Průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina

Průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejich využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ………………

.............................................. Podpis

Poděkování Mé poděkování patří především vedoucímu mé bakalářské práce Akad. mal. Vladimíru Netoličkovi za možnost vytvořit práci pod jeho odborným vedením, za poskytnutí cenných rad a připomínek, věnovaný čas a trpělivost v průběhu zpracování této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina Bakalářská práce

Autor: Kristýna Nováková Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2017

Copyright © 2016 Kristýna Nováková

Abstrakt NOVÁKOVÁ, Kristýna: Průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 83 stran. Cílem této bakalářské práce je vytvořit průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina, který bude obsahovat základní informace o filmu, místě natáčení a o zajímavostech spojených s natáčením, jehož součástí bude i mapa s vyznačenými filmovými místy. Práce se v teoretické části zabývá charakteristikou Kraje Vysočina, historickým vývojem české filmové kinematografie a teorií filmového cestovního ruchu. Praktická část je zaměřena na tvorbu samotného průvodce po vybraných filmových místech nacházejících se v Kraji Vysočina. Bakalářská práce napomáhá k propagaci Kraje Vysočina v oblasti filmového cestovního ruchu. Hlavní využití najde u účastníků filmového cestovního ruchu, kteří se vydají na Vysočinu. Klíčová slova: Filmový cestovní ruch. Filmová místa. Kraj Vysočina.

7

Abstract NOVÁKOVÁ, Kristýna: Movie locations guidebook for Vysocina Region. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Akad. mal. Vladimír Netolička. Education degree: Bachelor. Jihlava, 2016. 83 pages. The aim of the bachelor thesis is to create the movie locations guidebook for the Vysocina Region with movie locations which I chose. The guidebook will contained basic information about movie, movie location and interesting things which are connected with filming. The guidebook will also include a map with highlighted movie locations. The theoretical part deal with characteristics of the Vysocina Region, historical evolution of Czech film industry and theory of film tourism. The practical part is focused on creation of movie locations guidebook situated in the Vysocina Region. Bachelor thesis helps to promote the Vysocina Region as a area of film tourism. The main use of movie location guidebook is for the participants of film tourism which are visiting the Vysocina Region.

Key words: Film tourism. Movie location. Vysocina Region.

8

Předmluva Pro psaní bakalářské práce jsem se rozhodla zvolit vlastní téma, protože jsem chtěla jít trochu jiných směrem a psát o tématu, které je mi blízké. Jsem proto velmi vděčná, že pan Akad. mal. Vladimír Netolička souhlasil a dovolil mi tvořit práci pod jeho vedením. Jsem velká nadšenkyně umění. Jako tanečnice jsem vždy milovala divadlo, proto jsem původně zamýšlela nad tím, jak by šlo dát dohromady divadlo a cestovní ruch. Nic smysluplného, co by společnost obohatilo, mě bohužel nenapadlo. Rozhodla jsem se tedy pro jistý kompromis a místo pro práci s divadlem jsem se rozhodla pro práci s filmem. Film je nedílnou součástí mého života. Představuje pro mne jakýsi únik od každodenního života, nabízí prostor pro mou fantazii. A právě díky filmům vznikají filmová místa. Ta nám pomáhají rozvíjet nejen naši představivost, ale mohou v nás vyvolat třeba i staré vzpomínky, které v nás film zanechal, což já, jako osoba plná nostalgie, vítám. Filmových míst je na světě spousta, proto bylo nutné zvolit oblast, na kterou se zaměřím. V současné době žiji na Vysočině, proto jsem se přirozeně začala zajímat o filmová místa v tomto kraji. Během tvorby této bakalářské práce jsem prohloubila nejen svou znalost české kinematografie, ale také jsem se dozvěděla o spoustě zajímavých míst v Kraji Vysočina, která v sezóně určitě navštívím. Doufám, že tato práce bude přínosná jak pro oblast cestovního ruchu, tak pro filmové nadšence.

9

Obsah Seznam obrázků ................................................................................................................... 12 Úvod..................................................................................................................................... 16 Teoretická část ................................................................................................................... 18 1 Charakteristika Kraje Vysočina ...................................................................................... 18 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Poloha....................................................................................................................... 18 Obyvatelstvo ............................................................................................................ 18 Přírodní podmínky ................................................................................................... 18 Cestovní ruch v Kraji Vysočina ............................................................................... 19 Kultura v Kraji Vysočina ......................................................................................... 20

1.5.1 Arts & Film – Telč International European Film Festival ................................ 21 1.5.2 Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ....................................... 22 2 Česká filmová tvorba ...................................................................................................... 23 2.1 Historie a současnost české filmové tvorby ............................................................. 23 2.2 Česká republika – ráj filmařů ................................................................................... 26 3 Filmový cestovní ruch ..................................................................................................... 27 3.1 3.2 3.3 3.4

Vymezení filmového cestovního ruchu ................................................................... 27 Typologie účastníků filmového cestovního ruchu ................................................... 30 Film jako marketingový nástroj destinace cestovního ruchu ................................... 31 Organizace filmového cestovního ruchu v České republice .................................... 32

Praktická část ..................................................................................................................... 34 4 Tvorba průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina ........................... 34 4.1 4.2 4.3 4.4

Analýza současného stavu řešené problematiky ...................................................... 34 Užité metody a jejich zdůvodnění ............................................................................ 36 Průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina ................................ 38 Dalešice .................................................................................................................... 39

4.4.1 Postřižiny .......................................................................................................... 40 4.5 Jihlava ...................................................................................................................... 41 4.6 Ledeč nad Sázavou................................................................................................... 43 4.6.1 Šťastný smolař .................................................................................................. 43 4.7 Lipnice nad Sázavou ................................................................................................ 45 4.7.1 Hrabě Drákula ................................................................................................... 46 4.8 Pelhřimov ................................................................................................................. 48 4.8.1 Návštěvníci ....................................................................................................... 48 4.9 Polná......................................................................................................................... 50 4.9.1 Hele, on letí ....................................................................................................... 51 4.10 Světlá nad Sázavou .................................................................................................. 52 4.10.1 Řeka čaruje........................................................................................................ 52

10

4.11 Telč........................................................................................................................... 54 4.11.1 4.11.2 4.11.3 4.11.4 4.11.5

Pyšná princezna ................................................................................................ 55 Hudba z Marsu .................................................................................................. 56 Až přijde kocour ............................................................................................... 58 Bathory .............................................................................................................. 60 Pravý rytíř ......................................................................................................... 61

4.12 Třebíč ....................................................................................................................... 62 4.12.1 Markéta Lazarová ............................................................................................. 62 4.13 Želiv ......................................................................................................................... 64 4.13.1 Dobří holubi se vracejí ...................................................................................... 64 4.14 Další filmová místa v Kraji Vysočina ...................................................................... 66 4.15 Tip k využití průvodce ............................................................................................. 67 4.15.1 Trasa 1: Z pohádky do pohádky........................................................................ 68 4.15.2 Trasa 2: Po stopách těch nejlepších filmů......................................................... 70 Závěr .................................................................................................................................... 72 Seznam použité literatury .................................................................................................... 74 Literární zdroje ................................................................................................................ 74 Elektronické zdroje .......................................................................................................... 75

11

Seznam obrázků Obrázek 1: Kraj Vysočina ........................................................................................... 18 Zdroj: Odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra České republiky. Úřady ve Žďáru nad Sázavou získaly na Vysočině nejvíce peněz z EU. online. 2010 cit. 2016-11-20. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/urady-ve-zdaru-nad-sazavou-ziskaly-na-vysocinenejvice-penez Obrázek 2: Klasifikace filmového cestovního ruchu ................................................. 30 Zdroj: KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. Obrázek 3: Geografická mapa Kraje Vysočina s vyznačenými filmovými místy ... 38 Zdroj: Český statistický úřad. Geografická mapa Kraje Vysočina. online. 20. 12. 2014 cit. 2016-11-20. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/631011-09-2009-18 Obrázek 4: Zahrada dalešického pivovaru ................................................................ 40 Zdroj: Postřižiny [film]. Režie Jiří MENZEL. Československo. 1980. Obrázek 5: Komín dalešického pivovaru ................................................................... 40 Zdroj: Postřižiny [film]. Režie Jiří MENZEL. Československo. 1980. Obrázek 6: Vjezd do dalešického pivovaru ................................................................ 40 Zdroj: Postřižiny [film]. Režie Jiří MENZEL. Československo. 1980. Obrázek 7: Dvůr dalešického pivovaru ...................................................................... 40 Zdroj: Postřižiny [film]. Režie Jiří MENZEL. Československo. 1980. Obrázek 8: Jihlavské náměstí ...................................................................................... 42 Zdroj: Právě začínáme [film]. Režie Vladimír SLAVÍNSKÝ. Československo. 1946. Obrázek 9: Zoo Jihlava - výběh tygrů ........................................................................ 42 Zdroj: Pavilón šeliem [film]. Režie Dušan TRANČÍK. Československo. 1982. Obrázek 10: Jihlavské nádraží .................................................................................... 42 Zdroj: Hrom do kapelníka [film]. Režie Jiří ADLER. Československo. 1983. Obrázek 11: Jihlavské podzemí ................................................................................... 42 Zdroj: xXx [film]. Režie Rob COHEN. USA. 2002. Obrázek 12: Ulička na nádvoří ledečského hradu ..................................................... 44 Zdroj: Šťastný smolař [film]. Režie Jiří STRACH. Česká/Slovensko. 2012. Obrázek 13: Nádvoří ledečského hradu ..................................................................... 44 Zdroj: Šťastný smolař [film]. Režie Jiří STRACH. Česká/Slovensko. 2012. Obrázek 14: Ulička z nádvoří ledečského hradu ....................................................... 44 Zdroj: Šťastný smolař [film]. Režie Jiří STRACH. Česká/Slovensko. 2012. Obrázek 15: Hrobníkův obchod s rakvemi ................................................................ 44 Zdroj: Šťastný smolař [film]. Režie Jiří STRACH. Česká/Slovensko. 2012. Obrázek 16: Kopec u obce Pohleď .............................................................................. 45 Zdroj: Šťastný smolař [film]. Režie Jiří STRACH. Česká/Slovensko. 2012.

12

Obrázek 17: Dům č. p. 16 v obci Pohleď .................................................................... 45 Zdroj: Šťastný smolař [film]. Režie Jiří STRACH. Česká/Slovensko. 2012. Obrázek 18: Hrad Lipnice ........................................................................................... 47 Zdroj: Hrabě Drákula [film]. Režie Anna PROCHÁZKOVÁ. Československo. 1970. Obrázek 19: Sklepení hradu Lipnice .......................................................................... 47 Zdroj: Hrabě Drákula [film]. Režie Anna PROCHÁZKOVÁ. Československo. 1970. Obrázek 20: Nádvoří hradu s věží Samson ................................................................ 47 Zdroj: Hrabě Drákula [film]. Režie Anna PROCHÁZKOVÁ. Československo. 1970. Obrázek 21: Hradní okno na Lipnici .......................................................................... 47 Zdroj: Hrabě Drákula [film]. Režie Anna PROCHÁZKOVÁ. Československo. 1970. Obrázek 22: Jihlavská brána ....................................................................................... 49 Zdroj: Návštěvníci. 3. díl. Přicházejí [epizoda televizního seriálu]. Režie Jindřich POLÁK. Československo / Francie. 1983. Obrázek 23: Pelhřimovské náměstí............................................................................. 49 Zdroj: Návštěvníci. 5. díl. Hlavně nenápadně [epizoda televizního seriálu]. Režie Jindřich POLÁK. Československo / Francie. 1983. Obrázek 24: Pelhřimovská radnice ............................................................................. 49 Zdroj: Návštěvníci. 5. díl. Hlavně nenápadně [epizoda televizního seriálu]. Režie Jindřich POLÁK. Československo / Francie. 1983. Obrázek 25: Škola ve Friedově ulici ........................................................................... 49 Zdroj: Návštěvníci. 7. díl. Půlnoční kolotoč [epizoda televizního seriálu]. Režie Jindřich POLÁK. Československo / Francie. 1983. Obrázek 26: Náměstí v Polné - masna ........................................................................ 51 Zdroj: Hele, on letí [film]. Režie Tomáš TIŇTĚRA. Československo. 1984. Obrázek 27: Náměstí v Polné - lékárna ...................................................................... 51 Zdroj: Hele, on letí [film]. Režie Tomáš TIŇTĚRA. Československo. 1984. Obrázek 28: Splav sázavské řeky ................................................................................ 53 Zdroj: Řeka čaruje [film]. Režie Václav KRŠKA. Československo. 1945. Obrázek 29: Sázava ...................................................................................................... 53 Zdroj: Řeka čaruje [film]. Režie Václav KRŠKA. Československo. 1945. Obrázek 30: Pohled na Světlou nad Sázavou ............................................................. 53 Zdroj: Řeka čaruje [film]. Režie Václav KRŠKA. Československo. 1945. Obrázek 31: Most přes řeku ve Světlé ........................................................................ 53 Zdroj: Řeka čaruje [film]. Režie Václav KRŠKA. Československo. 1945. Obrázek 32: Reliéf Neptuna se čtyřspřežím ............................................................... 55 Zdroj: Pyšná princezna [film]. Režie Bořivoj ZEMAN. Československo. 1952. Obrázek 33: Brána ze zámecké zahrady .................................................................... 55 Zdroj: Pyšná princezna [film]. Režie Bořivoj ZEMAN. Československo. 1952. Obrázek 34: Krasomila v Hluboké nad Vltavou........................................................ 56 Zdroj: Pyšná princezna [film]. Režie Bořivoj ZEMAN. Československo. 1952. 13

Obrázek 35: Miroslav v Třeboni ................................................................................. 56 Zdroj: Pyšná princezna [film]. Režie Bořivoj ZEMAN. Československo. 1952. Obrázek 36: Telčské náměstí ....................................................................................... 57 Zdroj: Hudba z Marsu [film]. Režie Ján KADÁR, Elmar KLOS. Československo. 1955. Obrázek 37: Telčská zámecká zahrada ...................................................................... 57 Zdroj: Hudba z Marsu [film]. Režie Ján KADÁR, Elmar KLOS. Československo. 1955. Obrázek 38: Telč - Štěpnický rybník .......................................................................... 57 Zdroj: Hudba z Marsu [film]. Režie Ján KADÁR, Elmar KLOS. Československo. 1955. Obrázek 39: Podloubí na telčském náměstí ............................................................... 57 Zdroj: Hudba z Marsu [film]. Režie Ján KADÁR, Elmar KLOS. Československo. 1955. Obrázek 40: Hodiny na věži sv. Jakuba v Telči ......................................................... 59 Zdroj: Až přijde kocour [film]. Režie Vojtěch JASNÝ. Československo. 1963. Obrázek 41: Náměstí v Telči ........................................................................................ 59 Zdroj: Až přijde kocour [film]. Režie Vojtěch JASNÝ. Československo. 1963. Obrázek 42: Výklenek na zámeckém nádvoří v Telči ............................................... 59 Zdroj: Až přijde kocour [film]. Režie Vojtěch JASNÝ. Československo. 1963. Obrázek 43: Reliéf Neptuna se čtyřspřežím ............................................................... 59 Zdroj: Až přijde kocour [film]. Režie Vojtěch JASNÝ. Československo. 1963. Obrázek 44: Zahrada telčského zámku ...................................................................... 60 Zdroj: Bathory [film]. Režie Juraj JAKUBISKO. Slovensko / Česko. 2008. Obrázek 45: Nádvoří telčského zámku ....................................................................... 60 Zdroj: Bathory [film]. Režie Juraj JAKUBISKO. Slovensko / Česko. 2008. Obrázek 46: Vchod do podzemí .................................................................................. 61 Zdroj: Bathory [film]. Režie Juraj JAKUBISKO. Slovensko / Česko. 2008. Obrázek 47: Sál s trofejemi zvířat............................................................................... 61 Zdroj: Bathory [film]. Režie Juraj JAKUBISKO. Slovensko / Česko. 2008. Obrázek 48: Interiéry baziliky sv. Prokopa ............................................................... 63 Zdroj: Markéta Lazarová [film]. Režie František VLÁČIL. Československo. 1967. Obrázek 49: Exteriéry baziliky sv. Prokopa .............................................................. 63 Zdroj: Markéta Lazarová [film]. Režie František VLÁČIL. Československo. 1967. Obrázek 50: Venkovní schodiště želivského kláštera ................................................ 65 Zdroj: Dobří holubi se vracejí [film]. Režie Dušan KLEIN. Československo. 1988. Obrázek 51: Klášterní rajský dvůr ............................................................................. 65 Zdroj: Dobří holubi se vracejí [film]. Režie Dušan KLEIN. Československo. 1988. Obrázek 52: Klášterní refektář ................................................................................... 65 Zdroj: Dobří holubi se vracejí [film]. Režie Dušan KLEIN. Československo. 1988. Obrázek 53: Kancelář v želivském klášteře ............................................................... 65 Zdroj: Dobří holubi se vracejí [film]. Režie Dušan KLEIN. Československo. 1988.

14

Obrázek 54: Vyznačená filmová místa na trase Z pohádky do pohádky .................. 69 Zdroj: Český statistický úřad. Geografická mapa Kraje Vysočina. online. 20. 12. 2014 cit. 2016-11-20. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/631011-09-2009-18 Obrázek 55: Vyznačená filmová místa na trase Po stopách těch nejlepších filmů . 71 Zdroj: Český statistický úřad. Geografická mapa Kraje Vysočina. online. 20. 12. 2014 cit. 2016-11-20. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/631011-09-2009-18

15

Úvod V posledních letech přibývá stále více účastníků cestovního ruchu, kteří dávají přednost individuálnějším formám turismu, při nichž mají možnost získat vzpomínky s emocionálním nábojem. Takto specificky orientovanou formou cestovního ruchu je i filmový cestovní ruch. V rámci své bakalářské práce jsem se rozhodla vytvořit průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina a podpořit tak filmový cestovní ruch v kraji. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem si zvolila právě toto témata, je fakt, že já sama velmi ráda navštěvuji místa, která se objevila ve filmu. Jsou to místa, jež pro mě mají silné genius loci. Vysočinu jsem si vybrala z toho důvodu, že je jí, dle mého názoru, v tomto směru věnováno málo pozornosti. Pro mnou zvolený kraj nebyl doposud vytvořen průvodce, který by nabízel filmová místa kraje pohromadě. Filmová místa Kraje Vysočina jsou prozatím součástí pouze celorepublikových průvodců. Cílem mé bakalářské práce je vyplnit tuto mezeru na trhu a vytvořit průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina, jež bude obsahovat základní informace o filmu, místě natáčení a o zajímavostech spojených s natáčením. Součástí průvodce bude i mapa s vyznačenými filmovými místy. Teoretická část této práce bude zaměřena na tři hlavní témata, která prohlubují znalost problematiky, jíž bude věnována praktická část bakalářské práce. Zaprvé se budu věnovat charakteristice Kraje Vysočina, abych přiblížila oblast, ve které se nachází mnou vybraná filmová místa. Zadruhé se zaměřím na českou filmovou tvorbu a na její nejvýznamnější okamžiky od samého počátku až po současnost. Důvodem, proč jsem se rozhodla popsat pouze historii vývoje české kinematografie, je fakt, že v rámci mého průvodce tvořeného v praktické části, vyzdvihuji především české filmy. Mou snahou je tak propagovat dobré české filmy, které byly na území kraje natočeny. Třetím, tedy posledním tématem teoretické části, bude teorie filmového cestovního ruchu. V praktické části se budu věnovat samotné tvorbě průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina. Hlavním úkolem bude vytvořit přehledného průvodce, který jeho uživateli nabídne filmová místa, kterým není v jiných publikacích věnovaná taková pozornost.

16

Průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina, kterého budu v rámci bakalářské práce tvořit, by měl sloužit především turistům. Využít by ho tak mohla turistická informační centra v Kraji Vysočina, díky nimž by se průvodce dostal snáze k samotným turistům. Turistická informační centra se mohou vytvořeným průvodcem nechat inspirovat a rozšiřovat ho o další filmová místa v kraji, nebo ho mohou se souhlasem Vysoké školy polytechnické Jihlava, zařadit do své nabídky tištěných průvodců v původní podobě.

17

Teoretická část 1 Charakteristika Kraje Vysočina Ve své bakalářské práci se zabývám vybranými filmovými místy, která se nachází v Kraji Vysočina. V prvé řadě je tedy důležité, představit kraj jako takový.

1.1 Poloha Kraj Vysočina se nachází v centrální části státu na pomezí Čech a Moravy. Je jedním ze tří krajů České republiky, který se nedotýká státních hranic. Vnitrozemskou polohu mají také Středočeský a Pardubický kraj. Vysočina je obklopena krajem Jihočeským,

Středočeským,

Pardubickým

a Jihomoravským. Spolu s Jihomoravským krajem

Obrázek 1: Kraj Vysočina

Zdroj: www.haassohn-rukov.cz

tvoří region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. Rozloha kraje činí 6 796 km2 a zaujímá tak 5. místo ze všech 14 českých krajů. Vysočina tvoří asi 9% z celkové rozlohy České republiky. Území Kraje Vysočina je administrativně členěno na 5 okresů, a to okres Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Jihlavský okres je rozlohou nejmenší v kraji, největší je naopak okres Žďár nad Sázavou. S celkovým počtem 704 obcí se nachází na 2. místě mezi kraji. Statutárním městem je Jihlava, nejstarší horní město českých zemí. (Podhorský, 2003, str. 7), (51), (53)

1.2 Obyvatelstvo Počet obyvatel kraje byl k 11. 9. 2014 podle Českého statistického úřadu 509 155. Vysočina je s tímto počtem obyvatel třetím nejméně lidnatým krajem. Obyvatelstvo Kraje Vysočina představuje 5 % celkového počtu obyvatelstva České republiky. K témuž dni dále Český statistický úřad uvádí hustotu zalidnění kraje 75 obyvatel na 1 km2, což je třetí nejnižší hustota zalidnění mezi kraji. (8)

1.3 Přírodní podmínky Vysočina se z velké části rozkládá na území Českomoravské vrchoviny, která dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů a to ve Žďárských a Jihlavských vrších. 18

V Jihlavských vrších nalezneme také nejvyšší bod kraje, kterým je Javořice (837 m). Dalšími významnými vrcholy kraje je například Devět skal (836 m n. m.), Křemešník (765 m n. m.) nebo Čeřínek (761 m n. m.). Nejníže položený bod kraje se nachází na jihovýchodě okresu Třebíč, kde řeka Jihlava opouští území Kraje Vysočina (239 m n. m). (29), (51) Kraj Vysočina je územím, kde pramení významné české a moravské řeky a mimo jiné jím prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj. Takzvanou hlavní evropskou rozvodnicí je železniční stanice v Nové Bukové. Zde rozděluje střecha strážního domku na vlakové zastávce vodní toky do Severního a Černého moře. Do úmoří Severního moře náleží řeky Doubrava, Sázava a Želivka a do úmoří Černého moře Svratka, Oslava, Jihlava, Rokytná a Moravská Dyje. Kraj Vysočina se pyšní nejvyšší hrází České republiky, kterou je 100 m vysoká vodní nádrž Dalešice, ležící na středním toku řeky Jihlavy. (49) Podnebí je na většině území kraje mírně teplé, chladné je pouze v nejvyšších oblastech území, tedy v již zmíněných Ždárských a Jihlavských vrších, kde se průměrná roční teplota pohybuje okolo 5 °C. Nejteplejší oblastí je jihovýchodní část Třebíčska s průměrnou roční teplotou až 9 °C. Průměrná roční teplota na většině území Kraje Vysočina je 6-8 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 500 mm do 800 mm. Nejvydatnějším obdobím na srážky je léto. Nejdeštivější oblastí kraje jsou Žďárské vrchy a naopak oblastí s nejnižším průměrným ročním úhrnem srážek je jihovýchodní část Třebíčska. (9)

1.4 Cestovní ruch v Kraji Vysočina Letní sezóna láká turisty nejvíce do údolí řeky Sázavy, kde se nachází vodáky oblíbená Stvořidla, dále do oblastí řek Jihlavy, Svratky, Oslavy a dalších. Prameny větších řek, jako je Dyje nebo Svratka, se stávají častým cílem turistickým výletů. Stejně tak nejvýznamnější rybníky kraje, jako například Velké a Malé Dářko nebo rybník Řeka. Vysočina nabízí také poměrně hustou síť turistických (2 700 km) a cykloturistických tras (2 400 km), které udržuje Klub českých turistů a některé místní neziskové organizace. (51) V zimě je Vysočina vhodným místem i pro nadšence zimních sportů. Nachází se zde několik lyžařských středisek, například na Křemešníku, u Křešína, na Melechově, 19

Čeřínku aj. Největší lyžařskou oblastí je chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, kde se mimo jiné nachází Nové Město na Moravě, kde jsou již s několikaletou tradicí pořádány lyžařské mezinárodní závody. (51) Celoročními atraktivitami pro turisty jsou především kulturní památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, dále jsou to městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov, dům Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové a další jedinečné kulturní památky. (51) Významnými atraktivitami jsou také dvě chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO), CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. V CHKO Žďárské vrchy je z turistického hlediska velmi zajímavou lokalitou rybník Velké Dářko a Žákova hora. V CHKO Železné hory jsou pro turisty nejzajímavější rokle, a to rokle Lovětínská a Hedvíkovská. CHKO zabírají 9% z celkové plochy Kraje Vysočina. (1), (2), (52) Turistickými lákadly jsou také maloplošná zvláště chráněná území, kterých bylo na území kraje k 31. 12. 2014 celkem 191, 45 z nich je v rámci CHKO. Zvláště chráněná území zabírají 1% z celkové plochy kraje. (52) Dle Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2014 ubytovací zařízení v Kraji Vysočina téměř 448 tisíc hostů, z čehož 85 % představovali návštěvníci z České republiky, a 15 % návštěvníci ze zahraniční. Z toho plyne, že Vysočina je navštěvována převážně domácími návštěvníky, cizince zatím v tak hojném počtu neláká. Dlouhodobě tvoří největší podíl zahraničních návštěvníků Němci a Slováci. (10), (48), (28)

1.5 Kultura v Kraji Vysočina Kultura, nedílná součást života společnosti, je odrazem životní úrovně obyvatel. Mimo jiné je také důležitá pro rozvoj cestovního ruchu. Jednou ze současných priorit v oblasti kultury je pro Vysočinu propagace kulturního dění v kraji formou ucelené nabídky kulturních akcí, které nejsou zaměřeny pouze na občany kraje, ale také na návštěvníky z celé České republiky a zahraniční. Kraj vytváří finanční a legislativní předpoklady pro rozvoj kultury v kraji, přičemž velká pozornost je věnována rozvoji volnočasových aktivit. Významnou roli hraje spolková a zájmová činnost obyvatel, kterou kraj podporuje. (1)

20

Kraj je bohatý na kulturní památky. Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byly zapsány tři, a to historické jádro města Telč, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nacházející se ve Žďáru nad Sázavou a třebíčská židovská čtvrť a basilika sv. Prokopa. V Ústředním seznamu kulturních památek Ministerstva kultury České republiky je zapsáno 6 453 kulturních památek Kraje Vysočina. Těmito památkami jsou movité nebo nemovité věci, popřípadě jejich soubory, které dokládají historický vývoj daného území. Místem s nejvyšší koncentrací kulturních památek z celého kraje je Jihlava. Zde najdeme 674 kulturních nemovitých památek a 555 kulturních movitých památek. (51) Kraj podporuje tradiční lidovou kulturu. Ta hraje důležitou roli jak při identifikaci obyvatelstva s územím, tak při zvyšování atraktivity kraje z hlediska cestovního ruchu. Lidové tradice a zvyky zde prezentuje více než 40 folklorních souborů a skupin. Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina je zřízeno při Muzeu Vysočiny v Třebíči. Bramborobraní, pořádané v Třebíči, jihlavský Horácký bál nebo Zpěváček, to jsou jedny z nejvýznamnější folklorních akcí, které lze na Vysočině navštívit. (51) Mezi nejznámější a nejvýznamnější festivaly, které jsou v Kraji Vysočina pořádány, patří například Mezinárodní hudební festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava, Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, Mezinárodní festival Pelhřimov – město rekordů, Prázdniny v Telči a také Arts & Film -Telč International European Film Festival a Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. (51) Jelikož se ve své bakalářské práci zabývám filmovou tematikou, ráda bych představila Arts & Film – Telč International European Film Festival a Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava o něco blíže. Jedná se o významné události zaměřené na film, které lze v Kraji Vysočina navštívit. 1.5.1 Arts & Film – Telč International European Film Festival Arts & Film festivalu v Telči se každoročně zúčastní okolo 30 zemí. V rámci festivalu lze soutěžit ve čtyřech kategoriích, kterými jsou: výtvarné umění ve všech oblastech a oborech, dále architektura a design, naivní umění, třetí kategorií je hudba, literatura, divadlo, tanec a poslední kategorie patří studentským filmům. 21

26. - 28. srpna 2016 se konal již 12. ročník tohoto festivalu a patřil "telčským" filmům, tedy filmům, které byly natočeny v Telči, městě, které filmaři milují. V průběhu festivalu se konal i filmový workshop s názvem „Každý může být Woody Allen!“ v rámci něhož bylo účastníkům přiblíženo, jak film vzniká. Během festivalu se uskutečnilo

také

několik

hudebních

koncertů.

Každoročním

lákadlem

pro návštěvníky je nejen samotný program, ale i skutečnost, že se festivalu účastní na několik známých osobností. Letos to byl kupříkladu Miroslav Táborský, Emília Vašáryová, Jan Budař, Lukáš Pavlásek a další. (71) 1.5.2 Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava Za zrodem největší události svého druhu ve střední a východní Evropě, která nese název Mezinárodní

festival

dokumentárních

filmů

Ji.hlava,

stojí

několik

studentů

z jihlavského gymnázia, kteří způsobili to, že se od roku 1997 každý podzim sjíždí do Jihlavy filmoví tvůrci, odborníci, novináři a nadšenci, kteří jeví zájem o dokumentární kinematografii. Letos se konal jubilejní 20. ročník tohoto festivalu, a to ve dnech od 25. do 30. října 2016. (56) Festival je rozdělen do sedmi soutěžních sekcí, kterými jsou: 1. Česká radost, sekce zaměřená na nejnovější domácí tvorbu 2. Exprmntl.cz, přehlídka nejnovějších českých experimentálních filmů 3. Fascinace, sekce věnující se světovému experimentálnímu dokumentu 4. Krátká radost je sekcí nabízející ty nejlepší evropské krátké filmy 5. Mezi moři představuje snímky ze zemí střední a východní Evropy 6. Opus bonum, sekce světových dokumentů 7. První světla, která patří debutovým filmů Festival nabízí také spoustu dalších programových sekcí, jako jsou například sekce Reality Tv, která divákům přibližuje neobvyklé televizní reality show nebo sekci Doc-fi, která je zaměřená na zkoumání hranice mezi dokumentem a fikcí. V rámci několika Masterclasses mohou diváci hovořit s tvůrci o jejich práci. Důležitou součástí je i Industry Program, který je určen filmovým profesionálům (56) Kulturní vyžití najdou občané Kraje Vysočina nejen na festivalech, ale i v divadlech. Divadelní spolky jsou nedílnou součástí kulturního života obyvatel Vysočiny. Jedinou stálou profesionální divadelní scénou je Horácké divadlo Jihlava, jehož počátky sahají 22

až do roku 1940. Divadlo nabízí Velkou scénu s 316 místy k sezení a Malou scénu s kapacitou 100 míst. (44) Významné jsou také knihovny, které se podílejí na kulturních a vzdělávacích aktivitách obyvatel. K roku 2012 se na území Kraje Vysočina nacházelo 612 knihoven. Krajská knihovna Vysočiny se nachází v Havlíčkově Brodě. (51)

2 Česká filmová tvorba Tato kapitola v krátkosti představuje čtenáři úplné počátky filmu ve světě, shrnuje vývoj české filmové tvorby od samotného počátku až po současnost a zároveň přibližuje Českou republiku jako ideální místo pro filmovou tvorbu nejen českou, ale i zahraniční.

2.1 Historie a současnost české filmové tvorby Zprvu je důležité definovat pojem film. Dle Encyclopædia Britannica (2016) jde o „souhrnné označení pro odvětví, které se zabývá výrobou kinematografických filmů, zachycující pohyblivý obraz projekcí jednotlivých statických obrazů, se všemi jejími technickými, ekonomickými a společenskými aspekty“. Film patří k nejvlivnějším masovým mediím. Gronemeyer (2004, str. 8) řekl, že „lidé filmy sledují, aby unikli skutečnosti nebo aby se o ní naopak co nejvíce dozvěděli“. (32) Důležité je také zmínit to, kdy film jako takový vznikl. Za rok zrození filmu je považován rok 1895. V tomto roce uspořádali bratři Lumièrové představení v kavárně Grand Café v Paříži, kde poprvé představili kinematograf, který je považován za technický

průlom

ve

filmovém

průmyslu.

Pro

diváky

měli

připravený

pětadvacetiminutový program, který se skládal z deseti dokumentárních krátkých filmů. Ty zachycovaly zcela běžné denní situace, například jak dělníci opouštějí továrnu, jak muži pijí pivo a další. Koncem roku 1896 vyšel film definitivně z laboratoří. (Gronemeyer, 2004, str. 9), (Kresta, 2013, str. 10) Nyní už k samotnému rozvoji české kinematografie. Bartošek (1979) uvádí, že na území českých zemí se kinematograf objevil poprvé v roce 1896 v Karlových Varech. První film, který zde byl natočen, je film z roku 1897 s názvem The Horitz Passion Play. Film zde natáčel americký režisér Walter W. Freeman. O první české filmové záběry se postaral Jan Kříženecký. Jednalo se o snímky Svatojánská pouť v československé

23

vesnici, Poslední výstřel, Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech, které v roce 1898 promítal na Výstavě architektury a inženýrství v Praze. Již v roce 1908 byl film masovým médiem a vzniklo tak nové hospodářské odvětví. První české kino bylo založeno Viktorem Ponrepem v roce 1907 v Praze. Kolem roku 1909 se v Praze nacházelo pět stálých kin a celá řada putovních podniků promítajících filmy na různých místech., (Gronemeyer, 2004, str. 15) První československý celovečerní film, který divákům nabídl nejen obraz, ale i zvuk, je snímek z roku 1930 Když struny lkají. Ve filmu také zazněla první česká filmová píseň. Pro zajímavost, celosvětově prvním ozvučeným filmem byl Jazz Singer společnosti Warner Bros z roku 1927. Do té doby byla filmová představení doprovázena recitátorem, později i doprovodnými titulky mezi jednotlivými záběry nebo gramofonem. (19), (43) Ve 30. letech byly založeny barrandovské ateliéry. V těchto letech byla také podepsána Mnichovská dohoda, po níž došlo k vlně emigrací významných filmových tvůrci, mezi nimiž byli například Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří odešli do USA. Od roku 1939 začalo být Československo okupováno Němci. Pro filmové tvůrce to znamenalo jediné, cenzuru. Například pokud ve filmu vystupoval židovský herec, film bylo zakázáno promítat. Plakáty i titulky musely být českoněmecké. Někteří filmoví tvůrci byli pro svou protinacistickou činnost popraveni, mezi nimi i Vladislav Vančura, český spisovatel, dramatik i režisér. Ve 30. letech vznikly filmy jako Eva tropí hlouposti, Cesta do hlubin kantorovi duše, Kristian, U poklady stál … a další, které jsou dodnes, dle Česko-Slovenské filmové databáze, velmi oblíbené. (Bartošek, 1979) V průběhu 2. světové války se začalo diskutovat o tom, že by mohl být český filmový průmysl zestátněn. V této možnosti byla viděna nezávislá tvorba. K zestátnění opravdu došlo, a to dne 28. srpna 1945, kdy vstoupil v platnost dekret prezidenta republiky Edvarda Beneše, který stanovoval, že provozovat filmové ateliéry, vyrábět, půjčovat a veřejně promítat filmy mohl pouze stát. (Ptáček, 2000, str. 88) V roce 1947 byla založena Filmová fakulta Akademie múzických umění v Praze, kterou známe i pod zkratkou FAMU. V témže roce byl v Československu poprvé natočen barevný film, kterým byl Jan Roháč z Dubé od režiséra Vladimíra Borského. Ve

24

40. letech byly dále natočeny například filmy Hotel Modrá hvězda, Babička, Řeka čaruje. (Ptáček, 2000, str. 90) Dodnes oblíbené filmové snímky jako Cesta do pravěku, Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou, Anděl na horách, filmy o Švejkovi a mnoho dalších vznikly v Československu v 50. letech. Ptáček (2000) ve své publikace také uvádí, že českoslovenští filmoví tvůrci začínající v 60. letech jsou generací, která je označována pojmem Československá nová vlna. Do této generace patří například Miloš Forman, Jiří Menzel, Juraj Jakubisko, Ján Kadár i Věra Chytilová. Tvorba této generace se věnovala převážně tématům milostného poblouznění mladých lidí nebo pokřivené morálce. Filmy zachycovaly přirozenou lidskost. Hoří, má panenko, Ostře sledované vlaky, Světáci, Spalovač mrtvol, Skřivánci na niti, Kočár do Vídně, to vše jsou filmy, které vznikly v 60. letech. Obchod na Korze byl jako první československý film oceněn soškou Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. V roce 1968 začalo být Československo okupováno vojsky Varšavské smlouvy. V reakci na tuto situaci opustila stát řada významných filmových tvůrců. Nastala opět cenzura. V letech okupace ztratila československá filmová tvorba uměleckou autorskou výpověď. Přesto vznikla za dob okupace velká spousta divácky oblíbených filmů. Jednalo se převážně o lidové komedie a detektivní filmy. Pro představu lze uvést filmy: Vesničko, má středisková, Vrchní, prchni, Slavnosti sněženek, Postřižiny, Dobří holubi se vracejí nebo Noc na Karlštejně. (Březina, 1996) Po sametové revoluci v roce 1989 začal být filmový průmysl postupně privatizován. Film, který byl jako první natočen mimo státní monopol, byl Tankový prapor, jenž byl produkován společností Bontonfilm. Státní cenzura byla definitivně odstraněna, což pro filmaře znamenalo jediné, a to fakt, že se museli naučit vyrovnávat s tržním prostředím. Filmový průmysl už nebyl, jako doposud, dotován z výnosů státních filmových podniků, ale byl ze strany státu odkázán na minimální finanční podporu. Mimo to se museli domácí filmaři začít učit konkurovat i světové filmové tvorbě, především té americké. (Březina, 1996, str. 413) V 90. let začaly vznikat společnosti jako již zmíněný Bontonfilm, dále Space Films, Bioscop

nebo

Ateliéry

Zlín.

Významnou

producentskou

činnost

rozvinula

25

i veřejnoprávní Česká televize. Ta se stala postupem času největším koproducentem českých filmů. (6) Po revoluci byly natáčeny filmy, které se s pomocí humoru snažily vyrovnat s minulostí. Jedná se o snímky jako Tankový prapor, Černí baroni, Obecná škola nebo Pelíšky. Výrazně se začala prosazovat generace tvůrců, která zakončila studium na přelomu 80. a 90. let. Jejich tvorba vypovídá o přítomnosti a zobrazuje osudy lidí vyrovnávajících se s novou skutečností 90. let. Příkladem takovéto tvorby může být film Čas dluhů. Dále se tvůrci nechávají hojně inspirovat literárními díly. Nejčastěji adaptovaným autorem se stal Michal Viewegh. Filmy, natočené na motivy jeho příběhů, jsou například Báječná léta pod psa, Román pro ženy či Účastnící zájezdu. (6) Na počátku 90. let byla založena Česká filmová a televizní akademie, která každoročně udílí prestižní filmové ceny Český lev. Akademie rovněž rozhoduje o tom, kdo bude českou kinematografii reprezentovat na Oscarech v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. V této kategorii získal ocenění v roce 1997 český film Kolja režiséra Jan Svěrák. Scénář k filmu napsal Zdeněk Svěrák. Na 89. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd bude Českou republiku reprezentovat film Ztraceni v Mnichově od režiséra Petra Zelenky. (54) Mezi současné nejvýraznější režiséry patří již zmíněný Petr Zelenka, který kromě filmu Ztraceni v Mnichově (2015) režíroval i úspěšné filmy Samotáři (2000), Rok ďábla (2002) a Karamazovi (2008).

Mezi současnou elitu patří i Jan Svěrák, který

po úspěšném filmu Kolja (1996) natočil Tmavomodrý svět (2001), Vratné lahve (2007), Kuky se vrací (2010) a pohádku Tři bratři (2014). I Jan Prušinovský je jedním z úspěšných současných režisérů, a to díky seriálu Okresní přebor (2010) a filmu Kobry a užovky (2015). (21)

2.2 Česká republika – ráj filmařů Českou republiku si jako místo pro své natáčení vybírá již několik desítek let spousta zahraničních producentů. Důvodem, je fakt, že Česká republika má vybudovanou kvalitní filmovou infrastrukturu. Zahraniční producenty sem lákají profesionální

26

filmové štáby a čeští kreativní filmoví profesionálové. Dobré jméno má i česká kaskadérská škola. (58) Česká republika má i profesionální zázemí, které je na světové úrovni. Nachází se u nás jeden z největších ateliérů v Evropě, a to Barrandovký MAX s rozlohou přes 4 000 m² a výškou až 13,75 m. Samozřejmostí jsou nejmoderněji vybavené půjčovny s technikou i laboratoře. (4) Mimo jiné jsme zemí, která se může pyšnit unikátními lokacemi. Relativně malý stát nabízí vskutku neobvykle vysokou koncentraci různorodých a dostupných lokací, které jsou vhodné pro natočení filmu. Najdeme zde ohromující panoramata, královská města, industriální oblasti, krásu české krajiny i vesnic. V České republice najdeme i rozmanitou architekturu, která filmařům nabízí nepřeberné množství možností. (59)

3 Filmový cestovní ruch Následující kapitola čtenáře seznámí s pojmem filmový cestovní ruch, přiblíží typologii účastníků filmového cestovního ruchu, představí film jako marketingový nástroj destinace cestovního ruchu a v závěru kapitoly shrne nejvýznamnější organizace filmového cestovního ruchu v České republice.

3.1 Vymezení filmového cestovního ruchu Za předchůdce filmového cestovního ruchu je označován literární cestovní ruch, což je forma cestovního ruchu, kdy účastnící navštěvují reálná i smyšlená místa, která se vyskytla v dějích literárních děl, dále rodiště, bydliště a místa posledního odpočinku spisovatelů. V případě, že byl film inspirován literárním dílem, může docházet k propojení obou forem. (Kotíková, 2013, str. 131) Vztah mezi filmem a cestovním ruchem začal být pozorován od poloviny 80. let 20. století, v té době výhradně Američany a Brity. Jejich odborné studie hodnotily to, jak film přispívá ke zvyšování turistické návštěvnosti dané destinace. Snažili se prokázat, že má význam zabývat se rozvojem dalšího studia této problematiky. V následujících třiceti letech se filmová turistika stala globálním fenoménem. V současné době odborná literaturu rozeznává dvě hlavní oblasti, na které se výzkum filmového cestovního ruchu zaměřuje. Jedná se o oblast ekonomickou a sociologickou. V rámci ekonomického zaměření jsou mapovány nejvýznamnější filmové destinace 27

a jsou identifikovány vlivy, které má filmový cestovní ruch na management a marketing v destinaci cestovního ruchu. Sociologická oblast se věnuje například tomu, jaký vliv má filmový cestovní ruch na život místních obyvatel, zkoumá, jaký je profil a motivace účastníka filmového turismu a další. (11) Beeton (2010, str. 4) upozorňuje, že při studiu filmového turismu je nutný holistický přístup. V současné době je kupříkladu zkoumán z pohledu ekonomie, marketingu, sociologie, psychologie. Doposud ale nenastala žádná výraznější víceoborová komunikace a spolupráce. Domácí i zahraniční autoři považují filmový turismus za specifickou formu kulturního cestovního ruchu. Smith (2009, str. 18) ho zařazuje do zážitkového kulturního cestovního ruchu, v rámci něhož je motivací účastníka vyhledávání aktivit a zážitků, které se odlišují od jejich běžného života. Zahraniční odborné publikace označují filmový cestovní ruch následujícími termíny: Film Tourism, Film-induced Tourism, Movie-induced Tourism, Teletourism, Media Tourism. (81) Film-induced Tourism nebo Movie-induced Tourism, je chápán jako cestovní ruch, při němž je hlavním motivem návštěva a poznání míst, kde se natáčely scény určitého filmu. Tyto dva termíny nejsou ovšem zcela totožné. Širšího významu nabývá termín Film-induced Tourism, protože nezahrnuje pouze celovečerní hrané nebo animované filmy, ale i dokumenty, televizní filmy, seriály a reality show. (5) Connell (2012, str. 1009) Film Tourism vymezuje jako „návštěvu turistických destinací nebo atrakcí podnícenou v důsledku zhlédnutí pohyblivých obrazů, pod které jsou zahrnovány jak filmy promítané v kinosálech i televizní pořady, tak jejich videozáznamy na DVD, Blu-Ray a dalších digitálních médiích“. Tvrdí, že Film-induced Tourism je po obsahové stránce velmi úzce vymezen. Používá proto označení Film Tourism, který vnímá jako komplexnější. Film Tourism podle něj zahrnuje níže zmíněné aktivity (viz Obrázek 2). Zaprvé je to návštěva lokality zobrazené ve filmu, což je jeden ze základních motivů účasti na filmovém cestovním ruchu. Nutno zdůraznit, že na lokalitu, která je s filmem spjata, můžeme nahlížet ze dvou hledisek. Buď se jedná o skutečnou lokalitu, nebo o lokalitu, která není ve filmu přesně pojmenována, anebo je vydávána za lokalitu jinou. Film, který nám může posloužit jako dobrý příklad pro první hledisko, je film Noc

28

na Karlštejně. Nejčastěji uváděným příkladem pro druhé hledisko je trilogie Pán prstenů, kdy se příběh filmu odehrává ve fiktivní Středozemi, ale ve skutečnosti se vše natáčelo na Novém Zélandu. Sledování natáčení filmu, aktivita filmových nadšenců, kteří nemají zájem pouze o návštěvu filmových lokací potom, co zde byl film natočen. Velkou roli zde hrají v současné době sociální sítě, jako je Facebook nebo Twitter, kde si lidé mohou předávat tipy na probíhající natáčení sami. (Kotíková, 2013, str. 134) Dále jsou to prohlídky filmových (televizních) studií, během nichž mohou filmoví nadšenci a televizní diváci shlédnout ateliéry, kde se natáčí, nebo si prohlédnout kostýmy, ve kterých jejich oblíbení herci vystupují. Organizované prohlídky lokality zobrazené ve filmu jsou také součástí Film Tourism. Jak již z názvu vyplývá, jedná se o organizované prohlídky míst, která byla zobrazena ve filmu. Vhodným příkladem může být organizovaná prohlídka po místech New Yorku, kde byl natáčen seriál Sex ve městě. Opomenuty nejsou ani atraktivity s filmovou tematikou. Do této kategorie lze zařadit tematické zábavné parky, které jsou více či méně propojeny s filmem. Nejvhodnějším příkladem takového parku je Disneyland, který má svou síť parků na šesti místech světa (Paříž, Florida, Kalifornie, Tokio, Šanghaj, Hong Kong). Disneyland nabízí dokonale zpracovanou a ucelenou nabídku atrakcí, která je doplněna o doprovodné služby, služby ubytovací a stravovací. (31) Pozorování celebrit je vnímáno také jako součást pojmu Film Tourism. Jedná se o pozorování celebrit během samotného natáčení, fotografování se známými osobnostmi i prohlídky okolí domů filmových hvězd. Další aktivitou jsou návštěvy filmových festivalů, kde mohou účastníci filmového cestovního ruchu shlédnout nejen kvalitní filmy, ale spatřit i filmové tvůrce. V České republice je nejznámější karlovarský Mezinárodní filmový festival, který je prestižní stejně jako festivaly v Cannes nebo Berlíně. Další aktivitou je účast na filmových premiérách, ceremoniích a vyhlašování filmových cen. Zájemci se účastní události buď přímo v sále, anebo pozorují probíhající akci na velkoplošných obrazovkách před sálem (pokud je to umožněno). Celosvětově

29

nejvýznamnější událostí je v tomto směru udílení Cen Akademie - Oscar, které probíhá v Hollywoodu. (Kotíková, 2013, str. 135) Obrázek 2: Klasifikace filmového cestovního ruchu

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016, podle Kotíková (2013, str. 135)

Pokud se zaměříme na českou odbornou literaturu, zjistíme, že nejčastěji užívanými termíny jsou filmový cestovní ruch nebo filmový turismus. Studium této problematiky se v rámci České republiky začíná teprve rozvíjet. Doposud není filmový cestovní ruch jako samostatná forma cestovního ruchu uveden ani ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu. (Pásková a Zelenka, 2012, str. 48) Kotíková (2013, str. 132) uvádí vlastní definici filmového cestovního ruchu, která ho vymezuje jako „cestovní ruch, jehož hlavním motivem je návštěva míst, se kterými je spjatý určitý film či jiné audiovizuální dílo, nebo návštěva atraktivit a událostí, které se vztahují k filmu, seriálu či jiným obdobným audiovizuálním dílům“.

3.2 Typologie účastníků filmového cestovního ruchu Definovat cílový trh filmového turismu není jednoduché. Každý film nebo televizní pořad má odlišné publikum, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Kupříkladu diváci televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě se budou pravděpodobně odlišovat od filmových nadšenců Harryho Pottera. V případě, že je vytvářena typologie účastníků filmového cestovního ruchu, tak jsou za filmové turisty považovány jen ty osoby, které 30

skutečně navštíví filmové místo, událost nebo atraktivitu s filmem spojenou, tak uvádí ve své diplomové práci Kvítková (2014, str. 44). Kotíková (2013, str. 136) rozděluje ve své publikaci účastníky filmového cestovního ruchu podle McKerchera a Du Cros na tři typy, a to na vyhraněného, příležitostného a náhodného filmového turistu. Za vyhraněného filmového turistu je považována osoba, pro kterou je filmové místo, událost nebo jiná atraktivita spojená s filmem hlavním důvodem, proč chce danou destinaci navštívit. Příležitostný filmový turista určitý zájem o filmovou lokalitu nebo událost s filmem spojenou má, ale tento zájem není hlavním motivem jeho cesty. Náhodný filmový turista cíleně nevyhledává zážitky spojené s filmem. Může se však stát, že v místě své dovolené navštíví filmové místo. Není to ovšem dopředu plánované a z pohledu takovéhoto turisty se jedná pouze o rozšíření nabídky v místě jeho dovolené.

3.3 Film jako marketingový nástroj destinace cestovního ruchu Již mnoho autorů, zmínilo skutečnost, že film je často marketingovým nástrojem, který slouží jako prostředek pro zvýšení návštěvnosti dané destinace. Kotíková (2013, str. 137) tvrdí, že natáčení v dané destinaci má charakter product placementu, který lze definovat jako „záměrné a placené umístění značkového výrobku do audiovizuálního díla za účelem propagace“. Dále také Kotíková (2013, str. 138) uvádí, že díky filmu mohou mít někdy diváci zkreslené představy o tom, jak dané místo vypadá. Je tedy důležité si uvědomit fakt, že film formuje image místa, které je zobrazeno ve filmu. To, jak film ovlivnil místo, které bylo zobrazeno ve filmu, může způsobit několik následujících situací. Tou nejlepší variantou je bezesporu to, když je místo ve filmu zobrazeno jako atraktivní. Je tím vytvořena pozitivní image destinace, což může vést ke zvýšení návštěvnosti. Jako příklad lze uvést filmy Bobule a 2Bobule, které představily divákům jižní Moravu v tom nejlepším světle.

31

Opakem je varianta, kdy film vytváří negativní image daného místa. To znamená, že film, vyvolává negativní asociace s daným místem. Velmi dobrým příkladem je film Hostel, jehož děj se odehrává v Bratislavě. Ta je zde vyobrazena jako zaostalé špinavé město, s nepřátelským obyvatelstvem. Může nastat i situace, kdy se nikde neuvádí, kde se film natáčel nebo se místo natáčení vydává za jiné. Tato situace v závěru image daného místa ani jeho návštěvnost nijak neovlivní. Například Casino Royal, další ze série filmů o Jamesi Bondovi. Podstatná část filmu byla natočena v Praze, děj se ovšem odehrává jinde. Kupříkladu scéna odehrávající se v hotelové lobby v Benátkách, byla skutečné natáčená v našem Národním muzeum. V dalších scéně můžeme vidět Letiště Václava Havla, které však představuje letiště v Miami. Ve filmu se objevily i Karlovy Vary, které režisér proměnil v Černou Horu. (7) Poslední varianta je ta, že je filmové místo zobrazeno nepravdivě. To znamená, že film může v potencionálním návštěvníkovi místa vyvolat mylnou představu o tom, jak místo vypadá. Taková situace může mít negativní dopad na vnímání destinace, protože nebudou naplněna návštěvníkova očekávání. Film Last holiday, v České republice známý pod názvem Poslední prázdniny, se odehrává v zimě v Karlových Varech. Divákům je zde lázeňské město představeno spíše jako horské městečko, s možností využít svahy k lyžování. Záběry ze svahu byly ovšem pořízeny v Alpách. (Kotíková, 2013, str. 138)

3.4 Organizace filmového cestovního ruchu v České republice Česká republika je propagována jako atraktivní filmová destinace prostřednictvím filmové kanceláře Czech Film Comission, která podporuje natáčení zahraničních štábů na našem území. Kancelář byla založena v roce 2004 v rámci neziskové organizace Česká filmová komora, o.p.s. Od roku 2013 je součástí příspěvkové organizace ministerstva kultury Národního filmového archivu. Je členem mezinárodních asociací European Film Commissions Network (EUFCN) a Association of Film Commissioners International (AFCI). (61) Czech Film Comission spolupracuje s Asociací producentů v audiovizi, která sdružuje producenty a produkční společnosti z oblasti českého hraného, dokumentárního a animovaného filmu, dále z oblasti televizní tvorby, reklamy a filmového servisu. Dále 32

spolupracuje s Českým filmovým centrem, jehož hlavním cílem je propagace české kinematografie v zahraničí. Také Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, hlavní propagátor České republiky jako turistické destinace doma i v zahraničí, spolupracuje s filmovou kanceláří. Partnerem kanceláře je i Státní fond kinematografie, který poskytuje podporu domácí kinematografii. (60) Ve spolupráci s CzechTourism začaly od roku 2012 vznikat filmové kanceláře na regionální úrovni, uvádí Kotíková (2013, str. 139). V současné době tyto kanceláře nalezneme v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Pardubické a Královehradeckém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Zlínském kraji a v Kraji Vysočina. Regionální filmové kanceláře jsou většinou součástí organizací zaměřených na cestovní ruch. Například filmová kancelář v Kraji Vysočina je součástí destinační společnosti Vysočina Tourism. (62)

33

Praktická část 4 Tvorba průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina Za filmové místo lze označit místo, které bylo v minulosti spjato s natáčením filmu domácí či zahraniční produkce. Z hlediska filmové profese lze rozdělit natáčení na natáčení v uměle vytvořeném prostředí a natáčení v reálném prostředí. Uměle vytvořené prostředí je filmaři vybudováno za pomocí kulis, dekorací a rekvizit přesně podle jejich představ. Jako příklad lze uvést filmové ateliéry. Reálným prostředím je například přírodní lokalita, historická památka, jako je hrad či zámek, část města nebo vesnice. Díky reálnému prostředí je dokreslen charakter celého filmu. (Schejbal, 2008, str. 22)

4.1 Analýza současného stavu řešené problematiky Tvorba průvodce po filmových místech na Vysočině nebyla předmětem doposud žádné studentské práce. Filmový cestovní ruch jako takový už ovšem studenty zpracován byl. Na toto téma vytvořila svou diplomovou práci Bc. Martina Kvítková, studentka Masarykovy Univerzity v Brně, v roce 2014. Jako předmět své bakalářské práce si toto téma o rok později zvolil i Martin Štach, student téže univerzity jako Bc. Kvítková. Z Vysoké školy polytechnické se filmovému cestovnímu ruchu věnovala Zuzana Smolíková v roce 2015, kdy na toto téma napsala bakalářskou práci. V témže roce vytvořila na Vysoké škole polytechnické i Jana Balounová bakalářskou práci zabývající se filmovým cestovním ruchem, konkrétně na téma: Filmová tvorba jako prostředek reklamy turistické destinace Český ráj. Jedná se o odlišná témata, avšak fakta, která jsou spojena s filmovým cestovním ruchem, mohu porovnat se mnou již zjištěnými. Téměř všechny dostupné publikace, které byly sepsány a jsou věnovány filmovým místům, jsou celorepublikové a Kraj Vysočina je jen jejich součástí. Výjimkou je titul Ozvěny Vysočiny, kterou v roce 2015 vydal Hynek Jurman. Jedná se o žánrově velmi bohatou publikaci, která pojednává o všem zajímavém na Vysočině, co autor zná. Jednu kapitolu věnoval i hercům a filmovým místům Vysočiny. V níže zmíněných publikacích jsou popsána filmová místa z celé České republiky, kde má Vysočina také své zastoupení. Významnou osobou, která se věnuje tvorbě průvodců 34

po filmových místech, je shodou okolností jihlavský redaktor Radek Laudin. Sepsal publikace jako Neznámější filmová místa křížem krážem po Česku (2008), Nejznámější pohádková místa křížem krážem po Česku (2010), Nejkrásnější filmová místa křížem krážem po Česku (2011). V knihách pana Laudina se nachází především zajímavosti, které jsou s filmem spojeny. Velmi často cituje místní obyvatele, nebo samotné tvůrce filmů, což dává jeho průvodcům něco navíc. Nakladatelství a vydavatelství Soukup a David vydalo v roce 2008 Filmovou a televizní cestovní knihu. Publikace svým čtenářům nabízí výběr z více než 70 tras pro motoristy. Vysočině je zde věnováno 6 tras (středobodem jsou města Žďár nad Sázavou, Jihlava, Třebíč, Telč, Pelhřimov, Humpolec). Kniha je přínosná nejen popisem filmových míst, ale je zde navíc vypsáno i pár zajímavostí, které se v blízkosti filmového místa nachází. Mou snahou je poukázat a

zviditelnit

filmová

místa

Vysočiny

a vymanit

je

tak

ze

všeobecných

celorepublikových průvodců po filmových místech. Filmovým místům nejsou ovšem věnovány jen knižní publikace. Existuje databáze filmových míst www.filmovamista.cz., ve které se nachází více než 23 000 filmových míst z celého světa. Tyto internetové stránky fungují v podstatě na stejném principu jako encyklopedie Wikipedia. Příspěvky vkládají sami uživatelé. Přidávají fotografie filmových míst nebo přesnou polohu místa, kde se natáčelo. Vše ovšem prochází korekční kontrolou a je odsouhlaseno redaktorem. Realizační tým filmovamista.cz sdílí svou databázi s anglickou verzí projektu movieloci.com, kam mohou přidávat filmová místa uživatelé z celého světa. Projekt Země filmů je výtvorem agentury CzechTourism. Ta zmapovala filmová místa po celé ČR. Projekt je ovšem dostupný jen na

internetových stránkách

www.zemefilmu.cz, kde se nachází i interaktivní mapa. Lze si stáhnou i aplikaci do telefonu, která poslouží na cestách. Mým cílem je vytvořit tištěného průvodce, protože já osobně dávám přednost papírové podobě před elektronickou. Mobilní telefon nemusí na cestách vždy fungovat tak, jak si zrovna přejeme. Tištěný průvodce, pokud si ho nezapomene doma, poslouží vždy. Projekt, který se nejvíce přibližuje mému tématu, je projekt příspěvkové organizace Vysočina Tourism, v rámci něhož byla v roce 2010 vytvořena mapa Putování za filmem s více než padesáti vyznačenými místy, která jsou spojena s filmem. Toto je zároveň jediný, mnou nalezený, materiál, který je zaměřený pouze na filmová místa Vysočiny. 35

V rámci mé bakalářské práce bych ráda vytvořila průvodce, ne pouze mapu. Také bych ráda průvodce obohatila o filmová místa, na kterých bylo natáčeno po roce 2010.

4.2 Užité metody a jejich zdůvodnění V Kraji Vysočina se nachází filmová místa vzniklá díky filmařům, kteří hledají reálné prostředí pro svůj film. Jak již bylo zmíněno v úvodu praktické části, reálné prostředí představují části měst, vesnic, ale i přírodní lokality či historické památky. Jelikož se na Vysočině nachází několik filmových míst, která najdeme v jedné obci, rozhodla jsem se, že uživatelům průvodce přiblížím celkem 10 obcí, kde byly natočeny záběry pro film či seriál. Volila jsem takové obce, které jsou dle mého názoru nejen turisticky zajímavé, ale především nabízí filmová místa, jimž je v mnou prostudovaných publikacích, zaměřených na filmová místa, věnovaná malá či dokonce žádná pozornost. Obce jsou v mnou vytvořeném průvodci seřazeny abecedně, přičemž bylo-li v dané obci natočeno více filmů, jsou tyto filmy seřazeny podle roku, ve kterém vznikly, od nejstaršího po nejnovější. V úvodu průvodce nalezne uživatel mapu Kraje Vysočina, na níž jsou pomocí čísel vyznačeny všechny mnou vybrané obce, v kterých se nachází mnou vybraná filmová místa. Čísla na mapě odpovídají pořadí, v němž jsou obce abecedně seřazeny v průvodci. Pro lepší orientaci uživatelů průvodce je u všech vybraných obcí využívána jednotná struktura textu, kterou lze rozdělit na tři hlavní části. Tyto části jsou shodné s cíli, které jsem si vytyčila na začátku práce. První část je věnována informacím o místě natáčení, tedy o obci, kde jsou vyzdvihnuty především informace o turistických zajímavostech, které se nachází v obci, a o samotném filmovém místě. V této části nalezne uživatel také mapku Kraje Vysočina, na níž je obec pro připomenutí vyznačena. U každé obce čtenář nalezne detailněji popsán jeden z filmů, který zde byl natočen. Detailní popis filmu čtenáři nabízí základní informace o filmu, tedy děj a obsazení a kde přesně v dané obci probíhalo natáčení. To, že bylo natáčeno přesně na daném místě, dokazují přiložené obrázky, jež byly pořízeny z jednotlivých filmů. Pod obrázkem je vždy uvedeno, v které minutě filmu byl obrázek pořízen. Výjimku v průvodci představuje Telč, ráj filmařů, a Jihlava, město, které filmaři využili, ale pouze v malé míře. U Telče je v průvodci detailněji popsáno celkem 5 filmů, a to z toho důvodu, že zde byla natočena více jak 36

stovka filmů, což je v Kraji Vysočina ojedinělý počet. U Jihlavy nebyl naopak detailněji popsán žádný film, protože se zde natáčelo pouze minimálně. Okrajově zde byly zmíněny 4 filmy. Třetí část nabízí čtenáři několik zajímavostí spojených s natáčením. V rámci průvodce jsou okrajově zmíněna i další filmová místa, která lze v Kraji Vysočina navštívit. Ta jsou seskupena dle okresu, ve kterém se nachází. Obce, v nichž bylo natáčeno, jsou v rámci okresu řazeny abecedně. Filmy, které jsou v této části zmíněny, jsou buď hojně popsány v jiných publikacích, které jsou zaměřeny na filmová místa, nebo zde bylo natáčeno pouze pár záběrů pro film. Kapitola, která nabízí můj tip k využití průvodce je návodem, jak lze efektivně průvodce využít. V této části je mou snahou vybídnout uživatele průvodce k tomu, aby si navrhl vlastní výlet dle svých představ. Cílem této části průvodce je podpořit kreativitu uživatele a nechat ho rozhodnout o průběhu a cíli jeho cesty po filmových místech v Kraji Vysočina. Pro představu jsou zde uvedeny 2 trasy po filmových místech v kraji. V průběhu zpracování praktické části jsem pracovala se sekundárními zdroji dat, mezi něž patří především Česko-Slovenská filmová databáze a databáze filmových míst Filmová místa.cz. Nápomocné mi byly webové stránky informačních center, informační portály jednotlivých měst, samostatné informační portály a webové stránky turistických zajímavostí. Pro ověření informací, které jsem zjistila na základě webových stránek, jsem několikrát využila emailovou komunikaci, v některých případech jsem uskutečnila i osobní návštěvu. Nedílnou součástí byla práce s knižními publikacemi, jež byly zaměřeny na filmová místa a turistické zajímavosti Kraje Vysočina.

37

4.3 Průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina Kraj Vysočina nabízí k vidění nespočet zajímavých míst. Nachází se zde spoustu přírodních i historických památek. To vědí nejen turisté, ale i filmaři, kteří si kraj vybrali pro natáčení svého filmu již mnohokrát. Vybraná místa kraje, která se díky natáčení filmařů mohou nazývat jako filmová, naleznete v tomto průvodci. Průvodce nabízí 10 obcí, v nichž probíhalo filmové natáčení. U každé obce jsou uvedeny filmy, které zde vnikaly. Informace u vybraných filmů v průvodci vám připomenou děj filmu i jeho hlavní postavy, prozradí vám pár zajímavostí, které jsou spjaty s natáčením. V průvodci naleznete také informace o tom, kde přesně v obci natáčení filmu probíhalo. S identifikací místa vám pomohou obrázky, na nichž je zachyceno dané místo tak, jak je možné vidět ho ve filmu. Tento průvodce vám přináší tipy na zajímavá filmová místa v Kraji Vysočina. To, které filmové místo si vyberete jako cíl své cesty, záleží pouze na vás.

Obrázek 3: Geografická mapa Kraje Vysočina s vyznačenými filmovými místy

Zdroj: upraveno dle ČSÚ, 2008

38

4.4 Dalešice Dalešice, obec nacházející se v okrese Třebíč, nabízí turistům tři zajímavosti. První z nich je dalešická přehrada, jejíž hráz je se svými 100 m nejvyšší hrází svého druhu v České republice. Druhou je Dalešické cukrářství, ve kterém jsou vyráběny typické dalešické medové Sladovky. Třetí, a pro filmové nadšence nejvýznamnější zajímavostí, je místní pivovar, který patří mezi nejznámější filmové pivovary v České republice. (63) Důvodem, proč Dalešické cukrářství zmiňuji, je fakt, že výrobky této firmy byly k vidění na televizních obrazovkách. Díky pořadu Toulavá kamera, který se natáčel v místním cukrářství v roce 2011, měli diváci možnost dozvědět se, jak se vyrábí medové Sladovky, které byly oceněny jako Regionální potravina Kraje Vysočina a VYSOČINA regionální produkt. V roce 2013 zde byla natáčena i část dílu Kluci v akci, jehož tématem byly regionální potraviny na Vysočině. Dalešické cukrářství má v obci svou výrobnu, vlastní cukrárnu Za pecí ovšem provozuje v Třebíči. V nabídce se nachází především krajové speciality a specialitky vztahující se k různým událostem v roce. (30), (50) Nyní již k samotnému pivovaru. Pivovar byl v obci postaven na počátku 17. století a vařilo se v něm tradiční dalešické pivo, které si získalo dobré jméno v širokém okolí. Majiteli byli čeští, ale i rakouští pánové. Činnost pivovaru byla ukončena v roce 1977. Doby, kdy byl pivovar nevyužíván, využil režisér Jiří Menzel a natočil zde roku 1980 Postřižiny na motivy knihy od Bohumila Hrabala. Roku 2001 byla započata rozsáhlá rekonstrukce na obnovu provozu pivovaru. Vzniklo zde i muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, restaurace a ubytovací zařízení. (74) Postřižiny se staly úspěšným filmem. Tento fakt místní motivoval k organizaci události, při níž je film, který pivovar Dalešice proslavil, každoročně připomínán, a to nejen místním obyvatelům, ale i ostatním návštěvníkům. Událost nese název Hrabalovská noc, v rámci níž je možné během netradičních prohlídek pivovaru nahlédnout i do míst, která jsou běžně návštěvníkům nepřístupná. Prohlídky jsou navíc oživeny hereckými scénkami z Postřižin. Hrabalovská noc se stala každoroční tradicí konající se vždy v září. (3)

39

4.4.1 Postřižiny Postřižiny byly natočeny v roce 1980 režisérem Jiřím Menzelem na motivy stejnojmenné knihy od Bohumila Hrabala. Film vypráví o chodu pivovaru za první republiky a rodině jeho správce. Správcem je Franc (Jiří Schmitzer), který má za manželku krásnou dlouhovlasou Maryšku (Magda Vášáryová), jež okouzluje nejen jeho samotného, ale i zbytek mužů z městečka. Klid naruší Francův velmi hlučný bratr Pepin (Jaromír Hanzlík), který najde se svými bláznivými nápady spřízněnou duši v Maryšce. Jedním z takových bláznivých nápadů je kupříkladu ten, když oba vylezou na komín pivovaru nebo když si nechá Maryška zkrátit své dlouhé vlasy. (23) Dalešický pivovar je ve filmu zachycen z mnoha stran. Například scéna, kdy si Maryška s Pepinem hrají na vojáky, byla pořízena v zahradě vedle pivovaru (viz Obrázek 5). Komín, na který vylezla Maryška s Pepinem, se stal symbolem celých Postřižin (viz Obrázek 6). Z dalešického pivovaru je ve filmu nejčastěji k vidění příjezdová brána do pivovaru (viz Obrázek 7) a dvůr (viz Obrázek 8). (38)

Obrázek 4: Zahrada dalešického pivovaru

Obrázek 5: Komín dalešického pivovaru

Zdroj: Postřižiny. 00:49:52.

Zdroj: Postřižiny. 00:53:04.

Obrázek 6: Vjezd do dalešického pivovaru

Obrázek 7: Dvůr dalešického pivovaru

Zdroj: Postřižiny. 01:25:00.

Zdroj: Postřižiny. 01:29:49.

40

Zajímavosti 

Pro tvůrce filmu nebylo jednoduché vybrat pivovar, který by nejvíce vyhovoval jejich představám. Dohromady objeli přes 100 objektů, než našli ten nejvhodnější v Dalešicích.



Nejvíce se točilo v Dalešicích. Některé scény natáčené v interiéru byly pořízeny v pivovaru Studená nedaleko Telče a některé záběry byly pořízeny v obci Počátky na Pelhřimovsku, a to například scéna, kdy Maryška uspokojuje pivem svou žízeň před hotelem U Modré hvězdy.



Strýček Pepin je skutečnou postavou ze života Bohumila Hrabala, jehož dílo se stalo předlohou filmu. Hrabalův otec měl bratra Josefa, který za nimi opravdu přijel. Původně na 14 dní, jeho pobyt se ovšem prodloužil na celý zbytek života.



Jednu z nejznámějších scén, kdy Maryška s Pepinem vylezou na komín, netočili skuteční herci, ale kaskadéři. Detailní záběry herců byly pořízeny na střeše místního JZD, na kterou postavili půl metrovou atrapu komína. (Laudin, 2008, str. 32), (23)

4.5 Jihlava Město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, středobod okresu Jihlava a metropole Kraje Vysočina. Jihlava se pyšní druhým největším podzemním labyrintem v Česku, jehož chodby dosahují celkové délky 25 km a vedou až 18 m hluboko. Mezi dominanty města patří radnice na Masarykově náměstí, středověká brána Matky Boží či kostelík sv. Jana Křtitele, který je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na Českomoravské vrchovině. Významnými kulturními událostmi, pořádanými v Jihlavě, jsou Mezinárodní festival dokumentárních filmů, Jihlavský havířský průvod či Festival Mahler Jihlava. V Jihlavě se nachází i zoologická zahrada, která byla založena v roce 1957 a stala se jednou z prvních zoologických zahrad bez mříží v České republice. (12) Jihlava byla filmaři využita prozatím jen málo. Přesto ale stojí za zmínku, protože zde byly natočeny scény do několika filmů. V roce 1946 byly v Jihlavě natočeny záběry pro film Právě začínáme, který režíroval Vladimír Slavínský. V hlavních rolích 41

si zahráli Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Natáčení probíhalo na jihlavském náměstí, které lze spatřit v prvních vteřinách filmu (viz Obrázek 9). (24), (39) V zoologické zahradě Jihlava, byl v roce 1982 natočen film Pavilón šeliem režiséra Dušana Trančíka. Hlavním představitelem se stal srbský herec Bekim Fehmiu. V zoo se natáčelo především s tygry a to ve venkovním výběhu (viz Obrázek 10). Zajímavostí je, že film byl natočen napůl v jihlavské zoo a napůl v Bratislavě. (22) Na jihlavském hlavním nádraží byla natočena scéna k filmu Hrom do kapelníka z roku 1983, o jehož režii se postaral Rudolf Adler. Do hlavní role byl obsazen Ondřej Havelka. Právě on vystupuje ve scéně natočené na jihlavském nádraží (viz Obrázek 11). (36) Američtí filmaři, v čele s režisérem Robem Cohenem, využili jihlavského podzemí, kde vznikly záběry k filmu xXx z roku 2002. Hlavní roli si zahrál populární americký herec Vin Diesel. Jihlavské podzemí ve filmu představovalo zámeckou podzemní laboratoř (viz Obrázek 12). (42)

Obrázek 8: Jihlavské náměstí

Obrázek 9: Zoo Jihlava - výběh tygrů

Zdroj: Právě začínáme. 00:00:28.

Zdroj: Pavilón šeliem. 00:09:08.

Obrázek 10: Jihlavské nádraží

Obrázek 11: Jihlavské podzemí

Zdroj: Hrom do kapelníka. 00:06:36.

Zdroj: xXx. 01:15:20.

42

4.6 Ledeč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou je městem nacházejícím se na severozápadě Kraje Vysočina, v okrese Havlíčkův Brod. Rozkládá se na obou březích řeky Sázavy. Na levém břehu leží historické jádro města, které je od roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou a na pravém břehu na skále stojí hrad z poloviny 13. století, jež je dominantou města. Ledečský hrad se navíc řadí mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách. Je to také jediný dochovaný hrad středního Posázaví. (68) Místní hrad si oblíbili jak čeští, tak zahraniční filmaři. Například francouzský režisér Josée Dayan zde natáčel na motivy knihy od Victora Huga několik záběrů pro svůj film Bídníci. Ve filmu si zahrál Gérard Depardieu i John Malkovich. Premiéru měl film v roce 2000. Hrad navštívil v roce 2005 i americký režisér Terry Gilliam. Ten zde natáčel film Kletba bratří Grimmů, kde ztvárnili hlavní hrdiny Matt Damon a Heath Ledger. (67) Z české filmové tvorby, která vznikala na místním hradě, zmíním například pohádku Micimutr, která zde byla točena v roce 2010 pod vedením Víta Karase. Režisér Jiří Strach zde natáčel roku 2012 pohádku Šťastný smolař. Wilsonov, filmový počin režiséra Tomáše Mašína, zde byl rovněž natáčen a to roku 2014. Naposledy se filmaři na hradě zdržovali na začátku roku 2016, když připravovali druhý díl pohádky Anděl Páně. O režii se postaral, stejně jako u pohádky Šťastný smolař, Jiří Strach. (67) 4.6.1 Šťastný smolař Pohádka Šťastný smolař, jíž režíroval Jiří Strach, vznikla v roce 2012. Hlavním hrdinou je chlapec Filip, kterého od narození pronásleduje smůla. Tuto skutečnost zapříčinil jeho otec, který chtěl přechytračit paní Štěstěnu. Tím přivol na svého syna smůlu. Filip se vydává do světa, aby se smůly zbavil a také proto, aby vysvobodil dceru paní Štěstěny, do které se zamiloval. Haničku, dceru Štěstěny, kvůli svému štěstí vězní kníže Karlos. Pro Filipa se stává osudovým setkání s mužem, jež trpí chorobným lhaním a říká si Kamkoliv. S jeho pomocí totiž Filip dosáhne toho, kvůli čemu odešel do světa. (27)

43

Roli Filipa si zahrál Filip Cíl. Muže trpícího chorobným lhaním ztvárnil Ivan Trojan. V pohádce hrají i Ondřej Vetchý jako otec Filipa, Dagmar Havlová v roli Štěstěny, Jiřina Bohdalová jako matka Karlose, dále také Josef Somr či Pavel Kříž. (27) Ledečský hrad v pohádce představuje sídlo knížete Karlose, kde je vězněna Hanička. Záběry hradu se začínají objevovat od chvíle, kdy Filip přichází za Karlosem (viz Obrázek 13). Nutno dodat, že z ledečského hradu se v pohádce objevuje pouze nádvoří (viz Obrázek 14 a 15). Výjimkou se stala pouze jedna z místností, nacházejících se na hradě, která posloužila filmařům jako obchod s rakvemi, ve kterém pobýval hrobník ztvárněný Josefem Somrem (viz Obrázek 16). (41)

Obrázek 12: Ulička na nádvoří ledečského hradu

Obrázek 13: Nádvoří ledečského hradu

Zdroj: Šťastný smolař. 00:46:55.

Zdroj: Šťastný smolař. 00:47:11.

Obrázek 14: Ulička z nádvoří ledečského hradu

Obrázek 15: Hrobníkův obchod s rakvemi

Zdroj: Šťastný smolař. 00:55:38.

Zdroj: Šťastný smolař. 00:56:50.

Zajímavosti 

Sídlo Karlose filmaři vytvořili z ledečského hradu a z hradu Pernštejn. Ledečský hrad byl využit pro záběry zachycující nádvoří sídla, Pernštejn byl využit pro scény, jež se odehrávají ve vnitřních prostorách sídla.

44



Pohádka byla natáčena kromě Ledče nad Sázavou i na již zmíněném hradu Pernštejn, dále na hradu Rabštejn, ve skanzenu Zuberec i v lednickém parku. (27)



Několik záběrů bylo pořízeno i v obci Pohleď a jejím blízkém okolí. Pohleď se od ledečského hradu nachází 20 km. Byla zde natočena například scéna, kdy je Filipovi nabídnuto svezení na svatbu (viz Obrázek 17). Filmaři si v obci Pohleď vybrali i stavení č. p. 16, ve kterém probíhalo natáčení svatebních scén (viz Obrázek 18). (41)



Obrázek 16: Kopec u obce Pohleď

Obrázek 17: Dům č. p. 16 v obci Pohleď

Zdroj: Šťastný smolař. 00:21:20.

Zdroj: Šťastný smolař. 00:22:25.

Scenárista Marek Epstein pohádku obohatil o několik narážek na historické i současné dění ve světě. Například v čase 00:35:54 zazní z úst vypravěče věta: „i titul si v Plzni zakoupil, aby nikdo nezapochyboval o jeho urozenosti“, čímž připomíná kauzu s podvody při udělování titulů na Západočeské univerzitě.

4.7 Lipnice nad Sázavou Obec Lipnice nad Sázavou se nachází v okrese Havlíčkův Brod. Vznikla jako podhradí gotického hradu Lipnice, který byl založen roku 1310. Dnes je hrad dominantou nejen obce, ale i širokého okolí. Turistickým lákadlem není však jen Lipnice, ale i fakt, že v obci strávil poslední roky svého života spisovatel Jaroslav Hašek, stvořitel světoznámé literární postavy dobrého vojáka Švejka. Dílo Osudy dobrého vojáka Švejka vzniklo převážné v místním hostinci U České koruny, která je stále v provozu. V Haškově domku je zřízen památník s expozicí, která se vztahuje ke spisovatelovu životu a dílu. Hašek je pochován na místním hřbitově. (79), (80)

45

Filmaři si v Lipnici nad Sázavou oblíbili především hrad. Využívány jsou především sklepní interiéry, nádvoří a místnosti ve věži. Od konce 60. let jsou zde natáčeny filmové snímky nejen s českou, ale i zahraniční produkcí. Vzniklo zde na několik českých filmů. Tím prvním byl Hrabě Drákula z roku 1970 od režisérky Anny Procházkové. V roce 1973 zde byl natočen režisérem Jiřím Hanibalem film Údolí krásných žab. V podzemí hradu vznikaly v roce 2003 záběry k pohádce Čert ví proč, kterou režíroval Roman Vávra. V pohádce hrají Táňa Pauhofová, Iva Janžurová, Josef Somr, Jiří Lábus a další. Režisér Jan Švankmajer na Lipnici točil v roce 2005 záběry k filmu Šílení, v němž hrají například Pavel Liška, Jan Tříska, Aňa Geislerová či Jaroslav Dušek. Pro pohádku Tři životy, kterou režíroval Jiří Strach, zde vznikaly záběry v roce 2007. Hlavní postavy ztvárnili Vojtěch Dyk a Lucia Molnárová. Režiséra Tomáše Řehořka nadchlo okolí Lipnice nad Sázavou, a proto zde bylo v roce 2012 natočeno pár záběrů k jeho komedii Signál, v níž si hlavní roli zahrál Vojtěch Dyk a Kryštof Hádek. V roce 2015 vznikl třídílný film s názvem Jan Hus, kterého ztvárnil Matěj Hádek. Režisér Jiří Svoboda pro několik záběrů vybral právě hrad v Lipnici nad Sázavou. (Jurman, 2015, str. 323) Natočeno zde bylo i pár záběrů pro zahraniční filmy. V roce 2000 zde pořídil pár záběrů americký režisér Courtney Solomon pro svůj film Dračí doupě, v němž si jednu z hlavních rolí zahrál například Jeremy Irons. Úspěšný americký film Příběh rytíře z roku 2001, o jehož režii se postaral Brian Helgeland, zde byl rovněž natáčen. Hlavní roli ztvárnil Heath Ledger. Američtí filmaři se na Lipnici vrátili i v roce 2002, a to při příležitosti natáčení filmu xXx, který režíroval Rob Cohen. Představitelem hlavního hrdiny byl Vin Diesel, vedle něhož si ve filmu zahrálo i několik českých herců jako například Petr Jákl ml. či Marek Vašut. (Jurman, 2015, str. 324) 4.7.1 Hrabě Drákula V roce 1970 natočila režisérka Anna Procházková snímek Hrabě Drákula na motivy knihy Dracula od spisovatele Brama Stokera. Hlavním hrdinou je britský právník Jonathan Harker, kterého ztvárnil Jan Schánilec. Ten odjíždí za hrabětem Drákulou, jehož představitelem je Ilja Racek, do Transylvánie, protože s ním potřebuje projednat koupi několika nemovitostí v Londýně. Po pár dnech, co na hradě stráví, zjišťuje,

46

že jeho návrat domů do Londýna za snoubenkou už možná nikdy nenastane. Advokát Harker i jeho snoubenka se stávají oběťmi upíra Drákuly. (17) Kromě Jana Schánilce a Ilji Racka si ve filmu zahrála také Klára Jerneková, Jiří Zahajský, Hana Maciuchová či Václav Mareš. (17) Film Hrabě Drákula byl z velké části natáčen na hradě Lipnice. Například nádvoří hradu lze spatřit ve chvíli, kdy Drákulovi posluhovači nakládají rakve na povoz (viz Obrázek 19). Podzemí hradu se filmu ve objevuje o několik okamžiků později, když Harker prohledává Drákulovu pevnost (viz Obrázek 20). Pohled na věž, jež je pro hrad Lipnice typická, je nám zobrazen několik minut před koncem (viz Obrázek 21). (35)

Obrázek 18: Hrad Lipnice

Obrázek 19: Sklepení hradu Lipnice

Zdroj: Hrabě Drákula. 00:26:48.

Zdroj: Hrabě Drákula. 00:28:05.

Obrázek 20: Nádvoří hradu s věží Samson

Obrázek 21: Hradní okno na Lipnici

Zdroj: Hrabě Drákula. 01:04:06.

Zdroj: Hrabě Drákula. 01:09:57.

Zajímavosti 

Hrabě Drákula byl prvním filmem, který se na zámku Lipnice natáčel. Intenzivněji začali filmaři zámek navštěvovat až od roku 1999.

47

4.8 Pelhřimov Královské okresní město Pelhřimov je označováno jako „brána Vysočiny“, protože se nachází

na okraji

Českomoravské

vrchoviny. Pro město se vžilo označení město rekordů a kuriozit. Nejen, že se zde nachází Muzeum rekordů a kuriozit, které nabízí hned dvě expozice, ale každoročně je zde vždy druhý víkend v červnu pořádán festival zaměřený na rekordy. Nachází se zde i Muzeum strašidel, ve kterém jsou vystaveny repliky nadpřirozených bytostí, jež se v okolí Pelhřimova údajně vyskytují nebo vyskytovaly. V Pelhřimově lze navštívit i Síň Lipských, jež vzdává hold rodákům - režisérovi Oldřichu Lipskému a jeho bratrovi, herci Lubomírovi Lipskému. (55), (56) Filmaři Pelhřimov využili již v roce 1958. V tomto roce zde natáčel režisér Zdeněk Podskalský st. Mezi a nebem a zemí. Dále zde vznikly záběry pro film Smuteční slavnost od režiséra Zdenka Sirového z roku 1969 či snímek z roku 1976 Náš dědeček Josef od režiséra Antonína Kachlíka. V Pelhřimově byl natáčen v roce 1981 snad jeden z nejznámějších českých sci-fi seriálů, Návštěvníci. V roce 2012 zde režisér Pavel Jandourek pořídil záběry ke svému filmu Sejít z cesty. Náměstí Pelhřimova využili v roce 2016 dokonce i čínští filmaři. Režisér Xueq Wang zde natáčel záběry pro svůj film Gentle Bullet, jež bude mít premiéru v roce 2017. (Jurman, 2015, str. 324), (82) 4.8.1 Návštěvníci Patnáctidílný sci-fi seriál Návštěvníci vytvořil režisér Jindřich Polák spolu se scenáristou Otou Hofmanem. Vše začíná v roce 2484. Poklidný život lidstva je narušen poplachem CML, Centrálního Mozku Lidstva, který dohlíží na dění na Zemi. Hlásí problém, který by mohl způsobit, že se velká část Země stane neobyvatelnou. Na záchranu lidstva je realizován projekt akademika Richarda, obdivovatele geniálního matematika Adama Bernaua. V rámci projektu se vydává skupina vybraných zpět v čase, konkrétně do roku 1984. Jejich cílem je získat sešit Adama Bernaua, v němž jsou poznámky a výpočty, které skrývají tajemství, jak přesunovat kontinenty v prostoru. Akce se ovšem nezdaří tak rychle, jak bylo plánováno, a tak jsou členové expedice nuceni zůstat v rodném městečku Adama Bernaua déle než chtěli. (21)

48

Členy expedice ztvárnili Josef Bláha, Josef Dvořák, Dagmar Patrasová a Jiří Datel Novotný. Geniálního matematika Adama Bernaua si zahrál Viktor Král. Pelhřimov představoval rodné městečko Adama Bernaua, Kamenici. Bylo zde natáčeno celé léto 1981. V seriálu se začíná Pelhřimov objevovat od 3. dílu, kdy expedice, vyslaná z roku 2484, přijíždí do městečka. V záběru, který zachycuje jejich příjezd, můžeme vidět Jihlavskou bránu (viz Obrázek 23). Pelhřimovské náměstí, které se v seriálu objevuje opravdu často, je v průběhu celého seriálu v obležení kolotočů (viz Obrázek 24). Hotel, který expedice zvolila pro své ubytování, je ve skutečnosti pelhřimovská radnice (viz Obrázek 25). Místo však bylo pro natáčení výrazně upraveno. Podloubí bylo zakryto kulisou, která představovala stěnu a vchodové dveře. I barva fasády byla změněna. Záběry z interiérů hotelu byly pořízeny v hotelu Modrá hvězda v Počátcích. V Pelhřimově se natáčelo na spoustě míst. Škola, do níž chodil Adam Bernau, se nachází ve Friedově ulici (viz Obrázek 26). Dnes se v budově nachází Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště. (37)

Obrázek 22: Jihlavská brána

Obrázek 23: Pelhřimovské náměstí

Zdroj: Návštěvníci. 3. díl. Přicházejí. 00:26:11. Zdroj: Návštěvníci. 5. díl. Hlavně nenápadně. 00:03:30.

Obrázek 24: Pelhřimovská radnice

Obrázek 25: Škola ve Friedově ulici

Zdroj: Návštěvníci. 5. díl. Hlavně nenápadně.

Zdroj: Návštěvníci. 7. díl. Půlnoční kolotoč.

00:04:11.

00:24:17.

49

Zajímavosti 

Snad nejznámější rekvizita celého seriálu tzv. CML, Centrální mozek lidstva, měla být po skončení natáčení zlikvidována. Novinář Martin Cibulka se jí ovšem ujal a umístil ji do kavárny Vladimíra Menšíka v Brně.



V epizodě Půlnoční kolotoč a Génius v hladomorně se objevuje hrad Krucemburk. Ve skutečnosti to je ale hrad Pernštejn, který si filmaři přetvořili na Krucemburk.



Kvůli soudnímu sporu nesměla Česká televize od roku 1989 seriál vysílat. Předmětem sporu se stalo jméno hlavní postavy, akademika Rudolfa Filipa. Televizi zažalovala vdova skutečného akademika Filipa, která to považovala za neuctivé. Spor vyhrála. Česká televize celý problém vyřešila nakonec tak, že hlavní postavu přejmenovala na akademika Jana Richarda. Zároveň musely být předabovány všechny dialogy, kde se původní jméno vyskytovalo.



Seriál byl uváděn i v Německu, a to pod názvem Die Besucher. Problém, týkající se jména hlavní postavy, se této verze nedotkl. Zatím, co my máme v češtině přejmenovaného akademika Jana Richarda, v němčině jim zůstal akademik Rudolf Filip. (21)

4.9 Polná Polná, ležící v okrese Jihlava, se nachází na rozhraní Čech a Moravy, v lesnaté oblasti, jež je vymezena městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč. Město vzniklo pravděpodobně jako odpočinkové místo na Haberské stezce v polovině 12. století. Polná je proslavena díky Mrkvancové pouti, která patří k těm největším na Vysočině. Koná se vždy druhou neděli v září. Město nabízí nejen bohatý kulturní život, ale i památky jako je například zámek, stará polenská škola, která je součástí muzejní expozice, nebo židovský hřbitov, jehož nejstarší náhrobky pochází z konce 17. století. Nachází se zde i budova měšťanského pivovaru, v němž žil se svými rodiči spisovatel Bohumil Hrabal. (69) Filmaři do Polné zavítali v čele s režisérem Tomášem Tintěrou při natáčení filmu Hele, on letí z roku 1984 (více kapitola). Již zmíněná stará polenská škola byla využita pro 50

záběry k pohádce Lotrando a Zubejda. O režii se postaral Karel Smyczek, který společně se Zdeňkem Svěrákem spolupracoval i na scénáři. V Polné se také natáčel v roce 2014 dokument o Bohumilu Hrabalovi, který zde strávil část dětských let. Žil zde s rodiči v místním pivovaru. Dokument nese název Takže se stalo, že … (Jurman, 2015, str. 323) 4.9.1 Hele, on letí Film režiséra Tomáše Tintěry vypráví příběh osmnáctiletého mladíka, který se vyučil jako obuvník a jednou se tím bude také živit. Ne však teď, protože jeho největší vášní je létání na rogalu a tomu je ochoten obětovat cokoliv. (16) V hlavních rolích si zahráli Michal Hofbauer, Jan Valenta, Romana Kvapilíková, Josef Somr, Míla Myslíková i František Řehák. (16) Ve filmu se z Polné nejčastěji objevují obchody, které se nachází na Husově náměstí (viz Obrázek 27 a 28). K natáčení bylo využito i dvorku jednoho z místních obyvatel.

Obrázek 26: Náměstí v Polné - masna

Obrázek 27: Náměstí v Polné - lékárna

Zdroj: Hele, on letí. 00:36:58.

Zdroj: Hele, on letí. 00:37:51.

Zajímavosti 

Natáčení probíhalo nejen v Polné, ale také v Boskovicích na nádraží, Jevíčku a Přibyslavi. V Přibyslavi natáčení probíhalo jen z toho důvodu, že filmaři potřebovali natočit na konci června scény z pouti. V Polné se ovšem pouť každoročně koná vždy na podzim. Filmaři se proto přesunuli do Přibyslavi, kde pouť v tu chvíli probíhala.



O hudbu k filmu se postaral Marek Eben. Ten písně nejen napsal, ale i nazpíval.

51

4.10

Světlá nad Sázavou

Město se nachází v okrese Havlíčkův Brod. Světlá nad Sázavou je městem skla a kamene, a to již od 18. století. V okolí Světlé bylo mnoho drobných skláren. V roce 1967 byla vybudována ta největší, která je dnes součástí společnosti Crystalite Bohemia. Ve Světlé nad Sázavou lze navštívit i středověké podzemí, které vzniklo ve své konečné podobě pravděpodobně v 15. století. Chodby místního podzemí dosahují délky 200 m. (70) Město se může pyšnit nejen dlouholetou tradicí v oblasti sklářství a podzemím, ale i zámkem, který se nachází na levém břehu Sázavy a je jednou z nejhezčích staveb města. Veřejnosti byl poprvé zpřístupněn v roce 2014. Návštěvníkům je nabídnuto několik prohlídkových okruhů. První okruh je věnován expozici historického evropského skla, druhý představí návštěvníkům expozici historických hodin, obrazů a polychromovaných soch z období baroka. Třetí, pohádkový okruh, je určen pro děti, které jsou zde seznámeny s posázavskými pověstmi. Čtvrtá výstava nabízí sbírkou starožitných panenek a hraček. (70) Světlá nad Sázavou zatím nepatří mezi místa v Kraji Vysočina, kam filmaři jezdí často. I přesto existuje film, který zde byl natočen a který využívá krás přírody v okolí řeky Sázavy. Tím filmem je Řeka čaruje z roku 1954. Pár záběrů na Světlou nad Sázavou lze spatřit i ve filmu Ene Bene z roku 1999, který režírovala Alice Nellis. (83) 4.10.1 Řeka čaruje Tento filmový snímek byl natočen v roce 1945 režisérem Václavem Krškou, jemuž byla předlohou kniha se stejnojmenným názvem od Josefa Tomana. Film vypráví příběh o návratu stárnoucího muže do rodného kraje, který ztrácí kvůli panovačné manželce chuť do života. Díky návratu do rodného kraje v okolí řeky Sázavy a především díky vodě v samotné řece, omládne a začne si užívat radostí každodenního života. (26) Hlavní roli si zahrál František Hanus. Dále hrají Růžena Šlemrová, Evelyna Kinská, Svatopluk Beneš či Jaroslav Marvan. (26) Sázava se ve filmu objevuje ve chvíli, když se hlavní hrdina vrací do rodného kraje. U řeky Sázavy byla natočena klíčová scéna celého filmu, v níž hlavní hrdina 52

po vykoupání omládne (viz Obrázek 30). Film zachycuje i celkový pohled na Světlou nad Sázavou (viz Obrázek 31) či na most vedoucí přes řeku, který se nachází ve městě v Jelenově ulici (viz Obrázek 32).

Obrázek 28: Splav sázavské řeky

Obrázek 29: Sázava

Zdroj: Řeka čaruje. 00:24:38.

Zdroj: Řeka čaruje. 00:26:36.

Obrázek 30: Pohled na Světlou nad Sázavou

Obrázek 31: Most přes řeku ve Světlé

Zdroj: Řeka čaruje. 00:53:14.

Zdroj: Řeka čaruje. 01:11:16.

Zajímavosti 

Ve filmu Řeka čaruje lze spatřit záběry, na nichž je zachycen hrad v Lipnici nad Sázavou, hrad ve Zruči nad Sázavou i hrad v Ledči nad Sázavou. Dále byly do filmu pořízeny záběry natočené na náměstí v Havlíčkově Brodě či na hlavním nádraží v Praze.



Dříve, než měl film premiéru v Praze, byl snímek uveden ve třiceti venkovských kinech a to na Vánoce 1945.



Řeka čaruje byl první film, ve kterém si zahrál Oldřich Lipský, herec, scenárista a režisér z Pelhřimova. (83)

53

4.11

Telč

Telč, ležící v okrese Jihlava, se nachází v polovině cesty mezi Prahou a Vídní. Město je obklopeno třemi rybníky, a to Staroměstským, Ulickým a Štěpnickým. První písemná zmínka o městu pochází z roku 1335 a nachází se ve vlastním životopise Karla IV. Historicky nejvýznamnější osobností Telče se stal Zachariáš z Hradce, který si mimo jiné nechal vystavět renesanční zámek tak, jak ho můžeme vidět dnes. Telč ovšem nenabízí návštěvníkům jen zámek s renesanční zahradou, parkem a skleníkem, ale i historické centrum, které bylo v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mimo jiné se v Telči nachází také žulová Boží muka z roku 1480, která patří k těm nejstarším na Vysočině. Naleznete je na konci hráze na rozcestí ulice Hradecká a 9. května. V Telči lze navštívit i Muzeum Vysočiny. (73) Telč nabízí všechny stavební slohy minulého tisíciletí a představuje tak jedinečně zachovaný architektonický komplex, jehož dominantou je již zmíněný renesanční zámek a náměstí. Právě fakt, že se zde nachází tolik stavebních slohů, je jedním z důvodů, proč si město filmaři oblíbili. Na Vysočině nenajdeme místo, kde by se natáčelo více než v Telči. Filmaři město navíc označují jako nejpohádkovější místo v České republice. Natáčeny zde byly nejen pohádky, ale i komedie či dramata. (Laudin, 2008, str. 28), (73) Bylo zde natočeno přes sto filmových snímků, a tak zmíním jen pár. Již v roce 1939 natáčel režisér Miroslav Cikán na náměstí v Telči film Studujeme za školou, kde si zahrál František Smolík, Nataša Gollová i Jaroslav Marvan. Pozornost filmařů si ovšem město začalo získávat až od roku 1951, kdy se režisér Bořivoj Zeman rozhodl využít areálu místního zámku pro svou pohádku Pyšná princezna. Režisérské duo Elmar Klos a Ján Kadár si v roce 1955 vybralo Telč pro natáčení veselohry Hudba z Marsu. Natáčení se stalo událostí pro celé město. Telč je v mnoha filmech jen na několika málo záběrech. Není tomu tak ovšem u snímku Vojtěcha Jasného Až přijde kocour z roku 1963, kdy je téměř vše natočeno v Telči. Zámek se objevil i v pohádce Jak se budí princezny z roku 1977, jíž režíroval Václav Vorlíček. Vorlíček zde natáčel i v roce 1996 a to Kouzelný měšec. I režisér Zdeněk Troška se nechal okouzlit místním zámkem, a tak zde roku 1999 vytvořil záběry pro první část pohádky Z pekla štěstí. 54

Druhá část se v Telči točila v roce 2001. I v historickém velkofilmu Bathory z roku 2008, jehož režisérem je Juraj Jakubisko, lze spatřit Telč. Doposud posledním filmovým snímkem, který byl v Telči natáčen o letních prázdninách 2016, je pohádka Pravý rytíř režiséra Martina Dolenského. (Jurman, 2015, str. 323), (72) O městu Telč byl natočen celovečerní dokument s názvem Telč – bílá a krásná, který byl uveden v roce 2014. Režisér Dan Svátka v něm zachytil Telč v průběhu pěti let ve všech ročních obdobích. (84) 4.11.1 Pyšná princezna Na motivy pohádky Potrestaná pýcha od Boženy Němcové, natočil v roce 1952 režisér Bořivoj Zeman pohádku o krásné, ale velmi pyšné princezně Krasomile (Alena Vránová), která odmítá žádost o ruku od šlechetného krále Miroslava (Vladimír Ráž). Miroslav, v přestrojení zahradníka dávajícího princezně výchovné lekce, však srdce Krasomily nakonec získá. Poté, co je napravené princezně odhalena pravá totožnost zahradníka, nabídku k sňatku přijímá. Kromě Aleny Vránové a Vladimíra Ráže zde exceluje také Stanislav Neumann, coby král Půlnočního království a otec princezny Krasomily. Telč se v pohádce objevuje hned na začátku, když král Miroslav pečuje o třešňové stromky. Důkazem, že se jedná opravdu o místní renesanční zahradu, je štukový reliéf Neptuna se čtyřspřežím (viz Obrázek 33). Z té samé zahrady také Miroslav spěchá, když mu poslové přivezou ukázat obraz Krasomily. Zde je důkazem brána, která vede ze zahrad na nádvoří zámku v Telči (viz Obrázek 34). (Laudin, 2008, str. 30)

Obrázek 32: Reliéf Neptuna se čtyřspřežím

Obrázek 33: Brána ze zámecké zahrady

Zdroj: Pyšná princezna. 00:08:27.

Zdroj: Pyšná princezna. 00:09:46.

55

Zajímavosti 

Scéna, kdy se Miroslav poprvé setkává s Krasomilou, která hodí míč přes bránu, byla natočena na dvou místech. Krasomila míč odhazuje v Hluboké nad Vltavou (viz Obrázek 35), Miroslav ho chytá ale až v Třeboni (viz Obrázek 36). Brána, která oba rozdělovala, navíc ve skutečnosti neexistovala. Byla to pouze zdobená mříž, kterou drželi dva asistenti.



Obrázek 34: Krasomila v Hluboké nad Vltavou

Obrázek 35: Miroslav v Třeboni

Zdroj: Pyšná princezna. 00:24:07.

Zdroj: Pyšná princezna. 00:24:28.

Pohádka byla natáčena napříč celou republikou. Natáčení probíhalo nejen v Telči, ale také v již zmíněné Hluboké nad Vltavou, Třeboni a jejím okolí, dále v Českých Budějovicích, Českém Švýcarsku i v zákoutích Ústeckého a Libereckého kraje.



Do televizního vysílání se Pyšná princezna dostala až 13 let po jejím natočení.



V roce 1952 pohádka získala Cenu za film pro děti, která byla udílena na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.



Zamilovaná byla nejen Krasomila do Miroslava, ale i jejich samotní představitelé se do sebe ve skutečnosti zamilovali, což stvrdili sňatkem. (Laudin, 2008, str. 31), (25), (40)

4.11.2 Hudba z Marsu Režisérské duo Ján Kadár a Elmar Klos natočilo v roce 1955 film, v němž hraje hlavní roli závodní orchestr. O vznik orchestru se nechtěně zaslouží předseda závodního výboru ROH, kterého ztvárnil Jaroslav Marvan, když se před náměstkem ministra vychloubá, že není problém zařídit, aby v nábytkářském družstvu Mars vznikl orchestr. 56

Pod patronátem skladatele, Oldřicha Nového, orchestr pilně trénuje a i přes všechny strasti, se na konci dočká vytouženého úspěchu. (18) Tato hudební komedie nabízí divákům řadu hereckých osobností, jako je již zmíněný Jaroslav Marvan a Oldřich Nový, dále Josef Bek, František Kovařík či Alena Vránová. (18) Telč, konkrétně náměstí Zachariáše z Hradce, se ve filmu objevuje hned v prvních minutách filmu, kdy jsou ve městě vítání zaměstnanci z nábytkářského družstva Mars (viz Obrázek 37). Následující záběry zachycují místní jarmark. Tyto záběry byly pořízeny v telčské zámecké zahradě (viz Obrázek 38). Scéna, kdy jsou Honza s Hankou, jedni z hlavních hrdinů, na loďce, která se s nimi převrhne, byla natočena na Štěpnickém rybníku (viz Obrázek 39).

Obrázek 36: Telčské náměstí

Obrázek 37: Telčská zámecká zahrada

Zdroj: Hudba z Marsu. 00:04:57.

Zdroj: Hudba z Marsu. 00:05:59.

Obrázek 38: Telč - Štěpnický rybník

Obrázek 39: Podloubí na telčském náměstí

Zdroj: Hudba z Marsu. 00:13:06.

Zdroj: Hudba z Marsu. 00:23:42.

Zajímavosti 

První polovina filmu byla natáčena v Telči, druhá v Karlových Varech. 57



V Telči byly natočeny scény, při kterých bylo potřeba okolo 600 komparzistů. Ve filmu si proto zahrál velký počet místních obyvatel. Tyto masové scény byly natáčeny ve dnech 25. – 27. června 1955.



Scéna, při níž Alena Vránová a Josef Bek padají z loďky Štěpnického rybníka (viz obrázek), vzbuzovala u mnoha obyvatel Telče škodolibé úsměvy. Do tohoto rybníka totiž v té době ústily kanály z celého náměstí a nikdo z místních by tam nesmočil ani prst.



Film Hudba z Marsu nesklidil u diváků velké ohlasy. Překvapením proto bylo, když režiséři filmu, Ján Kadár a Elmar Klos, natočili o deset let později, tedy v roce 1965, film Obchod na korze, který získal v roce 1966 Oscara. Byl to první Oscar, kterého Československo získalo.



Film se stal inspirací trnavské kapely s názvem Hudba z Marsu, která v několika svých písních propojila své vlastní texty s hláškami z filmu. (18), (78)

4.11.3 Až přijde kocour Režisér Vojtěch Jasný natočil v roce 1963 úspěšný film Až přijde kocour, do něhož obsadil herecké kapacity, jako je Jan Werich, který si zahrál dokonce dvojroli, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík či Jiřina Bohdalová. Poklidný denní život městečka naruší příjezd cirkusu, jehož součástí je i kocour s černými brýlemi, který bez nich odhalí duši člověka a zbarví lidi podle charakteru. Ten, kdo je zamilovaný zčervená, nevěrníci zežloutnou, pokrytci zfialoví a všichni podvodníci zešediví. Odhalení vlastní morálky před ostatními se pochopitelně nelíbí ulhanému řediteli, podlézavému vrátnému a nepoctivému vedoucímu restaurace a tak se rozhodnou kocoura unést, což se zase nelíbí místním dětem. (13) Většina filmu byla natočena v Telči, proto lze město vidět v průběhu celého filmu. Například hned v první minutě vítá diváky Jan Werich z ciferníku hodin nacházejících se na věži sv. Jakuba (viz Obrázek 41). Telčské náměstí je centrem dění celého příběhu. Ani zámek nebyl vynechán. Plastiku Adama a Evy, kterou nalezneme na stěně asi 3 m nad zemí na nádvoří zámku, využil Werich coby Oliva jako místo, pro sledování představení odehrávajícího se na nádvoří zámku (viz Obrázek 43). Před reliéfem

58

Neptuna se čtyřspřežím v zámecké zahradě, kterého lze vidět i v pohádce Pyšná princezna, vypouští Werich kocoura na svobodu (viz Obrázek 44).

Obrázek 40: Hodiny na věži sv. Jakuba v Telči

Obrázek 41: Náměstí v Telči

Zdroj: Až přijde kocour. 00:02:33.

Zdroj: Až přijde kocour. 00:25:50.

Obrázek 42: Výklenek na zámeckém nádvoří v Telči

Obrázek 43: Reliéf Neptuna se čtyřspřežím

Zdroj: Až přijde kocour. 00:32:02.

Zdroj: Až přijde kocour. 00:50:03.

Zajímavosti 

Samotného režiséra inspirovaly k natočení vzpomínky z dětství, kdy se potýkal se španělskou chřipkou, kdy byl jeho stav opravdu vážný. Ve svých blouzněních vídal různě barevné lidi a právě tímto zážitkem se nechal inspirovat při tvorbě důmyslného schématu lidských neduhů.



Díky výcviku mohla filmovou kočku jménem Mourek, ztvárnit režisérova vlastní kočka.



Jan Werich měl v době natáčení filmu zakázáno natáčet. Režisér Vojtěch Jasný měl ale přítele, který se osobně znal s tehdejším prezidentem Antonínem Zápotockým a povolení mu vyjednal.



Film získal mnoho ocenění, mezi nimiž najdeme například Zvláštní cenu poroty, cenu Nejvyšší technické komise, cenu Mezinárodního sdružení mládeže na XVI. MFF v Cannes (1963), stříbrnou cenu z Mezinárodního festivalu barevných

59

filmů v Barceloně (1964), první cenu v kategorii zahraničních kinematografií na MFF v Soluni (1964) a několik dalších. 

Za úspěchem filmu stál i revoluční technologický přístup, kdy nasvícení postav pomocí barevných reflektorů dopomohlo ke kýženému výsledku. (13)

4.11.4 Bathory Osobnost hraběnky Alžběty Báthoryové, též známé jako Čachtické paní. Guinessova kniha rekordů Alžbětu označuje jako největší vražedkyni v dějinách lidstva. Juraj Jakubisko, režisér filmového snímku Bathory, říká, že po přečtení publikovaných děl a prostudování historických materiálů dospěl k odlišnému závěru. Dle jeho názoru byla renesanční, inteligentní a vzdělanou ženou, která se stala obětí těch, kteří toužili po jejím majetku. Jakubiskův historický velkofilm byl natočen v roce 2008. Zachycuje hraběnčin život, v němž hrají hlavní roli tři muži - slavný italský malíř Caravaggio, manžel František I. Nádasdy a Juraj Thurzo. (14) V hlavní roli hraběnky Alžběty Báthoryové si zahrála britská herečka Anna Friel. Představitel Caravaggia, Hans Matheson a představitel Františka I. Nádasdyho, Vincent Regan jsou oba též Britové. Karel Roden ztvárnil Juraje Thurza. (64) Zahradu telčského zámku můžeme ve filmu vidět hned v prvních minutách, kdy je zobrazováno hraběnčino dětství (viz Obrázek 45). Hlavní nádvoří telčského zámku se ve filmu objevuje v okamžik pohřbu Františka I. Nádasdyho (viz Obrázek 46). Filmaři natáčeli i v místě, kde se nachází na zámku Telč vchod do podzemí (viz Obrázek 47). Interiéry zámku lze spatřit po scéně s popravou hraběnčiných služebných, kde Juraj Thurzo prochází sálem s trofejemi zvířat (viz Obrázek 48). Scéna zachycující popravu hraběnčiných služebných byla také natočena v Telči. (33)

Obrázek 44: Zahrada telčského zámku

Obrázek 45: Nádvoří telčského zámku

Zdroj: Bathory. 00:02:50.

Zdroj: Bathory. 00:59:54.

60

Obrázek 46: Vchod do podzemí

Obrázek 47: Sál s trofejemi zvířat

Zdroj: Bathory. 01:31:21.

Zdroj: Bathory. 02:02:27.

Zajímavosti 

Film se natáčel na celkem 23 místech, z toho na 13 hradech a zámcích. Natáčení probíhalo nejen v České republice, ale i na Slovensku.



Celkově bylo natočeno okolo 74 km materiálu. Klapka padla během natáčení přesně 5 640 krát.



Ve filmu si zahrálo více jak 200 herců a 3 tisíce komparzistů.



Na tvorbě filmu se podílelo více jak 1 000 osob.



Postava hraběnky vystřídala ve filmu 82 různých převleků. Celkově se ve filmu objevilo více jak 5 000 kostýmů.



Pro potřeby natáčení bylo nutno vyhotovit obrazy v přesném uměleckém stylu malíře Caravaggia, v nichž budou zakomponovány tváře hlavních představitelů. Režisér oslovil studenty vysoké umělecké školy, ti ho ale odmítli s tím, že by obrazy namalovat nezvládli. Jakubisko si proto všechny potřebné obrazy namaloval sám. (14), (65)

4.11.5 Pravý rytíř Doposud posledním filmovým počinem, který v Telči vznikl, je pohádka Pravý rytíř. Kreativní producent Josef Viewegh pohádku označil jako chlapskou záležitost, v níž jde o příběh otce a syna a o podstatu rytířství. Krále, jehož ztvárnil Lukáš Vaculík, čeká po návratu z války domů velké překvapení. Má syna. Ten ovšem nevyrostl dle králových představ. Rád čte knihy, maluje, hraje na loutnu. Král, který je samá bitva, se to rozhodne změnit. Rozhodne se ze syna vychovat pravého rytíře. (47)

61

V hlavních rolích si zahrají Lukáš Vaculík, Jan Komínek, Jaromír Hanzlík, Lucie Černá, Jiří Korn, Táňa Pauhofová, Martin Kraus a další. Pohádka se natáčela v průběhu července a srpna 2016 v okolí Telče i na hradech Landštejn a Roštejn, v Jindřichově Hradci, Hřensku i brdských lesích. Pohádka bude k vidění o Vánocích 2016. (72)

4.12 Třebíč Počátky okresního města Třebíč sahají až do roku 1101 a jsou spjaty s významným benediktinským klášterem. Město s bohatou historií tak nabízí cenné památky, z nichž ty nejzajímavější, bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a židovský hřbitov, najdeme na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Třebíčské náměstí patří s rozlohou 22 000 m2 k těm největším v České republice. Město nenabízí ale jen historické památky, ale i přírodu, která patří k jedné z ekologicky nejčistších oblastí České republiky. (76) Díky krásným historickým památkám se Třebíč objevila hned v několika filmech i seriálech. V roce 1967 zde natáčel režisér František Vláčil záběry pro film Markéta Lazarová s Magdou Vášáryovou v hlavní roli (více o filmu). V oblíbeném seriálu Četnické humoresky z roku 1997 se objevuje třebíčská židovská čtvrť ve 34. dílu s názvem Tizian. Krypta třebíčské baziliky sv. Prokopa posloužila pro natáčení třídílného historického filmu Jan Hus, jehož režie se ujal Jan Svoboda. Filmaři kryptu využili jako prostory, ve kterých byl Jan Hus vězněn. Záběry se objevují ve 2. díle. V bazilice vznikly i záběry k filmu o Karlu IV., Hlas pro římského krále, který režíroval Václav Křístek. Premiéry se dočkal v roce 2016. (77) 4.12.1 Markéta Lazarová Film Markéta Lazarová, režiséra Františka Vláčila, vznikl v roce 1967 na motivy stejnojmenného literárního díla Vladislava Vančury. Příběh, zasazen do poloviny 13. století, pojednává o ctné dívce, která je předurčena klášteru, ale je přinucena stát se milenkou mladíka s násilnickými sklony.

62

Hlavní postavu, Markétu Lazarovou, ztvárnila v té době začínající herečka Magda Vášáryová. Dále zde hrají Josef Kemr, Jaroslav Moučka, František Velečka, Naďa Hejná, Vladimír Menšík a další. (20) Třebíčskou baziliku sv. Prokopa si režisér vybral pro scénu, v níž Markéta přišla do kláštera. Natáčelo se nejen v interiérech baziliky (viz Obrázek 49), ale i v exteriérech baziliky (viz Obrázek 50).

Obrázek 48: Interiéry baziliky sv. Prokopa

Obrázek 49: Exteriéry baziliky sv. Prokopa

Zdroj: Markéta Lazarová. 00:52:37.

Zdroj: Markéta Lazarová. 00:55:24.

Zajímavosti 

Natáčení filmu bylo původně naplánováno na 353 dnů. Nakonec se natáčelo 548 dnů. Díky tomu se stal tento filmový snímek nejdéle natáčeným filmem v dějinách československé kinematografie.



Drátěné košile, které museli představitelé obléct, vážili téměř 20 kg. Opravdové drátěné košile na sobě ovšem měli oblečeni pouze herci a několik málo komparzistů. Zbytek byl oblečen do svetrů, které byly nastříkané hliníkem.



Kostýmy pro film obstarával Theodor Pištěk, držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus, a držitel Českého lva za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu. Dle slov Theodora Pištěka byl film Markéta Lazarová tím nejpodstatnějším v jeho kariéře.



Film Markéta Lazarová se stal v roce 1994, v rámci karlovarského festivalu, nejlepším českým filmem všech dob. Bylo tak určeno na základě ankety, v níž byl nejlepší film volen na základě stovky dotázaných českých a slovenských filmových odborníků. (20), (66)

63

4.13 Želiv Želiv je obcí rozkládající se na řece Želivce. Se svou nadmořskou výškou 405 m je nejníže položenou obcí okresu. Hlavní dominantou obce je premonstrátský klášter, který je národní kulturní památkou. Klášter byl založen roku 1139 a stal se významným duchovním i kulturním centrem širokého okolí. V době husitských válek byl želivský klášter dvakrát vykraden a pobořen. Bratři premonstráti však klášter uvedli krátce poté opět do perfektního stavu. V roce 1712 klášter vyhořel. Obnoven byl podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. V roce 1950 byl klášter zrušen kvůli komunistům. Nejprve zde byl internační tábor pro kněze, později psychiatrická léčebna. Premonstrátům byl klášter navrácen roku 1991. (75) Želivský klášter je známý také tím, že se zde vaří pivo. První zmínky o této skutečnosti pochází již ze 14 století. Kvůli požáru kláštera v roce 1907 byla tradice vaření piva přerušena a obnovena až v roce 2003, kdy byl založen Klášterní pivovar Želiv. Tomu se ovšem moc nedařilo. V roce 2010 začala být používána nová moderní výrobní technologie i nové jméno, Želivský klášterní pivovar. (45), (46) Želivský klášter se proslavil především díky filmu Dobří holubi se vracejí. Lze ho ale na malou chvíli spatřit i ve filmu Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli, jež vznikl v roce 2006. V obci Želiv natáčel i režisér Jiří Hanibal a to hned dvakrát. Vznikaly zde jeho filmy Dům ztracených duší, z roku 1967, a Údolí krásných žab, z roku 1973. Pořízeny zde byly i záběry do seriálu Návštěvníci. (Jurman, 2015, str. 323), (34) 4.13.1 Dobří holubi se vracejí Film, natočený Dušanem Kleinem v roce 1988, je plný významných hereckých jmen. V hlavní

roli

Lexy,

muže

ve

středních

letech,

dobrovolně

nastupujícího

do protialkoholní léčebny, vystupuje Milan Kňažko. Rudolf Hrušínský exceluje v roli sadistického ošetřovatele Masáka. Dále hrají také Vladimír Menšík, Marián Labuda st., Miroslav Macháček, Jiří Hálek, Zdeněk Řehoř, Luděk Kopřiva, Josef Somr, Jan Přeučil, Oldřich Navrátil, Pavel Zedníček a další. Hlavní ženskou postavu, Soňu Landovou, ztvárnila polská herečka Alicja Jachiewicz.

Snímek byl natočen na motivy

stejnojmenného románu Ladislava Pecháčka. Dvojice tvořená Kleinem a Pecháčkem již

64

vytvořila divácky úspěšné filmy o „básnících“ (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, …) Děj filmu Dobří holubi se vracejí je zasazen do prostředí protialkoholní léčebny. Snímek bez příkras ukazuje nejen to, jak to v protialkoholní léčebně funguje, ale také divákovi přibližuje nitro člověka, který se ze závislosti na alkoholu léčí. Lexa a ostatní pacienti léčebny musí snášet tvrdý léčebný režim, který ještě více přiostřuje vrchní ošetřovatel Masák. (15) Většina filmu byla natočena v želivském klášteře. Například záběr, zachycující shromáždění pacientů protialkoholní léčebny, jež zpívají místní hymnu, umožňuje pohled na schodiště zahradního křídla kláštera (viz Obrázek 51). V jednom z dalších záběrů lze spatřit rajský dvůr kláštera, po kterém se prochází pacienti (viz Obrázek 52). K natáčení byly využity nejen exteriéry, ale interiéry kláštera. Při společném pokřiku hesla týdne se pacienti nachází v klášterním refektáři, jež je ve filmu zachycen několikrát (viz Obrázek 53). Natáčelo se i v jedné z klášterních kanceláří (viz Obrázek 54). (34)

Obrázek 50: Venkovní schodiště želivského kláštera

Obrázek 51: Klášterní rajský dvůr

Zdroj: Dobří holubi se vracejí. 00:04:11.

Zdroj: Dobří holubi se vracejí. 00:05:49.

Obrázek 52: Klášterní refektář

Obrázek 53: Kancelář v želivském klášteře

Zdroj: Dobří holubi se vracejí. 00:11:13.

Zdroj: Dobří holubi se vracejí. 00:13:12.

65

Zajímavosti 

Natáčení probíhalo hlavně v Želivu. Některé záběry byly pořízeny i v Humpolci, Benátkách nad Jizerou a Praze na Vinohradech. (Laudin, 2011, str. 67)



Kromě herců vystupují ve filmu i skuteční pacienti, kteří se v klášteře v té době léčili ze závislosti na alkoholu. Jejich léčba nebyla filmaři nijak narušena.



Vladimír Menšík zprvu roli ve filmu přijmout nechtěl. Byl silný astmatik a obával se scény s peřím. Režisér ho nakonec přesvědčil.



Již během natáčení na tom nebyl Vladimír Menšík nejlépe. Dobří holubi se vracejí byli jeho posledním filmem. Premiéry filmu se již Menšík nedožil.

4.14 Další filmová místa v Kraji Vysočina Kraj Vysočina nabízí mnohem více filmových míst. V okrese Havlíčkův Brod se nachází například obec Bojiště. Hřbitov této obce se objevuje ve filmu Vratné lahve z roku 2007, který režíroval Jan Svěrák, syn Zdeňka Svěráka. Manželé Tkalounovi, ztvárněni Zdeňkem Svěrákem a Danielou Kolářovou, nad tímto hřbitovem přelétávají v balónu. V obci Havlíčkova Borová natáčel v roce 1966 režisér Karel Kachyňa film Noc nevěsty, v níž hlavní roli získala Jana Brejchová. V okresním městě Havlíčkův Brod vznikal v roce 2014 film Všiváci, pod vedením Romana Kašparovského. Ten do filmu obsadil Ondřeje Vetchého, Jiřího Langmajera, Terezu Voříškovou, Ivu Janžurovou a mnoho dalších hereckých kapacit. Havlíčkův Brod představuje ve filmu rodné město hlavních představitelů. Režisér Jan Svěrák zavítal na Vysočinu i v roce 2010, a to do Melechova, kde natáčel lesní scény k loutkovému filmu Kuky se vrací. Kulturní dům v Přibyslavi se proslavil díky filmu Alice Nelis Ene bene z roku 1999, ve kterém se nacházela filmová volební místnost. V obci Tasice byl v místní sklářské huti natáčen třináctidílný seriál Synové a dcery Jakuba skláře z roku 1985, který režíroval Jaroslav Dudek. I okres Jihlava nabízí několik dalších filmových míst. Jedním z nich je například Brtnice. Zde byl natáčen v roce 1984 film Prodavač humoru režiséra Jiřího Krejčíka, ve kterém si hlavní roli zahrál Julius Satinský. V obci Vysoké Studnice vznikal v roce 1965 film Karla Kychyni, Ať žije republika.

66

V okrese Žďár nad Sázavou se nachází obec Daňkovice. Obec je známá díky filmovému snímku Obušku, z pytle ven!, který zde v roce 1955 natáčel režisér Vladimír Pleskot. Daňkovice, konkrétně Buchtův kopec, lze ve filmu spatřit v samém začátku, kdy mladý chlapec pase ovce, ale i ve chvíli, když se chudý muzikant, kterého ztvárnil Ladislav Pešek, vrací domů. Jimramov se stal filmovým místem díky snímku Pavla Jandourka O kominickém učni a dceři cukráře z roku 2007. V obci Sněžné byla v jednom z místních domů, konkrétně na dvoře domu č. p. 43, pořízena scéna k filmu Všichni dobří rodáci, v níž je Waldemar Matuška, představitel Zášinka, napaden býkem. Ve Velkém Meziříčí byl natáčen i osmnáctidílný seriál z roku 1994 Detektiv Martin Tomsa, v němž hlavní roli ztvárnil Marek Vašut. Více filmových míst se nachází i v okrese Pelhřimov. Roku 1973 v Humpolci vznikly záběry k filmu Údolí krásných žab režiséra Jiřího Hanibala. Z Humpolce je zde zachycen kostel sv. Mikuláše. V Novém Rychnově se natáčelo několik záběrů k filmu Smuteční slavnost, o jehož režii se postaral Zdeněk Sirový. Ve filmu je zachycena například cesta na vrch Čeřínek. Obec, ležící v okrese Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, konkrétně místní zámek, využil Zdeněk Troška při natáčení filmu Andělská tvář. Interiéry zámku jsou k vidění při scéně, v níž probíhá soud, v němž je hlavní hrdinka, kterou ztvárnila Michaela Kuklová, obviněna z vraždy svého manžela. Václav Vorlíček natáčel v roce 1996 na zámku v Náměšti nad Oslavou pohádku Kouzelný měšec. Nejen zámek, ale i barokní most jsou k vidění v pohádce Císař a tambor z roku 1998, kterou režíroval Václav Křístek. Masarykovo náměstí v Náměšti nad Oslavou lze shlédnout ve filmu Definice lásky režiséra Jána Sebechlebského z roku 2012, kde si zahrála například Barbora Poláková či Květa Fialová.

4.15 Tip k využití průvodce Tento průvodce slouží jako inspirace pro vaše výpravy za filmovými místy a zároveň jako zdroj doplňkových informací při samotných cestách. V této části nalezete, jak lze s průvodcem pracovat a jak si své cestování po filmových místech v Kraji Vysočina zpestřit. Zkuste zapojit svou fantazii a vymyslet jedinečnou trasu po filmových místech, která mají něco společného. Co třeba navštívit filmová místa v kraji, která nabízí tento 67

průvodce, kde vznikly černobílé filmy, nebo všechna místa, na nichž vznikaly záběry s Jaroslavem Marvanem, nebo všechna místa, kde byly natočeny filmy před rokem 1950, nebo dokonce všechna místa, kde byly natočeny filmy, jejichž název začíná na písmeno P? Fantazii se meze nekladou. Jde především o to, naplánovat jedinečný výlet dle vašich představ. Níže nalezete 2 ukázkové trasy po filmových místech v Kraji Vysočina, které jsou vhodné pro jednodenní výlety. V rámci první ukázkové trasy s názvem Z pohádky do pohádky lze navštívit známá pohádková místa v kraji. Druhá trasa, nazvaná Po stopách těch nejlepších filmů, vám nabízí místa, na nichž vznikaly filmy, které se po svém uvedení dočkaly významných filmových ocenění. 4.15.1 Trasa 1: Z pohádky do pohádky Tato trasa je určena nejen pro děti, ale i pro pohádkové nadšence z řad dospělých. V rámci tohoto výletu navštívíte tři místa v Kraji Vysočina, která si filmaři hojně vybírají pro své pohádky. Výchozím místem je Telč. Poté následuje delší přesun do 70 km vzdálené Lipnice nad Sázavou, což znamená asi 1 hod 15 min na cestě. Třetí, tedy poslední, zastávkou je Ledeč nad Sázavou, která je od Lipnice nad Sázavou vzdálená 16 km. Přibližná doba přejezdu je 25 min. Celková délka trasy je 86 km, což časově představuje asi 1 hod 40 min. Telč, nejpohádkovější místo celé České republiky. Místní zámek a zámeckou zahradu lze spatřit v pohádce Pyšná princezna, Jak se budí princezny Kouzelný měšec, v prvním i druhém díle pohádky Z pekla štěstí, v pohádkovém seriálu České televize O ztracené lásce a naposledy v pohádce Pravý rytíř. Státní zámek Telč nabízí 5 prohlídkových okruhů s průvodcem. Základním okruhem je prohlídka renesančních sálů. Dále lze navštívit obytné místnosti posledních majitelů zámku, zámecké podzemí, zámeckou zahradu a nádvoří a zámeckou galerii. Kromě zámku a jeho zahrad stojí za vidění i telčské náměstí, které filmaři také hojně využívají. Například v prvním díle pohádky Z pekla štěstí na tomto náměstí přistává drak Bucifal během popravy Markýtky. (72) V Lipnici nad Sázavou byla, v prostorách místního hradu, natočena oblíbená

68

pohádka Čert ví proč. Vznikly zde i záběry pro pohádku Tři životy. Hrad nabízí návštěvníkům prohlídky jak individuální, tak s průvodcem. (79) Ledeč nad Sázavou, konkrétně místní hrad, se stal pohádkovým filmovým místem především díky pohádce Micimutr, Šťastný smolař a Anděl Páně 2. Nabízeny jsou zde tři prohlídkové okruhy za doprovodu průvodce, a to malý, velký a dětský. V rámci malého okruhu navštívíte muzeum výstavní galerii. Velký okruh vás provede samotnými hradními prostory. Dětský okruh nabízí největší výstavu plyšových medvídků v České republice, ve sklepeních peklo a zbrojnici rytířů. (67)

Obrázek 54: Vyznačená filmová místa na trase Z pohádky do pohádky

Zdroj: upraveno dle ČSÚ, 2008

69

4.15.2 Trasa 2: Po stopách těch nejlepších filmů Trasa s názvem Po stopách těch nejlepších filmů nabízí místa, kde vznikly filmové snímky, jež byly po svém představení oceněny a staly se tak významnými filmy české kinematografie. Výchozím místem je město Telč, z něhož následuje přejezd do Třebíče. Vzdálenost mezi těmito městy je 35 km. Cesta trvá okolo 35 min. Poté následuje přesun do Dalešic, obce, která se nachází 20 km od Třebíče. Tento přejezd zabere přibližně 25 min. Celková délka trasy je 55 km, což časově představuje asi 1 hod. Telč je filmaři nejvíce navštěvovaným městem v Kraji Vysočina. Vzniklo zde více jak sto filmových snímků a mezi nimi najdeme i několik velmi úspěšných. Pyšná princezna, pohádka z roku 1952, získala v témže roce Cenu za film pro děti na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Film Až přijde kocour vznikal z velké části v Telči, z níž je ve filmu k vidění náměstí, zámek a jeho zahrady, ale i interiéry místní školy. Film získal v roce 1963 na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes Cenu Nejvyšší technické komise a Zvláštní cenu poroty. Velkofilm Bathory, který ve filmu zachycuje telčské náměstí, zámeckou zahradu a interiéry zámku získal v rámci Českého lva roce 2008 cenu za Nejlepší umělecký počin a Divácky nejúspěšnější český film. (13), (14), (25) V Třebíči byl natáčen film Markéta Lazarová, které byl na Mezinárodním filmovém festivalu Mar del Plata v roce 1968 oceněn Zvláštní cenou poroty. Natáčelo se v třebíčské bazilice sv. Prokopa, která byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, stejně jako židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem, která také stojí za návštěvu. Místní židovský hřbitov patří k těm největším v České republice. Stejně tak třebíčské náměstí, které se pyšní rozlohou 22 tisíc m2, patří k největším v České republice. (76) V obci Dalešice vznikl film Postřižiny. Režisér Jiří Menzel získal za tento filmový počin řadu ocenění. Mezi nejvýznamnější patří Zvláštní čestné uznání mezinárodní poroty, které získal na Mezinárodním filmovém festivalu Benátky v roce 1981. O rok později dosáhl na Mezinárodním filmovém festivalu Vevey Zvláštního uznání poroty a Ceny publika. V pivovaru, kde byl film natáčen, se v současné době vyrábí nejen pivo, ale je zde v provozu i restaurace a ubytovací zařízení. (3)

70

Obrázek 55: Vyznačená filmová místa na trase Po stopách těch nejlepších filmů

Zdroj: upraveno dle ČSÚ, 2008

71

Závěr Hlavním cílem předkládané bakalářské práce bylo vytvořit průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina, jež obsahuje základní informace o filmu, místě natáčení a o zajímavostech spojených s natáčením. Cílem bylo vytvořit také mapu, na níž budou vybraná filmová místa vyznačena. V teoretické části jsem se věnovala třem hlavním tématům. Zaprvé, zabývala jsem se charakteristikou Kraje Vysočina, abych přiblížila oblast, ve které se nachází mnou vybraná filmová místa. Zadruhé, zaměřila jsem se na českou filmovou tvorbu a na její nejvýznamnější okamžiky od samého počátku až po současnost. Zatřetí, popsala jsem teorii filmového cestovního ruchu. V praktické části jsem se zabývala tvorbou průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina. Vybrala jsem celkem 10 obcí, kde byly natočeny záběry pro film či seriál. Všechny tyto obce byly vyznačeny do mapy Kraje Vysočina, jež byla umístěna do úvodní části průvodce. Konkrétně se jednalo o obce Dalešice, Jihlava, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou, Pelhřimov, Polná, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč a Želiv. Zvolila jsem takové obce, které nabízí filmová místa, jimž je v mnou prostudovaných publikacích, zaměřených na filmová místa, věnovaná malá či dokonce žádná pozornost. Průvodce jsem se snažila obohatit o nejnovější filmová místa, aby byl co nejvíce aktuální. Čtenáři byly v krátkosti představeny turistické zajímavosti, které v obci, kromě filmových míst, najde. Dále se zde čtenář dozvěděl, jaká místa si filmaři v obci oblíbili a jaké filmy zde byly natočeny. U každé obce čtenář nalezl detailněji popsán jeden z filmů, který zde byl natočen. Detailní popis filmu čtenáři nabídl základní informace o filmu, tedy o čem film pojednává, kdo v něm hraje a kde přesně v dané obci probíhalo natáčení. Výjimkou byla Telč, ráj filmařů, a Jihlava, město, které filmaři využili, ale pouze v malé míře. U Telče bylo v průvodci detailněji popsáno celkem 5 filmů, a to z důvodu, že zde byla natočena více jak stovka filmů, což je v Kraji Vysočina ojedinělý počet. U Jihlavy nebyl naopak detailněji popsán žádný film, protože se zde natáčelo pouze minimálně. Okrajově zde byly zmíněny 4 filmy. Dále bylo do průvodce vybráno i několik zajímavostí spojených s natáčením. V rámci průvodce byla okrajově zmíněna i další filmová místa, která se nachází v Kraji Vysočina. Ta byla seskupena dle okresu, ve kterém se nachází a obce, v nichž bylo natáčeno, byly v rámci okresu seřazeny abecedně. Filmy, které byly v této části 72

zmíněny, nebyly detailněji popsány, protože se o to buď postaraly jiné publikace, které jsou zaměřeny na filmová místa, nebo se zde natáčelo pouze v malé míře. Kapitola, která nabízela můj osobní tip k využití průvodce, byla návodem, jak lze efektivně průvodce využít. V této části bylo mou hlavní snahou vybídnout uživatele průvodce k tomu, aby si navrhl vlastní výlet dle svých představ. Cílem této kapitoly průvodce bylo podpořit kreativitu uživatele. Byly zde vytvořeny 2 ukázkové trasy, po filmových místech v Kraji Vysočina. Věřím, že právě tato kapitola se stala tím, co bude odlišovat mnou vytvořeného průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina od ostatních průvodců. Takovýto průvodce po filmových místech v Kraji Vysočina nebyl doposud v České republice vytvořen. Je pravděpodobné, že s dostatečnou propagací, by mohl být úspěšný. Na úplný závěr mohu konstatovat, že cíl mé bakalářské práce, kterým bylo vytvoření průvodce po vybraných filmových místech v Kraji Vysočina, jež bude obsahovat základní informace o filmu, místě natáčení a o zajímavostech spojených s natáčením a jehož součástí bude mapa s vyznačenými filmovými místy, byl splněn.

73

Seznam použité literatury Literární zdroje BARTOŠEK, Luboš. Dějiny československé kinematografie – Němý film 1896 – 1930. Část 1. Praha: Univerzita Karlova, 1979. BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu. 1. vydání. Cinema, 1996. ISBN 80-8593309-8. GRONEMEYER, Andrea. Film. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-2510209-2 KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. KRESTA, David. Dějiny světového filmu 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3608-1 KVÍTKOVÁ, Martina. Filmový cestovní ruch. Diplomová práce. Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta. Brno 2014. Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. LUDIN, Radek. Nejkrásnější filmová místa křížem krážem po česku. 1. vydání. Fragment, 2011. ISBN 978-80-253-1182-0 LAUDIN, Radek. Nejznámější filmová místa křížem krážem po česku. 1. vydání. Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0578-2 LAUDIN, Radek. Nejznámější pohádková místa křížem krážem po česku. 1. vydání. Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-0973-5 LAUDIN, Radek. Po stopách českého filmu. 1. vydání. Fragment, 2009. ISBN 978-80253-0920-9 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. kompletně přeprac. a dopl. vydání. Praha: Linde, 2012. ISBN 978-80-720-1880-2. PODHORSKÝ, Martin. Kraj Vysočin. 1. vydání. Praha: Freytag & Berndt, 2003. ISBN 80-7316-075-7

74

PTÁČEK, Luboš. Panorama českého filmu. 1. vydání. Rubico, 2000. ISBN 80-8583954-7. SOUKUP A DAVID. Filmová a televizní cestovní kniha. 1. vydání. Praha: S&D, 2008. ISBN 978-80-86899-36-7 URBAN, Vítek. Kam na víkend Vysočina. 1. vydání. Brno: Computer Press, a. s. 2008. ISBN 978-80-251-2053-8 VYSEKALOVÁ, Jitka, MIKEŠ, Jiří. Reklama: Jak dělat reklamu. 3., aktualizované a doplněné. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 149. ISBN 9788024734927.

Elektronické zdroje (1)

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Žďárské vrchy: Charakteristika oblasti. [on-line]. 2016 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=869

(2)

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. CHKO Železné hory: Charakteristika oblasti. [on-line]. 2016 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=904

(3)

Akciový pivovar Dalešice. Hrabalovská noc 2016. [online]. 2016 [cit. 201610-21]. Dostupné z: http://www.pivovar-dalesice.cz/u-nas-vpivovaru/novinky/hrabalovska-noc-2016)

(4)

Barrandov Studio a. s. Jeden z největších ateliérů v Evropě. [online]. 2011 [cit. 2016-10-14]. Dostupné z: http://www.barrandov.cz/clanek/atelier-max

(5)

BEETON, S. Tourism and Hospitality Planning & Development. [online]. 2016 [cit. 2016-09-22]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14790530903522572#.Ut8gaft Nyt8

(6)

BERGMANNOVÁ, Pavla. Historie české kinematografie po roce 1989. [online]. 2008 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://literaturafilm.blog.cz/0801/historie-ceske-kinematografie-po-roce-1989

75

(7)

Bohemia Apartments Prague. Které slavné filmy se natáčely v Praze? [online]. 2015 [cit. 2016-09-24]. Dostupné z: http://www.bohemiaapartments.com/cs/blog/posts/ktere-slavne-filmy-se-natacely-v-praze

(8)

BUKÁČEK, Miloš. Obyvatelstvo, sídla a administrativní členění kraje Vysočina. [online]. 2016. [cit. 2016-09-22]. Dostupný z: http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=7&cat=c&typ=m enu

(9)

BUKÁČEK, Miloš. Podnebí Kraje Vysočina. [online]. 2016. [cit. 2016-0922]. Dostupný z: http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=3&cat=c&typ=m

(10)

BUKÁČEK, Miloš. Rekreace a cestovní ruch v kraji Vysočina. [on-line]. 2016. [cit. 2016-09-22]. Dostupný z: http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=11&cat=c&typ= menu

(11)

CONNELL, J. Tourism Management. p. 763 – 776. [online]. 2016 [cit. 2016-09-20]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261517704001190

(12)

CzechTourism. Jihlava. [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/vysocina/vysocina/jihlava.aspx

(13)

Česko-Slovenská filmová databáze. Až přijde kocour. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/4754-az-prijdekocour/prehled/

(14)

Česko-Slovenská filmová databáze. Bathory. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/221421-bathory/prehled/

(15)

Česko-Slovenská filmová databáze. Dobří holubi se vracejí. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-11-06]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/5244-dobri-holubi-se-vraceji/prehled/

76

(16)

Česko-Slovenská filmová databáze. Hele, on letí. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-24]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/8966-hele-onleti/komentare/

(17)

Česko-Slovenská filmová databáze. Hrabě Drákula. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-25]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/208119-hrabedrakula/prehled/

(18)

Česko-Slovenská filmová databáze. Hudba z Marsu. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/4995-hudba-zmarsu/prehled/

(19)

Česko-Slovenská filmová databáze. Když struny lkají. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-02]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/24440-kdyzstruny-lkaji/zajimavosti/?type=film

(20)

Česko-Slovenská filmová databáze. Markéta Lazarová. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/9342-marketalazarova/prehled/

(21)

Česko-Slovenská filmová databáze. Návštěvníci (TV seriál). [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-29]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/111999-navstevnici/prehled/

(22)

Česko-Slovenská filmová databáze. Pavilón šeliem. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/121815-pavilonseliem/komentare/

(23)

Česko-Slovenská filmová databáze. Postřižiny. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/6665postriziny/zajimavosti/?type=film

(24)

Česko-Slovenská filmová databáze. Právě začínáme. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/8512-pravezaciname/prehled/

(25)

Česko-Slovenská filmová databáze. Pyšná princezna. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-06]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/10094-pysnaprincezna/prehled/ 77

(26)

Česko-Slovenská filmová databáze. Řeka čaruje. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-10-10]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/5380-rekacaruje/prehled/

(27)

Česko-Slovenská filmová databáze. Šťastný smolař. [online databáze]. 2016 [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/223878-stastnysmolar/zajimavosti/?type=film

(28)

Český statistický úřad. Cestovní ruch v Kraji Vysočina v roce 2014. [online]. Aktualizace 12. 03. 2015. [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/cestovni-ruch-v-kraji-vysocina-v-roce-2014

(29)

Český statistický úřad. Statistická ročenka kraje Vysočina 2015. [online]. 2015. [cit. 2016-09-22]. Dostupný z: https://www.czso.cz/documents/10180/20568651/33009515.pdf/f193739cce12-4778-b111-fe1ee50260e5?version=1.3

(30)

Dalešické cukrářství s. r. o. Zajímavosti. [online]. 2016 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.cukrarstvi-dalesice.cz/zajimavosti/

(31)

Disney. Destination Around the World. [online]. 2016 [cit. 2016-09-21]. Dostupné z: https://aboutdisneyparks.com/about/around-the-world

(32)

ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA: motion picture [online]. 2016 [cit. 2016-10-02]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/394107/motion-picture

(33)

Filmová místa.cz. Bathory. [online]. 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/587Bathory?od=56&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0

(34)

Filmová místa.cz. Dobří holubi se vracejí. [online]. 2016 [cit. 2016-11-06]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/film/lokalita?id=1839-Dobriholubi-se-vraceji

(35)

Filmová místa.cz. Hrabě Drákula. [online]. 2016 [cit. 2016-10-25]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/2104-Hrabe-Drakula

78

(36)

Filmová místa.cz. Hrom do kapelníka. [online]. 2016 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/2037-Hrom-do-kapelnika

(37)

Filmová místa.cz. Návštěvníci. [online]. 2016 [cit. 2016-10-29]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/32Navstevnici?od=56&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0

(38)

Filmová místa.cz. Postřižiny. [online]. 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/62Postriziny?od=16&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0

(39)

Filmová místa.cz. Právě začínáme. [online]. 2016 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/2445-Pravezaciname?od=8&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0

(40)

Filmová místa.cz. Pyšná princezna. [online]. 2016 [cit. 2016-10-06]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/238-Pysna-princezna

(41)

Filmová místa.cz. Šťastný smolař. [online]. 2016 [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/1992-Stastny smolar?od=16&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0

(42)

Filmová místa.cz. xXx. [online]. 2016 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/film/dej?id=821-XXX

(43)

HERTL, David. Když film poprvé promluvil. [online]. 2014 [cit. 2016-1003]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plus/historie/_zprava/1380020

(44)

Horácké divadlo Jihlava. Mezníky v historii HDJ od roku 1939. [online]. 2016 [cit. 2016-10-02]. Dostupné z: http://www.hdj.cz/historie.htm

(45)

Kanonie premonstrátů v Želivě. Pivovar. [online]. 2016 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.zeliv.eu/klasterni-pivovar/

(46)

Kanonie premonstrátu v Želivě. Ubytování. [online]. 2016 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.zeliv.eu/ubytovani-v-klastere/

(47)

KOBLENC, Václav. ČT natáčí pohádku Pravý rytíř. Hrají v ní Korn, Vaculík i Pauhofová. [online]. 27. červenec 2016 [cit. 2016-10-16].

79

Dostupné z: http://www.denik.cz/film/obrazem-ct-nataci-pohadku-pravyrytir-hraji-v-ni-korn-vaculik-i-pauhofova-20160726-922m.html (48)

Krajská správa Českého statistického úřadu v Jihlavě. Statistická ročenka Kraje Vysočina. [on-line]. 2015 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20568651/33009515.pdf/f193739cce12-4778-b111-fe1ee50260e5?version=1.3

(49)

Krajský úřad Kraje Vysočina. Evropské rozvodí, Nová Buková. [online]. 2011. [cit. 2016-09-22]. Dostupný z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/prirodni_zajimavosti_a_unikaty21/?id=780

(50)

Krajský úřad Kraje Vysočina. Pět novinek mezi regionálními produkty. [online]. 2016 [cit. 2016-11-11]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/pet-novinek-mezi-regionalnimi-produkty/d-4056047/p1=1013

(51)

Krajský úřad Kraje Vysočina. Profil Kraje Vysočina. [online]. 2013. [cit. 2016-09-22]. Dostupný z: https://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dok umenty=4054823

(52)

Krajský úřad Kraje Vysočina. Strategie zvláštní územní ochrany přírody Kraje Vysočina. [online]. 2015 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dok umenty=4067333

(53)

Krajský úřad Kraje Vysočina. Vítejte na Vysočině. [online]. 2013. [cit. 2016-09-22]. Dostupný z: https://www.kr-vysocina.cz/vitejte-navysocine/d-4000086

(54)

LÖRINCZOVÁ, Nikola; MÍKOVCOVÁ, Eliška. Na Oscarech bude zastupovat českou kinematografii film Ztraceni v Mnichově. [online]. 2016 [cit. 2016-11-01]. Dostupné z: http://www.filmovaakademie.cz/archiv/content_cz/tz_na_oscarech_bude_za stupovat_ceskou_kinematografii_film_ztraceni_v_mnichove.pdf

80

(55)

Memory Computers s. r. o. Pelhřimovsko.cz. Poloha města. [online]. 2016 [cit. 2016-10-27]. Dostupné z: http://www.pelhrimovsko.cz/cz/mestopelhrimov/poloha-mesta.htm

(56)

Memory Computers s. r. o. Pelhřimovsko.cz. Síň Lipských. [online]. 2016 [cit. 2016-10-27]. Dostupné z: http://www.pelhrimovsko.cz/sinlipskych/

(57)

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. [online]. 2016 [cit. 2016-10-01]. Dostupné z: http://www.dokument-festival.cz/about.us/about-us

(58)

Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Radiem Praha. Moderní česká filmová tvorba. [online]. 2009 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/62200-moderni-ceska-filmova-tvorba

(59)

National Film Archiv. Filmová infrastruktura. [online]. 2016 [cit. 2016-1016]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/filming-here/crews/

(60)

National Film Archive. Naši partneři. [online]. 2016 [cit. 2016-09-21]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/about/our-partners/

(61)

National Film Archive. Poslání a služby. [online]. 2016 [cit. 2016-09-21]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/about/mission/

(62)

National Film Archive. Region/kontaktní místa. [online]. 2016 [cit. 201609-21]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/about/ceskykontaktni-mista-v- regionech/

(63)

Obec Koněšín. Vodní elektrárna Dalešice. [online]. 2010 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.dalesickaprehrada.cz/vodni-elektrarna-dalesice/

(64)

Oficiální stránky České televize. Bathory. Herci. [online]. 2016 [cit. 201610-15]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bathory/cs/herci/anna-friel/

(65)

Oficiální stránky České televize. Bathory. Realizace. [online]. 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bathory/cs/o-filmu/realizace/

81

(66)

Oficiální stránky České televize. Rozmarná léta českého filmu. [online]. 2016 [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10267861763-rozmarna-leta-ceskehofilmu/21056226509-rozmarna-leta-ceskeho-filmu-1998/obsah/149353nejlepsi-cesky-film-vsech-dob

(67)

Oficiální stránky hradu Ledeč. Filmaři na hradě. [online]. 2016 [cit. 201610-24]. Dostupné z: http://www.hrad-ledec.cz/cs/filmari-na-hrade/

(68)

Oficiální stránky města Ledeč nad Sázavou. O městě. [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.ledecns.cz/cs/mesto/o-meste.html

(69)

Oficiální stránky města Polná. Město Polná. [online]. 2016 [cit. 2016-1029]. Dostupné z: http://www.mesto-polna.cz/mesto-polna.asp?p1=71857

(70)

Oficiální stránky města Světlá nad Sázavou. O městě. [online]. 2016 [cit. 2016-10-10]. Dostupné z: http://www.svetlans.cz/o-meste/d-1016/p1=1016

(71)

Oficiální stránky města Telč. Arts&film 2016. [online]. 2016 [cit. 2016-1001]. Dostupné z: http://www.telc.eu/kalendar/145

(72)

Oficiální stránky města Telč. Filmy, TV pořady. [online]. 2016 [cit. 201610-11]. Dostupné z: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/filmy-tv-porady

(73)

Oficiální stránky města Telč. O městě. [online]. 2016 [cit. 2016-10-11]. Dostupné z: https://www.telc.eu/obcan/o_meste

(74)

Oficiální stránky městyse Dalešice. Informace o obci. [online]. 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.obecdalesice.cz/informace-omestysi/zakladni-informace/

(75)

Oficiální stránky obce Želiv. Historie obce Želiv. [online]. 2016 [cit. 201611-07]. Dostupné z: http://www.obeczeliv.cz/obrazove-dejiny-obcezeliv/gs-1196/p1=27006

(76)

Oficiální turistický portál města Třebíč. O Třebíči. [online]. 2016 [cit. 201610-22]. Dostupné z: http://www.visittrebic.eu/trebicska-nej-/

(77)

Oficiální turistický portál města Třebíč. Třebíč ve filmu [online]. 2016 [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://www.visittrebic.eu/trebic-ve-filmu/v 82

(78)

POŠUSTA, Pavel. Telč, filmová hvězda. [online]. 4. března 2000 [cit. 201610-06]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/telc-filmova-hvezda-04i/kolem-sveta.aspx?c=2000M054C03A

(79)

ROČEK, František. Lipnice nad Sázavou. Historie obce. [online]. 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z: http://www.lipnicens.unas.cz/historie/historie.htm

(80)

ROČEK, František. Lipnice nad Sázavou. Jaroslav Hašek. [online]. 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z: http://www.lipnicens.unas.cz/hasek/hasek.htm

(81)

SMITH, K., M. Issues in cultural tourism studies. Second edition. 2009 [online]. 2016 [cit. 2016-09-20]. Dostupné z: http://samples.sainsburysebooks.co.uk/9781135198268_sample_546526.pdf

(82)

VLTAVA LABE MEDIA a. s. Místo kolem kašny obsadili čínští filmaři, točili Gentle Bullet. [online]. 2016 [cit. 2016-10-27]. Dostupné z: http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/misto-kolem-kasny-obsadilicinsti-filmari-tocili-gentle-bullet-20160228.html

(83)

Filmová místa.cz. Řeka čaruje. [online]. 2016 [cit. 2016-11-21]. Dostupné z: http://www.filmovamista.cz/1219-Reka-caruje?zaber=13348

(84)

Holiday Films s. r. o. Telč - bílá a krásná. [online]. 2016 [cit. 2016-11-25]. Dostupné z: http://www.holiday-films.cz/bilatelc/

83