Průvodce daňovým řádem

JAROSLAV KRATOCHVÍL ALEŠ ŠUSTR

Průvodce daňovým řádem S PŘÍKLADY, VZORY A JUDIKÁTY

Průvodce daňovým řádem s příklady, vzory a judikáty

JAROSLAV KRATOCHVÍL ALEŠ ŠUSTR

Průvodce daňovým řádem s příklady, vzory a judikáty

Vzor citace: KRATOCHVÍL, Jaroslav a Aleš ŠUSTR. Průvodce daňovým řádem s příklady, vzory a judikáty. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 432 s.

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Kratochvíl, Jaroslav Průvodce daňovým řádem s příklady, vzory a judikáty / Jaroslav Kratochvíl, Aleš Šustr. -- 1. vydání. -- Praha : Wolters Kluwer, a.s., 2015 ISBN 978-80-7478-890-1 (brožováno) 336.225 * (437.3) - správa daní -- Česko - daňové řízení -- Česko - příručky 336.1/.5 - Veřejné finance [4]

© Jaroslav Kratochvíl, Aleš Šustr, 2015 Kniha vyšla pod názvem Průvodce novým daňovým řádem v roce 2011 v Linde Praha akciová společnost ISBN: 978-80-7478-890-1 (brož.) ISBN: 978-80-7478-891-8 (pdf) ISBN: 978-80-7478-892-5 (mobi)

OBSAH

Zkratky užitých právních předpisů ................................................................................. 14 Ostatní zkratky............................................................................................................... 15 Předmluva...................................................................................................................... 16 Obecně o právní úpravě daňového procesního práva ................................................... 18 Co je dobré na začátku ještě vědět ............................................................................... 20

1 Určení oprávněné úřední osoby 1.1 1.2

Úřední záznam o určení oprávněné úřední osoby I. ........................................... 26 Úřední záznam o určení oprávněné úřední osoby II. .......................................... 27

2 Delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Žádost o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní ............................... 30 Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní ........................ 31 Rozhodnutí o potvrzení delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní ....... 33 Rozhodnutí o změně delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní ........... 34 Rozhodnutí o zrušení delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní .......... 35

3 Zastupování 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8

Udělení plné moci (speciální) .............................................................................. 43 Udělení plné moci (generální) ............................................................................. 44 Výzva k úpravě plné moci .................................................................................... 45 Rozhodnutí o ustanovení zástupce ..................................................................... 47 Výzva ke zvolení společného zmocněnce ........................................................... 48 Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce .................................................. 50 Rozhodnutí o zrušení ustanovení zástupce ........................................................ 52 Rozhodnutí o vyloučení odborného konzultanta ................................................. 53

5

PRŮVODCE DAŇOVÝM ŘÁDEM

4 Lhůty v daňovém řízení 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

Žádost o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků .......................... 61 Rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků – kladné ....................................................... 62 Rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty – záporné .......................................... 64 Žádost o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení ......................... 65 Rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení .................................................................... 66 Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav ............................................................ 68 Rozhodnutí o žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav – kladné ....................... 69 Rozhodnutí o žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav – záporné .................... 70

5 Ochrana před nečinností 5.1 5.2 5.3 5.4

Podnět na průtahy v řízení I................................................................................. 75 Vyřízení podnětu na průtahy v řízení I................................................................. 76 Podnět na průtahy v řízení II................................................................................ 77 Vyřízení podnětu na průtahy v řízení II................................................................ 78

6 Doručování 6.1 6.2 6.3

Žádost o vyslovení neúčinnosti doručení ............................................................ 87 Rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení – kladné ...................................... 88 Rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení – záporné .................................... 90

7 Povinnost mlčenlivosti 7.1

Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost učiněné daňovým subjektem ...... 100

8 Nahlížení do spisů 8.1 8.2 8.3

6

Žádost daňového subjektu o pořízení doslovného opisu, stejnopisu, popř. o ověření jejich shody s originálem........................................................... 106 Stížnost proti rozsahu, jakým bylo správcem daně umožněno daňovému subjektu nahlédnutí do spisu ........................................................... 107 Vyrozumění o způsobu vyřízení stížnosti proti rozsahu, jakým bylo správcem daně umožněno daňovému subjektu nahlédnutí do spisu ................ 108

OBSAH

8.4 8.5 8.6 8.7 8.8 8.9

Žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti ......................................................... 111 Potvrzení o bezdlužnosti – současná neexistence nedoplatků ......................... 112 Potvrzení o bezdlužnosti – současná neexistence vymahatelných nedoplatků ................................................................................ 113 Sdělení o nemožnosti vydání potvrzení o bezdlužnosti..................................... 114 Žádost o vydání potvrzení o stavu osobního daňového účtu ............................ 115 Potvrzení o stavu osobního daňového účtu ....................................................... 116

9 Podání 9.1 9.2 9.3

Výzva k odstranění vad podání ......................................................................... 126 Vyrozumění o neúčinnosti podání ..................................................................... 127 Úřední záznam o neúčinnosti podání ................................................................ 128

10 Jednací jazyk 10.1 Žádost o upuštění od překladu dokladu do českého jazyka ............................. 135 10.2 Rozhodnutí o ustanovení tlumočníka do znakové řeči ...................................... 136

11 Vyloučení úřední osoby 11.1 Námitka podjatosti úřední osoby ....................................................................... 142 11.2 Rozhodnutí o vyloučení úřední osoby ............................................................... 143

12 Daňová kontrola a postup k odstranění pochybností 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 12.7

Výzva k zahájení daňové kontroly ..................................................................... 151 Výzva k odstranění pochybností ........................................................................ 153 Reakce na výzvu k odstranění pochybností ...................................................... 154 Sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností ........................................ 155 Stížnost proti postupu úřední osoby v průběhu daňové kontroly ...................... 156 Výzva k doložení dokladů .................................................................................. 157 Žádost o stanovení lhůty k vyjádření se k výsledkům kontrolního zjištění ........................................................................ 159 12.8 Rozhodnutí o stanovení lhůty k vyjádření se k výsledkům kontrolního zjištění ....................................................................... 159

7


13 Znalecký posudek 13.1 Rozhodnutí o ustanovení znalce ....................................................................... 173 13.2 Rozhodnutí o uložení povinnosti spolupracovat s ustanoveným znalcem ......... 175

14 Předvolání 14.1 14.2 14.3 14.4

Rozhodnutí o předvolání osoby ......................................................................... 182 Žádost o změnu termínu předvolání ke svědecké výpovědi .............................. 183 Omluva z osobní účasti na daňovém řízení....................................................... 184 Rozhodnutí o předvedení osoby........................................................................ 185

15 Rozhodnutí a jeho náležitosti, opravy, nicotnost 15.1 Podnět k opravě rozhodnutí............................................................................... 192 15.2 Rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností .................................................... 193 15.3 Prohlášení nicotnosti rozhodnutí ....................................................................... 194

16 Náklady řízení 16.1 Uplatnění nároku na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku ..................... 207 16.2 Rozhodnutí o uplatněném nároku na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku ..................................................................... 208

17 Registrace 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6

17.7 17.8 17.9

8

Přihláška k registraci pro fyzické osoby............................................................. 220 Oznámení o změně registračních údajů a žádost o zrušení registrace............. 224 Přihláška k registraci k DPH .............................................................................. 231 Výzva k odstranění pochybností správce daně v registračních údajích ............ 234 Rozhodnutí o registraci fyzické osoby/právnické osoby na základě podané přihlášky k registraci u správce daně ................................. 235 Rozhodnutí o registraci fyzické osoby/právnické osoby z moci úřední správcem daně − daňový subjekt nesplnil svou zákonnou registrační povinnost ................................................................ 237 Rozhodnutí o zrušení registrace ....................................................................... 239 Rozhodnutí o změně registračních údajů .......................................................... 241 Rozhodnutí o změně místní příslušnosti ........................................................... 242

OBSAH

18 Ukončení činnosti 18.1 Žádost o vydání souhlasu s ukončením činnosti ............................................... 251 18.2 Rozhodnutí k žádosti o vydání souhlasu s ukončením činnosti ........................ 252

19 Opravné a dozorčí prostředky.................................................. 255 20 Odvolání 20.1 Odvolání ............................................................................................................ 260 20.2 Výzva k vyjádření se ostatních potenciálních odvolatelů, je-li více příjemců rozhodnutí ............................................................................ 261 20.3 Rozhodnutí správce daně v odvolacím řízení v případech zjištění marného uplynutí lhůty pro stanovení daně ...................................................... 262 20.4 Výzva správce daně v odvolacím řízení k odstranění vad podaného odvolání ................................................................ 264 20.5 Rozhodnutí správce daně o podaném odvolání v rámci autoremedury ............ 265 20.6 Rozhodnutí správce daně o podaném odvolání v rámci částečné autoremedury ........................................................................ 266 20.7 Zamítavé rozhodnutí správce daně prvé instance o podaném odvolání pro jeho nepřípustnost nebo opožděnost ......................................................... 268 20.8 Výzva odvolacího orgánu k vyjádření se odvolatele k dokazování odvolacím orgánem v odvolacím řízení nebo k jinému právnímu názoru odvolacího orgánu, než byl právní názor správce daně prvé instance, a to v neprospěch odvolatele ..................................................... 269 20.9 Rozhodnutí o odvolání se odvolacím orgánem, kterým se mění odvoláním napadené rozhodnutí ............................................. 271 20.10 Rozhodnutí o odvolání se odvolacím orgánem, kterým se ruší odvoláním napadené rozhodnutí a zastavuje se řízení ............. 273 20.11 Rozhodnutí o odvolání odvolacím orgánem, kterým se odvolání zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje ...................... 274

21 Obnova řízení 21.1 21.2 21.3 21.4

Návrh na povolení obnovy řízení ....................................................................... 280 Rozhodnutí o nařízení obnovy řízení................................................................. 281 Rozhodnutí o povolení obnovy řízení ................................................................ 282 Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení ............................... 284

9


21.5 Nové rozhodnutí ve věci v obnoveném řízení – náhrada původního rozhodnutí ve věci.............................................................. 285 21.6 Nové rozhodnutí ve věci v obnoveném řízení – zrušení původního rozhodnutí ve věci ............................................................... 287

22 Přezkumné řízení 22.1 Podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí ....................................................... 292 22.2 Rozhodnutí o nařízení přezkoumání rozhodnutí ............................................... 293 22.3 Rozhodnutí o výsledku nařízeného přezkoumání rozhodnutí − změna přezkoumávaného rozhodnutí ............................................................... 294 22.4 Rozhodnutí o výsledku nařízeného přezkoumání rozhodnutí − zrušení přezkoumávaného rozhodnutí .............................................................. 295 22.5 Rozhodnutí o výsledku nařízeného přezkoumání rozhodnutí − zastavení přezkumného řízení .......................................................................... 296

23 Přezkumné řízení k uspokojení žalobce 23.1 Zvláštní přezkumné řízení k uspokojení žalobce ve správním soudnictví − zrušení rozhodnutí napadeného správní žalobou ......................... 301 23.2 Zvláštní přezkumné řízení k uspokojení žalobce ve správním soudnictví − změna rozhodnutí napadeného správní žalobou .......................... 302

24 Daňové řízení 24.1 Řádná daňová tvrzení jsou tzv. formulářová podání .......................................... 306 24.2 Rozhodnutí o stanovení daně − platební výměr ve shodě s tvrzením daňového subjektu v daňovém přiznání........................................... 307 24.3 Rozhodnutí o stanovení daně − platební výměr vydaný výlučně na základě výsledků daňové kontroly ...................................... 309 24.4 Rozhodnutí o stanovení daně − platební výměr vydaný výlučně na základě výsledků postupu k odstranění pochybnosti ................................... 312

25 Dodatečné daňové přiznání a vyúčtování 25.1 Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování jsou tzv. formulářová podání ........................................................... 320 25.2 Rozhodnutí o dodatečném stanovení daně – dodatečný platební výměr ve shodě s tvrzením daňového subjektu v dodatečném daňovém přiznání ...... 321

10

OBSAH

25.3 Rozhodnutí o stanovení daně – dodatečný platební výměr vydaný výlučně na základě výsledků daňové kontroly ................................................... 324 25.4 Rozhodnutí o stanovení daně − platební výměr vydaný výlučně na základě výsledků postupu k odstranění pochybnosti ...................... 326

Postup při nepodání řádného nebo dodatečného

26 daňového tvrzení

26.1 Výzva k podání řádného daňového tvrzení ...................................................... 333 26.2 Výzva k podání dodatečného daňového tvrzení ............................................... 335

27 Placení daní 27.1 Žádost o vystavení potvrzení o stavu osobního daňového účtu ........................ 339 27.2 Rozhodnutí – potvrzení o stavu osobního daňového účtu................................. 339 27.3 Žádost o vrácení vratitelného přeplatku ............................................................ 345 27.4 Vyrozumění o převedení přeplatku.................................................................... 345 27.5 Rozhodnutí o přeplatku ..................................................................................... 347 27.6 Rozhodnutí o úroku ze zaviněného přeplatku správcem daně .......................... 348 27.7 Žádost o povolení posečkání............................................................................. 352 27.8 Rozhodnutí o posečkání .................................................................................... 353 27.9 Rozhodnutí o povolení rozložení úhrady na splátky .......................................... 355 27.10 Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení posečkání ...................................... 357 27.11 Rozhodnutí – platební výměr na úrok z posečkání ........................................... 358 27.12 Deklaratorní rozhodnutí – o pozbytí účinnosti rozhodnutí o posečkání v důsledku nedodržení stanovených podmínek ............................ 359

28 Námitka v placení daní 28.1 Námitka proti úkonu správce daně při placení daní .......................................... 363 28.2 Rozhodnutí o námitce proti postupu správce daně při placení daní.................. 364

29 Určení platby daně daňovým subjektem 29.1 Výzva k identifikaci platby.................................................................................. 369

11


30 Zajištění daně zálohovou povinností 30.1 Žádost o stanovení nižších záloh/žádost o povolení výjimky z povinnosti zálohovat daň ................................................................................ 373 30.2 Rozhodnutí o žádosti o stanovení nižších záloh − nevyhovující........................ 374 30.3 Rozhodnutí o žádosti o povolení výjimky z povinnosti zálohovat daň − nevyhovující ........................................................ 375 30.4 Rozhodnutí o žádosti o stanovení nižších záloh − vyhovující .......................... 377 30.5 Rozhodnutí o žádosti o povolení výjimky z povinnosti zálohovat daň − vyhovující ............................................................ 378 30.6 Rozhodnutí o stanovení záloh – u daňových subjektů, kterým nově vznikne povinnost platit daň .......................................................... 380

31 Stížnost na postup plátce daně 31.1 Žádost poplatníka daně o vysvětlení plátce daně – z důvodů pochybností o správnosti sražené nebo vybrané daně .......................................................... 383 31.2 Vysvětlení plátce daně k žádosti poplatníka...................................................... 384 31.3 Stížnost poplatníka na postup plátce daně – po žádosti o vysvětlení ............... 385 31.4 Rozhodnutí o stížnosti na postup plátce daně................................................... 385

32 Přechod daňové povinnosti 32.1 Potvrzení o postavení právního nástupce zaniklé právnické osoby................... 392 32.2 Rozhodnutí o určení právního nástupnictví zaniklé právnické osoby rozdělením .................................................................. 393

33 Následky porušení povinnosti při správě daní 33.1 Porušení povinnosti mlčenlivosti........................................................................ 396 33.2 Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek vně přestupkového zákona za porušení zákonné povinnosti zachovávat mlčenlivost .................................. 397

34 Pořádková pokuta 34.1 Rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty – je možné ji uložit pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly zákonné důvody pro její uložení....................................................................................... 401

12

OBSAH

34.2 Rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty – je možné ji uložit pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly zákonné důvody pro její uložení ........................................................................ 402 34.3 Rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty – je možné ji uložit pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly zákonné důvody pro její uložení....................................................................................... 404 34.4 Rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty – za závažné ztěžování nebo maření průběhu správy daní .......................................................................................... 405 34.5 Rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty – je možné ji uložit pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly zákonné důvody pro její uložení – uhrazené při jednání proti stvrzence správce daně – součást protokolu o ústním jednání ......................................... 407

35 Pokuta za opožděné tvrzení daně 35.1 Platební výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně ....................................... 411

36 Úrok z prodlení 36.1 Platební výměr a úrok z prodlení ....................................................................... 415

37 Úrok z neoprávněného jednání správce daně ........................ 418 38 Prominutí daně nebo příslušenství daně ................................ 421

13

ZKRATKY UŽITÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Zkratka d. ř. o. s. ř. spr. řád s. ř. s. zák. o daních z příjmů zák. o DPH ZDS ZSD ZSDP ZÚ zákon č. 456/2011 Sb.

zákon č. 458/2011 Sb.

zákon č. 634/2004 Sb. zákon č. 300/2008 Sb.

zákon č. 273/2001 Sb.

Název předpisu daňový řád občanský soudní řád správní řád soudní řád správní zákon o daních z příjmů zákon o dani z přidané hodnoty zákon o dani silniční zákon o spotřebních daních zákon o správě daní a poplatků zákon o účetnictví zákon o Finanční správě České republiky zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů zákon o správních poplatcích zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Číslo předpisu zákon č. 280/2009 Sb. zákon č. 99/1963 Sb. zákon č. 500/2004 Sb. zákon č. 150/2002 Sb. zákon č. 586/1992 Sb. zákon č. 235/2004 Sb. zákon č. 16/1993 Sb. zákon č. 353/2003 Sb. zákon č. 337/1992 Sb. zákon č. 563/1991 Sb. zákon č. 456/2011 Sb.

zákon č. 458/2011 Sb.

zákon č. 634/2004 Sb. zákon č. 300/2008 Sb.

zákon č. 273/2001 Sb.

Všechny použité právní předpisy jsou v platném znění ke dni právního stavu publikace.

14

OSTATNÍ ZKRATKY

Zkratka apod. cit. z. čj. ČNB ČR DIČ DPH DS EU FS Kč kupř. MF mj. MPSV např. NSS odst. ODÚ popř. příp. resp. ř. Sb., Sb. z. sp. zn. ust. ÚS vyhl. z., zák.

Pojem a podobně citovaného zákona číslo jednací Česká národní banka Česká republika daňové identifikační číslo daň z přidané hodnoty daňový subjekt Evropská unie finanční správa koruna česká kupříkladu Ministerstvo financí mimo jiné Ministerstvo práce a sociálních věcí například Nejvyšší správní soud odstavec osobní daňový účet popřípadě případně respektive řádek Sbírka zákonů spisová značka ustanovení Ústavní soud vyhláška zákon

15

PŘEDMLUVA

Záhy po nabytí účinnosti zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v roce 2011, vydalo nakladatelství Linde Praha akciová společnost publikaci nazvanou Průvodce novým daňovým řádem s příklady, vzory a judikáty. Cílem této knihy bylo – a nyní v jejím novém aktualizovaném vydání, které vychází ve společnosti Wolters Kluwer, a. s., je – provedení uživatele v nejzákladnějších rysech v zásadě celým daňovým řízením upraveným zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. Proto se orientuje především na daňové subjekty a správce daně a dále i na každého, kdo potřebuje získat orientaci v praktických otázkách týkajících se průběhu řízení, které podléhá režimu daňového řádu. Publikace si tedy neklade za cíl poskytnout vyčerpávajícím způsobem detailní komentář k používaným ustanovením zákona. Z tohoto důvodu tvoří strukturu publikace vzory podání a rozhodnutí tak, aby se i „běžný“ daňový subjekt (např. drobný živnostník) dokázal co nejsnadněji zorientovat v procesní situaci, v níž se ocitl, a zároveň mohl na základě vzorů podání přiměřeně reagovat na rozhodnutí správce daně, jež mu byla doručena. Zároveň mu tento průvodce daňovým řízením poskytne alespoň rámcovou představu o tom, jaký bude pravděpodobný další postup správce daně. S ohledem na určitou nezbytnou míru praktičnosti jsou ve většině případů jednotlivé vzory uvozeny příklady, které se v praxi nejčastěji vyskytují, a doplněny o základní právní úpravu s komentářem a rozšířeny o výběr z využitelné judikatury (zejména judikatury Nejvyššího správního soudu). Autoři si byli vědomi toho, že praktická aplikace může později přinést, a to jak ve vztahu k nacházenému přístupu zákonné interpretace Nejvyšším správním soudem, tak i s ohledem na zvolené postupy správních orgánů, jakož i případné změny v důsledku novelizace, řadu změn. Proto nyní přicházíme s její aktualizací, jejíž potřebu vyvolaly zejména legislativní změny provedené následujícími zákony: • zákonem č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony, s účinností od 1. 3. 2011, • zákonem č. 167/2012, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 7. 2012,

16

PŘEDMLUVA

•

zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, s účinností od 1. 1. 2013, • zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, s účinností od 1. 1. 2014, • zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, s účinností od 1. 1. 2014 a • zákonem č. 458/2011, o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, s účinností od 1. 1. 2015. Prozatím poslední novelizace daňového řádu byla provedena zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, která přinesla v části čtvrté také novelu některých ustanovení daňového řádu s účinností od 1. 1. 2015. Materiál je stále zpracován jako základní komplexní průvodce komunikace od A do Z (s výjimkou řízení exekučního a jemu předcházejících zajišťovacích institutů) odehrávající se nejenom na úrovni daňový subjekt versus správce daně, ale týkající se i otázky tzv. třetích osob (např. svědci, znalci, ručitelé). Jeho pojetí odráží systematiku daňového procesního předpisu, a proto je uspořádán do takto logicky propojených celků. Právě s ohledem na uživatelský komfort byla zvolena cesta respektování systematiky zákona, neboť tento přístup umožňuje bezprostřední rychlou konfrontaci s příslušnými dotčenými zákonnými ustanoveními. Publikace zachovává dosavadní zvolenou strukturu, a to nejenom s ohledem na její přehlednost a snadnou orientaci v dílčích otázkách. V tomto směru respektuje i dosavadní pozitivní ohlasy k této formě prezentace dané problematiky. Autoři věří, že publikace bude nadále užitečnou praktickou pomůckou pro samotné daňové subjekty, které přicházejí do každodenního styku se správci daně ohledně svých vlastních daňových povinností, jakož i pro správce daně a všechny, kdo se v různých souvislostech nacházejí v režimu daňového procesu či mají zájem se s ním např. ve vztahu k oborovému vzdělávání, k středoškolskému či vysokoškolskému studiu seznámit. Praha, duben 2015 Autoři

17

OBECNĚ O PRÁVNÍ ÚPRAVĚ DAŇOVÉHO PROCESNÍHO PRÁVA

Daňové právo procesní je odvětvím práva, které upravuje práva a povinnosti správců daně, daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní tak, aby byl naplněn základní cíl správy daní, kterým je především správné zjištění a stanovení daně, jakož i zajištění její úhrady. Daňové právo procesní navazuje na daňové právo hmotné a společně tvoří jednotný celek. Daňový řád, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, publikovaný ve Sbírce zákonů, částka 87 z roku 2009, rozeslána dne 3. 9. 2009, s účinností od 1. 1. 2011, byl přijat s cílem jednodušší, transparentnější a jednoznačnější úpravy dosavadního postupu při správě daní (zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) s důrazem na snížení administrativní zátěže a posílení využívání elektronické podpory správy daní a komunikaci s daňovými subjekty. Nicméně za čtyři roky své účinnosti doznal daňový řád celou řadu změn, a to ať již technického rázu, tak i věcného. Nutno připustit, že tento vývoj ovlivnily přirozené důsledky judikatury, zejména Nejvyššího správního soudu, změny v oblasti soukromého a veřejného práva, aplikační problémy a v neposlední řadě i daňová nekázeň dosahující v některých případech bohužel závažné deliktní hranice. Samotná činnost správce daně spočívá zejména ve vedení jednotlivých řízení, především daňového řízení, ve kterém se realizuje daňová povinnost jako zdroj příjmu veřejného rozpočtu, dále v uplatňování procesních postupů upravených daňovým řádem, jako jsou např. místní šetření či daňová kontrola. Správa daní je však výsledkem spolupůsobení i dalších osob, zejména daňových subjektů, které plněním svých povinností zásadním způsobem ovlivňují úspěšnost výkonu daňového práva. Je nutné si uvědomit, že správa daní je postavena na principu, že prioritně daňový subjekt nese břemeno tvrzení ohledně své daňové povinnosti. Tím spolupracuje při stanovení daňové povinnosti se správcem daně zejména, a to tak, že správně tvrdí výši daně, kterou je zároveň povinen uhradit. Pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování daňový řád využívá zkráceného pojmu „řádné daňové tvrzení“ a pro dodatečné daňové přiznání, dodatečné vyúčtování nebo následné hlášení pojem „dodatečné daňové tvrzení“.

18

OBECNĚ O PRÁVNÍ ÚPRAVĚ DAŇOVÉHO A PROCESNÍHO PRÁVA

Jedním ze základních pojmů zákona je pojem daň. Vzhledem k tomu, že obecná procesní úprava obsažená v zákoně dopadá na širokou škálu hmotněprávních zákonů upravujících různé druhy peněžitých plnění, je nutné pod tento pojem podřadit jak daň v tradičním slova smyslu (tzn. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daň silniční, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí), tak i clo nebo poplatek, jakož i další peněžitá plnění, jejichž správa se podle zmocnění zvláštního zákona má řídit podle obecného daňového procesu. Z poplatků jsou zde podřazeny zejména poplatky správní, soudní, místní a další poplatky, kde zákon, který je vymezuje, nestanoví, že je o nich rozhodováno podle správního řádu, a které splňují obsah pojmu poplatek. Zmíněná peněžitá plnění, musí být zároveň příjmem veřejného rozpočtu. Daňový řád zdůrazňuje svůj podpůrný vztah ke zvláštním zákonům tak, že se jeho příslušná ustanovení používají pouze tehdy, pokud zvláštní zákon neobsahuje vlastní právní úpravu pro správu daní, která je odlišná od právní úpravy obsažené v daňovém řádu. Je tak jednoznačně stanoveno obecné postavení daňového řádu vůči ostatním daňovým zákonům, jimiž je třeba rozumět nejen ty právní předpisy, které ve svém názvu nesou slovo „daň“, ale veškeré právní normy upravující problematiku peněžitých plnění vymezených v § 2 daňového řádu.

19

CO JE DOBRÉ NA ZAČÁTKU JEŠTĚ VĚDĚT

V průběhu správy daní se uplatňují zákonné zásady, které platí pro celou správu daní, tedy i pro úkony a postupy konané mimo vlastní řízení. Zásady jako základní interpretační pravidla jsou důležitým prostředkem ke správnému výkladu všech ustanovení daňových zákonů a při jejich aplikaci je nutno mít je neustále na zřeteli. Mezi nejzákladnější nepochybně patří: • Zásada zákonnosti – daně a poplatky je možné ukládat pouze na základě zákona (viz. čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod), nicméně je třeba podotknout, že práva a povinnosti nejsou daňovým subjektům přiznávána/ /ukládána jen zákony, ale mohou jim též vyplývat z mezinárodní smlouvy, která se stala součástí právního řádu ČR i z aktů Evropských společenství, resp. Evropské unie. • Zásada enumerativnosti státních pretenzí, legální licence a zákazu zmocnit orgán veřejné moci k libovůli – jinými slovy vyjádřeno tak, že správce daně může činit v rámci své činnosti pouze to, co mu zákon výslovně dovoluje nebo umožňuje dovolit. • Zásada přiměřenosti – vyjadřující šetření práv osob, vůči nimž směřují pravomoci správce daně, která ovšem nemůže jít proti základnímu cíli správy daní. • Zásada procesní rovnosti osob zúčastněných na správě daní. • Zásada součinnosti – zakotvující vzájemnou povinnost správce daně a daňového subjektu spolupracovat, přičemž součinnost je právem i povinností osob zúčastněných na správě daní. • Zásada poučovací – odpovídá ústavnímu právu na právní pomoc v řízení před orgánem veřejné moci. • Zásada vstřícnosti a slušnosti – předpokládající tzv. klientský přístup správce daně i jeho úředních osob vůči zúčastněným osobám, přičemž při neplnění této zásady je například možnost podat stížnost proti chování jednotlivých úředních osob. • Zásada hospodárnosti a procesní ekonomie – opravňuje za stanovených podmínek správce daně k provedení úkonů pro různá řízení společně v případě, že je tento postup z hlediska správy daní hospodárný. • Zásada legitimního očekávání – ukládající správnímu orgánu povinnost rozhodovat ve skutkově shodných případech obdobně. • Zásada neveřejnosti – je prostředek právní ochrany daňových subjektů proti zneužití poskytnutých informací nepovolanými osobami.

20


Správcem daně je každý správní orgán, příp. i jiný orgán, pokud jej zvláštní zákon v příslušném rozsahu zmocňuje k výkonu správy daní. Postavení správce daně tak mohou mít vedle standardních orgánů, jako jsou orgány Finanční správy, i další orgány v případech, že zákon stanoví procesní postup při správě dalších peněžitých plnění nebo jejich placení podle zákona upravujícího správu daní, a tak se nemusí jednat výlučně o orgány správní (např. soudy v rámci agendy soudních poplatků a tzv. justičních pohledávek v rámci dělené správy). Výběr z právní úpravy: §1 (1) Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. (2) Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. (3) Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování (dále jen „řádné daňové tvrzení“) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování (dále jen „dodatečné daňové tvrzení“) podané daňovým subjektem. §3 Daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. §4 Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak. §5 (1) Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy (dále jen „právní předpis“). Zákonem se pro účely tohoto zákona rozumí též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (2) Správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. (3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. §6 (1) Osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti. (2) Osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují. (3) Správce daně umožní osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva a v souvislosti se svým úkonem jim poskytne přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu potřebné nebo stanoví-li tak zákon.

21


(4) Správce daně podle možností vychází osobám zúčastněným na správě daní vstříc. Úřední osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí. §7 (1) Správce daně postupuje bez zbytečných průtahů. (2) Správce daně postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Z důvodu hospodárnosti může konat správce daně úkony pro různá řízení společně. Ze spisu, popřípadě z rozhodnutí vydaného na základě těchto úkonů, musí být zřejmé, ke které povinnosti a s jakým výsledkem byly úkony učiněny. §8 (1) Správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy. Správce daně posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. (2) Správce daně dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. (3) Správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. §9 (1) Správa daní je neveřejná. Osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby jsou povinny za podmínek stanovených tímto nebo jiným zákonem zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly. (2) Správce daně soustavně zjišťuje předpoklady pro vznik nebo trvání povinností osob zúčastněných na správě daní a činí nezbytné úkony, aby tyto povinnosti byly splněny. (3) Správce daně může shromažďovat osobní údaje a jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu daní, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní.

Výběr z judikatury: rozsudek NSS ze dne 10. 8. 2012, čj. 2 Afs 10/2012-29, www.nssoud.cz Je povinností správce daně dbát na to, aby daň byla stanovena ve správné výši, a nikoliv stanovit daň v maximální možné výši ve prospěch státního rozpočtu. Jakkoliv je totiž smyslem a účelem daňového řízení vybrání daně, je třeba vzít v úvahu, že zákon o daních z příjmů dovoluje zdanit pouze tu část finančního zisku, která výdaj na zajištění příjmu bere na zřetel. Nelze tedy vycházet pouze ze zájmu státu na vybrání daně, ale cílem musí být vybrání daně ve výši správně stanovené. rozsudek NSS ze dne 26. 4. 2013, čj. 5 Afs 57/2011-63, www.nssoud.cz Zásada volného hodnocení důkazů znamená, že finanční orgány nejsou vázány žádnými formálními pravidly, jež by stanovila, jaká je důkazní síla jednotlivých důkazních prostředků, neznamená to však, že by závěry o skutkové stránce věci mohly být výsledkem jejich libovůle. Naopak, takové závěry musí vyplynout z racionálního myšlenkového procesu

22


odpovídajícího požadavkům formální logiky, v jehož rámci bude důkladně posouzen každý z provedených důkazů jednotlivě a zároveň budou veškeré tyto důkazy posouzeny v jejich vzájemné souvislosti. Tato úvaha musí být v konečném rozhodnutí přezkoumatelným způsobem vyjádřena a také plně podléhá kognici správních soudů. (K tomu srovnej 5 Afs 5/2008-75, 1 Afs 63/2004-66 a 6 As 47/2005-84.) Závěrem již jen několik orientačních poznámek k výše uvedené poslední novelizaci daňového řádu provedené zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2015. První změna se týká institutu delegace, podle které lze na žádost daňového subjektu nebo z podnětu podřízeného správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti. Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2014 platilo, že pokud se proti delegaci daňový subjekt včas odvolá, má toto odvolání odkladný účinek. Původní návrh na zrušení odkladného účinku odvolání byl pozměňovacím návrhem přijatým v Poslanecké sněmovně upraven tak, že se proti delegaci odvolat nelze, resp. nelze proti němu uplatnit opravné prostředky. Obdobně pak byla zrušena možnost podat odvolání, resp. byla odňata možnost uplatnit opravné prostředky i u dle systematiky zákona navazujícího ustanovení, tedy u atrakce, kdy přebírá věc od podřízeného správce daně nadřízený správce. Nepochybně pozitivní změnou ovlivňující komunikaci osob zúčastněných na správě daní a správců daně je upuštění od povinnosti kontrasignace v případech, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, neboť nově platí, že jedná jejím jménem kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu. Upraveno bylo i ustanovení týkající se lhůty uložené správcem daně v délce kratší než jeden den, a to tak, že takto stanovená lhůta již nebude vázána na souhlas toho, koho stíhá, nicméně i v případě takovéto stanovené lhůty (slovy zákona u lhůt kratších než osm dnů), lze takovouto lhůtu stanovit jen zcela výjimečně, a to pouze pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. Tato omezující podmínka zůstala novelizací nezměněná. Naproti tomu lhůta pro správce daně k vydání rozhodnutí či provedení jiného úkonu se prodlužuje o pět pracovních dní. Konkrétně tedy, pokud bude např. daňový subjekt vyzván k součinnosti, lhůta pro provedení úkonu správcem daně se staví, tedy neběží až do pátého pracovního dne ode dne, kdy dojde k požadované součinnosti. Dalším důvodem pro stavění lhůty pro stanovení daně je nově trestní stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní. Staví se však pouze tříletá lhůta, nikoliv desetiletá. Nově je třeba věnovat pozornost elektronickým podáním v případech, kdy má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo

23


zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, kdy je obecně připuštěna pouze forma datové zprávy (tedy elektronicky způsoby podle § 71 odst. 1 d. ř.) u podání vymezených v ustanovení § 72 odst. 1 d. ř. (tedy u přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádného daňového tvrzení a dodatečného daňového tvrzení). Takovéto nedodržení zákonem předepsané formy pak s sebou přináší důsledky ve formě sankce ve výši 2 000 Kč, která v určitých případech může být zvýšena až na 50 000 Kč. K další úpravě sankčního systému pak dochází v souvislosti s pořádkovou pokutou, kde původní maximum se z původních 50 000 Kč zvyšuje na 500 000 Kč s možností opakovaného uložení. Nově bude možno ukládat pokutu do 500 000 Kč za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně nebo nesplnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně. Určitým opatřením sledujícím mj. i rychlost vedení řízení, korespondujícím s institutem postupu k odstranění pochybností, je nově přiznávaný úrok z daňového odpočtu tehdy, pokud postup k odstranění pochybností k řádnému nebo dodatečnému daňovému tvrzení, ze kterého vyplývá nárok daňového subjektu na daňový odpočet, trvá déle než pět měsíců, když zde podle zákonné úpravy vzniká nárok na úrok z daňového odpočtu. Roční úrok ve výši repo sazby ČNB zvýšené o jeden procentní bod se počítá až po uplynutí pěti měsíců od zahájení postupu k odstranění pochybností.

24

1

Určení oprávněné úřední osoby

[§ 12 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] § 10 (1) Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán (dále jen „orgán veřejné moci“) v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní. (2) Správním orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy. (3) Správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost. § 12 Úřední osoby (1) Správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob. (2) Úřední osobou je zaměstnanec, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně, nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na základě zákona. (3) Úřední osoba prokazuje svoje oprávnění k úkonům při správě daní služebním průkazem, pokud tak stanoví zákon, popřípadě jiným způsobem. (4) O tom, kdo je v dané věci úřední osobou, správce daně osobu zúčastněnou na správě daní na požádání informuje. Úřední osoba na požádání osoby zúčastněné na správě daní sdělí své jméno, služební nebo obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správce daně je zařazena.

25


1.1

Úřední záznam o určení oprávněné úřední osoby I.

[§ 12 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název útvaru orgánu FS (adresa) .................................................................. Datum: ........................... čj.: .................................. ÚŘEDNÍ ZÁZNAM o určení oprávněné úřední osoby Věc: ................................... za období ............... u DS ......... DIČ: ............ Ve výše uvedené věci byla ve smyslu § 12 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), určena/y tato/tyto úřední osoba/y: Určil Jméno

*

Služební označení

Útvar

Způsob Určení*

Jméno, příjmení, pracovní zařazení

Podpis

Datum

např.: dle organizačního řádu, rozhodnutím

................................................................... podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení

26

1 URČENÍ OPRÁVNĚNÉ ÚŘEDNÍ OSOBY

1.2

Úřední záznam o určení oprávněné úřední osoby II.

[§ 12 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název útvaru orgánu FS (adresa) .................................................................. Datum: ........................... čj.: .................................. ÚŘEDNÍ ZÁZNAM o určení oprávněné úřední osoby

Ve věci řízení o ................................ (identifikace věci a osoby zúčastněné na řízení) byl dne ..................... (kým + jak – způsob určení) ................. určen za oprávněnou úřední osobu pro celou délku řízení ................................ (kdo – jméno, služební označení, útvar). ................................................................... podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení

Komentář: Zákon v souladu s terminologií, využívanou např. ve spr. řádu, nahradil pojem pracovník správce daně pojmem úřední osoba. Prostřednictvím úředních osob pak správce daně vykonává svou pravomoc. Tou je třeba rozumět osobu zaměstnance správce daně nebo jinou osobu, která je výkonem pravomocí správce daně pověřena přímo zákonem nebo na základě zmocnění daného zákonem a která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně. Dále je též upraven způsob, kdy úřední osoba prokazuje svá oprávnění k úkonům při správě daně, a kdy nikoliv, s výjimkou případů, kdy je dotyčné osobě zákonem předepsána povinnost prokazovat se služebním průkazem. Aby bylo možné v rámci kontroly i pro případné vyvození odpovědnosti úřední osobu identifikovat, je třeba, aby ze spisového materiálu bylo zjistitelné, která úřední osoba se na daném úkonu podílela (resp. podílí). Osobě zúčastněné na správě daní je pak umožněno, aby vždy, když přijde do styku s úřední osobou, požádala tuto úřední osobu o její

27


identifikaci. Určení konkrétní úřední osoby je nutné např. pro uplatnění stížnosti proti chování jednotlivých úředních osob (§ 261 d. ř.). Z dotčeného ustanovení byla zákonem č. 458/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2014 vypuštěna povinnost sepisovat úřední záznam o tom, kdo je v dané věci úřední osobou. Zákon tedy nevyžaduje, aby správce daně vyhotovoval úřední záznam o tom, kdo je v dané věci úřední osobou. V každém případě však i nadále platí, že správce daně musí na požádání informovat osobu zúčastněnou na správě daní o tom, kdo je v dané věci úřední osobou, k čemuž může využít např. i tzv. „celkových“ úředních záznamů, které byly zpracovávány vždy pro hromadné určení ať již věcné, či osobní (např. rozdělení agendy dle písmen abecedy apod.).

28

2

Delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní

[§ 18 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád]

§ 18 Delegace (1) Na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně může nejblíže společně nadřízený správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti; proti rozhodnutí ve věci delegace nelze uplatnit opravné prostředky. (2) Při změně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, nebo okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o zrušení, změně nebo potvrzení delegace; jestliže by mohlo dojít ke změně místní příslušnosti mimo obvod územní působnosti tohoto správce daně, rozhodne místo něj nejblíže společně nadřízený správce daně; proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky.

Příklad Daňový subjekt s trvalým bydlištěm v Rokycanech (příslušný Finanční úřad pro Plzeňský kraj), který podniká jako kameník, zde uzavřel svoji provozovnu a nově ji otevřel v Berouně (příslušný Finanční úřad pro Středočeský kraj). Vzhledem k tomu, že v provozovně se odehrává veškerá jeho podnikatelská činnost a subjekt zde má umístěny veškeré doklady související s jeho podnikáním, domnívá se, že je namístě, aby místní příslušnost byla delegována z Finančního úřadu pro Plzeňský kraj na Finanční úřad pro Středočeský kraj s umístěním spisu na územním pracovišti v Berouně. Z tohoto důvodu žádá o delegaci místní příslušnosti ke správě daní z dotčeného finančního úřadu na jiný.

29


2.1

Žádost o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní

[§ 18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Finanční úřad pro Plzeňský kraj (adresa) ....................................................................................................................... Územní pracoviště v Rokycanech (adresa) ....................................................................................................................... Žádost o delegaci místní příslušnosti ke správě daní Podávám tímto žádost o delegaci místní příslušnosti ke správě daní, a to z Finančního úřadu pro Plzeňský kraj, kde jsem dosud zaregistrován, na Finanční úřad pro Středočeský kraj. Spis je umístěn na územním pracovišti v Rokycanech. Svoji žádost odůvodňuji takto: Podnikám jako kameník a donedávna jsem měl provozovnu na adrese Kovářská 20, Rokycany. V září 2014 jsem však uvedenou provozovnu v důsledku stále se zvyšujícího nájmu musel uzavřít. Podnikání jsem tedy v říjnu přesunul do Berouna, Hartmanická 52. V nově otevřené provozovně vykonávám veškerou svoji činnost a zde jsou taktéž uloženy všechny účetní doklady, které se podnikání týkají. Vzhledem k tomu, že jsem v provozovně k zastižení prakticky celý týden, domnívám se, že bude pro všechny účelnější, když bude místní příslušnost k výkonu správy daní delegována na Finanční úřad pro Středočeský kraj. Současně žádám, aby byl můj spis umístěn na územním pracovišti v Berouně. Žádám tedy tímto nadřízené Odvolací finanční ředitelství o delegaci místní příslušnosti z Finančního úřadu pro Plzeňský kraj na Finanční úřad pro Středočeský kraj.

V ............................... dne ................... František Holý DIČ CZ1234567890 Potoční 11, Rokycany

30

2 DELEGACE MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI K VÝKONU SPRÁVY DANÍ

2.2

Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní

[§ 18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... Adresa: ............................................................................................................ Identifikace příjemce: ...................................................................................... R O Z H O D N UT Í o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní Odvolací finanční ředitelství rozhodlo podle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), ve věci žádosti Františka Holého, DIČ CZ1234567890, Potoční 11, Rokycany ze dne ................ na delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní takto: Deleguje se místní příslušnost k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí (daně ................ ) z Finančního úřadu pro Plzeňský kraj na Finanční úřad pro Středočeský kraj u daňového subjektu Františka Holého, DIČ CZ1234567890, Potoční 11, Rokycany, a to s účinností od 21. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabylo právní moci. Odůvodnění: Dne ........ podal František Holý, DIČ CZ1234567890, Potoční 11, Rokycany, žádost místně příslušnému správci daně, Finančnímu úřadu pro Plzeňský kraj, na územní pracoviště v Rokycanech, o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní na Finanční úřad pro Středočeský kraj. Svoji žádost

31


odůvodňuje tím, že podniká jako kameník a provozovnu, kterou měl na adrese Kovářská 20, Rokycany, byl nucen uzavřít. V říjnu letošního roku podnikání přesunul do Berouna, Hartmanická 52, do nově otevřené provozovny. Zde vykonává veškerou svoji činnost a má zde též uloženy všechny účetní doklady, které se podnikání týkají. Na provozovně je k zastižení celý týden. Domnívá se, že bude účelné, když bude místní příslušnost k výkonu správy daní delegována na Finanční úřad pro Středočeský kraj. K věci se vyjádřil Finanční úřad pro Plzeňský kraj, který uvedl, že s navrhovanou delegací souhlasí, neboť provozovna byla skutečně v září 2014 zrušena a daňový subjekt zde žádné další podnikatelské aktivity nemá. Finanční úřad pro Středočeský kraj, kterému byla žádost předána k vyjádření, mj. uvedl, že místním šetřením bylo dne ................ zjištěno, že daňový subjekt provozuje kamenictví v objektu, který se nachází na adrese Hartmanická 52, Beroun. Má zde taktéž kancelář a uloženo účetnictví. K žádosti daňového subjektu se vyjádřil kladně. Správní poplatek byl uhrazen. Odvolací finanční ředitelství, kterému byla dne ........ věc postoupena k vyřízení, dospělo k závěru, že je namístě delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na Finanční úřad pro Středočeský kraj. Při svém rozhodování vycházelo z předloženého spisového materiálu. V úvahu vzalo zejména to, že jediné a veškeré podnikatelské aktivity daňového subjektu se odehrávají na provozovně v Berouně, kde jsou taktéž shromážděny veškeré účetní doklady, probíhá zde korespondence a daňový subjekt se zde v běžnou provozní dobu zdržuje. Za tohoto stavu věci se jeví účelné delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní, a proto bylo o žádosti daňového subjektu rozhodnuto kladně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 18 odst. 1 daňového řádu).

...................................... otisk úředního razítka

32

................................................... podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení


2.3

Rozhodnutí o potvrzení delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní

[§ 18 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... Adresa: ............................................................................................................ Identifikace příjemce: ...................................................................................... ROZHODNUTÍ o potvrzení delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní Shora uvedený správce daně rozhodl podle ust. § 18 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s ohledem na změnu okolností, za kterých byla rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství čj. ................ ze dne ................ delegována místní příslušnost k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí (daně ................ ) u daňového subjektu ................ , takto: Delegace místní příslušnosti k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí (daně ................ ) z Finančního úřadu pro ................ na Finanční úřad pro ................ u daňového subjektu ................ se potvrzuje. Odůvodnění: V odůvodnění rozhodnutí je nutno uvést veškeré skutečnosti, které jsou podstatné pro potvrzení delegace místní příslušnosti ke správě daní, o které bylo v minulosti rozhodnuto. Zpravidla je uvedené rozhodnutí vydáváno v případech, kdy dojde ke změně zákonných podmínek pro určení místní příslušností

33


ke správě daní, avšak nadále jsou splněny podmínky uvedené v § 18 odst. 1 daňového řádu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 18 odst. 2 daňového řádu). ...................................... otisk úředního razítka

2.4


Rozhodnutí o změně delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní

[§ 18 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... ROZHODNUTÍ o změně delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní Shora uvedený správce daně rozhodl podle ust. § 18 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s ohledem na změnu okolností, za kterých byla rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství čj. ................ ze dne ................ delegována místní příslušnost k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitých věcí

34


a daně z nabytí nemovitých věcí (daně ................ ) u daňového subjektu ................, takto: Delegace místní příslušnosti k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí (daně ................ ) z Finančního úřadu pro ................ na Finanční úřad pro ................ u daňového subjektu ................ se mění, a to tak, že místní příslušnost přechází na Finanční úřad pro ................ Účinnost změny nastává 21. dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabylo právní moci. Odůvodnění: V odůvodnění rozhodnutí je nutno uvést veškeré skutečnosti, které jsou podstatné pro změnu delegace místní příslušnosti ke správě daní, o které bylo v minulosti rozhodnuto. Zpravidla je uvedené rozhodnutí vydáváno v případech, kdy dojde ke změně skutkových okolností, na základě kterých bylo původní rozhodnutí o delegaci vydáno, avšak nadále jsou splněny podmínky uvedené v § 18 odst. 1 d. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 18 odst. 2 daňového řádu). ...................................... otisk úředního razítka

2.5


Rozhodnutí o zrušení delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní

[§ 18 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:.........................................................................................

35


Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... ROZHODNUTÍ o zrušení delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní Shora uvedený správce daně rozhodl podle ust. § 18 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s ohledem na změnu okolností, za kterých byla Odvolacím finančním ředitelstvím čj. ................ ze dne ................ delegována místní příslušnost k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí (daně ................ ) u daňového subjektu ................, takto: Delegace místní příslušnosti k výkonu správy všech daní s výjimkou daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí (daně ................ ) z Finančního úřadu pro ................ na Finanční úřad pro ................ u daňového subjektu ................ se s účinností od 21. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabylo právní moci, ruší. Odůvodnění: V odůvodnění rozhodnutí je nutno uvést veškeré skutečnosti, které jsou podstatné pro zrušení delegace místní příslušnosti ke správě daní, o které bylo v minulosti rozhodnuto. Zpravidla je uvedené rozhodnutí vydáváno v případech, kdy dojde ke změně skutkových okolností, na základě kterých bylo původní rozhodnutí o delegaci vydáno, avšak nadále již nejsou splněny podmínky uvedené v § 18 odst. 1 d. ř. Kritériem pro určení místní příslušnosti tedy budou podmínky uvedené v § 13 d. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 18 odst. 2 daňového řádu).


36



Komentář: Zákon připouští možnost delegace místní příslušnosti na základě zákona, tj. rozhodnutím správce daně. Institut delegace představuje možnost přenesení místní příslušnosti ke správě daní na jiného věcně příslušného správce daně. K jeho využití může dojít na žádost DS nebo z podnětu příslušného správce daně. Správce daně vyššího stupně, nadřízený oběma správcům daně, deleguje místní příslušnost ke správě daní tehdy, shledá-li důvody takového návrhu účelnými z hlediska naplnění základních zásad správy daní, zejména z pohledu odbornosti, hospodárnosti a šetření práv dotčených osob. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti znamená výrazný zásah do práv a povinností dotčeného DS, je odvolání proti tomuto rozhodnutí přiznán odkladný účinek. Delegace představuje odchylnou změnu obecných pravidel daných zákonem pro stanovení místní příslušnosti, a proto, dojde-li ke změně zákonných podmínek, je nutno znovu prověřit, zda i nadále existují důvody z hlediska zásad správy daně pro stanovení místní příslušnosti odlišně od zákona. Nadřízený správce daně může původní delegaci zrušit či potvrdit, popř. může provést delegaci na jiného správce daně, zejména pokud zjistí, že nastaly nové podmínky, které nebyly při původní delegaci zohledněny, popř. tyto podmínky dříve neexistovaly. Z hlediska rychlosti vedení řízení je vhodné žádost DS adresovat dosud místně příslušnému správci daně, který ji se svým vyjádřením postoupí správci daně, na kterého by měl výkon správy daně přejít, který ji pak po svém vlastním vyjádření postoupí nadřízenému orgánu. O delegaci místní příslušnosti rozhoduje Odvolací finanční ředitelství. Podaná žádost podléhá úhradě správního poplatku ve výši 300 Kč [dle sazebníku, část I, položka 1, bod 1. písm. e) uvedeného v příloze k zákonu č. 634/2004 Sb.]. V případě podnětu k delegaci, učiněného správcem daně, je nezbytné dát DS možnost, aby se k věci ještě před vydáním rozhodnutí o delegaci vyjádřil. Finanční správa ČR si je vědoma trendu, kdy mnoho DS, přestože mají skutečné místo výkonu podnikání (např. provozovny) mimo Prahu, si zřizuje sídlo (mnohdy je používaný výraz „virtuální kancelář“) v Praze, aby tak na základě obecného principu určování místní příslušnosti (§ 13 d. ř.) byl jejich místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu. Jedná se o dlouhodobý trend, který např. souvisí s periodicitou daňových kontrol na různých finančních úřadech. Finanční správa se na tyto DS dlouhodobě zaměřuje i v rámci speciálních akcí a snaží se správu daní u takových DS delegovat. Co se týká vlastní delegace místní příslušnosti, je nutné uvědomit si, že se jedná o důkazní řízení, kdy musí být naplněny a prokázány podmínky, za kterých může být správa daní delegována. Judikatura procesní podmínky tohoto institutu ještě zpřísnila – podnět správce daně musí být oznámen DS (a zahájeno řízení), DS má právo se k tomuto podnětu vyjádřit, rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti

37


musí být řádně odůvodněno. Odůvodnění přitom bývají obsáhlá, postupuje se na základě fyzického ohledání (místní šetření v sídle i v provozovnách), informací od DS, od správce daně, z internetu apod. Není tedy možné „jednostranně“ z vrchnostenské pozice správce daně delegovat místní příslušnost ke správě daní na jiného věcně příslušného správce daně. Řízení o delegaci místní příslušnosti je za dosud účinného d. ř. dvoustupňové (k tomu viz poznámka k právní úpravě) – v prvním stupni je kompetentním orgánem k rozhodování Odvolací finanční ředitelství jakožto neblíže společně nadřízený správce daně finančním úřadům. Odvolacím orgánem je pak Generální finanční ředitelství. Podle dosavadní právní úpravy má podané odvolání proti rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti odkladný účinek – vlastní delegace místní příslušnosti se tak odvíjí od nabytí právní moci rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti, přičemž v případě podání odvolání je touto právní mocí až doručení rozhodnutí o odvolání. V případě nabytí účinnosti novely d. ř. od 1. 1. 2015 bude řízení jednoinstanční s ponechanou rozhodovací pravomocí Odvolacímu finančnímu ředitelství. Účinky pak nastanou okamžikem doručení příslušného rozhodnutí. Nadále platí, že rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti je přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví, přičemž soudy dbají na dodržování práv daňových subjektů. K otázce umístění spisu je třeba zmínit Pokyn č. GFŘ-D-12 o finančních úřadech, jejich územních pracovištích a o umístění spisu nebo jeho příslušné části, kterým je pro přehlednost sestaven výčet finančních úřadů a jejich územních pracovišť, jsou v něm stanoveny zkratky těchto orgánů Finanční správy ČR a je v něm určeno umístění spisů DS, příp. částí těchto spisů, a současně též Pokyn č. GFŘ-D-13 ke změně umístnění spisů v rámci finančního úřadu, kterým se stanovují pravidla pro přesun spisů od 1. 1. 2013 mezi územními pracovišti v rámci jednoho finančního úřadu zřízeného podle zákona č. 456/2011 Sb. tak, aby bylo dodrženo ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 456/2011 Sb., dle kterého příslušný orgán Finanční správy ČR při umístění spisu nebo jeho příslušné části přihlédne zejména k dostupnosti spisu pro DS a k hospodárnosti výkonu správy daní. Z judikatury: rozsudek NSS ze dne 16. 1. 2008, čj. 5 Afs 31/2007-49, www.nssoud.cz O delegaci místní příslušnosti na jiného než podle § 4 zákona o správě daní a poplatků místně příslušného správce daně rozhoduje správce daně vyššího stupně nadřízený oběma správcům daně. Návrhu na delegaci, podanému daňovým subjektem, resp. podnětu správce daně, vyhoví, pokud shledá důvody pro delegaci opodstatněnými. Na postup správce daně, který rozhoduje o delegaci, se v plném rozsahu uplatní základní zásady vymezené v § 2 zákona o správě daní a poplatků, včetně zásad výše zmíněných (viz odst. 1, 2, 3).

38


Ze zásady součinnosti (§ 2 odst. 2), a také z další obecně platné zásady spravedlivého procesu vyplývá, že správce daně je povinen dbát na to, aby daňový subjekt byl seznámen s důvody rozhodnutí správce daně. Pro rozhodování o delegaci z toho vyplývá povinnost správce daně seznámit daňový subjekt s došlým podnětem správce daně k delegaci místní příslušnosti a podklady pro rozhodnutí a umožnit mu vyjádřit se k nim, a dále řádně doručit daňovému subjektu rozhodnutí o delegaci včetně odůvodnění. Z odůvodnění rozhodnutí musí být patrné, jakými úvahami a na základě jakých podkladů správce daně shledal důvody návrhu na delegaci opodstatněnými. Uplatněním další zásady uvedené v (§ 2 odst. 2, zásady přiměřenosti), lze dospět k závěru, že tomu je tak vždy, kdy tento krok umožní lépe dosáhnout stanovení a vybrání daní tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy, tedy cíle daňového řízení v nejširším smyslu vůbec. Ostatně právo na odůvodnění je jedním ze všeobecně uznávaných práv účastníků správního, potažmo daňového řízení, a to jak teorií i praxí, tak soudní rozhodovací praxí. Minimální standardy správního práva, přijaté Výborem ministrů Rady Evropy ve formě doporučení a odražené v českém pozitivním právu a konstantní judikatuře, zaručují účastníkům správního řízení právo na řádné odůvodnění rozhodnutí i právo slyšení, které se projevuje i v právu písemně se vyjádřit k věci a v právu na informace ze spisu (viz např. rozsudek NSS čj. 5 As 37/2006-37, www.nssoud.cz). Proto NSS rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti považuje za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., naříkatelné u správního soudu; takovéto rozhodnutí nepodléhá žádné výluce ze soudního přezkumu.

39

3

Zastupování

[§ 25 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád]

§ 24 Procesní způsobilost (1) Osoba zúčastněná na správě daní může při správě daní samostatně jednat v rozsahu, v jakém je svéprávná. (2) Jménem právnické osoby je oprávněn při správě daní jednat její statutární orgán, nebo ten, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem podle jiného právního předpisu jednat3. (3) Právnická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření. Prokurista právnické osoby je při správě daní oprávněn jednat jejím jménem, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. (4) V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba. V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, jedná jejím jménem kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu. (5) Odstavce 3 a 4 se použijí obdobně pro jednání jménem podnikající fyzické osoby. (6) Ustanovení týkající se právnických osob se použijí obdobně i na organizační složky státu nebo pobočky nebo jiné organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby a na jiné jednotky, kterým zákon svěřuje výkon práv a povinností osob zúčastněných na správě daní. § 25 Zástupce

a) b) c) d) e)

(1) Zástupcem osoby zúčastněné na správě daní je zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník, ustanovený zástupce, zmocněnec, společný zmocněnec, nebo společný zástupce.

(2) Zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce.

40

3 ZASTUPOVÁNÍ

(1)

§ 26 Ustanovený zástupce Správce daně ustanoví zástupce

a) osobě, která nemá plnou procesní způsobilost k jednání při správě daní, pokud nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo nemohou-li ji zastupovat, b) právnické osobě, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem, popřípadě je-li sporné, kdo je k tomu oprávněn, c) osobě neznámého pobytu nebo sídla, d) osobě stižené přechodnou duševní poruchou, která jí brání při správě daní samostatně jednat; v těchto případech správce daně rozhoduje na základě odborného lékařského posudku, nebo e) osobě, které brání jiná překážka, aby při správě daní činila úkony, pokud si nezvolila zmocněnce. (2) Zástupcem ustanoví správce daně toho, u koho je osoba, jíž se zástupce ustanovuje, v péči, anebo jinou vhodnou osobu. Rozhodnutí o ustanovení zástupce může správce daně vydat jen s předchozím souhlasem předpokládaného zástupce. Nelze-li takto ustanovit zástupce, navrhne jej ze seznamu daňových poradců Komora daňových poradců na vyžádání správce daně, a to do 30 dnů od vyžádání; předchozí souhlas se u zástupce navrženého Komorou daňových poradců nevyžaduje. (3) Zástupcem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy zastupovaného. (4) Zastupování na základě ustanovení správcem daně zaniká, jestliže ustanovený zástupce přestane být plně svéprávným nebo se stane nezpůsobilým k zastupování ztrátou profesního oprávnění. (5) Správce daně zruší ustanovení zástupce z vlastního podnětu nebo na návrh ustanoveného zástupce nebo zastoupeného a) nedbá-li zástupce o ochranu práv nebo zájmů zastoupeného, b) vyjde-li najevo, že zástupce má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy zastupovaného, c) pominou-li důvody ustanovení, nebo d) z jiných závažných důvodů. Proti rozhodnutí o zrušení ustanovení zástupce se nelze odvolat. Zmocněnec § 27 (1) Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. (2) Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně. (3) Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.

41


§ 28 (1) Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. (2) Není-li rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně, vyzve správce daně zmocnitele k úpravě plné moci; ustanovení o vadách podání se použije obdobně. O nedostatcích při vymezení rozsahu plné moci vyrozumí rovněž zmocněnce. (3) Plná moc je vůči správci daně účinná až po odstranění vad. Účinky podání učiněného zmocněncem na základě vadné plné moci zůstávají zachovány, pokud dojde k odstranění vad ve stanovené lhůtě. (4) Zvolí-li si zmocnitel nového zmocněnce, platí, že okamžikem uplatnění nové plné moci u správce daně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci v rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc novému zmocněnci. (5) Zmocněnec, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, je povinen si zvolit zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v České republice, jinak budou pro něho písemnosti ukládány u správce daně s účinky doručení dnem jejich vydání, jde-li o rozhodnutí, v ostatních případech dnem jejich písemného vyhotovení. (6) Pokud v téže věci jedná zmocnitel i zmocněnec, je rozhodující jednání zmocnitele. § 29 Omezení zmocnění (1) V téže věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec. (2) Zmocněnec, nejde-li o daňového poradce nebo advokáta (dále jen „poradce“), není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování podle § 28 odst. 5. § 30 Společné zastupování (1) Vzniká-li více daňovým subjektům společná daňová povinnost, jsou povinny si zvolit společného zmocněnce. Pokud tak neučiní ani na výzvu správce daně, ustanoví jim správce daně společného zástupce; § 26 se použije obdobně. (2) Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce se doručuje pouze tomuto zástupci; zastoupené daňové subjekty správce daně o ustanovení společného zástupce vyrozumí. Zastoupené daňové subjekty se proti rozhodnutí o ustanovení společného zástupce nemohou odvolat. (3) Pro společného zmocněnce se použijí § 27 až 29 obdobně. § 31 Odborný konzultant Daňový subjekt nebo jeho zástupce si může k jednání přibrat odborného kon-

(1) zultanta. (2) Pokud odborný konzultant maří jednání, může správce daně, nevede-li nebo nevedlo-li by k nápravě ani uložení pořádkové pokuty, rozhodnutím vyloučit odborného konzultanta z dalšího jednání.

42

3 ZASTUPOVÁNÍ

Příklad Daňový subjekt, který vystupuje a komunikuje se správcem daně za normálních okolností sám, se rozhodl, že na konkrétní úkon, který se týká projednání zprávy o kontrole, se chce nechat zastoupit osobou, o které ví, že má zkušenosti s vedením řízení u finančního úřadu. Z tohoto důvodu musí udělit speciální plnou moc pouze pro tento úkon.

3.1

Udělení plné moci (speciální)

[§ 27 a § 28 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Finanční úřad pro Plzeňský kraj (adresa) ....................................................................................................................... Útvar orgánu FS (adresa) ....................................................................................................................... Udělení plné moci Já, níže podepsaný František Holý, DIČ CZ1234567890, Potoční 11, Domažlice, zmocňuji pana Jana Nováka, narozeného 12. 12. 1958, bytem Hrádek, Kozí 14, k tomu, aby mne zastupoval před Finančním úřadem pro Plzeňský kraj ve věci projednání zprávy o daňové kontrole na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013. V Domažlicích dne ........................... František Holý Zmocnění v uvedeném rozsahu přijímám. (Poznámka: Uvedené prohlášení zmocněnce zákon nevyžaduje, nicméně z praktického hlediska je v běžné praxi poměrně hojně používáno.) V Domažlicích dne ........................... Jan Novák

43


Příklad Daňový subjekt se rozhodl nechat se zastoupit ve všech věcech, které souvisejí s plněním jeho daňových povinností před příslušným správcem daně. Z tohoto důvodu musí udělit generální plnou moc.

3.2

Udělení plné moci (generální)

[§ 27, § 28 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Finanční úřad pro Plzeňský kraj (adresa) ....................................................................................................................... Útvar orgánu FS (adresa) ....................................................................................................................... Udělení plné moci Já, níže podepsaný František Holý, DIČ CZ1234567890, Potoční 11, Domažlice, uděluji tímto panu Janu Novákovi, narozenému 12. 12. 1958, bytem Hrádek, Kozí 14, generální zmocnění, a to ke všem úkonům, postupům i řízením, které souvisejí s mými daňovými povinnostmi. František Holý Zmocnění v uvedeném rozsahu přijímám. (Poznámka: Uvedené prohlášení zmocněnce zákon nevyžaduje, nicméně z praktického hlediska je v běžné praxi poměrně hojně používáno.) V Plzni dne ....................................... Jan Novák

Příklad Daňový subjekt udělil plnou moc ke svému zastupování fyzickou osobou, aniž by však jasným způsobem vymezil rozsah zmocnění: „.... zmocňuji Jana Nováka, narozeného 12. 12. 1958, bytem Hrádek, Kozí 14, aby za mne jednal před Finančním úřadem pro Plzeňský kraj.“ Za tohoto stavu věci, není-li rozsah zmocnění vymezen (nebo není-li vymezen přesně), vyzývá (rozhodnutím) správce daně zmocnitele k úpravě plné moci. (Poznámka: Zmocněnec je o nedostatcích plné moci vyrozuměn.)

44

3 ZASTUPOVÁNÍ

3.3

Výzva k úpravě plné moci

[§ 28 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... VÝZVA k odstranění vad podání Shora uvedený správce daně podle ust. § 74 odst. 1 a ust. § 28 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) vyzývá k odstranění vady podání týkající se udělené plné moci (specifikace – komu, kým, ze kdy), podané u správce daně dne ................, zaevidované pod čj. ................ , spočívající v: (konkretizace vad plné moci) Lhůta pro odstranění vad podání se stanoví v délce ................ (lhůta by neměla být kratší osmi dnů) ode dne doručení této výzvy. Odůvodnění: Dne ................ byla Finančnímu úřadu pro Plzeňský kraj, územní pracoviště v Domažlicích, doručena plná moc, kterou udělil daňový subjekt panu .......................... (identifikace DS) panu ................ (identifikace zmocněnce) ke svému zastupování. V předložené plné moci ovšem absentuje vymezení

45


rozsahu zmocnění. Z jejího obsahu lze dovodit v zásadě pouze to, že zmocněnec je oprávněn zastupovat zmocnitele před výše uvedeným správcem daně. V daném případě se jedná o vadu, která brání akceptaci takto udělené plné moci, a proto je v uvedeném rozsahu nezbytná její úprava. Poučení: Plná moc je vůči správci daně účinná až po odstranění vad. Účinky podání učiněného zmocněncem na základě vadné plné moci zůstávají zachovány, pokud dojde k odstranění vad ve stanovené lhůtě (§ 28 odst. 3 daňového řádu). Nebudou-li vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným (§ 74 odst. 3 daňového řádu). Proti tomuto rozhodnutí se nelze samostatně odvolat (§ 109 odst. 2 daňového řádu).



Příklad Správce daně zjistil, že u právnické osoby ABC, s. r. o., došlo k vymazání jediného jednatele z obchodního rejstříku a do současné doby nebyl žádný nový zapsán. Na základě komunikace se společností, resp. jedním ze dvou společníků, se správce daně dozvěděl, že v současné době nebyla ještě svolána valná hromada společnosti, na které by mělo být rozhodnuto, kdo bude nově vykonávat funkci jednatele, neboť druhý ze společníků s majoritním podílem je hospitalizován v nemocnici a jeho návrat se očekává nejdříve za dva měsíce. Vzhledem k tomu, že pro potřeby právě vedeného daňového řízení se správce daně neobejde bez komunikace s uvedenou právnickou osobou, musí této osobě, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem, ustanovit zástupce. Za daného stavu věci se jako nejvhodnější zástupce jeví společník uvedené obchodní společnosti, který v rámci ústního jednání vedeného před správcem daně vyjádřil do protokolu souhlas se svým případným ustanovením.

46

3 ZASTUPOVÁNÍ

3.4

Rozhodnutí o ustanovení zástupce

[§ 26 odst. 1, 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... (Příjemce rozhodnutí – zástupce, zastoupený) .............................................. R O Z H O D N UT Í o ustanovení zástupce Finanční úřad pro ................ rozhodl podle ust. § 26 odst. 1 písm. b), 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) takto: ................ (identifikace osoby, jíž je zástupce ustanovován) se z ................ (specifikace důvodů, z jakých se zástupce ustanovuje) ustanovuje po předchozím souhlasu* nebo na základě návrhu Komory daňových poradců ze dne ................ * zástupce ................ (identifikace zástupce), a to ................ (vymezení rozsahu zastupování, na které se zastupování vztahuje, k tomu srovnej § 28 odst. 1 d. ř.). Odůvodnění: Poznámka: V odůvodnění je nezbytné se mj. vypořádat s důvody, pro které je ustanovení zástupce realizováno ve vztahu k objektivně zjištěnému skutkovému stavu. I v těchto případech musí správce daně vyjevit, o jaké skutečnosti se opíral a čím jsou tyto skutečnosti doloženy. Dále musí správní úvaha obsahovat důvody, které vedly k ustanovení právě dotyčného zástupce, jakož

47


i formální podmínky pro jeho ustanovení (postup v případě uděleného souhlasu se zastupováním, příp. nesouhlasu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek (§ 109 daňového řádu).


3.5


Výzva ke zvolení společného zmocněnce

[§ 30 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... (Uvést všechny DS, které budou mít jednoho společného zmocněnce.)

48

3 ZASTUPOVÁNÍ

VÝZVA ke zvolení společného zmocněnce Shora uvedený správce daně podle ust. § 30 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), vyzývá výše uvedené daňové subjekty ke zvolení společného zmocněnce pro zastupování před správcem daně. Lhůta pro zvolení společného zmocněnce pro zastupování před správcem daně se stanoví v délce ................ ode dne doručení této výzvy. Odůvodnění: Poznámka: Povinnost zvolit si společného zástupce vychází z mnohosti DS, které stíhá společná daňová povinnost. V tomto případě jim zákon ukládá zvolit si společného zástupce. Nedojde-li k tomuto úkonu automaticky, je povinností správce daně je ke zvolení společného zástupce vyzvat. Teprve marným uplynutím lhůty jsou splněny podmínky pro ustanovení společného zástupce ex offo, přičemž obecně platí režim uvedený v § 27 až 29 d. ř. Skutečnosti, ze kterých vyplývá povinnost „být společně zastupován“, je pak nutno promítnout i do odůvodnění této výzvy. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se nelze samostatně odvolat (§ 109 odst. 2 daňového řádu). Pokud si výše uvedené daňové subjekty nezvolí společného zmocněnce ve stanovené lhůtě, bude společný zástupce ustanoven správcem daně (§ 30 odst. 1 věta druhá daňového řádu).



49


3.6

Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce

[§ 30 odst. 1, 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ......................................................................................

Poznámka: Rozhodnutí o ustanovení společného zástupce se doručuje pouze tomuto zástupci s tím, že zastoupené subjekty je nutno o této skutečnosti vyrozumět. Zákon neřeší, jakým způsobem má k vyrozumění dojít, a tak nic nebrání tomu, aby se to stalo i předmětným rozhodnutím, byť logicky bez možnosti uplatnění opravného prostředku (viz níže). ROZHODNUTÍ o ustanovení společného zástupce Shora uvedený správce daně rozhodl podle ust. § 30 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), takto: S účinností ode dne oznámení tohoto rozhodnutí se z důvodu společné daňové povinnosti ustanovuje po předchozím souhlasu/na základě návrhu Komory daňových poradců ze dne ................ níže uvedeným daňovým subjektům společný zástupce ................ (identifikace zástupce), a to v rozsahu ................ (vymezení rozsahu zastupování).

50

3 ZASTUPOVÁNÍ

Zastupované daňové subjekty: 1) ........ (identifikace DS) 2) ........ (identifikace DS) 3) ........ (identifikace DS) Odůvodnění: Poznámka: Stejně jako v předchozím případě i zde je nezbytné se v odůvodnění mj. vypořádat s důvody, pro které je ustanovení zástupce realizováno ve vztahu k objektivně zjištěnému skutkovému stavu. I v těchto případech musí správce daně vyjevit, o jaké skutečnosti se opíral a čím jsou tyto skutečnosti doloženy. Dále musí správní úvaha obsahovat důvody, které vedly k ustanovení právě dotyčného zástupce, jakož i formální podmínky pro jeho ustanovení (postup v případě uděleného souhlasu se zastupováním, příp. nesouhlasu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek (§ 109 daňového řádu). Proti tomuto rozhodnutí se zastoupené daňové subjekty nemohou odvolat (§ 30 odst. 2 daňového řádu).



Příklad Správce daně zjistil, že u právnické osoby ABC, s. r. o., které ustanovil z důvodu vymazání jediného jednatele z obchodního rejstříku, a tím neexistence osoby způsobilé za ni jednat, zástupce, došlo ke změně situace, neboť valnou hromadou společnosti byl jmenován nový jednatel. Za tohoto stavu věci pak okolnosti, pro které byl zástupce ustanoven, pominuly a jsou zde dány důvody pro jeho zrušení. Rozhodnutí lze vydat jak na návrh ustanoveného zástupce, tak i zastoupeného, jakož i z úřední povinnosti.

51


3.7

Rozhodnutí o zrušení ustanovení zástupce

[§ 26 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... ROZHODNUTÍ Shora uvedený správce daně rozhodl na základě návrhu ................ (identifikace osoby zúčastněné na správě daní) ze dne ................ čj. ................ [z moci úřední podle ust. § 26 odst. 5 a), b), c), d)] zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), takto: Varianta 1 – aplikovaná v případě návrhu osoby zúčastněné na správě daní: Návrhu se vyhovuje a ustanovení zástupce ................ (identifikace zástupce) založené rozhodnutím ................ (uvedení příslušného orgánu FS, který rozhodnutí vydal) čj. ................ ze dne ................ se ruší ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Varianta 2 – z moci úřední: Ustanovení zástupce ................ (identifikace zástupce) založené rozhodnutím ................ (uvedení příslušného orgánu FS, který rozhodnutí vydal) čj. ................ ze dne ................ se ruší ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: Poznámka: Obdobně, jak bylo uvedeno v rozhodnutí o ustanovení zástupce, tak i v těchto případech je nezbytné se mj. vypořádat s důvody, pro které

52

3 ZASTUPOVÁNÍ

je ve vztahu k objektivně zjištěnému skutkovému stavu původní ustanovení zástupce rušeno. I v těchto případech musí správce daně vyjevit, o jaké skutečnosti se opíral a čím jsou tyto skutečnosti doloženy. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§ 26 odst. 5 daňového řádu). Poznámka: Pouze v případě, kdy je rozhodováno na základě návrhu na zrušení zastoupení a tomuto návrhu se nevyhoví, je třeba, aby součástí poučení bylo poučení o opravném prostředku, který je v této situaci připuštěn. V tomto případě bude poučení následující: Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek (§ 109 daňového řádu).


3.8


Rozhodnutí o vyloučení odborného konzultanta

[§ 31 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce (odborný konzultant): ....................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ......................................................................................

53


ROZHODNUTÍ o vyloučení odborného konzultanta Shora uvedený správce daně rozhodl podle ust. § 31 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), takto: Odborný konzultant ................ (identifikace) se vylučuje z jednání konaného před správcem daně dne ................ (účinky nastávají okamžikem doručení rozhodnutí). Odůvodnění: V daném případě se jedná o jednu ze situací, kdy je důkazní břemeno překlopeno na správce daně, na kterém je, aby prokázal naplnění podmínek pro vyloučení odborného konzultanta, a to v rozsahu požadovaném v ust. § 31 odst. 2 d. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek (§ 109 daňového řádu).



Komentář: Fyzická osoba může jednat v rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti a v této souvislosti i činit při správě daní příslušné právní úkony. U jednání jménem právnické osoby primární úlohu sehrává statutární orgán, přičemž u právnických osob, které tento orgán nemají, zvláštní právní úprava stanoví, kdo je oprávněn jednat jejich jménem. Osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby může pověřit např. osobu z řad zaměstnanců nebo jinou osobu, která vykonává činnosti právnické osoby, aby tyto osoby jednaly jejím jménem před správcem daně. Se správcem daně by měla jednat pouze jedna osoba způsobilá k příslušnému jednání, a proto je právnické osobě uložena povinnost určit tuto osobu, která bude v konkrétní daňové věci jednat jejím jménem. Pokud ani na výzvu nedojde k určení

54

3 ZASTUPOVÁNÍ

příslušné osoby, umožňuje se správci daně tuto osobu stanovit z moci úřední. Obdobná situace jako u právnických osob může nastat i u podnikajících fyzických osob, kdy podnikatel pověřuje určitou osobu ke všem úkonům při činnosti. Zákon uvádí obecný výčet forem zastoupení s tím, že jednotlivá specifika jednotlivých forem zastupování jsou dále upravena. Přesto má správce daně oprávnění jednat s daňovým subjektem přímo bez ohledu na existenci zastoupení. V určitých případech, avšak pouze při naplnění některého z taxativně vymezených důvodů, např. v případě, kdy nedošlo k ustavení opatrovníka (tedy zákonného zástupce) soudem, též může ustanovit daňovému subjektu zástupce z moci úřední, ale jen za předpokladu, pokud existuje předchozí souhlas se zastupováním. V opačném případě lze ve spolupráci s Komorou daňových poradců ČR ustanovit zástupce z řad daňových poradců tak, aby byla zajištěna garance profesionality. U ustanoveného zástupce musí být zajištěna garance, že jde o osobu, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Zastupování ustanoveným zástupcem by mělo být opatřením na přechodnou dobu a výlučně jen pro účely a potřeby správy daní, a proto je upravena možnost pro ustanoveného zástupce i zastoupeného navrhnout nebo z moci úřední zrušit zastupování v případě, že pominuly důvody pro zastupování nebo jsou k tomu důvody, které správce daně shledá jako závažné. Daňový subjekt a další osoby zúčastněné na správě daní mají možnost nechat se zastupovat zmocněncem, kterého si zvolí. Vznik smluvního zastoupení a jeho rozsah je dán plnou mocí udělenou zmocnitelem. Účinky plné moci vůči danému správci daně nastanou v momentě, kdy se s ní správce daně má možnost seznámit (plná moc je vůči němu uplatněna), přičemž její akceptaci zmocněncem již zákon nevyžaduje, ale z praktických důvodů je v praxi poměrně často tento postup akceptace využíván. Plná moc je účinná i po změně místní příslušnosti vůči novému správci daně, jakož i vůči správci daně, který provádí dožádané úkony. Stejně tak je účinná vůči správcům daně, kteří vedou dané řízení, tj. především pro jednání před odvolacím orgánem. Pokud by se zmocnitel chtěl od tohoto obecného pravidla odchýlit a připustit zmocněnce pouze k jednání před správcem daně prvního stupně, bylo by zapotřebí toto jednoznačně vyjádřit v udělené plné moci. Na zmocniteli je, aby rozsah zmocnění vymezil dostatečně konkrétně, aby nemohlo dojít k nejasnostem. Zmocnění proto může být uděleno ke konkrétnímu úkonu, více úkonům, pro určité řízení (ať už dílčí, jako je např. odvolací řízení, nebo celý komplex, který představuje pojem daňové řízení). Lze učinit i generální zmocnění (neomezené), které zmocněnci umožní činit za daňový subjekt všechny potřebné úkony u správce daně, kde je plná moc uplatněna. Daňovým subjektům, kterým vznikla jedna společná daňová povinnost (viz § 30 d. ř.), zákon stanoví zvolit si jednoho společného zmocněnce pro účely daňového řízení, tedy zástupce, na základě plné moci, který bude se správcem daně o této daňové povinnosti jednat. Pokud tak neučiní ani na výzvu, ustanoví jim společného

55


zástupce správce daně sám. Toto rozhodnutí se doručuje pouze společnému zástupci, který má právo podat proti němu řádný opravný prostředek. Daňové subjekty, které jsou na základě tohoto rozhodnutí zastoupeny, správce daně pouze neformálním způsobem vyrozumí, bez jejich možnosti se proti ustanovení bránit. I v tomto případě pro ustanovení společného zmocněnce platí obecná podmínka vyplývající z § 26 odst. 2 d. ř., tedy nutnost předchozího souhlasu zástupce. Ke zlepšení postavení daňového subjektu je zaveden institut odborného konzultanta jako nového typu osoby zúčastněné na správě daní, která má zajistit pomoc DS, popř. jeho zástupci, v jednání před správcem daně, zejména o odborných otázkách. Mělo by jít o specializovaného odborníka, přičemž by dotyčný svou odbornost nemusel zvlášť prokazovat. Důležitou skutečností je, že odborný konzultant není zástupcem DS. Jeho účast slouží DS či jeho zástupci pro konzultaci otázek, k nimž nemá dotyčný potřebné znalosti. Odbornému konzultantovi nejsou však přiznána procesní práva, jaká má DS, neboť ta přísluší DS či jeho zástupci. Odborný konzultant může být vyslechnut jako svědek, pokud se ukáže, že jeho výpověď může přinést relevantní důkaz. Obecně je odborný konzultant považován za třetí osobu. Z judikatury: rozsudek NSS ze dne 23. 12. 2004, čj. 7 Afs 108/2001-60, www.nssoud.cz Je-li v plné moci výslovně uvedeno, že je udělena i jako zvláštní plná moc k jednání konkrétního dne, nemůže se jednat o neomezenou plnou moc, i když obsahuje obecnou část zmocňující advokáta k zastupování ve všech právních věcech. rozsudek NSS ze dne 19. 1. 2005, čj. 2 Afs 70/2004-75, www.nssoud.cz Byla-li plná moc udělena pouze pro zastupování v odvolacím řízení, nelze ji považovat za plnou moc pro celé řízení. rozsudek NSS ze dne 24. 2. 2005, čj. 7 Afs 10/2005-86, www.nssoud.cz ZSDP rozlišuje zastoupení na základě neomezené a omezené plné moci (§ 10 odst. 3 ve spojení s § 17 odst. 7 tohoto zákona). Pod omezenou plnou mocí je nutno chápat pouze takovou, která má přesně vymezený rozsah zmocnění. Ve všech dalších případech konstruuje § 10 odst. 3 ZSDP právní fikci neomezené plné moci. Aby mohla být plná moc považována za omezenou, je nutné, aby v ní byly přesně specifikovány úkony, které je zmocněnec oprávněn vykonat, tedy např. nahlédnout do spisu, sepsat odvolání apod. Jestliže je však rozsah plné moci vymezen tak, že zástupce je zmocněn ve věci daňového řízení ohledně určitých platebních výměrů, je nutné takovou plnou moc posuzovat jako neomezenou, neboť na jejím základě může zmocněnec v konkrétním daňovém řízení konat veškeré úkony. rozsudek NSS ze dne 12. 6. 2007, čj. 1 Afs 39/2006-79, www.nssoud.cz Vymezí-li daňový subjekt v daňovém řízení rozsah zmocnění zvoleného zástupce „zastupováním ve věci platebního výměru na DPH“, označeného dále konkrétními údaji o názvu správce daně, datu vydání platebního výměru, číslu jednacím a demonstrativním

56

3 ZASTUPOVÁNÍ

výčtem předpokládaných úkonů, jde o neomezenou plnou moc (§ 10 odst. 3 poslední věta ZSDP). rozsudek NSS ze dne 20. 3. 2009, čj. 2 Afs 115/2008-51, www.nssoud.cz Ze zákonné dikce citovaných ustanovení je zřejmé, že plná moc je omezená pouze tehdy, má-li přesně vymezený rozsah zmocnění. V ostatních případech konstruuje daňový řád (§ 10 odst. 3 ZSDP) domněnku neomezené plné moci. Omezená plná moc musí obsahovat přesně specifikované úkony, které je zmocněnec oprávněn vykonat, např. nahlédnutí do spisu, sepsání odvolání, apod. V daném případě je udělena plná moc k zastupování v rámci jednání s Finančním úřadem ve Zlíně. Toto zmocnění neobsahuje žádné pokyny pro vykonávání plné moci, ani přesně specifikované úkony, které je zmocněnec oprávněn vykonávat, což by ve světle rozsudku rozšířeného senátu NSS čj. 1 Afs 39/2006-81 bez dalšího znamenalo, že je třeba tuto plnou moc kvalifikovat jako neomezenou. Tak tomu však v posuzovaném případě není. Rozsah plné moci je totiž vymezen tak, že zástupce je (sice) v blíže nespecifikovaném řízení zmocněn ke všem úkonům podle § 10 odst. 3 ZSDP, tyto úkony však může podle zmocnění vykonávat toliko před konkrétním správcem daně, kterým je Finanční úřad ve Zlíně. Je-li zástupce zmocněn pouze k jednání před finančním úřadem, lze z toho vyvodit, že jeho zmocnění je omezeno věcně (tj. může jednat pouze v záležitostech, které spadají do působnosti finančního úřadu). Dále je zástupce omezen i instančně, neboť nemůže již jednat vůči nadřízeným orgánům finančního úřadu; to implikuje i omezenost časovou. Ačkoliv nejsou v předmětné plné moci přesně vyjmenovány právní úkony, ke kterým by byl zástupce zmocněn, lze dospět k závěru, že rozsah těchto právních úkonů zástupce je přesně vymezen oblastí, v níž může zástupce jednat; daňový řád navíc nevyžaduje přesnou definici jednotlivých úkonů, ale přesné vymezení rozsahu. V tomto smyslu je nutné posoudit plnou moc udělenou žalobcem jako omezenou. Jiný postup by zřejmě odporoval logice věci: pokud by byla tato plná moc posouzena jako moc neomezená, znamenalo by to, že zástupce má právo za zmocnitele jednat v celém daňovém řízení, které v sobě nepochybně zahrnuje i řízení odvolací (před finančními ředitelstvími). Zmocnitel však k takovému jednání zástupce nezmocnil, a pokud by zástupce přece jen s finančními ředitelstvími jednal, bylo by to v rozporu s udělenou plnou mocí (jednání ultra vires) s odpovědnostními následky pro zástupce. Právní názory uvedené v usnesení rozšířeného senátu čj. 1 Afs 39/2006-81 a v rozsudku čj. 1 Afs 61/2006 tedy vedle sebe mohou existovat, neboť hodnocení charakteru plné moci v každém z nich vycházelo z jiné formulace zmocnění. rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2009, čj. 8 Afs 46/2009-46, www.nssoud.cz Dne 30. 11. 2006 stěžovatel udělil daňovému poradci, Ing. D. F., plnou moc označenou jako „plná moc omezená“ s tím, že uděluje tuto plnou moc „v rozsahu práv a povinností podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního, správního řádu, správy daní a poplatků jako zvláštní – omezenou plnou moc k zastupování před správcem daně ve věci kontroly zahájené dne 31. 3. 2006 na daň z příjmu právnických osob a DPH, pod

57


čj. 68582/06/384931/1258“. Téhož dne stěžovatel udělil obsahově identickou plnou moc rovněž označenou jako „plná moc omezená“, a to „jako zvláštní – omezenou plnou moc k zastupování před správcem daně ve věci kontroly zahájené dne 31. 8. 2006 na DPH, protokolem o ústním jednání čj. 160099/06/384932/7067“. Konečně dne 14. 3. 2007 stěžovatel udělil stejné osobě plnou moc také označenou jako „plná moc omezená“, a to „jako zvláštní – omezenou plnou moc k zastupování za společnost ke všem úkonům za společnost a jménem společnosti před správcem daně s výjimkou podávání řádných daňových přiznání“. Dle § 10 odst. 3 ZSDP a contrario nemůže být plná moc, která neobsahuje přesné určení jejího rozsahu, např. výčet úkonů, k nimž je zmocněnec oprávněn, ani směrnice či pokyny k jejich provedení ve smyslu nálezu ÚS sp. zn. I. ÚS 433/01 omezenou plnou mocí. Plné moci udělené dne 30. 11. 2006 byly výslovně vázány na daňové kontroly prováděné správcem daně u stěžovatele. Jednalo se tedy o plné moci speciální, které opravňovaly zmocněnce pouze k realizaci úkonů (jinak nespecifikovaných, tedy všech) v rámci prováděných daňových kontrol. Plná moc udělená stěžovatelem dne 14. 3. 2007 je naopak plnou mocí všeobecnou, protože byla udělena pro všechny úkony před správcem daně s výjimkou podávání daňových přiznání.

58

4

Lhůty v daňovém řízení

[§ 32 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád]

§ 32 Určení lhůty k provedení úkonu (1) Správce daně stanoví osobě zúčastněné na správě daní rozhodnutím lhůtu pro úkon při správě daní, pokud je toho třeba a pokud ji nestanoví zákon. (2) Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. (3) Pokud správce daně ukládá rozhodnutím povinnost, ke které se stanovená lhůta váže, musí být v poučení tohoto rozhodnutí obsaženy i právní důsledky nedodržení této lhůty; pokud jde o lhůtu kratší než 8 dnů, musí být rovněž odůvodněna délka této lhůty, a to i v případě, že se rozhodnutí jinak neodůvodňuje. § 33 Počítání času (1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. (2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. (3) Lhůta stanovená dobou kratší než jeden den se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. (4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu kratší než jeden den. § 34 Běh lhůty pro správce daně Pokud je den, kdy osoba zúčastněná na správě daní učinila podání, dnem počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo pokud je počátek běhu lhůty od tohoto dne odvozován, běh lhůty se staví ode dne vydání rozhodnutí, kterým správce daně vyzývá osobu zúčastněnou na správě daní k součinnosti, do pátého pracovního dne ode dne, kdy dojde k požadované součinnosti.

59


§ 35 Zachování lhůty (1) Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty a) učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně, b) podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně, c) podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně, na technické zařízení správce daně nebo na technické zařízení společné pro několik správců daně (dále jen „technické zařízení správce daně“), d) podána datová zpráva do datové schránky5 věcně a místně příslušného správce daně. Jde-li o lhůtu určenou dobou kratší než jeden den, je tato lhůta zachována, je-li požadovaný úkon učiněn před jejím uplynutím. (2) Nebyl-li úkon učiněn u věcně a místně příslušného správce daně, je lhůta zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněn tento úkon u nadřízeného správce daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně. (3) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. § 36 Prodloužení lhůty (1) Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím; za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon. (2) Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší. (3) Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty. (4) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (5) Lhůtu nelze prodloužit, jde-li o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva. (6) Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. § 37 Navrácení lhůty v předešlý stav (1) Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna požádat správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav.

60

4 LHŮTY V DAŇOVÉM ŘÍZENÍ

(2) Správce daně povolí ze závažného důvodu navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně v předešlý stav, pokud před podáním žádosti lhůta již uplynula, a nově stanoví den jejího uplynutí. (3) Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav musí být podána do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty. (4) Navrácení lhůty v předešlý stav nelze povolit, pokud od posledního dne zmeškané lhůty uplynul více než 1 rok, nebo pokud jde o lhůtu a) pro stanovení daně, b) pro placení daně, nebo c) pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení. (5) V případě, že je žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav vyhověno, rozhodnutí se neodůvodňuje.

Příklad Za účelem ověření skutečností, které jsou rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně, vyšlo v průběhu vedeného řízení najevo, že je nezbytné opatřit účetní doklady od obchodního partnera DS. Bylo zjištěno, že tyto jsou uloženy u osoby, která mu zpracovává účetnictví. Z tohoto důvodu je uvedená osoba vyzvána ke splnění povinnosti předložit zmíněné doklady (výzva musí být i ve vztahu k rozsahu požadovaných dokladů natolik konkrétní, aby mohla být řádně splněna). Nicméně osoba, která má uvedenou povinnost splnit, má za to, že lhůta ke splnění je pro ni nereálná, a proto žádá správce daně o její prodloužení.

4.1

Žádost o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků

[§ 36 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název útvaru orgánu FS (adresa) .................................................................. Žádost o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků Včerejšího dne ........................ jsem obdržel rozhodnutí správce daně čj. ................ , kterým jsem byl vyzván k předložení účetních dokladů daňového subjektu pana ................ , kterému zpracovávám účetnictví. Lhůta pro splnění této povinnosti mne byla stanovena v délce deseti dnů od doručení výzvy.

61


Vzhledem k tomu, že zítra nastupuji do nemocnice k plánovanému lékařskému zákroku, po kterém se počítá asi se 14denní rekonvalescencí, nejsem schopen vyhovět požadavku ve stanovené lhůtě. Žádám tímto o její prodloužení, a to o tři týdny.

V .............................. dne ................ František Holý Potoční 11, Domažlice Přílohy: sdělení lékaře

4.2

Rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků – kladné

[§ 36 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... R O Z H O D N UT Í o prodloužení lhůty Finanční úřad pro ........................... rozhodl podle ust. § 36 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), ve věci žádosti příjemce rozhodnutí ................ (identifikace osoby)

62

4 LHŮTY V DAŇOVÉM ŘÍZENÍ

ze dne ................ o prodloužení lhůty pro ................ (identifikace stanovené povinnosti, např. předložení dokladů, vyjádření k odvolání atd.) stanovené rozhodnutím/výzvou výše uvedeného správce daně čj. ................................ ze dne ................ takto: lhůta stanovená rozhodnutím – výzvou čj. ................ ze dne ................ k ................ (např. předložení dokladů, vyjádření, záznamů atd.) se prodlužuje do ................ Odůvodnění: Např.: Dne ................ vydal správce daně rozhodnutí daně čj. ................ , kterým vyzval ................................... (koho – identifikace osoby) k předložení účetních dokladů, a to konkrétně ................ daňového subjektu pana ................................... , kterému zpracovává účetnictví, když na základě místního šetření správce daně bylo zjištěno, že uvedené doklady se nacházejí právě u příjemce rozhodnutí. Lhůta pro splnění této povinnosti byla příjemci rozhodnutí stanovena v délce deseti dnů od doručení výzvy. Doručení nastalo dne ................ , a to osobním převzetím rozhodnutí. Konec lhůty pro splnění povinnosti pak vychází na den ................ Na uvedenou výzvu reagoval příjemce rozhodnutí, a to ještě před uplynutím lhůty ke splnění uložené povinnosti s tím, že žádá o její prodloužení o tři týdny. Nemožnost splnění povinnosti ve stanoveném termínu vidí v tom, že nastupuje do nemocnice k plánovanému lékařskému zákroku, po kterém se počítá asi se 14denní rekonvalescencí, a není tudíž schopen vyhovět požadavku ve stanovené lhůtě. K žádosti bylo přiloženo sdělení lékaře MUDr. ................................... o nástupu do Fakultní nemocnice v Plzni. Správce daně přihlédl ke skutečnostem uvedeným v žádosti a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro její vyhovění, neboť za daných okolností nelze trvat na splnění povinnosti ve stanoveném termínu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o prodloužení lhůty koresponduje s podmínkami uvedenými v ust. § 36 odst. 1 daňového řádu, bylo žádosti vyhověno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 36 odst. 6 daňového řádu).



63


Příklad Daňový subjekt žádá o prodloužení lhůty k uplatnění opravných prostředků. V takovémto případě jsou důvody jím uváděné irelevantní, neboť lhůty k uplatnění např. opravných prostředků jsou dle d. ř. lhůtami propadnými. V těchto případech pak lze uvedený stav řešit jedinou možností, avšak pouze při splnění zákonných podmínek, a to institutem – navrácení lhůty v předešlý stav (viz dále).

4.3

Rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty – záporné

[§ 36 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] Název orgánu FS (adresa) ............................................................................. Název vyřizujícího útvaru orgánu FS (adresa) ............................................... Datum: ........................... čj.: .................................. Vyřizuje: .......................................................................................................... Tel.: ............................................ E-mail: ........................................................ ID datové schránky:......................................................................................... Označení příjemce: ......................................................................................... (adresa) ........................................................................................................... Identifikace příjemce: ...................................................................................... R O Z H O D N UT Í Finanční úřad pro ................................... rozhodl podle ust. § 36 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), ve věci žádosti ................................... (identifikace osoby) ze dne ................ o prodloužení lhůty pro ................ (identifikace stanovené povinnosti např. k podání odvolání atd.) proti rozhodnutí ................ čj. ................ takto: žádost se zamítá. Odůvodnění: Poznámka: Kromě základních formálních náležitostí týkajících se logické struktury odůvodnění je pak stěžejní existence zákonné podmínky uvedené

64

Průvodce daňovým řádem

Recommend Documents