Právní postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Právní postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce

Autor:

Ludmila Nováková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Michal Mědílek

Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Dobříni, dne 27. 4. 2015

.…………………….. Ludmila Nováková

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Michalu Mědílkovi za odborné vedení, cenné připomínky, rady a konzultace, které mi při jejím zpracování poskytl.

Anotace práce Tato bakalářská práce se zabývá právním postavením jednatele ve společnosti s ručením omezeným. V souvislosti s vydáním zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku, se právní postavení jednatele upravilo a přineslo nové povinnosti. Velký důraz je kladen na výkon funkce jednatele s péčí řádného hospodáře tzn. s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Velmi výrazná je změna ve vztahu jednatele ke třetím osobám. Nově je upravena společenská smlouva a odměňování jednatele. Zvláštní kapitola je věnována souběhu funkcí jednatel a zaměstnanec. Klíčová slova: Jednatel, povinnosti, společnost s ručením omezeným, smlouva

Annotation This thesis deals with the legal position of executive officer of a limited company. In connection with the Business Corporation Act and the new Civil Code, the legal position of executives officers revise and brought new responsibilities. Great emphasis is placed on the performance of the executive with due diligence ie. with the necessary loyalty, knowledge and care. Very significant is the change in relation of the managing director to third parties. Newly regulated company contract and remuneration of executives. A special chapter is devoted to the dual functions of executive and employee.

Keywords: executive officer, responsibilities, limited company, contract

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

Právní úprava společnosti s ručením omezeným ................................................................ 8 1.1

Právní forma společnosti s ručením omezeným v zákonech ....................................... 8

1.2

Zápis do obchodního rejstříku ..................................................................................... 8

1.3

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným..................................................... 9

1.3.1

Společenská smlouva/ zakladatelská listina ....................................................... 10

1.3.2

Základní kapitál a splnění vkladové povinnosti ................................................. 10

1.4

Orgány společnosti s ručením omezeným ................................................................. 11

1.5

Postavení společníků.................................................................................................. 12

Změny ve společnosti s ručením omezeným..................................................................... 15 2.1

3

Pojem jednatel společnosti s ručením omezeným ............................................................. 17 3.1

Způsobilost jednatele společnosti s ručením omezeným ........................................... 18

3.2

Vznik a zánik funkce jednatele .................................................................................. 19

3.2.1

Smlouva o výkonu funkce .................................................................................. 19

3.2.2

Zánik funkce jednatele........................................................................................ 20

3.3

4

Vybrané změny ve společnosti v souvislosti s novými zákony ................................. 15

Pracovní postavení jednatele a jeho odměňování ...................................................... 21

3.3.1

Působnost a povinnosti jednatele ........................................................................ 21

3.3.3

Zdravotní a sociální pojištění a daň ze závislé činnosti...................................... 22

3.4

Překážky v provozování činnosti jednatele ............................................................... 24

3.5

Odpovědnost jednatele ............................................................................................... 24

3.6

Trestní odpovědnost jednatele ................................................................................... 25

Právní postavení jednatele ................................................................................................. 26 4.1

Péče řádného hospodáře............................................................................................. 26

4.1.1

Pojem péče řádného hospodáře v legislativě – historicky .................................. 26

4.1.2

Význam pojmu péče řádného hospodáře ............................................................ 27

4.2

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře ............................................................... 29

4.2.1

Povinnost jednat s nezbytnou loajalitou ............................................................. 30

4.2.2

Povinnost jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi............................................ 31

4.3

Povinnost neporušit péči řádného hospodáře ............................................................. 32

4.4 Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti a dodržovat usnesení valné hromady ................................................................................................................................ 34 5

4.5

Povinnost zachovávat mlčenlivost ............................................................................. 34

4.6

Povinnost respektovat zákaz konkurence .................................................................. 35

4.7

Povinnost respektovat zákaz nekalé soutěže ............................................................. 36

4.8

Povinnost informovat ................................................................................................. 37

4.9

Povinnost podat insolvenční návrh ............................................................................ 37

5

Právní důsledky protiprávního jednání jednatele .............................................................. 40

6

Postavení jednatele v konkrétní společnosti s ručením omezeným .................................. 43 6.1

Popis vybrané společnosti s ručením omezeným ...................................................... 43

6.2

Změny ve vybrané společnosti a jejich právní úpravy............................................... 43

6.2.1

Právní úprava při založení společnosti ............................................................... 43

6.2.2

Právní úprava při změně v zákoně o obchodních korporacích ........................... 44

6.2.3

Jednatel a zaměstnanec vybrané společnosti v jedné osobě ............................... 44

6.3

Souběh funkcí zaměstnance a současně jednatele ..................................................... 44

6.3.1

Souběh funkcí zaměstnanec a jednatel podle obchodního zákoníku .................. 44

6.3.2

Souběh funkcí zaměstnanec a jednatel po 1. 1. 2014 ......................................... 45

6.3.3

Možnost souběhu funkcí..................................................................................... 46

6.3.4

Možnost řešení souběhu funkcí .......................................................................... 47

Závěr ......................................................................................................................................... 48 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 50 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 53

6

Úvod Téma pro svoji práci jsem si vybrala „Právní postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným“. Pracuji v top managementu společnosti s.r.o. se zdravotnickým zaměřením, jako zdravotník, a s jednateli společnosti jsem v denním styku. Jednatel ve společnosti s ručením omezeným má zákonem vymezená práva a povinnosti, které jsou nezbytné pro výkon funkce jednatele. Cílem mé práce je charakterizovat (vysvětlit) pojem jednatele ve společnosti s.r.o. a to z pohledu vzniku funkce jednatele, právního postavení jednatele ve společnosti a především povinností, které vyplývají ze zákonů pro jednatele. Pro zpracování mé práce jsem zvolila popisnou metodu. Svoji práci začínám popisem společnosti s ručením omezeným, jejím založením a vznikem zápisem do obchodního rejstříku. Dále vysvětluji, co je společenská smlouva či zakladatelská listina a jaký musí být základní vklad pro založení společnosti s ručením omezeným. Pro ucelení pohledu na společnost jako celek se pouze v základních bodech dotýkám orgánů společnosti. U pojmu společník se zaměřuji na jeho práva a povinnosti. Ve druhé části popisuji změny, které nastaly ve společnosti s.r.o. s přijetím nových zákonů – nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. V dalších částech se již zabývám pojmem jednatel. Rozebírám vznik a zánik funkce jednatele, jeho způsobilost k funkci jednatele, jeho povinnosti vůči společnosti, kterou řídí a způsob odměňování, který je závislý na spravování společnosti s péčí řádného hospodáře. Pojem „péče řádného hospodáře“ dosti podrobně vysvětluji, aby byla zřejmá jeho důležitost pro správné vedení společnosti. V následujících kapitolách zmiňuji dodržování dalších povinností vyplývajících z funkce jednatele. V páté části se dotýkám právních důsledků protiprávního jednání a odkazuji se na trestní zákoník. V závěru této části zdůrazňuji, že pokud jednatel bude jednat s péčí řádného hospodáře, bude využívat potřebných informací a bude loajální ke společnosti, pak se nemusí ničeho obávat. Zodpovědnost za naše činy nás provází celým životem. V poslední části popisuji v krátkosti vybranou společnost s ručením omezeným, jedná se o společnost mého manžela, protože zde dochází k souběhu funkcí jednatele a zaměstnance, navíc ještě společníka. Tuto problematiku pak rozvádím v následujících kapitolách a odkazuji se na výklad a názory právních znalců. 7

1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 1.1 Právní forma společnosti s ručením omezeným v zákonech Společnost s ručením omezeným je nejčastější forma obchodní společnosti zřizovaná malými a středními podnikateli. Právní forma se určuje při jejím zřízení. Úprava právní formy je nově obsažena v zákoně č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích (§§ 1 – 94 Hlava I. společná ustanovení a v §§ 132 – 242 Hlava IV. společnost s ručením omezeným) a z části v zákoně č. 89/2012 nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). NOZ upravuje v §§ 118 – 131 ustavení a vznik právnické osoby, základní náležitosti společenské smlouvy (zakladatelská listina, stanovy), v §§ 132 - 135 a 423 - 429 obchodní firmu, v §§ 136 – 137 a v § 429 sídlo firmy, v §§ 151 – 160 orgány právnické osoby, v §§ 161 – 167 jednání za právnickou osobu, v §§ 430 – 432 zastupování, v §§ 450 – 456 prokuru a zrušení a zánik a likvidace je určena v §§ 168 – 173 a §§ 185 – 209. O právní formě rozhodují zakladatelé právnické osoby a je vyjádřena v zakladatelské listině či společenské smlouvě. Pro obchodní společnosti platí, že vznikají až zápisem do obchodního rejstříku, tedy dnem zápisu.

1.2 Zápis do obchodního rejstříku Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo jiných osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon. Zákon stanoví, že obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Zápis do obchodního rejstříku je dvojí povahy – konstitutivní a deklaratorní. Deklaratorní jsou zápisy takových skutečností, jejichž účinky nastávají bez ohledu na to, zda a od kdy byly tyto skutečnosti v obchodním rejstříku zapsány. Konstitutivní neboli právotvorné jsou takové zápisy, bez nichž by nemohly nastat právní účinky zapisovaných skutečností, takže zápis takových skutečností je předpokladem jejich právních účinků navenek, vůči třetím osobám.1 Význam

obchodního

rejstříku

spočívá

v přístupnosti,

transparentnosti

a

je

zabezpečován především principem publicity. Každý má právo nahlížet do obchodního rejstříku, pořizovat si kopie, výpisky. 1

FALDYNA, F. Obchodní rejstřík – Pojem, podstata a účel obchodního rejstříku a řízení ve věcech obchodního rejstříku. Právní fórum. 2006, č. 1, s. 1.

8

Do obchodního rejstříku se vzhledem k společnosti s ručením omezeným zapisuje: firma a sídlo společnosti předmět podnikání právní forma právnické osoby identifikační číslo, které přidělí rejstříkový soud jméno a bydliště (nebo firma a sídlo) osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu jak jedná jménem právnické osoby a den vzniku (zániku) její funkce, jméno a bydliště prokuristy s uvedením způsobu jak jedná jménem právnické osoby, další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis. Z uvedeného vyplývá, že při svých podnikatelských činnostech se musí podnikatel označovat firmou. Je důležité, aby firmu uváděl přesně tak, jak je zapsána v obchodním rejstříku. Při nesprávném užívání názvu společnosti mohou vznikat vážné důsledky, např. v jednání před soudy. Název společnosti s ručením omezeným má hlavní název a dodatek, který specifikuje obchodní společnost, používá se „s.r.o.“ nebo „spol. s.r.o.“ nebo „společnost s ručením omezeným.

1.3 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným se zakládá jedním nebo více zakladateli. Dva a více zakladatelů zakládají společnost s.r.o. podepsáním společenské smlouvy. Jediný zakladatel, který může rovněž založit společnost s ručením omezeným, sepisuje zakladatelskou listinu. Společenská smlouva i zakladatelská listina musí mít formu veřejné listiny, tzn., že musí být vydána ve formě notářského zápisu. Srozumitelnější výraz by byl „úřední listina“, termín „veřejná“ působí dojmem, že je určena pro všechny. „Zvláštní postavení veřejných listin je odvozeno především od toho, že ve veřejné listině je obsažena veřejná víra, umožňující založení dobré víry v pravost a pravdivost takové listiny“.2 Zákon používá termín veřejná listina. „Společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků; pro tuto dohodu

2

JINDŘICH, Miloslav. Veřejné listiny-stěžejní úloha notářství. epravo.cz. [online]. 2010 [cit. 2015–04-08]. Dostupné z http://epravo.cz/top/clanky/verejne-listiny-stezejni-uloha-notarstvi-60963.html?mail

9

se vyžaduje veřejná listina. Stanoví-li tak společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady.3

1.3.1 Společenská smlouva/ zakladatelská listina Dle ust. § 146 ZOK obsahuje společenská smlouva či zakladatelská listina následující náležitosti: firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání nebo činnosti společnosti, určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, výši základního kapitálu a počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Při založení společnosti obsahuje smlouva také tyto údaje, které je možné po vzniku s.r.o. a splnění vkladové povinnosti ze zakládací smlouvy vypustit: vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro jejich splnění, údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou, učení správce vkladů a u nepeněžitých vkladů jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.4

1.3.2 Základní kapitál a splnění vkladové povinnosti Společnost s ručením omezeným je nejběžnější formou obchodní korporace. Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.5 Ručení společníků zaniká po splacení všech vkladů a zapsání do obchodního rejstříku.

3

Ust. § 147 odst. 1 ZOK Ust. § 146 ZOK 5 Ust. § 132 odst. 1 ZOK 4

10

Minimální výše vkladu společníka je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší.6 Výše základního kapitálu společnosti tak může být minimálně 1 Kč, to je možné jen u společnosti s jediným společníkem, maximum je tedy bez omezení. Minimální výše vkladu dopadá jak na peněžitý, tak na nepeněžitý vklad – tedy je-li nepeněžitý vklad oceněn pod 1 korunu, nemůže být použit. Absence údaje o výši vkladu ve společenské smlouvě je důvodem pro neplatnost společnosti podle § 92 odst. 2.7 Nepeněžitý vklad např. nemovitosti, akcie (ne služby ani práce), ocení znalec vybraný ze seznamu znalců, nemusí již být jmenován soudem, jako tomu bylo v obchodním zákoníku.8 Společnost s.r.o. je založena sepsáním notářského zápisu. Skutečný vznik s.r.o. je až zapsáním do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30%.9 Vkladové ážio je rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu, vyplývající ze znaleckého posudku a výší vkladu společníka. Společenská smlouva určuje lhůtu, do kdy musí být splněna vkladová povinnost, nejdéle však do pěti let od dne vzniku společnosti. Před vznikem společnosti přijímá a spravuje vklady správce vkladů jmenovaný společenskou smlouvou. Některé úkony, jako založit účet, sepsat nájemní smlouvu aj. může společnost ještě před zapsáním do obchodního rejstříku. Založení společnosti doprovází ještě další doklady např. ověřený souhlas vlastníkem s umístěním sídla firmy, čestné prohlášení a souhlas se zápisem do OR.

1.4 Orgány společnosti s ručením omezeným Valná hromada – je nejvyšší orgán společnosti. Všichni společníci jsou členy valné hromady. Valnou hromadu svolává jednatel společnosti nejméně jedenkrát za rok a do její působnosti patří např. rozhodování o změně společenské smlouvy, rozhodování o změně základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu, volba a odvolání jednatele a dozorčí rady (byla-li zřízena), rozhodování o zrušení společnosti likvidací, dále schvaluje rozdělení zisku, účetní uzávěrku atd. V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník. Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolá

6

Ust. § 142 odst. 1 ZOK ŚTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CÍLEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013, s. 281. ISBN 978-80-7400-480-3 8 Ust. § 143 odst. 1 ZOK 9 Ust. § 148 ZOK 7

11

valnou hromadu dozorčí rada, je-li zřízena.10 V jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady její společník. Jednatel – je statutárním orgánem společnosti, přísluší mu obchodní vedení společnosti. Společnost může mít jednoho jednatele nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak.11 Platí zákaz udělovat jednateli pokyny ohledně vedení společnosti. Jednatelé jsou uvedeni v obchodním rejstříku. Dozorčí rada – je nepovinný orgán, který může a nemusí být zřízen společenskou smlouvou. Pokud je dozorčí rada zřízena, působí jako kontrolní orgán - dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů společnosti, kontroluje návrh na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty aj. Zápis o zjištěných skutečnostech předává valné hromadě. Dozorčí rada je volena valnou hromadou. Funkce člena dozorčí rady je neslučitelná s funkcí jednatele.

1.5 Postavení společníků Společník má ve společnosti podíl, který je dán určitým vkladem. Vkladová povinnost patří mezi základní povinnosti společníka. Výše podílu je určena poměrem vkladu jednotlivých společníků vůči základnímu kapitálu. Má význam pro řízení společnosti i při rozdělování zisku. Jinou významnou povinností společníka je dle § 212 NOZ chovat se čestně a zachovávat vnitřní řád společnosti. U společnosti s ručením omezeným může společník pro společnost pracovat na základě pracovně-právního vztahu. Společník jako zaměstnanec pobírá mzdu, která je zdaňována jako příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Společníci mají vůči společnosti nejen práva, ale i povinnosti dané zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem.

10 11

Ust. § 183 ZOK Ust. § 195 odst. 1 ZOK

12

Práva společníků: právo na podíl ze zisku – společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích.12 právo na vypořádací podíl – vzniká, jestliže některý ze společníků končí ve společnosti a není ustaven právní nástupce. V tomto případě uvolněný podíl přechází na společnost. Podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu, se považuje za uvolněný podíl.13 Společnost prodá uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu. Společníci mají předkupní právo k prodávanému obchodnímu podílu. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se uvolněný obchodní podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů.14 právo na podíl na likvidačním zůstatku – ustavuje § 37 a § 38 ZOK, ale uskutečnění je závislé na hodnotě likvidačního zůstatku. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených nákladů.15 právo podílet se na řízení společnosti - uskutečňuje společník prostřednictvím své účasti na valné hromadě. právo na informace – Společník má právo na valné hromadě i mimo ní požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou;16 právo podat společnickou žalobu – jde o žalobu o náhradu újmy, kterou má právo podat společník jménem společnosti proti např. jednateli nebo členu dozorčí rady. Jedná se o případy, kdy člen orgánu společnosti jedná v rozporu s péčí řádného hospodáře a způsobí společnosti újmu, ustaveno v § 157 ZOK. minoritní práva – společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi 12

Ust. § 161 odst. 1 ZOK Ust. § 212 odst. 1 ZOK 14 Ust. § 213 odst. 1 ZOK 15 Ust. § 37 odst. 2 ZOK 16 Ust. § 155 ZOK 13

13

navržených záležitostí.17 Pokud ke svolání valné hromady nedojde do 1 měsíce, mohou ji svolat sami. Povinnosti společníků: vkladová povinnost, tzn. splatit vklad – výši vkladové povinnosti určuje společenská smlouva. Společník splní vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti.18 V případě prodlení nemá společník hlasovací právo. Také může být ze společnosti vyloučen, pokud tak rozhodne valná hromada. příplatková povinnost – Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek.19To znamená, že společník svým příplatkem přináší společnosti další zdroj financování, aniž by tento příplatek měl vliv na výši společníkova vkladu nebo na výši základního kapitálu. Společenská smlouva také určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit. zákaz konkurence – Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky.20 Nejen na jednatele. povinnost loajality – Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád.21 Míněno společenskou smlouvu. podílet se na úhradě ztráty - valná hromada rozhoduje o rozdělení podílu na zisku nebo úhradě ztráty společnosti za předchozí období (§ 161 odst. 4 ZOK).

17

Ust. § 187 odst. 1 ZOK Ust. § 150 odst. 1 ZOK 19 Ust. § 162 odst. 1 ZOK 20 Ust. § 199 odst. 4 ZOK 21 Ust. § 212 odst. 1 NOZ 18

14

2 Změny ve společnosti s ručením omezeným Změny ve společnosti s.r.o. jsou dány novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) je zkrácený název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Tento zákon z části nahradil obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Věnuje se především úpravě obchodních společností a družstev. Obchodní závazkové právo je obsaženo v NOZ, který nahrazuje občanský zákoník z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.). NOZ tvoří 3081 paragrafů a obsahuje řadu ustanovení, která se týkají podnikatelů, např. vymezení podnikatele, ustavení a vznik obchodní společnosti, zánik a likvidace, orgány, jednání a zastupování atd. Zákon o obchodních korporacích schválila poslanecká sněmovna 16. prosince 2011, senát 25. ledna 2012 a prezident republiky jej podepsal 20. února 2012. Účinnosti zákon, stejně jako nový občanský zákoník, nabyl 1. ledna 2014. Zákon o obchodních korporacích se dělí na 3 části s celkem osmi hlavami: Obchodní korporace (Hlava I- VI.) Ustanovení závěrečná a přechodná (Hlava I – II) Účinnost

2.1 Vybrané změny ve společnosti v souvislosti s novými zákony Dle § 777 odstavce 2 ZOK pokud obchodní korporace nepřizpůsobí do 6 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 30. 6. 2014, listiny podle odstavce 1 § 777 a nedoručí je do sbírky listin, bude rejstříkovým soudem vyzvána a bude jí ve výzvě dodatečně stanovena přiměřená lhůta ke splnění této povinnosti. Až po uplynutí této dodatečné lhůty soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. ZOK ukončil povinnost pro s.r.o. složit základní minimální kapitál 200 000 Kč – minimální symbolický vklad každého společníka po rekodifikaci, dle § 142 odstavce 1 ZOK, činí 1 Kč. Předpokládá se, že se tím zjednoduší zakládání s.r.o. pro živnostníky z hlediska financování. Oceňování nepeněžitých vkladů – nově není nutné za tímto účelem jmenovat znalce soudem, ale musí být veden v seznamu znalců. Dle § 142 odstavce 2 si znalce při

15

zakládání společnosti s.r.o. vybírá zakladatel společnosti a po jejím vzniku jednatel společnosti. Společenská smlouva dle § 146 odstavce 1 a 2 ZOK obsahuje nové náležitosti, např. určení druhů podílů každého společníka a s nimi spojených práv a povinností, označení podílů, určení počtu jednatelů, uvedení osoby znalce na ocenění nepeněžitého vkladu. Podíl společníka v s.r.o., nyní dle § 137 a § 138 ZOK, může být představován kmenovým listem (dříve obchodní podíl), který je považován za listinný cenný papír. Podíl ve formě kmenového listu se převádí rubopisem (dosud jen u a.s.), avšak není obchodovatelný na veřejném trhu. Společnost může vydat více kmenových listů, vydání není povinné, ale musí být upraveno ve společenské smlouvě. Kmenový list může být vydán pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena ani podmíněna. Převod podílu na jiného společníka či na třetí osobu – jedná se o změnu principu souhlasu, dříve byl souhlas valné hromady, nyní stačí souhlas některého orgánu společnosti; v případě převodu na třetí osobu, která není společníkem společnosti, vyžaduje souhlas valné hromady. Dle § 161 odstavec 3 může být podíl na zisku vyplácen bez souhlasu valné hromady, pokud je v zakladatelské smlouvě zřízen druh podílu s pevně stanovenou výší podílu na zisku. Povinné vytváření rezervního fondu již ZOK nevyžaduje. Zrušení zákazu řetězení – jedna a táž osoba může být jediným společníkem či zakladatelem libovolného počtu společností s ručením omezeným a zároveň společnost s.r.o. může být jediným společníkem či zakladatelem jiné společnosti s.r.o., se souhlasem všech. Zrušen je maximální počet 50 společníků, který byl limitován.22 Zákaz konkurence – se souhlasem všech společníků lze tento zákaz vyloučit.

22

Ust. § 105 odst. 3 ObchZ

16

3

Pojem jednatel společnosti s ručením omezeným Jednatel je statutární orgán společnosti. Jednatelem může být společník nebo jiná fyzická

osoba, která zastupuje danou společnost navenek, vůči třetím osobám. Jedná samostatně a osobně. Podle § 195 a § 196 ZOK realizuje jednatel jménem společnosti např. vnější vztahy, nebo má oprávnění uzavírat smlouvy. Jednatel také vykonává činnosti uvnitř společnosti, tzn., že řídí společnost, zabezpečuje obchodní vedení podniku včetně vedení účetnictví, vede seznam společníků, valné hromadě předkládá návrhy na rozdělení zisku, podává zprávu o podnikatelské činnosti společnosti, předkládá zprávu o stavu jejího majetku atd. Jednatelů může být jeden nebo jich může být více, přičemž počet jednatelů stanoví společenská smlouva. ZOK v ust. § 146 stanoví povinné náležitosti společenské smlouvy. Obsahem společenské smlouvy kromě počtu jednatelů je i určení způsobu jejich jednání za společnost. Ustanovení § 194 odst. 1 ZOK stanoví: Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Podle ust. § 44 odst. 5 ZOK platí Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektiv. Změna počtu jednatelů, je možná pouze změnou společenské smlouvy. Je-li více jednatelů, společenská smlouva určí způsob jednání jménem společnosti. Není-li způsob jednání určen, má oprávnění jednat jménem společnosti každý z jejich jednatelů samostatně.23 Rozhodování více jednatelů je upraveno v § 440 ZOK kde se říká, že kolektivní orgán rozhoduje většinou hlasů přítomných jednatelů, ledaže zakladatelská smlouva určí např. vyšší počet. Každý jednatel má 1 hlas. Pro běžná rozhodnutí určuje ZOK, že musí jít o rozhodnutí většiny hlasů, počítané z jakéhokoli počtu přítomných hlasů. Souhlasu všech jednatelů je zapotřebí u závažných rozhodnutí, která musí být konkrétně určena. Z § 158 odst. 3 NOZ vyplývá, že zakladatelské právní jednání může určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího. Každý jednatel má právo účastnit se na jednáních kolektivního orgánu tvořeného více jednateli. Podle § 159 odst. 2 NOZ Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho 23

DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností 1. vyd. Praha: Prospektrum spol. s.r.o. 1998, s. 211. ISBN 807175-064-6

17

při jeho neúčasti hlasoval. Za výběr náhradní osoby je však zodpovědný, protože však vybírá pouze z jednatelů, nehrozí velké nebezpečí. Záleží také na tom, jak se mu podaří zastupujícího jednatele ovlivnit pro určité hlasování. Náhradní osoba však musí jednat s péčí řádného hospodáře. Z jednání se pořizuje zápis, kde jsou mimo jiné uvedeni všichni přítomní jednatelé a je zaznamenáno i jejich hlasování jmenovitě. To je důležité zvláště při prokazování vzniklé škody, kdy se dohledává v zápisech, kdo byl přítomen, o čem se hlasovalo, jak kdo hlasoval atd. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která volí a odvolává jednatele. V ust. § 184 odst. 4 ZOK je stanoveno, že jednatel se vždy účastní valné hromady. Jednatel svolává valnou hromadu nejméně jednou za účetní období. Okamžitě a bez odkladu svolává valnou hromadu, jedná-li se o vážné důvody, např. společnosti hrozí úpadek nebo je-li ohrožen cíl vytyčený společností, atd. Na činnost jednatele pak dohlíží dozorčí rada, která působí ve společnosti jako kontrolní orgán. V ust. § 201 odst. 3 ZOK je uvedeno, že jednatel nemůže být členem dozorčí rady.

3.1 Způsobilost jednatele společnosti s ručením omezeným Jednatel může být fyzická osoba, která splňuje tyto podmínky: Dosažení 18 let věku, kdy se člověk stává zletilým.24 Je plně způsobilá k právním úkonům.25 Je bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl nepodmíněně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s podnikáním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.26 Na jejíž majetek nebyl vyhlášen konkurs, nebo na kterou byl zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku dle § 8 ŽZ.

24

Ust. § 30 NOZ Ust. § 46 ZOK. §152 odst. 2 NOZ. (Ust. § 6 ŽZ) 26 Ust. § 6 odst. 2 ŽZ 25

18

3.2 Vznik a zánik funkce jednatele Dle zákona o obchodních korporacích jmenuje jednatele valná hromada.27 První jednatelé jsou určeni na základě společenské smlouvy.28 Funkce jednatele nevzniká až zápisem do obchodního rejstříku, ale dnem jmenování.

3.2.1 Smlouva o výkonu funkce Pracovní vztah mezi společností a jednatelem upravuje smlouva o výkonu funkce v písemné formě, schválená valnou hromadou. Pokud není dodržena zákonem stanovená písemná forma, je smlouva neplatná.29 Ustanovení v § 59 odst. 3 ZOK stanoví, že Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. Zároveň ale ZOK v § 59 odst. 4 stanoví ve prospěch jednatele, že pokud nebude odměna sjednána ve smlouvě z důvodů překážek na straně společnosti nebo ji valná hromada neschválí ze stejného důvodu, odměna se bude určovat jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy. Smlouva o výkonu funkce jednatele obsahuje tyto náležitosti: vymezení všech složek odměn, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, určení výše odměny nebo způsob jejího výpočtu a její podoby, určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu pokud mohou být přiznány, a údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.30 Zákon o obchodních korporacích v § 61 odst. 2 stanoví, že plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo i jiné plnění schválené orgánem obchodní korporace se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak.

27

Ust. § 190 odst. 2 písm. c) ZOK Ust. § 146 odst. 1 ZOK 29 Ust. § 582 odst. 1 NOZ 30 Ust. § 60 ZOK 28

19

3.2.2 Zánik funkce jednatele Funkce jednatele může být ukončena z mnoha důvodů: Odvoláním Odstoupením Uplynutím doby, pokud byl zvolen na určité období Smrtí jednatele Ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům Dohodou Zánikem společnosti Vyloučení z důvodu insolvenčního řízení Ustanovení § 198 ZOK stanoví, že v případě zániku funkce jednatele z výše uvedených důvodů (smrt, odstoupení, odvolání) bez právního nástupce, je valná hromada povinna do jednoho měsíce zvolit nového jednatele. Pokud není jednatel zvolen valnou hromadou, může jednatele určit soud. Soud také může korporaci i bez návrhu zrušit nebo nařídit její likvidaci. V případě odstoupení jednatele ze své funkce nesmí tak učinit v době nevhodné pro společnost.31 Jednatel odstoupení oznámí valné hromadě. Pokud se nedohodnou jinak, jeho funkce končí měsíc od doručení oznámení. „Dobou k odstoupení nevhodnou může (ale podle konkrétních okolností nemusí) být např. to, že korporace čelí silné veřejné kritice, které se brání, a odstoupení z funkce bez vážného důvodu by mohlo být považováno jako oprávnění takové kritiky, apod. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví důvody, pro které lze z funkce odstoupit (a odstoupit tedy lze z jakéhokoliv důvodu), není nutné v odstoupení důvody uvádět“.32 Oznámení odstoupení může být provedeno jakoukoliv formou, např. oznámením na zasedání valné hromady nebo písemně zaslat na adresu společnosti. Oznámení by však nemělo být podána v rozporu s dobrými mravy.33 Vyloučení z důvodu insolvenčního řízení je popsáno v kpt. 4.8

31

Ust. § 59 odst 5 ZOK ŚTENGLOVÁ, I, HAVEL, B., CLIEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. Vyd. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 152. ISBN 978-80-7400-480-3 33 Ust. § 580 odst. 1 NOZ 32

20

3.3 Pracovní postavení jednatele a jeho odměňování 3.3.1 Působnost a povinnosti jednatele Působnost jednatele je založena na základě smluvního vztahu mezi jednatelem a společností. Ve smlouvě jsou uvedené povinnosti jednatele jak dovnitř společnosti, tak povinnosti navenek, vůči třetím osobám. Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení.34 Zároveň ale může jednatel požádat valnou hromadu o udělení pokynů týkajícího se obchodního vedení.35Ani v jednom případě nesmí být dotčena péče řádného hospodáře. Mezi povinnosti jednatele patří: Vedení evidencí a účetnictví – např. sestavení a zveřejnění roční uzávěrky vypracování výroční zprávy, zabezpečení trvalosti účetních záznamů, zakládání dokumentů do sbírky listin.36 Tuto činnost může jednatel delegovat na jiného odborníka. Pokud společnosti hrozí újma z této činnosti, je na jednateli, aby prokázal zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky. Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily. Vedení seznamu společníků – jednatel má povinnost přezkoumávat, zda nastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, a uložit provedení změny v obchodním rejstříku bez zbytečného odkladu.37 Zveřejnit rozhodnutí o snížení základního kapitálu, podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku apod. Svolávání valné hromady – jednatel svolává valnou hromadu nejméně jednou za rok.38 Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Uskuteční-li se valná hromada později než ve stanovené lhůtě, není společnost nijak sankcionována, nelze ovšem vyloučit odpovědnost členů statutárního orgánu, včetně případné odpovědnosti za škodu. Neuskuteční34

Ust. § 195 odst. 2 ZOK Ust. § 51 odst. 2 ZOK 36 Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví 37 Ust. § 197 ZOK 38 Ust. § 181 odst. 1 ZOK 35

21

li se však valná hromada v období dvou po sobě jdoucích let, je soud oprávněn takovou společnost zrušit a rozhodnout o její likvidaci. Termín a program valné hromady se oznamuje společníkům nejméně 15 dnů přede dnem konání a to písemnou pozvánkou. Jednatel musí svolat valnou hromadu, pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku. Neplnění těchto povinnosti může vést ke vzniku odpovědnosti za škodu tím vzniklou. Obchodní vedení společnosti. Ustanovení § 195 odst. 1 ZOK uvádí, že Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Obchodní vedení není zastupování společnosti. Zastupování je míněno ve vztahu k třetím osobám. Pojmem obchodní vedení chápeme řízení a organizování podniku uvnitř subjektu, řízení její činnosti, např. řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, rozhodování o podnikatelském záměru aj. ZOK v § 195 odst. 2 ale upozorňuje na to, že nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení. Jednatel má ale právo dle § 51 odst. 2 ZOK požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkající se obchodního vedení. Jednatel však musí jednat s péčí řádného hospodáře sladěného s pravidlem řádného podnikatelského úsudku, což znamená, že má jednatel vždy zvážit pokyny valné hromady a jejich dopad a popřípadě odmítnout je vykonat. Jednatel se dále stará o aktuálnost společenské smlouvy a při její změně vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží ji do sbírky listin obchodního rejstříku v aktuální podobě. K dalším povinnostem jednatele patří: péče řádného hospodáře, jednat v souladu se zájmy společnosti, zachovávat mlčenlivost, zákaz konkurence, povinnost podat insolvenční návrh, svolávání valné hromady, vedení seznamu společníků, povinnost informovat. Tyto povinnosti budou dále rozvedeny v kapitole č. 4 Právní postavení jednatele.

3.3.3 Zdravotní a sociální pojištění a daň ze závislé činnosti Odměny dle smluv podle ust. § 59 ZOK podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění i dani ze závislé činnosti. Společnost, která tyto odměny vyplácí, podléhá všem povinnostem podobně jako každý zaměstnavatel, tzn. povinnosti oznamovací, vykazovací a platební.

22

Zdravotní pojištění: Sazby odvodů: 4,5% - sraženo členovi statutárního orgánu 9,0% - odvod za společnost. Sazby jsou stejné jako u mezd. Základem pro výpočet je měsíční sjednaná odměna. Pokud je tato částka nižší jak 9 200 Kč (od 1. 1. 2015 minimální mzda), pojistné se vypočítá z této částky 9 200 Kč. Sociální pojištění: Sazby odvodů: 6,5% - sraženo členovi statutárního orgánu 25% - odvod za společnost Sazby jsou stejné jako u mezd. Základem pro výpočet je měsíční sjednaná odměna. Pokud je tato částka nižší jak 2 500 Kč v kalendářním měsíci, pak tato odměna pojistnému nepodléhá. Člen statutárního orgánu tudíž není z titulu odměny v tomto měsíci pojištěn nemocensky a ani důchodově. Sociální pojistné se odvádí ze základu, který je nižší než 1 277 328 Kč (maximální vyměřovací základ). Z odměny, která je vyšší než tento maximální vyměřovací základ se pojistné již neodvádí. Daň ze závislé činnosti: Odměna podléhá stejně jako mzda dani ze závislé činnosti v sazbě 15%. Základem pro výpočet daně je součet dosažené odměny a pojistného odváděného za společnost, tzv. superhrubá mzda. Pokud je jeho hrubá mzda vyšší než 48násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, podléhá tato část solidární dani, která činí 7%. Příjemce odměny může nebo nemusí podepsat Prohlášení k dani ze závislé činnosti, na jehož základě je mu uplatňována základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč, eventuálně další slevy. Příjemce odměny toto prohlášení může podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Vzhledem k výše uvedenému se doporučuje měsíční zúčtování odměny členů statutárních orgánů, nikoliv čtvrtletně nebo ročně.

23

3.4 Překážky v provozování činnosti jednatele Jak již bylo výše popsáno, nemůže být jednatelem fyzická osoba, která dle § 152 odst. 2 NOZ není plně svéprávná. Dle § 30 NOZ se člověk stává svéprávným dovršením 18 let věku nebo uzavřením manželství. Zánikem manželství se svéprávnost neztrácí. Jinou z podmínek je bezúhonnost.39 Další překážkou je fyzická osoba: na jejíž majetek byl vyhlášen konkurs nebo na kterou byl zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku, které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti ve stejném nebo podobném oboru, které bylo pozastaveno živnostenské oprávnění živnostenským úřadem. Osoba, která nesplňuje jedinou z výše uvedených podmínek, se jednatelem nemůže stát i když o tom již rozhodla valná hromada. Pokud jednatel v průběhu výkonu své funkce poruší jednu z výše uvedených podmínek, nemůže vykonávat funkci jednatele společnosti.

3.5 Odpovědnost jednatele Jednatel je ze své funkce zodpovědný za své činy. Zodpovídá se valné hromadě a společníkům, kteří vložili svůj majetek do společnosti. ZOK zpřísňuje odpovědnost jednatele tak, že pokud člen statutárního orgánu přivede společnost k úpadku, bude osobně odpovědný i vlastním majetkem. Jednatel současný, ale i bývalý jednatel ručí i za dluhy společnosti, které vznikly při špatném hospodaření, obchodním vedení. Pokud současný nebo bývalý jednatel věděl o hrozícím úpadku společnosti a neučinil nic k odvrácení hrozícího nebezpečí, je vyzván insolvenčním správcem vydat prospěch, který od společnosti získal z výkonu funkce jednatele za období 2 let zpátky před nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku. Jednatele, který byl dosazen, aby odvrátil hrozící nebezpečí, se to netýká.

39

Ust. § 6 odst. 2 ŽZ

24

3.6 Trestní odpovědnost jednatele Pokud jednatel při výkonu své funkce spáchá trestný čin, vztahuje se na něho trestněprávní odpovědnost. Jednatel se může dopustit mnoha činů. Především jde o majetkové a hospodářské činy, např. způsobení úpadku, zpronevěra, porušení povinnosti při správě cizího majetku, podvod, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele atd. Více v kpt. 5 Právní důsledky protiprávního jednání.

25

4

Právní postavení jednatele Statutární orgán, jednatel, vykonává všechny právní úkony jménem společnosti, kromě

těch, které jsou svěřeny valné hromadě, případně i dozorčí radě, je-li zřízena. Základní povinnosti jednatele při výkonu funkce: Péče řádného hospodáře Jednání v souladu se zájmy společnosti Dodržovat usnesení valné hromady Povinnost podat insolvenční návrh Zachovávat mlčenlivost Respektovat zákaz konkurence Respektovat zákaz nekalé soutěže Povinnost informovat Další povinnosti: zajistit vedení účetnictví, evidence společníků, svolávání valné hromady aj.

4.1 Péče řádného hospodáře 4.1.1 Pojem péče řádného hospodáře v legislativě – historicky Legislativní pojem péče řádného hospodáře byl původně včleněn do obchodního zákoníku zákon č. 513/1991 Sb. jeho novelou uskutečněnou zákonem č. 370/2001 Sb. před 14 lety, s účinností od 1. 1. 2001. Pojem péče řádného hospodáře můžeme nalézt již v Obecném zákoníku občanském z roku 1811. V § 1297 se říká, že každý, kdo má užívání rozumu, je schopen takového stupně píle a pozornosti, jakého může být použito při obyčejných schopnostech. Kdo tohoto stupně píle nebo pozornosti opomene, při činech, jimiž nastává zkrácení práv jiného, je vinen neopatřením. A v § 1299 téhož zákoníku stojí, že kdo bez nutnosti dobrovolně převezme jednání, jehož provedení vyžaduje zvláštních uměleckých znalostí nebo neobyčejné píle, dává tím najevo, že důvěřuje své nutné píli a potřebným neobyčejným znalostem; musí tedy státi za jejich nedostatek. Věděl-li však ten, kdo mu jednání

26

svěřil, o nezkušenosti jeho, nebo mohl-li při obyčejné neopatrnosti věděti, je zároveň posléze uvedený vinen nedopatřením.40

4.1.2 Význam pojmu péče řádného hospodáře Podle I. Štenglové platí, že: „pod pojmem péče řádného hospodáře si lze představovat takovou péči, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj vlastní majetek. Přitom nelze vyžadovat, aby člen představenstva byl odborníkem ve všech oblastech, které je třeba při obchodním vedení společnosti a jednání jejím jménem uplatňovat. Určitou odbornou kvalifikaci opravňující jej k přijetí funkce člena představenstva, která se však nemusí bezprostředně týkat předmětu podnikání společnosti, nepochybně mít musí. Součástí péče řádného hospodáře je ale i schopnost rozpoznat, které činnosti již člen činí či jiní členové představenstva nejsou schopni vykonávat či které potřebné znalosti a dovednosti nemají, a zajistit či poskytnout pro jejich výkon potřebné kvalifikované osoby. Kromě toho je podle našeho názoru, součástí péče řádného hospodáře i to, že člen představenstva dává při rozhodování v představenstvu přednost zájmům společnosti před zájmy společníka, který jej do představenstva vahou svých hlasů prosadil, a nenechá se při výkonu funkce tímto společníkem ovlivňovat.“ 41 Podle K. Eliáše platí, že „Pojem péče řádného hospodáře lze vymezit jako jakožto výkon vědomé rozhodovací činnosti na základě dostatečných informací, konané v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, opírající se o racionální základy, vykonávané odborně, po všech stránkách profesionálně.“42 NOZ v § 5 odst. 1 předpokládá, že ten, kdo se přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Z výše uvedeného vyplývá, že každý má jednat poctivě v právním vztahu a netěžit z protiprávní situace, kterou by vyvolal.

40

Wikizdroje. Obecný zákoník občanský 946/1811 ř.z. Cs.wikisource.org. [online]. 2012 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z cs.wikisource.org/wiki/Obecný_zákoník_občasnký 41 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 720. ISBN 978-80-7400-354-7 42 ELIÁŠ, K. Kurz obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 1998, s. 272.

27

Do péče řádného hospodáře tedy patří odborná úroveň a dále nezbytný loajální vztah ke společnosti. Loajalitu by měl jednatel prokázat také tím, že respektuje a chrání zájmy společnosti a splňuje povinnost nakládat s majetkem společnosti tak, aby nevznikla ztráta. Jednatel s výkonem funkce získává velkou důvěru společníků, protože přebírá péči o jejich majetek. Jednatel pak může mít tendence k rizikovějšímu jednání a může být v pokušení jednat více ve vlastním zájmu než v zájmu majitele. Jednatel má více informací o společnosti než majitel, který nemá stejný přístup k informacím. „Pojem péče řádného hospodáře lze vnímat jako míru kvality plnění všech povinností jednatele a také jako samostatnou právní povinnost, jejíž nedodržení má za následek založení právní odpovědnosti“.43 Od jednatele, který zodpovídá za řízení společnosti, se očekává samozřejmě vysoké pracovní nasazení a to nejen v pracovní době, ale i mimo ní, například návrat jednatele z dovolené v případě potřeby, neustálý kontakt se společností a zájem o dění ve společnosti i mimo pracovní dobu atd. To vše vyžaduje určitou míru profesionality a také zkušenost. Samozřejmě se nepředpokládá, že jednatel se svými odbornými znalostmi a zkušenostmi stačí na všechny problémy ve společnosti. Předpokládá se ale, že právě na základě jeho profesionality a zkušeností odhadne situaci, na kterou nestačí jeho odborné schopnosti a pověří jiného odborníka. K tomu existuje i následující rozhodnutí Nejvyššího soudu: „Postup člena představenstva akciové společnosti s péčí řádného hospodáře nepředpokládá, aby byl vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí ve statutárním orgánu, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku. Navíc péče řádného hospodáře zahrnuje i povinnost člena statutárního orgánu rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc.“44 Stává se, že jednatel stačí na určitou činnost, ale z nějakých důvodů ji přenechá jiným odborníkům nebo svým podřízeným. Pak je třeba, aby jednatel dodržel určité podmínky delegování, tzn. předat řádné instrukce, koordinovat je a zajistit kontrolu jejich práci. Tím se zbaví své povinnosti a částečně i odpovědnosti. Při tom je také velice důležité vybrat toho správného odborníka, podřízeného. V případě špatného výsledku práce při tomto delegování je pak na něm, aby prokázal, že věnoval všechnu požadovanou péči a že tedy za výsledek není 43 44

DĚDIČ, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář, III. Díl. Praha: Polygon 2002, s. 241.ISBN 80-7273-071-1 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 10. 2006 sp. zn. 5 Tdo 1224/2006

28

zodpovědný. Příkladem je společnost s.r.o. (ze starší doby), kdy společnost podala žalobu na svého jednatele za škodu, která jí vznikla zaplacením pokuty, kterou jí uložil finanční úřad za chybné vedení účetnictví. Jednatel, přestože zajistil kvalifikovanou účetní, byl viněn za porušení § 135 odst. 1 ObchZ. Nejvyšší soud judikoval, že „jednatel se zprostí odpovědnosti způsobenou porušením povinností uvedených v § 135 ObchZ, jestliže prokáže, že zajistil vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvoří pro výkon činnosti potřebné podmínky“.45 S péčí řádného hospodáře také souvisí péče o majetek společnosti a to nejen zabránit vzniku škody na majetku, ale povinnost majetek zhodnocovat a maximálně zvětšovat dle momentálních podmínek a možností.

4.2 Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře Tato péče je vymezena zákonem jako činnost, která je závislá v rozsahu celé své působnosti na dostatečných informací, konaní v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, konání na odborné úrovni a na profesionalitě osobnosti. V případném sporu, zda jednatel postupoval při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře, musí sám jednatel prokázat nepochybení. Jednat s péčí řádného hospodáře je upraveno zejména v NOZ takto: kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.46 Zákon o obchodních korporacích objasňuje, co znamená pojem pečlivost a potřebná znalost: Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.47 Pro výkon funkce jednatele společnosti tedy plynou tři základní požadavky pro jednání s péčí řádného hospodáře: jednat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. 45

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 1999 sp. zn. 29 Cdo 1162/99 Ust. § 159 odst. 1 NOZ 47 Ust. § 51 odst. 1 ZOK 46

29

Dalšími atributy péče řádného hospodáře dle ZOK jsou: podnikatelské rozhodování, dobrá víra, rozumný předpoklad, informované jednání, jednání v obhajitelném zájmu obchodní společnosti. Jsou-li při jednáních jednatele splněny tři základní výše uvedené podmínky, může být toto jednání označeno za jednání s péčí řádného hospodáře. Protože rozhoduje-li jednatel náležitě, informovaně a v zájmu společnosti, tedy loajálně, nemůže odhadnout všechna nebezpečí, která mohou vzniknout. Proto způsobí-li jednatel jakoukoli újmu či škodu společnosti, a jednal v dané situaci s péčí řádného hospodáře, nemůže nést všechna rizika plynoucí z podnikání. Jedná-li tedy někdo v rámci plnění své povinnosti obhajitelně rozumně a v zájmu korporace, jedna s pečlivostí řádného hospodáře, i kdyby toto jednání přineslo negativní efekt. Zákon zde jednoznačně preferuje zájem korporace před zájmem společníků. 48 Navíc se dle § 52 odst. 1 ZOK vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Před soudem ale nese jednatel, jako statutární orgán dle § 52 odst. 2, důkazní břemeno. Dle § 51 odst. 2 může člen statutárního orgánu požádat nejvyšší orgán obchodní korporace, tedy valnou hromadu, o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

4.2.1 Povinnost jednat s nezbytnou loajalitou Loajalita je základní povinností všech orgánů vůči společnosti. Konkrétně se hovoří o povinnosti neškodit společnosti, odvracet hrozící škody, aktivně podporovat cíle společnosti, nepomlouvat ji, preferovat zájmy společnosti před svými, účastnit se nutných změn ve společnosti pokud to naléhavě společnost vyžaduje, nezneužívat postavení ve společnosti.

48

Nakladatelství C.H.Beck. beck-online [online]. 2009-2015 [cit.2015-03-05]. Dostupné z https://www.beck-online.cz/bi/document-view.seam?dokumentId=nnptembrgnpwk5tlge...

30

Jednat loajálně znamená, že jednatel je povinen jednat v nejlepším zájmu společnosti a v její prospěch, nadřadit zájmy společnosti nad svými zájmy a zabránit jakémukoliv ohrožení společnosti. Je jasné, že žádný jednatel dopředu neodhadne riziko podnikání a všechny situace, které by mohly nastat. Proto je v podstatě na rozhodnutí soudu, zda v konkrétních situacích byla dodržena loajalita či nikoliv. Jednatel má povinnost dát společnosti veškerý svůj um, tj. své schopnosti a dovednosti. Pokud tak nečiní, ohrožuje společnost. V německé právní teorii se rozlišuje pět základních skupin povinností: povinnost nasazení ve prospěch společnosti, zákaz využívat zdrojů společnosti pro svůj vlastní prospěch, zákaz využití příležitosti společnosti pro svůj prospěch, řešení konfliktu zájmů, zákaz přijímání plnění od třetích osob za úkony učiněné z titulu funkce ve společnosti.49 K povinnostem jednatele a ostatních orgánů patří neodčerpávat zdroje společnosti k vlastní potřebě, uspokojení. Jako příklad je možné uvést používání služebního vozidla pro soukromé účely, využívání zaměstnanců pro soukromé účely atd. Naopak je povinností jednatele všechny obchodní příležitosti nabídnout společnosti, i když se netýkají oboru, ve kterém společnost podniká. V případě, že společnost ad hoc nemá dostatek finančních zdrojů, je povinností jednatele se pokusit najít způsob, jak je zajistit.

4.2.2 Povinnost jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi Zákon o obchodních korporacích účinný od 1. ledna 2014 výslovně upravil pravidlo podnikatelského úsudku. Jeho cílem je zajistit jednatelům, že při dodržení stanoveného postupu nebudou odpovědni za újmu, která v důsledku jejich jednání vznikla společnosti. Pravidlo podnikatelského úsudku má svůj původ v oblasti angloamerického práva pod názvem „business judgement rule", ale zná jej například i právo německé.

Pravidlo

podnikatelského úsudku je novinka v české legislativě, která předpokládá, že žádný manager společnosti nenese a ani nemůže nést absolutní zodpovědnost za rizika svého jednání. Proto jednatel, který jednal s patřičnými znalostmi a s potřebnou pečlivostí ve prospěch společnosti, nemůže a nebude odpovídat za výsledky svého jednání. Ani v případě, že by společnosti způsobil jakoukoli újmu. 49

ČECH, P. Péče řádného hospodáře a povinnost loajality. Právní rádce, 2007, č. 3, s. 13.

31

Pravidlo podnikatelského úsudku nelze použít v případě, že bylo prokázáno, že se jednatel nechoval ke společnosti loajálně. Jedná se o situace, kdy jednatel svým jednáním získá prospěch z výkonu své funkce. Zákon o obchodních korporacích v takovém případě zachovává převrácené důkazní břemeno. To znamená, že v případě sporu musí jednatel prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře. Nová právní úprava také omezuje reakci jednatelů, kteří zdůvodňují svá pochybení tím, že na danou funkci nestačí. To je pro případ, že jednatel příjme svoji funkci s vědomím, že na tuto činnost nemá odpovídající znalosti nebo praktické zkušenosti. Z toho jasně vyplývá, že nemůže funkci jednatele vykonávat s péčí řádného hospodáře.

4.3 Povinnost neporušit péči řádného hospodáře Porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře způsobuje statutární zástupce společnosti nemalé škody. Z tohoto důvodu je důležitý vznik právně závazkového vztahu mezi společností a statutárním zástupcem o náhradě škody. Vztah mezi těmito subjekty je vztahem obchodněprávním. Není podstatné, jestli si byl statutár vědom porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, ale rozhodující je, zda plnění povinností řádného hospodáře bylo vůbec v dané situaci možné. Ve sporných případech, kdy není zcela jasné, zda jednal s péčí řádného hospodáře, se má za to, že jednal s péčí řádného hospodáře. (kpt. 3. 2. 3 Péče řádného hospodáře). Jak již bylo výše popsáno, pro výkon funkce jednatele společnosti plynou tři základní atributy pro jednání s péčí řádného hospodáře: potřebné znalosti, pečlivost a loajalita ke společnosti. Pokud jednatel při výkonu funkce, k níž jsou potřeba výše popsané požadavky, neuplatní byť jen jeden z nich, jedná nedbale. Nový občanský zákoník stanoví: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.50 Nedbalostní zavinění je předpokladem pro vznik povinnosti k náhradě škody při porušení zákona. Dle NOZ platí: Způsobil-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné

50

Ust. § 5 odst. 1 NOZ

32

povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.51 Dále v NOZ stojí, že: Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tato zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.52 Důležité je ustanovení v § 159 odst. 1 NOZ v druhé větě, že v takovém případě by měl jednatel pro sebe vyvodit důsledky, to znamená, že není-li schopen plnit své povinnosti jednatele, odstoupí ze své funkce, popřípadě si osvojí nutné znalosti nebo získá potřebné informace. Dle § 52 odst. 2 ZOK je vždy na jednateli, aby sám prokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře. Z toho vyplývá, aby každý statutární orgán pečlivě schraňoval materiály, ze kterých vycházel ve svých rozhodnutích a mohl vždy dokázat, že jednal loajálně, v zájmu společnosti a dosti informovaně. Dokud to neprokáže, bude po něm společnost požadovat náhradu i v penězích. Z uvedeného vyplývá jako doporučení, aby jednatelé archivovali zápisy z různých jednání společnosti. V zápise by mělo být vždy uvedeno, jaká rozhodnutí byla přijata, jaké podklady pro přijetí rozhodnutí byly předloženy, jaké informace byly předány, zda byly k dispozici návrhy posuzovaných smluv, zda byly předloženy finanční analýzy, analýzy možných rizik atd. Tyto dokumenty mohou později sloužit jako důkazní prostředek pro dokázání plnění svých povinností. NOZ v § 159 upravuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře všem členům volených orgánů, ale také ukládá jejich odpovědnost vůči třetím osobám, věřitelům. V případě, že např. jednatel s.r.o. byl povinen uhradit vzniklou škodu v souvislosti s výkonem funkce, tuto škodu neuhradil a věřitel se nedomůže plnění závazků na korporaci, bude jednatel ručit věřitelům společnosti celým svým majetkem za splnění jejich závazků. Kdo příjme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodil z toho pro sebe důsledky.53

51

Ust. § 2911 NOZ Ust. § 2912 odst 2 NOZ 53 Ust. § 159 odst. 1 NOZ 52

33

4.4 Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti a dodržovat usnesení valné hromady Jednat v souladu se zájmy společnosti s ručením omezeným, dodržovat usnesení valné hromady a respektovat meze svých kompetencí patří k dalším povinnostem jednatele společnosti. Zákon o obchodních korporacích v § 195 odst. 2 zakazuje, aby kdokoli udílel jednateli pokyny rámci obchodního vedení společnosti. To platí i pro valnou hromadu. K povinnostem jednatele ve vztahu ke společnosti patří například povinnost informovat společníky o problémech a postojích společnosti, dát možnost nahlédnout jim do dokladů společnosti, svolat valnou hromadu v případě, že ztráta společnosti dosáhla poloviny výše základního kapitálu aj. Pokud jednatel nebude plnit výše popsané povinnosti, může tím zapříčinit vznik škody, za kterou v důsledku ponese sám odpovědnost. Jednatel může valnou hromadu požádat o pokyny pro další jednání. Jestliže by byl pokyn valné hromady v rozporu s právním předpisem, jednatel se jím nemusí řídit. Pokud by ale valná hromada přijala nepatřičný pokyn, který by nebyl v rozporu s právními předpisy, pak by jednatel neodpovídal za škodu tímto rozhodnutím způsobenou. V případě přijatého pokynu, který je v rozporu s právním předpisem a jednatel upozorní valnou hromadu na případnou škodu, která by tím vznikla a valná hromada na svém rozhodnutí trvala, pak jednatel nenese žádnou zodpovědnost.

4.5 Povinnost zachovávat mlčenlivost Další důležitá povinnost jednatele je zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti. Důvěrné informace jsou informace obchodního tajemství společnosti.

Jsou pro

společnost klíčová z hlediska fungování, protože představují určitou výhodu proti konkurenci. Obchodní tajemství je v právním smyslu věcí, jejímž majitelem je obchodní společnost a je chráněno ustanovením občanského zákoníku o ochraně vlastnictví v § 1040 – 1042. Jedná se o ochranu proti komukoli, kdo hodlá neoprávněně získat obchodní tajemství. Obchodní tajemství si společnost bedlivě chrání. Jsou to veškeré know-how, všechna technická a výrobní dokumentace, dále i marketingová strategie, fungování společnosti, podnikatelské záměry atd. Jednatel je vázán smlouvou o mlčenlivosti. Pokud by došlo k úniku důležitých informací jednáním jednatele, za způsobenou škodu by odpovídal společnosti.

34

Za důvěrné se nepovažují účetní závěrky společnosti, protože ty jsou již většinou přístupné v elektronické podobě ve sbírce listin na internetu. Povinnost mlčenlivosti není zcela úplná, protože by se nemohl rozvíjet obchodní styk. Povinnost mlčenlivosti samozřejmě neplatí, jestliže jsou podávány orgánům činným v trestním řízení nebo v řízeních před soudem.54

4.6 Povinnost respektovat zákaz konkurence Respektování zákazu konkurence je možnost, jak uchránit společnost před nežádoucími důsledky, kterou mohou vzniknout při neshodě zájmů mezi společností a jednatelem. Vzniká riziko, že jednatel může ve svůj prospěch využít znalosti a informace získané při výkonu funkce pro společnost. Zákon o obchodních korporacích stanoví v § 199 odst. 1, které činnosti nesmí jednatel bez svolení všech společníků provádět: podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako ve společnosti, ve které působí, nesmí vstupovat do obchodních vztahů s jinými společnostmi, zprostředkovávat nebo obstarávat obchody pro jiné osoby, účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. Platí podle § 199 ZOK odst. 2, že upozorní-li jednatel na jednu z výše uvedených činností při svém jmenování nebo i později písemně a získá souhlas všech společníků, má se za to, že činnost zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl upozorněn.55 Další omezení činnosti může být dle § 199 odst. 3 ZOK uskutečněno společenskou smlouvou se souhlasem všech společníků. „Ustanovení § 199 odst. 2 umožňuje v konkrétním případě zákaz konkurence pro konkrétního jednatele vyloučit. Přitom k takovému vyloučení není třeba ani rozhodnutí společníků (či valné hromady) – postačuje jejich mlčení“. 56

54

Ust. § 122 odst. 1 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Ust. § 199 odst. 2 ZOK 56 ŚTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CÍLEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. Vyd. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 388. ISBN 978-80-7400-480-3 55

35

Za porušení zákazu činnosti konkurence může společnost podle § 5 ZOK požadovat, aby ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v důsledku toto získal, anebo aby na ni převedl z toho vzniklá práva, ledaže to vylučuje povaha získaných práv; to platí obdobně pro každého jiného nabyvatele tohoto prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal v dobré víře.57 Rovněž společnost může po jednateli požadovat náhradu škody.

4.7 Povinnost respektovat zákaz nekalé soutěže Nekalá soutěž znamená nepoctivé jednání v konkurenci, které je v rozporu s dobrými mravy. Může způsobit újmu jiným konkurentům nebo spotřebitelům. Ke škodě ani nemusí dojít, stačí jen, že újma hrozí. Nekalá soutěž se zakazuje. Nový občanský zákoník v Oddílu 2 Nekalá soutěž v § 2976 odst. 2 vyjmenovává jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže. Patří sem: klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti závodu, výrobku nebo služeb jiného soutěžitele, podplácení, zlehčování, srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná, porušení obchodního tajemství, dotěrné obtěžování, ohrožení zdraví a životního prostředí. Mezi nejčastější nepoctivá jednání jednatele patří zejména podplácení. Nový občanský zákoník stanoví, že podplácením se rozumí jednání, jímž jednatel přímo či nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem, docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži.58 Jiným nepoctivým jednáním je např. porušování obchodního tajemství, kterým se rozumí jednání jednatele, který jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži.59 Za nekalostní jednání je možno považovat např. i tzv. odlákávání pracovníků apod. Společnost, jejíž práva byla nekalou soutěží porušena, dotčena či ohrožena, se může proti jednateli – rušiteli domáhat dle NOZ § 2988, aby se daného jednání zdržel, odstranil

57

Ust. § 5 odst. 1 ZOK Ust. § 2983 NOZ 59 Ust. § 2985 NOZ 58

36

závadný stav, poskytnul přiměřené zadostiučinění (toto může být poskytnuto i v penězích), nahradil vzniklou škodu a vydal bezdůvodné obohacení. Nebezpečí nekalé soutěže spočívá v poškození dobré pověsti společnosti nebo v ohrožení rozvoje a činnosti společnosti.

4.8 Povinnost informovat Jednatel má vůči společníkům povinnost informovat je na zasedání valné hromady o záležitostech společnosti a nechat je nahlédnout do dokladů, na vyžádání i mimo valnou hromadu. To platí i pro dozorčí radu, je-li zřízena. I zde platí, že neplnění této povinnosti může vést k nástupu odpovědnosti za škodu tím vzniklou. V § 155 ZOK se říká, že Společník má právo na valné hromadě i mimo ní požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou. Dále ZOK stanoví: Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b) je požadovaná informace veřejně dostupná.60 A dále V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud.61

4.9 Povinnost podat insolvenční návrh ZOK se snaží ochránit věřitele tím, že zvyšuje zodpovědnost jednatele za řádný výkon funkce. Pokud jednatel byl ve výkonu funkce v době vydání rozhodnutí o úpadku společnosti a pokud soud zjistí, že jeho výkon vedl k úpadku společnosti nebo přispěl ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů, bude vyloučen ze své funkce a dle § 63 odst. 1 nesmí po dobu 3 let vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli korporace nebo být osobou v obdobném postavení. ZOK v § 65 praví, že pokud jednatel během posledních 3 let před vyhlášením insolvenčního řízení opakovaně a závazně porušoval péči řádného hospodáře, může soud i bez návrhu rozhodnout o vyloučení jednatele z výkonu funkce.

60 61

Ust. § 156 odst. 1 ZOK Ust. § 156 odst. 2 ZOK

37

Zákon č. 182/2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „insolvenční zákon“) upravuje v § 1: a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, b) oddlužení dlužníka.62 O úpadek jde tehdy, jestliže je dlužník v platební neschopnosti, tzn., že nebude schopen včas a řádně splnit peněžité závazky vůči věřitelům. Podle § 3 odst. 1 je dlužník v úpadku jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.63 Insolvenční zákon řeší vypořádání případů, kdy dlužník již nemá dostatek majetku, aby uhradil své dluhy. Řešení by mělo být rychlé, bez zbytečného odkladu, kdy se o úpadku dozvěděl nebo dozvědět měl. Podle § 4 je způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení a) konkurs, b) reorganizace, c) oddlužení a d) zvláštní způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů.64 Včasné podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, zabrání zbytečnému prodlužování situace, kdy dlužník není schopen řádně dostát svým závazkům. Prodlužováním této doby se obvykle snižuje majetek dlužníka a tak se snižuje potenciální výnos k uspokojení pohledávek v neprospěch věřitelů. Povinnost podat návrh na zahájení insolvenčního řízení má jednatel společnosti. V § 5 jsou popsány zásady insolvenčního řízení:

62

Ust. § 1 insolvenční zákon Ust. § 3 odst 1 insolvenční zákon 64 Ust. § 4 insolvenční zákon 63

38

a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.65 Povinnost podat návrh na insolvenční řízení má jednatel společnosti a to bez zbytečného odkladu. Návrh musí podat bezprostředně po té, co se dozvěděl o hrozícím úpadku společnosti nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět. Dle § 97 odst. 2 insolvenční návrh musí být v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo v elektronické podobě jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky; jinak se k němu nepřihlíží.66 Jednatel, který nepodal insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo újmu, kterou mu tím způsobil. Navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit seznam majetku a seznam závazků, který musí podepsat jednatel a prohlásit, že je správný. Tuto povinnost mají i bývalí jednatelé, kteří ze své funkce odstoupili nebo se jí vzdali v posledních dvou měsících před podáním insolvenčního návrhu. Pokud jednatel nesplní tuto povinnost, může to znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“.

65 66

Ust. § 5 insolvenční zákon Ust. § 97 insolvenční zákon

39

5 Právní důsledky protiprávního jednání jednatele Nová právní úprava klade na jednatele společností vysoké nároky. Pokud se jednatel dopustí trestného činu, je za něj trestně zodpovědný bez ohledu na to, zda trestní zodpovědnost bude nést sama společnost. Může se jednat o majetkové a hospodářské trestné činy, např. způsobení úpadku, porušování povinnosti při správě cizího majetku, neoprávněné užívání cizí věci, podvod, zpronevěra, zvýhodňování či poškozování věřitele atd. Takové případy řeší trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Způsobení úpadku upravuje § 224 TZ. Kdo, byť z hrubé nedbalosti přivodí úpadek tím, že učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.67 Takového činu se může dopustit jednatel, když např. přijme nový závazek, přestože ví, že je společnost v úpadku. Ohrozí tak postavení věřitelů. Poškození věřitele je ustanoveno v § 222 TZ Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část svého majetku, písmeno b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného, c) zatíží věc, která je předmětem závazku nebo ji pronajme, d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, f) předstírá splnění závazku, nebo g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.68

67 68

Ust. § 224 odst 1 TZ Ust. § 222 odst. 1 TZ

40

Zvýhodnění věřitele upravuje § 223 TZ Kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok nebo zákazem činnosti.69 Zvýhodnění věřitele může spočívat v tom, že se věřiteli dostane plnění neodpovídající poměrnému a rovnoměrnému uspokojení a to na úkor ostatních věřitelů tím, že by chtěl zmařit uspokojení ostatních věřitelů. Pokud by uspokojil pouze jednoho věřitele (z více věřitelů) a odůvodnil by toto jednání předpokládaným získáním dalších prostředků na uspokojení ostatních věřitelů, nevzniká trestní odpovědnost. Porušování povinnosti při správě cizího majetku řeší § 220 a § 221 TZ Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (nejméně 25 000 Kč) bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Způsobí-li značnou škodu (do 500 000 Kč) nebo škodu velkého rozsahu (do 5 000 000Kč) hrozí mu přísnější tresty.70 Paragraf 221 se zabývá poškozením cizího majetku z hrubé nedbalosti.

Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, které řeší § 248 TZ V odstavci 1 se praví, že bude potrestán ten, kdo se při účasti v hospodářské soutěži dopustí: a) klamavé reklamy, b) klamavého označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklamy, h) porušování obchodního tajemství nebo i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí, a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžícím nebo spotřebitelům nebo opatří-li sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. Zneužití informace a postavení v obchodním styku upravuje § 255 TZ Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace, dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal pří výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na regulovaném trhu

69 70

Ust. § 223 odst. 1 TZ Ust. § 220 odst. 1 TZ

41

s investičními nástroji nebo na organizovaném trhu se zbožím, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.71 Pokud jednatel při výkonu své funkce jedná s péčí řádného hospodáře, využívá potřebných informací a je loajální ke společnosti, pak není důvod obávat se nově nastavených sankcí. V případě pochybení jedné z výše jmenovaných povinností ponese za to osobní odpovědnost a následky. Jednatel by měl hlavně sledovat, zda společnost není zadlužená a zda jí nehrozí úpadek. V případě neodvrácení hrozícího nebezpečí může dojít až k tomu, že za dluhy bude jednatel ručit celým svým majetkem. Při soudním sporu bude jednatel muset sám prokázat, že nepochybil.

71

Ust. § 255 odst. 1 TZ

42

Postavení jednatele s ručením omezeným

v konkrétní

6

společnosti

6.1 Popis vybrané společnosti s ručením omezeným Pro svoji bakalářskou práci s názvem „Právní postavení jednatele s.r.o.“ jsem si vybrala společnost s ručním omezeným – spol. s r.o., mého manžela a synů. Jedná se o firmu „TRIEN., s.r.o.“, se sídlem Stadická č. 1527, 413 01 Roudnice nad Labem, IČO 27273229. Společnost TRIEN, s.r.o. vznikla 17. 3. 2005, zapsáním v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka číslo 21823. Předmět podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách číslo 1 až 3 živnostenského zákona a projektová činnost ve výstavbě. Společnost s.r.o. se dělí na 3 části: strojírenskou, která provádí konstruktérské práce, přípravu a vypracování technických návrhů a výrobu strojů a zařízení pro výrobní účely, stavební, která se zabývá statikou, zakládáním staveb a projektováním výrobních budov i rodinných domů, automatizace a řízení, dodávání hardware a software pro výrobní stroje, a softwarů pro finanční transakce apod. Dlouhodobým cílem společnosti je vybudovat výrobní prostory, zvýšit počet zaměstnanců a pro vyrovnání výkyvů v zakázkách, mít malý vlastní výrobní program.

6.2 Změny ve vybrané společnosti a jejich právní úpravy Společnost TRIEN je poměrně mladá. Změna nastala s přijetím ZOK a NOZ v roce 2014 změnou zápisu do obchodního rejstříku.

6.2.1 Právní úprava při založení společnosti Při založení společnosti v roce 2005, bylo nutné vyhotovit společenskou smlouvu o založení obchodní společnosti s ručením omezeným a sepsat o tomto uzavření notářský zápis. Tento zápis včetně příloh byl doručen na Krajský úřad v Ústí nad Labem, pod který spadá Rejstříkový soud. Zápisem do OR, tj. dne 17. 3. 2005 vznikla tato společnost.

43

6.2.2 Právní úprava při změně v zákoně o obchodních korporacích V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (zákon o obchodních korporacích dále jen „ZOK“), dle ustanovení § 777 odst. 1 platí, že ujednání stanov, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích. Novela následně ukládá v § 777 odst. 2 ZOK obchodním společnostem přizpůsobit svoje listiny platné právní úpravě a doručit je do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této lhůty, eventuálně nesplnění dodatečné lhůty stanovené rejstříkovým soudem, zruší obchodní společnost a nařídí její likvidaci. Společnost TRIEN, s.r.o. s ohledem na výše uvedené skutečnosti § 777 ZOK se podřídila tomuto zákonu jako celku a přijala nové úplné znění Společenské smlouvy. Změna Společenské smlouvy byla zapsána do obchodního rejstříku.

6.2.3 Jednatel a zaměstnanec vybrané společnosti v jedné osobě Společnost TRIEN, s.r.o. je založena třemi společníky, z nichž jeden je pověřen valnou hromadou vykonávat funkci jednatele. Dále má společnost pět zaměstnanců. Statutárním orgánem je jeden jednatel, který je zároveň i zaměstnancem. Ve smlouvě o výkonu funkce jednatele není uvedena odměna za tuto činnost, tzn. výkon funkce je bezplatný. Jednatel koná činnost vedoucího pracovníka s jedním podřízeným zaměstnancem, je v pracovněprávním vztahu ke společnosti a byla s ním uzavřena pracovní smlouva na funkci vedoucího pracovníka dle § 33 a § 34 zákoníku práce.

6.3 Souběh funkcí zaměstnance a současně jednatele Souběh funkcí jednatele a zároveň vedoucího zaměstnance na základě pracovní smlouvy je u nás v praxi častý a logicky vyvolává kontroverzní diskuze.

6.3.1 Souběh funkcí zaměstnanec a jednatel podle obchodního zákoníku Novelou obchodního zákoníku platného od 1. 1. 2012 byla schválena nová úprava, kde v § 66d odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) je ustaveno, kdo může být pověřen obchodním vedením:

44

1) Statutární orgán může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo z části jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního předpisu72 zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. 2) Při pověření obchodním vedení podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. 3) Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního předpisu73 zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednávaná nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působení náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. 4) Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.74

6.3.2 Souběh funkcí zaměstnanec a jednatel po 1. 1. 2014 Souběh funkcí není řešen ani ZOK ani NOZ platnými od 1. 1. 2014. ZOK ani NOZ tuto činnost výslovně nezakazují. Stále trvá obava jednatelů, která vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 3 Ads 119/2010-58. Nejvyšší soud vyslovil závěr, že byl-li mezi jednatelem společnosti a touto společností uzavřen pracovní poměr, je tato pracovní smlouva neplatná, pokud je náplň funkce ředitele společnosti shodná s činností jednatele společnosti. Neplatná pracovní smlouva pak nezakládá zaměstnanci účast na nemocenském pojištění a také účast na pojištění důchodovém.75 Komentář ze strany ministerstva spravedlnosti zní v následujícím smyslu: Souběh funkce (člena) statutárního orgánu obchodní společnosti a jeho postavení jako vedoucího zaměstnance je v českém podnikatelském prostředí běžný. Finanční nebo obchodní ředitelé bývají zároveň jednateli s.r.o. či členy představenstva akciové společnosti. Právní řád 72

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 74 Ust. § 66d odst. 1 ObchZ 75 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.12.2010 sp. zn. 3 Ads 119/2010-58 73

45

takový souběh nezakazuje. Přesto Nejvyšší soud dlouhodobě považuje pracovní smlouvy vedoucích zaměstnanců, kteří jsou zároveň statutárním orgánem, za neplatné, pokud se činnost vykonávaná na základě pracovního poměru překrývá s výkonem funkce člena statutárního orgánu. K takovému výkladu se v prosinci připojil i Nejvyšší správní soud rozsudkem, jímž odmítl uznat nároky z dávek nemocenského pojištění pro jednatele a zároveň ředitele s.r.o., přestože za něj společnost řádně hradila pojistné jako za jiné zaměstnance.76 Navrhovaná novela měla řešit, ale nestalo se, že bude možné vykonávat obchodní vedení společnosti ve funkci ředitele v pracovním poměru, i pokud bude ředitel zároveň statutárním orgánem. Novela měla také stanovit, že přenesení činností statutárního orgánu na jiné osoby nijak nesnižuje odpovědnost statutárního orgánu za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Nestalo se. 77

6.3.3 Možnost souběhu funkcí Přestože ministerstvo spravedlnosti 11. července 2014 vydalo stanovisko, ve kterém shledává tzv. souběh funkce nepřípustný, názor právní obce na tento problém je jiný. Skutečnost, že zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník a v návaznosti na něj ani zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích výslovně možnost souběhu funkcí neupravují, neznamená, že souběh funkcí je vyloučen. S ohledem na rozsáhlou rekodifikaci soukromého práva je nutné se zaměřit na základní koncepci této soukromoprávní rekodifikace a zásady, na kterých je tato nová úprava vystavěna. Do popředí se dostává ústavně-právní zásada „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“, s důrazem na smluvní svobodu soukromoprávních subjektů, která jim umožňuje upravit své právní poměry tak, aby odpovídaly jejich zamýšleným cílům. Souběh funkcí není žádným zákonem zakázán.78 Ministerstvo spravedlnosti ve svém prohlášení k souběhu funkcí ze dne 11. června 2014 ukazuje na nadřízenost a podřízenost v pracovněprávním vztahu tím, že uvedlo, že „souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru“. Na 76

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.11.2004 sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 TrimTax s.r.o. Souběh funkcí zaměstnance a zároveň člena statutárního orgánu. trimtax.cz [online].2011 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z http://www.trimmtax.cz/news/soubeh-funkci-zamestnance-a-zaroven-clenastatutarniho-organu/ 78 Oficiální server českého soudnictví. Justice.cz. [online]. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z http//portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=336831 77

46

to reaguje M. Bělina, i u statutárního orgánu je možné, aby byl mezi ním a společností uzavřen pracovní poměr, kde druhem práce bude jiná činnost než výkon funkce statutárního orgánu. V takovém případě vzniknou dva paralelní a na sobě nezávislé právní vztahy.79 Důležitý je i názor I. Štenglové, že smlouva o výkonu funkce jednatele může být uzavřena jako smlouva o příkazu, nic však nebrání tomu, aby ji strany uzavřely jako jinou smlouvu, třeba i smlouvu pracovní či nepojmenovanou.80 6.3.4 Možnost řešení souběhu funkcí Bez ohledu na tyto snahy lze obchodním společnostem v případě existujícího souběhu funkcí doporučit úpravu stávajícího závadného stavu. Lze uvažovat o dvou možných řešeních: nastavit pracovní poměry členů statutárních orgánů a především vymezit jejich obsah takovým způsobem, aby se náplň pracovního poměru nepřekrývala s obchodním vedením společnosti zajišťovaným statutárním orgánem či jeho členy; ukončit (případně nezavádět) dosavadní praxi zaměstnávání členů statutárních orgánů na druh práce překrývající se s obchodním vedením společnosti a uzavřít s jednateli či členy představenstva smlouvu o výkonu funkce v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Je třeba doplnit, že obdobné podmínky jak pro zaměstnance včetně sjednání nejrůznějších (byť komerčních) typů pojištění lze dohodnout a nastavit i ve smlouvě o výkonu funkce.81

79

BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol. Zákoník práce. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2012, s. 34, ISBN 978-807179-251-2 80 ŚTENGLOVÁ, I. HAVEL, B. CLIEČEK, F. KUHN, P. ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 151. Praha ISBN 978-80-7400-480-3 81 Účetnictví-mzdy-daně. Ucetnictvi-mzdy-dane.webnode.cz. [online].2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z ucetnictvi-mzdy-dane.webnode.cz/news/soubeh-funkce-statutarniho-organu-a-pracovniho-pomeru/

47

Závěr Společnosti s ručením omezeným jsou stále nejrozšířenější formou podnikání v České republice. Nově tomu napomáhá i přijetí nového občanského zákona a přijetí zákona o obchodních korporacích od 1. 1. 2014, s kterými vznikly pro podnikatele nové situace. S některými se museli vypořádat v krátké době (nový zápis do obchodního rejstříku), s některými se postupně sžívají. Zajímavou skutečností je nově upravený základní vklad 1 Kč pro založení společnosti s ručením omezeným. Od této změny se očekával velký nárůst nových společností s.r.o., ale výsledek zatím nesplňuje očekávání. „Jednokorunových“ společností je skutečné minimum, což je důsledkem uplynutí poměrně krátké doby pro hodnocení. Podnikatelé spíše zakládají společnosti s vyšším základním kapitálem, který činí tisíce korun. Má se za to, že „jednokorunové“ společnosti jsou nedůvěryhodné. V souvislosti s touto možností se však zvyšuje odpovědnost majitelů a mohly by při insolvenci přijít o majetek. Za úvahu stojí ne zcela vyjasněná situace, kterou je souběh funkcí jednatele a zaměstnance. Jakou činnost vykonává jako jednatel a jakou jako zaměstnanec? Co by se stalo, pokud by došlo k pracovnímu úrazu a z jakých položek by byly hrazeny případné náklady? Byly by hrazeny z odměny jednatele, z které jednatel odvádí zdravotní a sociální pojištění? Nová právní úprava klade velký důraz na řádný výkon funkce jednatele a plnění této povinnosti a zdůrazňuje ji jako hlavní odpovědnost. Porušením péče řádného hospodáře vzniká povinnost k náhradě škody. Každý je povinen jednat řádně, loajálně a pečlivě. Ještě před tím, než funkci jednatele příjme, by měl každý zvážit, zda je schopen tuto funkci vykonávat s ohledem na předmět činnosti společnosti. V případě selhání musí dojít k náhradě újmy společnosti. Případné neplnění těchto povinností, vyvolává sankce. Za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ručí jednatel celým svým majetkem. V případě, že jednatel nebude schopen plnit povinnosti péče řádného hospodáře a včas to oznámí valné hromadě, jedná adekvátně v souladu se zájmy společnosti. Důraz je kladen na zajištění správného řešení což znamená, že není důležité, jaký byl výsledek jednání, ale důležité jak bylo jednáno. Pokud statutární orgán mohl zabránit poškození společnosti a neučinil tak, nese plnou zodpovědnost za své činy. 48

Cílem mé práce bylo shrnout postavení jednatele ve společnosti s.r.o. a zdůraznit, jak je důležité pro jednatele, tj. statutární orgán, který je zástupcem obchodní společnosti, znát práva a povinnosti související s výkonem jeho funkce. Z funkce jednatele vyplývá, že nesmí upřednostňovat svůj zájem nad zájmy společnosti a konflikt zájmů musí bezodkladně ohlásit nejvyššímu orgánu společnosti. Největší část mé práce jsem věnovala pojmu „péče řádného hospodáře“, protože na něm je založeno bytí či nebytí společnosti.

49

Seznam použité literatury Tištěné publikace: 1. BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2012, ISBN 978-80-7179-251-2 2. BĚLOHLÁVEK, Alexandr J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 2733 s. ISBN 978-80-7380-451-0 3. BEZOUŠKA, Petr, PIECHOWICZOVÁ, Lucie. Nový občanský zákoník, nejdůležitější změny. 1. vyd., Olomouc: ANAG spol. s.r.o., 2013. 374 s. ISBN 978-80-7263-819-2 4. ČERNÁ, Stanislava, PLÍVA, Stanislav a kolektiv. Podnikatel a jeho právní vztahy, 1. vyd., Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013. 156 s. ISBN 9788087146-76-7 5. DĚDIČ, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář, III. Díl. Praha: Polygon 2002, 1308 s. ISBN 80-7273-071-1 6. DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností 1. vyd. Praha: Prospektrum spol. s.r.o. 1998, 408 s. ISBN 80-7175-064-6 7. ELIÁŠ, Karel. Kurz obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 1998 8. JOSKOVÁ, Lucie, PRAVDA, Pavel. Zákon o obchodních korporacích s komentáře. 1. vyd., Praha: GRADA Publishing, a.s. 2014. 85 s. ISBN 978-80-247-4834-4 9. MELZER, Pavel, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník - velký komentář. Svazek III. §419-654. Praha: Leges 2014. 1264 s. ISBN 978-80-7502-003-1 10. PELIKÁNOVÁ, Irena a kolektiv. Obchodní právo 1, 2. přepracované vydání, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 576 s. ISBN 978-80-7357-525-0 11. SIGMUNDOVÁ,

Michaela,

JANÁK,

Martin,

LOMNICKÝ,

Radek,

BLAŽEK

ČERVENKOVÁ, Pavlína. Péče řádného hospodáře v širším kontextu českého soukromého práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. 149 s. ISBN 978-80-7380-411-4. 12. SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, DEVEROVÁ, Lenka a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. 522 s. ISBN 978-80-7400-445-2

50

13. ŠTENGLOVÁ, Ivana, Havel, Bohumil, Cileček, Filip, Kuhn Petr, Šuk, Petr. Velké komentáře, Zákon o obchodních korporacích. 1. vyd. Praha: C.H. Beck. 2013. 994 s. ISBN 978-80-7400-480-3 14. ŠTENGLOVÁ, Ivana, Obchodní rejstřík po novele, 1. vyd., Praha: ASPI, a.s., 2005. 268 s. ISBN 80-7357-115-3 Tištěné periodikum: 1. ČECH, P. Péče řádného hospodáře a povinnost loajality. Právní rádce, 2007, č. 3 2. FALDYNA, F. Obchodní rejstřík – Pojem, podstata a účel obchodního rejstříku a řízení ve věcech obchodního rejstříku. Právní fórum. 2006, č. 1 Elektronické články 1. JINDŘICH, Miloslav. Veřejné listiny-stěžejní úloha notářství. epravo.cz. [online]. 2010 [cit. 2015–04-08]. Dostupné z http://epravo.cz/top/clanky/verejne-listiny-stezejni-uloha-notarstvi60963.html?mail

Internetové zdroje 1. Nakladatelství C.H.Beck. beck-online [online]. 2009-2015 [cit.2015-03-05]. Dostupné z https://www.beck-online.cz/bi/document-view.seam?dokumentId=nnptembrgnpwk5tlge... 2. Oficiální server českého soudnictví. Justice.cz. [online]. 2014 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z http//portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=336831 3. TrimTax s.r.o. Souběh funkcí zaměstnance a zároveň člena statutárního orgánu. trimtax.cz [online].2011 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z http://www.trimmtax.cz/news/soubehfunkci-zamestnance-a-zaroven-clena-statutarniho-organu/ 4. Účetnictví-mzdy-daně. Ucetnictvi-mzdy-dane.webnode.cz. [online].2012 [cit. 2015-0415]. Dostupné z ucetnictvi-mzdy-dane.webnode.cz/news/soubeh-funkce-statutartnihoorganu-a-pracovniho-pomeru/ 5. Wikizdroje. Obecný zákoník občanský 946/1811 ř.z. Cs.wikisource.org. [online]. 2012 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z cs.wikisource.org/wiki/Obecný_zákoník_občasnký

51

Právní předpisy 1. Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník 2. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) 3. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 4. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 5. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 6. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 7. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 8. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách 10. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) 11. Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví

Judikatura 1. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. října 2006, sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 2. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. listopadu 1999, sp. zn. 29 Cdo 1162/99 3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. prosince 2010, sp. zn. 3 Ads 119/2010-58 4. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. Listopadu 2004, sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 5. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 9. 2010 sp. zn. 29 Cdo 1657/2009

52

Seznam použitých zkratek ObchZ

Obchodní zákoník

OZ

Občanský zákoník

ZOK

Zákon o obchodních korporacích

ŽZ

Živnostenský zákon

OR

Obchodní rejstřík

TZ

Trestní zákoník

NOZ

Nový občanský zákoník

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

53