, která zaměřuje svou ekonomickou činnost na oblast cestovního ruchu. I když není pravděpodobné, že by se území mikroregionu stalo republikově vyhledávanou turistickou oblastí, je nutné konstatovat, že území svůj potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má. Dobrá dopravní dostupnost, zachovalé životní prostředí a množství kulturních památek vytváří dobrý předpoklad pro to, aby se území stalo cílem volnočasových aktivit návštěvníků zejména z nedaleké Plzně. Přírodní dominantou je řeka Radbuza, která spolu se svými přítoky vytváří hustou síť vodních toků. Mezi nejvýznamnější rybníky patří Velký rybník u Mantova a Touškovský rybník. Přitažlivé z hlediska cestovního ruch jsou i další přírodní zajímavosti, např. rozsáhlé lesní celky v okrajových částech území, členitý reliéf, památné stromy nebo výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů. V oblasti lze nalézt mnoho historicky cenných objektů, z nichž vyniká bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově. Klášter je v současné době v majetku obce Chotěšov, která zajišťuje rekonstrukci a obnovu komplexu. S obcí spolupracuje Občanské sdružení Klášter Chotěšov, které pomáhá se záchranou kláštera a je hlavním iniciátorem kulturních a společenských akcí, které se zde pořádají. Sdružení také zajišťuje průvodcovskou službu a rozšiřuje muzeum, jež je součástí kláštera. K historii obce Chotěšov a jejího kláštera se váže bývalé poutní místo Křížový vrch. Toto historicky i přírodně cenné místo je v majetku Mikroregionu Radbuza, kterému se daří toto místo postupně revitalizovat a vytvořit z něj jeden z hlavních cílů návštěvníků regionu. Historicky velmi cenná je i městská památková zóna v Dobřanech, jež je charakteristická spojením venkovské architektury s architekturou městskou. Dále stojí za zmínku historicky cenné kostely v Dobřanech, Vsi Touškově a Chotěšově a také dochované kaple a kapličky v Chlumčanech, Honezovicích, ve Stodě a ve Vodním Újezdě. Za zmínku stojí i venkovský zámek v obci Přestavlky. Z technických památek vyniká zejména gotický kamenný most přes řeku Radbuzu v Dobřanech. Podrobnější přehled stávajících i potenciálních atraktivit je zpracován v následující tabulce. Obec Dnešice Dobřany

Holýšov

Situační analýza

Přírodní atraktivita

Kulturní atraktivita Westernové městečko Halter Valley - víceúčelové kulturní zařízení „Káčko“ - kostel sv. Víta - Dobřanská galerie - kostel sv. Mikuláše - městská památková zóna - kaple 14 svatých pomocníků na Kamínku - kamenný most přes Radbuzu - kostel sv. Petra a Pavla kaplička v Dolní Kamenici - historická radnice

Jiné

Biotop Kotýnka (přírodní koupaliště) - soukromý pivovar – restaurant – hotel Modrá Hvězda

Strana 15

Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza Honezovice

turistická značka dálkové trasy E6

Hradec

lom koupaliště)

Chotěšov Chlumčany Kotovice Kvíčovice Líně

- památný strom

- klášter premonstrátek - kaple Panny Marie - barokní klášterní dvůr Gigant - památník MIG 19 - pomník hornictví

Merklín

Přehýšov

- Křížový vrch

Střelice Tlučná Ves Touškov

Vstiš Zemětice

- bunkr z II. svět. války

- rybníky pro rybolov

Líšina

Přestavlky Stod

(přírodní

- kaple sv. Barbory slovanské hradiště (archeologické naleziště) - kostel Sv. Jiří

- Kastlův rybník

osmiboká kaple Povýšení sv. Kříže - zámecký areál (zámek, hospodářský dvůr, park, sklepy, sýpka) - kostel sv. Mikuláše a barokní fara - kaple Navštívení Panny Marie - Boží muka - kostel sv. Petra a Pavla - barokní pošta kostel sv. Máří Magdalény - kaple sv. Jiří - Barokní špejchar - kostel sv. Markéty socha sv. Jana Nepomuckého

- koupaliště

- historická náves s kaplí - kaple sv. Vavřince - roubené stavení - památník prezidentů Masaryka a Beneše

Informační centra, která mohou návštěvníci regionu využít, jsou na území mikroregionu tři – v Dobřanech, Holýšově a ve Stodu. Informační centrum Dobřany je členem Asociace turistických informačních center ČR. Přes letní sezónu je zde otevřeno každý den, mimo sezónu pouze ve všední dny. Informační centrum Stod má přes letní sezónu otevřeno také každý den, nicméně o víkendech má otevřeno pouze na rozhledně Křížový vrch. Obě centra vedle informačního servisu pro návštěvníky regionu fungují jako organizátor kulturních a společenských akcí v obou městech. Informační centrum v Holýšově sídlí v prostorách městského úřadu. Toto informační centrum bohužel není otevřené přes víkendy.

4.2 Předpoklady materiálně-technické základny Součástí materiálně-technické základny je infrastruktura sloužící zcela nebo zčásti cestovnímu ruchu. Služby cestovního ruchu, pokud jde o stravovací a ubytovací kapacity, nejsou v oblasti zajištěny dle potřeb. V Mikroregionu Radbuza převažuje návštěvnost krátkodobá a sezónní. Situační analýza

Strana 16


Mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější ubytovací a stravovací zařízení patří Pivovar, hotel a restaurant Modrá hvězda v Dobřanech, kde mohou návštěvníci v atraktivním prostředí ochutnat místní pivo i další místní sortiment. Atraktivní prostředí nabízí také penzion Barokní špejchar V Tlučné. Počty zařízení v cestovním ruchu i kapacity jednotlivých ubytovacích zařízení v Mikroregionu Radbuza uvádí následující tabulka. Členské obce Mikroregionu kap. Radbuza hotelů Dnešice 80 Dobřany 46 Holýšov 0 Honezovice 0 Hradec 0 Chlumčany 0 Chotěšov 0 Kotovice 0 Kvíčovice 0 Líně 0 Líšina 0 Lisov 0 Merklín 10 Nová Ves 0 Přehýšov 0 Přestavlky 0 Stod 0 Střelice 0 Štichov 0 Tlučná 0 Vejprnice 0 Ves Touškov 0 Vstiš 0 Zbůch 0 Zemětice 0 celkem 136

služby v obci – ubytování kap. kap. kap. penzionů ubytoven kempů 0 78 0 10 18 0 20 20 0 0 0 0 22 9 100 0 12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 0 0 0 0 15 20 0 50 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 32 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 100 0 0 0 0 142 305 100

celkem lůžek 158 74 40 0 131 12 0 0 0 16 0 35 60 0 0 0 42 0 0 8 0 0 0 107 0 683

zařízení v cestovním ruchu – počet tur. restaurací hotelů penzionů ubytoven kempů /hospod 1 0 2 0 3 1 1 1 0 4 0 3 1 0 13 0 0 0 0 0 0 1 1 1 4 0 0 1 0 2 0 0 0 0 7 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 4 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 8 0 0 0 0 1 0 0 0 0 2 0 1 1 0 4 0 0 0 0 0 3 10 10 1 62

Mikroregion má vhodné lokalizační předpoklady pro výstavbu rekreačních objektů a dobré podmínky pro rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky, jež mohou přispět k výraznější a dlouhodobější návštěvnosti území. Nejzajímavější místa mikroregionu Radbuza lze poznat na cyklotrasách a turistických trasách. V mikroregionu však chybí půjčovny kol či další doplňková zařízení. V území také chybí jakákoliv infrastruktura, která by umožnila rozvoj hipoturistiky.

Situační analýza

Strana 17


5. OBČANSKÁ VYBAVENOST 5.1 Školství Vybavení mikroregionu školskými zařízeními do úrovně základních škol je vcelku vyhovující. Na území fungují devět úplných základních škol v Dobřanech, Holýšově, Chlumčanech, Chotěšově, Líních, Merklíně, Stodu, Tlučné a Zbůchu. Malotřídky (1.–5. ročník) jsou v regionu zastoupeny pouze školou v Hradci. Malotřídky v obcích Ves Touškov a Vstiš byly pro nedostatek žáků zrušeny. Z dalších zařízení jsou to základní umělecké školy Dobřany, Holýšov, Stod a Dům dětí a mládeže Stod. V prostorách zrušené školy ve Vstiši obec zřídila Centrum volného času. V obcích Mikroregionu Radbuza funguje třináct mateřských škol. V současné době se (zejména větší sídla regionu – Dobřany, Holýšov) potýkají s problémem nedostatečné kapacity mateřských škol. Velkým tématem pro obce jsou také investice do rekonstrukce budov i vybavení základních i mateřských škol, jejichž cílem je zkvalitnit prostředí i zázemí pro výuku dětí z regionu. Střední školství je v regionu zastoupeno pouze Středním odborným učilištěm Domažlice, se kterým v roce 2011 sloučil Krajský úřad Plzeň Integrovanou střední školu ve Stodě. Bývalá Střední integrovaná škola ve Stodě se tak stala poskytovatelem vzdělávání pro domažlické odborné učiliště a učí se zde obory kadeřník, kuchař-číšník a mechanik elektronik. Za dalším středním a vyšším vzděláním musí studenti dojíždět mimo území, zejména do Plzně – hlavního vzdělávacího centra Plzeňského kraje.

5.2 Zdravotnictví a sociální péče V mikroregionu je zajištěna širší síť zdravotnických zařízení včetně nemocnice. Působí zde 14 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 6 ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, 13 stomatologických ordinací, 7 gynekologických ordinací a 11 odborných ordinací (dermatovenerologická, kožní, oční, alergologická, ORL, diabetologická a interní). Stodská nemocnice, a.s. poskytuje zdravotnické služby v chirurgickém, dětském, gynekologicko-porodnickém a interním oddělení a oddělení následné péče. K dispozici je zde 11 lékáren, na jednu lékárnu tak připadá více než 3 tisíce obyvatel. Rychlou lékařskou pomoc (posádka záchranné služby bez lékaře) zajišťuje výjezdové stanoviště Plzeň-jih Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje se sídlem ve Stodě. Psychiatrická léčebna sídlící v Dobřanech je významná svou kapacitou i zaměřením na dlouhodobou léčbu a léčebnou rehabilitaci psychicky nemocných pacientů všech věkových kategorií v návaznosti na akutní psychiatrickou léčbu celorepublikově. Na území mikroregionu působí 7 poskytovatelů sociálních služeb (viz následjící tabulka). Poskytovatelé se zaměřují zejména na řešení nepříznivé sociální situace seniorů, osob se zdravotním postižením (zejména s tělesným, mentálním a kombinovaným), dětí a mládeže ohrožených společensky nežádoucími jevy, rodin s dětmi. Největší nedostatečná kapacita je v pečovatelské službě, kde zejména o pobyt v Domě s pečovatelskou službou má zájem celkem 136 osob. Velký zájem, který nebyl v minulých letech naplněn, eviduje i Domov pro osoby se zdravotním postižením Stod ve službách domovy pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení.

Situační analýza

Strana 18

Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza Poskytovatel Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb Město Touškov Město Holýšov

Diakonie ČCE – středisko v Rokycanech

Cílová skupina

Druh služby

osoby se zdrav. postižením, senioři, rodiny s dětmi

Pečovatelská služba

osoby se zdrav. postižením, senioři, rodiny s dětmi

Pečovatelská služba

osoby se ZP

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Domovy pro osoby se zdravotním postižením

Domov pro osoby se zdravotním postižením Stod, p. o.

osoby se zdrav. postižením a chronickým onemocněním, senioři

Chráněné bydlení Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Domus – Centrum pro rodinu

děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy, rodiny s dětmi

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Občanská poradna Plzeň, o. s. – kontaktní místo v Dobřanech

osoby v nepříznivé soc. situaci nezpůsobené vysokým věkem, zdrav. stavem či postižením

Odborné sociální poradenství

Stodská nemocnice a.s.

osoby se zdrav. postižením, senioři

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Denní stacionáře

Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch

osoby se zdrav. postižením

Domovy pro osoby se zdravotním postižením Chráněné bydlení Odborné sociální poradenství

5.3 Kultura a sport Důležitým rozvojovým předpokladem k dosažení stabilizace a rozvoje lidských zdrojů v mikroregionu Radbuza je zvýšení imigrace obyvatel. Zapojení obyvatel do dění v obcích, obnova a rozvoj kulturních a sportovních tradic jsou nutné pro udržení silného vztahu místního obyvatelstva ke svému sídlu. V kulturním životě hrají významnou roli všechna sídla mikroregionu, která rozvíjejí svoje kulturní tradice v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Každá z obcí mikroregionu Situační analýza

Strana 19


pořádá pravidelné i jednorázové kulturní i sportovní akce. Mezi největší společenské akce, které přesahují hranice regionu patří: - festival Mezi ploty, který každoročně pořádá v areálu Psychiatrické léčebny v Dobřanech agentura Nedomyšleno - mezinárodní hudební festival Haydnovy hudební slavnosti, které pořádá Česká společnost Josepha Haydna o.s. Tento festival má své tradiční centrum v obci Dolní Lukavice, nicméně část festivalu již tradičně probíhá v Dobřanech a také v chotěšovském klášteře - folkový festival Gigant Fest, který každoročně probíhá v barokním klášterním dvoře Gigant v Kotovicích (Záluží) Na území mikroregionu fungují čtyři kina (Dobřany, Holýšov, Chlumčany, Chotěšov) a jedno letní kino ve Stodu. I další kulturní zařízení jsou situována do větších měst regionu. V Dobřanech je od roku 2008 víceúčelové kulturní zařízení Káčko, kde se pořádají společenské akce, hudební i divadelní představení i výstavy. Káčko slouží i jako zázemí pro vzdělávací akce pro školy i firmy (kongresový sál). Místní kino je vybaveno digitální 3D technologií podle standardu DCI. Vedle tohoto kulturního centra je v Dobřanech také galerie. Vedle Dobřan se začíná opět kulturním centrem stávat také klášter Chotěšov, kde (zejména) občanské sdružení Klášter Chotěšov pořádá kulturní i společenské akce. Součástí kláštera je také muzeum historie obce i kláštera. Další možnosti rozvoje kulturního i společenského dění v této historické dominantě regionu jsou závislé na pokračující rekonstrukci celého komplexu kláštera. Významnými regionálními kulturními centry jsou také Městská kulturní střediska ve Stodě a Holýšově. Za posledních deset let se také velmi změnila kvalita sportovního vyžití v regionu. Obce i místní sportovní sdružení realizovaly velké množství projektů, díky kterým se zkvalitnilo i rozšířilo spektrum sportovišť v mikroregionu.

5.4 Spolková činnost Za kvalitou rozvoje kulturního i sportovního života mikroregionu stojí vedle obcí zejména místní občanská sdružení a spolky, které jsou základním stavebním kamenem občanské společnosti tohoto regionu. I v dalším období je proto nutné, aby obce a mikroregion i nadále poskytovaly místním iniciativám podporu a zázemí. V tabulce (viz. níže) je zpracován přehled nejvýznamnějších nestátních neziskových organizací působících v mikroregionu. Obec

Dnešice

Dobřany

název organizace

oblast činnosti

webové stránky

Klub Vojáků v záloze Dnešice

-

-

AVZO TSČ ČR ZO, Cinderella Dnešice

střelecký oddíl

http://www.cinderella.cz

Český svaz chovatelů, ZO Dnešice

odborné sdružení chovatelů

http://www.cschdz.eu

TJ Sokol Dnešice

fotbalový oddíl

-

Junák - svaz skautů a skautek ČR středisko Palcát

mládežnická volnočasová a výchovná organizace

http://verejnost.skaut.cz/

o.s. Budulínek

mateřské centrum

http://www.mcbudulinek.wz.cz/

Junák - svaz skautů a skautek ČR středisko Zelený šíp

mládežnická volnočasová a výchovná organizace ochrana životního prostředí a environmentální výchova mládežnická volnočasová a výchovná organizace sdružení chovatelů včel a příznivců včelařství

ZO ČSOP Dobřany Pionýrská skupina Dobřany Český svaz včelařů Dobřany

Situační analýza

http://verejnost.skaut.cz/ http://www.csop.cz http://www.dobrany.pionyr.cz/ http://www.vcelarstvi.cz

Strana 20

Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza Český zahrádkářský svaz Dobřany

sdružení zahrádkářů – odborné i volnočasové

http://www.zahradkari.cz

RALLYCROSS RC TEAM Dobřany

motoristický klub

-

Jezdecká společnost Dobřany

sportovní jezdecký oddíl

http://www.parkur-index.cz

TJ Dobřany

sportovní klub

-

TJ Holýšov

sportovní klub

http://www.mestoholysov.cz/cs/spo rt-telovychovnajednota-csrs/

Levicový klub žen

sdružení za rovnoprávnost žen

-

Tom 1202 Holýšov

turistický oddíl

-

sdružení zahrádkářů – odborné i volnočasové vzdělávací a volnočasová organizace

http://www.mestoholysov.cz/cs/spo lky-zahradkari/

Klub rodičů při ZŠ Holýšov

volnočasové aktivity

-

HOLSTES Holýšov

sdružení technických sportů

-

Občanské sdružení Hradišťany

sdružení pro rozvoj osady Hradišťany

-

sportovní klub

-

Český zahrádkářský svaz Holýšov Anglický klub

Honezovice

TJ Sokol Hradec Hradec

KS EZOP

mládežnická volnočasová a výchovná organizace kulturní spolek

TJ Keramika Chlumčany

sportovní organizace

Pionýrská skupina Hradec

Chlumčany

Klášterní zahrada, o.s. Chotěšov

Klášter Chotěšov – Lesovna o.s. Občanské sdružení Klášter Chotěšov

Kotovice Kvíčovice

Líně

http://www.pionyr-hradec.cz http://fotbalchlumcany.blog.cz/ http://www.tenischlumcany.estrank y.cz/ http://www.klasternizahrada.cz/ http://www.klasterchotesov.cz http://www.klasterchotesov.eu

TJ Sokol Záluží

oddíl házené

http://www.sokol-zaluzi.cz

Stadion klub Kotovice o.s.

motoristický klub

http://www.stadionklubkotovice.cz/

SK Slovan Kvíčovice

sportovní klub

-

TJ Baník Líně

fotbalový oddíl

-

TJ Sparta Sulkov


-

Šachový klub Líně

šachový oddíl

http://www.skline.cz/

SD ČR o.s., organizace Sulkov

svaz pro ochranu práv seniorů sdružení chovatelů včel a příznivců včelařství humanitární, sociální, zdravotní a zdravotně-výchovná organizace

http://www.sdcr.cz

Včelaři Lisov Lisov ČSČK Líšina

sdružení pro obnovu záhrady kláštera sdružení za obnovu kláštera v Chotěšově sdružení za obnovu kláštera v Chotěšově

http://www.englishclub.cz/

http://www.vcelarstvi.cz http://www.cervenykriz.eu

TJ Sokol Líšina


-

AVZO Merklín

motokrosový klub

Sokol Merklín


www.sokolmerklin.cz

Český svaz žen

sdružení za práva žen

http://www.zenymerklin.g6.cz/

Sdružení občanů Kloušov

sdružení za rozvoj obce

www.klousov.cz

Nová Ves

Tělovýchovná jednota Tenisový club Nová Ves

tenisový oddíl

-

Přehýšov

TJ Sokol Přehýšov

fotbalový oddíl

http://www.sokolprehysov.cz/

Přestavlky

AFK Přestavlky

fotbalový oddíl

http://www.prestavlkyrce.cz/afkfotbal/afkkopana.htm

Stod

TJ Slavoj Stod

fotbalový oddíl

http://www.slavojstod.wz.cz/

Okrašlovací spolek Tlučná a Višnice

sdružení zahrádkářů

-

Tlučná

Junák - svaz skautů a skautek ČR středisko Krokodýl TJ Tlučná

mládežnická volnočasová a výchovná organizace sportovní klub sdružení osob dlouhodobě a trvale nemocných a seniorů místní sdružení zájemců o kynologii

Merklín

SPCCH - (svaz invalidů) Kynologický klub Tlučná

Situační analýza

http://verejnost.skaut.cz/ http://www.spcch.cz/ -

Strana 21

Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza Klub důchodců

sdružení seniorů v obci

Ves Touškov

HC Sokol

hokejový oddíl

Vstiš

TJ Družstevník


http://vstis.ic.cz/

TJ Baník Zbůch

fotbalový oddíl

http://www.banikzbuch.wz.cz/

Svaz důchodců

sdružení seniorů v obci

TJ Sokol Zbůch


Zbůch

-

Vedle výše uvedených neziskových subjektů jsou v obcích mikroregionu organizace, které jsou základním stavebním kamenem venkovského spolkového života – sdružení dobrovolných hasičů, myslivecké a rybářské spolky. Sdružení dobrovolných hasičů působí v obcích: Dnešice, Dobřany, Holýšov, Honezovice, Hradec, Chlumčany, Chotěšov, Kvíčovice, Líně, Lisov, Merklín, Nová Ves, Přehýšov, Přestavlky, Stod, Střelice, Štichov, Tlučná, Ves Touškov, Vstiš, Zbůch, Zemětice. Myslivecká sdružení působí v obcích: Dnešice, Dobřany, Holýšov, Honezovice, Hradec, Chlumčany, Chotěšov, Kotovice, Merklín, Líně, Tlučná, Vstiš, Zbůch, Zemětice. Rybářská sdružení působí v obcích: Dobřany, Holýšov, Honezovice, Chlumčany, Líně, Přehýšov, Stod, Vstiš, Zbůch, Zemětice.

Situační analýza

Strana 22


6. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Dopravní síť Mikroregion Radbuza má významnou dopravní polohu. Přes území mikroregionu vede dálnice D5 Praha – Plzeň – Rozvadov. Dále územím mikroregionu vedou dva významné silniční tahy I. třídy. Jedná se o silnici I/26 ve směru Plzeň – Dobřany – Chotěšov – Stod – Domažlice a I/27 Plzeň – Přeštice – Klatovy. Významnou komunikací je silnice II/230 Stříbro – Stod – Přeštice – Nepomuk. V oblasti mají velký význam silnice III. třídy. Technický stav je ovlivněn intenzivní (zejména kamionovou) dopravou, která klade na povrch silnic velké nároky. Nicméně všechny hlavní tahy prošly postupnou celkovou rekonstrukcí a lze říci, že jejich technický stav je v současné době uspokojivý. Mikroregionem procházejí paralelně se silnicemi první třídy dva hlavní železniční tahy č. 180 a č. 183. Tyto železnice spolu s hlavní silnicí umožňují mikroregionu dobrou dopravní dostupnost a propojují ho s okolními okresy, mikroregiony a zahraničím. Velkým problémem je spojení obcí mikroregionu, center mikroregionu a ostatních měst okresu v západovýchodním směru. Ekonomickým přínosem pro mikroregion může být fungování letiště Líně. V současné době není jasné, jakým způsobem bude toto letiště v budoucnosti využité. Na nejvyšším stupni významnosti v případě dopravní sítě stojí město Plzeň, které je křižovatkou silnic i železnic celého okresu Plzeň-jih.

6.2 Dopravní obslužnost Vzhledem k tomu, že velké množství obyvatel mikroregionu dojíždí za prací do Plzně či větších sídel regionu, lze říci, že dopravní obslužnost je jedním ze základních měřítek kvality života v regionu. Celkový útlum veřejné dopravy má samozřejmě vliv i na území Mikroregionu Radbuza. Nejvýraznějším důsledkem tohoto útlumu je nárůst individuální automobilové dopravy, která zvyšuje dopravní zátěž a má negativní vliv na životní prostředí, zejména v obcích podél hlavních silničních tahů. Díky tomu, že územím mikroregionu vedou hlavní silniční i železniční tahy, lze říci, že dopravní obslužnost regionu je kvalitnější, než je tomu v jiných venkovských regionech Plzeňského kraje. Nicméně i zde jsou problémy, které je nutné řešit. Není zcela dořešena návaznost autobusových a železničních spojů. Problémem je i nepružnost přepravců v uspokojení hlavních požadavků obcí.

6.3 Technická infrastruktura Na území mikroregionu jsou plynofikovaná sídla kromě obcí Honezovice, Kotovice, Líšina, Lisov a Nová Ves. Vzhledem k masivní plynofikaci obcí v devadesátých letech a zvyšování cen zemního plynu nelze očekávat velký zájem o další plynofikaci. Vodní hospodářství je důležitou složkou technické infrastruktury. Celý okres Plzeňjih je z hlediska počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod na nízké úrovni. Vodovodní rozvod chybí v obcích Honezovice, Hradec, Kotovice, Líšina, Lisov, Střelice, Štichov a Ves Touškov. Velký podíl v zásobování obyvatel vodou mají vlastní studny, jejichž kvalita vody je však značně rozdílná. Velký kvalitativní posun v oblasti vodního Situační analýza

Strana 23


hospodářství v mikroregionu proběhl díky realizaci projektu Čistá Radbuza. V rámci projektu bylo v devíti členských obcích Mikroregionu Radbuza položeno 43 tis. metrů nové gravitační kanalizace, 7,5 tis. metrů výtlačných řadů, dále bylo zrekonstruováno 13 tis. metrů stávajících kanalizačních řadů, postaveno 25 čerpacích stanic a osm staveb čističek odpadních vod. V příštím programovacím období chce mikroregion na tento projekt navázat a zkvalitnit infrastrukturu vodního hospodářství i v dalších obcích.

Situační analýza

Strana 24


7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 7.1 Ochrana přírody a krajina Na vzhledu krajiny se výrazně projevila těžba uhlí v minulosti i těžba nerostných surovin. Rozsáhlá území vyžadují sanační opatření. Část území je i nadále chráněná pro těžbu. To může negativně ovlivnit zeleň ve volné krajině i využití zemědělského a lesního půdního fondu. V mikroregionu se projevuje výrazný nedostatek rozptýlené zeleně ve volné krajině, což souvisí se zemědělským využíváním krajiny. Tento fakt snižuje atraktivitu některých lokalit a zvyšuje erozní ohrožení území. Právě realizaci protierozních opatření je nutno věnovat velkou pozornost. Je zpracován místní územní systém ekologické stability, který je zapracován do územních plánů obcí. V mikroregionu Radbuza se nevyskytuje žádné chráněné území, kromě jedné přechodně chráněné plochy vyhlášené z důvodu ochrany biotopu vzácných živočichů. V území se vyskytuje několik lokalit s bohatým výskytem chráněných rostlin a živočichů.

7.2 Ochrana ovzduší Stav znečištění ovzduší je jedním z nejdůležitějších faktorů, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí. Na území mikroregionu neexistuje žádný zdroj znečišťování, který by měl rozhodující vliv na emisní a imisní situaci v okrese, neboť všechny velké zdroje znečišťování ovzduší vyhovují emisním limitům. Na kvalitu ovzduší mají vliv především malé zdroje znečišťování spolu se vznikem inverzních situací v údolí řeky Radbuzy. Stále významnějším zdrojem znečištění je intenzivní doprava na hlavních silničních tazích, díky které se zvyšuje koncentrace prachu v obcích. Pozitivním jevem je pokračující změna systému vytápění významných zdrojů, měst a obcí mikroregionu. V posledních letech stoupá negativní vliv rostoucí automobilové dopravy. Výrazný vliv na kvalitu ovzduší, hluk i na udržení životaschopnosti některých obcí mikroregionu může mít fungování letiště Líně. Mikroregion Radbuza se jako celek aktivně zapojil do řešení tohoto problému s cílem minimalizovat negativní vlivy.

7.3 Ochrana vod V devadesátých letech minulého století patřila mezi velké zátěže životního prostředí regionu kvalita vody řeky Radbuza, která patřila mezi nejvíce znečištěné vodní toky přitékající do Plzně. Díky projektu „Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy“, který realizoval Mikroregion Radbuza, se kvalita vody zlepšila. I přesto patří území mikroregionu k regionům s horší kvalitou povrchových vod. Důvodem je zejména intenzivní zemědělské využívání krajiny regionu. Vedle výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod mají tedy na zlepšení kvality pozitivní vliv krajinná opatření. V mikroregionu jsou tyto protierozní úpravy žádoucí v katastrech obcí Honezovice, Štichov, Kvíčovice, Střelice, Vstiš a Zemětice. K jejich realizaci by napomohly komplexní pozemkové úpravy.

Situační analýza

Strana 25


7.4 Nakládání s odpady Likvidace a hospodaření s odpady je v Mikroregionu Radbuza regulováno dle Plánu odpadového hospodářství dobrovolného svazku obcí Mikroregion Radbuza, který zpracovala společně s Mikroregionem Radbuza v roce 2006 Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Plán analyzuje současný stav nakládání s komunálními odpady a dalšími odpady, jejichž původcem jsou města a obce Mikroregionu Radbuza, porovnává jej s požadavky zákona o odpadech a cíli Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje a stanovuje cíle a opatření pro budoucí nakládání s odpady v obcích. Na území Mikroregionu Radbuza se nachází zařízení pro odstraňování odpadů – skládka odpadů Vysoká u Dobřan v majetku firmy Marius Pedersen a.s. Firma Západočeské Komunální Služby a.s. provozuje pro potřeby občanů mikroregionu od roku 2003 pět sběrných dvorů pro odkládání vytříděných složek KO vč. nebezpečných. Jsou situovány na katastrálních územích měst Dobřany, Holýšov a Stod a obcí Chlumčany a Chotěšov. Jedná se o moderně vybavené sběrné dvory odpadů, ve kterých jsou odděleně shromažďovány veškeré odpady z komunální sféry. Dle dohod jednotlivých obcí je mohou na základě smluvních podmínek využívat i jiné (okolní i spádové) obce. Sběrný dvůr odpadů v Dnešicích byl vybudován vlastními náklady obce a je určen výhradně pro obec samotnou. Na území mikroregionu se nenachází žádné zařízení na sběr a úpravu biologicky rozložitelného odpadu.

Situační analýza

Strana 26


SWOT analýza SWOT analýza je metoda přehledného zpracování analytické části rozvojových strategií. Navazuje na podrobnější situační analýzu mikroregionu. Principem metody je definování silných a slabých stránek (Mikroregionu Radbuza), které popisují současný stav. Na to navazuje definice rozvojových předpokladů (příležitostí) a rozvojových rizik (ohrožení) hodnotící perspektivy oblasti. Aktuální podoba SWOT analýzy vznikla na jednání členských obcí Mikroregionu Radbuza dne 13. 3. 2012 ve Stodu.

Silné stránky • • • • • • • • •

Významná dopravní poloha mikroregionu Tradiční průmyslová výroba založená na místních surovinových zdrojích Dostatečná nabídka rozvojových lokalit a ploch pro bydlení Fungování nemocnice s poliklinikou Stod Spolupráce obcí při budování technické infrastruktury Množství přírodních a kulturních atraktivit Vysoká kulturní a společenská aktivita obyvatel Nižší míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem v ČR Kvalitní životní prostředí

Slabé stránky • • • • • • • • • • • • • •

Území ovlivněné těžbou surovin Nevyhovující stav dopravní a technické infrastruktury Znečištění řeky Radbuzy Nevyhovující dopravní obslužnost území Nízká vybavenost bytů Vyšší zaměstnanost v zemědělství oproti republikovému průměru Nevyhovující infrastruktura a služby pro podnikání Nepříznivá věková struktura obyvatelstva Omezené možnosti kulturního a sportovního vyžití Nedostatečná vodohospodářská infrastruktura v menších obcích Nedostatečná síť předškolních zařízení Nedostatečná kapacita pobytových zařízení pro seniory Stavebně-technický stav objektů školských zařízení Rostoucí počet nevyužívaných nemovitostí (brownfields)

Příležitosti • • • • • • • •

Získání nových investorů a rozvoj podnikatelských aktivit Zlepšení občanské vybavenosti a rozvoj služeb Zkvalitnění životního prostředí Posílení vazeb uvnitř i vně mikroregionu Optimalizace integrovaného dopravního systému ve vazbě na Plzeň Využití letiště Líně v souladu s udržitelným rozvojem měst a obcí mikroregionu Posílení produkčních a mimoprodukčních funkcí a rozvoj služeb v zemědělství Rozvoj cestovního ruchu a k tomu potřebné infrastruktury

SWOT analýza

Strana 27


• •

Oživení kulturních tradic a rozvoj kulturních a sportovních aktivit Dokončení vodohospodářské infrastruktury

Ohrožení • • • • • • • • • •

Ekonomické problémy významných zaměstnavatelů a s tím spojený rychlý nárůst nezaměstnanosti Zaostávání technické a dopravní infrastruktury Zvyšování dopravní zátěže Znečišťování životního prostředí Devastace kulturního dědictví Stárnutí obyvatelstva a s tím spojené nedostatečné sociální zabezpečení Zvyšující se kriminalita Neřešení důsledků důlní činnosti Omezení či ukončení provozu nemocnice Stod Ohrožení venkovského školství v důsledku plánovaných změn financování regionálního školství

SWOT analýza

Strana 28


Strategie rozvoje Vize mikroregionu Radbuza V zájmu trvalého rozvoje mikroregionu Radbuza je definovaná vize mikroregionu Radbuza: Co je mikroregion Radbuza? území s významnou dopravní polohou oblast s dobrou surovinovou základnou prostor s pomalým rozvojem podnikání mikroregion s nízkou vybaveností infrastruktury a službami Čím se chce stát mikroregion Radbuza? prosperující (harmonicky se rozvíjející) oblastí založenou na místních surovinových a lidských zdrojích územím s dostatečnou vybaveností sídel mikroregionem s dobrým kulturním zázemím oblastí s kvalitním životním prostředím Způsoby řešení prezentace mikroregionu a posílení jeho vazeb s okolím rozvoj infrastruktury dle potřeb mikroregionu vytvoření vhodného podnikatelského prostředí trvalá ochrana životního prostředí

Strategie rozvoje Strategická část Plánu rozvoje mikroregionu Radbuza vychází z pěti stanovených priorit, jež byly navrženy zástupci obcí mikroregionu. Těmito prioritami jsou: Rozvoj vybavenosti mikroregionu Stabilizace a rozvoj obyvatel Hospodářský rozvoj mikroregionu, řešení nezaměstnanosti Zachování a rozvoj zemědělské činnosti Zajištění kvalitního životního prostředí Struktura strategické části dokumentu je následující: Priorita Cíl Opatření Očekávané efekty opatření Příklady vhodných aktivit

Strategie rozvoje

Strana 29


PRIORITA: ROZVOJ VYBAVENOSTI SÍDEL Cíl: Dostatečná technická vybavenost sídel Opatření: Rozšíření vodovodních a kanalizačních sítí, výstavba čistíren odpadních vod Očekávané efekty opatření: možnost využívání zdrojů vody dle potřeb mikroregionu plné využití kapacit stávajících ČOV Příklady vhodných aktivit: - optimální využití stávajících vodohospodářských kapacit - zhodnocení zdrojů vody a potřeb - výstavba vodárenských zařízení - budování kanalizace a ČOV - modernizace stávajících ČOV Opatření: Dokončení plynofikace obcí Očekávané efekty opatření: přilákání nových investorů a obyvatel vyšší čistota ovzduší využití vlastních obnovitelných zdrojů pro energetické účely Příklady vhodných aktivit: - dokončení plynofikace sídel se zavedeným plynovodem - využití obnovitelných zdrojů energie na bázi produkce a využití krajiny - plynofikace dalších sídel

Cíl: Zajištění optimální obslužnosti a dostupnosti území Opatření: Harmonizace železniční a autobusové hromadné dopravy Očekávané efekty opatření: zrychlení přepravy zvýšení zaměstnanosti mikroregionu vytvoření dobrého podnikatelského prostředí zvýšení návštěvnosti oblasti zkvalitnění dopravní obslužnosti v obcích Mikroregionu Radbuza Příklady vhodných aktivit: - analýza stávajících systémů dopravy, vytýčení problémů malých obcí - důsledná návaznost autobusové a železniční dopravy - spolupráce obcí a přepravců při zajišťování dostatečné obslužnosti území Opatření: Zlepšení sítě komunikací Očekávané efekty opatření: zamezení kritického stavu komunikací zlepšení dostupnosti a propustnosti sídel odstranění problému koncových obcí snížení dopravní zatíženosti obcí zvýšení bezpečnosti dopravního provozu Příklady vhodných aktivit: Strategie rozvoje

Strana 23


-

vytýčení kritických míst komunikačního systému a návrh jejich řešení zlepšení stavu místních a účelových komunikací doplnění sítě místních a účelových komunikací odstranění bodových závad a zvýšení bezpečnosti na komunikacích řešení dopravy v klidu zejména v intravilánech obcí

Cíl: Zlepšení občanské vybavenosti Opatření: Vybudování optimální sítě základních služeb Očekávané efekty opatření: základní zásobování všech sídel stabilizace obyvatel v menších sídlech celkový rozvoj sídel mikroregionu Příklady vhodných aktivit: - spoluprací obcí a podnikatelů zajistit základní zásobování a služby ve všech sídlech - společné řešení otázky velkoplošného prodeje - zachování stávajících služeb ve všech obcích Opatření: Zlepšení sítě zdravotnických a sociálních služeb Očekávané efekty opatření: vytvoření adekvátního sociálního zázemí udržení stávajícího obyvatelstva Příklady vhodných aktivit: - zlepšení dostupnosti zdravotnických služeb - stabilizace počtu lůžek v nemocnici Stod - rozvoj sociálních služeb, výstavba sociálních zařízení - podpora výstupů komunitního plánování sociálních služeb - řešení dluhové problematiky (např. podporou občanských poraden) - podpora prevence sociálně patologických jevů

Strategie rozvoje

Strana 24


PRIORITA: STABILIZACE A ROZVOJ OBYVATEL Cíl: Zajištění podmínek pro stabilizaci stávajícího a příliv nového obyvatelstva Opatření: Bytová výstavba, revitalizace bytového fondu Očekávané efekty opatření: stabilizace mladých obyvatel imigrace díky dobrým bytovým podmínkám celkový rozvoj obcí Příklady vhodných aktivit: - podpora úprav objektů pro trvalé bydlení, podpora výstavby rodinných domů - zpracovávání urbanistických studií a územních plánů - podpora revitalizace panelové výstavby - společná propagace volných kapacit pro bydlení (např. přes informační server) Opatření: Revitalizace veřejných prostranství Očekávané efekty opatření: zkvalitnění zázemí pro volnočasové aktivity obyvatel zvýšení atraktivity obcí Mikroregionu Radbuza Příklady vhodných aktivit: - podpora revitalizace parků - rekonstrukce a výstavba volnočasových atraktivit pro všechny věkové kategorie (hřiště, koupaliště, amfiteátry apod.) - rekonstrukce náměstí (návsí) v souladu s udržitelným rozvojem obcí - podpora výstavby i péče o zeleň na veřejných prostranstvích Zdroje financování:

Cíl: Zlepšení vzdělanosti obyvatelstva Opatření: Rozvoj vzdělanosti v souladu s potřebami trhu práce Očekávané efekty opatření: zvýšení zaměstnanosti, uplatnění v oboru nabídka kvalifikované pracovní síly aktivní spolupráce obcí se zaměstnavateli Příklady vhodných aktivit: - přizpůsobení oborů středních škol potřebám trhu práce - rozvoj speciálních výukových programů Opatření: Investice do školské infrastruktury Očekávané efekty opatření: zkvalitnění budov i příslušenství mateřských, základních i středních škol (učilišť) zlepšení vybavenosti mateřských, základních i středních škol (učilišť) optimalizace kapacit mateřských, základních i středních škol (učilišť) zkvalitnění výuky ve vzdělávacích zařízeních Příklady vhodných aktivit: Strategie rozvoje

Strana 25


-

investice do stavebních úprav, rekonstrukcí, úspor energií školských budov (mateřské, základní i střední školy a učiliště) vybavení školských budov podpora vzdělávacích programů (i pro učitele)

Opatření: Podpora rekvalifikace obyvatelstva Očekávané efekty opatření: větší flexibilita a pružnost pracovníků zlepšení vzdělanostní struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva Příklady vhodných aktivit: - rekvalifikační školení a kurzy pro cílové skupiny ekonomicky aktivních obyvatel - sledování potřeb trhu práce, podnikatelů a obcí - využití neziskového sektoru k podpoře rekvalifikace obyvatelstva - rekvalifikace pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel Zdroje financování:

Cíl: Rozvoj kultury a sportu Opatření: Oživení a rozvoj kulturních tradic Očekávané efekty opatření: zvýšení atraktivnosti mikroregionu rozvoj sídel s kulturní a historickou tradicí zachování kladného vztahu obyvatel k sídlu zvyšující se aktivita spolků a sdružení v oblasti péče o kulturní dědictví Příklady vhodných aktivit: - pořádání pravidelných kulturních a sportovních akcí - podpora spolků a udržování historických tradic - podpora neziskových organizací, občanských sdružení Opatření: Rozšíření možností kulturního a sportovního vyžití Očekávané efekty opatření: možnosti využití volného času prevence patologických jevů ze strany mládeže Příklady vhodných aktivit: - rekonstrukce stávajících (popř. výstavba nových) kulturních zařízení a sportovišť - údržba stávajícího kulturního a sportovního zázemí

Strategie rozvoje

Strana 26


PRIORITA: HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ, ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Cíl: Rozvoj ekonomických činností Opatření: Podpora malého a středního podnikání a získávání investic do regionu Očekávané efekty opatření: rozvoj podnikání vytvoření příznivého podnikatelského prostředí zakládání a fungování poradenských služeb pro podnikatele zvýšení možnosti pracovních míst udržení ekonomicky aktivního obyvatelstva vyšší daňová výtěžnost obcí Příklady vhodných aktivit: - vytvoření katalogu rozvojových lokalit mikroregionu a jeho široká prezentace - definování strategie získávání investic do mikroregionu - podpora poradenství pro podnikatele, využívání programů podpory podnikání - činnost informačního centra mikroregionu - rozvoj služeb pro podnikatele

Cíl: Efektivní využití potenciálu cestovního ruchu (CR) Opatření: Využití přírodních a kulturních zajímavostí území Očekávané efekty opatření: zvýšení návštěvnosti vhodnou prezentací regionu přilákání návštěvníků a investorů do regionu Příklady vhodných aktivit: - vytvoření společného informačního katalogu pro návštěvníky mikroregionu - společná propagace pravidelných kulturních akcí v mikroregionu - zpracování koncepce cestovního ruchu Opatření: Rozvoj materiálně-technické základny CR Očekávané efekty opatření: růst úrovně služeb a vybavenosti cestovního ruchu rozvoj sítě cyklotras a turistických tras Příklady vhodných aktivit: - podpora spolupráce subjektů v oblasti cestovního ruchu - podpora rozvoje doplňkových služeb pro cestovní ruch - zavedení informačního systému CR - výstavba turistických stezek (pěších, cyklo, hipo, inline dráhy apod.) logicky propojených s okolní sítí turistické infrastruktury - vybudování CT3 územím obcí Mikroregionu Radbuza Opatření: Obnova a rekonstrukce kulturních památek

Strategie rozvoje

Strana 27


Očekávané efekty opatření: záchrana chátrajících kulturních památek Příklady vhodných aktivit: - opravy chátrajících kulturních památek (movitých i nemovitých) - údržba významných kulturních objektů - využití kulturních objektů - dokončení obnovy lokality Křížový vrch

Cíl: Řešení nedostatku pracovních příležitostí Opatření: Aktivní spolupráce obcí mikroregionu s podnikateli a UP a využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Očekávané efekty opatření: rozvoj vzdělanosti mikroregionu spolupráce subjektů na řešení problematiky nezaměstnanosti snížení nezaměstnanosti mikroregionu stabilizace stávajícího obyvatelstva Příklady vhodných aktivit: - zapojení podnikatelské sféry do mikroregionu pro společné řešení problémů zaměstnanosti - metodická pomoc úřadu práce směrovaná k mikroregionu a k podnikatelům - poradenství pro obce, občany a podnikatele - integrace mladých lidí do pracovního procesu

Strategie rozvoje

Strana 28


PRIORITA: ZACHOVÁNÍ A ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI Cíl: Zavedení postupů zemědělství zaměřených na udržení krajiny Opatření: Ochrana vzhledu krajiny a kvality půdy, zavádění přírodně blízkých postupů do zemědělské praxe a diverzifikace zemědělské činnosti Očekávané efekty opatření: fungování zemědělské výroby při zachování rázu krajiny rozšíření činnosti zemědělských subjektů eliminace nepříznivých vlivů na trhu práce zvýšení produktivity práce v zemědělství ochrana přírody a krajiny efektivní využití technického vybavení zemědělských subjektů zvýšení kvality a sortimentu zemědělských výrobků rozvoj zpracovatelského průmyslu rozvoj tradiční výroby a řemesel Příklady vhodných aktivit: - podpora úlohy zemědělských subjektů při utváření vzhledu krajiny v mikroregionu - zpracování koncepce využívání půdního fondu v mikroregionu - realizace ekostabilizačních a protierozních opatření - zalesňování pozemků nevhodných pro zemědělské využití - zvýšení informovanosti zemědělců o nových technologiích - rozvoj investičně nenáročných technologií v zemědělství - rozvoj extenzivních způsobů hospodaření - opatření ke zvýšení prostupnosti krajiny a zvýšení její biodiverzity - podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství s ohledem na životní prostředí - zvýšení stupně zpracování zemědělských produktů - obnova tradiční výroby a řemesel - organizace a podpora farmářských trhů

Cíl: Rozvoj služeb v zemědělství Opatření: Zvýšení vzdělanosti v zemědělství a na venkově Očekávané efekty opatření: informační podpora zemědělských subjektů zvyšování kvalifikace Příklady vhodných aktivit: - adaptace zaměstnaných zemědělců na změny činnosti zemědělských subjektů - poradenství pro zemědělce Opatření: Rozvoj služeb pro zemědělce Očekávané efekty opatření: zachování zaměstnanosti v zemědělství Strategie rozvoje

Strana 29


spolupráce zemědělských subjektů s mikroregionem a ostatními organizacemi Příklady vhodných aktivit: - vytvoření informačního systému pro marketing a odbyt zemědělských výrobků - vytváření podnikatelských řetězců od produkce k prodeji - partnerská spolupráce tuzemských a zahraničních zemědělských organizací

Strategie rozvoje

Strana 30


PRIORITA: ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Cíl: Zlepšování kvality životního prostředí Opatření: Snižování znečištění povrchových vod, ochrana řeky Radbuzy Očekávané efekty opatření: zvýšení kvality povrchových vod zvýšení atraktivnosti krajiny Příklady vhodných aktivit: - ucelená revitalizační opatření v rámci celého povodí řeky Radbuzy - alternativní způsoby likvidace odpadních vod - změna hospodaření v krajině - projekt Čistá Radbuza II Opatření: Ochrana ovzduší, půd a lesů Očekávané efekty opatření: zlepšení životního prostředí jako celku kvalitní ovzduší revitalizace lesních porostů Příklady vhodných aktivit: - realizace projektů snižujících znečišťování ovzduší - řešení otázky fungování letiště v Líních - realizace protierozních opatření - zpracování koncepce rozvoje pro využívání půdního fondu v mikroregionu - šetrné a efektivní využití lesů mikroregionu - realizace protipovodňových opatření v obcích mikroregionu

Cíl: Zvýšení ekologické stability krajiny Opatření: Revitalizace krajiny realizací krajinotvorných programů Očekávané efekty opatření: zpřístupnění krajiny zvýšení biodiverzity krajiny ochrana ohrožených druhů rostlin a živočichů Příklady vhodných aktivit: - zpřístupnění krajiny obnovou cestovních sítí a vybudováním nových cest - změna způsobů obhospodařování pozemků - realizace komplexních pozemkových úprav včetně realizace ÚSES - ochrana významných částí krajiny (VKP) - dobudování dálničního obchvatu města Plzně Opatření: Šetrné využití místních surovinových a energetických zdrojů Očekávané efekty opatření: hospodárné využívání místních zdrojů Strategie rozvoje

Strana 31


optimální využití surovin pro místní zpracování a produkci Příklady vhodných aktivit: - využití místních surovin způsoby šetrnými k životnímu prostředí - využití obnovitelných zdrojů na bázi produkce a využití krajiny (v souladu s potřebami regionu při zajištění spotřeby vyrobené energie v území) - opatření na úsporu energií (např. zateplování veřejných budov)

Cíl: Řešení nakládání s odpady Opatření: Fungování komplexního systému nakládání s odpady Očekávané efekty opatření: snižování množství a objemu nevyužitého odpadu zamezení vzniku černých skládek Příklady vhodných aktivit: - aktualizace koncepce nakládání s odpady - podpora úpravy a zpracování odpadů - budování sběrných dvorů - vazba na integrovaný systém nakládání s odpady Plzeňského kraje - realizace investice MBU na skládce Vysoká - likvidace nepovolených skládek a prevence jejich vzniku Opatření: Ekologická výchova obyvatelstva Očekávané efekty opatření: zvýšení ekologického vědomí obyvatelstva zapojení občanů do realizace systému minimalizace odpadu Příklady vhodných aktivit: - ekologická osvěta veřejnosti a ve školách - přiměřené sběrové akce pro cílové skupiny

Strategie rozvoje

Strana 32


Způsob realizace Strategie Úvod Realizace Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza spočívá v provádění projektů, které jsou v souladu se strategií, jednotlivými obcemi, sdružením obcí a dalšími subjekty, včetně privátního a veřejného sektoru. Složitost tohoto procesu klade mimořádné nároky na management mikroregionu, neboť je nutné zapojit další významné subjekty v mikroregionu do realizace strategie. Zpracování dokumentu Strategie rozvoje Mikroregionu Radbuza představovalo významný krok k organizovanému a soustavnému rozvoji mikroregionu. Dalším krokem je zajištění funkční organizační struktury, která v sobě zahrnuje prvky organizační, výkonné a kontrolní. Současně musí být nastaveny mechanismy monitorující jednotlivé projekty a hodnotící efekty realizace strategie rozvoje v závislosti na aktuálních trendech vývoje a potřebách mikroregionu.

Realizace rozvojové strategie Strategie rozvoje mikroregionu je prováděna ve dvou základních úrovních. První strategická úroveň spočívá v přípravě strategického dokumentu, vyhodnocování změn v území a aktualizaci rozvojové strategie. Druhá úroveň je projektová a tvoří jí příprava, výběr, realizace a monitorování projektů. Strategická úroveň je relativně stabilní v čase, neboť je navržena poměrně široce, Spočívá v realizaci celé řady opatření a aktivit a je záležitostí dlouhodobou. Projektová úroveň spočívá v realizaci relativně krátkodobých, konkrétních projektů. Realizace strategie vyžaduje neustálou vazbu mezi strategickou a projektovou úrovní. Zajištění vazby mezi strategickou a projektovou úrovní je úkolem managamentu mikroregionu. Hlavním nástrojem pro tuto činnost je zásobník projektů, který eviduje projektové záměry i náměty na realizaci strategie. Managament mikroregionu následně posuzuje, zda projektové záměry či náměty jsou v souladu s prioritami a cíli rozvojové strategie. Časový rámec aktualizace strategické i projektové části rozvojové strategie je popsán v následující tabulce.

Vize Opatření

Schvaluje (viz dále) Shromáždění zástupců Shromáždění zástupců

Aktivity

Shromáždění zástupců

Aktualizace zásobníku projektů

Manažer(ka) mikroregionu

Časový interval vždy po volbách do obecních zastupitelstev vždy po volbách do obecních zastupitelstev ½ roku

Organizační struktura Nejvyšším orgánem sdružení obcí je Shromáždění zástupců, které tvoří starostové obcí nebo pověření zástupci členských obcí. Shromáždění zástupců se schází nejméně jedenkrát ročně. Shromáždění zástupců schvaluje kromě ročního rozpočtu a roční účetní uzávěrky také investiční politiku, tj. programový dodatek obsahující priority a projekty k jejich naplňování pro nadcházející rok.

Způsob realizace strategie

Strana 33


Řídícím orgánem sdružení je výkonná rada, která řídí činnost sdružení obcí. Výkonná rada schvaluje na základě rámcového návrhu financování společných projektů sdružení obcí a garanty těchto projektů. Výkonná rada řídí činnost manažera svazku. Dozorčí rada kontroluje hospodaření sdružení obcí a postup společných projektů sdružení obcí. Výkonným prvkem sdružení obcí je manažer mikroregionu, jehož hlavním úkolem je spolupráce mezi subjekty v mikroregionu i mimo něj. Při naplňování strategie rozvoje spolupracuje s obcemi, podnikateli, organizovanou i neorganizovanou veřejností a institucemi. Manažer mikroregionu zajišťuje sběr a inventarizaci projektových námětů a předprojektovou a projektovou přípravu společných projektů sdružení obcí a zpracování žádostí o jejich podporu z veřejných zdrojů. Podílí se na realizaci společných projektů. Manažer mikroregionu sleduje údaje potřebné pro monitoring projektů. Provádí vyhodnocování strategie a změn v území a předkládá výkonné radě další návrhy k rozvoji mikroregionu. Pro realizaci projektů může mikroregion iniciovat vznik řídící skupiny. Řídící skupina je složená ze členů výkonné rady a představitelů dalších subjektů v mikroregionu. Do ustavení řídící skupiny plní všechny úkoly řídící skupiny výkonná rada sdružení obcí. Řídící skupina je odpovědná za realizaci a implementaci projektů, pro které byla ustanovena. V roce 2012 existuje v rámci organizační struktury mikroregionu řídící skupina k projektu „Čistá Radbuza“. ORGANIZAČNÍ SCHEMA MIKROREGIONU RADBUZA Shromáždění zástupců měst a obcí

(Nejvyšší orgán svazku) Výkonná rada MR

Dozorčí rada MR

Řídící skupina projektu „Čistá Radbuza“

Finanční řízení Základním zdrojem financování činnosti sdružení obcí jsou členské příspěvky obcí, dotace a dary. Finanční prostředky na realizaci společných projektů sdružení obcí jsou získávány z dotací a sdružených prostředků členských obcí případně dalších subjektů. Členské příspěvky obcí jsou soustřeďovány na účtu mikroregionu. Dotace ze státních a dalších zdrojů jsou převáděny na členskou obec, která je nositelem projektu. Na účet této obce je taktéž převáděna prostřednictvím účtu mikroregionu i finanční spoluúčast mikroregionu. Financování společných projektů schvaluje výkonná rada na základě finančního rámce pro daný rok schváleného shromážděním zástupců. Kontrola hospodaření obce pověřené účetní činností je zajišťována pro účely sdružení dozorčí radou.


Strana 34


Informování veřejnosti Pro účely propagace a prezentace realizace strategie rozvoje budou využívány nástroje, které mikroregion využíval i v předchozím období. Hlavním nástrojem prezentace činnosti realizace rozvojové strategie budou internetové stránky na adrese www.mikroregion-radbuza.cz. Tyto stránky budou pravidelně aktualizovány a budou informovat nejenom o aktivitách v souvislosti s realizací rozvojové strategie, ale také o významných kulturních a společenských akcích, které proběhnou na území mikroregionu. Součástí internetových stránek bude také anketa, prostřednictvím které se může široká veřejnost vyjádřit k aktuálním problémům území Mikroregionu Radbuza. Nezbytnou součástí prezentace mikroregionu budou také tiskové zprávy, které bude manažer mikroregionu zpracovávat k významným aktivitám, které se týkají realizace rozvojové strategie. Tyto zprávy budou vycházet v tištěných i internetových regionálních médiích a v obecních zpravodajích členských obcí. Důležitým nástrojem transparentnosti a čitelnosti Mikroregionu Radbuza bude dokument s názvem Závěrečný účet. Prostřednictvím tohoto dokumentu se bude moci členská základna i široká veřejnost seznámit s hospodařením mikroregionu. Závěrečný účet bude každoročně k dispozici na internetových stránkách mikroregionu i na internetových stránkách členských obcí. Posledním důležitým nástrojem prezentace činnosti mikroregionu bude vydávání propagačních materiálů, jejichž účelem bude prezentace území mikroregionu i jednotlivých členských obcí pro návštěvníky i pro místní obyvatele. Důležitým prvkem srozumitelnosti a čitelnosti vůči veřejnosti bude i jednotná vizuální identita vytvořených propagačních materiálů.


Strana 35


Související dokumenty 1. Komunitní střednědobý plán sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany na období 2012–2015 2. Komunitní střednědobý plán sociálních služeb na území POÚ Horšovský Týn a Holýšov na období 2012–2015 3. Plán odpadového hospodářství dobrovolného svazku obcí Mikroregion Radbuza 4. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Radbuza 2014–2020 5. Vyhodnocení dotazníkového šetření v obcích Mikroregionu Radbuza z roku 2012


Strana 36

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU RADBUZA NA OBDOBÍ

Recommend Documents