Politika zaměstnanosti v Ostravském regionu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Hospodářská politika a správa Ústav ekonomie

Politika zaměstnanosti v Ostravském regionu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Monika Nováková

Vypracovala: Petra Soliková

Brno 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Politika zaměstnanosti v Ostravském regionu“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Moniky Novákové a uvedla v seznamu literatury všechny použité zdroje. V Brně dne 20. května 2008 podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Monice Novákové, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Také děkuji za čas obětovaný mé práci a konzultacím.

Abstrakt Tato bakalářská práce „Politika zaměstnanosti v Ostravském regionu“ se zabývá vývojem nezaměstnanosti v celé České republice v letech 1991 – 2007. Poté následuje srovnáním nezaměstnanosti v celé České republice a v Moravskoslezském kraji a na to navazuje vytyčení specifických problémů v tomto kraji. V další části je popsaná politika zaměstnanosti ve vybraném kraji. Na tuto politiku jsou vázány její nástroje aktivní a pasivní politika zaměstnanosti, které vztahuji na řešení problému v Moravskoslezském kraji. V závěru této práce jsou vyčleněny silné a slabé stránky tohoto kraje a možné příležitosti vedoucí ke snížení nezaměstnanosti. Abstract This thesis with name “Policy of employment in Ostrava’s region” follows trend in unemployment in whole Czech Republic since 1991 to 2007. Then comparison of unemployment in whole Czech Republic and in Moravian-Silesian region continues. Enumeration of specific problems in this region follows. In next part, policy of employment in choice region is described. To this policy its instruments of active and passive policy of employment are connected, which have hold to solve problem in Moravian-Silesian region. In conclusion strong and weak spots of this region are drawn. In conclusion possibly occasions leads to decrease unemployment are drawn too. Klíčová slova Nezaměstnanost, obecná míra nezaměstnanosti, politika zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti, pasivní politika zaměstnanosti, Moravskoslezský kraj Keywords Unemployment, public rate of unemployment, policy of employment, active employment policy, passive employment policy, Moravian-Silesian region

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE……………………………………………………………... 7 2 METODIKA………………………………………………………………………... 8 3 PŘEHLED LITERATURY………………………………………………………. 9 3.1 Politika zaměstnanosti a politika trhu práce………………………………….......9 3.1.1 Vzájemné vazby hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti…………………………………………………....9 3.1.2 Politika zaměstnanosti…………………………………………………… 10 3.1.2.1 Vývoj politiky zaměstnanosti v Evropské unii…………………….. 10 3.1.2.2 Vývoj politiky zaměstnanosti v České republice………………….. 11 3.1.3 Pasivní politika zaměstnanosti……………………………………………12 3.1.3.1 Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti …………………………... 12 3.1.3.2 Stručná charakteristika pasivní politiky zaměstnanosti……………. 12 3.1.4 Aktivní politika zaměstnanosti…………………………………………... 13 3.1.4.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti…………………………... 13 3.1.4.2 Stručná charakteristika nástrojů APZ……………………………... 14 3.2 Definice nezaměstnanosti a její měření……………………………………….. 16 3.2.1 Typy nezaměstnanosti…………………………………………………... 19 4 VLASTNÍ PRÁCE……………………………………………………………….. 21 4.1 Moravskoslezský kraj…………………………………………………………. 21 4.2 Vývoj nezaměstnanosti v České republice v letech 1991 – 2007………………22 4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1991 – 1999……………………... 22 4.2.2 Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1999 – 2007……………………... 25 4.2.3 Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR………………………………. 26 4.3 Srovnání nezaměstnanosti v ČR a v MS kraji…………………………………. 27 4.3.1 Srovnání v letech 1990 – 1999…………………………………………... 27 4.3.2 Srovnání v letech 2000 – 2007…………………………………………... 28 4.3.3 Vymezení specifických problémů v MS kraji…………………………... 29 4.4 Politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji……………………………. 30 4.4.1 Aktivní politika zaměstnanosti v MS kraji 1998 – 2007………………… 31 4.4.1.1 Jednotlivé nástroje APZ v MS kraji 2000 – 2007…………………. 32 4.4.1.2 Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti……………………… 37 4.4.1.3 Ostatní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti……………………. 39 4.4.2 Pasivní politika zaměstnanosti v MS kraji 1998 – 2007………………… 39 4.4.3 Dopad politiky zaměstnanosti na MS kraj a jeho silné stránky a příležitosti……………………………………………………… 41 5 ZÁVĚR……………………………………………………………………………. 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………………….. 45 SEZNAM ZKRATEK……………………………………………………………… 47 SEZNAM TABULEK……………………………………………………………… 48 SEZNAM GRAFŮ…………………………………………………………………. 48 SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………………………………………… 48

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Politika zaměstnanosti Ostravského regionu“. Ve své práci se tedy zabývám problémem nezaměstnanosti a politikou zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, která problém nezaměstnanosti řeší. Nezaměstnanost je makroekonomický problém, který se týká jak celé společnosti, tak i života jedinců. Nezaměstnanost se od počátku devadesátých let minulého století stala problémem, který se postupem času zvyšoval. Z geografických, ekonomických a historických důvodů se nezaměstnanost týká jednotlivých krajů rozdílnou mírou. Na jedné straně stojí kraje s nízkou mírou nezaměstnanosti a na druhé straně jsou kraje s vysokou mírou a velkými problémy s nezaměstnanosti. Moravskoslezský kraj, který jsem si pro tuto práci vybrala stojí na straně druhé z čehož vyplývá, že se potýká s vysokou nezaměstnaností a často i dlouhodobou. Proto jsem se zaměřila na politiku zaměstnanosti v tomto kraji, do jaké výše je poskytována a jaký má vliv na nezaměstnanost. Politika zaměstnanosti totiž slouží ke snižování nezaměstnanosti pomocí vytváření nových pracovních míst a umísťování uchazečů o zaměstnání na tyto místa. Jejím hlavním cílem je dosažení co nejlepšího vývoje zaměstnanosti. Tato politika se skládá ze dvou nástrojů a každý z těchto nástrojů (aktivní a pasivní politika zaměstnanosti) působní na nezaměstnanost jiným způsobem. Aktivní politika zaměstnanosti se snaží předcházet nezaměstnanosti. Skládá se z dalších nástrojů, pomocí kterých přispívá na tvorbu nových pracovních míst, na rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání, zaměstnanců atd. Naproti tomu pasivní politika zaměstnanosti řeší problém nezaměstnanosti, až když se objeví. Výdaje tohoto nástroje jsou přímo úměrné s výši nezaměstnanosti. Jsou dále závislé na výši životního minima, minimální mzdy a průměrné částky podpory v nezaměstnanosti. Cílem této bakalářské práce je určení postavení nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v rámci České republiky. Jde tedy o sledování vývoje nezaměstnanosti v celé České republice a porovnání tohoto vývoje s vývojem nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, s následným vymezením specifických problémů v tomto kraji. Dalším cílem je analýza používaných nástrojů politiky zaměstnanosti. To znamená vytyčení objemu finančních prostředků aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti investovaných do vybraného kraje a následné určení důsledků těchto investic.

7

2 METODIKA Při psaní této bakalářské práce jsem čerpala teoretickou část materiálu ze zdrojů uvedených v seznamu použité literatury týkajících se nezaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. Praktickou část jsem čerpala z informací vyhledaných v současné literatuře a z internetových zdrojů převážně ministerstva práce a sociálních věcí a českého statistického úřadu České republiky a Moravskoslezského kraje. První část vlastní práce je zaměřena na vývoj nezaměstnanosti v celé České republice a je zde použita metoda analýzy nezaměstnanosti v jednotlivých letech 1991 - 2007. Také je zde popsáno na jaké úrovni se pohybovala nezaměstnanost po celé toto období, co bylo příčinou poklesu nebo nárůstu nezaměstnanosti. Pro analýzu je použit ukazatel obecné míra nezaměstnanosti v procentech. Dále je použita metoda srovnání obecné míry nezaměstnanosti v celé České republice a Moravskoslezském kraji. Je zde nastíněna struktura nezaměstnanosti v České republice ve srovnání s nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a popsány důvody nižší nebo vyšší nezaměstnanosti v tomto kraji oproti České republice. Na konci této první části je použita metoda popisu hlavních problémů způsobující nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. V další části vlastní práce je použita metoda popisu politiky zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Politika zaměstnanosti je vyjádřena pomocí výdajů na její nástroje v Kč. Poté jsou analyzovány nástroje politiky zaměstnanosti a to aktivní i pasivní. Aktivní politika zaměstnanosti je členěna na jednotlivé nástroje, jejichž vývoj v Moravskoslezském kraji je popisován od roku 2000. Tyto nástroje jsou vyjadřovány v Kč nebo procentech, popřípadě jsou převedeny na počet vytvořených nových pracovních míst, počet umístěných uchazečů nebo počet nových uchazečů o zaměstnání zařazených do rekvalifikace. Následuje pasivní politika zaměstnanosti, jejíž vývoj je popisován od roku 1998. Zde bude srovnána výše výdajů na tuto politiku v Moravskoslezském kraji a České republice a popsány důvody poklesu nebo navýšení těchto výdajů. Pasivní politika zaměstnanosti bude uváděná v Kč, procentech nebo v průměrném počtu podpořených osob. Pro lepší názornost bude tato celá práce doplňována tabulkami a grafy s údaji k danému tématu.

8

3. PŘEHLED LITERATURY 3.1 Politika zaměstnanosti a politika trhu práce Podle Kolibové, Kubicové (2005) se společnost při volbě cíle, metod a prostředků postupu vychází z poznání, že zdrojem chudoby je především nedostupnost práce, vzdělání či zdravotní péče, a proto by se cesta k zajištěnosti obyvatelstva nezbytnými příjmy měla soustředit na péči o lidské zdroje, na vyrovnávání šancí při vstupu do života a měla by se orientovat na vytváření podmínek života prostřednictvím sociální politiky a politiky zaměstnanosti.

3.1.1 Vzájemné vazby hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti Hospodářský růst je významný pro zvýšení zaměstnanosti a následně pro zabezpečení sociální soudržnosti společnosti. Sociální politika je zaměřena na sociální záležitosti a problémy, kdy vlivnější skupiny ve společnosti cítí, že jejich potřeby či hodnoty, které jsou pro ně důležité, jsou ohroženy. Hlavním cílem hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, svobodně zvolené zaměstnanosti a právo na zaměstnání bez ohledu na barvu pleti, jazyk, náboženství, národnost atd. K tomu, aby pracovní síla byla výkonná, motivovaná a kvalifikovaná je potřeba přispět k ekonomickému růstu, pomocí vhodně zacílené politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Vzájemné vazby mezi hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou podle Kolibové, Kubicové (2005) je možno znázornit pomocí trojúhelníku. Sociální politika sociální soudržnost společnosti Hospodářská politika konkurenceschopnost ekonomiky

Politika zaměstnanosti vysoká míra zaměstnanosti

Obr. č. 1: Trojúhelník vzájemných vztahů mezi hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou.

9

Cílem hospodářské politiky podle Kolibové, Kubicové (2005) je dlouhodobě dosahovat ekonomický růst a konkurenceschopnost a cílem sociální politiky a politiky zaměstnanosti je dosažení vysoké míry zaměstnanosti populace a souběžné dosažení přiměřené kvality života obyvatelstva tak, aby byla vytvořena stabilní a soudržná společnost. Dle Kolibové, Kubicové (2005) je trh práce místem, ve kterém dochází k interakci strany nabídky práce se stranou poptávky po práci, přičemž jejich součinnost se odehrává za asistence dalších subjektů, jako je stát, jeho instituce, odbory, různá lobby či politická seskupení.

3.1.2 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti patří mezi ty oblasti, na které je nejvíce soustředěna pozornost nejen politiků a vlád, ale všech občanů, celé společnosti. Politika zaměstnanosti musí být postavena na zájmu všech lidí a na jejich podpoře. Stát by neměl svými legislativními normami zasahovat do vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel. Pokud tak přímo učiní, musí dávat přednost pozitivním motivacím před restrikcemi a regulacemi. Politika zaměstnanosti byla v minulosti chápána jako faktor zvyšující nezaměstnanost, anebo jako dodatečný nástroj k makroekonomické politice. V dnešní době je však politika zaměstnanosti významný nástroj snižování nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti se tedy soustřeďuje na vytváření nových pracovních míst, flexibilitu a přizpůsobení pracovní síly a zaměstnanosti. 3.1.2.1 Vývoj politiky zaměstnanosti v Evropské unii Význam politiky zaměstnanosti v Evropské unii se podle Kotýnkové (2006) dostává do popředí až ke konci 20.století, kdy se nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení stávají tíživým problémem. Vývoj politiky zaměstnanosti prošel těmito vývojovými etapami: • V roce 1993 předložila Evropská komise na základě výzvy Evropské rady Bílou knihu „Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost – výzvy a cesty vpřed pro 21. století“, ve které byla zpracována strategie vedoucí ke snížení nezaměstnanosti a zvýšení ekonomického růstu s pozorností zaměřenou na rozvoj lidských zdrojů. • V roce 1997 byla podepsána Amsterodamská smlouva, která představuje významný pokrok v rozvoji evropské politiky zaměstnanosti. Důležitou změnou v této smlouvě bylo zařazení nové kapitoly s názvem „Zaměstnanost“, která byla věnována otázkám zaměstnanosti a koordinace politik zaměstnanosti členských zemí. • V roce 2000 byla přijata na zasedání Evropské rady Strategie obnovy a rozvoje Evropské unie pro období 2001-2010, pro kterou se vžil název Lisabonská strategie. 10

•

•

•

Koncem roku 2000 bylo přijato na zasedání Evropské rady v Nice rozhodnutí o modernizaci Evropského sociálního modelu. Tato modernizace vycházela ze strategického cíle Evropské unie pro časový horizont deseti let, tj. pro roky 2001 - 2010, kterým bylo posílení sociální soudržnosti. Rok 2003 se stal rokem revize Evropské strategie zaměstnanosti. Zhodnocení pěti let Evropské strategie zaměstnanosti potvrdilo, že na evropské trhu práce došlo ke strukturálním změnám, které přinesly zlepšení situace na trh práce a snížení nezaměstnanosti. Rok 2005 se stal rokem revize Lisabonské strategie, která byla provedena na základě hodnocení vypracované skupinou nezávislých expertů. Bylo zjištěno, že postup při dosahování vytyčených cílů v rámci Lisabonské strategie byl příliš pomalý, a byl proto schválen „Nový začátek Lisabonské strategie“, ve kterém byl položen důraz na podporu ekonomického rozvoje a zaměstnanosti.

3.1.2.2 Vývoj politiky zaměstnanosti v České republice Podle Kolibové, Kubicové (2005) politika zaměstnanosti (spolu s charakterem obecné hospodářské politiky) sehrávala bezesporu významnou politickou úlohu v udržení relativně nízké míry nezaměstnanosti v prvních letech transformace. Její koncepce a institucionální základy byly položeny v letech 1990 a 1992, kdy byly přijaty základní dokumenty. Zásady strategie zaměstnanosti a koncept aktivní úlohy státu při formování zaměstnanosti se objevil v Zákoně o zaměstnanosti č. 9/1991 Sb. V tomto a dále i v Zákoně č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání bylo stanoveno, že cílem politiky zaměstnanosti je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Přijat byl i Zákon o odstupném, jenž usměrňoval a korigoval zásady postupu při skončení pracovního poměru, a novela zákoníku práce. Státní politika zaměstnanosti Usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o zabezpečení práva občanu na zaměstnání a o produktivní využití zdrojů pracovních sil. Státní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a územní orgány práce. Z toho vyplývá, že dění na trhu práce nejvíce ovlivňuje stát, poté instituce a organizace vytvořené k aktivnímu působení na pracovním trhu. Základním článkem aktivního působení na trhu práce jsou úřady práce.

11

Podle důrazu, který je kladen na vybrané funkce úřadů práce je politika zaměstnanosti dle Kolibové, Kubicově (2005) rozlišována jako souhrn opatření ve formě: Pasivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti

Nositelé státní politiky zaměstnanosti Obr. č. 2: Rozlišení politiky zaměstnanosti.

3.1.3 Pasivní politika zaměstnanosti Účelem je poskytovat nezaměstnaným při ztrátě zaměstnání po určitou dobu a v určité výši vyrovnání za ušlý výdělek. Pokud sociální příjmy v době nezaměstnanosti převyšují příjmy ze zaměstnání předchozího či nabízeného, dochází ke ztrátě jakékoli motivace pro hledání zaměstnání. 3.1.3.1 Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti

• • • •

Do kategorie pasivní politiky zaměstnanosti podle Kubicové, Kolibové (2005) patří: podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, evidence uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, evidence volných pracovních míst.

3.1.3.2 Stručná charakteristika pasivní politiky zaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti Podporu v nezaměstnanosti může nárokovat uchazeč o zaměstnání, který požádal o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti příslušný úřad práce. Dále vykonávalli zaměstnání nebo jinou samostatně výdělečnou činnost po 12 měsíců a nepobírá starobní důchod. O udělení podpory v nezaměstnanosti rozhoduje úřad práce.Velikost podpory v nezaměstnanosti podle Zákona o zaměstnanosti se vypočítá procentní sazbou s průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání uchazeče o zaměstnání. V případě vykonávání samostatné výdělečné činnost, se výše podpory stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu. Podpora v nezaměstnanosti zaniká po uplynutí podpůrčí doby, při ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a při vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů.

12

Zákon nikomu nepřikazuje evidovat se na úřadu práce. Registrace nezaměstnaných stejně jako podávání žádostí o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti jsou založeny na dobrovolném rozhodnutí individuální osob.

Podpora při rekvalifikaci Uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace poskytované úřadem práce, má nárok na podporu při rekvalifikace, pokud nepobírá starobní důchod. Tato podpora se poskytuje po celou dobu rekvalifikace. Výše podpory při rekvalifikace dle Zákona o zaměstnanosti se stanoví stejným způsobem jako u podpory v nezaměstnanosti. Uchazeči o zaměstnání není poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou pobírá podporu při rekvalifikaci.

3.1.4 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti můžeme chápat jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Provozuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti je zaměřena především na lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Těmto lidem poté zastarávají znalosti a ztrácejí motivaci, proto aktivní politika zaměstnanosti obsahuje i poradenství pro uchazeče s možností obnovení kvalifikace. 3.1.4.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti vyjmenovává následující soubor opatření, která v ČR jsou v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizována plošně na celém území státu: • rekvalifikace, • investiční pobídky, • veřejně prospěšné práce, • společensky účelná pracovní místa, • překlenovací příspěvek, • příspěvek na dopravu zaměstnanců, • příspěvek na zapracování, • příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti podle Kolibové, Kubicové (2005) jsou rovněž poradenství a cílené programy: • Poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce. Uvedené poradenské služby nabízí pomoc při volbě povolání, během zprostředkování vhodného zaměstnání, při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a při volbě přípravy k práci osob se zdravotním postižením. 13

•

Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda ČR, o programech obecního, okresního a krajského charakteru rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci cílených programů, podporujících zaměstnanost mohou být realizovány i mezinárodní programy, které jsou financovány ze Strukturálních fondů EU. Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností je příkladem cíleného programu.

3.1.4.2 Stručná charakteristika nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikace Rekvalifikaci podle Zákona o zaměstnanosti můžeme definovat jako navýšení nebo prohloubení stávající kvalifikace. Rekvalifikace mohou provádět pouze orgány, které mají akreditované vzdělávací programy. Úřad práce hradí náklady na rekvalifikaci uchazečům o zaměstnání vedených v evidenci úřadu práce. Dále hradí náklady na rekvalifikaci zaměstnanců a náklady s rekvalifikaci spojené, pokud je uzavřena dohoda mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Do rekvalifikace zahrnujeme také stáž. Ta je určena absolventům středních škole nebo učilišť. V průběhu rekvalifikace – stáže je absolvent stále v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Absolvent není v pracovním poměru organizace, ale vztahuje se na něho zákoník práce. Po ukončení rekvalifikace – stáže, s maximální délkou 12 měsíců, obdrží absolvent od organizace potvrzení o její délce, druhu činnosti a krátké pracovní hodnocení. Po uskutečnění této praxe, bude pro absolventa lehčí najít si vyhovující práci. Investiční pobídky Systém investičních pobídek v současné době podle Kolibové, Kubicové (2005) nabízí následující spektrum možností: • Sleva na dani z příjmu právnických osob po dobu 5 podle Zákona o investičních pobídkách. • Hmotná podpora vytváření pracovních míst. • Hmotná podpora rekvalifikace. • Poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu nebo převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu. Investiční pobídky hmotně podporují zaměstnavatele, který vytváří nové pracovní místa a poskytuje rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců. Podmínkou poskytnutí investiční pobídky je dvakrát vyšší nezaměstnanost v dané oblasti než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Na základě dohody o poskytnutí nemůže být hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců použita za jiným účelem. Tuto podporu poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

14

Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou nové pracovní příležitosti vytvořené ke krátkodobému pracovnímu umístění dlouhodobě nezaměstnaných osob. Jde o maximálně 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obsahem práce musí být veřejně prospěšná činnost, přinášející užitek obcím, státu nebo jiným obecně prospěšným institucím. Za tyto práce se považuje například úklid a údržba veřejných budov, údržba veřejných prostranství a komunikací. Společensky účelná pracovní místa Jsou to pracovní místa, které zaměstnavatel zřizuje na základě dohody s úřadem práce. Na tyto místa jsou dosazování uchazeči o zaměstnání, kterým nelze jinak zajistit pracovní uplatnění. Po dohodě s úřadem práce může toto místo zřídit i individuální uchazeč o zaměstnání pro výkon samostatné výdělečné činnosti. Společensky účelná pracovní místa jsou státem dotovaná pracovní místa, forma podpory může mít podle Kolibové, Kubicové (2005) čtyři varianty: • návratný příspěvek, • příspěvek na úhradu úroků z úvěrů, • jiný účelově určeny příspěvek, • částečná nebo plná úhrada vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Společensky účelná pracovní místa jsou nástroj aktivní politiky, jimž úřady práce podporují zaměstnanosti ve svém regionu. Výše příspěvku je závislá na míře nezaměstnanosti v daném regionu a také závisí na počtu vytvářených pracovních míst. Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek poskytuje úřad práce na základě dohody osobě samostatně výdělečně činné, která opustila evidenci uchazečů o zaměstnaní a stala se samostatně výdělečně činnou. Tento příspěvek se vyplácí pokud byl osobě poskytnut příspěvek na společenský účelná pracovní místa. Příspěvek na dopravu zaměstnanců Na základě dohody poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek na dopravu zaměstnanců, poskytuje-li zaměstnavatel každodenní dopravu svým zaměstnancům do a ze zaměstnání, pokud hromadnými dopravním prostředky není doprava vůbec provozována nebo v rozsahu neodpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Tento příspěvek zahrnuje i případy, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu zaměstnancům s těžším zdravotním postižením. Příspěvek je poskytován nejvýše v 50% nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců a u dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením ve 100% nákladů. 15

Příspěvek na zapracování Tento příspěvek se vztahuje na lidi, kterým úřad práce věnuje zvýšenou pozornost. Po uzavření dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce lze příspěvek na zapracování poskytnou maximálně po dobu 3 měsíců a měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může být maximálně polovina minimální mzdy. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Firmy přechází na nový podnikatelský program, aby drželi krok s konkurencí a byly schopny vyhovět požadavkům zákazníků, neboť ekonomika se stále vyvíjí. Tento příspěvek se poskytuje zaměstnavateli pokud přechází na nový podnikatelský program a není schopen dostat svých závazku vůči svým zaměstnancům, v podobě zabezpečení práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem lze poskytnou příspěvek na částečnou úhradu mzdy v maximální výši poloviny minimální mzdy, na dobu 6 měsíců.

3.2 Definice nezaměstnanosti a její měření Nezaměstnanost podle Lišky (2004) je makroekonomický problém, na který se soustředí jak tvůrci makroekonomické politiky, tak i široká veřejnost. Údaje o nezaměstnanosti mají velký společenský a politický význam. Nezaměstnanost se často stává hlavní otázkou voleb, vládě bývá vytýkáno, je-li vysoká a dostává se ji uznání, jeli nízká. Některá opatření makroekonomické politiky jsou formována s ohledem na nezaměstnanost a její dopady. Nezaměstnanost je stav, kdy se část pracovních sil nachází mimo služby a výrobní proces. Nezaměstnanost představuje problém se kterým se potýkají vlády všech zemí celého světa, představuje jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. Tento problém se významně dotýká a ovlivňuje sociální i politickou oblast, kulturu a život lidí. Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo Obyvatelstvo podle Helíska (2002) od určité věkové hranice (např. 15 let) je možno rozdělit do tří skupin a to mezi zaměstnané, nezaměstnané a ostatní.

16

Obyvatelstvo můžeme taky rozdělit na ekonomicky aktivní, tj. zaměstnané a nezaměstnané, neboli pracovní sílu dané země a obyvatelstvo ekonomicky neaktivní, jak je patrné z Obr. 3.

POPULACE

EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO (PRACOVNÍ SÍLA)

ZAMĚSTNANÍ

EKONOMICY NEAKTVINÍ OBYVATELSTVO

NEZAMĚSTNANÍ

Obr. č. 3: Populace podle ekonomické aktivity dle Lišky (2004)

Z obecného hlediska nezaměstnaní dle Helíska (2002) jsou ti, kteří jsou schopni pracovat, chtějí pracovat, aktivně hledají práci a jsou bez práce. Aktivní hledání práce je vyhledávání vhodného pracovního místa přímo ve firmách, kdy člověk sám hledá uplatnění v dané firmě, využívání inzerce, podnikání, žádání o pracovní povolení nebo licenci a samozřejmě registrace u úřadu práce nebo soukromé agentury zprostředkovávající práci. Za nezaměstnané jsou v České republice dle Lišky (2004) považovány všechny osoby, které dosáhly 15 a více let a splňovaly tři podmínky: • nejsou v zaměstnání, • jsou připraveny do práce nastoupit (do 14 dnů), • aktivně hledají práci. V případě, že osoba nesplňuje ani jednu ze tří podmínek, je buď ekonomicky neaktivní nebo zaměstnaná. Za zaměstnané jsou považovány všechny osoby, které dosáhly 15 a více let a patří mezi placené zaměstnané, nebo sebezaměstnané. Do zaměstnaných se zahrnují také osoby dočasně nepřítomné v práci z důvodů např. mateřské dovolené nebo nemocenské. Osoby mimo pracovní sílu neboli ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou osoby, které nejsou ekonomicky aktivní a nejsou zaměstnány, např. studenti, děti předškolního věku, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti a osoby navštěvující různé vzdělávací centra.

17

Míra nezaměstnanosti Výši nezaměstnanosti lze určit absolutně jako počet osob, výstižnější je však vyjádřit nezaměstnanost relativně jako míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je nejsledovanější statistikou trhu práce. Podle Lišky (2004) je míra nezaměstnanosti procentuální podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle neboli ekonomicky aktivním obyvatelstvu, tj. U = (počet nezaměstnaných / pracovní síla) * 100 Další typ měření nezaměstnanosti je míra registrované nezaměstnanosti, což je počet nezaměstnaných uváděn podle počtu registrovaných na úřadu práce. Dále obecná míra nezaměstnanosti je získávána z výsledku výběrového šetření pracovních sil podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou osoby uváděny podle místa pobytu. Kromě těchto ukazatelů jsou zjišťovány i specifické míry nezaměstnanosti uvádějící nezaměstnanosti podle věkové nebo jiné struktury obyvatelstva. V České republice je nezaměstnanost sledována na základě údajů od úřadů práce, což nemusí být zcela přesné. Protože ne každý, kdo je nezaměstnaný, je evidován na úřadu práce. Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nastává dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Údaje v evidenci zájemců o zaměstnání jako identifikační údaje, informace o získaných pracovních zkušenostech a zdravotních omezeních, slouží výhradně pro účely zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely. Výsledky různých způsobů měření nezaměstnanosti mohou být mírně odlišné. Příčin těchto nepřesnosti podle Lišky (2004) může být několik: • Lidé, kteří jsou zaměstnání na částečný úvazek, jsou počítáni jako zaměstnaní, ale řada z nich by možná ráda pracovala na plný úvazek. Jsou tzv. podzaměstnaní, neboť většinou nedobrovolně pracují kratší dobu než je normální pracovní doba, určená pro danou činnost. • Lidé, kteří nenašli práci ani po jejím usilovném hledání a nabyli tak přesvědčení, že pro ně vhodná práce není. Jde o tzv. odrazení pracovníky, kteří ztratili odvahu hledat práci, ale rádi by pracovali. Tím, že nehledají práci, nejsou započítávání mezi nezaměstnané. • Na druhou stranu jsou lidé, kteří by byli ochotni pracovat pouze při mnohem vyšší mzdě, než je mzda v danou chvíli pro dané zaměstnání běžná. Jsou to lidé, kteří mají nerealistická očekávání a pak nemá smysl počítat je jako nezaměstnané. Často tito lidé nemají zájem získat práci, ale předstírají, že ji hledají, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. V případě nezaměstnanosti nejde jen o její výši, ale také délku jejího trvání a její příčiny. Krátkodobá nezaměstnanost jistě není příjemná, ale její dopady nejsou zdaleka

18

tak velké jako v případě dlouhodobé nezaměstnanosti. Nezaměstnaným se člověk může stát z různých důvodů, podle toho rozlišujeme také různé typy nezaměstnanosti. 3.2.1 Typy nezaměstnanosti Nezaměstnaným se člověk může stát z různých důvodů a dle toho taky rozlišujeme různé typy nezaměstnanosti jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Ekonomové nezaměstnanosti: • frikční, • strukturální, • cyklická.

podle

Lišky

(2004)

zpravidla

uvádějí

tři

hlavní

typy

Tyto typy souvisejí s hlavními příčinami nezaměstnanosti a každý z nich představuje pro makroekonomickou politiku odlišný problém. Frikční nezaměstnanost Jedná se o dočasnou nezaměstnanost , která je nevyhnutelná, neboť lidé opouštějí dobrovolně své původní zaměstnání z důvodu hledání vyšších příjmu nebo lépe vyhovující práce. Jsou také propouštění, protože podniky neustále vznikají a zanikají, anebo vstupují do prvního pracovního poměru jako absolventi vysokých a středních škol. Tito lidé tedy hledají práci a po určitou dobu jsou nezaměstnaní. V případě frikční nezaměstnanosti nejde o nedostatek volných pracovních míst a můžeme ji tedy označit jako dobrovolnou nezaměstnanost. Je určitým způsobem žádoucí, neboť lidé hledají vyhovující zaměstnání, ve kterém budou spokojeni, což zvýší jejich produktivitu a tím i produktivitu celé ekonomiky. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanosti se týká určité oblasti ekonomiky, kdy dochází k útlumu jednoho odvětví a přitom rozmachu jiného odvětví. Lidé, kteří byli zaměstnání v upadajícím odvětví jsou bez místa, i když jsou další volná místa, ale v jiných oborech. Strukturální nezaměstnanost je hlavní příčinou regionálních rozdílu v míře nezaměstnanosti . Některé regiony mají svá hlavní odvětví, kde zaměstnávají většinou lidí a v případě útlumu tohoto odvětví dojde ke zvýšení nezaměstnanosti v daném regionu. Například horníci a hutníci byli na Ostravsku v 90. letech minulého století propuštěni. V jiných oborech bylo dostatek volných pracovních míst, ale oni se neuměli začlenit, protože neměli požadované schopnosti nebo díky lokalizaci volných míst. Strukturální nezaměstnanost je většinou dlouhodobá, protože najít si novou práci vyžaduje změnu bydliště nebo rekvalifikaci. Toto může být problém pro lidi zvyklé na svůj domov a ty, kteří se už nechtějí ničemu novému učit.

19

Nejde tedy o to vytvářet nová pracovní místa, vláda může snížit strukturální nezaměstnanost podporou rekvalifikačních programů.

Cyklická nezaměstnanost V případě cyklické nezaměstnanosti jde o nedostatek volných míst, vyplývá z všeobecné recese hospodářského cyklu. Čím větší je recese hospodářského cyklu, tím je také větší nezaměstnanost. Snaha o snížení cyklické nezaměstnanosti je jedním z hlavních cílů makroekonomické politiky.

20

4 VLASTNÍ PRÁCE Ze všech čtrnácti krajů České republiky jsem si pro svou práci vybrala Moravskoslezský, protože mě s ním váže určité pouto. V tomto kraji jsem se narodila a prožila celý svůj dosavadní život. Česká republika se dělí na čtrnáct krajů: Jihomoravský, Královehradecký, Liberecký, Olomoucký, Plzeňský, Ústecký, Jihočeský, Karlovarský, Moravskoslezský, Pardubický, Středočeský, Zlínský, Kraj Vysočina a Hlavní město Praha.

4.1 Moravskoslezský kraj

• • • • •

Základní údaje: Rozloha: 5 427 km2 Počet obcí: 299 Počet obyvatel: 317 385 Hustota obyvatelstva: 230 osob/km2 Okresy kraje: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město

Obr. č. 4: Okresy Moravskoslezského kraje Zdroj: Český statistický úřad

Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky. Větší polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda a na dalších 35 % se rozprostírají lesní pozemky. Mimo přírodní bohatství se v kraji vyskytují velké zásoby nerostných surovin jako např. zásoby černého uhlí, vápenec, žula písek a mramor. Tento kraj patřil od 19. století 21

a stále patří mezi nejvýznamnější průmyslové regiony střední Evropy, protože větší část kraje se stala průmyslovou oblastí. Jádrem je Ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev. Mimo tyto odvětví se v kraji prosazuje také výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken a výroba dopravních prostředků. Těžební zaměření však dnes přináší velké problémy s nezaměstnanosti, díky omezení těžby uhlí a těžkého průmyslu v devadesátých letech. Nejhůře jsou na tom okresy Bruntál, Ostrava a Karviná ve srovnání v rámci kraje i celé České republiky. Ale na druhou stranu díky tohoto omezení dochází k zlepšení životního prostředí, používají se šetrnější technologie a investují se značné prostředky do ekologických opatření. Stále je zde však problém se znečištěnou půdou, podzemní vodou a důlním poklesem. Odlišný hospodářský vývoj se podílel na rozdílech v kvalitě životního prostředí jednotlivých oblastí. Nejvíce je životní prostředí znečištěno ve střední a severovýchodní části kraje, tedy na Ostravsku, Karvinsku a Třinecku. Přestože dochází k současnému útlumu těžkého průmyslu a dobývání nerostných surovin, pracuje v průmyslových odvětvích více než třetina z celkového počtu 535 600 osob zaměstnaných v národním hospodářství. Součástí kraje jsou ale také přírodní úkazy jako Beskydsko, Jeseníky a Poodří. Za metropoli Moravskoslezského kraje a správní centrum je považována Ostrava. Ta je známá jako hornické město, je to třetí největší město České republiky a žije zde čtvrtina obyvatel kraje. Má výhodnou strategickou polohu, jelikož leží nedaleko slovenských a polských hranic na rozhraní Moravy a Slezska, na severovýchodě České republiky. Patří k významným dopravním tepnám, jelikož je snadno dostupná po silniční, železniční síti i letecké dopravy. Dále je Ostrava sídlem krajského úřadu Moravskoslezského kraje, okresu Ostrava-město a biskupa ostravskoopavské diecéze.

4.2 Vývoj nezaměstnanosti v České republice v letech 1991 – 2007 4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1991 – 1999 V roce 1989 dochází k pádu komunismu a stát čeká ekonomická reforma. Po volbách v roce 1990 začalo tržní hospodářství a byl dán důraz na soukromé vlastnictví. Nastal proces privatizace a podniky se zbavovaly přebytečných zaměstnanců. V tomto období vznikaly nové možnosti, lidé opouštěli původní pracovní pozice, aby mohli začít podnikat. Začal růst do té doby nerozvinutého sektoru služeb. Nezaměstnanost byla především frikční, obecná míra nezaměstnanosti nízká, s malým podílem dlouhodobé nezaměstnanosti. V celé České republice byla v roce 1990 nízká nezaměstnanost ve výši 0,76 % a podobně na tom byly i všechny kraje.

22

Tabulka č. 1: Obecná míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (v %) Kraje Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský Česká republika

1991 0,3 4,0 4,2 2,9 4,2 4,1 4,8 6,2 4,13

1992 0,32 2,71 2,26 2,08 2,89 2,26 2,97 3,98 2,57

1993 0,34 3,36 2,85 2,65 4,2 2,9 3,85 6,16 3,52

Roky 1994 1995 1996 1,9 2,3 1,9 3,7 3,5 3,3 2,6 2,3 3,2 3,1 3,1 3,1 5,6 9,0 7,3 3,0 4,2 4,0 3,5 3,1 3,5 6,1 4,9 6,6 4,0 3,7 4,3

1997 2,7 3,9 4,1 5,1 9,0 4,2 4,4 8,2 5,4

1998 3,6 6,2 5,0 6,5 12,0 6,5 6,4 10,0 7,3

1999 4,2 8,0 6,7 7,1 13,5 7,4 8,7 13,0 9,0

Zdroj: Statistická ročenka

V roce 1 991 se začala nezaměstnanost zvyšovat, vyšplhala se na 4,13 %. Docházelo k restitucím majetku zestátněných po únoru 1948 a privatizaci státního majetku, kdy se prodávaly do soukromých rukou provozovny obchodu služeb a větší závody. Také docházelo k transformaci průmyslu. Těžký strojírenský průmysl, který ztratil své odbytiště, zcela zanikl nebo se přeorientoval na lehkou výrobu. V roce 1990 pracovalo v průmyslu podle tabulky č.2 2 024 595 pracovníků. Počet těchto pracovníků klesal, z důvodu útlumu těžby uhlí a těžkého průmyslu, což způsobilo vysokou míru nezaměstnanosti v České republice. V roce 1993 byl počet pracujících v průmyslu jenom 1 664 428 (o 17,8 % nižší). Tabulka č. 2: Pracovníci v průmyslovém odvětví v České republice Rok 1 990 1 991 1 992 2 024 595 1 943 977 1 724 760 Počet pracujících

1 993 1 664 428

Zdroj: Statistická ročenka

V období od roku 1993 – 1997 se zvyšují požadavky na zaměstnance, na jejich pracovní výkony, přizpůsobení pracovnímu režimu a pracovním podmínkám. Významným rokem byl pro Českou republiku rok 1993, kdy 1. ledna tohoto roku bylo Československo rozděleno na Českou a Slovenskou republiku. V České ekonomice naštěstí po rozpadu Československa nedošlo k hlubším sociálním otřesům. Jako správné se ukázalo směřování české ekonomiky k cestě standardnímu evropskému modelu sociálně tržně orientovaného hospodářství. V tomto období nezaměstnanost v jarních měsících klesala díky rozvoji sezónních prací v cestovním ruchu, stavebnictví atd. Tyto pozitivní vlivy působily i v dalších měsících roku, ale jejich intenzita se na podzim snížila nástupem absolventů škol na trh práce, v prosinci po ukončení veřejně prospěšných prací nezaměstnanost opět vzrostla. Hlavním problémem bylo umisťováni nezaměstnaných v zimním období. Na trhu práce se podíleli i zahraniční pracovníci. Vydaná pracovní povolení k 31. 12. 1 995 činila 52 536. Největší počet zahraničních pracovník byl v okresech 23

Praha 12 649, Ostrava-město 5 272, Karviná 3 532, Brno-město, 3 408, Frýdek-Místek 3 270. V dalších okresech to záviselo na vzdálenosti od hranic, čím větší vzdálenost tím počet zahraničních pracovníku klesal. V roce 1997 se začala nezaměstnanost zvyšovat v recesi. Došlo k hospodářskému poklesu a klesala schopnost ekonomiky absorbovat nadměrnou pracovní sílu. Začaly se objevovat problémy: • V evidenci úřadů práce zůstávaly skupiny osob obtížně umístitelných, což znamenalo nárůst problémů se zprostředkováním zaměstnání uchazečů se zdravotním postižením, bez odborné práce, s chybějícím či neodpovídajícím vzděláním, matky s malými dětmi, romské etnikum, absolventi, mladiství atd. • Začínaly se objevovat regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. V těchto regionech přetrvávaly strukturální problémy, hlavně s útlumem těžkého průmyslu.

•

• •

Charakteristika změn kvality trhu práce: Na straně nabídky pracovních sil dochází ke o zaměstnání, vzhledem k tomu, že se prodlužuje do starobního důchodu. V důsledku zpomalení hospodářského růstu klesá po pracovních silách. Zvyšování na straně nabídky a snižování na straně oborů i regionů.

zvyšování počtu uchazečů věková hranice pro odchod na straně poptávky zájem poptávky se týká vybraných

Ke konci období 1993 - 1997 sice docházelo k ekonomickému růstu, avšak bez nárůstu počtu pracovních míst. Během tří let od roku 1997 se obecná míra nezaměstnanosti skoro zdvojnásobila, v roce 1997 byla 5,4 % a roku 1999 se obecná míra nezaměstnanosti vyšplhala až na 9,0 %.

24

4.2.2 Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1999 – 2007 Tabulka č. 3: Obecná míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (v %) Kraje Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

2000 4,2 7,5 5,8 6,2 8,4 16,0 6,2 6,1 8,3 6,8 8,3 12,8 8,1 14,3 8,8

2001 3,9 6,7 5,6 5,8 7,4 13,3 6,2 6,1 6,4 6,1 8,5 10,4 8,5 14,3 8,1

Roky 2003 2004 4,2 3,9 5,2 5,4 5,2 5,7 5,3 5,8 6,4 9,4 13,0 14,5 6,1 6,4 5,8 6,6 7,6 7,0 5,3 6,8 8,0 8,3 9,6 12,0 7,5 7,4 14,7 14,5 7,8 8,3

2002 3,6 4,9 5,0 4,7 7,5 12,7 4,7 4,2 7,2 5,1 7,6 9,6 7,9 13,3 7,3

2005 3,5 5,2 5,0 5,1 10,9 14,5 6,5 4,8 5,6 6,8 8,1 10,0 9,4 13,9 7,9

2006 2,8 4,5 5,1 4,6 10,2 13,7 7,7 5,4 5,5 5,3 8,0 8,2 7,0 12,0 7,1

2007 2,2 4,2 4,5 4,4 7,3 11,0 6,1 4,7 5,4 5,6 6,9 6,7 6,0 9,6 5,3

Zdroj: Statistická ročenka

V roce 1999 došlo k oživení ekonomiky, ale nedostavil se pravý účinek a to pokles nezaměstnanosti, ta stagnovala a následně se ještě zvýšila. V této době lidé měli malou motivaci k hledání zaměstnání díky relativně vysokým sociálním dávkám v poměru k minimální mzdě. Obecná míra nezaměstnanosti se v čase neustále měnila. V letech 1999 – 2002 klesala, rozdíl činil 1,7 %. Najít si zaměstnání měly hlavně osoby vyučené nebo se základním vzděláním viz tabulka č. 4. V roce 1999 bylo nezaměstnaných osob se základním vzděláním 102 800, vyučených 209 300 a nezaměstnaných vysokoškoláků 17 100. Z tabulky č. 4 vyplývá, že osoby s vysokoškolským vzděláním měli téměř jistotu nalezení práce. Část práce, většinou pomocné, na českém trhu také zastávala zahraniční pracovní síla. Tabulka č. 4: Nezaměstnanost podle vzdělání v tis. osob. Roky Dosažené vzdělání 1999 2000 2001 102 800 115 900 109 000 Základní 209 300 202 300 185 900 Střední bez maturity 17 100 16 400 14 100 Vysokoškolské

2002 90 800 175 900 13 700

2003 92 900 191 400 14 400

Zdroj: Statistická ročenka

Od roku 2002 se nezaměstnanost zase začala zvyšovat, do roku 2004 stoupla o 1 %. V roce 2002 se zpomalil ekonomický růst, v dalším roce se zvýšilo tempo růstu ekonomiky, ale zvyšování nezaměstnanosti pokračovalo dále, z toho vyplývá, že Česká 25

republika v nezaměstnanosti má převážně strukturální charakter. Od roku 2004 nezaměstnanost klesá, k poklesu přispěly dobré ekonomické podmínky. Česká republika se tak společně se Slovenskem stala nejrychleji rostoucí ekonomikou ve střední Evropě, velký problémem však zůstala dlouhodobá nezaměstnanost

4.2.3 Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR V letech 1997 – 1999 se na základě recese trh práce kvalitativně změnil, nezaměstnanost narostla více, než se předpokládalo a zvýšil se výrazně podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. osob nezaměstnaných déle jak jeden rok viz graf č. 2. V roce 1998 začal větší růst dlouhodobé nezaměstnanosti, který vyvrcholil v roce 2001. V roce 1998 byla dlouhodobá nezaměstnanost 1,9 %, v roce 1 999 už stoupla na 3,1 % a vyvrcholila rokem 2001 na 4,2 %. Dlouhodobá nezaměstnanost se stala závažným sociálním problémem. Graf č. 1: Růst dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 1993 – 2007 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Procenta

Dlouhodobá nezaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti

Roky Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Podlé mého názoru je dlouhodobá nezaměstnanost zapříčiněna výši mzdy konkurující s výši sociálních podpor, kdy se uchazečům o zaměstnání nevyplatí jít za stávající mzdu pracovat. Poté časem ztrácejí kvalifikaci a poptávka je spíše po kvalifikované síle. Dalším problémem pro zaměstnané je dosavadní zaměstnání si udržet, uchazečů o zaměstnání je velké množství a firmy chtějí ty nejlepší. Lidé také chtějí být se svou práci spokojeni, proto v mnoha případech opouštějí své stávající zaměstnání, aby našli jim vyhovující zaměstnání. To může vést k frikční nezaměstnanosti, v horším případě k dlouhodobé nezaměstnanosti, pokud po delší dobu nemohou najít vyhovující zaměstnání. V letech 2000 – 2001 došlo k hospodářskému oživení a díky tomu k dočasnému snížení celkové nezaměstnanosti, avšak dlouhodobá nezaměstnanost se trvale držela ve vysokých hodnotách. Další dva roky došlo k útlumu dlouhodobé nezaměstnanosti, ale v letech 2004 a 2005 opět vzrostla. Od svého posledního vrcholu do dneška tato 26

nezaměstnanost klesá. K poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti přispěla novela zákona č. 382/2005 Sb., která vstoupila v platnost 1.1.2006. Tato novela definuje vhodné zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané. To je zaměstnání sjednáno i na dobu určitou kratší než 3 měsíce, nebo s délkou 50 % stanové pracovní doby, na základě těchto opatření by měli mít dlouhodobě nezaměstnání snadnější vstup na trh práce.V roce 2007 je tedy dlouhodobá nezaměstnanost už jenom 2,8 %.

4.3 Srovnání nezaměstnanosti v ČR a v MS kraji 4.3.1 Srovnání v letech 1990 - 1999 Významný podíl na celkové nezaměstnanosti České republiky má bezpochyby regionální nezaměstnanost. K regionům České republiky s vyšší nezaměstnanosti patří dlouhodobě Moravskoslezský kraj. Již od roku 1991 se projevovala územní diferenciace v dosažené úrovní transformace a hospodářského rozvoje, ze které vznikly dva typy hospodářský problémových regionů: • Strukturálně postižené regiony – jsou to regiony s vysokým podílem průmyslu, které procházejí poklesem výroby. Například Moravskoslezský kraj, jak již byl uvedeno výše. Nabídka pracovních sil výrazně převyšuje poptávku. • Hospodářský slabé regiony – jsou to regiony s nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov). Jedná se především o pohraniční a podhorské oblasti. Ze srovnání nezaměstnanosti v celé České republice a v Moravskoslezském kraji dle grafu č.3 je patrný větší nárůst nezaměstnanosti po celé období v Moravskoslezském kraji. Graf č. 2: Nezaměstnanost v ČR a MS kraji (1 991-1 999) 14,0 12,0

Procenta

10,0 8,0

ČR celkem

6,0

MS kraj

4,0 2,0 0,0 1991

1992

1993

1994

1995

1996

Roky

Zdroj: Statistická ročenka

27

1997

1998

1999

V tomto kraji má největší podíl na nezaměstnanosti útlum těžkého průmyslu, díky tomu došlo k zrychlenému uvolňování pracovní sil, pro které nevznikal potřebný počet nových pracovních míst. Určitá část těchto pracovních sil odešla do důchodu a z neumístěných pracovních sil narůstala nezaměstnanost. V tomto kraji bylo soustředěno okolo 30 % těžebního průmyslu České republiky. V roce 1 991 byla míra nezaměstnanosti 4,13 % v celé České republice a podobně na tom byly ostatní kraje kromě Moravskoslezského, kterému díku poklesu těžkého průmyslu vzrostla nezaměstnanost na 6,2 % a v roce 1 993 kdy se téměř ruší těžební průmysl je nezaměstnanost na 6,16 %. Od začátku do poloviny devadesátých let si Moravskoslezský kraj drží přední místo v nezaměstnanosti. Od půlky devadesátých let se tento stav prohlubuje, protože před rokem 1990 patřila většina podniků mezi ochraňované a byly udržovány na primárním trhu práce (hornictví, hutnictví a těžký průmysl), ale tento stav se změnil, pracovní trh se stal více soutěživým. Vysoká míra nezaměstnanosti je tedy vyvolána především odvětvovou strukturou.

4.3.2 Srovnání v letech 2000 – 2007 Mezi roky 2000 – 2001 došlo k hospodářskému oživení, jak už bylo výše řečeno, což způsobilo pokles nezaměstnanosti viz tabulka č. 3, v České republice jako celku. V Moravskoslezském kraji došlo jen k roční stagnaci nezaměstnanosti, protože hospodářské oživení ovlivňuje podniky v MS kraji jen minimálně. Mezi rokem 2001 a následujícím rokem došlo k poklesu nezaměstnanosti, z důvodů doznívající restrukturalizace. Od roku 2002 do roku 2004 obecná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji opět stoupá, protože přibývá registrovaných lidí hledajících zaměstnání. Roku 2004 tato míra začala významněji klesat, z důvodů vzrůstu poptávky po kovech. Tento růst byl dán výrazným růstem cen ocelářských výrobků, zvýšením hmotných výrob a razantním růstem cen vstupních surovin (rudy, šrotu atd.). Moravskoslezský kraj se v období 2000-2007 střídá s Ústeckým krajem o prvenství v nejvyšší obecné míře nezaměstnanosti v České republice. Po celé toto období byla obecná míra nezaměstnanosti obou krajů skoro dvakrát větší než je úroveň republiky. Problémovou oblastí, ve které došlo k významnému růstu nezaměstnanosti je podíl uchazečů ve věku 50 a více let. Tabulka č. 5 nám ukazuje, jak se na nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje podílely jednotlivé okresní města. Největší podíl na míře nezaměstnanosti v kraji má Karviná, která dosahuje nejvyšších hodnot mezi okresními městy po celých sedm let. Karvinou totiž zasáhl velkou mírou útlum těžkého průmyslu, protože zde byla soustředěna velká část tohoto odvětví. Dále je zde velký podíl obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání (hlavně osob nad 50 let a osob zdravotně postižených). V roce 2003 míra nezaměstnanosti v Karviné dosahuje až 20,4 % a je zde v roce 2004 rekordní počet uchazečů na jedno pracovní místo a to 120,9 při celorepublikovém průměru 10,6. Karviná drží první místo, co se týče uchazečů na jedno volné pracovní místo, v roce 28

2000, 2002, 2004, 2005 a 2006. Nejlépe, co se týká míry nezaměstnanosti je na tom Nový Jičín a Opava. V Novém Jičíně v průměru za sedm let připadlo 21 uchazečů na jedno pracovní místo a v Opavě 25. Celorepublikový průměr za sedm let je 8,95 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Důvodem této nízké nezaměstnanosti v Opavě a Novém Jičíně je menší podíl těžkého průmyslu, takže při útlumu tohoto průmyslu, nebyly dané okresy zasáhnuty tak velkou měrou propouštění. Tabulka č. 5: Míra nezaměstnanosti v okresních městech MS kraje (v %) Okresní města Bruntál F-M Karviná Nový Opava Ostrava

2000 17,2 14,1 18,0 12,4 10,7 16,6

2001 16,5 13,8 18,0 12,8 11,3 16,2

2002 16,7 14,4 19,6 13,4 11,7 17,2

Roky 2003 2004 18,2 17,5 15,0 14,3 20,4 19,6 15,0 12,6 12,1 11,3 18,4 16,6

2005 15,9 12,0 18,6 10,9 11,5 14,0

2006 13,4 10,4 16,9 8,8 10,4 13,3

2007 10,7 7,9 13,4 6,2 8,5 9,4

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V roce 2006 došlo k nárůstu ekonomiky v Moravskoslezském kraji, což vedlo ke snížení obecné míry nezaměstnanosti z 12,0 % na 9,6 %. Roku 2007 je míra nezaměstnanosti v tomto kraji 9,6 % z toho nezaměstnanost žen je 11,7 % a mužů 8,1 %. Podle mého názoru je u mužů menší míra nezaměstnanosti, protože v Moravskoslezském kraji je více práce pro mužskou populaci, což je dáno tím, že výroba hutnictví železa v ČR je z více než 90 % koncentrována do tří dominantních společností : Mittal Steel Ostrava, Třinecké železárny a Vítkovice Steel, které se nacházejí v Moravskoslezské kraji.

4.3.3 Vymezení specifických problémů v Moravskoslezském kraji Hlavní problém Moravskoslezského kraje, od kterého se všechny problémy v tomto kraji odvíjí, je ekonomická struktura dána historickým vývoje. Což je soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a těžké strojírenství. To se týká především nezaměstnanosti, ta patří mezi nejvíce zkoumané a řešené makroekonomické ukazatele v tomto kraji. Míra nezaměstnanosti už po dlouhou dobu 10 let převyšuje celorepublikový průměr s velkým podílem dlouhodobě nezaměstnaných a obtížně umístitelných osob v tomto kraji. Mezi obtížně umístitelnými osobami jsou z velké části občané se zdravotním postižením, ke kterému většinou přišli v předchozím dlouholetém zaměstnání v těžkém průmyslu. Vysoká míra nezaměstnanosti je hlavně způsobena velkou koncentrací podniků strojírenského, těžebního a metalurgického průmyslu, který v posledních letech prochází rozsáhlou restrukturalizací, která již doznívá. Výši nezaměstnanosti dále ovlivňuje zastaralost větší části dopravní infrastruktury a také 29

nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť. Zahraniční investoři mají do Moravskoslezského kraje špatný přístup. Další problémy, který se odvíjí od historického vývoje v MS kraji jsou ekologické, spojené hlavně s předchozí a současnou těžbou uhlí i jeho útlumu. Okres Ostrava bývá taky někdy kvůli tomuto problému označován jako „Černá Ostrava“. Se znečištěním vody, vzduchu, půdy atd. zase souvisí další problém a to ztížené podmínky zemědělského hospodaření. To způsobuje útlum zemědělských výrob hlavně v podhorských a horských oblastech jako jsou Beskydy a Jeseníky. Jako poslední problém bych označila nižší stupeň vzdělání obyvatelstva. V tomto kraji je velký problém získat vysokoškolské odborníky z jiných krajů republiky a je zde dlouhodobá tendence kvalifikovaných osob opouštět tento kraj. To je podle mého názoru dáno vysokou mírou nezaměstnanosti v tomto kraji a také nižším mzdovým ohodnocením než v ostatních krajích České republiky. Všechny tyto problémy mají určitě nějaké řešení, které může trvat několik let nebo dokonce několik desítek let. Já se v další kapitole budu zabývat řešením podle mě největšího a pořád tíživého problému v Moravskoslezské kraji a to je vysoká míra nezaměstnanosti. Budu se zabývat tím jak je řešena nástroji politiky zaměstnanosti, jak vysoké jsou poskytované výdaje na tyto nástroje a jaké přínosy tyto výdaje přináší.

4.4 Politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Politika zaměstnanosti je významný nástroj snižování nezaměstnanosti. Výdaje finančních prostředků na státní politiku zaměstnanosti neustále rostou. Tato politika je v Moravskoslezském kraji hojně využívaná, díky přetrvávajícímu problému nezaměstnanosti. Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je docílit pokud možno co nejpříznivějšího vývoje zaměstnanosti a zvýšení motivace a aktivity pro hledání, nalezení a udržení práce. Zvláštní důraz při tom je kladen na oblasti s nadprůměrnou mírnou nezaměstnanosti (severní, střední a jižní Morava, severozápadní Čechy). [1] Politiku zaměstnanosti jak už bylo zmíněno v první části této práce, dělíme na aktivní a pasivní. Moravskoslezský kraj ve značné míře vyžívá oba tyto nástroje. Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR byly v jednotlivých letech kolísavé viz graf č. 5. Větší podíl na státní politice zaměstnanosti má PPZ oproti APZ. V devadesátých letech 20. století si však prvenství v podílu na státní politice zaměstnanosti určitou dobu držela APZ. Byly totiž vytvořeny základní strategie politiky zaměstnanosti, které spočívaly v intenzivním nasazení opatření APZ. To bylo v prvních letech transformace jedním ze základů na udržení nízké míry nezaměstnanosti. Vysoké nasazení aktivní politiky však později klesalo ve prospěch pasivní politiky zaměstnanosti, která jak už bylo zmíněno, má stále větší podíl na státní politice zaměstnanosti.

30

Výdaje v tis. Kč

Graf č. 3: Vývoj výdajů na SPZ, APZ a PPZ v letech 1991-1998 v celé ČR 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

SPZ APZ PPZ

Roky Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

4.4.1 Aktivní politika zaměstnanosti v MS kraji 1998-2007 Realizátorem aktivní politiky zaměstnanosti je Ministerstvo práce a sociálních věci, které přiděluje jednotlivým úřadů práce určitou výši finančních prostředků na vytváření nových pracovních míst pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Dále Ministerstvo práce a sociálních věcí financuje z výdajů na APZ investiční pobídky a další programy proti nezaměstnanosti. Při stanovení těchto finančních prostředků vychází Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí z analýzy trhu práce, z míry nezaměstnanosti, počtu podílu skupin obtížně umístitelných uchazečů a z počtu a podílu evidovaných uchazečů v jednotlivých okresech. Graf č. 4: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR a v MS kraji v letech 1998-2007 (v tis. Kč)

Výdaje v tis. Kč

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

APZ v ČR APZ v MS kraji

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Roky Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Roku 1998 byla na APZ v MS kraji vynaloženo 145 273 tisíc Kč, což se každým rokem zvyšovalo, protože tento kraj patří mezi kraje s nadprůměrnou mírnou nezaměstnanosti. V roce 2000 vzrostly výdaje úřadů práce na APZ hlavně v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti což je Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj. U šesti úřadů Moravskoslezského kraje došlo mezi roky 1999 - 2000 také skoro k zdvojnásobení výdajů na APZ z 287 900 tisíc Kč na 531 264 tisíc Kč. Úřady práce 31

Moravskoslezského kraje tedy vyčerpaly 15,6 % všech výdajů na APZ vynaložených v roce 2000. Průměr na každý kraj v tomto roce mělo být 7,14 %. V dalším roce 2001 ve srovnání s minulým rokem opět vzrostly výdaje na APZ úřadů práce v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, což se opět týká i MS kraje s výdaji 568 389 tisíc Kč. V letech 2002-2003 došlo ke snížení výdajů na APZ v celé ČR, ale i přesto zase bylo regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti i dlouhodobou, poskytnuto více prostředků na APZ. Od roku 2004 se opět výdaje na APZ v MS kraji zvyšují, tyto výdaje se podílí velkou mírou na celkové APZ a to 17,7 %, díky vysoké nezaměstnanosti v jednotlivých okresech. V dalších letech podíl na APZ Moravskoslezským krajem roste roku 2006 je již 19 %, ale roku 2007 se sníží na 15,6 %. Důvodem vkládání objemnějších částek APZ do Moravskoslezského kraje je přetrvávající nadprůměrná nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost. Na druhé straně velké výdaje APZ na tento kraj vedly k postupnému snižování obecné míry nezaměstnanosti. Roku 2007 byly tato míra 9,6 %, což je blízko hranice 9 %, od které se určuje nadprůměrná nezaměstnanost. Tabulka č. 6: Výdaje na APZ jednotlivých okresů MS kraje 2000-2006 (v tis. Kč) Rok Okresy MS 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 60 463 65 896 46 487 57 152 76 089 95 217 102 761 Bruntál 89 450 99 040 80 825 66 527 82 994 84 424 72 538 F-M 98 370 107 088 96 330 98 999 99 800 108 067 104 778 Karviná 55 223 55 599 46 884 44 882 61 477 62 134 54 329 Nový Jičín 101 519 77 265 61 079 66 848 79 720 72 046 70 454 Opava 126 240 163 499 128 261 98 017 161 353 160 658 218 024 Ostrava 531 264 568 359 459 866 432 425 561 434 582 545 623 321 MS kraj Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Z tabulky č. 6 je patrné, že největší podíl na výdajích APZ v Moravskoslezském kraji patří Ostravě a Karviné. To je dáno větším počtem obyvatelstva v těchto okresech oproti ostatním a taky větší nezaměstnaností v těchto okresech, která byla způsobena větším podílem průmyslu, u kterého došlo k útlumu. 4.4.1.1 Jednotlivé nástroje APZ v MS kraji 2000 – 2007 V Moravskoslezském kraji jsou hojně vyžívány nástroje APZ, v této části práce se zabývám vybranými nástroji této politiky v MS kraji. Z důvodu menší dostupnosti informací začínám s analýzou od roku 2000.

32

Tabulka č. 7: Rozdělení výdajů APZ v MS kraji v letech 2000-2006 (v tis. Kč) Nástroje APZ VPP SÚPM OPAM OZP Rekva.

Roky 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 111 661 123 677 93 920 76 917 113 073 114 545 107 991 83 064 245 100 249 645 146 312 144 975 207 554 253 756 234 691 188 085 65 775 93 032 83 107 75 500 87 589 32 674 0 0 21 299 24 739 21 886 35 080 33 799 55 145 48 834 36 039 75 498 75 734 81 824 85 658 94 123 81 283 71 274 60 220

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jako přechodné pracovní příležitosti byly v okresech (do průměrné míry nezaměstnanosti za ČR 9,0 %) vyžívány zejména k umísťování obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání (bez vzdělání nebo s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaných v mikroregionech se špatným dopravním spojením apod.), pro které je obtížné zprostředkovat jiné vhodné zaměstnání. V okresech s nadprůměrnou mírnou nezaměstnanosti, kde je absolutní nedostatek volných pracovních míst, se VPP zřizují i opakovaně, s cílem vytvořit alespoň určitou pracovní aktivitu. Cílem programu VPP je zachování pracovní aktivity uchazečů o zaměstnání před nalezením trvalého zaměstnání. Hlavní přínos spočívá v udržení základních pracovních návyků a motivací pracovat a získávat tak finanční prostředky z pracovní činnosti, nikoli pouze ze sociálních dávek či hmotného zabezpečení. [2] Z tabulky č. 5 je vidět, že Moravskoslezského kraje se týká opakovaná tvorba VPP, kdy všechny okresy skoro ve všech rocích spadají do nadprůměrné nezaměstnanosti. Pomocí veřejně prospěšných prací jsou v Moravskoslezském kraji vytvářena pracovní místa především na úklid budov, cest a veřejných prostranství. Na tato místa jsou hlavně umísťováni uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním nebo vyučeni uchazeči. VPP jsou efektivním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, hojně využívaným v tomto kraji. Na tento nástroj je v MS kraji vyčleněný značný obnos viz tabulka č. 7, VPP se nachází na druhém místě v objemu vydaných finančních prostředků. Každý rok je díky VPP vytvořeno v MS kraji okolo 2500 volných pracovních míst a umístěných uchazečů. Společensky účelná pracovní místa Tyto pracovní místa jsou zřizovány podobně jako, u VPP hlavně v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti a malým počtem volných pracovních míst, pro těžce umístitelné uchazeče o zaměstnání, tedy kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Většinou se jedná o vytvoření nového pracovního místa trvalého, anebo dlouhodobějšího zaměstnání.

33

V roce 2000 tvořily SÚPM 46,1 % všech výdajů APZ v Moravskoslezském kraji, bylo vytvořeno 6 439 míst a umístěno 6 621 uchazečů o zaměstnání. Další rok bylo vynaloženo na SÚPM o 4 545 tisíc Kč více než v loňském roce, ale bylo vytvořeno jenom 4 280 pracovních míst, což je o 2159 míst méně než loni. Z toho vyplývá, že je potřeba vyššího příspěvku pro zaměstnavatele, aby tato místa vytvářeli a přijímali do nich uchazeče o zaměstnání. V roce 2005 z regionálního pohledu byl v Moravskoslezském kraji nejvyšší podíl vyčerpaných finančních prostředků v rámci tohoto nástroje a také zde byl nejvyšší podíl umístěných uchazečů. Další čtyři roky si MS kraj držel toto prvenství v čerpání finančních prostředků a počtu umístěných uchazečů, což bylo okolo 20 % veškerých finančních prostředků z objemu vyčerpaného všemi úřady práce v ČR. Roku 2007 došlo ke snížení vytvořených pracovních míst na 2 519, tedy skoro o polovinu oproti loňskému roku, to bylo způsobeno nižším objemem finančních prostředků na tento nástroj. Na nově vytvořené pracovní místa pomocí nástroje SÚPM byli v MS kraji umisťování především uchazeči se středním všeobecným nebo odborným vzděláním a vyučení uchazeči, hlavě ti co byli dlouhodobě evidováni jako uchazeči o zaměstnání. Vzhledem k poskytnutí SÚPM a charakteru příspěvku (přispívá se zaměstnavatelům), stává se tento nástroj nejžádanější ze strany zaměstnavatelů a také nejúčelnější při začleňování uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatel je zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce. V MS kraji je to nejvyužívanější nástroj APZ realizované úřady práce. Každý rok zde bylo vytvořeno v průměru 5 000 nových pracovních míst a na ně umístěni uchazeči. Rekvalifikace Rekvalifikace jsou v MS kraji nejúčinnějším nástrojem APZ, jejich význam stále roste a také počet uchazečů se neustále navyšuje. Většinou se uplatňují rekvalifikace specifické, které jsou vytvářeny na základě požadavků zaměstnavatelů, ale význam nespecifickým rekvalifikací, které zlepšují kvalifikaci uchazečů o zaměstnání, se začíná zvyšovat. Nárůst nespecifických rekvalifikací je vyvolán vysokou mírou regionální nezaměstnaností, ale hlavně strukturou uchazečů o zaměstnání v MS kraji, jelikož zde převládají uchazeči se středním vzděláním. Roku 2000 bylo nově zařazeno do rekvalifikace 8 566 uchazečů o zaměstnání. V roce 2001 se úřady práce zaměřily i na finanční podporu rekvalifikací zaměstnanců u zaměstnavatele provádějícího změny výrobních postupů a zavádění nových technologií. Díky tomu bylo nově zařazeno do rekvalifikace 9 004 uchazečů o zaměstnání, což je o 438 uchazečů více než minulý rok. Další roky postupně docházelo ke zvyšování výdajů na rekvalifikaci, což bylo dáno zvyšováním celkových výdajů na APZ v MS kraji. Roku 2003 se v rámci Národního akčního plánu zaměstnanosti pro rok 2002, 2003 a v souladu s Evropskými strategiemi zaměstnanosti pilotně ověřily nové přístupy pro získání zaměstnání a zvýšení zaměstnanosti. „První příležitost“ pro lidi do 25 let a „Nový start“ pro lidi nad 25 let. S každým uchazečem, 34

který přistoupil k individuálnímu akčnímu plánu, zpracovali poradci postupy vedoucí k jeho zaměstnání. Toho roku také byl počet nově zařazených uchazečů o 5,5 % vyšší než loni. Další rok, rok 2004, podle zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti se rekvalifikační aktivity rozšířily o zájemce o zaměstnání (fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území ČR). To vedlo k opětovnému zvýšení nových uchazečů o 2,9 %. Nejvíce prostředků na rekvalifikaci v roce 2004 bylo vydáno v Ústecké kraji a jako druhý byl Moravskoslezský kraj s 19,6 % celkového objemu prostředků na rekvalifikaci. Roku 2005 na základě snížení výdajů na rekvalifikaci došlo ke snížení nově zařazených uchazečů do zaměstnání o 2 173 osob. Přesto v tomto roce bylo také vynaloženo nejvíce výdajů do MS kraje a to 19,9 % celkového objemu prostředků na rekvalifikaci. Další rok 2006 došlo opět ke snížení výdajů na rekvalifikaci, ale byl zaznamenán nárůst nově zařazených uchazečů do zaměstnání o 2 147 osob oproti roku 2005, bylo tedy podpořeno 10 778 osob. To, že bylo za méně výdajů podpořeno více osob způsobil pokles průměrných nákladů na jednoho uchazeče rekvalifikovaného v rámci jednoho rekvalifikačního kurzu. Od 1. 1. 2006 došlo také k novele zákona o zaměstnanosti provedené zákonem č. 382/2005 Sb., která oznamuje, že rekvalifikaci lze využít kromě získání nebo rozšíření stávající kvalifikace také k jejímu zvýšení a prohloubení, včetně udržování a obnovování. Roku 2007 klesly výdaje rekvalifikace na 60 220 tisíc Kč, což způsobilo pokles zařazených uchazečů do rekvalifikace na 9 428. Struktura používaných nástrojů APZ se totiž mění podle potřebnosti a v tomto roce byly finanční prostředky pravděpodobně použity na jiný nástroj. Moravskoslezský kraj opět v jednotlivých letech čerpal nejvíce prostředků vydaných na tento nástroj, roku 2007 dokonce 22,4 % celkového objemu, i přes pokleslé výdaje. Je to dáno potřebností rekvalifikace v MS kraji. Čerpání těchto prostředků se vyplatilo, neboť měl MS kraj největší účinnost v rekvalifikace, v roce 2006 to bylo 49,2 % a roku 2007 48,8 %, což v obou letech bylo více, než je celorepublikový průměr. Odborná praxe absolventů a mladistvých Slouží pro nové absolventy, ti nemají žádnou praxi a sehnání práce je pro ně obtížnější než pro lidi s praktickými zkušenostmi. Pro zaměstnavatele není motivace ani přijetí finančního příspěvku na absolventská místa. [3] Proto úřady práce absolventy škol a mladistvé často nejdříve rekvalifikují a pak umísťují na absolventskou praxi. Roku 2000 bylo na tento nástroj vynaloženo v MS kraji 65 775 tisíc Kč a bylo vytvořeno 2 256 míst a umístěno 2 243 absolventů. V dalších letech bylo vytvořeno pracovních míst a umístěno na ně v průměru okolo 2 000 absolventů každý rok. V případě tohoto nástroje za velmi rizikovou skupinu můžeme považovat mladistvé bez jakékoliv kvalifikace, kteří již dále nepokračují ve studiu (s dokončenou i nedokončenou základní školou), počet takových lidí naštěstí pomalu ale jistě klesá. 35

V roce 2003 tvořila tato riziková skupina v MS kraji 12,1% absolventů škol a mladistvých vstupujících na trh práce. Od 1. 10. 2004 podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se tento nástroj ruší, realizují se jenom dohody uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona. Pro absolventy a mladistvé lze použít ostatních nástrojů APZ určené pro problémové skupiny nezaměstnaných. Důvodem rušení tohoto nástroje bylo efektivnější využití těchto finanční prostředků na podporu, která se jeví jako účinnější. Další důvod v MS kraji je zlepšení této problémové skupiny a soustředění se na jiné problémové skupiny. Na základě tohoto zákona bylo roku 2005 dáno do MS kraje 32 674 tisíc Kč, jen už na dohody, které byly uzavřené před účinnosti zákona o zaměstnanosti. Podpora vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením Zprostředkování zaměstnávání osob se zdravotním postižením je obtížné z důvodu malého počtu vhodných pracovních míst, složité poradenské a zprostředkovatelské práce s lidmi, kteří nepracovali často řadu let, ale i z důvodů nízké motivace k zaměstnávání těchto osob, jak se strany zaměstnavatele, tak často osob se zdravotním postižením samotných. Možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a zejména charakteru práce, kterou mohou vykonávat, jsou obvykle plně srovnatelné s úrovní sociálních příjmů, které jim náleží s ohledem k jejich zdravotnímu stavu. [3] Počet osob se zdravotní postižením v MS kraji od roku 2000 stále roste, tento počet se pohybuje okolo 12 000 osob. Jak už bylo výše řečeno zprostředkovat zaměstnání OZP je velmi obtížné a proto je na to vynakládáno v tomto kraji stále více finančních prostředků viz tabulka č. 7. Tyto prostředky jsou investovány do vytváření nových pracovních míst v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích a do umisťování OZP na tyto místa. Roku 2000 vytvořily úřady práce v MS kraji 109 nových pracovních míst v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích a umístili 92 uchazečů OZP. Na to bylo vynaloženo 21 299 tisíc Kč. Roku 2001 se srovnáním s minulým rokem došlo ke zvýšení počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání OZP o 524 osob. Z toho vyplývá, že v MS kraji vzrostl objem finančních prostředků na tento nástroj na 24 739 tisíc. Kč. V dalších letech docházelo stále ke zvyšování počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání OZP, proto byly vydány nové zákony na podporu a zvýšení motivace zaměstnání těchto osob. Například zákon č. 99/2001 Sb. na zvýšení částky snižující daň za každého zaměstnance OZP (z 9 000 Kč na 18 000 Kč a u zaměstnance OZP s těžkým zdravotním postižením z 32 000 Kč na 60 000 Kč). Dále s účinností od 1. 1. 2002 zákon č. 474/2001 Sb. novelizoval právní úpravu, že je povinností zaměstnavatele zaměstnávat OZP ve výši stanoveného podílu na celkovém počtu zaměstnanců. Tyto vydané zákony pomohly v MS kraji ke zvýšení počtu vytvořených pracovních míst pro OZP. Například roku 2003 bylo vytvořeno nových pracovních míst v chráněných dílnách a na chráněných pracovištích 201 a umístěno bylo 200 osob, což jo dvakrát tolik oproti roku 36

2002. Počet neumístěných uchazečů OZP se ale neustále zvyšoval, proto muselo být vynaloženo více finančních prostředků na tento nástroj. V roce 2005 bylo vynaloženo extrémních 55 145 tisíc Kč, což vedlo k nárůstu vytvořených pracovních míst oproti minulému roku o 25,2 %. Další dva roky na základě vydaných zákonů a finančních prostředků na tento nástroj, se stala podpora vytváření pracovních míst OZP účinnější než na počátku tohoto období. Roku 2007 bylo vytvořeno až 226 nových pracovních míst pro OZP. 4.4.1.2 Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Od 1. 10. 2004 vchází v platnost Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který rozšířil nástroje aktivní politiky o překlenovací přípěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek na dopravu zaměstnanců a cílené programy. Těmito nástroji se budu zabývat až od roku 2005, vzhledem k datu účinnosti zákona. Tabulka č. 8: Další nástroje APZ v letech 2005-2007 Nástroje APZ Překlenovací příspěvek - v tisících Kč - počet podpořených osob Příspěvek na zapracování - v tisících Kč - počet podpořených osob Příspěvek na dopravu - v tisících Kč - počet podpořených osob Cílené programy - v tisících Kč - nové pracovní místa

2005

Rok 2006

2007

2 848 444

2 950 444

2 015 292

399 102

422 50

423 41

424 101

0 0

0 0

17 202 -

29 323 307

27 605 56

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Tyto nástroje jsou méně využívané, což je patrné z tabulky č. 8. Například příspěvek na dopravu v MS kraji byl používán pouze v roce 2005, je to dáno tím, že MS kraj není problémová oblast z hlediska dopravy. Zaměstnavatelé tohoto příspěvku nevyužívají, protože v době začátku a konce směny, je doprava zajištěna dopravními hromadnými prostředky. Překlenovací příspěvek poskytuje úřad práce fyzickým osobám, které zřídily společensky účelné pracovní místo na základě dohody s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. [1]

37

Překlenovací příspěvek byl nejvíce vyžívaný z těchto dalších nástrojů. Myslím si, že je to dáno tím, že nástroj APZ – společensky účelná pracovní místa je v MS kraji hojně používaný a překlenovací příspěvek s ním úzce souvisí. Cílené programy Slouží podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti k řešení zaměstnanosti. Řeší problémy obecního, okresního a krajského charakteru v oblasti zaměstnanosti. Ke schválení je předkládají úřady práce. Zaměřují se na znevýhodněné cílové skupiny těžko umístitelné na trhu práce v daném regionu. Moravskoslezský kraj předložil například: • Program na podporu obtížně umístitelných osob se zdravotním postižením. • Program k řešení zaměstnanosti absolventů škol bez praxe. • Program na podporu dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. • Program k řešení zaměstnanosti uchazečů o zaměstnání starších 50 let věku a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením. Investiční pobídky Od 1. 5. 2000 byl dán v platnost Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Podle nařízení vlády č. 134/2000, se upravují podmínky poskytování výše hmotné podpory při vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Roku 2002 podle nařízení vlády č. 103/2002 Sb., výše finanční podpory je dána podle míry nezaměstnanosti v dané oblasti (čím vyšší míra nezaměstnanosti, tím vyšší poskytovaná podpora). Tabulka č. 9: Investiční pobídky v MS kraji v letech 2000-2007 Podpora Podpora nových rekvalifikovaných Roky pracovních míst zaměstnanců Osob V tis. Kč Osob V tis. Kč 167 20 680 167 3 460 2000 1 153 110 981 1021 39 901 2001 882 92 539,5 714 10 219 2002 646 77 000 302 3 045 2003 390 52 000 485 17 966 2004 70 13 682 13 389 2005 387 77 620 209 139 764 2006 2 339 405 242 1 526 47 882 2007

Celkem V tis. Kč 24 140 150 882 121 539,5 80 045 69 966 14 071 89 674 453 124

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Roku 2000 bylo vynaloženo 590 730 tisíc Kč na tento nástroj a v MS kraji pouhých 24 140 tisíc Kč. Roku 2001 objem těchto finančních prostředků v MS kraji vzrostl na 150 882 tisíc Kč, z toho 88 802 tisíc Kč bylo investováno do Nového Jičína. Roku 2004 došlo v MS kraji ke snížení nových investorů ze čtyř na dva, to znamenalo úbytek počtu nově vytvořených míst na 390 viz tabulka č.9 a snížení vyplacených 38

prostředků na tvorbu nových pracovních míst o 25 000 tisíc Kč, došlo ale k navýšení počtu rekvalifikovaných zaměstnanců a podpor na ně vyplacených. V celkovém důsledku byly investiční pobídky v MS kraji sníženy. Další rok došlo ke snížení investičních pobídek v kraji na 14 071, bylo tedy vytvořeno jenom 70 nových pracovních míst a rekvalifikováno 13 zaměstnanců. Roku 2006 došlo k nárůstu finančních prostředků na investiční pobídky a další rok byla poskytnuta nejvyšší část za celých sedm let a to 453 124 tisíc Kč. Bylo tedy vytvořeno 2 339 nových pracovních míst a rekvalifikováno 1 526 zaměstnanců. 4.4.1.3 Ostatní nástroje APZ Mezi ostatní nástroje APZ patří například program na obnovu nebo technické zhodnocení hmotného investičního majetku, pro uplatnění osob se zdravotním postižením nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program atd. Na tyto nástroje jdou zanedbatelnější částky, proto se jimi nebudu v této práci zabývat.

4.4.2 Pasivní politika zaměstnanosti v MS kraji 1998-2007 Pasivní politika na rozdíl od aktivní řeší problém s nezaměstnaností, až když vzniknou. Pasivní politika zaměstnanosti se skládá v podstatě z různé dávky a příspěvku pro nezaměstnané na přežití do doby nalezení práce. Čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím je to pro stát dražší. Vzhledem k nadprůměrné nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, je tady vydávána velká část finančních prostředků této politiky Graf č. 5: Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti v ČR a v MS kraji v letech 1998 - 2007 (v tis. Kč) 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

PPZ v ČR PPZ v MS kraji

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V roce 1998 bylo na pasivní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu vyčerpáno celkem 4 193 698 tisíc Kč a do MS kraje šlo 675 858 tisíc Kč. Další rok

39

došlo k navýšení finančních prostředků v tomto kraji o 242 473. Toto navýšení bylo dáno zvýšením obecné míry nezaměstnanosti z 10 % na 13 %. Roku 2000 výdaje na PPZ za celou ČR klesly na 5 680 469 tisíc Kč, což způsobilo pokles počtu uchazečů s příspěvkem v evidenci úřadů práce. Naproti tomu v MS kraji došlo k nárůstu výdajů na PPZ na 933 262 tisíc Kč, to bylo opět dáno nadprůměrnou nezaměstnanosti v tomto kraji. Roku 2001 se v MS kraji zastavil po mnoha letech negativní růst nezaměstnanosti a každý měsíc bylo zaznamenáno pokles uchazečů o zaměstnání. Výdaje na PPZ z tohoto důvodů poklesly oproti roku 2000 o 13,1 %. Naproti tomu v roce 2002 byl přesně opačný vývoj nezaměstnanosti a tím pádem došlo k zvyšování finančních prostředků na PPZ. Toto bylo způsobeno pokračující restrukturalizaci v tomto kraji. Propouštění zaměstnanců se nejvíce projevilo v Ostravě ve Vítkovicích a.s. a v Nové huti. Výdaje PPZ tedy vzrostly na 874 718 tisíc Kč. Tabulka č. 10: Čerpání výdajů na PPZ –podporu v nezaměstnanosti a průměrný počet uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti Roky Okresy 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 81 051 77 001 87 760 98 513 103 903 91 733 89 829 Bruntál -v tis.Kč 2 812 2 595 2 744 2 864 2 616 1 974 1 842 - počet osob 174 078 147 135 163 049 175 163 179 175 186 794 188 165 F-M – v tis. Kč 5 331 4 587 5 010 5 115 4 577 3 650 3 468 - počet osob Karviná-v tis.Kč 210 229 176 678 186 059 197 073 212 637 204 967 214 146 6 883 5 320 5 480 5 644 5 323 4 095 4 001 - počet osob 111 758 94 340 108 009 134 452 129 014 115 064 116 429 N-J – v tis. Kč 3 455 2 959 3 187 3 741 3 074 2 266 2 121 - počet osob Opava-v tis. Kč - 114 988 109 432 113 209 124 470 129 066 136 661 143 033 3 701 3 397 3 541 3 719 3 273 2 768 2 676 počet osob Ostrava-v tis.Kč 241 158 206 910 216 632 242 530 242 470 250 885 245 024 7 387 6 106 6 086 6 484 5 867 4 758 4 431 - počet osob Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Roku 2003 počet uchazečů o zaměstnání pobírající podporu v nezaměstnanosti vzrostl o 5,8 %. V tomto roce ovlivnil výši podpory mzdový vývoj, byly vyšší rozhodující příjmy osob přicházejících do evidence úřadů práce a také mírný nárůst osob s podporou v nezaměstnanosti na horní hranici tohoto příspěvku. Další rok došlo opět k zvýšení výdajů na PPZ o 2,4 % a bylo podporováno v průměru 24 730 uchazečů o zaměstnání. Nárůst PPZ byl zapříčiněn změnou struktury uchazečů o zaměstnání, došlo k navýšení starších osob s vyššími rozhodnými příjmy. Dále k nárůstu PPZ přispěla účinnost zákona o zaměstnanosti, který zvyšuje nárok na podporu v nezaměstnanosti v dalších měsících nezaměstnanosti z 40 % na 45 % rozhodného příjmu a taky prodlužuje podpůrčí dobu věkově starších uchazečů 40

o zaměstnání nad 50 let. Neumístěných uchazečů o zaměstnání nad 50 let v MS kraji je 25 % ze všech uchazečů o zaměstnání v tomto kraji. Roku 2005 výši podpory v nezaměstnanosti ovlivnil nárůst životního minima, protože částka tohoto minima pro občana nad 26 let se k 1. 1. 2005 zvýšila z 4 100 Kč na 4 300 Kč. Z toho vyplývá, že vzrostla výše podpor v nezaměstnanosti u osob bez prokazatelných příjmů, jelikož výše podpor se odvozuje od částky životního minima občana nad 26 let. V celé ČR tedy došlo k navýšení PPZ o 16 798 tisíc Kč. V MS kraji však došlo ke snížení výdajů na PPZ o 10 159 tisíc Kč ( z 996 264 tisíc Kč v roce 2004 na 986 105 tisíc Kč v roce 2005), to mohlo být způsobené poklesem obecné míry nezaměstnanosti v tomto kraji z 14,5 % v roce 2004 na 13,9 % roku 2005. Na poklesu nezaměstnanosti a zároveň i výdajů na PPZ se hlavně podílel příchod zahraničního investora s.r.o. ASUS Czech do průmyslové zóny Hrabová a v Novém Jičíně nárůst stavů např. u společností Siemens Elektromotory s Siemens Automobilové systémy. V roce 2006 výdaje na podpory v nezaměstnanosti vzrostly v MS kraji o 1,1 %. V tomto roce došlo k poklesu nezaměstnanosti na 12 %, ale i přesto došlo k nárůstu výdajů. Hlavní důvody jsou: • Vyšší průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti oproti roku 2005 (4 215 Kč) a v roce 2006 je 4 491 Kč (u žen je výrazněji nižší než u mužů, což je dáno rozdíly v příjmech mužů a žen). • Dále změna struktury uchazečů o zaměstnání (jak v roce 2005) a nárůst účastníků rekvalifikačních kurzů s nárokem na podporu v rekvalifikace. • Další důvody zvýšení finančních prostředků PPZ jsou opět zvýšení životního minima od 1. 1. 2006 jednotlivce ze 4 300 Kč na 4 420 Kč a minimální mzdy od 1. 7. 2006 na 7 955 Kč. Roku 2007 došlo ke snížení výdajů na PPZ v MS kraji až na 987 784 tisíc Kč, což bylo především dáno nižní mírou obecné nezaměstnanosti 9,6%. Celková zaměstnanost v MS kraji již druhým rokem nepřetržitě roste. Na zvýšení počtu zaměstnaných osob se podílí například firma TATRA a.s., SWUNGWOO Hitech s.r.o. nebo Dura Automotive Systems CZ s.r.o. Pokles výdajů na podporu v nezaměstnanosti v tomto roce ve skutečnosti brzdil (podobně jako v roce 2006) nárůst částky průměrné podpory včetně podpory v rekvalifikaci na 4 830 Kč a vyšší podíl uchazečů s podporou v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. 4.4.3 Dopad politiky zaměstnanosti na MS kraj a jeho silné stránky a příležitosti Používání vysokých výdajů na APZ v Moravskoslezském kraji, pomohlo tomuto kraji ke snížení obecné míry nezaměstnanosti. Sice výdaje na PPZ jsou v celém období 2000 - 2007 v Moravskoslezském kraji vyšší než výdaje na APZ, ale snižují se a přibližují se k hranici výdajů na APZ. Z toho vyplývá, že MS kraj se pomalu ale jistě dostává z problému nezaměstnanosti. Dále ke snížení nezaměstnanosti v tomto kraji 41

přispívají i jeho silné stránky jako je například v posledních letech zlepšující se životní prostředí díky útlumu těžkého průmyslu. Začínají se rozvíjet služby v oblasti cestovního ruchu, kdy lákadlem pro turisty jsou muzea vytvořená z uzavřených dolů a pěkné pohoří Beskyd a Jeseníků. Tento kraj má také výhodnou polohu z pohledu perspektivních dopravních tras, nachází se totiž na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Proto za další silnou stránku bych považovala ukončení kontrol na hranicích od 21. prosince 2007, kdy Česká republika vstoupila do schengenského prostoru. Pozitivním důsledkem by mohlo být snadnější obchodování pohraničních oblastí Moravskoslezského kraje s Polskem a Slovenskem. Za důležitou silnou stránku tohoto kraje považuji jeho průmyslové zóny, fungující i nově připravované. Tyto zóny velmi přispívají ke snižování nezaměstnanosti, protože podniky již působící v těchto zónách se v poslední době rozšiřují a přijímají stále nové uchazeče o zaměstnání. Do těchto zón také přicházejí noví investoři a zahraniční firmy. Za nejvýznamnější příležitost v dalších letech, která povede ke snížení obecné míry nezaměstnanosti (která se pořád nachází nad celorepublikovým průměrem a je 9,6 %) považuji vstup korejské automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. do průmyslové zóny v Nošovicích. Tato automobilka plánuje zkušební provoz v záři 2008, měly by zde vzniknout pracovní místa pro 1 160 uchazečů o zaměstnání. Hodně se také očekává od dokončení dálnice D 47, což by mělo vést ke snížení nezaměstnaností a oživení ekonomiky v MS kraji. Přepokládá se totiž, že dokončení této dálnice přiláká významné investory, protože podlé plánů má stavba doplnit chybějící dálniční připojení na evropskou dálniční síť České republiky.

42

5 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo určení postavení nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v rámci České republiky. Po roce 1991 se v ČR začíná objevovat nový problém a to problém vysoké nezaměstnanosti, který vyvrcholil v roce 1998, kdy se obecná míra nezaměstnanost vyšplhala na 9 %. Nezaměstnanost v České republice můžeme označit jako regionální, kdy na jedné straně máme kraje s nízkou nezaměstnaností a na druhé straně se nachází kraje s vysokou až nadprůměrnou nezaměstnaností. Pro svou práci jsem si vybrala Moravskoslezský kraj, ve kterém je nadprůměrná nezaměstnanost a kde žiji, poté ho srovnala s celou Českou republikou. V tomto kraji se po roce 1991 stejně jako v České republice objevil problém nezaměstnanosti ovšem v daleko větší míře. Probíhala zde rozsáhlá restrukturalizace těžkého průmyslu hlavně hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví, což bylo doprovázeno propouštěním desetitisíců zaměstnanců. Od roku 1991 až do roku 2003 docházelo k neustálému zvyšování nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti se nacházela od roku 1998 a stále nachází nad celorepublikovým průměrem tohoto ukazatele. Ve svém vrcholu roku 2003 byla obecná míra nezaměstnanosti v MS kraji 14,7 %. Kromě útlumu těžkého průmyslu se na vysoké míře nezaměstnanosti podílí i další jevy. Například ekologické problémy (znečištění vzduchu, vody, půdy atd.), které znesnadňují rozvoj zemědělského hospodaření a také naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť, protože dálnice D 47 (která má doplnit chybějící dálniční připojení Ostravy na stávající dálniční síť České republiky) je stále ve výstavbě už od roku 2002, kdy byla uzavřena Realizační dohoda mezi soukromým investorem a státem. Dalším cílem bylo hledání řešení pro vysokou nezaměstnanost pomocí politiky zaměstnanosti. Realizátor politiky zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce v Moravskoslezském kraji si uvědomují problémy vysoké míry nezaměstnanosti a snaží se jí řešit pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Nejvíce využívanými nástroji APZ v letech 2000 - 2007 byly společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce a rekvalifikace. Nejvíce výdajů vynaložily úřady práce v Moravskoslezském kraji na SÚPM, což bylo každoročně v průměru 208 765 Kč to je 37,9 % veškerých výdajů vynaložených úřady práce na APZ v tomto kraji. Za tyto výdaje bylo vytvořeno průměrně každý rok 4 043 nových pracovních míst. Finanční prostředky vynaložené na SÚPM jsou nejvyšší z důvodů orientace tohoto nástroje. Ten je zaměřený především na umisťování uchazečů o zaměstnání se středním, všeobecným nebo odborným vzdělání a na vyučené uchazeče. Těchto uchazečů je v MS kraji převaha ovšem roste počet vysokoškolských uchazečů, tím pádem dochází ke snižování výdajů na SÚPM. Stále pořád je ale SÚPM nejžádanější nástroj ze strany zaměstnavatelů a také nejúčelnější při začleňování uchazečů o zaměstnání, jedná se tedy o nejvyužívanější nástroj APZ realizovaný úřady práce. Dále byla velká část výdajů vynaložena úřady práce na VPP, každý rok průměrně 103 106 Kč v procentech 18,7 %. 43

Za tyto výdaje bylo každý rok průměrně vytvořeno 2 185 nových pracovních míst, na která byli umísťovány především uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Tyto výdaje opět klesaly, neboť v posledních letech počet takto vzdělaných uchazečů klesá a rozvíjí se intelektuální základna. V MS kraji existují tři univerzity (technického, ekonomického a humanitního směru a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Na tyto školy je každoročně nabíráno více studentů, kteří mají zájem studovat. Jako nejúčinnější nástroj v MS kraji můžeme označit rekvalifikaci, jejíž význam stále roste a počet uchazečů se neustále navyšuje. Každý rok bylo průměrně do rekvalifikace zařazeno 9 704 nových uchazečů a jejich počet každoročně stoupal. Rekvalifikovaní uchazeči o zaměstnání mají větší šanci na úspěch při hledání nové práce. Nástroje APZ pomohly Moravskoslezskému kraji snížit obecnou míru nezaměstnanosti, ta je v roce 2007 už jenom 9,6 %. Výdaje na PPZ, které tvoří hlavně podpora v nezaměstnanosti, jsou v celém období 2000 - 2007 vyšší než výdaje na APZ ale snižují se a přibližují se k hranici výdajů na APZ. Z toho vyplývá, že Moravskoslezský kraj se pomalu ale jistě dostává z problému nezaměstnanosti. K tomu také ale přispěly další podněty, jako jsou například fungující a nově rozvíjející se průmyslové zóny, kde stále přicházejí noví investoři a zahraniční firmy. Dále je od 21. 12. 2007 Česká republika v schengenském prostoru, to je spojené s ukončením kontrol na hranicích se sousedními státy, což usnadní obchodování pohraničních oblastí MS kraje s Polskem a Slovenskem. Poté za silnou stánku tohoto kraje považuji poslední dobou postupně se zlepšující životní prostředí. Nachází se zde krásné pohoří Beskyd a Jeseníků, což je vhodné pro rozvoj cestovního ruchu. Výhodou je také geografická poloha tohoto kraje, nachází se totiž na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Obecná míra nezaměstnanosti se ale pořád nachází nad průměrem České republiky a je 9,6 %. Myslím si, že by se to v dalších letech mohlo zlepšit. Za jednu z příležitosti Moravskoslezského kraje, která povede ke snížení nezaměstnanosti považuji výstavbu automobilky společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. v průmyslové zóně Nošovice, která plánuje zkušební provoz výroby aut v záři 2008, zde by měly vzniknou pracovní místa pro 1 160 osob. Dále se čeká, že ke snížení nezaměstnanosti a oživení ekonomiky povede dokončení dálnice D 47. Ta by měla přilákat významné investory, protože zatím je OstravskoKarvinská průmyslová aglomerace bez kvalitního připojení na republikovou dálniční síť.

44

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HELÍSEK, M. Makroekonomie základní kurz. 2. vyd. Slaný: Melandium, 2002. 326s. ISBN 80-86178-26-X KOLIBOVÁ, H.-- KUBICOVÁ, A. Trh práce a politika zaměstnanosti: distanční studijní opora. 1.vyd. Karviná: Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta, 2005. 233s. ISBN 80-7248-321-8. KOTÝNKOVÁ, M. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Oesonomica, 2006. 256s. ISBN 80-245-1149-5 LIŠKA, V. Makroekonomie. 2.vyd. Praha: Professional publishing, 2004. 628s. ISBN 80-86419-54-1. [1]

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007 [online]. Dostupná na Internetu:

[2]

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2004 [online]. Dostupná na Internetu:

[3]

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2000 [online]. Dostupná na Internetu:

Stránky ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupné na Internetu: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. Dostupný na Internetu: Český statistický úřad [online]. Dostupný na Internetu: Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních věcí [online]. Dostupný na Internetu:

Zákony a právní normy [online]. Dostupné na Internetu:

45

Stránky moravskoslezského kraje [online]. Dostupné na Internetu: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Zákon o odstupném Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů

46

SEZNAM ZKRATEK APZ ČR F-M MS kraj N-J OPAM OZP PPZ SÚPM U VPP

Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj Nový Jičín Odborná praxe absolventů a mladistvých Osoba zdravotně postižená Pasivní politika zaměstnanosti Společensky účelné pracovní místo Míra nezaměstnanosti Veřejně prospěšné práce

47

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Obecná míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (v %) Tabulka č. 2: Pracovníci v průmyslovém odvětví v České republice Tabulka č. 3: Obecná míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (v %) Tabulka č. 4: Nezaměstnanost podle vzdělání v tis. osob Tabulka č. 5: Míra nezaměstnanosti v okresních městech MS kraje (v %) Tabulka č. 6: Výdaje na APZ jednotlivých okresů MS kraje 2000-2006 (v tis. Kč) Tabulka č. 7: Rozdělení výdajů APZ v MS kraji v letech 2000-2006 (v tis. Kč) Tabulka č. 8: Další nástroje APZ v letech 2005-2007 Tabulka č. 9: Investiční pobídky v MS kraji v letech 2000-2007 Tabulka č. 10: Čerpání výdajů na PPZ – podporu v nezaměstnanosti a průměrný počet uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Růst dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 1993 – 2007 Graf č. 2: Nezaměstnanost v ČR a MS kraji (1 991-1 999) Graf č. 3: Vývoj výdajů na SPZ, APZ a PPZ v letech 1991-1998 v celé ČR Graf č. 4: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR a v MS kraji v letech 1998-2007 (v tis. Kč) Graf č. 5: Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti v ČR a v MS kraji v letech 1998-2007 (v tis. Kč)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Trojúhelník vzájemných vztahů mezi hospodářskou politikou, politikou zaměstnanosti a sociální politikou. Obr. č. 2: Rozlišení politiky zaměstnanosti. Obr. č. 3: Populace podle ekonomické aktivity dle Lišky (2004) Obr. č. 4: Okresy Moravskoslezského kraje

48