Registr smluv sborník článků
Šest základních doporučení, která využijete při zveřejňování smluv v registru Libor Jarmič Od července tohoto roku mají obce, kraje a další subjekty povinnost zveřejňovat smlouvy na internetu prostřednictvím registru smluv. Přinášíme šest základních pokynů ke zveřejňování smluv, které vás uvedou do tématu: 1) Forma zveřejňování v registru je písemná. Smlouvy uzavřené ústně nebo bez všech náležitostí je proto nutné dodatečně sepsat a do registru smluv vložit v písemné formě. 2) V textovém obrazu smlouvy zveřejněném v registru bude muset existovat možnost strojového vyhledávání. Proto nestačí vložit pro počítač nečitelnou naskenovanou smlouvu, ale v případě, že existuje jen na papíře, je nutné ji přepsat a vložit (bez citlivých údajů) například ve formátu .doc nebo čitelného .pdf. U nově uzavíraných smluv doporučujeme mít vždy elektronickou verzi v záloze, abyste si usnadnili práci. 3) Pokud má smlouva přílohy, zveřejní se i veškeré tyto přílohy. Psané přílohy se zveřejňují zkopírováním/přepsáním, mapové či obrazové přílohy je možné vložit v jiném než editovatelném formátu. Záleží na podpoře konkrétních formátů ze strany správce registru a samotném technickém řešení. 4) Pro přílohy platí totéž vymezení údajů, které se nezveřejňují, jako pro samotný text smlouvy. Před zveřejněním tedy vyřaďte citlivé údaje, utajované informace nebo obchodní tajemství.
2
5) Jestliže je plnění smlouvy prováděno převážně v zahraničí, smlouvu není nutné zveřejňovat. 6) Smlouvu rovněž není nutné zveřejňovat, jestliže ji uzavíráte s autorem díla (fyzickou osobou). Toto ustanovení se týká například i počítačového programu či projektové dokumentace.
3
3 věci, na které si dejte pozor při zveřejňování smluv Libor Jarmič
Mít pořádek v dokumentech se vyplatí, a když nakládáte se smlouvami a penězi, platí to dvojnásob. V souvislosti s registrem smluv se nabízejí minimálně tři rizikové situace, které by mohly nastat v důsledku pouhé nepozornosti.
1. Zpožděné zveřejnění Je možné, že úřad nebo třeba příspěvková organizace odloží objednání služby až na poslední chvíli a dojde k plnění ze smlouvy ještě před jejím zveřejněním v registru smluv. Z právního hlediska však v takovém případě dochází k plnění z neúčinné smlouvy a tudíž bez právního důvodu se všemi z toho plynoucími důsledky: bezdůvodné obohacení, vrácení plnění apod. Poskytovatel služby by se v takovém případě vystavil riziku zpochybnění, zda službu poskytl. Úřadu by naopak mohlo dělat potíže, kdyby finanční kontrola odhalila, že zaplatil za službu bez účinné smlouvy. S ohledem na uvedené doporučujeme zásadně plnit ze smlouvy až po jejím zveřejnění v registru.
2. Existence smluv v několika verzích Může se nedopatřením stát, že v registru smluv skončí dvě různé verze téže smlouvy. Rozpor v obsahu smlouvy může nastat prostou chybou. Pokud jde o chybu, tu je možné do tří měsíců od uzavření smlouvy odstranit tak, že smluvní strany v registru provedou opravu zveřejněné smlouvy.
4
Pokud však nejde o chybu a existence dvou odlišných verzí znamená, že smluvní strany nejsou schopny dospět k dohodě nad obsahem smlouvy, pak je možné tvrdit, že žádná smlouvy vůbec nevznikla (viz § 1725 občanského zákoníku – Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah). Proto je důležité mít k dispozici jako důkaz kopii uzavřené smlouvy, ze které při zveřejňování elektronického obrazu textového obsahu smlouvy vycházíte (popř. jasnou objednávku/nabídku a její bezvýhradné potvrzení).
3. Uzavírání smluv se subjektem, který nemá datovou schránku Vyplatí se dohodnout se s druhou smluvní stranou na tom, kdo smlouvu zveřejní, mimo jiné kvůli tomu, abyste se vyhnuli již uvedeným rizikovým situacím. Zákon umožňuje smlouvu zveřejnit kterékoliv ze smluvních stran. Ke zveřejnění je však nutná datová schránka. Jestliže chcete, aby uveřejnění smlouvy zajistila druhá smluvní strana, je dobré se předem ujistit, že datovou schránkou disponuje nebo je ochotna si ji zřídit.
5
Lze v registru smluv zveřejnit služební kontaktní údaje zaměstnance? Libor Jarmič Metodický návod Ministerstva vnitra k aplikaci zákona o registru smluv uvádí seznam údajů, které by se v textu smlouvy před jeho vložením do registru měly anonymizovat. V seznamu se nacházejí také telefonní čísla a e-mailové adresy. Lze zcela souhlasit s tím, že soukromé e-mailové adresy a soukromá telefonní čísla se zveřejňovat nebudou , otázkou jsou ty služební. Platí povinná anonymizace i pro ně? Metodický návod mezi soukromými a služebními kontaktními údaji nerozlišuje, zdálo by se tedy, že ano. Domníváme se, že tento výklad je příliš striktní. Zejména u úřadů bývá zcela běžné, že zveřejňují pracovní e-maily svých zaměstnanců, převážně úředníků. Situaci lze řešit použitím souhlasu se zveřejněním těchto údajů v registru smluv. Pokud si však nejste jisti, zda tyto údaje ve zveřejněné smlouvě ponechat či nikoli, bude jistějším řešením je vyjmout (e-mail, telefon). Vypuštění uvedených informací nemůže zveřejněnou smlouvu zneplatnit, takže se není čeho obávat. K tomuto tématu budeme ještě publikovat podrobnější výstup na základě analýzy aktuální judikatury a rozhodování Úřadu pro ochranu osobních údajů. Sledujte nové články na www.fbadvokati.cz/novinky/registr-smluv.
6
Co s objednávkami po e-mailu nebo telefonu? Libor Jarmič
U mnoha zakázek běžně neexistuje písemná smlouva a vznikají pouhým objednáním po e-mailu nebo telefonicky. Jak postupovat, aby i tyto zakázky byly v souladu se zákonem o registru smluv?
Objednávka + potvrzení = smlouva Obchodní smlouvy nemusí vždy tvořit list papíru se dvěma podpisy, někdy stačí dvojice objednávka-potvrzení. V případech, kdy dochází k výměně e-mailů, se v registru smluv zveřejní obsah e-mailu s objednávkou a obsah e-mailu s jejím potvrzením (např. ve formátu .doc). Zveřejněním této dvojice dokumentů dochází ke zveřejnění smlouvy. Pro účely registru smluv půjde o obraz textového obsahu smlouvy.
Datum doručení rozhoduje Jestliže je smlouva tvořena dvojicí objednávka-potvrzení, jaké je datum jejího uzavření? Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti, tedy když je potvrzení objednávky doručeno adresátovi (objednávajícímu) a ten má možnost se s ním seznámit. V písemné komunikaci to může být den doručení dopisu, v elektronické komunikaci den, kdy do e-mailové schránky objednávajícího dorazí e-mail s potvrzením, že jeho objednávka byla přijata.
7
Smluvní strany si mohou sjednat jiné datum vzniku smlouvy (např. den odeslání potvrzení či jiný). Pokud tak neučiní, platí výše uvedené.
Z telefonických objednávek vytvořte písemnou smlouvu U telefonických objednávek je to o něco složitější. Zákon o registru smluv stanoví při uzavírání smluv jako povinnou písemnou formu. Telefonická smlouva pro tyto účely nestačí a bude nutné pro každý případ vyhotovit řádnou písemnou smlouvu a tu zveřejnit v registru ještě před začátkem plnění. Nejrychlejším řešením je vytvořit si vzory obvyklých smluv/objednávek (např. na formuláři, aby vyplnění zabralo co nejméně času) a objednávku i její potvrzení poslat e-mailem nebo datovou schránkou. Elektronická verze (např. .doc nebo strojově čitelné .pdf) navíc umožní rychlé zveřejnění v registru. Samotné zveřejnění by mělo proběhnout řádově během minut, tudíž budete moci z takto uzavřené smlouvy prakticky ihned řádně plnit.
8
Zveřejňování smluvních dodatků v registru smluv Libor Jarmič
Na našich školeních k registru smluv opakovaně padá dotaz, podle čeho má zaměstnanec úřadu poznat, které dodatky ke smlouvám zveřejnit a které ne. Jedná se o jednu z palčivých otázek, ohledně které nepanuje úplná shoda. Tento text se pokusí vnést do problematiky více světla. Dle našeho názoru je vhodné nejprve zvážit, zda lze smluvní dodatek posoudit jako novou smlouvu, tedy nový závazek, který obstojí sám o sobě bez předchozí smlouvy, anebo nikoli.
Dodatek ke smlouvě jako nová smlouva V prvním případě jde např. o doobjednání zboží/služeb nebo k uzavření dodatku, který bude sjednávat nový (další) závazek (např. řešit ručení za předchozí závazky). V takovém případy tyto nové dodatky posuzujeme odděleně od původní smlouvy a zjišťujeme cenu/hodnotu plnění, zda dosahuje 50 000 Kč bez DPH či nikoli. Pokud hodnotu nelze určit, doporučujeme raději smlouvu zveřejnit.
Dodatek ke smlouvě měnící obsah původní smlouvy Ve druhém případě jde o smlouvy či dodatky, které mění obsah původní smlouvy a nelze je posuzovat samostatně, resp. nelze je oddělit od původního závazku – zejména změny v již učiněných objednávkách, změny v termínu a místě 9
plnění a změny v plnění samotném (změny barvy, méně kusů, jiný druh zboží, atd.). Takové dodatky by měly být zveřejněny. Ke stejnému závěru jsme dospěli u problematiky „méněprací“, tedy že jde o změnu původní smlouvy, kterou nelze posuzovat samostatně, a tudíž je vhodné takovou smlouvu zveřejnit.
Rozdílné právní výklady zveřejňování dodatků Pouze na okraj zmíníme, že na problematiku zveřejňování dodatků existuje také odlišný právní názor, a sice že by se měly zveřejňovat kompletně všechny dodatky smluv bez ohledu na výši plnění. Takový výklad je ale dle našeho názoru v rozporu se zněním a smyslem zákona o registru smluv.
10
Registr smluv a tři speciální typy smluv Libor Jarmič
Často se také setkáváme s dotazy na několik určitých typů smluv, jež obce, úřady nebo jiné veřejné instituce běžně uzavírají: nájemní smlouvy, smlouvy uzavřené na elektronickém tržišti a příkazní smlouvy. Zde přinášíme stručnou odpověď na tyto dotazy.
Zveřejňování nájemních smluv Jestliže veřejná instituce uzavře nájemní smlouvu k nemovitosti s právnickou osobou nebo s podnikající fyzickou osobou a lze předpokládat, že celková úhrada za nájem přesáhne 50 000 Kč bez DPH, musí některá ze smluvních stran tuto smlouvu zveřejnit v registru smluv. Naopak nezveřejňují se nájemní smlouvy s fyzickými osobami–nepodnikateli či smlouvy s minimální výší nájemného (např. 200 Kč/rok). Pamatujte však na to, že výše nájemného by měla odpovídat ceně v místě a čase obvyklé (nemělo by se jednat o cenu podhodnocenou či symbolickou, ale o reálnou hodnotu).
11
Zveřejňování smluv uzavíraných na elektronickém tržišti K uzavírání smluv prostřednictvím elektronického tržiště bychom chtěli doplnit, že tento způsob nelze vždy považovat za takový, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva. Uvedené je nutné posuzovat ad hoc. V případě potřeby nabízíme možnost posouzení.
Zveřejňování příkazních smluv V případě, že se veřejná instituce rozhodne svěřit majetek jí náležející do péče jiné instituce, uzavře s ní tzv. příkazní smlouvu. Tento typ smlouvy rovněž podléhá povinnosti zveřejňování v registru smluv.
12
Co není nutné zveřejňovat v registru smluv Libor Jarmič
Kromě toho, co je nově nutné zveřejňovat, se hodí také vědět, jaké informace se naopak zveřejňovat nemusí, nebo dokonce nesmí.
Nemusí se zveřejňovat Ze zákona vyplývá několik obvyklých případů, na něž se nevztahuje povinnost zveřejňování, nicméně zakázané to není. Jedná se například o následující situace: 1) Smlouvy uzavřené s autorem díla (fyzickou osobou), tedy například i s autorem počítačového programu nebo technické dokumentace. 2) Pracovní smlouvy, které nespadají mezi povinně uveřejňované smlouvy (těmi jsou například pracovní smlouvy týkající se některých veřejných činitelů). 3) Smlouvy o pronájmu hrobového místa. 4) Projektová dokumentace k dílu, nákres, vzorec výpočtu ceny apod., tedy informace, které mohou představovat know-how a zároveň nejsou nezbytné z hlediska zvýšení transparentnosti hospodaření.
Nesmí se zveřejňovat Kromě údajů, které se zveřejňovat mohou, avšak nemusejí, existuje ještě oblast údajů, které se v registru smluv zveřejňovat nesmějí, a to například z důvodu ochrany osobních údajů nebo ochrany obchodního tajemství.
13
Tyto oblasti se totiž zavedením registru smluv nijak nemění. Zákon o registru smluv se dokonce vysloveně odkazuje na zákon o svobodném přístupu k informacím. Je proto vhodné, aby zaměstnanci, kteří budou mít například na úřadě na starost vkládání smluv do registru, byli seznámeni kromě zákona o registru smluv také s ním. V případě, že se nezveřejnitelné informace vyskytují ve smlouvě, která ze své povahy má být vložena do registru, musejí být „vyloučeny“, tedy například začerněny. Pokud by tyto informace tvořily celý obsah smlouvy, pak se smlouva neuveřejní vůbec.
14
Registr smluv: lhůta pro zveřejnění Martin Maňák
Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“) platí, že pokud smlouva nebyla zveřejněna v registru smluv do 3 měsíců ode dne uzavření, platí, že je zrušena od počátku.
Od kdy začíná plynout tříměsíční lhůta? Od ústního nebo až od písemného uzavření smlouvy? Obecně platí, že smlouva je uzavřená, když si smluvní strany sjednají její obsah. Pokud tedy mezi stranami není ujednáno jinak, smlouva se považuje za uzavřenou již v době, když se smluvní strany dohodly na podstatných náležitostech daného smluvního typu. To platí i pro situace, kdy zákon vyžaduje pro daný smluvní typ písemnou formu smlouvy. V takovém případě totiž platí, že smlouva je fakticky uzavřena, i když je neplatná pro nedodržení zákonem stanovené formy. Písemná forma smlouvy pak z pohledu NOZu v těchto případech představuje potvrzení ústně uzavřené smlouvy a navíc má za následek to, že smlouva se stane platnou. Účinnou se smlouva ale stane nejdřív až dnem uveřejnění v registru smluv (viz. § 6 odst. 1 zákona o registru smluv).
15
Smluvní strany se nicméně můžou dohodnout, že chtějí být vázány pouze písemnou smlouvou. V takovém případě je písemná forma smlouvy podstatnou náležitosti uzavření smlouvy. Až písemným uzavřením smlouvy dochází k uzavření smlouvy a až od té doby jsou smluvní strany smlouvou vázány. Lhůta 3 měsíců se tedy v každém jednotlivém případě může začít počítat od různých skutečností (dohoda stran na obsahu smlouvy nebo uzavření písemné smlouvy). V každém případě bude záviset na konkrétní technice uzavírání smlouvy.
Z důvodu právní jistoty ale spíše doporučujeme lhůtu 3 měsíců počítat vždy již od doby, kdy dojde k dohodě na podstatných náležitostech dané smlouvy, a ne až od uzavření písemné smlouvy.
16
Kdy je e-mail písemnou formou právního úkonu? Libor Jarmič
Jedním ze úskalí, na které právo nedává zcela jednoznačnou odpověď, je problematika písemné formy právního jednání. Za jakých podmínek je například smlouva uzavřená po e-mailu považována za písemnou? Důležité jsou zde dva aspekty: • Písemnost (v podstatě samotná písemná forma). • Podpis jednající osoby. Zatímco prakticky nikdo nepochybuje o tom, že uzavírání smluv přes e-maily splňuje znaky písemnosti, protože obsah smlouvy je textově zachycen, ohledně samotného podpisu e-mailu nepanuje mezi právníky úplná shoda.
Tři typy elektronického podpisu Občanský zákoník (dále jen „NOZ“) uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Přitom podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé (např. použití razítka). Podpis e-mailu z povahy věci nebývá vlastnoruční (což by vyžadovalo listinnou podobu smlouvy), proto lze použít elektronický podpis, který je upraven zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (dále jen „ZEP“). Podle tohoto zákona jsou elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které
17
slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. ZEP rozlišuje tři druhy elektronického podpisu – „prostý“, zaručený a uznávaný (který je zvláštním druhem zaručeného elektronického podpisu).
Stačí „prostý“ elektronický podpis? Prostý elektronický podpis činí právní teorii největší potíže. Naprostá většina autorů se shoduje na tom, že jako podpis nestačí, pokud je pod textem (tělem) emailu uvedeno pouze jméno a příjmení odesílatele, ale že k tomu jsou zapotřebí ještě další informace, na základě kterých je možné identifikovat odesílatele. Tím mohou být informace o samotné e-mailové adrese (její název) a okolnostech odeslání e-mailu (IP adresa, název počítače, atd.), což jsou informace, které mají veškeré standardně odesílané e-maily v sobě zahrnuté automaticky. Právní teoretici se v zásadě shodují na tom, že naprosto nezbytným minimem pro uzavření smlouvy pomocí výměny e-mailů tedy je, aby oba e-maily (nabídka/objednávka a její potvrzení) obsahovaly text (tělo) e-mailu a na klávesnici počítače doplněný podpis (jméno a příjmení osoby, která e-mail odesílala), a to vše ve spojení s informacemi, které se druhé straně zobrazí při přijetí e-mailu (minimálně samotná e-mailová adresa).
Je automatická patička e-mailu podpisem? Objevují se i názory, že není zapotřebí na klávesnici „vyťukávat“ jméno a příjmení, ale že stačí, pokud je k e-mailu připojena patička s dalšími informacemi (typicky jméno, příjmení, funkce, e-mail, telefon, název organizace). K tomuto názoru lze říci toliko, že by zde mohl být problém s tím, že patička se ke každému odesílanému emailu přidává zcela automaticky, aniž by se odesílatel musel fakticky „podepsat“. Soudy se takovou situací od účinnosti NOZ ještě nezabývaly, takže není možné správnost tohoto názoru garantovat, byť by byl jakkoli komfortní.
Doporučení pro uzavírání smluv po e-mailu Při uzavírání smluv pomocí e-mailu lze doporučit, aby měl e-mail vhodný tvar, ideálně aby obsahoval jméno a příjmení odesílatele a název obce/instituce/organizační složky (typicky
[email protected]). Samotný obsah e-mailu by měl obsahovat text objednávky/nabídky či jejího potvrzení a pod ním jméno a příjmení odesilatele, ideálně doplněné o telefonní číslo či e-mailovou adresu. Taktéž lze doporučit používání patiček, ve kterých budou doplňující údaje uvedeny vždy.
18
Pro vyšší míru právní jistoty lze jako alternativu při uzavírání smluv na dálku doporučit používání zaručeného elektronického podpisu či odesílání dokumentů prostřednictvím datových schránek, a to v případě obou smluvních partnerů. Ostatně povinnost podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy zaručeným elektronickým podpisem, jehož prostřednictvím se činí úkon (tj. i uzavírání smluv) vůči státu, kraji, obci, a jimi zřízeným právnickým osobám, platí již dnes, byť mnohdy není dodržována.
19
Předpis č. 340/2015 Sb. Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
Obsah § 1 - Předmět úpravy § 2 - Uveřejňované dokumenty § 3 - Výjimky z povinnosti uveřejnění § 4 - Registr smluv § 5 - Způsob uveřejnění § 6 - Následky uveřejnění § 7 - Zrušení smlouvy § 8 - Společná a přechodná ustanovení 340 ZÁKON ze dne 24. listopadu 2015 o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
20
§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv.
§ 2 Uveřejňované dokumenty (1) Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je a) Česká republika, b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, c) státní příspěvková organizace, d) státní fond, e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, f) dobrovolný svazek obcí, g) regionální rada regionu soudržnosti, h) příspěvková organizace územního samosprávného celku, i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, k) státní podnik nebo národní podnik, l) zdravotní pojišťovna, m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na právnickou osobu založenou podle jiného než českého práva, která působí převážně mimo území České republiky.
§ 3 Výjimky z povinnosti uveřejnění (1) Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
21
(2) Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci, b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet, c) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky, e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách, f) smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol, g) smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva, h) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, i) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší, j) smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem, k) smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, l) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. 22
§ 4 Registr smluv (1) Zřizuje se registr smluv jako informační systém veřejné správy, který slouží k uveřejňování smluv podle tohoto zákona. (2) Správcem registru smluv je Ministerstvo vnitra. (3) Registr smluv je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. (4) Správce registru smluv neodpovídá za správnost smluv a metadat smluv uveřejněných prostřednictvím registru smluv.
§ 5 Způsob uveřejnění (1) Uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv. (2) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně. (3) Zaslání smlouvy správci registru smluv se provede na elektronickém formuláři do datové schránky zřízené správci registru smluv pro tento účel. Správce registru smluv uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. (4) V případě, že je prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, správce registru smluv potvrdí uveřejnění potvrzením, které zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouva zaslána k uveřejnění prostřednictvím registru smluv; zaslání potvrzení se provádí zpravidla automatizovaně. Správce registru smluv v potvrzení uvede metadata smlouvy podle odstavce 5 a potvrzení označí svou uznávanou elektronickou značkou a opatří kvalifikovaným časovým razítkem. (5) Smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, 23
d) datum uzavření smlouvy, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. (6) Z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň. (7) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy může uveřejněnou smlouvu nebo metadata smlouvy po jejich uveřejnění opravit; přitom postupuje podle odstavců 2 až 4 obdobně. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány. (8) V případě, že mají být z uveřejnění vyloučeny informace postupem podle § 3 odst. 1 anebo § 5 odst. 6, musí být v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy zaslaném správci registru smluv tyto informace znečitelněny tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění prostřednictvím registru smluv.
§ 6 Následky uveřejnění (1) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. (2) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí.
§ 7 Zrušení smlouvy (1) Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6, a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem,nebo 24
b) uveřejní-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana neuveřejněnou část smlouvy nebo dotčená metadata prostřednictvím registru smluv jako opravu podle § 5 odst. 7 do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. (3) Jiná metadata než podle odstavce 2 lze opravit pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují; to neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech.
§ 8 Společná a přechodná ustanovení (1) Tento zákon se použije bez ohledu na právo, které je podle mezinárodního práva soukromého pro smlouvu právem rozhodným. (2) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně. (3) Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a po nabytí účinnosti tohoto zákona byla uzavřena dohoda, kterou se taková smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší, uveřejní se prostřednictvím registru smluv spolu s touto dohodou i dotčená smlouva. (4) Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. (5) Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. Pro účely věty první se jiným zákonem rozumí a) zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jde-li o smlouvu, která má být zveřejněna podle jeho § 10d, b) zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, c) koncesní zákon, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím rejstříku koncesních smluv, 25
d) zákon o kolektivním vyjednávání, jde-li o kolektivní smlouvu vyššího stupně, která má být zpřístupněna Ministerstvem práce a sociálních věcí na jeho internetových stránkách; povinnost oznámit uložení takové kolektivní smlouvy ve Sbírce zákonů tím není dotčena. (6) Plnění povinností podle tohoto zákona nepodléhá dozoru nebo kontrole vykonávaným podle zákonů o územních samosprávných celcích.
§ 9 Závěrečné ustanovení
Ustanovení § 6 a 7 se použijí poprvé pro smlouvy uzavřené 1. července 2017.
§ 10 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2016, s výjimkou § 6 a 7, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017.
26
Autoři článků:
• Mgr. Libor Jarmič • Mgr. Martin Maňák
Frank Bold
www.frankbold.org
Frank Bold Advokáti www.fbadvokati.cz