Platební styk ve vybraném státě Evropské unie

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Platební styk ve vybraném státě Evropské unie Diplomová práce

Autor:

Bc. David MRÁZ Finance

Vedoucí práce:

Strakonice

Ing. Marcela SOLDÁNOVÁ

duben 2014

/sem vloţím zadání diplomové práce/

2

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Strakonicích 20.4. 2014

Bc. David Mráz / podpis/

3

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé diplomové práce ing. Marcele Soldánové za věcné konzultace, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této práce.

4

Anotace Diplomová práce s názvem “Platební styk ve vybraném státě Evropské unie“ se zaměřuje na oblast bankovnictví v České republice obecně a na problematiku uskutečňování platebního styku zvláště. V první, teoretické části jsou shrnuta zákonná východiska, definovány základní pojmy zkoumané oblasti a představeny způsoby a formy platebního styku. Pozornost je věnována zejména elektronickým platebním prostředkům. Teoretické poznatky jsou v aplikační části práce ověřeny vlastním šetřením. Jeho předmětem je komparace nabízených produktů, sluţeb a aplikací přímého, internetového bankovnictví pro podnikatele, firmy a instituce. Klíčová slova: Banka, platební styk, hotovostní, bezhotovostní, elektronické platby, internet banking

Annotation The disertation called : “Payment Systems in Selected European Union Countries“ is generally focusing on the issue of banking in Czech republic; in paticular it is concetrating on the problem of bank payment. There are summarized lawful solutions in the first theoretical part. This first part also includes a definition of basic terms and a prezentation of various ways and forms of bank payment. The attention is paid mainly to electronic payment means. There are theoretical pieces of knowledge verified by an original research. Its subjekt is a comparison of offered products and applications of direct, internet banking for enterpreneurs, companies and institutions. Key words: Bank, payment, cash, cashless, electronic payment, internet banking

6

Obsah Platební styk ve vybraném státě Evropské unie .................................................................... 1 Obsah ...................................................................................................................................... 7 Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

Právní úprava platebního styku .......................................................................................... 9 1.1 Přehled hlavních právních předpisů ............................................................................. 9 1.2 Právní úprava bankovního sektoru v ČR ................................................................... 11 1.3 Zákony o platebním styku .......................................................................................... 14 1.4 Zákon č. 229/2002 Sb. ............................................................................................... 18

2

Platební styk ..................................................................................................................... 19 2.1 Hotovostní platební styk ............................................................................................ 19 2.2 Bezhotovostní platební styk ....................................................................................... 22 2.3 Směnky ...................................................................................................................... 31 2.4 Šeky ........................................................................................................................... 32 2.5 Poštovní poukázky..................................................................................................... 33

3

Elektronické platební prostředky ....................................................................................... 35 3.1 Platební karty a jejich druhy ....................................................................................... 35 3.2 Elektronické peníze .................................................................................................... 38 3.3 Virtuální měna - bitcoin.............................................................................................. 40 3.4 Kanály elektronického bankovnictví .......................................................................... 41

4

Businessbanking – zkoumání BB jako el. platebního kanálu ............................................ 47 4.1 Metody a formy .......................................................................................................... 47 4.2 Anketa FINCENTRUM Banka roku a OVB Vstřícná banka ..................................... 48 4.3 Anketa OVB Vstřícná banka ...................................................................................... 50 4.4 Popis sluţeb elektronického bankovnictví vybraných bank ....................................... 52 4.5 Dotazníkový výzkum.................................................................................................. 57 4.6 Dílčí závěr .................................................................................................................. 60

Závěr ......................................................................................................................................... 63 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 65 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 69 Seznam příloh ........................................................................................................................... 69

7

Úvod Platebním stykem rozumíme převod peněţních prostředků mezi plátcem a příjemcem. Jako takový je základem efektivity a přímo podmínkou uskutečnění obchodu. Převod peněz mezi kupujícím a prodávajícím je totiţ společně s předáním zboţí (konzumací sluţby) podstatou obchodního vztahu. V diplomové práci jsem se snaţil popsat fungování platebního styku v České republice a provedení analýzy zejména jeho bezhotovostní formy. V dnešní moderní době, přestoţe jsou původní, hotovostní nástroje dosud vyuţívány, jednoznačně zaznamenáváme jejich ústup. Snaha zjednodušit, zrychlit a celkově usnadnit provedení platby vede k nárůstu nabídky i poptávky po elektronickém bankovnictví, po platebních kartách a jiných formách bezhotovostního styku. Práce je rozdělena do čtyř částí. První tři části jsou teoretické. Úvodní kapitola definuje základní právní předpisy pro uskutečňování platebního styku, činnost bank a jiných finančních institucí. Předkládám jejich stručný přehled, vývoj a význam.

Druhá část

prezentuje formy a typy platebního styku s tím, ţe jsou porovnávány podle několika základních hledisek. Hlavní dělení, na hotovostní a bezhotovostní platební styk, je určující pro další charakter práce. Třetí část textu se věnuje v teoretické rovině bezhotovostnímu platebnímu styku, a to zejména podrobnější analýze elektronických platebních prostředků. Sem patří platební karty a dále kanály elektronického bankovnictví, např. phonebanking, GSM banking, smartbanking, internetbanking a další. Ve všech těchto částech práce čerpám ze zdrojů uvedených v seznamu pouţité literatury a internetových zdrojů. Čtvrtá část diplomové práce má více praktický charakter. Za vyuţití nabytých teoretických poznatků

jsem

se

zaměřil

na

srovnání

internetbankingu

pro

podnikatele

a

a obchodníky (businessbanking) a sluţby přímého bankovnictví v České republice. Rád bych zmapoval situaci u jednotlivých bank, porovnal jejich nabízené produkty a aplikace a přispěl tak k odpovědi na otázku, u které banky je vzhledem ke konkrétním podmínkám firmy výhodné zaloţit si účet. Moţnosti platebního styku a podmínky jeho aplikace se totiţ často velmi liší a svoji roli hrají nejen ekonomické faktory, ale i reklama, estetika a uţivatelský komfort.

8

1 Právní úprava platebního styku Problematika platebního styku patří do oblasti bankovnictví. Toto odvětví financí řeší banky jako podniky, které provádí obchody nejrůznějšího druhu (úvěrové, depozitní, investiční). Platebně zúčtovací obchody bank patří k těm nejvýznamnějším a pro trţní ekonomiku k nejdůleţitějším. Umoţňují plynulé provádění transakcí ve vztahu prodávající – kupující, vývozce – dovozce. Bankovní systém v České republice je dvoustupňový. Tvoří jej centrální banka, Česká národní banka, jejíţ postavení je dáno ústavou1. Česká národní banka plní funkce dohledu, regulace a vytváření prostředí pro podnikání v oblasti. Česká národní banka obvykle stanovuje základní parametry platebního styku, zejména v oblasti mezibankovního zúčtování plateb. Tyto podmínky pak určují rychlost plateb, termíny splatnosti, formy a nástroje platebního styku. Druhou úroveň v bankovním sektoru České republiky tvoří komerční banky, banky v uţším slova smyslu. Ty si v rámci svých zájmů a obchodů volí platební instrumenty a určují náleţitosti platebního styku ve vztahu k partnerům – klientům. Prostředí bank je vymezeno a regulováno právními předpisy. Ty určují jeho moţnosti, práva a povinnosti, celkový charakter. Pojďme se podívat na problematiku (nejen) platebního styku z pohledu českého práva. Předkládám přehled hlavních právních předpisů upravujících oblast podnikání bank a platební styk. Dále jsem se podrobněji zaměřil na hlavní normy upravující činnost bank a fungování platebního styku.

1.1 Přehled hlavních právních předpisů Právní předpisy upravující činnost bank se podle právní síly dělí na zákony a dále na podzákonné normy typu vyhlášky, nařízení vlády atd. Sem patří i úřední sdělení ČNB, která jsou obvykle vysvětlením a návodem k pouţití vydávaných předpisů. 1

Ústava ČR, hlava šestá, článek 98: odst. 1) Česká národní banka je ústřední bankou státu.

9

A/ zákony /chronologicky/ zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví zákon č. 21/1992 Sb., o bankách zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních druţstvech (tzv. kampeličkách) zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (první zákon o platebním styku v ČR) zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu /vytvoření jednotného eurového platebního prostoru SEPA (Single Euro Payments Area)/ zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (proti tzv. praní špinavých peněz) zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku (nový) zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti B/ podzákonné normy úřední sdělení České národní banky o vydání Všeobecných obchodních podmínek, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech 10

úřední sdělení České národní banky o vydání Podmínek ČNB pro předávání dat platebního styku nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o příhraničních platbách v eurech nařízení vlády č. 210 z roku 2008 a nařízení vlády č. 88 z roku 2009 o provádění

mezinárodních

sankcí

proti

vyjmenovaným

cizím

státním

příslušníkům vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních sluţeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu ČNB opatření ČNB č.2 ze dne 21. listopadu 2012 o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními druţstvy České národní bance vyhláška č. 31/2014 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů sluţeb malého rozsahu a vydavatelů (ruší vyhlášku č. 141/2011 Sb., a vstupuje v účinnost 15. března 2014)

1.2 Právní úprava bankovního sektoru v ČR Banky známe uţ z dob renesanční Itálie a jejich význam jako finančních institucí stále stoupá. Moderní trţní ekonomika se neobejde bez silného a zdravého bankovnictví. Naše zákonodárství se proto muselo po roce 1989, s koncem fungování centrálně řízené ekonomiky, zcela proměnit.

11

Prioritou bankovního sektoru vţdy byly a jsou stabilita a citlivá kombinace dohledu (regulace) centrální banky s moţností rozvoje vlastního podnikání u komerčních bank. V tomto smyslu by měl na bankovní sektor působit právní systém státu. Pojďme se podívat na dvě hlavní normy, které upravují činnost v bankovním sektoru v České republice.

1.2.1 - Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance2 Zákon je hlavní regulační normou, která stanovuje ČNB hlavním dozorovým orgánem nad bankovním (a celým finančním) trhem. Hlavním cílem je péče o cenovou a finanční stabilitu a proto ČNB: určuje měnovou politiku (nezávisle na vládě) vydává bankovky a mince řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank pečuje o plynulost, hospodárnost, bezpečnost a efektivnost platebních systémů a v neposlední řadě: vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu České republiky a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku Kompetence ČNB posiluje i zpřesňuje také zákon č. 57/2006 Sb., sjednocující dohled nad finančním trhem s platností od 1.4.2006. Jím převzala ČNB dohled i např. nad pojišťovnami, penzijními fondy, druţstevními záloţnami3. Česká národní banka je označována jako operátor platebního systému4, a určuje také způsob pouţívání platebních prostředků5.

2

Úplné znění zákona, ve znění pozdějších předpisů na stránkách ČNB, [cit.2014-03-20] dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_cnb.pdf 3 Úplné znění zákona, ve znění pozdějších předpisů na stránkách ČNB, [cit. 2014-03-27], dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/leg_kapitalovy_trh/zakony/download/Zakon_57_2006.pdf

12

1.2.2 - Zákon č. 21/1992 Sb.6 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a pozměňovacích zákonů7 stanovuje základní pravidla pro existenci a stabilní fungování bank. Zákon upravuje vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank na území ČR, mimo něj i činnost zahraničních bank u nás (§1 první odstavec). Banky jsou definovány jako akciové společnosti, které přijímají vklady, poskytují úvěry a to výhradně na základě licence (§4, o licenci se ţádá a přiděluje ji ČNB). Banka nesmí vykonávat jiné činnosti, neţ ty, na něţ má licenci. Kromě přijímání vkladů a poskytování úvěrů to můţe být široká škála dalších sluţeb. Na prvním místě bych uvedl platební styk a zúčtování (§1, odstavec 3) a vydávání a správu platebních prostředků. Můţe jít ale také o finanční leasing, investování do cenných papírů, poskytování záruk, obstarávání inkasa, směnárenská činnost, pronájem bezpečnostních schránek atd. Banky poskytují klientům sluţby pouze na smluvním základě (§37), zákonem je také definováno bankovní tajemství a podmínky pro jeho uvolnění (§38). Banky se zavazují dodrţovat základní pravidla obezřetného podnikání, povinně vytváří fond pojištění vkladů (§41) atd. Zvláštní role je vymezena pro zprostředkovatelskou a dohledovou činnost České národní banky. Pro banky, účastníky platebního systému v ČR zřizuje ČNB účet mezibankovního platebního styku (§20b) a především má ČNB kromě výše uvedeného licencování: právo uvalit na banku nucenou správu návrh na likvidaci (likvidátora) také podává ČNB ČNB schvaluje akcionáře, akcie např. mohou být jen zaknihované atd.

4

LIŠKA, Václav a kol.: Makroekonomie, Professional Publishing, Praha 2002, s. 489. LIŠKA, Václav a kol.: Makroekonomie, Professional Publishing, Praha 2002, s. 237. 6 Zákon v platném znění např. na Portálu veřejné správy, [cit.2014-04-02], dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39677&nr=21~2F1992&rpp=15#local-content 7 Např. zákon č. 254/2012 Sb., [cit. 2014-04-2], dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/aktuality/2012/zakon-c-2542012-sb-kterym-se-meni-zakon-10991 5

13

Takový bankovní dohled má působit a působí jak preventivně, tak i průběţně monitoruje problémy a podílí se na jejich nápravě. Dohled ČNB je vykonáván na tzv. konsolidovaném základě8, coţ je evropský standard. Banky tak např. nemohou část svých aktivit separovat např. do dceřiných společností. Bankovní sektor v České republice je i proto hodnocen v evropském i celosvětovém měřítku jako stabilní a důvěryhodný9.

1.3 Zákony o platebním styku Předeslat je potřeba obecný problém legislativního stavu (nejen) oblasti bankovnictví a financí. Tím je častá novelizace zákonných i podzákonných norem, která prakticky znemoţňuje pracovat se zákony v základním znění. Je tedy potřeba mít k dispozici aktuální úplné znění normy. Charakteristické je také to, ţe musíme vycházet, přestoţe se pohybujeme v jednom odvětví, z různých pramenů práva. Legislativa upravující činnost bank je v České republice velmi roztříštěná a teprve se sjednocuje.

1.3.1 Zákon č. 124/2002 Sb. Aţ do roku 2002 nebyl platební styk v České republice upraven ţádným zvláštním zákonem. Situaci změnilo aţ přijetí zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech10 . Ten sjednotil do té doby vyuţívané podzákonné normy typu vyhlášek a nařízení vlády. Zákon byl účinný od 1.1.2003 a byl zrušen k 1.11.2009. Za tu dobu byl šestkrát novelizován, např. v roce 2004 v souvislosti s přijetím zákona o kapitálovém trhu, v roce 2006 byly posíleny mezinárodní sankce, v roce 2006 byla zavedena instituce elektronických peněz a v roce 2008 byl posílen boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a proti terorismu. Zákon se především věnuje třem hlavním oblastem: převodům peněţních prostředků (část druhá, §2 – 13) vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků (část třetí, §14 – 22)

8

Zákon č. 21/1992 Sb., §26b MEJSTŘÍK, Michal a kol.: Základní principy bankovnictví, Karolinum, Praha 2008, I.vyd., 628 s., ISBN 978-80-246-1500-4, s. 168 - 174 10 Oficiální stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, [cit. 2014-03-20], dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=124&r=2002 9

14

platebním systémům (část čtvrtá, §23 – 34)11 Zákonem byla přejata evropská norma o bezhotovostních platbách12. Byla vymezena odpovědnost poskytovatelů platebních sluţeb a stanoveny lhůty pro provádění plateb, stejně jako sankce za nedodrţení podmínek při realizaci platebního styku. Vše s cílem lepší ochrany spotřebitele. Česká národní banka také měla podle zákona vydávat Vzorové obchodní podmínky jako pomůcku pro úpravu vzájemných práv a povinností mezi vydavateli a drţiteli elektronických platebních prostředků. Hlavním prováděcí přepisem k zákonu byla vyhláška č. 62/2004 Sb., kterou se stanovil způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech bank a technické postupy bank při opravném zúčtování.

1.3.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES Návrh Evropské komise o jednotné úpravě platebních sluţeb v Evropském společenství byl Evropským parlamentem schválen 24.4. 2007. Dokument byl zveřejněn v Úředním věstníku EU dne 5.12. 2007, ve dvacetidenní lhůtě vstoupil v platnost a do 1.11. 2009 měl být transponován do legislativ členských států13. Text dokumentu je rozdělen do šesti kapitol (hlav) a jeho hlavním cílem je sjednocení právního prostředí pro poskytování platebních služeb jednotně, v rámci celé EU. Dále stanovuje jednotné standardy platebního styku a ochrany uţivatelů platebních sluţeb. Také liberalizuje prostředí pro nebankovní poskytovatele platebních sluţeb a reguluje je prostřednictvím tzv. jednotné evropské licence14. Směrnicí je definováno poukazování peněz jako jednoduchá platební sluţba, zaloţená na tom, ţe plátce poskytne hotovost poskytovateli platebních sluţeb, který příslušnou částku poukáţe např. prostřednictvím komunikační sítě příjemci15. Platební služba je dále v hlavě první definována v těchto bodech: 11

Sbírka zákonů ČR, částka 55 ze dne 12.4.2002, s. 3135 – 3145. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností. 13 Dostupné ve formátu pdf [cit. 2013-03-20] z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:319:0001:0036:CS:PDF 14 BRABEC, Martin: Bezhotovostní platební styk a jeho změny vyvolané zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, BP, Pf MUB, 2009/2010, s. 23 15 Úvodní ustanovení, článek (7), s. L 319/2, Úřední věstník Evropské unie z 5.12.2007. 12

15

sluţba umoţňující vklad hotovosti na účet výběr hotovosti z platebního účtu provedení platební transakce z platebního účtu (inkasem, platební kartou, příkazem) převod peněz pocházejících z úvěru poukazování peněz mobilní platby 16 Definovány jsou i další pojmy z oblasti platebních sluţeb – platební transakce, platební systém, plátce, příjemce, platební příkaz, peněţní prostředky atd. Hlava druhá se věnuje poskytovatelům platebních sluţeb, třetí řeší zajištění transparentních podmínek platebních sluţeb a otázce informací o nich. Čtvrtá část pojednává o vzájemných právech a povinnostech mezi poskytovatelem a uţivatelem platebních sluţeb.

1.3.3 Zákon č. 284/2009 Sb. Vydáním výše zmíněné Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES vznikla povinnost pro členské státy tuto implementovat do svého vnitřního právního řádu nejpozději k 1.11.2009. Návrh zákona byl přijat a schválen Poslaneckou sněmovnou parlamentu České republiky 12.6.2009 a zákon nabyl 1.11.2009 účinnosti17. Na zákon se banky i celý finanční sektor připravoval, jednotné standardy poskytovatelé vítali a zvýšená ochrana uţivatelů platebních sluţeb byla také ţádoucí. Problémem je mnohdy nejasná interpretace zákona a s tím související absence výkladů, komentářů a judikátů. Banky také musely upravit celou řadu vnitřních procesů, sluţeb a předpisů, coţ bylo nákladné. Zákonem č. 284/2009 Sb., byly zrušeny tyto normy: zákon č. 124/2002 Sb., tzv. starý zákon o platebním styku (viz výše) 16

Hlava I., článek (4), s. L 319/11, Úřední věstník Evropské unie z 5.12.2007.

17

Úplné znění zákona např. na stránkách Ministerstva financí ČR, [cit. 2013-03-20] dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2009/zakon-c-284-2009-sb-3174

16

vyhláška č. 548/2002 Sb.,o podmínkách pro principy zúčtování v platebních systémech prováděcí vyhláška č. 91/2006 Sb., vyhláška č. 92/2006 Sb., která stanovovala náleţitosti k ţádostem o povolení vydávání elektronických peněz Zákon v první části definuje (ve shodě s výše zmíněnou Směrnicí) pojmy jako je platební služba (§3) a elektronické peníze (§4). V druhé časti jsou definováni poskytovatelé platebních sluţeb (§5) a vydavatelé elektronických peněz (§6), většinu jejího obsahu však zaujímá stanovení kvalifikačních poţadavků pro platební instituce, podmínky výkonu jejich činnosti a ustavení kontrolních a řídících orgánů. Značná pozornost je věnována ochraně platebních prostředků určených pro platební transakce (§19 – 22). Zřízena je také instituce elektronických peněz jako akciová společnost (§46 – 47). Třetí část zákona se podrobněji zabývá platebními systémy s neodvolatelností zúčtování (§ 62 a další). Stanovuje pravidla vrácení prostředků, lhůty pro provedení platebních příkazů, kdy mohou být platební prostředky např. zablokovány, a také jasně říká, ţe odpovědnost za provedení transakce nese (aţ na výjimky) poskytovatel (§ 120 – 121). Obecně se dá říci, ţe cílem je vyšší ochrana spotřebitele a tedy přísnější pravidla. Hlavní náplní čtvrté části jsou práva a povinnosti při poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz. Zde jde jen o drobné změny vzhledem k zákonu č. 124/2002 Sb. Zákon sjednocuje podmínky a postupy při platebním styku v ČR jako členu EU (příprava SEPA). Zavádí regulatorní a dohledový reţim pro nebankovní poskytovatele platebních sluţeb, a těm, kteří nesplní podmínky na platební instituce kladené, umoţňuje poskytovat své sluţby v omezeném (malém) rozsahu. K zákonu byla vydána vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí; a vyhláška č. 375/2009 Sb., o předkládání informací platebními institucemi.

17

Od 1. 11.2009 se stal také účinným změnový zákon č. 285/2009 Sb., a od 27. 5. 2011 zákon č. 139/2011 Sb., kterými se v souvislosti se zákonem o platebním styku novelizují některá ustanovení zákonů o České národní bance, o spořitelních a úvěrových druţstvech, devizový zákon, zákon o správě daní a poplatků atd18.

1.4 Zákon č. 229/2002 Sb. Další zajímavou, potřebnou a stále více vyuţívanou normou, o níţ se chci zmínit, je zákon o finančním arbitrovi. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi byl přijat s účinností od 1.1.2003 jako jedna z norem harmonizujících naše právo s legislativou Evropské unie. Výrazně jej novelizoval zákon č. 180/2011 Sb.19. Finanční arbitr je mimosoudní orgán, jehoţ hlavním posláním je urovnávání sporů mezi poskytovateli a uţivateli platebních sluţeb. Řeší např. mylné a neoprávněné převody peněz, zneuţití platební karty, spory v oblasti směnárenské činnosti, ţivotního pojištění, okolnosti spotřebitelských úvěrů a nově také spory ve vnitřní struktuře investičních fondů (kolektivního investování). Návrhem předkladatele se finanční arbitr zabývá bezplatně a postupuje podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Organizační zázemí tvoří Kancelář finančního arbitra, organizační sloţka státu, přičemţ arbitr je odpovědný vládě (od 1.7.2011, dříve Poslanecké sněmovně PČR). Od 16.11.2011 vykonává s funkčním obdobím pěti let práci arbitra Mgr. Monika Nedelková, zástupcem finančního arbitra je Mgr. Lukáš Vacek20. Meziročně neustále narůstá počet případů řešených finančním arbitrem21. Tento fakt svědčí jednak o sloţitosti problematiky platebních a obecně finančních vztahů, o stále větším

18

BRABEC, Martin: Bezhotovostní platební styk a jeho změny vyvolané zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, BP, Pf MUB, 2009/2010, s. 35 19 Zákony v kompletním znění [cit. 2014-04-02], viz: http://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakona; a http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2011/zakon-c-139-2011-sb-798 20 Oficiální webové stránky Kanceláře finančního arbitra, [cit. 2013-03-27], dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/ 21 Výroční zprávy Kanceláře finančního arbitra, [cit. 2013-03-27], dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/informace-pro-verejnost/vyrocni-zpravy.html

18

povědomí o finančním arbitrovi, a v neposlední řadě o nedůvěře v činnost (zejména z hlediska lhůt) obecných soudů.

2 Platební styk Rozeznáváme, v závislosti na zvoleném kritériu, mnoho druhů platebního styku. Takovým kritériem můţe být: způsob placení náleţitosti průvodních dokumentů prováděcí lhůty ochota banky vstupovat do závazku22 Nejobvyklejším, nejznámějším dělením platebního styku je to podle způsobu placení. Zde rozeznáváme dvě hlavní formy: hotovostní platební styk bezhotovostní platební styk

2.1 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk je takový, při kterém figurují reálné peníze ve fyzické podobě. K nim se z povahy své podstaty někdy počítají i poštovní poukázky a např. hotovostní šeky. Peníze jsou směnným prostředkem s univerzální kupní silou. Jako všeobecný ekvivalent hodnoty a ceny a pro svou trvanlivost odstraňují hlavní nedostatky prosté směny zboţí za zboţí. Peníze jsou ale také zboţím – jsou předmětem nákupu a prodeje, jejich hodnota se můţe měnit s časem atd. Hotové peníze jsou zvláštním druhem zboţí, které je všeobecně přijímáno a přebírá tak funkci prostředku směny23.

22

SCHLOSSEBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M.: Platební styk, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha 2007, 3. přepracované a doplněné vydání, 435 s., ISBN 978-80-7265-107-8, s. 25 23 JEŢEK, Tomáš: Peníze a trh, Portál, Praha 2002, I.vyd., ISBN 80-7178-685-3, s. 29

19

Historické formy peněz známe uţ od starověku, obvykle ve formě mincí z drahého kovu (stříbro, zlato). Platón (427 – 347 př.n.l.) si nejspíše první povšiml peněz jako prostředku usnadnění hospodářských kontaktů. Zastával nominalistické pojetí peněz, tzn. ţe jsou pouhým symbolem, jsou vytvářeny na základě dohody a nejsou bohatstvím samy o sobě. Odlišné názory na peníze měl Aristotelés (384 – 322 př.n.l.), zastánce metalistického pojetí, neboť oceňoval u kovové měny přirozenou schopnost být měřítkem hodnoty a přitom samo hodnotu (skutečnou, vlastní) mít24. Tyto tzv. plnohodnotné peníze (mince) fungují na principu obsahu drahého kovu ve slitině po celý středověk a novověk a jsou tedy především symbolickým vyjádřením jeho hodnoty. V českých zemích se např. razila ceněná stříbrná mince praţský groš, v níţ byl ale v rozporu s hodnotou obsah drahého kovu zmenšován, znehodnocován25. Se vznikem papírových peněz (v našich zemích se objevují za vlády Marie Terezie v 18. století) byla pouţita nová forma hotovosti. Papírové peníze byly zpočátku pouhou poukázkou, stvrzenkou o úloţce drahého kovu v bance. Bankovky byly směnitelné za zlato. Dnešní, nekryté peníze nejsou vázány na zlatý standard26 a platí v daném státě ve formě mincí, bankovek a státovek na principu zákonného platidla. Takové peníze uţ mají opravdu jen symbolickou hodnotu, protoţe o jejich mnoţství v oběhu i o nominální hodnotě rozhoduje na základě zákonů centrální banka. Emise peněz a kontrola jejich oběhu je jednou ze základních funkcí i České národní banky jako naší centrální banky27. ČNB dbá o plynulý a hospodárný peněţní oběh. Prostřednictvím sedmi regionálních zastoupení spravuje zásoby bankovek a mincí, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje uměleckou a technickou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na jejich realizaci. Zkoumá platnost platidel a eviduje padělané a pozměněné bankovky a mince zadrţené na území České republiky.

24

KODEROVÁ, Jitka a kol.: Teorie peněz, Wolters Kluwer, Praha 2011, II. vyd., 284 s. ISBN 978-807357-640-0, s. 13. – 14. 25 JEŢEK, Tomáš: Peníze a trh, Portál, Praha 2002, I.vyd., 148 s., ISBN 80-7178-685-3, s. 32. 26 Tzv. zlatý standard byl zrušen nejprve ve vnitřních peněţních obězích států, později, v 70. letech XX. stol. byla zrušena i směnitelnost amerického dolaru za zlato. SOJKA, M., KONEČNÝ, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie, Nakladatelství Libri, Praha 2004, I.vyd., 277 s., ISBN 80-7277-258-9, s.58 27 ČNB vydává bankovky a mince a řídí jejich oběh v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., §2, odstavec 2, písmeno b) a c) ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona č. 136/2011 Sb., a vyhlášky č. 274/2011 Sb.)

20

2.1.1 Bankovky České bankovky tiskne státní podnik Státní tiskárna cenin. Momentálně se pouţívají bankovky nominálních hodnot: 100 korun, 200 korun, 500 korun, 1000 korun, 2000 korun a 5000 korun. Platnost dvacetikoruny byla ukončena v roce 2008 a padesátikoruny v roce 2011. Naše bankovky mají špičkou kvalitu nejen v oblasti ochranných prvků, jsou i vysoce esteticky ceněny. Ochranné prvky našich bankovek jsou /ne u všech nutně/: ..............................................................................................................vod oznak ..............................................................................................................oké nkový prouţek s mikrotextem ..............................................................................................................vtišt ěná barevná vlákna ..............................................................................................................sout isková značka ..............................................................................................................skry tý obrazec ..............................................................................................................pro měnlivá barva ..............................................................................................................iride scentní pruh ..............................................................................................................mikr otext28.

Výtvarnou podobu našim papírovým penězům vtiskl nedávno zesnulý malíř a grafik Oldřich Kulhánek29. Líc bankovky je vţdy věnován památce významné české historické osobnosti, rub má symbolický význam vzhledem k české státnosti (pětisetkorunová – památky Prahy) nebo lidskosti (dvousetkorunová - dospělá a dětská ruka v kontaktu). Viz Příloha 1.

28

Viz animovaná prezentace ve formátu flash na stránkách ČBN, [cit. 2014-03-27], dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace.html 29 Oldřich Kulhánek, 26.2.1940 – 28.1.2013, viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Old%C5%99ich_Kulh%C3%A1nek

21

2.1.2 Mince České mince nejsou, jak je uvedeno výše, plnohodnotnými penězi s obsahem drahého kovu. Jejich hodnota je čistě symbolická a materiálem na jejich výrobu je ocel galvanicky pokovená niklem, mědí nebo kombinací mědi a zinku (padesátikoruna). Dnes se na území České republiky pouţívají mince šesti nominálních hodnot: 1 koruna, 2 koruny, 5 korun, 10 korun, 20 korun a 50 korun. Neplatí jiţ dříve hojně vyuţívané mince haléřových hodnot (10; 20; 50). Návrhy výtvarné podoby našich mincí jsou z dílen několika umělců (Jarmila Truhlíková – Spěváková, Jiří Harcuba, Ladislav Kozák, Vladimír Oppl) a raţeny jsou v Jablonci nad Nisou ve společnosti Biţuterie Česká Mincovna, a.s. Lícní stranu všech mincí zdobí český lev v heraldické podobě (dvouocasý, s korunkou, ve skoku), rubovou různé symboly – viz Příloha 2.

Hotovostní platební styk zůstává běţnou formou placení, zejména pokud se jedná o menší částky. Platby v objemu nad 350.000,- KČ se ze zákona musí realizovat bezhotovostně30. Větší výběry hotovosti je také třeba hlásit bance minimálně den předem. Přesto víme, ţe výhodou hotovostních plateb je: těţí z tradice, jde o osvědčený způsob realizace obchodu „hmatatelnost“, tedy moţnost mít své finance bezprostředně pod kontrolou nastupuje jako pojistka v době nestability, problémů v hospodářství a v případě nedůvěry mezi stranami obchodu Nelze ale přehlíţet zásadní nevýhody manipulace s hotovými penězi. Jedná se zejména o: vyšší provozní náklady spojené emisí oběţiva, péčí o něj náklady na bezpečnost, ochranu musí být zajištěn osobní přístup (fyzické setkání plátce a příjemce)

30

Zákon č. 245/2004 Sb., v § 4 stanovuje tento limit a v §5 jeho porušení hodnotí jako přestupek; [cit. 2014-03-30], dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2004/zakon-c-254-2004-sb3569

22

rizika z hlediska zdroje hotovosti, tj. problém s tzv. špinavými penězi a šedou ekonomikou

2.2 Bezhotovostní platební styk Platební

styk

probíhá

především

formou

platebních

operací

bank.

Ty

zprostředkovávají samotné platby a zúčtovávají je na účtech klientů. Platební operace jsou nejrozšířenějšími operacemi bank. Bezhotovostní platební styk funguje tak, ţe klient si u banky zaloţí platební účet. Tento typ účtu, pod různými obchodními názvy (zahrnujícími např. slova -ţiro, -konto), je vlastně běžným účtem v pravém slova smyslu. Není např. nijak výhodně úročený jako účty vkladové a spořící, nelze jeho prostřednictvím čerpat úvěr (některé běţné účty lze ale přečerpat např. ve formě kontokorentu). Banka pak připisuje a odepisuje peněţní prostředky z běţného účtu na základě příkazu oprávněných osob. Bez jejich příkazu můţe peněţní prostředky odepsat jen se souhlasem majitele účtu (je-li to ve smlouvě). Bez souhlasu majitele se tak můţe stát jen na základě zákona

- opravné zúčtování, pravomocné a vykonavatelné rozhodnutí soudu a

31

státního orgánu . Rámec platebního styku vytváří sjednané platební podmínky, kdy na základě smluvních podmínek dochází k platbám za zboţí, sluţby, práva. Platební podmínky upravují zejména způsob platby, měnu, místo a termín zaplacení atd. Vzniklá agenda se nazývá platební doklady a má stále častěji podobu elektronického vyúčtování32. Bezhotovostní platební styk je dnes jednoznačně preferován. Jednak vykazuje niţší náklady a vyţaduje niţší organizační a personální zajištění ze strany bank, současně je klienty vnímán jako pohodlnější. Zejména pokud jde o větší částky nebo (a) opakující se platby. S rostoucím podílem klientů s rychlým internetovým připojením se zejména platby přes internet staly dnes jiţ standardem.

31

HARTLOVÁ, V. a kol.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Fortuna, Praha 2004, I.vyd., 200 s., ISBN 80-7168-900-9, s. 49 32

BENEŠ, Václav a kol.: Bankovní a finanční slovník

23

Nevýhody popř. problémy bezhotovostního platebního styku však také existují. Kromě výše zmíněného vyššího podílu nejistoty (nízká platební morálka popř. platební neschopnost můţe vést k poţadavku jistější platby v hotovosti) a rigidního chování části klientů (např. důchodci) je to zejména snadnost vzniku chyb nebo přímo podvodu včetně moţnosti nedorozumění např. se zahraničním obchodním partnerem (viz zahraniční bezhotovostní styk níţe).

2.2.1 Tuzemský bezhotovostní platební styk Pro platební transakce slouţí majiteli nebo osobám, které majitel určí účet pro platební styk neboli „platební účet“. Na účet (v jeho prospěch) je moţné vkládat peníze v hotovosti, např. prostřednictvím

pokladny/přepáţky

nebo

pomocí

speciálních

vkladových

bankomatových zařízení apod.; prostředky z účtu je moţné také v hotovosti vybírat. Na platební účty lze posílat prostředky formou bezhotovostních převodů z jiných účtů a na základě pokynů jiných osob (tyto operace se nazývají kreditní) nebo naopak lze z účtu provádět platby a převody peněz ve prospěch jiných účtů (operace debetní). Bezhotovostní transakce se provádějí prostřednictvím platebních příkazů - ty mohou být ve formě: příkazu k úhradě nebo příkazu k inkasu mohou být jednorázové nebo trvalé jednotlivé nebo hromadné. Platební účet – běžný účet - je zřizován na základě žádosti klienta. Banka nebo jiný poskytovatel platebních sluţeb připraví smlouvu o zřízení a vedení účtu, součástí které jsou podmínky vedení účtu a ceník (sazebník), případně další dokumenty přímo jmenované ve smlouvě. S účtem jedné osoby mohou disponovat i další osoby, pokud k tomu majitel účtu svolí. Postup ověření totoţnosti těchto osob je stejný jako u majitele účtu. Vedle zmocnění majitele účtu se tyto osoby musí prokázat průkazem totoţnosti a poskytnout svůj podpisový vzor. Rozsah zmocnění se u jednotlivých poskytovatelů platebních sluţeb liší. Zmocněná osoba však nemůţe disponovat účtem v celém rozsahu jako majitel účtu (tzn. nemůţe jej např. zrušit).

24

Platební - běžné účty mají sloužit především pro provádění platebních transakcí, nikoliv pro ukládání peněz. Tomu také odpovídá úročení prostředků – na těchto účtech je úrok obecně niţší (neţ na účtech určených výhradně ke spoření), a proto se na nich nevyplatí ponechávat vyšší prostředky, neţ pro svůj platební styk potřebujete33. Rozlišujeme dvě základní formy provádění bezhotovostního platebního styku. Jedná se o úhradu a inkaso. Při úhradě dává příkaz plátce (příkazce) k odepsání částky ve prospěch účtu příjemce. Tento způsob je nejčastější formou bezhotovostního styku. Jeho výhodou je: lze takto platit libovolné zboţí, sluţby, ale i např. daně, clo platba je co do výše bez omezení (limitem je jen zůstatek na účtu plátce) Při inkasní platbě dává příkaz k odepsání částky z účtu plátce naopak příjemce platby. Podmínkou je souhlas, obvykle předběţný, plynoucí ze smlouvy, majitele účtu. Banka by měla klienta chránit před neoprávněným inkasem a obvykle lze zvolit i inkasní limit. Formou inkasa platíme obvykle účty za telefon, energie, nájem. Většinou tedy tam, kde se jedná o opakující se platby (zálohy). Výhodou inkasní platby je: odpadá starost a povinnost hlídat termíny tato forma je bezpečnější, je méně pravděpodobné, ţe dojde k omylu v transakci (chybné číslo účtu atd.) Při bezhotovostním platebním styku se peníze převádějí z účtu plátce na účet příjemce platby. Z toho vyplývá, ţe provádění bezhotovostního platebního styku je vyhrazeno peněţním institucím - bankám, u kterých mají jejich klienti uloţeny peníze na účtech. Jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách, je systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). CERTIS zahájil provoz v rámci zúčtovacího centra SBČS v bývalém Československu 8. března 1992. Po rozdělení Československa 33

[cit. 2014-03-27], http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=309

25

počátkem

roku

1993

bylo

na

Slovensku

vytvořeno

nové

zúčtovací

centrum.

Kaţdý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, jeţ je povinnou součástí kaţdé bankovní transakce. V rámci platebního styku se pouţívají další číselné

kódy

(tzv.

symboly

plateb),

které

blíţe

specifikují

platbu34.

Vznik a provozování systému CERTIS, stejně jako práva a povinnosti účastníků, jsou stanoveny zákonem o platebním styku (viz výše). Účty pro mezibankovní platební styk jsou vedeny v ČNB na základě smluv o účtech uzavřených s účastníky. Tyto smlouvy stanoví pro všechny účastníky jednotné standardy i právní a technické podmínky pro vedení účtů a pro předávání a zpracování dat mezibankovního platebního styku35. Účastníci systému CERTIS se dělí do dvou skupin: přímí účastníci (banky, pobočky zahraničních bank atd.), mají u ČNB účet platebního styku v české měně nepřímí účastníci (tzv. třetí strany), nebankovní instituce, nemají platební účet u ČNB, předávají tam jen data o platbách, které jsou zúčtovány v bance CERTIS pracuje na těchto základních principech: zúčtovává všechny tuzemské mezibankovní platby v českých korunách bez ohledu na výši částky (klientské platby i operace bank) na účtu platebního styku u ČNB není povolen debet, naopak slouţí obvykle bankám jako úloţiště minimální rezervy zúčtovány jsou pouze kryté platby, a to v reálném čase (RTGS – Real Time Gross Settlement) platební příkazy od účastníků jsou neodvolatelné

34

Popis systému CERTIS na webových stránkách ČNB, [cit. 2014-04-02], dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html 35 Webové stránky ČNB, popis systému CERTIS, [cit. 2014-04-02], dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

26

data jsou předávána v jednotném standardizovaném formátu, výhradně elektronicky za vyuţívání systému CERTIS účtuje ČNB poplatky (banky je pak přenáší na své klienty formou ceny za účetní poloţku Vyuţívání CERTIS setrvale roste – (viz Tabulka 1) a statistika dokazující vzrůst denního průměrného počtu poloţek. Tabulka 1

Zdroj: Webové stránky ČNB, dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html

Průměrné denní obraty (viz Tabulka 2) poněkud rozkolísala ekonomická krize, ale i zde je patrná rostoucí tendence po zlomu v roce 2008, a uplynulý rok 2013 byl dokonce co do objemu denních obratů nejvyšší od roku 1992.

Tabulka 2

27

Zdroj: Webové stránky ČNB, dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html

2.2.2 Zahraniční bezhotovostní platební styk Mezibankovní platební styk se zahraničím je uskutečňován jako zahraniční (viz níţe) nebo jako přeshraniční platba (jednorázové zaslání platby do země EU v EUR). V rámci mezinárodního platebního styku provádějí banky bezhotovostní platební styk buď

prostřednictvím

mezinárodních

zúčtovacích

systémů

nebo

prostřednictvím

vzájemných účtů. K tomu vyuţívají banky systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telekommunication)36 jako nositele informací o platebním příkazu. Rozlišujeme: nostro účty, tj. účty banky u jiné banky loro účty, tj. účty, která banka vede jiné bance Zahraniční (přeshraniční) bezhotovostní platební styk se liší od tuzemského kromě pouţívaného informačního a zúčtovacího systému především důrazem na eliminaci rizik. Proto jsou zde více pouţívány tzv. dokumentární platby. Ty se na rozdíl od nedokumentárních (hladkých) vyznačují vyţadováním dalších dokumentů mimo příkazu k platbě. Jedná se

36

Viz oficiální stránky SWIFTu, dostupné z: http://www.swift.com/index.page?lang=en

28

hlavně o dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso. Jsou spojeny hlavně s platbami obchodního charakteru. Dokumentární akreditiv je instrument, jehoţ vznik a rozšíření si vynutila relativně vysoká rizika spojená s platbami ve vztahu k zahraničním subjektům. Pomocí akreditivu lze riziko nezaplacení protistranou eliminovat. Akreditiv představuje závazek banky, ţe na základě ţádosti klienta (příkazce) a na jeho účet poskytne oprávněné osobě určité plnění, jestliţe tato splní do určité doby stanovené podmínky – tj. předá určité dokumenty. Průběh dokumentárního akreditivu v mezinárodním platebním styku se odvíjí mezi čtyřmi zúčastněnými subjekty: příkazce (obvykle kupující) jeho banka, která otevírá akreditiv oprávněný (obvykle prodávající, dodavatel), jehoţ má akreditiv chránit potvrzující (avizující) banka Obvyklý průběh transakce začíná sjednáním podmínek akreditivu. To probíhá mezi kupujícím a prodávajícím. Následně kupující poţádá svou banku, aby vystavila za dojednaných podmínek akreditiv ve prospěch prodávajícího. O otevření akreditivu je informován prodávající i jeho banka. Nic pak nebrání tomu, aby po odeslání zboţí shromáţdil potřebné dokumenty, předloţil je bance a obdrţel sjednané plnění. V praxi se pouţívají dva druhy dokumentárních akreditivů: odvolatelný akreditiv, který můţe být otevírající bankou změněn nebo zrušen neodvolatelný akreditiv, který představuje neodvolatelný závazek s výjimkou situace, ţe se tak stane po dohodě všech zúčastněných stran Z hlediska potvrzovacího aviza ještě rozlišujeme: nepotvrzený akreditiv, u nějţ avizující banka nenese odpovědnost za správnost a úplnost akreditivních dokumentů potvrzený akreditiv naproti tomu zavazuje obě banky37 Dokumentární inkaso je příkazem prodávajícího (dodavatele, vývozce) bance, aby pro něj vyinkasovala u třetí osoby (kupujícího, dovozce) peníze nebo jiné plnění proti dokumentům. Banka přebírá odpovědnost za správné provedení inkasních úkonů. Oproti uplatnění

37

REVENDA, Zbyněk a kol.: Peněţní ekonomie a bankovnictví, Management Press, Praha 2000, III.vyd., 634 s., ISBN 80-7261-031-7, s. 159.

29

dokumentárního akreditivu však neručí za to, ţe bude plnění provedeno. Z hlediska jistoty zaplacení je tak dokumentární inkaso někde mezi hladkou platbou (nejistá) a dokumentárním akreditivem (jistý). Standardem v mezinárodním platebním styku je normou ISO 13616 zavedené číslo účtu IBAN (International Bank Account Number). Má podporovat automatizované zpracování přeshraničních příkazů, zlepšovat kvalitu a rychlost převodů zejména v rámci EU, a sniţovat chybovost. Banky jsou povinny uvádět číslo účtu ve formátu IBAN na výpisech z účtu. Registr IBANu dnes jiţ nespravuje EPC (European Payment Council), ale SWIFT. ČNB iniciovala registraci formátu IBAN po Českou republiku v roce 2002. K formátu IBAN patří také označení BIC (Business Identification Code), který se řídí normou ISO 9362 a který jednoznačně identifikuje banku v mezinárodním styku (viz Tabulka 3).

Tabulka 3

IBAN – Mezinárodní číslo účtu (pro sporožirové účty) 1212 1234 1234 5612 3456 7890

CZ65 0800 0000 1920 0014

Význam

Délka

Počáteční pozice

12

ISO kód země

2a

1

12

Kontrolní číslice

2n

3

1234

Kód banky

4n

5

123456

Předčíslí

6n

9

1234567890

Základní část účtu

10n

15

Celkem

24an

Zdroj: Vlastní úprava s vyuţitím internetových stránek ČNB; dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/iban/ibancz.html V domácím platebním styku není IBAN pouţíván (viz výše systém CERTIS), v přeshraničním styku ale má význam i mimo eurozónu a evropských zemí k němu připojených přibývá, a platí, ţe pokud na příkazu k platbě do EHP nebo Švýcarska a Monaka klient tuzemské banky toto bankovní spojení nepouţije, můţe být jeho účet zatíţen

30

dodatečnými výlohami z důvodu nepřesně zadaných platebních instrukcí. V některých případech dokonce můţe dojít i k odmítnutí platby38. V EU existují dva hlavní systémy přeshraničních plateb – TARGET 2 (Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System) a k němu přidruţený SEPA (Single Euro Payments Area). TARGET 2 nahradil od roku 1997 TARGET 1, a jde o clearingový systém provozovaný Evropskou centrální bankou zaúčtovávající převody v reálném čase. Jeho výhodou jsou velmi rychlé převody a to i vysokých částek za velmi nízké poplatky pro participující banky. SEPA platba je bezhotovostní převod peněţních prostředků v eurech, zadaný elektronicky. Výhody SEPA platby jsou zejména v tom, ţe platba je doručena příjemci nejpozději následující bankovní den, není limitována částka převodu a ţe zpracování probíhá za jednotných a standardizovaných podmínek. Závazné jsou tyto náleţitosti SEPA platby: platba je v eurech. číslo účtu příjemce musí být zadáno ve formátu IBAN banka příjemce je identifikována platným BIC kódem39 banka příjemce přistoupila k podmínkám procesování SEPA plateb řízení poplatků SHA (příjemce i plátce hradí poplatky u svých bank) Od spuštění 28. 1. 2008 se k provádění SEPA plateb připojilo uţ více neţ 4 577 bank v 32 zemích, coţ představuje přes 95 % objemu platebních transakcí v zemích SEPA40.

2.3 Směnky Směnky patří k nejstarším nástrojům bezhotovostního platebního styku. Mohou plnit některé funkce jako peníze (prostředek směny) a současně je nahrazují. Obchodní směnky jsou označovány za „první peníze podnikatelského světa“41. 38

Webové stránky ČNB, [cit. 2014-03-27], dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/ iban/iban_vyuziti.html 39 Seznam BIC, swiftový adresář všech kódů, viz oficiální stránky [cit. 2014-04-02], dostupné z: https://www2.swift.com/directories/ 40 Vycházím z údajů na webových stránkách UniCredit Bank [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-a-sluzby/platebni-styk-a-ebanking/platebni-styk/zahranicniplatebni-styk/sepa-platba

31

Směnka je písemné osvědčení a závazek uhradit v budoucím stanoveném termínu stanovenou částku. Rozlišujeme: finanční směnky, které jsou pouze uznáním dluhu bez odpovídajícího pohybu zboţí či sluţeb obchodní směnky, které odkládají platbu, jsou dále obchodovatelné a přijímané bankami, tedy směnitelné za bankovky (případně dříve kryté zlatem) Směnka je cenný papír a podle zákona42 má tyto náleţitosti: výslovné označení ţe jde o směnku bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu jméno toho, kdo má platit, a jméno toho, komu má být zaplaceno údaj o splatnosti směnky a místě platby datum a místo vystavení směnky podpis výstavce Směnka je převoditelným cenným papírem, lze ji tzv. indosamentem (rubopisem) převádět na další subjekty. Předloţit ke splacení ji tedy můţe kdokoli v den splatnosti, nebo v následujících dvou pracovních dnech. Výhodou směnky je zejména snazší vymahatelnost pohledávky (nespornost závazku), případně její převoditelnost. V českém finančním prostředí se směnky vyskytují jako platební prostředek zřídka, spíše se vyuţívají jako prostředek k poskytnutí úvěru, případně k jeho zajištění.

2.4 Šeky Šek je příkaz, který dává majitel účtu nebo jím zmocněná osoba bance, aby k tíţi tohoto účtu zaplatila částku ve prospěch osoby na šeku uvedené. Z definice vyplývá, ţe šek funguje jako převoditelný cenný papír a zároveň platební prostředek v platebním styku. Náleţitosti šeku a způsob jeho pouţití vymezuje zákon č. 191/1950 Sb., (viz výše). Podstatné náleţitosti, bez nichţ nemůţe být listina povaţována za šek, jsou: označení, ţe jde o šek ve vlastním textu listiny

41

REVENDA, Zbyněk a kol.: Peněţní ekonomie a bankovnictví, Management Press, Praha 2000, III.vyd., 634 s., ISBN 80-7261-031-7, s. 35 42 Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový

32

bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu jméno toho, kdo má platit údaj místa, kde má být placeno datum a místo vystavení šeku podpis výstavce43 Bez těchto náleţitostí není šek šekem. Pro pouţití soukromou osobou můţe majitel účtu od banky pro potřeby platebního styku obdrţet šekovou kníţku. Z ní odděluje jednotlivé šeky a platí jimi tím, ţe je předává třetím osobám, Ty si je u banky nechávají proplatit. Tyto šeky jsou jiţ personalizovány, obsahují např. bankovní spojení klienta, jméno, předvyplněné platební místo (pobočku banky) atd. Banka můţe šek: okamţitě proplatit, pokud není pochybnost o pravosti a krytí šeku převzít šek k inkasu a proplatit jej zálohově s výhradou storna, a nebo aţ sama obdrţí platbu od banky výstavce Šek je, na rozdíl od směnky, splatný vţdy tzv. na viděnou. K proplacení je třeba jej předloţit do 8 dnů (pokud byl vystaven a je splatný v téţe zemi), respektive do 20 (různé země) a 70 dnů (různé kontinenty). V těchto lhůtách je šek neodvolatelný. Soukromý šek můţe být vyuţit jak k bezhotovostnímu placení za zboţí a sluţby, tak k výběru z účtu u banky. Pokud má šek doloţku „jen k zúčtování“, nelze jej vyplatit v hotovosti, jen se připisuje na účet. Bankovní šek se pouţívá v obchodním styku v případech úhrady vyšších částek. Nahrazuje tedy hotovost a poslouţí i v případě, ţe dluţník nezná bankovní spojení příjemce platby. Ztrátu nebo odcizení šeku, tiskopisu šeku nebo šekové kníţky je klient povinen bezodkladně ohlásit své bance. Padělání a pozměňování šeku je trestným činem, stejně tak podvod při vystavení šeku nekrytého. Šekové placení nebylo v Československu nikdy významnou formou platebního styku. Přestoţe Česká republika nijak nezaostává za mezinárodní nabídkou sluţeb týkajících se šeků, není šek u nás jako platební instrument příliš rozšířen44. Trend směřuje spíše k pouţívání platebních karet, které nahradily i svého času populární cestovní šeky. Podobně je to evropském a v mezinárodním měřítku45 .

43

Zákon směnečný a šekový z 20.12.1950, čl. II., oddíl první, §1 FALTYSOVÁ, Kateřina: Šek, platební instrument na ústupu, BP, BIVŠ Praha, červen 2010, s. 15 45 FALTYSOVÁ, Kateřina: Šek, platební instrument na ústupu, BP, BIVŠ Praha, červen 2010, s. 51, Tabulka 13. V CR i v zemích EU objemy plateb kartou rostou, šekem klesají. 44

33

2.5 Poštovní poukázky Poštovní poukázky jsou nástrojem platebního styku pro převod peněţních částek. Výhodou je, ţe poštovní poukázky přijímají všechny pošty (tj. síť přes 3400 poboček). Pro poštovní poukázky nesprávně zlidovělo označení „sloţenky“. Bankovní sloţenka umoţňuje vklad na bankovní účet, platby poštovními poukázkami formou zvláštního tiskopisu (viz níţe) slouţí i k převodu peněz bez vazby na účet. Poštovní poukázky jsou jakýmsi přechodovým typem mezi hotovostním a bezhotovostním platebním stykem. V České republice lze vyuţít několik typů poštovních poukázek, čemuţ slouţí předpisové formuláře označené vnitrostátní pouţití velkými písmeny (A aţ D) či jejich kombinací při styku se zahraničím (Z/A a Z/C)46. Druhy poštovních poukázek pro vnitrostátní platební styk: - poštovní poukázka A slouţí k poukázání peněţní částky na účet vedený bankou. Odesílanou částku platí klient v hotovosti přímo na poště - poštovní poukázka B je určena k výplatě poukázané peněţní částky příjemci. Částka je hrazena z účtu odesílatele a vybrat je ji moţno v hotovosti na poště - poštovní poukázka C slouţí k výplatě poukázané částky příjemci v hotovosti. Hrazena je odesílatelem v hotovosti, transakce nevyţaduje účet v bance - poštovní poukázka D se od typu C liší jen v tom, ţe transakce je provedena ve lhůtě jednoho dne od podání K typům B, C a D nabízí pošta doplňkové sluţby typu dodejky (písemného dokladu o výplatě poukázané částky), dodání do vlastních rukou, termínované výplaty v rozsahu 30 dní atd. Druhy poštovních poukázek pro zahraniční platební styk: - poštovní poukázka Z/A slouţí k odeslání peněz na bankovní účet vedený v zahraničí. Částka je zaplacena v hotovosti v české měně a převedena podle kurzu ČSOB platného v den podání - poštovní poukázka Z/C zprostředkuje výplatu peněz v zahraničí v hotovosti. Uhrazena je odesílatelem také v hotovosti. I k těmto poštovním poukázkám poskytuje Česká pošta doplňkové sluţby.

46

Základní informace v přehledné podobě poskytuje Česká pošta na svých webových stránkách. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/cz/sluzby/penezni-sluzby/default.htm

34

Přestoţe jsou poštovní poukázky u nás tradičním nástrojem platebního styku, a nachází si stále klientelu zejména mezi starší generací, jsou pouţívány stále méně. Hlavním důvodem je cena sluţeb (viz Příloha 3), kterou nevyváţí ani dostupnost, ani doplňkové sluţby.

Sluţbou, která se typově blíţí poštovním poukázkám, je SIPO. Sdruţené Inkaso Plateb Obyvatelstva provozuje také Česká pošta, a jde vlastně o formu hromadného příkazu k úhradě. Sdruţuje pravidelné platby, zejména ty spojené s provozem domácnosti, tj. nájemné, elektřina, voda, televizní a rozhlasové poplatky, předplatné denního tisku atd. SIPO lze uhradit na poště, kde klient dostane přiděleno osobní spojovací číslo, které mu zůstává natrvalo. Lze ale platit i prostřednictvím bankovního účtu. V obou případech je hlavním smyslem a účelem sníţení poplatků tím, ţe jde o jednu sdruţenou platbu (jedno inkaso)47.

3

Elektronické platební prostředky Platební styk je jednou z oblastí charakterizovaných rychlým nástupem moderní

techniky. Její vyuţívání směřuje k co moţná největší rychlosti, spolehlivosti transakcí, současně ale také k větší bezpečnosti pro obě (všechny zúčastněné) strany. Elektronické platební prostředky jsou moderní formou, která vyuţívá nejmodernější výpočetní a přenosovou techniku, internet. Rozlišujeme tzv. nepřímé elektronické bankovnictví, kdy klient komunikuje s bankou prostřednictvím terminálu pro pouţití platební karty nebo telefonu, a přímé, kdy se s bankou spojí přímo přes internet nebo zvláštní komunikační program (obvykle firmy).

47

ZIENTEK, Jakub: Platební styk a jeho moţnosti, BP, Ekonomicko-správní fakulta MU, Brno 2011, 53 s., s. 19 – 20.

35

3.1 Platební karty a jejich druhy Platební karty dnes jiţ patří ke standardním platebním prostředkům. Popularitu jim zajistila pohodlnost nákupu a vyšší míra bezpečí, kdy s sebou nemusíme nosit velkou hotovost. Celosvětové systémy platebních karet vznikaly v 60. a 70. letech dvacátého století jako určitá náhrada za provozně nákladné pouţívání šeků a hotovosti48. Bankovní platební karta má mezinárodně uznanou podobu (norma ISO) nosiče z plastu tvrzeného karbohydronátem49, o rozměrech přibliţně 850 x 550 mm. Ten je opatřen podle typu řadou symbolů a neviditelných dat, magnetickým páskem a stále častěji i elektronickým čipem. Náleţitosti platebních karet u nás určuje Česká národní banka formou vzorových podmínek50. Patří k nim zejména: označení vydavatele, tj. logo a název banky číslo karty, max. 16 – 19 znaků platnost, obvykle ve formě měsíce a roku konce platnosti jméno drţitele podpisový prouţek prostor pro záznam dat Přední světové asociace (VISA, MasterCard) a finanční společnosti (American Express, Diners Club) dávají svým kartám často individualizovaný designový vzhled s řadou ochranných prvků včetně hologramu, ultrafialového tisku a mikrotextu51. Karty vydávají banky svým klientům na základě uzavřené smlouvy o vydání platební karty a inkasují poplatky nejen za vydání, ale často i za pouţití (např. výběr z bankomatu). Téměř

48

HARTLOVÁ, V. a kol.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Fortuna, Praha 2004, I.vyd., 200 s., ISBN 80-7168-900-9, s. 69 49 PŘÁDKA, M., KALA, J.: Elektronické bankovnictví, Praha 2000, s. 11. 50 Všeobecné obchodní podmínky vydané ČNB, viz Věstník ŇB, částka 22, vyd. 24.10.1994, ve formátu pdf [cit. 2014-03-20], dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/1994/ download/v_1994_22.pdf 51 HARTLOVÁ, V. a kol.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Fortuna, Praha 2004, I.vyd., 200 s., ISBN 80-7168-900-9, s. 69 – 79.

36

všechny karty většiny vydavatelů pracují na podobném principu, jeho hlavním poţadavkem je rychlost a bezpečnost transakce. Průběh transakce kartou má tři fáze: ověření transakce (autorizace), kdy se čtou údaje na kartě a autorizují se drţitelem (např. zadání PIN) přenos transakce do clearingového systému, prostřednictvím počítačové sítě zúčtování plateb, které provádí na základě přijatých dat banka v reálném čase (ještě týţ den, do několika dnů)52 Vydavatelé často s pouţíváním platebních karet poskytují i doplňkové sluţby, např.: cestovní a úrazové (ţivotní) pojištění prodlouţená záruka na zboţí nakoupené prostřednictvím karty pojištění pro případ krádeţe či ztráty věci pozbyté společně s kartou (osobní doklady, klíče)

Druhy bankovních platebních karet Z hlediska teritoriálního pouţití členíme platební karty na: - národní, tuzemské, které jsou pouţitelné pouze v zemi vydávající banky (např. „valid in the Czech Republic only“) - mezinárodní, které jsou rozšířenější a lze jimi bez problémů platit v zahraničí Z hlediska přenosu dat rozlišujeme: - embosovanou kartu, kdy vystupující reliéf (OCR písmo) slouţí k otištění na stvrzenku (tzv. ţehličkou) - elektronickou kartu, z níţ se snímají data výhradně elektronicky čtečkou v bankomatu a pokladním terminálu 52

REVENDA, Zbyněk a kol.: Peněţní ekonomie a bankovnictví, Management Press, Praha 2000, III.vyd., 634 s., ISBN 80-7261-031-7, s. 159.

37

- elektronickou bezkontaktní, která umoţňuje rychlou platbu (do výše 500 KČ) pouhým přiloţením bez nutnosti udávat PIN Z hlediska drţitele je podstatnou vlastností platební karty svázanost s identitou drţitele (majitele účtu). Rozlišujeme: - nepřenosné karty, u nichţ jsou viditelné (jméno drţitele, podpis atd.) i neviditelné identifikátory spojené s osobou vlastníka. Taková karta je nepřenosná, její zneuţití další osobou je trestným činem - předplacené karty, které nejsou vázány na jednoho drţitele. Vyuţívají se často jako dárkové, věrnostní poukazy a po vyčerpání hodnoty (platnosti) pozbývají své funkce Hlavní členění karet z hlediska podmínek platebního styku je však vztah k účtu v bance, která kartu vystavila. Podle způsobu zúčtování transakcí rozeznáváme tři hlavní typy platebních karet: - karty charge, jejímţ principem je čerpání úvěru z úvěrového účtu - karty debetní, které jsou vydávány k běţnému účtu, částka je z účtu odepisována ihned a výše platby je limitována zůstatkem na účtu (popř. kontokorentem) - karty kreditní (úvěrové), které fungují na principu povoleného přečerpání ve formě tzv. revolvingového nebo spotřebitelského úvěru. Prostředky tedy nejsou ve vlastnictví klienta, pouţívá peníze banky. Úvěr se pak splácí podle dohodnutých pravidel, lze jej čerpat opakovaně, nutno ale počítat s vyšším úrokem53

53

Důleţitá je osvěta v oblasti pořízení si a uţití zejména kreditní karty. Neinformovaný nebo laxní klient se rychle můţe dostat do platební neschopnosti a dluhové pasti. Viz: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=319, [cit. 2014-03-27] Porovnání (nejen) kreditních karet u nás viz: http://www.sfinance.cz/kreditni-karty/prehled-karet

38

Existují také platební karty bez hmotné podoby. Jedná se o virtuální platební karty (e-card), které slouţí k platbám na internetu. V zásadě jde o šestnáctimístný kód, datum platnosti a přístupové heslo. Virtuální karty nabízí renomovaní poskytovatelé Europay International (Eurocard / Mastercard) a Visa54. Asociace Visa Europe také chystá v ČR spuštění aplikace V.me pro on-line platby. Tato aplikace uţ má spíše charakter elektronické peněţenky55.

3.2 Elektronické peníze Nejnovější, moderní formou peněz jsou tzv. elektronické peníze. Ty existují jen ve formě záznamů o peněţních částkách a jejich přesunech v paměti počítačových systémů bank56. Instituci elektronických peněz zřizuje zákon č. 284/2009 Sb.57, hlava IV., § 46. Jedná se o akciovou společnost, která je oprávněna vydávat v České republice elektronické peníze na základě a v rozsahu povolení Českou národní bankou. Instituce elektronických peněz nesmí poskytovat úvěry a nabývat podílu na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jiných osob nebo tyto osoby ovládat, pokud vykonávají pomocné sluţby související s vydáváním elektronických peněz.

Elektronické peněženky Elektronická peněţenka je platební instrument, který v našem prostředí nenašel zatím širší uplatnění

58

. E-peněţenka vypadá jako běţná platební nebo telefonní karta – plastiková

s čipem. Je určena k platbám malých částek. Hlavní výhody e-peněţenky: není nutné zadávat PIN při transakci není nutné mít zřízený běţný ani jiný účet

54

Nabídka předplacené virtuální karty Visa, [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://www.visa.cz/osobnikarty/vyberte-si-vasi-visa-kartu/predplacene-visa-karty/virtualni-karty 55 Schwarzmann, Marek: článek on-line na HN Peníze z 16.4. 2013, [cit. 2014-03-27], dostupné z: http://penize.ihned.cz/c1-59678950-visa-spusti-v-me-v-cr-mozna-do-roka-napred-si-chce-pripravit-puduvzdelavaci-kampani 56 VLČEK, Josef a kol.: Ekonomie a ekonomika, ASPI, Praha 2003, s. 346 57 [cit. 2014-04-02] dostupné z:http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2009/zakon-c284-2009-sb-3174 58 O výhodách a nevýhodách e-peněţenek se píše u nás v odborném tisku diskutuje jiţ 13 let. Viz článek Tomáše Pevného z 27.4.2001, [cit. 2014-03-27], dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/platte-elektronickymipenezenkami/

39

zpoplatněno je jednorázové „nabití“, nikoli kaţdá transakce Existují dva hlavní principy e-peněţenek: decentralizovaný, kdy v zásadě platíte ze své do cizí peněţenky (transakce bez účasti banky) centralizovaný, který prochází přes banku, u níţ máte zaloţený tzv. plovoucí účet (float account) Elektronické peněţenky u nás mají lokální, regionální nebo municipální charakter. Problém s jejich rozšířením jde ruku v ruce s širším pouţitím. Dosud není, jako např. v Německu, moţné, obrazně řečeno, cestou z práce vše koupit touto formou. Kdyţ si mohu elektronicky koupit jízdenku a lístek do ZOO, ale ne občerstvení v něm a parkování před ním, systém není atraktivní. Příkladem globálně pouţívané e-peněţenky je digitální peněţenka Skrill59. Ta umoţňuje i pro firmy vyuţívat placení ve čtyřiceti světových měnách. Podmínkou je pouze jednorázová integrace a e-mail. Pouze přes heslo, aniţ by zákazník poskytoval komukoli citlivé osobní údaje (pouţívá se systém ochrany osobních dat standardu PCI DSS), lze provádět platby. Celkem je v systému Skrill zapojeno přes 36 milionů klientů. Pro platby v e-shopech u nás úspěšně funguje systém PaySec60 (ale i jiné nebankovní platební systémy – PayPay, PayMyway, Paysefecard atd.). Vyuţívá výhody e-peněţenek – určitá anonymita, rychlé zaloţení a také zrušení účtu, ovládání přes internet (e-mail). Pouţívá se k platbám na tzv. partnerských programech – Aukro, iKup atd., tedy aukčních a slevových portálech. Formu e-peněţenky měla mít i nechvalně proslulá Opencard. Systém spravovaný společností Haguess měl kopírovat úspěšné modely ze zahraničí, např. Oyster Card v Londýně. Projekt však nebyl dobře manaţersky zvládnutý, provází jej podezření z korupce a tak Opencard

59 60

Viz webové stránky systému, [cit. 2014-04-02], dostupné z: https://www.skrill.com/cz/podnikani/ produkty/penezenka/ Viz webové stránky portálu PaySec, [cit. 2014-04-02], dostupné z: https://www.paysec.cz/

40

funguje vlastně jen jako elektronická „tramvajenka“, průkazka do knihovny a parkovací karta, ovšem jen v některých městských částech Prahy61. Příkladem fungující elektronické peněţenky u nás je ta přidruţená k In-kartě Českých drah (EPIK)62. Na kartu lze „nabít“ částku v rozmezí 100,- Kč aţ 150,- EUR na kaţdém pokladním terminálu nebo v e-shopu Českých drah. Platit s ní lze jak u průvodčích (fyzických osob), tak i ve vlacích se specifickým způsobem odbavování cestujících, tj. v automatu na jízdenky. Cestující je vţdy současně zpraven o zůstatku na kartě. Nevyuţité elektronické peníze z karty lze za poplatek 50,- KČ převést zpět v hotovost. Spíše neţ e-peněţenky jsou dnes vyuţívány bezkontaktní platební karty, u nichţ je moţné do částky 500 KČ platit přiloţením (bez PIN).

3.3 Virtuální měna - bitcoin Budoucnost, výhody, ale i nevýhody bezhotovostního styku lze nejlépe ukázat na příkladu nové, virtuální měny bitcoin (BTC). Tato alternativní měna totiţ nemá fyzickou podobu, existuje jen v počítačích a její získávání, směna i pouţití jsou závislé výhradně na elektronických prostředcích a internetu. Z kuriozity se ale stal fenomén. Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti pouţívaná digitální peněžní měna63, který vytvořila skupina nadšenců (s pseudonymem Satoši Nakamoto) na počátku roku 2009. BTC se získávají tzv. těţbou, jde vlastně o simulované úkoly pro počítač, jsou přísně evidovány a lze je směňovat za světové měny, platit jimi. Pro provádění transakcí se vyuţívá distribuovaná databáze napříč body peer-to-peer sítě64 . Původně fantastická a utopií zavánějící myšlenka se ujala, dnes lze měnou BTC platit na tisíci místech po celém světě. V Praze si lze biliony předplatit parkování na Letišti Václava Havla, koupit boty v obchodu Classic Shoes a v Hostivici za Prahou lze takto zaplatit v soukromé školce. V Bratislavě je „bankomat“ pro výběr bitcoinů, německé ministerstvo financí měnu oficiálně uznalo a na Kypru, zmítaném finanční krizí a nejistotou, vzniká bitcoinová banka65. 61

Viz webové stránky Opencard Praha, [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://opencard.praha.eu/jnp/cz/home/ index.html 62 Viz oficiální webové stránky ČD, [cit. 2014-03-27], dostupné z: http://www.cd.cz/vyhody-procestujici/in-karta/elektronicka-penezenka-na-in-karte/-7261/ 63 Definice podle wikipedie, [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin 64 Viz česko-slovenské stránky věnované bitcoinu. [cit. 2014-03-20], dostupné z: http://blog.bitcoin.cz/co-je-to-bitcoin/ 65 Týdeník REFLEX, 23.ledna 2014, č. 4, s. 34 – 38.

41

Jako čistě virtuální měna jsou bitcoiny (resp. jejich uţivatelé) odkázány na elektronické platební prostředky66. Software v počítači nebo smartphonu spravuje elektronickou peněţenku, z níţ lze prostředky převádět. Majitel je anonymní, měnu neřídí ţádná centrální banka, jejíţ zásahy by mohly měnu znehodnotit. Existují však i podstatná rizika. Anonymita majitelů přímo láká zloděje, hackery. Celý systém je také stoprocentně závislý na internetovém připojení. Není úplně jisté, jestli se většímu rozšíření měny nebudou některé státy bránit z obavy před moţnými daňovými úniky. Přesto rychlost rozšíření měny bitcoin a její atraktivní virtuální podstata předznamenávají trendy v elektronickém bankovnictví.

3.4 Kanály elektronického bankovnictví K technické revoluci v pouţití prostředků pro vzdálenou komunikaci došlo uţ v 19. století. Obchody bylo moţno sjednávat a uzavírat pomocí telegrafu, později i telefonu. Problém rychlosti a přenosu informací na velkou vzdálenost byl vyřešen, zůstávala nejistota v autentizaci a v autorizaci. V éře faxů (80 a 90 léta 20. stol.), kde bylo moţno identifikovat klienta popř. číslo účtu lépe, naráţely zase banky na horší kvalitu tisku a nedostačoval postupně ani přenášený objem informací. Moderní éru a skutečné elektronické bankovnictví symbolizují až počítače. Rychlost, schopnost zpracovat velké objemy dat a eliminace chyb lidského faktoru jim zaručuje raketový rozmach. Dnes uţ spolu banky komunikují téměř výhradně elektronicky s vyuţitím vlastních komunikačních serverů, stejně tak klienti s bankami a naopak. Klasické formy a podoby platebního styku ustupují a zůstávají v platnosti jen tam, kde se jedná o sám smluvní vztah (podepsaná „papírová“ smlouva) a nebo o obsahové náleţitosti příkazů67. Rozlišujeme tzv. nepřímé elektronické bankovnictví, kdy klient komunikuje s bankou prostřednictvím telefonu, a přímé, kdy se s bankou spojí přímo přes internet nebo zvláštní komunikační software. Viz přehledně Tabulka 4:

66

Na stránkách evropské směnárny a burzy lze směňovat eura a dolary za bitcoiny a naopak. Systém je kompatibilní s projektem SEPA. [cit. 2014-03-20], viz: https://www.bitstamp.net/ 67 MÁČE, Miroslav: Platební styk klasický a elektronický, Grada, Praha 2006, I.vyd., 220 s., ISBN 80247-1725-5, s. 159, s. 181 an.

42

Tabulka 4

Realizace vzdálené komunikace (klient – banka) Způsob ovládání účtu

Konkrétní realizace Call centrum (ţiví operátoři) IVR (hlasový automat)

Telefonní bankovnictví

SMS zprávy GSM-SIM toolkit WAP

Elektronické (přímé)

Homebanking

bankovnictví

Internetbanking

Zdroj: Vlastní úprava s vyuţitím: MÁČE, Miroslav: Platební styk klasický a elektronický, Grada, Praha 2006, s. 170.

3.4.1 Phonebanking Telefonní platební styk je aplikací zaloţenou na komunikaci s bankou prostřednictvím telefonu. Jeho popularita je značná, především s ohledem na dostupnost. Mobilní telefon je u nás nejrozšířenější informační technologií a mnoţství mobilních telefonů v populaci převyšuje počet 14 milionů68. Podstatou telefonního bankovnictví je, ţe klient jedná s bankou: buď hlasem, kdy má moţnost hovořit s ţivým pracovníkem banky (telefonní bankéř) nebo tlačítky, kdy je odkázán na tzv. IVR (Interactive Voice Response) systém. Jde o formu automatu s hlasovou sluţbou

68

Informace Českého statistického úřadu Informační společnost v číslech, ve formátu pdf. [cit. 2014-0320], dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vybrane_poznatky_z_publikace_is_2013/$File/info_ spol_2013_info.pdf

43

oba přístupy lze kombinovat (časté). Klient je nejprve napojen na automat a aţ kdyţ se ukáţe nutnost řešit problém „na ţivo“, je přepojen na ţivého pracovníka Forma telefonního bankovnictví umoţňuje klientovi dostat celou řadu informací – o zůstatku na účtu, o pohybech na účtu, lze zadávat trvalé příkazy, provádět platby. Většina bank tuto sluţbu nabízí v nepřetrţitém provozu, tj. 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. Zásadní otázkou je zde bezpečnost, neboť systém je z principu zaloţen na anonymních prvcích. Klient se proto vţdy musí identifikovat (identifikační číslo a heslo) a prokázat tak svou totoţnost. Někdy je pro kontrolu poţadováno i rodné číslo resp. datum narození. Navíc jsou hovory nahrávány. Hlavní výhody telefonního bankovnictví: rychlost (transakce proběhne v reálném čase) dostupnost ( telefon máme vţdy po ruce) úspora času (není třeba docházet na pobočku) není vyţadováno zvláštní vybavení, není nutné např. platit připojení k internetu Hlavní nevýhody: moţnost zneuţití nebo alespoň obavy z něj omezená nabídka sluţeb, zásadnější a specifické problémy neřeší

3.4.2 GSM banking, WAP GSM banking je formou telefonního bankovnictví s vyuţitím aplikací v mobilních telefonech. Nejde tedy, na rozdíl od výše uvedeného způsobu, o rozhovor (pseudo rozhovor s automatem), ale o korespondenční styk pomocí SMS zpráv. Na podobném principu funguje technologie SIM Toolkit, která umoţňuje posílat šifrované zprávy do / z banky. Tento způsob exkluzivního spojení s peněţním ústavem formou

44

„bankovnictví v mobilu“ vhodně kombinuje zabezpečení (BPIN jako vstupní kód, šifrování), uţivatelské pohodlí a relativní technickou (technologickou) nenáročnost. Pro méně výkonné mobilní telefony existuje i protokol WAP (Wireles Application Protocol), který umoţňuje v omezené míře přístup na internet. Komunikace funguje přes uţivatelské rozhraní WAP Gateway s vyuţitím značkovacího jazyka WML (první generace), resp. XHTML MP v druhé generaci, který uţ v grafice není monochromatický a umoţňuje barvy (formáty PNG, JPEG, GIF). Banka pak spravuje vlastní WAPové stránky, na které je moţné se přihlásit a ovládat svůj účet. V České republice takto fungují aplikace O2 Active69, t- zones a jiné. Nevýhodou této sluţby je nízká rychlost připojení k internetu.

3.4.3 Smartbanking Pro výkonnější mobilní telefony, tzv. chytré (smart) připravují banky speciální programy a aplikace zaloţené na přístupu k internetu. Jednou z nich jsou tzv. platební QR kódy. Jsou určitou novinkou, kterou vyvíjela Raiffeisenbank společně s českou softwarovou společností Inmite. Na náš trh jimi však před cca rokem vstoupila Komerční banka70. Následně QR kódy zaštítila Česká bankovní asociace a jejich vyuţití podporuje šest bank (mimo zmíněných dvou ještě ČSOB, ČS, Fiobanka a Air Bank). Přidávají se i velcí výstavci faktur, zejména z oblasti telekomunikací (T-Mobile, UPC) a e-shopů. O QR kódech se mluví jako o sloţenkách 21. století. Fungují na principu zakódovaného piktogramu, který se „přečte“ (vyfotí) mobilním telefonem, speciální aplikací rozklíčuje, případně doplní a odešle. Zatím fungují souběţně např. se skenerem faktur a sloţenek, mají však celou řadu výhod: kód lze snímat z papíru (tisk) i displeje popř. obrazovky i při částečném poškození je kód pro zařízení čitelný

69

Viz oficiální stránky O2 Active „Nejlepší obsah pro mobily“, [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://www.o2active.cz/ 70 Informace z webové stránky, [cit. 2014-04-02]dostupné z: http://www.qrplatby.cz/

45

QR kód lze strojově číst bez ohledu na jeho orientaci či orientaci snímače kódy mohou být různě velké, kapacitu informací to nemění hlavní výhodou je ale ochrana dat – text ze sloţenky či faktury si můţe (včetně např. rodného čísla jako variabilního symbolu) přečíst kdokoli. QR kód je bez čtečky a příslušného programu cizím nesrozumitelný Boom v pouţívání QR kódů se očekává v letošním roce. Je potřeba sjednotit poţadavky na operační systémy v mobilních telefonech a zapojit do hry více bank i uţivatelů71.

3.4.4 Internetbanking Přímé

elektronické

bankovnictví

umoţňuje

komunikace

klienta

s bankou

prostřednictvím internetu. Bez nutnosti navštívit fyzicky banku ovládá ze svého domu, kanceláře, ale i např. během dovolené své účty. Pro občany a drobné podnikatele je tu klasický internetbanking. Klient se přihlašuje do systému banky, je ověřována jeho oprávněnost (obvykle kombinací různých prvků včetně klíče zaslaného na mobilní telefon) a můţe pak přímo z webové stránky banky zadávat pokyny. Internetbanking umoţňuje podobné rozpětí sluţeb jako výše zmíněné telefonní bankovnictví – zadávaní příkazů, informace o stavu na účtech, informace o produktech banky atd. Výhody oproti ovládání účtu telefonem jsou dvě hlavní: internet přináší větší moţnosti ochrany, autentizace a autorizace transakcí, míra zneuţití je na obou stranách niţší informace viděné na obrazovce jsou přístupnější vnímání, sniţuje se chybovost, a jsou i aktuálnější Hlavním důvodem rozmachu internetových plateb je současný rozmach počítačů ve všech oblastech ţivota a obchodu. Počítače jsou snadno dostupné, není nejmenší problém

71

Macich, Jiří ml.: Platební QR kódy mají po půl roce nakročeno dobře, portál LUPA, 30.7.2013, [cit. 2014-03-20] dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/platebni-qr-kody-maji-po-pul-roce-nakroceno-dobrenahradi-slozenky/

46

s připojením k internetu72 a uţivatelské rozhraní pro vyuţívání systému je pro klienta komfortní. Česká republika patří (zejména v kontextu tzv. postkomunistických zemí) k těm s největším nárůstem internetového bankovnictví73

3.4.5 Homebanking Homebanking je forma přímého, elektronického bankovnictví. Slouţí obvykle firmám, obecně ale těm, kteří potřebují přenášet velké objemy dat „z“ a „do“ banky. Svým klientům banky poskytují přímé spojení prostřednictvím speciálního softwaru, tj. programů a aplikací. Nejde tedy o vyuţití internetu (skrze word wide web), ale přes datovou síť. Vzájemné předávání informací elektronicky v reálném čase je hlavní výhodou systému. V propojení s účetnictvím, mzdovým systémem a v mnoha dalších oblastech ocení klient banky především rychlost a bezpečnost. Ochrana dat je zajištěna vyuţíváním hesel, kódovaných zpráv, digitálního (elektronického) podpisu. Zabezpečení je tak nejvyšší ze všech zmíněných forem elektronického bankovnictví. V České republice se v rámci homebankingu nejvíce vyuţívá systém MultiCash, který je zaloţen na komunikaci klient-banka prostřednictvím bankovního serveru74. Systém homebankingu má i mnohá omezení a nevýhody. Jde zejména o nákladnou aplikaci programu u klienta a jeho vázanost na konkrétní počítač. Problémem jsou i ne úplně aktuální informace zvenčí (reţim off line). Tyto nevýhody odstraňuje internetové bankovnictví zaměřené na firmy a organizace. Poskytuje jej řada bank vlastně na stejné úrovni, jako klasický homebanking. K internetovému bankovnictví pro firmy viz další část práce.

72

Počet domácností s vysokorychlostním připojením k internetu roste v celé EU, Česká republika se blíţí průměru EU. Srov. tabulka na stránkách české verze eurostatu, [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://apl.czso.cz/ode/tab/tin00066.htm 73 Článek Simony Rottové, www.finance.cz, [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/319968-jak-moc-se-pouziva-internetove-bankovnictvi-ve-svete-/ 74 MÁČE, Miroslav: Platební styk klasický a elektronický, Grada, Praha 2006, I.vyd., 220 s., ISBN 80247-1725-5, s. 173

47

4

Businessbanking – zkoumání BB jako el. platebního kanálu Ve čtvrté kapitole své práce bych se rád zaměřil na praktickou stránku realizace

platebního styku. Rád bych srovnal nabízené moţnosti sluţeb přímého bankovnictví pro podnikatele a organizace u jednotlivých bank.

Businessbanking patří k progresivním

způsobům realizace platebního styku a nabízí jej všechny velké bankovní domy. Liší se ale jak v nabídce a šíři sluţeb, tak v jejich prezentaci na svých webových stránkách.

4.1 Metody a formy Platební styk v praxi bank jsem se rozhodl prozkoumat z hlediska tří různých, navzájem se doplňujících pohledů: z hlediska anket na internetu formou popisu sluţeb jednotlivých bank na jejich webových stránkách dotazníkovým šetřením u klientů bank, tj. firem Domnívám se, ţe tyto tři pohledy na sledovanou problematiku přinesou dostatek podkladů pro závěrečné shrnutí. Anketa a respektovaná soutěţ bank je forma objektivizace, která je dána jednak kvantitou (počet hlasujících), jednak kvalitou (několik úspěšných ročníků v minulosti, účast odborné poroty). Výsledky těchto anket jsou všeobecně uznávány, úspěšné banky je zapojují do své sebeprezentace a propagace. Hodnocení nabídky vybraných bank na jejich internetových stránkách je potřeba chápat jako vnesení určitého subjektivního pohledu. V nabídce produktů, sluţeb a aplikací najdeme rozdíly v mnoha ohledech – v šíři nabídky, zaměření na určitou skupinu klientů, v estetice (grafice) atd.

48

Dotazníkový průzkum je způsob ověření získaných poznatků z „druhé strany“, z praxe. Otázky kopírují strukturu práce a podporují hlavní cíl textu – jak je uskutečňován platební styk v České republice. Jako hlavní metody jsem zvolil analýzu a komparaci. Snaţím se kombinovat kvantitativní a kvalitativní hlediska, stejně jako (pokud moţno) objektivní a subjektivní přístup. Stanovil jsem si různá kritéria nebo je převzal a posuzuji úspěšnost jejich naplnění. Při konstrukci dotazníku jsem pracoval s určitou výchozí hypotézou, kterou jsem doufal potvrdit nebo vyvrátit (verifikovat, falzifikovat). Volil jsem záměrně jednoduché a obecné otázky, abych vyloučil svoji podjatost (zaujetí problémem) a manipulaci. V dílčím závěru se pokouším o syntézu, tj. vyvození závěrů a zhodnocení všech sledovaných hledisek.

4.2 Anketa FINCENTRUM Banka roku a OVB Vstřícná banka Rozhodl jsem se blíţe podívat na dvě známé a respektované ankety. Společné je jim to, ţe jsou pořádány (a výsledky pak prezentovány) poradenskými firmami, hlavní rozdíl pak je v kritériích a v prezentaci výsledků. Anketu Banka roku pořádá jiţ od roku 2002 finančně poradenské centrum FINCENTRUM75, jedna z předních společností svého druhu na našem trhu. Organizátoři deklarují nezávislost a prokazatelnost výsledků (notářské ověření) a jako hlavní kritérium mají zaměření banky na drobnou klientelu. Současně je ale třeba vzít v úvahu, ţe kategorií (a tedy i hledisek a metodických přístupů) je třináct. V osmi hlavních kategoriích rozhoduje o výsledku odborná porota (cca 70 blíţe nespecifikovaných odborníků), Banku bez bariér vyhlašují v anketě handicapovní klienti, Pojišťováka roku šéfové pojišťovacích společností a v soutěţi o Privátní banku hlasuje 300 nejbohatších Čechů a Slováků. Titul Nejdůvěryhodnější banka roku dostane ten finanční ústav, pro nějţ se vyjádří nejvíce respondentů v reprezentativním průzkumu společnosti STEM/MARK76. V uplynulých letech se o vítězství v hlavní kategorii ankety dělily Komerční banka (2012, resp. 2011) a Česká spořitelna (2010), přičemţ obě společnosti obsadily nejhůře druhou pozici. Na místě třetím se během posledních let vystřídaly – Československá obchodní banka

75 76

Oficiální webové stránky, [cit.2014-04-02], dostupné z: http://www.fincentrum.com/ Metodika anket viz [cit.2014-04-02], dostupné z: http://www.bankaroku.cz/metodika/

49

(2012), Uni Credit Bank (2011) a Raiffeisenbank (2010). Z tohoto pohledu nejsou výsledky loňského roku překvapením, naopak, pozorujeme určitou kontinuitu a konzervativnost. Pořadí bank v soutěţi v roce 2013 ukazuje Tabulka 5:

Tabulka 5

Pořadí bank v anketě FINCENTRUM – Banka roku 2013 Banka roku 1. 2.

3.

Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. Komerční banka, a.s.

Nejdůvěryhodnější banka roku

Nejdynamičtější banka roku

Česká spořitelna, a.s.

Air Bank, a.s.

Komerční banka, a.s.

Fio banka, a.s.

Československá obchodní banka, a.s.

Sberbank CZ, a.s.

Zdroj: Vlastní úprava s vyuţitím: http://www.bankaroku.cz/fincentrum-banka-roku-2013/ Vítězem hlavní kategorie se v roce 2013 stala Česká spořitelna, následovaná ČSOB na druhé a Komerční bankou na třetí příčce. Česká spořitelna byla ceněna především za to, ţe se jí jiţ druhý rok v řadě podařilo rozhýbat hypoteční trh a přivést tak sníţení úrokových sazeb na nová historická minima. To spolu s reputací spolehlivé největší retailové banky vedlo v očích odborné poroty k získání prvního místa. Body získala Česká spořitelna i na poli inovací, kdyţ se jí například podařilo stát se jednou z prvních bank na trhu, nabízejících svým klientům moţnost platit bezkontaktními nálepkami. Úspěchem je také druhé místo pro ČSOB, které se podařilo po čtyřech letech rozbít silný tandem Česká spořitelna – Komerční banka. Tyto dvě banky se posledních deset let umisťovaly vţdy vedle sebe, poslední čtyři roky pak vţdy na prvních dvou příčkách. Česká spořitelna je podle kaţdoročních výzkumů veřejného mínění v rámci ocenění Fincentrum Banka roku jasným lídrem v oblasti důvěryhodnosti u tuzemských klientů. Jasnou vedoucí pozici potvrdila i v letošním průzkumu STEM/MARK u reprezentativního vzorku 50

české populace. Na druhém místě se z hlediska celkové důvěryhodnosti umístila Komerční banka, třetí místo obsadila ČSOB. Nad dalšími bankami v pořadí vyniká v průzkumech Česká spořitelna v oblasti finanční stability, bezpečnosti uloţených peněz a komunikace s klienty. Zatímco u Komerční banka z hlediska důvěryhodnosti nadprůměrně oslovuje ţeny a ČSOB vysokoškolsky vzdělané občany, Českou spořitelnu povaţuje za důvěryhodnou zejména starší generace a lidé s niţším dosaţeným vzděláním. První místo v této kategorii získala Air Bank, jeţ letos veřejnost zaujala zejména nabízenou úrokovou sazbou na běţném účtu, která je za určitých podmínek stejná jako na účtu spořicím. Jedná se o jediný běţný účet v České republice, který tuto moţnost nabízí. Banka také rozšířila nabídku spotřebitelských úvěrů u refinancování. Druhou příčkou ocenila odborná porota loňského vítěze, Fio banku. Na stupně vítězů se nově probojovala také Sberbank CZ, do přejmenování na počátku roku známá pod jménem předchozího vlastníka Volksbank CZ77.

4.3 Anketa OVB Vstřícná banka V druhém případě jsem se zaměřil na nabídku pěti bank, které se umístily na prvních místech v ţebříčku hodnocení OVB Vstřícná banka (za rok 2013, tj. poslední uzavřený ročník)78. Anket, které z nejrůznějších hledisek posuzují bankovní sféru na portálu bankovní poplatky. cz je celá řada79. Anketa Vstřícná banka nejlépe konvenuje mému záměru – není komerční nebo bulvární, má průhledná kritéria a akcentuje uţivatelské hledisko. V rámci klientského ratingu jsou finanční instituce v této soutěţi hodnoceny z hlediska tří základních parametrů: bankovní

poplatky

(nízké

poplatky,

průhledné

ceny,

vstřícná

poplatková politika) produkty a sluţby banky (kvalitní sluţby, široká škála produktů) image banky (působení na veřejnost, komunikace s klienty, řešení sporů) Hodnotí se na škále 1 aţ 10 a na výsledku se podílí tři skupiny hodnotitelů: 77

Oficiální text organizátora akce, [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://www.bankaroku.cz/komentare-kvysledkum/ 78 Viz oficiální stránky soutěţe, dostupné z: http://www.vstricnabanka.cz/ 79 Viz nejrůznější ankety na serveru Bankovní poplatky (Nejabsurdnější bankovní poplatek, Ideální banka 21. století atd.), [cit. 2014-04-05], dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/ankety.html

51

server www.bankovnipoplatky.com odborná desetičlenná porota zaregistrovaní návštěvníci webu + jeho neregistrovaní uţivatelé Členy odborné poroty jsou osobnosti z (nejen) bankovní sféry – např. z BIVŠ Ing. Olga Šeflová, dlouholetý předseda Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků ČR Ing. Bedřich Danda, redaktoři odborných periodik a další. Předsednictví v porotě přijal JUDr. Ing. Ph.D. Otakar Schlossberger. Kritéria pro hodnocení zaregistrovanými návštěvníky a neregistrovanými uţivateli: opatření prokazatelně zlepšující postavení a standard klientů (nové internetové bankovnictví, zrychlení vyřizování úvěru, bonus programy apod.) působení banky navenek (marketingové kampaně, vnímání značky) kvalita komunikace s klientem (způsoby kontaktování, prezentace banky, vnímání reklamy apod.) projekty směřující ke zvyšování bankovního vzdělávání klientů inovace (zajímavé nápady a jejich realizace) Pořadí bank v soutěţi ukazuje Tabulka 6:

52

Tabulka 6

Pořadí bank v hodnocení OVB Vstřícná banka za rok 2013 Pořadí

Banka

Dosaţené hodnocení

1.

FIO banka

72,41

2.

Air Bank UniCredit Bank Komerční banka Equa Bank

71,96

3. 4. 5.

68,87 68,59 68,15

Zdroj: Vlastní úprava s vyuţitím: http://www.vstricnabanka.cz/nejvstricnejsi-bankou-za-rok2013-se-stala--fio-banka-3055.html

Není jistě náhodou, ţe tři z pěti nejlépe umístěných bank jsou ty tzv. nízkonákladové. Tedy banky, které se profilují jako bezpoplatkové a s důrazem na vyuţití internetu v platebním styku i sluţbách obecně. Klienti ovšem musí počítat s tím, ţe tyto banky nemají úplný sortiment sluţeb, např. tak širokou síť bankomatů. Bude zajímavé sledovat, jak si vedou banky v jednom konkrétním, pro náš pohled stěţejním kritériu.

4.4 Popis služeb elektronického bankovnictví vybraných bank Následující kapitola shrnuje šíři nabídky jednotlivých bank v rámci elektronického bankovnictví. Zaměřím se na sluţby pro podnikatele, firmy a organizace. Hodnoceny jsou standardní sluţby i něco navíc (pokud banka má). Zaměřil jsem se na banky, které zaznamenaly úspěch ve výše zmíněných anketách (řazeny jsou abecedně, celkem sedm subjektů). Pohled je tentokrát subjektivní. Příspěvkem do závěrečného hodnotícího ţebříčku je známka jako ve škole, tedy mezi 1 aţ 5.

53

Air Bank Air Bank, patřící do finanční skupiny PPF magnáta Petra Kellnera, staví svou reklamní tvář na sloganu „i banku můžete mít rádi“. Nabízí základní sluţby – běţný a spořící účet, moţnost investovat, půjčit si. Bude vyhovovat klientům bez specifických poţadavků. Pro podnikatele nechce být a ani není atraktivní, zvláštní nabídku do tohoto sektoru nesměřuje. Hlavní výhodou běţného účtu u Air Bank je jeho vyšší základní úročení (cca 1,30%), jehoţ podmínkou je ale realizace nejméně 5 plateb kartou. Lze si také, vzhledem k dalšímu moţnému vyuţívání účtu zvolit Malý a Velký tarif. Hlavním nedostatkem banky je řídká síť poboček (coţ by ani u banky specializované na elektronické bankovnictví tak nevadilo, jako) malý počet bankomatů, i kdyţ vezmeme v úvahu, ţe lze vyuţívat terminálů Sazky80.

Česká spořitelna Česká spořitelna jistě patří k nejrespektovanějším finančním ústavům v České republice. Je první v počtu obhospodařovaných klientů (cca 5 mil.)81, coţ se mj. odráţí v nejširší síti bankomatů u nás82. Nabídka na jejích webových stránkách je nejen kompletní, ale i přehledná a logicky uspořádaná. Základní rozdělení Mapy stránek nás odkáţe na oblast osobních financí a na oddíl nabídky pro podnikatele, firmy a instituce. Najdeme také odkazy na e-shop, aktuální kurzovní lístek, přehled provozovaných bankomatů a síť poboček. Česká spořitelna provozuje přímé internetové bankovnictví pro fyzické osoby (Servis 24) a pro podnikatele (Business 24), jehoţ součástí je Databanking, který pracuje pod progresivním formátem RSS (XML)83 a bezpečnost je zajištěna kryptovací metodou SSL (Secure Socket Layer) s přihlášením klientským certifikátem. Pro podnikatele, firmy a instituce banka zajišťuje komfortní servis v několika segmentech. Pro velké firmy, finanční instituce a developery (Erste Corporate Banking)84, pro podnikatele a malé firmy s obratem do 30 mi. KČ, pro bytová druţstva a SVJ, pro města a obce a konečně

80

Srov: http://www.airbank.cz/cs/kde-nas-najdete/mapa-pobocek-a-bankomatu/ Oficiální webové stránky ČS, a.s., [cit. 2014-04-02], dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=subportal03&docid=internet/cs/su bportal03.xml 82 Česká spořitelna provozuje přes 1100 zařízení pro výběr peněz, [cit. 2014-04-02], viz: http://www.bankomaty.net/ceska-sporitelna 83 Formát RSS umoţňuje přímým připojením ke zdroji informací (přes zajištěné servery) aktuální obměnu obsahu – např. zpravodajství a přes čtečku přímý kontakt s URL. 84 Rakouská Erste Bank je od roku 1997 vlastníkem ČS, [cit. 2014-04-04], viz: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-erste-group-d00014564 81

54

pro neziskové organizace. Ve firemním finančnictví se banka cítí dobře, mj. se pyšní titulem Zlatá koruna 2013 za investiční úvěr 5 PLUS. Nabídka České spořitelny je opravdu nejen bohatá, ale i dostatečně flexibilní. Produkty pro podnikatele, začínající podnikatele, doplňkové sluţby a poradenství jsou samozřejmostí. V oblasti přímého bankovnictví nabízí společnost jiţ zmíněné Servis 24 a Business 24, vedle toho také Servis 24 Mobilní banka a Multicash. K tomu celou škálu karet – bezkontaktní debetní karty řady Visa Business (Visa Business, Plus a Gold), předplacené karty Maestro a kreditní a charge kartu Kredit+ MC Business. V nabídce je dále celá řada různých účtů v české i cizí měně (Podnikatelské konto Klasik, Maxi, účet Domov). Samozřejmostí je také celá škála sluţeb platebního styku, tj. kromě tuzemského a zahraničního také šeková sluţba (soukromé šeky i šeky splatné u jiných bank), akceptace platebních karet a sluţba Mobito (dobíjení kreditu mobilního telefonu). Stejně široká je i nabídka vkladových produktů, moţností investování a vůbec správa aktiv všeho druhu.

Československá obchodní banka Banka nabízí na svých oficiálních webových stránkách celou řadu informací, ale aţ v nepřehledné míře. Internetové bankovnictví je zjevně její prioritou. ČSOB se zaměřuje na podnikatele a menší firmy, bytová druţstva a SVJ, na municipality a neziskové organizace. Zvláštní pozornost je věnována korporátní a institucionální klientele s obratem nad 300 milionů ročně. Sluţba ČSOB Businessbanking 24 Online je standardní co do rozsahu sluţeb i jejich prezentace. K výhodám jistě patří vedení Firemního a Obchodního konta zdarma. Export dat pro účetní programy, zasílání výpisů v elektronické podobě a moţnost bezpečného přihlášení čipovou kartou s elektronickým podpisem jsou také standardní sluţbou. S Obchodním kontem se lze také připojit platebnímu řešení PaySec přes aplikaci v PC klienta.

Fio banka Fio banka je podle vlastního sloganu „česká banka zaměřená na investice do cenných papírů a poskytování běžných bankovních služeb bez poplatků“. Tedy si zakládá na tom, ţe platební styk u nich je bez poplatků. Zdarma jsou příchozí i odchozí platby, realizace trvalých příkazů, stejně jako jejich zřízení (změna). Zdarma je i inkaso a SIPO. Bezplatné jsou i transakce v EUR se Slovenkou republikou. V rámci eurozóny (systém vypořádání plateb TARGET2) stojí příchozí platba 25,- KČ, odchozí 50,- KČ. 55

V oblasti bankovních účtů staví Fio banka na tom, ţe poskytuje stejné podmínky fyzickým i právnickým osobám. Můţete si zaloţit Osobní účet, Podnikatelský účet a nově také Transparentní účet, který vyuţijí zejména neziskové organizace a občanská sdruţení. Fio banka nabízí také sluţbu API Bankovnictví, která umoţňuje bezpečné automatizované zpracování výpisů a pohybů na účtech vedených u Fio banky. Klient získá okamţitý přehled o dění na účtech, aniţ byste se musel přihlašovat do

internetového bankovnictví. API

Bankovnictví je vhodné zejména pro e-shopy a další společnosti, které potřebují stahovat výpisy přímo do svých účetních programů. Na základě informací o pohybech na účtu pak mohou okamţitě reagovat například automatickým odesláním zboţí nebo poskytnutím sluţby svým zákazníkům. Data o pohybech na účtu lze získat v mnoha různých formátech, mezi které patří: XML, MT940, OFX, GPC, CSV, JSON, HTML, PDF. Nově mohou zájemci o sluţbu API Bankovnictví vyuţívat aplikaci s názvem Fio API Plus. Aplikace je určena těm, kteří nechtějí programovat vlastní uţivatelské rozhraní pro API Bankovnictví, ale mají zájem vyuţívat jeho výhod. S Fio API Plus můţete pravidelně a rychle stahovat bankovní výpisy nebo pohyby na účtu v několika různých formátech. Aplikace je stejně jako samotné API Bankovnictví pro všechny klienty zdarma.

Equa Bank Equa bank se prezentuje jako moderní banka bez poplatků pro kaţdého. Je vítězem soutěţe Zlatá koruna 2013 a na bankovním trhu České republiky je relativním nováčkem od roku 2011 (převzetím Banco Popolare společností Equa Group Limited). Vstoupila na trh v segmentu nízkonákladových, především na internetové bázi fungujících bank (mimo výše hodnocené Fio a Air Bank je to např. mBank a Zuno). Banka nabízí docela solidní portfolio produktů a sluţeb, a to v oblasti osobních i firemních financí. Firmám se prezentuje svojí dynamikou, poskytuje běţné účty, úvěrové produkty a depozita. V oblasti internetového bankovnictví dostane klient (obvykle ţivnostník nebo menší aţ středně velká firma) standardní sluţby - zadání, zrušení tuzemského platebního příkazu, hromadná platba, zadání, zrušení platebního příkazu do zahraničí, Europlatby, přehled platebních příkazů, přehled účtů, transakcí a jejich zůstatků, šablony příkazů, trvalé příkazy – zřízení a zrušení, svolení k inkasu – zřízení a zrušení, pojmenování účtů, nastavení a odebrání disponentů, archiv výpisů, potvrzení o transakcích, generování sestav platebních transakcí, atd. 56

Komerční banka Komerční banka poskytuje komplexní sluţby drobného, investičního i podnikového bankovnictví. Patří k největším a nerespektovanějším bankovním domům u nás. Banka má velmi zdařilou prezentaci svých produktů na webových stránkách, nabízí programy MojeBanka a MojeBanka Business a speciální expresní kanál Plus on-line. Komerční banka nabízí podnikům: s obratem pod 60 mil. KČ kompletní profi servis, podnikatelský i osobní účet zdarma, zvýhodněné úvěry a internetové bankovnictví MojeBanka s obratem nad 60 mil. KČ všechny myslitelné sluţby financování, úvěrování, inkasa, investic, bankovních šeků, depozitních směnek a účtování (viz níţe) pro veřejnou správu sluţby včetně zajištění rizik, čerpání fondů a např. speciální účet pro Fond rozvoje bydlení Bohatá je nabídka Komerční banky v oblasti elektronického bankovnictví – zejména pro námi sledované podnikové bankovnictví. Jedná se například o e-Card, virtuální karta pro platby na internetu, moţnost elektronické zástavy pohledávek, firemní nebo korporátní karty s plnou manaţerskou kontrolou díky soustavě limitů atd. Přímé bankovnictví pro firmy, které potřebují přenášet velké mnoţství (nad 3 500 / měsíc) plateb a výpisů s názvem Přímý kanál je nadstavbou programu Moje Banka.Sluţbu je moţné po uzavření smlouvy instalovat přímo z webových stránek Komerční banky a aplikace spolupracuje se všemi myslitelnými účetními programy (MONEY S3, Ekonomický systém POHODA, Účetní a evidenční systém EKONOM, Ekonomický systém HELIOS, Gordic, Univerzální účetní systém MRP a další). Dalším produktem přímého bankovnictví u Komerční banky je program Profibanka, který řeší veškerou komunikaci v oblasti platebního styku přes protokol SSL a kaţdá transakce je zabezpečena pouţitím elektronického podpisu. Sluţba umoţňuje on-line sledovat zůstatky na účtech a provedené platby, platby provádět (včetně zadání šablon pro platby opakující se),

57

získávat elektronické výpisy. Sluţba je dostupná 24 hodin denně, kompatibilní se sluţbou MojeBanka a má tiskové výstupy jak v češtině, tak v angličtině.

UniCredit Bank UniCredit je na rozdíl od dvou výše zmíněných společností „plnohodnotnou“ bankou, klasickým bankovním domem s úplnou škálou sluţeb a sázkou spíše na solidnost neţ změnu. UniCredit nabízí celou řadu druhů běţných kont pro různé cílové skupiny. Dále nabízí spořící účty, termínované vklady, hypotéky a jejich refinancování, provozuje i smartbanking a svůj vlastní e-shop. Předmětem našeho zájmu jsou ale především sluţby pro podniky a organizace. V UniCredit se speciálně zaměřují na: svobodná

povolání

(konto

Profese,

zvláštní

kontokorent

Profesionál, poradenské Kompetenční centrum) podnikatele a menší firmy s obratem do 50 mil. KČ (Business konto, provozní i investiční úvěr) firmy a podniky nad 50 mil. KČ (poradenství, financování i developerských projektů, program pro zemědělce, veřejnou správu atd.) private banking pro klienty s obratem nad 10 mil. KČ (včetně platinové Visa karty Premium) Nabídka UniCredit je široká, promyšlená a plastická. Funguje jak prostřednictvím internetového spojení (businessbanking), tak pro firmy v rámci homebankingu – v reţimu MultiCash, Eltrans a UCTRADER (pro firmy s větším obratem).

4.5 Dotazníkový výzkum Dotazníkový výzkum byl realizován na konci března roku 2014. Oslovil jsem 70 firem, podnikatelů a ţivnostníků v okolí svého bydliště. Jednoduchý dotazník, který jsem 58

sestavil (viz Příloha 6) vycházel ze získaných teoretických poznatků a byl odeslán v elektronické podobě, tj. e-mailem. Do prvních dnů měsíce dubna jsem obdrţel 24 odpovědí, které jsem mohl v následující kapitole zpracovat. Z hlediska metodiky jsem uţil kvantitativní metody, tedy dotazníku. Ten je koncipován ve formě tzv. uzavřených otázek, tj. takových, v nichţ se vybírá z hotových (nabízených) odpovědí. Otázky mají strukturu v závislosti na obsahu. Vyhýbal jsem se dotazům osobní povahy, a to přesto, ţe je literatura doporučuje jako určitou zahřívací sloţku, která respondentům umoţňuje vstup do úkolu85. Vyhýbal jsem se také otázkám postojovým a názorovým. Hlavním záměrem byla totiţ efektivita a efektivnost – delší a náročnější dotazy by respondenty mohli od vyplnění dotazníku odradit86. Cílovou skupinou jsou firmy a ţivnostníci z okolí mého bydliště, Strakonic. Jejich výběr je víceméně náhodný. Řada z nich neuvádí na internetu ani své bankovní spojení. Mým záměrem ale byl především určitý regionální charakter – jako protiváha celostátních anket.

Prezentace a interpretace výsledků dotazníkového výzkumu Z oslovených 70 subjektů jsem obdrţel 24 odpovědí (viz Příloha 7, Seznam respondentů). Výsledky průzkumu uvádím dále s krátkým komentářem. 1/ Jaká banka je vaším partnerem při uskutečňování platebního styku? Banka

počet

Air Bank

1

Česká spořitelna

6

Československá obchodní banka

2

Fio banka

4

Equa bank

0

Komerční banka

6

UniCredit banka

4

85

KREISLOVÁ, Gabriela: Dotazníkové šetření, BP, Západočeská univerzita Plzeň, 2008, s. 11 – 20. Šetření studentů Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem prokazuje, ţe znalosti v oblasti financí jsou u populace nízké, ţe se respondenti těchto témat obávají a bojí se o nich informovat. Srov.: BERTL, Ivan a kol.: Kapitoly o finanční gramotnosti, TRITON, Praha 2012, s. 68. 86

59

Zdá se, ţe největší oblibu u podnikatelských subjektů ve Strakonicích a okolí mají velké, tradiční bankovní domy (ČS, KB). Populární je i Fio banka. Logický předpoklad by byl, ţe hraje roli dostupnost (pobočka v místě) anebo, vzhledem k stále pouţívanějšímu internetbankingu naopak hrát roli nebude.. Pak překvapuje i nepřekvapuje „propad“ ČSOB, která má ve Strakonicích dvě pobočky87. 2/ Užíváte služeb bezhotovostního platebního styku? Odpověď

počet

preferuji bezhotovostní platby

14

bezhotovostně i hotovost

7

preferuji hotovost

2

U této otázky v jednom případě odpověď chyběla. Jinak jde o „povinnou“ otázku vzhledem k charakteru mé diplomové práce. Z výsledků vyplývá jasná preference bezhotovostního platebního styku (moţné důvody viz výše v teoretické části práce). 3/ Jaké v bance využíváte produkty? Produkt

počet

internetbanking

20

účet v české měně

22

účet v cizí měně

3

debetní platební karta

23

kreditní platební karta

11

trvalý platební příkaz

23

šek

3

smartbanking

11

SIPO

16

Domnívám se, ţe struktura odpovědí je očekávatelná. Hojně vyuţívané produkty typu účet v české měně, trvalý příkaz a platební kartu vyuţívají téměř všichni z respondentů.

87

Pobočka Lidická, [cit. 2014-04-04], viz: http://www.csob.cz/cz/kontakty/jihocesky-kraj/stranky/retsmestrakonice-lidicka-514.aspx; pobočka palackého náměstí, [cit. 2014-04-04], viz: http://www.csob.cz/cz/kontakty/jihocesky-kraj/stranky/retsme-strakonice-palackeho-namesti-106.aspx

60

Vysoký je počet uţivatelů internetbankingu. Ovládání plateb přes internet je, zdá se, dnes jiţ samozřejmostí. 4/ Hraje ve vašem rozhodování o bance roli její ocenění v soutěžích a anketách? Odpověď

počet

Ano, znám ankety a jejich výsledky

1

Znám, ale nenechám se ovlivnit

5

Neznám, nezajímám se

17

V případě odpovědí na tuto otázku jsem byl překvapen. Tak úplně nezapadají do mé koncepce – známé (domníval jsem se) a respektované soutěţe bank jako východisko pro komparaci. V praxi zřejmě není prostor a snad ani čas na podrobnější seznámení se s jejich výsledky. Moţná spíše špatná zpráva pro pořadatele akcí a banky samotné.

5/ Jaká (jiná) hlediska hrají u vás roli při výběru banky? Hledisko

počet

cena sluţeb

14

kvalita sluţeb

18

design webových stránek

5

osobní kontakt

5

zvyk

11

vstřícné aplikace

9

JINÉ hledisko

0

Pátá otázka výzkumu cílí na důvody (pokud jimi nejsou výsledky anket a soutěţí bank – viz. otázka a odpovědi č. 4) spokojenosti s bankou, resp. Důvody jejího výběru. Celkem očekávaně vede cena sluţeb. Vysoké a četné poplatky našich bank jsou legendární a zejména menší bankovní společnosti sázejí na bezpoplatkovou správu financí svých klientů. Ve shodě s trendem je i poměrně nízký počet klientů bank, kteří oceňují osobní kontakt. Naopak jich zřejmě celá řada zůstává u „své“ banky ze setrvačnosti. 61

4.6 Dílčí závěr Rozhodl jsem se pouţít prostý, ale samozřejmý způsob porovnání a posouzení sluţeb přímého bankovnictví pro firmy a organizace. Je to přístup uţivatelský, proximativní. Základem jsou jednak ţebříčky bank v soutěţích FINCENTRUM Banka roku a OVB Vstřícná banka, v nichţ, kromě komise odborníků, hraje uţ v základu hlavní roli názor uţivatelů. Hlasuje se přes internet, na webových stránkách, názory prověřuje reprezentativní průzkum. Banky se úspěchem, nebo i jen účastí v soutěţi chlubí ve svých marketingových kampaních. Výsledky v obou anketách mj. poskytly podklad pro subjektivní pohled – popis sluţeb elektronického bankovnictví. Zaměřil jsem se na vítěze obou anket (přičemţ Komerční banka figuruje v obou). Uţivatelské hledisko je druhým ze stěţejních v pohledu

na sluţby internetového

bankovnictví pro podnikatele, firmy a organizace. Rozhoduje pestrost nabídky sluţeb, jejich cena, rychlost a v neposlední řadě estetická stránka (vzhled webových stránek) a reklama. Na komplexní posouzení zde není prostor, svůj průzkum beru jako pohled poučeného laika zvenčí. Ţádná z uvedených bank není „nedostatečná“. Je vůbec obtíţné hodnotit a porovnávat mezi sebou kolos typu České spořitelny a Komerční banky s malou banku internetového typu. Rozhodující pro stanovení „známky“ je především rozsah a předpokládaná kvalita sluţeb. Internetové sluţby pro firmy a podnikatele nabízí všechny sledované subjekty. V porovnání však ostatní společnosti jasně předčí dva subjekty: Česká spořitelna a Komerční banka. Jejich pestrá a sofistikovaná nabídka a prezentace na oficiálních webových stránkách (viz např. Přehled produktů platebního styku a elektronického bankovnictví např. Komerční banky88) nenechá nikoho na pochybách, ţe tento segment je pro obě banky významným. UniCredit Bank a ČSOB vlastně za Českou spořitelnou a Komerční bankou nezaostávají ani v nabídce sluţeb, ani v podmínkách. Rozhoduje spíše celkový dojem a estetika prezentace 88

Do fulltextového vyhledavače zadat; [cit. 2014-04-04], dostupné z: http://www.kb.cz/fulltext/cs/search.x?viewResult=true&query=p%C5%99ehled+produkt%C5%AF+platebn%C3 %ADho+styku&btnSubmit=

62

(webu). Celkově se dá říci, ţe jejich sluţby jsou nejen komplexní – snaţí se v rámci konkurenčního boje i vyniknout a nabízet něco navíc. Mají také prestiţ a jsou zárukou stability. Pro ty podnikatele a firmy, kterým je sympatická spíše dynamika, která ovšem není příliš na úkor efektivitě, je tu FIO banka. Nabízí přehledně a jasně strukturované stránky, zaujme i transparentní účet či moţnost sluţby API bankovnictví. Air Bank a Equa Bank konkurují především cenou (viz Příloha 1 Poplatky nízkonákladových bank; Příloha 2 Poplatky velkých bank), a je zjevné, ţe jako poměrně noví hráči na trhu těţí především z drobných klientů – nespokojených přeběhlíků z portfolia jiné banky. Své subjektivní hodnocení předkládám níţe v Tabulce 7.

Tabulka 7

Pořadí bank v subjektivním hodnocení sluţeb internetového bankovnictví Soutěţ

Banka

Hodnocení

Banka roku Banka roku Banka roku/Vstřícná banka Vstřícná banka Vstřícná banka Vstřícná banka Vstřícná banka

Česká spořitelna Československá obchodní banka

1 2

Komerční banka

1

FIO banka Air Bank UniCredit Bank Equa Bank

2 4 2 4

Zdroj: Vlastní konstrukce Oba výše uvedené pohledy jsem doplnil vlastním dotazníkovým výzkumem. Vyplývá z něj, ţe můj názor na banky, jejich kvalitu a šíři sluţeb praxe potvrzuje (otázka č.1, převáţně klienti ČS a KB). Můţeme také směle tvrdit, ţe internetové bankovnictví je hojně vyuţíváno (otázka č.2) a obecně formy bezhotovostního styku také. Firmy vyuţívají celou škálu produktů a sluţeb (otázka č. 3), a zdá s být platné tvrzení, ţe ve svém rozhodování dají více na kvalitu sluţeb a jejich cenu, neţ na výsledky soutěţí (otázky č.4 a 5). 63

Závěr Diplomová práce Platební styk v České republice se zabývá podmínkami pro uskutečňování platebního styku, jeho formami a jejich hodnocením. V České republice, jako ve většině vyspělého světa, převládají způsoby bezhotovostního platebního styku a jeho elektronická podoba. Česká republika má právní normy v oblasti bankovnictví harmonizovány v rámci Evropského hospodářského prostoru. A to především na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Vychází z ní i stěţejní norma upravující platební styk u nás, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Oba dokumenty jsem v první části své práce představil a rozebral, neopomenul jsem ani další vybrané zákony se zásadním vlivem na zkoumanou oblast – jako je zákon o bankách, o finančním arbitrovi atd. Dalším dílčím cílem přítomné práce bylo představit a vysvětlit jednotlivé podoby a formy platebního styku. Základní dělící osa v této problematice vede mezi pouţitím hotovosti a bezhotovostním způsobem. Hotovost, tedy peníze, jsou stále tradičním prostředkem k uskutečňování plateb. Odolávají náporu modernějších forem a způsobů nejspíše proto, ţe hmotná podstata bankovek a mincí lépe odpovídá naší potřebě vlastnit a mít nad majetkem kontrolu. Setkáme se také s určitými přechodnými prostředky typu směnky, šeku a poštovních a jiných poukázek.

64

Bezhotovostní platební styk má nespornou výhodu v rychlosti a efektivitě celého procesu. Jde vlastně o pouhé přepočítávání jedniček a nul v počítačích bank a ostatních finančních institucí. K němu lze ale udělit pokyn mnoha způsoby – nepřímo např. telefonem a platební kartou; - nebo přímo napojením se na počítačový systém banky. Ovládání svého účtu přes internet, chytrým telefonem nebo platební kartou je v současnosti nejprogresivnějším platebním způsobem. Kombinuje totiţ uţivatelský komfort s přiměřenou cenou vstupů a bezpečností. Pro firmy, u nichţ jde obvykle o větší četnost i objemy uskutečněných plateb, nabízí banky přímé elektronické kanály platebního styku. Jejich zhodnocení na základě komparace hlavních parametrů je předmětem závěrečné, prakticky zaměřené části diplomové práce. Internetbanking a businessbanking jsou progresivní formy bankovnictví, které nabízí snad všechny bankovní domy u nás. Úplný sortiment sluţeb a bezpečné pouţívání podloţené velikostí a tradicí najdeme např. u České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky a UniCredit Bank. Nízkonákladové banky se soustřeďují spíše na běţného klienta s poţadavky nevybočujícími příliš z oblasti osobních financí. I tyto společnosti ale nabízí sluţby přímého bankovnictví, především pro ţivnostníky a menší podnikatele. Konkurovat mohou moderním, sviţným přístupem a apelem na změnu. Z dotazníkového výzkumu plyne, ţe firmy a ţivnostníci vyuţívají celé spektrum sluţeb platebního styku. Preferují ovládání svých financí přes internet. Za partnery si vybírají spíše zavedené bankovní domy, přičemţ rozhoduje kvalita sluţeb a výše poplatků za ně.

65

Seznam použité literatury Monografie a periodika: BENEŠ, V. a kol.: Bankovní a finanční slovník, Nakl. Svoboda – Libertas, Praha 1993, I.vyd., 158 s., ISBN 80-205-0357-9 BERTL, Ivan a kol.: Kapitoly o finanční gramotnosti, TRITON, Praha 2012, I.vyd., 77 s., ISBN 978-80-7387-622-7 BRABEC, Martin: Bezhotovostní platební styk a jeho změny vyvolané zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, BP, Pf, MU Brno, 2009/2010, 45 s. FALTYSOVÁ, Kateřina: Šek, platební instrument na ústupu, BP, BIVŠ Praha, červen 2010, 76 s. HARTLOVÁ, V. a kol.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Fortuna, Praha 2004, I.vyd., 200 s., ISBN 80-7168-900-9 JEŢEK, Tomáš: Peníze a trh, Portál, Praha 2002, I.vyd., 132 s., ISBN 80-7178-685-3 KODEROVÁ, Jitka a kol.: Teorie peněz, Wolters Kluwer, Praha 2011, II. vyd., 284 s. ISBN 978-80-7357-640-0 KREISLOVÁ, Gabriela: Dotazníkové šetření, BP, Západočeská univerzita Plzeň, 2008, 74 LIŠKA, Václav a kol.: Makroekonomie, Professional Publishing, Praha 2002, I.vyd., 556 s., ISBN 80-86419-27-4 66

MÁČE, Miroslav: Platební styk klasický a elektronický, Grada, Praha 2006, I.vyd., 220 s., ISBN 80-247-1725-5 MEJSTŘÍK, Michal a kol.: Základní principy bankovnictví, Karolinum, Praha 2008, I.vyd., 628 s., ISBN 978-80-246-1500-4 MOSCHETTO, Bruno, ROUSSILLON, Jean: Banka a její funkce, nakladatelství HZ, Praha 1996, I.vyd., 112 s., ISBN 80-901918-9-4 PŘÁDKA, M., KALA, J.: Elektronické bankovnictví, Computer press, Praha 2000, I. vyd., 165 s., ISBN 80-7226-328-5 REVENDA, Zbyněk a kol.: Peněţní ekonomie a bankovnictví, Management Press, Praha 2000, III.vyd., 634 s., ISBN 80-7261-031-7 Sbírka zákonů ČR SCHLOSSEBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M.: Platební styk, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha 2007, 3. přepracované a doplněné vydání, 435 s., ISBN 978-80-7265-107-8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES

SOJKA, M., KONEČNÝ, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie, Nakladatelství Libri, Praha 2004, I.vyd., 277 s., ISBN 80-7277-258-9 Týdeník REFLEX, 23.ledna 2014, č. 4, s. 34 – 38. Úřední věstník Evropské unie z 5.12.2007

VLČEK, Josef a kol.: Ekonomie a ekonomika, ASPI, Praha 2003, II. vyd., 512 s., ISBN 8086395-46-4

ZIENTEK, Jakub: Platební styk a jeho moţnosti, BP, Ekonomicko-správní fakulta MU, Brno 2011, 53 s.

Elektronické zdroje: AIR Bank, oficiální webové stránky, dostupné z: http://www.airbank.cz/ 67

Blog Bitcoin, oficiální web, dostupné z: http://blog.bitcoin.cz/co-je-to-bitcoin/ Česká národní banka, oficiální stránky, dostupné z: http://www.cnb.cz/ Česká pošta, oficiální webové stránky, dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/ České dráhy, oficiální webové stránky, dostupné z: http://www.cd.cz/ Český statistický úřad, stránky Informační společnost v číslech, dostupné z: http://www.czso.cz/csu Easy Money, webový portál, dostupné z: http://easy-money.iplace.cz/ E-právo, webový portál, dostupné z: http://www.epravo.cz/ Equa Bank, oficiální webové stránky, dostupné z: http://www.equa.cz/ Finance.cz, webmagazín, dostupné z: http://finance.cz/ Finanční vzdělávání, webmagazín, dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/ FINCENTRUM, dostupné z: http://www.fincentrum.com/ Fio banka, oficiální webové stránky, dostupné z: http://www.fio.cz/ Kancelář finančního arbitra, oficiální webové stránky Kanceláře finančního arbitra, dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/ Komerční banka, oficiální webové stránky, dostupné z: https://www.kb.cz/ LUPA, webový portál, dostupné z: http://www.lupa.cz/ Měšec.cz, webový portál, dostupné z: http://www.mesec.cz/ 68

Ministerstvo financí ČR, dostupné z: http://www.mfcr.cz/ Opencard Praha, webové stránky, dostupné z: http://opencard.praha.eu/ O2 – oficiální stránky, dostupné z: http://www.o2active.cz/ Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz= 124&r=2002 QR-kódy, web, dostupné z: http://www.qrplatby.cz/ S-finance, webový portál, dostupné z: http://www.sfinance.cz/ SKRILL, oficiální stránky, dostupné z: https://www.skrill.com/cz/ SWIFT, oficiální stránky, dostupné z: http://www.swift.com/ UniCredit Bank, oficiální webové stránky, dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web Vstřícná banka, webový portál, dostupné z: http://www.vstricnabanka.cz/ Wikipedie, internetová encyklopedie, dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Zákony pro lidi, webový portál, dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/

69

Seznam tabulek Tabulka 1: Průměrný denní počet poloţek v systému CERTIS

Tabulka 2: Průměrné denní obraty v systému CERTIS

Tabulka 3: IBAN – mezinárodní číslo účtu pro identifikaci banky v systému

Tabulka 4: Realizace vzdálené komunikace

Tabulka 5: Pořadí bank v soutěţi FINCENTRUM Banka roku 2013

Tabulka 6: Pořadí bank v hodnocení OVB Vstřícná banka za rok 2013

Tabulka 7: Pořadí bank v subjektivním hodnocení internetového bankovnictví

70

Seznam příloh Příloha 1: Podoba bankovek v současnosti pouţívaných v ČR Příloha 2: Podoba mincí v současnosti pouţívaných v ČR Příloha 3: Zpoplatnění poštovních poukázek České pošty Příloha 4: Poplatky u nízkonákladových bank Příloha 5: Poplatky velkých bank Příloha 6: Graf – vývoj internetového bankovnictví v letech 2003 – 2010 Příloha 7: Vzor dotazníku Příloha 8: Seznam firem, podnikatelů a ţivnostníků – účastníci ankety

71

Příloha 1 Podoba bankovek v současnosti používaných v České republice Nominální hodnota (KČ)

Historická osobnost

100

Karel IV.

200

Jan Amos Komenský

500

Boţena Němcová

Líc bankovky

72

Rub bankovky

1000

František Palacký

2000

Ema Destinnová

5000

Tomáš Garrigue Masaryk

Zdroj: Vlastní úprava s vyuţitím internetových stránek ČNB; dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/

Příloha 2 Podoba mincí v současnosti používaných v České republice Nominální Hodnota (KČ)

Výtvarník

1

Jarmila Truhlíková Spěváková

2

Jarmila Truhlíková Spěváková

avers

;

73

revers

;

hrana

5

Jiří Harcuba

10

Ladislav Kozák

20

Vladimír Oppl

50

Ladislav Kozák

Zdroj: Vlastní úprava s vyuţitím internetových stránek ČNB; dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/

Příloha 3

Druh poštovní

Do částky včetně / cena

poukázky 1 aţ 1000

1001 aţ 5000

5001 aţ 50 000

Za kaţdých dalších

KČ

KČ

Poukázka A

26 KČ

26 KČ

37 KČ

+ 6 KČ

Poukázka B - písemně

26 KČ

26 KČ

36 KČ

+ 6 KČ

Poukázka B - datově

24 KČ

24 KČ

34 KČ

+ 6 KČ

74

KČ

10 000 KČ

Poukázka C

35 KČ

35 KČ

46 KČ

+ 11 KČ

Poukázka D

88 KČ

99 KČ

121 KČ

+ 11 KČ

Zdroj: Vlastní úprava s vyuţitím internetových stránek České pošty a.s.; dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/assets/sluzby/penezni-sluzby/cr/pk-vnitrostatni.pdf

Příloha 4

Nízkonákladové banky

Součet poplatků (úroků) za měsíc

Vedení účtu

Equa bank

Fio banka

Air Bank*

Běžný účet

Osobní účet Malý tarif

ZUNO

mBank

ZUNO

Air Bank*

Účet Plus

mKONTO

Účet

Velký tarif

0

0

0

0

0

0

100

- vlastního (4 x)

0

0

0

0

56

54

0

- cizího (1 x)

0

0

25

28

14

28

0

Došlé platby (2 x)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Výběr z bankomatu

Vyšlé platby - internet (2 x)

75

- trvalý příkaz, SIPO (3 x) Změna, zrušení trvalého příkazu (4x za rok) Úrok od banky Celkem

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,08

0

13,33

0

0

0

13,33

-0,08

0,00

11,67

28,00

70,00

82,00

86,67

Zdroj: Finparáda.cz * pokud by vzorový klient u Air Bank namísto výběru hotovosti z cizího bankomatu využil k výběru jedno z více než 4 300 míst Sazky, stál by ho výběr namísto 25 Kč jen 10 Kč a u Malého tarifu by byl na konci měsíce přes tři koruny v plusu.

Poznámka: Poplatky za výběr z bankomatu pro účet od mBank (stejná cena u všech bankomatů v ČR):

měsíční objem plateb kartou do 1 999,99 Kč - 3 výběry ze všech bankomatů v ČR měsíčně za 9 Kč, 4. a každý další výběr za 35 Kč měsíční objem plateb kartou 2 000 - 2 999,99 Kč - 1 výběr ze všech bankomatů v ČR měsíčně zdarma, 2. a 3. výběr za 9 Kč, 4. a každý další výběr za 35 Kč měsíční objem plateb kartou 3 000 - 3 999,99 Kč - 2 výběry ze všech bankomatů v ČR měsíčně zdarma, 3. výběr za 9 Kč, 4. a každý další výběr za 35 Kč měsíční objem plateb kartou 4 000 Kč a více - 3 výběry ze všech bankomatů v ČR měsíčně zdarma, 4. a každý další výběr za 35 Kč

Příloha 5

Velké banky

Součet poplatků (úroků) za měsíc

UniCredit Bank

UniCredit Bank

ČSOB

KB

ČSOB

Raiffeisen bank

ČS

ČS

Raiffeisen bank

Aktivní konto

Expresní konto

ČSOB Konto

MůjÚčet

Aktivní konto

eKonto Komplet

Osobní účet ČS**

Sporožirový účet

eKonto Mini

Vedení účtu a elektron.výpis

0

0

50

51

90

129 / 89*

62,10

25

0

Platební karta

0

0

0

0

0

0

0

16,67

45

Internetbanking

0

0

0

0

0

0

0

25

0

0

0

12

0

0

0

0

24

80

Výběr z bankomatu - vlastního (4 x)

76

- cizího (1 x)

0

30

35

39

35

0

40

40

30

Došlé platby (2 x)

0

10,20

0

0

0

0

13,40

13,40

8

- internet (2 x)

0

11,10

3,60

12

0

0

7,40

7,40

20

- trvalý příkaz, SIPO (3 x)

0

16,65

5,40

18

0

0

20,10

20,10

18

Změna,zruš.trv. příkazu (4xrok)

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0,08

0

0,08

0,08

0,08

0,08

0,08

106,92 120,00

125,92

128,92

142,92

171,49

200,92

Vyšlé platby

Úrok od banky Celkem

0,08

0,08

-0,08

67,87

Zdroj: Finparáda.cz * vedení za 89 korun je možné v rámci akce Raiffeisenbank s názvem Moji blízcí (více níže v textu) ** u Osobního účtu ČS je možné si nastavit variantu účtu, při které si podle vybrané ceny za vedení vybíráte i odpovídající počet služeb, které budete mít zdarma (nastavení můžete otestovat na Finparádě zde - na řádku pro Osobní účet ČS, ve sloupci Detail, volbou ikony "Možnost vlastního nastavení") ČS = Česká spořitelna KB = Komerční banka

Příloha 6 Graf: Vývoj IB v letech 2003 - 2010

77

Zdroj: EUROSTAT, Percentage of individuals aged 16 to 74 – Individuals using the internet for internet banking Převzato z článku Simony ROTTOVÉ, http://www.finance.cz/zpravy/finance/319968-jak-mocse-pouziva-internetove-bankovnictvi-ve-svete-/

Příloha 7

Vzor dotazníku

DOTAZNÍKOVÝ VÝZKUM Dobrý den, jmenuji se David Mráz a studuji na Bankovním institutu vysoké škole. V rámci své diplomové práce Platební styk v České republice bych rád pouţil výsledky následujícího dotazníkového výzkumu. Ţádám vás tímto o zodpovězení následujících otázek a o zpětné zaslání odpovědí. Předem děkuji za váš čas a názory.

78

1/ Jaká banka je vaším partnerem při uskutečňování platebního styku? /označte přímo v textu/ Air Bank Česká spořitelna Československá obchodní banka FIO banka Equa Bank Komerční banka UniCredit banka 2/ Užíváte služeb bezhotovostního platebního styku? Ve svém podnikání vyuţívám takřka výhradně bezhotovostní platby. Bezhotovostní i hotovost. Preferuji hotovost. 3/ Jaké v bance využíváte produkty? /možných více odpovědí, označte přímo v textu / internetbanking účet v české měně účet v cizí měně debetní platební kartu 79

kreditní platební kartu trvalý platební příkaz šek smartbanking (GSM banking) SIPO 4/ Hraje ve vašem rozhodování o spolupráci s bankou roli její ocenění v soutěžích a anketách? Ano, znám např. anketu Banka roku a Vstřícná banka Ankety sleduji, vliv na mé rozhodování nemají Neznám, nesleduji 5/ Jaká (jiná) hlediska hrají u vás roli při výběru banky? označte přímo v textu / cena sluţeb (poplatky) kvalita sluţeb (rychlost, spolehlivost) design webových stránek osobní kontakt s bankéřem zvyk, neochota měnit stávající progresivní a uţivatelsky vstřícné aplikace 80

/možných více odpovědí,

JINÁ hlediska

Děkuji za váš čas! Bc. David Mráz [email protected]

Příloha 7

Seznam firem, podnikatelů a živnostníků – aktivní respondenti dotazníkového výzkumu (řazeno abecedně) ALVA Strakonice, s.r.o., Písecká 893, Strakonice; www.alva.cz Autogas Centrum Plus, s.r.o., Heydukova 136, Strakonice; www.lpg-autogascentrum.cz/ Auto Šíma, s.r.o., Číčenická 1213, Vodňany II.; www.auto-sima.cz/ Autoturist, a.s., Dopravní 35, Strakonice; www.autoturist.cz/ BENU Česká republika, a.s., Nám. Svobody 1, Vodňany, www.benu.cz Česká ţula, s.r.o., Voliňská 39, Strakonice; www.cezula.cz 81

Danesi, s.r.o., Bavorova 1290, Strakonice, www.danesi-shop.cz DOMO interiér, Palackého nám. 81, Strakonice, [email protected] Elektro Suchý, s.r.o., V Podzámčí 173, Blatná; www.elektromontaze.cz/ Elektrostav Strakonice, s.r.o., Písecká 283, Strakonice; www.elektrostavst.cz/ Fruitcoop, Fügnerova 975, Blatná; www.mrazeneovoce.cz Info office, s.r.o., Plzeňská 333, Strakonice; www.info-office.cz Ing. Josef Treybal, TMS Projekt, Ţiţkova 312, Strakonice K.A.L.T. Pneu, a.s., Řepice 126; www.kalt.cz/ Martina Hofmannová, Na Stráţi 265, Strakonice; www.strakonak.cz M a V, Palackého nám. 102, Strakonice; www.mav.cz Milan Klečka (elektromontáţe), Mečichov 39; [email protected] PENTA CZ, s.r.o., Pováţská 266, Strakonice; www.penta.cz Petr Samec, Mnichov 76, Strakonice; www.houby.net Restaurace Lovecká bašta, Švandy dudáka 1312, Strakonice; www.loveckabasta.cz/ Restaurace Na Sadech, Zeyerova 51, Vodňany, www.hele.cz/restaurace-na-sadech Rokry, s.r.o., Písecká 382, Strakonice; www.rokry.cz/ Stanislav Hroch, Erbenova 868, Strakonice; www.izolace-hroch.cz

82