Program rozvoje venkova v podmínkách ČR (případová studie pro českou část euroregionu Beskydy)

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Evropská studia

Program rozvoje venkova v podmínkách ČR (případová studie pro českou část euroregionu Beskydy) Bakalářská práce

Dagmar Košťalová

Vedoucí práce: Mgr. Petra Kuchyňková UČO: 219414 Obor: MV-EVS Imatrikulační ročník: 2006 Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze na základě uvedených zdrojů a s ohledem na připomínky vedoucí práce Mgr. Petry Kuchyňkové. V Brně dne 16.12.2009 ………………………………………………

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé práce Mgr. Petře Kuchyňkové za ochotu, cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

3

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 5 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.

ROZVOJ VENKOVA NA ÚROVNI EU .............................................................................................. 7 Rozvoj venkova jako téma SZP EU ........................................................................................................ 7 Agenda 2000 a SZP EU .......................................................................................................................... 8 Fischlerova reforma SZP EU .................................................................................................................. 9 Konference o rozvoji venkova .............................................................................................................. 10 Rozvoj venkova v rámci finančního výhledu 2007-2013 ...................................................................... 11

PROBLEMATIKA VENKOVA V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................... 14 2.1 Definice venkova .................................................................................................................................. 14 2.2 Aktéři rozvoje venkova ......................................................................................................................... 17 2.3 Rozvoj venkova v národních dokumentech .......................................................................................... 18 2.3.1 Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 ...................... 18 2.3.2 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 ................................................ 20 2.4 Předchozí dotační programy.................................................................................................................. 21 2.4.1 SAPARD ....................................................................................................................................... 21 2.4.2 OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství .......................................................................... 23 2.4.3 Horizontální plán rozvoje venkova ............................................................................................... 24 2.5 LEADER ............................................................................................................................................... 25 2.5.1 LEADER jako iniciativa EU ......................................................................................................... 25 2.5.2 Aplikace iniciativy LEADER v ČR .............................................................................................. 26

3. 3.1 3.2 3.3

PŮSOBENÍ MAS POBESKYDÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ ČÁSTI EUROREGIONU BESKYDY ..... 30 Charakteristika euroregionu .................................................................................................................. 30 MAS Pobeskydí .................................................................................................................................... 31 Dílčí hodnocení ..................................................................................................................................... 39

ZÁVĚR..................................................................................................................................... 41 POUŢITÁ LITERATURA ....................................................................................................... 44 PŘÍLOHY................................................................................................................................. 48

4

ÚVOD Společná zemědělská politika patří bezesporu k nejkontroverznějším tématům na úrovni Evropské unie a častokrát jiţ byla příčinou sporů mezi členskými státy. Důvodem je zejména velmi vysoké finanční zatíţení této politiky a to i přes několikeré snahy Společenství o její komplexní reformu, tedy včetně financování z rozpočtu Společenství. S postupujícími snahami o reformu tohoto sektoru docházelo také ke změnám v oblasti cílů SZP. Původně hlavní důraz kladený na podporu produkce potravin se s rozvojem mezinárodního obchodu či vzhledem ke zvyšujícím se poţadavkům spotřebitelů pomalu přesouval i k jiným problematikám a docházelo k definování nových priorit jak v rámci zemědělských aktivit, tak hlavně v oblasti činnosti nezemědělské. V této souvislosti je zřejmé, ţe důleţitý tématem SZP se stává problematika rozvoje venkova. V důsledku několika fází rozšiřování EU totiţ došlo k výraznému zvětšování podílu venkovských oblastí s různou úrovní rozvoje napříč evropským prostorem, čímţ se otázka sniţování rozdílů mezi jednotlivými regiony a jejich následného rozvoje stala v průběhu let pro agendu Společenství velkou výzvou. Aktuální politika rozvoje venkova na úrovni Evropské unie je koncipována nejen v souvislosti s rozpočtovou perspektivou na léta 2007-2013, ale také v souvislosti se vznikem zcela nového fondu, skrze který dochází k realizaci této politiky. Konkrétně jde o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova1 fungující od roku 2007. Také Česká republika definovala svou politiku rozvoje venkova na období let 20072013. Zásadním dokumentem je zde Program rozvoje venkova, jehoţ ambicí je samozřejmě být v souladu s nařízeními ze strany Společenství2 včetně snahy o naplňování předem definovaných priorit. Cílem této práce je zabývat se politikou rozvoje venkova a to především pro výše zmíněné období a konkrétně pak také v prostoru České republiky s tím, ţe jsou kladeny následující otázky: Jaký vliv měl vznik fondu EAFRD na podobu Společné zemědělské politiky EU? Podařilo se České republice připravit se na čerpání z tohoto fondu vyuţíváním 1

Anglicky: European Agricultural Fund for Rural Development, zkratka EAFRD. Program rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 je zpracováván v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky - viz úř. věst. L 209, 11.8.2005), s Nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) - viz úř. věst. L 277, 21.10.2005 a dále s Rozhodnutím Rady (ES) č. 144/2006 ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) - viz úř. věst. L 55, 25.2.2006. 2

5

finančních podpor z programu SAPARD3 a jiných platných před rokem 2007? Dokázala Česká republika reflektovat ve svém Programu pro rozvoj venkova pro období 2007-2013 cíle a priority politiky rozvoje venkova dané Společenstvím? Aby bylo moţné tyto otázky zodpovědět, je nutné zabývat se pojetím rozvoje venkova jako priority nejprve na úrovni Evropské unie, o coţ se snaţí první část této bakalářské práce. Ta pojednává průřezově o vývoji SZP EU od 90.let s tím, ţe historický přehled není zcela vyčerpávající s ohledem na rozsah práce. Největší důraz je tedy kladen na proměnu přístupu k rozvoji venkova jako významného tématu. Druhá část práce se zabývá tématem rozvoje venkova v prostoru České republiky. Jsou zde definována některá pojetí venkova jako pojmu včetně vymezení aktérů angaţujících se v aktivitách na podporu rozvoje venkova. Důleţitou součástí této kapitoly práce je analýza Národního strategického plánu pro rozvoj venkova v ČR a z něj vycházejícího Programu pro rozvoj venkova ČR pro období 2007-2013 včetně vymezení předcházejících dotačních programů pro podporu zemědělství a venkova, přičemţ není cílem práce tyto předchozí programy detailně hodnotit. Program rozvoje venkova je členěn na čtyři prioritní osy. Čtvrtou z nich je iniciativa LEADER, skrze kterou dochází zapojením tzv. místních akčních skupin vznikajících na bázi místního partnerství k realizaci strategií rozvoje venkova. Iniciativou LEADER a jejími konkrétními výsledky na regionální úrovni se podrobněji zabývá poslední, třetí část této práce. Jde o případovou studii, pro kterou jsem si jako oblast zájmu zvolila českou část euroregionu Beskydy a to vzhledem k tomu, ţe z této oblasti pocházím. Cílem případové studie je analýza aplikace a dopadů fungování Programu rozvoje venkova, respektive metody LEADER, a to konkrétně v některých vybraných mikroregionech z oblasti euroregionu Beskydy, jejichţ spolupráce dala vznik jedné z místních akčních skupin působících na našem území. Vzhledem k rozsahu práce nebylo moţné pojmout a zpracovat informace vztahující se k celému euroregionu, respektive zabývat se konkrétní situací ve všech mikroregionech, a proto jsem se rozhodla k zúţení práce na analýzu vybraných mikroregionů, respektive konkrétní místní akční skupiny MAS Pobeskydí. V rámci této případové studie je stanovena následující hypotéza: Efektivita metody LEADER v rámci vybraných mikroregionů se výrazně zvýšila v souvislosti se vznikem Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

3

SAPARD = Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development. 6

1. ROZVOJ VENKOVA NA ÚROVNI EU 1.1 Rozvoj venkova jako téma SZP EU Společná zemědělská politika prošla od svého zaloţení v 50. letech 20. století mnohými reformami a významnými změnami. Problematika venkova a jeho rozvoje pak byla jiţ od počátku její součástí s tím, ţe její význam postupem času významně rostl. S tímto procesem také souvisely mnohé změny v oblasti cílů SZP obecně i v rámci samotné politiky rozvoje venkova. Mnoho významných událostí souvisejících se snahou klást na politiku rozvoje venkova větší důraz se událo v 90. letech. V roce 1991 byla Evropskou komisí zaloţena iniciativa LEADER4, jejíţ hlavní úlohou byla snaha o koordinaci činnosti aktérů, kteří se rozvojem venkova zabývali a to na místní, regionální, národní i evropské úrovni.5 Protoţe byla tato iniciativa shledána jako úspěšná, navázala na ni o tři roky později iniciativa LEADER II, která se snaţila zapojit do místních projektů co největší mnoţství místních aktérů. Iniciativy LEADER se tedy obecně snaţí umoţnit venkovským oblastem vytvářet vlastní strategie pro rozvoj venkova. Za jejich přípravu a následnou realizaci jsou pak zodpovědné tzv. místní akční skupiny.6 Významnými pro budoucí směřování politiky rozvoje venkova a její pozdější označování jako „druhý pilíř SZP“ se staly také závěry první Evropské konference o rozvoji venkova nazvané „Venkovská Evropa – perspektivy do budoucnosti“ a konané 7. – 9. listopadu 1996 v irském Corku. Přijatá závěrečná deklarace vychází ze skutečnosti, ţe při tehdejším počtu členských zemí EU zaujímaly venkovské oblasti více neţ 80% rozlohy EU a ţila v nich čtvrtina populace EU a hovoří také o nutnosti SZP reagovat na nové změny a výzvy související například s rozvojem mezinárodního obchodu, se zvyšujícími se poţadavky spotřebitelů na kvalitu či s dalším rozšiřováním EU a tedy i se zvětšováním venkovského prostoru napříč EU. Deklarace stanovuje, ţe udrţitelný rozvoj venkova by se měl stát důleţitou součástí agendy EU a budoucí politika rozvoje venkova se musí zaměřit na podporu zaměstnanosti, zlepšení infrastruktury a sluţeb či na ochranu a zlepšování kvality ţivotního prostředí ve venkovských oblastech.7

4

LEADER = Laison Entre Actions de Developpement de l´Economie Rurale. König, P. a kol. : Rozpočet a politiky Evropské unie, s. 263. 6 Místní akční skupina = MAS. Místní akční skupinou se rozumí partnerství mezi klíčovými aktéry místního rozvoje a to jak ze soukromého tak i z veřejného sektoru. 7 Corkská deklarace, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/rur/cork_en.htm). České znění dostupné na (http://forum.isu.cz/download/DeklaraceCork.doc). 5

7

1.2 Agenda 2000 a SZP EU Významným dokumentem, který ve své době nejradikálnějším způsobem proměnil oblast SZP8 byla Agenda 20009 navrţená Evropskou komisí 15. července 1997.10 Návrh tohoto dokumentu vznikl jako reakce na tři důleţité výzvy, kterým Evropská unie jako celek v tomto období čelila, především v kontextu jejího dalšího rozšiřování. Těmito výzvami jsou: 1) snaha o vytvoření tzv. evropského modelu zemědělství, který by měl plnit několik důleţitých funkcí, jako je důraz na ochranu venkovského způsobu ţivota či celková podpora rozvoje ekonomiky nebo ţivotního prostředí; 2) snaha o sniţování rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony; 3) snaha o kontrolu výdajů na SZP. Důleţitá změna, kterou Agenda 2000 dále přinesla, spočívala v rozdělení SZP na dva pilíře, v jejichţ rámci došlo k oddělení trţní politiky (I.pilíř) a politiky rozvoje venkova (II.pilíř). Nadále se ovšem obě tyto politiky nepřestaly ovlivňovat a jejich priority zůstávají vzájemně provázané tak, jak to znázorňuje následující obrázek:

Obrázek 1 Prioritní oblasti pilířů SZP

Zdroj: Evropská Komise, Generální ředitelství pro Zemědělství a Rozvoj venkova (2006).

V rámci reformy SZP hovoří Agenda 2000 o nutnosti zvýšit konkurenceschopnost produktů, zlepšit a udrţovat kvalitu a zdravotní nezávadnost potravin, poskytovat pomoc mladým farmářům či přispívat k rozvoji takových zemědělských metod, které budou šetrné

8

Europe´s Agenda 2000. Strengthening and widening the European Union. s.5, online text

(http://ec.europa.eu/agriculture/publi/review99/08_09_en.pdf). 9

Agenda 2000 je souhrným dokumentem, který se zabývá nutností reforem společných politik EU či vytvořením nového finančního výhledu na léta 2000-2006 a to v souvislosti s budoucím rozšířením EU. Agenda 2000 byla po dlouhých diskuzích schválena na setkání hlav států a vlád členských zemí EU v Berlíně 25.-26. března 1999. Viz online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/review99/08_09_en.pdf). 10 Pitrová, M. – Fiala, P. : Evropská unie, s. 469. 8

k ţivotnímu prostředí.11 Kromě zemědělské produkce ovšem klade důraz také na nezemědělskou činnost, na aktivity spojené s údrţbou krajiny či péčí o ţivotní prostředí.12 Všechna tato opatření by měla podle Komisí navrhované Agendy 2000 vycházet z programů pro rozvoj venkova jednotlivých členských zemí a zároveň musí být v souladu s cíli EU.

1.3 Fischlerova reforma SZP EU Bezesporu velmi významným zvratem pro oblast rozvoje venkova byla tzv. Fischlerova reforma SZP, jejíţ návrh byl zveřejněn počátkem roku 2003 tehdejším komisařem pro zemědělství Franzem Fischlerem. Samotná reforma pak byla přijata ministry zemědělství členských zemí EU v červnu téhoţ roku. Na jedné straně reforma pokračuje v podpoře priorit definovaných v Agendě 2000, ale přinesla do zemědělského sektoru skutečné změny13 s úsilím o konkurenceschopnější a více trţně orientované zemědělství.14 Konkrétně došlo v rámci této reformy k zavedení systému jednotných plateb na farmu,15 jejichţ znakem je nezávislost vyplácení finanční pomoci na objemu produkce dané farmy. Velmi významnou součástí reformy SZP bylo zavedení nástroje cross-compliance neboli kříţové shody,16 jehoţ hlavním principem je souvislost mezi udělováním dotací a dodrţováním legislativních předpisů na farmách s cílem ochrany ţivotního prostředí, bezpečnosti potravin či ţivotních podmínek chovaných zvířat jako podmínek potřebných pro rozvoj ve venkovských oblastech. Fischlerova reforma SZP také dále zavádí tzv. mechanismus modulace, který spočívá v přesunutí části finančních prostředků směrem k programům určeným na rozvoj venkova neboli přesun financí z prvního pilíře SZP do druhého. Toto mělo pro rozvoj venkova zcela nepochybně velký význam. K posílení rozvoje venkova mělo také dle reformy dojít zavedením nových opatření17 jako je například podpora kvality potravin, pomoc farmářům k naplňování standardů

11

Europe´s Agenda 2000. Strengthening and widening the European Union. s.6, online text http://ec.europa.eu/agriculture/publi/review99/08_09_en.pdf). 12 König, P. a kol. : Rozpočet a politiky Evropské unie, s. 264. 13 Evropská Komise: Rural development in the European union, s.11, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/rurdev2003/en.pdf). 14 Pělucha, M. – Bednaříková, Z.: Rozvoj venkova v kontextu postupující reformy SZP EU, s. 12, online text (http://nf.vse.cz/download/veda/workshops/peluchavenkov.pdf). 15 Single Payment Scheme (SPS). 16 Nebo také „kontrola podmíněnosti“ – v ČR platná od 1.1.2009 v souvislosti s dodrţováním standardů pro udrţování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, v oblasti ţivotního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých ţivotních podmínek pro zvířata a opatření agroenvironmentálních. Viz online text (www.mze.cz). 17 Opatření zavedená Fischlerovou reformou lze rozdělit lze rozdělit na horizontální (viz text) a trţní. Trţní se týkají některých důleţitých komodit jako obilí, rýţe, bramborového škrobu, sušeného krmiva, ořechů, mléčných výrobků, hovězího masa a zahrnuje také opatření pro úpravu půdy vyjmuté z produkce. Viz Pělucha, M. – 9

produkce či zajištění jiţ výše zmíněných dobrých ţivotních podmínek pro zvířata. Neméně významným prvkem souvisejícím s úsilím o venkovský rozvoj je zavádění podpůrných opatření pro mladé farmáře.18 Na mnohá opatření byla většině členských i kandidátských zemí poskytnuta přechodná období, která měla umoţnit lepší přizpůsobení se daným podmínkám. Na základě těchto snah v rámci Fischlerovy reformy je moţné říci, ţe politika rozvoje venkova nabývá stále většího významu, tím spíše v nových členských státech EU, pro jejichţ venkovské oblasti je typická značná rozdílnost a výrazné transformační problémy.

1.4 Konference o rozvoji venkova Otázky týkající se významu rozvoje venkova a jeho budoucnosti byly diskutovány v rámci druhé konference o rozvoji venkova konané v listopadu 2003 v Salzburku, která si kladla za cíl zhodnocení politiky rozvoje venkova za období od přijetí Agendy 2000.19 Protoţe většinu území EU tvoří venkovské oblasti,20 je podle Salzburské deklarace nutné zajistit jejich udrţitelný rozvoj a to jak na úrovni hospodářské, tak také na úrovni environmentální a společenské a uplatňovat ve všech těchto oblastech politiku rozvoje venkova. Toto je pak povaţováno za důleţitý prvek ekonomické a sociální soudrţnosti. Budoucí politika rozvoje venkova by pak měla podle Salzburské deklarace věnovat pozornost „ţivoucímu venkovu,“ coţ znamená soustředit se na poskytování investic do venkovské ekonomiky a společenství, čímţ by bylo docíleno zvýšení přitaţlivosti venkovských oblastí. Tato snaha je pak zaměřena především na mladé lidi, kteří jsou dle mého názoru velkou nadějí budoucích aktivit vedoucích k prosperitě venkova. Politika rozvoje venkova by pak měla slouţit jako nástroj soudrţnosti a udrţitelného rozvoje venkovských oblastí a měla by proto být zaloţena na partnerství mezi veřejnými a soukromými organizacemi a občanskou společností spolu s uplatňováním principu subsidiarity. V neposlední řadě klade deklarace důraz na vytvoření vhodného a jasného programovacího, finančního a kontrolního systému pro výkon politiky rozvoje venkova v EU.21 Bednaříková, Z.: Rozvoj venkova v kontextu postupující reformy SZP EU, s. 12-13, online text (http://nf.vse.cz/download/veda/workshops/peluchavenkov.pdf). 18 Evropská Komise: Rural development in the European union, s.11, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/rurdev2003/en.pdf). 19 Nunvářová, S.: Rozvoj venkova, s. 172. 20 EU pracuje s definicí venkova či venkovských oblastí převzatou od OECD. Ta pak definuje venkov na základě hustoty obyvatel na 1km2 s tím, ţe za venkovské jsou povaţovány oblasti s hustotou zalidnění do 150 obyvatel na 1km2. Viz podkapitola 2.1 Definice venkova. 21 Česká verze Salzburské deklarace, online text (http://forum.isu.cz/download/DeklaraceSalzBurg.doc). 10

Diskuze o podobě a fungování politiky rozvoje venkova včetně podpor směřujících do těchto oblastí ovšem ani nadále neustávaly, ba naopak musely začít brát v potaz blíţící se rozšíření EU o země střední a východní Evropy. V roce 2004 se tomuto tématu věnovala další konference, tentokráte konaná ve španělském Cáceresu.22 Hlavní myšlenkou závěrečné deklarace byla nutnost uvědomit si důleţitost a význam venkovských ekonomik, které je nadále nutné posílit napříč Evropou a to zejména v nových členských zemích EU. Dokument dále hovoří o nutnosti komplexního přístupu k rozvoji venkova, tedy o snaze zajistit nejen ekonomické, ale i sociální potřeby venkovských obyvatel včetně podpory ochrany ţivotního prostředí na venkově. Významným závěrem zmíněné deklarace byl také poţadavek vytvoření evropské politiky rozvoje venkova, která by byla financována skrze Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.23 Jako základní cíle této politiky bylo dáno nastavení obecných principů rozvoje venkova, vymezení priorit pro potřeby venkovských oblastí, zavedení indikátorů rozvoje venkova či typologie venkovských oblastí. Deklarace také doporučuje nadále pokračovat v metodách iniciativy LEADER a posílit ji.24 Je tedy zřejmé, ţe postupem času došlo k výrazné změně v chápání zemědělství a rozvoje venkova vůbec a to zejména v souvislosti se vstupem zemí střední a východní Evropy (SVE) do EU, který zapřičinil výrazné zvětšení velikosti venkovských území napříč EU stejně tak jako počtu obyvatel v těchto oblastech ţijících. K rozvoji venkova má nadále docházet prostřednictvím zvyšování jeho konkurenceschopnosti, vytvářením nových pracovních příleţitostí včetně podpory činnosti zemědělců či jiných podnikatelských subjektů na venkově. Zároveň je kladen důraz na multifunkční charakter zemědělství.

1.5 Rozvoj venkova v rámci finančního výhledu 2007-2013 Změny pojetí zemědělství a rozvoje venkova, ale také fakt, ţe počínaje rokem 2007 byla oblast politiky rozvoje venkova vyňata z rámce politiky soudrţnosti EU25 a stala se součástí SZP, se promítly také do změny principů financování těchto oblastí v rámci nové finanční perspektivy na léta 2007-2013. Pro toto období byly nařízením Rady z června 2005 22

Nunvářová, S,: Rozvoj venkova, s. 172 European Agricultural Fund for Rural Development, zkratka EAFRD. 24 Declaration of Cáceres, online text (www.mapa.es/Desarrollo/.../Declaration%20of%20Caceres%20_EN.pdf). 25 Politika soudrţnosti se vyuţitím finanční pomoci hlavně ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti snaţí o vyrovnání strukturálních rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a regiony EU. Hospodářská a sociální soudrţnost se stala významným tématem zavedením Jednotného evropského aktu v roce 1986. Viz online text (http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm). 23

11

o financování SZP26 vymezeny dva fondy27 – prvním z nich je Evropský zemědělský garanční fond28 určený pro financování prvního pilíře SZP a druhým je jiţ výše zmiňovaný Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, který je povaţován za nejdůleţitější finanční nástroj komplexní podpory venkova. Není ale také moţné opomenout fakt, ţe EAFRD neřadíme do skupiny strukturálních fondů EU.29 Pro realizaci politiky rozvoje venkova EU na léta 20072013 je pak zásadním dokumentem nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) přijaté v září 2005,30 které se snaţí v rámci politiky rozvoje venkova o dodrţení kontinuity, ale hlavně o změnu či lépe řečeno o zjednodušení a sjednocení dosud platných pravidel programování, financování, výkaznictví a kontroly.31 Dokumentem, který si za cíl klade stanovení priorit pro rozvoj venkova ve smyslu naplňování priorit Společenství je rozhodnutí Rady o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova z února 2006.32 Na základě těchto šesti strategických směrů má pak kaţdý členský stát EU připravit svůj Národní strategický plán pro rozvoj venkova, jeţ se bude týkat vymezených prioritních os. V rámci první osy jde o zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, a to opatřeními týkajícími se lidského a fyzického kapitálu v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví a podpory inovací či zlepšování kvality výroby. Druhá osa zahrnuje opatření mající za cíl zlepšování ţivotního prostředí a krajiny a to skrze podporu ochrany a rozšiřování přírodních zdrojů nebo snahu o udrţitelné vyuţívání zemědělské a lesní půdy. Za významná lze označit opatření týkající se plateb pro oblasti s přírodním znevýhodněním či pro oblasti spadající do sekce Natura 2000.33 Osa III je zaměřena na udrţení vhodné úrovně kvality ţivota venkovských obyvatel a na diverzifikaci hospodářství venkova. Těchto cílů má být 26

Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky. Úř. věst. L 209, 11.8.2005. 27 Evropská komise: New perspectives for EU rural developmet. s. 13, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/rurdev2006/en.pdf). 28 European Agricultural Guarantee Fund, zkratka EAGF. Tento fond a fond EAFRD v podstatě vznikly na základě Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, zkratka EAGGF), respektive tento fond nahradily dle Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky. 29 Pělucha, M. – Bednaříková, Z.: Rozvoj venkova v kontextu postupující reformy SZP. s. 20-21, online text (http://nf.vse.cz/download/veda/workshops/peluchavenkov.pdf). 30 Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Úř. věst. L 277, 21.10.2005. 31 Evropská komise: Politika rozvoje venkova EU na období 2007-2013, s.7-8, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/rurdev2007/cs_2007.pdf). 32 Rozhodnutí Rady (ES) č. 144/2006 ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013). Úř. věst. L 55, 25.2.2006. 33 Natura 2000 je soustava chráněných území, přičemţ cílem je ochrana nejvzácnějších a nejohroţenějších druhů rostlin a ţivočichů a přírodních stanovišť. Viz What is Natura 2000 ?, online text (http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/index_en.htm). 12

dosaţeno například pomocí venkovským oblastem při rozvíjení infrastruktury, cestovního ruchu či lidského kapitálu stejně tak jako vytvářením nových pracovních míst ve všech odvětvích. Tato osa se tedy vztahuje spíše na opatření nezemědělské povahy. Poslední osa, osa IV, vychází ze zkušeností s iniciativou LEADER. Její snahou je hlavně zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech včetně důrazu na ekonomický potenciál těchto oblastí. Nemalý důraz je také v rámci osy IV kladen na význam kulturního dědictví venkova.34

34

Regionální politika v letech 2004–2009, online text (http://www.euroskop.cz/8522/12395/clanek/specialregionalni-politika-v-letech-2004-2009). 13

2. PROBLEMATIKA VENKOVA V ČESKÉ REPUBLICE 2.1 Definice venkova Je moţné říci, ţe jsme do jisté míry schopni pojem venkov charakterizovat, ovšem najít konkrétní definici je sloţitější. Ţádná komplexní definice pojmu venkov totiţ neexistuje.35 Podíváme-li se například na právní řád ČR, zjistíme, ţe jediným legislativním dokumentem týkajícím se této problematiky, je Zákon o obcích,36 který ovšem vymezuje či definuje obce či města, ale venkovským prostorem jako takovým se nezabývá. Obecně je za venkov povaţován souhrn venkovských osídlení a nezastavěné krajiny, tedy včetně zemědělských, vodních a lesních ploch či místních komunikací. Mezi další obecné znaky venkova či venkovského prostoru lze také zařadit niţší hustotu obyvatelstva či vyšší zaměstnanost v zemědělském sektoru, coţ také bezesporu souvisí s větším vztahem obyvatelstva k přírodě a v porovnání s městy se zcela odlišným ţivotním stylem.37 Různá vymezení pojmu venkov jsou pak také odvislá od kritéria či kritérií, která si jednotliví autoři pro definování venkova či venkovského prostoru zvolí. S definicí venkova přichází také Velký sociologický slovník, který ho chápe jako prostor mimo městské lokality, pro který je typická niţší hustota obyvatel, orientace převáţně na zemědělství, větší propojení s přírodou či niţší a méně rozmanitá nabídka pracovních příleţitostí.38 Vymezením venkova, respektive venkovských obcí pro území ČR se zabývá také Národní strategický plán rozvoje venkova,39 respektive Program rozvoje venkova ČR,40 který jako statisticky pouţívanou hranici pro venkovskou obec udává počet 2000 obyvatel s tím, ţe obce s niţším počtem obyvatel jsou povaţovány za venkovské. Na druhou stranu ovšem dokument upozorňuje na existenci nemalého počtu typických vesnic s počtem obyvatel převyšujícím statistickou hranici, které ovšem nejsou povaţovány za město.41

35

Český statistický úřad: Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2004-2006. s.6, online text. 36 Zákon č. 128/2000 Sb. ze dne 12.dubna 2000. 37 Český statistický úřad: Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2004-2006. s.6, online text (http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/D70030F0EE/$File/130808.pdf). 38 Nunvářová, S.: Rozvoj venkova, s.44. 39 Oficiální název: Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. 40 Oficiální název: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. 41 Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, s. 16, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 14

Často je také venkovský prostor kladen do protikladu k městskému prostoru či městu a to na základě nemalého počtu kritérií. Jako příklad jsou uvedena následující: urbanistické – za venkovské sídlo je povaţováno sídlo s typickou urbanistickou strukturou nízkopodlaţní zástavby, s významným počtem rodinných domů s prostorem návsi, která je společenským i kulturním centrem daného sídla; architektonické kritérium vymezuje venkovské sídlo jako takové, kde opět dominuje nízkopodlaţní zástavba v jednotlivých rodinných domech, jejichţ součástí ovšem není prostor určený k obchodní činnosti. Součástí venkovského domu je také hospodářské zázemí či vymezení dvora a zahrady. Dalším je kritérium sociální, podle kterého existují mezi obyvateli venkovského sídla úzké sociální vazby. Podle ekonomického kritéria dominuje venkovskému prostoru zemědělská výroba a zároveň je zde významný podíl ekonomicky aktivních obyvatel dojíţdějících za zaměstnáním mimo toto sídlo.42 Mezinárodně uznávanou definicí venkova je vymezení tohoto pojmu Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.43 Definice venkova je podle OECD zaloţena na vlastních kritériích, která zahrnují např. hustotu obyvatelstva či velikost. Na základě prvního kritéria jsou venkovská společenství definována podle hustoty obyvatelstva. Za venkovská pak mohou být označována ta místní společenství, jejichţ hustota není vyšší neţ 150 obyvatel na 1km2. Dalším kritériem, tentokráte platným na regionální úrovni, je procento populace ţijící v jiţ výše definovaných venkovských oblastech.44 OECD pak rozlišuje tři typy regionů: převáţně venkovský (PV)45 - více neţ polovina obyvatel regionu ţije na venkově; středně venkovský (přechodný) (SV)46 - na venkově ţije 15 aţ 50% obyvatel daného regionu; převáţně městský (PM)47 - méně neţ 15% obyvatel regionu ţije na venkově.48 Protoţe ale v České republice převládají oblasti středně venkovské neboli přechodné,49 došlo zde v souvislosti s vymezováním venkova ke sníţení hranice na 100 obyvatel na 1km2 a tím pádem k dalšímu dělení venkovských regionů, a to následovně: převáţně venkovské – 37,5 aţ 50% obyvatel ţije ve venkovských oblastech; smíšené – 24,9 aţ 37,5% obyvatel ţije ve venkovských oblastech; 42

Nunvářová, S.: Rozvoj venkova, s.46. Organisation for Economic Cooperation and Development, OECD. 44 OECD: The role of agriculture and farm household diversification in the rural economy: evidence and initial policy implications, s.11, online text (http://www.oecd.org/dataoecd/28/45/42714138.pdf). 45 Predominantly rural ( PR ). 46 Intermediate ( IN ). 47 Predominantly urban ( PU ). 48 OECD: The role of agriculture and farm household diversification in the rural economy: evidence and initial policy implications, s.11, online text (http://www.oecd.org/dataoecd/28/45/42714138.pdf). 49 Nunvářová, S. Rozvoj venkova, s. 47. 43

15

převáţně městské – 15 aţ 24,9% obyvatel ţije ve venkovských oblastech.50

Obrázek 2 Typologie dle OECD - Česká republika

Kód kraje CZ010 CZ020 CZ031 CZ032 CZ041 CZ042 CZ051 CZ052 CZ053 CZ061 CZ062 CZ071 CZ072 CZ080 Zdroj: OECD (2009).

Název kraje Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Podíl venkovských oblastí 0% 41% 47% 40% 27% 23% 31% 33% 40% 52% 33% 37% 36% 17%

Typologie PM SV SV SV SV SV SV SV SV PR SV SV SV SV

Ani na úrovni EU nebyla prozatím vytvořena komplexní definice venkova, a proto EU vyuţívá typologii venkova vytvořenou OECD,51 kterou

je moţné doplnit o způsob

rozlišování venkovského prostoru podle Evropského statistického úřadu EUROSTAT. Ten na místní úrovni za venkovská povaţuje ta území, jejichţ hustota zalidnění je menší neţ 100 obyvatel na 1 km2. Dělení je pak následující: extrémní venkovské osídlení – do 8 obyvatel na 1km2; 50

Binek, J. a kol.: Venkovský prostor a jeho oživení, s. 20-21. OECD: The role of agriculture and farm household diversification in the rural economy: evidence and initial policy implications, s.13, online text (http://www.oecd.org/dataoecd/28/45/42714138.pdf). 51

16

méně zalidněné venkovské oblasti – 8 aţ 50 obyvatel na 1 km2; venkovské oblasti – s 50 aţ 100 obyvateli na 1km2.52

2.2 Aktéři rozvoje venkova Vzhledem k tomu, ţe venkov je velmi rozsáhlou oblastí, je jeho rozvoj v zájmu nemalého počtu institucí či jednotlivců, kteří se vzájemně svou činností ovlivňují, případně spolupracují. Tato spolupráce je v rámci snah o rozvoj venkova velmi významná a to z toho důvodu, ţe jednotliví aktéři disponují různými právy, povinnostmi a schopnostmi. To znamená, ţe subjekty jako například obce či neziskové organizace jsou ve svých moţnostech rozvoje dosti omezeny a to nejen co se týče finančních prostředků,53 coţ ovšem v ţádném případě nevede k závěru, ţe jde o aktéry nedůleţité či nevýznamné. Naopak totiţ platí, ţe: „Čím blíže se nachází aktér k řešenému prostoru, tím je jeho konkrétní dopad na dění v dané lokalitě větší.“ ( Binek, J. a kol. : 2009 ) Moţností, jak rozdělit aktéry podílející se na rozvoji venkova je mnoho. Podle publikace Synergie ve venkovském prostoru: Aktéři a nástroje rozvoje venkova54 je za základní povaţováno dělení na aktéry s působností lokální, regionální a národní, které vychází z hierarchického postavení aktérů. Dalším hlediskem pro kategorizaci aktérů však můţe být formálnost struktury a fungování daného subjektu. Dle tohoto hlediska hovoříme o skupině aktérů institucionalizovaných, částečně institucionalizovaných a neformálních. V neposlední řadě můţeme aktéry rozvoje venkova zařadit do skupin podle činnosti, které věnují největší pozornost. Můţe jít tedy o zájem o rozvoj venkova jako celku, o rozvoj určité oblasti ţivota na venkově či o rozvoj konkrétního odvětví.55 Následující tabulka ukazuje základní rozdělení subjektů, kteří se angaţují v rozvoji venkova dle jejich hierarchického postavení a sektorového zaměření s tím, ţe výčet aktérů není kompletní, nýbrţ ilustrativní.

52

Nunvářová, S.:Rozvoj venkova, s.49. Binek, J. a kol: Synergie v rozvoji venkova: Aktéři a nástroje rozvoje venkova, s. 39. 54 Binek, J. a kol: Synergie v rozvoji venkova: Aktéři a nástroje rozvoje venkova, Brno, GaREP Publishing 2009. 55 Binek, J. a kol: Synergie v rozvoji venkova: Aktéři a nástroje rozvoje venkova, s. 39-40. 53

17

Tabulka 1 Aktéři rozvoje venkova

SEKTORY veřejný

ÚROVEŇ

národní

podnikatelský celostátní zájmová

ministerstva

uskupení

kraj, krajská

spolky, svazy, sítě

podnikatelská

nezisková

sdruţení

sdruţení

obce – DSO,56 MAS ; obcí

podnikatelé,

zájmová sdruţení,

zřizované organizace

zemědělci

spolky

vysoké školy, krajská informační střediska

lokální

neziskový

Zdroj: Binek, J. a kol. (2009).

2.3 Rozvoj venkova v národních dokumentech Problematika venkova a jeho rozvoje v prostředí České republiky je obsaţena ve strategickém dokumentu Národní strategický plán rozvoje venkova pro období 2007-2013 (NSPRV), který je dále realizován skrze Program rozvoje venkova 2007-2013, a který plynule navazuje na jiţ dříve realizované dotační programy rozvoje zemědělství a venkova, jako byl předvstupní program SAPARD, Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství či Horizontální plán rozvoje venkova. NSPRV pak mnohé poznatky a zkušenosti získané realizací těchto programů vyuţívá.57 2.3.1

Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013

Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 (dále jen NSPRV) je koncepčním dokumentem, který stanovuje priority a strategii pro rozvoj venkova na území České republiky a to v souladu s obecnými cíli pro rozvoj venkova na úrovni EU včetně jiţ výše vymezených strategických směrů EU pro rozvoj venkova. Navíc je snahou NSPRV spolupracovat i s dalšími politikami a jejich nástroji, aby se jednak předešlo případnému zdvojování ve vyuţívání těchto finančních nástrojů a také aby se docílilo jejich vzájemného doplňování ve snaze o dosaţení nejlepšího konečného účinku.58 Tomu napomáhá i skutečnost, ţe snahou NSPRV je zajištění slučitelnosti s dalšími národními strategickými 56

DSO = Dobrovolný svazek obcí. Ministerstvo zemědělství ČR: Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky pro období 20072013, s.15, online text (http://www.mze.cz/attachments/NSP_SFC.pdf). 58 Ministerstvo zemědělství ČR: Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky pro období 20072013, s.1, online text (http://www.mze.cz/attachments/NSP_SFC.pdf). 57

18

dokumenty, které zpracovávají problematiku regionálního rozvoje, ochrany ţivotního prostředí či další příbuzná témata. NSPRV pracuje s územím České republiky rozčleněným na 14 samosprávných celků (krajů) s tím, ţe na toto dělení navazuje také dělení podle populačního a velikostního kritéria na regiony. Tyto regiony vykazují pro potřeby politiky rozvoje venkova velmi podobný charakter a to jak v souvislosti s přírodními, tak i s ekonomickými podmínkami.59 V souvislosti s územním dělením České republiky na menší celky je také na místě pohovořit o klasifikaci NUTS,60 kterou vytvořil EUROSTAT z důvodu snahy o sjednocení územních jednotek a následně pro statistické účely napříč členskými státy EU. Právně závaznou se stala tato klasifikace v roce 2003 nařízením Evropského parlamentu a Rady.61 V České republice vstoupila v platnost klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS k 1.lednu 200062 a jejich konkrétní vymezení je následující: územní jednotky NUTS 5 – obce, územní jednotky NUTS 4 – okresy, územní jednotky NUTS 3 – kraje, územní jednotky NUTS 2 – sdruţené kraje, územní jednotka NUTS 1 – je tvořena územím celé ČR. Kromě tohoto územního členění ovšem pracuje NSPRV také s jiţ zmiňovanou metodikou definovanou OECD. NSPRV se zabývá charakteristikou a hodnocením venkova ČR po stránce hospodářské, environmentální i sociální, přičemţ veškeré poznatky jsou zpracovány v tzv. SWOT analýze63 a budou blíţe specifikovány v následující podkapitole. Ze závěrů analýzy pak vyplývá, ţe její poznatky jsou v souladu s jiţ vymezenými strategickými osami, dle kterých je moţné rozvoj venkova v období 2007-2013 realizovat. Jde o zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví (osa I), zlepšování ţivotního prostředí a krajiny (osa II) a kvalita ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova (osa III).64 Osou IV je LEADER, tedy osa metodická mající za cíl zlepšení kvality ţivota venkovských obyvatel, 59

Tamtéţ, s.3. NUTS - La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques. 61 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). Úř. věst. L 154, 21.6.2003. 62 Aktualizace provedena k 1. květnu 2004. 63 Jde o metodu, která například v rámci daného projektu vymezuje jeho silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). 64 Ministerstvo zemědělství ČR: Národní strategický plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013,s.14-16, online text (http://www.mze.cz/attachments/NSP_SFC.pdf). 60

19

realizaci rozvojových strategií a podporu partnerství a spolupráce na lokální úrovni.65 Cílem NSPRV je tedy učinit takové kroky a opatření, díky kterým budou představy těchto os naplňovány. 2.3.2

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013

Program rozvoje venkova České republiky na léta 2007-201366 je v souladu s výše zmiňovaným nařízením Rady o podpoře pro rozvoj venkova z EAFRD a vychází z Národního strategického plánu pro rozvoj venkova, jehoţ cíle má naplňovat. Je tedy významným dokumentem pro realizaci politiky rozvoje venkova na území ČR pro období let 2007-2013. PRV vychází z poznatků a hodnocení NSPRV týkajících se celkové situace venkovského prostoru v ČR a na základě tohoto hodnocení stanovuje podobu PRV a její cíle. Za jedny z nejvýznamnějších problémů českého venkova jsou povaţovány nedostatečná atraktivita

pro

bydlení

a

podnikání

či

málo

rozmanitá

nabídka

zemědělských

i nezemědělských pracovních příleţitostí, coţ má samozřejmě za následek odchod mladých a kvalifikovaných pracovních sil do měst či do zahraničí67 a dále pak způsobuje tolik obávané vysidlování venkovského prostoru. Prvkem omezujícím kvalitu ţivota na venkově je také nedostačující infrastruktura nebo také stále vysoká absence kanalizačních sítí zakončených čističkou odpadních vod. Na druhou stranu není moţné opomenout významný potenciál kulturního i přírodního dědictví českého venkova, který je stále nedostatečně vyuţíván, coţ souvisí také s doposud nedostatečně rozvinutou agroturistikou68 či venkovským cestovním ruchem obecně.69 Rozvoj těchto aktivit by ovšem v budoucnu mohl být pro venkov velkou příleţitostí. Naopak ze velmi ohroţující pro rozvoj venkova povaţuje PRV nebezpečí způsobené změnami klimatu a s tím souvisejícím výskytem extrémních povětrnostních podmínek, jeţ

65

Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013, s. 142-143, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 66 Dále jako PRV. 67 Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, s. 35, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 68 Agroturistika je formou venkovské neboli rurální turistiky. Jejími charakteristikami jsou trávení volného času či dovolené na zemědělských farmách a podobných venkovských soukromých venkovských usedlostech, kde zároveň dochází k seznámení se s ţivotem venkovského obyvatelstva, s jejich kulturními i sociálními tradicemi. Turisté zároveň přicházejí do kontaktu s přírodou či se zvířaty. Více viz Agroturistika - nový produkt cestovního ruchu, online text (www.mmr-vyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/6263.aspx). 69 Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, s. 28, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 20

nepříznivě ovlivňují jak zemědělskou produkci, tak ţivotní podmínky venkovského obyvatelstva obecně.70 Důleţitou součástí PRV je také zhodnocení předcházejících dotačních programů včetně jejich vlivu na PRV samotný. Jejich výčet je uveden jiţ výše.

2.4 Předchozí dotační programy 2.4.1

SAPARD

Jde o speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova, který se jako první podobá svými principy způsobu poskytování dotací jiţ členským zemím EU ze společného rozpočtu, a který byl původně vytvořen pro období let 2000 aţ 2006.71 Jako základní cíle tohoto programu byly dány následující72 – podpora udrţitelného rozvoje zemědělství a venkovských oblastí v době před vstupem dané kandidátské země střední a východní Evropy do EU, pomoc při problémech vzniklých v důsledku změn v zemědělském sektoru a na venkově a dále pomoc při zavádění acquis communautaire v oblasti SZP.73 Pro kandidáty byla v rámci programu SAPARD vyčleněna částka 520 mil. € ročně, z čehoţ mohla Česká republika vyuţít aţ 22,1 mil. € a to aţ do doby, kdy se stala plnoprávným členským státem EU. Po vstupu dané země do EU uţ moţnost čerpat finanční pomoc z programu SAPARD zaniká. Aby mohly jednotlivé země tuto pomoc vyuţívat, musely vypracovávat pro konkrétní projekty Programy rozvoje venkova, ve kterých byly jasně dány potřeby, cíle a konkrétní strategie pro realizaci rozvoje venkova včetně finančních poţadavků.74

70

Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, s. 35-36, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 71 Program SAPARD byl zaveden Agendou 2000, jejíţ součástí byla mimo jiné finanční perspektiva na období let 2000-2006. Spolu s ním byl zaveden také druhý nástroj předvstupní pomoci – ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession - Nástroj strukturálních politik v předvstupním období). 72 Celkem se jednalo o devět opatření, rozdělených na část opatření pro rozvoj zemědělské výroby a opatření pro rozvoj venkova. Viz příloha 1. 73 Ministerstvo zemědělství ČR, (www.mze.cz). 74 Evropská komise: SAPARD: Questions and answers, s.1-2, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/back/brief_en.pdf). 21

tabulka 2: SAPARD: Předběžná alokace finančních prostředků, v mil. €

Bulharsko

52,124

Česká republika

22,063

Estonsko

12,137

Litva

29,829

Lotyšsko

21,848

Maďarsko

38,054

Polsko

168,683

Rumunsko

150,636

Slovinsko

6,337

Slovensko

18,289

Součet

520,000

Zdroj: Evropská komise (2001).

V České republice byl program vyhlášen v roce 2002 spolu se zahájením příjmu ţádostí o dotace na jednotlivá opatření s tím, ţe moţnost předkládat projekty resp. uzavírat smlouvy byla otevřena do 31.prosince 2003, vyplácení financí na schválené projekty pak bylo moţné do konce listopadu 2005. Do této doby byla na projekty vyplacena celková částka 3,9 mld. Kč, přičemţ podíl ze strany EU činil 2,9 mld.75 Následující graf je znázorněním rozloţení finančních prostředků v rámci realizace projektů programu SAPARD podle jednotlivých opatření za léta 2002-2005, jejichţ výčet je uveden v rámci přílohy 1. Zároveň je z grafu čitelný podíl finančních zdrojů poskytnutých Evropskou unií, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zemědělství ČR.

75

Státní zemědělský intervenční fond: Přínos programu SAPARD pro ČR, s.2, online text (http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2 Fsapard%2F1160392614859.pdf). 22

Obrázek 3: Proplacené projekty podle opatření v letech 2002-2005

Zdroj: SZIF (2006).

Program SAPARD byl v ČR realizován skrze Agenturu SAPARD, a to ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. K 1. lednu 2004 se ovšem agentura, která byla do této doby součástí Ministerstva zemědělství, stala součástí Státního zemědělského intervenčního fondu76 (SZIF).77 Na základě hodnocení programu SAPARD byla definována řada opatření, která měla za cíl efektivní koncipování PRV. Šlo například o doporučení administrativního charakteru, která spočívala v poţadavku na zkrácení rozhodovacích a kontrolních procesů týkajících se podávaných ţádostí. S tímto také souvisí poţadavek na pečlivost při prověřování jednotlivých projektů (screening). Zmíněna byla také nutnost opatření, která povedou ke zkvalitnění profesního vzdělávání a k rozvoji lidských zdrojů. Kromě tohoto má být kladen důraz na kroky prováděné v rámci ochrany ţivotního prostředí a řadu dalších. 2.4.2

OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

Po vstupu všech kandidátských zemí SVE do EU bylo financování z programu SAPARD nahrazeno Operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství s dobou platnosti 2004-2006. Cíle78 tohoto programu byly podobné těm, které byly vytyčeny v rámci předvstupního programu SAPARD a na řadu z nich plynule navazují. Jde tedy o snahu 76

Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou. Funguje jako zprostředkovatel finanční pomoci jak z evropských tak z národních zdrojů. V rámci SZP EU jsou pro období 2007-2013 finanční dotace poskytovány z následujících fondů EU: Evropský zemědělský záruční fond ( European Agriculture Guarantee Fund, EAGF ), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský rybářský fond ( European Fisheries Fund, EFF ). Viz online text (www.szif.cz). 77 SZIF: Přínos programu SAPARD pro ČR, s.2, online text (http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2 Fsapard%2F1160392614859.pdf). 78 Cíle a opatření OP Rozvoj venkova viz příloha 2. 23

o trvale

udrţitelný

rozvoj

venkova,

podporu

zemědělské

prvovýroby,

zpracování

zemědělských produktů, ale také důraz na zvyšování zaměstnanosti a celkového zlepšování ţivotních podmínek obyvatel včetně podpory mladých farmářů a snahy o zvýšení přitaţlivosti venkovského prostoru pro podnikatelské investice. Navíc také došlo k zahrnutí podpory lesního a vodního hospodářství. K financování tohoto OP byla určena orientační sekce fondu EAGGF a fond FIFG79 určený pro činnost v oblasti rybářství.80 2.4.3

Horizontální plán rozvoje venkova

Horizontální plán rozvoje venkova81 byl další formou podpory pro české zemědělství a venkovské oblasti ze strany EU na léta 2004-2006, který konkrétně vyuţíval finance ze záruční sekce EAGGF. Za hlavní prioritu či cíl byl povaţován „Trvale udrţitelný rozvoj zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů“82 a k jeho dosaţení byla definována následující opatření: předčasné ukončení zemědělské činnosti – jako opatření, které umoţňuje ukončení činnosti zemědělcům ve věku 55 let s tím, ţe poté jsou jim na základě podpor zajištěny důstojné ţivotní podmínky. Zároveň je tímto opatřením zajištěn prostor pro uplatnění mladých zemědělců, kteří mají pomoci k celkovému oţivení zemědělských podniků; méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními – tedy opatření slouţící k zajištění příznivých podmínek pro zemědělství a ţivot v oblastech s náročnějšími podmínkami; agroenvironmentální opatření – slouţí k podpoře moţností, jak vyuţívat zemědělskou půdu, a to v souladu s ochranou ţivotního prostředí a krajiny; lesnictví; zakládání skupin výrobců; technická pomoc.83 Na základě tohoto programu bylo pro další období doporučeno dbát na informovanost ţadatelů o podmínkách nutných pro získání finanční pomoci a následně zajistit zrychlení

79

Finanční nástroj pro podporu rybolovu = Financial Instrument for Fisheries Guidance. Viz SZIF, online text (www.szif.cz). 81 Horizontal Rural Development Plan, zkratka HRDP. 82 Viz SZIF, online text (www.szif.cz). 83 Ministerstvo zemědělství ČR: Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004-2006, s. 73-83, online text (http://www.mze.cz/attachments/Definitivni_verze_HRDP_platna_k_21.7.2008.pdf). 80

24

procesu jejího vyplácení. Přiznávání dotací v rámci tohoto programu pak má být v souladu s ostatními dotačními programy v rámci ministerstva zemědělství a jiných.84

2.5 LEADER 2.5.1

LEADER jako iniciativa EU

Jak jiţ bylo dříve řečeno, významnou úlohu v otázkách rozvoje venkovských oblastí a řešení jejich problémů hraje iniciativa EU s názvem LEADER uskutečňovaná jiţ od počátku 90. let. Na základě pozitivního hodnocení LEADERu byla pro finanční období 2000-2006 nařízením Rady z roku 1999 o strukturálních fondech85 definována jiţ třetí forma této iniciativy86 nazvaná LEADER+87 s finančním vyuţitím orientační sekce fondu EAGGF. Důleţitým prvkem této iniciativy je podpora venkovských oblastí a aktérů v jejich snahách o spolupráci a partnerství na místní úrovni. Opírá se tedy o tzv. „bottom-up“ přístup, neboli-li „zdolanahoru“.88 Autory rozvojových strategií, ţadateli a posléze také příjemci dotací v tomto programu jsou uskupení nazývaná jako místní akční skupiny (MAS),89 jejímţ členy mohou být subjekty různých socioekonomických sektorů dané země90, které vykazují schopnost praktické aplikace jimi vytvořené strategie.91. Tato strategie se ovšem musí týkat takového venkovského a zároveň po všech stránkách homogenního území, jehoţ počet obyvatel se pohybuje v rozmezí 10 – 100 tisíc a zároveň jeho hustota osídlení nepřekračuje hodnotu 120 obyv. / km2 .92

84

Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova pro období 2007-2013, s. 47, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 85 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Úř. věst. L 161, 26.6.1999. 86 Navazuje na předchozí iniciativy LEADER I (1991-1994) a LEADER II (1994-1999). 87 Dalšími iniciativami jsou: INTERREG III pro podporu přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, URBAN II určený pro obnovu a udrţitelný rozvoj měst či jejich částí a EQUAL jako snaha o spolupráci v boji proti všem druhům diskriminace na trhu práce. 88 Commission notice to the member of 14 April 2000 laying down guidelines for the Community initiative for rural development (Leader+). OJ C 139, 18.5.2000. 89 Anglicky Local Action Group (LAG). 90 Konkrétně lze tedy mezi moţné členy MAS zařadit podnikatelské subjekty, neziskové subjekty či zástupce samosprávy. 91 Commission notice to the member of 14 April 2000 laying down guidelines for the Community initiative for rural development (Leader+). OJ C 139, 18.5.2000. 92 Součástí uskupení nesmí být zároveň město mající více neţ 25tisíc obyvatel a území jednotlivých MAS se nesmí překrývat. 25

2.5.2

Aplikace iniciativy LEADER v ČR

Také Česká republika definovala svou obdobu této evropské iniciativy, navíc lze rozlišit dvě její podoby,93 které se vzájemně doplňovaly a to i vzhledem ke skutečnosti, ţe LEADER jako evropská iniciativa nebyla pro ČR na období let 2000-2006 ještě přístupná. Nicméně z důvodu jejího významu pro rozvoj venkova začala ČR s přípravami na vyuţití LEADERu v programovacím období 2007-2013 s výrazným časovým předstihem. První variantou LEADERu EU je LEADER ČR jako národní program zahájený v roce 2004, který pak ministerstvo zemědělství ČR vyhlašovalo kaţdý rok a který bylo moţné realizovat skrze projekty investičního charakteru s vyuţitím finančních prostředků národního rozpočtu platného v daném kalendářním roce. Druhou z nich, vzniklou o rok později, je LEADER+. V tomto případě šlo narozdíl od prvního o neinvestiční opatření (přesněji podopatření 2.1.4.) jako součásti OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství,94 dle kterého byly za hlavní výzvy povaţovány nutnost uvědomit si a v dalším časovém období efektivně vyuţít potenciál venkovských oblastí a podpora vytváření strategií pro jejich udrţitelný rozvoj.95 Co se týče místních akčních skupin (dále jen MAS) jako zpracovatelů rozvojových strategií, je pro jejich vznik v ČR navíc definována podmínka právní subjektivity.96 První MAS na území ČR začínaly vznikat jiţ v roce 2002, ovšem na významu nabývají aţ počínaje rokem 2004 v souvislosti se zahájením programu LEADER ČR. Počet MAS se k roku 2006 dostal k hodnotě 12397 s tím, ţe zařazením se do programů LEADER+ a LEADER ČR získalo 29 z nich cenné zkušenosti pro realizaci rozvojových strategií metodou LEADER i v rámci PRV.98 Důleţitým přelomem pro změnu v přístupu ČR k metodě LEADER bylo schválení Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 Výborem rozvoje venkova EK v květnu 2007 a následně samotnou Evropskou komisí. Česká republika se tak spolu se Švédskem stala první členskou zemí EU, které byl tento program schválen, a který tak 93

Čepelka, O.: LEADER v Česku – soukromé subjekty přerozdělují prostředky z veřejných zdrojů, online text (http://venkovskenoviny.cpkp.cz/archiv_vn/2006_vn/venkovske_noviny2006_11.pdf). 94 Tamtéţ. 95 Commission notice to the member of 14 April 2000 laying down guidelines for the Community initiative for rural development (Leader+). OJ C 139, 18.5.2000. 96 Čepelka, O.: LEADER v Česku – soukromé subjekty přerozdělují prostředky z veřejných zdrojů, online text (http://venkovskenoviny.cpkp.cz/archiv_vn/2006_vn/venkovske_noviny2006_11.pdf). 97 Fišer, P.: Místní akční skupiny v České republice (MAS) – Příklad Jihomoravského kraje, online text (http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2008/2008-03/07_mistni.pdf). 98 Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova pro období 2007-201,s.28, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf).

26

umoţnil čerpání finančních prostředků na

projekty určené pro rozvoj venkova z nově

vzniklého Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále EAFRD). Ten zahrnuje všechny předešlé dotační programy určené pro podporu zemědělců a venkovských oblastí (tedy OP zemědělství, HRDP i LEADER+ či LEADER ČR) a zahrnuje i několik nových forem podpory (například v rámci opatření určených pro podporu v oblastech Natura 2000 či pro vyuţívání lesní půdy). Následující tabulka je přehledem opatření PRV99 a jim tematicky odpovídajících opatření předchozích dotačních programů.

Tabulka 3: Návaznost opatření z předcházejícího programových období na Program rozvoje venkova 2007- 2013

Opatření/ podopatření z předcházejících programů

Název opatření podle PRV (2007-2013)

1.1 Investice do zemědělského majetku (OP)

I.1.1 Modernizace zemědělských podniků

1.3 Lesní hospodářství (OP)

I.1.2 Investice do lesů

1.2 Zlepšení zpracování zemědělských

Přidávání hodnoty zemědělským a

výrobků a jejich marketing (OP)

potravinářským produktům

2.1.1 Pozemkové úpravy (OP, SAPARD)

I.1.3 Pozemkové úpravy

Zakládání skupin výrobců (HRDP)

I.2.1 Seskupení producentů

2.2 Odborné vzdělávání (OP)

I.3.1 Odborné vzdělávání a informační činnost

1.1.1 Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům

I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců

(OP) Předčasné ukončení zemědělské činnosti

I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské

(HRDP)

činnosti

-

I.3.4 Vyuţívání poradenských sluţeb II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění

Méně příznivé oblasti a oblasti

poskytované v horských oblastech a platby

s ekologickými omezeními (HRDP)

poskytované v jiných znevýhodněných oblastech

-

II.1.2 Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 200/60/ES

99

Seznam všech opatření PRV je obsahem přílohy 3. 27

(WFD) Agro-environmentální opatření (HRDP)

II.1.3 Agroenvironmentální opatření

Lesnictví (HRDP)

II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy

-

II.2.2 Platby v rámci Natury 2000 v lesích

-

Lesnicko-environmentální platby II.2.3 Obnova lesního potenciálu po

-

kalamitách a podpora společenských funkcí lesů

Diverzifikace zemědělských aktivit (OP) 2.2 SAPARD

III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

2.2 SAPARD 2.1.5 Diverzifikace zemědělských aktivit a

III.1.3 Podpora cestovního ruchu

aktivit blízkých zemědělství 2.1 a), b) SAPARD -

III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a sluţby III.2.2 Ochrana a rozvoj dědictví venkova

Částečná návaznost na opatření 2.2 Odborné vzdělávání (OP) 2.1.4 LEADER+ (OP), LEADER ČR

III.3.1 Vzdělávání a informace Osa IV LEADER

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR (2007)

Schválením byla také na PRV pro celé programovací období alokována finanční pomoc ve výši 3 615 milionů eur, z čehoţ 2 815 milionů poskytuje EU.100 Rozvrţení finančních prostředků dle jednotlivých os PRV je viditelné v následující tabulce. Co se týče osy LEADER, je pro ni určen nejvyšší, tedy 80%-ní podíl financování ze strany EU. Zbylých 20% je hrazeno ze zdrojů národních.

100

První Programy rozvoje venkova pro období 2007-2013 odsouhlaseny: Česká republika a Švédsko, online text (http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/070525_a_cs.htm). 28

Tabulka 4: Alokace finančních prostředků na Program rozvoje venkova 2007-2013

Celkové Osa

veřejné výdaje v mil. €

Příspěvek EAFRD v %

Příspěvek EAFRD v mil.

Podíl v %

€

Osa I

840

75

630

22,39

Osa II

1945

79,88

1554

55,20

Osa III

635

75

477

16,93

175

80

140

5

18

75

13

0,48

3615

77,87

2815

100

Osa IV LEADER Technická pomoc101 Celkem

Zdroj: Evropská komise (2007).

Metoda LEADER se tedy v rámci PRV stává jeho čtvrtou osou. Jejím cílem je zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu venkova včetně zhodnocení jeho přírodního a kulturního dědictví a v neposlední řadě také důraz na zkvalitnění a posílení řídících a administrativních schopností venkova.102 Neméně důleţitým úkolem této osy je pak také vzdělávací činnost či aktivity směřující k rozšiřování partnerství nejen na místní úrovni.103 K realizaci této osy pak dochází skrze naplňování cílů os I, II a III s tím, ţe má zajistit propojenost a návaznost všech realizovaných rozvojových aktivit. Podle toho jsou v rámci osy IV definována následující konkrétní opatření: opatření IV.1.1 Místní akční skupina, IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie, IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce. Pokud se jedná o místní akční skupiny, PRV předpokládá, ţe v programovém období 2007-2013 vyuţije tuto metodu asi 70 místních akčních skupin.104 101

Výdaje na technickou pomoc jsou výdaje spojené s implementací programů. Viz První Programy rozvoje venkova pro období 2007-2013 odsouhlaseny: Česká republika a Švédsko, online text (http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/070525_a_cs.htm). 102 Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova pro období 2007-2013,s.142-143, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 103 Mládek, J.: Klíč k prosperitě našeho venkova se nazývá EAFRD, online text (http://mze.cz/Index.aspx?ids=2835&ch=288&typ=1&val=36974). 104 Ministerstvo zemědělství ČR: Program rozvoje venkova pro období 2007-2013,s.29, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf). 29

3. PŮSOBENÍ MAS POBESKYDÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ ČÁSTI EUROREGIONU BESKYDY 3.1 Charakteristika euroregionu105 Euroregion106 Beskydy je formou přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou, Slovenskou republikou a Polskem s ohledem na Rámcovou úmluvu o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady z 21.května 1980. Prvním krokem k vytvoření euroregionu byla Smlouva o slovensko-polském společenství z února 2000, na kterou navázala i dohoda s českou stranou z června 2000, čímţ došlo k jejímu přidruţení. Tímto vznikl

historicky

první

postkomunistickými zeměmi.

euroregion

znamenající

vidinu

spolupráce

mezi

třemi

107

Euroregion se nachází v pohraniční oblasti na severovýchodě ČR, severozápadě SR a zároveň na jihu Polska a jejími nejvýznamnějšími městy, která jsou zároveň sídly jednotlivých regionů, jsou Frýdek-Místek, Ţilina a Bielsko-Biala. Česká část euroregionu zaujímá rozlohu 605km2, přičemţ se na tomto území nachází 5měst a 55obcí s celkovým počtem asi 161 tisíc obyvatel. Zároveň je moţné rozčlenit území české části euroregionu Beskydy podle 7 sdruţení, respektive mikroregionů,108 které jednotlivá města a obce sdruţují podle jejich geografické blízkosti a společných zájmů. Jde o: Sdruţení města a obcí povodí Ondřejnice – tvořeno městem Brušperk a 7 obcemi (Hukvaldy, Fryčovice, Kozlovice, Krmelín, Palkovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staříč); Sdruţení obcí povodí Morávky - tvoří ho 11 obcí (Dobrá, Dobratice, Krásná, Morávka, Niţní Lhoty, Nošovice, Praţmo, Raškovice, Staré Město, Vojkovice, Vyšní Lhoty);

105

Jak jiţ bylo avizováno v úvodu, bude se práce věnovat pouze české části euroregionu Beskydy, respektive regionu Beskydy. 106 Euroregionem se rozumí iniciativa příhraničních regionů či jiným místních jednotek několika zemí, přičemţ všechny nemusí být nutně členskými státy EU. Smyslem jejich činnosti je přeshraniční spolupráce převáţně na ekonomické bázi. Snahou je ovšem také kulturní a společenské sblíţení kooperujících stran. V rámci EU ovšem nemají euroregiony právně zakotvený ani jinak definovaný status a ve většině případů nemají právní subjektivitu. Viz Návrh usnesení Evropského parlamentu o roli „euroregionů“ v rozvoji regionální politiky 2257/2004(INI). 107 Viz stránky Euroregionu Beskydy (http://www.euroregion-beskydy.cz/euroregion/index.php). 108 Mikroregion je územním celkem sdruţujícím venkovské obce. Je charakterizován na základě přírodní, geografické, historické a sociálně-ekonomické blízkosti. V souvislosti s programem LEADER je moţné od roku 2004 hovořit o tzv. leadrovských mikroregionech, jejichţ území je vymezeno působností místní akční skupiny. Jejich nejčastějším typem právní formy je obecně prospěšná společnost nebo občanské sdruţení. Více viz Škrabal, I. – Nunvářová, S. – Novák, J. – Třebícký, V.: Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, s. 21, online text (http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/index_en.htm). 30

Slezská brána – sdruţení je tvořeno dvěma městy (Šenov, Vratimov) a osmi obcemi (Bruzovice, Horní Bludovice, Kaňovice, Řepiště, Sedliště, Václavovice, Paskov); Zájmové sdruţení Frýdlantsko-Beskydy - tvoří ho město Frýdlant nad Ostravicí a 12 obcí (Baška, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Prţno, Pstruţí, Staré Hamry); Sdruţení obcí povodí Stonávky- tvoří jej 8 obcí (Hnojník, Smilovice, Dolní Tošanovice, Řeka, Vělopolí, Horní Tošanovice, Stříteţ, Třanovice); Mikroregion Ţermanické a Těrlické přehrady - tvořen 7 obcemi (Dolní Domaslavice, Horní Domaslavice, Lučina, Soběšovice, Těrlicko, Ţermanice, Albrechtice); Sdruţení obcí Frýdecko-Místecka – tvoří ho město Frýdek-Místek a 2 obce (Staré Město, Sviadnov).109

3.2 MAS Pobeskydí Také tyto obce či města mají potřebu rozvíjet svá venkovská území a snaţit se o zkvalitnění ţivota svých obyvatel. Aby bylo moţné k tomuto vyuţít i finanční pomoc v rámci programu LEADER, je tedy nutné, jak jiţ bylo výše avizováno, být součástí místní akční skupiny. Pro oblast české části euroregionu Beskydy se jedná o MAS Pobeskydí, která pokrývá téměř celé území daného euroregionu. Kromě většiny výše zmiňovaných obcí110 respektive mikroregionů ovšem zahrnuje i několik dalších právnických osob. MAS Pobeskydí formálně existuje jako zájmové sdruţení právnických osob od března 2004 a v současnosti má celkem 13 členů.111 Mezi nimi je pět zástupců samospráv – Zájmové sdruţení Frýdlantsko-Beskydy, Sdruţení obcí povodí Stonávky, Sdruţení obcí povodí Morávky, Mikroregion Ţermanické a Těrlické přehrady a Sdruţení města a obcí povodí Ondřejnice; pět soukromých podnikatelských subjektů – Termo Frýdlant nad Ostravicí s.r.o., TOZOS spol. s.r.o., Spolstav Konstrukt s.r.o., Druţstvo Raškovice a Agro-Dominik spol. s.r.o.; a také tři nevládní neziskové organizace – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kunčice pod Ondřejníkem, Třanovice sluţby o.p.s. a Luston o.p.s. Dochází tak ke spolupráci a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a zároveň je dosaţeno záměru zapojit do rozhodování o definování priorit a rozvojových strategií lokální aktéry rozvoje, coţ je oproti předchozím podmínkách značný pokrok v otázce řešení problémů. 109

Viz Euroregion Beskydy, online text (http://www.risy.cz/euroregion_beskydy_cz). Celkem tvoří MAS Pobeskydí katastry 53obcí, z nichţ dvě (Chotěbuz a Horní Suchá) nejsou součástí ţádného ze jmenovaných mikroregionů, nýbrţ byly zahrnuty do území působnosti MAS Pobeskydí na jejich vlastní ţádost. Viz stránky MAS Pobeskydí (www.pobeskydi.cz). 111 Viz MAS Pobeskydí, online text (http://www.pobeskydi.cz/mas-pobeskydi/). 110

31

Kromě komerční, přednáškové a publikační činnosti jsou bezesporu hlavní náplní MAS Pobeskydí (dále jen Pobeskydí) aktivity spojené s programem LEADER. Není moţné nezmínit, ţe Pobeskydí má s realizací metody LEADER velmi bohaté zkušenosti, neboť se jí112 úspěšně podařilo účastnit se všech vyhlášených leadrovských programů113 kromě LEADER ČR 2007, neboť ten byl určen pouze pro začínající MAS.114 Pro fungování kaţdé MAS je nutné vypracovat svou strategii činnosti, coţ učinilo také MAS Pobeskydí. Její Strategie rozvoje Pobeskydí (dále Strategie) je tak dokumentem, jehoţ ambicí je na základě potřeb svých občanů a s ohledem na fyziogeografický, sociální, demografický a ekonomický stav území definovat své priority. Strategie byla koncipována na období deseti let od zaloţení MAS Pobeskydí s tím, ţe hlavní důraz je samozřejmě kladen na programovací období 2007-2013.115 Hlavní strategickou vizí MAS Pobeskydí je, ţe: „Pobeskydí bude atraktivním místem pro zdravý život, práci i odpočinek.“(Strategie rozvoje Pobeskydí) Důleţitým dokumentem navazujícím na Strategii a týkajícím se jiţ konkrétně vyuţití metody LEADER v rámci rozvoje venkova Pobeskydí byl Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí, který je aplikací předchozí Strategie s ohledem na podmínky PRV ČR 2007-2013. Na základě SWOT analýzy charakterizuje a zdůrazňuje nejvýznamnější silné a slabé stránky včetně stanovení nejdůleţitějších výzev či příleţitostí, ale i ohroţení pro danou oblast. Viz příloha 4. Co se týče programu LEADER+ jako evropské iniciativy, vyhlásila Česká republika výzvu o předkládání projektů a ţádostí o finanční podporu v rámci podopatření 2.1.4. OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (podopatření typu LEADER+) v roce 2004. Ţádosti bylo moţné předkládat celkově ve dvou kolech s tím, ţe projekty se zaměřovaly na tři základní oblasti moţné podpory: 1) širší vyuţívání obnovitelných zdrojů, 2) zvyšování podílu cestovního ruchu na hospodářství v dané oblasti a 3) prohloubení a naplnění principu partnerství a posilování sociální integrity. Přehled schválených projektů je obsahem následujících tabulek s tím, ţe finanční pomoc z EU, respektive z EAGGF byla vţdy 80% z celkové přidělené dotace. Zbylých 20% je dotace z národního rozpočtu ČR. 112

Z celkového počtu všech MAS působících v tomto období na území ČR se pouze dvěma z nich podařilo zapojit se a vyuţít programů LEADER. 113 LEADER ČR 2004, LEADER ČR 2005, LEADER ČR 2006, LEADER +, LEADER 2007-2013. 114 MAS Pobeskydí: Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí, s. 27, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/spl-pobeskydi.pdf). 115 MAS Pobeskydí: Strategie rozvoje Pobeskydí, s. 2, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/strategierozvoje-pobeskydi.pdf). 32

Tabulka 5: Projekty 1. kola LEADER+

Žadatel Frýdecký seniorát Slezské církve evangelické, Čeladná Obec Třanovice Obec Pstruţí

Třanovice sluţby, o.p.s.

its Beskydy, s.r.o.

TEDEAS, s.r.o.

Obec Praţmo

Obec Soběšovice Obec Těrlicko Mikroregion Ţermanické a Těrlické přehrady

Obec Ţermanice

Název projektu Konference rodin Rekonstrukce střechy obecní budovy Studie moţnosti rozšíření cestovního ruchu v obci – 1.etapa Zprovoznění společenské místnosti pro rozvoj partnerství na bázi obecně prospěšných sluţeb Propagace lyţování v Pobeskydí a kampaň na podporu cestovního ruchu Soubor seminářů na téma „Praktické vyuţití obnovitelných zdrojů“ Návrh a příprava opatření k úsporám energie v objektu MŠ s důrazem na vyuţití obnovitelných zdrojů Zajištění vybavení zrekonstruovaného objektu závodu veřejného stravování Rekonstrukce fotbalového hřiště Hospodářsko-technický pasport komunikací a evidence dopravního značení Rekonstrukce sportovního hřiště na víceúčelový sportovní areál

Celkem Zdroj: MAS Pobeskydí, vlastní zpracování.

33

Celkový rozpočet v Kč

Přidělená dotace ( evropské i národní zdroje) v Kč

295 000

295 000

2 307 335

2 307 335

120 000

120 000

496 230

413 798

1 101 940

440 190

516 912

298 718

192 600

192 542

1 084 820

878 000

1 927 800

1 922 084

1 078 973

1 078 973

1 649 335

1 649 335

10 770 945

9 595 975

Tabulka 6: Projekty 2.kola LEADER+

Přidělená dotace Žadatel

Název projektu

Celkový rozpočet v

(evropské i

Kč

národní zdroje) v Kč

TERMO FRÝDLANT n. O. s.r.o. INTERDEKOR HP s.r.o. Ing. Aleš Stebel Třanovice sluţby, o.p.s.

Tělovýchovná jednota Praţmo-Raškovice

Obec Praţmo

Obec Kunčice pod Ondřejníkem Obec Dolní Domaslavice

Vybudování skladového hospodářství, příprava a výroba dřevní štěpky Rekonstrukce rekreačního střediska, Těrlicko Iceland Vault Strategie rozvoje Pobeskydí Dokončení rekonstrukce zastřešení a vybudování společenské místnosti objektu šaten TJ Praţmo-Raškovice Rekonstrukce vytápění a částečné zateplení objektu vyuţitelného občany v oblasti sociální, společenské a vzdělávací Rekonstrukce multifunkční budovy obecního úřadu Výstavba veřejného sociálního zařízení

Celkem

4 724 300

1 985 000

5 575 596

577 411

2 485 000

1 059 754

1 201 900

1 010 000

734 750

734 750

1 906 000

1 906 000

1 886 647

1 886 647

2 997 727

2 172 578

21 511 920

11 332 140

Zdroj: MAS Pobeskydí, vlastní zpracování.

Také v souvislosti s novou finanční perspektivou 2007-2013 je moţné ţádat o finanční pomoc při realizaci projektů na území MAS Pobeskydí a to v rámci IV. osy Programu rozvoje venkova, opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie. Celkově má MAS Pobeskydí v plánu vyhlášení celkem sedmi aţ osmi výzev k předkládání projektů s tím, ţe budou vybrány ty, které budou nejvíce v souladu se Strategickým plánem LEADER a nejvíce přispějí k rozvoji oblasti Pobeskydí. Následující schéma znázorňuje proces schvalování projektu od podání ţádosti aţ po jeho konečnou realizaci. Ze schématu lze vypozorovat, ţe místní akční skupiny jsou zcela nepochybně velmi důleţitým článkem v tomto procesu, neboť

34

jsou to právě ony, které posuzují projektové ţádosti z hlediska jejich vlivu na rozvoj venkova. Administrativní kontrolou je zde Státní zemědělský intervenční fond (SZIF116), který s ţadateli podepisuje dohody o poskytnutí dotace.117

116

SZIF je akreditovanou platební agenturou, která je zprostředkovatelem finanční podpory jak ze strany EU (kontroluje platby z EAGF, EAFRD a EFF ), tak ze zdrojů národních. 117 Viz stránky Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz). 35

Obrázek 4: Schéma procesu výběru žádosti o dotaci na projekt

Vyhlášení výzvy k podávání ţádostí o dotaci

Příjem ţádostí o dotaci na MAS Pobeskydí

Kontrola ţádostí o dotaci na MAS Pobeskydí

Doplnění ţádostí/ vyřazení nepřijatelných ţádostí

Výběr ţádostí výběrovou komisí MAS Pobeskydí

Registrace vybraných ţádostí na regionálním odboru SZIF (RO SZIF)

Moţnost zahájení realizace projektu

Kontrola ţádosti na RO SZIF

Doplnění ţádostí/ vyřazení nepřijatelných ţádostí

Schválení SZIF vybraných ţádostí

Podpis dohody o poskytnutí dotace na RO SZIF

REALIZACE PROJEKTU

Zdroj: MAS Pobeskydí.

36

Obecně budou podporovány projekty zaměřené na následujících pět oblastí, tzv. fichí:118 občanská vybavenost, kulturní dědictví a tradice, rozvoj zemědělského podnikání, cestovní ruch, ţivotní prostředí a infrastruktura.119 Právě v souvislosti se zmíněnými fichi došlo zavedením fondu EAFRD pro spolufinancování projektů určených pro rozvoj venkova ke znatelným změnám ve smyslu jejich přesnější definice a upřesnění dalších podmínek a pravidel, za jakých lze projekty schvalovat. Pro období 2007-2013 jsou fiche definovaná přísněji či přesněji a zároveň musí vycházet či úzce souviset s opatřeními respektive podopatřeními ostatních os Programu rozvoje venkova, můţe také být jejich kombinací. Podle informací získaných od MAS Pobeskydí by některé projekty podpořené dotací v rámci programu LEADER+ nemohly být za podmínek, které stanovuje LEADER 2007-2013, vůbec přijaty. Prozatím vyhlásilo MAS v rámci LEADER 2007-2013 dvě výzvy k předkládání ţádostí o dotace: první dne 17.července 2008 a druhou dne 9.března 2009. Třetí výzva je plánována na jaro 2010 s tím, ţe do té doby dojde k aktualizaci pravidel a fiche.120 Následující tabulky zobrazují přehled vybraných projektů k oběma výzvám s tím, ţe podle informací, které mi byly poskytnuty ze strany MAS Pobeskydí, nejsou v rámci první výzvy ještě všechny projekty zrealizované a v souvislosti s druhou výzvou byly teprve před krátkou dobou podepsány dohody mezi ţadateli o finanční dotace a Státním zemědělským intervenčním fondem. Samotná realizace projektů se tak teprve začíná rozbíhat. Tabulka 7: Vybrané projekty 1.výzvy LEADER 2007-2013

Žadatel Obec Pazderna Obec Metylovice TOZOS, spol. s r. o. Miroslav Herot

Název projektu Prostor pro radost – obnova společenských místností v obci Pazderna Obnova a úprava intravilánu Rekonstrukce systému kejdového hospodářství a modernizace technologie krmení ve velkovýkrmě prasat Boudy pro telata

118

Fiche neboli projektový záměr. Viz stránky MAS Pobeskydí (www.pobeskydi.cz). 120 Tamtéţ. 119

37

Celkové výdaje v Kč

Požadována částka dotace v Kč

1 921 668

1 729 501

1 303 050

1 172 745

2 380 000

800 000

142 800

72 000

Město Frýdlant nad Ostravicí Obec Praţmo Obec Třanovice Obec Soběšovice Obec Bruzovice Obec Lučina Svazek obcí Morávka-Praţmo

Oprava povrchů chodníků na MK Bezručova v k.ú. Frýdlant nad Ostravicí Rekonstrukce budovy mateřské školy - II. etapa Chodník od autobusové zastávky "Zadky" ke křiţovatce I/48 a II/474 - úsek A Výstavba hospodářské budovy u hasičské zbrojnice Rekonstrukce budovy Základní a Mateřské školy Bruzovice Rekonstrukce obřadní síně a klubu důchodců Obnova a následná údrţba veřejné zeleně v obcích Praţmo a Morávka

Celkem

934 221

349 432

1 401 885

1 261 696

1 980 000

1 782 000

2 174 234

1 644 378

2 492 653

1 800 000

844 411

381 292

1 672 542

1 505 287

17 247 464

12 498 331

Zdroj: MAS Pobeskydí, vlastní zpracování. Tabulka 8: Vybrané projekty 2.výzvy LEADER 2007-2013

Žadatel

Miroslav Herot TOZOS spol. s.r.o. Oldřich Menšík Římskokatolická farnost BorováMalenovice Obec Prţno Obec Baška Obec Pstruţí Obec Ostravice Obec Krásná

Název projektu

Celkové výdaje

Požadovaná dotace v Kč

Dojící robot

3 808 000

1 200 000

Modernizace produkční stáje a dojírny Rekonstrukce zemědělské budovy na ubytovací zařízení za účelem provozování agroturistiky

2 380 000

800 000

2 302 532

1 160 940

Obnova fasády kostela sv. Ignáce z Loyoly

1 450 062

1 305 055

806 068

577 905

990 000

748 739

2 483 244

1 800 000

2 329 812

1 600 492

778 358

588 673

Obnova kostela v obci Prţno Obnova a údrţba veřejných prostranství v obci Baška, oprava centrálního chodníku k autokempu Místní komunikace v nové zástavbě v obci Pstruţí Rekonstrukce MK Ostravice - Vrchy SO 102 oprava a rozšíření mostu Rozšíření veřejného osvětlení Zlatník - Visalaje 38

Obec Dobratice Město Brušperk TJ COMFORT Dobratice, o.s. Obec Vojkovice

Obec Hukvaldy Obec Kozlovice TJ Stará Ves nad Ondřejnicí, o.s.

Obnova MK Dobratice - 1C Nádraţí - Hranice Rekonstrukce hasičské zbrojnice ve městě Brušperku Rekonstrukce a obnova travnaté plochy a závlahový systém sportovního hřiště Obnova budovy bývalé školy Vojkovice - oprava fasády, výměna oken a dveří Přestavba garáţe na kancelář, klubovnu a skladový prostor v areálu TJ Sokol Hukvaldy Rekonstrukce Základní školy v Kozlovicích Rekonstrukce sálu pro zájmovou a sportovní činnost ve Staré Vsi nad Odřejnicí

Celkem

2 437 285

1 474 815

1 165 000

881 092

987 102

888 391

827 018

628 349

1 261 459

954 044

771 884

583 777

1 633 856

1 470 470

26 411 680

16 662 742

Zdroj: MAS Pobeskydí, vlastní zpracování.

3.3 Dílčí hodnocení Jak jiţ bylo zmíněno výše, je MAS Pobeskydí jednou ze dvou MAS, které byly velmi úspěšné ve všech fázích programů typu LEADER. Veškeré zkušenosti nabyté díky aktivní účasti v předchozích programech byly nadále uplatňovány v rámci programů, které následovaly. Důsledkem tohoto je dle mého názoru podíl finančních prostředků poskytnutých jako dotace na projekty realizované v rámci dvou kol programu LEADER+ vysoký. Celkově bylo na území MAS Pobeskydí schváleno a následně realizováno 19 projektů, z nichţ čtyři byly předloţeny nestátními neziskovými organizacemi (NNO), pět podnikatelskými subjekty a zbylých deset, tedy celkově nejvíce projektů, předloţily samy obce či sdruţení obcí. Všechny tyto projekty byly podpořeny celkovou dotací přesahující 20 milionů Kč, coţ je více neţ polovina objemu finančních prostředků poskytnutých na všechny programy typu LEADER (tedy včetně programů LEADER ČR).121 Obecně byly projekty koncipovány v rámci následujících témat: harmonický rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti a kultury, trvale udrţitelný rozvoj místního hospodářství, 121

Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí, s. 29, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/splpobeskydi.pdf).

39

zvyšování podílu (agro)turistiky na hospodářství v dané oblasti, širší vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, zvyšování podílu cestovního ruchu na hospodářství v dané oblasti, prohloubení a naplnění principu partnerství a posilování sociální integrity.122 Tato témata byla vzata v potaz v rámci příprav LEADERu na programovací období 2007-2013123 a měla vliv především na rozvrţení finančních prostředků na jednotlivé roky včetně naplánování alokace zdrojů pro jednotlivá fiche. Co se týče LEADERu 2007-2013, bylo prozatím na základě dvou výzev k předkládání ţádostí o dotaci vybráno a schváleno 27 projektů poţadujících finanční dotaci ve výši téměř 30 milionů Kč s tím, ţe se podle finančního plánu předpokládá na léta 2010 a 2012 vyhlášení dvou kol, a tak jsou také pro tyto roky naplánovány finanční prostředky v přibliţně dvojnásobné výši oproti ostatním létům.124 Tuto plánovanou alokaci prostředků znázorňuje následující tabulka, ovšem jde pouze o poměrné vyjádření částek. Podle informací získaných od MAS Pobeskydí není konkrétní alokace finančních prostředků na jednotlivé roky známá,125 poněvadţ ministerstvo zemědělství ČR rozhoduje kaţdý rok vţdy na přelomu listopadu a prosince o finančních prostředcích pro rok následující. Tabulka 9: Plánovaná alokace prostředků na jednotlivá léta

Rok % z celkové přidělené částky

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

12

13

25

13

25

12

100

Zdroj: Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí (2007).

122

Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí, s. 30, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/splpobeskydi.pdf). 123 Zkušenosti ovšem MAS Pobeskydí získala i zpracováváním ţádostí o dotace netýkajících se pouze programů LEADER, nýbrţ i jiných dotačních programů jako například program PHARE, SROP a jiné. Viz Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí, s.32-33, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/spl-pobeskydi.pdf). 124 Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí, s. 20, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/splpobeskydi.pdf). 125 Známá je prozatím alokace na roky 2008, 2009, 2010, protoţe toto jiţ bylo ministerstvem zemědělství ČR projednáváno. 40

ZÁVĚR Závěrem je nutné říci, ţe politika rozvoje venkova, respektive téma rozvoje venkova nabylo v průběhu minulých dvaceti let na významu. Toto bezesporu souvisí s faktem, ţe postupným rozšiřováním ES/EU docházelo ke zvětšování území, které označujeme za venkovské. Skutečnost, ţe venkovské prostory se dnes rozkládají na více neţ 90-ti% území všech členských zemí Evropské unie a zároveň je obývá více neţ 50% obyvatel EU,126 není opomenutelný. Naopak je nutné říci, ţe politika rozvoje venkova se stává politikou velmi důleţitou. Na druhou stranu ovšem čelí venkovská území mnoha závaţným problémům, které by bez koordinace a zejména bez finanční pomoci ze strany EU byly pro mnohé státy neřešitelné. Důkazem rozvoje venkova jako součásti společné agendy EU je také zdůraznění tohoto tématu v rámci SZP EU, kdy se politika rozvoje venkova stala jedním ze dvou jejích důleţitých pilířů. Aby mohla být politika rozvoje venkova účelně realizována, je nutné propojení a navázání priorit daných pro tuto oblast Evropskou unií i s prioritami národními, respektive je nutné dosáhnout toho, aby priority definované národními politikami jednotlivých členských států byly v souladu s legislativou EU. V podmínkách České republiky byl pro tuto otázku zásadním dokumentem Program rozvoje venkova, který definoval své priority v souladu s nařízeními a rozhodnutími institucí EU. Program rozvoje venkova je tak detailním rozpracováním priorit pro rozvoj venkova definovaných především v rámci nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z fondu EAFRD. Tento fond je pak prostředkem pro realizaci jednotlivých národních politik rozvoje venkova, respektive aplikaci Programu rozvoje venkova a lze také říci, ţe existence řady předchozích finančních nástrojů a programů a čerpání z nich přineslo členským státům EU značnou dávku připravenosti a zkušeností pro následné vyuţívání fondu EAFRD v rámci programového období 2007-2013. Toto se povedlo také České republice, která jiţ před svým vstupem do EU čerpala ne nevýznamnou část prostředků například ze speciálního předvstupního programu SAPARD, určeného pro kandidátské země a jejich vyrovnání se se změnami, které přicházely se zaváděním acquis v oblasti SZP. Na oblast rozvoje venkova ČR putovala zhruba třetina ročního objemu prostředků poskytovaná tímto programem.127 Problematika rozvoje venkova a její význam je znatelný také proto, ţe je tématem samostatné iniciativy EU nazvané jako LEADER. Původně šlo o iniciativu podporující 126

Politika rozvoje venkova v období 2007-2013, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/index_cs.htm). 127 Ministerstvo financí ČR: SAPARD, online text (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_sapard.html). 41

a koordinující spolupráci aktérů rozvoje venkova s tím, ţe postupem času byl kladen větší důraz na zapojení těchto aktérů do samotného procesu utváření a následné realizace strategií. Dnes tedy můţeme

identifikovat několik základních rysů této iniciativy, přičemţ ten

nejdůleţitější tkví v tom, ţe právě venkovské obyvatelstvo je povaţováno za nejvíce schopné identifikovat problémy venkova a své potřeby, s čímţ souvisí důraz na tzv. bottom-up přístup. Neopomenutelným rysem LEADERu je pak také utváření a rozvíjení spolupráce na místní úrovni a propojování činnosti aktérů z různých sektorů, coţ zajišťuje bezpochyby větší efektivitu jak v rámci procesu plánování, tak při samotné realizaci. Důkazem

toho,

ţe

iniciativa

LEADER

nabývá

většího

významu

v rámci

programovacího období 2007-2013, je fakt, ţe se tato iniciativa stává v rámci EAFRD a pak také v Programu rozvoje venkova ČR samostatnou osou, coţ bezesporu umoţnily zkušenosti a zájem o rozvoj venkova v předchozích letech. Výrazem tohoto zájmu je pak také spolupráce jednotlivých aktérů nejen na úrovni lokální, ale také národní, kdy konkrétně v prostředí ČR vznikla iniciativa zaloţená na propojení tzv. leadrovských mikroregionů, respektive místních akčních skupin (MAS) do Národní sítě MAS existující formálně od dubna 2007128 ve snaze o další napojení na evropskou úroveň. Výměna informací a zkušeností na této úrovni by měla být pro jednotlivé členské státy EU zpětnou vazbu pro budování budoucí politiky rozvoje venkova

jako

významného

nástroje

k naplňování

priorit

Společenství,

jako

je

konkurenceschopnost zemědělského sektoru, ochrana ţivotního prostředí či důraz na růst zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Co se týče hypotézy stanovené v rámci případové studie, je moţné říci, ţe zavedení financování oblasti rozvoje venkova skrze fond EAFRD bylo pro vyuţívání programů LEADER nepochybně změnou, nicméně roli zde také hrají zkušenosti získané účastí zmiňované MAS na předchozích formách programu LEADER, ale také zkušenosti s plánováním a projektovou činností s LEADERem nesouvisející. Velmi významnou změnou, kterou ale EAFRD, respektive LEADER 2007-2013 přinesl, byla moţnost podpory oblasti venkova skrze jeden souhrnný nástroj, který v duchu předchozích zkušeností napomohl k přesnějšímu vymezení pravidel pro posuzování ţádostí způsobilých k podpoře právě z fondu EAFRD. Přes toto všechno čelí politika rozvoje venkova a její realizace pomocí bottom-up přístupu dle mého názoru stále několika výzvám, mezi které bych zařadila například stále vysokou administrativní náročnost spojenou s procesem podávání ţádostí o dotaci či moţnost další spolupráce aktérů rozvoje venkova nejen na regionální, ale také na národní či 128

Viz stránky Národní sítě místních akčních skupin České republiky (http://www.nsmascr.cz). 42

nadnárodní úrovni s tím, ţe zkušenosti či nové poznatky získané touto spoluprací jsou bezesporu přínosem nejen konkrétně pro politiku rozvoje venkova, ale obecně pro všechny aktivity a politiky napříč evropským prostorem.

43

POUŽITÁ LITERATURA Primární zdroje: Commission notice to the member of 14 April 2000 laying down guidelines for the Community initiative for rural development (Leader+). OJ C 139, 18.5.2000. Declaration of Cáceres, online text (www.mapa.es/Desarrollo/.../Declaration%20of%20Caceres%20_EN.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004-2006, Ministerstvo zemědělství ČR 2004, online text (http://www.mze.cz/attachments/Definitivni_verze_HRDP_platna_k_21.7.2008.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky pro období 2007-2013, Praha, Ministerstvo zemědělství ČR 2006, online text (http://www.mze.cz/attachments/NSP_SFC.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). Úř. věst. L 154, 21.6.2003. Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Úř. věst. L 161, 26.6.1999. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky. Úř. věst. L 209, 11.8.2005. Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Úř. věst. L 277, 21.10.2005. Návrh usnesení Evropského parlamentu o roli „euroregionů“ v rozvoji regionální politiky 2257/2004(INI). OECD regional typology, OECD 2009, online text (http://www.oecd.org/dataoecd/35/62/42392595.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, Praha, Ministerstvo zemědělství ČR 2007, online text (http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRV_oficiln_schvlen.pdf), ověřeno k 13.12.2009.

44

Rozhodnutí Rady (ES) č. 144/2006 ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013). Úř. věst. L 55, 25.2.2006. Salzburská deklarace, česká verze, online text (forum.isu.cz/download/DeklaraceSalzBurg.doc), ověřeno k 13.12.2009. SAPARD : How the Multi-annual Financing Agreement works, MEMO/01/106, Brussels, 26 March 2001, online text (http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/01/106&format=HTM L&aged=0&language=EN&guiLanguage=en), ověřeno k 13.12.2009. Strategický plán LEADER MAS Pobeskydí, MAS Pobeskydí 2007, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/spl-pobeskydi.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Strategie rozvoje Pobeskydí, MAS Pobeskydí, online text (http://www.pobeskydi.cz/files/strategie-rozvoje-pobeskydi.pdf), ověřeno k 13.12.2009. The Cork Declaration - A living countryside, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/rur/cork_en.htm). České znění dostupné na (forum.isu.cz/download/DeklaraceCork.doc), ověřeno k 13.12.2009. The role of agriculture and farm household diversification in the rural economy: evidence and initial policy implications, OECD 2009, online text (http://www.oecd.org/dataoecd/28/45/42714138.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2004-2006, Český statistický úřad 2008, online text (http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/D70030F0EE/$File/130808.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ze dne 12.dubna 2000. Sekundární zdroje: Binek, J. a kol: Synergie v rozvoji venkova: Aktéři a nástroje rozvoje venkova, Brno, GaREP Publishing 2009. Binek, J. a kol.: Venkovský prostor a jeho oživení, Brno, Georgetown 2007. Čepelka, O.: LEADER v Česku – soukromé subjekty přerozdělují prostředky z veřejných zdrojů, online Venkovské noviny č.11, 2006, online text (http://venkovskenoviny.cpkp.cz/archiv_vn/2006_vn/venkovske_noviny2006_11.pdf), ověřeno k 13.12.2009.

45

Europe´s Agenda 2000. Strengthening and widening the European Union, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/review99/08_09_en.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Fišer, P.: Místní akční skupiny v České republice (MAS) – Příklad Jihomoravského kraje, online Urbanismus a územní rozvoj, roč. XI., č.3, 2008, online text (http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2008/2008-03/07_mistni.pdf), ověřeno k 13.12.2009. König, P. a kol. : Rozpočet a politiky Evropské unie, Praha, C.H. Beck 2009, 2.vydání, s.262-277. Mládek, J.: Klíč k prosperitě našeho venkova se nazývá EAFRD, Ministerstvo zemědělství 2006, online text (http://mze.cz/Index.aspx?ids=2835&ch=288&typ=1&val=36974), ověřeno k 13.12.2009. New perspectives for EU rural development, European Communities 2006, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/rurdev2006/en.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Nunvářová, S.: Rozvoj venkova, Brno, Ekonomicko-správní fakulta MU 2007. Pitrová, M. – Fiala, P. : Evropská unie, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 2009, 2.vydání, s. 468-473. Pělucha, M. – Bednaříková, Z.: Rozvoj venkova v kontextu postupující reformy SZP EU, 2008, online text (http://nf.vse.cz/download/veda/workshops/peluchavenkov.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Politika rozvoje venkova EU na období 2007-2013, Evropská společenství 2006, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/rurdev2007/cs_2007.pdf), ověřeno k 13.12.2009. První Programy rozvoje venkova pro období 2007-2013 odsouhlaseny: Česká republika a Švédsko, Evropská komise, 25.5.2007, online text (http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/070525_a_cs.htm), ověřeno k 13.12.2009. Přínos programu SAPARD pro ČR, Státní zemědělský intervenční fond 2006, online text (http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdok umenty_ke_stazeni%2Fsapard%2F1160392614859.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Regionální politika v letech 2004–2009, online text (http://www.euroskop.cz/8522/12395/clanek/special-regionalni-politika-v-letech-20042009), ověřeno k 13.12.2009.

46

Rural development in the European union, European Communities 2003, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/publi/fact/rurdev2003/en.pdf), ověřeno k 13.12.2009. SAPARD: Questions and answers, Evropská komise, online text (http://ec.europa.eu/agriculture/external/enlarge/back/brief_en.pdf), ověřeno k 13.12.2009. Škrabal, I. – Nunvářová, S. – Novák, J. – Třebícký, V.: Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, Přerov, Centrum pro komunitní práci 2006, s.19-21. What is Natura 2000 ?, online text (http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/index_en.htm), ověřeno k 13.12.2009. Internetové portály: Euroregion Beskydy (www.euroregion-beskydy.cz/euroregion/index.php), ověřeno k 13.12.2009. MAS Pobeskydí (www.pobeskydi.cz), ověřeno k 13.12.2009. Státní zemědělský intervenční fond (www.szif.cz), ověřeno k 13.12.2009. Regionální informační servis (www.risy.cz), ověřeno k 13.12.2009. Ministerstvo zemědělství ČR (www.mze.cz), ověřeno k 13.12.2009. European Commission, Regional Policy (http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm), ověřeno k 13.12.2009. Národní síť místních akčních skupin České republiky (http://www.nsmascr.cz), ověřeno k 13.12.2009.

47

PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1: Seznam opatření pro SAPARD Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku 1.1.1 Welfare v chovech hospodářských zvířat 1.1.2 Rekonstrukce skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu 1.1.3 Skladovací kapacity pro vedlejší produkty ţivočišné výroby Opatření 1.2 Zlepšování zpracovávání a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu 1.2.1 Zřizování a modernizace technologií 1.2.2 Podpora regionálních produktů Opatření 1.3 Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele 1.3.1 Jednotná klasifikace jatečně opracovaných těl SEUROP 1.3.2 Pomoc při zavádění HACCP Opatření 1.4 Meliorace a pozemkové úpravy 1.4.1 Výstavba a rekonstrukce polních cest, budování ÚSES a protierozní opatření 1.4.2 Vyměřování pozemků, nové digitální mapování, vyměřování pozemků včetně geometrických plánů podle zákona č. 229/1991 Sb. Opatření 2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury 2.1 a) Obnova a rozvoj vesnic 2.1 b) Rozvoj venkovské infrastruktury Opatření 2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťující rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů Opatření 2.3 Metody zemědělské produkce určené k ochraně ţivotního prostředí a k uchování krajiny Opatření 3.1 Zlepšování profesního vzdělávání Opatření 3.2 Technická pomoc

48

PŘÍLOHA Č. 2: Seznam opatření pro OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Priorita I - Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků 1.1.1 Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům 1.1.2 Prohlubování diverzifikace zemědělských činností Opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing Opatření 1.3 Lesní hospodářství 1.3.1 Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a poţárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření 1.3.2 Investice do lesů 1.3.3 Sdruţování majitelů lesa 1.3.4 Zalesňování zemědělsky nevyuţívaných půd Priorita II - Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí 2.1.1. Pozemkové úpravy 2.1.2. Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny 2.1.3. Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER +) 2.1.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství Opatření 2.2. Odborné vzdělávání Opatření 2.3. Rybářství 2.3.1. Zpracování ryb a marketing výrobků z ryb 2.3.2. Chov vodních ţivočichů - akvakultura 2.3.3. Činnosti prováděné odborníky v rybářství a propagační opatření Priorita III - Technická pomoc Opatření 3.1. Technická pomoc

49

PŘÍLOHA Č. 3: Opatření Programu rozvoje venkova na období 2007-2013 podle jednotlivých os OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Skupina Opatření I.1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství I.1.1.3 Zaloţení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické vyuţití I.1.2 Investice do lesů I.1.2.1. Lesnická technika I.1.2.2. Technické vybavení provozoven I.1.2.3. Lesnická infrastruktura I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství I.1.4 Pozemkové úpravy Skupina Opatření I.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU I.2.1 Seskupení producentů Skupina Opatření I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4 Vyuţívání poradenských sluţeb OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny Skupina opatření II.1 zaměřená na udrţitelné vyuţívání zemědělské půdy II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech 50

a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA).. II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.1.3. Agroenvironmentální opatření II.1.3.1. Podopatření postupy šetrné k ţivotnímu prostředí II.1.3.1.1. Titul ekologické zemědělství II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny II.1.3.2. Podopatření ošetřování travních porostů II.1.3.2.1. Louky II.1.3.2.2. Pastviny II.1.3.3. Podopatření péče o krajinu II.1.3.3.1. Titul zatravňování orné půdy II.1.3.3.2. Titul pěstování meziplodin II.1.3.3.3 Titul biopásy Skupina opatření II.2. zaměřená na udrţitelné vyuţívání lesní půdy II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu II.2.3. Lesnicko-environmentální platby II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích

51

OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Skupina opatření III.1 Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu Skupina opatření III.2 Opatření ke zlepšení kvality ţivota ve venkovských oblastech III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a sluţby III.2.1.1 a) Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.1 b) Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2. a) Občanské vybavení a sluţby III.2.1.2. b) Občanské vybavení a sluţby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Opatření III.3 - týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něţ se vztahuje osa III III.3.1 Vzdělávání a informace OSA IV - LEADER IV.1.1. Místní akční skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce V. TECHNICKÁ POMOC V.1 Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci Programu V.2 Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov V.2.1 Struktury potřebné pro provoz sítě V.2.2 Akční plán

52

PŘÍLOHA Č. 4: SWOT analýza MAS Pobeskydí Silné stránky 1 Atraktivní prostředí a pestrá struktura kulturní krajiny stimulující cestovní ruch Strategicky výhodná poloha vůči hlavním dopravním tahům, blízkým městům a 2 hranicím s Polskem a Slovenskem Existující zkušenosti a dostatečné odborné kapacity pro přípravu a realizaci rozvojových 3 strategií a rozvojových projektů Zlepšující se ţivotní prostředí a dobré podmínky pro bydlení (obecně), včetně 4 dostupnosti základní technické a sociální infrastruktury (ve středně velkých a větších sídlech a v sídlech s koncentrovanou zástavbou) 5 Dobrá prostupnost krajiny dopravními sítěmi, včetně turistických stezek a cyklotras 6 Dostatek volných ploch a objektů pro privátní i veřejnou investiční činnost 7 Existující zkušenosti s aplikací metody LEADER 8 Bohatství kulturního dědictví a tradic 9 Tradice hospodaření na půdě i v méně příznivých oblastech 10 Malý výskyt sociálně-patogenních jevů 11 Zvyšující se význam nestátních neziskových organizací a dobrovolných svazků obcí 12 Zachovalé mezilidské vztahy a tradice spolupráce mezi obyvateli 13 Dostatečný potenciál zemědělské půdy a pracovních sil pro zemědělství a lesnictví Slabé stránky Nízká akumulace kapitálu a chronický nedostatek finančních prostředků v hospodářství, 1 veřejné správě i v neziskovém sektoru Nízká úroveň vybavení sítěmi technické a sociální infrastruktury a vysoké náklady na 2 jejich pořizování, provoz a údrţbu, především v oblastech s rozptýlenou slezskou zástavbou 3 Špatný technický stav mnoha objektů a ploch v obcích Horší dopravní dostupnost ve srovnání s městy, především niţší kvalita povrchu 4 pozemních komunikací a horší dostupnost veřejnou dopravou, špatná dopravní dostupnost regionu 5 Nedostatečné zastoupení v politických a správních orgánech vyšší úrovně Převaţující nízká rentabilita a přidaná hodnota místního hospodářství a jeho struktura, 6 nízká produktivita práce a zastaralé technické a technologické vybavení Vysoká nezaměstnanost, její negativní struktura a nedostatek pracovních příleţitostí na 7 jedné straně, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil pro některá odvětví na druhé straně 8 Nízká míra participace občanů na rozhodování 9 Negativní demografická struktura (především věková a vzdělanostní) a dynamika Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a volného času a nedostatek 10 informovanosti o jejích moţnostech 11 Vysoká závislost zemědělského sektoru na dotacích Pomalejší postup zavádění moderních komunikačních a informačních technologií a 12 málo rozvinuté a málo vyuţívané sluţby celoţivotního vzdělávání a poradenství Existence lokalit se zhoršeným stavem ţivotního prostředí v souvislosti s úpadkem nebo 13 změnami některých forem vyuţití krajiny (zejména v zemědělství a lesnictví) 14 Nevyřešené majetkové vztahy a převaţující nájemní vztahy k půdě Existence konfliktů a špatná komunikace mezi některými aktéry rozvoje venkova při 15 přípravě a realizaci rozvojových záměrů 16 Negativní image části oblasti (především severní části zasahující na Ostravsko) 53

17

Nedostatečné vyuţívání výsledků vědy a výzkumu, pomalý postup zavádění inovací v hospodářství, veřejné správě i neziskovém sektoru

Příležitosti 1 Zájem o bydlení na venkově ze strany především solventních rodin s malými dětmi 2 Trvale rostoucí zájem návštěvníků a turistů o domácí destinace 3 Rostoucí zájem společnosti o ochranu ţivotního prostředí a krajiny Odstraňování bariér spojených s existencí státních hranic, pokračující evropská 4 integrace 5 Rostoucí zájem o zdravý ţivotní styl a o kvalitní a bezpečné potraviny Probíhající a plánované rozsáhlé investice do dopravní a technické infrastruktury ze 6 strany veřejného sektoru a investice soukromého podnikatelského sektoru (průmyslové zóny) 7 Rostoucí poptávka po zavádění alternativních (obnovitelných) zdrojů energií 8 Posilování významu metody LEADER pro rozvoj venkova Existence systému podpor rozvojových projektů a budování kapacit pro jejich přípravu a 9 realizaci Rostoucí zájem společnosti na posílení alternativních funkcí zemědělství a 10 mimoprodukčních funkcí lesa 11 Oţivení a měnící se struktura národního a regionálního hospodářství Existence zdrojů informací o pozitivních příkladech a dobrých zkušenostech v oblasti 12 zemědělství a rozvoje venkova 13 Existence zdrojů informací o pozitivních příkladech a dobrých zkušenostech v oblasti 13 zemědělství a rozvoje venkova Ohrožení 1 Nedostatek finančních prostředků na realizaci opatření na venkově Legislativní bariéry a nevhodně nastavený právní a administrativní systém a systém 2 technických norem Konflikty rozvojových záměrů s poţadavky na udrţitelný rozvoj obcí a ochranu přírody 3 a krajiny nebo s individuálními zájmy jednotlivců a jejich organizací Pokračující oslabování pozice venkova v systému řízení státu a nestabilita tohoto 4 systému 5 Nestabilita zemědělského sektoru a ztráta moţností získání dotací 6 Pokračující oslabování na venkově tradičně silných mezilidských vztahů Pokračující a prohlubující se negativní demografické trendy, růst rozdílů v ţivotní 7 úrovni a riziko zvýšení kriminality v souvislosti s přílivem nových obyvatel Neochota významných aktérů ze strany podnikatelských, neziskových a veřejných 8 subjektů shodnout se na konsensu ohledně podoby venkova a kooperovat při projektech s potenciálně pozitivními dopady Změny klimatu a s tím související extrémní klimatické jevy (záplavy, vichřice, sucho, 9 extrémní teploty) Ztráta tvářnosti venkovské krajiny v důsledku urbanisticky a architektonicky 10 nekoncepční nové výstavby 11 Organizační a finanční nepřipravenost na vyuţití prostředků z EU Pokračování procesu ekonomické a kulturní globalizace a prohlubování závislosti 12 regionu na vnějších zdrojích 13 Zhoršení stavu ţivotního prostředí 14 Sníţení podílu trvale bydlících obyvatel na venkovské populaci 15 Ztráta ekonomické konkurenceschopnosti regionu, státu 54

55