Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Role malého města v rozvoji rurálního regionu na vnitřní periferii po roce 1990: případová studie Sedlec-Prčice Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
Brno 2011
Vypracovala: Bc. Monika Lukašíková
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Role malého města v rozvoji rurálního regionu na vnitřní periferii po roce 1990: případová studie Sedlec-Prčice vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu své diplomové práce, panu docentu Vaisharovi, za cenné rady a za vstřícnost při vedení práce. Osloveným starostům města děkuji za poskytnutý rozhovor, spoluobčanům za účast v anketním šetření. Rodině a blízkým děkuji za podporu během celého studia.
ANOTACE: Diplomová práce se zabývá malým středočeským městem Sedlec-Prčice a změnami, kterými prošlo od roku 1990 do současnosti. Cílem je zhodnotit, jakým způsobem zvládá město hrát roli centra pro všechny své místní části (počtem 36 místních částí je město v České republice rekordní). Dalším specifickým rysem determinujícím možnosti rozvoje města je jeho umístění v oblasti takzvané vnitřní periferie. Kromě charakteristiky přírodních a socioekonomických podmínek práce obsahuje dotazníkové šetření mezi občany a rozhovory se starosty (konkrétně se současnou starostkou a dvěma starosty raně porevoluční éry města). Zjištěná data posloužila ke SWOT analýze a ta dále jako podklad pro návrh strategie dalšího rozvoje města.
KLÍČOVÁ SLOVA: malé město, vnitřní periferie, Sedlec-Prčice, Český Merán, rozhovor, SWOT analýza, dotazníkové šetření, názory občanů
ANNOTATION: The thesis focuses on small central-bohemian town of Sedlec-Prcice and the changes that have happend there since 1990 to present time. The aim of the paper is to assess how the town manages to play the role of the centre for all of its parts (with the number of 36 parts SedlecPrcice holds a record in the Czech Republic). Another attribute determining developmental possibilities is its placing in the area of what is called an inner periphery. Except for natural and socio-economic characteristics the thesis includes interrogatory for residents and interview with mayors (the contemporary one and the two of early after-revolutional era of the town). The gained data were used for SWOT analysis, the analysis served as a basis for a concept of a developement strategy.
KEYWORDS: small town, inner periphery, Sedlec-Prcice, Czech Merano, SWOT analysis, opinions of residents, interrogatory
OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................... 7 1 ÚVOD ..................................................................................................................................... 9 1.1 Cíl práce ........................................................................................................................... 9 1.2 Metodika......................................................................................................................... 10 1.3 Malá města a vnitřní periferie – dva klíčové pojmy práce ............................................. 10 2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ............................................................................................ 13 2.1 Základní charakteristika a lokalizace řešeného území, širší vztahy............................... 13 2.2 Administrativní zařazení a místní části .......................................................................... 14 2.3 Přírodní charakteristika území ....................................................................................... 16 2.3.1 Geomorfologie a výšková členitost území .............................................................. 16 2.3.2 Geologická charakteristika území, pedologie ......................................................... 18 2.3.3 Hydrologické poměry.............................................................................................. 19 2.3.4 Klimatické poměry.................................................................................................. 20 2.3.5 Potencionální přirozená vegetace............................................................................ 21 2.3.6 Ochrana přírody....................................................................................................... 22 2.4 Socioekonomická charakteristika................................................................................... 23 2.4.1 Původ názvu města.................................................................................................. 23 2.4.2 Historický vývoj, městský znak .............................................................................. 25 2.4.3 Regionální literatura a významné osobnosti kraje .................................................. 28 2.4.4 Urbanismus a stavební vývoj města ........................................................................ 30 2.4.5 Aktuální využití území ............................................................................................ 33 2.4.6 Zemědělství ............................................................................................................. 34 2.4.7 Průmysl.................................................................................................................... 34 2.4.8 Občanská vybavenost a služby................................................................................ 35 2.4.9 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura .................................................... 38 2.4.10 Zdravotnictví a školství......................................................................................... 41 2.4.11 Cestovní ruch, rekreace a sport ............................................................................. 44 2.4.12 Kulturní a spolková činnost................................................................................... 46 2.5 Obyvatelstvo – demografické a sociologické ukazatele................................................. 49 2.5.1 Vývoj počtu obyvatel .............................................................................................. 49 2.5.2 Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku .............................................................. 51 2.5.3 Národnostní a náboženská struktura ....................................................................... 52 2.5.4 Vzdělanostní struktura............................................................................................. 53 2.5.5 Ekonomická aktivita obyvatelstva .......................................................................... 53 2.5.6 Nezaměstnanost v Sedlci-Prčici .............................................................................. 55 2.5.7 Vyjížďka obyvatelstva ............................................................................................ 56 2.5.8 Struktura domovního a bytového fondu.................................................................. 56 2.6 Rozvojové dokumenty města, regionální spolupráce, využívání dotačních titulů ......... 57 2.7 Aktuální otázky týkající se situace ve městě.................................................................. 59 2.7.1 Dětský domov Luční ............................................................................................... 59 2.7.2 Lyžařský areál Monínec .......................................................................................... 60 2.7.3 Dálnice D3............................................................................................................... 62 2.7.4 Aktuální otázky – shrnutí ........................................................................................ 64 3 ROZHOVORY...................................................................................................................... 65 3.1 Rozhovor se současnou starostkou................................................................................. 65 3.2 Názory bývalých starostů ............................................................................................... 71 3.3 Názory starostů – shrnutí................................................................................................ 72 4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ................................................................................................. 73 4.1 Postup šetření ................................................................................................................. 73
4.2 Vzorek pro dotazníkové šetření...................................................................................... 73 4.3 Výsledky......................................................................................................................... 77 4.3.1 Vztah k místu: ......................................................................................................... 77 4.3.2 Život v Sedlci-Prčici................................................................................................ 78 4.3.3 Nejvýznamnější aktuální témata: ............................................................................ 87 5 SWOT ANALÝZA ............................................................................................................... 91 5.1 Silné stránky................................................................................................................... 91 5.2 Slabé stránky .................................................................................................................. 91 5.3 Příležitosti....................................................................................................................... 92 5.4 Hrozby............................................................................................................................ 92 6 TŘI SMĚRY STRATEGIE ROZVOJE ................................................................................ 93 6.1 Strategie pro obyvatele................................................................................................... 93 6.2 Strategie pro turisty ........................................................................................................ 94 6.3 Strategie pro krajinu a přírodu ....................................................................................... 94 7 ZÁVĚR.................................................................................................................................. 95 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................................. 96 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 99 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 99 SEZNAM TABULEK............................................................................................................ 100 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 101
1 ÚVOD Výraz malá města v nás evokuje spojení s maloměšťáctvím, tedy spíše negativním pojmem. Na tento jev se ve svém díle často soustředil například Karel Poláček1. Spisovatel kritizoval zejména přehnanou sociální kontrolu, nabubřelost a pokrytectví maloměstských občanů. Přesto však můžeme dnešní malá města vnímat jako příjemné místo k plnohodnotnému životu. Spojují v sobě výhody městského života (záleží při tom však na velikosti města a úrovni jeho rozvoje) a života na venkově. Nenásilné zakomponování do krajiny, blízkost přírody, klid a malé měřítko vzdáleností, kdy se můžeme bezpečně pohybovat pěšky či na kole, jsou jasnými pozitivy. Kromě příznivého sociálního klimatu je možné v některých místech vnímat silný genius loci, tedy „duch místa“. Negativními průvodními znaky malých měst naopak mohou být horší občanská vybavenost, menší nabídka služeb a obchodů či vyšší finanční náklady v určitých oblastech života. Další nevýhodou je v určitých případech nutnost dojížďky za zaměstnáním nebo vzděláním. Malá města patří neoddiskutovatelně do české krajiny, tvoří přirozenou součást struktury osídlení a zázemí pro své mikroregiony.
1.1 Cíl práce Cílem práce je analýza mikroregionu vybraného města, tedy Sedlce-Prčice, z hlediska možností jeho rozvoje. Přihlédnuto bude k výlučnosti města vzhledem k vysokému počtu místních částí, která determinuje jeho přirozené zasazení do krajiny, ale také s sebou přináší specifické problémy a funguje jako určitá bariéra rozvoje. V úvodní teoretické kapitole bude pojednáno o klíčových pojmech vyskytujících se již v názvu práce, tedy o malých městech a periferních regionech. Kromě zhodnocení literatury a dalších dat vztahujících se k regionu a z toho vyplývající přírodní a socioekonomické charakteristiky bude provedeno i terénní šetření. Sestávat bude z anketního šetření mezi občany a rozhovorů se současnou starostkou i bývalými starosty. Starostové jako představitelé místní samosprávy mají moc usměrnit rozvoj města, hodně tedy záleží na jejich schopnostech a vztahu k místu. Bývalí starostové mají možnost zhodnotit své působení v čele města a ohlédnout se za uplynulými lety a vyjádřit se k cestě, kterou město od sametové revoluce ušlo. Závěrečné zhodnocení poznatků z hlediska vývoje po roce 1990 vyústí v provedení SWOT analýzy, pomocí níž
1
Vzpomeňme na román Bylo nás pět všeobecně známý také díky televizní seriálové adaptaci režiséra Smyczka.
-9-
budou formulovány možnosti a bariéry rozvoje města a následně z ní vzejdou návrhy a doporučení pro další aktivity.
1.2 Metodika Práce se v úvodní kapitole zaměří na definování klíčových pojmů s využitím odborné literatury zabývající se rozvojem venkova, malými městy, sociologií a geografií. Následovat bude přírodní a socioekonomická charakteristika zvoleného zájmového území na základě statistických dat Českého statistického úřadu, dostupné regionální literatury a dalších informačních zdrojů. Součástí druhé kapitoly bude i představení rozvojových dokumentů města – územního plánu, rozvojové strategie či dotačních projektů. Podrobněji rozpracovány budou též vybrané aktuální otázky týkající se města a jeho rozvoje. Třetí kapitola bude patřit představitelům města, tedy současné starostce a dvěma prvním porevolučním starostům. S nimi budou provedeny rozhovory. Se současnou starostkou půjde o hloubkový polostrukturovaný rozhovor zaznamenaný na digitální záznamník a následně textově interpretovaný. Interview s bývalými starosty proběhne formou rozhovoru s předem stanovenými otázkami, také tato aktivita bude interpretována. Rozhovory spadají do kategorie kvalitativního výzkumu, jehož výsledkem je získání velkého množství dat o menším množství subjektů. Čtvrtá kapitola se věnuje dotazníkovému šetření provedenému s občany města. Tímto způsobem budou získána primární data o jejich názorech na stav města a jeho vývoj během posledních dvaceti let. Kvantitativní data budou vyhodnocena pomocí tabulek a grafů za účelem co největší přehlednosti a srozumitelnosti. Další část práce, SWOT analýza, určí silné a slabé stránky města, z vnějšku vycházející příležitosti a hrozby pro jeho další rozvoj. Z ní budou vyvozeny návrhy a doporučení pro další rozvoj města Sedlec-Prčice ve formě tří směrů strategie.
1.3 Malá města a vnitřní periferie – dva klíčové pojmy práce Ačkoli v posledních letech získává problematika rozvoje venkova větší pozornost, soustřeďují se tyto snahy stejně jako zájem vědců spíše na vesnice. Malá města tak zůstávají poněkud opomíjenou součástí venkovského prostoru. V reálném životě v něm však hrají důležitou roli, fungují totiž jako důležitý stavební kámen ve struktuře osídlení České
- 10 -
republiky. Malá města působí jako neodmyslitelný mezistupeň mezi malými obcemi a většími městy. Jejich vymezení podle počtu obyvatel je variabilní. Jako o malých městech se obvykle hovoří o sídlech se statutem města a s populací v počtu od tří tisíc do deset tisíc obyvatel. V ideálním případě by měla malá města poskytovat optimální obytné prostředí pro své obyvatele, atraktivní prostředí pro návštěvníky a efektivní prostředí podněcující ekonomický rozvoj. Pro své vlastní obyvatele i obyvatele přilehlého mikroregionu zajišťují malá města primární úroveň služeb městského charakteru. (VAISHAR 2003; 5) Přestože jejich nabídka nemůže velkým městům konkurovat co do kvality ani kvantity, pro uspokojování drobných každodenních potřeb plní nezastupitelnou funkci. Kromě služeb jsou malá města významná jako nositelé identity mikroregionu, poskytovatelé pracovních příležitostí, místa výkonu veřejné správy či prostor pro udržování sociálních kontaktů. S rostoucím významem kvality životního prostředí, možností trávení volného času a osobní bezpečnosti se malá města mohou stát atraktivní alternativou pro život. (VAISHAR, ZAPLETALOVÁ 2009) Z hlediska udržitelného rozvoje jsou malým městům přisuzovány větší šance, existují však i jistá rizika. Malá města mohou být méně atraktivní při úvahách o zacílení větších rozvojových projektů a investic. Výhodou je naopak lepší sociální klima, vyšší bezpečnost a menší environmentální dopad malých měst. (PLUT, VAISHAR 2007; 16) Periferie jako protiklad jádra vzniká v důsledku polarizace prostoru. Obecným cílem jejího vymezení je nalezení oblastí, kde není dosaženo určité úrovně funkčně-prostorových a sociálně-prostorových vztahů. Perifernost regionu je dána kombinací více typů faktorů: a) fyzickogeografické (členitost terénu, klima či nadmořská výška), b) geometrické (vzdálenost od centra, geografická poloha), c) ekonomické (HDP na obyvatele, nezaměstnanost, výše mezd), d) sociálně-demografické (vzdělání, věk, pohlaví), e) ekologické (znečištění životního prostředí, emise, poškození lesů, ztráta biodiverzity), f) kulturní (etnicita, zvyky), g) náboženské, h) politické (míra autonomie, závislosti, administrativní uspořádání). Všechny tyto aspekty je třeba chápat komplexně, kořeny perifernosti tkví v dlouhodobém a složitém historickém vývoji. Faktory perifernosti a intenzita jejich působení jsou však zároveň proměnlivé v čase. (HAVLÍČEK a kol. 2005; 6) Pokusíme-li se výše zmíněné teoretické koncepty aplikovat na zvolené zájmové území, tedy město Sedlec-Prčice, zjistíme, že jeho charakter podmínky pro označení „malé město na vnitřní periferii“ spíše splňuje. Sedlec-Prčice disponuje statutem města (znovu ho získalo na počátku devadesátých let 20. stol., navázalo tím na dobu největšího rozkvětu na konci devatenáctého století), ačkoli jeho počet obyvatel již dnes nedosahuje obvyklé hranice pro - 11 -
udělení městských práv (tři tisíce obyvatel). Vzhledem k možnému vymezení venkova podle velikosti sídel a demografie, charakteru sídel a života v nich a charakteru krajiny (BINEK a kol. 2009; 11), které město Sedlec-Prčice svými vlastnostmi naplňuje, se přikláním nejspíše k označení „venkovské malé město“. Sedlec-Prčice plní svou roli malého města, lídra svého mikroregionu. V důsledku rozpadu mikroregionální sítě však i tomuto městu hrozí, že jej obyvatelé při cestě za splněním svých potřeb „vynechají“ jako nejnižší stupeň a díky větším možnostem individuální dopravy zamíří přímo do většího města, které nabízí ucelenější a kvalitnější spektrum možností zaměstnání či služeb. (VAISHAR 2003; 5) Znaky perifernosti
regionu,
například
fyzickogeografické,
geografické nebo
ekonomické, vybrané město naplňuje, optimističtější hodnoty vykazuje naopak u aspektů ekologických nebo politických. Podle studie Musila a Müllera jsou oblasti vnitřní periferie situovány mimo jiné právě na hranicích Středočeského kraje (tedy jako jakási makroregionální periferie Prahy), kde se zájmové území Sedlce-Prčice nachází. (MUSIL, MŐLLER 2006; 18)
- 12 -
2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 2.1 Základní charakteristika a lokalizace řešeného území, širší vztahy Řešené území města Sedlec-Prčice se nachází na rozhraní středních a jižních Čech v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Údolí, v němž se město nachází, se často přezdívá Český Merán podle údajné podobnosti s italským městem Merano2, název je běžně používán zejména pro prezentaci Sedlce-Prčice v turistice a cestovním ruchu. Vzdálenost do okolních větších měst: Sedlčany 14 km, Votice 13 km, Benešov 32 km, Příbram 45 km a Tábor 27 km. Sedlec-Prčice sousedí s katastry obcí Heřmaničky, Ješetice, Červený Újezd, Střezimíř, Borotín, Jistebnice, Nadějkov, Nechvalice, Nedrahovice, Jesenice a Kosova Hora.
Obr. 1: Vyznačení katastrálního území v mapě. Zdroj: www.geoportal.cuzk.cz
2
Traduje se, že toto jako první vyslovil tuto domněnku při výletě se studenty někdy v 19. století ředitel táborského gymnázia Křížek, v roce 1890 se název poprvé objevil v tisku, konkrétně v časopise českých turistů. (KRATOCHVÍL; 8)
- 13 -
Obr. 2: Mapa s vyznačením nejdůležitějších vazeb na okolní města. Zdroj: www.mapy.cz, úprava ML
Město je tvořeno celkem 36 místními částmi, centrem je dvojměstí Sedlce a Prčice. Plocha území je 64,11 km2, skládá se celkem z patnácti katastrálních území. Sedlcí-Prčicí prochází silnice druhé třídy II/120 a II/121. Počet obyvatel k 1.1.2011 dosahoval čísla 2795, hustota obyvatel byla 43,6 obyvatel/km2.
2.2 Administrativní zařazení a místní části V minulosti procházelo administrativní zařazení Sedlce-Prčice poměrně rozmanitým vývojem, od poloviny devatenáctého století se ve správě nad dnešním městem vystřídal Berounský, Budějovický a Táborský kraj. Po určitou dobu existoval dokonce samostatný Sedlecký okres s vlastním okresním soudem a berním úřadem se zařazením do Sedlčanského politického okresu. V padesátých letech minulého století oblast spadala do sedlčanského okresu, významným milníkem bylo sloučení Sedlce a Prčice do jednoho dvojměstí, k němuž došlo dne 6.9.1957. Se vznikem nového správního členění v roce 1960 založeného na deseti krajích a 108 okresech (později 112) došlo k přesunutí oblasti pod správu okresu Benešov. Při slučování obcí v sedmdesátých letech byla pod tehdejší místní národní výbor přesunuta většina obcí, které pod něj spadají v dnešní době. (FIALA 2006) - 14 -
Další významnou událostí bylo navrácení statutu města k 1.7. 1994. V roce 2000 se zavedením územní klasifikace CZ-NUTS zaniklo dosavadní uspořádání. V současné době (od počátku roku 2007) město Sedlec-Prčice spadá pod pověřený obecní úřad Sedlčany, obec s rozšířenou působností Sedlčany a do okresu Příbram (změna hranic okresu byla zdůvodněna historicky). Město Sedlec-Prčice je co do počtu místních částí v České republice rekordní. Kromě centrální Sedlce a Prčice do správního obvodu spadá ještě 34 dalších osad. Přirozeným centrem a největší místní částí je Sedlec, kde sídlí městský úřad a další instituce (základní a mateřská škola, městská knihovna, farní úřad,…), jsou zde soustředěny i obchody a služby. Poněkud menší je Prčice, další místní části pak už jsou výrazně menší, mají zcela vesnický charakter, některé jsou vyloženě samotami o několika číslech popisných s velmi nízkým počtem trvale bydlících obyvatel. Osady se nacházejí v okruhu přibližně deseti kilometrů od centra (viz mapa). V následující tabulce je uveden počet obyvatel jednotlivých místních částí k 1.1.2011 (celkový počet obyvatel k tomuto datu je 2795).
Počet Počet Místní část obyvatel Místní část obyvatel Sedlec 1010 Makovice 28 Prčice 504 Lidkovice 23 Přestavlky 124 Šanovice 21 Měšetice 119 Matějov 20 Kvasejovice 105 Veletín 20 Vrchotice 80 Víska 20 Chotětice 73 Dvorce 18 Sušetice 70 Kvašťov 16 Uhřice 69 Božetín 15 Divišovice 68 Rohov 15 Bolechovice 53 Monín 12 Jetřichovice 53 Bolešín 10 Nové Dvory 53 Vozerovice 9 Mrákotice 49 Nasilov 5 Záběhlice 33 Náhlík 4 Myslkov 29 Včelákova Lhota 3 Staré Mitrovice 29 Monínec 3 Stuchanov 29 Záhoří a Kozinec 2 Tab. 1: Počet obyvatel místních částí. Zdroj: www.sedlec-prcice.cz
- 15 -
Obr. 3: Mapa rozmístění osad - místních částí. Zdroj: www.sedlec-prcice.cz
2.3 Přírodní charakteristika území 2.3.1 Geomorfologie a výšková členitost území Geomorfologie Území Sedlce-Prčice se nachází v provincii Česká vysočina, patří do Česko-moravské soustavy, podsoustava Středočeská pahorkatina, celek Vlašimská pahorkatina, podcelek Votická vrchovina. Tato se dále dělí na několik okrsků – Jistebnická vrchovina, Kovářovská vrchovina, Nechvalická vrchovina, Sedlecká kotlina a Miličínská vrchovina. Z nich do zájmového území zasahují Jistebnická vrchovina a Sedlecká kotlina. Votická vrchovina (IIA-2B) je podcelkem v jihozápadní části Vlašimské pahorkatiny o ploše 501,12 km². Její střední nadmořská výška činí 540,9 m a střední sklon je 4°41’, plochá vrchovina spadá do povodí Vltavy a Lužnice, na severovýchodě Sázavy. Nejvyšším vrcholem je Javorová skála (722,26 m.n.m.), významné body jsou Husova kazatelna (510 m.n.m.), Mezivrata (713,3 m.n.m.) nebo Porostlý (514,1 m.n.m.). (DEMEK a kol. 2006; 497)
- 16 -
Okrsek Jistebnická vrchovina (IIA-2B-1) se nachází na jižním okraji Sedlecka, ostře odděluje jeho údolí a tvoří přirozenou hranici Středočeského a Jihočeského kraje. Jedná se o členitou vrchovinu, její plocha je 172,28 km². Území vzniklo na granitech středočeského plutonu převážně typu Čertovo břemeno, méně se vyskytují granodiority až syenity sedleckého typu. Vyskytují se zde hojné skalní tvary zvětrávání a odnosu, nejvyšší pásmo se nachází na severu (jedná se právě o oblast Sedlecka), směrem k jihu je sklon svahů mírnější. Území se nachází ve 4. až 5. vegetačním stupni (bukový a jedlobukový). Zájmová oblast, tedy sever, je tvořen souvislým komplexem smrkových lesů s borovicí, vzácně s bukem a klenem. Nejvyšším vrcholem je Javorová skála (722,6 m.n.m.). Část oblasti chrání Přírodní park Jistebnická vrchovina. (DEMEK a kol. 2006; 205) Okrsek Sedlecká kotlina (IIA-2B-4) se nachází ve střední části Votické vrchoviny, jeho plocha je 28,96 km². Jak napovídá již název, zabírá většinu území Sedlce-Prčice. Tato tektonicky a litologicky podmíněná kotlina vznikla na biotitickém až amfibol-biotitickém granodioritu až syenitu středočeského plutonu sedleckého typu. Kotlina je na jihu omezena zlomovým svahem, má plochý pahorkatinný reliéf jen místy zpestřený strukturními hřbety. Území se nachází ve 3. až 4. vegetačním stupni (dubobukový a bukový), zalesnění činí jen 5 % (maloplošné porosty smrku s borovicí, modřínem, břízou, na obvodu lesíků s dubem, osikou a akátem), jádro okrsku tvoří plochy polí, sídla a drobné rybníky, na obvodu se nacházejí četné louky a meze s křovinami. Nejvyšším vrcholem je Porostlý (514,1 m.n.m.). (DEMEK a kol. 2006; 394)
Výšková členitost území
Povrh na Sedlecku je poměrně členitý, při pohledu na turistickou mapu zde nalezneme hodnoty klesající pod 400 m.n.m i hodnoty přesahující 700 m.n.m., převážná část se však nachází ve výšce mezi 400 a 500 m.n.m. O podobě reliéfu silně vypovídá již geomorfologické členění Sedlecká kotlina versus Jistebnická vrchovina. Nejnižší část se nachází v centrální části osídlení, Sedlci a Prčici, dále pokračuje údolím Sedleckého potoka. Zde, severně ve směru na Sedlčany, se také nachází jediné místo, kde se údolí poněkud otevírá. Jinak tvoří jeho obvod vrcholy přesahující 500 m.n.m. (Porostlý 514 m.n.m., Vápenka 592 m.n.m. a další). Nejvýraznější je masiv Javorové skály na jižní straně, dosahující výšky až 723 metrů nad mořem. Výrazný sklon terénu zde také umožnil vybudování lyžařského areálu Monínec.
- 17 -
2.3.2 Geologická charakteristika území, pedologie Geologická charakteristika území
Český Merán je geologicky součástí Českého masivu. Zastoupeny jsou dvě základní skupiny hornin – vyvřelé a přeměněné. Vyvřelé náleží Středočeskému plutonu, který je paleozoického stáří a vystupuje na povrch mezi Říčany, Klatovy a Táborem. Vyskytují se zde následující typy hornin: sedlecký granodiorit – středně a poměrně rovnoměrně zrnitý, šedý, tmavě kropenatý, místy s očky bělavých živců. Granodiority až syenity Čertova břemene – proměnlivé horniny, většinou s tmavou, drobnou až středně zrnitou základní hmotou se světlými vyrostlicemi živců. Přechodný typ Čertova břemene – vyskytuje se na okrajových partiích, s drobnějším zrnem. Sedlčanský granit až granodiorit – šedá, středně zrnitá základní hmota, místy s bělavými zhruba čtvercovými centimetrovými vyrostlicemi živců a místy zhruba centimetrovými uzavřeninami tmavých drobnozrnných hornin. Spolu s předchozími typy se vyznačují zvýšeným obsahem radioaktivních prvků (uranu a thoria). Vyskytují se i leukokratní granity (světlé žuly) až granodiority – drobnozrnné až středně zrnité, bělavé, světle šedé, nažloutlé a narůžovělé. Typické pro oblast jsou i křemenné žíly různých barev. Přeměněné horniny vystupují na povrch východně od Sedlce-Prčice a patří k pestré i jednotvárné sérii moldanubika. Převažují různé typy pararul s vložkami ortorul, migmatitů, kvarcitů, erlanů, amfibolitů, granulitů (leptynitů) nebo mramorů. Vyvřelé i metamorfované horniny jsou většinou do různých hloubek zvětralé na písky a hlíny, místy i na jíly s úlomky odolnějších hornin, mocnost těchto vrstev se pohybuje mezi 0,5-5 m. V údolích potoků se nacházejí usazeniny kvartérního stáří, reprezentované hlínami, hlinitými štěrky nebo písky. Průmyslová ložiska nerostných surovin v Českém Meránu ani v blízkém okolí nejsou. V minulosti se zde lámal kámen pro místní potřebu v několika malých lokálních lomech. (KOVALOVÁ 1999)3
Pedologie
V oblasti převažují hnědé půdy kyselé, ve vyšších polohách kolem Javorové skály se vyskytují hnědé půdy, silně kyselé. Podle půdní zrnitosti se jedná o půdy převážně 3
Konzultace Ing. J. Zíma.
- 18 -
hlinitopísčité. Jako půdotvorné substráty figurují zvětraliny starých vyvřelin, bazické, neutrální a kyselé horniny žulového typu. (TOMÁŠEK 1995)
Český Merán
Obr. 4: Geologická mapa Českého Meránu. Zdroj: www.geoportal.cenia.cz
2.3.3 Hydrologické poměry Vodní poměry na území nejsou výrazněji narušené, není zde ani chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod. V oblasti neexistují regionálně významné zdroje znečištění ani regionálně významné zdroje pitné vody. Nejvýznamnější narušení odtokových poměrů bylo v minulosti způsobeno zemědělskými odvodňovacími úpravami malých toků (napřímení toku, prohloubení dna, zpevnění koryt, poškození břehové vegetace). (ÚZEMNÍ PLÁN; 66) V oblasti není stanoveno záplavové území. Územím Sedlce-Prčice neprotéká žádný významný vodní tok, jedná se zde především o malé a často dokonce bezejmenné toky. Nejvýznamnějším tokem je Sedlecký potok (číslo hydrologického pořadí 1-08-05-052) náležící do povodí Dolní Vltavy, jehož povodí má plochu asi 140 čtverečních kilometrů. Pramení v lese nedaleko osady Ostrý (část obce Jistebnice, okres Tábor) v nadmořské výšce 625 m.n.m. a jeho celková délka činí 21,3 km. Sedlecký potok ústí v Sedlčanech z levé strany do potoka Mastník (vlévá se do Vltavy) v nadmořské výšce 340 m.n.m.. (KESTŘÁNEK a kol. 1984; 241) Na Sedleckém potoku, těsně před ústím do Mastníka, byla vybudována menší přehradní nádrž využívaná například jako rybochovná, rekreační a pro sportovní aktivity. Dalšími drobnými vodními toky v katastru města Sedlec-Prčice jsou například Prčický potok, Divišovický potok, Záběhlický potok, Šanovický potok nebo Martinický potok. Na území Sedlce-Prčice se nachází řada drobných rybníků, největší z nich je Velký
- 19 -
Vrchotický rybník s plochou téměř 10 ha. Rybník je průtočný a nachází se na pravém přítoku Sedleckého potoka. Přímo v místních částech Sedlec a Prčice se nacházejí například rybníky Farský, Černický, Mlýnský, Jezerský nebo Stránský, v ostatních osadách to jsou rybníky Beránek, Fabiánek, Kamenný, Menšík, Prostřední Vrchotický, Okrouhlík, Olšánek, Malý a Velký Steblenec, Struhový, Velký, Zámecký a řada dalších. Většina rybníků a vodních toků má zhoršenou kvalitu vody. Oblast spadá do hydrogeologického rajonu 632 – krystalinikum v povodí Vltavy. Oběh podzemních vod je soustředěn do zóny zvětralin a přípovrchového rozpojení hornin, jde o mělké kolektory s volnou hladinou. Zvětraliny metamorfitů jsou méně propustné, proto dochází k výraznějším oběhu pod úrovní zvětralin v zóně rozpukání asi do hloubky 30 metrů. Transmisivita hornin je v oblasti nízká. Zdroje mělkého kolektoru mají menší vydatnost, jsou vystavovány působení aplikace chemických látek v zemědělství, v místě sídel existuje riziko ohrožení kvality podzemních vod odpadními vodami a ropnými látkami. Zdroje podzemních vod jsou v oblasti rozptýlené, jejich vydatnost se pohybuje v desetinách litru za sekundu, jímány jsou mělkými studnami a vrty. Zdrojem povrchové vody jsou dešťové a sněhové srážky s maximy v období tání sněhu dešťových přívalů. (ÚZEMNÍ PLÁN; 113)
2.3.4 Klimatické poměry Oblast Sedlce-Prčice spadá podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do dvou okrsků, oblast Javorové skály je okrsek B5, tedy mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný. Oblast údolí je označena jako okrsek B3, tedy mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný. Podle Quitta je celá oblast mírně teplá, vrcholové partie kolem Javorové skály jsou označeny jako MW4, údolí charakterizuje oblast MW7, na severozápadě katastru zasahuje i sušší teplejší oblast MW11. Vybrané hodnoty pro oblasti jsou v tabulce. V oblasti převažuje západní proudění, průměrná roční rychlost větru je v jižních vyvýšených partiích 3-4 m/s, v údolí je nižší, asi 0-2 m/s. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5 až 8 °C. (TOLASZ 2007)
- 20 -
počet letních dnů počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více počet dní s mrazem počet ledových dní průměrná lednová teplota (°C) průměrná červencová teplota (°C) průměrná dubnová teplota (°C) průměrná říjnová teplota (°C) průměrný počet dní se srážkami nad 1 mm suma srážek ve vegetačním období (mm) suma srážek v zimním období (mm) počet dní se sněhovou pokrývkou počet zatažených dní počet jasných dní
MW4 Javorová skála 20 až 30 140 až 160 110 až 130 40 až 50 -2 až -3 16 až 17 6 až 7 6 až 7 110 až 120 350 až 450 250 až 300 60 až 80 150 až 160 40 až 50
MW7 -
MW11 -
údolí
SZ okraj 40 až 50 14 0 až 160 110 až 130 30 až 40 -2 až -3 17 až 18 7 až 8 7 až 8 90 až 100 350 až 400 200 až 50 50 až 60 120 až 150 40 až 50
30 až 40 140 až 160 110 až 130 40 až 50 -2 až -3 16 až 17 6 až 7 7 až 8 100 až 120 400 až 450 250 až 300 60 až 80 120 až 150 40 až 50
Tab. 2: Klimatické údaje o oblasti. Zdroj: TOLASZ 2007
2.3.5 Potencionální přirozená vegetace Potencionální přirozená vegetace je druh porostu (převážně lesního typu), který by se na daném místě při jeho klimatických a ekologických podmínkách vyvinul v případě, že by do něj svou činností nezasáhl člověk. Na území Sedlce-Prčice můžeme vysledovat celkem tři typy potencionální přirozené vegetace. Převažujícím typem vegetace (stejně jako například na většině území jižních a západních Čech) je biková a/nebo jedlová doubrava4, v přibližně podobném procentu jsou zastoupeny lipová bučina s lípou srdčitou5 a biková bučina6. Biková bučina pokrývá několik ostrůvků po obvodu údolí, zatímco lipovou bučinu bychom mohli nalézt ve výše položených oblastech na jih od města (masiv Javorové skály). (NEUHAŐSLOVÁ 1998)
4
V legendě mapy značená číslem 36 a žlutou barvou. V legendě mapy značená číslem 15 a tmavší modrou barvou s tečkami. 6 V legendě mapy značená číslem 24 a světle modrou barvou. 5
- 21 -
Obr. 5: Mapa potencionální přirozené vegetace. Zdroj: NEUHAŐSLOVÁ 1998
2.3.6 Ochrana přírody V katastru města Sedlce-Prčice není registrováno žádné zvláště chráněné území, registrovaný významný krajinný prvek ani památný strom dle zákona 114/1992 Sb. Na území Sedlce-Prčice zasahuje středočeská část Přírodního parku Jistebnická vrchovina o ploše 45 km² vyhlášená v roce 1996. Přírodní park byl zřízen za účelem ochrany členité kopcovité krajiny s množstvím vodních ploch a toků. Kulturní krajina využívaná k extenzivnímu zemědělství nebyla poškozena průmyslem nebo masovou rekreací, proto se zde dochovala řada krajinných segmentů a vysoká biodiverzita. Cílem přírodního parku je zachovat zdejší krajinný ráz a jeho přírodní a estetické hodnoty. (KOVAŘÍK 2000; 4) Město Sedlec-Prčice má zpracován místní systém ekologické stability. Biocentra se nacházejí převážně u vodních toků, jejich celková plocha je asi tři hektary, vymezeny jsou i biokoridory. Biocentra tvoří zejména rybníky a jejich mokřadní ekosystémy nebo vlhké louky. Tento systém byl zpracován ve formě ÚSES do územního plánu města. Bohužel musím konstatovat, že veškerá činnost ohledně územního systému ekologické stability formálním zveřejněním v územním plánu skončila. Do roviny praktického konání (např. údržba biocenter a tvorba nových) zatím nepokročila a ochrana přírody bohužel nepatří mezi vyslovené priority současného vedení města.
- 22 -
Na území Sedlce-Prčice zasahuje také asi deseti čtverečními kilometry nadregionální biocentrum Cunkovský hřbet. Jedná se o silně zalesněné území se zbytky bučin, vlhkými loukami a malými rybníčky. Biocentrum dále zasahuje do okresu Tábor směrem na Borotín.
Obr. 6: Mapa ÚSES, jasně zelenou barvou je vyznačen Cunkovský hřbet. Zdroj: www.kr-stredocesky.cz
2.4 Socioekonomická charakteristika 2.4.1 Původ názvu města Sedlec
Historické podoby názvu jsou například Sedlecz (1352), Sedlecze (1654), Sedletz (1720), Sedletsch (1802), Sedletz (1939-45), od devatenáctého století je používána současná podoba názvu. Ten je odvozen od slova sedlo, je tedy příbuzné slovům sedlák nebo usedlost. (HABART 1994; 473) Názvy obcí s totožným kořenem (–sedl-) jsou v okolí velmi časté, viz například Sedlčany nebo Sedlečko (tento název se vyskytuje hned u několika obcí nebo místních částí v okrese Příbram i Benešov pravděpodobně jako označení pro malé sídlo). Stejný název Sedlec nese u nás celkem 42 obcí, jejich částí nebo základních sídelních
- 23 -
jednotek (Statistický lexikon obcí české republiky 2005; 1296). Pro odlišení a upřesnění polohy se tedy po jistou dobu na počátku 20. století používal název Sedlec na dráze Františka Josefa (resp. Sedlec na dráze Wilsonově) a poté Sedlec u Prčice. (HABART 1994; 473) Po sloučení v roce 1957 je již název Sedlec-Prčice7 nezaměnitelný. Pokud se již zabýváme jazykovou stránkou názvu, není od věci ani zmínit se o jeho skloňování, protože neznalí se často dopouštějí chyb. Sedlec je většinou mužského rodu (vzor stroj), ovšem místní používají spíše skloňování dle ženského vzoru píseň. Obě deklinace se ve většině pádů shodují, rozdíl je pouze v sedmém pádě, tyto dvě varianty se využívají stejně často. Pro svou práci jsem zvolila skloňování v ženském rodě. V názvu se vyskytuje další problematické místo – jedná se o písmeno d. V hovorovém jazyce místní tuto hlásku vypouštějí a říkají [v selci], [do selce],… Podobně výslovnost názvu Sedlčany zjednodušují jako [selčany]. Další příklady hovorových názvů - zkomolenin jsou Myslkov [miskov]8 , Šanovice [Šánovice]a Měšetice [měštice].
Prčice
Nad původem názvu Prčice se zamýšlí místní vlastivědec Habart, čerpá z díla Augustina Sedláčka Hrady a zámky království českého. Název prý pochází ze staročeského slova prče, neboli prkno. Hrad místního vládce Vítka I. z Prčice byl prý ohrazen prkenným plotem, odtud tedy název Prčice. Sedláček dále uvádí německou podobu Plankenberk vzniklou pouhým přeložením slova prkno do němčiny – die planke. (HABART 1994; 442) Tuto verzi ovšem odmítá J. Kofroň v článku „Prčice nikdy nebyla Plankenberk“. (KOFROŇ 2004) Podle něj se Vítek I. psal pouze z Prčice a připouští řadu historických verzí nalezených v různých pramenech 9, ovšem verzi Plankenberk nikoli. Přesto ji od Sedláčka dále přebírali i autoři seriózních publikací. Z pravopisného hlediska je pozoruhodné také hanlivé úsloví „jdi do Prčic“. Protože jiná Prčice v České republice neexistuje, musí jít o „tu naši“. Prčické toto úsloví dosti pobuřovalo, přibližně na počátku dvacátého století se prý dokonce uvažovalo o přejmenování. (HABART 1994; 442). Skloňování v pomnožném čísle prčické dodnes popuzuje. Název
7
Dovoluji si jen upozornit, že se mezi těmito dvěma slovy používá spojovník a nikoli pomlčka. Tento tvar se ovšem vyskytuje i ve starších pramenech a na historických pohlednicích. 9 Prtschitz (1179), de Purschitz (1182-1184), de Perchyz (1220), Pritschit (1262), Prczicz (1379), Prtschiz (1774), Prčitz (1873), Perschitz (1939-45). (KOFROŇ 2004; 45) 8
- 24 -
Prčice totiž je v jednotném čísle a rodu ženského (vzor růže). Správně je „v Prčici, z Prčice, do Prčice“10… Skloňování celého názvu města je pravděpodobně nejproblematičtější, chyby se vyskytují i ve sdělovacích prostředcích. Podle svých vzorů se skloňují obě části názvu, tedy: „Sedlec-Prčice, v Sedlci-Prčici, ze Sedlce-Prčice“ atd.
2.4.2 Historický vývoj, městský znak Historický vývoj
Historie všech 36 místních části je velice pestrá, vydala by na rozsáhlý samostatný text, proto se omezím pouze na největší dvě části – Sedlec a Prčici a o menších osadách pojednám jen velmi stručně. Oblast v minulosti patřila českým knížatům a králům, kteří udělovali jako odměnu za služby svým vladykům a zemanům půdu, na níž později vznikaly dvory a osady. Společným rysem v oblasti byla velká rozdrobenost držby, téměř každou vesnici založil a vlastnil jiný drobný šlechtic. Pro ilustraci i názvy dnešních osad vycházejí ze jména zakladatele například v případě Divišovic (zakladatel Diviš), Sušetic (Sušata), Mrákotic (Mrakota), Jetřichovic (Jetřich/Dětřich), Kvasejovic (Kvasej), Vrchotice (Vrchota), Měšetic (Měšata) a řady dalších. Osady pak často střídaly majitele. Významnými rody v historii oblasti byli například Lobkovicové, Malovcové, Voračičtí z Paběnic, Černínové z Chudenic, Vratislavové z Mitrovic, Vrchotičtí z Loutkova, Talmberkové nebo Mitrovští z Nemyšle. Za nejstarší osadu jsou považovány Kvasejovice doložené v roce 1045 jako majetek Břevnovského kláštera, naopak mezi nejmladší vesnice patří Lidkovice. Z historických památek se dochovaly různé pozůstatky tvrzí (Vrchotice, Měšetice, Nové Dvory, Staré Mitrovice) a několik zámků. Přestavlcký barokní zámek Nové Mitrovice obklopený parkem je dnes sídlem dětského domova. Jetřichovický novogotický zámek v anglickém stylu spojený se jménem významného pražského měšťana Kaňky11 měl donedávna stejné využití. Za historicky nejvýznamnější můžeme považovat Prčici, protože ta byla na rozdíl od dalších poddanských osad sídlem vrchnosti a po určitou dobu měla také hrdelní právo (šibenice stávala na kopci vedle židovského hřbitova). Pochází odtud významný rod 10
Nesprávný tvar byl využit pouze v názvu restaurace – Hostinec „V Prčicích“ v Prčici. Na počátku 19. století byl Jan Nepomuk Kaňka děkanem právnické fakulty a později i rektorem pražské univerzity. K zámku náleží také kaple Panny Marie Bolestné.
11
- 25 -
Vítkovců, z nějž následně povstaly další významné jihočeské rody (Rožmberkové, Landštejnové, páni z Hradce, páni z Krumlova a páni ze Stráže a z Ústí). Vladyka Vítek I. z Prčice je písemně doložen v roce 1169, jako oblíbenec krále Vladislava II. získal Prčici za odměnu za své služby. V Prčici vedle kostela sv. Vavřince si vystavěl dřevěný hrad. Prčici rod Vítkovců opustil v polovině 13. století. Vládu nad ní pak po určitou dobu vykonával milevský klášter. Na počátku 15. století vládli Prčici Landštejnové, tedy potomci Vítkovců, později přešla pod vládu Voračických z Paběnic, kteří vyznávali protestantskou víru. Adam Voračický z Paběnic začal v roce 1591 stavět zámek tehdy zvaný „Nový dům“. Zámek stojí dodnes, prošel několika přestabami a je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Nejstarší dějiny Sedlce jsou spojeny s rodem pánů z Janovic (podle architektury kostela sv. Jeronýma, který nechali vystavět, se odhaduje počátek jejich působení na 11. až 12. století). Kolem roku 1382 se páni z Janovic přesunuli ze sídla ve Vrchotových Janovicích na nedaleký Chlumec (tj. Vysoký Chlumec) a od té doby náležela Sedlec ke chlumeckému panství. Velký vliv na oblast a její obyvatele mělo husitství, mistr Jan Hus kázal ve zdejším kraji a zdržoval se na u svého přítele rytíře Václava ze Zvěřince (dnes již jen zřícenina hradu Zvěřince se nachází v lese asi jeden kilometr severně od Nových Dvorů), Petr z Janovic se připojil k protestu proti Husovu upálení. Nástup Lobkoviců na chlumecké panství znamenal jednak rozkvět (měli výlučné povolení k soukenictví), ale také návrat ke katolické víře pod vlivem Zdeňka Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny z Pernštejna známé svou krutostí. Třicetiletá válka znamenala pro oblast rozsáhlé pustošení. Úpadek se týkal zejména Prčice, odkud odcházeli lidé kvůli nucené rekatolizaci. Sedmnácté století přineslo také řadu morových a jiných epidemií a s tím spojený pokles populace. Počátek osmnáctého století byl tragický díky neúrodě a nepřízni počasí, pro Prčici byl osudný rok 1701 a velký požár, který zničil téměř celé městečko a jemuž padly za oběť i všechny vzácné listiny a dokumenty. Koncem století přišly další morové rány a vymírání dobytka. V osmnáctiletém století vlastnili Prčici Malovcové, z nichž byl zejména Jan Vít Malovec považován za velice krutého a bezohledného. Poslední příslušnice rodu Johana Malovcová se třetím sňatkem provdala za pražského měšťana Karla Burku, který se velkou měrou přičinil o rozvoj města – na počátku devatenáctého století zde vybudoval vodovod, zasloužil se o obnovu kostela a především postavil most dodnes spojující Sedlec a Prčici. Všechny tyto aktivity bohužel přesáhly jeho finanční možnosti, takže Burka nakonec v chudobě dožil u rodiny Vlasákových (jednalo se o rodiče pozdějšího autora významného regionálního díla Okres Sedlecký v Táboře Antonína Norberta Vlasáka). Roku 1843 byl v Prčici založen klášter se špitálem, o nějž se zasloužil arcibiskup a prčický rodák František - 26 -
de Paula Pištěk. Roku 1884 byla postavena novogotická prčická radnice, která po dlouhé době nahradila starý vyhořelý objekt (později zde sídlila pošta, dnes je tu informační centrum). Pro Sedlec byl významným mezníkem rok 1850. Tehdy se stala okresním městem a začala vzkvétat. Roku 1851 vznikla pošta, následovalo notářství a na krátkou dobu zde sídlil také berní úřad. Milníkem bylo i zavedení železnice do oblasti, tedy vznik stanice v Heřmaničkách. Bohatnoucímu městu přestal stačit stávající kostel, roku 1872 tedy byl zrušen k němu přiléhající hřbitov a byla zrekonstruována jeho věž. V letech 1898 až 1899 následovalo kompletní zbourání a nová výstavba zbytku kostela. Fara vzdálená od kostela pouhých několik metrů je postavena ve stejném novorománském slohu. (HABART 1994)
Obr. 7: Stará školní budova. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/historicke-foto/hist06.jpg
Významnou budovou, ovšem s tragickým osudem, bývala i sedlecká škola. Tato výstavná dvoupatrová budova z let 1904 až 1905 byla zničena v posledních dnech druhé světové války. Ustupující němečtí vojáci 7. května 1945 postříleli 21 sedleckých občanů kladoucích odpor jejich průjezdu krajem a školu vypálili. Událost připomíná název sedleckého Náměstí 7. května, pomník v Komenského ulici od akademického sochaře Bejčka a několik drobných pomníčků na místech, kde byli občané zabiti (dva jsou naproti sedleckému hřbitovu, další u silnice směrem na Šanovice). Místu, kde škola stála (dnes je zde zdravotní středisko a za ním rozsáhlé dětské hřiště) se dodnes říká „Na Starce“. Nová škola se začala stavět hned po válce, dokončena byla v roce 1949 a kromě výukových prostor je v ní i kulturní sál.
- 27 -
Rok 1957 se zapsal do historie Sedlce a Prčice díky spojení dvou samostatných obcí do jedné, vznikla tedy Sedlec-Prčice. Rok 1994 je významný z důvodu znovuzískání statutu města pro Sedlec-Prčici.
Městský znak Sedlce-Prčice
Otázka městského znaku se stala aktuální v době podání žádosti o znovuudělení statutu města v roce 1993. Z několika variant byla vybírána ta nejvhodnější, která by mimo jiné respektovala heraldická pravidla a prošla schválením heraldické komise parlamentu. Vítězný návrh obsahuje historické znaky Sedlce a Prčice (ve čtvrceném štítě zaujímá znak Sedlce 1. a 4. pole a znak Prčice 2. a 3. pole). Původní historický znak Sedlce vychází z erbu rodu Lobkoviců, je na něm zobrazena černá orlice s roztaženými křídly na městských hradbách s polootevřenou branou. Původní historický znak Prčice přejímá erb rodu Voračických Paběnic a tvoří ho čtvrcený štít modré a stříbrné barvy (modrá v 1. a 4. poli, stříbrná ve 2.a 3. poli). (KOFROŇ 1996)
Obr. 8: Znak města Sedlec-Prčice
2.4.3 Regionální literatura a významné osobnosti kraje Základem regionální literatury zabývající se zájmovou oblastí je čtyřdílný soubor Čeňka Habarta Sedlčansko, Sedlecko a Voticko12 pozoruhodný zejména svým rozsahem. Habart (1863-1942) působil jako učitel a později i jako ředitel na různých školách v oblasti 12
S podtitulem „popis a dějiny krajiny mezi stříbropěnnou Vltavou a památným Blaníkem a vylíčení života jejího lidu“.
- 28 -
(Petrovice, Votice, Jetřichovice,…) a v souladu s tehdejšími zvyky učitelů se zabýval vlastivědou a výchovou dětí k lásce k domovu. Jeho snahy vyústily v sepsání vlastivědného díla o oblasti jeho působení. První tři díly (rozsah činil přes 1200 stran) vyšly již před druhou světovou válkou, čtvrtý díl obsahující podrobné dějiny obcí se již nepodařilo za Habartova života vydat. Nového vydání se kompletní dílo dočkalo až po sametové revoluci na počátku 90. let. Dílo přináší podrobnou výpověď nejen o historii, ale také o době Habartově současnosti, o kulturním a spolkovém životě v oblasti, je doplněno mapami, ilustracemi a fotografiemi. Jedním ze starších vlastivědných děl je i Okres sedlecký v Táborsku, jehož autorem je kněz Antonín Norbert Vlasák, který prožil mládí v Prčici. O krajině a historii okolí Sedlce-Prčice nejpodrobněji pojednává řada sborníků Český Merán. Sborník vychází každoročně13 od roku 1996. Autory článků jsou místní osobnosti, editory sborníku byli Jiří Kofroň a Otto Janka, vydavatelem je město Sedlec-Prčice. Příspěvky ve sborníku pojednávají o přírodních podmínkách, zajímavostech, historických událostech, stavebních památkách, významných osobnostech a životě města a jeho okolí. Sakrální památky zmapoval František Mika14 v díle Putování za kapličkami Českého Meránu, navázalo na něj Další putování za kapličkami Českého Meránu. O kostelích v okolí pojednává samostatná publikace Kostely Českého Meránu: Sedlec, Prčice, Červený Újezd, Arnoštovice Karla Bazala. Dalším informačním zdrojem o městě je měsíčník Náš domov, který vychází již od počátku devadesátých let. Časopis přináší aktuální informace o dění ve městě, zveřejňují se v něm zápisy z jednání městské rady a zastupitelstva a další důležitá sdělení pro občany. Neopomenutelnou součástí časopisu jsou příspěvky občanů, často se objevují i články z historie města. Náš domov je k dostání v síti obchodů v Sedlci a Prčici, zveřejňuje se i na internetových stránkách města. Kromě výše uvedených osobností můžeme za významné rodáky považovat Prokopa Chocholouška (spisovatel a národní buditel devatenáctého století) nebo Jaroslava Spirhanzla Duriše (zemědělský inženýr, jeho literární činnost se inspirovala především rodným krajem, popisoval ho v básních, zmapoval také lidové stavby Českého Meránu). Zástupci z hudebního světa byli například Josef Jelínek nebo bratři Karel Čech Tausík a Adolf Čech Tausík. Za malíře Českého Meránu je považován Karel Chaba. (TYWONIAKOVÁ 1997) 13
S výjimkou dvojčísla 2006/7 František Mika a výše zmíněný editor sborníku Český Merán Jiří Kofroň jsou nositeli ocenění Blanický rytíř, tento titul udílí neziskové organizace v čele s ČSOP Vlašim osobnostem, které se významně zasloužily o zachování přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. (www.csopvlasim.cz/blanickyrytir/) 14
- 29 -
S krajem je spojeno i jméno Karla Hynka Máchy. Jako student trávil prázdniny u svého strýce v Měšeticích, při svých toulkách přírodou rád navštěvoval hrad Zvěřinec. Tuto skutečnost připomíná pamětní deska se slovy: „Zde dlíval a své sny spřádal Karel Hynek Mácha, pěvec Máje, smutný student z Měšetic.“
2.4.4 Urbanismus a stavební vývoj města V první řadě je třeba zmínit, že se město Sedlec-Prčice není jediným souvislým sídelním útvarem, ale že se skládá z centrálního souměstí a řady menších či větších osad rozptýlených asi v desetikilometrovém okruhu. Alespoň částečně městský charakter se zastoupením prvků jako je složitější uliční síť nebo přítomnost centrálního náměstí s vícepatrovými domy můžeme pozorovat pouze u městských částí Sedlec a Prčice, osady mají čistě venkovský ráz. Převážně se zde jedná o vesnice návesního typu s drobnou sakrální stavbou či rybníkem v centrální poloze. Vesnice byly díky perifernímu charakteru kraje ušetřeny větších zásahů v podobě panelových domů, několik zde se nacházejících bytových domů většinou již skryla vzrostlá zeleň a tím pádem nenarušují vzhled vesnice. Jediným výrazným negativním jevem jsou areály bývalých zemědělských družstev (například v Prčici, v Měšeticích, Kvasejovicích,…), dnes již většinou využívané jen zčásti. Jako příklad necitlivého umístění takovéhoto zemědělského statku je možné uvést vesnici Přestavlky. Zde se nachází chráněná kulturní památka, barokní zámek Nové Mitrovice s parkem (dnes využívaný jako dětský domov), ovšem v těsné blízkosti byl vybudován areál zemědělského družstva. S tím souvisejí i existence kulturního domu s typickými znaky unifikované socialistické architektury nerespektující okolí. Naopak příznivým jevem je zachování původního vzhledu vesnických domů, které dnes slouží k rekreaci četným chalupářům. Tato stavení byla ušetřena modernizací a rozšiřování na rozdíl od domů trvale bydlících občanů, kteří se snažili přizpůsobit své nemovitosti požadavkům moderního bydlení, často však dosti nevhodně. Centrem místní části Sedlec je velké protáhlé nepravidelně obdélníkové náměstí (dnes nese název Náměstí 7. května, připomíná tragickou událost z května roku 1945) vymezené liniemi cest (směr JZ Milevsko, J Tábor, S Sedlčany, V Benešov). V severozápadním rohuu se nachází dominanta, kostel sv. Jeronýma v novorománském slohu, který prošel kompletní přestavbou letech 1898-1899. Na počátku 17. století tvořilo Sedlec pouze 47 domů, ve druhé polovině sedmnáctého století počet rostl, roku 1843 dosahoval již 123. Město se v té době
- 30 -
rozšiřovalo směrem na severozápad (dnešní Sedlčanská ulice) a jižně od náměstí kolem potoka. Roku 1906 dosáhla Sedlec povýšení na město. Ve 20. a 30. letech dvacátého století se město díky rodinné výstavbě rozrůstalo všemi směry, v té době byl změněn ráz náměstí díky výstavbě dvou moderních budov finančních ústavů (dnešní pošta a Česká spořitelna). (KUČA 2004) Ve druhé polovině dvacátého století čekalo výstavbu v Sedlci další rozšiřování, jednalo se zejména o bytové domy západně od náměstí (tzv. „vojenské bytovky“ pro rodiny vojáků místní posádky střežící nedaleké radiokomunikační středisko v Divišovicích a jeho zaměstnance). Historická část s náměstím a navazujícími ulicemi však nebyla dalším vývojem vážně narušena, od roku 1992 je proto chráněna jako městská památková zóna. Nejstarším stavebním prvkem v Prčici je románský kostel sv. Vavřince, severně od něj se svažuje náměstí lichoběžníkového tvaru (dnes nese název Vítkovo), severozápadně se nachází zámek obklopený rozsáhlým parkem. Celá Prčice byla zničena při velkém požáru na počátku 18. století, v polovině devatenáctého století však již měla 122 domů, ve druhé polovině už ale Prčice dále plošně nerostla, vznikly však významné dominanty – pozdně klasicistní špitál (dnes LDN), v 80. letech novogotická radnice (později pošta, dnes Informační centrum). Do této doby spadá i novorenesanční přestavba zámku. Rodinná výstavba z období 20. a 30. a později 70. a 80. let dvacátého století je situována jižně od náměstí směrem k Sedlci. (KUČA 2004) Ze socialistické éry pocházejí zemědělské velkovýrobní areály na severozápadním a severním okraji Prčice. V současné době se Prčice potýká s úbytkem obyvatel, většina aktivit se přesunula do vedlejší Sedlce. Náměstí významněji ožívá pouze v květnu jakožto cíl Pochodu Praha – Prčice a během srpnového posvícení. Centrum Prčice bylo stejně jako v případě Sedlce v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V současné době prochází Vítkovo náměstí první etapou rozsáhlé rekonstrukce. Dominantní stavební památkou je také most Karla Burky postavený v letech 18161822, pojmenovaný po svém investorovi, významném prčickém občanu a mecenášovi. Most významně ulehčil spojení mezi Sedlcí a Prčicí, překlenuje totiž Sedlecký potok a rozsáhlé podmáčené plochy kolem něj. Most zdobí sochy sv. Floriána a s Jana Nepomuckého z dílny sochaře Ignáce M. Platzera. Pískovcové sochy poškozené zvětráváním byly v letech 2004 až 2005 zrestaurovány. (JANKA 2009)
- 31 -
Obr. 9: Historická mapa města z poloviny 19. stol. Zdroj: www.mapy.cz
Obr. 10: Přestavlky – ukázka necitlivě umístěné výstavby (kulturní dům a zemědělský areál). Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/cesky-meran-vychod/prestavlky-2.jpg
- 32 -
2.4.5 Aktuální využití území Území města Sedlec-Prčice můžeme charakterizovat jako typicky venkovské s převahou zemědělských a lesních ploch. Podíl lesů je však nižší než je republikový průměr15. Lesy pokrývají zejména plochy na obvodu údolí, jinak se jedná spíše o menší remízky. V lesích jsou zastoupeny zejména jehličnaté stromy, převažují smrkové monokultury. Listnaté stromy mají jen okrajové zastoupení. Zemědělská půda je tvořena převážně velkými plochami polí, na kterých se hospodaří konvenčním způsobem. Půdu obhospodařují téměř v celé výměře velké zemědělské společnosti, nástupci dřívějších JZD. Směrem na jih stoupá sklonitost svahů, proto se zmenšují plochy polí a roste podíl protierozních mezí a remízků a samozřejmě trvalých travních porostů. Zastavěné území je poměrně malé, tvoří ho plochy centrálního souměstí a dalších vesnic v okolí, v jejich blízkosti se nacházejí zahrady a sady. Vodní plochy tvoří drobné až středně velké rybníky využívané pro chov ryb, v malé míře k rekreaci16.
Graf 1: Využití území. Zdroj: www.czso.cz
15 16
Republikový průměr činí něco přes 33%. To souvisí s nízkou kvalitou vody v nich.
- 33 -
2.4.6 Zemědělství Řešené území spadá do zemědělské výrobní oblasti bramborářské, typ bramborářskoobilnářský, konkrétně oblasti B3 (bramborářsko-ovesná) a B1 (bramborářská). Oblast nespadá mezi zranitelné, je zařazena mezi méně příznivé, tedy LFA. Na většině ploch je to typ O – ostatní, malé procento zaujímá i kategorie H – horská. (BUDŇÁKOVÁ 2009) Plodinou, která se výrazně prosazuje zejména díky podpoře biopaliv v posledních letech, je řepka. Na půdě hospodaří velké zemědělské podniky jako nástupci jednotných zemědělských družstev minulého režimu. Jedná se o tři velké podniky – Agro Měšetice s.r.o., Farma Prčice s.r.o. a Zemědělská společnost Přestavlky a.s. Drobní soukromí zemědělci obhospodařují jen menší plochy, někteří občané stále ještě pěstují plodiny na malých výměrách pro vlastní potřebu. Živočišná výroba byla oproti stavu před revolucí zredukována. Významnou firmou obhospodařující část z četných rybníků je Hásek s.r.o. Ekologické zemědělství je v oblasti dosud velmi málo zastoupeno, ke konci roku 2009 byli registrováni pouze čtyři podnikatelé v ekologickém zemědělství s celkovou výměrou asi 350 hektarů trvalých travních porostů v přechodném období. Výrobci biopotravin, biokrmiv nebo ekologičtí včelaři se nevyskytují vůbec. (www.eagri.cz)
2.4.7 Průmysl V případě Sedlce-Prčice nelze o průmyslu téměř hovořit. Tohoto periferního regionu se rozvoj průmyslu vůbec nedotkl, způsobeno to bylo i nedostatečnou dopravní infrastrukturou, jelikož se původně plánovaná železniční trať oblast nakonec vyhnula. V minulosti zastupovaly průmyslovou výrobu drobné potravinářské provozy (mlékárna, výroba lahůdek, pekárna), v Prčici fungovala dílna Opus na výrobu hokejové výstroje, v provozu byla i výrobna drobných elektronických součástek. Tyto provozy se však do dnešní doby nedochovaly, svou činnost ukončily buď již před rokem 1989 nebo krátce po něm. V současné době funguje z potravinářské oblasti již jen cukrářská výroba v Prčici, která ale zaměstnává pouze kolem deseti zaměstnankyň, a malé cukrářství v Sedlci. Další výrobní odvětví zajišťují samostatní živnostníci – výroba betonových prvků, truhlářská výroba, … Těžba surovin v oblasti Českého Meránu také neprobíhala, žádná významná ložiska se zde nenacházejí. Díky těmto faktorům se zde však dochovala poměrně nedotčená krajina.
- 34 -
2.4.8 Občanská vybavenost a služby Občanská vybavenost
Z hlediska občanské vybavenosti funguje jako přirozené těžiště místní část Sedlec. Zde sídlí nejen většina obchodů, ale i úřady a jiné instituce. •
Městský úřad17
•
Infocentrum
•
Městská knihovna
•
Pečovatelská služba
•
Česká pošta
•
Czech Point
•
Česká spořitelna
•
Česká pojišťovna
•
Kooperativa
•
Notář18
Obr. 11: Budova pošty v Sedlci. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
17 18
Součástí je i kontaktní místo Czech Point. Notář dojíždí do Sedlce několikrát do měsíce z Benešova.
- 35 -
Obchody a služby
Sedlec-Prčice figuruje jako přirozené spádové centrum pro obyvatele okolních místních částí k uskutečňování nákupů a využívání služeb. Nabídka obchodů je méně komplexní než ve větších městech, není schopna uspokojit všechny požadavky občanů, ale v zásadě pokrývá veškeré základní potřeby. Provozovny obchodů a služeb jsou soustředěny z valné většiny v Sedlci, několik se jich nachází i v Prčici, v okolních místních částech se téměř nevyskytují (např. obchod s potravinami není provozován v žádné z místních částí mimo Sedlce a Prčice). Situace u restaurací a hospod je příznivější, v několika větších osadách fungují (někdy jako součást penzionu či hotelu). Následující výčet není vyčerpávající, spíše ilustrativní, je možné, že některé služby či obchody v seznamu nejsou uvedeny.
Obchody
Potraviny: •
Samoobsluha Flosman
•
Market Vítek z Prčice
•
Maso uzeniny Tůma
•
Rabbit Trhový Štěpánov – maso a uzeniny
•
Smíšené zboží a nápoje Cifrain
•
Smíšené zboží v LDN Prčice
•
Ovoce zelenina Pešek
•
Cukrářství Dejmalíkovi
•
Pekárna Chyšky
•
2x Večerka19
Ostatní:
19 20
•
2x Trafika
•
Průmyslové zboží
•
Oděvy-obuv20
Pro zajímavost – tyto dva obchody provozují Vietnamci. Taktéž provozováno Vietnamskými přistěhovalci.
- 36 -
•
Prodejna Družka
•
Stavebniny Sedlák
•
Stavebniny Votrubová
•
PC SOFT Janda
•
Drogerie Peterkovi
•
Kamenictví Všetečka
•
Zdravá výživa, knihy, dárkové zboží „U Kačenky“
•
Míková – Květiny, dárky, textil, papír
•
Květiny Slunečková
Restaurace a hospody
Sedlec a Prčice •
Dandy Bar
•
Dream bar a pizzerie
•
Pivovar Vítek z Prčice
•
Hospoda U Škrpálu Prčice
•
Jídelna, bufet Tůma
•
Hospůdka DALMO
•
Vinárna, restaurace DALMO
•
Jídelna DALMO
•
Hostinec „V Prčicích“
Místní části: •
Hospůdka „U Kardů“ Měšetice
•
Přestavlcká hospoda
•
Hotel „Miskov“
•
Hotel Monínec
•
Restaurace M2 Monínec
•
Penzion „Mlýn“ Staré Mitrovice
•
Hospoda „Eden“ Kvasejovice
•
Hospůdka „Za Pecí“ Veletín
- 37 -
Služby •
Služby Sedlec-Prčice s.r.o.
•
Kadeřnictví DALMO
•
Kadeřnictví Benešová
•
Masáže
•
Manikúra, pedikúra
•
Kosmetika Hejhalová
•
Opravy oděvů
•
Čistírna21
•
Lékárna Trnobranská
•
Veterinární ordinace Šonka
•
Veterinární ordinace Chomát
•
Autoservis, pneuservis22
•
Autodoprava, zemní práce
•
Opravna a servis jízdních kol Míka
•
Oprava obuvi Šára
•
Sklenářství Tůma
•
Autoškola Slabý
•
Realitní kancelář Slabá
•
Kovářství a zámečnictví Šturma
•
Truhlářství Pech
•
Truhlářství Dušek
•
Účetnictví
•
Čerpací stanice PAP OIL
•
Herna Domino
2.4.9 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura Centrální dvojměstí Sedlce-Prčice je vybaveno všemi dostupnými technickými sítěmi – elektrifikací, telefonními linkami, plynofikací, vodovodem, kanalizací a ČOV. Ostatní
21 22
Jedná se pouze o sběrnu a odvoz do větší provozovny. Auto a pneuservisů zde funguje více.
- 38 -
místní části jsou v tomto ohledu poněkud zanedbány, překážkou pro zbudování všech těchto sítí jsou velké vzdálenosti mezi osadami a často by se jejich zavedení ani nevyplatilo vzhledem k malému počtu trvale bydlících osob. Město v letech 2005 až 2006 postavilo přes 12 km kanalizace a zrekonstruovalo čistírnu odpadních vod, která má nyní kapacitu 2550 ekvivalentních obyvatel. Na projekt přispěla Evropská unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státní fond životního prostředí. Veřejný vodovod je zaveden v osadách Jetřichovice, Uhřice, Přestavlky, Záběhlice, Dvorce a Rohov. Plynofikovány byly místní části Přestavlky, Uhřice, Měšetice. Plynofikace byla provedena za účelem snížení podílu domácností používajících pro vytápění pevná paliva. V údolí jsou totiž v zimě časté inverzní stavy podpořené exhalacemi z lokálních topenišť. Vzhledem ke zvyšujícím se nákladům za topení plynem se však mnoho domácností k síti nepřipojilo. Jediné zařízení s významem přesahujícím region v katastru města je Středisko družicových spojů Českých radiokomunikací a.s. nedaleko Divišovic.
Obr. 12: Areál ČOV na břehu Sedleckého potoka. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
Odpadové hospodářství města se řídí platnými předpisy, odvoz odpadů zajišťuje firma Compaq Votice s.r.o., komunální odpad je ukládán na skládku ve Voticích. V roce 2008 byl s podporou dotací z Fondu životního prostředí Středočeského kraje postaven sběrný dvůr v Sedlci. Zajišťuje likvidaci tříděného a objemného odpadu, zpětný odběr elektrozařízení a sběr nebezpečného odpadu. Nejnovějším objektem technické infrastruktury v Sedlci-Prčici je kompostárna postavená díky podpoře Operačního programu Životní prostředí.
- 39 -
Obr. 13: Pohled do areálu sběrného dvora v Sedlci. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
Dopravní spojení s okolím zajišťují silnice druhé třídy: II/121 (Votice – Sedlec-Prčice – Milevsko), II/120 (Sedlčany – Sedlec-Prčice – Sudoměřice u Tábora), II/122 (Sedlec-Prčice – Jistebnice). Na silnice první třídy se napojují ve Voticích (silnice I/3 Praha – Tábor napojující se u Mirošovic na dálnici D1) a v Sedlčanech (silnice I/18 směrem na Příbram či Plzeň). Jako spojení mezi místními částmi převažují silnice třetí třídy. Většinou nemají potřebnou kvalitu (nedostatečná šířka a rozhledové parametry) a jejich povrch je silně narušen. Diskutovaným tématem je v posledních letech výstavba dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic, jejíž část u Tábora již je v provozu. Vedení dálnice je plánováno severovýchodním okrajem katastru Sedlce-Prčice, výstavbou nejbezprostředněji dotčenými místními částmi budou pravděpodobně Chotětice a Mrákotice. Od výstavby dálnice je možné očekávat zlepšení dopravní dostupnosti dosud izolovaného regionu a jeho zatraktivnění pro cestovní ruch zejména obyvatel Prahy. Negativními dopady budou fragmentace území, zvýšení znečištění ovzduší, hlukové zátěže hrozba narušení vodních zdrojů. U středočeské části dálnice, která se má dotýkat území města, probíhalo v prvních měsících roku 2011 posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA). Určení termínu předpokládaného dokončení je ale zatím velmi komplikované. (http://www.dalnice-d3.cz/)
- 40 -
Se zvyšující se důležitostí individuální osobní dopravy roste potřeba parkovacích míst. V tomto ohledu je nejvíce zatíženo sedlecké Náměstí 7. května, po jehož obvodu se parkuje nejčastěji. Při nedávné rekonstrukci povrchu komunikace v Komenského ulici vznikly přibližně dvě desítky nových parkovacích míst před budovou zdravotního střediska. Nevyřešenou otázkou zůstává parkování pro kamiony. Kromě individuální automobilové dopravy je k dispozici i hromadná doprava. Tu zajišťují autobusy různých společností (Veolia Transport Praha a.s., Comett Plus s.r.o. Tábor, ČSAD Benešov a.s.). Autobusové spojení je nejsilněji zastoupeno směrem na Sedlčany (dále na Příbram) a Votice (odtud dále spojení na Benešov), kam dojíždí mnoho lidí za prací, na Tábor je již poněkud méně časté (autobus ráno a odpoledne tam a zpět). Stejně tak i doprava z místních částí do Sedlce je zajištěna autobusy, vzhledem k malému zalidnění je nutné tuto dopravu rozsáhle dotovat. Železnice na území města nezasahuje, nejbližší osobní stanicí jsou asi šest kilometrů vzdálené Heřmaničky na trati Praha - České Budějovice, nejbližší rychlíkovou zastávkou jsou asi osmnáct kilometrů vzdálené Olbramovice na stejné trati. Cyklistická doprava na území města je využívána za účelem každodenních cest za prací či nákupy, oblast je atraktivní i pro cykloturistiku. Té slouží značené trasy, z nichž nejvýznamnější je trasa Greenways Praha - Vídeň.
2.4.10 Zdravotnictví a školství Zdravotnictví
Zdravotnictví v Sedlci-Prčici je na odpovídající úrovni. Péči o občany zajišťují lékaři sídlící v budově zdravotního střediska v Komenského ulici. Funguje zde ordinace praktického lékaře pro dospělé, praktické lékařky pro děti a dorost a zubní ambulance. Sídlí zde i gynekologie, chirurgie a pracoviště sonografického vyšetření, tito lékaři do Sedlce-Prčice dojíždějí z větších měst na kratší ordinační hodiny několikrát týdně. Nabídku lékařských služeb doplňuje rehabilitace. V budově zdravotního střediska je provozována i lékárna. V Prčici se nachází Léčebna dlouhodobě nemocných Gerimed a.s., jejíž areál byl v nedávné době rozšířen a došlo ke zvýšení jeho kapacity.
- 41 -
Obr. 14: Budova zdravotního střediska v Sedlci. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
Obr. 15: Pohled do dvora prčické LDN, kde vyrostla nová budova. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
Školství
Hlavní vzdělávací zařízení ve městě představuje Základní a mateřská škola SedlecPrčice. Mateřská škola má v současné době tři třídy po 25 dětech a pět učitelek. Školka sídlí ve vlastním objektu v Sedlci, tato stavba však již pomalu dosluhuje (jedná se o montovanou - 42 -
konstrukci z osmdesátých let), v horizontu několika let tak bude město muset začít řešit její rekonstrukci. Základní škola sídlí v rozsáhlé budově z padesátých let (viz kapitola o historii města zmiňující tragickou událost z posledních dní druhé světové války, kdy byla stará škola stojící v místě dnešního zdravotního střediska vypálena ustupujícími německými vojáky) a v současné době ji navštěvuje asi 250 žáků, které vyučuje asi patnáct učitelů. Spádovými oblastmi pro školu jsou nejen místní části Sedlce-Prčice, ale také nedaleké obce Heřmaničky, Nechvalice nebo Červný Újezd. V souvislosti se snižující se porodností bylo v minulých letech nutno redukovat počet tříd, zatímco ještě nedávno měla škola v každém ročníku dvě třídy, dnes je to již v většině případů jen jedna. Stravování žáků zajišťuje školní jídelna, jejíž rekonstrukce se připravuje na letní prázdniny v roce 2011. Za vyšším stupněm vzdělání již musí děti ze Sedlce-Prčice dojíždět, jejich cílem jsou nejčastěji větší města v okolí – Sedlčany, Benešov, Příbram, Tábor, často je to i Praha. Výuku uměleckých předmětů zajišťuje Základní umělecká škola Sedlec-Prčice sídlící v historické budově na náměstí v Sedlci.
Obr. 16: Základní škola Sedlec-Prčice. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
Na území města působí také další vzdělávací zařízení, a to pobytového typu. Léta je zavedena Základní škola a dětský domov Přestavlky s kapacitou přes osmdesát míst. Nedávno
- 43 -
vybudovaný areál v Luční ulici vedle základní školy obývá Dětský domov se školou, základní škola a školní jidelna Sedlec-Prčice, tato instituce se sem přestěhovala z nedalekých Jetřichovic v roce 2006, protože tehdejší umístění v zámku již nevyhovovalo potřebám jejích obyvatel. Tento dětský domov tzv. rodinného typu (děti obývají čtyři dvojdomky) má kapacitu 64 lůžek a zaměstnává 50 pedagogů a 15 provozních pracovníků.
Obr. 17: Dětský domov v Luční ulici, celkový pohled. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
2.4.11 Cestovní ruch, rekreace a sport V současné době je cestovní ruch vnímán jako velká příležitost pro ekonomický rozvoj města Sedlec-Prčice. Díky své nepoškozené přírodě a malebné krajině se Český Merán může stát oblíbeným místem výletů a dovolených. Důležitým faktorem je zde blízkost Prahy, jejíž obyvatelé by mohli být pravidelnými návštěvníky této oblasti. Velice vhodná je pro cykloturistiku, nabízí řadu značených tras a prochází tudy významná trasa Greenways Praha – Vídeň. Mimo uvedené cyklotrasy mohou turisté využívat i místní silnice, protože na většině z nich je řidší provoz. Členitý terén uspokojí i náročnější cyklisty. Tradici má i pěší turistika, Prčice je každoročním cílem tisíců účastníků pochodu Praha – Prčice. Právě tato akce přináší městu největší publicitu, několikrát se jí zúčastnil i současný prezident Václav Klaus. Pochod se poprvé uskutečnil v roce 1966 jako pokus ujít pěšky vzdálenost sto tisíc českých loktů a od té doby je pořádán každoročně (datem je převážně třetí sobota v květnu). Největší počty účastníků zaznamenal v osmdesátých letech,
- 44 -
konkrétně v roce 1981, kdy jej šlo přes 35 tisíc pochodníků. V současné době je možno získat typický suvenýr – prčický škrpál (většinou je to plastová botička) – absolvováním jedné z tras v různých délkách z různých míst. V roce 2011 to bude 21 tras v délkách od 13 do 76 kilometrů například z Prahy, Benešova, Tábora, Sedlčan, Milevska nebo Týnce nad Sázavou. V posledních letech přibyly i trasy pro cyklisty a vozíčkáře. (www.praha-prcice.cz) Dalším známým pochodem je například jarní Čertova podkova. Ze sportovních zařízení v Sedlci-Prčici je nejrozsáhlejší fotbalový stadion TJ Sokol Sedlec-Prčice. V jeho blízkosti se nacházejí také tenisové kurty. Dětské hřiště „Na Starce“ za zdravotním střediskem nabízí i volejbalový kurt. Zimní sporty reprezentují běžecké lyžování (k dispozici jsou upravované značené běžecké trasy kolem Javorové skály) a sjezdové lyžování. Prostor pro něj nabízí areál na Monínci, menší ski areál vznikl i v Kvasejovicích. Sportovně-společenskou událostí roku bývá každoroční červnové Derby Sedlec versus Prčice, klání složené ze seriózních sportovních disciplín i jejich humorných obměn. Derby těží z odvěké rivality mezi sedleckými a prčickými a bývá hojně navštěvováno místními i cizími diváky. Nedostatkem oblasti a nevýhodou pro rozvoj cestovního ruchu je absence možnosti plavání a koupání. Kryté bazény jsou příliš daleko (Benešov, Tábor, Příbram) a rybníky nemají dostatečně čistou vodu, krátkodobě se dají využívat rybníky v Jetřichovicích, s teplejším počasím se ale i v nich zvyšuje výskyt nebezpečných sinic. Prostor pro rozvoj cestovního ruchu vidím v menších rodinných penzionech, výhodné by bylo spojení s ekologickým zemědělstvím ve formě agroturistiky. „Tvrdou“ turistiku reprezentuje Monínec s celoroční využitím sjezdovek (v létě nahradí lyžování travní lyžování nebo koloběžky a horská kola).
- 45 -
Obr. 18: Nedělní trénink mladých fotbalistů na stadionu v Prčici. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
2.4.12 Kulturní a spolková činnost Kultura
V Sedlci-Prčici nezůstává stranou zájmu ani kulturní život občanů. Nejvýznamnějším krokem ve vylepšení oblasti kultury byla loňská rekonstrukce kulturního sálu při Základní škole financovaná dotací z Regionálního operačního programu. Sál využívá nejen škola pro své účely, ale odehrávají se v něm zájezdní představení různých divadel a je využíván také pro filmová představení místního kina. Ochotnický divadelní soubor bohužel v Sedlci-Prčici chybí. Především na mladší věkové kategorie se zaměřuje Ateliér Prčice pořádající koncerty, besedy se známými osobnostmi nebo autorská čtení pod souhrnným názvem „Večery pro zahřátí“. Pořádání výstav spadá nejčastěji do kompetence Infocentra v Prčici sídlícího v budově bývalé radnice v Prčici.Významnou kulturní událostí oblasti, která svou částí zavítá i do Sedlce-Prčice, bývá i každoroční festival Podblanický hudební podzim nabízející koncerty vážné hudby. Lidovou zábavu reprezentuje plesová sezona s řadou bálů různých
- 46 -
sdružení (hasiči, myslivci, sportovci,…), v letním období to jsou zase taneční zábavy na letním parketu v zámeckém parku (posvícenský víkend) nebo na fotbalovém stadionu (ukončení Derby Sedlce proti Prčici). Městská knihovna Sedlec-Prčice funguje jako profesionální, skládá se z oddělení pro dospělé a dětského oddělení. Kromě půjčování knih z vlastního fondu o osmnácti tisících svazcích nabízí meziknihovní výpůjčky, připojení k internetu a tiskové služby. V posledních letech se dočkala obměny vybavení nábytkem i počítači díky několika finančním grantům.
Kulturní a stavební památky
Jak již bylo uvedeno v kapitole o stavebním vývoji, jsou centra Sedlce a Prčice vedena jako městské památkové rezervace, na území města je však řada dalších stavebních památek, z nichž
řada
je
zapsána
na
Ústředním
seznamu
kulturních
památek:
(http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php) •
Bolechovice – zámek, výklenková kaple
•
Dvišovice – kaple
•
Jetřichovice – zámek
•
Lidkovice – zámek, výklenková kaplička
•
Měšetice – kaple, zbytky tvrziště „Valy“
•
Prčice - kostel sv. Vavřince, zámek, socha sv. Isidora, socha sv. Jana Nepomuckého, morová kaple, most K. Burky, boží muka u silnice na Heřmaničky, židovský hřbitov, dům č.p. 71
•
Přestavlky – zámek, výklenková trojboká kaple
•
Sedlec - kostel sv. Jeronýma, kamenný kříž u č.p. 133 , kříž u hřbitova, výklenková kaple „Ježovka“, domy č.p. 43, 55, 58
•
Staré Mitrovice – tvrziště „Na ostrůvku“
•
Sušetice – sýpka u č.p. 13
•
Uhřice – tvrz č.p. 13 Uhřice
•
Veletín – polygonální stodola u č.p. 8, roubená stodola u č.p. 2
•
Včelákova Lhota – usedlost č.p. 1
•
Vrchotice – tvrz, socha Sv. J. Nepomuckého
- 47 -
Další významné kulturní památky mimo Seznam: •
poutní místo s kaplí „Dobrá Voda“ v Karhanech
•
fara Sedlec – novogotická fasáda
•
hotel Český Merán – průčelí s novorenesančním štítem
•
statky a usedlosti v místních částech
•
kaple Panny Marie Sedmibolestné v Jetřichovicích
•
drobné sakrální stavby – kaple, zvoničky, kříže, kapličky, boží muka, sochy světců
Spolková činnost
Spolkovou činnost v Sedlci reprezentují především hasiči, sborů dobrovolných hasičů zde existuje celá řada, téměř každá větší osada má svůj vlastní. Kromě činnosti spojené s tréninkem dovedností potřebných pro hašení požárů a soutěže hrají hasiči nezastupitelnou úlohu i ve společenském životě místních částí. Organizují nejen plesy, ale i drobnější celoroční akce (například celorepublikové setkání vesnic s názvem Uhřice mají pod patronátem právě uhřičtí hasiči). Dalšími aktivními spolky specifickými pro venkov jsou myslivci, rybáři nebo chovatelé. Také tyto spolky pořádají akce nejen pro své členy, ale i pro širokou veřejnost (třeba výstava drobného zvířectva je neodmyslitelnou součástí prčického posvícení). Starší občané se sdružili do Klubu důchodců, s nímž podnikají mimo jiné poznávací zájezdy po České republice i do zahraničí. Činnosti s mládeží se v minulosti věnoval Klub mladých, později se z něj vyvinul sedlecký skauting, největšího rozmachu dosahovalo zdejší skautské středisko Gaudium ve druhé polovině devadesátých let, později ale začalo trpět úbytkem dětí a následně zcela zaniklo. Jeho nástupní organizací je Turistický oddíl mládeže TOM, ten ale nevyvíjí celoroční činnost a omezuje se jen na dětský letní tábor.
- 48 -
2.5 Obyvatelstvo – demografické a sociologické ukazatele23 2.5.1 Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel v letech 1869-2011
Počet obyvatel města téměř po celou dobu evidování údajů ze sčítání obyvatel ubývá (s výjimkou sčítacího období před rokem 1880, kdy dosáhl počet
Počet obyvatel 6536 6606 6215 5692 5326 5138 4749 3866 3793 3569 3403 3202 2946 2795
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
obyvatel svého absolutního maxima). Z původního počtu šesti a půl tisíce obyvatel klesl během zhruba sto třiceti let na méně než polovinu, tedy dva tisíce devět set obyvatel. Největší význam mělo město na přelomu devatenáctého a dvacátého století, tehdy dokonce mělo status okresního města a mělo i vlastní soud a další instituce. Příčiny poklesu tkví ve snižování zemědělské výroby, která však nebyla dostatečně nahrazována průmyslovou, a proto lidé odcházeli z města jinam. Nevýhoda polohy města spočívá i v nedostatečné dopravní dostupnosti.
Tab. 3: Vývoj počtu obyvatel 1869-2011. Zdroj: www.czso.cz , Matrika Sedlec-Prčice
Vývoj počtu obyvatel v letech 1990-2011 Pohyb obyvatelstva 1990-2011 3200 3100 3000 2900 2800 2700
Graf 2: Vývoj počtu obyvatel 1990-2011. Zdroj: Matrika Sedlec-Prčice 23
Není-li uvedeno jinak, pocházejí data ze Sčítání lidu 2001.
- 49 -
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
2600
Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Stav k 1.1. 3142 3132 3013 3125 3111 3069 3054 3011 2995 2994 2983 2983 2861 2821 2814 2833 2819 2814 2808 2801 2785 2795
Počet
obyvatel
v předmětném
období
mojí
Změna
diplomové práce opět setrvale klesal. Z původních 3142
-10 -119 112 -14 -42 -15 -43 -16 -1 -11 0 -122 -40 -7 19 -14 -5 -6 -7 -16 -10
v roce 1990 až na současných 2795 k 1.1. 2011. Důvodem byl pokles počtu pracovních příležitostí, díky kterému z města odcházeli především mladí lidé. Výraznější výkyvy (v letech 1992, 1993 nebo 2002) mají na svědomí především administrativní změny v dětských domovech.
Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990-2011. Zdroj: matrika Sedlec-Prčice
Pohyb obyvatelstva v posledních pěti letech Přirozený pohyb obyvatelstva je dán rozdílem mezi narozenými a zemřelými osobami. Mechanický
pohyb
obyvatelstva
vychází
z rozdílu
mezi
počtem
přistěhovaných
a vystěhovalých osob. V Sedlci-Prčici jsou oba tyto ukazatele dlouhodobě spíše nevýhodné. Jak je patrné z následující tabulky, v posledních letech většinou převažuje počet zemřelých nad počtem narozených i počet odstěhovaných osob nad počtem přistěhovaných. I celkový přírůstek je tak vyjma posledního roku 2010 mírně záporný.
- 50 -
2006 2007 2008 2009 2010 stav k 1.1. 2819 2814 2808 2801 2785 Narození 26 27 24 26 26 Zemřelí 26 26 27 26 41 Přistěhovaní 76 40 29 33 48 Odstěhovaní 81 47 33 49 23 přirozený přírůstek 0 1 -3 0 -15 přírůstek migrací -5 -7 -4 -16 25 celkový přírůstek -5 -6 -7 -16 10 stav k 31.12. 2814 2808 2801 2785 2795 Tab. 5: Pohyb obyvatelstva za posledních pět let. Zdroj: www.czso.cz, matrika Sedlec-Prčice)
2.5.2 Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku
Muži
Ženy
85 a 80-85 75-79 70-74 65-69 60-64 55-69 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 150
100
50
0
50
100
150
Graf 3: Věková pyramida 2001. Zdroj: www.czso.cz
V grafu je znázorněna struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví. Je v něm patrné zejména výrazné snížení porodnosti ve druhé polovině devadesátých let24. Výrazná je převaha počtu mladých mužů nad ženami. Se vzrůstajícím věkem se poměr obrací, u nejstarších kategorií již dominují ženy nad muži více než pětinásobně. I v našem městě se projevují dva, pro českou populaci typické, velké kladné výkyvy – mají je na svědomí poválečné silné ročníky a také jejich děti narozené v sedmdesátých letech – tzv. Husákovy děti, generace pojmenovaná podle státních pro-populačních opatření. 24
V místní základní škole je v poslední době v ročníku jen jedna třída, což je oproti minulým letům, kdy škola patřila v oblasti k větším, výrazný úbytek.
- 51 -
2.5.3 Národnostní a náboženská struktura Státní příslušnost
% Česká republika 99,86 Slovensko 0 EU 0 ostatní státy 0,14 Tab. 6: Státní příslušnost. Zdroj: www.czso.cz
Národnost % česká 95,50 moravská 0,14 slezská 0 slovenská 0,98 romská 0,07 polská 0,07 ukrajinská 0,17 vietnamská 0,03 ostatní 0,10 Tab. 7: Národnost. Zdroj: www.czso.cz
Z tabulek vyplývá, že je obyvatelstvo města Sedlec-Prčice silně homogenní co se týče národnosti i státního občanství. Takový stav je pro menší obce v odlehlejších oblastech bez průmyslu typický. Není zde nic, co by lákalo cizince k přistěhování a zároveň je SedlecPrčice příliš daleko od hranic se Slovenskem. Velice malý je i podíl romského etnika25 (je však třeba počítat s tím, že Romové se často k romské národnosti ani nehlásí).
Náboženství
Církev římskokatolická československá husitská českobratrská evangelická slezská evangelická pravoslavná svědkové Jehovovi Adventisté sedmého dne starokatolická ostatní církve Nevěřící Nezjištěno
% 52,95 0,34 1,49 0 0,03 0,14 0 0 2,51 25,00 17,50
Největší část obyvatelstva, něco málo přes polovinu, se hlásí k římskokatolické církvi. Aktivně praktikujících křesťanů je však pravděpodobně méně. Další církve jsou zastoupeny jen okrajově. Nevěřící tvoří čtvrtinu obyvatel a téměř pětina na otázku ve sčítání neodpověděla.
Tab. 8: Náboženství – příslušnost k církvi. Zdroj: www.czso.cz
25
Významnou část obyvatel romského původu tvoří klienti Dětského domova v Luční ulici nebo Dětského domova v Přestavlkách. Tyto děti u nás mají trvalý pobyt.
- 52 -
2.5.4 Vzdělanostní struktura Kategorie bez vzdělání základní a neukončené základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborná škola a nástavba vysoká škola nezjištěno
Největší podíl na obyvatelstvu tvoří
% 0,50 30,30
kategorie
vyučení
a
lidé
se
středním
odborným vzděláním bez maturity, je jich 39,60 20,70 3,30 4,40 1,00
téměř 40 %. Následují obyvatelé se základním a
neukončeným
základním
vzděláním26.
Střední odborné vzdělání s maturitou má asi pětina obyvatel, vysokoškolského vzdělání dosáhlo jen něco přes 4 % obyvatel města.
Tab. 9: Vzdělání obyvatel ve věku nad 15 let. Zdroj: www.czso.cz
Úroveň vzdělanosti obyvatel bez vzdělání základní a neukončené základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborná škola a nástavba vysoká škola nezjištěno
Graf 4: Úroveň vzdělanosti obyvatel
2.5.5 Ekonomická aktivita obyvatelstva Ve městě převažují ekonomicky neaktivní nad ekonomicky aktivními. Z ekonomicky neaktivních mají největší podíl důchodci, cca jednu čtvrtinu, jednu pětinu tvoří žáci, studenti a učni. Ekonomicky aktivní jsou nejčastěji zaměstnanci, nezaměstnaní tvořili v době sčítání lidu 2001 jen 2,24 % ekonomicky aktivních.
26
Zde považuji za ne právě šťastnou volbu věku 15 let, kdy jsou výsledky mírně zkresleny tím, že ve věku patnácti let lidé stihli dokončit zatím pouze základní školu a ve svém vzdělávání budou dále pokračovat.
- 53 -
Ekonomicky aktivní celkem 1420 zaměstnaní celkem v % 45,96 zaměstnaní, zaměstnavatelé, OSVČ 43,11 % pracující důchodci 1,93 % ženy na mateřské dovolené 0,78 % nezaměstnaní 2,24 % Tab. 10: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zdroj: www.czso.cz Ekonomicky neaktivní celkem 1504 nepracující důchodci 23,42 % vlastní zdroj obživy 1,43 % žáci, studenti, učni 20,13 % V domácnosti 0,61 % ostatní závislé osoby 5,47 % Tab. 11: Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Zdroj: www.czso.cz
Odvětví % Ekonomicky aktivní celkem 48,20 1. zemědělství, lesnictví, rybolov 10,56 2. průmysl 23,17 3. stavebnictví 11,48 4. obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží 7,96 5. pohostinství a ubytování 5,00 6. doprava, pošty a telekomunikace 10,00 7. peněžnictví a pojišťovnictví 1,41 8. činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky 2,61 9. veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 4,37 10. školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 16,69 11. ostatní veřejné a osobní činnosti 3,94 Tab. 12: Zastoupení odvětví ekonomické činnosti. Zdroj: www.czso.cz
Odvětví ekonomické činnosti
11.
1.
10. 2.
9.
8. 7.
6. 5.
4.
3.
Graf 5: Odvětví ekonomické činnosti. Zdroj: www.czso.cz
- 54 -
Jak je patrné z tabulky a grafu, z ekonomicky aktivních obyvatel mají největší zastoupení pracovníci průmyslu, následuje školství a zdravotnictví, stavebnictví a zemědělství (to je zastoupeno celkem silně, více než deseti procenty, zatímco republikový průměr tvoří asi čtyři procenta). Desetinu tvoří zaměstnanci dopravy a pošt. Poměrně malý je podíl obchodu a oprav, za zmínku stojí ještě přes čtyři procenta podílu veřejné správy. Ostatní odvětví jsou zastoupena jen mírně.
2.5.6 Nezaměstnanost v Sedlci-Prčici Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí za měsíc prosinec roku 2010 byla míra nezaměstnanosti v okrese Příbram 11 %. Přímo v našem městě byla situace příznivější, míra nezaměstnanosti činila 8,6 %. Z celkového počtu 1420 ekonomicky aktivních obyvatel bylo 122 tzv. dosažitelných uchazečů27, k dispozici pro ně však byla pouze dvě volná pracovní místa. Pro srovnání uvádím i procenta nezaměstnaných v podobně velkých obcích okresů Příbram a Benešov: Jince a Milín shodně 12 %, Neveklov 7,9 % a Čerčany 5 %28. Ve větších městech, která jsou pro občany Sedlce-Prčice přirozenou spádovou oblastí pro hledání práce, byla situace následující: v Sedlčanech bylo 8,7 % nezaměstnaných, ve Voticích 5,5 %, v Benešově 5,9 %, v Příbrami 12 % a v Táboře nezaměstnanost dosáhla 10,1 %. (www.portal.mpsv.cz) Přestože je nezaměstnanost vnímána jako jeden z nejpalčivějších problémů v našem městě, není situace v číselném vyjádření tolik nepříznivá. Je ovšem nutno uvědomit si, že zaměstnanost je v Sedlci-Prčici podmíněna vyjížďkou mimo město, protože přímo ve městě není nabídka pracovních míst dostatečná.
27
Dosažitelní uchazeči jsou ti lidé bez práce, kteří jsou při nabídce vhodného pracovního místa schopni na něj okamžitě nastoupit, tj. nejsou u nich přítomny žádné překážky – výkon trestu, vazba, pracovní neschopnost, rekvalifikace, výkon krátkodobého zaměstnání nebo mateřská dovolená). 28 Čerčany ovšem leží v těsné blízkosti Prahy a výborné dopravní spojení umožňuje obyvatelům hledat práci v hlavním městě, tím si vysvětluji tak nízké procento nezaměstnaných.
- 55 -
2.5.7 Vyjížďka obyvatelstva Vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje z toho do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec žáci vyjíždějící denně mimo obec
1191 570 204 188 191 403 153
Tab.13: Vyjížďka do zaměstnání. Zdroj: www.czso.cz
Vzhledem k malému počtu pracovních míst přímo ve městě je vyjížďka za prací mimo
město
pro
velkou
část
občanů
každodenní nutností. Spádovými oblastmi pro hledání práce jsou okolní města – cca patnáct kilometrů vzdálené Sedlčany a Votice nebo i větší a vzdálenější (třicet až čtyřicet kilometrů) Benešov, Tábor a Příbram. Významná je i dojížďka v rámci samotné obce, z okolních místních částí se lidé sjíždějí do Sedlce za prací, službami, nákupy. Děti cestují do základní školy v Sedlci, za vyšším stupněm vzdělání již také musejí dojíždět (opět především do již zmíněných Sedlčan, Příbrami nebo Benešova, řada středoškoláků si vybírá pro své studium také pražské školy).
2.5.8 Struktura domovního a bytového fondu Období Počet % do roku 1919 172 22,87 1920-1945 114 15,16 1946-1980 291 38,70 1981-2001 175 23,27 Tab. 15: Obydlené domy podle roku postavení.
Počet % domy celkem 1076 100,00 rodinné domy 1004 93,30 bytové domy 42 3,90 trvale obydlené 760 70,60 Tab. 14: Struktura domovního fondu.
Zdroj: www.czso.cz
Zdroj: www.czso.cz
byty v rodinných byty v bytových domech domech osob na byt 2,77 2,69 osob na místnost 0,89 1,07 celková plocha na byt 92,52 63,05 obytná plocha na byt 61,26 41,95 obytná plocha na osobu 21,72 15,59 místností na byt 3,18 2,51 Tab. 16: Velikost obydlených bytů. Zdroj: www.czso.cz
- 56 -
Rok Počet 1997 7 1998 10 1999 1 2000 3 2001 8 2002 3 2003 2 2004 6 2005 2 2006 7 2007 0 2008 0 2009 11
Tab. 17: Počty nově dokončených rodinných domů v letech 1997-2009. Zdroj: ČSÚ, oddělení statistiky stavebnictví
V našem městě převažuje pro venkov typická zástavba rodinných domů. Těch je přes devadesát tři procent. Bytové domy tvoří jen méně než čtyři procenta zástavby. Přímo v Sedlci byla část z nich postavena pro zaměstnance kdysi velkého radiokomunikačního střediska v Divišovicích, zbytek umístěný v okolních vesnicích byl určen zejména pro zaměstnance zemědělských podniků. Ve městě jsou jenom tři panelové domy, z nichž jeden slouží jako dům s pečovatelskou službou. Trvale obydlených domů je sedmdesát procent, velká část neobydlených je využívána pro rekreaci.
Trvale obydlené domy pocházejí nejčastěji z let 1946 až 1980, následují domy z let 1981 až 2001. Podle údajů stavebního odboru ČSÚ, který eviduje informace o nově dokončených domech a bytech od roku 1997 bylo od té doby na území Sedlce-Prčice postaveno celkem 50 rodinných domů, bytové domy nevznikly žádné. Údaje za jednotlivé roky jsou rozepsány v tabulce. Oba typy bytů (v rodinných domech i bytových domech) jsou poměrně velké co se týče plochy i počtu osob na místnost. Stav je samozřejmě výhodnější v domech, než v bytových domech.
2.6 Rozvojové dokumenty města, regionální spolupráce, využívání dotačních titulů Město Sedlec-Prčice má zpracován územní plán, schválen byl v listopadu 2005. Jeho autorem je architektonické studio T-plan s.r.o Praha, hlavním projektantem územního plánu je Ing.arch B. Kolářová. Územní plán se v úvodu vypořádává se dříve vzniklými územně plánovacími dokumenty a rozvojovými projekty. Dále navrhuje urbanistickou koncepci, předkládá návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití včetně limitů využití a stanovení záplavových území. Podává přehled a charakteristiku vybraných ploch zastavitelného území a vymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby. Důležitou součástí je otázka doplnění a rekonstrukce technické infrastruktury, plynofikace, kanalizace a vodovodu. Z oblasti ochrany životního prostředí se územní plán zabývá návrhem zemního systému
- 57 -
ekologické stability, tedy cenných míst pro vytvoření biocenter propojených biokoridory (více viz kapitola ochrana přírody). Plán předpokládá aktualizaci v horizontu cca pěti let, zatím k ní však nedošlo (především z důvodu velkých finančních nákladů). Nedílnou součástí dlouhodobého plánování rozvoje města je určení strategií. Za tímto účelem byl v roce 2008 vytvořen a schválen dokument Strategický plán rozvoje města SedlecPrčice. Kromě definice stávající situace ve městě dokument na základě SWOT analýzy určuje budoucí rozvojové směry, kterými by se město mělo ubírat. Základní vizí je „Oživení místní ekonomiky, rozvoj přiměřeného cestovního ruchu, šetrné využití přírodního a kulturního potenciálu kraje a rehabilitace života ve venkovském prostředí.“ Pro dosažení této vize byly v závěru navrženy priority, cíle a opatření k jejich dosažení. (Strategický plán rozvoje města Sedlec-Prčice 2008) Od doby vytvoření dokumentu uplynula značná doba, některé z cílů byly splněny, jiné jsou již neaktuální, proto bylo rozhodnuto o vytvoření aktualizovaného dokumentu, který by reflektoval současnou situaci. Nová strategie města bude mimo jiné sloužit jako podklad pro tvorbu rozvojových projektů a žádosti o dotace na jejich realizaci. (Náš domov č.251/2011; 3) První snahy o spolupráci v rámci nejbližšího regionálního sousedství sahají do roku 1999. Od roku 2001 funguje tato spolupráce pod hlavičkou svazku obcí s názvem Společenství obcí Čertovo břemeno29. Členy tohoto sdružení jsou obce Borotín, Balkova Lhota, Červený Újezd, Heřmaničky, Ještetice, Jistebnice, Mezno, Nadějkov, Radkov, SedlecPrčice, Smilkov a Střezimíř. Část obcí spadá pod Středočeský kraj a druhá část do kraje Jihočeského. Donedávna bylo předsednictvím pověřeno město Sedlec-Prčice, za účelem rozsáhlejšího využívání dotací Jihočeského kraje přešlo předsednictví na Borotín. Cílem společenství je především oživení tohoto venkovského regionu, spolupráce při rozvoji technické infrastruktury, občanské vybavenosti, zaměstnanosti, ochrany životního prostředí a cestovního ruchu. (www.certovo-bremeno.cz) V roce 2007 vstoupilo Společenství obcí Čertovo břemeno jako celek do Místní akční skupiny Krajina srdce (sídlem je město Mladá Vožice v Jihočeském kraji). Jejím prostřednictvím je možné čerpat finance z Programu rozvoje venkova, konkrétně jeho osy IV Leader. V minulosti se díky těmto dotacím podařilo rekonstruovat Ateliér Prčice nebo upravit část veřejného prostranství v Měšeticích. Nejnovějším projektem MAS Krajina srdce30 je právě spuštěná Venkovská tržnice II. Cílem je vytvořit platformu pro předávání informací o konaných akcích a pro směnu či prodej místních produktů mezi občany. Součástí je 29 30
Název odkazuje na skalní útvar Čertovo břemeno, viz kapitola geomorfologie. Na projektu se participují i další MAS ze Středočeského a Jihočeského kraje.
- 58 -
i katalog podnikatelů a neziskových organizací regionu. (Náš domov č. 251/2011; 6.) (www.krajinasrdce.cz) Město v uplynulých letech žádalo také o dotace z fondů EU a dalších zdrojů financí (granty ministerstev, veřejné sbírky). Peníze byly využity pro rozvoj technické infrastruktury (na výstavbu a rekonstrukci kanalizace a vodovodu, čistírny odpadních vod, obecní kompostárny, rekonstrukci povrchů místních komunikací), občanské vybavenosti (stavba výtahu v budově zdravotního střediska, rekonstrukce kulturního sálu při základní škole, obnova vybavení v městské knihovně) či úpravu veřejných prostranství (současná rekonstrukce Vítkova náměstí v Prčici). O některých významnějších projektech bylo podrobněji pojednáno v dřívějších kapitolách. Město bohužel v minulých letech v čerpání dotačních titulů poněkud zaostávalo, nedokázalo plně využít všech možností. Současné vedení města je však odhodláno se na získávání financí z různých zdrojů více soustředit a realizovat tak co nejvíce rozvojových projektů. V nejbližším horizontu to bude rekonstrukce školní kuchyně, rekonstrukce a přístavba budovy základní umělecké školy, v dlouhodobějším plánu je i obnova náměstí v Sedlci.
2.7 Aktuální otázky týkající se situace ve městě 2.7.1 Dětský domov Luční Umístění dětských výchovných zařízení má v oblasti dlouhou tradici, v minulosti existovala pomocná internátní škola v Prčici, do současnosti přetrvalo fungování dětského domova v Přestavlkách. Dalším velkým výchovným zařízením byl dětský domov v Jetřichovicích, který sídlil v budově zdejšího zámku od doby po roce 1948 do nedaleké minulosti. Areál však již nedostačoval potřebám instituce a skončila zde možnost nájmu, bylo tedy nutno vybudovat náhradní a moderní zařízení, které vyrostlo na pozemku vedle základní školy v Sedlci a do provozu bylo uvedeno v roce 2006. Skládá se z hlavní správní a školní budovy a ze čtyř dvojdomků, ve kterých jsou ubytovány děti. O 64 umístěných dětí se stará celkem 64 zaměstnanců (pedagogických i provozních). Výstavba areálu znamenala výraznou změnu v životě města a přinesla s sebou kladné i záporné důsledky. Z pozitiv můžeme jmenovat vzniklá pracovní místa, která jsou zde velice potřebná. Zaměstnanci jsou zároveň nuceni zvyšovat si svou kvalifikaci, řada z nich si
- 59 -
doplňuje vzdělání na vysokých pedagogických školách. Areál školy může být využíván i občany města, jedná se zejména o tělocvičnu. Z negativních stránek lze vyzdvihnout kázeňské problémy dětí, na které si občané často stěžují. Jedná se o drobné krádeže, vandalismus či obtěžování žebráním o cigarety a podobně. Areál města je navíc dost rozsáhlý, jeho důsledkem je změna rázu města při celkovém pohledu.
+ Pozitiva - Negativa nabídka pracovních míst pro stížnosti občanů na problémy s dětmi obyvatele města (krádeže, vandalství) tlak na zvyšování kvalifikace zaměstnanců rozsáhlý areál ovlivňující ráz města možnosti využívání areálu školy Tab. 18: Pozitiva a negativa dětského domova v Luční ulici
Obr. 19: Areál dětského domova. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
2.7.2 Lyžařský areál Monínec Lyžařský areál Monínec se nachází v místní části Jetřichovice nedaleko nejvyššího vrcholu oblasti, Javorové skály (723 m.n.m). Lyžování zde má poměrně dlouhou tradici, předrevoluční státní podnik Rudné doly Příbram tu měl své rekreační zařízení. Sjezdovku o délce asi tří set metrů s vlekem zprovoznil TJ Tatran Sedlčany na počátku 80. let. Nynější
- 60 -
provozovatel střediska se v době možnosti čerpání evropských dotací chopil příležitosti a kolem roku 2008 areál investicí 180 milionů korun podstatně rozšířil. Stal se tak největším a nejdostupnějším lyžařským střediskem ve středních Čechách. Masivní reklama láká především o víkendech stovky návštěvníků hlavně z Prahy. V současné době má hlavní sjezdovka 1200 metrů, šířka se pohybuje v rozpětí mezi 17 a 70 metry. Její obtížnost je označena červenou barvou, kapacita čtyřsedačkové lanovky je 2400 osob za hodinu. Kromě lanovky se zde nachází i několik kratších vleků, celková přepravní kapacita je kolem 3600 osob za hodinu. Nabídka je doplněna dětským areálem se snowtubingem a dalšími atrakcemi. Dvě parkoviště pro návštěvníky mají celkovou kapacitu 500 parkovacích míst. Pro potřeby umělého zasněžování je k dispozici celkem deset sněžných děl, voda se čerpá z okolních rybníků. (PRAVDA 2009) Při rozšíření na téměř trojnásobek původní délky došlo k protažení sjezdovky téměř do vesnice Jetřichovice a k jejímu výraznému rozšíření. V horní partii při tom byla zasažena část cenného bukového lesa, který se vykácením okrajového pásu otevřel dalšímu negativnímu působení. K prodloužení bylo také potřeba přemostit silnici vedoucí k původnímu hotelu. Ve spodní části areálu vyrostla dvě zpevněná parkoviště pro několik stovek aut a budova s restaurací, půjčovnou lyží a konferenčním sálem. Postaveno bylo také několik domů s apartmány určenými k prodeji do soukromého vlastnictví. Sjezdovka je nově po celé délce osvětlená, dříve pro noční lyžování sloužil jen malý svah pod původním hotelem.
+ Pozitiva příliv financí do regionu vznik nových pracovních míst příležitost pro další místní podnikatele podpora cestovního ruchu zvýšení povědomí o regionu
- Negativa narušení krajinného rázu zvýšení dopravního zatížení
nespokojenost místních obyvatel znečištění světlem a hlukem hospodaření s vodou poškození lesního porostu energetická náročnost provozu Tab. 19: Pozitiva a negativa rozšíření lyžařského areálu Monínec
Pozitivním přínosem rozšíření areálu je jistě příliv financí do regionu, situace ohledně daňového příjmu do městské pokladny Sedlce-Prčice je však problematická, protože hlavním investorem je pražská developerská společnost Trigema. S Moníncem se pojí řada nově vzniklých pracovních míst – sezónní zaměstnanci se uplatňují v restauraci, v hotelu, jako techničtí pracovníci u vleků, v lyžařské škole, na pokladně a podobně. Výhod čerpají i provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení v nejbližším okolí. Celkově se zvýšilo - 61 -
povědomí o regionu Český Merán a posílil se jeho potenciál pro cestovní ruch během zimní i letní sezony. Naopak negativem je narušení krajinného rázu odlesněním velké části svahu, které je viditelné z města ležícího v údolí pod ním. Výrazně se zvýšila dopravní zátěž na příjezdových komunikacích, a to zejména o víkendech, kdy ve stejnou dobu přijíždějí a odjíždějí stovky osobních automobilů. To se odráží na nespokojenosti místních obyvatel (zejména obyvatele Jetřichovic trápí auta parkující téměř po celé vesnici). Z ekologických dopadů lze hovořit o problematickém hospodaření s vodou (nedaleko sjezdovky se nachází významný zdroj pitné vody), obtěžování světlem a hlukem a vysoká energetická náročnost provozu celého areálu.
Obr. 20: Lyžařský areál Monínec osvětlený pro noční lyžování. Zdroj: www.moninec.cz
2.7.3 Dálnice D3 Silniční spojení regionu Sedlce-Prčice je v současné době nedostačující. Přestože z hlediska počtu kilometrů není například od Prahy příliš vzdálen, časové nároky na překonání této vzdálenosti jsou z důvodu nekvalitního silničního spojení dost vysoké v případě hromadné i individuální dopravy. Situaci nedostatečného propojení jihu Čech
- 62 -
s hlavním městem má vyřešit dálnice D3. Historie úvah o tomto projektu sahá hluboko do minulosti, teprve v nedávné době však začínají nabývat konkrétnějších obrysů, přesto ale zůstává termín dokončení D3 nejasný. Úsek dálnice u Tábora je již v provozu, středočeskou část dálnice ale provázejí největší komplikace. Vzhledem k problémům s výběrem trasy (tzv. varianta Promika počítala s trasou podobnou současné silnici I/3; další možností bylo vedení v tzv. Západní/Stabilizované variantě přes Posázaví, proti tomuto řešení se však objevila řada protestů) se plánování razantně prodloužilo. Dálnici navíc stojí v cestě finanční problémy, podle strategie ministerstva dopravy z ledna 2011 se počítá se započetím středočeského úseku dálnice D3 až za cca osm let. Předpokládané dokončení by se tak oddálilo až na rok 2024. (ZIKMUNDOVÁ 2011) Pokud by se oblast přivedení dálnice D3 dočkala, znamenalo by to pro ni zlepšení dopravní dostupnosti (vzhledem k vysoké dojížďce za prací by se rozšířily pracovní možnosti obyvatel), pozitivní změny by zaznamenala také ve zvýšení turistického potenciálu regionu. Zvýšily by se i příležitosti pro místní podnikatele nejen v cestovním ruchu. Narůst by mohl zájem o stavební pozemky ve městě, v důsledku by to mohlo přinést i zvýšení počtu obyvatel. Z negativních dopadů jmenujme zejména ohrožení životního prostředí fragmentací krajiny, hrozbu poškození podzemních vod a zatížení způsobené zvýšenou dopravou – s tím souvisí znečištění hlukem a prachem.
+ Pozitiva - Negativa zlepšení dopravní dostupnosti oblasti ohrožení životního prostředí: zvýšení turistického potenciálu regionu fragmentace krajiny příležitost pro podnikatele hrozba poškození podzemních vod větší zájem o pozemky provozní znečištění hlukem či prachem Tab. 20: Pozitiva a negativa přivedení dálnice D3 do oblasti
- 63 -
Obr. 21: Mapa předpokládaného vedení trasy dálnice D3 v oblasti Sedlce-Prčice. Zdroj: http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/mapa-d3-1.jpg
2.7.4 Aktuální otázky – shrnutí Všechny tyto tři výše rozebrané aktuální otázky řešené v Sedlci-Prčici spojuje podobná podstata problému – město prochází přerodem a změnami, které mohou na dlouhou dobu ovlivnit jeho rozvoj a tvář. Tyto ukazatele pohybu kupředu a následování moderních trendů se mnohdy setkávají s nepochopením občanů a s kritikou. Střetávají se zde názory konzervativně smýšlejících i dynamicky orientovaných občanů.
- 64 -
3 ROZHOVORY 3.1 Rozhovor se současnou starostkou V rámci sběru dat jsem provedla rozsáhlejší rozhovor se současnou starostkou, paní Miroslavou Jeřábkovou. Moje otázky se týkaly pěti základních okruhů, minulosti, současnosti a budoucnosti města, bavily jsme se i o specifiku Sedlce-Prčice, tedy jeho vysokém počtu místních částí a jak město zvládá jejich správu. V závěru rozhovoru došlo i na různé aktuální otázky života města.
Minulost Jak se město změnilo za posledních dvacet let? V čem je největší změna k lepšímu? Co se naopak nepovedlo? Promarnilo město nějakou šanci?
Situace se podle starostky změnila k horšímu zejména v otázce počtu obyvatel. Od doby navrácení statutu města v roce 1994 jich ubylo téměř sedm stovek a číslo se zastavilo na necelých 2800 obyvatelích. Jako základní problém se jeví být nedostatek pracovních příležitostí, v posledních dvaceti letech totiž zanikly podniky drobné výroby s počtem zaměstnanců kolem dvaceti, dnes z nich zbyly jen asi dva. Pro občany z toho vyvstala nutnost dojíždět za prací, co se týče spádových oblastí, jsou možnosti celkem pestré – lidé dojíždějí do Sedlčan, Votic, Příbrami, Benešova, Tábora, dost jich míří až do Prahy. S tím souvisí dopravní obslužnost, která se také zhoršila, z důvodu úspor se zredukovala jen na tu základní, tedy autobusy ráno do většího města a odpoledne zase nazpět. Naopak občanskou vybavenost považuje starostka za stejnou nebo možná i lepší, například zdravotnictví pokrývá základní i doplňující služby – je k dispozici praktický i dětský lékař, zubař, chirurg, gynekolog, stejně tak i lékárna, rehabilitace, nebo pedikúra. Zachovány zůstaly základní obchody a služby, i když u nich by mohla být nabídka pestřejší. Ohledně celkového vzezření registruje starostka zlepšení, díky aktivitám majitelů, kteří rekonstruují své nemovitosti, je vidět aspoň malý posun a město již nepůsobí tak šedivě a jednotvárně. Horší situace je u městského majetku, tam chybí finance, zejména pro opravy komunikací. Školství si také zachovává svou původní úroveň navzdory silnému úbytku žáků, kteří již naplní v každém ročníku jen jednu třídu. Náklady na provoz školy tím pádem rostou, ale vzdát se školy by bylo tragické, také
- 65 -
vzhledem k velké spádové oblasti, kterou škola pokrývá (Heřmaničky, Červený Újezd, Nechvalice). Školu a školku se zatím nepovedlo opravit, ale stáří jejich budov to již bude brzy vyžadovat. Například mateřská školka sídlí v montované budově s uplynulou životností. Možností by bylo postavit novou, ale to město vlastními prostředky nezvládne a dotaci by dostalo pouze v případě, že by poptávka převyšovala nabídku, v současnosti je však kapacita naplněna. Zbývá tedy alternativa postupné rekonstrukce jednotlivých pavilonů, možnost přestěhovat školku do budovy základní školy se nejeví jako vhodná. Jako promarněnou šanci hodnotí starostka nečinnost předchozího vedení města ohledně projektů na období let 20072013. Projekty pro toto období nebyly včas připraveny k podávání a nyní jsou finanční zdroje již téměř vyčerpané. Město své projekty podávalo až v roce 2009, podle starostky ale měly být projekty připraveny už na rok 2006 a poté se měl podávat každý rok minimálně jeden další. Podařilo se tak získat finance jenom na opravu kulturního sálu a na první etapu rekonstrukce náměstí v Prčici. Nyní je třeba čerpat maximum ze všech možných dotačních titulů regionálního operačního programu.
Současnost Jaký faktor nejvíce ovlivňuje situaci ve městě? Zasáhla nějak do jeho rozvoje ekonomická krize? Co obyvatele motivuje k životu zde? Co tu naopak lidem chybí a je pro ně důvodem k odchodu? Mají obyvatelé zájem podílet se na rozvoji města?
Podle názoru starostky jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím současný stav města finance. Město bohužel nebude mít nikdy dost peněz na opravu veškerého svého majetku, který buď již chátrá, nebo v dohledné době chátrat začne – komunikací, budov, pečovatelského domu, zdravotního střediska… I do života našeho města zasáhla krize, s tím klesají i jeho rozpočtové příjmy. Prioritou jsou proto nyní projekty bez dodatečných nákladů, je třeba dělat spíše to, co do budoucna finance naopak ušetří (jako je například úsporné veřejné osvětlení). Město má rozpočet kolem třiceti milionů, po zaplacení všech nutných výdajů jako jsou peníze na školu, údržbu komunikací, správu, údržbu zeleně a podobně, zbývá na investice asi kolem tří milionů. Při současné ceně jednoho a půl milionu za kilometr komunikace tak můžeme opravit dva kilometry silnice ročně, což je opravdu málo. Jedinou možností je tedy využívání dotací.
- 66 -
Motivací pro život zde je určitě klid a krásná příroda. Potřebu odcházet nemají starší lidé, kteří zde žijí celý život a mají náš region rádi. Lidé se sem mohou stěhovat i za levnějším životem, v určitých oblastech jsou náklady na život na venkově nižší (například bydlení, naopak nákupy zde mohou být dražší). Náš region se nyní stává známější díky areálu na Monínci. Více lidí může přilákat i plánovaná dálnice, která sníží dojezdová vzdálenost do Prahy. Naopak chybí zde pracovní příležitosti a větší nabídka škol v okolí. Nevýhodou jsou chybějící finance na rozvojové projekty, město nyní nemůže nabídnout další nadstavbu než jen bydlení, chabé je kulturní a sportovní vyžití. Je třeba využívat alespoň toho, co máme, například právě zrekonstruovaný kulturní sál. Sportovní vyžití reprezentuje stadion čekající na rekonstrukci, pouhé fotbalové hřiště a volejbalové a tenisové kurty nestačí. Je třeba nabídku doplnit a rozšířit, třeba o aktivity pro rodiny s dětmi v místních částech, aby měly chuť tu zůstat. Palčivou otázkou je i koupání, finanční možnosti města by vystačily maximálně na přírodní koupaliště v podobně vyčlenění rybníka s čistou vodou a bez ryb. Na bazén nebudou prostředky nikdy, stavbu ani následný provoz by takto malé město finančně nezvládlo. V úvahu připadají jedině soukromé aktivity v této oblasti (například existující projekt pro Jetřichovice). Zájem obyvatel na rozvoji města je podle starostky podobný jako jinde. Někteří vyvíjejí aktivitu prostřednictvím spolků a sdružení a velmi tím pomáhají, aktivní bývají hasiči, myslivci, sokolové… Jiní se nechtějí angažovat pro něco, co nepatří přímo k jejich majetku. Výhodou je menší anonymita na venkově, lidé mají větší zájem o to, co se kolem nich děje. Podle zkušenosti starostky jsou ale lidé ochotní, pokud je o něco požádá, pravidelně se obrací na hasiče jako na aktivní občany a funguje to. Malý je zájem o jednání zastupitelstva, kde by se lidé mohli nejvíce dozvědět, co se dělá nebo teprve plánuje. Pravidelně se zúčastňuje kolem pěti až šesti lidí, ale to starostka chápe jako obecný problém i jiných měst než jen Sedlce-Prčice.
Budoucnost Jak vidíte Sedlec za dalších dvacet let? Co je hlavní prioritou do budoucnosti? Co je naopak největší hrozbou? Je nějaká šance zvrátit úbytek obyvatel?
Co se týče budoucího vývoje, je starostka optimistická. Město bude podle ní na vyšší úrovni díky dálnici, zastaví se úbytek obyvatel, protože lidé objeví tento kraj. Počet obyvatel možná i vzroste zpět na hodnoty kolem tří tisíc. Město také dožene resty z minulosti - 67 -
opravením městských nemovitostí, přestože nebude peněz nazbyt a vše nebude dotažené do konce. Stabilizuje se mimo jiné i škola a školka. Větší roli bude hrát cestovní ruch, na aktivity Monínce se nabalí další penziony, restaurace… V této oblasti se městu podaří dosáhnout konkurenceschopnosti, přestože nemáme významné kulturní památky jako jsou hrady nebo zámky. Podnikatelé budou schopní kromě místních krás nabídnout i balíčky celoročních aktivit se sporty a výlety do širšího okolí (Tábor, Praha, Český Krumlov,... ). Podle starostky je prioritou do budoucnosti udržet zde trvalé obyvatele, především zajištěním občanské vybavenosti. Nyní jsou zde dostupné základní nákupní možnosti, vhodné by bylo rozšířit sortiment, navrátit prodejnu nábytku, elektroniky, oděvů, které v nedávné době zmizely. V současné době si lidé nakupují v místě, kde i pracují, což Sedlec-Prčici v tomto ohledu znevýhodňuje. Prioritou je i zajištění nabídky sportů, tato oblast nyní často figuruje ve volebních programech a jsou pro ni připraveny projekty. Město samo si nemůže dovolit dávat finanční pobídky k podnikání, ale může vyjít podnikatelům vstříc výhodnějšími nájmy v městských nemovitostech nebo ochotou při vyřizování různých povolení a pomocí při vyřizování grantů a získávání dotací. Největší hrozbou by byla situace, kdy by se nepodařilo zastavit úbytek počtu obyvatel. Pokud by se snížil počet trvale žijících osob, zejména v místních částech, i nadále by byla potřeba vše udržovat (týká se to odvozu odpadu, provozu veřejného osvětlení, místních komunikací…). Při snížení počtu obyvatel se starostka obává poklesu příjmů a menších možností investovat. Pak by nebylo možné město rozvíjet a odstartovaly by se další odchody, začarovaný kruh, který by bylo těžké přerušit… Pro město je v současnosti nereálné i zajistit bydlení. Může jen zajistit kulturní a sportovní vyžití lidí po práci, přestože je nutné tyto akce dotovat a nebudou výnosné. Lidé, kteří je navštěvují, by pak museli jezdit jinam a neměli by důvod tu zůstávat.
Místní části versus centrum Jak město zvládá správu tak vysokého počtu místních částí? Jak se tomu muselo přizpůsobit? Co je na tom nejproblematičtější? Přináší nám tato skutečnost také nějaké výhody? Setkala jste se někdy s názorem, že se problémy centra upřednostňují před rozvojem místních částí?
- 68 -
Vysoký počet místních částí přináší problémy hlavně v otázce zabezpečení základních funkcí, jako jsou místní komunikace, veřejné osvětlení, odklízení sněhu, údržba zeleně, odvoz odpadů. Všechny tyto činnosti odčerpávají prostředky z rozpočtu. Rivalita mezi místními částmi je známá hlavně mezi Sedlcí a Prčicí, lidé z ostatních obcí jinak podle starostky situaci chápou. Vědí, že centrum slouží všem, hlavně se jedná o zdravotní středisko nebo základní a mateřskou školu. I na vesnice se ale musí brát ohled, v každé z nich je minimálně autobusová čekárna, hasičárna, kontejnery na tříděný odpad a veřejné osvětlení, což všechno potřebuje údržbu a opravy. Při sestavování rozpočtů se vždy vychází z porovnání akutnosti jednotlivých zásahů.
Ostatní aktuální záležitosti Jak bude pokračovat rekonstrukce Vítkova náměstí v Prčici (i vzhledem k archeologickým nálezům)? Počítá se pak i se Sedleckým náměstím? Jak město ovlivní výstavba dálnice D3? Jedním z posledních dokončených projektů je kompostárna, jak funguje?
V současné době (říjen 2010) zdržely práce na náměstí archeologické průzkumy. Po nálezu střepů ze 13. a 14. století a základů domů z doby před velkým požárem v roce 1701 bylo nutno informovat příslušné orgány, tedy Národní památkový ústav. Práce se sice protáhnou, ale v této situaci se většinou vyhovuje žádostem o prodloužení čerpání dotace a termíny se mohou posunout. První etapa rekonstrukce je plánována do dubna, v listopadu až prosinci budou známy výsledky přidělování dotací na druhou část rekonstrukce. V březnu až dubnu 2011 by pak měla být započata a v listopadu by mělo být náměstí kompletní. Pro Náměstí 7. května v Sedlci je pak již témě hotová dokumentace. Zde se ale vynořuje již zmíněný problém s pozdě podanými dotačními žádostmi, finance v Regionálních operačních programech určené na úpravy veřejných prostranství budou již pravděpodobně vyčerpány. Existuje ještě šance, že bude možné přealokovat zdroje z jiné části ROP a v příštím roce bude vyhlášena ještě jedna výzva. Rizikem je, že nedostaneme finance na další náměstí, když jsme již jednou na tuto oblast čerpali. Pak se bude muset rekonstrukce financovat z vlastních zdrojů, protože například stav vodovodního potrubí v oblasti náměstí je havarijní. Předpokládaná částka činí asi dvacet milionů korun.
- 69 -
Obr. 22: I. etapa rekonstrukce Vítkova náměstí v Prčici, stav v březnu 2011. Zdroj: Vlastní fotodokumentace autorky
V otázce dálnice D3 vidí starostka pozitiva i negativa. Pokud se jí někdy město dočká, rozhodně bude mít kladný přínos v podobě zkrácení dojezdové vzdálenosti do Prahy a Benešova. Co se týče veřejné dopravy, bude město jednat o možnosti zajíždění autobusů až do Sedlce-Prčice. Dálnice dle starostky napomůže i cestovnímu ruchu, například lyžařský areál na Monínci pak přitáhne na víkendy nebo večerní lyžování ještě více návštěvníků. Negativem bude zvýšení hluku, ale město již podalo požadavky do projektové dokumentace na odhlučnění stěnami a zelenými pásy. Stejně tak se připomínkuje i ochrana vodních zdrojů. V dálnicí souvisí i obchvat Sedlce-Prčice, aby se kamiony dosud projíždějící z Milevska na Prahu již nedostaly přímo do centra města. Kompostárna bude mít spíše omezený rozsah, zpracovávat má odpad z veřejné zeleně, na podzim 2010 je naplánováno její zavážení a uvedení do provozu. Technologie ale není navržena na BRKO, ten by se v budoucnu měl zpracovávat v kompostárně v Sedlčanech nebo v plánovaných bioplynových stanicích v Klučenicích nebo Dublovicích. (Zdroj: osobní rozhovor se starostkou ze dne 4. 10. 2010)
- 70 -
3.2 Názory bývalých starostů Prvním dvěma starostům, Jaroslavu Krejčímu (ve funkci od roku 1990 do roku 1994) a Antonínu Podzimkovi (ve funkci od roku 1994 do roku 2000) bylo položeno několik otázek ohledně vývoje ve městě během posledních dvaceti let a jejich názorů na budoucí rozvoj města. Konkrétně jsem chtěla vědět, jak by oba pánové krátce popsali naše město, dále jsem se ptala, co se podle jejich názoru za oněch dvacet let nejvíce povedlo a naopak, co se tolik nepodařilo. Také jsem se jich dotázala, jakým výzvám bude Sedlec-Prčice v budoucnosti čelit a jak vidí město za dalších dvacet let. V následujících řádcích se pokusím jejich myšlenky interpretovat. Pan Krejčí si myslí, že označení město je pro Sedlec-Prčici příliš silné slovo, protože má spíše znaky spádového venkovského městečka se zajímavou historií a krásnou okolní přírodou. Právě v tom vidí velký potenciál, jenž v budoucnu jeho obyvatelé s rozumem a citem využijí. Sedlec-Prčice má podle něj silný genius loci, ale v minulosti (zvláště v socialismu) bylo necitlivou výstavbou a bouráním trochu poničeno. V poslední době se hodně zapracovalo na vzhledu městečka, a i když stále vidí velké nedostatky, zlepšilo se životní prostředí díky nové čističce odpadních vod a zavedení plynu. Sedlec-Prčice se pomalu stává malým centrem turistického ruchu, který snad přinese i tolik potřebné pracovní příležitosti. Jako nezvládnutou oblast vidí pan Krejčí setrvalý úbytek obyvatel, zvláště mladých vzdělaných lidí. To považuje za největší bolest městečka a vlastně celého venkovského regionu. Největší výzvou do budoucnosti bude nejspíše vytvořit a udržet v městečku početnější střední vrstvu vzdělaných a ekonomicky stabilních lidí, kteří budou pro Sedlec-Prčici do budoucna základním kapitálem a to nejen v oblasti ekonomické, ale především duchovní. Co se týče budoucnosti, je velký optimista, možná trochu i vizionář a v této otázce má jasno. Za 20 let bude naše městečko hezké, upravené výletní, turistické a rekreační místo s kvalitními službami pro návštěvníky i místní obyvatele, s dobrou veřejnou infrastrukturou a hlavně místem, kde bude stát za to žít. Pro to je odhodlán udělat vše, co je v jeho ještě zbývajících silách. Druhý bývalý starosta pan Podzimek vidí Sedlec-Prčici jako historické dvojměstí v krásné přírodě s ideálními podmínkami pro odpočinek a turistiku. Změny za posledních dvacet let hodnotí kladně. Povedlo se stabilizovat samosprávu a vytvořit občanům nakloněný městský úřad a vzbudit zájem mladých lidí o dění ve městě. K tomu, co se povedlo nejvíce, přičítá rozkvět areálu Monínec, volbu M. Jeřábkové do funkce starostky, zavedení plynu do
- 71 -
pěti lokalit, vytvoření kvalitního informačního střediska, uzavření partnerského vztahu k městu Sutton Bridge ve Velké Británii a zahájení rekonstrukce Vítkova náměstí v Prčici. K tomu, co se nepovedlo nejvíce, řadí pokles počtu obyvatel městečka a volbu předchozí starostky. Je toho názoru, že v době jejího působení jsme nevyužili řadu nabízejících se možností čerpání dotací ze státního rozpočtu i z prostředků EU. Za výzvu do budoucna považuje zastavení úbytku obyvatel, dokončení úpravy Vítkova náměstí v Prčici a sehnat prostředky na úpravu Náměstí 7. května v Sedlci, dokončit rekonstrukci školní jídelny i samotné školní budovy a taktéž vyřešit otázku mateřské školy, která technicky již dávno nevyhovuje. Dále bude třeba vytvořit pracovní místa pro mladé lidi, aby neodcházeli za prací do měst. Za dvacet let vidí Sedlec-Prčici jako město sice neveliké, jehož sláva se možná hvězd nedotýká, ale kde žije pět tisíc spokojených obyvatel, z nichž valná část je živa z turistiky. (Zdroj: Rozhovor se dvěma bývalými starosty, únor 2011)
3.3 Názory starostů – shrnutí Názory bývalý starostů a současné starostky jsou celkem jednotné, všichni shodně uvádějí jako velkou nevýhodu nedostatek pracovních míst v regionu. Podle nich se také v posledních letech zanedbalo získávání peněz prostřednictvím různých dotačních titulů. Jednotní jsou i v otázce potřeby udržet v oblasti dostatek trvalých obyvatel, zejména těch mladších a vzdělaných. Všichni činitelé jsou v otázce budoucnosti města optimističtí, rozvoj se podle jejich názoru bude opírat zejména o cestovní ruch. Nutnou podmínkou pro to je nabídka kvalitních služeb a vytvoření odpovídající infrastruktury. Z jejich slov vyzařuje zájem o město a jeho záležitosti a silná citová vazba k Sedlci-Prčici.
- 72 -
4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Za účelem získání primárních dat o názorech občanů Sedlce-Prčice bylo v lednu 2011 provedeno dotazníkové šetření31.
4.1 Postup šetření Šetření bylo provedeno formou dotazníků pro občany Sedlce-Prčice. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím základní školy a mateřské školy32. Dotazníky byly k dispozici i v městské knihovně, odtud jich ale přišlo zpět zanedbatelné množství. Celkem bylo rozdáno 250 dotazníků, k závěrečnému vyhodnocení bylo použitelných 160 kusů, tedy 64 % (ostatní se buď nevrátily, vrátily nevyplněné, vyplněné nedostatečně nebo bylo vyplnění odmítnuto u rodičů dětí, které dojíždějí do škol z obcí mimo katastr Sedlce-Prčice). Šetření se tedy zúčastnilo asi 5,7 % obyvatel města. Vybraní respondenti bohužel neodpovídají rozvrstvení obyvatelstva
podle
věkové
nebo
vzdělanostní
struktury.
V důsledku
rozdávání
prostřednictvím škol měli největší zastoupení lidé v produktivním věku jak ekonomicky, tak z pohledu výchovy dětí. Tato skutečnost ale není na škodu, protože právě názory této skupiny považuji za velmi relevantní pro rozvoj venkova. Otázky v dotazníku byly převážně uzavřené, tedy nabízely výběr z několika možností odpovědi. Vyskytla se i otázka hodnotící proměny v jednotlivých oblastech pomocí výběru z nabídnuté číselné stupnice. Názory respondentů zjišťovala i jedna otevřená otázka. Identifikace respondenta z důvodu zachování anonymity zahrnovala jen původ respondenta formou výběru ze skupiny místních částí33, jeho pohlaví, věk a dosažené vzdělání.
4.2 Vzorek pro dotazníkové šetření Při vyhodnocování dotazníkového šetření se projevil důsledek jeho provedení prostřednictvím základní a mateřské školy. S největší pravděpodobností tradiční rozdělení rolí přisuzující matkám starost o školní záležitosti a domácí úkoly dětí způsobilo velkou převahu 31
Při koncipování výzkumu jsem se opírala o publikace MAJEROVÁ 2006 a VAISHAR 2005 Pokud by se v jedné rodině sešly dva dotazníky od dvou sourozenců navštěvujících školu, byl vydán pokyn, aby každý rodič vyplnil jeden dotazník. 33 Místní části byly rozděleny do tří kategorií – a) Sedlec a Prčice, b) vyjmenované osady s více než padesáti trvale žijícími obyvateli, c) ostatní osady s méně než padesáti obyvateli. 32
- 73 -
žen mezi respondenty. Ženy tvořily více než tři čtvrtiny účastníků výzkumu (přesněji 77 %), naopak mužů bylo třikrát méně (23 %).
Počet Odpověď respondentů % muž 37 23,13 žena 123 76,88 Tab. 21: Respondenti podle pohlaví
Respondenti podle pohlaví muž žena
23,13%
76,88%
Graf 6: Respondenti podle pohlaví
Rozvrstvení respondentů do věkových kategorií je opět významně determinováno způsobem distribuce dotazníků. V nejvíce zastoupené kategorii 26-40 let jsou zároveň nejčastěji rodiče školních dětí. Takovýchto respondentů bylo 64 %. Druhou velkou kategorii tvořili lidé ve věku 41 až 60 let, bylo jich 29 %. Ostatní respondenti, mladí lidé (18-25 let) a starší občané (61 let a více) se výzkumu zúčastnili jen okrajově. Tvořili 2,5 % respektive 4 % dotázaných. Počet Odpověď respondentů 18-25 4 26-40 102 41-60 47 61 a více 7 Tab. 22: Respondenti podle věku
% 2,50 63,75 29,38 4,38
- 74 -
Respondenti podle věku 18-25
4,38%
26-40
2,50%
41-60
29,38%
61 a více
63,75%
Graf 7: Respondenti podle věku
Rozdělení respondentů podle úrovně dosaženého vzdělání je následující – převažovali lidé se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou (48 %), druhý nejvyšší podíl měli vyučení (37,5 %). Následovali vysokoškoláci či absolventi VOŠ (12,5 %), podíl respondentů se základním vzděláním byl zanedbatelný (pouhá 2 %). Se vzdělanostní strukturou dle sčítání lidu není možné provést přímé srovnání z důvodu odlišné metodiky – ČSÚ zahrnul do průzkumu již občany ve věku patnácti let a členil vzdělání do více kategorií, moje šetření zahrnovalo respondenty až po dosažení 18 let věku.
Odpověď základní vyučen/a SŠ s maturitou VOŠ nebo VŠ
Počet respondentů 3 60 77 20
% 1,88 37,50 48,13 12,50
Tab. 23: Respondenti podle vzdělání
- 75 -
Vzdělání základní vyučen/a středoškolské s maturitou 12,50%
1,88%
VOŠ nebo VŠ 37,50%
48,13%
Graf 8: Respondenti podle vzdělání
Vzorek respondentů přibližně odpovídá skutečnému rozdělení trvale žijících obyvatel místních částí. V Sedlci nebo Prčici to je 54 % (1514 občanů), v obcích do padesáti stálých obyvatel je to 31 % a v nejmenších obcích s počtem obyvatel méně než padesát žije 15 % obyvatel města. Z respondentů dotazníku je téměř 51 % obyvateli Sedlce nebo Prčice, 28 % občanů z větších osad a něco málo přes 20 % lidí z nejmenších místních částí.
Počet respondentů Odpověď Sedlec nebo Prčice 81 větší osady 45 menší osady 33 chybná odpověď 1 Tab. 24: Respondenti podle bydliště
% 50,63 28,13 20,63 0,63
Bydliště respondentů Sedlec nebo Prčice 20,63%
větší osady
0,63%
menší osady chybná odpověď
50,63% 28,13%
Graf 9: Respondenti podle bydliště
- 76 -
4.3 Výsledky 4.3.1 Vztah k místu: Vztah respondentů k místu zkoumaly následující otázky, v nichž se zjišťovalo, zda se ve městě narodili a jestli mají v plánu tady setrvat i budoucnosti.
Pocházíte ze Sedlce-Prčice? V šetření odpověděla téměř polovina (přesněji 48 %) dotázaných, že se v Sedlci-Prčici narodila, v četnosti následovali občané, kteří se přistěhovali před více než deseti lety. Takových obyvatel byla třetina (číslo se blíží 34 %). Nejmenší část respondentů se přistěhovala před méně než deseti lety, tuto odpověď vybralo rovných 15 % účastníků šetření. Otázka zjišťující původ obyvatelstva vypovídá o atraktivitě místa (na takovém místě by byl dle názoru autorky vyšší počet přistěhovalých obyvatel), ale také o vztahu k místu (vysoký počet rodáků vypovídá o silném citovém vztahu k místu, který snižuje pravděpodobnost jejich odchodu).
Odpověď ano, narodil/a jsem se tu přistěhoval/a jsem se před méně než deseti lety přistěhoval/a jsem se před více než deseti lety bez odpovědi chybná odpověď Tab. 25: Původ respondentů
Počet respondentů 77 24 54 3 2
% 48,13 15,00 33,75 1,88 1,25
Původ respondentů ano, narodil/a jsem se tu
1,25% přistěhoval/a jsem se před méně než deseti lety
1,88% 33,75%
48,13%
přistěhoval/a jsem se před více než deseti lety bez odpovědi chybná odpověď
15,00%
Graf 10: Původ respondentů
- 77 -
Chystáte se zůstat zde i nadále? Vypovídající hodnotu o spokojenosti se situací ve městě má podíl obyvatel, kteří se odsud chystají odstěhovat (za prací, lepší občanskou vybaveností; překážkou ale může být vlastnictví nemovitosti v místě). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že převážná část dotázaných o stěhování neuvažuje. Účastníků ankety, kteří hodlají v Sedlci-Prčici zůstat, bylo přes 80 %. Možnost odstěhování se připouští pouhá 4 % dotázaných a 13 % zvolilo odpověď „nevím“.
Počet respondentů ano 131 ne, plánuji se odtud odstěhovat 6 chybná odpověď 2 nevím 21 Tab. 26: Plány respondentů na setrvání v místě Odpověď
% 81,88 3,75 1,25 13,13
Setrvání v místě
ano
13,13%
ne, plánuji se odtud odstěhovat
1,25%
chybná odpověď
3,75%
nevím
81,88%
Graf 11: Plány respondentů na setrvání v místě
4.3.2 Život v Sedlci-Prčici Otázky týkající se života ve městě zjišťovaly subjektivní názor účastníků šetření na změny v posledních dvaceti letech. Dále se zaměřily na péči o místní části, zájem obyvatel o dění ve městě a na jejich odhady budoucího vývoje Sedlce-Prčice.
- 78 -
Jak se podle vás v posledních dvacet letech změnily následující oblasti? Těžištěm dotazníku byla otázka číslo čtyři, jejímž cílem bylo zjistit názory respondentů na změny vybraných klíčových oblastí života města za posledních dvacet let34. Zjišťovaly se názory na změny v oblasti nabídky pracovních míst, nabídky obchodů a restaurací, dopravní situace, zdravotnictví, školství, kultury, sportovního vyžití, životního prostředí a bezpečnosti. Respondenti měli za úkol přiřadit v této otázce jednotlivým oblastem číselné hodnoty od jedné do pěti. Jednička vyjadřovala nejvýraznější změnu k horšímu, pětka největší zlepšení, trojka stav beze změny. Tabulka ukazuje procentuální vyhodnocení odpovědí účastníků výzkumu35. Následující grafy znázorňují procentuální rozvrstvení názorů občanů na změny vybraných oblastí života města za posledních dvacet let.
1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
nabídka pracovních míst 46,88 25,00 7,50 nabídka obchodů a restaurací 2,50 11,88 23,13 zdravotnictví 1,25 4,38 56,25 dopravní situace 11,25 35,00 27,50 školství 5,63 21,88 34,38 kultura 3,13 13,13 28,13 sportovní vyžití 3,13 2,50 24,38 životní prostředí 1,88 18,13 32,50 bezpečnost 20,00 31,88 21,88 Tab. 27: Změna vybraných oblastí za posledních dvacet let
34
4
5 - změna k lepšímu
bez odpovědi
6,25
1,25
1,25
40,00 23,13 11,25 20,63 34,38 39,38 29,38 12,50
10,00 1,88 2,50 2,50 6,88 16,88 5,00 0,63
0,63 1,25 0,63 3,13 2,50 1,88 1,25 1,25
V této otázce se neřešila možnost, že se někdo mohl přistěhovat před méně než uvedenými dvaceti lety. Je třeba dodat, že celkem 12% (tedy 19 kusů) dotazníků obsahovalo nesprávně vyplněnou otázku číslo čtyři, v tabulce se tato možnost přímo nevyskytuje, ale je do ní započítána (výsledky jsou tedy kalkulovány ze 141 odpovědí z celkových 160) 35
- 79 -
%
Nabídka pracovních míst 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 - změna k horšímu
2
4
3 - situace beze změny
5 - změna k lepšímu
bez odpovědi
Graf 12: Nabídka pracovních míst
Otázka nabídky pracovních míst je podle respondentů jednoznačná – takřka polovina z nich označila změny číslem jedna, jedná se tedy podle nich o výraznou změnu k horšímu. Další nejčastěji se vyskytující odpovědí byla hodnota dvě (zvolilo ji 25 % dotázaných). O změně k lepšímu co se týče pracovních míst, je přesvědčeno pouze jedno procento respondentů.
Obchody a restaurace 45 40 35
%
30 25 20 15 10 5 0 1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
4
Graf 13: Nabídka obchodů a restaurací
- 80 -
5 - změna k lepšímu
bez odpovědi
V oblasti nabídky obchodů a restaurací ve městě zvolilo 40 % účastníků průzkumu možnost „4“, 23 % ohodnotilo změny trojkou. Nabídka obchodů a restaurací se podle většinového názoru respondentů mírně zlepšila nebo zůstala stejná.
Zdravotnictví 60 50
%
40 30 20 10 0 1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
4
5 - změna k lepšímu
bez odpovědi
Graf 14: Zdravotnictví
Zdravotnictví se podle názoru 5 6% respondentů nezměnilo, druhou nejčastější odpovědí byla hodnota „4“, již zvolilo 23 % dotázaných. O změně zdravotnictví v SedlciPrčici výrazně k horšímu je přesvědčeno jen něco přes jedno procento účastníků šetření.
Dopravní situace 40 35 30
%
25 20 15 10 5 0 1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
4
Graf 15: Dopravní situace
- 81 -
5 - změna k lepšímu
bez odpovědi
Dopravní situace ve městě (jak veřejná, tak i individuální) podle názoru respondentů šetření vykazuje spíše mírné zhoršení (35 % pro hodnotu vyjádřenou dvojkou) nebo setrvalý stav (27,5 % pro „trojku“). O změně k lepšímu v oblasti dopravy je přesvědčeno jenom 2,5 % dotázaných.
Kultura 40 35 30
%
25 20 15 10 5 0 1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
4
5 - změna k lepšímu
bez odpovědi
Graf 16: Kulturní vyžití
Možnosti kulturního vyžití v Sedlci-Prčici se podle většiny respondentů v poslední době mírně zlepšily nebo zůstaly stejné. Možnost „4“ zvolilo jako odpověď 34 % dotázaných, možnost „3“ pak označilo 28 % respondentů. O zhoršení jsou přesvědčena jenom 3 % účastníků.
- 82 -
Sportovní vyžití 45 40 35
%
30 25 20 15 10 5 0 1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
4
5 - změna k lepšímu
bez odpovědi
Graf 17: Sportovní vyžití
Oblast sportovního vyžití vykazuje spíše pozitivní tendenci. Téměř 40 % dotázaných označilo možnost „4“, tedy mírné zlepšení, o setrvalém stavu je přesvědčena skoro čtvrtina respondentů, možnost „5“, neboli jednoznačné zlepšení zvolilo téměř 17 % respondentů.
Životní prostředí 35 30 25 %
20 15 10 5 0 1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
4
5 - změna k bez odpovědi lepšímu
Graf 18: Životní prostředí
V otázce životního prostředí panuje mezi respondenty názor, že se nijak výrazně nezměnilo, ale pokud ano, tak směrem k lepšímu. Trojkou ohodnotilo tuto oblast 32,5 % dotázaných občanů, čtyřku vyjadřující mírné zlepšení zvolilo 29 % respondentů.
- 83 -
Bezpečnost 35 30
%
25 20 15 10 5 0 1 - změna k horšímu
2
3 - situace beze změny
4
5 - změna k bez odpovědi lepšímu
Graf 19: Bezpečnost
V oblasti bezpečnosti ve městě se účastníci průzkumu shodli na spíše negativním nebo neutrálním hodnocení. Za mírně zhoršenou tuto oblast považuje 32 % dotázaných, za stejnou 22 % a za jednoznačně zhoršenou rovných dvacet procent účastníků šetření.
Pokud bychom tedy měli z výše uvedených hodnot vybrat ty s největší změnou v daném období, „zvítězily“ by oblasti nabídky pracovních míst s největším zhoršením a sportovní vyžití s nejlepší změnou k lepšímu. Možnost „situace beze změny“ nejčastěji účastníci volili u zdravotnictví.
Myslíte si, že se Sedlci-Prčici daří spravedlivě pečovat o rozvoj menších místních částí stejně jako o centrum? Tato otázka naráží na unikum města Sedlec-Prčice v oblasti počtu místních částí. Jak již bylo řečeno několikrát, takto vysoký počet místních částí přináší nutnost velkých finančních vydání na péči o veřejná prostranství, místní komunikaci, veřejné osvětlení a podobně. Přestože starostka v rozhovoru uvedla, že nepovažuje rivalitu mezi centrem a okolními menšími osadami za závažný problém, protože centrum slouží všem občanům města, ze šetření vyplývají poněkud jiné informace. Odpověď ano zvolilo jen 40 % dotázaných, naopak 32,5 % uvedlo, že neví a 28 % respondentů odpovědělo, že o tom nejsou přesvědčeni.
- 84 -
Odpověď Počet respondentů % ano 63 39,38 ne 45 28,13 nevím 52 32,50 Tab. 28: Názor respondentů na péči o místní části
Názor na péči o místní části 39,38%
ano ne nevím
32,50%
28,13%
Graf 20: Názor respondentů na péči o místní části
Zajímáte se o stav a dění ve městě? Zájem občanů o dění ve městě je nutným předpokladem rozvoje, proto byla zahrnuta tato otázka. Jak vyplynulo z rozhovoru se starostkou, je přesvědčena o silnějším zájmu obyvatel na venkově než ve městech. Jednání zastupitelstva ale podle ní nezaznamenávají dostatečný zájem. Z provedeného šetření vyplynulo, že jenom 7 % respondentů se zajímá o dění ve městě aktivně (například působením v komunální politice nebo v některém spolku). Největší podíl zaujímali respondenti, kteří se zajímají o dění alespoň pasivně (například čtou informační měsíčník města Náš domov), bylo jich 65 %. Naopak více než čtvrtina dotázaných (přesněji 28 %) uvedla, že se nezajímají o dění ve městě vůbec.
Počet Odpověď respondentů % ano, aktivně 11 6,88 ano, pasivně 104 65,00 Ne 45 28,13 Tab. 29: Zájem respondentů o dění ve městě
- 85 -
Zájem o dění ve městě ano, aktivně ano, pasivně
28,13%
6,88%
ne
65,00%
Graf 21: Zájem respondentů o dění ve městě
Jak vidíte budoucnost Sedlce-Prčice v příštích cca 20 letech? Převažujícím názorem o budoucnosti města v horizontu příštích dvaceti let bylo přesvědčení, že stav zůstane přibližně stejný. Zastávalo ho více než 64 % dotázaných. Druhý v pořadí byl optimistický scénář, podle kterého se stav města celkově zlepší. Tento vývoj si představuje více než čtvrtina účastníků šetření. Pesimisté, přesvědčení že stav se bude celkově zhoršovat, zaujímali mezi respondenty pouhých 8 %. Téměř dvě procenta dotázaných na tuto otázku neodpověděla.
Počet respondentů Odpověď stav se celkově zlepší 41 stav zůstane přibližně stejný 103 stav se celkově zhorší 13 bez odpovědi 3 Tab. 30: Názor respondentů na budoucnost města
- 86 -
% 25,63 64,38 8,13 1,88
Názor na budoucnost města stav se celkově zlepší
8,13% 1,88%
stav zůstane přibližně stejný
25,63%
stav se celkově zhorší bez odpovědi
64,38%
Graf 22: Názor respondentů na budoucnost města
4.3.3 Nejvýznamnější aktuální témata: Několik otázek se zaměřilo i na aktuální témata zmíněná v jedné z předchozích kapitol – zprovoznění dětského domova v Luční ulici, rozšíření lyžařského areálu Monínec a stavbu dálnice D3.
Zprovoznění dětského domova v Luční ulici mělo podle vás pro město dopad: Největší část dotázaných je přesvědčena o spíše negativním dopadu tohoto zařízení, těch bylo přes 54 %. Následuje možnost „rozhodně záporný“ s 25 %. Možnost „spíše kladný“ zvolilo 17 % účastníků výzkumu a jako rozhodně kladné hodnotí dopady zařízení pouhá 3 % účastníků šetření. Z těchto údajů vyplývá, že ani nabídka pracovních míst pro kvalifikované pracovníky u dotázaných občanů nedokáže převážit nad negativními dopady přítomnosti tohoto zařízení (útěky chovanců, slovní napadání a obtěžování žebráním, vandalismus a drobné krádeže).
Počet respondentů Odpověď % rozhodně kladný 5 3,13 spíše kladný 27 16,88 spíše záporný 87 54,38 rozhodně záporný 40 25,00 chybně vyplněno 1 0,63 Tab. 31: Názor respondentů na dětský domov v Luční ulici
- 87 -
Názor na dětský domov v Luční ulici
rozhodně kladný spíše kladný
0,63% 25,00%
3,13%
16,88%
spíše záporný rozhodně záporný chybně vyplněno
54,38%
Graf 23: Názor respondentů na dětský domov v Luční ulici
Přivedení dálnice D3 do naší oblasti podle vás bude mít dopad: V otázce předpokládaného přivedení dálnice D3 jsou obyvatelé Sedlce-Prčice poměrně optimističtí. Respondenti nejčastěji volili možnost „spíše kladný“ (46 % dotázaných) a „rozhodně kladný“ (27 % dotázaných). Za spíše záporné považuje přivedení dálnice D3 do naší oblasti 16 % a za rozhodně záporné 10 % účastníků šetření.
Počet Odpověď respondentů % rozhodně kladný 43 26,88 spíše kladný 73 45,63 spíše záporný 25 15,63 rozhodně záporný 16 10,00 bez odpovědi 3 1,88 Tab. 32: Názor respondentů na přivedení dálnice D3 do oblasti
- 88 -
Názor na dálnici D3 rozhodně kladný spíše kladný
10,00%
1,88%
26,88%
spíše záporný rozhodně záporný
15,63%
bez odpovědi
45,63%
Graf 24: Názor respondentů na přivedení dálnice D3 do oblasti
Rozšíření lyžařského areálu Monínec mělo podle vás pro město dopad: Lyžařský areál je významným rozvojovým projektem poslední doby, městu může přinést větší publicitu a je základním kamenem předpokládané budoucí orientace Českého Meránu na cestovní ruch. Kromě kladů s sebou přinesl i záporné důsledky, například v podobě ekologické zátěže a zvýšeného dopravního ruchu. Dotázaní občané rozšíření Monínce hodnotili převážně pozitivně. Jako rozhodně kladné ho uvedlo 29 % dotázaných a jako spíše kladné ho chápe 46 % obyvatel. Naopak za spíše záporné považuje rozšíření areálu 18 % účastníků šetření, za rozhodně záporné ho považuje jen 5 % dotázaných.
Počet respondentů Odpověď % rozhodně kladný 47 29,38 spíše kladný 74 46,25 spíše záporný 29 18,13 rozhodně záporný 8 5,00 bez odpovědi 1 0,63 chybně vyplněno 1 0,63 Tab. 33: Názor respondentů na rozšíření lyžařského areálu Monínec
- 89 -
Názor na lyžařský areál Monínec 0,63%
0,63%
rozhodně kladný spíše kladný
5,00% 29,38%
18,13%
špíše záporný rozhodně záporný bez odpovědi chybně vyplněno
46,25%
Graf 25: Názor respondentů na lyžařský areál Monínec
Jaká otázka, týkající se Sedlce-Prčice, je podle vás v současné době nejzávažnější? Otevřená otázka se setkala s nejmenším zájmem respondentů, zodpovědělo ji něco málo přes polovinu respondentů (přesněji 57 %). Nejčastěji uváděnými oblastmi, které účastníci šetření jmenovali, byly zaměstnanost a dopravní situace. Dotázaní občané vyjadřovali nespojenost s nedostatečnou nabídkou pracovních míst, zhoršujícím se stavem komunikací a špatnou dopravní obslužností zejména malých osad. Dále se objevovala témata jako dětský domov a s ním spojené komplikace, bezpečnost, úroveň základní školy, dálnice D3 nebo stav vodovodu.
- 90 -
5 SWOT ANALÝZA Cílem SWOT analýzy je určit silné (S – z angl. strong) a slabé (W – z angl. weak) stránky regionu v současnosti a na jejich základě definovat z vnějšku přicházející možné příležitosti (O – z angl. opportunity) a ohrožení (T – z angl. threat) pro jeho budoucí vývoj. Z provedené SWOT analýzy následně vyvozujeme strategie pro dosažení stanovených cílů. Díky aplikaci SWOT analýzy je možno plně využít předností a příležitostí a naopak minimalizovat vliv slabin a hrozeb.
5.1 Silné stránky •
atraktivní krajina, zachovalá příroda
•
nízké znečištění životního prostředí
•
členitý terén vhodný pro cyklistiku,
•
zázemí pro sport - lyžařský areál Monínec, značené cyklotrasy
•
relativní blízkost Prahy
•
genius loci centrálního souměstí i osad, zachovalost venkovského rázu oblasti
•
stabilní samospráva
•
soudržnost obyvatel a jejich vztah k místu
•
tradiční oblast chalupářů (s vazbami na předky, kteří odkud pocházeli)
•
členství ve svazcích obcí, možnosti regionální spolupráce
•
existence rozvojových projektů
5.2 Slabé stránky •
periferní umístnění na hranici krajů
•
horší dopravní dostupnost
•
chybějící železniční doprava
•
slabá technická infrastruktura (především v osadách)
•
vysoký počet místních částí
•
nízká občanská vybavenost (služby, obchody,..)
•
malá nabídka pracovních míst - 91 -
•
málo podnikatelských aktivit
•
nedostatečné využití dotací v minulém období
•
slabá veřejná doprava
•
malá porodnost – stárnoucí populace
•
chybějící koupaliště jako základ letního vyžití
5.3 Příležitosti •
cestovní ruch a turistika
•
prostor pro podnikání v CR – ubytování, stravování
•
ekologické zemědělství a agroturistika
•
předpokládaná výstavba dálnice D3
•
školství – základní i speciální (dětské domovy potřebují kvalifikované pracovníky)
•
známost regionu díky turistickým akcím (pochod Praha Prčice) a Monínci
•
využití zbývajících financí z dotačních titulů EU
5.4 Hrozby •
odchod zejména mladých obyvatel do měst (Praha!)
•
nezájem turistů o region
•
konec dotací z EU v roce 2013, následná nejistota
•
snižování rozpočtu města v důsledku snížení populace
•
úpadek veřejné dopravy
•
chátrání kulturních památek
•
zhoršující se stav komunikací
•
ohrožení životního prostředí (doprava, tvrdá turistika)
- 92 -
6 TŘI SMĚRY STRATEGIE ROZVOJE Na základě výše uvedených bodů SWOT analýzy, tedy vymezení silných a slabých stránek mikroregionu, a určení vnějších příležitostí a hrozeb, které jej potenciálně mohou ovlivnit, se pokusím vytvořit návrh strategie dalšího rozvoje města Sedlec-Prčice. Doporučení můžeme rozčlenit do tří kategorií – strategie pro maximalizaci užitku trvale žijících obyvatel města a jeho místních částí, strategie pro přilákání návštěvníků a turistů do regionu a strategie pro krajinu a přírodu. Komplexní rozvoj oblasti je však podmíněn souladem mezi všemi zmíněnými úrovněmi. Všechny tři kategorie spolu těsně souvisí a upřednostňování jedné před ostatními by mohlo vést k nerovnováze mezi nimi. Zároveň je možné předpokládat, že rozvoj v jedné oblasti pozitivně ovlivní další oblast a nastartuje rozvoj. Synergický efekt je pak nesporným důsledkem.
6.1 Strategie pro obyvatele Klíčovým prvkem zachování úrovně města Sedlec-Prčice je zvýšení nebo alespoň udržení stávajícího počtu obyvatel, především v místních částech. Aby byli občané ve městě spokojení, je potřeba zachovat občanskou vybavenost a dále ji rozvíjet. Rozhodující je také dostupnost pracovních míst. Protože jsou občané z velké části odkázáni na dojížďku za prací, je důležitým faktorem udržet spojení s okolními většími městy pomocí veřejné dopravy. Vzhledem k její klesající podpoře ze strany Středočeského kraje musí město částečně doplácet na dopravu z vlastního rozpočtu. Důležitá je také podpora podnikatelských aktivit občanů. Jelikož město nemůže investovat velké finanční částky, mělo by vycházet vstříc alespoň při pronajímání městských prostor a poskytnout minimálně morální podporu při rozjezdu podnikání. Kromě zajištění existenčních záležitostí je pro spokojený život občanů potřebné také zachovávání soudržnosti občanů. V oblasti využití volného času, společenského a kulturního života má město poněkud větší možnosti, pro občany pořádá široké spektrum akcí. Je vhodné dále podporovat i občanské iniciativy usilující o rozvoj města. Rozvoj města pro občany je nejvýhodnější volbou pro zacílení projektů a čerpání dotačních financí, protože pouze město se spokojenými občany a s dostatečnou infrastrukturou může mít potenciál pro rozvoj další zvolené priority, tedy cestovního ruchu.
- 93 -
6.2 Strategie pro turisty Aby město bylo schopno dostát svému cíli orientovat se na cestovní ruch, musí být schopno nabídnout potenciálním návštěvníkům dostatečně kvalitní služby a zázemí. To souvisí i s výše uvedeným podnikáním, nedostatečná nabídka je nyní ve městě například v sektoru ubytovacích a stravovacích zařízení. Pro zvýšení atraktivity je třeba zvolit vhodnou formu interpretace místního dědictví a vybranými komunikačními kanály propagovat region navenek. Turistům, kteří k nám zavítají, musíme být schopni představit náš kraj živou a poutavou formou. V ideálním případě zaujme náš region návštěvníky natolik, že se sem budou znovu rádi vracet a doporučí jej dále jako zajímavé místo ke strávení dovolené.
6.3 Strategie pro krajinu a přírodu Poměrně nenarušená a zachovalá krajina a příroda regionu je velkou devizou pro rozvoj turismu, je však potřeba správně odhadnout míru zásahů, které si v ní můžeme dovolit udělat. Za vhodnější považuji šetrné formy cestovního ruchu, které nebudou krajinu dále zatěžovat, tedy takzvaný měkký turismus. Žádoucí napojení regionu dálniční sítí by mělo také respektovat hodnoty okolní krajiny a minimalizovat dopady na životní prostředí, ačkoli se jim samozřejmě nelze zcela vyhnout. Aktuálně bylo možné se k projektu dálnice vyjádřit v řízení EIA. Zarážející je absence ekologického zemědělství v oblasti, byla by škoda nevyužít jeho potenciál pro šetrné obhospodařování krajiny a opomenout v možnostech cestovního ruchu agroturistiku.
- 94 -
7 ZÁVĚR V posledních dvaceti letech urazilo město Sedlec-Prčice veliký kus cesty za svým cílem stát se městem příjemným pro život svých obyvatel i pro návštěvníky a turisty. Změnilo se v mnohých ohledech jak k lepšímu, tak k horšímu. Zapracovalo se na rozvoji technické infrastruktury a občanské vybavenosti, došlo k ustanovení moderní městské samosprávy a její stabilizaci. Negativní trendy se projevily v porevolučním útlumu nabídky pracovních míst, posílila se nutnost vyjíždět za prací mimo místo bydliště. Úbytek pracovních míst může vyvážit orientace na cestovní ruch, úspěch této strategie však závisí na účinné propagaci regionu a na kvalitě služeb nabízených potenciálním turistům. Svou roli hrají i sociální služby, oblasti péče o děti a staré občany také zaujímají významné místo ve spektru pracovních činností. Přesto ale zbývá mnoho rozvojových úkolů i do budoucnosti. Mnozí občané mají tendenci proti výrazným změnám protestovat. Je však třeba zamyslet se nad tím, zda by bylo vhodné a možné život ve městě zakonzervovat v současném stavu. Pokud budou změny plánovány a prováděny s citem a ohledem na dosavadní vývoj, může si město i v budoucnosti zachovat jedinečný charakter a posílit svou atraktivitu pro život i cestovní ruch. Velkou výzvou je zastavení populačního úbytku, občané sami mohou výrazně přispět k rozvoji regionu. Co se týče možných variant vývoje, daly by se využít modelové kategorie projektu Geografie malých měst. Dá se říci, že v „optimistickém scénáři“ by bylo možné charakterizovat Sedlec-Prčici jako „polyfunkčně rozvinuté malé město, středisko venkovského zázemí – nedostatek velkých a středních měst v jeho okolí a zpravidla složité dopravní podmínky zajišťují uchování či dokonce rozvoj centrální funkce; vzhledem k odlehlosti mikroregionu však jsou rozvojové perspektivy nevelké“, v horším případě by naplňovala definici: „města, které se postupně ruralizuje; z objektivních nebo subjektivních důvodů se mu nepodařilo rozvinout žádnou perspektivní funkci a jeho život se přibližuje životu venkovských obcí; přesto zpravidla zůstává v rámci venkova lépe vybaveným sídlem s rozvinutějším lokálním trhem.“ (VAISHAR 2003; 7)
- 95 -
POUŽITÉ ZDROJE Literární zdroje: BINEK J. a kol.,2009: Synergie ve venkovském prostoru. GaREP Publishing, Brno, 96 s. DEMEK J. a kol, 2006: Zeměpisný lexikon ČR. Hory nížiny. AOPK ČR, Brno, 580 s. HABART Č., 1994: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, díl IV. Alfaprint, Sedlčany, 756 s. FIALA M., 2007: Tisíc let správy Českého Meránu, s. 103-118. In: JANKA O. (eds.): Český Merán Vlastivědný sborník 2006/2007. Městský úřad, Sedlec-Prčice, 152 s. JANKA O., 2009: Svatí na mostě, s. 61-64. In: JANKA O. (eds.): Český Merán Vlastivědný sborník 2009. Městský úřad, Sedlec-Prčice,160 s. KESTŘÁNEK J. a kol., 1984: Vodní toky a nádrže: Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 315 s. KOFROŇ J., 1996: Městský znak Sedlec-Prčice, s. 77-89. In: KOFROŇ J. (eds.): Český Merán Sborník 1996. Městský úřad, Sedlec-Prčice, 123 s. KOVALOVÁ M., 1999: Geologie Českého Meránu a jeho okolí, s. 64-82. 128 s. In: KOFROŇ J. (eds.): Český Merán Sborník 1999. Městský úřad, Sedlec-Prčice, 152 s. KOVAŘÍK V., 2000: Přírodní park „Jistebnická vrchovina“, s. 4-11. In: KOFROŇ J. (eds.): Český Merán Sborník 2000. Městský úřad, Sedlec-Prčice, 145 s. KRATOCHVÍL Z., 1996: Krajina zvaná Český Merán, dva způsoby pohledu na krajinu, s. 652. In: KOFROŇ J. (eds.): Český Merán Sborník 1996. Městský úřad, Sedlec-Prčice, 123 s. KUČA, K., 2004: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Pro-Sto. Libri, Praha, 880 s. MAJEROVÁ V., 2006: Český venkov 2006: Sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. Česká zemědělská univerzia, Praha, 126 s. MUSIL J., MŐLLER J., 2006: Vnitřní periferie České republiky, sociální soudržnost a sociální vyloučení. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Praha, 52 s. NEŐHAUSLOVÁ Z., 1998: Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky: textová část. Academia, Praha, 341 s. PLUT D., VAISHAR A., 2007: Theoretical background to sustainability issues in small towns, s. 15-25. In: LAMPIČ, B. ŠPES, M. a kol. Sustainable development of small towns. Univerzita v Ljubljani, Ljubljana, 168 s.
- 96 -
TOLASZ R., 2007: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav; Univerzita Palackého v Olomouci, Praha; Olomouc, 255 s. TYWONIAKOVÁ J., 1997: Významní rodáci, s. 85-90. In: : KOFROŇ J. (eds.): Český Merán Sborník 1997. Městský úřad, Sedlec-Prčice, 148 s. TOMÁŠEK M., 1995: Atlas půd České republiky. Český geologický ústav, Praha, 36 s. ISBN: 80-7975-198-3 VAISHAR A., 2003: Grantový projekt Geografie malých měst, s. 4-11. In: VAISHAR A. (eds.), Geografie malých měst 2003. Regiograph, Brno, 132 s. VAISHAR A., 2005: Geografie malých měst 2005. Ústav geoniky AV ČR, Ostrava. 112 s.
Internetové zdroje: BUDŇÁKOVÁ M. (eds.), 2009: Situační a výhledová zpráva Půda. Ministerstvo zemědělství, Praha, 93 s. Dostupné online: http://eagri.cz/public/web/file/45535/puda_11_2009.pdf [cit. 29.3.2011] HAVLÍČEK, T. a kol. 2005: Vybrané teoreticko-metodologické aspekty a trendy geografického výzkumu periferních oblastí, s. 6-24. In: NOVOTNÁ M. (eds.), Problémy periferních oblastí. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha, 184 s. Dostupné online: http://www.periphery.cz/download/nectiny.pdf [cit. 29.3.2011] PRAVDA P., 2009: Monínec, malé Alpy v srdce Čech. Dostupné online: http://cestovani.idnes.cz/moninec-male-alpy-v-srdci-cech-d2g/ig_zima.asp?c=A090115_143526_ig_zima_tom [cit. 29.3.2011] VAISHAR A., ZAPLETALOVÁ J., 2009: Small towns as centres of rural micro-regions, European Countryside, 1 (2): 70-81. Dostupné online: http://versita.metapress.com/content/w7p7282292l48735/fulltext.pdf [cit. 29.3.2011] ZIKMUNDOVÁ M., 2011: Dálnice D3 povede přes střední Čechy možná až za dlouhých třináct let. Dostupné online: http://praha.idnes.cz/dalnice-d3-povede-pres-stredni-cechymozna-az-za-dlouhych-trinact-let-1g4-/praha-zpravy.asp?c=A110111_1512517_prahazpravy_sfo [cit. 29.3.2011] www.atelier-prcice.cz Webové stránky Atelieru Prčice [cit. 29.3.2011] www.certovo-bremeno.cz Webové stránky Společenství obcí Čertovo břemeno [cit. 29.3.2011] www.ceskedalnice.cz Webové stránky o českých dálnicích www.csopvlasim.cz/blanickyrytir/ Webové stránky Českého svazu ochránců přírody Vlašim, který organizuje udílení ocenění Blanický rytíř [cit. 29.3.2011]
- 97 -
www.czso.cz Webové stránky Českého statistického úřadu [cit. 29.3.2011] www.ddsedlec.cz Webové stránky Dětského domova, základní školy a školní jídelny SedlecPrčice [cit. 29.3.2011] www.dalnice-d3.cz Webové stránky o dálnici D3 [cit. 29.3.2011] www.eagri.cz Webové stránky Ministerstva zemědělství ČR [cit. 29.3.2011] www.geoportal.cenia.cz Geoportál agentury Cenia [cit. 29.3.2011] www.geoportal.cuzk.cz Geoportál Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [cit. 29.3.2011] www.krajinasrdce.cz Webové stránky Místní akční skupiny Krajina srdce www.kr-stredocesky.cz Webové stránky Středočeského kraje [cit. 29.3.2011] www.mapy.cz Portál Mapy.cz [cit. 29.3.2011] www.monumnet.npu.cz Webová databáze Národního památkového ústavu [cit. 29.3.2011] www.portal.mpsv.cz Integrovaný portal Ministerstva práce a sociálních věcí [cit. 29.3.2011] www.praha-prcice.cz Webové stránky pochodu Praha – Prčice [cit. 29.3.2011] www.sedlec-prcice.cz Webové stránky města Sedlec-Prčice [cit. 29.3.2011]
Další zdroje: Náš domov – informační měsíčník Městského úřadu Sedlec-Prčice 1/1990 – 251/2011 Územní plán města Sedlec-Prčice, 2005, T-Plan a.s.,Praha Strategický plán rozvoje města Sedlec-Prčice 2008 Dostupný online: http://www.sedlecprcice.cz/files/rozvojova-strategie/strategie-Sedlec-Prcice-2008.pdf [cit. 29.3.2011]
- 98 -
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Vyznačení katastrálního území v mapě Obr. 2: Mapa s vyznačením nejdůležitějších vazeb na okolní města Obr. 3: Mapa rozmístění osad - místních částí Obr. 4: Geologická mapa Českého Meránu Obr. 5: Mapa potencionální přirozené vegetace Obr. 6: Mapa ÚSES, jasně zelenou barvou je vyznačen Cunkovský hřbet. Obr. 7: Stará školní budova. Obr. 8: Znak města Sedlec-Prčice Obr. 9: Historická mapa města z poloviny 19. stol. Obr. 10: Přestavlky – ukázka necitlivě umístěné budovy Obr. 11: Budova pošty v Sedlci. Obr.12: Areál ČOV na břehu Sedleckého potoka Obr. 13: Pohled do areálu sběrného dvora v Sedlci Obr. 14: Budova zdravotního střediska v Sedlci Obr. 15: Pohled do dvora prčické LDN, kde vyrostla nová budova Obr. 16: Základní škola Sedlec-Prčice Obr. 17: Dětský domov v Luční ulici, celkový pohled Obr. 18: Nedělní trénink mladých fotbalistů na stadionu v Prčici Obr. 19: Areál dětského domova Obr. 20: Lyžařský areál Monínec osvětlený pro noční lyžování Obr. 21: Mapa předpokládaného vedení trasy dálnice D3 v oblasti Sedlce-Prčice Obr. 22: I. etapa rekonstrukce Vítkova náměstí v Prčici, stav v březnu 2011
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Využití území Graf 2: Vývoj počtu obyvatel 1990-2011 Graf 3: Věková pyramida 2001 Graf 4: Úroveň vzdělanosti obyvatel Graf 5: Odvětí ekonomické činnosti Graf 6: Respondenti podle pohlaví Graf 7: Respondenti podle věku Graf 8: Respondenti podle vzdělání Graf 9: Respondenti podle bydliště Graf 10: Původ respondentů Graf 11: Plány respondentů na setrvání v místě Graf 12: Nabídka pracovních míst Graf 13: Nabídka obchodů a restaurací Graf 14: Zdravotnictví Graf 15: Dopravní situace Graf 16: Kulturní vyžití Graf 17: Sportovní vyžití Graf 18: Životní prostředí Graf 19: Bezpečnost Graf 20: Názor respondentů na péči o místní části
- 99 -
Graf 21: Zájem respondentů o dění ve městě Graf 22: Názor respondentů na budoucnost města Graf 23: Názor respondentů na dětský domov v Luční ulici Graf 24: Názor respondentů na přivedení dálnice D3 do oblasti Graf 25: Názor respondentů na lyžařský areál Monínec
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Počet obyvatel místních částí Tab. 2: Klimatické údaje o oblasti Tab. 3: Vývoj počtu obyvatel 1869-2011 Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel v letech 1990-2011 Tab. 5: Pohyb obyvatelstva za posledních pět let Tab. 6: Státní příslušnost Tab. 7: Národnost Tab. 8: Náboženství – příslušnost k církvi Tab. 9: Vzdělání obyvatel ve věku nad 15 let Tab. 10: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Tab. 11: Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva Tab. 12: Zastoupení odvětví ekonomické činnosti Tab.13: Vyjížďka do zaměstnání Tab. 14: Struktura domovního fondu Tab. 15: Obydlené domy podle roku postavení Tab: 16: Velikost obydlených bytů Tab. 17: Počty nově dokončených rodinných domů v letech 1997-2009 Tab. 18: Pozitiva a negativa dětského domova v Luční ulici Tab. 19: Pozitiva a negativa rozšíření lyžařského areálu Monínec Tab. 20: Pozitiva a negativa přivedení dálnice D3 do oblasti Tab. 21: Respondenti podle pohlaví Tab. 22: Respondenti podle věku Tab. 23: Respondenti podle vzdělání Tab. 24: Respondenti podle bydliště Tab. 25: Původ respondentů Tab. 26: Plány respondentů na setrvání v místě Tab. 27: Změna vybraných oblastí za posledních dvacet let Tab. 28: Názor respondentů na péči o místní části Tab. 29: Zájem respondentů o dění ve městě Tab. 30: Názor respondentů na budoucnost města Tab. 31: Názor respondentů na dětský domov v Luční ulici Tab. 32: Názor respondentů na přivedení dálnice D3 do oblasti Tab. 33: Názor respondentů na rozšíření lyžařského areálu Monínec
- 100 -
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník pro obyvatele města Příloha 2: Schválený rozpočet města na rok 2011 – příjmová a výdajová část Příloha 3: Fotografická příloha
- 101 -
Příloha 1 Vážení spoluobčané, chtěla bych Vás poprosit o pomoc při zpracování mé diplomové práce na téma vývoje našeho města po roce 1990. Vyplňte prosím tento anonymní dotazník (potřebuji názory osob starších 18 let) a poté ho obratem pošlete po svém dítěti zpět do školy. Údaje budou použity pouze pro účely mojí diplomové práce. Pokud by Vás zajímaly výsledky průzkumu, připište mi svou e-mailovou adresu. Práce bude dostupná také prostřednictvím Městské knihovny. Děkuji, Bc. Monika Lukašíková (
[email protected]) 1) Ve které z městských částí (osad) bydlíte? a) Sedlec nebo Prčice b) větší osady (Přestavlky, Měšetice, Kvasejovice, Vrchotice, Sušetice, Uhřice, Divišovice, Chotětice, Jetřichovice, Bolechovice, Nové Dvory) c) menší osady (všechny ostatní) 2) Pocházíte ze Sedlce-Prčice?36 a) ano, narodila/a jsem se tu b) přistěhoval/a jsem se před méně než deseti lety c) přistěhoval/a jsem se před více než deseti lety 3) Chystáte se zůstat zde i nadále? a) ano b) ne, plánuji se odtud odstěhovat c) nevím 4) Jak se podle Vás v posledních dvaceti letech změnily následující oblasti: (1 rozhodně k horšímu 2 spíše k horšímu 3 nezměnilo se 4 spíše k lepšímu 5 rozhodně k lepšímu) a) nabídka pracovních míst b) nabídka obchodů a restaurací c) zdravotnictví d) dopravní situace e) školství f) kultura g) sportovní vyžití h) životní prostředí i) bezpečnost 5) Myslíte si, že se Sedlci-Prčici daří spravedlivě pečovat o rozvoj menších místních částí stejně jako o centrum? a) ano b) ne c) nevím
36
Pokud se v textu hovoří o Sedlci-Prčici, mám na mysli všech 36 místních částí, tedy centrum i ostatní osady.
- 102 -
Příloha 1 6) Zprovoznění Dětského domova v Luční ulici mělo podle Vás pro město dopad: a) rozhodně kladný b) spíše kladný c) spíše záporný d) rozhodně záporný 7) Rozšíření lyžařského areálu Monínec mělo podle Vás pro město dopad: a) rozhodně kladný b) spíše kladný c) spíše záporný d) rozhodně záporný 8) Přivedení dálnice D3 do naší oblasti podle Vás bude mít dopad: a) rozhodně kladný b) spíše kladný c) spíše záporný d) rozhodně záporný 9) Zajímáte se o stav ve městě? a) ano, aktivně (působím v komunální politice, v některém spolku, organizuji akce,…) b) ano, pasivně (navštěvuji jednání zastupitelstva, čtu Náš domov,…) c) ne 10) Jak vidíte budoucnost Sedlce-Prčice v příštích cca 20 letech? a) stav se celkově zlepší b) stav zůstane přibližně stejný c) stav se celkově zhorší 11) Jaká otázka, týkající se Sedlce-Prčice, je podle Vás v současné době nejzávažnější? ………………………………………………. Identifikace osoby, která vyplnila dotazník: 1) Pohlaví: a) muž b) žena 2) Věk: a) 18-25 let b) 26-40 let c) 41-60 let d) 61 let a více 3) Vzdělání: a) základní b) vyučen/a c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné nebo vysokoškolské
- 103 -
Příloha 2
- 104 -
Příloha 2
- 105 -
Příloha 3
Pohled na Sedlec od Přestavlk, na obzoru zámek Vysoký Chlumec
37
Pohled na Prčici od Přestavlk, v pozadí „Kruh“ – Středisko družicových spojů.
37
Není-li uvedeno jinak, pocházejí fotografie z vlastní fotodokumentace autorky.
- 106 -
Příloha 3
Krajina Českého Meránu, pohled na masiv Javorové skály s lyžařským areálem Monínec
Budova Městského úřadu Sedlec-Prčice na Náměstí 7. května
- 107 -
Příloha 3
Nákupní středisko v Sedlci
Most Karla Burky spojující Sedlec a Prčici
- 108 -
Příloha 3
Pohled z mostu Karla Burky do zámeckého parku
Zámek v Prčici ještě před dokončením rekonstrukce fasády. Zdroj: http://www.sedlecprcice.cz/fotogalerie/sedlec-prcice/sedlec-prcice-cast-prcice/, autor: A. Valsová
- 109 -
Příloha 3
Barokní zámek Nové Mitrovice v Přestavlkách (dnes dětský domov) Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/cesky-meran-vychod/vychod_cm04.jpg, autor: J. Fára
Kaple Panny Marie Bolestné v Jetřichovicích. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/cesky-meranjih/jih_cm03.jpg, autor: J. Fára
- 110 -
Příloha 3
Tvrz ve Vrchoticích. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/cesky-meran-jih/jih_cm22.jpg, autor: J. Fára
Kaplička Ježovka. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/cesky-meran-zapad/zapad_cm03.jpg, autor: J.Fára
- 111 -
Příloha 3
Kaplička Ježovka, historická fotografie. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/historickefoto/hist04.jpg
Sedlec-Prčice, historická fotografie. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/historicke-foto/hist11.jpg
- 112 -
Příloha 3
Sedlec, historická fotografie. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/historicke-foto/pohled-15-1953.jpg
Prčice, historická fotografie. Zdroj: http://www.sedlec-prcice.cz/files/gallery/historicke-foto/pohled-48-1909.jpg
- 113 -
