PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie 1.
ÚVOD
Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky na to, aby v celém evropském prostoru mohly všechny dopravní systémy operovat bez omezení a časových ztrát zejména při přechodech hranic. Jednotlivé národní systémy na železnici mají poměrně značné odlišnosti, např. návěstní systém, vlaková zabezpečovací zařízení, rádiové systémy, ale také rozdílné provozní předpisy. To je zdrojem potíží při zajišťování železniční dopravy přes hranice jednotlivých států. Představuje to časově a organizačně náročná opatření na hranicích států souvisejících se střídáním personálu, výměnou hnacích vozidel atd. První snahy o odstranění těchto potíží vedly k vybavování hnacích vozidel více národními systémy. To však naráží na značné technické komplikace a prakticky je velmi obtížné instalovat na hnacím vozidle více než tři národní systémy. Přitom v Evropě je provozováno přes 20 těchto systémů. Sjednocení národních systémů je z ekonomických, kapacitních a časových důvodů prakticky nemožné. Proto Evropská komise počátkem devadesátých let iniciovala projekt, jehož rámec obsáhl mobilní zařízení pro vybavení hnacích vozidel, založené na otevřené počítačové architektuře - EUROCAB, nový systém bodového přenosu dat – EUROBALISE a nový kontinuální přenosový systém – EURORADIO. Tak vznikl projekt evropského vlakového zabezpečovače – ETCS (European Train Control System), který sledoval zajištění interoperability v oblasti zabezpečovací techniky, formou zastřešujícího systému schopného komunikovat s národními zabezpečovacími systémy a jednotným způsobem vyjadřovat podmínky pro jízdu vlaku strojvedoucímu. V roce 1995 definovala Evropská komise globální strategii pro vývoj Evropského systému řízení železniční dopravy ERTMS - European Rail Traffic Management System, který zastřešuje jak oblast komunikace – GSM-R – Global System for Mobile communications – Railway, tak oblast zabezpečení – ETCS – European Train Control System, s cílem připravit jeho budoucí implementaci na evropské železniční síti a promítla ji do směrnic o interoperabilitě a následně do Technických specifikací pro interoperabilitu subsystému řízení a zabezpečení jak pro vysokorychlostní, tak i konvenční evropský železniční systém.
2. PODPORA ZAVÁDĚNÍ ETCS NA TRATÍCH TEN Pro podporu zavádění ERTMS/ETCS na tratích evropského konvenčního železničního systému, umožňující efektivní využívání tohoto systému na ucelených evropských koridorech transevropské železniční sítě TEN, byly jako prvotní jádro sítě ETCS stanoveny následujícími evropské ETCS koridory: A – Rotterdam – Janov
B – Stockholm – Neapole
C – Antverpy – Basilej – Lyon
D – Valencie – Lyon – Ljubljana
E – Drážďany – Praha – Budapešť – Vídeň F – Duisburg – Berlin – Varšava Hlavní tři cíle přístupu k podpoře zavádění ETCS jsou: •
umožnit vytvoření interoperabilní železniční páteřní sítě po celé Evropě (síť ETCS), která by umožnila rozvoj kvalitních železničních služeb, jež mohou vést ke zvýšení konkurenceschopnosti zejména nákladní železniční dopravy
•
zaměření na nadnárodní koordinační úsilí a finanční zdroje, které urychlí a rozšíří použití ETCS na hlavních trasách TEN
•
překonat u systému ETCS podmínku „kritického množství“ z hlediska trhu a cen
Pro dosažení těchto cílů je stanoven orientační časový rámec 10 až 12 let. Evropská komise schválila pro plánovací období 2007 až 2013 zvláštní položku v rámci fondu TEN-T pro spolufinancování rozvoje ETCS na těchto koridorech ve výši 500 M€. Spolufinancování se předpokládá ve výši až 50 % uznatelných nákladů. 250 M€ je určeno pro spolufinancování infrastrukturní části ETCS a 250 M€ je určeno pro spolufinancování palubních částí ETCS. prostředky budou přiděleny na základě žádostí předložených členskými státy ve dvou výzvách. Požaduje se budovat zařízení ETCS podle povinných specifikací verze 2.3.0.
3. PILOTNÍ PROJEKT ETCS •
2003: EK schválila finanční memorandum pro financování pilotního projektu (dále jen PP) se 75 % účastí fondu ISPA na financování
•
2004: Tendrová dokumentace (podle FIDIC Yellow book) byla odsouhlasena Evropskou Komisí a byl vyhlášen tendr, v rámci soutěže předložili čtyři evropští výrobci systému ETCS svou nabídku
•
2005: Uzavřena smlouva mezi SŽDC, s.o., a Ansaldo Segnalamento Ferroviario, S.p.A., Italia v konsorciu s CSEE Transport – dnes Ansaldo STS France (mobilní část), hlavním subdodavatelem je AŽD Praha
•
Realizace PP byla zahájena 1.7.2005 a doba jeho realizace je stanovena na 45 měsíců
•
Úsek PP – Poříčany – Kolín – 22 km dvoukolejné trati, železniční stanice – Poříčany, Pečky, Velim – jedná se o část 1. Národního železničního koridoru (dále jen NTŽK) – st. hranice Děčín - Praha – Kolín – Česká Třebová – Břeclav – st. hranice SK a A
•
Pilotní úsek je v rámci PP GSM-R pokryt signálem GSM-R s úrovní požadovanou pro tratě s ETCS L 2/3 pro rychlost do 220 km/h
•
V blízkosti pilotního úseku se nachází ŽZO Cerhenice, kde bude možno provést část testů implementovaného systému bez dopadu na železniční provoz na pilotním úseku
•
Hlavním cílem PP je implementace ETCS L2 verze 2.3.0 do národních podmínek železnice v ČR
•
Traťová část sestává z jedné rádioblokové centrály (RBC), připojené ke staničním, traťovým a přejezdovým zabezpečovacím zařízením, s přenosem dat na vlak prostřednictvím GSM-R a z nepřepínatelných balíz
•
Palubní částí bude vybaveno po jedné lokomotivě řady 151 a 362 a jedna jednotka řady 471/971, součástí bude národní specifický transmitní modul (STM) pro systém vlakového zabezpečovače LS
•
V již ukončené projektové fázi byly stanoveny požadavky na chování systému ETCS ve vztahu k národním systémům zabezpečovacích zařízení, požadavky na SW vybavení traťové i mobilní částí a stanoveno rozmístění balíz.
•
Výroba a montáž všech komponentů traťové části systému je kompletně dokončena, jsou provedeny úpravy staničních zabezpečovacích zařízení a osazeny balízy v kolejišti.
•
Montáž palubních částí na lokomotivách 362 166 a 151 008 je dokončena. V současnosti probíhá montáž dvou palubních částí na jednotku 471/971 042.
•
Namontovaná zařízení jsou oživena a probíhají integrační testy systému. Část dílčích testů je prováděna na ŽZO v Cerhenicích, což umožňuje významně snížit dopady na pravidelný provoz na exponovaném úseku 1. NTŽK. V květnu byly zahájeny již i testy na trati pilotního úseku.
•
Po dokončení integračních testů bude zahájeno testování systému pro účely jeho posouzení v rámci schvalovacího procesu.
4. STRATEGIE A PLÁNOVÁNÍ IMPLEMENTACE INFRASTRUKTURY ETCS L2 Vzhledem k nákladnosti implementace systému ETCS je nezbytné zaměřit implementační úsilí v tomto plánovacím období, v souladu s TSI CCS CR, především na tratě prvotního jádra sítě koridorů ETCS. Následně pak na další tratě sítě ETCS koridorů, tedy na NTŽK. První etapa implementace ETCS v tomto plánovacím období se zaměřuje na 1. NTŽK tedy na Koridor E, který je součástí prvotního jádra sítě koridorů ETCS a následně přípravu, v optimálním případě i zahájení realizace na dalších NTŽK. Financování rozvoje systému ETCS v České republice je v plánovacím období 2007 až 2013 předpokládáno s využitím prostředků kohezního fondu, prostředků v rámci projektu „ETCS Koridor E“, tzn. spolufinancováním ze zvláštního účtu fondu TEN-T pro podporu rozvoje systému ERTMS/ETCS a prostředků národních (zdroje SFDI). Realizace implementace systému ETCS se předpokládá formou veřejné zakázky Yelow Book FIDIC (dodej a vyprojektuj a postav).
Plán první etapy implementace systému ETCS Průběh prací Priorita
1
2
3
4
Délka (km)
Trať 1. TŽK
478
Kolín - Břeclav - st. hr. A/SK
277
Kolín - Praha - Děčín st. hr. D
201
2. TŽK + Č.Třebová - Přerov
316
Břeclav - Přerov Přerov - Petrovice u K - st. hr. PL
100 106
Č. Třebová - Přerov
110
3 TŽK *)
312
Praha - Plzeň Plzeň - Cheb Dětmarovice - Mosty u J.
114 106 53
Polanka n.O. - Český Těšín
39
4. TŽK *)
226
Praha - České Budějovice
169
Č. Budějovice - H. Dvořiště - st. hr. A
57
Celkem:
Příprava
Realizace
Pozn.
2008 – 2009 2010 – 2011
2010 – 2011 2012 - 2013
LS LS
2010 – 2011 2011 – 2012 2011 – 2012
2012 – 2013 2013 - 2014 2013 – 2014
LS LS LS
2012 – 2013 2012 – 2013 2013 – 2014 2013 – 2014
2014 – 2015 2014 – 2015 2015 – 2016 2015
LS LS LS LS
2012 – 2013 2013 – 2014
2014 – 2015 2015 – 2016
LS Bez LS
1332 *) v závislosti na postupu staveb modernizace
¨ 5. ZÁVĚR V plánovacím období 2007 až 2013 se předpokládá zajistit implementaci systému ETCS L2 na 478 km české části ETCS Koridoru E a v optimálním případě zahájit implementaci ETCS na trati 2. NTŽK, který je části sítě ETCS koridorů Katovice – Břeclav. Tento záměr je podmíněn schválením žádosti o spolufinancování české části Koridoru E ze specielního účtu TEN-T pro podporu rozvoje ETCS v jehož rámci se zajišťuje jeho financování. Zde sehrála SŽDC klíčovou roli v přípravě projektu ETCS Koridoru E, a to jak při formování projekt managementu, tak při zpracování společné části žádosti o spolufinancování. Žádosti o spolufinancování realizace ETCS na Koridoru E byly podány a posouzeny komisí expertů. Česka žádost o spolufinancování rozvoje ETCS na první části Koridoru E v úseku st. hr. Břeclav – Brno – Česká Třebová – Kolín, jejíž příprava se předpokládá v letech 2008 – 2009 a realizace v letech 20010 – 2011 byla vyhodnocena kladně a doporučena ke spolufinancování. Pro druhou etapu výstavby ETCS na české části Koridoru E v úseku Kolín – Praha – Děčín st. hr., která bude připravována v období 2010 – 2011 a realizována v letech 2012 – 2013, doporučila komise expertů české straně podat, s ohledem na zahájení přípravy této stavby, žádost v druhé výzvě, která bude vyhlášena na přelomu roku 2008 a 2009. Je tedy vysoce pravděpodobné, že vybavení 1. NTŽK systémem ETCS bude po stránce financování zajištěno. Zahájení implementace na 2. TŽK je závislé na disponibilitě národních zdrojů případně na tom, zda bude v plánovacím období 2014 – 2020 Evropskou komisí opět vyhlášen program na pro podporu rozvoje systému ERTMS/ETCS. LITERATURA: SŽDC, ČD: „Strategie rozvoje projektu ERTMS v České republice v letech 2007 - 2013“, Praha Březen 2006 SŽDC: „Národní implementační plán ERTMS“, Praha září 2007
