Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů Narek Oganesjan IN-SY-CO s.r.o. katedra informačních technologií, Fakulta informatiky a statistiky, VŠE v Praze
[email protected]
Abstrakt: Cílem tohoto textu je zprostředkovat čtenáři pohled na možnosti modelování a využití mobilních informačních a komunikačních technologií v korporátním prostředí, konkrétně pak jejich roli v podpoře podnikových procesů, nastíněnou detailním pohledem na proces inventarizace majetku, který je víceméně společný organizacím napříč různými sektory a odvětvími ekonomiky. Klíčová slova: podnikový proces, podproces, mobilní technologie, chytrý telefon, tablet, BPMN, BYOD, cloud computing, NFC, RFID, ERP, 2D čarový kód, inventarizace majetku Abstract: The aim of this text is to provide the reader look at the possibilities of modeling and using mobile information and communication technologies in the corporate environment, specifically their role in supporting business processes, exemplified on detailed look at the inventory of assets process, which is common to organizations across various sectors and industries of the economy. Keywords: business process, subprocess, mobile technology, smart phone, tablet, BPMN, BYOD, cloud computing, NFC, RFID, ERP, 2D barcode, inventory of assets
1. Úvodem Mobilní technologie dnes prostupují napříč takřka všemi oblastmi lidské činnosti, od každodenního, běžného užití v domácnosti, až po sofistikované nasazení v korporátním prostředí. A právě způsob a rozsah jejich integrace v rámci podnikových informačních systémů závisí v nemalé míře na faktorech, jakými jsou předmět činnosti či velikosti organizace. V závislosti na velikosti organizace mají zaměstnanci k dispozici různé služby pro mobilní zařízení. Od vzdáleného přístupu ke služebnému e-mailu či datovým souborům, přes ERP aplikace prostřednictvím VDI [GROUP, 2011] až po třeba samotná nativní cloudová řešení. Zde je třeba poznamenat, že v tomto směru jsou ke svým zaměstnancům podstatně vstřícnější spíše velké organizace. Co se předmětu činnosti týče, je využití mobilních technologií především v rámci tzv. hlavních procesů dosti specifické. Například v oblasti gastronomie dle [THE HUFFINGTON POST, 2011] pozvolna nacházejí uplatnění tablety, které nahrazují papírové jídelní nebo vinné karty. Výhody tohoto řešení jsou nasnadě, tj. případné změny v samotné kartě jsou pak velmi jednoduché, bezprostřední a nenesou s sebou žádné další náklady. Na druhé straně, objednávky hostů takovéhoto gastronomického zařízení pak mohou být, s určitou možností customizace a bez nutnosti interakce SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
73
Narek Oganesjan
s živou obsluhou, online odesílány k vyřízení, což se bezprostředně může pozitivním způsobem odrazit např. ve zvýšení obratu. V případě gastronomického odvětví se tedy jedná o nástroj, který může zákazníkovi zpříjemnit proces objednání a na druhé straně managementu restaurace umožnit snadno získat mnoho relevantních informací o svých zákaznících a efektivně tak sledovat stav vlastních procesů, počínaje objednáním a konče platbou zákazníka, což samozřejmě v konečném důsledku přináší určitou konkurenční výhodu. V oblasti osobní dopravy, konkrétně v leteckém průmyslu pak dle [CASE STUDY, 2011] např. našly své místo tablety jako nástroj snadného a rychlého přístupu do znalostní databáze pro potřeby pilotů. Odpadá tedy nutnost mít u sebe objemné papírové příručky a též složitost i zdlouhavost vyhledávání v nich. Navíc díky online podpoře 24x7 mohou uživatelé (v tomto případě piloti) získat rychlou nápovědu pro odstranění případného problému, kdykoli je třeba. Pro logistické a dopravní firmy jsou dnes mobilní technologie naprosto nepostradatelné. Díky integraci lokalizačních technologií a služeb (GPS, GSM-BTS), lze snadno zajistit přehled o pohybu vozidel a jejich obsluhy, ať jsou kdekoli. Integrace optického snímacího prvku (kamery) ve většině mobilních zařízení pak umožňuje snímat čárové kódy a takto získaná data předávat online např. do ERP aplikací. Obdobně je tomu i v případě nově se objevující NFC či již nějakou dobu používané RFID technologie, jenž v současnosti představuje určitý standard například v oblasti řízení skladu. Obchodní firmy jsou dnes nuceny velmi pružně a rychle reagovat na měnící se situaci na trhu. Jejich vedoucí pracovníci proto potřebují mít kdykoli a odkudkoli, okamžitý přehled o stavu prodeje v daných lokalitách, skupinách produktů či zákazníků. Možnost reportingu výsledků a monitoringu vybraných ukazatelů v „terénu“ vždy v plně aktuální podobě (tj. online) pak utváří předpoklad pro realizaci správných rozhodnutí za jakékoli situace. Ovšem nemusí se v tomto směru vždy jednat o čistě komerční sektor. Například školství, zdravotnictví, či bezpečnostní složky, představují další odvětví, kde právě mobilní technologie pomalu, ale jistě nacházejí své využití. Je též třeba zmínit, že i samotní dodavatelé ERP systémů tyto trendy akcentují a stále častěji umožňují svým uživatelům přístup k vybraným aplikačním modulům právě z mobilních zařízení. To samozřejmě velmi těsně souvisí s obrovským nárůstem prodejů i obliby chytrých telefonů, tabletů a obecně i potřeby uživatelů přistupovat pomocí těchto zařízení k informacím a aplikacím v rámci podnikového informačního systému. Z výše uvedeného plyne, že mobilní technologie mohou v různé míře pomoci uživatelům takřka napříč všemi obory či profesemi. Vhodnost použití mobilních technologií není striktně úměrná konkrétnímu funkčnímu místu, které pracovník v organizaci zastává. Své uplatnění tak mobilní technologie nacházejí např. mezi manažery, obchodními reprezentanty, techniky, terénními pracovníky (auditoři, likvidátoři apod.) nebo třeba i skladníky. Je zcela zřejmé, že s postupným nárůstem v tomto směru optimalizovaných podnikových systémů a jimi podpořených procesů půjde ruku v ruce i stále markantnější penetrace těchto zařízení a s nimi souvisejících technologií napříč celým spektrem oborů a profesí.
74
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů
2. Mobilními technologiemi podpořené procesy a mobilní architektura Hlavním účelem mobilní architektury je poskytnout vhodné prostředí a infrastrukturu pro efektivní fungování mobilních procesů, přičemž v rámci úvahy o možnostech nasazení mobilních technologií pro podporu podnikových procesů je třeba mít k dispozici vhodné nástroje a metodiky, které pomohou nativní mobilitu v procesech nejen identifikovat, ale zároveň i uceleně popsat její formu a možnosti využití. K tomu, aby bylo možno mobilní procesy vhodně modelovat, je třeba mít i odpovídající způsoby notace. Zatím co pro modelování „běžných“ business procesů lze využít např. tzv. notace BPMN (Business Process Modelling Notation), při pokusech o modelování business procesů s prvky mobility v této notaci se však ukazuje, že modely procesů s mobilním přístupem jsou téměř izomorfní s modely využívajícími klasický distribuovaný přístup a jejich rysy, zejména pak poskytnutí služby či informace na místě, kde je to požadováno, však není v diagramech téměř nijak zachyceno. Jediným znakem mobility by se v tomto případě mohlo jevit, určité vyšší množství synchronizačních zpráv, vyměňovaných mezi tzv. bazénem firmy a dráhou mobilního účastníka procesu. Předpokladem je zde ovšem právě využití drah a bazénů při modelování procesů organizace a vyčlenění mobilního účastníka mimo tuto organizaci. Zde je třeba podotknout, že právě mobilní procesy se od ostatních výrazně odlišují zejména v časoprostorových charakteristikách, které však aktuálně nelze v např. rámci BPMN v přijatelné podobě vyjádřit. Krom toho je při popisu mobilních procesů též třeba uvažovat i různé typy mobility jako jsou dle [KRISTOFFENSEN, 2000] např.
wandering – účastník procesu vykonává činnosti během přesunu mezi lokacemi, v rámci relativně málo rozsáhlého lokálního prostoru,
visiting – účastník procesu vykonává činnosti v různých lokacích,
traveling – činnosti jsou vykonávány během cestování (např. v dopravním prostředku) S touto či obdobnou typologií pak souvisejí různé metodiky [VALENTINE, 2002], založené např. na vizualizaci procesů prostřednictvím tzv. P-Grafů, jež dokáží mobilitu v procesech identifikovat. Tyto metodiky mohou v lecčems připomínat též výše zmíněnou BPMN, oproti ní ovšem navíc u každého účastníka procesu důsledně uvádějí typ mobility a jeho umístění. Krom toho dále nabízejí i krok (tzv. komplikace lokací), kterým lze identifikovat konkrétní mobilní příležitost, tj. najít procesy s potenciálem mobility. Při návrhu architektury pro podporu mobility v procesech je vhodné tedy vycházet z principů těchto metodik, přičemž je zcela klíčové navrhnout notaci, v které bude možné mobilitu jednoznačně identifikovat a vhodnou formou popsat. Mobilní architektura pak obsahuje i technologické aspekty, které řeší zapojení mobilních technologií do procesů tak, aby byly efektivně využívány a přinesly zlepšení procesů stávajících. Na základě dosavadního vývoje pak lze předpokládat, že čím dál větší úlohu budou sehrávat tzv. mobilní informační systémy tvořené množinou vzájemně provázaných komponent, jež spravují procesy, agregují, ukládají a následně distribuují informace, a to vše právě s využitím mobilních informačních a komunikačních technologií (Obrázek 1). Současný trend naznačuje, že uživatelé z korporátní sféry se v nezanedbatelné míře zajímají o možnost plné integrace mobilních zařízení v rámci firemního SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
75
Narek Oganesjan
informačního systému (např. formou BYOD), [MESSMER, 2012] popřípadě i o možnost realizace obchodních případů alespoň s parciální podporou těchto technologií. Předpokladem tedy je, že dosud, jistým způsobem nevyužitý potenciál mobilních zařízení jak na trhu, tak i mezi uživateli, povede postupně k tomu, že stále více existujících procesů bude v blízké budoucnosti mobilizováno (tj. části těchto procesů, či případně celé tyto procesy budou optimalizovány pro mobilní provádění). Tato jistá metamorfóza se pak bude týkat nejen softwarových, služebních či provozních procesů, ale taktéž i většiny obchodně orientovaných procesů [ANTLOVÁ, 2009].
Obrázek 1: Schéma technologické mobilní architektury [zdroj: www.cisco.com/] Již nyní lze konstatovat, že mobilní informační a komunikační technologie přinášejí podniku nesporné konkurenční výhody, např. v oblasti zlepšení obratu zásob, dokonalejšího zákaznického servisu, redukci skladovacích prostorů či zkrácení doby odezvy. Dalšími přínosy pak mohou být nejen snížení distribučních nákladů, nákladů na přepravu, či zvýšení kvality dodavatelských produktů, ale zejména dokonalejší týmová spolupráce a s ní spojený, maximalizovaný synergický efekt. Samotné 76
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů
uvažování mobility procesů a s tím související převedení části procesů na mobilní užití, má následně značný dopad právě do struktury těchto procesů, jejich organizace, řízení a s tím souvisejících podpůrných technologií. Rozdílný je pak zejména způsob rozhodování o tom, jaká data a z jakého koncového zařízení mají být dostupná, s ohledem na efektivitu mobilní komunikace, jakož i samotný management mobilních procesů. Přeměna procesů v mobilní se zatím většinou soustřeďuje jen na jednotlivé vybrané aktivity, v rámci celého procesu. Ovšem je třeba podotknout, že právě její radikálněji pojatá podoba, může vést k výraznějším dopadům ve smyslu vyšší účinnosti celých podnikových procesů, což následně, velmi pravděpodobně, povede k migraci na servisně orientovanou architekturu [VOŘÍŠEK, 2008]. Z výše zmíněného tedy plyne, že integrace mobilních řešení v rámci podnikových procesů je velmi citlivou záležitostí, která by vždy měla být dobře uvážena a založena na správně popsaných modelech a architekturách.
3. Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů - detailní pohled. Jak již bylo zmíněno, fungování každé organizace lze popsat pomocí tzv. podnikových (business) procesů. Takovým procesem může být např. přijetí objednávky od zákazníka, naplánování schůzky obchodního zástupce se zákazníkem nebo třeba fyzická inventura skladu. [GÁLA, 2006] uvádí, že proces je množina na sebe navazujících činností, které z definovaných vstupů vytvářejí požadovaný výstup, váže na sebe zdroje (lidi, technologie, materiál, finance, čas) a má měřitelné charakteristiky. Základními (měřitelnými) charakteristikami procesu jsou dle [GÁLA, 2006]:
cíl nebo účel – jak se proces podílí na cílových výstupech podniku,
událost (inicializační) – čím je proces spuštěn,
vstupy – všechny datové a hmotně-energetické součásti, které vstupují do procesu na začátku nebo v jeho průběhu,
výstupy – všechny datové a hmotně-energetické součásti, které jsou výstupem procesu,
vlastník – role nebo osoba zodpovědná za průběh a výsledek celého procesu,
zákazník – role, pracovníci, obchodní partneři firmy, kterým jsou určeny výsledky procesu,
čas – doba potřebná k realizaci procesu,
náklady – potřebné na realizaci všech činností procesu,
vnitřní obsah a logika – jednotlivé činnosti v procesu a jejich vzájemné vazby.
A právě uvedené poznatky budeme v rámci našeho případu aplikovat na konkrétním procesu. Jedná se o proces společný organizacím takřka všech typů, a to fyzickou inventarizaci majetku. Fyzickou inventarizací majetku se zjišťuje soulad fyzického (skutečného) stavu majetku s majetkovou evidencí. Inventarizační komise prověřují
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
77
Narek Oganesjan
kompletnost inventáře podle evidence, přičemž případné inventarizační rozdíly (přebytky a manka) jsou posléze vypořádány. Z hlediska základních typů rozlišujeme fyzickou inventarizaci řádnou a mimořádnou, v obou případech je vnitřní logika procesu stejná, procesy se liší pouze inicializační událostí. Základní charakteristiky procesu „Fyzická inventarizace majetku“ znázorňuje Tabulka 1Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. (čas a náklady procesu mohou být různé, o vnitřním obsahu a logice je pojednáváno dále). Tabulka 1: Základní charakteristiky procesu „Fyzická inventarizace majetku“ Charakteristika procesu
Věcný popis
Cíl
zjistit soulad fyzického (skutečného) stavu majetku s jeho evidencí
událost (inicializační)
roční doba (řádná inventarizace) nebo jiné okolnosti (mimořádná inventarizace)
Vstupy
podklady z majetkové evidence, fyzický stav majetku
Výstupy
soulad fyzického stavu majetku s jeho evidencí
Vlastník
inventarizační komise
Zákazník
organizační jednotka organizace zodpovědná za evidenci majetku
Vnitřní strukturu procesu lze popsat (modelovat) pomocí procesního modelu, v kterém je pomocí schématických značek znázorněna logika procesu – inicializační událost, posloupnost jednotlivých činností a bod ukončení procesu. Procesní model našeho případu znázorňuje Obrázek 2:
Požadavek na fyzickou inventarizaci majektu
Ustanovení inventarizačních komisí
Předání podkladů z majetkové evidence inventarizačním komisím
Vlastní fyzická inventarizace
Vypořádání inventarizačních rozdílů
Vyhotovení protokolu o provedené inventarizaci
Fyzická inventarizace ukončena
Obrázek 2: Procesní model fyzické inventarizace majetku
78
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů
Proces se může skládat z tzv. dílčích podprocesů. V našem případě se proces „Fyzická inventarizace majetku“ bude skládat z následujících dílčích podprocesů:
ustanovení inventarizačních komisí a předání podkladů z majetkové evidence
vlastní fyzická inventarizace a vyhotovení protokolu o provedené inventarizaci
vypořádání inventarizačních rozdílů
4. Potřeba efektivních procesů Úspěšnost každého podniku závisí především na efektivitě jeho podnikových procesů. Proto, aby si podnik v dnešní době minimálně udržel své postavení na trhu, je třeba dle [ŘEPA, 2006], aby své procesy neustále zlepšoval, a to kontinuálně (snížením doby potřebné pro realizaci procesu, automatizací procesu s pomocí informačních a komunikačních technologií) nebo zásadně (skokově – celkovou reorganizací všech procesů např. metodou Business Process Reengineering (BPR)). Zabývejme se tedy nyní vlivem prostředků mobilních ICT na podnikové procesy, tj. zda mohou mobilní technologie tyto procesy zefektivnit.
5. Dílčí optimalizace procesů mobilními prostředky Při dílčí optimalizaci procesu budeme porovnávat efektivitu procesu (podprocesu) bez použití mobilních technologií (původní proces) s procesem (podprocesem) mobilními technologiemi podporovaným (modifikovaný proces). Použití mobilních technologií bude efektivní, pokud bude mít modifikovaný proces vyšší efektivitu. Pro hodnocení efektivity budeme brát v úvahu následující, snadno měřitelná kritéria (metriky) základní charakteristiky procesu:
náklady na realizaci procesu nebo podprocesu (nižší = lepší)
čas potřebný pro realizaci procesu nebo podprocesu (nižší = lepší)
6. Původní a modifikovaný proces Vraťme se nyní k našemu případu – procesu „fyzická inventarizace majetku“ a zabývejme se optimalizací podprocesu „vlastní fyzická inventarizace majetku a vyhotovení protokolu o provedené inventarizaci“. Vlastní klasická inventarizace typicky probíhá následujícím způsobem: inventarizační komise obdrží na papíře vytištěné sestavy evidovaného majetku pro každou místnost. Komise pak musí projít místnost po místnosti a na papírových sestavách si musí označit fyzicky přítomný majetek a poznamenat si majetek, který je v místnosti fyzicky přítomen, ovšem není v rámci sestav v dané místnosti evidován. Po průchodu všemi místnostmi musí inventarizační komise z papírových podkladů zjistit inventarizační rozdíly. Je třeba porovnat majetek fyzicky nalezený v jiné místnosti s údaji o majetku, který v žádné z místností fyzicky nalezen nebyl (majetek mohl být přemístěn do jiné místnosti, aniž by se změna zanesla do evidence – takový majetek bude označen za přemístěný). Majetek, který se nepodařilo fyzicky dohledat na žádné z místností, bude označen za inventarizační manko, majetek, který byl fyzicky nalezen, ale není evidován na žádné z místností, bude označen za
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
79
Narek Oganesjan
inventarizační přebytek. Procesní model právě popsaného podprocesu znázorňuje Obrázek 3:
Zápis majetku do protokolu jako přemístěný a označení majetku na seznamu v původní místnoti
Požadavek na vlastní inventarizaci
ANO
Nenavštívená místnost v seznamu?
NE
Zápis neoznačeného majetku v seznamech do protokolu jako inventarizační manko
Přesun komise do místnosti
Fyzicky neinvetarizovaný majetek v místnosti?
ANO
Nenalezený majetek v některé z jiných místnosti?
NE
Zápis majetku do protokolu jako inventarizační přebytek
NE
ANO
NE
Existuje nenalezený, připsaný majetek?
ANO
Majetek v seznamu pro danou místnost?
Vlastní inventarizace hotova
NE
Připsání inventárního čísla do seznamu
ANO
Označení majetku v seznamu
Obrázek 3: Procesní model původního podprocesu "Vlastní fyzická inventarizace" Nyní nahradíme vytištěné papírové sestavy evidovaného majetku mobilními zařízeními. Využijeme technologii 2D čárových kódů (2D barcode) – veškerý majetek bude označen etiketami s 2D čárovým kódem, pracovníci inventarizační komise budou používat vlastní zařízení integrovaná s podnikovým informačním systémem prostřednictvím v rámci konceptu BYOD. Na tato zařízení bude implementována pouze aplikace pro snímání čarových kódů (běžně dostupná v aplikačním portálu 80
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů
výrobce daného zařízení) společně s příslušnou aplikací dodavatele ERP systému. Snímáním kódů získaná data pak budou v online režimu, prostřednictvím mobilní datové sítě (WWAN/VPN), či firemní WLAN přenášena do centralizované datové základny ERP systému. Inventarizace bude nyní probíhat následovně: inventarizační komise pomocí chytrých telefonů s nezbytným aplikačním programovým vybavením (ERP aplikace a aplikace pro rozpoznání čarového kódu) zvolí v ERP aplikaci odpovídající místnost a z veškerého fyzicky přítomného majetku sejme snímačem čárový kód. Aplikace rozezná, zda se majetek nachází v místnosti dle evidence nebo v místnosti jiné, případně si poznamená majetek v evidenci nenalezený (inventarizační přebytek). Po ukončení inventarizace vygeneruje ERP systém sestavu přemístěného majetku, inventarizační manka (nebyl sejmut čárový kód majetku v žádné z místností) či přebytky a zpřístupní opět na displeji mobilního zařízení (chytrého telefonu). Procesní model tohoto podprocesu znázorňuje Obrázek 4:
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
81
Narek Oganesjan
Požadavek na vlastní inventarizaci
Nenavštívená místnost v seznamu?
NE
Generování protokolu
Vlastní inventarizace hotova
ANO
NE
Přesun komise do místnosti a výběr místnosti v aplikaci
Fyzicky neinvetarizovaný majetek v místnosti?
ANO
Sejmutí čárového kódu čtečkou
Obrázek 4: Procesní model modifikovaného podprocesu "Vlastní fyzická inventarizace"
7. Zhodnocení efektivity modifikovaného procesu Kritérii hodnocení efektivity procesu byly zvoleny náklady a čas procesu. V našem případě by tedy bylo třeba porovnat náklady a dobu potřebnou na realizaci podprocesu původního a modifikovaného. Pochopitelně by záleželo na konkrétních podmínkách v dané organizaci, nicméně lze s velkou pravděpodobností konstatovat, že v případě modifikovaného podprocesu dojde ke značné časové úspoře, tj. chytrý telefon ve spolupráci s ERP je schopen vyhledat přemístěný majetek v řádu desetin vteřin, zatímco člověk může hledat v tištěných seznamech majetku nesrovnatelně déle.
82
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů
Pro hodnocení úspory nákladů je pak třeba porovnat uspořené a nově vynaložené náklady modifikovaného podprocesu oproti podprocesu původnímu (Tabulka 2): Tabulka 2: Uspořené a nově vynaložené náklady modifikovaného procesu uspořené náklady mzdové náklady na pracovníky (inventarizace proběhne rychleji a s menším počtem pracovníků) odpadá tisk papírových sestav
nově vynaložené náklady implementace ERP aplikace, příp. aplikace na čtení čarových kódů na chytrých telefonech v rámci BYOD a k ní poskytnutá podpora počáteční a průběžné označení majetku 2D čárovými kódy
Opět záleží na konkrétních podmínkách v dané organizaci, nicméně velmi pravděpodobně, bude objem nově vynaložených nákladů výrazně nižší než objem nákladů uspořených, zejména proto, že mzdové náklady představují jednu z nejmarkantnějších nákladových položek obecně.
8. Zásadní optimalizace procesů prostředky mobilních ICT V předchozím textu jsme předpokládali pouhé zapojení prostředků mobilních ICT do stávajících procesů. Tento způsob využití mobilních technologií pochopitelně může přinést jisté úspory v nákladech a době potřebné pro realizaci procesu, je ovšem nutné si položit otázku, zdali je to dostačující. Zda nemohou mobilní technologie nabídnout přeci jen „něco víc“. Základní dílo podnikového reengineeringu [HAMMER, 1995] uvádí nutnost hledat přínosy informačních technologií zcela odlišně od zavedených principů: Zásadní chybou, které se většina podniků dopouští při pohledu na informační technologii, je, že ji nahlížejí optikou svých dosavadních procesů. Ptají se: „Jak můžeme využít těchto nových možností k zlepšení, ke zdokonalení či zefektivnění toho, co již děláme?“ Místo toho by se ovšem měly ptát: „Jak můžeme využít informační technologie k tomu, abychom mohli dělat věci, jež dosud neděláme?“ V případě mobilních technologií bychom si tedy měli položit otázku, zdali je lze využít takovým způsobem, abychom mohli dělat věci, jež dosud neděláme. V dobách, kdy neexistovaly mobilní telefony, všem stačila pevná telefonní linka. Mobilní telefon nikdo nepotřeboval, protože si nikdo neuměl představit, k čemu je to dobré. Kdo potřeboval komunikovat „bez drátů“, mohl použít např. vysílačku. Dnes si většina z nás neumí život bez mobilního telefonu představit. Pokud se opět vrátíme k případu fyzické inventarizace majetku, musíme si nyní zákonitě položit otázku – je vůbec nutné ji explicitně provádět? Obdobně si lze například i položit otázku, zdali je nutné vlastnit a vlastními zdroji provozovat ERP systém? Proto, abychom si na tyto otázky dokázali odpovědět, je třeba zapomenout na „stará“ pravidla a začít uvažovat jiným, ve smyslu posunu paradigmatu, zcela novým způsobem (Tabulka 3).
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
83
Narek Oganesjan
Tabulka 3: Stará a nová podniková pravidla staré pravidlo Fyzická inventura skladu se provádí periodicky pomocí snímače čárového kódu, proto je třeba se fyzicky přiblížit ke všem položkám skladu. ERP provozovaný vlastními zdroji, na vlastním fyzickém HW, pod „vlastní střechou“
Technologie
nové pravidlo
Radio Frequency Identification (RFID)
Fyzická inventura skladu se vůbec (ručně) neprovádí, neboť je prováděna trvale a zcela automatizovaně.
Cloud
ERP provozovaný v cloudu (cizími zdroji, na nám neznámém fyzickém HW, „kdekoli na světě“) poskytnutý jako služba.
9. Závěrem Mobilní informační a komunikační technologie postupně našly široké uplatnění v našem každodenním životě, korporátní prostředí nevyjímaje. A právě zde, spolu s novými trendy s nimi souvisejícími, stále častěji sehrávají nespornou a zcela nezaměnitelnou roli v podpoře podnikových procesů, a to ať už specificky v rámci procesů hlavních či o něco obecněji v rámci těch vedlejších (podpůrných). Důležité faktory úspěchu lze však v obou případech spatřovat především ve správném modelování těchto, mobilními informačními a komunikačními technologiemi podpořených procesů, vhodné volbě metrik a v ideálním případě též užití vhodných metodik na danou oblast orientovaných, a to ať už převzatých či vlastními zdroji vyvinutých. Budou-li tyto podmínky správně naplněny, je více než pravděpodobné, že mobilní informační a komunikační technologie přispějí k zefektivnění fungování nejen oněch dílčích procesů, ale rovněž i organizace jako celku.
Seznam literatury Antlová, K., 2009: Motivation and barriers of ICT adoption in small and medium-sized enterprises.E+M Ekonomie a Management, 12 (2): 140-155. ISSN1212-3609. CASE STUDY, 2011, [online].Airline looks to Enterprise Mobile to manage and support iPads for pilot use. http://enterprisemobile.com/EnterpriseMobile/media/General/Enterprise%20Mobile%2 0PDFs/Airlines_iPad.pdf Gála, L., Pour, J., Toman, P., 2006: Podniková informatika, Grada Publishing, Praha. ISBN 80-247-1278-4 Group of Authors ,2011. Best Practices for Maximizing VDI Success. Network World (Online), Feb 09, pp. n/a ProQuest Central. ISSN 08877661 Hammer, M., Champy, J., 1995: Reengineering – radikální proměna firmy, Manifest revoluce v podnikání, Management Press, Praha. ISBN 80-85603-73-X
84
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
Role prostředků mobilních ICT v podpoře podnikových procesů
The Huffington Post [online]. More Restaurants Experiment With iPad Menus. 1.3.2011. http://www.huffingtonpost.com/2011/01/03/restaurants-ipadmenus_n_803621.html Kristoffensen, S., Ljungberg, 2000: Mobility: from stationary to mobile work, In: Planet Internet, Lund, Švédsko Messmer, E., 2012. BYOD Early Adopters Cite Sticker Shock. Network World (Online), Jul 17, pp. n/a ProQuest Central. ISSN 08877661. Řepa, V., 2006: Podnikové procesy – procesní řízení a modelování, Grada Publishing, Praha. ISBN 80-247-1281-4 Valiente, P., Heijden, v. d. H., 2002: A methodto indetify opportunities for mobile business processes, Stockholm School of Economics, SSE/EFI Working Paper Series in Business Administration, Voříšek, J. a kol., 2008: Principy a modely řízení podnikové informatiky, Praha, Oeconomica, 446 s. ISBN 978-80-245-1440-6
JEL Classification: M10, C88
SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2014
85