Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd
Právní postavení managera a současně jediného jednatele ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce
Vedoucí: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D. Brno 2009
Vypracoval: Jan Kotlan
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „ Právní postavení managera a zároveň jediného jednatele ve společnosti s ručením omezeným „ vypracoval samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce. Podkladová data s použitou literaturou uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně dne 16. května 2009
Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky, rady a konzultace, které mi při jejím zpracování poskytla. Dále bych chtěl poděkovat jednateli a řediteli společnosti „JN-TOP, s.r.o.“ za ochotu, poskytnutí údajů a čas mi věnovaný při realizaci bakalářské práce.
Abstrakt Kotlan, J. Právní postavení managera a současně jediného jednatele ve společnosti s ručením omezeným. Bakalářská práce. Brno, 2009.
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou postavení jednatele a zároveň managera ve společnosti s ručením omezeným, jeho jednáním, vystupováním a vztahy, které ve společnosti vytváří. Navíc porovnávám jeho postavení s postavením jednatelů u vícečlenné společnosti. Zejména se zaměřením na vznik funkce jednatele, jeho působnost, práva a povinnosti vůči společnosti a nakonec i jeho zánik. V práci je uvedeno několik rad a doporučení v některých případech, které mohou jednatele v průběhu jeho existence potkat.
Abstract Kotlan, J. Position of executive head and manager simultaneously in limited company. The bachelor essay. Brno, 2009.
In my bachelor essay I´m going to explain the position of executive head and manager simultaneously in limited company, his acting, his performing and relations which are produced by himself to the company. Moreover I will try to compare his position with roles of executive heads in multimeber company. I would like to focus on the creation of funciton of the executive head, his force, jus in rem of the company, responsibilities and of course cessation of the company. In my paper I ´d like to point out some advice and recommendations in some special cases which can executive head face during his function.
Obsah 1
Cíl práce a metodika........................................................................................................ 77
2
Úvod ................................................................................................................................... 8
3
Jednatel a společník ........................................................................................................ 10 3.1
Právní postavení jednatele ................................................................................................ 10
3.2
Právní postavení společníka............................................................................................ 100
3.3
Předpoklady nutné pro vznik funkce jednatele............................................................. 111
3.4
Vznik funkce jednatele ...................................................................................................... 12 3.4.1 3.4.2 3.4.3
3.5
Vznik funkce prvního jednatele _________________________________________________ 12 Vznik funkce díky usnesení valné hromady ________________________________________ 13 Vznik funkce jmenováním soudem _______________________________________________ 15
Zánik funkce jednatele ...................................................................................................... 15 3.5.1 Subjektivní důvody zániku funkce _______________________________________________ 16 3.5.1.1 Odvolání .............................................................................................................................. 16 3.5.1.2 Odstoupení z funkce ............................................................................................................ 16 3.5.1.3 Dohoda stran........................................................................................................................ 17 3.5.2 Objektivní důvody zániku funkce ________________________________________________ 17 3.5.2.1 Uplynutí funkčního období.................................................................................................. 17 3.5.2.2 Smrt jednatele ...................................................................................................................... 17 3.5.2.3 Zánik společnosti ................................................................................................................. 18
3.6
Vznik účasti společníka ..................................................................................................... 18 3.6.1 3.6.2 3.6.3
3.7
4
5
6
Převod obchodního podílu______________________________________________________ 18 Přechod obchodního podílu_____________________________________________________ 19 Zvýšení základního kapitálu ____________________________________________________ 20
Zánik účasti společníka ..................................................................................................... 20
Působnost jednatele......................................................................................................... 21 4.1
Obchodní vedení................................................................................................................. 21
4.2
Jednatelské oprávnění ....................................................................................................... 22
Vztah jednatele k orgánům společnosti a společníkům ................................................. 23 5.1
Vztah k valné hromadě a společníkům ............................................................................ 23
5.2
Vztah jednatele a dozorčí rady ....................................................................................... 233
5.3
Vztah jednatel k managementu ........................................................................................ 24
Práva, povinnosti jednatele a společníků ....................................................................... 24 6.1
Práva jednatele................................................................................................................... 24 6.1.1 6.1.2
6.2
Právo na informace __________________________________________________________ 244 Právo na odměnu a úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem funkce _________ 25
Povinnosti jednatele ........................................................................................................... 26 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4
6.3
Osobní výkon jednatele ________________________________________________________ 26 Informační povinnost ________________________________________________________ 266 Zákaz konkurence ____________________________________________________________ 26 Odpovědnost a ručení jednatele _________________________________________________ 27
Práva společníků ................................................................................................................ 28 6.3.1 6.3.2 6.3.3
Právo hlasovací a kontrolní, právo na informace ____________________________________ 28 Právo na podíl na zisku ________________________________________________________ 29 Právo na vypořádací podíl______________________________________________________ 29
6.4
Povinnosti společníků ........................................................................................................ 30 6.4.1 6.4.2 6.4.3
7
Vkladová povinnost___________________________________________________________ 30 Povinnost ručení za závazky společnosti __________________________________________ 31 Příplatková povinnost _________________________________________________________ 31
Praktická část .................................................................................................................. 32 7.1
Charakteristika podniku ................................................................................................... 32
7.2
Vztahy ve společnosti a jejich vývoj ................................................................................. 32 7.2.1 7.2.2 7.2.3
7.3
Základní údaje firmy __________________________________________________________ 32 Předmět činnosti _____________________________________________________________ 32 Základní kapitál______________________________________________________________ 33
Vztah jednatele(ů) ke společnosti, společníkům a ostatním orgánům společnosti ....... 34 7.3.1 Vztah mezi jednatelem, společníky a společností ____________________________________ 34 7.3.2 Zákaz konkurence jednatele a společníků __________________________________________ 35 7.3.3 Vztahy mezi jednatelem a managementem _________________________________________ 35 7.3.3.1 Obsah výkonu funkce manažera .......................................................................................... 38 7.3.3.2 Obsah výkonu funkce jednatele ........................................................................................... 38 7.3.4 Vztah mezi jednatelem a valnou hromadou ________________________________________ 38
7.4
Některá práva a povinnosti jednatele a společníka......................................................... 39 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4 7.4.5 7.4.6
7.5
Povinnosti před vznikem funkce jednatele, společníka________________________________ Podpisování _________________________________________________________________ Jednatel, společník zároveň jako zaměstnanec ______________________________________ Odbornost společníka, jednatele _________________________________________________ Právo na podíl na zisku ________________________________________________________ Odměňování jednatele, společníka _______________________________________________
39 40 40 41 41 42
Obsah a forma smluv JN-TOP, s.r.o. ............................................................................... 42 7.5.1 Zakladatelská listina, společenská smlouva ________________________________________ 42 7.5.2 Smlouva o převodu obchodního podílu____________________________________________ 44 7.5.2.1 Převoditelnost a děditelnost obchodního podílu .................................................................. 45 7.5.3 Pracovní smlouva ____________________________________________________________ 46
8
Závěr ................................................................................................................................ 47
9
Seznam použité literatury................................................................................................ 50
1
Cíl práce a metodika Téma pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral z oblasti obchodního práva. Budu se v ní
zaobírat otázkou postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným jakožto jediného společníka, avšak i postavení jednatelů v pozici společníků obecně. Toto téma jsem si vybral vzhledem k tomu, že můj blízký známý také podniká a je jediným jednatelem a podílníkem ve společnosti s ručením omezeným. Cílem mojí práce by mělo být podání uceleného obrazu informací na postavení společníka ve společnosti s ručením omezeným, porovnat určité odlišnosti mezi jednočlennou a vícečlennou společností a poskytnout je budoucím jednatelům nebo jiným fyzickým osobám, kteří zvažují přijetí funkce statutárního orgánu. K tomu, aby se budoucím jednatelům podařilo snáze orientovat se v dané problematice, je třeba znát důležitá fakta, která ve své bakalářské práci řeším a zabývám se jimi a o nichž se domnívám, že patří mezi ta nejpodstatnější. Práci jsem rozdělil na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část práce jsem se snažil čerpat z odborných publikací, které mi velmi pomohly. Většina z nich je zaměřena na právní úpravu společnosti s ručením omezeným. Dále mi byly velkým přínosem informace získané z Obchodního zákoníku. Při tvorbě teoretické části bakalářské práce jsem se soustředil především na získání základních znalostí o právním postavení jednatele a jaké předpoklady musí jednatel a společník splňovat pro výkon své funkce. Práci jsem rozdělil do jednotlivých kapitol nejprve na vznik a zánik jednatele, jeho působnosti, vztahům k jednotlivým orgánům společnosti a společníkům a nakonec na jeho práva a povinnosti. Druhá část se týká mého vlastního zkoumání jednatelské funkce a pozici společníka. Od vybraného jednatele společnosti, která není nikterak velká, jsem získal potřebné informace pro vzorový popis společnosti. Jelikož v této společnosti je jednatel veden zároveň jako ředitel společnosti, je to vhodné pro příklad obchodněprávních a pracovněprávních vztahů v případě jejich výkonu prováděných jednou totožnou osobou. Tuto funkci porovnám s postavením společníků u jednočlenných či vícečlenných společností a budu hledat patřičné odlišnosti a zajímavosti. Díky konzultaci a spolupráci s jednatelem jsem byl obeznámen s některými situacemi, které jednatele mohou postihnout při výkonu své funkce. Dále jsem rozvedl typy smluv, které upravují jednotlivé vztahy účastníků a formulují jejich práva a povinnosti.
7
2
Úvod V dnešní době existuje mnoho lidí, kteří nechtějí být jen pouhopouhými zaměstnanci.
Důvodů je několik, např. finanční aspekt, nespokojenost s náplní práce v zaměstnaneckém vztahu, ztráta motivace, tvůrčí neshody, a mnoho dalších vlivů. Všichni tito lidé odcházejí ze zaměstnání a zkoušejí své štěstí v podnikání. Současným trendem je zakládání různých obchodních společností. Zejména se jedná o společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a vedle nich také družstva. Obchodní společnosti jsou právnické osoby založené za účelem podnikání. Tyto právnické osoby dělíme na: -
osobní společnosti,
-
kapitálové společnosti.
Osobní společnosti se vyznačují osobní účastí společníků, neomezeným ručením společníků a nepovinným vytvářením základního kapitálu. Jelikož se nepočítá s velkou potřebou zdrojů kapitálu, jsou tyto společnosti vhodné pro menší podnikání. Společnosti, které do této skupiny patří, jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Kapitálové společnosti jsou založeny na vkladech společníků do majetku společnosti při jejím založení. Zakládají se i za jiným účelem, než je podnikání. U společníků se nepředpokládá osobní účast a omezují rozsah jejich ručení na omezené. Společníci v s.r.o. ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu a u akciové společnosti není ručeno za závazky vůbec. Tato práce se zabývá postavením jednatele ve společnosti. Společnost s ručením omezeným je útvar novodobý. Poprvé byla spol. s r.o. upravena německým zákonem roku 1982. Právní úprava s.r.o. byla poprvé pro české území přijata rakousko-uherským zákonem z roku 1906 na podkladech německého zákona. V současnosti právní úprava s.r.o. stanovuje základní jmění alespoň 200.000,-- Kč, které tvoří předem stanovené vklady společníků. Společnost může být založena jedním nebo více zakladateli, kterými mohou být osoby fyzické i právnické, tuzemské i zahraniční. Výše vkladu společníka je uzákoněna v minimální hodnotě 20.000,-- Kč a počet společníků je dle § 105 odst. 3 ObchZ. omezen na nejvýše padesát. Dle § 105 odst. 2 ObchZ. společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným a že společnost nemůže být založena osobou, která je zakladatelem nebo společníkem již v jiných třech společnostech s ručením omezeným.
8
Společnost s ručením omezeným patří v České republice k nečastější formě podnikání a jejich počet se neustále zvyšuje a tím se zvyšuje i počet statutárních orgánů těchto společností. Pokud to společenská smlouva nevyžaduje, nejsou na jednatele společností kladeny žádné velké nároky odbornosti a vzdělanosti a tudíž pro ně může být obtížné orientovat se ve svých právech a povinnostech. Právě ve své práci bych se rád zaměřil na problematiku funkce jednatele.
9
3
Jednatel a společník
3.1 Právní postavení jednatele Jednatel ve společnosti zastupuje statutární orgán, jehož jednání je osobním jednáním společnosti, jelikož společnost s ručením omezeným je právnickou osobou a jako taková nemůže jednat fyzicky sama, tudíž všechny své právní úkony činí prostřednictvím jiného orgánu - statutárního. Statutárním orgánem nebo jeho členem může být fyzická osoba starší 18-ti let, způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Obchodní zákoník dále stanoví, že statutárním orgánem nebo jeho členem nemůže být ten, kdo tuto funkci vykonával ve společnosti, na kterou byl prohlášen konkurz, nebo byl insolventní návrh zamítnut pro nedostatek majetku. T. Dvořák uvádí1: „Jak plyne z ust. § 133 ObchZ., může být statutárním orgánem jeden jednatel (nebo jich může být i více), většinou jmenován valnou hromadou z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Z úpravy ObchZ. nevyplývá zcela jasně, pokud má společnost vícero jednatelů, zda tito tvoří jediný kolektivní statutární orgán, či zda každý z těchto jednatelů tvoří samostatný monokratický statutární orgán. Většinovým názorem, s nímž se ztotožňuji je, že každá právnická osoba má jediný statutární orgán, a to buďto kolektivní nebo monokratický“. Na rozdíl od veřejné obchodní společnosti a společnosti komanditní, je volba statutárního orgánu plně v pravomoci valné hromady, jakožto nejvyššího orgánu společnosti, vyjma prvních jednatelů, kteří jsou uvedeni ve společenské smlouvě, jejich jmenování je tedy projevem vůle zakladatelů. Počet jednatelů není zákonem omezen a musí být tedy určen společenskou smlouvou, kde se zaznamenává i jejich případná každá další změna. Podle §110 odst. 1 písm. e) ObchZ. musí být první jednatelé uvedeni ve společenské smlouvě nejenom svým počtem, ale též celým jménem, bydlištěm a také musí být upraven způsob jejich jednání jménem společnosti. Má-li společnost více jednatelů, jedná jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva či stanovy něco jiného.
3.2 Právní postavení společníka Společníkem může být nejen osoba, která má firmu ve smyslu obchodního zákoníku (tj. podnikatel, zapsaný pod svou firmou v obchodním rejstříku), nýbrž i osoba, která firmu nemá. Jak je tedy chápáno, zakladatele s.r.o. je třeba upřesnit podle jejich firmy, případně 1
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 267.
10
podle názvu a sídla (právnická osoba) či jména a bydliště (osoby fyzické). U fyzických osob se obvykle doplňuje datum narození a rodné číslo, u podnikatelů rovněž identifikační číslo a údaj o místě podnikání. Právní postavení společníků charakterizuje obzvláště jejich obchodní podíl. Rozsah účasti společníka na čistém obchodním majetku firmy je dáno dle ust. § 61 ObchZ.. Toto ustanovení se všeobecně týká všech typů obchodních společností, které jsou nám známy podle našeho Obchodního zákoníku. Přímo u společnosti s ručením omezeným, můžeme podrobnější posouzení obchodního podílu v ustanovení § 114. Na rozdíl od ust. § 61, v němž najdeme složku kvantitativní, v ust. § 114 se vyskytuje složka kvalitativní. Obchodní zákoník nezahrnuje normy, které by se zajímaly právní subjektivitou. Při jejím zjišťování je proto naléhavé vycházet z obecných ustanovení ObčZ., který je v postoji k ObchZ. lex generalis. Právní subjektivitou firmy se Občanský zákoník zabývá v ust. § 18, které je v okamžiku jejího zápisu do Obchodního rejstříku pravomocné. V momentě zrodu právnické osoby vznikají práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastním jednáním nabývání práv a povinností. Právnická osoba sama o sobě nemůže jednat osamoceně, a proto je naléhavé, aby měla ustanoveny statutární orgány, jejichž členové jednají jménem společnosti. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je její jednatel, který může být také společníkem společnosti, ale také i jiná fyzická osoba. Je tedy nutné rozlišovat právní subjektivitu společnosti a subjektivitu jejich společníků.
3.3 Předpoklady nutné pro vznik funkce jednatele Jak již bylo dříve uvedeno, je jednatel orgánem společnosti vykonávající ve společnosti určité funkce. Tato funkce vzniká určitými právně relevantními způsoby. Pokud určitá osoba bude ustanovena do funkce jednatele, neztrácí svoji právní osobnost, ani svoji způsobilost vlastními úkony nabývat práva a povinnosti, ale pouze vzniká určitý právní vztah mezi společností a osobou, která se stala jejím jednatelem. Jednatel musí splňovat zákonné podmínky, které svojí povahou zabraňují výkonu funkce osobám nezpůsobilým. Jednatelem se může stát dle ust. § 135 odst. 2 a ust. § 194 odst. 7 ObchZ.: fyzická osoba, starší 18 let, plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná dle z. č. 455/1992 Sb. o živnostenském podnikání, u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle ust. § 8 ŽZ, musí mít pobyt na území ČR, pokud má být osobou oprávněnou k jednání jménem společnosti, není členem dozorčí rady téže společnosti – podle § 139 odst. 2 ObchZ., není zároveň prokuristou téže společnosti.
11
Je zřejmé, že pokud určitá osoba přestane být jednatelem, může jí být udělena funkce prokuristy, totéž platí i obráceně. Samozřejmě platí, že jednatel jedné společnosti může být prokuristou společnosti jiné, pokud to není zákonem, společenskou či zakladatelskou smlouvou nebo stanovami některé ze společnosti vyloučeno. Ovšem platí zde, jak již bylo výše uvedeno, že jednatel nemůže být zároveň prokuristou téže společnosti. Jelikož výslovný předpis v zákoně není obsažen, tak dle Dvořáka, T.2: „ Rozsah zmocnění prokuristy je poněkud užší než u jednatele, díky tomu by přišla třetí osoba, která vycházejíce z toho, že uzavírá smlouvu s osobou jednající jako jednatel, by byla takto podvedena, neboť by tato osoba jednala jako prokurista ve věci, ke které je neoprávněna“. Výše uvedené postuláty jsou všeobecnými požadavky, jež jsou dány kogentními ustanoveními zákona a musí být vždy splněny. Co se týče bezúhonnosti, musí jednatel splňovat podmínky jako každý držitel živnostenského oprávnění, což je bezúhonnost vzhledem k povaze a předmětu činnosti jednatele. Bezúhonným je dle § 6 odst. 2 ŽZ ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin.
3.4 Vznik funkce jednatele Jednatelem se může fyzická osoba stát několika případy. Mezi možnosti vzniku funkce patří: a) vznik funkce prvního jednatele, b) vznik funkce díky usnesení valné hromady, c) vznik funkce jmenováním soudem. 3.4.1 Vznik funkce prvního jednatele Při vzniku společnosti stanovení statutárního orgánu vykazuje odlišnosti od ostatních možností vzniku funkce jednatele. První jednatelé jsou v souladu s ust. § 110 odst. 1 písm. e) ObchZ. do funkce ustanoveni podpisem společenské smlouvy (zakladatelské listiny) společnosti, ale funkce samotná vzniká až současně se vznikem společnosti. Je zřejmé, že jednatel musí se svým jmenováním souhlasit výslovně nebo alespoň konkludentně (např. podá návrh na změnu v OR). Na společnost založenou, ale dosud nevzniklou, se často pohlíží jako na tzv. společnost předběžnou. Taková společnost již vykazuje řadu znaků své existence, ale vlastní právní osobnost 2
dosud
nemá.
První
členové statutárního
orgánu se před
zápisem
do
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 1. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2002, s. 280.
12
OR neomezují pouze na podání návrhu zápisu společnosti do OR. Osoby, které jednají za společnost, jsou za svá jednání zavázány společně a nerozdílně. Ustanovení § 64 odst. 2 ObchZ. dává povinnost zakladatelům, řídit seznam jednání a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému jej schválit. Jestliže společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost vázána od počátku. Pokud ovšem ve společnosti padne výslovné odmítavé usnesení, které musí být přijato alespoň dvěmi třetinami všech hlasů, které jsou ve společnosti k dispozici. Takovouto působnost, dle ust. § 125 odst. 1 písm. a) ObchZ., má valná hromada společnosti. Odmítnutí musí být učiněno v zákonné lhůtě. 3.4.2 Vznik funkce díky usnesení valné hromady Dle ust. § 133 odst. 3 ObchZ. jsou jednatelé do funkce jmenováni valnou hromadou z řad společníků či jiných fyzických osob. Pro vznik funkce jednatele musí dojít k nabídce ze strany společnosti konkrétní osobě, jíž společnost nabídne přijetí funkce jednatele a uznání návrhu kandidátem. Ačkoli ObchZ. to dostatečně nezdůrazňuje, je zřejmé že ke vzniku funkce jednatele je samozřejmě zapotřebí souhlasu nově jmenovaného člena statutárního orgánu. Souhlas jednatele nemusí být nijak formální. Tím, že nově jmenovaný jednatel společnosti spolupracuje při předložení návrhu zápisu sama sebe do OR, a tato spolupráce je nevyhnutelná, potvrzuje čestným prohlášením. Pokud se ovšem vyskytne situace, kdy si jednatel v okamžiku své volby jmenování do funkce jednatel „rozmyslí“ a nebude s ním souhlasit, nezbývá než svolat valnou hromadu, která bude mít za úkol jeho odvolání. Funkce jednatele vzniká okamžikem, kdy o tomto jmenování bylo platně a účinně rozhodnuto. Jednatelé, kteří jsou jmenováni podle § 110 ObchZ. má zápis účinek konstitutivní, avšak pro jednatele, kterým právní účinky nastávají až v okamžiku zápisu do OR, mají účinky pouze deklaratorní. Nově jmenovaný jednatel je povinen bez zbytečného odkladu začít vykonávat svoji funkci. Ustanovení § 66 odst. 2 ObchZ. zakládá vztah mezi společností a jmenovaným jednatelem, který se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá něco jiného. Jeho vztah není řízen pracovní smlouvou, která se uzavírá pouze na druh činnosti, která je sepsána jen na funkci vedoucího pracovníka na post ředitele firmy.
13
Smlouva o výkonu funkce Je to smlouva mezi obchodní společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti. Je uloženo za povinnost, aby smlouva měla písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo všemi společníky společnosti. Jelikož ze zákona není jasná úprava souhlasu, předpokládá se, že postačí souhlas následný, avšak smlouva není do té doby účinná. Smlouva o výkonu funkce není a nemůže být pracovní smlouvou, neboť tomuto brání ust. § 66 odst. 2 ObchZ. Ve smlouvě o výkonu funkce si smluvní strany dohodnou vzájemná práva a povinnosti odchylné od úpravy mandátní smlouvy, nesmí se však odchýlit od kogentních ustanovení ObchZ., které upravují vztah jednatele vůči společnosti. V této smlouvě lze tedy uložit jednateli povinnosti většího rozsahu, než které jsou vyžadovány zákonem, úměrně hodnocené odměnou. Nelze však omezit nebo vyloučit povinnosti jednatele, které by byly nižší než stanovuje zákon. Může být ujednána i smluvní pokuta, jejíž výše však nesmí být nepřiměřeně vysoká, pro případ neplnění povinností jednatele. Smlouva obvykle obsahuje i stanovení výše odměny za výkon funkce, zákaz konkurence, ukončení funkce, délka funkčního období, atd. Smlouva o výkonu funkce nemusí být uzavírána pouze na dobu neurčitou.
Mandátní smlouva Přiměřenými ustanoveními mandátní smlouvy se řídí vztah mezi členem statutárního orgánu a společností, není-li uzavřena smlouva o výkonu funkce. Dle ust. § 566 ObchZ. se mandátní smlouvou zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Podstatnou náležitostí mandátní smlouvy je závazek mandatáře, vykonat určitou obchodní záležitost a následovně závazek mandanta, zaplatit mu za to úplatu. Mandatář je povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Dále je povinen oznamovat mandantovi všechny okolnosti, které zjistí při zařizování záležitostí a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta. Mandatář se může od pokynů mandanta odchýlit, jen v případě, je-li to naléhavě nezbytné a nemůže včas obdržet jeho souhlas. Dále je povinen předat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitostí.
14
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandantovou povinností zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář vykonával při zařízení záležitostí. Dále je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář účelně vynaložil při plnění svého závazku. Smlouva je dle obchodního zákoníku kdykoli vypověditelná. 3.4.3 Vznik funkce jmenováním soudem Pokud ve společnosti zanikne funkce jednatele, je valná hromada povinna jmenovat do tří měsíců nového. Jestliže do té doby nejsou zbylí jednatelé schopni plnit své funkce (např. pokud společnost pozbyla jediného jednatele), může na návrh osoby (typicky společníka), jmenovat jednatele soud, a to až do doby zvolení jednatele valnou hromadou. Soud může vybírat z řad společníků nebo statutárních orgánů, přičemž tak může učinit i bez souhlasu dotyčné osoby. Takto jmenovaný jednatel nemůže ze své funkce odstoupit a nemá ze zákona ani nárok na odměnu. V případě, že statutární orgán nebude schopen plnit svoji funkci, může soud i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci.
3.5 Zánik funkce jednatele Stejně jako v případě jmenování osoby do funkce jednatele, existuje i několik způsobů zániku funkce jednatele. Je důležité si uvědomit, že okamžikem zániku funkce jednatele, zaniká i závazkový vztah mezi jednatelem a společností. Jinak řečeno, zanikají práva a povinnosti z tohoto vztahu plynoucí, jež jsou předmětem mandátní smlouvy či smlouvy o výkonu funkce. Stejně jak je tomu u zápisu v případě ustanovení do funkce jednatele za existence společnosti, tak i u zániku funkce, je výmaz z obchodního rejstříku pouze deklaratorním aktem. Důvody, které způsobují zánik závazku výkonu funkce jednatele, si můžeme rozčlenit do několika kritérií, dle možnosti či nemožnosti ovlivnit zánik funkce, na důvody :
a) subjektivní – odvolání, odstoupení z funkce a dohoda stran, b) objektivní – uplynutí funkčního období, smrt jednatele, zánik společnosti.
15
3.5.1 3.5.1.1
Subjektivní důvody zániku funkce Odvolání
Odvolání z funkce člena statutárního orgánu je v praxi nejčastějším způsobem zániku funkce. Je to jednostranný právní úkon, tedy je nutný jednostranný projev vůle, a to buďto na vlastní žádost jednatele anebo z iniciativy třetí osoby. Obchodní zákoník neupravuje podrobněji proces odvolání, jen dle ust. § 125 odst. 1 písm. f) stanoví, že tento způsob zániku je možný a je plně vykonáván valnou hromadou. Tento orgán musí mít kdykoli možnost na základě svého svobodného rozhodnutí uvážit, zda jednatel stále požívá jeho důvěry a v případě, že tomu tak nebude ho odvolat. Podmínkou je dodržení bezchybného formálního postupu svolání, dodržení nejnižšího počtu členů a odevzdání potřebného počtu hlasů ve prospěch návrhu. Pokud by došlo k tomu, že bude porušen, byť i jediný prvek tohoto procesního postupu, potom bude rozhodnutí valné hromady či společníků, v tomto případě odvolání, neplatné pro nedodržení zákonného postupu a jednatel bude stále jednatelem. 3.5.1.2
Odstoupení z funkce
Stejně jako odvolání, zahrnujeme rezignaci k jednostranným právním úkonům a tedy i k jednostrannému způsobu ukončení výkonu funkce jednatele. K. Eliáš uvádí3: „Kdokoli, kdo v s. r. o. působí jako statutární orgán, nebo jako člen statutárního orgánu, může ze své funkce kdykoli odstoupit“. Jednatel, který se rozhodl rezignovat na svojí funkci jednatele, nemůže skončit okamžitě, proto jsou v zákoně stanovena určité omezující podmínky. T. Dvořák4: „Jednatel podává rezignaci oznámením, které musí být doručeno společnosti, neboť se jedná o relevantní projev vůle. Okamžikem doručení nabývá rezignace platnosti a obě strany jsou jí vázány. Její zpětvzetí je možné, avšak pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu společnosti. Doručení rezignačního oznámení však nevyvolává ještě zánik funkce, a jednatel je proto dočasně povinen plnit své povinnosti dané mu zákonem; po tuto dobu mu zůstávají zachována i všechna práva“. V rámci povinnosti jednatele je uzákoněno, že jednatel musí oznámit svoji rezignaci orgánu, kde je členem, tento orgán může toto rozhodnutí pouze vzít na vědomí, jelikož o něm nemůže rozhodnout.
3
Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným, 1. vydání. PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, s. 171.
4
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 288.
16
Podmínku projednání odstoupení zastává i usnesení Vrchního soudu5, které uvádí, že pro zánik funkce jednatele odstoupením stačí, aby byla platně svolána valná hromada ač by nebyla usnášeníschopná. Jestliže společenská smlouva nebo stanovy společnosti nepřipustí předání rezignace přímo na schůzi všech jednatelů, kde se o tom pořídí písemný zápis, musí jednatel podat rezignaci valné hromadě. Platí zde, že výkon funkce zaniká po uplynutí dvou měsíců ode dne, kdy poprvé zasedla valná hromada po oznámení rezignace, kde jeho rezignaci měla projednat. 3.5.1.3
Dohoda stran
V praxi je tento způsob zániku funkce ne příliš častým, avšak nelze jej vyloučit dle ust. § 572 odst. 2 ObčZ. Jak argumentuje i Eliáš, K.6, tak jako správné se jeví řešení, podle něhož jednatel valné hromadě navrhne uzavření dohody a valná hromada na to následně svým usnesením přistoupí. Toto je v dané souvislosti patrně jediný prakticky využitelný způsob uplatnění tohoto institutu. 3.5.2 3.5.2.1
Objektivní důvody zániku funkce Uplynutí funkčního období
Dle ust. § 194 odst. 2 ObchZ. je v předposlední větě uvedeno, že funkce představenstva, tedy i jednatele, zaniká nejpozději uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období. Jelikož funkční období jednatele není nikde upraveno, tak aby mohla být využita předposlední věta ust. § 194 odst. 2 ObchZ. je třeba, aby ve společenské smlouvě či stanovách společnosti bylo upraveno funkční období jednatelů. Při neuvedení této úpravy v těchto dokumentech společnosti, je jednatel zvolen na dobu neurčitou – tudíž tento způsob zániku funkce je prakticky neproveditelný. Ani v případě, kdy je jednateli předem stanoveno volební období, nezbavuje valnou hromadu možnosti, že by nemohla odvolat jej z funkce před jeho uplynutím a stejně dává jednateli možnost předčasného odstoupení z funkce. 3.5.2.2
Smrt jednatele
Možností zániku účasti společníka i jednatel ve společnosti s ručením omezeným je případně i smrt těchto osob. Funkce osoby, jež vystupovala jako jednatel, zaniká v den prohlášení za mrtvého či v den úmrtí.
5
Srov. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 1999 sp. zn. 7 Cmo 672/98.
6
Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. Praha: Prospektrum, 1997 s. 172.
17
Následky této události ve společnosti spravuje ust. § 116 odst. 2 a 3 ObchZ. Obchodní zákoník upravuje, že obchodní podíl se v případě smrti společníka ze zákona dědí nebo obchodní podíl přejde na společnost, která s ním vynaloží. V případě úmrtí jednatele jeho funkce zaniká bez dalšího, nechť je vázána jen na osobní plnění, které nikdo nahradit nemůže. Společnost, aby mohla vymazat zemřelého jednatele z obchodního rejstříku, musí obstarat důkaz o této skutečnosti, tj. úmrtní list. 3.5.2.3
Zánik společnosti
Průběh ukončení existence společnosti má dvě fáze: a) dochází ke zrušení společnosti b) výmaz z obchodního rejstříku Ke zrušení společnosti dojde buď rozhodnutím valné hromady, rozhodnutím soudu nebo např. uplynutím doby, na kterou byla společnost uzavřena. Jednatelovo jednání je považováno za osobní jednání společnosti, proto tedy zánik společnosti a zánik osobního jednání za ni vede k zániku funkce statutárního orgánu, tedy jednatele.
3.6 Vznik účasti společníka Vznikem společnosti se zakladatelé společnosti stávají jejími společníky. V té souvislosti se mluví o originálním (původním) nabytí členství společnosti. Vedle vlastnosti zakladatelů získávají úspěšným dovršením své zakladatelské iniciativy ještě vlastnost originálních společníků. Ve společnosti s ručení omezeným může kromě počátku účasti vázaného na vznik společnosti vzniknout účast společníka následujícími způsoby: -
na podstatě nabytí obchodního podílu při jeho převodu,
-
na podstatě změny obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným při smrti společníka nebo při zániku právnické osoby, která byla společníkem,
-
při zvětšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným.
3.6.1 Převod obchodního podílu Jak bylo výše řečeno, obchodní podíl reprezentuje účast společníka ve společnosti. Rozlišujeme účast originární (původní) nebo derivativní (odvozenou), podle toho jak byla účast ve společnosti založena. Jedním z prostředků odvozeného vzniku členství ve firmě je nabytí na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, přičemž je jedno, zda jde o převod na jiného společníka či na jinou osobu. Převod obchodního podílu u s.r.o. podléhá výhradně právnímu systému obchodního zákoníku a jde tudíž o absolutní obchodní závazkový vztah.
18
Právní úprava umožňuje převod na jiného společníka a to i bez jasného zmocnění ve společenské smlouvě, která ovšem tento převod může vyřadit. Pokud se společenská smlouva o převodu nezmiňuje, je třeba souhlasu valné hromady. Tento souhlas je možné tuto výhradu ve znění společenské smlouvy vyloučit, jelikož se jedná o dispozitivní úpravu. Lze také ve společenské smlouvě určit, že obchodní podíl musí být rozčleněn mezi všechny zbylé společníky nebo převod na společníka úplně vyřadit. Právní úprava odlišuje převod na jinou osobu. V tomto případě není převod obecně dovolený, ale je nezbytné, aby jeho přípustnost jednoznačně vytyčila společenská smlouva. Pokud tudíž společenská smlouva podobný převod jasně vyřadí nebo o schopnosti převodu na další osobu mlčí, nelze podobný převod uskutečnit. Společenská smlouva může ustanovit převod obchodního podílu na další osobu i schválením valné hromady. Má-li firma pouze jednoho společníka, je obchodní podíl převoditelný vždy. 3.6.2 Přechod obchodního podílu Obchodní podíl zaniklé právnické osoby přejde na jejího právního nástupce – jde o změnu na podstatě zákona a není k němu nutný ani jeden právní úkon jak ze strany společnosti (např. souhlas valné hromady) tak ani ze strany právního nástupce zaniklé právnické osoby. Právní nástupce se stává společníkem, vstupuje do všech společnických práv a povinností zaniklé právnické osoby, až ke dni jejího zániku. Pokud by ze svého individuálního rozhodnutí nechtěl účast ve společnosti, zbývá jen ust. § 148 odst. 1, na jehož základě smí společník navrhnout, aby jeho podíl na společnosti anuloval soud, pokud na společníkovi nelze požádat, aby ve společnosti zůstal, bude přechod obchodního podílu vyloučen, pokud to určí společenská smlouva. Právnímu nástupci zaniklé právnické osoby patří namísto obchodního podílu pouze podíl vypořádací. Byla-li společníkem osoba fyzická, upravuje právní následky jeho smrt § 116 odst. 2, podle něhož je možný přechod obchodního podílu na dědice zemřelého, přičemž dědic nabývá právní pozice společníka smrtí zůstavitele podle ust. § 460 ObčZ.. Z něhož plyne, že společenská práva provádí tento dědic, pokud je ovšem dědiců více, mají funkci vlastníků kolektivního obchodního podílu. V případě, že by dědic odmítl nabytí obchodního podílu tvořící součást dědictví, musel by odmítnout celé dědictví. Jelikož nikdo nemůže být nucen, aby zůstal ve společnosti proti své vůli, je v ObchZ. zapsána specifická úprava zániku účasti dědice na společnosti – ten může požadovat zrušení své účasti na společnosti díky rozhodnutí soudu.
19
3.6.3 Zvýšení základního kapitálu Zvětšování základního kapitálu na společnosti řeší ust. § 142 a 143 ObchZ. Podle nichž je přípustné zvýšit základní kapitál peněžitými vklady jen v tom případě, pokud jsou dosavadní peněžité vklady zcela splaceny, dále u vkladů nepeněžitých je zvýšení základního kapitálu přípustné již před tímto splacením. Dle zákona jsou závazek k novým vkladům oprávněni převzít přednostně existující společníci podle poměru jejich podílu, není-li společenskou smlouvou či stanovami dáno jinak. V tomto případě nevzniká nová účast společníků, pouze se pozmění majetkové hodnoty obchodních podílů existujících společníků. Pokud ovšem tito společníci svého přednostního práva ve lhůtě jednoho měsíce, nebo ve lhůtě určené stanovami či společenskou smlouvou, kdy byli obeznámeni se zvýšením základního kapitálu, pak může díky souhlasu valné hromady převzít závazek k dalšímu vkladu kterýkoli jiný. Vznikne tedy podíl na společnosti novému společníku, který přebere písemným prohlášením a pokud není společníkem, musí učinit prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě.
3.7 Zánik účasti společníka Způsoby zániku účasti společníka na společnosti lze rozlišit na obecné a speciální, které jsou upraveny pro každý typ obchodní společnosti zvlášť. Obecnými způsoby lze označit smrt či zánik společníka a zánik společnosti samé. Za obecný důvod lze také označit převod obchodního podílu, který bývá nejčastějším způsobem zániku účasti společníka. Mezi speciální způsoby ukončení účasti z vůle společníka je rozhodnutí soudu dle ust. § 148 odst. 1 ObchZ.. Podnět podává společník soudu, který musí prohlásit, zda jsou stanoveny důvody dané zákonem, díky nimž nelze po společníkovi požadovat, aby vytrval ve společnosti. Výše uvedené možnosti zániku jsou dobrovolné a spíše záleží na rozhodnutí existujícího společníka, pokud se rozhodne skončit svoji účast na obchodní společnosti. Na základě jiných skutečností může být jeho účast ukončena výhradně na základě soudního rozhodnutí nebo vyloučením valnou hromadou společnosti. Při zrušení podílu společníka dle soudního rozhodnutí podle ust. § 149 ObchZ. podává podnět společnost a vyžaduje na soudu rozhodnutí o vyřazení společníka, který porušuje závažně své povinnosti. Dalším mimořádným způsobem ukončení účasti může být také vyřazení společníka valnou hromadou společnosti. Jako jediná přijatelná příčina takového způsobu vyloučení je neplnění povinnosti splatit vklad, či nesplacení příplatkové povinnosti. Úkolem valné
20
hromady je společníka vybídnout k plnění jeho povinnosti a vytyčit mu určitou lhůtu. Pokud ji ani v této lhůtě nesplní, může jej valná hromada vyloučit.
4
Působnost jednatele „Působnost jednatelů lze vymezit vícero způsoby. Přímo, obecně a pozitivně lze definovat
jejich působnost tak, že mohou činit právní úkony společnosti ve všech věcech (§ 20 odst. 1 ObčZ.). Nepřímo a negativně lze vymezit jejich působnost tak, že nemohou vykonávat primárně tu působnost, k níž je společnost coby právnická osoba vůbec nezpůsobilá, a sekundárně tak, že nemohou činit ty úkony, které přináležejí do působnosti jiného orgánu společnosti“., dle Dvořáka, T.7 Působnost jednatele je v mnoha směrech omezena i tehdy, pokud je na majetek prohlášen konkurs, jednatel potom vykonává jen tu zbývající působnost, která nepřešla na správce, který nakládá s majetkem společnosti připadajícím do konkursní podstaty. Jednatel je ve své působnosti omezen i tehdy, vstupuje-li společnost do likvidace. Pak působnost jednatele v rozsahu daném ust. § 72 ObchZ. přechází na likvidátora (§ 70 odst. 3 ObchZ.) Statutární orgán ve funkci nekončí, ale jeho působnost se však stává nulovou. Jen v případě, že se uvolní místo likvidátora, pak je jeho povinností vykonávat jeho působnost v procesu likvidace až do doby, než bude zvolen či jmenován nový likvidátor. Působnost jednatelů jako statutárního orgánu má obecně dvě základní oprávnění. Jde o oprávnění k vnitřním činnostem statutárního orgánu, označované jako obchodní vedení, a dále k oprávnění jednat jménem společnosti navenek – tzv. jednatelské oprávnění.
4.1 Obchodní vedení Jak uvádí Eliáš, K.8: „Obchodní vedení bývá charakterizováno jako „obyčejné provozování živnosti společenské“ zahrnující „opatření pravidelná“, nebo jako „rozhodování o denních provozních záležitostech společnosti““. Má-li společnost pouze jednoho jednatele, pak rozhoduje o všem výlučně sám. Pokud je jednatelů více, pak je třeba dle ust. § 134 ObchZ. souhlasu většiny z nich. Je přitom jasné, že jednatelé se musí k projednání záležitostí obchodního vedení scházet.
7 8
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 269. Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným, 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, s. 163.
21
Obchodní zákoník v ust. § 66 odst. 4 stanovuje, že pokud neurčí-li zákon, stanovy či společenská smlouva jinak, tak se mohou jednatelé usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina z nich a přitom k přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných členů. Každý z jednatelů disponuje jedním hlasem, a nezáleží zda je či není společníkem. Někdy lze jen problematicky rozpoznat, zda určité jednání je obchodním vedením společnosti, anebo již o jednatelské oprávnění.
4.2 Jednatelské oprávnění Jednatelé jednají za společnost navenek, tedy činí právní úkony společnosti s třetími osobami. Pokud není uvedeno ve společenské smlouvě jinak, jedná každý samostatně. Tato zásada nepopírá fakt, že je možné ve smlouvě ujednat, aby více jednatelů téže společnosti jednalo kolektivně, nezávisle na ostatních. K jednání za společnost navenek jednatel nepotřebuje žádné zvláštní pověření nebo zmocnění. V praxi své jednatelské oprávnění prokazuje platným aktuálním výpisem z obchodního rejstříku. Jak uvádí Dvořák,T.9, tak v případě nově zvoleného jednatele, který není do obchodního rejstříku zapsán, slouží jako doložení změny v osobě jednatel např. notářský zápis o usnesení valné hromady. Dále se jednatel může prokázat kopií mandátní smlouvy, byla-li již uzavřena a také kopií návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Při výkonu své působnosti musí jednatel respektovat svoji firemní povinnost jednatele, a to že se musí podepisovat s vyznačením obchodní firmy společnosti, jejímž je statutárním orgánem. V praxi je pomocí razítka vyznačena obchodní firma, jméno a funkce jednatele a k tomu je učiněn vlastnoruční podpis jednatele. Jednání jednatele je osobním jednáním společnosti, tudíž společnost se nemůže jednání jednatele zbavit, nemůže ho odmítnout a musí přijmout právní úkony z toho vyplývající. Měli bychom také rozlišovat omezení jednatelského oprávnění se stanovením způsobu jednání jménem společnosti. Dle Rady, I.10: „Zasahuje-li však do projevu vůle statutárního orgánu jiný orgán společnosti a je-li tak jeho uskutečnění vázáno např. na souhlas valné hromady, nejde o stanovení způsobu jednání, ale o omezení jednatelského oprávnění, které de lege lata nepodléhá zápisu do obchodního rejstříku a je vůči třetím osobám neúčinné“. 9
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 275.
10
Rada,I. a kol.: Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2.vydání, Praha: LINDE, 2004, s. 76.
22
Ve společnosti, kde je pouze jeden jednatel, nemusí statutární orgán čekat na souhlas jiného orgánu společnosti, jelikož zastává postavení valné hromady. Bude se projev vůle řídit rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady.
5
Vztah jednatele k orgánům společnosti a společníkům
5.1 Vztah k valné hromadě a společníkům Mezi valnou hromadou a jednatelem je vzájemná provázanost. Vznik funkce jednatele je podmíněn usnesením valné hromady, jelikož ta jej do funkce ustavuje (ust. § 135 odst. 2, § 194 odst. 4 ObchZ.). Valná hromada díky usnesením dává jednateli pokyny a tak naplňuje i výkon funkce jednatele. Pokud jednatel uposlechne usnesení, které je v rozporu s právními předpisy, vyvolává nástup odpovědnosti jednatele za škodu společnosti tím způsobenou. Naopak, pokud uposlechne usnesení, které je v rozporu se společenskou smlouvou nebo stanovami, tyto důsledky nemá. Jelikož není v zákoně stanoveno, je povinností jednatele na nevhodnost daného pokynu valnou hromadou upozornit ústní i písemnou formou, jelikož jednatel je odborníkem, zatímco valná hromada pouze orgánem laickým. Valná hromada není oprávněna stanovovat pokyny jednatelům stran obchodního vedení společnosti. Pokud ovšem např. valná hromada rozhodne o zrušení společnosti s likvidací, tak tato záležitost bude mít dopad na obchodní vedení společnosti. Pokud má jednatel vykonávat svoji funkci řádně, potřebuje k tomu nutně určitý prostor.
5.2 Vztah jednatele a dozorčí rady Dozorčí rada na rozdíl od statutárního orgánu ve společnosti kontroluje činnost jednatelů. Členové dozorčí rady jsou ustanoveni, jen pokud je dozorčí rada, jako orgán, upravena ve společenské smlouvě. Dle ust. § 138 odst. 1 písm. a),b) ObchZ. plní dozorčí rada dozorovou a kontrolní funkci. Dvořák, T. uvádí11: „Jednatelé jsou povinni umožnit dozorčí radě přístup ke všem knihám, zodpovědět jejich případné otázky a být jim ve všech ohledech nápomocni při výkonu jejich kontrolní činnosti. Pokud tak neučiní, může dozorčí rada pouze informovat společníky; resp. valnou hromadu; sama jednatele odvolat ani jinak postihnout nemůže“. Jednatel není dozorčí radě podřízen, nemůže slepě přijmout požadavků dozorčí rady a především musí sledovat zákonné hledisko výkonu funkce. Pokud jednatel zjistí, že členové 11
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 298.
23
dozorčí rady informují konkurenci, musí okamžitě zamezit přístup k dalším informacím, informuje ostatní společníky a podnikne další potřebná opatření.
5.3 Vztah jednatel k managementu Vztahy mezi statutárním orgánem a managementem lze uspořádat podle dvou hledisek: a) spojení jednatele a vedoucího zaměstnance, b) jednatel a management. V prvním případě jednatel propojí výkon funkce jednatele a vrcholového managementu dohromady. Nevznikají tak pravomocné střety mezi managementem a jednatelem, kteří tak mohou operativně řešit všechny potřebné otázky. Pokud personálně rozdělíme vztahy jednatele a managementu, budou vztahy uspořádány tak, že jednatelé budou určovat směr, kterým postupovat a management jej bude realizovat. Je zřejmé, že jsou patrné nevýhody oproti prvnímu řešení. Bude třeba najít dostatek osob na obsazení všech postů, vzniknou spory mezi jednatelem a managementem, který nebude moci vystupovat za společnost navenek-díky ust. § 15 ObchZ. má management jiný rozsah působnosti oproti jednateli.
6
Práva, povinnosti jednatele a společníků
6.1 Práva jednatele Za práva statutárního orgánu nejsou považována práva, která odpovídají jeho povinnostem. 6.1.1 Právo na informace Jednatel je povinen řádně plnit svoje povinnosti a musí znát poměry ve společnosti. K tomu potřebuje informace, které získává při výkonu své funkce každodenní činností, ale také především díky spolupráce s ostatními orgány společnosti. Podle ust. § 568 odst. 2 ObchZ. je mandant (společnost) povinen předat mandatáři (orgánu) věci a informace, jenž jsou nutné k zařízení záležitosti. Jak uvádí Rada I.12: „ Vzhledem k tomu, že společnost je subjekt abstraktní, která jedná právě prostřednictvím svého statutárního orgánu, je zřejmé, že statutární orgán: „ Většinu informací tohoto druhu získává … sám ze své vlastní činnosti … ““.
12
Rada, I. a kol.: Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2.vydání, Praha: LINDE, 2004, s. 172.
24
Jednatel se účastní jednání valné hromady a stejně tak i členové dozorčí rady. Pokud je ve společnosti jediným společníkem, je dle ust. § 132 odst. 2 ObchZ. jeho účast u některých případů povinná. Pokud společník o účast požádá, musí se jednatel nebo člen dozorčí rady na jeho žádost zasedání zúčastnit. Právo na poskytnutí informací se uplatňuje nejen vůči orgánům společnosti, ale také vůči ostatním členům statutárního orgánu. 6.1.2
Právo na odměnu a úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem funkce Nejdůležitějším z práv jednatele vůči společnosti, je právo na odměnu. Úplatnost funkce
jednatele vyplývá z ust. § 66 odst. 2 ObchZ., odkazující na vztah mezi společností a členem statutárního orgánu, který se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Mandatář je placen za „jinou činnost“, kam spadá právě výkon funkce jednatele s péčí řádného hospodáře. Nejjednodušším způsobem stanovení odměny je pak uzavření manažerské smlouvy. Manažerskou smlouvu jako smluvní typ (druh smlouvy nebo dohody) zákoník práce nezná. Přesto jsou v praxi manažerské smlouvy sjednávány (smlouva se totiž posuzuje podle obsahu, nikoli podle názvu, pod kterým je uzavřena). Manažerské smlouvy se uzavírají mezi manažery (vedoucími pracovníky na vrcholném stupni řízení) na straně jedné a zaměstnavatelem (zpravidla obchodní společností) na straně druhé, a to především za účelem úpravy podmínek výkonu práce manažera, zejména pak mzdových. Upravují se otázky výše a splatnosti mzdy, podmínky, za nichž vzniká nárok na prémie (např. podíly na zisku) apod. Smlouva je písemná a schvalována valnou hromadou, což patří do její výlučné kompetence. Lze také přiznat právo na vyplacení zálohy na odměnu za výkon funkce. Pokud by valná hromada o odměně jednatele nerozhodla, má jednatel právo požadovat odměnu kdykoli po ustanovení do funkce (dle ust. § 340 ObchZ.). Dále pokud valná hromada nepřizná odměnu jednateli, má právo se obrátit na soud o určení odměny v obvyklé výši. Úhrada nákladů na účelně nebo nutně vynaložené náklady, které jednateli vznikly v souvislosti s výkonem funkce, můžeme odvodit z přiměřeného použití mandátní smlouvy. Jednatel sám prokáže nutnost jejich vynaložení, a i kdyby porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, má nárok na náhradu, kterou může obdržet součástí úplaty, či mu může být stanovena paušálně.
25
6.2 Povinnosti jednatele 6.2.1 Osobní výkon jednatele Společnost s ručením omezeným není schopna vlastními úkony se starat o svůj majetek a své záležitosti. K tomuto účelu je v zákoně uveden institut statutárního orgánu, jehož povinností je starat se o záležitosti společnosti a o její majetek. Jednatel je proto povinen starat se o všechny záležitosti společnosti osobně a profesionálně, tudíž s péčí řádného hospodáře. Osobní výkon funkce nevyžaduje, aby jednatel sám plnil všechny záležitosti společnosti. Je povoleno mu pověřit v určitých případech jinou osobu např. vedením účetnictví, ovšem jednatel má pořád povinnost kontrolovat, zda pověřená osoba dodržuje stanovené zásady. Ze své funkce tudíž odpovídá za řádný provoz podniku. Jednateli je proto uloženo13: 1, vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, 2, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo přivodit společnosti škodu, 3, respektovat zákaz konkurence vyplývající ze zákona, společenské smlouvy, stanov, popř. i ze smlouvy o výkonu funkce, 4, dodržovat usnesení valné hromady, 5, respektovat meze svých kompetencí a kompetenční vztahy uvnitř společnosti. 6.2.2 Informační povinnost Další důležitou povinností jednatele je dle ust. § 135 odst. 1 ObchZ. informační povinnost vůči valné hromadě, ale i vůči dozorčí radě, je-li zřízena. 6.2.3 Zákaz konkurence Díky zákazu konkurence je snaha o zabezpečení rovnosti podnikání tak, aby společnosti nebyla způsobena újma jednáním osob, které mají podklady o společnosti a v případě vzniku škody zajistit společnosti její náhradu. Úprava zákazu konkurence v s. r. o. je dispozitivní, společníci tedy mohou ve společenské smlouvě rozšířit zákaz nad rozsah stanovený zákonem. Obecná úprava je obsažená v § 65 a v
13
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 310
26
§ 136 ObchZ. Podle normativních příkazů je jednateli zakázáno, aby14: 1, vlastním jménem nebo na vlastní účet uzavíral obchody, jež souvisejí s podnikatelskou činností společnosti, 2, podle příkazu § 136 odst. 1 písm. b) ObchZ. nesmí jednatel tyto obchody ve prospěch cizích osob nejen vlastním jménem uzavírat, ale ani je v jejich prospěch zprostředkovat, 3, jednateli je dále zakázáno účastnit se na podnikání v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, 4, jednatel konečně nesmí působit ani jako statutární orgán, popř. jako člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.
Sankční důsledky porušení zákazu konkurence upravuje § 65 odst. 2 ObchZ.. Je na vůli společnosti, zda právní sankci uplatní či ne. Společnost může požadovat získaný prospěch, které porušením zákazu získal, nebo aby může požadovat převod odpovídajících práv. Ve smlouvě o výkonu funkce, kterou společnost uzavřela spolu s jednatelem, může uvést tzv. konkurenční doložku, která zakáže jednateli na určitou přiměřenou dobu po ukončení funkce výkon aktivit konkurenčního charakteru a která plnění této povinnosti adekvátním způsobem zajistí – např. smluvní pokutou. 6.2.4 Odpovědnost a ručení jednatele Odpovědnost můžeme rozlišit na obchodněprávní podle ObchZ., kde se řeší postavení podnikatelů, vztahy závazkové a další, které s podnikáním souvisí. A dále na odpovědnost ostatní, řízenou dle zvláštních předpisů. „Jednatel je totiž odpovědný nejen obchodněprávně, resp. občanskoprávně, nýbrž i trestněprávně a správněprávně, pokud při výkonu funkce spáchá trestný čin, popř. přestupek“15. Jednatel tedy odpovídá za škodu způsobenou společnosti neomezeně a objektivně, kterou porušením způsobí v plné výši. Statutární orgán může odpovídat i občanskoprávně a tato odpovědnost se řídí obecnou úpravou dle ObčZ.. Otázka jeho zavinění, zda se jednatel při porušení svých povinností dopustil zaviněně či ne, se již dále nezkoumá.
14
Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným, 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, s. 178.
15
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 311.
27
V obchodní praxi bývá časté, že valná hromada při ukončení příslušného obchodního roku uděluje jednateli tzv. absolutorium. Pokud jej valná hromada udělí, dává tím najevo, že neuplatní vůči jednateli žádná práva a nárok na náhradu škody neuplatní. Toto absolutorium kryje jen prominutí těch důsledků, o nichž valná hromada při svém usnášení ví. Právně jde o prominutí dluhu, k němuž dochází písemnou dohodou. Při porušování jednatelových povinností může nastat také jeho trestní odpovědnost. V praxi nastává velmi častý problém, a to že jednatelé nakládají s majetkem společnosti jako se svým, dochází tedy k osobnímu obohacení. Trestněprávní odpovědnost jednatele zaniká jeho smrtí. Odpovědnost a ručení nezanikají ukončením výkonu funkce jednatele.
6.3 Práva společníků Ve společnosti s ručením omezeným jako kapitálové společnosti není existence společnosti podmíněna účastí určitých společníků, na jejichž vlastnostech, vědomostech a zdatnostech záleží realizace cílů společnosti. Společník je bezvýjimečně povinen vždy plnit všechny své povinnosti zákonem mu uložené, nemá ovšem volby v tom smyslu, že by si snad mohl volit, které dodržovat bude a které ne. V systému práv a povinností společníků jsou akcentovány povinnosti a práva majetkové povahy, slábne šance společníků osobně sledovat činnost společnosti a vykonávat bezprostřední korekční zásahy. Rozsah práv a povinností společníků je typicky nerovný a řídí se zásadně jejich majetkovou účastí na společnosti, přičemž právní postavení společníků, jejichž účast na společnosti je malá, podporuje zákon úpravou menšinových oprávnění. 6.3.1 Právo hlasovací a kontrolní, právo na informace Někdy je toto právo označované v právní teorii jako právo podílet se na správě společnosti, vyjadřuje ten myšlenkový koncept, že s.r.o. je společnost kapitálová. Je třeba vždy společníkům umožnit, aby se na správě záležitosti společnosti podíleli, nikoli jakožto manažeři, nýbrž právě jako její společníci. Společníci jsou proto oprávněni ukládat jednatelům strategické pokyny, které udělují prostřednictvím valné hromady, kde společníci kolektivně uplatňují toto svoje právo a to zákonem stanovené, popř. též ve společenské smlouvě a stanovách společnosti. Jednatel není vázán příkazy jednotlivých společníků, krom jednočlenných společností, kde jediný společník reprezentuje valnou hromadu. Společenská smlouva nebo stanovy však mohou konkretizovat i nad rámec zákona rozšířit práva jednotlivých společníků.
28
S právem kontroly vedení společnosti souvisí též právo přístupu k informacím. Dle zákonné formulace mají společníci právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. 6.3.2 Právo na podíl na zisku Podílet se na zisku společnosti má právo každý ze společníků. Toto právo společníka není však právem absolutním. Je podmíněno splněním určitých, zákonem přesně stanovených podmínek obsažených v ust. § 123 odst. 1 a 2 ObchZ.. Pokud jsou tyto podmínky splněny, lze přistoupit k vlastnímu rozdělení zisku – ten ovšem společnost rozdělovat nemusí. Pokud společnost chystá rozsáhlé investice, nebo je zatížena dluhy, je racionální dluh nerozdělovat. Nakonec žádný společník nesmí být zvýhodňován na úkor jiných společníků nebo společnosti samé. Aby bylo možno podíly vyplácet, musí společnost zisku dosáhnout. Vždy musí být přednostně provedeny příslušné odvody do rezervního, popř. dalších fondů. K výplatě těchto podílů na zisku nelze použít prostředky představující základní kapitál podle stavu zápisu v obchodním rejstříku16. Dále musí být dodrženy podmínky ust. § 65a ObchZ.. Je ve výhradní kompetenci valné hromady stanovit, jak velká část zisku, kterou lze podle zákona a spol. smlouvy rozdělit, bude skutečně rozdělena. Výše konkrétního podílu jednotlivých společníků se určí podle poměru jejich obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jiné pravidlo. Částka určená k výplatě jakožto podílu na zisku však nesmí přesáhnout hospodářský výsledek společnosti za příslušné účetní období. 6.3.3 Právo na vypořádací podíl Společník má právo na vypořádání při zániku své účasti na společnosti, ukončí-li své členství v korporaci za jejího trvání. Účast společníka, jemuž zanikla účast ve společnosti přechodem obchodního podílu na společnost, má právo na vypořádací podíl, jenž je bezpodmínečný a nelze se ho platně vzdát. V určitých situacích, společnost vlastní obchodní podíl nabude na základě právní skutečnosti, s níž zákon tento důsledek spojuje a jedná se o tyto situace17: 1, společník byl vyloučen pro nesplnění vkladové nebo příplatkové povinnosti, 2, soud rozhodl o vyloučení společníka pro závažné porušení jeho povinností,
16
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 177.
17
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 182.
29
3, soud ukončil členství společníka ve společnosti, 4, obchodní podíl nepřechází na právního nástupce, 5, účast ve společnosti je ukončena dohodou všech společníků, 6, účast společníka zanikla prohlášením konkurzu na jeho majetek, a to pouze u vícečlenných společností, 7, obchodní podíl byl postižen výkonem rozhodnutí nebo exekucí, a to pouze za podmínky vícečlenných společností, 8, společník vypoví za podmínek v ust. § 220u ObchZ. svoji účast na společnosti vzniklé v důsledku rozdělení nebo změny právní formy. U všech výše uvedených případech vzniká nárok bývalého společníka, jemuž účast ve společnosti zanikla či jeho právního nástupce, na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se vypočte
způsobem upraveným v ust. § 61 odst. 2 ObchZ. Rozhodným pro výpočet
vypořádacího podílu je den zániku účasti společníka ve společnosti. Zjistí se z vlastního kapitálu společnosti zjištěného ke dni zániku členství ve firmě podle řádné či mimořádné účetní závěrky k tomuto dni sestavené. Tento podíl je splatný bez zbytečného odkladu poté, co společnost s obchodním podílem naložila způsobem uvedeným v ust. § 113 odst. 5 a 6 ObchZ. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze spol. smlouvy či stanov společnosti jiný způsob jeho výplaty.
6.4 Povinnosti společníků Povinnosti společníků se člení do dvou základní okruhů a to na povinnosti základní a doplňkové. Základními povinnostmi je povinnost vkladová a povinnost ručení za závazky společnosti. Z doplňkových povinností je např. povinnost příplatková. 6.4.1 Vkladová povinnost Povinnost vkladová, neboli ilační je jednou ze základních povinností společníka. Vkladová povinnost se dělí na povinnost upisovací a povinnost uhrazovací. Vkladová je povinnost zákonná, nelze sejí tudíž zprostit ani se ve společenské smlouvě dohodnout jinak. Pokud některý ze společníků tuto povinnost nesplnil, lze ho tzv. kadučním řízením vyloučit. Dále pokud nesplatí tuto povinnost ve lhůtě řádně a včas, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% ročně, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
30
6.4.2 Povinnost ručení za závazky společnosti Další povinností je zákonné ručení za závazky společnosti v rozsahu daném v ust. § 106 odst. 2 ObchZ. Je třeba rozlišit odpovědnost společnosti za její vlastní závazky, která je vždy neomezená, neboť firma odpovídá celým svým majetkem a ručení společníků za závazky společnosti, které je vždy omezené – je dán kogentní zákonnou úpravou, od níž se nelze odchýlit. Rozsah ručení společníků není neomezený, zákonná úprava je vymezena na principu solidarity všech společníků za závazky společnosti. Ti ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí všech vkladů. Koncepce ručení je postavena na subsidiaritě závazku ručitelů. Hlavním dlužníkem je vždy společnost. Společníci přichází jakožto dlužníci až v momentě, kdy společnost jako hlavní dlužník není schopna splnit své splatné závazky. 6.4.3 Příplatková povinnost Obchodní zákoník upravuje i povinnost společníků přispět, vedle povinnosti splatit vklad, i k úhradě ztrát společnosti v případě, že společenská smlouva toto umožňuje. Tato povinnost se zakládá rozhodnutím valné hromady, pokud byla vykázána za rok hospodaření ztráta. Touto úpravou tak společnosti dovoluje překonat tento neblahý stav hospodaření. Příspěvek poskytnutý na základě tohoto titulu se nezapočítává na splacení vkladu, ale prodlení se splacením příplatkové povinnosti má stejné následky jako prodlení se splácením vkladů spolu s možností vyloučení rozhodnutím valné hromady.
31
7
Praktická část
7.1 Charakteristika podniku Společnost JN – TOP, s. r. o. je stavební firma – právnická osoba, působící hlavně na brněnském okrese od roku 1993. Společnost s ručením omezeným provádí práce montážní s dodávkou materiálu, ale zajišťuje i zpracování projektové dokumentace, včetně odborné konzultace. Průměrný počet zaměstnanců je patnáct. S objednateli uzavírá pro realizaci stavebních akcí smlouvy o dílo.
7.2 Vztahy ve společnosti a jejich vývoj Obchodní firma byla do obchodního rejstříku zapsána 17. prosince 1993. Toto období by se mohlo v rámci České republiky označit za „podnikatelský boom“. Společnost byla zapsána původně pod obchodním jménem ABC-TOP, s.r.o. se dvěmi společníky. Prvními společníky, tedy zakladateli společnosti byli pan Ing. Jan Kubiš a pan Ing. Jan Novák na základě společenské smlouvy z téhož roku. Oba za společnost nezávisle jednali a podepisovali se. Práva a povinnosti společníků byly zakotveny ve společenské smlouvě (viz. příloha č. 2). Od té doby prošla společnost mnohými změnami, jak v počtu společníků, a tedy v převodech obchodního podílu, na základě smluv o převodech obchodních podílů z jednoho společníka na druhého a vznikla jednočlenná společnost. O tři roky později v roce 1996, se již za zmíněných podmínek, stal jediným společníkem společnosti pouze jeden ze zakládajících společníků, pan Novák, který ze zákona vykonává působnost valné hromady. Na základě těchto skutečností změnil společenskou smlouvu v zakladatelskou listinu (viz. příloha č. 3). Jakožto jediný společník provozuje společnost pod obchodním jménem JN-TOP s.r.o., zároveň za ni jedná a vystupuje. 7.2.1 Základní údaje firmy Obchodní jméno: JN - TOP, s.r.o. Sídlo společnosti:
Výčapy 555, 674 01 Třebíč
Den vzniku:
17. prosince 1993, dnem zápisu do OR v Brně
7.2.2 Předmět činnosti Rozhodujícím předmětem podnikání společnosti je (viz. příloha č. 1): -
topenářství,
-
vodoinstalatérství,
-
plynoinstalatérství,
-
obchodní činnost,
32
-
provádění staveb, jejich změn a odstranění.
Mezi služby, které firma nabízí patří: -
montážní práce s dodávkou materiálu,
-
revize plynových zařízení,
-
odborný servis plynových spotřebičů,
-
servis elektrických spotřebičů,
-
zpracování projektové dokumentace.
7.2.3 Základní kapitál Při založení společnosti v roce 1993 upsaný základní kapitál činil 120.000,--Kč a byl tvořen nepeněžitými vklady obou společníků ve výši 60.000,--Kč. Ing. Jan Kubiš vložil nepeněžitý vklad – hmotný investiční majetek, sloužící k vodoinstalatérství a spočívající ve strojích. Pan Ing. Jan Novák vložil nákladní automobil, oceněný dohodou společníků. Vklady byly oceněny před podáním návrhu do Obchodního Rejstříku. Správcem vkladu byl jmenován pan Kubiš. V roce 2000 byl základní kapitál z důvodu větší atraktivity pro partnery navýšen na 2.120.000,--Kč. Institut základního kapitálu hraje ve společnosti s ručením omezeným roli v určení míry účasti jednotlivých společníků na společnosti, neboť pokud společenská smlouva nestanoví jinak (např. je obchodní podíl roven velikosti vkladu), dochází k určení výše obchodního podílu na základě poměné hodnoty vyjádřené procentem či zlomkem. Je třeba tedy odlišit obchodní podíl a vklad, což se v praxi mnohdy neuskutečňuje, obchodní podíl se tedy vkladu nikdy nerovná. U naší společnosti by tedy při založení v roce 1993 byl obchodní podíl rozdělen rovnoměrně v poměru 50% pro každého ze dvou společníků. Kdyby ovšem jeden ze společníků vložil jen minimální vklad, tj. 20.000,--Kč, jeho obchodní podíl by se odvíjel poměrově od vloženého vkladu druhého společníka. Nyní je ve společnosti jediný společník a jednatel p. Novák, kterému náleží obchodní podíl ve 100% výši. Dále díky tomu, že společnost vytváří povinně základní kapitál, ručí p.Novák i p. Kubiš do výše souhrnu všech nesplacených vkladů za dluhy společnosti, proto v letech, kdy ve společnosti byly dva společníci, mohli věřitelé vyzvat k plnění (samozřejmě až poté, kdy společnost v přiměřené době po vyzvání neplní své závazky), i toho společníka, který svůj vklad již zcela splatil, a to až do doby, než je splacení všech vkladů obou dvou společníků zapsáno v obchodním rejstříku.
33
7.3 Vztah jednatele(ů) ke společnosti, společníkům a ostatním orgánům společnosti Jednání pana Nováka jakožto statutárního orgánu je osobním jednáním společnosti. Navíc skutečnost, že statutární orgán je orgánem společnosti, již napovídá, že výkon funkce jednatele se neobejde bez toho, aniž by neměl prolínající se vztahy se společností a tedy i s ostatními jejími orgány a společníky. 7.3.1 Vztah mezi jednatelem, společníky a společností Statutární orgán má obecně dvě základní oprávnění. Jedním z nich je oprávnění činit jménem společnosti právní úkony navenek, tj. jednatelské oprávnění a dále oprávnění k vedení právnické osoby, tj. obchodní vedení. Jednatelské oprávnění je chápáno jako činnost statutárního orgánu navenek, tedy činění právních úkonů společnosti s třetími osobami. U jednočlenné společnosti, kdy je pouze jediným společníkem p. Novák vykonává tuto činnost pouze on sám. U společnosti ABC – TOP, s.r.o. (kde jsou oba dva společníci zároveň jednateli), kdy jde o společnost vícečlennou, nestanoví-li společenská smlouva jiný princip, pak je k tomuto jednání oprávněn každý z jednatelů samostatně. Nemůže být ale ve společenské smlouvě ujednáno, že dva jednatelé u vícečlenných společností jednají společně, kdežto jiní dva mohou jednat zcela samostatně, nezávisle na ostatních, ale v souladu se členy, kteří nejsou v postavení jednatele. V tomto případě by šlo o omezování působnosti jednatele. Pokud by ovšem jednatel oprávněný pouze ke společnému jednatelství jednal samostatně, pak je takovýto právní úkon neplatný. Obchodním vedením se rozumí řízení společnosti, tedy organizování hospodářské činnosti uvnitř společnosti a také jeho rozhodování o podnikatelských záměrech. V rámci své působnosti je jednatel povinen zejména zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví společnosti a dále vykonávat všechny práva a povinnosti vyhrazené právními předpisy. I zde, pokud jde o společnost s jediným jednatelem, pak o tom rozhoduje výlučně p. Novák. V případě společnosti, kdy byly členy oba dva jednatelé, je třeba souhlasu většiny jednatelů, tudíž jak p. Nováka tak i p. Kubiše. K probrání a rozhodnutí otázek připadajících do obchodního vedení bylo třeba pravidelného scházení obou jednatelů.
Mohlo by dojít
i k případu, kdy ve společnosti je více společníků a do jednatelské funkce jsou ustanoveni právě ti, kteří se budou zabývat právě jen obchodním vedením společnosti. K usnášeníschopnosti je třeba nadpoloviční většina. Každý z jednatelů má vždy jeden hlas a nemá přitom význam, zda je či není společníkem.
34
7.3.2 Zákaz konkurence jednatele a společníků Obecná úprava zákazu konkurence, vztahující se na pana Nováka, jakožto jediného jednatele, podle níž nesmí: -
podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vystupovat se společností do obchodních vztahů,
-
zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,
-
účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání,
-
vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.
Dále se řídí ve své rozhodovací činnosti společenskou smlouvou (viz. příloha č. 2), jejíž ustanovení společnost JN-TOP, s.r.o. přijala a kde je otázka zákazu konkurence úžeji specifikována. Zákaz konkurence je stanoven v plném rozsahu, ve stejném předmětu podnikání, tak je stanoven obchodním zákoníkem pro jednatele, a to pouze pro p. Ing. Nováka Jana. U p. Ing. Jana Kubiše je zákaz konkurence vyloučen. Podle zákona je společnost oprávněna požadovat po osobě, která zákaz konkurence porušila, vydat prospěch z dotčeného obchodu anebo na ni převedla tomu odpovídající práva. Na společníky se zákaz konkurence vztahuje rovněž. Oproti jednatelům však může společenská smlouva zákaz konkurence nejen rozšířit, ale také jeho rozsah zúžit, dle dohody společníků. Pokud ve společenské smlouvě není o zákazu konkurence nic uvedeno, pak pro společníky žádný neplatí. Porušení zákazu konkurence může být též důvodem pro vyloučení společníka ze společnosti, podmínkou je ovšem faktické porušení tohoto zákazu, pouhopouhý úmysl nebo příprava tu nepostačuje. V případě, že by si jeden ze společníků vyřídil živnostenské oprávnění na totožný předmět činnosti, který provozuje i společnost a který je předmětem zákazu podle společenské smlouvy, ale svoji podnikatelskou činnost nezapočne, nelze jej ze společnosti vyloučit. 7.3.3 Vztahy mezi jednatelem a managementem Zajímavou otázkou se jeví postavení vztahů statutárního orgánu a vedoucích zaměstnanců společnosti – managementu. Jsou dány přitom dvě základní možnosti úpravy vzájemných vztahů, které lze slučovat.
35
První z možností je, že sami jednatelé budou vykonávat funkci vedoucího zaměstnance společnosti a propojí funkci jednatele a vrcholového managementu, tak jak je tomu v našem případě. Jednatel společnosti je zároveň řídícím subjektem, což je v praxi jev velmi obvyklý a častý. Současně je to určitá výhoda, neboť díky tomuto vedení společnosti nemohou vznikat kompetenční střety mezi jednatelem a managementem. Druhou eventualitou by mohlo být, že pozice statutárního orgánu je od managementu personálně oddělena a vzájemné vztahy budou uspořádány tak, že jednatelé budou vytyčovat základní linii a management ji bude operativně uskutečňovat. Nevýhody tohoto řešení jsou zřejmé – potřeba nalezení dostatku osob pro obsazení všech míst, což bude finančně náročnější, budou vznikat střety a také management nebude moci vždy jednat jménem společnosti navenek, jelikož zákonné zmocnění má poněkud jiný rozsah oproti jednatelskému oprávnění. Rozhodování je pro vrcholového managera pouze jedním z úkolů, většinou mu zabírá jen část času, ale představuje jeho nespecifičtější úkol. V případě vícečlenné společnosti je výhodné společníka, který je ve funkci jednatele ustanovit do funkce vrcholového managementu a další společníci mohou být jmenováni na základě jmenovacího dekretu např. do funkce obchodního ředitele. U naší jednočlenné společnosti p. Novák jako manager společnosti JN-TOP, s.r.o. již dříve pracoval v oblasti stavebnictví, lze o něm říci, že je znalcem pro výkon jeho funkce. Aby toto mohl kvalitativně provést, musí do tohoto rozhodování zahrnout značné množství informací, poznatků a zkušeností. Podstatou jeho činnosti je rozhodovací proces, organizuje podmínky provedení služeb a koordinuje činnosti zaměstnanců směřující k cílům a výsledkům. Jelikož se jednatel a vedoucí zaměstnanec řídí jinou právní úpravou (obchodněprávní a pracovněprávní), uvádím zde rozdíly mezi těmito dvěma subjekty, jichž by si měly tyto osoby v rámci s.r.o. být vědomy.
Pracovněprávní vztahy: - úprava vztahu:
zákoník práce
- vznik vztahu:
vztah vzniká na základě pracovního poměru a dále právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr
- obsah vztahu:
vedoucí zaměstnanec má právo požadovat, aby mu byla přidělená práce sjednána v pracovní smlouvě, organizovat, dávat zaměstnancům pokyny k výkonu práce a kontrolovat zaměstnance. 36
- odměna:
zaměstnanci náleží dle zákoníku práce mzda, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.
U p. Nováka jsou pracovní podmínky, výše odměny, a povinnosti zaměstnance uvedeny v pracovní smlouvě č. 06/94 (viz. příloha č. 4). Z důvodu změny obchodní firmy, přebral veškerá práva a závazky sjednané v pracovní smlouvě č. 06/94, a byl k ní proto sepsán dodatek č. 1. (viz. příloha č. 5). Dále byla provedena změna pracovní smlouvy č. 1. (viz. příloha č. 6). - ukončení vztahu:
ukončení vztahu může dojít při právní události a to díky uplynutím sjednané doby nebo úmrtím zaměstnance. Dále může být vztah ukončen právním úkonem jednostranným a to buď výpovědí či okamžitým zrušením. A nakonec může dojít k dohodě mezi stranami, což je právní úkon dvoustranný.
- odpovědnost za škody: odpovědnost za způsobené škody se řídí dle zákoníku práce. Při škodě úmyslné, může zaměstnavatel požadovat až čtyřapůlnásobek jeho průměrné mzdy. U škody úmyslné hradí zaměstnanec škodu celou, a zaměstnavatel může požadovat i náhradu ušlého zisku.
Obchodněprávní vztahy: - úprava vztahu:
obchodní zákoník
- vznik vztahu:
je jmenován valnou hromadou, na základě smlouvy o výkonu funkce nebo využitím smlouvy mandátní.
- obsah vztahu:
obsahem je jednatelovo obchodní vedení společnosti a jednání za společnost navenek.
- odměna:
je schvalována valnou hromadou. Pokud je její výše určována smlouvou o výkonu funkce, pak je schvalována pouze tato smlouva.
- ukončení vztahu:
může být odvolán kdykoli bez udání důvodů, nebo může z funkce odstoupit, s tím že výkon jeho funkce končí v den, kdy odstoupení projednala valná hromada.
- odpovědnost za škodu: pokud jednatel způsobí společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti škodu, hradí tuto škodu dle Obchodního zákoníku v plném rozsahu.
37
7.3.3.1
Obsah výkonu funkce manažera
Rozhodování je pro vrcholového manažera pouze jedním z průběžných úkolů, většinou mu zabírá jen menší část jeho času, ale představuje jeho určitý úkol. Dále musí vykonávat manažerské funkce, jako jsou plánování, organizování, vedení lidí a dozajista kontrola provedených služeb. Jako manager, ať už společnosti ABC – TOP, s.r.o. nebo už společnosti JN-TOP, s.r.o., se p. Novák soustřeďuje na rozhodnutí závažná, přičemž musí zvládnout formulaci problému a vybrat nejvhodnější variantu a převzít celkovou zodpovědnost za její provedení. Aby toto mohl kvalitativně provést, musí do tohoto rozhodování zahrnout značné množství zjištěných informací, poznatků a zkušeností. Při vzniku nějaké překážky rozhoduje p. Novák včas, k dané překážce a v sounáležitosti s organizační strukturou. K úspěšnosti podniku je důležitá jeho správná a dostatečná organizace. Proto se od pana Nováka předpokládá, že na základě vědění podnikových cílů a strategií, uskupí pracovní procesy, lidi a zařízení tak, aby byla zaručena dlouhodobá prosperita a konkurenceschopnost firmy. 7.3.3.2
Obsah výkonu funkce jednatele
Kvality pana Nováka jsou vidět při výkonu jeho současné funkce v podniku, která reprezentuje řízení a chod celé společnosti, stejně tak provádění plánů týkajících se zevního chování společnosti. Dále ve firmě zastává autoritativní styl vedení, kde moc i rozhodování jsou soustředěny v jeho rukou, myslí daleko dopředu, přemýšlí o strategických věcech, o vizích a přiděluje lidem přesně definované úkony. Ve společnosti ABC – TOP, s.r.o. nebylo možné, aby pan Novák a pan Kubiš řídili společnost autoritativním stylem, proto pan Kubiš ze společnosti odešel. On jako vedoucí se snažil nežádoucí stav změnit, zatímco pan Kubiš se snažil věci uskutečnit a lpět na dané úrovni. Vedení je nyní pociťováno v celé sféře podniku. Výhodou je dosažení pravidelného a vysokého výkonu pracovníků, nevýhodou je ovšem potlačení jeho individuální motivace a iniciativy. 7.3.4 Vztah mezi jednatelem a valnou hromadou Na provázanost jednatele s valnou hromadou lze nahlížet z mnoha hledisek. Usnesením valné hromady, která je nevyšším orgánem společnosti, je podmíněn vznik funkce jednatele, neboť do její působnosti jeho ustanovení patří. Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem. Valnou hromadu tvoří všichni společníci, kteří se však nemusí na ní osobně účastnit. Pro schopnost usnášení se je rozhodující, aby přítomní
38
společníci měli alespoň polovinu všech hlasů, což ovšem může být zpřísněno společenskou smlouvou. K přijetí rozhodnutí musí souhlasit převažující počet případů přítomných společníků disponující většinou hlasů. Ze zákona je na jeden hlas přiznán na každých 1000 korun společníkova vkladu. Ve vícečlenné společnosti valná hromada udílí pomocí usnesení zásady a pokyny jednatelům, o kterých musí být hlasováno a rozhodnuto zákonným způsobem. Pokud ale jednatel uposlechne usnesení, které je v rozporu s právními předpisy, nese odpovědnost za škodu tímto společnosti způsobenou sám. Jednatelé nejsou vázáni pokyny valné hromady ani nikým jiným, tudíž je tu zajištěn určitý prostor pro výkon jejich funkce, pokud jde o obchodní vedení společnosti. Oproti tomu ve společnosti JN - TOP, s.r.o., kde v zakladatelské listině je uvedeno, že jediným společníkem je pan Novák a vykonávajíc ze zákona jako jediný působnost valné hromady přijal rozhodnutí, že valná hromada se nekoná a působnost valné hromady vykonává on sám, jakožto i veškeré obchodní jednání vykonává na svých rozhodnutích. Smlouvy uzavírané mezi společností a pane Novákem, jelikož jedná rovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací.
7.4 Některá práva a povinnosti jednatele a společníka 7.4.1 Povinnosti před vznikem funkce jednatele, společníka Můžeme konstatovat, že nemůže existovat společnost, v níž by nebyl ani jediný společník. Proto mezi společností a jejími společníky vzniká vztah, definovaný určitými právy a povinnostmi společníka, který je označován jako společnický poměr, nebo též jako členství v korporaci. Samotná účast vzniká obecně okamžikem konstituování obchodní společnosti, či může vzniknout účast společníka za trvání společnosti následujícími způsoby: - na základě nabytí obchodního podílu při jeho převodu, - na základě přechodu obchodního podílu na společnost s ručením omezeným při smrti společníka nebo při zániku právnické osoby, která byla společníkem, - při zvýšení základního kapitálu v s.r.o. Aby vůbec mohlo dojít k zápisu samotného jednatele do obchodního rejstříku a stal se jednatelem společnosti, musí pan Novák: - sepsat čestné prohlášení jednatele, ve kterém informuje, že budoucí jednatel splňuje všechny stanovené podmínky pro výkon této funkce, že souhlasí s ustanovením do této funkce. Dále je zde uvedeno,
39
že splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a nejsou mu dány žádné překážky provozováni živnosti. - předložit podpisový vzor, veškeré tyto informace jsou stvrzeny podpisem, u kterého jednatel prohlašuje, že tento podpis slouží jako podpisový vzor pro založení do sbírky jistin a musí být úředně ověřen. - vykázat výpis z Rejstříku trestů, výpis z Rejstříku trestů nesmí být starší nežli 3 měsíce a musí být úředně ověřen - souhlas se zápisem do obchodního rejstříku. 7.4.2 Podpisování Ve společnosti JN – TOP, s.r.o., kde zastává funkci statutárního orgánu, se musí jednatel podepisovat k dokladům, kde je vyznačena obchodní firma. Razítkem je vyznačeno obchodní jméno s kontaktními údaji společnosti a k tomuto připojí svůj podpis. Pan Novák je zároveň vedoucím pracovníkem a zároveň zaměstnancem společnosti, proto při podpisování smluv se společností se mohou vyskytnout stejné podpisy na obou stranách zastoupení, jak je tomu např. u dodatku k dohodě pracovní smlouvy č. 06/94 (viz. příloha č. 5.). Pan Novák jakožto jediný společník svým podpisem jedná a zastupuje společnost navenek. Uvedl svůj podpisový vzor v bance, která ověřuje jeho originalitu. 7.4.3 Jednatel, společník zároveň jako zaměstnanec Také u jednočlenné společnosti platí, že jednatel může být i zaměstnancem. Pan Novák, jediný společník, tak ve společnosti zastává i funkci zaměstnance. Na tuto pozici musí mít však uzavřenou pracovní smlouvu, ve které je uvedeno, že bude vykonávat práci jako ředitel firmy. Tato pracovní smlouva nemá jako náplň práce činnost jednatele, která je svěřená jemu obchodním zákoníkem. Dále jsou zde uvedeny základní pracovní podmínky, jako je místo výkonu práce, pracovní doba a výše mzdy, která mu dle pracovní smlouvy náleží. Kdyby ovšem pan Novák tuto pracovní smlouvu neměl uzavřenu, byl by ve společnosti veden pouze jako jednatel společnosti. V tomto případě mu z postu statutárního orgánu, kterou zastupuje jako mandatář, náleží odměna jednateli ze které se odvádí sociální a zdravotní pojištění. Při případném pracovním úrazu, by případné náklady byly hrazeny na základě tohoto titulu.
40
V případě že ve společnosti s více společníky, který nezastává funkci jednatele může být ve společnosti zaměstnán taktéž. Může být také zaměstnán u jiné společnosti, ale nesmí činit některá jednání, která by ve vztahu ke společnosti mohla znamenat nekalou konkurenci, zejména tím, že by určité osoby mohly zneužívat svých vědomostí a zkušeností dosažených ve společnosti pro vlastní užitek. 7.4.4 Odbornost společníka, jednatele Na pozici společníka není potřeba žádné odbornosti. Společníkem ve společnosti s ručením omezeným se může stát jak osoba fyzická, tak i osoba právnická. Existují pouze jen drobná omezení při zakládání obchodních společností. Právnické osoby mohou být v tomto směru omezeny jen zákonem. Pokud jde o fyzické osoby, žádná zvláštní omezení v této souvislosti nejsou, vyjma jednoho případu – právní nemožnosti vystupovat jako jediný zakladatel akciové společnosti. Přestože v zakladatelské listině není zahrnut požadavek (může však být uveden) vzdělání či odbornosti na funkci jednatele, pan Novák je vystudovaným stavebním inženýrem. Má schopnosti dobře se orientovat v řešených problémech i v právních předpisech. Pan Novák je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a musí zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. 7.4.5 Právo na podíl na zisku Podíl na zisku je základním právem společníka. Pan Novák, jakožto jediný společník a jednatel společnosti má právo podílet se na zisku společnosti. Dosažení zisku je ostatně základní účel, proč obchodní společnost vůbec založil. Aby bylo možno vyplácet podíly na zisku, musí společnost nejdříve zisku dosáhnout. V prvopočátku musel p. Novák povinně v souladu se zákonem povinně odvádět do rezervního fondu a popř. dalších fondů. Prostředky určené k doplnění těchto fondů nemohl ovšem použít na rozdělení zisku. V době, nežli došlo k oddělení obou našich jednatelů, nesměl být žádný společník zvýhodněn na úkor druhého společníka, nebo společnosti samé. Ve společnosti se nesměli vyplácet zálohy na podíl na zisku a to z toho důvodu, aby bylo zabráněno účelovému odlévání prostředků ze společnosti předtím, než bude z účetní závěrky zřejmé, že rozdělení podílů na zisku je reálně možné, a než o tom valná hromada rozhodne. Samotná výplata podílu, jelikož nebyla upravena ani společenskou smlouvou ani stanovami společnosti, musí být určena v usnesení valné hromady o rozdělení zisku.
41
7.4.6 Odměňování jednatele, společníka Pro jednatele se vztah mezi ním a společností při zařizování záležitostí společnosti řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Na rozdíl této skutečnosti je odměňování společníka jeho základním majetkovým právem, které vyplývá z jeho účasti na společnosti, vyjádřené jeho obchodním podílem. Ve společnosti JN – TOP, s. r. o. smlouva o výkonu funkce není uzavřena a řídí se přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě a o odměně jednateli rozhoduje valná hromada. V přílohách uvádím příkladný typ smlouvy o výkonu funkce, která se váže k jiné společnosti a je zde zakomponována pouze jako ukázka (viz. příloha č. 7). Rozdílnost od smlouvy mandátní je v tom, že smlouva o výkonu funkce je povinně písemná a musí být schválená valnou hromadou. Společnost je povinna zaplatit jednateli odměnu, která je za výkon funkce jednatele obvyklá. Výše odměny může jednatel požadovat kdykoli od ustanovení do funkce a je závislá na mnoha okolnostech. Společník díky právu na podílu na zisku uspokojí funkci kapitálových společností, a to funkci zajistit společníku zhodnocení jejich kapitálových investic do společnosti. Samozřejmě podmínkou realizace je, že společnost dosáhla v daném účetním období zisku a že část tohoto zisku připadne na rozdělení mezi společníky. Stanovení výše podílu ze zisku, dle právní úpravy, je dáno nárokem společníka na podíl v poměru odpovídajícím jejich nesplacených vkladů. V praxi bývá častěji úprava vyplácení podílu ze zisku uvedena ve společenské smlouvě a následná výše určena valnou hromadou. Na zisku společnosti se mohou vedle společníků podílet ale také i jednatelé za stejných podmínek jako společníci, pokud tak rozhodne valná hromada. Toto kritérium musí být však takové, aby společníky nepoškozovalo a samozřejmě musí být určité. Pokud by určité nebylo, bylo by nutné tuto část společenské smlouvy považovat za neplatnou s ohledem na nutné náležitosti právního úkonu.
7.5 Obsah a forma smluv JN-TOP, s.r.o. 7.5.1 Zakladatelská listina, společenská smlouva Zakladatelská listina (viz. příloha č. 3) je právní dokument mající formu notářského zápisu, kterým samostatná osoba zakládá obchodní společnost. Vedle obchodního zákoníku představuje tato listina základní pramen, v němž se nachází zakládající a ustanovující pravidla, které upravují vnitřní poměry společnosti. V platném obchodním zákoníku je uvedeno a připuštěno, že plno podstatných otázek je možno řešet právě pomocí zakladatelské
42
listiny – odchylně od zákonné úpravy, a teprve pokud se tak neučiní, nastupuje zákonná úprava. Zakladatelská listina se uzavírá písemně, a to ve formě notářského zápisu. Zakladatelskou listinu podepisuje zakladatel osobně a musí obsahovat stejné podstatné náležitosti jako společenská smlouva. V naší obchodní společnosti vznikla nejprve společenská smlouva, která byla sepsána po ukončení přípravných prací na založení společnosti. Společenská smlouva se uzavřela písemně (viz. příloha č. 2) a to ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu. S postupem času byla společenská smlouva změněna, obchodní podíl převeden na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, za zakladatelskou listinu. Zakladatelskou listinu je třeba vždy považovat za úplatný právní úkon. Zakladatel se zde zaváže k peněžitému i nepeněžitému plnění ve prospěch společnosti. U společnosti JN-TOP, s.r.o. toto představují převedené vklady společníků z předchozí společnosti a dále navýšený peněžitý vklad. Základní kapitál společnosti je tedy součtem těchto dvou položek a činí 2.120.000,-a tento základní kapitál jakožto jediný společník 100% splatil. Společník je povinen splatit vklad ve výši a lhůtě, jak se zavázal v zakladatelské listině. Splacený vklad se stává zápisem společnosti do obchodního rejstříku majetkem společnosti a společník nemá právo na jeho vrácení a nemůže s ním nakládat. Náležitosti zakladatelské listiny lze rozdělit do dvou okruhů, a to na náležitosti povinné a náležitosti dobrovolné. Povinné náležitosti uvedené v zakladatelské listině: a)
obchodní firma a sídlo společnosti nebo jména, příjmení a bydliště fyzické osoby,
b)
určení společníka uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby,
c)
předmět podnikání nebo předmět činnosti,
d)
výši základního kapitálu a výši vkladu společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
e)
jméno a bydliště jednatele společnosti a způsob jednání jménem společnosti,
f)
určení správce vkladu,
g)
údaje o tvorbě a výši rezervního fondu,
h)
jednání za společnost,
i)
doba, na kterou je společnost založena.
43
Dobrovolné náležitosti zakladatelské listiny jsou náležitosti dvojího druhu. Prvním druhem jsou obvyklé náležitosti smlouvy, na které ObchZ. většinou pamatuje dispozitivním odkazem a druhým druhem jsou nahodilé náležitosti, na které ObchZ. nepamatuje. Dobrovolné náležitosti uvedené v zakladatelské listiny: a)
vydání stanov
b)
možnost převodu obchodního podílu
c)
určení, zda je společnost založena na dobu určitou či neurčitou atd.
O změně zakladatelské listiny platí totéž, co o změně jiných smluv a to, že je možné je kdykoli měnit při zachování požadavku notářského zápisu. Rozdíl mezi zakladatelskou listinou a společenskou smlouvou je pouze v tom, že společenskou smlouvou zakládá společnost s ručením omezeným dva a více společníků. Jak již bylo uvedeno výše, u společnosti ABC – TOP, s.r.o. to byly dva zakladatelé. Lze ji s jistou nadsázkou označovat za „ústavu“ s.r.o., upravující vedle obchodního zákoníku celou řadu podstatných otázek vnitřních poměrů společnosti. Pro společenskou smlouvu platí totéž, co platí pro zakladatelskou listinu. 7.5.2 Smlouva o převodu obchodního podílu Další důležitou smlouvou je vedle zakladatelské listiny a jiných smluv také smlouva o převodu obchodního podílu. Struktura smlouvy není nikterak právně upravena, praxí jsou však ustáleny určité postupy při sestavování jejich částí. Smlouva musí mít písemnou formu, je vhodné uvést název společnosti, kde se převod podílu bude převádět a nabyvatel musí prohlásit, že přistupuje k zakladatelské listině, případně stanovám. Podpisy na této smlouvě musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky které přešly převodem obchodního podílu. Účinky převodu obchodního podílu nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu. U společnosti JN-TOP, s.r.o. se tato smlouva týká převodu obchodního podílu ze společnosti ABC-TOP, s.r.o. ve prospěch pana Nováka od pana Kubiše. Pan Kubiš byl vlastníkem obchodního podílu ve výši 50% majetku společnosti, tj. 60.000,--Kč a na základě čl. XIIIa. společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným ABC-TOP, s.r.o. z roku 1996 převádí tento obchodní podíl na nabyvatele a to pana Nováka, který měl při založení společnosti JN-TOP, s.r.o. již byl jediným společníkem společnosti. Pan Novák, nabyvatel, měl zájem na tom, aby mohl co nejdříve vykonávat svá práva jako jediný společník. To však mohl až doručením smlouvy o převodu obchodního podílu společnosti, proto je důležité její včasné zaslání prozatímním společník, resp. převodcem. Pan Kubiš,
44
jelikož mu zaniká účast ve společnosti s ručením omezeným, má právo na vypořádací podíl vyjádřený nejčastěji v peněžní podobě. V listině mohou být i jiné, nepovinné údaje, které účastník může uvést. Forma smlouvy je povinná písemně a podpis musí být notářsky ověřen. 7.5.2.1
Převoditelnost a děditelnost obchodního podílu
Bez ohledu na znění zakladatelské listiny je obchodní podíl vždy převoditelný, pokud má naše společnost pouze jednoho společníka. Obchodní podíl představuje účast pana Nováka na společnosti a z této účasti mu plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Pan Novák může mít pouze jeden obchodní podíl, jelikož je jediným podílníkem ve společnosti. Pokud se účastní ve společnosti dalším vkladem, zvyšuje se pouze odpovídajícím způsobem jeho vklad a případně k tomu i jeho obchodní podíl ve společnosti. Jak je uvedeno v ObchZ. i dále v zakladatelské listině, obchodní podíl se dědí. Zemře-li společník, je oprávněn vykonávat práva spojená s jeho obchodním podílem ustanovující dědic, pokud je jich více, musí se dohodnout, kdo z nich bude práva vykonávat, nebo jsou povinni určit společného zmocněnce. Obchodní podíl je možné i dělit, ale pouze při jeho převodu nebo převodu na dědice či právního nástupce společníka. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady, kterou zastupuje jednatel společnosti a musí být zachována minimální výše vkladu 20.000,-- Kč. Při rozdělování podílu však musí být dodrženy zákonné limity, které jsou dány při vzniku společnosti. Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu a podpisy na ní musí být úředně ověřeny. Zastavený obchodní podíl nelze po dobu trvání zástavního práva opětovně zastavit. Jak již bylo výše uvedeno, obchodní podíl představuje pro společníky konkrétní práva a povinnosti, která působí vůči každému. K převodu obchodního podílu z jednoho společníka na druhého je třeba vyžádat si souhlas valné hromady. U dvoučlenné společnosti nemá souhlas žádné velké opodstatnění, jelikož druhý společník musí s převodem souhlasit. U vícečlenných společností by bylo zapotřebí alespoň prosté většiny hlasů přítomných společníků, kteří disponují alespoň polovinou všech hlasů. Pokud by společník chtěl převést obchodní podíl na jinou osobu, musí to být „ukotveno“ ve společenské smlouvě. Pokud v ní převoditelnost podílu na jinou osobu není zaneseno, pak
45
převod není možný, musí dojít totiž ke změně společenské smlouvy, při níž bude implementován text opravňující společníky k převodu, pak je pro společníky tato možnost převodu na jinou osobu otevřena. 7.5.3 Pracovní smlouva Základní práva a povinnosti týkající se vztahů mezi panem Novákem, který vykonává funkci vedoucího pracovníka a společností JN-TOP, s.r.o. je v uvedena v pracovní smlouvě (viz. příloha č. 4, 6), kterou JN-TOP, s.r.o. uzavírá s každým zaměstnancem. Zaměstnavatel je po uzavření smlouvy povinen jedno vyhotovení smlouvy vydat zaměstnanci. Ve společnosti s více společníky, mohou ať už všichni jednatelé či jen i samotní společníci být zaměstnáni ve společnosti. Mohou být i zaměstnáni u konkurenční společnosti jako řadový zaměstnanci, pokud budou řádně vykonávat pozici společníka ve společnosti. Nemohou mít ovšem uzavřenu pracovní smlouvu na pozici jednatele.
V pracovní smlouvě mezi společností a panem Novákem je dohodnuto: -
místo výkonu práce (obec, pracoviště),
-
druh vykonávané práce, na kterou je přijímán,
-
den nástupu do práce (tímto dnem vzniká samotný pracovní poměr).
46
8
Závěr Společnost s ručením omezeným patří v naší republice stále k nejrozšířenějšímu způsobu
podnikání. I přesto, že je tomuto druhu obchodních společností věnováno v našich publikacích mnoho textu, myslím si ovšem, že právě problémům postavení a vztahů jediného jednatele a pozici společníků, by měla být věnována větší pozornost a prostor. Cílem mojí práce bylo porovnat určité odlišnosti mezi jednočlennou a vícečlennou společností a poskytnout je lidem, kteří uvažují založit společnost s ručením omezeným a hlavně působit na pozici statutárního orgánu. V práci naleznou zvláště začínající jednatelé i praktické rady a doporučení pro jednodušší výkon své funkce. Celý postup působnosti ve společnosti vyžaduje určitou znalost zákona a také určité obchodní zkušenosti. První část objasňuje právní úpravu funkce jednatele. Jsou zde uvedeny způsoby, jak funkce vzniká, čím se řídí, jaké má práva a povinnosti. Jednatel by svá práva a povinnosti měl znát, aby mohl řádně vykonávat svoji funkci. Při neplnění svých povinností totiž vyvolává případné sankce. Součástí druhé části je nástin vybrané společnosti s ručením omezeným, kde na přání jednatele není zveřejněno jeho jméno ani ostatní údaje společnosti. Společnost působí na trhu již 15 let. Jednatel nemá se společností uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, tudíž se přiměřeně řídí ustanovením mandátní smlouvy. Je jediným jednatelem a zastává zároveň funkci ředitele společnosti dle dodatku č. 1 k pracovní smlouvě (viz. příloha č. 5.), je to dobrý příklad pro ostatní jednatele, jelikož tato skutečnost není v praxi příkladem jedinečným. Pro právní status společníka ve spol. s r.o. má rozhodující vliv zejména jeho obchodní podíl. Obchodní podíl, který ve svých složkách – kvantitativní a kvalitativní, vyjadřuje práva a povinnosti společníka. Z kvalitativní stránky můžeme obchodní podíl vymezit jako institut, který vyjadřuje soubor práv a povinností jakéhokoli společníka na společnosti. Kvantitativní hledisko naopak stanovuje rozsah práv a povinností společníka. Práva a povinnosti společníka jsou taktéž v zákoně vymezeny. Některá jsou předložena výslovně, jiná je třeba vydedukovat výkladem. Mezi nejdůležitější povinnosti patří povinnost splatit vklad, od níž nemůže být společník osvobozen, a některé další povinnosti, jako například povinnost zdržet se konkurenčního jednání. Práva společníka můžeme rozčlenit na majetková a nemajetková práva. Mezi práva majetkového charakteru řadíme právo na podíl na zisku, právo na vypořádací podíl. Mezi nemajetková práva řadíme právo na řízení a kontrolu společnosti, obzvláště právo účastnit se valné hromady.
47
V jednotlivých kapitolách této práce jsem se snažil kromě vymezení základního pole problému zabývat právní úpravou společnosti s ručením omezeným. Mohli jsme zde naleznout několik výkladových problémů, jejichž řešení nebývá pokaždé lehké a stanoviska praxe se rozcházejí. -
často se vyskytuje neporozumění povinnosti, které zákon pokládá nově vznikajícím společnostem. Po vzniku společnosti je povinnost na první valné hromadě hlasováním přijmout na společnost veškeré právní úkony, které byly zakladatelem před počátkem společnosti učiněny. Zjistil jsem, že tato povinnost je zcela zapomínána, mnohdy jsi této odpovědnosti společníci nejsou ani vědomi. Opomíjením dochází k tomu, že je takto právním jednáním zatížen ten zakladatel, který jej provedl
-
společník, je-li pouze jediným jednatelem, zároveň vykonává funkci valné hromady společnosti, proto se mohou při podpisování vyskytovat podpisy tytéž osoby na obou stranách smluv,
-
z praxe díky postavení jednatele a zároveň zaměstnance ve společnosti, vyplývá zajímavá filozofická otázka, kterou práci vykonává jako zaměstnanec a kterou jako jednatel společnosti. Jelikož toto téma nelze dobře specifikovat, ani po konzultaci s jednatelem uvedené společnosti nelze dobře rozlišit tyto funkce,
-
jelikož ve společnosti s jediným společníkem, je obchodní podíl jednatele ze zákona děditelný,
-
společníci společnosti mají možnost ovlivnit hlasováním na valné hromadě finanční odměnu jednatele. Pokud jednatel svým vystupováním byl jednou z příčin ke špatnému hospodářskému výsledku, nemusí valná hromada dát schválení jeho odměny.
-
ve funkci jediného jednatele nebude činit problém, pokud se stane uchazečem o zaměstnání, pokud si vyčlení čas na obě funkce. Nesmí ovšem porušit zákaz konkurence,
-
je-li jednatel neaktivní, mohou společníci sami svolat valnou hromadu, obzvlášť tehdy, pokud společnost nemá dobré hospodářské výsledky a jednatel nekoná svoje povinnosti.
-
zajímavým bylo zjištění, že pokud by jednatel neměl uzavřenu pracovní smlouvu a vyskytl by se pracovní úraz, by případné náklady byly hrazeny z titulu odměny jednatele, kterou obdrží a ze které se zdravotní a sociální pojištění odvádí,
48
-
jednatel sám má povinnost ukládat k rejstříkovému soudu do sbírky listin ty dokumenty, které obchodní rejstřík požaduje a musí být do sbírky ukládány. Soud může postihnout pokutou podnikatele, pokud sbírku listin nenaplňují v zákonné lhůtě.
Cílem této práce bylo přiblížit problematiku postavení jediného jednatele ve společnosti a postavení společníků u společností vícečlenných. Souhrn nejdůležitějších zkoumaných poznatků by pro budoucí jednatele mělo být radou, pro ostatní fyzické osoby příkladem, co mohou očekávat, pokud přijmou tohoto postavení. V praktickém uplatňování obchodního práva je oblast postavení jediného společníka ukázkou velmi častých sporů. Aby v budoucnu nedocházelo k nesrovnalostem doufám, že v každé společnosti s ručením omezeným bude postavení společníků řádně vymezeno všemi nutnými podklady. Také proto doufám, že souhrn těchto elementů přispěje jako pomoc počátečním jednatelům jak dané situace vyhodnotit a řešit.
49
9 1.
Seznam použité literatury ELIÁŠ, K., 1997. Společnost s ručením omezeným. 1.vyd. Praha, Prospektrum, 256 s. ISBN 80-7175-047-6.
2.
BĚLOHLÁVEK,F., KOŠŤAN,P., ŠULEŘ,O., 2001. Management. 1.vyd. Olomouc, Rubico, 642 s. ISBN 80-85839-45-8.
3.
DVOŘÁK, T., 2005. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha, ASPI, 518 s. ISBN 80-7357-090-4.
4.
BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I., 2003. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha, C.H.Beck, 571 s. ISBN 80-7179-734-0.
5.
JANKŮ, M. a kol., 2006. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. vyd., Praha, C.H. Beck, 656 s. ISBN 80-7179-499-6.
6.
RADA, I. a kol., 2004. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s.. 2. vyd. Praha, LINDE, 199 s. ISBN 80-86131-55-6.
7.
DVOŘÁK, T., 2002. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha, ASPI, 508 s. ISBN 80-86395-37-5.
Další zdroje: 8.
HAVIT, s.r.o. server business.center.cz: zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [online]
citováno
1.ledna
2009.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
.
9.
HAVIT, s.r.o. server business.center.cz: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce [online] citováno
1.ledna
2009.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
.
10.
HAVIT, s.r.o. server business.center.cz: zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [online]
citováno
1.ledna
2009.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
. 50
11.
HAVIT, s.r.o. server business.center.cz: zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění [online] citováno 1.ledna 2009. Dostupné na World Wide Web:
.
12.
Ministerstvo spravedlnosti: Oficiální server českého soudnictví [online] citováno 1.ledna 2009. Dostupné na World Wide Web:
.
13.
Wedos, a.s.: Pravnik.cz [online] citováno 1.ledna 2009. Dostupné na World Wide Web:
.
14.
Richard W. Fetter: Finanční noviny – Ekonomický server ČTK [online] citováno 25.
května
2006.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
:
.
51
Přílohy: 1.
Výpis z Obchodního rejstříku
2.
Společenská smlouva
3.
Zakladatelská listina
4.
Pracovní smlouva
5.
Dodatek pracovní smlouvy č. 1.
6.
Dohoda o změně pracovní smlouvy č. 1.
7.
Smlouva o výkonu funkce ve statutárním orgánu
52
Použité zkratky: ObchZ.
zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
ObčZ.
zákon č. 40/1965 Sb., Občanský zákoník
ŽZ
zákon č. 455/1991 Sb., o Živnostenském podnikání
OR
Obchodní rejstřík
atd.
a tak dále
např.
například
resp.
respektive
popř.
popřípadě
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
tzn.
to znamená
ust.
ustanovení
Sb.
Sbírka zákonů
53
