PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT
NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016 -2018
Obsah Úvod ................................................................................................................................ 2 VIZE ................................................................................................................................ 4 Struktura akčního plánu.................................................................................................. 5 Strategická cesta 1: Čím dříve, tím lépe .................................................................... 6 Strategická cesta 2: Inkluze je přínosem pro všechny ............................................ 10 Strategická cesta 3 Vysoce kvalifikovaní odborníci ................................................. 16 Strategická cesta 4: Podpůrné systémy a mechanismy financování ...................... 21 a)
Podpůrné systémy ....................................................................................... 23
b)
Mechanismy financování ............................................................................. 30
Strategická cesta 5: Spolehlivá data ........................................................................ 37 Příloha č. 1............................................................................................................. 41
1
Úvod Plánování a realizace inkluzivního školství je proces, který se týká celého systému vzdělávání a všech žáků. Rovnost a kvalita jdou ruku v ruce. Inkluzivní vzdělávání je třeba vidět jako rozvíjející se koncept, kde mají témata rozmanitosti a demokracie stále větší význam. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je zastřešujícím strategickým dokumentem v oblasti vzdělávání, na nějž navazuje tento akční plán zaměřený na konkrétní ohrožené cílové skupiny. Na základě Strategie vzdělávací politiky ČR do r. 2020 je zpracován jako její implementační plán Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2015-2020 a dále v provazbě se Strategií se zpracovávají krátkodobé, zacílené akční plány (implementační plány) pro inkluzivní vzdělávání na období let 2016-2018, a dále na období 2019-2020, obsahující opatření na podporu rovných příležitostí a spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, včetně opatření prevence, nápravy a intervence předčasných odchodů ze vzdělávání u ohrožených cílových skupin. Tento Akční plán inkluzivní vzdělávání na období let 2016-2018 při svém zpracování vychází z priorit stanovených ve Strategii vzdělávací politiky ČR do r. 2020 a podrobněji definovaných opatření v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období 2015-2020. Ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 jsou definována prioritní témata na období 2016-2018 a 2019-2020: nastavení podmínek rovných příležitostí ve vzdělávání pro všechny diagnostické nástroje – činnost a role školských poradenských zařízení supervizní mechanismy v oblasti inkluzivního vzdělávání evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí inkluze v předškolním vzdělávání snižování předčasných odchodů ze vzdělávání Východiska - strategické dokumenty: Národní program reforem Doporučení Rady vlády pro romské záležitosti a Rady vlády pro zdravotně postižené občany Doporučení Vládního výboru pro zdravotně postižené občany Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015 – 2020 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání na období 2014–2020 Akční plán Dekády romské inkluze 2005–2015 Národní strategie ochrany práv dětí (priority na léta 2012-2018) Strategie romské integrace do roku 2020 Strategie sociálního začleňování 2014 -2020 Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2011 – 2015
2
Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 2015 – 2020 Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR - 2015, GAC spol. s r. o. Akční plán opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti české republice Akční plán opatření ke vzdělávání romských dětí, žáků, studentů na období 2015-2017
Odborná doporučení: Michaela Šojdrová – Zonna Bařinková – Irena Borkovcová – Radek Dlouhý, Rovný přístup ke vzdělávání v České republice: situace a doporučení (Praha, 2014). Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání, 2014. Pět klíčových poselství pro inkluzivní vzdělávání. Uvedení teorie do praxe. Odense, Dánsko: Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání. Spolupráce na Akčním plánu: -
Asociace speciálních pedagogů Asociace ředitelů základních škol Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání Nadace Open Society Fund Praha Amnesty International ČR Ministerstvo pro lidská práva a legislativu – Rada vlády pro romské záležitosti, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Národní rada osob se zdravotním postižením v ČR Slovo 21 ČŠI NÚV ČMOS PŠ ČR MŠMT
Harmonogram přípravy, realizace a vyhodnocení Akčního plánu: 2015
Finální verze Akčního plánu na období 2016 – 2018
2015-2018
Realizace plánu dle plánovaných opatření. (Realizace některých akcí může přesahovat i do dalšího období)
duben – srpen 2018
Vyhodnocení a evaluace plánu.
srpen – září 2018
Provedení revize a aktualizace plánu na období na 2019-2020.
3
VIZE
Inkluzivní a kvalitní vzdělávací systém
Akční plán inkluzivního vzdělávání přispívá k naplnění vize Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 ve všech bodech. Vzdělávací politika České republiky směřuje k rozvoji vzdělávacího systému, v němž:
vzdělávání se nachází v popředí zájmu společnosti i jednotlivců a je považováno za významnou hodnotu,
lidé využívají rozmanité příležitosti k učení v průběhu celého života,
kvalitní vzdělávání je přístupné pro každého, funguje efektivně, spravedlivě a dává všem stejnou šanci,
děti, žáci a studenti vědí, co se od nich na každé úrovni a v každé oblasti vzdělávání očekává a co mohou oni očekávat od něj,
děti, žáci a studenti se rádi učí a jsou motivováni k celoživotnímu učení,
učitelé jsou dobře připraveni na výkon své profese, všestranně motivováni pomáhat dětem, žákům a studentům k dosažení maxima jejich možností a cíleně se rozvíjejí, školy jsou otevřeny pro soustavnou spolupráci s vnějším světem,
vzdělávání se opírá o aktuální výsledky lidského poznání, podporuje tvořivost a vychází vstříc dlouhodobým potřebám společnosti a trhu práce,
úpravy v organizaci, struktuře a obsahu vzdělávání se opírají o empiricky podložené poznatky.
NÁRODNÍ CÍLE: Akční plán inkluzivního vzdělávání přispívá k naplnění těchto národních monitorovacích indikátorů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: Účast na předškolním vzdělávání Úroveň žákovské gramotnosti Předčasné odchody ze vzdělávání Podíl mladých lidí nezaměstnaných a mimo vzdělávání Podíl vysokoškolsky vzdělaných Účast na dalším vzdělávání Podíl mladých učitelů
4
Struktura akčního plánu Akční plán je rozdělen do pěti strategických cest1, které vedou k naplnění vize. Strategické cesty tvoří vzájemně propojený systém.
2. Inkluzivní vzdělávání je přínosem pro všechny
1. Čím dříve, tím lépe
3. Vysoce kvalifikovaní odborníci
Inkluzivní a kvalitní vzdělávací systém
4. Podpůrné systémy a mechanismy financování
5. Spolehlivá data
Na každé strategické cestě jsou vyznačeny milníky – indikátory, které je nutné naplnit, abychom se přiblížili k vizi. Každá strategická cesta je rozdělena do více úrovní, na které se budou plnit konkrétní akce, aktivity, nebo projekty:
systém; kraje; zřizovatelé, spolupráce na lokální úrovni, školy, pedagogičtí pracovníci, rodiče a žáci.
1
Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání, 2014. Pět klíčových poselství pro inkluzivní vzdělávání. Uvedení teorie do praxe. Odense, Dánsko: Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání. 5
Strategická cesta 1: Čím dříve, tím lépe Včasná a účinná podpora všestranného rozvoje každého dítěte a žáka ze strany rodiny, pedagoga, dalších odborníků a okolní společnosti musí stát na počátku vzdělávací dráhy i ve všech situacích, kdy se dítě nebo žák potřebuje zvýšenou podporu. Milníky na této cestě k vizi - indikátory pro rok 2018:
Podíl dětí ve věku od 4 let, které se účastní předškolního vzdělávání. Cílem je do roku 2020 dosáhnout v předškolním vzdělávání alespoň 95 % dle ET 2020. Děti budou ke vzdělávání do základní školy přijímány ve spádovém území školy. Budou vytvořeny metodické pokyny pro zřizovatelé jak řešit koncepci spádových oblastí ve vztahu k desegregaci. Snížení podílu odkladů povinné školní docházky. Místní partnerství zaměřená na mezioborovou spolupráci pro včasnou podporu dětí se znevýhodněním budou vytvořena nejméně na 30% území ČR.
Akce, aktivity a projekty, které povedou k naplnění milníků: Na úrovni systému 1.1 Novela školského zákona: zavedení povinného předškolního vzdělávání od pěti let Principy: - dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob plnění povinnosti předškolního vzdělávání. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy, - povinnost se vztahuje na zřizovatele, tak, aby zjistili předpokládaný počet dětí pro předškolní vzdělávání a zajistili dostatečnou kapacitu míst v mateřských školách, - mateřské školy budou v souvislosti s novelou vybaveny uceleným portfoliem metodických materiálů o poskytování podpůrných opatření dětem, které je potřebují pro realizaci svého vzdělávacího potenciálu. - předškolní vzdělávání bude povinné pro děti od 5ti let - povinnost se vztahuje na rodiče, tak, aby byli zavázáni pro své dítě zajistit předškolní vzdělávání. - Součástí bude evaluace povinného předškolního ročníku, pokud bude schválen. Gesce: MŠMT Plán akcí: 2015 – předložení návrhu novely školského zákona vládě 2015/2016 – legislativní proces Termín účinnosti novely zákona: školní rok 2017/2018
6
1.2 Místní navýšení potřeb kapacit mateřských škol s podporou obcí Podpora bude probíhat prostřednictvím: fondu MŠMT, MF a z příspěvku ERDF (Integrovaný regionální operační program - IROP). Podpora z příspěvku IROP bude zahrnovat i infrastrukturu pro vzdělávání rodičů a rozvoj spolupráce s rodiči znevýhodněných dětí. Podpora nesmí vést ke vzniku segregovaných škol. Gesce: MŠMT Plán akcí: Vyhlášení dotačního řízení MŠMT: 2015 – 2018 každoročně, jedenkrát ročně Vyhlášení dotačního řízení MF: 2015 – 2018 každoročně, jedenkrát ročně Vyhlášení výzev IROP: 2015 – 2018 každoročně, jedenkrát ročně 1.3 Včasná diagnostika potíží a účinná podpora dětí v předškolním věku Pro posuzování školní zralosti bude připravena jednotná metodika pro odborníky v pedagogicko-psychologických poradnách, ve speciálně pedagogických center a bude vytvořen metodický pokyn pro organizování zápisů pro ředitele základních škol. Tato aktivita je spojena se systémovou podporou kvality poradenského systému. Gesce: MŠMT, NÚV Plán akcí: 2016 – vytvoření návrhu metodiky pro posuzování školní zralosti, vytvořen metodický pokyn pro organizování zápisů pro ředitele základních škol, 2016 – schválení metodiky a metodického pokynu, 2016 – 2018 – vzdělávání cílových skupin. Na úrovni zřizovatelů a spolupráce v území 1.4 Zřizovatelé soustavně sledují potřebnost zvyšování kapacit mateřských škol Zavedení povinnosti předškolního vzdělávání pro děti od pěti let nepovede ke snížení kapacit a k omezení dostupnosti služeb pro děti od 4 let a ani ke vzniku segregovaných mateřských škol. Proto budou zřizovatelé sledovat demografický vývoj na svém území, a to včetně vývoje počtu dětí, které v obci nemají trvalé bydliště a budovat v dostatečném předstihu kapacity MŠ tak, aby bylo možné přijmout všechny děti od 4 let. Zřizovatelé budou podporovat spolupráci mezi mateřskými školami a základními školami ve věci sledování vývoje dítěte. Poznatky zjištěné v mateřských školách mohou přispívat k rychlejšímu a efektivnějšímu nastavení podpory na základní škole. Gesce: zřizovatelé škol. Plán akcí: Od r. 2015 – vyhlášeny dotační programy a výzvy k předkládání projektů k navýšení kapacit začlení jako podmínku financování doložení demografického vývoje území. Od r. 2016 – účinnost části novely školského zákona, která zavádí povinnost zřizovatele sledovat demografický vývoj. 1.5 Podpůrné a motivační sítě pro rodiče dětí se SVP ve včasné a rané péči V rámci OP VVV pilotně ověřit a podpořit rozvoj místní spolupráce v oblasti sociálně právní ochrany dětí; v oblastech zdravotních a poradenských služeb; neformálního a formálního vzdělávání, pro zajištění včasné podpory rodičů a dětí, pro zvýšení informovanosti všech rodičů. Cíleně podporovat rodiny s dětmi se SVP pro podporu jejich schopností a dovedností. Informovanost rodiny o raném všestranném rozvoji dítěte, včasném vyřízení zápisu do MŠ, o důsledném předcházení absencí při vzdělávání od MŠ, možnostech a přínosech inkluzivního a 7
kvalitního předškolního vzdělávání dětí, o možnostech snižování odkladů školního vzdělávání v ZŠ, a pro zvyšování schopností a dovedností rodin s dětmi se SVP. Gesce: MŠMT a MPSV – koordinace postupu a vyhlášení výzev k předkládání projektů, realizátoři projektů v místě: realizace spolupráce Plán akcí: 2015 - 2017: výzvy OP VVV k předkládání projektů zaměřených na podporu vzniku „Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání“ (viz bod 2.4) a „strategií sociálního začleňování“ (viz bod 2.5) pro naplánování následných projektů spolupráce sociálních, zdravotních, poradenských a vzdělávacích služeb v rané a včasné péči. 2015 - 2017: koordinace podpory podpůrných a motivačních sítí pro ranou a včasnou péči mezi OP VVV a OP Z. 2015 - 2018: vyhlášení výzev OP VVV / OP Z pro realizaci projektů spolupráce, které vznikly jako výsledek místního akčního plánování. 2016 – 2020: realizace podpořených projektů, průběžné a závěrečné vyhodnocení. 1.6 Legislativní a metodická opora podporující přijetí dětí se SVP ze spádového území. MŠMT vydá metodický pokyn, upravující postup škol při přijímání dětí ze spádové oblasti školy. Pokyn bude podrobně rozvádět zákonnou povinnost přijetí a popisuje portfolio dostupných procedurálních i věcných podpůrných opatření, včetně možností jejich finanční saturace. Zařadí se sledování zápisů do 1. ročníku do ZŠ do Plánu hlavních úkolů České školní inspekce od školního roku 2015/2016 jako trvalého úkolu. Sledování, zda základní školy do hodnocení školní zralosti dítěte nezavádí bariéry pro zápis do 1. ročníku ZŠ (mimo soukromých, církevních a specializovaných škol). Gesce: MŠMT, ČŠI, zřizovatelé Plán akcí: zavedení do praxe od roku 2016 Na úrovni škol, poradenských a pedagogických pracovníků, žáka a rodiny 1.7 Včasné společné plánování a realizace podpůrných opatření dětí se SVP. V rámci OP VVV pilotně ověřit a podpořit rozvoj spolupráce škol, učitelů,2 žáka, rodiny, poradenských služeb a neformálního vzdělávání při motivaci, při včasné identifikaci potřeb dětí a žáků, plánování a realizaci podpory vzdělávání dětí a žáků se SVP. Přímá podpora a motivace dětí ze sociálně znevýhodněných rodin - příspěvky na stravování ve školách – ověření z operačního programu potravinová a materiální pomoc (MPSV). Cílem je, aby podpora pro žáky, byla poskytnuta: 1) co nejdříve; 2) co nejflexibilněji (pokud nefunguje jeden přístup, zvolte jiný); 3) co nejlehčí (bez negativních vedlejších účinků); 4) co nejblíže (proto přednostně v rámci třídy v hlavním vzdělávacím proudu a v rámci školy v hlavním vzdělávacím proudu) a 5) aby trvala pouze pod dobu, kdy jsou potřeba.
2
Podpora vzdělávání pedagogických a ostatních pracovníků ve vzdělávání v pedagogické diagnostice při hodnocení školních výkonů a v uplatňování cílených opatření ve výuce a v tom, jak včas a správně využívat podpůrná opatření a zavedení plánů pedagogické podpory je popsáno ve strategické cestě 3. „Vysoce kvalifikovaní odborníci“. 8
Tato aktivita je spojena se systémovou podporou kvality poradenského systému (viz Strategická cesta 4). Gesce: MŠMT, MPSV: finanční podpora škol, realizace: ředitel školy, pedagogičtí a poradenští pracovníci Plán akcí: 2016 – výzva k předkládání projektů v rámci OP VVV - šablony3 pro školy umožňující podporu cílené spolupráce při plánování a realizaci podpůrných opatření dětí a žáků se znevýhodněním. 2017 – 2019: realizace projektů na úrovni škol a jejich vyhodnocení. 1.8 Přípravné třídy pro kompenzaci odkladů povinné školní docházky. Aplikace §47 novely školského zákona, která je platná od 1. 9. 2015 o poskytnutí možnosti vzdělávání v přípravných třídách primárně dětem s odkladem povinné školní docházky. Gesce: Zřizovatelé, ředitelé škol. 1.9 Včasné plánování a podpora dětí, žáků a studentů se znevýhodněním při přechodu mezi stupni vzdělání. Rozvoj spolupráce škol, žáka, rodiny, poradenských služeb a neformálního vzdělávání při motivaci, plánování a podpoře přechodu mezi stupni vzdělání u dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Postup řešení: nejprve se to musí ověřit a pak to nechat plošně zavést. Gesce: MŠMT Plán akcí: 2015 – výzva k předkládání pilotních projektů v rámci OP VVV „Inkluzivní vzdělávání“ v rámci které jedno z témat je řešení problematiky přechodů mezi stupni vzdělání. 2016 – 2018: realizace projektů na místní úrovni a jejich vyhodnocení, vytvoření metodických doporučení. 1.10 Včasné plánování a podpora žáků, studentů se znevýhodněním při přechodu ze školy do zaměstnání. V rámci OP VVV podpořit rozvoj spolupráce školy, žáka, rodiny, sociálních služeb a zaměstnavatelů na místní úrovni; tranzitní programy; rozvoj podporovaného zaměstnání. Gesce: MŠMT, MPSV Plán akcí: 2015 – projednání návrhu výzvy v rámci OP VVV na podporu tranzitních programů a programů přechodu ze školy do práce v Plánovací komisi programu a Monitorovacím výboru OP VVV 2016 – výzva k předkládání projektů na základě výstupů projednání 2017 – 2019: realizace projektů na místní úrovni a jejich vyhodnocení.
3
Viz Příloha 1 9
Strategická cesta 2: Inkluze je přínosem pro všechny Nedílnou součástí podpory inkluze je rozvoj potenciálu každého dítěte, žáka a studenta; Pro rozvoj potenciálu každého žáka, studenta je nezbytná nejen odborná podpora, ale i pozitivní postoje žáka, studenta ke vzdělávání a dobré klima ve třídách a školách. Milníky na této cestě k vizi - indikátory pro rok 2018:
Vzdělávací systém, jeho normativní, organizační i výkonná složka respektují prioritu vzdělávání žáků se znevýhodněním ve školách hlavního vzdělávacího proudu stanovenou mezinárodně právními závazky České republiky. Inkluzivní vzdělávání je vnímáno na úrovni systému, zřizovatelů, škol, žáků, rodičů a veřejnosti jako vysoce kvalitní vzdělávání, které umožňuje nejen zaručený rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání, ale i spravedlivou a přiměřenou podporu zohledňující různé vzdělávací potřeby žáků tak, aby plně využili svého studijního potenciálu, aby se nevytvářely bariéry a nesnižovaly nároky na některé skupiny žáků. Vytvoření dlouhodobé mezioborové partnerské platformy k inkluzivnímu vzdělávání na národní úrovni. Většina krajů má zpracované školské inkluzivní koncepce a zahájila jejich realizaci. Realizace místních ucelených strategií pro inkluzivní a kvalitní vzdělávání probíhá minimálně na 50 územích (území v hranicích spádového obvodu obce s rozšířenou působností). Realizuje se minimálně 5 příkladů dobré praxe řešení situace škol oslabených územní segregací. 600 škol se zlepší v kvalitě a inkluzivitě.
Akce, aktivity a projekty, které povedou k naplnění indikátorů: Na úrovni systému 2.1. Systémová dlouhodobá podpora partnerské spolupráce V rámci OP VVV bude podpořen systémový projekt podporující dlouhodobě partnerskou platformu pro inkluzivní vzdělávání. Cílem projektu je systémové uchopení podpory ohrožených dětí, žáků, studentů a budování konsenzu o kvalitě vzdělávání z hlediska inkluzivního přístupu. Žadatel projektu: organizace zřizovaná MŠMT. V partnerské platformě pro vzdělávání musí být partnery minimálně VŠ, NNO, zajištění spolupráce krajů, zástupců zřizovatelů škol, ředitelů a vynikajících učitelů. Doporučené aktivity projektu: 1. Zhodnocení, revize a syntéza výstupů (včetně analytických dat) z předchozího období, pravidelný monitoring, reporting a doporučení k realizaci Akčního plánu inkluzivního vzdělávání a aktualizace Akční ho plánu inkluzivního vzdělávání na období 2019 – 2020. 2. Vytváření strategických doporučení pro aplikaci „Katalogu podpůrných opatření“ jako základního metodického rámci činnosti škol hlavního vzdělávacího proudu při poskytování 10
podpůrných opatření při zavádění do praxe. Vyhodnocení účelnosti a účinnosti Katalogu podpůrných opatření: jak se promítá do kvality vzdělávání, přehled nákladovosti apod. 3. Stálá výměna zkušeností s ostatními systémovými projekty4 formou odborného panelu. 4. Komunikační kampaň k veřejnosti: 2018 - Rok inkluzivního vzdělávání 5. Tvorba školské inkluzivní koncepce krajů dle metodiky převzaté z projektu OSF ŠIKK. 6. Vzdělávání úředníků státní správy i samosprávy a dalších osob ve vzdělávání. 7. Tvorba návrhu konkrétních opatření pro transformaci systému institucionální péče 8. Pilotní ověření možnosti využít speciální pedagogy ze škol a SPC (většinou zřizovaných kraji) jako zdroj zkušeností a podpory pedagogů z běžných škol, včetně rozvoje měkkých kompetencí speciálních pedagogů (mentorské dovednosti). Ověření konceptu tzv. flying teachers. 9. Vyhodnocení a doporučení dalších strategických kroků při práci Standardem práce asistenta pedagoga a pro rozšíření metodické podpory asistentů pedagoga na teritoriálním (krajském) či druhovém (dle příslušného znevýhodnění) principu 10. Provedení analýzy vzniku škol ohrožených územní segregací a sběr příkladů dobré praxe pro řešení (ve spolupráci s projekty v bodě 2.5) 11. Vyhodnocení práce odborníků na podporů pedagogů na škole – zejména sociální pedagog, podpořené v šablonách OP VVV. Gesce: MŠMT, organizace zřizovaná MŠMT Plán akcí: 2015 – projednání návrhu výzvy v rámci OP VVV k předložení systémového projektu v Plánovací komisi programu a Monitorovacím výboru OP VVV 2015 – výzva k předkládání projektů na základě výstupů projednání 2016 – 2020: realizace projektu a jeho vyhodnocení. 2.2 Podpora systémové práce s dětmi, žáky, studenty s odlišným mateřským jazykem Cílem je podpořit dlouhodobé a systematické vzdělávání dětí, žáků, studentů s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Děti, žáci a studenti přicházejí do českých škol v různém věku a s odlišnou úrovní českého jazyka, školy nemají dostatečnou podporu v práci s touto cílovou skupinou. Pro podporu dětí, žáků a studentů s OMJ v úspěšném zvládání školní docházky bude v rámci OP VVV pilotně v několika krajích podpořeno vytvoření metodiky výuky češtiny jako druhého jazyka; návrh a pilotáž způsobu organizace jazykové přípravy žáků s OMJ před začleněním do běžné výuky (třídy pro jazykovou přípravu, e-learning/blended learning, tvorba výukových materiálů) a vytvoření nástroje pro pedagogickou diagnostiku pro zjišťování jazykové úrovně žáků, studentů s OMJ a práci s těmito žáky, studenty. Pilotní projekt bude úzce spolupracovat s MŠMT a formou pravidelných konzultací s platformou uvedenou v bodě 2.1. Gesce: MŠMT Plán akcí: 2015 – výzva k předložení pilotního projektu. 2016 - 2018 – realizace projektu 2018 – vyhodnocení projektu a návrh uplatnění ověřených postupů v období 2019 – 2020 a dále. Na úrovni krajů 2.3 Realizace školských inkluzivních koncepcí krajů
4
Viz schéma v příloze 11
Na základě vytvořených školských inkluzivních koncepcí krajů, a dalších výstupů vytvořených v rámci systémového projektu zmíněného v bodě 2.1, budou moci kraje tyto koncepce realizovat za podpory OP VVV. Gesce: MŠMT, kraje, partneři v krajských školských inkluzivních koncepcích. Plán akcí: 2017:finalizace školských inkluzivních koncepcí krajů a jejich projednání jako podkladu pro výzvy OP VVV v Plánovací komisi programu a Monitorovacím výboru OP VVV; 2017 – 2018: výzvy OP VVV na podporu realizace školských inkluzivních koncepcí krajů; 2018 – 2020: realizace a vyhodnocení školských inkluzivních koncepcí krajů. Na úrovni zřizovatelů, spolupráce škol a v území 2.4 Podpora inkluzivního vzdělávání v místě a ve školách Podpora projektového řešení zaměřeného na: nastavení podmínek rovných příležitostí ve vzdělávání pro všechny – na místní a školní úrovni: o podpora inkluzivního vzdělávání v obcích, na jejichž území leží sociálně vyloučené lokality. inkluze v předškolním vzdělávání – na místní a školní úrovni: o podpora dětí se znevýhodněním v předškolním vzdělávání – podmínkou je propojení aktivit nízkoprahových center s mateřskými školami a příprava na zavedení povinného předškolního vzdělávání od 1. 9. 2017; o projekty na podporu vzdělávání pedagogů v mateřských školách. snižování předčasných odchodů ze vzdělávání – na místní a školní úrovni: o projekty na podporu práce s rodinami/dětmi/žáky ohroženými, ale také aktivity pro motivované žáky se sociálním znevýhodněním apod.; o projekty na podporu žáků při přechodech mezi stupni vzdělávání; o projekty na podporu vzdělávání pedagogů. Gesce: MŠMT Plán akcí: 2015: výzva k předkládání pilotních projektů v rámci OP VVV „Inkluzivní vzdělávání,“ v rámci které je jedno z témat řešení problematiky přechodů mezi stupni vzdělání. 2016 – 2018: realizace projektů na místní úrovni a jejich vyhodnocení, vytvoření metodických doporučení. 2.5 Místní akční plány rozvoje vzdělávání MAP je Místní akční plán vzdělávání, který bude prioritně zaměřen na rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15-ti let. Zahrnuje oblasti včasné péče, předškolního a základního vzdělávání, zájmového a neformálního vzdělávání. Tomuto zaměření odpovídá území realizace i výběr partnerů pro realizaci MAP a zaměření sběru dat. Hlavním přínosem realizace místních akčních plánů je vybudování udržitelného systému komunikace mezi aktéry, kteří ovlivňují vzdělávání v území. Vzniklá partnerství napomáhají zkvalitňování vzdělávání zejména v místních mateřských a základních školách, ale také k řízenému rozvoji dalších služeb na podporu vzdělávání dětí a mládeže. MAP stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v územní dimenzi - na základě místní potřebnosti, lokání naléhavosti a přínosů, podložené reálnými daty a analýzami v místě (evidence besed). Je zpracováván ve spolupráci s partnery v území. 12
Priority MAP z hlediska vzdělávání: Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost – inkluze – kvalita; Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání; Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem. Poskytování podpůrných opatření dětem, žákům a studentům, kteří je potřebují k realizaci svého práva na vzdělání Očekávané přínosy místního akčního plánování: Systémové zlepšení řízení mateřských a základních škol prostřednictvím začleňování dlouhodobého plánování jako nástroje ke kvalitnímu řízení škol; Sdílené porozumění cíli: orientace na kvalitní a inkluzivní vzdělávání; Podpora škol se slabšími výsledky Dostupnost kvalitního vzdělávání každého dítěte / žáka v inkluzivní škole; Zlepšení spolupráce v území a využívání místních mimoškolních zdrojů pro rozvoj vzdělávání dětí, žáků, studentů a spolupráce s rodiči. Gesce: MŠMT Plán akcí: 2015 - 2017: výzva OP VVV k předkládání projektů zaměřených na podporu vzniku „Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání“. 2016 - 2017: koordinace podpory spolupráce v inkluzivním vzdělávání mezi OP VVV a OP Z. 2017 - 2018: vyhlášení výzev OP VVV / OP Z pro realizaci projektů spolupráce, které vznikly jako výsledek místního akčního plánování. 2016 – 2020: realizace podpořených projektů, průběžné a závěrečné vyhodnocení. 2.6 Podpora inkluzivního vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami Pod vedením Úřadu vlády (Agentury pro sociální začleňování) jsou vytvářeny, zaváděny do praxe a vyhodnocovány vzdělávací části Strategických plánů sociálního začleňování, které budou sestaveny v minimálně 70 územích s identifikovanou uzavřenou místní vzdělávací soustavou, přičemž se jedná o území, na kterých se nacházejí sociálně vyloučené lokality, resp. zde prokazatelně žijí a vzdělávají se děti, žáci a studenti se sociálním znevýhodněním. Do přípravy, realizace, implementace a evaluace strategických plánů se zapojí zřizovatelé, ředitelé a pracovníci škol a školských zařízení, rodiče a veřejnost, nestátní neziskové organizace, poradenská zařízení, poskytovatelé sociálních služeb a další aktéři v místě. Podstatou je realizace aktivit zaměřených na zvyšování porozumění, připravenosti a podpory v území pro vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v režimu individuální integrace, zejména dětí a žáků se sociálním znevýhodněním, a to s ohledem na potřeby v území. Na podporu inkluzivního vzdělávání vznikne v rámci lokální spolupráce společná strategie pro řešení kapacit škol a školských zařízení v území s ohledem na vzdělávání dětí a žáků se SVP, a to s ohledem na předpokládaný demografický a sociálněekonomický vývoj v území a pro zefektivnění vzdělávací soustavy v místě s ohledem na počty dětí, žáků, a to vč. dětí/žáků se SVP. Návazně budou aktivity navržené v rámci lokální spolupráce podpořeny. Očekáváme mimo jiné vznik pilotních příkladů dobré praxe pro řešení situace škol oslabených územní segregací, vznik příkladů řešení odlivu dětí majoritní populace z inkluzivních škol („white flight“), nebo příklady sdílení odborníků ve vzdělávání z různých typů škol. 13
Gesce: MŠMT (finanční podpora), Úřad vlády (realizace). Plán akcí: 2015 - 2017: výzva OP VVV k předložení projektu Úřadu vlády zaměřeného na podporu vzniku „strategií sociálního začleňování“ 2015 - 2017: koordinace podpory v rámci „Koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách“ (OP VVV / OP Z / IROP) 2015 - 2018: vyhlášení výzev OP VVV pro realizaci projektů spolupráce, které vznikly jako výsledek plánování pro sociální začleňování. 2016 – 2020: realizace podpořených projektů, průběžné a závěrečné vyhodnocení. Na úrovni škol, poradenských a pedagogických pracovníků, žáka a rodiny 2.7 Podpora škol projekty zjednodušeného finančního vykazování Školy budou přímo podpořeny formou šablon: viz příloha 1. Předpokladem financování je vytvoření plánu aktivit. Tyto aktivity musí respektovat obecně stanovená pravidla a náležitosti poskytování podpůrných opatření dětem, žákům a studentům dané skupiny. Plán aktivit musí vycházet z aktuálního stavu a potřeb školy, musí být zaměřen na zajištění kvalitního a inkluzivního vzdělávání, rozvoj potenciálu pro každé dítě, žáka a studenta. Monitorovacím indikátorem výsledku těchto projektů je zlepšení školy (posun) v hodnocení kvality a inkluzivity vzdělávání. 2.8 Podpora pedagogického vedení škol Cílem je podpora budování kapacit pro pedagogický leadership, koncepční rozvoj škol a spolupráce základních a mateřských škol se zřizovateli, rodiči a ostatními organizacemi ve vzdělávání. Systémový projekt se zaměří na intenzívní podporu zejména škol se slabšími výsledky a připraví podporu i školám dalším tak, aby bylo podpořeno budování sdílené představy o kvalitě škol (v úzké spolupráci s ČŠI a nástrojem Kvalitní škola). Pilotní školy budou podpořeny v tom, jak navrhovat opatření, která mohou vést ke zlepšování přímou facilitací procesů ve školách. Gesce: MŠMT, přímo řízená organizace MŠMT Plán akcí: 2015: výzva k předložení individuálního projektu systémového na podporu pedagogického leadershipu; 2016 – 2021: realizace projektu a jeho vyhodnocení. 2.9 Zajistit školám přiměřenou metodologickou a finanční podporu pro přípravu a zavedení programů podporujících toleranci a porozumění mezi všemi etnickými skupinami. Přiměřená alokace zdrojů řízená v rámci OP VVV; Prioritní osa 3, Investiční priorita 2: „Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí Gesce: MŠMT Termín: 2016-18 2.10 Podporovat efektivní a cílené primárně preventivní aktivity určené žákům i pedagogům s cílem minimalizace či oddálení rizika spojeného s výskytem rizikového chování. Plán akcí: Pravidelně organizovat a zajišťovat koordinační a metodická setkání s krajskými školskými koordinátory prevence a metodiky prevence v poradnách a ve školách, min. 4x ročně setkánípočet setkání.
14
Dopracovat doporučený model minimálního preventivního programu ve školách a dbát na jeho implementaci do škol a školských zařízení. Vytvořit a zavést do praxe jednotný systém sběru a výkaznictví v oblasti primární prevence. Gesce: MŠMT Termín: 2016-18 2.11 Metodická podpora škol v oblasti prevence rizikového chování na školách. Plán akcí: - realizovat programy DVPP pro metodiky prevence na úrovni PPP, kteří koordinují činnost školních metodiků prevence, - koordinovat a metodicky vést školní metodiky prevence prostřednictvím krajských školských koordinátorů prevence a metodiků prevence a v pedagogickopsychologických poradnách, - průběžně - ve spolupráci s kraji metodicky podporovat střediska výchovné péče (SVP) pro žáky s rizikovým chováním a pro jejich rodiče včetně ambulantní i internátní péče, - vytvořit analytickou studii k zajišťování těchto služeb ve školách, - průběžně - zajišťovat evaluaci programů primární prevence pro udržení jejich kvality, - nastavit podmínky pro činnost ŠMP ve školách, - nastavit podmínky pro činnost MP v poradenských zařízeních, - podpora využívání individuálního výchovného plánu (smlouva s rodiči) ve školách. Gesce: MŠMT Termín: 2016-2018
15
Strategická cesta 3 Vysoce kvalifikovaní odborníci Stěžejním předpokladem pro maximální rozvoj dětí, žáků a studentů je kvalitní výuka. Pro inkluzivní přístup je naprosto klíčový postoj ředitele školy a porozumění ze strany zřizovatele - školy. Kvalita práce pedagogických pracovníků je považována za jeden z nejvýznamnějších aspektů ovlivňujících výsledky dětí, žáků a studentů a určujících tak kvalitu vzdělávacího systému jako celku. Podpora ze strany systému pedagogicko-psychologického poradenství je postavena na kvalitě odborníků, kteří pomoc a podporu poskytují. Milníky na této cestě k vizi - indikátory pro rok 2018:
Informační kampaň seznamující s novinkami v oblasti podpory dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami bude zacílená na posílení motivace pedagogických pracovníků k práci s touto cílovou skupinou; zpracování chybějící části Katalogu podpůrných opatření - pro žáky s potřebou podpory z důvodu vývojových poruch učení a chování, který je kompatibilní s vytvořeným Katalogem podpůrných opatření.; vytvoření metodických materiálů, které mají učiteli pomoci při aplikaci podpůrných opatření v podpoře konkrétních dětí, žáků a studentů; zpracování analýzy a návrhu využitelnosti odborných kapacit speciálních škol při vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách hlavního vzdělávacího proudu; zpracování návrh metodického vedení škol a školských zařízení v oblasti poskytování podpůrných opatření; zpracování metodických materiálů pro hodnocení poskytování podpůrných opatření ve vzdělávání; vytvoření Standardu učitele rozvíjejí kompetence učitelů potřebné pro inkluzivní vzdělávání; do škol vzdělávajících budoucí učitele budou zavedena kritéria kvality, včetně zvýšení podílu praxe; budou ověřeny moduly pro inovaci vzdělávání ředitelů, podporující pedagogické vedení školy v rozvoji potenciálu každého dítěte, žáka a studenta; budou rozšířeny odborné kapacity pro individuální metodickou podporu pedagogických pracovníku a ředitelů škol; pracovníci v systému poradenství budou pravidelně vzdělávání a budou metodicky vedeni; pedagogičtí pracovníci budou mít ve školách odbornou podporu poradenských pracovníků (školní poradenská zařízení).
Akce, aktivity a projektu akčního plánu: 16
Na úrovni systému 3.1 Vzdělávání pedagogických pracovníků škol a pracovníků ŠPZ v oblastech zaměřených na porozumění podpůrným opatřením a jejich zavádění do praxe. Příprava a realizace informační kampaně v oblasti implementace systému podpůrných opatření ve vzdělávání využívající zveřejňování výsledků dobré praxe. Dopracování metodických materiálů obsahujících popis podpůrných opatření pro skupiny dětí a žáků s vývojovými poruchami učení a chování. Zajištění a distribuce metodických materiálů určených ředitelům a pedagogickým pracovníkům škol (např. Katalog podpůrných opatření včetně jeho elektronické podoby). Podpora vzniku dalších metodických materiálů (např. instruktážních videí) představujících aplikaci konkrétních podpůrných opatření v praxi) Zpracování analýzy naplněnosti škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením ve vztahu k druhům zdravotního postižení jejich žáků a vytvoření analýzy možností a koncepce podpory spolupráce těchto škol pro podporu vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách tzv. hlavního vzdělávacího proudu. Zpracování návrhu metodického vedení škol a školských poradenských zařízení v oblasti podpory vzdělávání dětí, žáků a studentů s potřebou podpůrných opatření Vytvoření metodických materiálů pro výkon inspekční činnosti v oblasti aplikace PO ve vzdělávání. Realizace případových konferencí jako nástroje odborné komunikace a formy zkvalitnění péče o žáka s potřebou podpůrných opatření v oblasti spolupráce škol a ŠPZ při zjišťování potřeb dětí, žáků a studentů a aplikaci konkrétních podpůrných opatřen ve vzdělávání. Vzdělávání pedagogických pracovníků škol a pracovníků ŠPZ v oblastech potřebných pro aplikaci změn §16 v praxi. Gesce: MŠMT, NIDV, NÚV Termín: 2015-19 3.2 Kariérní systém zavedený do praxe škol Kariérní systém umožní ve školách motivovat pedagogické pracovníky k profesnímu rozvoji a ke vzájemné pomoci pedagogických pracovníků. V rámci projektu IPs bude podpořena implementace kariérního systému, pilotní ověření navržených procesů v praxi, vzdělávání a dlouhodobá podpora všech účastníků v systému. Gesce: MŠMT, NIDV v rámci projektu IPs. Termín: 2016 – 2020. 3.3 Standard profese učitele jako nástroj profesního rozvoje v oblastech inkluzivní pedagogiky, pedagogické diagnostiky, formativního hodnocení, pozitivního ovlivňování třídního a školního klimatu a spolupráce s dalšími aktéry ve výchově a vzdělávání Standard učitele bude obsahovat popis očekávaných znalostí, dovedností učitele v oblastech pedagogické práce potřebných pro inkluzivní vzdělávání, navíc, etická preambule se dotýká i postojů učitele. V kariérním systému má standard formativní a motivační charakter. Pro zajištění profesního rozvoje učitelů budou vytvořeny a poskytovány vzdělávací programy. zaměřené na vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, zaměřené zejména na: Diferenciaci a individualizaci ve vzdělávání. Poskytování podpůrných opatření s využitím metodických materiálů financovaných prostřednictvím OPVK (např. Katalog podpůrných opatření). Pedagogickou diagnostiku a formativní hodnocení. Přijímání různosti ve společnosti. 17
-
Pozitivní ovlivňování klimatu třídy a školy. Kooperaci dětí, žáků a studentů. Spolupráci s rodiči a širší komunitou.
Podpora vzdělávání pedagogických pracovníků v těchto tématech bude probíhat za podpory ESF: Výzva č. 56 OP VK (šablona zaměřená na sdílení dobré praxe formou shadowingu v zahraničních školách (OP VK) v roce 2015 Výzvy OP VVV (Inkluze, Místní akční plány) v roce 2016, zaměřené na inkluzivní vzdělávání, budování kapacit pro inkluzivní vzdělávání, rozvoj gramotností zaměřený na podporu žáků ohrožených školním neúspěchem, zajištění dostupnosti individuálních forem podpory (mentoring) a cílený rozvoj mentorských dovedností učitelů v souladu s kariérním systémem a podpora spolupráce učitelů, vzájemné sdílené zkušeností – vytváření podpůrných svépomocných sítí učitelů (a to i on-line sítí). Výzvy OP VVV pro školy realizované formou šablon (viz příloha 1), plánovaná na rok 2017, projekty budou realizovány v letech 2017 – 2019. Gesce: MŠMT Plán akcí: 2015 – 2018 3.4 Podpora kvality počáteční přípravy pedagogických pracovníků. Standard učitele v části popisující začínajícího učitele se stane závazným pro tvorbu rámcových vzdělávacích programů, vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání a pro hodnocení obsahu a profilu absolventa při akreditačním řízení studijních programů. Školy vzdělávající učitele budou podpořeny v zavedení kritérií kvality, v rámci OP VVV. V rámci těchto kritérií je požadavek vyššího podílu praxe na vysokých školách připravujících budoucí učitele. Ve studijních programech pro vzdělávání učitelů bude podpořeno posílení podíl pedagogické praxe nejméně na 8 % z celkové doby přípravy např.: posilovat klinické prvky praktické přípravy, sdílení dobré praxe, implementovat do pedagogické praxe mentoring, prohlubovat odbornou kvalifikaci fakultních učitelů se zřetelem k rozvoji mentorských dovedností. Z prostředků ESF bude podpořeno zavedení praktické přípravy budoucích učitelů nejen přímo ve školách, ale i v dalších organizacích, které pracují s dětmi, žáky a studenty se speciálně vzdělávacími potřebami. Gesce: školy vzdělávající pedagogické pracovníky Termín: 2016-18 3.5 Standard ředitele se zaměřuje na pedagogické vedení školy tak, aby umožnila rozvoj potenciálu každého žáka. S odbornými asociacemi bude konzultován a dokončen standard profese ředitele, který byl vytvořen v IPn Kariérní systém. Budou vytvořeny a ověřeny nové vzdělávací moduly pro ředitele v návaznosti na standard ředitele a ověří se také systém trvalé podpory vedení školy. Gesce: MŠMT, NIDV Termín: 2016 - 2018 3.6 Implementace Standardu profese asistenta pedagoga vytvořený v rámci programů OP VK do praxe škol. 18
Plán akcí: Bude zpracován Standard profese asistenta pedagoga a v rámci závazného dokumentu implementován standard činnosti asistenta pedagoga a zaveden do praxe škol. Gesce: MŠMT, zřizovatelé Termín:2016-18 3.7 Vytvořit metodické doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga. Plán akcí: Bude zpracováno metodické doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga, které je určeno pro pracovníky školských poradenských zařízení a pro ředitele škol, případně i pro pedagogy škol, asistenty pedagoga a pracovníky krajských úřadů. Gesce: MŠMT, NÚV Termín: 2015 Indikátor: metodické doporučení Zdroj financování: SR 3.8 Podpořit služby školních psychologů a školních speciálních pedagogů v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu. Plán akcí: Zajišťovat vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol a školských poradenských zařízení v rámci DVPP zaměřené na rozšiřování odborných kompetencí, problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve všech oblastech vzdělávání. Realizovat vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky na zvýšení kompetencí v oblasti péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména v celkovém přístupu k těmto žákům, tvorbě a adaptaci učebních materiálů, práci s klimatem školy. Realizovat vzdělávací programy pro školské poradenské pracovníky i pro pedagogické pracovníky škol zaměřené zejména na metody a postupy v práci se žáky s potřebou podpůrných opatření se zdravotním postižením či jinými speciálními vzdělávacími potřebami. Akreditovat nové kurzy DVPP v souladu s Koncepcí vzdělávání školních a školských poradenských pracovníků. Podpořit zajišťování poradenských služeb školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem novelizací právních předpisů (např. vyhláškou č. 72/2005 Sb.). Gesce: MŠMT Termín: 2015-18 3.9 Odstranit předsudky a diskriminace Romů ze strany pedagogických pracovníků a jiného školního personálu. Plán akcí: Zajistit, aby povinnost plynoucí ze školského zákona přistupovat ke všem žákům a rodičům rovně a bez rasových předsudků, byla zahrnuta v profesních standardech pro pedagogické pracovníky. Povinnost rovného zacházení bude zahrnuta do vzdělávacích kurzů pro pedagogické pracovníky i nepedagogické pracovníky školy tak, aby mezi nimi bylo zajištěno rozšíření povědomí o těchto standardech a porozumění principu rovného zacházení a nediskriminace. Všichni Ředitel školy zodpovídá za proškolení pracovníků školy. Porozumění a uplatňování těchto principů je pravidelně hodnoceno. Odborné kurzy a školení budou zahrnovat materiály k problematice diskriminace a rasových předsudků. Česká školní inspekce bude monitorovat dodržování standardů ve vzdělávacím procesu.
19
Hodnocení projevu předsudků je součástí kvalitativního hodnocení pedagogického procesu ze strany ČŠI. Gesce: MŠMT, ČŠI Termín: 2016-17
20
Strategická cesta 4: Podpůrné systémy a mechanismy financování
Prioritním cílem vzdělávací politiky je dosáhnout v následujících letech výrazného snížení nerovností ve vzdělávání komplexním posilováním kvality celé vzdělávací soustavy. Strategie se přitom nezaměřuje pouze na formální rovnost v přístupu ke vzdělávání, ale na schopnost vzdělávacího systému vytvářet podmínky a uplatňovat účinné postupy pro efektivní prevenci v kompenzaci zdravotních, sociálních, kulturních a jiných osobnostních znevýhodnění tak, aby nerovnosti v dosahovaných výsledcích byly co nejméně předurčovány faktory, které nemůže jedinec ovlivnit, a aby všichni žáci a studenti dosáhli alespoň základní společné úrovně znalostí a dovedností. Nástroje k plnění A. Novela školského zákona V dubnu 2015 byl dokončen legislativní proces novelizace zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon), většina klíčových změn bude účinná od 1. září 2016. Novela školského zákona posiluje prvky inkluzivního vzdělávání ve školském systému zejména tím, že deklaruje rovný přístup ke vzdělávání pro všechny žáky, upouští od kategorizace žáků (žáci se sociálním znevýhodněním, žáci se zdravotním znevýhodněním, žáci se zdravotním postižením), zavádí pojem podpůrných opatření nezbytných pro zajištění maximálně dosažitelného plnohodnotného vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu pro všechny žáky. Podpůrná opatření budou volena tak, aby odpovídala žákovu zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám, zavádí nové vymezení pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým se rozumí žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností a k realizaci práva na vzdělání na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje podpůrná opatření. Základem se tak stane klasifikace podpůrných opatření, od které bude následně odvozována klasifikace speciálních vzdělávacích potřeb, zavádí možnost vzdělávání v přípravných třídách pro všechny žáky (v přípravných třídách je v současné době vzdělávání umožněno pouze sociálně znevýhodněným dětem). Vnímání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se tím posouvá do roviny vlastní například v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením (vyhlášena pod č. 10/2010 Sb.m.s.). V preambuli Úmluvy se uvádí, že „zdravotní postižení je pojem, který se vyvíjí a který je výsledkem vzájemného působení mezi osobami s postižením a bariérami v postojích a v prostředí, které brání jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti, na
21
rovnoprávném základě s ostatními.“ Obdobný úhel pohledu lze aplikovat i na znevýhodnění spojené s jinými životními podmínkami. B. Opatření navazující na novelu školského zákona Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami V souvislosti se schválenou novelou školského zákona připravuje Česká republika prováděcí předpis k opatření § 16, který vymezí např.:
druhy a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů, postup a lhůty pro jejich přiznávání, pravidla spolupráce kompetentních subjektů, náležitosti zprávy a doporučení vydávaných školským poradenským zařízením, průběh a organizaci poradenských služeb školy a činnosti školských poradenských zařízení, základní zásady používání diagnostických nástrojů a pravidla spolupráce školských poradenských zařízení se školami, školskými zařízeními a dalšími osobami a orgány veřejné správy náležitosti individuálních vzdělávacích plánů, činnost asistenta pedagoga kompetence revizního orgánu organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách a školách zřízených pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, Předpokládaný termín schválení prováděcího předpisu je konec roku 2015 tak, aby nabyl účinnosti k 1. 9. 2016 spolu s účinností § 16 novelizovaného školského zákona. Poradenství V rámci modernizace systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je v novele školského zákona podrobněji specifikována činnost pedagogicko - psychologických poraden a speciálně pedagogických center i revizního orgánu. Výstupy činnosti školských poradenských zařízení – zpráva a doporučení – budou podléhat revizi. Žadatelem o revizi bude moci být žák, jeho zákonný zástupce a škola. Součástí revizního postupu bude moci být v případě potřeby také nové zjišťování vzdělávacích potřeb žáka, které bude možné provést pouze se souhlasem žáka (zákonného zástupce). Novela školského zákona škole poskytne i další mechanismy, jak se vypořádat s doporučením školského poradenského zařízení – umožní jí zvolit alternativní podpůrné opatření, než je navrhováno v doporučení, pokud to nebude v rozporu se zájmem žáka. Případný spor o naplnění doporučení se bude řešit projednáním a posléze se bude zákonný zástupce moci obrátit na krajský úřad. Výsledkem opatření bude: 1. Zvýšení kompetencí pracovníků veřejné správy, zřizovatelů, ředitelů a pedagogů pro využití monitoringu a hodnocení jako nástrojů pro řízení změn a podporu dalšího rozvoje s cílem zlepšování rovných příležitostí a kvality ve vzdělávání na všech úrovních. Nové kompetence budou užívat přímo v praxi při vytváření, vedení a vyhodnocování krajských a místních plánů rozvoje jednotlivých škol a v kariérním systému. 2. Vytvoření uceleného rámce standardů, monitorování a hodnocení všech prvků systému, včetně propojení externího a interního hodnocení. Hodnocení bude zahrnovat kritéria 22
naplňování cílů v oblasti rovných příležitostí a umožní cíleně podporovat školy se slabšími výsledky. Bude možné systematicky a komplexně monitorovat nerovnosti ve vzdělávacím systému a informovat veřejnost tak, aby nedocházelo k nespravedlivému ohrožení některých škol. 3. Zavedení hodnocení, které bude zahrnovat jak sumativní, tak formativní složky. Budou připraveny a ověřeny dosud chybějící nástroje pro hodnocení vzdělávacích cílů, tak aby pokrývaly celou šíři vzdělávacích cílů, včetně cílů obtížněji hodnotitelných, jako jsou např. KK. 4. Pedagogičtí pracovníci budou podpořeni v oblasti kontinuálního vyhodnocování pokroku jednotlivých žáků a v oblasti poskytování formativní zpětné vazby, aby osobní a společenské faktory, jako je např. pohlaví, zdravotní stav, etnický původ či rodinné zázemí, nepředstavovaly omezení jednotlivce při naplňování jeho cílů ve vzdělávání. 5. Budou připraveny nástroje pro zavedení procesů tzv. moderace v rámci škol i mezi školami, pro zajištění shody v přístupech a v zavedení . a) Podpůrné systémy Legislativní změny – cílem navrhovaných opatření je nastavení legislativního prostředí, které umožní vzdělávání všech žáků při zabezpečení nezbytných podpůrných opatření v souladu s jejich vzdělávacími potřebami 4.1 Zákonem zavést pojem podpůrná opatření. Plán akcí: Přesněji vymezit typy a stupně znevýhodnění, postižení a nadání dětí a žáků a jim odpovídající podpůrná opatření včetně financování. Vyhláškou stanovit seznam podpůrných opatření ve vzdělávání pro všechny skupiny dětí, žáků a studentů. Jasně definovat podmínky uplatňování podpůrných opatření a jejich financování. Gesce: MŠMT Termín: 2016 účinnost § 16 školského zákona Zajištění financování legislativních změn - cílem navrhovaných opatření je zabezpečení adekvátních finančních prostředků nezbytných pro realizaci navrhovaných legislativních opatření. 4.2 Nastavení efektivního modelu financování podpůrných opatření za využití stávajících prostředků na financování regionálního školství, dotačních a rozvojových programů, které se vážou na oblast práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Plán akcí: Na základě schválené novely školského zákona je nutné připravit systém financování podpůrných opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a na základě analýz o předpokládané četnosti využívání podpůrných opatření od září 2016 vyčlenit finanční prostředky v potřebné výši. Nastavit jednotná pravidla jak financování, tak i přidělování asistenčních služeb. Dále je zapotřebí nastavit a implementovat jednotného systému evidencí a vykazování podpůrných opatření ve školách a školských poradenských zařízeních. Gesce: MŠMT Termín: 2016-17
23
Podpora dětí a žáků kvalitním poradenstvím - cílem navrhovaných opatření je zefektivnění činnosti poradenského systému v přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. V následujících letech budou rozvíjena opatření s cílem: vytvářet podmínky pro to, aby poradenské služby vycházely více vstříc individuálním potřebám dětí, žáků a studentů s cílem poskytnout dostatečně systematickou podporu dítěti, rodině i škole, v zájmu včasné a efektivní intervence dostupné všem dětem, žákům a studentům zajistit dostatečnou dostupnost poradenství přímo ve školách a průběžně zlepšovat kvalitu poradenství na všech úrovních školského systému, tedy od vzdělávání předškolního až po vysokoškolské, podpořit služby školních speciálních pedagogů a školních psychologů v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu, rozvíjet a podporovat efektivní poradenskou činnost v oblasti primární prevence rizikového chování u dětí, žáků a studentů, zpřístupnit informace o charakteru a zaměření škol způsobem umožňujícím dálkový přístup a rozšiřovat nabídku vzdělávacího poradenství, které bude žákům, včetně žáků nadaných, pomáhat nejen s volbou školy, ale rovněž s volbou vzdělávacích možností v rámci školního a zájmového vzdělávání, s orientací v mimoškolních vzdělávacích příležitostech, zdrojích a službách zlepšit metodické vedení školských poradenských zařízení na Systémové úrovni, nastavit efektivní a transparentní systém financování podpůrných opatření stanovených na základě spolehlivé pedagogicko-psychologické diagnostiky a zajistit jeho stabilní financování z prostředků státního rozpočtu, vytvářet podmínky pro lepší spolupráci mezi různými druhy poradenských služeb, zejména lépe provázat služby pedagogicko-psychologické se službami preventivními, sociálními a zdravotnickými, jakož i se systémem služeb zaměstnanosti, zlepšovat dostupnost a kvalitu kariérového poradenství zaměřeného na rozvoj dovedností potřebných pro řízení vlastní profesní dráhy, rozvíjet informační, vzdělávací a metodickou podporu služeb poradenství v celoživotní perspektivě včetně dostupné a kvalitní poradenské služby pro dospělé zájemce o návrat do formálního vzdělávání nebo o další vzdělávání 4.3 Zvýšení kompetencí poradenských pracovníků školských poradenských zařízení v oblasti zjišťování potřebné míry podpory ve vzdělávání a navrhování podpúrných opatření Plán akcí: Zajištění proškolení poradenských pracovníků školských poradenských zařízení v postupech identifikace míry podpory a doporučování podpůrných opatření ve vzdělávání Gesce: MŠMT, NÚV Termín: 2016 4.4 Vytvořit i obecné standardy kvality školského poradenského zařízení, které by se týkaly interních procesů, nakládání s dokumentací, personálního zajištění a kvalifikace pracovníků, materiálního a technického zajištění služeb apod. Tyto standardy by měly sloužit i jako podklad pro zřizovatele v procesu vytváření jednotného rámce (standardu) pro poskytované poradenské služby a posuzování kvality ŠPZ. Plán akcí: 24
Zaměření dokumentu je na klíčové principy, které zajišťují korektní diagnostický postup a měly by předcházet nesprávným diagnostickým závěrům Gestor: MŠMT Termín: 2016 4.5 Zlepšit metodické vedení školských poradenských zařízení na systémové úrovni Vymezit kompetence školských poradenských zařízení a školních poradenských pracovišť s důrazem na spolupráci těchto subjektů. Sjednotit kritéria, formuláře a diagnostické postupy. Plán akcí: Vyhláškou stanovit jednotná pravidla pro školská poradenská zařízení. Metodické vedení školských poradenských zařízení prostřednictvím pořádaných odborných seminářů, kurzů atd. - metodické vedení ředitelů školských poradenských zařízení formou seminářů k diagnostice a stanovování podpory ve vzdělávání pro žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí; - realizace workshopů k tématu diagnostiky a intervencí pro tyto žáky, s možností konzultací nad volbou diagnostických a intervenčních postupů; - pracovní semináře se zřizovateli školských poradenských zařízení, zaměřené na problematiku poradenských služeb zařízení v regionech (psaní zpráv z vyšetření, doporučení ke vzdělávání, personální obsazení pracovišť, související legislativní kroky), Zavedení do praxe nových metodických doporučení pro poradenská zařízení. - Metodické doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga; určeno pro pracovníky školských poradenských zařízení a pro ředitele škol, případně i pro pedagogy škol, asistenty pedagoga a pracovníky krajských úřadů. - Metodické doporučení pro diagnostiku dětí LMP; klíčové principy, které zajišťují korektní diagnostický postup a měly by předcházet nesprávným diagnostickým závěrům; využití při revizní činnosti, kterou novela školského zákona umožní Gestor: MŠMT Termín: 2016 4.6 Systémově nastavit podmínky pro činnost specialistů ve školách a školských poradenských zařízeních. Plán akcí: Vydefinovat a vytvořit podmínky pro činnost školních speciálních pedagogů a školních psychologů ve školách za jednotného metodického vedení. Gestor: MŠMT Termín: 2016-18 4.7 Vytvářet podmínky pro to, aby poradenské služby vycházely vstříc individuálním potřebám dětí, žáků a studentů s cílem poskytnout dostatečně systematickou podporu dítěti, rodině i škole. Plán akcí: Stanovit vyhláškou opatření pro zajištění nezbytné spolupráce pedagogických pracovníků, školních a školských psychologů, odborných zdravotních pracovníků, orgánů sociálně právní ochrany a dalších odborníků. 25
Jednoznačně vymezit kompetence školských poradenských zařízení, středisek výchovné péče a dalších subjektů při práci s žáky. Vytvořit návrh procesu certifikací poradenských služeb, a sjednotit tak strukturu a kvalitu těchto služeb. Gestor: MŠMT Termín: 2016 4.8 V zájmu včasné a efektivní intervence dostupné všem dětem, žákům a studentům zajistit dostatečnou dostupnost poradenství přímo ve školách a průběžně zlepšovat kvalitu poradenství na všech úrovních školského systému, tedy od vzdělávání předškolního až po vysokoškolské. Plán akcí: Bude zajištěno metodické vedení v oblasti identifikace míry podpory žáků (doporučování podpůrných opatření v konkrétních stupních) s cílem sjednocení postupu ve školských poradenských zařízeních na celém území ČR, spolupráce se zřizovateli ŠPZ. Bude probíhat vzdělávání krajských metodiků pro standardy kvality a metodická podpora školským poradenským zařízením a školám pro aplikaci a hodnocení naplňování standardů kvality v praxi (personálních, procesních, výkaznictví). Sjednocení postupů a zajištění metodického vedení v oblasti včasné identifikace potřeby podpory u dětí a žáků ve školách pracovníky škol a při práci s plánem pedagogické podpory. Podpora těchto změn bude poskytnuta v rámci systémového projektu IPs, OP VVV, Výzva 2015. Ve spolupráci s kraji budou přiblíženy služby školských poradenských zařízení klientům také zřizováním odloučených pracovišť pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Dále budou připraveny legislativní změny v systému poskytování poradenských služeb. Zpracování návrhu s cílem: a) přizpůsobit počty poradenských pracovníků potřebám jednotlivých školských zařízení na základě potřebám odběratelů služeb (žáci se SVP, školy) b) stanovit formy jejich financování nad rámec dosavadních nákladů v současném systému financování - vytvořit nový model financování včetně očekávaných nákladů, c) upravit výkaznický systém. Bude vytvořen revizní orgán v oblasti diagnostiky. V rámci modernizace systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bude v novele vyhlášky podrobněji specifikována činnost pedagogicko - psychologických poraden a speciálně pedagogických center i revizního orgánu. Výstupy činnosti školských poradenských zařízení – zpráva a doporučení – budou podléhat revizi. Žadatelem o revizi bude moci být žák, jeho zákonný zástupce a škola. Součástí revizního postupu bude moci být v případě potřeby také nové zjišťování vzdělávacích potřeb žáka, které bude možné provést pouze se souhlasem žáka (zákonného zástupce). ČŠI ve spolupráci s NÚV bude kontrolovat školská poradenská zařízení. Gestor: MŠMT, ČŠI, NÚV, kraje Termín: 2016-2019
26
Komentář [PA1]: Bude ještě upraveno po diskuzi s NÚV.
4.10. Nově vytvořený revizní orgán v oblasti diagnostiky V rámci modernizace systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bude v novele vyhlášky podrobněji specifikována činnost pedagogicko - psychologických poraden a speciálně pedagogických center i revizního orgánu. Výstupy činnosti školských poradenských zařízení – zpráva a doporučení – budou podléhat revizi. Žadatelem o revizi bude moci být žák, jeho zákonný zástupce a škola. Součástí revizního postupu bude moci být v případě potřeby také nové zjišťování vzdělávacích potřeb žáka, které bude možné provést pouze se souhlasem žáka (zákonného zástupce). Diagnostické nástroje Česká republika musí směřovat k systému, který nebude žáky rozdělovat na základě kognitivních schopností do tříd a škol s náročnějším, respektive méně náročným kurikulem, ale umožní každému plně rozvíjet svůj potenciál v systému kvalitního a inkluzivně orientovaného veřejného vzdělávání. Cílem navrhovaných opatření je modernizace současného poradenského systému prostřednictvím zavedení současných diagnostických nástrojů. V následujících letech budou rozvíjena tato opatření: - zavést systém diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb pro děti a žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí tak, aby bylo možno vyhodnocovat úspěšnost opatření na podporu jejich vzdělávání, - zajistit validní a reliabilní diagnostické nástroje, - ověření, úprava a rozvoj dosud existujících diagnostických manuálů pro posuzování potřeby podpůrných opatření u dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením. -
využívat standardizovaných metod a postupů a současně právně zjištěné údaje interpetovat dostatek kvalifikovaných odborníků na úrovni škol i školských poradenských zařízení nastavený efektivní systém kontroly činnosti v oblasti poradenských služeb ve školství transparentní systém revizí poradenských služeb
4.11 Podporovat kompenzaci všech typů znevýhodnění a rozvoj všech typů nadání, a to na principu individualizace podpor. Plán akcí: Přejít od diagnostiky zaměřené primárně na zjišťování konkrétní diagnózy k diagnostice zaměřené na zjišťování míry podpory, kterou žák potřebuje při vzdělávání a navrhování konkrétních podpůrných opatření. Zavést diagnostické postupy zaměřené na vyhodnocení potřebnosti a efektivity konkrétních podpůrných opatření ve vzdělávání každého jedince s potřebou podpůrných opatření a zajistit kvalitní proškolení v postupech identifikace vhodných podpůrných opatření žáka. Vytvoření standardů diagnostiky vybraných skupin dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a jednotnou metodikou následných intervencí, Doplnění nástrojů pedagogické diagnostiky o testy pro žáky z jiného kulturního prostředí na počátku jejich vzdělávací cesty, doplnění psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky o nástroje adaptability, které umožní přesnější vymezení schopností žáků z jiného kulturního prostředí. 27
Komentář [PA2]: Toto bude ještě změněno na základě jednání s NÚV
Průběžně doplňovat nástroje psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky pro mapování dosažené úrovně vývoje v jednotlivých oblastech pro všechny cílové skupiny, nejenom pro žáky z jiného kulturního prostředí. (např. žáci se sluchovým postižením, žáci s mimořádným nadáním aj.) Metodické vedení poradenských zařízení v oblasti diagnostiky a následných intervencí, v používání testů a práce se závěry vyšetření a stanovování jednotlivých doporučení. Gesce: MŠMT, NÚV Termín: 2016-2018 4.12 Zavést systém diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb pro děti a žáky ze znevýhodněného prostředí tak, aby bylo možno vyhodnocovat úspěšnost opatření na podporu jejich vzdělávání. Plán akcí: Využít výstupů projektů OP VK ke stanovení postupů identifikace podpůrných opatření, která reagují na potřeby žáka s překážkami v učení v důsledku postižení nebo znevýhodnění. V kontextu návrhu podpůrných opatření pro danou cílovou skupinu vypracovat metodické dokumenty. Zavést do praxe nástroje posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb pro žáky se zdravotním postižením vytvořené v rámci projektů OP VK. Gesce: MŠMT, kraje Termín: 2016 -17 4.13 Zavádění nových standardizovaných diagnostických nástrojů do praxe Plán akcí: Cílem zavádění nových diagnostických nástrojů a postupů, aby u žáků prováděná diagnostika byla primárně podkladem pro nastavení podpůrných opatření ve vzdělávání. Školská poradenská zařízení budu metodicky vedena k využívání Metodického doporučení pro posuzování rozumových schopnosti žáků. Budou připraveny testy adaptivních dovedností (testy zaměřené na sociální a komunikační dovednosti, reaktivitu dítěte na konkrétní situaci a schopnost socializace) a do diagnostických postupů budou doplněny principy dynamické diagnostiky, které propojují psychologickou, speciálně pedagogickou a pedagogickou diagnostiku. Tyto kroky souvisí s uplatňováním metodického doporučení k diagnostice dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ze sociokulturně odlišného prostředí. Kompletní testový soubor testu CFT 20-R, Gesce: MŠMT, NÚV Termín: 2015-16 4.14 Vzdělávání poradenských pracovníků v práci s diagnostickými, intervenčními nástroji a stanovování závěrů vyšetření. Plán akcí: Průběžné vzdělávání pracovníků poradenských zařízení v užívání testů IDS a MATERS. Dále budou organizovány kasuistické semináře k užívaným testům (WJ-IE, IDS, MATERS). Pracovníci poradenských zařízení budou též vzděláváni v principech dynamické diagnostiky (jedná se o postup práce se žákem, který vychází z vyhodnocení posunu v práci žáka na základě poskytnuté intervence, pomáhá upřesnit učební potenciál žáka). Gesce: MŠMT, NÚV Termín: 2015-16 4.15 Rozvíjet a podporovat efektivní poradenskou činnost v oblasti primární prevence rizikového chování u dětí, žáků a studentů. 28
Plán akcí: Vyhlašovat a následně podporovat indikované programy dlouhodobé primární prevence rizikových forem chování dětí a mládeže a programy zaměřené na předávání odborných informací, vzdělávání a evaluace potřebnosti a efektivity služeb. Gesce: MŠMT Termín: 2015 Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání na systémové úrovni – úpravy kurikula cílem navrhovaných opatření je nastavení podmínek proti předčasnému ukončování školní docházky. 4.16 S využitím nástrojů a metod pedagogického výzkumu vyhodnotit praktické zkušenosti s kurikulární reformou v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání. Plán akcí: Zohlednit dosavadní zkušenosti s uplatňováním rámcových a školních vzdělávacích programů (a navrhnout úpravy) ve prospěch inkluzivního vzdělávání v souladu s plánovaným zastřešujícím kurikulárním dokumentem (typu Národní program vzdělávání) Gesce: MŠMT Termín: 2016-18 4.17 Vymezit očekávané cíle vzdělávání jako referenční body srozumitelné pro učitele, žáky a studenty, rodiče, zaměstnavatele i veřejnost. Plán akcí: Provést obsahové úpravy rámcových vzdělávacích programů (RVP) v základním a středním vzdělávání tak, aby a) zdůrazňovaly očekávané výstupy v rozhodujících složkách vzdělávání, b) směřovaly ke zřetelnějšímu vymezení cílů (např. ve formě standardů) v RVP ZV, c) podpořily matematické, jazykové, polytechnické (včetně manuální zručnosti), občanské a ICT vzdělávání, d) zahrnovaly popisy očekávaných úrovní znalostí, dovedností a postojů vytvářejících předpoklady pro aktivní občanství a udržitelný rozvoj. 2016 Změna přílohy LMP - příloha RVP ZV-LMP bude transformována, dojde k jejímu zapracování do příslušných kapitol RVP ZV (včetně kapitoly 5 a 8). Záměr řešení změny ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP), který popisuje postup změny Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a související Přílohy 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV-LMP). Dále budou upraveny minimální časové dotace vybraných vzdělávacích oborů RUP RVP ZV pro žáky s LMP na 1. i 2. stupni tak, že dojde k posílení disponibilní časové dotace. Gesce: MŠMT, NÚV Termín: 2016 4.18 Vytvořit mechanismus pro shromažďování všech podnětů k úpravě kurikulárních dokumentů a stabilní odbornou platformu pro jejich vyhodnocování. Plán akcí: Zhodnotit dosavadní stav monitorování kurikulární reformy ve školách a zprávách zabývajících se hodnocením. Dokončit návrh obsahového a organizačního zajištění revizí RVP. 29
Vytvořit Radu pro revizi RVP ZV, která se bude podílet na koncipování, sledování a hodnocení vzdělávání. Gesce: MŠMT Termín: 2016 4.19 Posilovat společný základ v oborech středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, zaměřený především na rozvoj základních znalostí, dovedností, schopností a postojů, a to v zájmu dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů na pracovním trhu a vyšší úspěšnosti v dalším studiu i v osobním životě. Plán akcí: Nastavit systém cyklických revizí RVP. Inovovat RVP v návaznosti na požadavky trhu práce formulované prostřednictvím NSK, a to s cílem současné i dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů. Při revizi RVP posílit společný obecně odborný základ učiva v oblastech přenositelných kompetencí uplatnitelných zejména na trhu práce; všeobecný základ posilovat změnou jeho obsahu a relevance, nikoliv změnou rozsahu. Zavést některá opatření navrhovaná studií nového modelu odborného vzdělávání POSPOLU, podporující prostupnost odborného vzdělávání. Gesce: MŠMT Termín: 2016-18 4.20 Jasněji vymezit očekávané cíle vzdělávání jako referenční body srozumitelné pro učitele, žáky a studenty, rodiče, zaměstnavatele i veřejnost. Plán akcí: Provést obsahové úpravy rámcových vzdělávacích programů (RVP) v základním a středním vzdělávání tak, aby - zdůrazňovaly očekávané výstupy v rozhodujících složkách vzdělávání, - směřovaly ke zřetelnějšímu vymezení cílů (např. ve formě standardů) v jednotlivých RVP, - podpořily matematické, jazykové, ICT a polytechnické vzdělávání (včetně výuky k manuální zručnosti), - zahrnovaly popisy očekávaných úrovní znalostí, dovedností a postojů vytvářejících předpoklady pro aktivní občanství a udržitelný rozvoj. Vytvořit prostředí digitálního komentovaného RVP, které umožní vhodnými komentáři a konkretizací zlepšit srozumitelnost RVP; využít integrovaný systém inspekční činnosti pro sběr, záznam a vyhodnocování dat (InspIS ŠVP). Gesce: MŠMT Termín: 2016-20 b) Mechanismy financování Finanční zajištění Předpokládá se, že opatření uvedená ve Strategii budou financována především ze státního rozpočtu a prostřednictvím Evropských investičních a strukturálních fondů, pro jejichž čerpání je třeba ze státního rozpočtu zajistit spolu financování. Využívány budou rovněž prostředky z komunitárního programu Erasmus+, případně z dalších komunitárních programů a rovněž z existujících schémat zaměřených na podporu mezinárodních mobilit a institucionální spolupráce (např. program švýcarsko - české spolupráce, Norské fondy a fondy EHP).
30
Financování ze státního rozpočtu – současný stav 1. Dotační a rozvojové programy MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy systematicky a průběžně podporuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím dotačních a rozvojových programů. K naplňování cílů a plnění opatření nezbytných pro realizaci klíčových aktivit v oblasti speciálního vzdělávání, prevence rizikového chování, inkluzivního vzdělávání, integrace, pedagogicko-psychologického poradenství využívá nástrojů podpory subjektů, které se na realizaci na místní úrovni podílejí – dotačních a rozvojových programů. Přehled dotačních a rozvojových programů MŠMT
Dotační programy
Název programu
Finanční prostředky
Podpora činnosti nestátních neziskových organizací (NNO) působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání
2 600 000
Speciální učebnice, učební texty a materiály pro žáky se zrakovým, sluchovým, mentálním postižením a specifickými poruchami učení
1 286 000
Program na podporu integrace romské komunity
14 000 000
Program na podporu soc. znevýhod. romských žáků SŠ a studentů VOŠ
5 800 000,-
Program na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy
15 029 000
Program na podpodoru aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování (včetně podprogramu protidrogové politiky)
12 196 000
Program na podpodoru aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování (včetně podprogramu sociální prevence a prevence kriminality)
8 134 000
Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR
3 000 000
31
Rozvojové programy
Podpora nadaných žáků SŠ a ZŠ (Fond na podporu nadání)
5 000 000
Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žákůcizinců z třetích zemí
8 000 000
Kompenzační učební pomůcky pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením
10 000 000
Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdrav.postižením (modul A)
60 000 000
Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociál. znevýhodněním (modul B)
105 000 000
Zvýšení platů pracovníků RgŠ
2 262 526 995
Podpora odborného vzdělávání
200 000 000
Rozvojový program MŠMT na podporu školních psychologů a škol.spec.pedagogů ve školách a metodiků-spec. ve školských poradenských zařízení.
90 000 000
Zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění do základního vzděl. dětí osob se státní příslušností jiného členského státu EU
910 000
Zajištění podmínek zákl. vzděl. nezletilých azylantů, osob požívajících dopl. ochrany, žadatelů o udělení mezinár. ochrany na území České republiky a dětí cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců Podpora organizace a ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou na vybraných školách v podzimním zkušebním období
2 200 000
Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji
2 000 000
11 000 000
32
Podpora implementace Etické výchovy do vzdělávání v základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií
3 000 000
Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání
8 500 000
Excelence středních škol
20 000 000
Podpora přípravy sportovních talentů na školách s oborem vzdělávání gymnázium se sportovní přípravou
70 000 000
Podpora polytechnické výchovy v MŠ a ZŠ
42 000 000
Učební pomůcky pro 1.stupeň ZŠ
689 000
2. Stávající stav financování regionálního školství: V roce 2015 celkové náklady pro děti se speciálně vzdělávacíma potřebami lze odhadnout na 3.811.083.000,- Kč. V současné době je celkové zvýšení podpory žáků se SVP v roce 2015 odhadnuto na 3.075.636.000,- Kč (bez rezervy krajských úřadů na asistenty pedagoga). K tomu je však nutné připočítat výdaje za školská poradenská zařízení (SPC a PPP) odhadnutá v roce 2015 na 648.547.000,- Kč a výdaje na školní psychology a školní speciální pedagogy ve výši 87.000.000,- Kč. 3. Návrh na zajištění finančních prostředků spojených se zavedením § 16 a § 19 v rámci schválené novely školského zákona: Plánovaný stav financování: ZATÍM NESCHVÁLENÁ ANI JEDNA VARIANTA, PO SCHVÁLENÍ PORADOU VEDENÍ MŠMT, BUDE NEPRODLENĚ PROJEDNÁN NA VLÁDĚ Na počátku roku 2015 byl vypracován matematický model na základě zkušeností s potřebou podpůrných opatření z minulých let pro určení částky pro zajištění finančních prostředků spojených se zavedením § 16 a § 19 v rámci schválené novely školského zákona. Na základě toho se do upřesnění střednědobého výhledu pro rok 2016 počítalo v únoru 2015 s nárůstem rozpočtu na financování speciálního vzdělávání s částkou 360.000.000,- Kč oproti roku 2015 (§ 16 nabývá účinnosti k 1. 9. 2016). Pro rok 2017 se počítalo s dalším nárůstem rozpočtu o 600.000.000,- Kč oproti roku 2016. 33
Celkem se počítá s navýšením o 960.000.000,- Kč ročně, pro rok 2017 se počítalo s celkovými náklady ve výši 4.772.000.000,- Kč ročně. Na základě zpřesněných údajů z terénu a na základě výstupů projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání“ Univerzity Palackého Olomouc byly vypracovány dvě varianty kvalifikovaných odhadů nákladů na rok 2016 (září až prosinec) a rok 2017. Kvalifikovaný odhad finančních prostředků spojených se zavedením § 16 a § 19 v rámci schválené novely školského zákona je tedy přibližně 6.500.000.000,- Kč ročně – s navýšením v roce 2016 o 900.000.000,- Kč a v roce 2017 o 1.790.000.000 Kč oproti roku 2015. 4. Financování prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jehož rámci je možné v programovacím období 2014 - 2020 čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky směrem k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Jednou z oblastí intervence OP VVV je i podpora rovnosti a kvality ve vzdělávání, která je vtělena zejména do třetí prioritní osy operačního programu (PO3) s názvem „Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání“. Tato osa je zaměřena na vzdělávání k sociální integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ, zlepšení kvality vzdělávání a výsledků v klíčových kompetencích, rozvoj strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání, zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků, zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce. V rámci individuálních projektů budou realizovány projekty zaměřené na vytvoření a realizaci Místních akčních plánů (MAP)/Krajských akčních plánů (KAP)/Plánů aktivit pro rozvoj vzdělávání jednotlivých škol (PA). Po schválení MAP/KAP/PA budou řídícím orgánem vyhlašovány výzvy k předkládání individuálních projektů ostatních s dopadem na území jednoho příjemce pro naplnění jejich cílů. Výběr z předběžného harmonogramu výzev OP VVV na rok 2015
Podporované aktivity
5
Plánované datum vyhlášení výzvy
5
Podrobněji viz http://www.msmt.cz/uploads/OP_VVV/Predbezny_harmonogram_vyzev_OP_VVV_2015.xlsx. 34
Podpora inkluzivního vzdělávání, otevřenosti a lepší spolupráce s rodiči jako předpoklad pro kvalitní mateřské školy; Programy zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti sociálně znevýhodněných a romských dětí („dobrý start“); Vzdělávání učitelů v oblasti práce s kolektivem dětí z odlišných etnických a sociálních skupin; DVOO: otevřenost učitelů včetně vedení k práci se sociokulturním kontextem, ve kterém se nachází jednotlivé děti, vzdělávání pro celou školu; DVPP: zážitkové vzdělávání učitelů zaměřené na změny postojů k romské marginalizované komunitě; Osvěta veřejnosti v oblasti inkluzívního vzdělávání. a) Podpořeny budou projekty na podporu funkčních partnerství pro vytvoření místních akčních plánů v území. Podmínkou je spolupráce se školami, mimoškolním vzděláváním, rodiči a spolupráce obcí ze spádového území. Cílem je plánovat společné nebo sdílené aktivity v území, které přispějí k naplnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a vzdělávací soustavy kraje a zlepší kvalitu vzdělávání ve školách, s důrazem na podporu slabých škol, slabších žáků a rozvoj potenciálu každého žáka. b) V roce 2015 se navrhuje vyhlásit výzvy pro 30 obcí, které mají rámcově zpracovaný plán - pro každou lokalitu na intervence do oblasti školství cca 8 mil. z OP VVV/ jedno území (náklady zejména na zajištění školního poradenského pracoviště, další vzdělávaní pedagogických pracovníků, podporu aktivit žáků, zapojení rodiny, školských poradenských zařízení, veřejnosti). Podmínkou je existence společného strategického plánu zaměřeného na podporu žáků ohrožených sociálním vyloučením. Tvorba nových aplikací pro kariérové poradenství a zajištění koordinace kariérového poradenství v krajích; Tvorba metodik a materiálů pro kariérové poradenství; Příprava nových nástrojů a vstupní diagnostiky pro centra CŽU; Metodická a poradenská podpora škol Individuální podpora pedagogů - mentoring (výcvik, tvorba metodiky) ZŠ a SŠ; Podpora vzájemného učení pedagogů; Osobnostně sociální rozvoj učitelů ZŠ Individuální podpora pedagogů - mentoring (výcvik, tvorba metodiky) MŠ; Podpora vzájemného učení pedagogů Otevření školy ke zlepšení výsledků žáků, propojení školy s rodiči a místní komunitou a využití jejího potenciálu pro mimoškolní vzdělávání, tvorba respektujícího sociálního klima na školách a ve školních společenstvích. Proměna školy na centrum obce v oblasti volnočasových služeb a zájmového vzdělávání. Základy akce KLIMA. Akce KLIMA je východiskem, které zdůrazňuje nejdůležitější intervence na tyto oblasti: Kultura učení (zaměření na výsledky žáků), Leadership, Inkluze, Mentoring a Aktivní způsoby učení. Efektivní koordinace všech plánových a následně realizovaných individuálních projektů systémových a dalších projektů spojených s akcí KLIMA je v rukou
7.7. 2015
8.7. 2015
28. 9. 2015
23. 9. 2015
23. 9. 2015
23. 9. 2015
23. 9. 2015
35
příslušných organizačních útvarů MŠMT. Projekt tvoří dvě spolu úzce související části: A. Modernizace středního odborného vzdělávání B. Poskytování metodické a supervizní podpory při přípravě, realizaci a vyhodnocování krajských akčních plánů (KAP) Agentura pro sociální začleňování (ASZ), ve spolupráci s obcemi jako zřizovateli, školami a ostatními partnery, včetně NIDV a školských 25. 6. 2015 poradenských zařízení, bude vytvářet v sociálně vyloučených lokalitách místní akční plány rozvoje vzdělávání. Podpora tvorby transformačních plánů institucí; Realizace transformačních plánů institucí; Rozvoj ambulantních a komunitních služeb pro ohrožené děti a rodiny; Snižování maximálních kapacit zařízení institucionální výchovy, zkracování doby pobytu v ústavní péči; Rozvoj spolupráce zařízení institucionální výchovy s rodinami dětí, orgány sociálně právní ochrany dětí, sociálními službami, náhradními rodiči a dalšími relevantními subjekty;
25. 6. 2015
Systémové zkvalitnění pedagogicko-psychologického poradenství; Zefektivnění činnosti školských poradenských zařízení i školních poradenských pracovišť
25. 6. 2015
Pozn.: bude zapracována poznámka z jednání: finanční plán APIV
36
Strategická cesta 5: Spolehlivá data Existence zacílené a pravidelně evaluované datové politiky je nezbytným předpokladem kvalifikovaných rozhodnutí při tvorbě a vyhodnocení dopadů veřejných politik. Právě tvorba politik na základě prokazatelných dat, je tím nezbytným předpokladem pro dlouhodobý rozvoj systémů inkluzivního vzdělávání. Tato kapitola si dává za cíl definovat soubory připravovaných a již dnes dostupných dat a jejich plánované rozvedení v souvislosti se schopností vyhodnocení dopadů opatření APIV ve sledovaném prostředí. Co budeme sledovat:
Evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Relevantní indikátory OP VVV Indikátory vycházející z metodiky hodnocení a monitoringu Strategie romské integrace do roku 2020
Sledované indikátory vycházejí z: Evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí Do konce roku 2015 bude připraven návrh změny evidenčního systému a následně i jeho implementace v prostředí škol a školských poradenských zařízeních.
Česká republika bude každoročně provádět šetření žáků, a to jak ve školách, tak ve školských poradenských zařízeních. Bude zaveden jednotný systém evidence v rámci školních matrik v souvislosti se zavedením systému podpůrných opatření. o Monitoring bude vycházet z potřeb a nastavení § 16. školského zákona. o Cílem bude získat přehled o dopadu opatření ve školské praxi prostřednictvím šetření v samotných školách a školských poradenských zařízeních. o Cílem bude získání jednotné evidence výkaznictví v rámci ČR a tím informace, jak jsou podpůrná opatření v praxi uplatňována tak, aby bylo možné celý systém průběžně monitorovat, hodnotit a evaluovat.
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Akční plán pro inkluzivní vzdělávání je jedním z implementačních dokumentů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, zejména pak jejího prvního cíle - snižovat nerovnosti ve vzdělávání, v rámci kterého se zaměřuje na všechny segmenty vzdělávacího systému. Akční plán inkluzivního vzdělávání tak přispívá k naplnění těchto národních monitorovacích indikátorů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020:
Účast na předškolním vzdělávání o Podíl dětí ve věku od 4 let do věku typického pro zahájení docházky do základní školy, které se účastní předškolního vzdělávání). o Cíl pro rok 2020: dosažení hodnoty alespoň 95 % dle ET 2020. 37
Úroveň žákovské gramotnosti o Podíl žáků, kteří dosáhli v testech PISA čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti úroveň nižší než 2 (referenční úroveň ET 2020). o Cíl pro rok 2020: nižší než 2009/2012 (2015), výsledky dlouhodobě vykazující klesající trend. o Podíl žáků, kteří dosáhli v testech PISA čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti úroveň vyšší než 4. o Vyšší než 2009/2012 (2015), výsledky dlouhodobě vykazující rostoucí trend. Předčasné odchody ze vzdělávání o Podíl osob ve věku 18–24 let, které dosáhly vzdělání maximálně úrovně ISCED 2 a nejsou v procesu formálního vzdělávání a odborné přípravy. o Cíl pro rok 2020: ne vyšší než 5,5 %. Podíl mladých lidí nezaměstnaných a mimo vzdělávání o Podíl mladých lidí ve věku 18-24 / 15-29 let mimo vzdělávání, kteří jsou nezaměstnaní a neaktivní na trhu práce (podle klasifikace ILO). o Cíl pro rok 2020: nižší než v roce 2013. Podíl vysokoškolsky vzdělaných o Podíl osob ve věku 30–34 let, které dosáhly terciárního vzdělání. o Cíl pro rok 2020: minimálně 32 %. Účast na dalším vzdělávání o Podíl obyvatel ve věku 25-64 let, kteří se poslední 4 týdny před šetřením účastnily vzdělávání (formálního a neformálního). o Cíl pro rok 2020: alespoň 15 %. Podíl mladých učitelů o Podíl učitelů veřejných škol regionálního školství (na mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a konzervatořích včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, učitelé bez vedoucích pracovníků) ve věku do 35 let na celkovém počtu učitelů v těchto školách. o Cíl pro rok 2020: vyšší než v roce 2013.
OP VVV Akční plán pro inkluzivní vzdělávání bude dále sledovat kontextové indikátory, které vycházejí ze sady indikátorů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Počet dětí a žáků s potřebou podpůrných opatření v podpořených organizacích o Počet dětí a žáků s potřebou podpůrných opatření ve stupni 1-5, začleněných do organizací, u kterých se díky podpoře ESF zvýšila kvalita výchovy a vzdělávání a proinkluzivnost a tím se zlepšily podmínky pro začlenění a vzdělávání těchto dětí a žáků. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte nebo žáka. o Cílem je monitorovat proměnu prostředí, zejména pak na úrovni národní a krajské. Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích 38
o Počet dětí a žáků, studentů Romů začleněných do organizací, u kterých se díky podpoře ESF zvýšila kvalita výchovy a vzdělávání a proinkluzivnost a tím se zlepšily podmínky pro jejich začlenění a vzdělávání. o Cílem je monitorovat proměnu prostředí, zejména pak na úrovni národní a krajské. Počet dětí a žáků Romů začleněných do vzdělávání o Počet dětí a žáků Romů, kteří se díky podpoře z ESF započali vzdělávat ve třídách a školách hlavního vzdělávacího proudu či na základě podpory zvládají plnit standardy RVP PV/RVP ZV. Za školu/třídu hlavního vzdělávacího proudu se považuje ta, která vzdělává podle standardů RVP PV/RVP ZV a není samostatně zřízená pro děti a žáky s lehkým mentálním postižením.
Představené indikátory OP VVV nebudou využívány pouze v rámci realizace operačního programu, ale rovněž jako kontextové indikátory umožňující sledování posunů ve sledovaných oblastech na celostátní a regionální úrovni. Nastavení zamýšlených kontextových indikátorů bude realizováno mimo jiné v souvislosti s připravovanou metodikou hodnocení a monitoringu Strategie romské integrace 2020 a výše popsané evidenci a statistice žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí. Strategie romské integrace 2020 Na národní úrovni je nyní připravována společná metodika hodnocení a monitoringu Strategie romské integrace 2020. Monitoring bude probíhat každoročně v rámci Zprávy o naplňování Strategie romské integrace 2020 v gesci Úřadu vlády. Cílem je výrazně posílit sběr dat a zajistit zpracování vstupních analýz kvalifikovanými subjekty, především výzkumnými pracovišti a kvalifikovanými neziskovými subjekty. Úřad vlády shromáždí vždy počátkem kalendářního roku podklady od všech resortů, krajů a dalších aktérů, včetně neziskových organizací a zástupců Romů o naplňování Strategie romské integrace 2020 v uplynulém roce. Systém monitorování intervencí se bude zaměřovat jak na evaluaci ESI fondů, tak intervencí, které jsou realizovány ze státního rozpočtu, jak tomu bylo doposud ve Zprávě o stavu romské menšiny za uplynulý rok. K posílení systému monitorování a evaluace budou zřízeny pracovní skupiny k jednotlivým tematickým celkům, které budou každoročně vyhodnocovat naplňování úkolů plynoucích ze Strategie. Pracovní skupiny budou tvořeny zástupci Sekce pro lidská práva, konkrétně zástupci kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a Odboru pro sociální začleňování, zástupci dotčených resortů, romskými odborníky a zástupci neziskové a odborné společnosti v dané problematice. Výstupy činnosti pracovních skupin budou podkladem pro přípravu Zprávy o naplňování Strategie romské integrace 2020. Po analýze a doplnění podkladů zpracuje kancelář souhrnnou Zprávu o plnění Strategie romské integrace 2020 v příslušném roce. Zpráva se kromě vyhodnocení plnění ve Strategii uvedených opatření také zaměřovat na sledování sady indikátorů vztahujících se k romské integraci, která současně vzniká ve spolupráci s Agenturou EU pro základní práva. Po konzultacích s příslušnými aktéry bude zpráva projednána Výborem a následně Radou vlády pro záležitosti romské menšiny. Poté je postoupena do standardního meziresortního připomínkového řízení a předložena vládě k projednání ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Následně je postoupena Evropské komisi.“ Metodika by měla obsahovat taková opatření, která umožní efektivně sbírat vypovídající data, která umožní: 39
1. Každoroční vyhodnocení plnění opatření Strategie s možností její částečné aktualizace (předkládané vládě vždy do 31. května kalendářního roku formou Zprávy o stavu romské menšiny). 2. Ve střednědobém období (tj. v období 2015-2017 a 2018-2020) bude provedeno detailní vyhodnocení dopadu Strategie na situaci Romů v České republice a její aktualizace v návaznosti na zjištění. Předpokládané předložení vládě prvního hloubkového vyhodnocení Strategie k 31. květnu 2018 a následně 31. květnu 2021. 3. Specifická část Metodicky bude věnována také vyhodnocení dopadu ESI fondů na oblast Romské integrace. 4. V případě, že bude možné realizovat další doprovodná místní šetření, budou i ty v Metodice zahrnuty. Harmonogram tvorby metodiky hodnocení a monitoringu Strategie romské integrace do roku 2020: o Květen 2015: ustanovení a první jednání pracovní skupiny o Květen – srpen 2015: pracovní jednání skupiny k nastavení Metodiky o Srpen 2015: představení první verze Metodiky o Srpen – říjen 2015: příprava konečné verze Metodiky ve spolupráci s dotčenými resorty, řídícími orgány a institucemi zodpovědnými za provádění šetření a vyhodnocování plnění Strategie o Listopad 2015 – březen 2016: - Před zahájením meziresortního připomínkového řízení zaslání Metodiky Evropské komisi k projednání - Projednání na Radě vlády pro záležitosti romské menšiny - Zahájení Meziresortního připomínkového řízení - Projednání vládou - Zasláno Evropské komisi (do 31. 03. 2016).
40
Příloha č. 1 Připravovaná výzva k předkládání IPo – individuálních projektů ostatních formou šablon pro školy bude podporovat projekty zaměřené na: nastavení podmínek rovných příležitostí ve vzdělávání pro všechny – na školní úrovni inkluze v předškolním vzdělávání – na školní úrovni (včetně takto zacíleného DVPP) snižování předčasných odchodů ze vzdělávání – na školní úrovni podporu matematické a čtenářské gramotnosti (včetně takto zacíleného DVPP) Gesce: MŠMT Plán akcí: 2015 – příprava šablon a konzultace s EK 2016 – vyhlášení výzvy pro školy 2016 – 2018 – realizace projektů Připraveny jsou tyto šablony: Mateřské školy: 1.
Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů MŠ 1.1. Podpora kvality práce ředitele MŠ – koučování 1.2. Osobnostně sociální rozvoj předškolních pedagogů MŠ – individuální 1.3. Osobnostně sociální rozvoj předškolních pedagogů MŠ – týmový 1.4. Profesní rozvoj předškolních pedagogů prostřednictvím supervize 1.5. Sdílení zkušeností předškolních pedagogů z různých MŠ prostřednictvím vzájemných návštěv 1.6. Specifika práce pedagoga s dvouletými dětmi v MŠ 2.
Personální podpora MŠ 2.1. Chůva – personální podpora MŠ (0,5 za měsíc) 2.2. Školní speciální pedagog / školní psycholog – personální podpora MŠ (0,1
za měsíc) 2.3. Sociální pedagog – personální podpora MŠ (0,1 za měsíc)
3.
Usnadňování přechodu dětí z MŠ do ZŠ 3.1. Prevence logopedických vad a problémů komunikačních schopností u dětí v
MŠ 3.2. Individualizace vzdělávání v MŠ 3.3. Odborně zaměřená tematická setkávání a spolupráce s rodiči dětí v MŠ Základní školy 1.
Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů ZŠ 1.1. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 20 hodin 1.2. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 40 hodin 1.3. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 60 hodin 1.4. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 80 hodin 1.5. Podpora kvality výuky ve třídě prostřednictvím vzájemné spolupráce pedagogů ZŠ 41
1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10. vzájemných návštěv 1.11. 1.12.
– interní mentoring Podpora kvality výuky ve třídě u pedagogů ZŠ – externí mentoring Podpora kvality práce ředitele ZŠ – koučování Vzájemná spolupráce pedagogů ZŠ Tandemová výuka na ZŠ Sdílení zkušeností pedagogů z různých ZŠ prostřednictvím Podpora metody CLIL Vzdělávání pedagogického sboru ZŠ – DVPP v rozsahu 8 hodin
2.
Extrakurikulární rozvojové aktivity ZŠ 2.1. Čtenářský klub pro žáky ZŠ ohrožené školním neúspěchem 2.2. Čtenářský klub pro žáky ZŠ 2.3. Klub zábavné logiky a rozvoje matematické gramotnosti pro žáky ZŠ ohrožené školním neúspěchem 2.4. Klub zábavné logiky a rozvoje matematické gramotnosti pro žáky ZŠ 2.5. Doučování žáků ZŠ ohrožených školním neúspěchem
3.
Personální podpora ZŠ 3.1.
Školní speciální pedagog / školní psycholog – personální podpora ZŠ
3.2.
Sociální pedagog – personální podpora ZŠ (0,1 na rok)
(0,1 na rok)
4.
Spolupráce s rodiči žáků ZŠ 4.1 Odborně zaměřená tematická setkávání a spolupráce s rodiči žáků ZŠ
Střední školy 1.
Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů SŠ 1.1. Vzdělávání pedagogických pracovníků SŠ – DVPP v rozsahu 20 -
80 hodin 1.5. spolupráce pedagogů SŠ
se zaměřením na inkluzivní vzdělávání Podpora kvality výuky ve třídě prostřednictvím vzájemné
– interní mentoring 1.6. Podpora kvality výuky ve třídě u pedagogů SŠ – externí mentoring 1.7. Podpora kvality práce ředitele SŠ – koučování 1.8. Vzájemná spolupráce pedagogů SŠ 1.9. Tandemová výuka na SŠ 1.10. Sdílení zkušeností pedagogů z různých SŠ prostřednictvím vzájemných návštěv 1.11. Vzdělávání pedagogického sboru SŠ – DVPP v rozsahu 8 hodin 2.
Extrakurikulární rozvojové aktivity SŠ 2.1. Doučování žáků SŠ ohrožených školním neúspěchem
42
3.
Personální podpora SŠ 3.1. Školní speciální pedagog / školní psycholog – personální podpora SŠ (0,1 na rok) 3.2. Sociální pedagog – personální podpora SŠ (0,1 na rok)
43
