Případová studie lokality Benešov nad Černou z hlediska prostorové segregace cizinců: ekonomický rozvoj a důsledky ekonomické krize

Případová studie lokality Benešov nad Černou z hlediska prostorové segregace cizinců: ekonomický rozvoj a důsledky ekonomické krize Luděk Sýkora, Roman Matoušek, Tomáš Brabec (Klára Fiedlerová – spolupráce jako asistent výzkumu) Úvod Zadání Případová studie lokality Benešov nad Černou z hlediska prostorové segregace cizinců byla vypracována v rámci aktivit Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti integrace cizinců vyplývajícími z usnesení vlády ze dne 22. března 2010 č. 224 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009. Vypracování bylo podpořeno zakázkou Ministerstva pro místní rozvoj a zároveň výzkumným záměrem MSM 0021620831 Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace (Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta). Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vytipovaly lokalitu Benešov nad Černou jako místo zvýšené koncentrace cizinců, kteří se v důsledku ekonomické krize nacházejí v krajně nepříznivé sociálně-ekonomické situaci se závažnými důsledky pro jejich segregaci a izolaci od většinové společnosti. Neověřené informace navíc poukazovaly na krajně nepříznivý stav kvality bydlení cizinců (v krajním případě i v zemljankách v lese). Benešov nad Černou je vnímán jako problémová lokalita v důsledku vysoké koncentrace a špatné integrace cizinců a může naplňovat předpoklady pro intervenci v rámci takzvaných emergentních projektů. Cíl Vzhledem k cíli integrační politiky předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců bylo rozhodnuto provést rychlé šetření zaměřené na vznik a současný stav prostorové segregace cizinců v obci Benešov nad Černou. Cílem šetření bylo zjistit, zda jsou v Benešově nad Černou cizinci segregováni, jaký je rozsah a míra segregace, jaké jsou příčiny a důsledky segregace. Studie se zároveň zaměřila na to, zda jsou v Benešově podnikány kroky k integraci cizinců s většinovou společností a zda jsou tyto kroky úspěšné či neúspěšné. Postup prací Šetření začalo shromážděním informací o Benešově nad Černou s důrazem na přítomnost cizinců v obci a jejím okolí a problémy spojené s jejich zapojením do společenského života. Shromážděna byla základní data ČSÚ o obyvatelstvu Benešova nad Černou, která potvrdila zvýšený podíl cizinců. Analyzován byl národní tisk, zejména jeho regionální přílohy, regionální tisk Jihočeského kraje a místní měsíčník Benešovský zpravodaj, vydávaný obcí. Naším cílem bylo zjistit, zda se v médiích píše o Benešově nad Černou jako problematickém místě z hlediska segregace a integrace cizinců. V Benešovském zpravodaji se příspěvky na téma cizinců vůbec neobjevují. Zprávy v národním a regionálním tisku věnované Benešovu nad 1

Černou se zabývaly především důsledky povodní. Cizinci byli zmíněni dvakrát v souvislosti s pozitivním populačním růstem Benešova nad Černou, problematikou cestovního ruchu a obsazením místních ubytovacích kapacit cizinci pracujícími ve firmě Bentex (MF Dnes, 27.7.2004, Aleš Třeček: Počet obyvatel Benešova roste) a důsledky ekonomické krize na zaměstnanost ve firmě Bentex (Českokrumlovský deník, 11. 12. 2008, Zuzana Kyselová: Podniky se snaží překlenout špatné období všemi silami). Podrobné informace o historii místa a zejména kořenů utváření jeho různorodé etnické skladby poskytla studie o stabilizaci, společenské a kulturní integraci obyvatelstva pohraničních obcí zahrnující Benešov nad Černou (Haišman, Heroldová a Matějková 1983). Po přípravné fázi následovalo třídenní terénní šetření. Šetření se odehrávalo především v lokalitě Benešov nad Černou, zahrnovalo však i rozhovory se zástupci institucí sídlících v Českých Budějovicích a Kaplici. Analýza tisku a dokumentů neukázala, že by Benešov nad Černou byl v tisku vnímán a zmiňován jako lokalita s problémy vyplývajícími z vysoké koncentrace a špatné integrace cizinců. Zajímalo nás, odkud se bere povědomí o problémovosti lokality? Proto jsme se v prvé řadě zaměřili na zodpovězení otázek, zda je Benešov vnímán jako problematické místo, v čem je problematické a kdo ho vnímá jako problematické a z jakého hlediska. Rozhovory s Bohumilou Vančurovou z Krajského úřadu Jihočeského kraje, Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Markétou Jindrovou z Centra na podporu integrace cizinců Jihočeského kraje, Veronikou Korchovou, starostkou Benešova nad Černou a Vladimírem Boledovičem, Policie ČR v Kaplici ukázaly, že Benešov nad Černou není v Jihočeském kraji ani samotném Benešově vnímán jako problematická lokalita. Jádro našich prací pak představovalo podchycení lokalit segregace cizinců v Benešově nad Černou, způsobu jejich vzniku, vývoji a změn. Specifická pozornost byla věnována poznání segregované skupiny obyvatel (cizinců), mechanismům jejich sociálně-prostorové segregace a integrace do většinové společnosti. Zejména jsme se pak zaměřili na lokality bydlišť, pracovišť a služeb s vysokou koncentrací nebo výskytem cizinců. Informace jsme získávali rozhovory (viz seznam rozhovorů v příloze) se zástupci vybraných významných institucí veřejné sféry v obci a regionu (krajský úřad, obecní úřad - starostka, policie – vedoucí oddělení, škola - ředitel), dalšími veřejně činnými osobnostmi (bývalý starosta Benešova nad Černou), zaměstnavateli (Bentex Automotive, Bentex Elektro), jediným terénním pracovníkem pomáhajícím v Benešově nad Černou cizincům, vybranými cizinci, ostatními obyvateli obce Benešov nad Černou a majiteli či provozovateli místních služeb (obchody, restaurace) a v neposlední řadě pak návštěvami, pozorováním a fotodokumentací míst, kde cizinci bydlí a pracují. Závěrečná fáze prací představovala shrnutí získaných materiálů, jejich vyhodnocení a interpretaci s ohledem na rezidenční segregaci a integraci cizinců. První verzi studie připomínkovali a doplnili věcně správnými údaji František Fošum (ředitel společnosti Bentex Automotive a.s.) a Ruslan Zassiedko (terénní sociální pracovník, Řeckokatolická charita České Budějovice).

2

Charakteristika obce Benešov nad Černou Obec Benešov nad Černou leží v Jihočeském kraji, v jihovýchodní části okresu Český Krumlov na úpatí Novohradských hor (obrázek 1). Od krajského města České Budějovice je obec vzdálena přibližně 40 kilometrů. Autem trvá cesta přibližně 40 minut, hromadnou dopravou je tato trasa zvládnutelná za nejméně 95 minut. Přes Benešov nad Černou vede silnice spojující města Kaplice a Nové Hrady. V současnosti zde žije asi 1300 obyvatel s trvalým pobytem, které doplňuje asi 200 cizinců, vesměs pracujících pro místní firmu Bentex prostřednictvím zprostředkovatelských agentur. Obrázek 1: Poloha Benešova nad Černou

Historie Benešova nad Černou sahá do 13. století, kdy byla obec založena Benešem z Michalovic, který jí dal také své jméno. Roku 1770 dorazila do Benešova průmyslová revoluce. Holanďan Adrian Battista vystavěl nedaleko Benešova železárnu Gabriela, která byla po druhé světové válce přestavěna na pilu (dnes již nefunkční). Počet obyvatel postupně rostl a v roce 1881 byl Benešov povýšen na město, jež neslo název Deutsch Beneschau (Německý Benešov). Na konci 19. století dosáhl Benešov svého populačního maxima, když zde žilo více než čtyři a půl tisíce obyvatel především německé národnosti. Češi zde žili ve značné menšině, nejvíce v roce 1925, kdy jich v Německém Benešově bylo něco kolem 100 (přibližně 6 % z celkové populace města). Po druhé světové válce došlo v Benešově k vysídlení většiny Němců, změně názvu na Benešov nad Černou a v roce 1950 i ke ztrátě statutu města. Mnohá okolní sídla (např. Ličov, Kuří) byla sloučena s Benešovem nad Černou. Benešov byl dosídlen jednak lidmi z blízkých 3

českých vesnic (např. Soběnova) a jednak slovenskými reemigranty z Rumunska (především z oblastí Valea Ungurului a Magyarpotok). Integrace rumunských Slováků ovšem nebyla jednoduchá. Odlišné podmínky pro zemědělství a ne vždy přátelské přijetí ze strany ostatních osídlenců vedly k odchodu části Slováků na Chebsko, Šumpersko či Slovensko. Ti, kteří zde zůstali dodnes, tvoří jednu z nejstabilnějších složek místního obyvatelstva (Haišman a kol. 1983). Benešov nad Černou ovšem neopouštěli pouze slovenští reemigranti. V obci nebylo mnoho pracovních příležitostí mimo zemědělství. Rozvoj byl omezen blízkostí železné opony. Lidé začali odcházet za prací do průmyslových měst a počet obyvatel obce výrazně klesal (obrázek 2). Benešov nad Černou

K obratu došlo až po roce 1989. Rozvoj obce byl spojen zejména s firmou Bentex poskytující zaměstnanost nejen místním obyvatelům, ale přitahující imigranty ze zahraniční. "Nebýt Bentexu, jezdili by místní lidé za prací snad až do Českých Budějovic.“ (MF Dnes, 27.7.2004, Aleš Třeček: Počet obyvatel Benešova roste). Mezi cizinci od počátku převažují Ukrajinci, v poslední době se zvyšuje počet Vietnamců. V roce 2005 zde pracovalo až 450 cizinců, v důsledku ekonomické krize však jejich počet klesl o více než polovinu. V obci působí mateřská škola a základní škola (9 tříd). V nedaleké Kaplici je osmileté gymnázium a další střední školy. Benešov nad Černou má bohatý spolkový život (několik sportovních klubů, hasiči, mateřské centrum, klub důchodců, kroužky), aktivní je také vedení obce (výstavba dětského hřiště, zapojení do MAS, získávání dotací na protipovodňová opatření, rekonstrukce nebo novou výstavbu v obci). Řada služeb je poskytována v Kaplici. 4

Obyvatelstvo a bydlení Počet obyvatel Benešova nad Černou začal růst v 90. letech 20. století (obrázek 2) a to především díky pracovní imigraci ze zahraniční. Migrace má dominantní význam pro populační růst obce (obrázek 3). Benešov nad Černou měl nicméně i kladný přirozený přírůstek a to prakticky po celé období po roce 1990, tedy v době, kdy v Česku populace přirozenou měnou ubývala v důsledku malého počtu narozených dětí. K relativně vyšší porodnosti mohl přispět příspěvek 10 000 korun od obce za každé narozené dítě všem, kdo žijí v Benešově nad Černou alespoň rok. Starostka Benešova Veronika Korchová nám potvrdila, že se příspěvek vztahuje i na cizince. „Chloubou města je postupný vzestup počtu obyvatel. V loňském roce zde zemřelo devět starších lidí, ale narodilo se dvaadvacet dětí. Lidem, kteří zde mají trvalé bydliště a skutečně zde nejméně rok bydlí, dáváme příspěvek na každé narozené dítě deset tisíc korun," uvedl v roce 2004 starosta Šimánek. Starosta v té době poukazoval i na vliv poskytnutí dvanácti nově dokončených obecních půdních bytů pro mladé rodiny s dětmi pro stabilizaci obyvatel v Benešově nad Černou (MF Dnes, 27.7.2004, Aleš Třeček: Počet obyvatel Benešova roste). V současnosti obec dokončuje přípravu zainvestování obecních pozemků pro výstavbu 11 rodinných domků v lokalitě „Farské pole“ s cílem poskytnout možnost postavit si zde vlastní bydlení a udržet tak zejména mladší obyvatele v obci a poskytnou možnost pro výstavbu i zájemcům z okolí. Obec připravuje změnu územního plánu, nicméně se nepočítá s žádnou rozsáhlejší novou výstavbou. Obrázek 2: Vývoj počtu obyvatel Benešova nad Černou v letech 1961 až 2008

Zdroj: ČSÚ 5

Obrázek 3: Demografický vývoj v obci Benešov nad Černou v letech 1990 až 2009

Zdroj: ČSÚ Od poválečného dosídlení si Benešov nad Černou zachoval národností různorodost. Podíl trvale bydlících obyvatel hlásících se k jiné než české národnosti se pohybuje kolem jedné čtvrtiny (obr. 4 a 5). Ubývá sice obyvatel hlásících se ke slovenské či německé národnosti (v roce 1980 přestavovali Slováci 31 % a Němci 3 % obyvatel obce), zato roste podíl ostatních národností, především podíl obyvatel ukrajinské národnosti. Rozmanité je také složení obyvatel podle státního občanství (tabulka 1 ukazuje situaci k datu Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001). To se velmi liší v případě cizinců s dlouhodobým pobytem, kterých bylo v době Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001 v Benešově nad Černou 85 (6,71 % z celkové populace obce). Mezi cizinci v té době jednoznačně převažovali Ukrajinci, které doplňovali Slováci a Bulhaři (tabulka 1). Tabulka 1: Počet obyvatel v Benešově nad Černou podle státního občanství (2001) Státní občanství Česko Slovensko Ukrajina Bulharsko Ostatní

Celkem (%) 91,84 1,86 5,25 0,32 0,65

Cizinci s dlouhodobým pobytem (%) 0,00 22,35 72,94 4,71 0,00

Ostatní (%) 98,61 0,35 0,26 0,00 0,69

Zdroj: SLDB 2001

6

Obrázek 4: Národnostní složení v Benešově Obrázek 5: Národnostní složení v Benešově nad Černou v roce 1991 nad Černou v roce 2001

Od roku 2001 se však situace výrazně změnila. Období 2002-2006 charakterizovala vysoká imigraci a vysoké počet cizinců v Benešově nad Černou. Od počátku ekonomické krize v roce 2008 však došlo ke stejně masivnímu úbytku počtu cizinců. V současnosti mezi cizinci převažují Ukrajinci, Vietnamci a Bulhaři. Benešov nad Černou patří mezi obce s relativně mladší věkovou strukturou. Především díky zahraničním migrantům zde byl v roce 2008 průměrný věk 38,7 let, zatímco v celém Česku 40,5 let. Průměrný věk cizinců s dlouhodobým pobytem byl v roce 2001 přibližně o šest let nižší než u ostatních obyvatel obce. Obyvatelé Benešova nad Černou dosahovali v roce 2001 relativně nižší vzdělanosti (tabulka 2) a nadprůměrné religiozity (42 % obyvatel v porovnání s 32 % v Česku). Cizinci v Benešově nad Černou byli relativně vzdělanější než původní obyvatelé obce (tabulka 2). Tabulka 2: Vzdělanostní složení obyvatel Benešova nad Černou a okresu Český Krumlov (2001)

0,74 27,18 40,19 24,87

Benešov nad Černou Cizinci Ostatní 0,00 1,37 7,06 36,33 24,71 41,29 67,06 16,58

5,76 1,26

1,18 0,00

Okres Český Krumlov Bez vzdělání (%) Základní vč. neukončeného (%) Vyučení a stř. odborné bez mat. (%) Úplné střední s maturitou, vyšší odborné a nástavbové (%) Vysokoškolské (%) Nezjištěné vzdělání (%)

3,06 1,37

Zdroj: SLDB 2001

7

Ekonomika Podle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v Benešově nad Černou převažovala zaměstnanost v průmyslu (51,5 % ekonomicky aktivních osob) a ve stavebnictví (9,8 %). Jedna třetina ekonomicky aktivních obyvatel denně vyjížděla do práce mimo hranice obce. Nezaměstnanost se v roce 2001 pohybovala na relativně nízké úrovni (6,5 %). Všichni cizinci s trvalým pobytem pracovali podle SLDB 2001 v textilním či elektronickém průmyslu, můžeme tedy očekávat, že jejich zaměstnatelem byly firmy Bentex Automotive a Bentex Elektro. Hlavním zaměstnavatelem je firma Bentex, která byla v Benešově nad Černou založena v roce 1992 panem Karlem Hronem, který spolupracoval s německými a rakouskými partnery. Začátek výroby byl spojen s šitím potahů hlavových opěrek pro automobily Mercedes a Audi a později s šitím kompletních potahů sedadel automobilů BMW, Audi a Opel. V roce 1995 byl Bentex rozšířen o divizi elektro a v roce 1996 začala v Borovanech výrobu divize plasty. V roce 2000 byla divize šití přestěhována do nových prostor rekonstruovaného areálu bývalého zemědělského družstva v Benešově nad Černou a šití hlavových opěrek bylo soustředěno do pobočky v 10 km vzdálené Kaplici. V roce 2004 byl Bentex s.r.o. přetransformován na tři samostatné společnosti BENTEX Automotive a.s., BENTEX - Elektro s.r.o. a BENTEX - Plast s.r.o. Bentex Automotive

8

V Benešově nad Černou působí Bentex Automotive a.s. a Bentex – Elektro s.r.o. Větší z firem, Bentex Automotive a.s. pokračuje v aktivitách původního Bentexu s.r.o., divize šití. Výrobní program byl rozšířen o šití airbagových vaků, koberců pod přední sedadla a sedadel do vlaků. Bentex Automotive působí v areálu v Benešově nad Černou o celkové rozloze 40000 m2, kde disponuje 4 100 m2 výrobních a 4 200 m2 skladovacích ploch. Bentex Elektro

Bentex Automotive a.s. je subdodavatelskou firmou pro automobilový průmysl působící na nižších stupních hodnotového řetězce, tj. její výrobní program je závislý na extenzivním využití nekvalifikované lidské pracovní síly při nízké odměně za práci. Vzhledem k nedostatku pracovní síly v místě a neochotě místních obyvatel dělat práci nabízenou firmou Bentex je firma od počátku existence závislá na zaměstnávání zahraničních pracovníků (Ukrajinci, Slováci, Bulhaři, Mongolové). Podle ředitele Bentexu Automotive Františka Fošuma by bez cizinců firma nemohla zajistit výrobu. V roce 2004, době největšího rozvoje, zaměstnávala firma Bentex přes sedm set padesát lidí (MF Dnes, 27.7.2004, Aleš Třeček: Počet obyvatel Benešova roste), z nichž více než polovinu tvořili cizinci. Ředitel Bentexu Automotive Františka Fošum nicméně v písemné korespondenci uvedl, že Bentex Automotive a.s. měl maximální počet pracovníků (vč. agenturních) ca 380. Od roku 2008 Bentex a potažmo Benešov nad Černou silně ovlivnila ekonomická krize. „Samozřejmě na nás krize dolehla také. Bojujeme proti tomu všemi dostupnými prostředky. Například sháníme jinou práci, snižujeme počet agenturních zaměstnanců. Zaškolené pracovníky se snažíme nepouštět, protože zaškolení trvá dlouho. O pracovníky se snadno přijde, ale těžko se pak shánějí noví.“ řekl František Fošum, ředitel Bentex Automotive, a. s., Benešov nad Černou v roce 2008 (Českokrumlovský deník, 11. 12. 2008, Zuzana Kyselová: 9

Podniky se snaží překlenout špatné období všemi silami). Firma byla nucena upravovat počet zaměstnanců s ohledem na zakázky. Bentex na počátku krize opustili důchodci, agenturní zaměstnanci a poté, co odpadli přesčasy, někteří pracovníci odešli sami za vyššími výdělky (Českokrumlovský deník, 11. 12. 2008, Zuzana Kyselová: Podniky se snaží překlenout špatné období všemi silami). V současnosti firma Bentex Automotive a.s. pomalu začíná nabírat nové pracovníky, zejména z okolí Benešova. V současné době (červen 2010) pracuje v Bentexu Automotive a.s. 280 zaměstnanců, z toho 190 kmenových a 90 agenturních (agenturní převážně Bulhaři a Vietnamci). Ze 190 kmenových zaměstnanců je 90 cizinců (převážně Ukrajinci, méně Mongolců). Z těchto 90 cizinců kmenových zaměstnanců má 52 trvalý pobyt a 38 dlouhodobý pobyt. Většina z cizinců (70-80 %) bydlí v Benešově (rozhovor František Fošum, ředitel Bentex Automotive). Mezi cizinci dnes dominují Ukrajinci, Bulhaři a Vietnamci. Bentex Elektro měl v červnu 2010 80 zaměstnanců z toho jen 6 cizinců (1 na mateřské dovolené). Všichni cizinci mají trvalý pobyt. Firma je převzala jako kmenové zaměstnance od pracovní agentury v době, kdy měl majitel agentury (pan Čonka) problémy. Před krizí v Bentex Elektro zaměstnávali 32 Ukrajinek, všechny prostřednictvím pracovní agentury. Dnes již agenturní zaměstnanci v Bentexu Elektro nejsou. Všichni cizinci zaměstnaní v Bentexu Elektro bydlí a bydleli v ubytovně „Titanik“. Firmy Bentex jsou pro Benešov nad Černou a okolní obce jednoznačným přínosem, zejména z hlediska zaměstnanosti a daňových příjmů obce. Daňové příjmy se však v důsledku ekonomické krize snížily. Bentex navíc přispívá na některé kulturní a sportovní akce v obci.

10

Cizinci v Benešově nad Černou z pohledu rezidenční segregace a integrace s majoritní společností Příchod cizinců do Benešova a proměny jejich počtu v závislosti na ekonomickém vývoji V první polovině 90. let přicházeli dělníci z Ukrajiny pracovat do firmy Bentex. Firma se postupně rozvíjela a potřebovala další levnou pracovní sílu, které byl v okolí nedostatek. Od druhé poloviny 90. let do Benešova kromě Ukrajinců přicházeli pracovat Slováci, Bulhaři, Mongolové, Moldavané, Maďaři, Rumuni a jako poslední Vietnamci. Pro Slováky po několika letech přestaly být výdělky v Benešově atraktivní, proto postupně odešli. Nejvíce cizinců zde pracovalo a žilo před vypuknutím ekonomické krize v roce 2008 – kolem 450 cizinců, z toho 200 Ukrajinců a asi 100 Moldavanů (rozhovor se starostkou Veronikou Korchovou). V důsledku ekonomické krize došlo k poklesu výroby v obou firmách, které cizince zaměstnávaly. Nižší objem zakázek vedl k propouštění agenturních zaměstnanců (cizinců) z obou firem. Firma Bentex Elektro byla nucena propustit 23 Ukrajinek. Firma Bentex Automotive v důsledku krize snížila počet pracovníků z 380 na ca 200 lidí, takže počet propuštěných byl ca 180 lidí (písemné sdělení Františka Fošuma, ředitele Bentex Automotive). Z Benešova odešlo i několik rodin s dětmi. V současné době pracuje v Bentex Elektro na stálý úvazek 6 Ukrajinců s dlouhodobým pobytem. V Bentex Automotive pracuje dnes asi 180 cizinců, z nichž polovina jsou agenturní zaměstnanci. V Bentex Automotive dnes pracuje větší podíl Vietnamců v porovnání s dřívějším zaměstnáváním hlavně Ukrajinců. Ředitel společnosti František Fošum považuje Asiaty za manuálně zručnější. Za téměř dvacetileté období se však někteří cizinci, zejména pak Ukrajinky, plně integrovali do většinové společnosti - příkladem je např. několik smíšených manželství. Podle starostky Benešova Veroniky Korchové se odhadem až 20 % cizinců dokázalo zapojit do života v obci. Přesné počty cizinců v současnosti žijících v Benešově nám ukáže až Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Ukrajinci a další cizinci, zaměstnanci firmy Bentex, byli v prvních letech ubytováváni především v podnájmech v soukromí, což bylo vnímáno i jako vítaný příjem místních obyvatel. K hromadnému bydlení cizinců bylo přizpůsobeno také několik celých nemovitostí. Na ubytovnu plně využitou zahraničními pracovníky se změnil Hotel Černá a Hotel U Petra na náměstí. Ubytování pro cizince zprostředkovávala firma Bentex a pracovní agentury. Hotel Černá

11

V roce 2000 zřídila firma Bentex ubytovnu pro cizince rekonstrukcí bývalého kravína na okraji obce, kde předtím probíhala výroba firmy Bentex (rozhovor Miloslav Šimánek). Ubytovnu v obci nazývají „Titanik“. Protože firma BENTEX považovala správu ubytovny za nevýhodnou, prodala ji novému majiteli. Vzhledem ke špatným hygienickým podmínkám byla ubytovna v letech 2008 zrekonstruována a v roce 2009 byla prodána nové majitelce. V současné době na této ubytovně nežijí jen cizinci, ale také sociálně slabí obyvatelé, kteří se sem přestěhovali z azylových domů především z Kaplic. Firma Bentex Automotive a.s. provozuje menší ubytovnu přímo v oploceném areálu firmy v budově, která původně sloužila administrativě státního statku. Ubytovává zde především zaměstnance klíčové pro chod technologických zařízení firmy. Obě ubytovny jsou lokalizovány areálu dříve sloužícímu k zemědělské velkovýrobě, kde jsou nyní výrobní zóny firem Bentex. Po zřízení ubytovny pro cizince v roce 2000, a zejména pak v souvislosti s odchodem značné části cizinců v důsledku ztráty zaměstnání v období ekonomické krize, v podstatě vymizelo ubytování cizinců v podnájmu v nemovitostech obývaných společně s rodinami místních obyvatel. Cizinci rovněž opustili hotely. Dům na náměstí, kde byli ubytováni Mongolové, dnes slouží nízkoprahovému zařízení pro děti a mládež Depo Charity Kaplice. Dnes cizinci bydlí především na ubytovně Titanik. Pro ubytování cizinců slouží 4 domy v Benešově a některé penziony a nemovitosti v okolí. Ubytování cizinců nikdy nebylo příliš kvalitní, podle bývalého starosty Miloslava Šimánka se ale nikdo o kvalitu bydlení cizinců moc nezajímal (cizineckou policii při kontrolách zajímala platnost dokumentů a nikoliv způsob a kvalita bydlení). Ekonomická krize a nemožnost výdělku se projevila odchodem cizinců z Benešova, nikoliv snížením kvality jejich života. Miloslav Šimánek, bývalý starosta v rozhovoru prohlásil: „ale aby bydleli někde jako v zemljankách, nebo něco takového, to ne, … aby tu byli někde po lesích nebo něco takového, to ne, to bych věděl“. Lokalizace firem Bentex a ubytovny Titanik v Benešově nad Černou

Zdroj: www.mapy.cz, podkladové ortofoto Geodis 12

Soužití cizinců a majoritní společnosti Mezi původními obyvateli a cizinci nejsou žádné zásadní konflikty. Především v 90. letech, v období příchodu cizinců do Benešova, se objevovaly hlasy zdůrazňující, že cizinci berou práci Čechům. Tyto hlasy však nebyly tak výrazné, aby se projevily v každodenních vztazích mezi obyvateli. Cizinci, kteří byli v počátcích výhradně slovanského původu, byli dobře přijati. K tomu přispěla i historická zkušenost dosídlení obce po roce 1945. Podle starostky obce paní Veroniky Korchové je „Benešov na cizineckou migraci zvyklý“, protože byl po druhé světové válce osídlen reemigranty, hlavně Slováky z Rumunska. Mnozí z předků současných obyvatel jsou tak migranti, kteří po druhé světové válce dosídlili pohraničí. Starostka obce Veronika Korchová situaci komentuje slovy. „My jsme si na to už zvykli, nám už to nepřijde, nikdo to teď neřeší, my je nijak nevydělujeme, já sama nejsem Čech“. Existuje však menšina lidí, kteří s cizinci nechtějí nic mít, nebere je na vědomí, považují je za „póvl“ nebo jejich přítomnost v Benešově ignorují (rozhovor VK). Cizinci se normálně účastní běžných aktivit, jako je Den matek nebo sportovních akcí. Téměř dvě desítky cizinek, především Ukrajinek, se v Benešově provdaly za místní muže. Zejména v počátcích tomu předcházely rozvody (rozhovor VK). Někdy šlo cizinkám především o získání trvalého pobytu, nicméně ve většině případů se jejich rodiny staly normální součástí místní společnosti s aktivním zapojením do dění obce (mateřské centrum, dětské dny). V každodenním soužití se projevovaly pouze běžné konflikty, které se svojí mírou neliší od běžné populace. Cizinci častěji jezdili starými auty bez dokladů a někdy i pod vlivem alkoholu (došlo k jedné havárii). Na náměstí se jednou poprali Mongolové. Starostka Veronika Kochová řešila takové nepořádky přímo s vedením firmy Bentex, která se postarala o vyřešení situace. Někteří cizinci mají odlišnou mentalitu a jiné zvyky a tak například hlučnější oslava Nového roku Bulhary na náměstí obce přinesla místním jisté překvapení (rozhovor se starostkou Veronikou Kochovou). Některé nepořádky způsobují Romové z nedaleké Pohorské Vsi. Kriminalita v obci je dlouhodobě nízká. Jak starostka obce Veronika Korchová, tak vedoucí obvodního oddělení Policie ČR v Kaplici npor. Vladimír Boledovič sdělili, že cizinci v Benešově nad Černou páchají jen mizivý podíl trestných činů. V Benešově byla až do roku 2000 Pohraniční policie, pak však byla přesunuta do obce Malonty. Benešov nyní spadá pod obvodní oddělení Policie v Kaplici. Benešov nemá obecní policii a o jejím zřízení vzhledem k finančním nákladům neuvažuje. Místní obyvatelé vnímali a vnímají ubytovnu Titanic jako problematické místo v obci. Starostka Veronika Korchová vzpomíná: „No ten vnímali špatně. Ono hodně dělalo to, že Ukrajinky chodily šlapat na Éčko do Dolního Dvořiště. O víkendu jsme tu viděli spoustu rakouských aut, většinou to byli Turci. Lidi tohle neskousli a říkali, namalujte tam červený srdíčko, nebo ať to tam rovnou bliká. Jenomže ty ženský vydělávaly peníze, jak jenom mohly. Přes den dělaly v Bentexu a večer …“. Starší věřící občané takovou situaci nesli velmi těžce. Na E55 ale už dnes Ukrajinky nešlapou (rozhovor npor. Vladimír Boledovič, Policie Kaplice). Některé z Ukrajinek z Benešovského Titaniku i E55 se provdaly do Rakouska (rozhovory Ruslan Zassiedko, Vladimír Boledovič). Obyvatelé za problém vnímají i Bar Fantastico, kterému místní říkají „Čičák“, kde se potkávali Ukrajinci a rakouští Turci, Bulhaři a další

13

cizinci. Místní tam kvůli cizincům přestali chodit. Majitelka (z Českých Budějovic) je se zahraniční klientelou spokojená s tím, že místní pro běh svého podniku nepotřebuje. Jako problém byl (bývalý starosta Miloslav Šimánek) a je vedením obce (rozhovor se starostkou Veronikou Korchovou) vnímáno omezení ubytovací kapacity pro turisty z důvodu preference vlastníků Hotelu Černá a některých penzionů dlouhodobě ubytovat cizince místo spoléhání se na občasné ubytování malého počtu turistů. „Problémem jsou zde ale více ubytovací kapacity. Hotel, kde je více než 45 lůžek, je obsazen pracovníky Bentexu a stejně i menší hotel U Petra obsadili cizí státní příslušníci," řekl v roce 2004 starosta Benešova nad Černou Miloslav Šimánek (MF Dnes, 27.7.2004, Aleš Třeček: Počet obyvatel Benešova roste). Místním podnikatelům a obyvatelům přinesla přítomnosti cizinců možnost nemalých příjmů. Cizincům pronajímali k bydlení volné domy nebo byty. Cizinci za ubytování platili minimálně 2 tis. měsíčně za osobu (rozhovor Miloslav Šimánek). Místní služby měly zajištěné tržby (místní obchody, hospoda, Bar Fantastico). Ekonomická krize se však v Benešově projevila řadou důsledků. Odchod většiny zahraničních pracovníků vedl k poklesu tržeb v obchodech a k uvolnění ubytovacích zařízení. Hotel Černá, který sloužil jako ubytovna, je nyní prázdný. Majitel hotel přizpůsobil dlouhodobému ubytování cizinců například doplněním o kuchyňky. Ubytovaní cizinci navíc zařízení hotelu opotřebovali a poničili (jiný způsob použití záchodů). Pro návrat ke svému původnímu využití hotel vyžaduje rekonstrukci. Majitel z vydělaných prostředků opravil například střechu, ale už nemá prostředky na obnovu vybavení pokojů (rozhovor VK). Turistům tak dnes není možné v Benešově nad Černou nabídnout kvalitní ubytování. Bar Fantastico / Mladá ukrajinská maminka bydlící s rodinou v ubytovně Titanik

14

Sociální pozice cizinců Nejzávažnější problémy spojené s cizinci v Benešově nad Černou spočívají v sociální nerovnosti založené ve vázanosti většiny zahraničních pracovníků v klientském systému. Klientský systém je nástrojem a strategií pronikání na český pracovní trh, která je rozšířená především u Ukrajinců. Klient je člověk, který organizuje pracovní sílu za účelem jejího prodeje v jiné zemi s cílem vlastního zisku. Tento způsob podnikání je rozšířený v Česku od počátku 90. let (Nekorjak 2006). Někdy je používán pojem zprostředkovatel nebo prostředník. Klient organizuje nábor pracovníků ve zdrojové oblasti na Ukrajině, vyřizuje pracovních povolení pro jejich pobyt v Česku a získává pro ně práci v postavení agenturních zaměstnanců (agentury práce působí podle zákoníku práce a pod regulací MPSV). V některých případech může klient pro pracovníky zajišťovat i další služby (např. ubytování). Za zprostředkování získává podíl na výdělku pracovníků. Závislost pracovníků na klientovi se projevuje i v tom, že klient místo policie řeší konflikty mezi pracovníky i stížnosti zaměstnavatelů. To také vyhovuje zaměstnavatelům, kteří preferují spolupráci s klientem před přímým zaměstnáváním cizinců. Klientský systém pracovníkům přináší jistoty, za něž však musí platit. V souvislosti s ekonomickou krizí, kdy je pro Ukrajince obtížné sehnat práci samostatně, se ukázalo, že pro některé z těch, kteří se již osamostatnili, bylo výhodné se do klientského systému navrátit. Mnohem závažnější je to, že sám klient je často v pozici závislosti na ukrajinském organizovaném zločinu, kterému musí část svých zisků odevzdávat (Nekorjak 2009). Celé podnikání se často pohybuje na hraně zákona. Jeden z klientů působící v Benešově nad Černou byl za nezákonné aktivity odsouzen, ale na jeho místo nastoupil jiný příslušník jeho rodiny. Přestože klientský systém usnadňuje migrantům přístup k práci v Česku, zahrnuje také některé stránky, které zásadně ovlivňují sociální postavení cizince. Klientský systém ubírá zaměstnancům část již tak nízkého příjmu. Podle terénního sociálního pracovníka Ruslana Zassiedko si ukrajinské ženy v Benešově nad Černou vydělávají v průměru 7-9 tisíc Kč čistého, muži kolem 11-13 tis. Kč. Firma Bentex Elektro platila agentuře 70 Kč na hodinu práce jednoho zaměstnance, který údajně od agentury dostal 40 Kč za hodinu práce (rozhovor Korbelová, Bentex Elektro). František Fošum, ředitel Bentex Automotive však uvedl, že „jde patrně o nějaký starý odhad z devadesátých let. Dnes by již žádná agentura a pracovníci za tyto částky nebyly ochotni pracovat … částky se pohybují na téměř dvojnásobku … uvedených čísel.“ Přestože část nákladů slouží ke zprostředkování množství nezbytných úkonů spojených s pobytem cizince v Česku, na platbách za odvedenou práci se přiživuje i mafie. Pracovníci jsou v Česku proto, aby vydělali peníze pro své rodiny v zemi původu. Někteří chtějí uspořit, aby se mohli vymanit z klientského systému a najít si vlastní zaměstnání. Jsou proto ochotni pracovat dlouhé hodiny přesčas (běžně 12-16 hodin denně). Velké časové zatížení prací jim pak ponechává jen malý prostor na další osobnostní rozvoj, učení se českému jazyku nebo významnější interakci s obyvateli obce. Klientský systém tak na jednu stranu pomáhá zejména Ukrajincům snadněji získat práci v Česku, zároveň jim ale vytváří podmínky, které je nevedou k osamostatnění a integraci do naší společnosti. Zdá se, že klientský systém vyhovuje zaměstnavatelům, kteří tak mají nižší náklady spojené se 15

získáváním disciplinovaných pracovníků, většině pracovníků, o něž je postaráno, klientům při budování jejich podnikání na trhu práce, mafii, jež má zajištěny stabilní příjmy a konec konců i státu, protože klientský systém interní autoregulací vyřeší řadu problémů, s nimiž by se musel potýkat. Otázkou však zůstává to, zda cizince vnímáme jako pracovní sílu nebo i jako lidskou osobnost s právem na plnohodnotnější život. Integrace cizinců v Benešově nad Černou S integrací cizinců do života obce nejsou závažné problémy. Integrace je podporována aktivitami obce, občanských sdružení, vstřícným přístupem školy i obecnou náladou v obci, kde obyvatelé nebo jejich předci byli z valné části také imigranty. Benešov nad Černou je již více než půl století „místem cizinců“. Má tak jisté kulturní předpoklady dané vlastní národnostní heterogenitou k větší toleranci místní společnosti vůči nově příchozím cizincům. Příkladem integrace cizinců je vysoký počet smíšených manželství. Mezi lety 2000 a 2008 se v Benešově nad Černou uskutečnilo 66 svateb a z toho téměř jedna třetina (19) byla mezi občanem České republiky a cizincem, respektive cizinkou – v drtivé většině šlo o svatbu mezi Čechem a Ukrajinkou či Slovenkou. V místní základní škole má zhruba každé patnácté dítě za rodiče cizince. Škola se snaží integrovat cizince jak ve výuce, tak v zájmových kroužcích. Vyučující věnují cizincům speciální pozornost, narážejí však někdy na problém jazykové bariéry s některými rodiči i absenci učebních pomůcek (aktuálně s výukou češtiny pro tři mongolské děti). V prvních týdnech se škola věnuje hlavně výuce českého jazyka. V místní mateřské škole jsou děti cizinců umísťovány pouze výjimečně. Děti integrovaných cizinců dosahují ve škole vynikajících výsledků, často také vystupují na školních představeních s vlastními lidovými písněmi nebo tanci (Bulhaři a Ukrajinci). Obec je ráda, že cizinci pomohli zvýšit počet žáků tak, aby se škola mohla v Benešově nad Černou udržet a sloužit poměrně rozsáhlé oblasti, která kromě vlastního Benešova zahrnuje dalších 13 sídel. V Benešově nad Černou mezi cizinci působí jako terénní sociální pracovník Ruslan Zassiedko (Řeckokatolická charita České Budějovice), který všestranně pomáhá Ukrajincům a Moldavanům se zvládnutím nelehkých životních situací a dalšími kroky pomáhajícími cizincům k získání potřebných sociálních kompetencí nezbytných pro adaptaci na život v naší společnosti. Pohybuje se přitom často v prostředí mezi pracovníkem a klientem s cílem pomoci pracovníkům v oblastech, které nenarušují vazby s klientem. Ruslan Zassiedko pomáhá se zvládnutím českého jazyka (dva roky organizoval jazykový kurz pro cizince přímo na ubytovně Titanik a v místní nevyužívané faře) se základní orientací v Česku a podařilo se mu vzít cizince na několik zájezdů (například do Českých Budějovic, Karlových Varů, Prahy, Jihlavy, Hluboké nad Vltavou, Nových Hradů) sloužících k představení kultury, historie a geografie Česka. K základní integraci zahraničních pracovníků dochází již ve firmě Bentex v důsledku vnitřní organizace práce. Cizinci různých národností a čeští pracovníci vykonávají společně řadu činností a musí proto při plnění svých pracovních úkolů spolupracovat a komunikovat. Rychleji se integrují Ukrajinci a Bulhaři a to díky kulturní blízkosti, u ostatních národností je 16

integrace pomalejší. Vzhledem k tomu, že většina pracovníků je součástí klientského systému, možnosti pro integraci mimo pracoviště se snižují. Pouze malá část pracovníků se vyvázala z klientského systému (někteří díky smíšeným manželstvím) a následně se někteří z nich v Benešově nad Černou usadili a jiní odešli na jiná místa v Česku. Segregace cizinců v Benešově nad Černou Rezidenční segregace je koncentrace specifických sociálních skupin do rezidenčních oblastí nebo okrsků, kde převažují nad ostatními sociálními skupinami a zároveň jsou od nich prostorově i sociálně odděleni. Příčinou oddělování je nerovné sociální postavení a rozdílné životní možnosti členů sociální skupiny. Rezidenční segregace je dlouhodobou záležitostí – segregaci tudíž představují takové koncentrace, které již déle trvají nebo u nichž je předpoklad dlouhodobějšího ukotvení a existence v prostoru našich sídel a regionů. Benešovem nad Černou prošlo od počátku 90. let 20. století velké množství cizinců. Důvodem jejich přítomnosti byla práce a výdělek ve firmách Bentex. Malá část cizinců, a to ve valné většině Ukrajinek, se zde nebo v okolí usadila díky manželstvím s Čechy a bez problémů integrovala do místní společnosti. Malá část zaměstnanců cizinců dojíždí z okolních obcí, např. z Kaplice. V počátcích zaměstnávání cizinců byli cizinci ubytováváni v soukromí, tj. rozptýleni v obci v domovech místních obyvatel. V dobách ekonomického rozkvětu firem Bentex (2002-2006) se cizinci koncentrovali v několika nemovitostech v intravilánu obce. Největší koncentraci cizinců představoval Hotel Černá na náměstí. Vzhledem k rozsahu a umístění a také dočasné formy ubytování i působení cizinců v Benešově nad Černou nelze hovořit o rezidenční segregaci. Koncentrace odpovídaly specifickým podmínkám spojeným s imigrací za prací. Dnes jsou v intravilánu Benešova čtyři domy pronajímané k ubytování cizincům (jeden z nich je dům na náměstí vedle hotelu pronajímaný Bulhary, jeden okál pronajímá majitelka Ukrajinkám, další dva domy pravděpodobně obydlené Ukrajinci jsou na obrázcích). Asi 2 km od Benešova si pak skupina Bulharů pronajímá bývalou hájenku Penzion Švarcava. Část cizinců bydlí v penzionech v okolí Benešova. Asi desítka cizinců bydlí v ubytovně v areálu Bentex Automotive. Největší koncentrací cizinců je ubytovna „Titanic“. Ubytovna „Titanik“ svým charakterem představuje určitou formu rezidenční segregace. V ubytovně dnes bydlí 100-120 lidí včetně rodin s dětmi (dříve zde bydlelo i 200-300 lidí). Nachází se na okraji obce v bývalém zemědělském areálu, nyní za průmyslovou zónou Bentex Elektro. Fyzická oddělenost je navíc umocněna percepcí obyvatel, kteří Titanik považují za místo cizinců, lokalitu, kam dnes mnozí nejdou na procházku. Negativní vnímání lokality bylo před několika lety umocněno přítomností rakouských Turků, kteří ubytovnu navštěvovali z důvodu prostituce cizinek. Dnes je navíc spojováno s ubytováváním sociálně slabých obyvatel, kteří se sem přestěhovali z azylových domů hlavně z Kaplice a jsou vnímáni jako sociálně problematičtí. Ubytovna Titanik na první pohled vypadá upraveně, chod zařízení zajišťuje vysokoškolsky vzdělaná (učitelství) správcová ukrajinské národnosti, mluvící česky. Ubytování na ubytovně Titanik je primitivní v asi 40 místnostech o ca 15 m2 se společnými sociálními zařízeními, kuchyněmi a prádelnami. Místnost obvykle sdílí několik lidí, v řadě místností dnes bydlí i rodiny s dětmi. Celkem zde dnes žije kolem 50 Ukrajinců a těžko určitelné množství dalších lidí, především Vietnamců (rozhovor Ruslan Zassiedko, osobní návštěva). Ubytování stojí 217

2,5 tis. Kč za člověka a měsíc (rozhovor Ruslan Zassiedko). Okolí není upravené - děti si hrají na betonové dlažbě v okolí objektu. Soužití mezi rozmanitými národnostmi a kulturami není všemi zcela vítáno. Ukrajinci si při rozhovorech stěžovali na zvláštní zápach při přípravě jídla Vietnamci a poukazovali na umývání nádobí ve sprchách a následně zanechávaném nepořádku. Hotel U Petra / Dva domy pronajímané cizincům / Penzion Švarcava

Přestože je ubytovna „Titanik“ fyzicky oddělená, jde řádově o stovky metrů. Maminka s kočárkem dojde na náměstí během pěti minut. Benešov nad Černou je příkladem lokality s relativně velkým počtem cizinců v malé obci a tak se zde všichni potkají. Cizinci se pohybují mezi areálem firmy Bentex, místem bydliště (především ubytovnou „Titanik“) a místními službami na náměstí. Vzhledem k malé velikosti obce nelze hovořit o úplném prostorovém oddělení cizinců. Odděleni jsou především agenturní zaměstnanci vázaní v klientském systému a bydlící na ubytovně. Podstatou jejich vydělení je nerovné postavení odrážející se nejen v jejich omezených ekonomických možnostech, ale také dostupném volném času pro osobní činnosti a rozvoj, které jim nedovolují nic jiného než je práce a nezbytná reprodukce v místě lůžka. Základem zlepšení takové situace je zlepšení postavení na trhu práce. Ubytovnu „Titanic“ můžeme považovat za jakousi mini-lokalitu koncentrace a segregace cizinců v rámci Benešova a okolí. Pro naprostou většinu zde bydlících však jde o lokalitu dočasnou, která je pro většinu místem momentálního pracovního úvazku, pro některé cizince pak vstupní stanicí na cestě k plnohodnotnějšímu životu v Česku. V případě Benešova nad Černou však nelze opominout odlehlost obce od významných městských center. 18

Přestože lze ve všední den do Benešova dojet z Českých Budějovic osobním automobilem za 40 minut, cesta veřejnou dopravou zabere 2 hodiny a frekvence spojení je velmi omezená. Benešov je izolovaný od vyšších služeb a kultury. V průběhu víkendu, tedy v potenciálně volném čase cizinců, je Benešov nad Černou veřejnou dopravou téměř nedostupný. Nevýhodnost polohy obce doléhá zejména na nejzranitelnější, kteří nemají vlastní automobil, nemají čas a finanční zdroje cestovat dále a déle z Benešova. Izolace Benešova tak dále prohlubuje i izolaci sociálně nejslabších sociálních skupin, v tomto případě cizinců.

19

Ubytovna Titanik

20

Shrnutí a závěry Benešov nad Černou se od počátku 90. let 20. století stal místem imigrace nemalého množství cizinců. V letech 2004-2006 tvořili až čtvrtinu přítomných obyvatel. Příčinou přílivu cizinců byla nabídka rutinní nekvalifikované práce ve firmách Bentex, pro jejíž vykonávání nebylo možné v okolí Benešova nad Černou najít dostatek místních obyvatel ochotných takovou pracovní činnost vykonávat. Cizinci byli vesměs považováni za „hostující dělníky“. Jejich přítomnost v Česku byla dána potřebami místních firem na trhu práce. Značnou část dělnic a dělníků tvořili Ukrajinci pracující prostřednictvím pracovních agentur v rámci klientského systému. Počítalo se s nimi jako s pracovní silou, která je v Česku dočasně. Cílem bylo jejich vyučení nezbytným pracovním úkonům a zabezpečení základních podmínek pro ubytování a reprodukci pracovní síly. V České republice pobývali na základě povolení k dlouhodobému pobytu a pracovní činnost vykonávali na základě povolení k zaměstnání. V případě ztráty zaměstnání nemají tito cizinci nárok na sociální služby a dávky. V době ekonomické krize pak bylo jednoduché cizince pracující pro agentury práce „propustit“ a radikálně a beznákladově snížit zaměstnanost a flexibilně se tak přizpůsobit poklesu zakázek. Většina cizinců – pracovníků z Ukrajiny, Moldavska či Mongolska se nacházela v určité izolaci od většinové společnosti. Jejich každodenní život obnášel práci a odpočinek v místě jednoduchého bydlení s cílem reprodukce pracovní síly. Jejich právní postavení (jsou zaměstnanci agentur práce zprostředkovávajících jim zaměstnání v České republice s povolením k dlouhodobému pobytu a povolením k pracovní činnosti), výše odměny za práci a neexistující snaha ze strany pracovních agentur, zaměstnavatelů a veřejného sektoru pomoci s doplněním sociálních kompetencí důležitých pro adaptaci na naše podmínky jim v podstatě neumožnila zapojení se do společenského života. O integraci těchto cizinců do naší společnosti není zájem, s integrací se v podstatě nepočítá. Klientský systém provozovaný prostřednictvím státem schválených agentur práce navozuje podmínky pro takové zaměstnávání cizinců, které je pro naše firmy efektivní a bezproblémové a na stát nemá žádné požadavky týkající se adaptace cizinců na naší společnost a jejich společenskou integraci. Sami cizinci většinou nestáli o integraci do české společnosti – jejich hlavním cílem bylo uspořit vydělané prostředky a poslat je rodině v zemi jejich domova. Výjimku představovali občané EU, v případě Benešova nad Černou Slováci a později Bulhaři. Firma Bentex Elektro v situaci problémů agentury práce nabídla některým Ukrajincům převedení mezi kmenové zaměstnance firmy a tak zlepšení jejich postavení – šlo však o malý počet lidí (Korbelová, účetní Bentex Elektro). Firma Bentex Automotive jednala s ukrajinskou agenturou o převedení všech lidí, které měla agentura v Bentexu Automotive a do kmenového stavu tehdy převzala všech takto zaměstnaných 85 cizinců (dnes má 90 kmenových zaměstnanců cizinců) (František Fošum, ředitel Bentex Automotive). Malá část cizinců a to ve valné většině Ukrajinek se v Benešově a okolí provdala a usadila. V případě smíšených manželství s Čechy pak proběhla rychlá integrace do místní společnosti a to díky kulturní a jazykové blízkosti. Vzhledem k tomu, že většina cizinců byla v Benešově kvůli práci a posílání vydělaných peněz domů, sami neměli zájem o integraci do místní společnosti. V málo případech zde cizinci měli děti školního věku, jejich počet však nikdy nebyl tak výrazný, aby zásadně ovlivnil chod školy. 21

Někteří cizinci však mají zájem o trvalou práci a usídlení v Česku. Vedle značného pracovního vytížení se s pomocí nevládního sektoru snaží o doplnění jazykových znalostí, dalších kompetencí nezbytných pro plné zapojení do života v Česku a získání povolení k trvalému pobytu. Největší bariérou pro naplnění jejich životních preferencí se zdá nerovnost vyplývající z minimálních výdělků. Cizinci v Benešově nad Černou jsou více vzdělaní než české obyvatelstvo - na dělnickém místě pracuje například letecký inženýr nebo ubytovnu Titanik spravuje vysokoškolsky vzdělaná učitelka. V Česku ovšem pobírají nízké platy za práci, která je hluboce pod úrovní jejich vzdělání a při minimální možnosti získat práci jejich vzdělání odpovídající. Skutečná integrace cizinců by umožnila zapojení takových lidí na místech, jež by mohly být pro celou společnost užitečnější. Rezidenční segregace cizinců v Benešově nad Černou nabývá specifické podoby. O rezidenční segregaci můžeme hovořit v případě ubytovny „Titanic“. Významnější než její jistá fyzická oddělenost od intravilánu obce a poměrně vysoká koncentrace cizinců, kteří tvoří naprostou většinu zdejších obyvatel, je specifické postavení, v němž se cizinci nacházejí a to zejména v případě Ukrajinců a Moldavanů. Většina jich v Benešově nad Černou pobývá dočasně s cílem pracovat za výdělek a bez explicitního zájmu integrovat se do české společnosti. V tomto případě ubytovna plní svůj funkční účel. Žijí zde však také domácnosti a to včetně domácností s dětmi, které by v Česku rády zůstaly jako ve svém novém domově. Jejich nerovné postavení na trhu práce a v právním systému České republiky však vytváří bariéry, které jim integraci ztěžují. Bydlení v „Titaniku“ je v jejich případě rezidenční segregací, která je vyčleňuje z plnohodnotnějšího zapojení do společnosti. Právě na takové jedince a mladé domácnosti je potřeba zaměřit terénní práci s cílem pomoci jim adaptovat se na naše podmínky doplněním potřebných sociálních kompetencí a získat povolení k trvalému pobytu.

22

Literatura

• • • • •

Haišman, T., Heroldová, I., Matějková, V. (1983) Stabilizace, společenská a kulturní integrace obyvatelstva pohraničních obcí v jižních Čechách a na Severní Moravě (Benešov nad Černou, o. Český Krumlov, Branná, o. Šumperk). Český lid, 70, č. 1, s. 11-34 Kyselová, Z. (2008) Podniky se snaží překlenout špatné období všemi silami, Českokrumlovský deník, 11. 12. 2008 Nekorjak, M. (2006) Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky. Sociální studia, č. 1, s. 89-109. Nekorjak, M. (2009) Mezisvěty: Organizované zaměstnávání migrantů z Ukrajiny v České republice. Disertační práce. Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních studií, Brno. Třeček, A. (2004) Počet obyvatel Benešova roste, MF Dnes, 27. 7. 2004

WWW •

Oficiální stránky obce Benešov nad Černou: (on-line) http://www.benesovnc.cz (staženo dne 14. 6. 2010)

Data • •

Sčítání lidu, domů a bytů SLDB 1991 a 2001, ČSÚ Pohyb obyvatelstva 1990-2009, ČSÚ

Rozhovory • • • • • • • • • • •

npor. Vladimír Boledovič, Policie ČR - obvodní oddělení Kaplice, vedoucí oddělení Marie Ferenčíková, majitelka obchodu s potravinami Dipl. Ing. František Fošum, Bentex Automotive a.s., Benešov nad Černou – ředitel společnosti Korbelová, účetní Bentex Elektro Mgr. Markéta Jindrová, Správa uprchlických zařízení MVČR, Centrum na podporu integrace cizinců - Jihočeský kraj, vedoucí centra Veronika Korchová, starostka Benešova nad Černou Miloslava Nová, ředitelka Mateřské školy sedmikráska Benešov nad Černou Mgr. Josef Sviták ředitel základní školy Benešov nad Černou Miloslav Šimánek, bývalý starosta Benešova nad Černou Mgr. Bohumila Vančurová CSc., oddělení prevence a humanitních činností, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Krajský úřad Jihočeského kraje Mgr. Ruslan Zassiedko, Řeckokatolická charita České Budějovice, terénní sociální pracovník

Anonymní rozhovory • •

Obyvatelé Benešova nad Černou Obyvatelé ubytovny „Titanik“

23