Bioplynové stanice
BGS ENERGY PLUS a.s. Obnovitelná energie ze zem d lství
erven 2009
Prezentace pro investory
DISCLAIMER N která prohlášení uvedená v následující prezentaci týkající se BGS Energy a jejích obchodních operací mohou p edstavovat tzv. forward looking statements (dále jen „výhledy“). Takové výhledy zahrnují zejména prohlášení, která souvisejí s budoucími zisky, r sty a finan ní a provozní výkonností obecn . Výhledy nejsou zárukou budoucích výsledk , ale spíše obsahují sou asná o ekávání BGS Energy vycházející ze stávajících tržních a provozních p edpoklad . Tyto p edpoklady po ítají s pokra ující b žnou úrovní provozní výkonnosti výroby energie z obnovitelných zdroj v eské republice v souladu s historickými úrovn mi, stejn jako s rozumnou mírou návratnosti v souladu s tržními zkušenosti. Skute né výsledky se tak mohou výrazn lišit od t ch, které jsou nazna eny ve výhledech, a to z d vodu obchodního rizika, nejistoty a jiných faktor . BGS Energy se nezavazuje aktualizovat nebo revidovat své výhledy, a už v d sledku nových informací, budoucích událostí i jiných skute ností. V rámci p ípravy tohoto dokumentu jsme použili ve ejn p ístupné informace. Zdroje užité v prezentaci jsou obecn považovány za spolehlivé a neov ovali jsme jejich obsah. BGS Energy však nep ijímá žádnou odpov dnost za jakékoliv využití t chto informací. Tento text byl p ipraven výhradn pro informa ní ú ely a nep edstavuje nabídku k nákupu i prodeji nebo jakékoliv pobízení k nákupu i prodeji jakéhokoliv aktiva, produktu, služby nebo investice. Názory vyjád ené v tomto dokumentu nep edstavují investi ní poradenství nebo nezávislé poradenství. Tento dokument nesmí být dále distribuován bez písemného souhlasu autora.
2
AGENDA 1. SOUHRN - PRO
BGS ENERGY ?
2. BIOPLYNOVÉ TECHNOLOGIE 3. OBNOVITELNÉ ZDROJE V
4 5
Dotace
7
6
8
4. STRATEGIE FIRMY Unikátní konkuren ní pozice
10
Právní struktura
11
Projektové portfolio
12
Provoz
13
Development
15
Pipeline
16
UTS Technologie Zdroje materiálu
17 18 19
Tým, zkušenosti
20
Dozor í rada Sumá
3
DCF Srovnávací analýza
R
Tarify
Výhled tarif
5. VALUACE
21
6. STRUKTURA NABÍDKY Listing 7.
ASOVÝ ROZVRH
8. NEWCONNECT 9. AUTORIZOVANÝ PORADCE CMS 10. CYRRUS
22 23 24
25 26 27 28 29
1. KRÁTKÝ SOUHRN – PRO PRÁV BGS ENERGY ?
DOTACE A DA OVÉ VÝJIMKY– BGS agresivn usiluje o všechny možné grantové prost edky a již má zajišt ných 1,72 mill EUR v grantech a dotacích, skv le si tak vylepšuje své projektové ROI.
ATRAKTIVNÍ SEKTOR
TARIFY – eská republika p ijala jedny z nejatraktivn jších výkupních cen v Evropské unii. Spole nost BGS z nich bude pln t žit.
VÝVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJ – obor je zatím ve velice ranném stádiu v St ední a Východní Evrop a BGS již získala významný tržní podíl, což je d ležité pro další vývoj
UNIKÁTNÍ KONKUREN NÍ POZICE – jediná spole nost v eské republice vytvá ející sí bioplynových projekt .
PROJEKTOVÉ PORTFOLIO – jedna fungující elektrárna, ty i elektrárny ve fázi výstavby resp. spoušt ní a široká pipeline projekt ve fázi vývoje.
SPOLUPRÁCE S UTS – UTS je zkušená n mecká firma s hlubokými znalostmi a zkušenostmi z bioplynového businessu. BGS spole n s UTS staví v eské republice elektrárny pro t etí strany na EPC bázi, a zárove UTS provádí všechnu technickou podporu ve všech projektech BGS v R (BGS vlastní a staví pro t etí strany). EPC business p edstavuje další stálý cash flow firmy
FIREMNÍ STRATEGIE
ZDROJE SUROVIN – BGS má vlastní zdroje surovin ZKUŠENÝ TÝM – tým poskládaný z rozli ných lidí z business developmentu, technických i finan ních služeb.
4
P ístup k likvidním finan ním aktiv m se stabilním – minimáln 15-ti letým – generováním cash flow - BGS hodlá být listována na NewConnectu, stane se teprve druhou listovanou spole ností ze sektoru obnovitelných energií po Photon Energy a.s. (na NewConnectu od íjna 2008).
ATRAKTIVNÍ AKTIVUM
Majitelé BGS nabízejí atraktivní „return“ pro privátní investory
ATRAKTIVNÍ OCEN NÍ
2. BIOPLYNOVÁ TECHNOLOGIE Jak se bioplyn vyrábí? Organické substance, nap . obilí, kuku ice nebo prase í kejda, jsou umíst ny ve fermenta ní komo e, kde kvasí a jsou rozkládány bakteriemi
Získaný plyn je pot eba vy istit a odsí it
Jakým zp sobem se bioplyn zpracuje do podoby energie? Bioplyn je obvykle zpracován v CHP modulu produkujícím elek inu a teplo
Elekt ina m že být poslána do ve ejné elektrické sít a teplo použijí externí subjekty
Bioplyn m že být také zpracován, podroben kompresi a prodán do plynového potrubí, nebo použit jako palivo pro vozidla pohán ná zemním plynem.
5
Disclaimer na stran 2 platí pro celou prezentaci
3. OBNOVITELNÁ ENERGIE v R eský tarif pro obnovitelné zdroje energie (OZE) je považován za jeden z nejatraktivn jších v EU. R p ijala systém dvou druh podpor – spole nosti si mohou na ro ní bázi vybrat, jestli cht jí obdržet garantovanou výkupní cenu (FiT) nebo dostat zaplacenou cenu za „ ernou elekt inu“ navýšenou o zelený bonus. Program na podporu výkupních cen (FiT) ukládá komunálním utilitám povinnost kupovat po ur itou dobu elekt inu z obnovitelných zdroj v preferen ní sazb jako zp sob kompenzace vyšších náklad , které museli investo i vložit do produkce obnovitelné energie.
TARIFY
SAZBY FIT & GREEN BONUS (PER KWH) V R v ROCE 2009 CZK EUR* Green Green FiT per KWh FiT bonus bonus Fotovoltaika 12,79 11,81 0,48 0,44 Geotermální e.
4,5
3,14
0,17
0,12
Biomasa
4,49
2,95
0,17
0,11
Bioplyn
4,12
2,58
0,15
0,10
Malé vodní e.
2,7
1,26
0,10
0,05
V trné e.
2,34
1,63
0,09
0,06
Výkupní ceny (FiT) pro BSG Energy jsou garantovány po dobu 20 let. Každý rok nastaví ERÚ sazbu pro rok následující
V režimu zeleného bonusu prodávají výrobci obnovitelné energie elekt inu jakémukoliv kone nému zákazníkovi nebo prodejci elekt iny za tržní cenu a dodate n mají právo získat zelené prémie, které jsou stanoveny regulátorem pro energii (ERÚ) Tarif není placen ze státního rozpo tu, ale všemi spot ebiteli elekt iny.
Jakmile je elektrárna p ipojena do sít , její výkupní ceny jsou každý rok upraveny o inflaci a k jejich snížení m že dojít jedin v p ípad podstatného poklesu provozních náklad . Vzhledem k tomu, že bioplynový sektor zvyšuje ekonomickou aktivitu v zem d lských oblastech a že kapitálové výdaje a provozní náklady z ejm klesat nebudou, bude se výkupní cena (FiT) zvyšovat o inflaci, resp. možná i výše. * Pr m rné FX pro 05/09
6
3. OBNOVITELNÁ ENERGIE v R Protože sektor obnovitelných energií je jednou z nejvíce dotovaných oblastí, je pravd podobné, že projekty bioplynových stanic obdrží dotace z EU. Kapitálová subvence pro bioplynové stanice se liší u jednotlivých projekt , nicmén pr m rný p ísp vek dosahuje k 30% celkových investi ních náklad .
DOTACE
Rozvoj bioplynových elektráren je následn podporován da ovými úlevami – zisky z výroby obnovitelných energií jsou osvobozeny od daní v roce, kdy je dokon ena instalace elektrárny, a v následujících p ti letech.
Equity 20-30%
Dluh 40-50%
Dotace 30%
Každý rok od zavedení kapitálové subvence v roce 2006 žádalo o dotace 30 projekt na bioplynové elektrárny. Do roku 2008 byly ud leny kapitálové subvence více než 50 projekt m na bioplynové elektrárny. INVESTI NÍ CAPEX
CÍLOVÁ STRUKTURA PRO ELEKT INY BGS
7
Dotace zvyšují IRR a napomáhají získání bankovních p j ek. Subvence ud lená kterémukoliv projektu m že být áste n použita na kapitálové pot eby celé skupiny.
3. OBNOVITELNÁ ENERGIE v R eská republika se zavázala k cíli zvýšit podíl spot eby energie z obnovitelných zdroj do roku 2010 na 8% a do roku 2020 na 13% z celkového objemu spot ebované energie.
PRODUKCE OBNOVITELNÝCH ZDROJ
v
R (2007) podíl
Hydro > 10 MW
31,86 %
Hydro > 1 MW
14,54 %
Hydro < 1 MW
15,08 %
Biomasa
29,37 %
Bioplyn
3,78 %
Kalový plyn
1,62 %
Vítr
3,70 %
Fotovoltaika
0,05 %
Více než 60% elekt iny vyrobené z obnovitelných zdroj energie je vytvo eno vodními elektrárnami a tém 30% z pevné biomasy. Protože potenciál vodních elektráren byl již prakticky vy erpán a v trné elektrárny nejsou p ijímány místními komunitami, je napln ní cílového pom ru energie z obnovitelných zdroj z velké míry závislé na rozvinutí elektráren bioplynových, fotovoltaických a na biomasu.
V roce 2007 bylo dosaženo podílu 4,7%, což je pom rn málo vzhledem k cíli pro rok 2010 (8%). Pokud bude eská republika zvyšovat podíl obnovitelné energie lineárn sm rem k 13% v roce 2020, bude cíle pro rok 2010 dosaženo v roce 2012.
PERSPEKTIVY OZE
.
8
3. OBNOVITELNÁ ENERGIE v R
PERSPEKTIVY OZE
Vývoj trhu s bioplynem v R zapo al po zavedení zákona o obnovitelných zdrojích energie v roce 2005. Celkový objem elekt iny vyrobené v bioplynových elektrárnách dosáhl v roce 2007 144 GWh, což p edstavovalo 27% nár st v porovnání se 113 GWh vyrobenými v roce 2006. Instalovaná kapacita bioplynových energetických zdroj – 23,72 MW (2007) – rychle rostla, ale stále p edstavuje mén než 4% elekt iny vyrobené z obnovitelných zdroj .
Na konci roku 2008 bylo v eské republice v provozu p ibližn 55 bioplynových elektráren. eské sdružení pro biomasu CZ Biom odhaduje tržní potenciál pro instalaci 400 bioplynových elektráren do roku 2015.
9
Je žádoucí, aby produkce obnovitelných energií rostla agresivn ; v rámci tohoto cíle dostává bioplyn mnoho finan ní a politické podpory, protože stimuluje rozvoj zem d lských oblastí a umož uje diverzifikaci p íjm farmá ských komunit.
UNIKÁTNÍ KONKUREN NÍ POZICE
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
Vizí spole nosti BGS ENERGY je propagovat alternativní obnovitelné zdroje energie a stát se leaderem v sektoru bioplynových elektráren v eské republice.
Velká v tšina bioplynových elektráren v R je vlastn na a provozována p ímo místními farmá i nebo prost ednictvím jejich dce iných spole ností – BGS ENERGY je první spole ností, která chce vytvo it skupinu pro bioplyn vedenou jedním vlastníkem. Spole nost existuje od roku 2005 a její zakladatelé mají významnou zkušenost na poli investic do obnovitelné energie a široký výhled na budoucí tržní situaci. Elektrárny spole nosti BGS ENERGY obdržely vysokou, vyšší než pr m rnou, úrove poskytováním kvalitních projekt na bioplynové elektrárny.
financování z EU
BGS Energy má p ístup k unikátnímu know-how v oblasti bioplynu skrze fúzi s UTS – zkušeným výrobcem a dodavatelem ešení pro bioplyn. Spole nost je aktivní na trhu charakterizovaném jako jeden z nejlepších v EU co se tý e výkupních cen (FiT) a s relativn nízkými výdaji na suroviny.
10
BGS – unikátní a brzy ve ejn obchodovatelné finan ní aktivum
4.STRATEGIE SPOLE NOSTI Aleš Radil 33 %
PRÁVNí STRUKTURA
Radim Hr za 33 %
Zden k Radil 33 %
BGS ENERGY PLUS a.s. 100% Renergy s.r.o Družstvo INVESTAGRO KA INA 50%
50%
50% Alve Tech s.r.o.
Vlastní bioplynové elektrárny spole n s Investagro
Ur ená pro budoucí projekty
100% Agroproduct plus a.s.
40%
60%
UTS Biogas a.s.
11
Bioplyn Ka ina s.r.o.
UTS Biogastechnik GmbH
Vlastní bioplynové elektrárny, je pln vlastn na BGS
Poskytovatel materiálu nutného pro elektrárny
EPC business v R
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI PROJEKTOVÉ PORTFOLIO Spole nost se zam uje na development a provoz bioplynových elektráren vystavených tzv. na zelené louce v R
VLASTNÍ PORTFOLIO Development (2,62 MW)
Suchdol (0,56 MW) Ka ina (1,07 MW)
Závidkovice (0,62 MW)
ihošt (0,37 MW) Kojetín (0,62 MW)
Pipeline (2,6 MW) Slovensko (0,37 MW) okolí Jihlavy (0,62 MW) okolí Želivu (0,62 MW)
Provoz (0,62 MW)
okolí Pelh imova (0,62 MW) Závidkovice II (0,37 MW)
EPC PORTFOLIO
Hodkovice u Jesenic (0,62 MW)
Ecofarm Sasov (0,25 MW)
Olešnice u Blanska (0,62 MW)
Development (1,37 MW)
Provoz (1,24 MW)
Zem d lské družstvo Tel (0,62 MW) Benešov (Schutt) (0,5 MW)
12
Pipeline (3,06 MW) Roudnice nad Labem (0,5 MW) Kamenice (1,0 MW) Lactoenergo (0,56 MW) Agrofert (0,5 to 1 MW)
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
PROVOZ
SCHÉMA BIOPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY ZAVIDKOVICE I. elekt ina teplo
plodiny
VEP ÍN
ZÁVIDKOVICE
fugát
kejda
AGROPRODUCT
Podzemní potrubí, p ímý transfer do elektrárny, bez vn jšího pachového efektu
Závidkovice – tato elektrárna je v
13
R považována za technologicky nejvysp lejší
SÍ
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
ZÁVIDKOVICE – základní data Finan ní data CAPEX Tržby/rok EBITDA marže Získané dotace
71,7 mil. CZK 18,5 mil. CZK ~52 % 29 mil. CZK Technická data
Postaveno Kapacita (elektrická energie) Kapacita (teplo) Technologie Kogenera ní jednotka Elektrická efektivnost Tepelná efektivnost
1Q 2008 620 KWp 724 KWp UTS MAN 250 BGG + 370 BGG 38,9 % 44,00 %
Provozní data 26 394 t
Spot eba materiálu
Funk nost v hodinách za rok Produkce bioplynu Produkce elekt iny Produkce tepla
14
8000 h/rok 2 344 032 m3 4808 MWh 5641 MWh
PROVOZ
SUCHDOL
KA INA
KOJETÍN
IHOŠ
Finan ní data CAPEX (CZK)
42 860 000
55 520 000
107 350 000
60 700 000
Tržby/rok
9 934 656
16 689 277
29 450 202
17 848 786
49,9%
48,95%
65,6%
53,8%
n/a
16 656 000
n/a
n/a
12 858 000
n/a
32 205 000
18 210 000
2010
2009
2010
2010
kapacita (elekt ina kW)
370
560
1074
620
kapacita (teplo kW) Technologie
237 UTS
669 UTS
1300 UTS
750 UTS
Efektivita- elekt ina
38,7%
38,5%
40,0%
38,5%
Efektivita - teplo
49,0%
49,0%
41,2%
44,0%
EBITDA marže
schválené dotace (CZK) o ekávané dotace(CZK)*
DEVELOPMENT
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
První z elektráren, Závidkovice I, byla již dokon ena a je v plném provozu od dubna 2009. BGS Energy p ipravuje další ty i projekty, které budou realizovány okamžit po zvýšení základního kapitálu a listingu na NewConnectu. Všechny projekty již mají pozemky pro stavbu, povolení, plnou dokumentaci a zdroje surovin.
Technická data
Ka ina
stavba
ihoš
Provozní data 15 350
27 130
73 332
28 300
8000
8000
8000
8000
837 549
1 270 730
2 262 099
1 421 882
2 726 904
4 443 709
8 083 609
4 899 206
3 470 605
5 655 629
8 326 117
5 599 092
Materiál (tun)
Funk nost v hodinách za rok Ro ní produkce bioplynu (m3) Ro ní produkce elekt iny (kwh) Ro ní produkce tepla (kwh)
* Nebráno v potaz ve valuaci
15
Suchdol Závidkovice
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
PIPELINE
PROJEKTOVÝ PIPELINE Poland
Spole nost se zam uje na eskou republiku, ale management velmi pe liv a soustavn studuje i možnosti ve Slovenské republice a v Polsku.
Ve st edn dobém horizontu a ve vztahu k výhodnosti nastavení místních tarif budou identifikovány p íležitosti na vstup i na jiné trhy ve východní Evrop , konkrétn v Ma arsku, Bulharsku a Rumunsku.
Czech Republic Slovakia
Hungary Romania
Bulgaria
16
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
UTS TECHNOLOGIE
Vedle rozvoje a provozu vlastních bioplynových elektráren poskytuje BGS také inženýrské, zprost edkující a konstruk ní (= EPC) služby pro t etí strany. V roce 2008 spole nost BGS Energy a n mecký dodavatel vybavení pro bioplyn – UTS Biogastechnik GmbH vytvo ili spole ný podnik za ú elem poskytování inženýrských služeb a distribuce produkt UTS v zemích St ední a Východní Evropy. UTS Biogastechnik GmbH – n mecká spole nost, založená v roce 1992, pr kopník v bioplynových technologiích, s vyzrálou a osv d enou zkušeností na více než 1 500 projektech.
Tato spolupráce poskytuje spole nosti BGS Energy mnoho výhod, mezi než pat í:
• diverzifikace zdroj p íjmu (další d ležitý stabilní zdroj p íjm jako p ídavek k produkci elekt iny a tepla) • p ístup k osv d ené a vyzrálé technologii • kontrola náklad na vlastních projektech • exkluzivní zástupce spole nosti UTS Biogastechnik GmbH na eském a slovenském trhu • vyšší d v ryhodnost p i podávání žádosti o bankovní financování
17
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
ZDROJE SUROVIN
. i výb ru umíst ní pro plánovanou bioplynovou elektrárnu je hlavním kritériem P p ístup k surovinám Spole nost si opat uje a rozlišuje zdroje surovin p es:
Vlastní produkce Vlastní produkce je zajišt na spole ností Agroproduct plus a.s. – 100% dce inou spole ností sloužící jako SPV entita kontrolující 350 ha pozemk , dodávající suroviny pro bioplynové stanice Závidkovice. Agroproduct plus pr b žn hledá vhodné cíle na zem d lském trhu a je p ipravena pro další akvizice dostupných podnik za atraktivní cenu
18
Spole né podniky Organizuje projekty spole ných podnik s místními dodavateli. Bioplynová stanice Ka ina je spole ný podnik spole nosti BGS Energy s místními farmá i dodávajícími surový materiál.
Dlouhodobé kontrakty Dlouhodobé kontrakty s místními dodavateli, s garantovanými cenami, kvalitou, v asnými dodávkami, atd. Za ú elem prohloubení spolupráce s dodavateli poskytuje BGS Energy služby na poli: • Dodávek tepla • Dodávky fugátu • Likvidace splašk
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
ZKUŠENÝ TÝM
Spole nosti ve skupin jsou vedeny dob e koordinovaným týmem zahrnujícím: Aleš Radil Generální editel spole nosti. Specializovaný v oblasti elektroinstalací. Zkušenost s technickými aspekty bioplynových projekt a jejich implementací. Zodpov dný za každodenní vedení spole nosti.
Radim Hr za Obchodn technický editel. Dlouhodob aktivní na poli obnovitelné energie, p edevším na projektech s biomasou. Vedle své role ve spole nosti p sobí také jako externí technický poradce pro sektor s obnovitelnou energií, poskytuje poradenské služby, p ipravuje realiza ní studie, investi ní projekty a regionální energetické koncepty. Spolu s dalšími experty a odbornou ve ejností p ipravuje nové trendy v sektoru. Je lenem eského sdružení pro biomasu, spolupracovníkem a lenem German Fachverband Biomas e.V (profesionální sdružení pro biomasu). Publikuje a p ednáší o obnovitelné energii.
Ing. Jindra Radilová Jako CFO a právní zástupce spole nosti je primárn zodpov dná za vedení rozpo tu a shán ní pen z pro projekty spole nosti. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Je již mnoho let aktivní ve finan ním sektoru. Pracovala pro místní banku, hlavní eské spole nosti, jako je eský Telecom a kone n pracovala jako CFO v PR agentu e Mozaic.
Spole nost dala dohromady kvalifikovaný rozvojový tým s významnou kvalifikací a zkušeností, silnými místními kontakty a ob tavostí splnit vize a strategii spole nosti.
19
4. STRATEGIE SPOLE NOSTI
DOZOR Í RADA
Složení dozor í rady: JUDr. Ing. Zden k Radil P edseda dozor í rady. Absolvoval VŠE v Praze a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po mnoho let byl aktivní ve finan ním sektoru. Pracoval pro velké mezinárodní spole nosti jako Alcatel, p ední eské spole nosti jako eský Telecom, NB, eskou spo itelnou a poradenskou spole nost Deloitte. Dále byl pan Radil jmenován generálním tajemníkem eské asociace obchodník s cennými papíry a viceprezidentem eské asociace treasury. Pan Zden k Radil aktuáln p sobí i ve významné pivovarnické skupin K Brewery
Jaromír Peklo
len dozor í rady. Pan Peklo je držitelem titulu MBA školy INSEAD, vystudoval private equity a finance na Wharton School of Business, University of Pennsylvania, s vyznamenáním absolvoval inženýrské studium ekonomie a managementu a doktorské organiza ní teorie a corporate governance na VŠE v Praze. Má více než 14 let významných zkušeností ve financích, managementu a konzulta ní innosti v regionu CEE. Pracoval pro velké evropské banky a poradenské spole nosti jako Dexia, Deloitte a Raiffeisenbank.
Št pán Dlouhý len dozor í rady. Absolvoval inženýrské studium, obor finance, na VŠE v Praze. Pan Dlouhý má více než 10 let zkušeností ve financích, specializuje se na restrukturalizaci podnik , ízení pen žních tok a financí. Pracoval pro investi ní banky, jako rakouské Gutmann, Creditanstalt a poradenskou spole nost Deloitte.
20
4. SUMMARY – STRATEGIE SPOLE NOSTI • Strategie spole nosti je postavena na budování dlouhodobých hodnot, spíše než tvorbu rychlých jednorázových zisk • Developmentu bioplynových elektráren a jejich provoz po celou dobu jejich životnosti • Rozvrstvených podnikatelských innostech navazujících na core business • Plné kontrole nad celým výrobním cyklem bioplynu - suroviny, výroba, elektrárny, konstrukce a technologie elektráren, optimalizace kvasného procesu, provozu elektrárny • Excelentní, spolehlivé a efektivní technologii UTS • Prost ednictvím joint venture struktur pak p ímým p ístupem k mimo ádnému a asem vyzkoušenému technologickému know how firmy UTS • Dob e vyváženém a dopl ujícím se týmu • Plné pipeline dalších projekt • Vyšším reputaci a transparentnosti pro partnery, práv díky kotaci akcií prost ednictví NewConnectu • Mnoha kontaktech a dobrých vztazích s komunitou zem d lc
21
5. VALUACE
Fundamentáln založená na DCF
Diskont (sleva) pro upisující investory
Cílová cena akcie
Konzervativní ocen ní o išt né o vliv aktuální složité tržní situace Bez zahrnutí budoucích EPC p íjm
22
5. VALUACE
DCF
O EKÁVANÉ PROVOZNÍ VÝSLEDKY mil CZK MW provozní
2009 0,62
2010 1,18
2011 3,2
2012 3,2
2013 3,2
2014 3,2
TRŽBY
11,43
28,63
69,63
92,50
92,50
92,50
EBIT
0,12
6,05
13,65
34,08
34,08
34,08
EBITDA
4,12
13,14
32,51
52,94
52,94
52,94
FCF
2,93
11,48
28,85
51,26
52,94
51,86
CZK value range (mil) 322,8 355,3 121,6
-
154,1
EUR* value range (mil) 11,94 13,14
ENTERPRISE VALUE MCAP
4,5
-
5,7
VALUACE PRO PRIVATE PLACEMENT MCap– 135,14 mil CZK / 5,00 mil EUR / 22,43 mil PLN
Cena akcie – 10,8 CZK / 0,40 EUR / 1,80 PLN * Sazby FX – pr m r kv ten 2009: CZK/EUR – 0,037; CZK/PLN – 0,166
23
5. VALUACE BGS RATIOS
SROVNÁNÍ 2010
2011
2012
2013
EV/S
11,5
4,7
3,6
3,6
EV/EBIT
54,4
24,1
9,7
9,7
EV/EBITDA
25,0
10,1
6,2
6,2
-
-
6,6
6,0
P/E
24
LISTING
6. STRUKTURA NABÍDKY St žejní parametry private placement jsou tyto:
Nabídka je zamýšlena pro ne více než 99 vybraných investor ve St ední a Východní Evrop Listing je plánován na: Zakladatelské akcie jsou vázány Cílová ástka navýšení: Minimální alokace 1 investora: Upisovací cena nových akcií: Minimální množství nových akcií: Celkový po et vydaných akcií po navýšení kapitálu : Podíl nových investor v první tranši:
25
srpen 2009 18 m sí ní lock-up periodou 0,4-1,5 million EUR 10 000 EUR 0,40 EUR 996 435 12 455 435 8% - 25%
7. ASOVÝ ROZVRH
TIMETABLE
Seznam investor , kte í obdrží „Investment Memorandum“
Distribuce upisovacích smluv
9. ervna
29. ervna
26
Dokumenty pot ebné k p ijetí na NewConnect podány WSE
20. ervence
10. ervna
17. ervence
20. ervence
Investment Memorandum posláno p edvybraným investor m
Upisovací smlouvy dokon eny a peníze zaplaceny spole nosti
Registrace akcií, získání ISINu
Listování
srpen
8. NEWCONNECT - ZÁKLADNÍ DATA
V srpnu 2008 založila Varšavská akciová burza (WSE) tržní segment NewConnect, tržn – regulovaný trh podobný Alternative Investment Market (AIM) Londýnské burzy (LSE) Emitenti nejsou svázání povinností splnit striktní seznam požadavk , jako je tomu u hlavního trhu WSE Emitenti jsou p ivád ni na NewConnect pomocí licencovaných poradc (Nomads), kte í odpovídají za emitenta po dobu 12-ti m síc od uvedení na trh. Emitenti musí mít také svého market animátora (zjednodušené verze funkce „market makera“ známého nap . z pražské burzy) po dobu 12- ti m síc od uvedení na trh
NC statistiky (29.05.09) Listováno
Od zavedení trhu NewConnect na n j vstoupilo již 91 spole ností NewConnect (mimo jiné v srpnu 2008 první zahrani ní spole nost – Photon Energy – developer fotovoltaických elektráren z R)
91
Kapitalizace
Pr m rná kapitalizace
3,8 mil EUR
Kapitál získaný úpisem akcií na NewConnectu je nyní vyšší než 80 milion EUR a tržní kapitalizace firem na NewConnectu iní 346 milion EUR.
79,9 mil EUR
Získaný kapitál
346,3 mil EUR
Pr m rná private placement
0,9 mil EUR
Pro více informací navštivte www.newconnect.pl. * Pr m ry FX v 05/09
27
9. NOMINOVANÝ PORADCE CMS CMS Corporate Management Services Ltd. p sobí v oblasti investi ního bankovnictví a strategického poradenství od roku 2007. Spole nost CMS GmbH byla založená v Curychu již v roce 2003 CMS již v této oblasti realizovala zakázky v ádech stovek milion EUR, což zahrnuje spolupráci s bankami, investory a podnikateli. CMS pat í do skupiny spole ností se zkušenostmi v investi ním poradenství: M&A transakce, vlastní a dluhové financování, p ípravu na vstup na burzu, ú ast na p íprav a realizaci r stové strategie V roce 2008 byla spole nost CMS ocen na WSE za uvedení prvního zahrani ního emitenta na NC – spole nost Photon Energy. Tato spole nost dosáhla ty násobného zhodnocení oproti vstupní cen na NC ke konci m síce kv tna CMS se snaží identifikovat úsp šné podnikatele a pomáhat jim v budování hodnot pro investory
28
10. CYRRUS, A.S. Cyrrus, a.s. je eskou maklé skou spole ností, lenem burzy v Praze (od roku 2000) a Varšav (od roku 2007). Spole nost je také zakládajícím lenem eské asociace obchodník s cennými papíry ( AOCP) a významn se angažuje se p i tvorb a p ipomínkování legislativy upracující eský kapitálový trh. Na eském trhu spole nost p sobí déle než deset let. Hlavní inností je zprost edkování obchodování s cennými papíry, p edevším akciemi a investi ními certifikáty. Cyrrus, a.s. nabízí možnost obchodovat s akciemi na trzích v Polsku, Ma arsku, Turecku, N mecku a USA.
R,
Cyrrus, a.s. pro své klienty realizuje analýzu vhodnosti, poradenství i realizaci procesu vstupu spole nosti na pražskou i varšavskou burzu. Od roku 2008 je Cyrrus, a.s. oficiálním IPO partnerem varšavské burzy. V íjnu 2008 se Cyrrus, a.s. podílel na úsp šném vstupu první zahrani ní firmy na NewConnect – spole nosti Photon Energy, eského developera fotovoltaických elektráren. Photon Energy je doposud jedinou firmou z oboru obnovitelných zdroj kotovanou na NewConnectu. Cyrrus, a.s. pro akcie Photon Energy p sobí jako tv rce trhu. Cyrrus, a.s. v p ípad spole nosti BGS Energy zajiš uje úpis akcií, bude také vykonávat innost tv rce trhu pro její akcie.
29
