Pobaltské země
poučené krizí lákají investory Seminář o příležitostech pro české firmy v Estonsku, Litvě a Lotyšsku dne 7. října 2010 Marta Stolařová OEÚ ZÚ Riga
Obsah
Základní informace – stručné charakteristiky trojice pobaltských států Finanční a ekonomická krize – příčiny, řešení, důsledky, lekce a nové šance Nosné obory z pohledu potenciálního českého zájemce Pobaltí potřebuje investice – naši konkurenti neváhají Proč do Lotyšska? Obchodní a ekonomická spolupráce ČR – LV Praktické rady a kontakty
2
Základní informace
1
- stručné charakteristiky trojice pobaltských států
Litva
rozloha 65 303 km² počet obyvatel 3,32 miliónu měna litas, fixní kurs 1€ = 3,43 LTL
Lotyšsko
rozloha 64 589 km² počet obyvatel 2,23 miliónu měna lat, fixní kurs 1 € = 0,7028 LVL
Estonsko
rozloha 45 227 km² počet obyvatel 1,34 miliónu měna koruna, fix. kurs 1€ = 15,64 EEK Estonsko od 1.1.2011 → eurozóna 3
Základní informace
2
- stručné charakteristiky trojice pobaltských států Vývoj HDP v % země / rok
2008
2009
2010 *
2011**
Estonsko
-3,6
-14,1
0,8
3,6
Litva
2,8
-15,0
-1,6
3,2
Lotyšsko
-4,6
-18,0
-1,5
3,0
2010 *
2011**
Vývoj cen v % země / rok
2008
2009
Estonsko
10,4
-0,1
0,8
1,1
Litva
11,1
4,2
-1,2
-1,1
Lotyšsko
15,3
3,3
-3,7
0,8
* odhad, ** prognóza Pramen: WEF, MMF
4
Základní informace
- stručné charakteristiky trojice pobaltských států Podobné rysy
Nové, otevřené ekonomiky, minimum překážek Součást jednotného trhu EU Důležité tranzitní státy na ose východ – západ Evropy Omezená absorpce trhu – závislost na vývozu a na vnější konjunktuře Země spíše chudé na surovinové zdroje Nutný rozvoj a modernizace síťových odvětví, propojení energetiky, ekologizace Významná přítomnost severských bank Zajímavější jsou všechny dohromady než každý zvlášť
3
Odlišnosti
Estonsko – nejliberálnější, nejlépe zvládlo krizi, cílevědomě míří do eurozóny, informační technologie, ekonomický model nejbližší severským sousedům
Litva – velký agrární sektor, rychlá modernizace potravinářství, silná petrochemická výroba, vazby na sousední Polsko
Lotyšsko – nezdravě nízký podíl výroby na HDP, významný sektor služeb, z krize se bude zřejmě vzpamatovávat nejdéle 5
Finanční a ekonomická krize 1 – příčiny, řešení, důsledky, lekce, nové šance Příčiny krize
Přehřátí ekonomiky – život na dluh, hlavně v Lotyšsku Nezvládnutá privatizace – likvidace průmyslu Málo reálné ekonomiky – prostor pro spekulativní operace na finančním trhu Raketový růst mezd, nepodložený produktivitou Enormní úvěrování a zadlužování jednotlivců Neschopnost splácet, kumulace „špatných“ úvěrů, propad bankovního sektoru Stát na pokraji bankrotu
6
Finanční a ekonomická krize 2 – příčiny, řešení, důsledky, lekce, nové šance Řešení krize
Ve všech třech zemích – úsporná rozpočtová a konsolidační opatření, větší dohled v bankovní sféře V Lotyšsku o o o o o o
sanace krachující Parex banky znárodněním Vyjednání mezinárodního úvěrového rámce v celkovém objemu 7,5 miliardy EUR – čerpání do konce r. 2011 Uvolňování pomoci podmíněno radikálním obratem ve fiskální politice vlády Razantní rozpočtové škrty s cílem obnovit rovnováhu a konsolidovat bankovní sektor Udržení pevného kursu latu za cenu „vnitřní devalvace“ Stabilizační balík – zeštíhlení veřejného sektoru, propouštění, krácení mezd
7
Finanční a ekonomická krize 3 – příčiny, řešení, důsledky, lekce, nové šance Důsledky krize
Všechny tři země o
o o o
Hluboký propad výkonů ekonomik – nejhlubší pokles HDP mezi zeměmi EU mělo v r. 2009 Lotyšsko (-18 %) Vysoká nezaměstnanost – registrovaná míra kolem 15 % Slabá koupěschopnost obyvatelstva a neochota utrácet Dlouhodobý útlum a vysoká citlivost domácího trhu
Lotyšsko o
o o o
Celková pauperizace společnosti, tvrdý dopad na ekonomicky a sociálně nejslabší skupiny obyvatel Zhoršení dostupnosti veřejných služeb Přetrvávající skepse a „blbá nálada“ Masová emigrace – cca 100 tisíc převážně mladších osob vycestovalo za prací v letech 2005 - 2010 8
Finanční a ekonomická krize 4 – příčiny, řešení, důsledky, lekce, nové šance Lekce a nové šance
Státy nemohou žít nad poměry a dlouhodobě na dluh Analytici: Celé trojici se zlepšují odhady nejbližšího vývoje Obavy – nepřijde další vlna krize? o
o o
Lotyšsko – „vlastní“ domácí krizi umocnil nepříznivý finanční a hospodářský vývoj ve světě Estonsko – jde svojí cestou a dělá vše pro zavedení eura v roce 2011 – prakticky jistá věc Litva – tradiční vývozní odvětví se vzmáhají, ale objevují se obavy ze zvyšování daní, jejich snižování zabrzděno
Značné rezervy v regionální spolupráci Do budoucna nutno hledat shodu a společný, tedy méně nákladný postup v energetice a dopravě Rozumné je lákat zahraniční investory do celého regionu 9
Nosné obory z pohledu potenciálního českého zájemce
1
Dopravní infrastruktura o o o
silnice – Via Baltica – železnice – Rail Baltica – stavba nových a opravy existujících komunikací dodávky kolejových vozidel + prostředků MHD rozšiřování přístavů a letišť
o o o o
výstavba nových, zejména kombinovaných zdrojů modernizace (ekologizace) stávajících elektráren a tepláren propojování energetických sítí v širším baltském regionu výroba „zelené“ energie, zejména větrné
o
celá oblast nakládání s odpady, zejména dosud zaostávající třídění a ekologická likvidace komunálního odpadu dopravní infrastruktura na lokální úrovni
Energetika
Projekty místních samospráv o
10
Nosné obory z pohledu potenciálního českého zájemce
2
Dodávky strojů a technologických linek pro o o o o
zpracování zemědělské produkce, výrobu potravin a nápojů dřevařský, papírenský a nábytkářský průmysl textilní průmysl (daří se vzdorovat asijské konkurenci) chemický a farmaceutický průmysl (vč. laboratorního skla a jiného vybavení)
Developerské projekty o o o
výstavba logistických center modernizace a rozšiřování přístavních mol návrat k výstavbě nájemního bydlení
o o o
rozvoj cestovního ruchu a turistické infrastruktury investice do nemovitostí služby v oblasti výpočetní techniky, zejména softwaru
Sektor služeb
11
Pobaltí potřebuje investice 1 – naši zahraniční konkurenti neváhají
Všechny tři baltské státy jsou předmětem aktivního zájmu cizího kapitálu – české firmy zatím zaostávají Kladný vliv krize – lepší doba pro zapojení do vyšších forem spolupráce už zřejmě nenastane Centrální a lokální úřady upřednostňují výrobu či montáž na místě před dovozem hotové produkce ze zahraničí Nabídka výrobní kooperace, spolufinancování, byť v nevelkém rozsahu – reálná konkurenční výhoda Výběrová řízení na nejrůznější infrastrukturní projekty – vyplatí se je sledovat a hlásit se do nich – tendrové informace zprostředkovávají ZÚ, ale chodí pozdě Zapojení do projektů z evropských fondů – slibný a bezpečný způsob, jak se etablovat na trhu Na kofinancování projektů z peněz EU pamatují státní rozpočty (a v těchto kapitolách se neškrtá) 12
Pobaltí potřebuje investice 2 – naši zahraniční konkurenti neváhají (PZI do Lotyšska podle země původu, konec r. 2009)
Pramen: Latvijas banka
13
Proč do Lotyšska?
14
Proč do Lotyšska?
Členský stát EU – součást vnitřního trhu Severovýchodní hranice EU s Ruskem – brána do SNS Otevřená, relativně vyspělá ekonomika s potenciálem dalšího rozvoje Integrovaná hustá dopravní síť – nezamrzající přístavy – nejrychleji rostoucí letiště v Evropě Zvláštní ekonomické zóny – pobídky a nízké náklady Vzdělaná a jazykově vybavená pracovní síla Státem podporované projekty s účastí fondů EU Snižování byrokratické zátěže – evropská legislativa – zjednodušování podmínek pro podnikání Snaha přebírat severský vzor firemní etiky 15
Jak je na tom Lotyšsko dnes? Klady
Zlepšují se základní ekonomické ukazatele Roste výroba a vývoz Banky začínají půjčovat Dál posiluje sektor služeb Přicházejí noví investoři Vláda se pustila do boje se stínovou ekonomikou Mírně se zlepšuje situace na pracovním trhu Pokračují velké projekty, podporované z peněz EU
Zápory
Lidem čísla moc neříkají, trvá nejistota a skepse Rizika hlavně na straně světové ekonomiky Hrozí nová vlna inflace Nedaří se potlačit všudypřítomnou korupci Nezaměstnanost dostává strukturální podobu Vládní instituce nejsou schopny plně čerpat unijní finanční nástroje
16
Obchodní a ekonomická spolupráce 1 ČR - LV
Dodáno z ČR do Lotyšska v posledních třech letech 150 nízkopodlažních trolejbusů 20 nízkopodlažních tramvají zařízení pro elektrárnu v Rize tisíce osobních automobilů Škoda
17
Obchodní a ekonomická spolupráce 2 ČR - LV 250 000 225 000 200 000 175 000
125 000 100 000 75 000 50 000 25 000 0
19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
v tis. EUR
150 000
-25 000 -50 000
Vývoz
Dovoz
Obrat
Saldo
18
Obchodní a ekonomická spolupráce 3 Vývoj obchodu v tis. EUR, pramen ČSÚ
Vývoz
Dovoz
Obrat
Saldo
EUR
poř.
Index
EUR
poř.
Index
EUR
poř.
Index
EUR
1993
4 684
77.
-
3 461
68.
-
8 145
78.
-
1 223
2003
70 837
39.
111,7
11 765
73.
82,6
82 602
54.
106,4
59 072
2004
83 506
40.
117,9
14 877
74.
126,5
98 383
53.
119,1
68 629
2005
113 513
38.
135,9
15 157
74.
101,9
128 670
52.
130,8
98 356
2006
167 870
37.
147,9
20 117
66.
132,7
187 987
50.
146,1
147 753
2007
201 737
37.
120,2
26 094
64.
129,7
227 831
50.
121,2
175 643
2008
153 345
45.
76,0
28 504
63.
109,2
181 849
54.
79,8
124 841
2009
112 922
47.
73,6
34 348
57.
120,5
147 270
56.
81,0
78 574
2009/I-VII
78 734
43.
-
21 754
57.
-
100 488
54.
-
56 980
2010/I-VII
62 168
48.
79,0
14 779
68.
67,9
76 947
60.
76,6
47 389
19
Obchodní a ekonomická spolupráce 4 ČR - LV Podíl zbožových skupin na vývozu z ČR v %, 1-7 / 2010
5,8
2,4
1,6 1,1
stroje a dopravní technika chemikálie
0,7
8,9
49,8
tržní výrobky dle materiálu různé průmyslové výrobky potraviny a živá zvířata suroviny bez paliv nápoje a tabák
14,8
tuky a oleje ostatní 14,9
20
Obchodní a ekonomická spolupráce 5 ČR – LV Podíly zbožových skupin na dovozu z Lotyšska v %, 1-7/2010
2,81
2,63 0,04
tržní výrobky dle materiálu stroje a dopravní prostředky potraviny a živá zvířata
7,74
13,6
37,54
chemikálie růzmé prům. výrobky nerost. paliva suroviny bez paliv ostatní
15,57 20,07
21
Praktické rady a kontakty
1
Jak postupovat v případě zájmu vstoupit na pobaltský trh
1. Souhrnné teritoriální informace pro jednotlivé země na portálu BusinessInfo a stránkách ZÚ 2. OEÚ ZÚ nebo ZK CzechTrade poskytnou základní kontakty na obchodní sítě a potenciální partnery o o
Zastupitelské úřady jsou ve všech třech zemích Kancelář CzT společná, se sídlem v Rize
3. Prezentace na veletrhu či specializované výstavě, případně vypracování marketingové studie (ZK CzT) 4. Se zastřešením oborového svazu či komory – možnost uspořádat firemní misi, například do volné zóny 5. Na místě je nezbytný soustavný aktivní osobní kontakt 6. Pokusit se najít místního zástupce – dnes jednodušší vzhledem k situaci na pracovním trhu
22
Praktické rady a kontakty
2
Užitečné adresy
www.businessinfo.cz http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/teritorialniinformace-zeme/ – obsahuje i kontakty na ústřední instituce a firemní organizace jednotlivých zemí www.mpo.cz www.mzv.cz/riga www.mzv.cz/tallinn www.mzv.cz/vilnius
[email protected] – pro všechny tři pobaltské státy
23
Děkuji za pozornost Marta Stolařová
[email protected]
24
