ANYLYTICKÁ STUDIE STUDIE NA OBNOVU EKONOMICKÉ SAMOSTATNOSTI VENKOVA A UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OBLASTI MIKROREGIONU KRUŠNÉ HORY ZÁPAD

ANYLYTICKÁ STUDIE STUDIE NA OBNOVU EKONOMICKÉ SAMOSTATNOSTI VENKOVA A UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OBLASTI MIKROREGIONU KRUŠNÉ HORY ZÁPAD

Zpracovatel: Delpha agency s. r. o. Květen 2006 Počet stran: 55

ANALYTICKÁ STUDIE

STUDIE NA OBNOVU EKONOMICKÉ SAMOSTATNOSTI VENKOVA A UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OBLASTI MIKROREGIONU KRUŠNÉ HORY ZÁPAD

KVĚTEN ´06

DELPHA AGENCY S. R. O.

1 Obsah 1

Obsah .....................................................................................................................................2

2

Vymezení tématu a cílů .......................................................................................................4

3

Analýza území mikroregionu Krušné hory západ.............................................................4

3.1

Vymezení území ................................................................................................5

3.2

Hospodářská struktura a zhodnocení rozvojového potenciálu území......................7

3.3

Analýza potenciálu venkovského prostoru Krušné hory západ ...............................9

3.3.1

Krušné hory západ jako rekreační a sportovní oblast .....................................................9

3.3.2

Dopravní infrastruktura......................................................................................................12

3.3.3

Železniční doprava..............................................................................................................12

3.3.4

Silniční doprava...................................................................................................................13

3.4

Přehled významných firem působících v mikroregionu KHZ.................................14

3.5

Sociodemografická charakteristika ....................................................................15

3.5.1

Obyvatelstvo a sídelní struktura .......................................................................................15

3.5.2

Trh práce..............................................................................................................................18

3.5.3

Počet pracovníků v zemědělství .......................................................................................23

4

Soulad studie s rozvojovými dokumenty.........................................................................24

4.1

Program rozvoje Karlovarského kraje................................................................24

4.2

Interreg III A – přeshraniční spolupráce............................................................24

5

Vyhlídky na plánovací období 2007-2013 .......................................................................25

5.1

Leader +.........................................................................................................25

5.1.1

Forma a výše podpory podle typů příjemců...................................................................26

5.2

Regionální operační program (ROP) – PRIORITY ...............................................28

6

Možnosti obnovy ekonomické samostatnosti mikroregionu Krušné hory západ.......30

6.1

Životní prostředí, ekologie, krajina a přírodní potenciál.......................................30

6.1.1

Ochrana přírody a krajiny..................................................................................................31

6.1.2

Obnova a tvorba krajiny ....................................................................................................32

6.1.3

Rekultivace po těžbě ..........................................................................................................33

6.1.4

Ochrana složek životního prostředí..................................................................................34

6.1.5

Obnovitelné zdroje energie ...............................................................................................35

6.2

Lidské zdroje...................................................................................................36

6.3

Dopravní a technická infrastruktura ..................................................................37

6.4

Hospodářský rozvoj .........................................................................................37 SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

2

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


6.5

Rozbor tendencí vývoje zájmového území .........................................................38

6.5.1

Projekty z oblasti životního prostředí...............................................................................40

6.5.2

Projekty z oblasti lidské zdroje .........................................................................................43

6.5.3

Projekty z oblasti hospodářského rozvoje.......................................................................45

6.5.4

Projekty z oblasti dopravy a technické infrastruktury...................................................48

7

Popis výběru projektů, výběrová kritéria ........................................................................51

7.1

K čemu slouží hodnotící kritéria ........................................................................51

7.2

Hodnotící kritéria - návrh: ................................................................................51

8

Závěr.....................................................................................................................................53

Seznam použité literatury.................................................................................................................55 Seznam příloh.....................................................................................................................................55

SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

3

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


2 Vymezení tématu a cílů Daná studie se zaměřuje na rozvojové postupy, které se týkají konkurenceschopnosti a poptávky v zemědělství a lesnictví, hospodaření s půdou a životním prostředím, kvalitou života společně s přihlédnutím k rozdílným poměrům v odlehlých venkovských oblastech, které jsou v současnosti postižena vyklidňováním. Studie je dále zpracována s cílem udržitelného rozvoje

území

daného

regionu,

řeší

problematiku

hospodářského,

společenského,

environmentálního a kulturního rozvoje s využitím přírodních, kulturních a lidských zdrojů. Konečným výstupem studie s vazbou do venkovského prostoru rozebírající možnosti nejen ekonomické obnovy venkova je shrnutí podmínek rozvoje s nástinem způsobu zajištění dlouhodobě udržitelného růstu regionu Krušné hory západ (dále jen KHZ).

3 Analýza území mikroregionu Krušné hory západ Obce ve sdružení

Obec Abertamy, Vítězná 3, 362 35 Abertamy

Město Loket, Nám. T. G. Masaryka 1, 357

Tel.: 353 892 333 E-mail: [email protected]

33 Loket Tel.: 352 359 722, fax: 352 684 208 E-mail: mě[email protected], [email protected]

Obec Boží Dar, 362 62 Boží Dar

Obec Merklín, 362 34 Merklín

Tel., fax: 353 815 143 E-mail: [email protected]


Obec Dalovice, Hlavní 96, 362 63 Dalovice

Město Nová Role, Chodovská 236, 362 25

Tel.: 353 222 789, fax: 353 225 797 E-mail: [email protected]

Obec Děpoltovice, 362 25 Nová Role

Nová Role Tel.: 353 851 181, fax: 353 951 778 E-mail: [email protected]

Obec Nové Hamry, Nové Hamry 24, 362


24 Nové Hamry Tel.: 353 925 131, fax: 353 925 826 E-mail: [email protected]

Obec Horní Blatná, Nám. Sv. Vavřince 1, 362

Město Ostrov, Klínovecká 1204, 363 01

37 Horní Blatná Tel., fax: 353 892 209 E-mail: [email protected]

Ostrov Tel.: 353 801 111, fax: 353 801 299 E-mail: [email protected]

Obec Hroznětín, Krušnohorské nám. 1, 362 33 Obec Otovice, Hroznětínská 130, 362 32 Hroznětín SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

Otovice KARLOVARSKÝ KRAJ

4

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06




Město Chodov, Komenského 1077, 357 35, Chodov Tel.: 352 352 111, fax: 352 665 988 E-mail: [email protected]

Obec Pernink, T.G. Masaryka 1, 362 36

Město Jáchymov, nám. Republiky 1, 362 51 Jáchymov Tel.: 353 808 111, fax: 353 808 112 E-mail: [email protected]

Obec Jenišov, 362 11 Jenišov Tel.: 353 563 114, E-mail: [email protected]

3.1

Pernink Tel.: 353 892 104, fax: 353 892 221 E-mail: [email protected]

Obec Potůčky, Potůčky 53, 362 38 Potůčky Tel., fax:353 820 123, E-mail: [email protected] Obec Smolné Pece, 362 25 Nová Role Tel.: 353 951 105 E-mail: [email protected]

Vymezení území

Mikroregion Krušné hory západ leží v Karlovarském kraji (v jeho severovýchodní části). V současnosti je tvořen 18 městy a obcemi: Abertamy Dalovice Horní Blatná Chodov Jenišov Merklín Nové Hamry Otovice Potůčky

Boží Dar Děpoltovice Hroznětín Jáchymov Loket Nová Role Ostrov Pernink Smolné Pece

Ze severní strany sousedí mikroregion se SRN (spolková země Sasko), s níž je propojen dvěma hraničními přechody: Boží Dar – Oberwiesenthal a Potůčky – Johanngeorgenstadt (i železniční). Největším sídlem v mikroregionu je město Ostrov, které leží v podhůří Krušných hor. Mezi další významná střediska osídlení se řadí města Chodov, Nová Role, Loket a Jáchymov.


KARLOVARSKÝ KRAJ

5

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Území mikroregionu KHZ má rozlohu 363,31 km2 a dle aktuálních informací jednotlivých obcí zde žije celkem 51.806 obyvatel, což činilo asi 16,6 % obyvatelstva Karlovarského kraje. Průměrná hustota zalidnění mikroregionu je 138 obyvatel/km2. Celé území regionu leží v Karlovarském kraji. V souvislosti s reformou veřejné správy byly v České republice k 31. 12. 2002 zrušeny okresní úřady a většina jejich pravomocí byla převedena na obce s rozšířenou působností. Následující tabulka ukazuje příslušnost jednotlivých obcí KHZ k obcím s rozšířenou působností (ORP) dle zákona č. 320/2002 Sb. Mapa: Mikroregion KHZ


KARLOVARSKÝ KRAJ

6

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Mapa: KHZ v Karlovarském kraji – územní vymezení

zdroj : archiv zhotovitele 2006 Tabulka: Členění obcí regionu KHZ dle Obcí s rozšířenou působností

ORP

ÚZEMNĚ PŘÍSLUŠNÉ OBCE KHZ

Karlovy Vary

Dalovice, Děpoltovice, Jenišov, Nová Role, Nové Hamry, Otovice, Smolné Pece

Ostrov

Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Hroznětín, Jáchymov, Ostrov, Pernink, Potůčky

Sokolov

Chodov, Loket

zdroj: www.obce.cz

3.2

Hospodářská struktura a zhodnocení rozvojového potenciálu území

Ze struktury ekonomické aktivity obyvatel podle odvětví ekonomických činností vyplývá, že nejvíce lidí je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, kde pracuje 27,1 % ekonomicky aktivních obyvatel.


KARLOVARSKÝ KRAJ

7

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Tento podíl je vyšší než průměr za Karlovarský kraj. Nejvyšších hodnot dosahuje město Chodov (31,3 %) a obec Děpoltovice (30,5 %). V souvislosti

s rozvojem

cestovního

ruchu

došlo

rovněž

k

významnému

zvýšení

zaměstnanosti v oblasti pohostinství a ubytování. Údaje za KHZ i celý Karlovarský kraj poměrně výrazně překračují celostátní průměr. Nejvyššího podílu dosahuje obec Boží Dar (27,6 % EAO), která je významným horským turistickým střediskem. Dále je tento obor významně zastoupen např. v obci Potůčky (11,1 %) a v lázeňském městě Jáchymově (9,4 %). Stejně tak i podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ve stavebnictví je v mikroregionu vyšší než krajský průměr. Naopak nižší percentuální zastoupení vykazují odvětví dopravy a některých služeb (peněžnictví a pojišťovnictví, veřejná správa, školství, zdravotnictví), která jsou většinou vázaná na nejvýznamnější centra osídlení regionu (v tomto případě Karlovy Vary, Cheb, Sokolov).

Tabulka: Ekonomická aktivita obyvatelstva podle odvětví ekonomické činnosti k 1. 3. 2001 (v %)

KHZ

KARLOVARSKÝ KRAJ

ČR

Zemědělství, lesnictví

1,8

2,9

4,4

Dobývání nerostných surovin

6,5

3,2

1,2

Zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny

27,1

26,2

27,9

Stavebnictví

8,1

7,7

8,7

Obchod, opravy

11,1

10,1

10,6

Pohostinství a ubytování

5,9

6,2

3,8

Doprava, pošta, telekomunikace

4,2

5,6

6,7

Peněžnictví a pojišťovnictví

1,2

1,5

2,1

Činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky

3,2

3,4

4,9

Výzkum a vývoj

0,1

0,1

0,3

Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

5,5

6,1

6,1

ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI


KARLOVARSKÝ KRAJ

8

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


KHZ

KARLOVARSKÝ KRAJ

ČR

Školství

4,1

4,5

5,3

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

6,0

6,1

5,6

Ostatní veřejné a osobní služby

3,7

4,6

5

Jiné, nezjištěno

11,5

11,8

7,4

EA obyvatelstvo celkem

100,0

100,0

100,0

ODVĚTVÍ EKONOMICKÉ ČINNOSTI

Zdroj: ČSÚ 2002, Strategie Sdružení Krušné hory západ

3.3

Analýza potenciálu venkovského prostoru Krušné hory západ

Potenciál této oblasti lze rozčlenit hned do několika kategorií:

3.3.1 Krušné hory západ jako rekreační a sportovní oblast Území mikroregionu KHZ disponuje značným, především přírodním bohatstvím, které společně s výhodnou geografickou polohou na hranicích se SRN vytváří velmi dobré předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Na území regionu je k dispozici celá řada ubytovacích a stravovacích kapacit různého typu a kvality. Pro návštěvníky jsou rovněž k dispozici informační centra na Božím Daru, v Chodově, Jáchymově, Lokti, Nové Roli, Ostrově, Perninku a Potůčkách. V řešeném území mikroregionu je možno rozlišit dva hlavní typy oblastí cestovního ruchu. Na jedné straně jsou to centra cestovního ruchu - města s nabídkou přírodního zázemí, kulturně-historických památek a řadou sportovně-rekreačních, kulturních a zábavných zařízení a služeb (Ostrov, Chodov, Jáchymov, Loket). Tato města mají zároveň předpoklady pro to, aby svůj potenciál v cestovním ruchu v budoucnosti znásobila. Druhým typem oblastí jsou rozsáhlé krajinné prostory orientované spíše na nabídku sportovně-rekreačních a relaxačních aktivit: Mikroregion KHZ je oblastí nanejvýš vhodnou pro rekreační a sportovní odvětví. Zejména v oblasti zimních sportů nabízí širokou škálu možností sportovních areálů i běžkařských tras. K dispozici je i velké množství cyklostezek a jiných zařízení, nabízejících možnosti pro sportovní realizaci: SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

9

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Tabulka: Možnosti sportovního vyžití na území mikroregionu KHZ LYŽOVÁNÍ Lyžařské vleky TJ Jáchymov OS

362 51 Jáchymov

+ 420 604 613885

Lyžařský areál Boží Dar – Neklid

OS

362 62 Boží Dar

+ 420 603 496279

Lyžařský vlek Tatraproma

OS

Nejdecká , 362 36 Pernink

+ 420 353 892 634

Lyžařský vlek VL 500

OS

Nádražní 416, 362 36 Pernink

+ 420 353 892 456

Miniski Novako

OS

362 62 Boží Dar

+ 420 353 815 000

Ski areál Boží Dar - Neklid

OS

Nám. Republiky 75, 362 51 Jáchymov

+ 420 353 811 101

Ski areál ETK

OS

363 01 Klínovec - sever

+ 420 602 129 788 + 420 398 396 236

Ski areál Klínovec jih

OS

363 01 Klínovec

+ 420 601 283 458

Ski areál Velflink Pernink

OS

Karlovarská 408, 362 36 Pernink

+ 420 353 892 479 + 420 602 940 109

TJ Klínovec

OS

363 01 Klínovec

+ 420 474 396 463

TENIS Tenisové kurty Ostrov

OS

Zámecký park, 363 01 Ostrov

Víceúčelové hřiště

OS 3.ZŠ - Májová 997, 363 01 Ostrov + 420 353 612 581 PLAVÁNÍ

Koupaliště Děpoltovice

KV

362 25 Děpoltovice

Koupaliště Nová Role

KV

362 25 Nová Role

Koupaliště Ostrov

OS Hlavní třída 1221, 363 01 Ostrov

Koupaliště Ostrov

OS

U Nemocnice, 363 01 Ostrov

Krytý bazén Potůčky

OS

362 38 Potůčky

Velký Rybník

OS

Hroznětín, 363 01 Ostrov

+ 420 353 822 143

+ 420 353 820 197

FITNESS Fitcentrum Atlantis

OS

Mánesova 1200, 363 01 Ostrov

+ 420 353 612 004

Fitness Laduta

SO

Čapkova 1067, 357 35 Chodov

+ 420 602 829 871

Fitness U Kaskadéra

SO

357 35 Chodov JEZDECTVÍ

Jezdecký klub Dalaz

KV

Všeborovice 11, 362 63 Dalovice

PEGAS Děpoltovice

KV

Děpoltovice 117,


+ 420 353 851 000 KARLOVARSKÝ KRAJ

10

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


p. Nová Role, 362 25 Jezdecký klub Zelený Dům

OS

Boží Dar 42, 362 62 Boží Dar

+ 420 353 815 133

TJ Statek Stráž nad Ohří

OS

Stráž nad Ohří č. 154, 362 74 Stráž nad Ohří KUŽELKY, BOWLING

Kuželna Ostrov

OS U Nemocnice 1209, 363 01 Ostrov + 420 352 821 958

Zdroj: vlastní šetření, 2003

Tabulka: Infocentra na území mikroregionu KHZ Obec

Adresa

Tel./Fax.

Boží Dar

Boží Dar 2, 36262 Boží Dar

353 815 108, 353 815 108

Jáchymov

Nám.Republiky 1, 36251 Jáchymov 353 811 379, 353 811 379

Nová Role

Chodovská 286, 36225 Nová Role

353 851 297, 353 851 297

Ostrov

Mírové nám.733, 36301 Ostrov

353 843 605, 353 843 605

Pernink

T.G.Masaryka 1, 36236 Pernink

353 892 491, 353 892 221

Potůčky

Potůčky 85, 36238 Potůčky

353 892 882, 353 892 882

Chodov

Komenského 1077, 35735 Chodov

352 666 361, 352 665 988

Loket

Kostelní 15/4, 35733 Loket

352 684 123, 352 684 123

Zdroj: propagační materiály KÚ KK, 2002

Cykloturistika Cykloturistika představuje v současnosti výrazně se rozvíjející způsob trávení volného času i rekreace. To vyvolává potřebu vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj této formy cestovního ruchu. Pod patronací KHZ se již několik let systematicky dotváří podmínky pro lepší prostupnost tohoto mikroregionu i pro cykloturisty, a to jak z hlediska zajištění základní orientace, tak v návaznosti na výstavbu nových samostatně vedených cyklostezek mimo silnice, čímž se výrazně zvyšuje bezpečnost cyklistů. V minulosti byly realizovány některé nové hlavní cyklotrasy, a to ať již v podobě přímo samostatně vedených stezek nebo stezek kombinovaných

(tzn.

z části

vedených

po

stávajících

komunikacích

a

z části

po samostatném tělese stezky). Na tuto již realizovanou nejdůležitější část je nutno SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

11

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


navázat dalším stupněm, tzn. především dokončením propojení tras do ucelených částí a jednak doplněním dalšího nižšího stupně cykloturistických tras. Značení tras celorepublikově v návrhu koordinuje a následně se o něj i stará Klub českých turistů Praha. Toto značení je pak dílčími investory převzato, případně do celorepublikového značení doplněno o další označení nových tras. V současnosti je v rozsahu řešené oblasti v mapových podkladech (cykloturistické mapy) vyznačeno vedení cyklotras č. 2010-2016 a účelových rekreačně-turistických cyklookruhů 2001-2008.

3.3.2 Dopravní infrastruktura Kvalitní dopravní infrastruktura představuje jeden ze základních předpokladů rozvoje území. Konkrétní řešení dopravy musí být vždy koordinováno s rozvojem pracovních příležitostí, rozvojem a stabilizací sídelní struktury a rozvojem rekreace a cestovního ruchu ve vybraných oblastech. To vše s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Současná situace je popsána dále.

3.3.3 Železniční doprava Na síť osobní železniční dopravy je napojeno celkem 12 členských měst a obcí KHZ. Nejvýznamnější železniční tratí nadregionálního významu je trať č. 140 (Cheb – Karlovy Vary – Chomutov – Praha). Přímo mohou tuto trať využívat obyvatelé Ostrova, Dalovic a Chodova. Druhou významnou železniční trasou je mezinárodní trať č. 142 vedoucí z Karlových Varů do Potůčků a dále do Johanngeorgenstadtu (SRN). Na této trati leží Nová Role, Nové Hamry, Pernink, Horní Blatná a Potůčky. Přeprava cestujících je zde zajištěna osobními motorovými vlaky. Z trati č. 140 odbočují regionální tratě: -

v Novém Sedle u Lokte trať č. 144 pro osobní vlaky (leží na ní město Loket),

-

trať č. 143, která spojuje osobními vlaky města Chodov a Novou Roli, ve které navazuje na již zmíněnou trať č. 142 a

-

v Dalovicích trať č. 141 do Merklína. SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

12

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


3.3.4 Silniční doprava Nejvýznamnějším silničním tahem je silnice I/13 (E 442) Karlovy Vary – Ostrov – Chomutov – Děčín – Liberec. V úseku Karlovy Vary – Ostrov se jedná o čtyřproudou komunikaci. Na trase této silnice je obchvat Ostrova. Trasa této silnice pokračuje směrem na Chomutov, Most a Teplice jako tzv. „podkrušnohorská magistrála“. Další významnou dopravní spojnici v regionu představuje silnice I/25, která v Dolním Žďáru vychází ze silnice I/13 a pokračuje směrem na Jáchymov a Boží Dar a dále přes Oberwiesenthal do SRN. Tuto základní kostru doplňují silnice II. A III. Třídy a četné místní komunikace. Obecně platí, že zejména silnice II. A III. Třídy a místní komunikace jsou nedostatečně udržované a kapacitně využívané nad mez únosnosti (např. komunikace k hraničnímu přechodu v Potůčkách).


KARLOVARSKÝ KRAJ

13

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06

3.4


Přehled významných firem působících v mikroregionu KHZ

Přehled nejvýznamnějších firem v rámci mikroregionu KHZ uvádí následující tabulka:

Tabulka: Přehled významných firem v obcích mikroregionu KHZ OBEC Abertamy Boží Dar

Dalovice Děpoltovice Horní Blatná

Hroznětín

Chodov Jáchymov Jenišov

Loket Nová Role Nové Hamry Otovice

Ostrov Pernink Potůčky

FIRMA •

Blex – kuchyňské nádobí

• • • • • • •

Jurica-stavební a projekční firma, HUP s.r.o.-čárové kódy, software, hardware hotely,pensiony, poskytovatelé služeb Stavby silnic a železnic Stavby mostů Transport beton DECORUM-sítotisk

• • • • • • • • •

Lesní společnost a.s. Realistic-Blex s.r.o.-výroba kuchařských potřeb Rabbit a. s. – mrazírenské kapacity, produkce králičího a kuřecího masa, prodej vlastních výrobků Statek Odeř – velkovýkrmna prasat, živočišná a rostlinná výroba D.O.S. a.s.-pilařská výroba Chodos Chodov s.r.o.-výroba gumárenského a plastikářského zařízení Chodoglav a.s.-výroba litého válcovaného a matovaného skla Manufaktura Haas a Czjžek-výroba růžového i jiného porcelánu Léčebné lázně Jáchymov a.s.

• • • • • • • • •

Anran s.r.o.-výroba velkoobjemových kontejnerů Alfa Therm s.r.o.-obchodní činnost a veřejné stravování S Net s.r.o.-ekologické nátěry KALI A SPOL.spol.s.r.o. –provádění staveb ELESTA Loket s.r.o.-stavební činnost,elektroinstalace GARDNER PRODUCTION –Kultura, reklama, publikační činnost Karlovarský porcelán a.s. Thun – závod Nová Role MSK BÖDA – umělecké kovářství Unionpack EAST s.r.o.- plnění a balení kosmetických výrobků

• • • • • • • • • •

Intermont spol. s.r.o Jan Becher limo Správa a údržba silnic Škoda Ostrov s.r.o.-výroba trolejbusů N.G. Elektro s.r.o. ZMA a.s. – závody mechanizace a automatizace Quilt – výroby prošívaných přikrývek fa Holík – kovovýroba Autoservis Potůčky UNI M&J s.r.o.


KARLOVARSKÝ KRAJ

14

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


OBEC

FIRMA

Smolné Pece Stráž n. Ohří

•

Nebylo zjištěno

• •

Karlovarská korunní kyselka s.r.o. Vojenské lesy a statky ČR s.p.

Zdroj: vlastní šetření, 2003

3.5

Sociodemografická charakteristika

3.5.1 Obyvatelstvo a sídelní struktura Tabulka: Počet obyvatel v obcích regionu KHZ k 1. 3. 2001

Obec

Výměra [km2]

Obyvatelstvo celkem

Hustota zalidnění [obyv. /km2]

Abertamy

8,68

1197

137,9

Boží Dar

37,97

170

4,5

Jalovice

6,28

1.812

288,5

Děpoltovice

12,88

291

22,6

Horní Blatná

5,63

468

83,1

Hroznětín

23,78

1.633

68,7

Chodov

44,26

14.687

331,7

Jáchymov

50,83

2.830

55,7

Jenišov

5,18

332

64,1

Loket

26,74

3.202

119,7

Nová Role

13,53

4.048

299,2

Nové Hamry

25,11

280

11,2

Ostrov

50,42

17.451

346,1

Otovice

4,42

568

128,5

Pernink

15,73

904

57,5

Potůčky

32,02

369

11,5

Smolné Pece

6,45

91

14,1

KHZ celkem

379,93

50.952

138,1

Karlovarský kraj

334,00

306.799

92,6

Zdroj: ČSÚ 2002 SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

15

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Oblast západního Krušnohoří vykazuje nepatrně vyšší podíl obyvatelstva mladších věkových skupin v porovnání s Karlovarským krajem i Českou republikou, jak ukazuje tabulka níže. Vzhledem k věkové struktuře populace (navazující graf) a s ohledem na obecně velmi nízkou porodnost v ČR lze ovšem v nejbližších letech očekávat spíše úbytek obyvatelstva přirozenou měnou i celkový pokles počtu obyvatel. Z hlediska vývoje struktury osídlení se dá předpokládat především stabilizace obyvatelstva v rekreačně významných územích a v územích u hraničních přechodů se SRN. Aby se počet obyvatel na území regionu KHZ v budoucnu stabilizoval a region se stal atraktivnější pro migraci osob z jiných částí ČR, musí dojít především k celkovému zlepšení životních podmínek obyvatelstva, k vytvoření nových zajímavých pracovních příležitostí a k rozšíření nabídky bydlení. Jako zcela zásadní se v této souvislosti jeví především podpora místních obyvatel - zejména mladé generace tak, aby zde nalezla existenční příležitosti (práci, možnosti kvalitního bydlení a také možnosti trávení volného času).

Tabulka: Obyvatelstvo podle věkových skupin v obcích regionu KHZ k 1. 3. 2001 OBYVATELSTVO věková skupina

OBEC

[podíl v %]

celkem 0-14

15-59

60+

Abertamy

1 197

19,3

67,7

13,0

Boží Dar

170

23,5

59,4

17,1

Dalovice

1 812

15,9

67,2

16,9

Děpoltovice

291

23,7

59,5

16,8

Horní Blatná

468

19,9

67,9

12,2

Hroznětín

1 633

18,5

66,2

15,3

Chodov

14 687

18,6

69

12,6

Jáchymov

2 830

16,8

69,1

14,1

332

17,8

66,9

15,3

3 202

22,2

66,6

11,2

Jenišov Loket SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

16

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


OBYVATELSTVO věková skupina

OBEC

[podíl v %]

celkem 0-14

15-59

60+

4 048

15,8

65,2

19,0

280

15,7

66,8

17,5

Ostrov

17 451

16,0

65,3

18,7

Otovice

568

17,3

64,4

18,3

Pernink

904

13,6

70,1

16,3

Potůčky

369

14,1

72,1

13,8

Smolné Pece

91

14,3

61,5

24,2

KHZ celkem

50 952

17,3

67,0

15,7

Karlovarský kraj

304 343

16,7

66,5

16,8

Česká republika

10 230 060

16,2

65,4

18,4

Nová Role Nové Hamry

Zdroj: ČSÚ 2002

Graf: Věková struktura obyvatelstva regionu KHZ k 1. 3. 2001

90 + ženy 80 - 84

m uži

70 - 74 60 - 64 50 - 54 40 - 44 30 - 34 20 - 24 10 - 14 0-4 3000

2500

2000

1500

1000

500

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty, 2003


KARLOVARSKÝ KRAJ

17

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Co se týče vzdělanostní struktury obyvatelstva, z následující tabulky vyplývá, že v porovnání s údaji za Karlovarský kraj i celou ČR je situace v regionu méně příznivá, což se projevuje především ve vyšším podílu obyvatel bez vzdělání a se základním vzděláním a zároveň nižším podílem občanů s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním.

Tabulka: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání 1. 3. 2001

NEJVYŠŠÍ UKONČENÉ VZDĚLÁNÍ

OBYVATELSTVO NAD 15 LET (V %) KHZ

Karlovarský kraj

ČR

Bez vzdělání

1,1

0,8

0,5

Základní

28,6

27,9

23,0

Učňovské

20,5

20,5

20,5

Střední odborné

19,2

17,9

17,4

Učňovské s maturitou

1,4

1,2

1,5

Úplné střední vč. nástavby

22,4

23,6

25,6

Vyšší odborné

0,9

1,0

1,3

Vysokoškolské

4,6

5,6

8,9

Nezjištěno

1,3

1,5

1,3

100,0

100,0

100,0

Celkem

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty, 2003

3.5.2 Trh práce V souvislosti s pokračujícími transformačními procesy v ČR, které se projevují mj. rostoucí efektivností v hospodaření subjektů výrobní sféry, dochází k postupnému uvolňování velkého počtu zaměstnanců. V Karlovarském kraji, stejně tak, jako v celé ČR, proto v posledních letech poměrně významně roste nezaměstnanost. Zatímco v počátečních obdobích transformace byly uvolňované lidské zdroje poměrně rychle absorbovány rozvíjejícím se odvětvím služeb, v současnosti je umisťování zejména méně adaptibilní pracovní síly stále obtížnější a zdlouhavější. SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

18

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


K 28. únoru 2003 evidovaly úřady práce v Karlovarském kraji celkem 17.150 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 10,7 %. To je údaj, který pouze nepatrně převyšuje průměr celé ČR (10,2 %). Na území okresu Karlovy Vary bylo evidováno celkem 7.114 uchazečů (nezaměstnanost 10,7 %), na Sokolovsku 6.409 uchazečů (míra nezaměstnanosti 13 %). Ve stejném období nabízely úřady práce v kraji celkem 1.350 volných pracovních míst (Karlovarsko 431, Sokolovsko 387). Na jedno volné pracovní místo tak k 28.2.2003 připadalo v Karlovarském kraji 12,7 uchazečů (Karlovarsko 16,5; Sokolovsko 16,6). Zhruba 9 % uchazečů o zaměstnání tvořili absolventi a mladiství (KV: 9 %, SO: 9,4 %). V obcích regionu KHZ bylo k 28.2.2003 evidováno celkem 3.135 uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti tak činila 10 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykázala města Jáchymov (15,31 %), Chodov (13,5 %) a Loket (13,45 %). Naopak, nejnižší nezaměstnanost vykazují obce Smolné Pece (2,13 %), Boží Dar (3,95 % souvisí zřejmě s probíhající zimní lyžařskou sezónou v tomto horském středisku) a dále obce Jenišov a Otovice ležící v zázemí Karlových Varů. V některých mikroregionech dosahuje míra nezaměstnanosti až dvojnásobku úrovně jednotlivých okresů. •

V okrese Karlovy Vary dosahovala k 31.12. 2002 míra nezaměstnanosti 10,2 %. Nejvyšší nezaměstnaností dosahuje dlouhodobě mikroregion Hradiště (22,8%). Dále zde byly z dlouhodobého hlediska vysokou nezaměstnaností postiženy mikroregiony: Bochovsko 22,9 %, Žluticko 17,8 % a Tepelsko 16,3 %.

•

Okres Sokolov vykazoval míru nezaměstnanosti ve výši 12,49 %, zatímco na Chodovsku to bylo 14,5 %, na Slavkovsku 14,9 % a na Kraslicku 13,3 %.

Výše uvedené mikroregiony, s výjimkou Chodovska, Slavkovska a Kraslicka, patří mezi hospodářsky slabé oblasti. Nevzniká v nich dostatečný počet podnikatelských subjektů, které by vytvořily nová pracovní místa pro část obyvatel, která dříve byla zaměstnána v zemědělství. Vzhledem k často nedostatečné dopravní obslužnosti a obecné nechuti obyvatel dojíždět za prací nabízí se jako cesta řešení tohoto problému diversifikace


KARLOVARSKÝ KRAJ

19

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


zemědělských činností, rozvoj malých nezemědělských podniků s vazbou na zemědělství a rozvoj agroturistiky.

Graf: Míra nezaměstnanosti v obcích KHZ k 28.2.2003

18

13,50

14 13,01

míra nezam. (v %)

15,87

15,31

16

13,45

11,21

12

10,96 10,17

9,92

10

9,04

12,95 10,7 10,00

9,66

10,2

8,54

8 6,25

6,67

7,39

6 3,95

4 2,13

2

Č R

Ab er ta Bo my ží D a D al r o D v ěp ic e o H ltov or ní ice Bl H atn ro á zn ět C ín h Já odo ch v ym o Je v ni šo v L N ok ov et N áR ov é ole H am ry O st ro O v to vi c Pe e rn i P nk Sm otů č o St lné ky rá P ž na ece d O hř Ka rlo SK í va H rs -Z ký kr aj

0

Zdroj: Úřad práce KV a SO, 2003 Z meziročního srovnání údajů o nezaměstnanosti (k 28.2. roku 2002 a 2003) vyplývá, že k největšímu růstu nezaměstnanosti došlo v obci Děpoltovice (o 3,8 %). Naopak výrazný pokles nezaměstnanosti oproti stavu v roce 2002 zaznamenala obec Boží Dar (3,6 procent. bodu). Celkově se míra nezaměstnanosti v regionu KHZ zvýšila meziročně o 0,7 procentního bodu.


KARLOVARSKÝ KRAJ

20

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06

Graf:


Meziroční

změna

míry

nezaměstnanosti

v

období

2002-2003

(údaje k 28. 2. 2003, v procentních bodech)

5 4,1

3,8

4

2,9 2,3 1,8

2

1,7

1,0 1

0,9

1,3 0,9

0,6

0,7

0,5 0,0

0 -1 -1,1

-1,3

-2

-0,9

-1,8

-3 -4

-3,6

-5 Ab er ta Bo my ží D ar D a D lov ěp ic e o H ltov or i c ní e Bl a H ro tná zn ět C ín ho Já do ch v ym o Je v ni šo v Lo N k ov et N áR ov é ole H am r O y st ro O v to vi c Pe e rn i P nk Sm otů č o St lné ky rá P ž na ece d O h SK ří H -Z

změna míry nezam. (v procent. bodech)

3

Zdroj: Úřady práce KV a SO, vlastní výpočty, 2003

Co se týče struktury uchazečů o zaměstnání dle dosaženého vzdělání, největší podíl tvoří uchazeči se základním vzděláním nebo praktickou školou (okres KV 44,54 %, okres SO 40,74 %), což jsou obecně nejhůře umístitelné pracovní síly na trhu práce. Další významně zastoupenou skupinou jsou uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem.


KARLOVARSKÝ KRAJ

21

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Tabulka: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných (IV.Q/2002) UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ okres

okres

Karlovy Vary

Sokolov

STUPEŇ VZDĚLÁNÍ

absol.

v%

absol.

v%

Bez vzdělání

2

0,03

80

1,30

Neúplné základní vzdělání

59

0,88

848

13,75

2986

44,54

2513

40,74

Nižší střední vzdělání

10

0,15

12

0,19

Nižší střední odborné vzdělání

183

2,73

209

3,39

Střední odborné vzdělání (vyučen)

2215

33,04

1675

27,15

Střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení

49

0,73

36

0,58

ÚSV vzdělání

136

2,03

70

1,13

ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou)

130

1,94

110

1,78

ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení)

814

12,14

562

9,12

Vyšší odborné vzdělání

14

0,21

8

0,13

Bakalářské vzdělání

20

0,30

7

0,11

Vysokoškolské vzdělání

84

1,25

39

0,63

Doktorské vzdělání (vědecká výchova)

2

0,03

0

0,00

6704

100

6169

100

Základní vzdělání + praktická škola

Celkem

Zdroj: Úřady práce KV a SO

Ve struktuře uchazečů o zaměstnání dle věku zaujímá největší podíl věková skupina 20-24 let, což zřejmě souvisí s požadavkem většiny potencionálních zaměstnavatelů na určitou minimální praxi zaměstnance.


KARLOVARSKÝ KRAJ

22

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Tabulka: Věková struktura uchazečů o zaměstnání (IV.Q/2002) UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ okres

okres

Karlovy Vary

Sokolov

VĚKOVÁ SKUPINA

absol.

v%

absol.

v%

Do 19 let

556

8,29

703

11,40

20 - 24 let

1068

15,93

1090

17,67

25 - 29 let

857

12,78

827

13,41

30 - 34 let

690

10,29

746

12,09

35 - 39 let

668

9,96

658

10,67

40 - 44 let

611

9,11

581

9,42

45 - 49 let

884

13,19

664

10,76

50 - 54 let

895

13,35

625

10,13

55 - 59 let

438

6,53

259

4,20

60 a více let

37

0,55

16

0,26

6704

100

6169

100

Celkem

Zdroj: Úřady práce KV a SO

Míra nezaměstnanosti je významným syntetickým ukazatelem, který vyjadřuje zaostávání venkovských mikroregionů. Pro jejich územní vymezení byla použita metodika úřadů práce.

3.5.3 Počet pracovníků v zemědělství Počet pracovníků v zemědělství se v kraji snížil od roku 1989 o 70 %, což postihlo zejména výše definované mikroregiony. Pracovníci v zemědělství jsou totiž obtížně rekvalifikovatelní, což zvyšuje míru nezaměstnanosti.


KARLOVARSKÝ KRAJ

23

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


4 Soulad studie s rozvojovými dokumenty 4.1

Program rozvoje Karlovarského kraje

HLAVNÍ CÍL: Rozvoj venkovských území a stabilizace zemědělství na základě zásad udržitelného rozvoje a zvýšených požadavků na zachování kulturní krajiny.

Dílčí cíle: 1. Posílení produktivity a konkurenceschopnosti zemědělské výroby 2. Rozvoj ekologického zemědělství 3. Rozvoj mimoprodukčních forem zemědělství 4. Udržitelný rozvoj venkova

Globální cíl : Základními prioritami vymezenými v tomto dokumentu je zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova, např. tvorbou nových pracovních příležitostí na venkově s cílem zabránit vysídlování problémových regionů, zvyšováním konkurenceschopnosti odvětví, vyjasnění a nové uspořádání vlastnických vztahů k půdě, rozvoj multifunkčního zemědělství, diverzifikace aktivit ve venkovském prostoru, uchování a zlepšení životního prostředí apod.

4.2

Interreg III A – přeshraniční spolupráce

V jeho aktivitě je především podpora rozvoje měst, venkova a příhraničních oblastí. Posílení podnikatelské činnosti a rozvoj malého a středního podnikání, včetně turistiky a místních aktivit na podporu zaměstnanosti, Podpora integrace na pracovním trhu a sociální inkluze, sdílení lidských zdrojů a zařízení, které se vztahují k rozvoji vědy a výzkumu, ke vzdělávání, kultuře, komunikaci, ochraně zdraví s důrazem na zvyšování produktivity práce a vytváření dlouhodobě udržitelných pracovních míst. Podpora ochrany životního prostředí, zvyšování produkce energie a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Zlepšování dopravní dostupnosti, zlepšování informačních a komunikačních služeb a sítí, Zlepšování systémů řízení využívání vody a energie. Zlepšování spolupráce v oblastech administrativy a legislativy, které SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

24

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


přispívají ekonomickému rozvoji a sociální kohezi. Zvyšování lidského potenciálu v institucích se vztahem k přeshraniční spolupráci.

5 Vyhlídky na plánovací období 2007-2013 5.1

Leader +

Obecným cílem rozvojové strategie je co nejefektivnějším zhodnocením přírodních a kulturních zdrojů obcí v oblasti Krušné Hory Západ a propojením širokého množství dosud izolovaně působících místních subjektů zajistit rozvoj regionu po stránce ekonomické, sociální i environmentální a zajistit trvalou udržitelnost života v regionu. Tento obecný cíl je naplňován cíli strategickými, jež obecný cíl rozdělují na tři oblasti - osy, na něž je rozvojová strategie a činnost Místního partnerství v rámci podopatření LEADER+ zaměřena. Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Osa II – Zlepšování životního prostředí a krajiny Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Zpracovatel

studie

doporučuje

zaměření

zejména

na

Osu

III

-

Kvalita

života

ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, která je popsána následujícími prioritami:

Priorita 3.1 Tvorba nových pracovních příležitostí – jedná se o skupinu podnikatelských opatření, která vytvářejí v regionu nejvíce pracovních míst. 3.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy, podpora zakládání podniků 3.1.2 Podpora cestovního ruchu – Informace, služby, turistická infrastruktura

Priorita 3.2. Kvalita života na venkově – skupina opatření, která jsou základní podmínkou hospodářského růstu ve venkovských oblastech (infrastruktura, čistota vody v obcích, vybavení) a přispívají ke kvalitě života (zdraví, pohoda, znalosti, kulturní a společenský život, životní prostředí) a která se současně spolupodílejí na tvorbě pracovních míst : SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

25

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


3.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova – základní technická infrastruktura, základní občanské vybavení a služby 3.2.2 Ochrana a rozvoj dědictví venkova – přírodní dědictví, kulturní dědictví

Priorita 3.3 Vzdělávání a informace – skupina opatření, jejichž cílem je získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje a vzdělávání a informování hospodářských subjektů, na něž se vztahuje Osa III. 3.3.1 Vzdělávání a informace, získávání dovedností, animace a provádění

5.1.1 Forma a výše podpory podle typů příjemců Nejdůležitějšími cílovými skupinami a potenciálními příjemci podpory jsou: -

nestátní neziskové organizace sídlící na daném území

-

místní samospráva

-

fyzické a právnické osoby sídlící a působící na území

Forma a výše podpory odpovídá specifikacím definovaným v PRV. Příklad pro Osu III je uveden dále :

Priorita 3.1. Tvorba nových pracovních příležitostí Tabulka: Diverzifikace činností nezemědělské povahy, podpora zakládání podniků Forma podpory:

Maximální výše podpory:

Přímá nenávratná dotace. 50 % celkových přijatelných nákladů. (podpora na mzdu zaměstnance do výše 15 % platu)

Maximální výše podpory na jednoho příjemce 7 000 000 Kč. období 2007-2013 Míra podpory:


EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %

KARLOVARSKÝ KRAJ

26

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Tabulka: Podpora cestovního ruchu – Informace, služby, turistická infrastruktura Forma a výše podpory:

Přímá nenávratná dotace.


50 % celkových přijatelných nákladů pro podnikatelské subjekty, 80 % pro neziskové organizace, 100 % pro svazky obcí a obce

Maximální výše podpory na jednoho příjemce Pro podnikatelský subjekt: 7 000 000 období 2007-2013 Kč, pro svazek obcí nebo neziskovou organizaci 20 000 000 Kč Míra podpory:


Priorita 3.2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově Tabulka: Obnova a rozvoj vesnic, základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova – základní technická infrastruktura, základní občanské vybavení a služby Forma a výše podpory:






EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 % (u obcí – regionální veřejné zdroje 25 %)

KARLOVARSKÝ KRAJ

27

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Tabulka: Ochrana a rozvoj dědictví venkova – přírodní dědictví, kulturní dědictví Forma a výše podpory:






Priorita 3.3. Vzdělávání a místní partnerství Tabulka: Vzdělávání a informace, získávání dovedností, animace a provádění Forma a výše podpory:

Přímá nenávratná dotace. 100 % celkových přijatelných nákladů

Maximální výše podpory: Maximální výše podpory na jednoho příjemce 6 000 000 Kč období 2007-2013 Míra podpory:

5.2


Regionální operační program (ROP) – PRIORITY

Priorita 1 - Regenerace a rozvoj měst Cíl priority: Podpora rozvoje a atraktivity ekonomických center regionu jakožto hnacího motoru ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

28

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Priorita 2 – Podpora integrovaného místního rozvoje Cíl priority: Stabilizovat méně urbanizované oblasti regionu a přispět k jejich hospodářské a sociální obnově prostřednictvím cílených, soustředěných investic vycházejících z poptávky podložené prokazatelným zájmem místní veřejnosti. Priorita 3 – Dostupnost a dopravní obslužnost Cíl priority: Kapacitní a plnohodnotné napojení regionu na okolní prostor, účinné propojení uvnitř regionu, zejména pak propojení a dostupnost hlavních center a rozvojových os regionu s venkovskými a příhraničními částmi území jako předpoklad pro efektivní mobilitu obyvatelstva a celkový ekonomický rozvoj regionu. Priorita 4 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Cíl priority: Přispět cílenou, soustředěnou a vyváženou podporou investic do cestovního ruchu a lázeňství, využívající udržitelným způsobem přírodní a kulturní potenciál regionu,

ke

zvýšení jeho konkurenceschopnosti a k celkovému zlepšení obrazu regionu. Priorita 5 - Technická pomoc Cíl priority: Zajistit plynulé, efektivní a účinné řízení, implementaci, monitoring, kontrolu a evaluaci programu tak, aby podporoval pečlivě cílené, integrované a rozfázované metody regionálního rozvoje podporující aktivity decentralizovaných a kooperujících aktérů rozvoje.


KARLOVARSKÝ KRAJ

29

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


6 Možnosti obnovy ekonomické samostatnosti mikroregionu Krušné hory západ Na základě analýzy současného stavu, SWOT analýzy a jednání zástupců zainteresovaných obcí a měst mikroregionu KHZ (viz. Výstupy z moderovaných diskuzí) byly stanoveny oblasti, které jsou z hlediska dalšího rozvoje považovány za klíčové a tudíž kritické. Při dalším postupu a činnostech mikroregionu v rámci rozvoje oblasti bude na tyto oblasti kladen největší důraz a veškeré snahy zástupců veřejného, ale i soukromého sektoru, o získání finančních prostředků na rozvoj v těchto oblastech půjdou právě tímto směrem. Sumarizace a zaměření projektových záměrů a jejich specifikace za jednotlivé obce byla převzata z Databáze projektů ORR KÚKK1. Tato Databáze bude východiskem pro další rozvojové aktivity regionu. Správa této databáze je vedena jednotlivými projektovými manažery v rámci projektu SROP 3.3 Partnerství pro budoucnost. Níže uvedené kritické oblasti jsou zároveň obecnými směry pro další spolupráci a tvorbu případných integrovaných projektů a vycházejí z potřeb jednotlivých obcí i celého území sdružení obcí.

Za stěžejní byly zpracovatelem určeny tyto oblasti: •

Životní prostředí, krajina a přírodní potenciál

•

Lidské zdroje

•

Dopravní a technická infrastruktura

•

Hospodářský rozvoj

6.1

Životní prostředí, ekologie, krajina a přírodní potenciál

Jakkoli dochází od roku 1990 v oblasti životního prostředí k podstatnému snižování zátěže jeho jednotlivých složek (ať už vlivem pozitivního důsledku aplikace legislativních opatření nebo 1

Databáze projektů ORR KÚ KK ze dne 20. května 2006 SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

30

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


omezením průmyslové a zemědělské výroby), nezájem veřejnosti o problematiku ochrany přírody a životního prostředí a laxní přístup k řešení ekologických problémů regionu (ekologické zátěže po těžbě uranových rud) mohou zapříčinit, že se v budoucnu tato oblast dostane na okraj zájmu ze strany veřejných činitelů a příliv financí bude výrazně omezen. Celková situace se tak může zhoršit, což by bylo považováno za zmaření mnohaletého úsilí mnoha ekologicky smýšlejících představitelů daného mikroregionu.

6.1.1 Ochrana přírody a krajiny Přírodní parky Přírodní parky jsou vymezovány za účelem ochrany krajinného rázu v územích s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Kategorie přírodní park zahrnuje i všechny dříve vyhlášené oblasti klidu. Na území regionu zasahují přírodní parky jako např. Zlatý kopec. Chráněné krajinné oblasti CHKO Slavkovský les zasahuje do řešeného území pouze v oblasti Loketska. Byla vyhlášena v roce 1974. Jedná se o osobitý krajinný celek se specifikou geologickou a geomorfologickou stavbou (údolí Ohře a Teplé, hadcové pásmo), bohatými výrony minerálních pramenů a plynů a charakteristickou vegetací. K vyhlášení je rovněž navržena nová CHKO Střední Poohří. Doposud k tomu nedošlo z důvodu nesouhlasných stanovisek některých resortů. Navrhovaná CHKO by měla zaujímat část řešeného území zhruba mezi Ostrovem a hranicí okresu Karlovy Vary a pokračovat dále do okresu Chomutov. Jádrem tohoto území by mělo být údolí řeky Ohře spolu s přilehlými částmi Doupovských hor a Krušných hor. Území patří k nejcennějším přírodním územím v České republice. Ostatní zvláště chráněná území V řešeném území jsou vyhlášeny: a) národní přírodní rezervace Božídarská

929,6 ha

k.ú. Boží Dar,


komplex horských rašelinišť, rašelinných luk a smrkových KARLOVARSKÝ KRAJ

31

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


rašeliniště

Jáchymov, Rýžovna

lesů

b) přírodní rezervace Malé jeřábí jezero

6,0 ha

k.ú. Jelení

přirozené horské rašeliniště

Oceán

42,8 ha

k.ú. Oldřichov, Pernink, přirozené horské rašeliniště Pstruží, Vysoká Štola

Ostrovské rybníky

62,0 ha

k.ú. Bystřice, Hájek, Kfely, Ostrov

rybniční soustava s výskytem vzácných druhů ptactva

Rýžovna

20,3 ha

k.ú. Rýžovna, Hřebečná

komplex luk, vřesovišť a horských lesů na čediči

c) přírodní památky Boč

1,6 ha

k.ú. Boč,

čedičová žíla s vějířovitým uspořádáním sloupců

Vlčí jámy

1,4 ha

k.ú. Potůčky

hluboké propadliny po bývalé těžbě cínových rud

6.1.2 Obnova a tvorba krajiny V řešeném území se nacházejí území devastovaná těžbou uhlí, kaolínu, rud, kamene, rašeliny, území devastovaná ukládáním odpadů, území denaturalizovaná imisemi a zemědělskou činností. Nejrozsáhlejší souvisle devastovaná území regionu se nacházejí v oblasti Sokolovské pánve (Chodov, Nová Role), devastace těžbou se projevuje ve větším rozsahu také v okolí Jáchymova. Těžba kamene a rašeliny se projevuje jen lokálně, ovšem často v cenných přírodních lokalitách. Devastace ukládáním odpadů se projevuje izolovaně po celém řešeném území. Dosud nevyřešeným problémem je existence divokých skládek. K rozvrácení lesních ekosystémů imisemi došlo v hřebenové části Krušných hor, kde vznikly rozsáhlé plochy imisních holin. Denaturalizace zemědělskou činností se zvlášť silně projevila v 70. a 80. letech téměř v celém území. Devastovaná území Nejvýznamnějším faktorem devastace území na Karlovarsku a Sokolovsku je povrchová těžba hnědého uhlí, méně významným pak povrchová těžba kaolínu a kamene. SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

32

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Vzhledem k celkovému útlumu těžby hnědého uhlí se dá do budoucna předpokládat výrazné snižování rozsahu devastovaných ploch, naopak se bude zvětšovat rozloha rekultivovaných území. Devastace spojená s těžbou kaolínu je plošně méně rozsáhlá, ale v území, ve kterém je soustředěna (Chodov - Karlovy Vary), je výrazným negativem, které postihuje zázemí měst. Nedostatečně obhospodařované plochy zemědělské půdy jsou vystaveny zaplevelení a náletům plevelných dřevin a tím znehodnocovány z hlediska úrody i esteticky. Devastace území menších rozsahů, převážně v minulosti spojené s existencí skládek TKO, zvláště pak neřízených. Staré zátěže po těžbě Některé části řešeného území (zejména oblast od Horní Blatné, Abertam až po Jáchymov) byly již v minulosti známé bohatými zásobami cínových, stříbrných a jiných rud. Území takto dotčená jsou zadokumentována v mapových podkladech. Nejsou však dostatečně evidována a sledována stará důlní díla s projevy na povrch. Nejvíce zatíženou oblastí je území vymezené katastry měst a obcí Potůčky, Horní Blatná, Abertamy, Ostrov, Jáchymov, Mariánská a Boží Dar. Jednotlivé lokality většinou obsahují kamenivo podprůměrné kvality s obsahem důlního odpadu (dřevo, železo, stavební odpad), u řady hald přestavuje také problém radioaktivita hornin.

6.1.3 Rekultivace po těžbě Největší zásahy do krajiny způsobuje povrchové dobývání uhlí a kaolínu. Co se týče prací na zahlazení dolové činnosti, v průběhu doby se mění názory na poměr jednotlivých druhů rekultivací. V současnosti klesá podíl zemědělských rekultivací, a to ve prospěch rekultivací lesních, vodních (velké rozsahy zbytkových jam po těžbě) a využití pro další urbanistické funkce jako je výroba, rekreace, sport a podobně. V celém sokolovském hnědouhelném revíru bude celkově až do vyuhlení zasaženo celkem 9264 ha plochy, z toho bude cca 515 ha (převážně již hlubinně podrubaných v minulosti) teprve povrchovou těžbou zasaženo. Předpokládá se, že do roku 2020 budou rekultivace dokončeny nebo rozpracovány v celém zasaženém území mimo činné lomy Jiří a Družba. Při rekultivaci SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP) KARLOVARSKÝ KRAJ 33

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


jednotlivých lokalit bude nutné zohledňovat možnosti budoucího účelného zapojení ploch k využití blízkých měst a obcí. Těžba kaolinu rovněž způsobuje značné zásahy do krajiny, životnost i rozsah většiny těžebních lokalit je však ve srovnání s uhelnými lomy nepoměrně menší.

6.1.4 Ochrana složek životního prostředí Ovzduší Situace v oblasti ovzduší je charakteristická postupným snižováním emisí tuhých látek a SO2, ovšem zároveň rostoucím znečišťováním ovzduší NOx vlivem rozvoje silniční dopravy. Mezi obecné zásady zlepšování kvality ovzduší patří zejména snižování znečišťování ovzduší na velkých a středních zdrojích znečišťování (odsíření, denitrifikace, změny technologie apod.), změna používaného paliva (týká se především malých zdrojů) nebo efektivní hospodaření s energiemi s cílem snížit potřebu primárních (znečisťujících) zdrojů. Voda Pokračuje trend snižování znečištění vodních toků, zejména vlivem výstavby ČOV a útlumem zemědělské výroby. K dalšímu zlepšování kvality vod je potřeba nadále přijímat opatření ke snižování vypouštěného znečištění na zdrojích, zejména u větších sídel a výrobních areálů, omezovat plošné znečišťování (přiměřená aplikace hnojiv a chemických ochranných prostředků) a rekultivovat skládky a staré zátěže. Půda V oblasti využívání půd dochází k postupnému snižování rozlohy orné půdy a omezování vodní eroze. Mnohé plochy zemědělské půdy jsou ponechány ladem. Velkým problémem je stále sanace území postiženého povrchovou těžbou uhlí. Území okresů Karlovy Vary a Sokolov je rovněž oblastí zvýšeného výskytu radonu v půdním vzduchu. Mezi opatření vedoucí ke zlepšování stavu půd je možno zařadit především ochranu před erozí a rekultivace území devastovaná těžbou nerostných surovin, skládkami a starými zátěžemi.


KARLOVARSKÝ KRAJ

34

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


6.1.5 Obnovitelné zdroje energie Zejména ve státech Evropské unie se v posledních letech čím dál více prosazuje využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), v podmínkách České republiky však jejich širšímu využití stále brání některé překážky. Příslušné technologie jsou finančně náročné, nedostatečná je ve srovnání s EU i státní podpora v této oblasti. Přesto je jisté, že v ČR je možné využívat obnovitelné zdroje energie v mnohem větší míře než je tomu dosud. Analýza současného využití a potenciálu OZE v regionu KHZ vychází ze zpracovaného materiálu Energetický projekt regionu Karlovarsko (SRC International CS s.r.o., 2000). Využití energie větru Lokality vhodné pro využití energie větru se v ČR nacházejí zejména v nadmořských výškách nad 600 m n.m., ovšem jejich umístění je možné i v území nižším než uvedená nadmořská výška. V současné době je na území regionu instalována větrná elektrárna v obci Boží Dar, která je však momentálně mimo provoz. V zájmovém území se nacházejí i další vhodné lokality s možností umístění větrných elektráren: •

oblast ležící nad Božím Darem podél státní hranice až k prostoru celnice,

•

oblast nad celnicí a na Neklidu,

•

nejvyšší část Neklidu a oblast "Na výsluní",

•

oblast Rýžovny,

•

v Ostrově,

•

v Hroznětíně v lokalitě podhůří Krušných hor.

Využití energie vody V území se nachází několik vodních toků s poměrně dobrými podmínkami pro instalaci malé vodní elektrárny. Téměř vždy se jedná o lokality, které byly již v minulosti využívané pro energetické účely (např. vodní mlýn, hamr, pila). Možnými lokalitami pro výstavbu malých vodních elektráren jsou např.: Boč, Vojkovice či Jelení u Nových Hamrů. Využití energie biomasy Vhodnou technologií využití biomasy je její spalování, v případě bioplynu se jedná o zpracování zvířecích exkrementů. Pro výrobu bioplynu má díky vhodné koncentraci hospodářských zvířat SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

35

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


příznivé podmínky obec Děpoltovice. Využití odpadního a palivového dřeva je vhodné například v Lokti a Abertamech. Biomasu lze ovšem lokálně využívat téměř na celém území regionu, hlavní problém však představují vysoké pořizovací náklady na novou spalovací jednotku a zajištění stabilních dodávek paliva. Využití geotermální energie Studie Energetického projektu regionu Karlovarsko uvádí, že pro využití geotermální energie má tento region jednoznačně nejlepší podmínky v celé ČR. Příslušná tepelná čerpadla lze efektivně využít prakticky kdekoliv, omezení však opět představují vysoké pořizovací náklady, příp. i nedostatečně dimenzované elektrické přípojky. Zajímavými lokalitami z tohoto pohledu jsou např. Boží Dar a Potůčky (důlní díla a šachtice).

6.2

Lidské zdroje

Jedním ze základních a nezbytných předpokladů pro všestranný rozvoj mikroregionu je rozvoj lidských zdrojů. Zlepšování kvalifikačních předpokladů, ale i péče o kvalitativní růst osobnostních stránek obyvatel, jakož i přilákání mladých lidí k trvalému usídlení a tím i ke zlepšení demografické struktury, je potřebným krokem k vytvoření multiplikačního rozvojového potenciálu území. Lidské zdroje jsou největší devízou každého územního celku a je třeba o ně náležitě pečovat a rozvíjet je. Ze struktury ekonomické aktivity obyvatel podle odvětví ekonomických činností vyplývá, že nejvíce lidí zainteresovaného území je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, kde pracuje 27,1 % ekonomicky aktivních obyvatel. Tento podíl je vyšší než průměr za Karlovarský kraj. Nejvyšších hodnot dosahuje město Chodov (31,3 %) a obec Děpoltovice (30,5 %). V souvislosti

s rozvojem

cestovního

ruchu

došlo

rovněž

k

významnému

zvýšení

zaměstnanosti v oblasti pohostinství a ubytování. Údaje za KHZ i celý Karlovarský kraj poměrně výrazně překračují celostátní průměr. Nejvyššího podílu dosahuje obec Boží Dar (27,6 % ekonomicky aktivních obyvatel), která je významným horským turistickým střediskem. Dále je tento obor významně zastoupen např. v obci Potůčky (11,1 %) a v lázeňském městě Jáchymově (9,4 %). SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (SROP)

KARLOVARSKÝ KRAJ

36

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Stejně tak i podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ve stavebnictví je v regionu vyšší než krajský průměr. Naopak nižší percentuální zastoupení vykazují odvětví dopravy a některých služeb, která jsou většinou vázaná na nejvýznamnější centra osídlení regionu (v tomto případě Karlovy Vary). Problémové rozvojové šance jsou dány především řídkým osídlením, horší dopravní dostupností,

zhoršenou

kvalitou

životního prostředí,

příp.

vzdělanostní

strukturou

obyvatelstva. Rozvojový potenciál mají naopak především obce ležící v bezprostředním zázemí krajského města.

6.3

Dopravní a technická infrastruktura

Tato oblast je neméně důležitá a úzce souvisí s předchozí. Zásobování plynem, elektrickou energií, kvalitní vodovod a napojení na kanalizaci je nezbytným předpokladem k budování lidského potenciálu, neboť to všeobecně přispívá k pohodlí. Ve větších sídlech je zajištění této propojené soustavy technické infrastruktury bráno už jako samozřejmost. Právě v této oblasti vodního a odpadového hospodářství je vhodná jejich integrita, tj. spojování do větších integrovaných projektů, aby na realizaci mohly být požadovány finanční prostředky z národních nebo evropských fondů. Stav místních komunikací, jakožto i nedostatečná dopravní obslužnost do některých částí sledovaného území, je potenciální brzdou dalšího všestranného rozvoje.

6.4


Vytváření podmínek a předpokladů pro rozvoj malého a středního podnikání bude záviset na momentálních hospodářsko ekonomických podmínkách v daných obcích, což bude samozřejmě důsledek přijímání legislativních opatření v této oblasti na celostátní úrovni. Úspěch při budování či renovaci průmyslových areálů (Ostrov, Chodov) a přípravě dalších ploch k podnikání bude záviset na stavu a připravenosti dopravní a technické infrastruktury, na kvalitě lidského potenciálu a dalších faktorech. Z hlediska blížícího se potenciálního vstupu ČR do EU je žádoucí navazování či prohlubování spolupráce větších firem v regionu s kapacitami vývoje a výzkumu, aby byl mikroregion připraven na konkurenční evropský


KARLOVARSKÝ KRAJ

37

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


trh. Tahounem hospodářského rozvoje tohoto území však musí být cestovní ruch; převážně v horských střediscích jsou výtečné podmínky a předpoklady pro celoroční turistiku.

Vzájemná propojenost všech složek lidského života v mikroregionu utváří jediný celistvý a kompaktní celek, jehož rozvoj je záměrem tohoto strategického dokumentu. Při jeho naplňování je nezbytná spolupráce všech zainteresovaných lidí z veřejného i soukromého sektoru.

6.5

Rozbor tendencí vývoje zájmového území

Na základě analýzy rozvojového potenciálu regionů České republiky (viz ÚTP ČR) byl rozvojový potenciál různých částí území regionu KHZ označen za "problémový", "slabě problémový", "neutrální" a „rozvojový“, konkrétně: -

problémový potenciál: Horní Blatná, Nové Hamry, Pernink, Potůčky, Smolné Pece;

-

slabě problémový:

Chodov;

-

neutrální:

Abertamy, Boží Dar, Hroznětín, Jáchymov, Loket, Ostrov;

-

rozvojový:

Dalovice, Děpoltovice, Jenišov, Nová Role, Otovice.

Obce spadající do oblasti Krušné hory západ se nacházejí na území sokolovského a karlovarského okresu. Nejen geografické umístění, ale i zaměření ekonomiky vede k značné rozmanitosti jednotlivých článků. Je zapotřebí změnit náhled na venkovské části jako na ucelený soubor spolupracujících obcí, které své aktivity vzájemně propojují a snaží se vzájemně podpořit svá úsilí.

Za stěžejní body podpory by mohly být považovány např: •

Obnova typických tradic venkova,

•

Zvýšení zaměstnanosti a podnikání na venkově,

•

Obnova drobné řemeslné výroby, řemeslných cechů,

•

Obnova drobné zemědělské výroby s efektem finanční stability venkova,


KARLOVARSKÝ KRAJ

38

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06

•


Prohloubení patriotismu s omezením důvodů migrace hlavně mladých lidí z venkovského prostoru,

•

Obnova (zachování) rázu venkovské krajiny s důrazem ochrany životního prostředí a genotypového fondu typického v dané oblasti,

•

Využití venkovského potenciálu zejména pro cestovní ruch. Posilování vědomí o regionu, aj.

Sumarizací a zaměřením jednotlivých projektových záměrů a jejich specifikací zpracovatel zjistil, že zamýšlené projekty v zájmovém území jsou rozděleny zejména do oblastí dopravní infrastruktury (cca 34 %), hospodářského rozvoje (cca 25 %), lidských zdrojů (cca 23 %) a životního prostředí (cca 18 %) – viz následující graf „Rozdělení projektů SKH-Z dle oblastí“.

Rozdělení projektů SKH-Z dle oblastí

40 záměrů v oblasti hospodářského rozvoje

30 záměrů v oblasti životního prostředí

36 záměrů v oblasti lidských zdrojů 54 záměrů v oblasti dopravní infrastruktury

Z následujícího grafu lze vysledovat aktivitu jednotlivých obcí a také odvětvové rozdělení jednotlivých záměrů do čtyř základních skupin.


KARLOVARSKÝ KRAJ

39

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Počet záměrů jednotlivých obcí dle priorit

hospodářský rozvoj dopravní infrastruktura lidské zdroje

Ab er ta m y Bo ží D ar Da lo v D ěp ice ol to H vi or ce ní Bl at ná H ro zn ět ín C ho do Já v ch ym ov Je ni šo v Lo ke t M er kl N ov ín á R No ol e vé H am ry O st ro v O to vi ce Pe rn in Po k t Sm ůč k ol né y Pe ce

životní prostředí

6.5.1 Projekty z oblasti životního prostředí Žadatel

Projekty - Životní prostředí

Boží Dar

Rašeliniště, - celková oprava naučné stezky

Dalovice

Rozšíření zámeckého parku

Dalovice

Rekonstrukce veřejných prostranství

Děpoltovice

Rybník, rekonstrukce hráze

Děpoltovice

Kanalizace a ČOV

Horní Blatná

Kompletní rekonstrukce a výměna tepelných zdrojů v kotelnách ZŠ a č.p.1

Horní Blatná

Odpočinkový areál u rybníka v ul. Havířská

Horní Blatná

Obnova, odbahnění rybníka v ulici Havířská

Hroznětín

Revitalizace říčního toku řeky Bystřice

Chodov

Revitalizace příměstských výsypek

Chodov

Úprava veřejných prostranství

Jenišov

Stanoviště kontejnerů na tříděný odpad

Jenišov

Vyčištění a úprava místního potoka

Jenišov

Obnova polních cest

Jenišov

Oprava hřbitovních zdí


KARLOVARSKÝ KRAJ

40

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Žadatel

Projekty - Životní prostředí

Jenišov

Polní cesta a most na Chodovském potoce

Jenišov

Stanoviště kontejnerů na tříděný odpad Pod Roháčem

Loket

Změna využívání bývalého muničního skladu Hory na chov jelenovité zvěře.

Nová Role

Rekonstrukce a modernizace budov školských zařízení

Nová Role

Nová Role, Mezirolí - integrovaný projekt - Příroda a lidé

Nová Role

Integrovaný projekt - Příroda a lidé

Nová Role

Areál myslivosti a přírody

Nová Role

Rozšíření skládky komunálního odpadu

Nové Hamry

Odkanalizování a výstavba čistírny odpadních vod

Ostrov

Cyklistická stezka Ostrov - Jáchymov

Ostrov

Projekt vybudování přírodovědných naučných stezek s informačními panely a odpočívadly

Ostrov

Realizace cyklostezek ve městě a okolí (Ostrov-Květnová)

Ostrov

Projekt zřízení lesoparku Borecké rybníky

Ostrov

Likvidace agresivních neofytů (Bolševník, Křídlatka, Netykavka) v celém území mikroregionu

Otovice

Obnova parkové zeleně

Otovice

Revitalizace skládek

Otovice, Sadov, Ostrov

Vybudování systému hipostezek pro agroturistiku Počet projektů v oblasti životního prostředí

5

4

3 5

5 4

2

3

3 1

2 1 0

1

1

1 0

0

0

0

0

Ab

er ta Bo m y ží D D a ar D ě l ov po i ce H o l to v ic rn íB e l H r a tn á oz ně C h tín od Já o ch v ym J e ov niš ov Lo ke t M e N o r k lín v No á R ole vé Ha m r O y str ov O to vi c e Pe rn in k P Sm ot ů oln čk y é Pe ce

0

2

2


KARLOVARSKÝ KRAJ

41

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - KRAJINA - PŘÍRODNÍ POTENCIÁL silné stránky

slabé stránky

1. Atraktivní horský reliéf - možnosti pro rozvoj zimních sportů, turistiky, cykloturistiky atp. 2. Zlepšování stavu životního prostředí 3. Vysoký podíl lesní půdy, značný potenciál produkce dřeva 4. Vhodné podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství 5. Dobré sněhové podmínky

1. Údržba krajiny a zanedbaný vzhled některých sídel (rozpadající se panelové stavby na okrajích vesnic, zemědělské hospodářské budovy a zanedbaný domovní fond) 2. Neřešené konflikty z užívání ploch (hospodářské zájmy a zájmy ŽP) 3. Roztříštěnost členských obcí 4. Krajina poškozená exhalacemi 5. Ohrožení jarními povodněmi a povodněmi z extrémních srážek hrozby

příležitosti 1. Využití trendů rostoucího ekologického povědomí (ekologické materiály, ekologický cestovní ruch, alternativní způsoby využití zemědělské půdy atd.) 2. Zavedení nových technologií na odstraňování odpadů 3. Rozvoj turistického ruchu v regionu 4. Posílení ekologické funkce lesa


1. Pokles investic do ŽP 2. Neřešení ekologických problémů regionu 3. Administrativní nadřazování zájmů institucí ochrany přírody potřebám ekonomického a socio-kulturního rozvoje 4. Nezájem veřejnosti o problematiku životního prostředí a ochrany přírody

KARLOVARSKÝ KRAJ

42

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


6.5.2 Projekty z oblasti lidské zdroje

Žadatel

Projekty - Lidské zdroje

Boží Dar

Autokemp Boží Dar - centrum karavaningu a tábořiště

Boží Dar

Česko – německé infocentrum - celnice

Boží Dar

Vzdělávací a informační centrum Krušnohorské plató

Boží Dar

Sportovní hala (víceúčelová)

Boží Dar

Krušnohorský víceúčelový sportovní areál - 3 projekty

Dalovice

Rekonstrukce sportoviště ČECHIE Dalovice

Dalovice

Rekonstrukce budovy bývalé mateřské školy

Dalovice

Rekonstrukce zázemí sportovišť (fotbalového, tenisového a volejbalového areálu)

Děpoltovice

Rekonstrukce bývalé školy

Horní Blatná

Oprava kulturních památek- areál hřbitova

Horní Blatná

Víceúčelové sportovní hřiště u ZŠ

Chodov

Modernizace dopravního terminálu

Chodov

Příměstská rekreační zóna Bílá Voda

Chodov

Vybudování kryté lyžařské haly na Smolnické výsypce

Chodov

Výstavba sportovního centra

Jenišov

Víceúčelové hřiště

Jenišov

Víceúčelový sál

Jenišov

Výstavba cyklostezek

Jenišov

Oprava Domu kultury

Loket

Změna využívání bývalého muničního skladu Hory na chov jelenovité zvěře.

Loket

Kongresové centrum „ Dvorana Loket“

Nová Role

Nová Role - integrovaný projekt \"Občanská vybavenost podpora podnikání\"

Nové Hamry

Rekonstrukce sportovního areálu

Nové Hamry

Výstavba sociálního zařízení a zázemí u lyžařských vleků.


KARLOVARSKÝ KRAJ

43

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Ostrov

Projekt centrální autobusová zastávka

Ostrov

Centrální vývařovna pro školy

Ostrov

Rekonstrukce Domu kultury

Ostrov

Realizace krytého plaveckého bazénu

Ostrov

Výstavba víceúčelové sportovní haly

Ostrov

Zřízení městského muzea

Ostrov

Projekt výstavba přístupových komunikací k areálu bývalých kasáren

Ostrov

Rozšíření a zkvalitnění telekomunikačních rozvodů v Ostrově

Ostrov

Projekt přípravy (zainvestování) pozemků pro bydlení

Otovice

Sportovní areál zdraví

Pernink

MEDIKA areál zdraví

Pernink

Přebudování tělocvičny ZŠ na víceúčelovou halu

Potůčky

Výstavba česko-saského klubu

Počet projektů v oblasti lidských zdrojů 8

7

6

5

8

4

3

6

4

4

2

1

2

2

2

1 0

0

1

0

0

ží

er ta

Bo

Ab

0

1

m y Da Da r D ě l ovi ce po H o l to v ic rn íB e la tn Hr oz á ně t C h ín o J á dov ch ym o Je v n iš ov Lo ke t M er k No lín v No á R o vé le Ha m ry O str ov O to vi c e Pe rn in k Po tů Sm čk oln y é Pe ce

0

1

2

2


KARLOVARSKÝ KRAJ

44

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


LIDSKÉ ZDROJE silné stránky

slabé stránky

1. Příznivá věková struktura pracovních sil 2. Nízké mzdy 3. Nevyužitý bytový potenciál a možnosti nové výstavby bytů 4. Přeshraniční spolupráce 5. Lázeňská tradice

1. Nedostatečná prostorová mobilita pracovních sil 2. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil 3. Vzdělanostní a profesní struktura pracovních sil 4. Velká míra nezaměstnanosti

příležitosti 1. Možnosti dosídlení venkovského prostoru 2. Vytváření podmínek pro zvýšení územní mobility a flexibility pracovních sil 3. Posílení identity místního obyvatelstva 4. Zvýšení atraktivity bydlení v regionu

hrozby 1. Odliv kvalifikovaných pracovních sil a mladých (absolventů škol) z regionu 2. Nedostatečná reakce vzdělávacích institucí na vývoj potřeb trhu práce 3. Stárnutí populace, zvýšení podílu obyvatel v neproduktivním věku 4. Postupná ztráta komparativní výhody v podobě nízkých mezd

6.5.3 Projekty z oblasti hospodářského rozvoje Žadatel

Projekty - Hospodářský rozvoj

Abertamy

Sedačková lanovka na vrchol Plešivec

Abertamy

Abertamy - Pernink - cyklostezka

Abertamy

Rekonstrukce ul.ČSA a oprava domů č.p. 441, 440

Abertamy

Parkoviště na Větrově (nástup na Krušnohorskou magistrálu)

Abertamy

Pstruží – Abertamy – Hřebenná – naučná cyklostezka geopark hornictví

Boží Dar

Lyžařské vleky za hotelem Praha

Boží Dar

Dům služeb a garáže nad hotelem Zelený dům

Boží Dar

Snowboardový areál

Boží Dar

Regenerace oblasti vrcholu Klínovec - komplexní vybavení infrastrukturou cestovního ruchu (6 projektů)

Boží Dar

Propojení a vybavení lyžařských areálů (5 projektů)

Dalovice

Výstavba víceúčelové sportovní haly

Děpoltovice

Rozšíření sportovního areálu

Horní Blatná

Lyžařské vleky s technickým zázemím


KARLOVARSKÝ KRAJ

45

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Žadatel

Projekty - Hospodářský rozvoj

Cheb, Karlovy Vary, Ostrov, Sokolov

Vybudování multimediální infrastruktury Karlovarského kraje

Cheb, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov

Logistické centrum uprostřed Evropy

Chodov

Příměstská rekreační zóna Bílá Voda

Jenišov

Výstavba cyklostezek

Loket

Přestavba severního křídla hradu Loket na hotel

Loket

Rekonstrukce a zastřešení jeviště a vytvoření zázemí pro herce – přírodní divadlo

Merklín

Informační centrum (budova nádraží ČD propojení na autobus. dopravu a cyklostezky)

Merklín

Integrovaný projekt “Areál Plešivec“

Nová Role

Obnova historické návsi ve staré části obce

Nová Role

Obnova historické návsi ve staré části obce

Nová Role

Rekonstrukce fotbalového hřiště a výstavba jednoduché tribuny

Nové Hamry

Přenosné lyžařské vleky, lyžařská škola a doplňkové služby

Nové Hamry

Zasněžení sjezdovek “ U kostela “

Nové Hamry

Lyžařské sjezdovky “ Křovitá stráň “ a “ Dvorský vrch “

Nové Hamry

Parkoviště u lyžařských vleků směr Jelení

Nové Hamry

Parkoviště u nádraží

Ostrov

Rekonstrukce fotbalových hřišť (u pekárny a u ZŠ Masarykova)

Ostrov

Výstavba sportovišť pro netradiční sporty

Pernink

Restaurování Mariánského sousoší na Náměstí Jiřího z Poděbrad

Pernink

Oprava památky Kontribučenské sýpky

Pernink

Rekonstrukce fotbalového hřiště TJ Sokol

Pernink

Oprava hřbitovních zdí

Pernink

Sedačková lanovka


KARLOVARSKÝ KRAJ

46

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Počet projektů v oblasti hospodářského rozvoje

12 11 10 9 8 7 12

6 5 4 3 5

5

2

4 3

1

2

1 1 1 0

1

2

1 0

0

0

0

Ab

er ta Bo m y ží D Da D ě al o r po vi ce H o l to r n vi ce íB H r l at n oz á ně C h tín J á od o v ch ym J e ov niš ov Lo ke t M e N o r k lí n v No á R ol vé Ha e m ry O str ov O to vi c Pe e rn in k P Sm o t ů č ky o ln é Pe ce

0

2

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ silné stránky

slabé stránky

1. Malý zahraniční kapitál 2. Diverzifikovaná hospodářská struktura 3. Dostatek méně kvalifikovaných pracovních sil 4. Dostatečná nabídka turistických služeb 5. Existence speciálních programů pro rozvoj podnikání příležitosti

1. Nedostatek místních investičních zdrojů 2. Absence zemědělské výroby 3. Strukturálně nevyvážená nabídka pracovních sil z místního obyvatelstva 4. Nízký podíl podnikatelů mezi obyvatelstvem 5. Malá kupní síla místního obyvatelstva

1. Rozvoj sektoru služeb 2. Využití podpůrných programů pro podporu zemědělství (pěstování technických plodin a jejich zpracování) a rozvoje venkova 3. Podpora malého a středního podnikání (MSP) 4. Rozvoj spolupráce mezi obcemi (včetně příhraniční spolupráce)

1. Stagnace přílivu zahraničního kapitálu 2. Nedostupnost startovacího kapitálu pro MSP 3. Růst konkurence v souvislosti se vstupem do EU 4. Nevyužívání tradičních oborů místní ekonomiky 5. Rozvoj výroby s malou přidanou hodnotou


hrozby

KARLOVARSKÝ KRAJ

47

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


6.5.4 Projekty z oblasti dopravy a technické infrastruktury

Žadatel

Projekty - Doprava a technická Infrastruktura

Abertamy

Rekonstrukce ul.ČSA a oprava domů č.p. 441, 440

Abertamy

Rekonstrukce náměstí

Boží Dar

Rekonstrukce místních komunikací

Boží Dar

Rekonstrukce radnice č.p.1 (památkově chráněný objekt)

Boží Dar

Lyžařské vleky za hotelem Praha

Dalovice

Výstavba vodojemu

Dalovice


Děpoltovice

Odstavná parkoviště v rekreační oblasti

Děpoltovice

Oprava místní komunikace od křižovatky II-220

Horní Blatná

Oprava a vybudování chodníků v obci

Horní Blatná

Přístavba požární zbrojnice

Horní Blatná

Kabelizace obce

Horní Blatná

Vybudování parkovací plochy v ul. Hamerská

Hroznětín

Kanalizace osad Ruprechtov, Odeř, Velký Rybník, Bystřice

Hroznětín

Rekonstrukce hasičské zbrojnice

Hroznětín

Výstavba chodníků

Cheb, Karlovy Vary, Ostrov, Sokolov

Vybudování multimediální infrastruktury Karlovarského kraje

Chodov

Rekonstrukce domu č.p. 39 za účelem rozvoje turistické infrastruktury

Chodov

Modernizace dopravního terminálu

Jáchymov

Rekonstrukce schodišť

Jáchymov

Rekonstrukce náměstí

Jenišov

Výstavba chodníků

Jenišov

Komunikace u vodojemu

Jenišov

Silnice do části obce “Pod Rohem“

Jenišov

Autobusové zastávky

Jenišov

Veřejné osvětlení v Daimlerově ulici

Jenišov

Kanalizace v části obce Zátiší

Jenišov

“komunikace západně od obce“

Jenišov

Kanalizace k domům za silnicí I/6

Jenišov

Komunikace k lesíku


KARLOVARSKÝ KRAJ

48

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Žadatel

Projekty - Doprava a technická Infrastruktura

Jenišov

Technické zázemí v části Pod Roháčem

Jenišov

Zřízení točny autobusů v obci

Loket

Centrální parkoviště

Merklín


Nová Role

Nová Role – Mezirolí - Jimlíkov - dopravní zajištění města

Nová Role

Doprava v klidu III.

Nová Role

Odkanalizování rekreačních oblastí

Nové Hamry

Rekonstrukce budovy Obecního úřadu v Nových Hamrech

Nové Hamry

Rekonstrukce veřejného osvětlení

Nové Hamry

Výstavba vodovodu v části obce tzv. “ Horní Hamry “

Nové Hamry

Opravy mostů přes Bílý potok

Nové Hamry


Ostrov

Realizace cyklostezek ve městě a okolí (Ostrov - Květnová)

Ostrov

Projekt realizace plánu rekonstrukcí, modernizací a výstavby místních komunikací včetně cyklistické dopravy

Ostrov

Orientační a informační systém ve městě

Otovice

Rekonstrukce dešťové kanalizace

Otovice

Veřejná osvětlení v ul. Mostecká a Hroznětínská

Otovice

Plynofikace v Mostecké ul. pod tratí

Pernink

Oprava a rekonstrukce povrchů ve Velflinské ulici

Pernink

Nová komunikace, propojka Nádražní a Blatenské ul.

Pernink

Výstavba záchytného parkoviště - Školní louka

Potůčky

Rekonstrukce vodojemu

Potůčky

Propojení vodovodních řádů ČR - Sasko

Potůčky

Vybudování inženýrských sítí pro osadu Stráň

Potůčky

Inženýrské sítě a komunikace pro obchodní a výrobní zónu

Smolné Pece

Kanalizace II. etapa


KARLOVARSKÝ KRAJ

49

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Počet projektů v oblasti dopravní infrastruktury

12

10

8

6 11

4

5 2

4

4

3 2

2 2 1

3 2 2

3

3

3

2 1

1

Ab

er t Bo a m y ží D D D ě al o ar po vi c H o l to e rn vi c íB e Hr l at oz ná n C h ě tín J á od ch ov ym J e ov niš ov Lo ke M t N o er k lín No vá v é Ro Ha le m O ry str O ov to vi c Pe e rn P in Sm o t ů k oln čk y é Pe ce

0

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA silné stránky

slabé stránky

1. Většina obcí je z územně-technického hlediska připravena na rozvoj (plynofikace, ČOV atd.) 2. Dostatek vysoce kvalitní pitné vody 3. Uspokojivá dopravní dostupnost blízkých regionálních center silniční a částečně i železniční dopravou 4. Hustá síť dopravní infrastruktury 5. Existence hraničních přechodů příležitosti

1. Velmi řídká struktura osídlení ovlivňující efektivitu řady služeb 2. Stav a údržba technické infrastruktury 3. Stav a údržba místních komunikací 4. Dopravní obslužnost 5. Roztříštěnost členských obcí

1. Zvýšení dopravní a ekonomické propojenosti s okolními významnými centry osídlení a středisky cestovního ruchu 2. Přemostění existujících prostorových vzdáleností využíváním nových informačních a komunikačních technologií 3. Příhraniční propojení technické infrastruktury po vstupu ČR do EU 4. Rozvoj alternativních zdrojů energie

1. Pokračování odlivu obyvatelstva 2. Další postupné chátrání technické infrastruktury 3. Pasivní přístup některých obcí k řešení celosvazových problémů 4. Podceňování významu nových informačních a komunikačních technologií


hrozby

KARLOVARSKÝ KRAJ

50

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


7 Popis výběru projektů, výběrová kritéria Zpracovatel vytvořil návrh kritérií pro výběr předkládaných záměrů. Výběr by měl být založen na principu soutěže mezi předloženými záměry. Vybrány budou ty záměry, které dosáhly nejlepšího bodového hodnocení.

7.1

K čemu slouží hodnotící kritéria

Hodnotící kritéria byla sestavena, aby se při hodnocení záměru ukázalo, zda je záměr pro region Krušné Hory- západ prospěšný, vede k udržitelnému rozvoji regionu a zda přispěje k zapojení místních subjektů do jeho rozvoje. Poslouží rovněž k jasnému rozlišení kvality jednotlivých záměrů. Bodová škála pro hodnocení záměrů je od 0 do 5 bodů. Body se přidělují za každé kriterium označené číslem. Podbody slouží k hodnocení nakolik je kriterium splněno. 5 bodů bude přiděleno pokud předložený záměr kritérium splňuje. 0 bodů bude přiděleno pokud záměr kritérium nesplňuje. Ostatní hodnoty (1, 2, 3, 4 body) umožňují vystihnout rozdíly v hodnocení – kritérium splněno částečně. Maximální počet získaných bodů pro jeden projekt je 60.

7.2

Hodnotící kritéria - návrh:

1.

Záměr zapadá do rámce dosud realizovaných aktivit v regionu (obci)

2.

3.

a.

Záměr navazuje, rozvíjí předchozí záměry

b.

Záměr iniciuje vznik navazujících záměrů

Záměr počítá s dalším rozvojem, jsou plánované navazující aktivity a.

Je zajištěna trvalá udržitelnost výsledků záměru

b.

Existuje plán udržitelnosti výstupů Záměru, jejich financování

c.

Záměr má vliv na udržitelný rozvoj regionu nebo subjektů regionu

Záměr je ukázkou dobré praxe a.

Záměr je inovativní, originální, v regionu dosud nerealizovaný

b.

Záměr je příkladem toho, jak by podobné aktivity měly probíhat, je příkladem i pro ostatní regiony


KARLOVARSKÝ KRAJ

51

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06

4.

5.

6.

7.

8.

Záměr prospívá obyvatelům regionu KHZ a.

Zapojuje místní subjekty

b.

Informuje novým způsobem o přírodních a kulturních zdrojích území,

c.

Přispívá ke zvýšení společensko - kulturních aktivit v regionu, obci

Záměr přispívá k zlepšení image regionu KHZ a.

Má pozitivní vliv na environmentální cítění

b.

Přispívá k udržování a zlepšování stavu historického a kulturního dědictví

Záměr má příznivý vliv na životní prostředí regionu KHZ a.

Přímý pozitivní vliv na živou i neživou přírodu

b.

Záměr nezpůsobí zatížení dopravou

c.

Zachování a zlepšení kvality místního prostředí

Záměr vytváří nová pracovní místa (min. po dobu dvou let od ukončení realizace záměru) a.

0 pracovních míst – 0 bodů

b.

1 pracovní místo – 1 bod

c.

5 a více pracovních míst – 5 bodů

Umístění Záměru v obci do 2 000 obyvatel a. Záměr je umístěn v obci do 2000 obyvatel (5 bodů) b.

9.

10.


Záměr není umístěn v obci do 2000 obyvatel (0 bodů)

Záměr využívá partnerství veřejného a soukromého sektoru a. Přímé zapojení veřejného a soukromého sektoru b.

Nepřímé zapojení veřejného a soukromého sektoru (není partnerství v rámci záměru)

c.

Není prokázáno partnerství veřejného a soukromého sektoru

Záměr využívá přírodního a kulturního dědictví pro cestovní ruch a. Přímé využití přírodního a kulturního dědictví pro cestovní ruch b.

Nepřímé využití přírodního a kulturního dědictví pro cestovní ruch

c.

Není prokázáno využití přírodního a kulturního dědictví pro cestovní ruch


KARLOVARSKÝ KRAJ

52

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06

11.

12.


Účast mladých lidí v záměru a. Přímé / aktivní zapojení mládeže na záměru b.

Nepřímé / pasivní zapojení mládeže na záměru

c.

Není prokázáno zapojení mládeže na záměru

Záměr zlepšuje odbyt místních výrobků a. Přímý marketing v rámci odbytu místních produktů b.

Nepřímá podpora odbytu (marketingu) místních produktů

c.

Zlepšení odbytu místních výrobků není v záměru prokázáno

8 Závěr Cílem Studie na obnovu ekonomické samostatnosti venkova a udržitelného rozvoje v oblasti mikroregionu Krušné hory západ bylo zmapování stávajícího ekonomicko-sociálního stavu daného území, popis trendů v těchto oblastech a nadefinování dalších možných potenciálů rozvoje zainteresovaného území. Daná oblast je specifická tím, že se skládá ze dvou částí. Z části horské, kde jsou sídla v podhůří a v údolích a dále z části nížinné, kterou protéká řeka Ohře. Toto geomorfologické specifikum předurčuje region k orientaci na horskou a říční turistiku. Horské oblasti regionu budou rozvíjeny v oblastech rozvoje turismu, ochrany a rozvoje krajiny a životního prostředí a rozvoje a diverzifikaci zemědělských a lesnických činností. Nížinná oblast pak bude doplňovat horskou část regionu ve jmenovaných oblastech rozvoje. Zároveň bude tato oblast rozvíjena jako oblast rezidenčního bydlení a oblast vhodná pro rozvoj drobného a středního podnikání, především v oblastech podporujících zemědělství a rozvoj regionu.

Jednoznačně lze tedy konstatovat, že tento venkovský mikroregion má velký potenciál v oblastech a) cestovního ruchu •

cykloturistika, horská turistika, říční turistika

•

doprovodná infrastruktura a služby cestovního ruchu (rozšíření a zkvalitnění)


KARLOVARSKÝ KRAJ

53

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


b) diverzifikace zemědělství a životní prostředí •

alternativní využití zemědělské půdy

•

eko-turistika

c) lidských zdrojů •

dosidlování venkovského prostoru (⇒nová pracovní síla)

•

posílení identity místního obyvatelstva

Všechny tři oblasti jsou vzájemně propojené, což je patrné i z nastíněných projektů shromážděných v rámci území pro další programovací období. K úspěšné realizaci jsou nezbytným předpokladem finanční prostředky. Ty jsou „nabízeny“, zejména ve výhledu na další programovací období EU. Priority nadefinované předkládanou studií jsou v souladu jak se stávajícími rozvojovými dokumenty, tak i s návrhy programových dokumentů pro období 2007-2013 a tedy lze očekávat snahu mikroregionu zapojit se do těchto dotačních aktivit.

_____________________ Ing. Tomáš Dubský Delpha agency s. r. o.


KARLOVARSKÝ KRAJ

54

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Seznam použité literatury 1. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2005, Úřad práce, 2. strategie rozvoje mikroregionu Náš region, 3. www.trianon.silsnet.cz – internetové stránky občanského sdružení Trianon, 4. Studie strategie MAS – KHZ, Delpha agency s. r. o., 02/2006, 5. Metodiky FS pro žadatele SROP – www.strukturalni-fondy.cz v sekci SROP, MMR, 6. Český statistický úřad, www.czso.cz, 7. Karlovarský kraj, www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/, 8. výstupy z moderovaných diskusí Teritoriální skupiny Krušné hory západ 9. Strategie Místní Akční Skupiny Krušné hory západ o. p. s. 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz

Seznam příloh Příloha č. 1: Srovnání Cílů a nástrojů politiky soudržnosti v současném a budoucím programovém období Příloha č. 2: Seznam žádostí jednotlivých obcí Příloha č. 3: Předpokládané rozdělení zdrojů financí včetně dotací a podpor v členění dle jednotlivých os a opatření strategie na celé období 2007 až 2013


KARLOVARSKÝ KRAJ

55

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Příloha č. 1: Srovnání Cílů a nástrojů politiky soudržnosti v současném a budoucím programovém období 2000 – 2006 Cíle

2007 - 2013

Finanční nástroj

Cíle

Fond soudržnosti

Fond soudržnosti

Cíl 1

ERDF Konvergence ESF EAGGF – orientační sekce FIFG

Cíl 2

ERDF ESF

Cíl 3

ESF

INTERREG

ERDF

URBAN

ERDF

EQUAL

ESF

LEADER+

EAGGF – orientační sekce

Rozvoj venkova a EAGGF – záruční sekce restrukturalizace rybolovu mimo rámec FIFG Cíle 1 9 CÍLŮ

6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - regionální úroveň - národní úroveň

Evropská územní spolupráce

Finanční nástroj

Fond soudržnosti ERDF ESF

ERDF ESF

ERDF

Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou politiku. 3 CÍLE

3 FINANČNÍ NÁSTROJE

Zdroj: www.mmr.cz


KARLOVARSKÝ KRAJ

56

Příloha č. 2: Seznam žádostí jednotlivých obcí

Výměra [km2]

Obyvatelstvo celkem

Životní prostředí, krajina a přírodní potenciál

Lidské zdroje

Doprava a technická infrastruktura


CELKEM záměrů

Abertamy

8,68

1240

0

0

2

5

7

Boží Dar

37,97

189

1

6

1

12

20

Dalovice

6,28

1931

2

4

2

1

9

Děpoltovice

12,88

308

2

1

2

1

6

Horní Blatná

5,63

424

3

2

4

1

10

Hroznětín

23,78

1650

1

0

3

0

4

Chodov

14,26

14560

2

2

2

1

7

Jáchymov

50,80

2800

0

0

2

0

2

Jenišov

5,18

310

5

4

11

1

21

Loket

26,74

3206

1

1

2

2

6

Merklín

23,43

1008

0

0

1

2

3

Nová Role

13,53

4040

4

2

3

3

12

Nové Hamry

25,11

258

1

2

5

4

12

Ostrov

50,42

18166

5

8

3

2

18

Otovice

4,42

612

3

1

3

0

7

Pernink

15,73

650

0

2

3

5

10

Potůčky

32,02

353

0

1

4

0

5

Smolné Pece

6,45

101

0

0

1

0

1

KHZ celkem

363,31

51806

30

36

54

40

160

obec

ANALYTICKÁ STUDIE


KVĚTEN ´06


Příloha č. 3: Předpokládané rozdělení zdrojů financí včetně dotací a podpor v členění dle jednotlivých os a opatření strategie na celé období 2007 - 2013

podíl osy

podíl opatření

EZFRV

národní veřejné zdroje

veřejné zdroje celkem

Rozdělení podpory na osy %

%

%

státní rozpočet

územní rozpočty

celkem

Celkem

503

75,0%

168

0

168

670

271

941

1.1. Podpora zemědělských podniků a jejich činnosti

43,0%

216

75%

72

0

72

288

72

360

1.2. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí

20,0%

101

75%

34

0

34

134

0

134

Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

33,5%

mil. Kč

Ostatní zdroje

1.3. Zlepšování kvality a přidávání hodnoty zemědělských …. 1.4. Lesní hospodářství 1.5. Odborné vzdělávání a poradenství

9,0%

45

75%

15

0

15

60

25

85

25,0%

126

75%

42

0

42

168

168

335

3,0%

15

75%

5

0

5

20

6

26

817

80,0%

204

0

204

1 022

0

1 022

2.1. Biologická rozmanitost a zachování systémů zemědělství ….

54,5% 42,0%

343

80%

86

0

86

429

0

429

2.2. Ochrana vody

33,0%

270

80%

67

0

67

337

0

337

2.3. Zmírňování klimatických změn

25,0%

204

80%

51

0

51

255

0

255

150

75,0%

37

13

50

200

77

277

Osa II - Zlepšování životního prostředí a krajiny

Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

10,0%

3.1. Tvorba nových pracovních příležitostí

45,3%

68

75%

17

6

23

91

63

154

3.2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově

43,9%

66

75%

16

6

22

88

14

102

3.3. Vzdělávání a místní partnerství

10,8%

16

75%

4

1

5

22

0

22

75,0%

10

40

0

40

13

432

1 932

348

2 280

19

94

0

94

Technická pomoc Celkem Podíl na osu IV

2,0%

30

100,0%

1 500

5,0%

75

10 419

80,0%

19

údaje v milionech Kč


KARLOVARSKÝ KRAJ

2

ANYLYTICKÁ STUDIE STUDIE NA OBNOVU EKONOMICKÉ SAMOSTATNOSTI VENKOVA A UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V OBLASTI MIKROREGIONU KRUŠNÉ HORY ZÁPAD

Recommend Documents