Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Příloha č. 1 Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti 3.1
Podmínky rozvoje gramotnosti
3.1.1
Materiální a prostorové podmínky
3.1.1.1
Učebnicové soubory a další materiály pro výuku cizích jazyků
3.1.1.2
Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících
3.1.1.3
Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků
3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny / učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.1.2
Personální podmínky
3.1.2.1
Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka včetně předmětové specializace
3.1.2.2
Vytváření podmínek pro Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
3.1.2.3
Vytváření podmínek pro působení rodilého mluvčího (nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka) ve škole a jeho kontakt s žáky i učiteli
3.2
Průběh vzdělávání (Proces rozvoje gramotnosti)
3.2.1
Obecné znaky výuky
3.2.1.1
Vztah jazykové gramotnosti, ŠVP a očekávaných výstupů dle RVP
3.2.1.2
Strategie výuky cizích jazyků
3.2.1.3
Zajištění návaznosti Výuky cizího jazyka na předcházející vzdělávání
3.2.1.4
Plánování výuky cizího jazyka v různých časových horizontech
3.2.1.5
Podpora jazykové rozmanitosti širokou nabídkou cizích jazyků
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.1.7
Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu (CLIL)
1/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
3.2.2
Činnost učitele
3.2.2.1
Vytváření a udržování pozitivní učební atmosféry
3.2.2.2
Podpora rozvoje tvořivosti a fantazie žáků
3.2.2.3
Stanovení cíle hodiny a jeho naplňování
3.2.2.4
Užití metod a forem práce ve vztahu ke stanovenému cíli hodiny
3.2.2.5
Obsahově a odborně správné vedení výuky
3.2.2.6
Uplatňování diferencovaného přístupu k žákům
3.2.2.7
Uplatňování metod a forem ve vztahu ke vzdělávacím potřebám žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých
3.2.2.8
Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi / obory / předměty
3.2.2.9
Využití znalostí a dovedností z reálného života žáků
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.2.2.11 Uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňující učení se více jazykům 3.2.2.12 Rozvoj interkulturní komunikační kompetence 3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.2.14 Využití vhodných učebnicových souborů a dalších materiálů 3.2.2.15 Využití interaktivních médií a ICT ve výuce 3.2.2.16 Soulad didaktických pomůcek s cíli výuky 3.2.2.17 Vedení hodiny v cílovém jazyce 3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka 3.2.2.19 Zapojení školy do národních projektů 3.2.2.20 Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni 3.2.3
Činnost žáka
3.2.3.1
Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku / cizím jazykům
3.2.3.2
Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet
3.2.3.3
Žák má potřebu aktivně používat cizí jazyk
3.2.3.4
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
3.2.3.5
Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce
3.2.3.6
Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu
3.3
Výsledky rozvoje gramotnosti
3.3.1
Rozvoj dovedností
3.3.1.1
Vyvážený rozvoj receptivních a produktivních řečových dovedností
3.3.1.2
Sledování výsledků výuky cizích jazyků ředitelem školy 2/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
3.3.1.3
Diagnostika dosažené úrovně rozvoje dovedností
3.3.2
Rozvoj znalostí
3.3.2.1
Vyhodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v jazykovém vzdělávání v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.2.2
Využití interních a externích nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.2.3
Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod.
3.3.2.4
Diagnostika dosažené úrovně rozvoje znalostí
POZNÁMKA: Pokud jsou v dokumentu používány pojmy žák, učitel, student, rozumí se tím pedagogická kategorie nebo označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka atd., a to v závislosti na konkrétním typu školy.
3/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
3.1 Podmínky rozvoje gramotnosti 3.1.1 Materiální a prostorové podmínky 3.1.1.1 Název indikátoru: Učebnicové soubory a další materiály pro výuku cizích jazyků Popis účelu indikátoru: Indikátor definuje využívání vhodných učebnicových souborů v tištěné a/nebo elektronické podobě, popisuje nutnost návaznosti výuky cizího a dalšího cizího jazyka1 na ZŠ ve vztahu ke zvolenému učebnicovému souboru. Definuje využití dalších rozšiřujících jazykových materiálů k rozvoji jazykové gramotnosti. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o kritériích volby učebnicového souboru, jeho dostupnosti a možnosti využití materiálů z kabinetu cizích jazyků při výuce i při samostudiu (slovník, e-učebnice, software pro tablety aj.) vedení školy obnovuje používané učebnicové soubory tak, aby vyhovovaly aktuálním cílům a požadavkům výuky cizích jazyků a byly vhodné pro danou cílovou skupinu žáků učitel využívá učebnicový soubor vhodný pro danou cílovou skupinu žáků i další jazykové materiály (i-učebnice2, slovník, cizojazyčné časopisy, internetové zdroje, software pro konkrétní cizí jazyk aj.) ve vztahu k rozvoji jazykové gramotnosti učitel má k dispozici adekvátní učebnicové soubory pro danou věkovou skupinu žáků a doplňkově také další jazykové materiály, jednotlivé ukázky dalších učebnicových souborů pro rozšíření zdrojů a individualizaci jazykové výuky ve škole učitel využívá pro rozvoj jazykové gramotnosti žáků další jazykové učební materiály učitel zdůvodní volbu konkrétního učebnicového souboru ve vztahu ke koncepci výuky cizích jazyků ve škole a k úrovni rozvoje jazykové gramotnosti žáků, zapojuje do výuky a/nebo samostudia žáků další aktivity s rozšiřujícími jazykovými materiály
1
Cizí jazyk a Další cizí jazyk jsou vzdělávací oblasti definované podle RVP ZV a RVP G. Z důvodu terminologické jednotnosti s těmito dokumenty budou dále uváděny touto formou.
2
Interaktivní učebnice, tzv. i-učebnice, vychází z učebnice tištěné a obohacuje ji o multimediální materiály (audionahrávky, videa, obrázky, mezipředmětové odkazy, internetové odkazy a přidané dokumenty) a velké množství interaktivních cvičení v podobě kvízů, testů, křížovek a dalších.
4/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
PREI:
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
---
Způsob kvantifikace: ano/ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá pro výuku cizích jazyků sice věkově adekvátní, ale zastaralou učebnici cizího jazyka, další jazykové materiály nevyužívá. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Škola využívá při výuce všech cizích jazyků věkově adekvátní učebnicový soubor cizího jazyka; žáci mají v průběhu výuky k dispozici slovníkové příručky. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá pro výuku všech cizích jazyků věkově adekvátní učebnicový soubor cizího jazyka, učebnicový soubor je doplněn o i-učebnici; žáci využívají rozšiřující materiály např. z kabinetu cizích jazyků během výuky i pro samostudium; škola fond jazykových učebnicových souborů pravidelně aktualizuje s cílem zajistit rozvoj jazykové gramotnosti. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA (FAKULTATIVNĚ3): Škola využívá pro ranou výuku cizích jazyků věkově adekvátní materiály. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá adekvátní učebnicový soubor, včetně rozšiřujících jazykových materiálů. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá adekvátní učebnicový soubor, včetně rozšiřujících jazykových materiálů. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá adekvátní učebnicový soubor, včetně rozšiřujících jazykových materiálů. Perioda sledování: jednou za šest let Vazba na další indikátory: 3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (Kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny / učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.2.14 Využití vhodných učebnicových souborů a dalších materiálů
3
Hodnoceno pouze v případě, pokud má škola uvedenu ranou výuku cizích jazyků v ŠVP jako pravidelnou a interním pedagogickým pracovníkem zajišťovanou vzdělávací aktivitu.
5/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: 3.1.1.2
Název indikátoru: Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících
Popis účelu indikátoru: Indikátor popisuje materiální podmínky, které umožňují přístup žáků k internetu jako informačnímu zdroji a jako prostředku k rozvoji jazykových znalostí a dovedností. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje informace o využití internetu jako zdroje informací pro výuku cizích jazyků
PREU:
škola umožňuje využití školního přístupu k internetu jako prostředku k rozvoji jazykových znalostí a dovedností učitel využívá internetu jako pevné součásti svých výukových metod
PREI:
učitel využívá během výuky cizího jazyka internetu jako zdroje autentických textů a informací žák má během výuky i po ní možnost připojení k internetu a jeho využití žák řeší úlohy vyplývající z výuky cizích jazyků na školním PC s připojením na internet
Způsob kvantifikace: ano/ne průměrný počet PC s přístupem k internetu na jednu třídu Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola žákům zajišťuje přístup k internetu a jeho využití během výuky na omezeném počtu PC. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola zajišťuje přístup k internetu a jeho využití během výuky všem žákům. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola zajišťuje všem žákům přístup k internetu a jeho využití během výuky i po ní. Časové určení indikátoru: MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky, s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb.
6/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky, s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky, s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.1.1.3
Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků
3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny/učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.2.15 Využití interaktivních médií a ICT ve výuce Poznámka: 3.1.1.3 Název indikátoru: Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích Popis účelu indikátoru: Indikátor popisuje, jak škola zajišťuje doplňující interaktivní média k tištěným učebnicovým souborům jako podmínku pro rozvoj jazykové gramotnosti, popisuje provázanost rozvoje jazykové a počítačové gramotnosti při výuce cizího jazyka a dalšího cizího jazyka. Definuje možnost využití dalších rozšiřujících interaktivních typů softwaru jako dalších zdrojů jazykových materiálů pro rozvoj jazykové gramotnosti všech žáků včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje informace o využívaných interaktivních médiích k učebnicovému souboru pro cizí i další cizí jazyk ve vztahu k rozvoji jazykové gramotnosti ŠVP definuje možnosti využití interaktivních médií při zabezpečení vzdělávání žáků se SVP a žáků s mimořádným nadáním
PREU:
škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o dostupnosti a možnosti využití interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků také u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (e-učebnice, software pro tablety aj.) a žáků s mimořádným nadáním škola má učebny určené pro výuku cizích jazyků vybavené interaktivními médii
7/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
škola zpřístupňuje moderní technologie cíleně podle předpokladů a potřeb konkrétních skupin žáků učitelé využívají pro rozvoj jazykové gramotnosti a přímou výuku interaktivní média a materiály s cílem individualizace jazykové výuky ve škole žák má možnost si k samostudiu zapůjčit vybrané médium (např. tablet) žák (se SVP) má ve zdůvodněných případech k dispozici interaktivní verzi tištěné učebnice nebo její části PREI:
žák má během výuky k dispozici moderní technologie žák využívá během výuky školní počítače, tablety a další elektronická média učitel zapojuje do výuky a/nebo samostudia žáků aktivity založené na práci s moderními technologiemi
Způsob kvantifikace: žáci bez SVP používající ve výuce IA média: ano / ne žáci se SVP používající ve výuce IA média: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá pro výuku cizích jazyků interaktivní média. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá ve výuce všech cizích jazyků interaktivní média, zejména e-učebnici. Škola podporuje využívání interaktivních médií u žáků se SVP a s mimořádným nadáním. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá učebnicový soubor doplněný o e-učebnici; rozvoj jazykové gramotnosti se děje v souladu s rozvojem počítačové gramotnosti a vzájemně se podmiňuje. ŠVP obsahuje koncepci vzájemně provázaného rozvoje obou gramotností. Škola podporuje využívání interaktivních médií u žáků se SVP a s mimořádným nadáním. Žák má možnost si k samostudiu zapůjčit vybrané médium. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola využívá interaktivní média s odpovídajícím jazykovým softwarem. Interaktivní média jako zdroj jazykového vzoru využívají také děti se SVP. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky, s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky, s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb.
8/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky, s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.1.2
Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících
3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny/učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.2.15 Využití interaktivních médií a ICT ve výuce Poznámka: 3.1.1.4
Název indikátoru: Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny/učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
Popis účelu indikátoru: Indikátor popisuje roli dalších prostor zabezpečujících komplexní rozvoj JG žáků i učitelů, jejich význam pro kvalitu vzdělávacího procesu z pohledu učitele, žáka i návaznosti výuky cizího jazyka na 1. a 2. stupni ZŠ a všech cizích jazyků na konkrétní škole. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
výkaz o školní knihovně4 ŠVP obsahuje informace o vybavení a způsobu využití kabinetu cizích jazyků pro přípravu výuky cizích jazyků i její realizaci ŠVP obsahuje informace o multimediálním vybavení učebny/učeben
PREU:
škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o dostupnosti, možnosti využití materiálů ze školní knihovny a kabinetu cizích jazyků při výuce i při samostudiu (školní web, Facebook aj.) škola disponuje společným prostorem pro podporu, přípravu a koordinaci jazykové výuky; prostor je určen pro všechny nabízené cizí jazyky
4
Lze sledovat podle vynaložených finančních prostředků za tímto účelem.
9/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
učitelé mají v kabinetu CJ prostor pro podporu, přípravu a koordinaci jazykové výuky na škole PREI:
učitel vytváří během výuky příležitosti pro využití materiálů z kabinetu cizích jazyků učitel zapojuje aktivity se zdroji z kabinetu CJ do výuky a/nebo samostudia žáků žák využívá zdrojů z kabinetu CJ pro podporu svého procesu učení žák má během výuky možnost využít materiálů z kabinetu cizích jazyků žák má možnost využít během výuky multimediální vybavení učebny
Způsob kvantifikace: škola zřizuje pro výuku cizích jazyků kabinet CJ
ano / ne
škola zřizuje cizojazyčnou sekci školní knihovny
ano / ne
učebny školy disponují multimediálním vybavením učeben
ano / ne
Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má vyhrazen prostor pro materiály k výuce cizích jazyků. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má vyhrazen prostor pro kabinet CJ, učitelé cizích jazyků ho společně doplňují a využívají. Učebny školy disponují multimediálním vybavením učeben (PC, dataprojektor, reproduktory, sluchátka apod.). VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má vyhrazen prostor pro kabinet CJ, učitelé cizích jazyků jej společně doplňují a využívají; žáci využívají zdrojů z kabinetu během výuky i pro samostudium. Učebny školy disponují multimediálním vybavením. Škola zřídila ve školní knihovně cizojazyčnou sekci. Časové určení indikátoru: MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má vytvořen prostor pro kabinet CJ a její učebny disponují multimediálním vybavením. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má vytvořen prostor pro kabinet CJ a její učebny disponují multimediálním vybavením. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má vytvořen prostor pro kabinet CJ, žákovskou i učitelskou cizojazyčnou knihovnu a její učebny disponují multimediálním vybavením. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.1.1.1
Učebnicové soubory a další materiály pro výuku cizích jazyků
10/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
3.1.1.2
Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících
3.1.1.3
Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.2.14 Využití vhodných učebnicových souborů a dalších materiálů 3.2.2.15 Využití interaktivních médií a ICT ve výuce Poznámka: 3.1.2 Personální podmínky 3.1.2.1
Název indikátoru: Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka, včetně předmětové specializace (aprobovanost5)
Popis účelu indikátoru: Výuka cizího jazyka by měla být na všech stupních školy zajišťována pedagogickými pracovníky s požadovanou kvalifikací s příslušnou předmětovou specializací pro výuku daného cizího jazyka. Tento požadavek je zvláště naléhavý na 1. stupni ZŠ při výuce prvního cizího jazyka, své opodstatnění má i v předškolním vzdělávání (organizace jazykových kroužků v MŠ) a dalších stupních škol. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
přehled kvalifikovanosti pedagogických pracovníků včetně předmětové specializace je součástí dokumentace školy (např. výročních zpráv) doklady o vzdělávání pedagogických pracovníků (diplomy, vysvědčení a osvědčení pedagogických pracovníků)
PREU:
---
PREI:
učitel ovládá zvukovou stránku daného cizího jazyka, zná reálie dané jazykové oblasti učitel volí adekvátní didaktické postupy (metody a formy výuky)
5
Aprobovanost, resp. předmětová specializace není termín ze zákona o pedagogických pracovnících, vzdělání pedagogických pracovníků pro výuku CJ není pro předškolní vzdělávání vyžadováno zákonem; pro další stupně vzdělávání řešeno obecně, výuka CJ s odkazem na § 12 zákona o pedagogických pracovnících. Jazykové kroužky v MŠ i ZŠ: a) b)
jsou-li součástí ŠVP dané MŠ může ČŠI vstupovat a hodnotit/nikoliv kontrolovat podle zákona o pedagogických pracovnících; nejsou-li součástí ŠVP dané MŠ a ZŠ a vede je externí subjekt (placená aktivita ZZ, škola jen pronajímá prostory a půjčuje děti, žáky), pak to jen konstatujeme (nehodnoceno, nekontrolováno).
11/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob kvantifikace: ano / ne počet aprobovaných/neaprobovaných učitelů cizího jazyka, kteří cizí jazyk opravdu vyučují Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU:
---6
STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitelé a předmětovou specializaci pro výuku cizích jazyků.
mají
požadovanou
kvalifikaci
VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ---7 Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Je-li v mateřské škole nabízena raná výuka cizího jazyka zajišťovaná kmenovým pedagogickým pracovníkem, zvládá tento učitel cílový cizí jazyk na referenční úrovni minimálně B1, doložitelné národním nebo mezinárodně uznávaným certifikátem. Učitel se dále v cizím jazyce vzdělává v rámci DVPP. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Výuka cizích jazyků je zajišťována Doklady o vzdělávání pedagogických pracovníků. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Výuka cizích jazyků je zajišťována kvalifikovanými učiteli s odpovídající předmětovou specializací. STŘEDNÍ ŠKOLA: Výuka cizích jazyků je zajišťována kvalifikovanými učiteli s odpovídající předmětovou specializací. Perioda sledování: každoročně a při nástupu nového pedagogického pracovníka Vazba na další indikátory: 3.1.2.2
Vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
3.2.1.2
Strategie výuky cizích jazyků
3.2.1.3
Zajištění návaznosti výuky cizího jazyka na předcházející vzdělávání
3.2.1.4
Plánování výuky cizího jazyka v různých časových horizontech
3.2.1.5
Podpora jazykové rozmanitosti širokou nabídkou cizích jazyků
3.2.2.5
Obsahově a odborně správné vedení výuky
6
Dle zákona 563/2004, § 3b Sb. o pedagogických pracovnících musí splňovat kvalifikační předpoklady všichni učitelé nebo jim musí být udělena výjimka. Z tohoto důvodu lze indikátor naplňovat pouze na standardní úrovni.
7
Dle zákona 563/2004, § 3b Sb. o pedagogických pracovnících musí splňovat kvalifikační předpoklady všichni učitelé nebo jim musí být udělena výjimka. Z tohoto důvodu lze indikátor naplňovat pouze na standardní úrovni.
12/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: 3.1.2.2
Název indikátoru: Vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
Popis účelu indikátoru: Učitelé mají povinnost průběžně prohlubovat svoji kvalifikaci (obnovení, udržení, doplnění). Učitelé mají právo na zvýšení nebo rozšíření své kvalifikace. Indikátor přináší informace o tom, zda se učitel/učitelé účastní akcí dalšího vzdělávání směřující k co nejvyšší jazykové, didaktické/metodické úrovni, včetně zahraničních stáží. Zvláštní péče je věnována začínajícím učitelům do 3 let praxe. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
vedení školy má zpracován plán DVPP se stanovením priorit v oblasti cizích jazyků, informace o realizovaném DVPP jsou uvedeny ve výroční zprávě o činnosti školy
PREU:
Účast učitele na DVPP je doložena osvědčením o absolvování kurzu, zahraniční stáže, projektových aktivit apod. Dokončení studia ke zvýšení nebo rozšíření kvalifikace je doloženo diplomem a vysvědčením. K podpoře začínajících učitelů je určen mentor.
PREI:
---
Způsob kvantifikace: Počet absolvovaných/uspořádaných akcí, seminářů, workshopů, kurzů, stáží v průběhu uzavřeného školního roku. Dokončení studia k rozšíření nebo zvýšení kvalifikace. Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitelé se účastní DVPP zaměřeného na výuku cizích jazyků, škola umožňuje účast učitelů na DVPP se zaměřením na cizí jazyky. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitelé se aktivně účastní DVPP zaměřeného na výuku cizích jazyků, škola umožňuje učitelům účast na DVPP, podporuje je cíleně a plánovitě. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitelé školy jsou lektory DVPP, sdílejí své zkušenosti s jinými školami, škola vysílá pedagogické pracovníky na DVPP, podporuje je organizačně i finančně, škola pořádá akce DVPP. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola vybraným učitelům umožňuje průběžně rozšiřovat svoji kvalifikaci a učitelé tak činí, účastní se akcí dalšího vzdělávání směřujících k co nejvyšší jazykové, didaktické/metodické úrovni, včetně zahraničních stáží.
13/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola učitelům umožňuje průběžně prohlubovat svoji kvalifikaci a učitelé tak činí, účastní se akcí dalšího vzdělávání směřujících k co nejvyšší jazykové, didaktické/metodické úrovni, včetně zahraničních stáží. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola učitelům umožňuje průběžně prohlubovat svoji kvalifikaci a učitelé tak činí, účastní se akcí dalšího vzdělávání směřujících k co nejvyšší jazykové, didaktické/metodické úrovni, včetně zahraničních stáží. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola učitelům umožňuje průběžně prohlubovat svoji kvalifikaci a učitelé tak činí, účastní se akcí dalšího vzdělávání směřujících k co nejvyšší jazykové, didaktické/metodické úrovni, včetně zahraničních stáží. Perioda sledování: každoročně (vyhodnocení plánu DVPP, osobní spis nebo portfolio) Vazba na další indikátory: 3.1.2.1
Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizích jazyků, včetně předmětové specializace
3.2.1.2
Strategie výuky cizích jazyků
3.2.1.4
Plánování výuky cizího jazyka v různých časových horizontech
3.2.1.5
Podpora jazykové rozmanitosti širokou nabídkou cizích jazyků
Poznámka: DVPP má platnost obecnou i specifickou pro cizí jazyky; souvislost s DVPP bude mít zavedení tzv. kariérního řádu. DVPP se uskutečňuje též samostudiem, u cizích jazyků lze tedy považovat i pobyt v cizojazyčném prostředí za formu vzdělávání. 3.1.2.3
Název indikátoru: Vytváření podmínek pro působení rodilého mluvčího (nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka) ve škole a jeho kontakt s žáky i učiteli
Popis účelu indikátoru: Indikátor vypovídá o míře zapojení rodilých mluvčích (nebo pedagogických pracovníků ovládajících cizí jazyk na úrovni rodného jazyka) do výuky na konkrétní škole. Rodilý mluvčí působí na škole jako jazykový vzor ve výuce i jako jazykový konzultant pro udržování a zlepšování jazykové kompetence učitelů. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
zahajovací výkaz výkaz P1-04 ŠVP obsahuje informace personálním zajištění výuky cizích jazyků škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o personálním zajištění výuky cizích jazyků (web, ŠVP) škola vykazuje zaměstnávání rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka, splňujícího kvalifikační předpoklady pro výuku cizích jazyků na konkrétním typu školy
14/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
PREU:
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
vedení školy podporuje zaměstnávání rodilých mluvčích nebo pedagogických pracovníků ovládajících cizí jazyk na úrovni rodného jazyka pro všechny nabízené cizí jazyky žák má možnost absolvovat alespoň část školní výuky cizího jazyka u rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka žák absolvuje alespoň část školní výuky cizího jazyka s rodilým mluvčím nebo pedagogickým pracovníkem ovládajícím cizí jazyk na úrovni rodného jazyka žák absolvuje část nejazykové výuky založené na metodě CLIL s rodilým mluvčím nebo pedagogickým pracovníkem ovládajícím cizí jazyk na úrovni rodného jazyka
PREI:
---
Způsob kvantifikace: škola zaměstnává pro výuku cizího jazyka rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola zaměstnává rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka bez pedagogické kvalifikace, ale s doložitelnou pedagogickou praxí; rodilý mluvčí nebo pedagogický pracovník ovládající cizí jazyk na úrovni rodného jazyka vede v prvním cizím jazyce volitelný předmět zaměřený na konverzaci. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola zaměstnává pro první cizí jazyk rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka s požadovanou pedagogickou kvalifikací, rodilý mluvčí nebo pedagogický pracovník ovládající cizí jazyk na úrovni rodného jazyka vede ve spolupráci s českým učitelem povinnou výuku cizího jazyka. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola zaměstnává pro cizí i další cizí jazyk rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka s požadovanou pedagogickou kvalifikací, rodilý mluvčí nebo pedagogický pracovník ovládající cizí jazyk na úrovni rodného jazyka vede ve spolupráci s českým učitelem povinnou výuku cizího jazyka; rodilý mluvčí nebo pedagogický pracovník ovládající cizí jazyk na úrovni rodného jazyka spolupracuje s českým učitelem při výuce nejazykových předmětů pomocí CLIL. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola zaměstnává rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka.
15/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení rozvoje jazykové gramotnosti
Úplný soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: FAKULTATIVNĚ: Škola zaměstnává pro první cizí jazyk rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: FAKULTATIVNĚ: Škola zaměstnává pro cizí nebo další cizí jazyk rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka. STŘEDNÍ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola zaměstnává pro cizí nebo další cizí jazyk rodilého mluvčího nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.1.2
Strategie výuky cizích jazyků
3.2.1.7
Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu (CLIL)
Poznámka:
3.2 Průběh vzdělávání (Proces rozvoje gramotnosti) 3.2.1 Obecné znaky výuky 3.2.1.1
Název indikátoru: Vztah jazykové gramotnosti, ŠVP a očekávaných výstupů dle RVP
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o tom, zda úroveň jazykové gramotnosti, k níž vzdělávání vede, odpovídá očekávaným výstupům RVP pro daný stupeň/období, zda škola systematicky sleduje a vyhodnocuje, jestli žáci dosahují úrovně výstupů stanovených ve vlastním ŠVP a ve Standardech pro 5. a 9. ročník. Očekávané výstupy by měly sledovat rozvoj (interkulturní) komunikační kompetence. K vyhodnocování a zjišťování dosažené úrovně používá škola vlastní nebo externí nástroje, které vhodně časově zařazuje (jako průběžné a výstupní hodnocení). Škola prezentuje své výsledky veřejně.
16/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP je v souladu s očekávanými výstupy RVP (Cizí a Další cizí jazyk) výstupy ŠVP by měly sledovat především rozvoj (interkulturní) komunikační kompetence údaje o výsledcích a hodnocení jsou sledovatelné v záznamech a dokumentech školy (ve výkazech, statistikách, internetových stránkách školy apod.) údaje o cílech vzdělávání a konání testování jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize a v dokumentaci školy
PREU:
učitel zjišťuje a vyhodnocuje dosaženou jazykovou úroveň žáků za pomocí vlastních či externích nástrojů při výuce jsou používány učební a doplňkové materiály, které jsou v souladu s výstupy ŠVP (respektive RVP)
PREI:
učitel vytváří prostor pro rozvoj interkulturní komunikační kompetence žáků
Způsob kvantifikace: ano/ne četnost nebo podíl (kolikrát ročně/jak často jev X nastává) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: 8 STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Výstupy ŠVP jsou v souladu s výstupy RVP, škola sporadicky, ne však systematicky, sleduje a vyhodnocuje, zda je jazyková gramotnost žáků v souladu s očekávanými výstupy ŠVP (respektive RVP), na základě zjištěných výsledků přijímá škola adekvátní opatření. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: 9 Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Raná výuka cizích jazyků vytváří u dětí předpoklady pro budoucí vyučování a učení cizích jazyků. Testování dosažené komunikační kompetence se neprovádí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola pro zjištění a vyhodnocení úrovně jazykové gramotnosti žáků využívá testování žáků v 5. ročníku (ČŠI, SCIO), anebo jiných interních či standardizovaných nástrojů.
8
Minimální úroveň indikátoru není vymezena, neboť by nebyla v souladu s platnou legislativou.
9
Vynikající úroveň indikátoru není vymezena, neboť by nebyla v souladu s platnou legislativou.
17/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola pro zjištění a vyhodnocení úrovně jazykové gramotnosti žáků využívá testování žáků v 9. ročníku (ČŠI, SCIO), anebo jiných interních či standardizovaných nástrojů. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola pro zjištění a vyhodnocení úrovně jazykové gramotnosti žáků využívá interní či standardizované nástroje (CERMAT). Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.1.3
Zajištění návaznosti výuky cizího jazyka na předcházející vzdělávání
3.3.1.1
Vyvážený rozvoj receptivních a produktivních řečových dovedností
3.3.2.1
Vyhodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v jazykovém vzdělávání v cizích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.2.2
Využití interních a externích nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
Poznámka: 3.2.1.2
Název indikátoru: Strategie výuky cizích jazyků
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o způsobu podpory výuky cizích jazyků na konkrétní škole, zajištění návaznosti mezi cizím i dalšími cizími jazyky, to vše ve vztahu ke konkrétním možnostem školy, personálnímu zabezpečení výuky a lokálním podmínkám. Školní nabídka cizích jazyků přihlíží k potřebám lokálních zaměstnavatelů. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje strukturu nabídky cizích jazyků v předmětech Cizí a Další cizí jazyk / jazyky ve vztahu k aprobovanosti učitelů vyučujících Cizí a Další cizí jazyk / jazyky škola informuje o své nabídce cizích jazyků žáky i jejich zákonné zástupce (web, ŠVP) škola nabízí možnost výběru prvního cizího jazyka škola nabízí možnost výběru dalšího cizího jazyka FAKULTATIVNĚ PRO SŠ: škola informuje o spolupráci s významnými lokálními zaměstnavateli (např. na webu), kteří vyžadují znalost cizího jazyka jako podmínku pro získání zaměstnání
PREU:
žák přestupující z jiné školy má možnost pokračovat v započaté výuce zvoleného cizího i dalšího cizího jazyka žák má možnost volby prvního cizího jazyka z nabídky min. 2 cizích jazyků žák má možnost volby dalšího cizího jazyka z nabídky min. 3 cizích jazyků, z nichž jeden je jazykem geografických sousedů ČR
18/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
FAKULTATIVNĚ PRO SŠ: škola nabízí ve spolupráci s významnými lokálními zaměstnavateli žákům studijní praxe, během nichž využijí znalost cizího jazyka PREI:
---
Způsob kvantifikace: ano/ne FAKULTATIVNĚ pro SŠ: počet žáků absolvujících odborný výcvik či učební praxi s možností využít cizí jazyk u významného lokálního zaměstnavatele Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Informace o nabízených cizích jazycích je součástí ŠVP. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Informace o nabízených cizích jazycích je součástí ŠVP; škola informuje žáky a zákonné zástupce o systému výuky cizích jazyků ve škole. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Součástí ŠVP školy je informace o nabízených cizích jazycích a jejich vzájemných vztazích, prostupnosti a návaznosti; škola informuje žáky a zákonné zástupce o systému výuky cizích jazyků ve škole. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola zajišťuje ranou výuku cizích jazyků učitelkou s předmětovou specializací. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola aprobovaně vyučuje první cizí jazyk. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola aprobovaně vyučuje cizí a další cizí jazyk. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola aprobovaně vyučuje cizí a další cizí jazyk s návazností na nabídku cizích jazyků na předcházejícím stupni škol; školní nabídka cizích jazyků přihlíží k potřebám nejvýznamnějších lokálních zaměstnavatelů. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.1.2.1
Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka včetně předmětové specializace
3.1.2.2
Vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
3.1.2.3
Vytváření podmínek pro působení rodilého mluvčího (nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka) ve škole a jeho kontakt s žáky i učiteli
19/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: 3.2.1.3 Název indikátoru: Zajištění návaznosti výuky cizího jazyka na předcházející vzdělávání Popis účelu indikátoru: ŠVP vymezuje strategii a postup školy pro zajištění návaznosti výuky cizích jazyků na předcházející vzdělávání žáka (např. stupeň školy, přestup žáka); ŠVP definuje vstupní podmínky a očekávání ve vztahu k jazykovému vzdělávání v místě školy s přihlédnutím k očekávané jazykové vybavenosti dětí/žáků spádové oblasti a škol, které žáci navštěvovali; ŠVP definuje výstupní podmínky pro jazykové vzdělávání ve vztahu k očekávané návaznosti na další studium na vyšším stupni škol (jedná se jen o první a druhý stupeň); škola má připraveny kompenzační postupy pro žáky s rizikem neúspěšnosti i pro žáky, u nichž dojde k problému v návaznosti výuky (např. přestěhování žáka uprostřed školního roku, volba jiného cizího jazyka). Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP vymezuje strategii školy a konkrétní opatření pro cizí a další cizí jazyk ve vztahu k místním podmínkám a návaznosti na předcházející vzdělávání žáka opatření jsou sledovatelná ze zápisů v třídní knize
PREU:
škola má připraveny kompenzační postupy pro žáky, u nichž dojde k problému v návaznosti výuky (např. přestěhování žáka uprostřed školního roku, volba jiného cizího jazyka). předmětová komise pro cizí jazyk definuje v závislosti na místních podmínkách společné cíle pro rozvoj jazykové gramotnosti stanovené rámcovým vzdělávacím programem v návaznosti na vstupní a očekávané výstupní úrovni žáka předmětové komise/metodické orgány školy projednávají podmínky návaznosti rozvoje jazykové gramotnosti při přechodu žáků z I. na II. stupeň
PREI:
učitel během výuky zohledňuje odlišnou úroveň zvládnutí cizího jazyka žáky způsobenou různými vstupními úrovněmi jazykové gramotnosti (platí pro první rok výuky daného jazyka na daném stupni školy) žák má možnost využít nabízených kompenzačních postupů pro postupné vyrovnání rozdílné vstupní úrovně zvládnutí cizího jazyka
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ŠVP deklaruje zohlednění odlišné vstupní úrovně jazykové gramotnosti žáka. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: ŠVP konkretizuje metody a formy práce vedoucí k zohlednění odlišné vstupní úrovně zvládnutí jazykové gramotnosti žáka;
20/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
učitel diferencuje zvolené metody a formy práce v závislosti na různé vstupní jazykové úrovni žáků; učitel předjímá práci s žákem ohroženým školním neúspěchem v cizím jazyce; učitel zohledňuje individuální znalosti žáků osvojené během rané výuky cizích jazyků během předškolního vzdělávání. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ŠVP konkretizuje postupy vedoucí k zohlednění odlišné vstupní úrovně zvládnutí jazykové gramotnosti žáka; učitel diferencuje zvolené metody a formy práce v závislosti na různé vstupní jazykové úrovni žáků; učitel zohledňuje individuální znalosti žáků osvojené během rané výuky cizích jazyků během předškolního vzdělávání; strategie předjímá práci s žákem ohroženým školním neúspěchem v cizím jazyce; vytčená strategie školy pro vyrovnání a následný rozvoj jazykové gramotnosti je zjevná napříč nabízenými cizími jazyky; učitelé cizích jazyků spolupracují na aktualizaci výstupů této vzdělávací oblasti. Časové určení indikátoru: MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel volí diferencující metody a formy práce ve vztahu k úrovni zvládnutí jazykové gramotnosti s cílem je nivelizovat a dále rozvíjet. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel volí diferencující metody a formy práce ve vztahu k úrovni zvládnutí jazykové gramotnosti s cílem je nivelizovat a dále rozvíjet. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel volí diferencující metody a formy práce ve vztahu k úrovni zvládnutí jazykové gramotnosti s cílem je nivelizovat a dále rozvíjet. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.2.1
Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka včetně předmětové specializace
3.2.1.1
Vztah jazykové gramotnosti, ŠVP a očekávaných výstupů dle RVP
3.2.1.4
Plánování výuky cizího jazyka v různých časových horizontech
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením Poznámka: Týká se žáků, kteří: a) jsou ve střídavé péči rodičů, b) přecházejí z vesnických malotřídních škol, c) se přestěhovali.
21/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti 3.2.1.4
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Název indikátoru: Plánování výuky cizího jazyka v různých časových horizontech
Popis účelu indikátoru: ŠVP vymezuje strategii školy při výuce cizích jazyků; konkretizuje cíle cizího jazyka / dalšího cizího jazyka ve vztahu k místním podmínkám a možnostem školy (příhraniční oblast, spolupráce s partnerskou školou, zapojení do mezinárodních projektů); na škole je ustavena a pracuje předmětová komise/metodický orgán pro výuku cizích jazyků. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP vymezuje strategii školy pro cizí jazyk a další cizí jazyk ve vztahu k místním podmínkám a možnostem cíle, metody a formy práce jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize
PREU:
škola má vytvořený systém vzájemně se prolínajících a navazujících dílčích cílů, metod a forem práce vedoucích k rozvoji jazykové gramotnosti na určité jazykové úrovni stanovené RVP předmětová komise pro cizí jazyk definuje v závislosti na místních podmínkách společné cíle pro rozvoj jazykové gramotnosti dle cílové úrovně stanovené RVP učitel je schopen před vlastní výukou definovat v závislosti na místních podmínkách cíl své hodiny, vysvětlit důvody pro volbu metod a forem práce s žáky a jejich návaznost na cíl hodiny
PREI:
---
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ŠVP konkretizuje cíle výuky cizího jazyka a dalšího cizího jazyka ve vztahu k místním podmínkám školy; struktura hodiny, metody a formy práce v některých rysech zohledňují místní možnosti školy. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: ŠVP konkretizuje cíle výuky cizího jazyka a dalšího cizího jazyka ve vztahu k místním podmínkám školy; struktura hodiny, metody a formy práce zohledňují místní možnosti školy. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ŠVP konkretizuje cíle výuky cizího jazyka a dalšího cizího jazyka ve vztahu k místním podmínkám školy; struktura hodiny, metody a formy práce zohledňují místní možnosti školy; vytčená strategie školy pro rozvoj jazykové gramotnosti je zjevná napříč nabízenými cizími jazyky; učitelé cizích jazyků spolupracují na aktualizaci výstupů této vzdělávací oblasti.
22/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.2.1
Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka, včetně předmětové specializace
3.1.2.2
Vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
3.2.1.3
Zajištění návaznosti výuky cizího jazyka na předcházející vzdělávání
3.2.2.3
Stanovení cíle hodiny a jeho naplňování
Poznámka: 3.2.1.5
Název indikátoru: Podpora jazykové rozmanitosti širokou nabídkou cizích jazyků
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o škále nabízených cizích jazyků, pluralitní nabídce cizího a dalšího cizího jazyka a personálním zabezpečení jejich výuky. V nabídce ZŠ a gymnázia by měly být minimálně dva cizí jazyky, u ostatních oborů jsou dva cizí jazyky žádoucí. Kromě personálního zajištění výuky cizích jazyků ŠVP obsahuje: návaznost jazyků, dělení do skupin (poznámky k učebnímu plánu), očekávaná úroveň podle RVP aj. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje o nabídce cizích jazyků jsou uvedeny v ŠVP, ve výkazech, výročních zprávách, na webových stránkách školy apod. aprobovanost učitelů vyučujících cizí a další cizí jazyk/jazyky možnost volby prvního cizího jazyka v závislosti na velikosti školy a počtu žáků pluralita nabídky dalšího cizího jazyka škola má vypracovánu strategii pro rozvoj vícejazyčnosti žáků
PREU:
škola i učitel vytvářejí žákovi podmínky pro rozvoj vícejazyčnosti
23/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žák má možnost volby prvního cizího jazyka z nabídky min. dvou cizích jazyků žák má možnost volby dalšího cizího jazyka z nabídky min. tří cizích jazyků, z nichž jeden je jazykem geografických sousedů ČR PREI:
žák cíleně využívá znalostí a dovedností osvojených v prvním cizím jazyce i během výuky dalšího cizího jazyka
Způsob kvantifikace: počet nabízených cizích jazyků pro předměty Cizí a Další cizí jazyk podíl aprobovaných učitelů jednotlivých cizích jazyků: v % podíl žáků učících se konkrétní cizí jazyk: v % Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má nabídku cizích jazyků zpracovánu v ŠVP. Jako první cizí jazyk nabízí pouze angličtinu. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Škola má nabídku cizích jazyků zpracovánu v ŠVP. Jako první cizí jazyk nabízí angličtinu, pro další cizí jazyk nabízí jiný cizí jazyk. Výuka obou jazyků je realizována učiteli s odpovídající předmětovou specializací. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má nabídku cizích jazyků zpracovánu v ŠVP. Jako první cizí jazyk i další cizí jazyk nabízí vždy dva různé cizí jazyky. Výuka všech cizích jazyků je realizována učiteli s odpovídající předmětovou specializací. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola zajišťuje ranou výuku CJ prostřednictvím aprobovaného učitele. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola aprobovaně vyučuje první cizí jazyk. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola aprobovaně vyučuje cizí jazyk a další cizí jazyk. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola aprobovaně vyučuje cizí jazyk a další cizí jazyk. Perioda sledování: každoročně Vazba na další indikátory: 3.1.2.1
Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka, včetně předmětové specializace
3.1.2.2
Vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
24/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: Je žádoucí, aby - dovolují-li to podmínky školy - každý z nabízených cizích jazyků vyučoval učitel s odpovídající předmětovou specializací - absolvent bakalářského a navazujícího magisterského studijního oboru učitelství nebo filologie konkrétního jazyka. Ostatní učitelé mohou mít vzdělání doplněno ve smyslu ustanovení vyhlášky o celoživotním vzdělávání pedagogických pracovníků. 3.2.1.6
Název indikátoru: Jazykově podnětné prostředí
Popis účelu indikátoru: Indikátor poukazuje na význam jazykově podnětného prostředí pro výuku cizích jazyků. Jedná se hlavně o prezentaci výstupů výuky cizích jazyků v prostorách školy, konkrétní třídy a samozřejmě jazykové učebny, pokud jí škola disponuje. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
škola vytváří podmínky pro prezentaci konkrétních výstupů jazykové výuky (nástěnky, elektronická nástěnka třídy, webové stránky aj.)
PREU:
vedení školy vybavilo učebny mobiliářem umožňujícím vytvářet jazykově podnětné prostředí (nástěnky ve třídách, jazykové koutky) učitelé vedou žáky k tvorbě např. jazykových koutků, nástěnek, elektronických nástěnek sloužících k rozvoji jazykové gramotnosti učitel využívá jazykové výstupy žáků k prezentaci jazykové výuky
PREI:
žák má pro podporu svého učebního procesu možnost prezentovat výstupy své práce ostatním
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učebna / skupina / třída má vytvořenu jazykovou nástěnku. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Nástěnka k prezentaci žákovských prací je průběžně doplňována, aktualizována, a to v závislosti na konkrétním časovém plánu vzdělávací oblasti a/nebo probíraného tématu. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola vytvořila materiální podmínky pro prezentaci žákovských výstupů v podobě e-nástěnek a tradičních nástěnek, motivuje a podporuje učitele a žáky při jejich aktualizaci; třída průběžně doplňuje, aktualizuje a využívá nástěnek k prezentaci žákovských prací, a to v závislosti na konkrétním časovém plánu vzdělávací oblasti a/nebo probíraného tématu. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka
25/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola má vytvořeno prostředí pro prezentaci jazykových výstupů dětí v rámci rané výuky cizích jazyků. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má vytvořeno prostředí pro prezentaci výstupů jazykové výuky žáků. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má vytvořeno prostředí pro prezentaci výstupů jazykové výuky žáků. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má vytvořeno prostředí pro prezentaci výstupů jazykové výuky žáků. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.1.1
Učebnicové soubory a další materiály pro výuku cizích jazyků
3.1.1.2
Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících
3.1.1.3
Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků
3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny/učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.2.1.5
Podpora jazykové rozmanitosti širokou nabídkou cizích jazyků
3.2.1.7
Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu (CLIL)
3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.3.1
Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku/cizím jazykům
3.2.3.4
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
Poznámka: 3.2.1.7
Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu (CLIL) – fakultativně
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o zapojení cizích jazyků do výuky nejazykových předmětů na konkrétní škole, o zprostředkování obsahu vzdělávání pomocí cizího jazyka ve vybraných předmětech nebo částech předmětů, o školních projektech vycházejících z průřezových témat a realizovaných pomocí konkrétního cizího jazyka; škola podporuje výuku vedenou metodou CLIL a zajišťuje, aby příslušní vyučující absolvovali specifickou jazykovou a didaktickou přípravu pro uplatňování metody CLIL. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje informace o formách a rozsahu zapojení cizího jazyka do vymezené skupiny předmětů škola informuje o zapojení cizích jazyků žáky i jejich zákonné zástupce (web, ŠVP)
26/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
škola zaměstnává/hledá učitele schopné výuky svého předmětu nebo jeho části v cizím jazyce PREU:
škola nabízí výběr zprostředkujícího cizího jazyka pro konkrétní skupinu předmětů nebo jejich částí v závislosti na vyučovaných cizích jazycích škola podporuje DVPP svých učitelů se zaměřením na výuku nejazykového obsahu pomocí cizího jazyka v rovině prohloubení znalosti cizího jazyka i jeho metodiky žák má možnost zapojit se do školních projektů k průřezovým tématům realizovaným metodou CLIL žák má možnost seznamovat se s vyučovaným nejazykovým obsahem vzdělávání pomocí cizích jazyků žák má možnost volby cizího jazyka pro zprostředkování nejazykového obsahu z nabídky alespoň dvou cizích jazyků žák přestupující z jiné školy má možnost volby cizího pro zprostředkování nejazykového obsahu v konkrétním předmětu
jazyka
žák je vyučován pomocí metody CLIL ve vybrané skupině předmětů či jejich částí, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu tématu (např. přírodovědné předměty v angličtině, dějepis v němčině, občanská nauka ve francouzštině) žák se zapojuje do školních/třídních projektů realizovaných metodou CLIL učitel navrhuje vedení školy formy zapojení cizího jazyka do výuky nejazykových obsahů („jazykové spršky“, cizí jazyk využívaný při realizaci projektů) žák přestupující z jiné školy volí pro zprostředkování nejazykového obsahu v konkrétním předmětu již absolvovaný cizí jazyk PREI:
---
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Součástí ŠVP školy je informace o nabízených nejazykových předmětech realizovaných s pomocí cizích jazyků, frekvenci těchto aktivit, o jazykové vybavenosti učitelů pro realizaci CLIL. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Součástí ŠVP školy je informace o nabízených nejazykových předmětech realizovaných s pomocí cizích jazyků, frekvenci těchto aktivit, o jazykové vybavenosti učitelů pro realizaci CLIL; plně organizovaná škola zaměstnává nejméně 2 učitele, kteří splňují požadavky na realizaci výuky pomocí CLIL; škola nabízí projekty k průřezovým tématům ŠVP, které jsou realizovány pomocí CLIL. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Součástí ŠVP školy je informace o nabízených nejazykových předmětech realizovaných s pomocí cizích jazyků, frekvenci těchto aktivit, o jazykové vybavenosti učitelů pro realizaci CLIL; škola zaměstnává pro každou skupinu
27/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
předmětů dostatek učitelů, kteří splňují požadavky na realizaci výuky pomocí CLIL; škola nabízí projekty k průřezovým tématům ŠVP, které jsou realizovány pomocí CLIL. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Vybrané části konkrétní vzdělávací oblasti jsou na elementární úrovni realizovány pomocí cizího jazyka. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Vybrané části průřezového tématu jsou na elementární úrovni realizovány pomocí cizího jazyka. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola pravidelně zařazuje aktivity pomocí CLIL do vybrané skupiny předmětů (např. přírodovědné). STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola pravidelně zařazuje výuku a projekty pomocí CLIL ve dvou cizích jazycích do vybraných skupin předmětů. Perioda sledování: jednou za rok Vazba na další indikátory: 3.1.2.3
Vytváření podmínek pro působení rodilého mluvčího (nebo pedagogického pracovníka ovládajícího cizí jazyk na úrovni rodného jazyka) ve škole a jeho kontakt s žáky i učiteli
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
Poznámka: 3.2.2 Činnost učitele 3.2.2.1
Název indikátoru: Vytváření a udržování pozitivní učební atmosféry
Popis účelu indikátoru: Indikátor sleduje míru zapojení žáků i učitele na vytváření a udržení pozitivní atmosféry při vyučování jako předpokladu kladného přístupu k cizímu jazyku a usnadnění procesu učení. Indikátor sleduje reakce obou stran výuky během případného konfliktu. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
---
PREI:
učitel dává během výuky žákům najevo svou důvěru učitel vysvětluje význam pozitivní atmosféry ve třídě pro proces učení učitel reaguje adekvátně, v případě konfliktu však vždy emocionálně neutrálně učitel vytváří učební klima plné porozumění, podpory, zbavené strachu
28/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žák vyhledává a využívá příležitosti pro neformální komunikaci v cizím jazyce jak se spolužáky, tak s učitelem žák má důvěru k učiteli a žádá jej o pomoc při řešení úlohy Způsob kvantifikace: žák: ano / spíše ano / spíše ne / ne učitel: ano / spíše ano / spíše ne / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel slovně deklaruje svou ochotu vytvářet pozitivní učební atmosféru, žáci však na jeho deklaraci nereagují. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Učitel zohledňuje emocionální pohodu žáků během výuky. Žáci mají k učiteli důvěru a neformálně s ním komunikují na témata související s bezprostředním cílem hodiny. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel přispívá během celé hodiny k emocionální pohodě žáků, v případě konfliktu vystupuje neutrálně. Žáci mají k učiteli důvěru, neformálně a zdvořile s ním komunikují na témata související s bezprostředním cílem hodiny i v osobní rovině. Koncept přátelského pojetí výuky je zjevný z verbální i nonverbální komunikace žákučitel i mezi žáky navzájem. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Učitel důsledně děti motivuje a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, děti na učitele reagují s důvěrou. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Učitel důsledně motivuje žáky a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, žáci na učitele reagují s důvěrou. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Učitel motivuje žáky a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, žáci na učitele reagují s důvěrou. Žáci jsou si vědomi svého podílu na atmosféře důvěry ve třídě. STŘEDNÍ ŠKOLA: Učitel důsledně motivuje žáky a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, žáci na učitele reagují s důvěrou, jsou si vědomi svého podílu na atmosféře důvěry ve třídě. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.2.2
Podpora rozvoje tvořivosti a fantazie žáků
3.2.3.1
Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku / cizím jazykům
3.2.3.3
Žák má potřebu aktivně používat cizí jazyk
3.2.3.4
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
Poznámka: 3.2.2.2
Název indikátoru: Podpora rozvoje tvořivosti a fantazie žáků
29/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Popis účelu indikátoru: Tento indikátor poukazuje na význam využívání metod zaměřených na rozvoj tvořivosti a fantazie žáků, které žáka nejen motivují, ale i napomáhají rozvíjet jeho osobnost, tvůrčí a kritické myšlení. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
---
PREI:
učitel v žácích podporuje touhu po poznání, touhu rozvíjet se učitel podporuje různorodost názorů žáků učitel do výuky zařazuje tzv. kreativní situace (situace s kreativními podněty, kreativní situace-úlohy, problémové situace) učitel ve výuce vytváří tvořivé klima, jež žáky motivuje a podněcuje jejich fantazii učitel ve výuce vytváří takové cíle a uznává takové hodnoty, při kterých se tvořivost žáků cení učitel pomáhá žákům překonávat úzkost při hledání a objevování, tvořiví žáci nejsou ve třídě izolováni žák využívá názory a nápady spolužáků k inspiraci nebo rozšíření vlastních myšlenek žáci vnímají učitele jako tvůrce příjemného a tvůrčího pracovního prostředí pro aktivity kolektivu a jeho členů žáci jsou vedeni k samostatnosti žáci jsou schopni pružně přemýšlet, jsou originální, kombinují různé nápady, práce je baví, dokáží se sebemotivovat, jsou vytrvalí
Způsob kvantifikace: ano / ne Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel vytváří podmínky pro rozvoj fantazie a tvořivosti ve výuce pouze ojediněle, žáci nejsou k naplnění indikátoru systematicky vedeni. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel ve výuce vytváří podmínky pro rozvoj fantazie a tvořivosti. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel ve výuce cíleně vytváří tvořivé a podnětné situace pro rozvoj fantazie a tvořivosti, vede žáky k samostatnosti, originalitě, žáci jsou tvořiví, originální, samostatní, vytrvalí, práce je baví.
30/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Jazyková propedeutika rozvíjí tvořivost a fantazii dítěte, škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, děti jsou na tento způsob práce zvyklé, jsou tvořivé, samostatné, originální. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k rozvoji tvořivosti, kreativity a fantazie žáků, žáci jsou na tento způsob práce zvyklí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k rozvoji tvořivosti, kreativity a fantazie žáků, žáci jsou na tento způsob práce zvyklí. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k rozvoji tvořivosti, kreativity a fantazie žáků, žáci jsou na tento způsob práce zvyklí. Perioda sledování: jednou za rok Vazba na další indikátory: 3.2.2.1
Vytváření a udržování pozitivní učební atmosféry
3.2.2.18
Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka
3.2.3.1
Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku / cizím jazykům
3.2.3.2
Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet
Poznámka: 3.2.2.3
Název indikátoru: Stanovení cíle hodiny a jeho naplňování
Popis účelu indikátoru: Učitel má zvolen cíl hodiny10, je schopen ho zdůvodnit a ukázat jeho vztah k cílům definovaným v ŠVP. Stanovený cíl hodiny je schopen splnit. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje informace o cílech v podobě dílčích cílů pragmatických, afektivních a kognitivních a jejich význam pro vlastní vzdělávací proces cíle jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize jako průkazné údaje o průběhu vzdělávání
PREU:
10
předmětová komise pro cizí jazyk se při svých jednáních zabývá naplňováním cílů v jednotlivých třídách
Ve výuce cizích jazyků je prioritní naplňování hlavních cílů, kterými jsou interkulturní komunikační kompetence ve více jazycích a rozvoj schopnosti učit se cizím jazykům (strategie učení). Gramatické či lexikální učivo bez komunikačního kontextu nemůže být považováno za hlavní cíl konkrétní vyučovací hodiny.
31/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
učitel má pro určitý časový úsek vytvořený přehled vzájemně se prolínajících a navazujících dílčích cílů pro rozvoj jazykové gramotnosti PREI:
učitel definuje před vlastní výukou cíl své hodiny a jeho návaznost na cíl hodiny předcházející
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel má stanoven cíl pro konkrétní hodinu bez hlubší návaznosti na cíle hodin předcházejících a následujících. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: učitel má stanoven cíl pro konkrétní hodinu; vysvětlí jeho návaznost na cíle hodin předcházejících a následujících VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel má stanoven cíl pro konkrétní hodinu; vysvětlí jeho návaznost na cíle hodin předcházejících a následujících; učitel vysvětlí význam konkrétního cíle pro rozvoj jazykové gramotnosti ve vztahu k ŠVP; rámcové cíle všech cizích jazyků jsou výstupem jednání předmětové komise. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ11: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.1.4
Plánování výuky cizího jazyka v různých časových horizontech
3.2.2.4
Užití metod a forem práce ve vztahu ke stanovenému cíli
3.2.2.5
Obsahově a odborně správné vedení výuky
3.2.2.16 Soulad didaktických pomůcek s cíli výuky
11
Hodnoceno pouze v případě, pokud má škola uvedenu ranou výuku cizích jazyků v ŠVP jako pravidelnou a interním pedagogickým pracovníkem zajišťovanou vzdělávací aktivitu.
32/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: indikátor platí pro plně organizované školy Název indikátoru: Užití metod a forem práce ve vztahu k stanovenému cíli hodiny
3.2.2.4
Popis účelu indikátoru: Vyučovací hodina má jasnou strukturu; učitel využívá během výuky metody a formy práce v souladu s cílem hodiny; žáci se do nabízených forem práce se zapojují, používané metody pedagogické práce jsou jim blízké. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje v části Cizí jazyk a Další cizí jazyk informace o cílech, nejdůležitějších metodách a formách výuky cíle jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize
PREU:
učitel má vytvořený pro určitý časový úsek přehled vzájemně se prolínajících a navazujících dílčích cílů, metod a forem práce vedoucích k rozvoji jazykové gramotnosti
PREI:
učitel je schopen vysvětlit důvody pro volbu metod a forem práce se žáky a jejich návaznost na cíl hodiny žák se zapojuje do vzdělávacích činností a aktivit bez váhání, je zjevné, že je na tento druh forem a metod vzdělávání zvyklý
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Struktura hodiny, metody a formy práce v některých rysech korespondují s cílem hodiny deklarovaným učitelem. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Struktura hodiny, metody a formy práce korespondují s cílem hodiny deklarovaný učitelem; učitel vysvětlí/zdůvodní v převážném množství znaků jejich volbu ve vztahu k cíli hodiny. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Struktura hodiny, metody a formy práce korespondují s cílem hodiny deklarovaným učitelem; učitel vysvětlí / zdůvodní detailně jejich volbu a účel ve vztahu k cíli hodiny. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka
33/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ12: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má vymezeny hlavní cíle rozvoje JG v ŠVP; učitel má definován cíl vzdělávací oblasti a podle něj volí metody a formy práce. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.2.3
Stanovení cíle hodiny a jeho naplňování
3.2.2.5
Obsahově a odborně správné vedení výuky
3.2.2.16 Soulad didaktických pomůcek s cíli výuky Poznámka: 3.2.2.5
Název indikátoru: Obsahově a odborně správné vedení výuky
Popis účelu indikátoru: Indikátor definuje roli učitele ve smyslu jazykového vzoru; učitel používá jazykové struktury odpovídající reálnému komunikačnímu záměru; učitelův jazykový projev se v žádném z jazykových plánů (fonetika, lexikum, gramatika, ortografie) zásadně neodchyluje od jazykové normy. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
---
PREI:
v rovině fonetické učitel používá při komunikaci se žáky srozumitelnou formu cizího jazyka, která nevykazuje výrazný vliv mateřštiny, a může tak sloužit jako jazykový vzor v rovině gramatické se učitel při svém jazykovém projevu výrazně neodchyluje od jazykové normy, není multiplikátorem chyb v rovině lexikální používá učitel pro pojmenování skutečnosti adekvátní slovní zásobu v rovině pragmatické používá učitel plánovanému komunikativnímu záměru
12
struktury
odpovídající
Hodnoceno pouze v případě, pokud má škola uvedenu ranou výuku cizích jazyků v ŠVP jako pravidelnou a interním pedagogickým pracovníkem zajišťovanou vzdělávací aktivitu.
34/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel používá pro komunikaci se žáky jednoduché jazykové struktury, jeho výslovnost vykazuje vyšší procento jevů ovlivněných mateřštinou; užívaná slovní zásoba neodpovídá v některých případech komunikačnímu záměru. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Učitel používá pro komunikaci se žáky cizí jazyk promyšleně, používá komplexní jazykové struktury, jeho výslovnost nevykazuje jevy ovlivněné mateřštinou; pragmatická rovina učitelova projevu vykazuje drobné nedostatky (např. chybnou volbou stylistické roviny jazykové struktury nebo lexika). VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel používá pro komunikaci s žáky cizí jazyk promyšleně, používá komplexní jazykové struktury, jeho výslovnost nevykazuje jevy ovlivněné mateřštinou; pragmatická rovina učitelova projevu odpovídá komunikačnímu záměru; učitel je schopen bez deformace sdělení zjednodušit svůj projev v závislosti na jazykové úrovni konkrétní skupiny žáků tak, aby byl jeho projev srozumitelný. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Je-li v mateřské škole nabízena raná výuka cizího jazyka zajišťovaná kmenovým pedagogickým pracovníkem, zvládá tento učitel cílový cizí jazyk na referenční úrovni minimálně B1 doložitelné národním nebo mezinárodně uznávaným certifikátem. Obsahové a odborně správné vedení výuky je zajištěno dalším vzděláváním učitele v cizím jazyce vzdělává v rámci DVPP. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Výuka cizích jazyků je zajišťována kvalifikovanými učiteli, kteří si svou předmětovou specializaci doplnili alespoň formou CŽV nebo DVPP. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Výuka cizích jazyků je zajišťována kvalifikovanými učiteli s odpovídající předmětovou specializací. STŘEDNÍ ŠKOLA: Výuka cizích jazyků je zajišťována kvalifikovanými učiteli s odpovídající předmětovou specializací. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.2.1
Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka, včetně předmětové specializace
3.2.2.3
Stanovení cíle hodiny a jeho naplňování
3.2.2.4
Užití metod a forem práce ve vztahu ke stanovenému cíli hodiny
3.2.2.16 Soulad didaktických pomůcek s cíli výuky 3.2.2.17 Vedení hodiny v cílovém jazyce 3.3.1.1
Vyvážený rozvoj receptivních a produktivních řečových dovedností
35/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: Naplnění uvedeného indikátoru může hodnotit pouze inspektor s příslušnou aprobací. 3.2.2.6
Název indikátoru: Uplatňování diferencovaného přístupu k žákům
Popis účelu indikátoru: Učitel má individuální podporu (žáků odlišných typů, žáků se SVP13 a žáků mimořádně jazykově pokročilých) uvedenu v ŠVP, nabízí žákům různé příležitosti k učení, strategie a cesty k dosažení cíle, upravuje své výukové metody v závislosti na typech žáků zastoupených ve třídě/skupině a/nebo s ohledem na jejich speciální vzdělávací potřeby (SVP) a/nebo s ohledem na potřeby žáků mimořádně jazykově pokročilých. Všichni žáci dostávají srovnatelnou příležitost k vlastním volným a/nebo částečně řízeným jazykovým aktivitám. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP vymezuje strategii školy pro rovný přístup ke vzdělání pro všechny žáky; obsahuje návrhy konkrétních opatření pro cizí jazyk a další cizí jazyk ve vztahu k pedagogické práci učitele s žáky s různými kognitivními styly a/nebo se žáky se speciální vzdělávací potřebou a/nebo žáky mimořádně jazykově pokročilé údaje jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize, z pedagogických rad a předmětových komisí údaje jsou součástí dokumentace školy údaje o účasti jazykově mimořádně pokročilých žáků v soutěžích, projektech, výměnných pobytech či stážích jsou součástí dokumentace školy (ve výročních zprávách, na internetových stránkách školy apod.) údaje o práci s žáky se zvýšeným rizikem neúspěšnosti v jazykovém vzdělávání jsou součástí zápisů z jednání daných metodických sdružení/předmětových komisí a pedagogických rad
PREU:
škola má definovány speciálně pedagogické postupy a podpůrná opatření pro práci se žáky se SVP škola má definovány metody práce se žáky mimořádně jazykově pokročilými škola zjišťuje příčiny neúspěšnosti žáků
13
Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou dle § 16 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) považovány osoby: se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, vývojovými poruchami učení nebo chování), se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování), se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu).
36/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
škola umožňuje zapojení asistenta pedagoga do výuky cizího jazyka učitel vede individualizovanou výuku učitel vytváří podmínky pro uplatnění pedagogických metod, které umožňují individuální přístup k potřebám a možnostem žáků učitel podle potřeby žákům nabízí konzultace a doučování mimo vyučování žák mimořádně jazykově pokročilý má možnost účastnit se soutěží, projektů, výměnných pobytů, stáží apod. žák má možnost zvolit si doplňkové vyučování, například odpolední kroužky žákovi, u něhož bylo identifikováno riziko neúspěšnosti ve vzdělávání, se učitel věnuje individuálně především v rámci běžné výuky žák s rizikem neúspěšnosti v jazykovém vzdělávání je jak vedením školy tak jednotlivými vyučujícími sledován a vyhodnocován
PREI:
učitel vytváří podmínky pro uplatnění pedagogických metod, které umožňují individuální přístup k potřebám a možnostem všech žáků učitel zohledňuje použitím různých jazykových materiálů, metod a forem práce během vyučovací hodiny speciální vzdělávací potřeby žáků (zejména dysgrafie, dyslexie, dysortografie aj.) učitel nabízí doplňující a prohlubující úlohy žákům mimořádně jazykově pokročilým učitel podporuje volnou jazykovou produkci svých žáků a motivuje je k záznamům do individuálního EJP žáka učitel aktivizuje žákovo myšlení, podporuje ho k činnosti, rozvíjí jeho zájem a samostatnost, schopnost spolupracovat s druhými a respektovat jejich názory učitel žákům poskytuje informace, které jsou nad rámec standardních vzdělávacích programů učitel podporuje žákovy zájmy a jeho samostudium v oblasti daného cizího jazyka učitel sestavuje obsah učiva pro žáka tak, aby probíral stejné téma jako ostatní žák s vyšší vstupní úrovní jazyka na prohlubujících úlohách a zadáních
má
možnost
pracovat
žákovi se SVP je poskytnut delší čas k řešení úloh a aktivit žák má možnost využít kompenzační postupy pro postupné vyrovnání rozdílné vstupní úrovně zvládnutí cizího jazyka
37/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má individuální podporu (žáků s odlišnými kognitivními učebními styly, žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých) uvedenu v ŠVP, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, učitel přistupuje ke všem žákům stejně, bez rozdílu jejich vzdělávacích potřeb a možností. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: ŠVP konkretizuje používání odlišných jazykových materiálů, metod a forem práce u žáků s odlišnými kognitivními učebními styly, žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. Učitel však podmínky pro uplatnění pedagogických metod, které umožňují individuální přístup k potřebám a možnostem žáků, vytváří pouze ojediněle. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ŠVP konkretizuje používání odlišných jazykových materiálů, metod a forem práce u žáků s odlišnými kognitivními učebními styly a žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. Strategie školy pro vyrovnání podmínek vzdělávání a následný rozvoj jazykové gramotnosti je zjevná napříč nabízenými cizími jazyky. Učitel podporuje volné jazykové vyjádření žáků a motivuje je k užití cizího jazyka v mimoškolních aktivitách (dopisování apod.). Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Učitel zohledňuje věkové zvláštnosti dětí. V případě dětí se SVP je jazyková gramotnost v cizích jazycích rozvíjena až po bezpečném zvládnutí mateřského jazyka. Dítě mimořádně jazykově pokročilé dostává od učitele doplňující jazykové podněty. Škola vytváří dle svých personálních a provozních možností prostor pro individuální práci s dítětem jazykově mimořádně pokročilým. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má podporu mimořádně jazykově nadaných žáků uvedenu v ŠVP, garantuje, že jsou při cizojazyčné výuce vytvářeny podmínky pro uplatnění pedagogických metod, které umožňují individuální přístup k potřebám všech žáků, také žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má podporu mimořádně jazykově nadaných žáků uvedenu v ŠVP, garantuje, že jsou při cizojazyčné výuce vytvářeny podmínky pro uplatnění pedagogických metod, které umožňují individuální přístup k potřebám všech žáků, také žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má podporu mimořádně jazykově nadaných žáků uvedenu v ŠVP, garantuje, že jsou při cizojazyčné výuce vytvářeny podmínky pro uplatnění pedagogických metod, které umožňují individuální přístup k potřebám všech žáků, také žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.2.7
Uplatňování metod a forem ve vztahu ke vzdělávacím potřebám žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých
38/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti 3.2.3.2
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet
Poznámka: 3.2.2.7
Název indikátoru: Uplatňování metod a forem výuky ve vztahu ke vzdělávacím potřebám žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých
Popis účelu indikátoru: Indikátor definuje povinnost školy a učitele přizpůsobit formu a metodu výuky tak, aby poskytl podporu žákům se SVP a žákům mimořádně jazykově pokročilým, s cílem zajistit rovný přístup ke vzdělání všem žákům ve třídě. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje informace o podpůrných/rozšiřujících opatřeních školy i učitelů poskytovaných pro podporu rozvoje jazykové gramotnosti u žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. Opatření jsou odlišena pro žáky se SVP a žáky mimořádně jazykově pokročilé. škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o způsobech pedagogické podpory žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých
PREU:
předmětové komise spolupracují na tvorbě zásad při práci s žáky se SVP a žáky mimořádně jazykově pokročilými a vzájemně se informují o konkrétních kazuistikách žáci se SVP a žáci mimořádně jazykově pokročilí dostávají v odůvodněných případech možnost zvolit takové individuální cesty pro dosažení jazykové gramotnosti, které odpovídají jejich individuálním vzdělávacím potřebám žák dostává možnost volit z různých metod a forem testování znalostí a dovedností učitelé cíleně řídí rozvoj jazykové gramotnosti žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých nabídkou adaptovaných / alternativních / doplňujících / rozšiřujících úloh a cvičení
PREI:
žák se SVP volí pro podporu svého učebního procesu z nabídky adaptovaných a/nebo alternativních úloh a cvičení; má právo být zkoušen a/nebo testován způsobem zohledňujícím jeho SVP žák mimořádně jazykově pokročilý volí pro podporu svého učebního procesu z nabídky doplňujících a rozšiřujících úloh a cvičení; má právo být zkoušen způsobem zohledňující jeho stupeň pokročilosti učitel zohledňuje použitím různých metod a forem práce během vyučovací hodiny potřeby žáků s různými kognitivními učebními styly (vizuální, auditivní, audiovizuální, haptický aj.)
Způsob kvantifikace: žáci bez SVP: ano / ne žáci mimořádně jazykově pokročilí: ano / ne
39/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Ve výuce samotné není až na výjimky diferencovaný přístup zjevný. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Učitel vhodně uplatňuje s ohledem na typ žáka (žáka se SVP i žáka mimořádně jazykově pokročilého) různé způsoby prezentace nové látky (tištěná verze textu, audioverze textu; tabelární přehledy gramatiky, vizualizace gramatiky, souborná gramatika), různé typy cvičení a úloh, různé způsoby testování (na PC, multiple choice, komplexně pojatá zadání apod.). VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel vhodně uplatňuje s ohledem na typ žáka (žáka se SVP i žáka mimořádně jazykově pokročilého) různé způsoby prezentace nové látky (tištěná verze textu, audioverze textu; tabelární přehledy gramatiky, vizualizace gramatiky, souborná gramatika), různé typy cvičení a úloh, různé způsoby testování (na PC, multiple choice, komplexně pojatá zadání apod.). Koncept rozvoje jazykové gramotnosti u žáků se SVP a žáků mimořádně nadaných se ve škole děje v souladu s rozvojem ostatních gramotností. ŠVP obsahuje konkrétní návrhy vzájemného provázání rozvoje těchto gramotností. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Jazyková gramotnost je rozvíjena pouze u dětí bez SVP a s ukončeným rozvojem mateřštiny nebo pouze s minimálními obtížemi ve výslovnosti. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá dle aktuálního složení tříd/skupin různě odstupňované formy diferenciace výuky cizích jazyků u žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá dle aktuálního složení tříd/skupin různě odstupňované formy diferenciace výuky cizích jazyků u žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá dle aktuálního složení tříd/skupin různě odstupňované formy diferenciace výuky cizích jazyků u žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.2.6
Uplatňování diferencovaného přístupu k žákům
Poznámka: 3.2.2.8
Název indikátoru: Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi / obory / předměty
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o propojení jazykových znalostí a dovedností s dalšími vzdělávacími oblastmi. Důraz na mezipředmětové vztahy, integraci předmětů a zařazování
40/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
průřezových témat je důležité, neboť žáci si pomocí obsahů jiných předmětů osvojují a zlepšují kompetence v cizím jazyce, a učí se tak jazyk používat v konkrétních situacích. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou součástí ŠVP (Cizí a Další cizí jazyk) údaje jsou součástí zápisů z jednání daných předmětových komisí a pedagogických rad údaje jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize
PREU:
učitelé jednotlivých předmětů spolu spolupracují, cíleně využívají mezipředmětové vztahy učitelé pracují s vhodnými učebními pomůckami, jež mají ve svých obsazích zařazena mezipředmětová témata učitelé mají vytvořený potřebný didaktický materiál zdůrazňující mezipředmětové vztahy
PREI:
učitel ve výuce zařazuje průřezová témata učitel během výuky žáky upozorňuje na možnost využití získaných znalostí a dovedností v jiném předmětu učitel se odvolává na znalosti a dovednosti žáků získané z jiných předmětů žák využívá znalosti a dovednosti získané z jiných předmětů
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny nastal jev X) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má integraci předmětů a zařazování průřezových témat do výuky cizích jazyků zpracovány v ŠVP, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, žáci nejsou k jeho naplnění vedeni. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má integraci předmětů a zařazování průřezových témat do výuky cizích jazyků zpracovány v ŠVP, učitel slovně upozorňuje na vztah předmětu k předmětům jiným, žáci však očividně nejsou zvyklí s touto informací nijak pracovat a dále ji využít. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má integraci předmětů a zařazování průřezových témat do výuky cizích jazyků zpracovány v ŠVP, z obsahu a průběhu výuky je patrný vztah k jiným předmětům, jejich propojenost a návaznost, učitel ve výuce vytváří situace, při nichž žák znalosti a dovednosti získané v jiném předmětu aktivně využívá, je zvyklý s nimi pracovat.
41/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: ŠVP zohledňuje integraci rané výuky cizích jazyků do vybraných vzdělávacích oblastí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má v ŠVP zpracovanou integraci předmětů a zařazování průřezových témat do výuky cizích jazyků, žák aktivně využívá znalosti a dovednosti získané v jiném předmětu, je zvyklý tímto způsobem pracovat. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má v ŠVP zpracovanou integraci předmětů a zařazování průřezových témat do výuky cizích jazyků, žák aktivně využívá znalosti a dovednosti získané v jiném předmětu, je zvyklý tímto způsobem pracovat. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má v ŠVP zpracovanou integraci předmětů a zařazování průřezových témat do výuky cizích jazyků, žák aktivně využívá znalosti a dovednosti získané v jiném předmětu, je zvyklý tímto způsobem pracovat. Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.9
Využití znalostí a dovedností z reálného života žáků
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka 3.2.3.4
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
Poznámka: 3.2.2.9
Název indikátoru: Využití znalostí a dovedností z reálného života žáků
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o tom, zda jsou při výuce využívány informace získané z reálného života žáků (např. z cestování, z internetu). Výuka by měla co nejvíce reflektovat běžné životní situace, s nimiž se žák s ohledem na svůj věk a životní prostor může setkat, případně si dokáže představit, že by se v nich mohl ocitnout. Poznatky se mu tak snadněji osvojují a z pohledu jejich zapamatování mají dlouhodobější, trvalejší charakter. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou součástí ŠVP (Cizí a Další cizí jazyk) údaje jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize
PREU:
učitel pracuje s vhodnými učebními pomůckami, jež mají ve svých obsazích zařazena témata vztahující se k reálnému životu žáků (s ohledem na jejich věk) učitel má vytvořený potřebný didaktický materiál kladoucí důraz na témata vztahující se k reálnému životu žáků a situace, v nichž by se mohli vzhledem k jejich věku ocitnout
42/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
PREI:
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
učitel ve výuce cíleně zařazuje témata vztahující se k reálnému životu žáků učitel během výuky žáky upozorňuje na možnost využití získaných znalostí a dovedností v situacích z reálného života, v nichž by se žák mohl ocitnout učitel se odvolává na znalosti a dovednosti žáků získané z jejich reálného života, případně z nich vychází žák využívá znalosti a dovednosti ze svého běžného života žák dává návrhy k využití osvojených znalostí v situacích z reálného života
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny nastal jev X) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má využití znalostí z reálného života žáků při výuce CJ zpracovány v ŠVP, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, žáci nejsou k využívání informací ze svého reálného života ve výuce vedeni. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má využití znalostí z reálného života žáků při výuce CJ zpracovány v ŠVP, žáci jsou vedeni k využívání informací ze svého reálného života ve výuce. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má využití znalostí z reálného života žáků při výuce CJ zpracovány v ŠVP, učitel systematicky předkládá témata, při nichž žáci využívají znalosti a dovednosti získané z reálných životních situací, upozorňuje žáky na možnost využití získaných znalostí a dovedností v situacích z reálného života, v nichž by se mohli ocitnout, žáci jsou k využívání informací ze svého reálného života ve výuce systematicky vedeni, jsou na práci s nimi zvyklí. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Výstupy rané výuky cizích jazyků jsou součástí průřezových témat vymezených v ŠVP. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má využití znalostí z reálného života žáků při výuce CJ zpracovanou v ŠVP, učitel vede žáky k aktivnímu využívání znalostí a dovedností získaných v situacích z jejich reálného života, žák tak činí a je zvyklý tímto způsobem pracovat. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má využití znalostí z reálného života žáků při výuce CJ zpracovanou v ŠVP, učitel vede žáky k aktivnímu využívání znalostí a dovedností získaných v situacích z jejich reálného života, žák tak činí a je zvyklý tímto způsobem pracovat.
43/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má využití znalostí z reálného života žáků při výuce CJ zpracovanou v ŠVP, učitel vede žáky k aktivnímu využívání znalostí a dovedností získaných v situacích z jejich reálného života, žák tak činí a je zvyklý tímto způsobem pracovat. Perioda sledování: jednou za rok Vazba na další indikátory: 3.2.2.8
Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi / obory / předměty
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.2.2.12 Rozvoj interkulturní komunikační kompetence 3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka Poznámka: 3.2.2.10 Název indikátoru: Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o tom, zda se výuka dalšího cizího jazyka opírá o znalosti a dovednosti, které žák nabyl při učení se prvnímu cizímu jazyku, zda z nich vychází a na ně navazuje. Indikátor úzce souvisí s výukou prvního cizího jazyka, při níž by měl být žák konfrontován s vícejazyčnou realitou, jazykovými strukturami a analogiemi či odlišnostmi jiných cizích jazyků. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
škola má pedagogické pracovníky s předmětovou pro výuku cizího jazyka a dalších cizích jazyků
specializací
škola nabízí rozmanitou nabídku dalších cizích jazyků údaje o propojenosti znalostí z cizího a dalšího cizího jazyka jsou součástí ŠVP (Cizí a Další cizí jazyk) údaje jsou součástí zápisů z jednání předmětové komise
PREU:
učitelé jednotlivých jazyků spolu spolupracují, cíleně využívají vztahy (podobnosti, ale i rozdíly) mezi vyučovanými jazyky učitelé cizích jazyků spolu diskutují nad možnostmi propojení výuky cizího a dalšího cizího jazyka a tyto možnosti následně ověřují v praxi učitelé dalších cizích jazyků sledují práci kolegů, kteří vyučují první cizí jazyk, na metody jeho práce, pakliže jsou vhodné, systematicky navazují učitelé mají vytvořený potřebný didaktický materiál zdůrazňující vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků
44/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žák vědomě či nevědomě používá již osvojené strategie učení, ví, co mu při učení nejvíc pomáhá, jak se mu nejlépe učí např. nová slovní zásoba PREI:
učitel se ve výuce dalšího cizího jazyka odvolává na znalosti a dovednosti žáků získaných z výuky prvního cizího jazyka, vychází z nich žák využívá znalosti a dovednosti získané z výuky prvního cizího jazyk
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny nastal jev X) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má návaznost výuky dalšího cizího jazyka na první cizí jazyk zpracovánu v ŠVP, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, žáci nejsou k jeho naplnění vedeni, učitel se o znalosti a dovednosti, které žák získal při výuce prvního cizího jazyka, nijak neopírá. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má návaznost výuky dalšího cizího jazyka na první cizí jazyk zpracovánu v ŠVP, učitel se však o znalosti a dovednosti, které žák získal při výuce prvního cizího jazyka, opírá pouze sporadicky, výuka na ně systematicky nenavazuje, učitel se svými kolegy příliš nespolupracuje, zařazuje jiné metody a formy práce než ty, které si žáci osvojili během výuky prvního cizího jazyka, žáci nejsou na návaznost vyučovaných jazyků a metod práce zvyklí. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má návaznost výuky dalšího cizího jazyka na první cizí jazyk zpracovánu v ŠVP, žáci jsou k jeho naplnění systematicky vedeni, učitel se soustavně opírá o znalosti a dovednosti, které žáci získali při výuce prvního cizího jazyka, upozorňuje je na jazykové struktury a analogie či odlišnosti vyučovaných jazyků, žák tyto dříve nabyté znalosti a dovednosti využívá a sám na ně upozorňuje. Časové určení indikátoru: MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má v ŠVP zpracovanou návaznost výuky prvního cizího jazyka na ranou výuku cizího jazyka z předškolního vzdělávání. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má v ŠVP zpracovanou návaznost výuky dalšího cizího jazyka na výuku cizího jazyka prvního, učitel se opírá o znalosti a dovednosti, které žáci získali při výuce prvního cizího jazyka, jeho výuka na ně navazuje, žák tyto znalosti a dovednosti aktivně využívá, je zvyklý tímto způsobem pracovat. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má v ŠVP zpracovanou návaznost výuky dalšího cizího jazyka na výuku cizího jazyka prvního, učitel se opírá o znalosti a dovednosti, které žáci získali při výuce prvního cizího jazyka, jeho výuka na ně navazuje, žák tyto znalosti a dovednosti aktivně využívá, je zvyklý tímto způsobem pracovat.
45/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.1.3
Zajištění návaznosti výuky cizího jazyka na předcházející vzdělávání
3.2 2.8
Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi / obory / předměty
3.2.2.9
Využití znalostí a dovedností z reálného života žáků
3.2.2.11 Uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňující učení se více jazykům 3.2.2.17 Vedení hodiny v cílovém jazyce 3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka 3.2.3.4
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
3.3.1.3.
Diagnostika dosažené úrovně dovedností
3.3.2.4
Diagnostika dosažené úrovně znalostí
Poznámka: indikátor platí pro plně organizované školy 3.2.2.11 Název indikátoru: Uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňující učení se více jazykům Popis účelu indikátoru: Mnohojazyčnost a zvýšení povědomí o významu jazykových znalostí jsou jedním z cílů jazykové výuky. Schopnost komunikovat ve více jazycích přispívá k osobnímu rozvoji, posiluje sociální soudržnost, vytváří příležitosti k objevování jiných hodnot, podporuje dialog mezi odlišnými kulturami, hraje důležitou roli v celoživotním učení. Mnohojazyčnost přispívá ke zvýšení žákovy mobility jak v jeho osobním životě, tak v dalším studiu a jeho pracovním uplatnění. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
škola má pedagogické pracovníky s předmětovou pro výuku cizího jazyka a dalších cizích jazyků
specializací
škola nabízí rozmanitou nabídku prvního cizího jazyka škola nabízí rozmanitou nabídku dalších cizích jazyků údaje o uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost jsou součástí ŠVP (vzdělávací strategie, učební osnovy pro Cizí a Další cizí jazyk) údaje o uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost jsou součástí zápisů z jednání metodického sdružení/předmětové komise údaje o uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize PREU:
škola i učitel vytvářejí žákům podmínky pro rozvoj mnohojazyčnosti
46/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
učitelé jednotlivých jazyků spolu spolupracují, cíleně využívají vztahy (podobnosti ale i rozdíly) mezi vyučovanými jazyky učitelé cizích jazyků spolu diskutují nad možnostmi propojení výuky cizích jazyků a tyto možnosti následně ověřují v praxi učitelé mají vytvořený potřebný didaktický materiál zdůrazňující vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků učitel zjišťuje a popisuje mnohojazyčnost v dané skupině (třídě, ročníku, škole) učitel umí používat/používá materiály vytvořené pro multimediálně podporovanou výuku jazyků PREI:
učitel prvního cizího jazyka usiluje o to, aby byla jeho výuka podnětná, zajímavá a tvořivá, aby vzbudila motivaci k učení dalších cizích jazyků učitel povzbuzuje žáky k učení a používání více jazyků učitel se ve výuce odvolává na znalosti a dovednosti žáků získané z výuky jiného cizího jazyka učitel využívá jazykového potenciálu skupiny pro podporu mnohojazyčnosti (příslušníci národnostních menšin, cizinci, bilingvní žáci apod.) žák vyžívá znalosti a dovednosti osvojené ve výuce jiných cizích jazyků žák rozumí základní lingvistické terminologii nejen v češtině, ale i v daném cizím jazyce
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny nastal jev X) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola deklaruje v ŠVP uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňující učení se více jazykům, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, žáci nejsou k jeho naplnění vedeni, učitel se o znalosti a dovednosti, které žák získal při výuce jiného cizího jazyka, nijak neopírá, nezdůrazňuje vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňujících učení se více jazykům zpracováno v ŠVP, žáci jsou však k jeho naplnění indikátoru vedeni pouze sporadicky, učitel se o znalosti a dovednosti, které žák získal při výuce jiného cizího jazyka, příliš nezajímá, vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků zdůrazňuje pouze ojediněle, žáci nejsou na tyto formy a metody práce zvyklí. Za standardní úroveň lze označit i situaci, kdy mnohojazyčnost není zapracována do ŠVP, ale učitel své žáky k naplnění toho indikátoru směřuje.
47/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňující učení se více jazykům zpracováno v ŠVP, žáci jsou k naplnění indikátoru systematicky vedeni, učitel při výuce využívá znalosti a dovednosti, které žák získal při výuce jiného cizího jazyka, učitel zdůrazňuje vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků, žáci jsou na tyto formy a metody práce zvyklí. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Naplnění indikátoru je součástí rané výuky cizích jazyků, podpora mnohojazyčnosti je popsána v ŠVP, škola umožňuje dětem uvědomit si pestré jazykové bohatství, které je obklopuje, zbavit je ostychu před cizími jazyky, vzbudit v nich zájem o ně, nabízí možnost vybrat si, jaké cizí jazyky by se chtěli v životě naučit, a připravit je tak na život v mnohojazyčné a multikulturní evropské společnosti. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Naplnění indikátoru je součástí jazykové propedeutiky, podpora mnohojazyčnosti je popsána v ŠVP, škola umožňuje žákům uvědomit si pestré jazykové bohatství, které je obklopuje, zbavit je ostychu před cizími jazyky, vzbudit v nich zájem o ně, nabízí možnost vybrat si, jaké cizí jazyky by se chtěli v životě naučit, a připravit je tak na život v mnohojazyčné a multikulturní evropské společnosti, výuka mateřského jazyka a prvního cizího jazyka je využívána pro jazykovou senzibilizaci. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Podpora mnohojazyčnosti je popsána v ŠVP, škola umožňuje žákům uvědomit si pestré jazykové bohatství, které je obklopuje, zbavit je ostychu před cizími jazyky, vzbudit v nich zájem o ně. STŘEDNÍ ŠKOLA: Podpora mnohojazyčnosti je popsána v ŠVP, žák si je vědom toho, že mnohojazyčnost přispívá ke zvýšení jeho mobility jak v jeho osobním životě, tak v dalším studiu a jeho pracovním uplatnění. Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.8
Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi / obory / předměty
3.2.2.10 Využití znalostí již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.2.2.12 Rozvoj interkulturní komunikační kompetence 3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka 3.2.3.4
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
Poznámka: 3.2.2.12 Název indikátoru: Rozvoj interkulturní komunikační kompetence Popis účelu indikátoru: Rozvoj interkulturní komunikační kompetence v kontextu mnohojazyčné a multikulturní Evropy vede žáky k pochopení a respektování různých kultur, k toleranci a vzájemnému porozumění. Její rozvoj je ve výuce cizích jazyků nezbytný, neboť přispívají k upevňování interkulturní způsobilosti a s ní souvisejících dovedností a praktických znalostí. Umožňují,
48/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
aby se jednotlivec rozvíjel v bohatší a všestrannější osobnost, posilují jeho schopnosti pro další učení se jazyků a nezaujatý přístup k novým kulturním zkušenostem. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje o rozvoji interkulturní komunikační kompetence jsou součástí ŠVP (vzdělávací strategie – podpora a rozvoj klíčových kompetencí, Cizí a Další cizí jazyk) údaje o rozvoji interkulturní komunikační kompetence jsou součástí zápisů z jednání předmětové komise údaje o rozvoji interkulturní komunikační sledovatelné ze zápisů v třídní knize
PREU:
---
PREI:
výuka probíhá primárně v cílovém jazyce
kompetence
jsou
učitel vytváří žákům podmínky pro rozvoj interkulturní komunikační kompetence učitel předává žákům obecné a specifické sociokulturní znalosti žák je veden k pochopení shodných a rozdílných rysů mezi světem, ve kterém žijeme, a světem druhých, tedy k respektování různých kultur, k toleranci a vzájemnému porozumění žák si dává do souvislostí výchozí a cílovou kulturu žák je vnímavý k různým kulturám a umí používat různé strategie, které jsou zapotřebí ke kontaktu s představiteli jiných kultur žák je schopen plnit roli kulturního zprostředkovatele mezi svou vlastní a cizí kulturou žák je schopen řešit nedorozumění interkulturního charakteru a konfliktní situace žák je schopen vnímat stereotypní vztahy a předsudky žák si díky výuce vytváří a rozvíjí své postoje a hodnoty žáci jsou během výuky neustále konfrontováni s kulturou osvojovaného jazyka
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny nastal jev X)
49/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má důraz na rozvoj interkulturní komunikační kompetence zpracován v ŠVP, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, žáci nejsou k jeho naplnění vedeni, učitel kulturní zázemí, které s sebou cílový jazyk nese, nijak nevyužívá, nijak se o ně neopírá, rozdíly mezi danými kulturami nezdůrazňuje. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má důraz na rozvoj interkulturní komunikační kompetence zpracován v ŠVP, ve výuce samotné se však indikátor projevuje jen sporadicky, žáci nejsou k jeho naplnění systematicky vedeni, kulturní zázemí, které s sebou cílový jazyk nese, učitel využívá jen ojediněle, rozdíly mezi danými kulturami nezdůrazňuje. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má důraz na rozvoj interkulturní komunikační kompetence zpracován v ŠVP, ve výuce je indikátor systematicky rozvíjen, učitel cíleně vytváří situace, při nichž může k rozvoji interkulturní komunikační kompetence dojít, žáci jsou k naplnění indikátoru systematicky vedeni, učitel soustavně využívá kulturní zázemí, které s sebou cílový jazyk nese, cíleně zdůrazňuje rozdíly mezi danými kulturami. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Podpora rozvoje interkulturní komunikační dovednosti je součástí ŠVP, škola umožňuje dětem uvědomit si rozdíly mezi kulturami, které je obklopují, vzbuzuje v nich zájem o jejich poznání, připravuje je na život v mnohojazyčné a multikulturní evropské společnosti. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Podpora rozvoje interkulturní komunikační dovednosti je součástí ŠVP, škola umožňuje žákům uvědomit si rozdíly mezi kulturami, které je obklopují, vzbuzuje v nich zájem o jejich poznání, připravuje je na život v mnohojazyčné a multikulturní evropské společnosti. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Podpora rozvoje interkulturní komunikační dovednosti je součástí ŠVP, škola umožňuje žákovi proniknout do kultury a myšlení jiného národa prostřednictvím osvojovaného jazyka, uvědomit si pestré jazykové bohatství, které je obklopuje, zbavit je ostychu před cizími jazyky, vzbudit v nich zájem o ně. STŘEDNÍ ŠKOLA: Podpora rozvoje interkulturní komunikační dovednosti je součástí ŠVP, škola umožňuje žákovi proniknout do kultury a myšlení jiného národa prostřednictvím osvojovaného jazyka, zbavit se stereotypních vztahů a předsudků. Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.9
Využití znalostí a dovedností z reálného života žáků
3.2.2.11 Uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňující učení se více jazykům 3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka 3.2.2.20 Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni 3.2.3.1
Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku / cizím jazykům
50/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: 3.2.2.13 Název indikátoru: Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) Popis účelu indikátoru: Indikátor sleduje činnost učitele vedoucí k řízenému kontaktu žáka s neadaptovanými autentickými cizojazyčnými materiály, které poskytují žákům podporu při budoucí konfrontaci s autentickým cizím jazykem v mluvené i psané podobě. Autentické texty jsou do výuky cizího a dalšího cizího jazyka zapojovány v koordinaci s rozvojem čtenářské gramotnosti. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP vymezuje podpůrná opatření učitelů poskytovaná pro podporu rozvoje jazykové gramotnosti pomocí autentických cizojazyčných textů v tištěné i mluvené podobě údaje jsou součástí záznamů v třídní knize
PREU:
škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o přehledu zdrojů autentických textů k zapůjčení (sdílení) metodické sdružení / předmětová komise koordinuje nákup časopisů, literatury a nosičů (CD, DVD) obsahující autentické texty metodické sdružení/předmětové komise pro cizí a český jazyk koordinují rozvoj čtenářské a jazykové gramotnosti učitel podporuje žáka v prezentaci referátů a drobných individuálních příspěvků vycházejících z autentických materiálů učitel cíleně využívá autentických textů pro prohloubení rozvoje jazykové gramotnosti žáků žák dostává možnost zapůjčit si/sdílet zdroj s autentickým materiálem hodnocení žáka a jeho EJP
PREI:
žák vyhledává tištěné i elektronické zdroje autentických materiálů žák referuje o obsahu individuálně přečtených (zhlédnutých, slyšených) autentických materiálů žák žádá učitele o doporučení dalšího zdroje autentických materiálů
Způsob kvantifikace: ano / ne
51/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ŠVP obsahuje informace o využití autentických materiálů a způsobech práce s nimi; ve výuce samotné se autentické materiály až na výjimky neobjevují. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: ŠVP obsahuje informace o využití autentických materiálů a způsobech práce s nimi; ve výuce iniciuje učitel práci s autentickými materiály. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: ŠVP obsahuje informace o využití autentických materiálů a způsobech práce s nimi; ve výuce iniciuje učitel práci s autentickými materiály. Žáci cyklicky prezentují své příspěvky o individuálně načtených autentických textech. Koncept zapojení autentických materiálů do výuky zpracovala a inovuje předmětová komise/metodické sdružení. Zapojení autentických materiálů do výuky se děje v koordinaci s rozvojem čtenářské gramotnosti. ŠVP obsahuje konkrétní návrhy vzájemného provázání rozvoje těchto gramotností. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Učitel využívá krátké autentické texty z oblasti dětské literatury (říkadla, básničky, rozpočítávadla, písničky) jako jazykový materiál sloužící k pamětnímu osvojení. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Učitel využívá krátké autentické texty odpovídající zájmovému horizontu žáků mladšího školního věku. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Učitel využívá v předmětu cizí jazyk jednodušší autentické texty odpovídající zájmovému horizontu žáků staršího školního věku. STŘEDNÍ ŠKOLA: Učitel využívá v předmětu cizí jazyk komplexnější a delší autentické texty odpovídající zájmovému horizontu adolescentů. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.1.1
Učebnicové soubory a další materiály pro výuku cizích jazyků
3.1.1.2
Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících
3.1.1.3
Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků
3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny / učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.2.14 Využití vhodných učebnicových souborů a dalších materiálů 3.2.2.15 Využití interaktivních médií a ICT ve výuce
52/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Poznámka: indikátor platí plně organizované školy 3.2.2.14 Název indikátoru: Využití vhodných učebnicových souborů a dalších materiálů Popis účelu indikátoru: Indikátor definuje zřetel k žákovi při využívání vhodných učebnicových souborů v tištěné i elektronické podobě, popisuje nutnost zajistit žákovi návaznost výuky cizího a dalšího cizího jazyka na ZŠ ve vztahu ke zvolenému učebnicovému souboru. Definuje využití dalších podpůrných a rozšiřujících jazykových materiálů k dalšímu rozvoji jazykové gramotnosti. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o kritériích volby učebnicového souboru, jejich dostupnosti žák má k dispozici informace o možnosti využití materiálů z kabinetu CJ při výuce cizích jazyků i při samostudiu (slovník, e-učebnice, software pro tablety aj.) žák využívá školní učebnice ze zdrojů školy žák má k dispozici učebnici adekvátní jeho věku žák má možnost zapůjčit si z kabinetu CJ během výuky a k samostudiu další rozšiřující a podpůrné materiály žák se aktivně zapojuje do volby dalších jazykových materiálů
PREI:
žák má pro podporu svého učebního procesu k dispozici aktuální učebnici a další podpůrné jazykové materiály z kabinetu CJ žák s učebnicovým souborem pracuje s ochotou žák používá při výuce cizích jazyků ucelené a pravidelně aktualizované řady učebnicového souboru žák používá pro rozvoj jazykové gramotnosti další jazykové učební materiály
Způsob kvantifikace: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá pro výuku cizích jazyků sice věkově adekvátní, ale zastaralou učebnici cizího jazyka.
53/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Škola využívá ve všech cizích jazycích pro výuku věkově adekvátní učebnicový soubor cizího jazyka; žáci využívají během hodin dvojjazyčných slovníků. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá ve všech cizích jazycích pro výuku věkově adekvátní učebnicový soubor cizího jazyka, učebnicový soubor je doplněn o e-učebnici; žáci využívají rozšiřujících a podpůrných jazykových zdrojů např. z oborového kabinetu během výuky i pro samostudium; škola fond jazykových učebnicových souborů pravidelně aktualizuje s cílem zajistit rozvoj jazykové gramotnosti. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Dítě využívá během rané výuky cizích jazyků věkově adekvátní obrazový materiál. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá adekvátní učebnicový soubor, včetně rozšiřujících jazykových zdrojů. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá adekvátní učebnicový soubor, včetně rozšiřujících jazykových zdrojů. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá adekvátní učebnicový soubor, včetně rozšiřujících jazykových zdrojů. Perioda sledování: jednou za šest let Vazba na další indikátory: 3.1.1.1
Učebnicové soubory a další materiály pro výuku cizích jazyků
3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) Poznámka: 3.2.2.15 Název indikátoru: Využití interaktivních médií a ICT ve výuce Popis účelu indikátoru: Indikátor definuje míru využívání interaktivních médií k tištěným učebnicovým souborům ze strany žáka, popisuje zřetel k žákovi při společném rozvoji jazykové a počítačové gramotnosti při výuce cizího a dalšího cizího jazyka. Definuje možnosti žáka se speciálními vzdělávacími potřebami při využití dalších rozšiřujících interaktivních typů softwaru jako dalších materiálů určených rozvoji jazykové gramotnosti. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje informace o využívaných interaktivních médiích k učebnicovému souboru pro cizí i další cizí jazyk ve vztahu k rozvoji jazykové
54/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
gramotnosti. ŠVP definuje možnosti využití interaktivních médií u žáků se SVP. PREU:
škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o dostupnosti a možnosti využití interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků žák se SVP a jeho zákonný zástupce je informován o možnostech využití moderních technologií jako kompenzační pomůcky pro rozvoj jazykové gramotnosti (e-učebnice, software pro tablety aj.) žák využívá během výuky školních technických prostředků a interaktivních médií; k samostudiu má možnost zapůjčit další rozšiřující a podpůrné zdroje žák se SVP má ve zdůvodněných případech k dispozici interaktivní verzi tištěné učebnice nebo její části
PREI:
žák má pro podporu svého učebního procesu k dispozici aktuální učebnici a další podpůrné jazykové zdroje z kabinetu CJ žák využívá při výuce a/nebo samostudiu další aktivity s interaktivními médii a zdroji z kabinetu CJ žák se SVP má ve zdůvodněných případech k dispozici individuální moderní technologii pro kompenzaci svých speciálních vzdělávacích potřeb během výuky a/nebo samostudia
Způsob kvantifikace: žáci bez SVP: ano / ne žáci se SVP: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žák využívá během výuky cizích jazyků internet. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Žák využívá v cizím i dalším cizím jazyce pro výuku interaktivní média, zejména e-učebnici. Škola podporuje využívání interaktivních médií u žáků se SVP. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žák využívá učebnicový soubor doplněný o e-učebnici; rozvoj jazykové gramotnosti se děje v souladu s rozvojem počítačové gramotnosti a vzájemně se podmiňuje. ŠVP obsahuje koncepci vzájemně provázaného rozvoje obou gramotností. Škola podporuje využívání interaktivních médií u žáků se SVP. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola využívá interaktivní média s odpovídajícím jazykovým softwarem. Interaktivní média jako zdroj jazykového vzoru využívají také děti se SVP.
55/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Pro žáky se SVP škola vytvořila prostor pro využití interaktivních médií. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Pro žáky se SVP škola vytvořila prostor pro využití interaktivních médií. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Pro žáky se SVP škola vytvořila prostor pro využití interaktivních médií. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.1.2
Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících
3.1.1.3
Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků
3.1.1.4
Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, multimediální vybavení učebny / učeben a žákovská cizojazyčná knihovna)
3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) Poznámka: 3.2.2.16 Název indikátoru: Soulad didaktických pomůcek s cíli výuky Popis účelu indikátoru: Indikátor definuje formu a způsob podpory žákova procesu učení pomocí dostupných/nabízených didaktických pomůcek a pomocných médií. Definuje nutnost využití těchto pomůcek k rozvoji jazykové gramotnosti také u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a/nebo žáků mimořádně nadaných. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
ŠVP obsahuje výčet příkladů didaktických pomůcek poskytovaných žákům během výuky pro podporu rozvoje jazykové gramotnosti. Didaktické pomůcky jsou odlišeny i pro žáky se SVP, žáky ohrožené školní neúspěšností a žáky mimořádně nadané.
PREU:
škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o dostupnosti a možnosti zapůjčení didaktických pomůcek (slovníky, gramatické přehledy, audionahrávku, e-slovníky, software pro tablety aj.) pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky ohrožené školní neúspěšnosti vedení školy vybavilo učebny určené pro výuku cizích jazyků didaktickými pomůckami; pomůcky využívají cíleně žáci se SVP a žáci ohrožení školní neúspěšností
56/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
učitelé cíleně podporují rozvoj jazykové gramotnosti nabídkou doplňujících didaktických pomůcek a vytvářením příležitostí k dosažení cíle výuky s jejich pomocí PREI:
žáci dostávají možnost podpořit vlastní proces učení se cizímu jazyku pomůckami stimulujícími žákem preferované učební kanály a popř. i vícekanálové učení vizualizované přehledy gramatiky, audionahrávku, tradiční i elektronické slovníky, gramatické příručky, tabelární přehledy gramatiky, obrazové slovníky aj. žák využívá během výuky školní didaktické pomůcky, k samostudiu má možnost si zapůjčit další rozšiřující a podpůrné zdroje žáci se SVP a žáci ohrožení školní neúspěšností mají ve zdůvodněných případech k dispozici interaktivní verzi nebo audioverzi tištěné učebnice nebo její části žák má možnost výběru didaktické pomůcky
Způsob kvantifikace: žáci bez SVP: ano / ne žáci se SVP: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žák využívá pro svůj učební proces dvojjazyčný slovník v tištěné nebo internetové verzi, s efektivním využitím má však problémy. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Žák je zkušený v užívání obrazového, jednojazyčného a/nebo dvojjazyčného slovníku v tištěné nebo internetové verzi pro svůj učební proces. Škola podporuje využívání didaktických pomůcek u žáků se SVP a žáků ohrožených školní neúspěšností. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žák je zkušený v užívání obrazového, jednojazyčného a/nebo dvojjazyčného slovníku v tištěné nebo internetové verzi pro svůj učební proces; Škola podporuje využívání didaktických pomůcek u žáků se SVP a žáků ohrožených školní neúspěšností. Rozvoj jazykové gramotnosti s podporou didaktických pomůcek se ve škole děje v souladu s rozvojem čtenářské a počítačové gramotnosti a vzájemně se podmiňuje. ŠVP obsahuje koncepci vzájemně provázaného rozvoje těchto gramotností. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola využívá obrazového slovníku a audionahrávek pro interaktivní tabuli. Interaktivní média jako zdroj jazykového vzoru pro mateřštinu využívají také děti se SVP. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá pro výuku cizích jazyků různých didaktických pomůcek v tištěné i elektronické verzi. Pro žáky se SVP škola vytvořila prostor pro využití interaktivních médií.
57/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá pro výuku cizích jazyků různých didaktických pomůcek v tištěné i elektronické verzi. Pro žáky se SVP škola vytvořila prostor pro využití interaktivních médií. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá pro výuku cizích jazyků různých didaktických pomůcek v tištěné i elektronické verzi. Pro žáky se SVP škola vytvořila prostor pro využití interaktivních médií. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.2.3
Stanovení cíle hodiny a jeho naplňování
3.2.2.4
Užití metod a forem práce ve vztahu ke stanovenému cíli hodiny
3.2.2.5
Obsahově a odborně správné vedení výuky
Poznámka: 3.2.2.17 Název indikátoru: Vedení hodiny v cílovém jazyce Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o tom, zda je hodina vedena v cílovém jazyce a je-li zprostředkovací jazyk používán pouze v ojedinělých/odůvodněných případech. Jednojazyčnou výukou rozumíme výuku cizího jazyka bez jazyka zprostředkovacího, tzn. takovou výuku, při níž veškeré výukové i učební aktivity probíhají pouze v cílovém, studovaném jazyce. V kontextu komunikační metody je při výuce bez zprostředkovacího jazyka dosahováno lepších výsledků, neboť v komunikačním přístupu k výuce cizího jazyka je cílem osvojení dovednosti efektivního využívání jazyka, a to způsobem, jež odpovídá dané komunikační situaci. Zprostředkovací jazyk by měl tedy být ve výuce používán co nejméně. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
---
PREI:
učitel i žáci používají primárně ke komunikaci jazyk cílový učitel i žáci používají v hodině zprostředkovací jazyk pouze ojediněle, a to v odůvodněných případech
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny se stalo, že učitel použil jazyk zprostředkovací a zda bylo jeho užití nezbytné)
58/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel i žáci ve výuce ke komunikaci běžně používají jazyk zprostředkovací, a to i v případech, kdy by mohli použít jazyk cílový. Cílový jazyk je ve výuce používán jen ojediněle. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel i žáci cílový jazyk ve výuce při komunikaci používají, nicméně se často objevují situace, kdy je i v neodůvodněných případech používán jazyk zprostředkovací. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel i žáci cílový jazyk ve výuce při komunikaci běžně používají, jsou na něj zvyklí, jazyk zprostředkovací (tedy zpravidla čeština) je používán jen v odůvodněných případech. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Učitel zapojuje cílový jazyk do činností již ritualizovaných v mateřštině, dbá ve zvýšené míře na průběžné zprostředkování významu slov a slovních spojení, které zajistí plné porozumění. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Ve výuce, zejména na nižší jazykové úrovni žáků je zprostředkovací jazyk používán více než na úrovních vyšších, kde je prostředkem komunikace pouze v odůvodněných případech, žáci jsou na takový způsob práce zvyklí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Ve výuce, zejména na nižší jazykové úrovni žáků je zprostředkovací jazyk používán více než na úrovních vyšších, u dalšího cizího jazyka se již předpokládá jazyková zkušenost a kognitivní úroveň žáků, proto je zprostředkovací jazyk prostředkem komunikace pouze v odůvodněných případech, žáci jsou na takový způsob práce zvyklí. Pro žáky se SVP, u nichž se s výukou cizího jazyka začíná až na 2. stupni, je zprostředkovací jazyk používán ve vyšší míře. STŘEDNÍ ŠKOLA: Ve výuce je běžně používán jazyk cílový, zprostředkovací jazyk je prostředkem komunikace pouze v odůvodněných případech, žáci jsou na takový způsob práce zvyklí. Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.5
Obsahově a odborně správné vedení výuky
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením Poznámka: 3.2.2.18 Název indikátoru: Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka Popis účelu indikátoru: Uplatnění projektové metody (nebo alespoň jejích prvků) ve výuce cizího jazyka je více než žádoucí. Žáci se při ní učí ve skupině řešit problémy, vyhledávat a systematizovat informace. Tato metoda jim umožňuje praktické užití osvojovaného jazyka v reálné komunikační situaci. Témata v moderních cizojazyčných učebnicích lze v rámci projektů snadno rozvíjet.
59/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou součástí ŠVP (Cizí a Další cizí jazyk) údaje jsou součástí zápisů z jednání daných komisí/metodických orgánů a pedagogických rad
předmětových
údaje jsou sledovatelné z údajů v třídní knize PREU:
učitelé se účastní školení k využití projektové metody v cizojazyčné výuce učitelé jednotlivých předmětů spolu spolupracují, vytvářejí příležitosti k realizaci projektové výuky v rámci mezipředmětových vztahů učitel cizího jazyka zavádí do své výuky projektovou metodu nebo její prvky učitel pracuje s vhodnými učebními pomůckami, jejichž témata rozvíjí formou projektové výuky učitel má vytvořený potřebný didaktický materiál, jenž je mu pro projektovou metodu oporou
PREI:
učitel se odvolává na znalosti a dovednosti osvojené během projektu a cíleně jich využívá žák využívá znalosti a dovednosti získané při řešení problému v rámci projektové výuky žáci spolupracují, diskutují, formulují své názory žáci řeší problémy, argumentují, tvoří, učí se pracovat s informacemi žák dává návrhy na využití znalostí a dovedností osvojených v rámci projektu v mimoškolní činnosti
Způsob kvantifikace: ano / ne Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má požadavek na projektovou výuku nebo alespoň její prvky zpracován v ŠVP, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, učitel projektovou metodu ani její prvky do své výuky nezahrnuje. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má požadavek na projektovou výuku nebo její prvky zpracován v ŠVP, učitel prvky projektové metody do své výuky ojediněle zařazuje, nicméně žáci nejsou touto formou práce zvyklí systematicky pracovat. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má požadavek na projektovou výuku a její prvky zpracován v ŠVP, uplatňují ji nejen v rámci mezipředmětových vztahů a projektových dnů, ale prvky projektové metody jsou obsaženy ve výuce jednotlivých předmětů, učitel je
60/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
do své výuky systematicky zařazuje, žáci jsou touto formou práce zvyklí systematicky pracovat, spolupracují na řešení problémů, umí vyhledávat informace. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Zapojení prvků projektové výuky do rané výuky cizích jazyků je zpracováno v ŠVP, škola organizuje pro děti projektové dny, děti spolupracují na řešení projektu úměrně svým vývojovým možnostem. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má projektovou výuku a její prvky zpracovány v ŠVP, učitel je do své výuky systematicky zařazuje, žáci jsou touto formou práce zvyklí systematicky pracovat, spolupracují na řešení problémů, umí si rozdělit práci ve skupině, vyhledávat informace. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má projektovou výuku a její prvky zpracovány v ŠVP, učitel je do své výuky systematicky zařazuje, žáci jsou touto formou práce zvyklí systematicky pracovat, spolupracují na řešení problémů, umí si rozdělit práci ve skupině, vyhledávat informace. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má projektovou výuku a její prvky zpracovány v ŠVP, učitel je do své výuky systematicky zařazuje, žáci jsou touto formou práce zvyklí systematicky pracovat, spolupracují na řešení problémů, umí si rozdělit práci ve skupině, vyhledávat informace. Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.2.
Podpora rozvoje tvořivosti a fantazie žáků
3.2.2.8
Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi/obory/předměty
3.2.2.9
Využití znalostí a dovedností z reálného života žáků
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.2.2.11 Uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost/usnadňující učení se více jazykům 3.2.2.12 Rozvoj interkulturní komunikační kompetence 3.2.3.2.
Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet
Poznámka: 3.2.2.19 Název indikátoru: Zapojení školy do národních projektů Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o zapojení školy do aktivit vyplývajících z národních projektů pro výuku cizích jazyků, o promyšlenosti a kvalitě začlenění projektů na podporu cizího jazyka a dalších cizích jazyků ve školním vzdělávacím programu, to vše s ohledem na vytvoření školních i mimoškolních podmínek a aktivit pro pedagogické pracovníky i žáky. Vedení školy prokazatelně motivuje učitele k zapojení do projektů, umožňuje jim účast na projektových setkáních, poskytuje jim administrativní a jinou podporu.
61/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob sledování a získávání dat: DIST:
projektová žádost ve schválené podobě (obligatorně) projektový záměr pro plánované projekty (fakultativně) údaje o realizovaných/plánovaných projektech jsou součástí ŠVP, část Cizí a Další cizí jazyk (obligatorně), resp. informace ve výroční zprávě o činnosti školy údaje jsou součástí (i neformálních) protokolů z průběhu řešení projektu (fakultativně) údaje o postupu realizace a evaluaci projektů jsou vysledovatelné ze zápisů z pedagogických rad (obligatorně)
PREU:
vedení školy vysílá učitele na školení k formálním náležitostem projektů a jejich realizaci učitel si sám hledá možnosti účastnit se školení k formálním náležitostem projektů a jejich realizaci
PREI:
učitel během výuky zapojuje žáky do aktuálních projektů učitel se odvolává na znalosti a dovednosti získané či osvojené žáky během projektu a cíleně jich využívá žák cíleně využívá znalostí a dovedností získaných a osvojených v projektu žák hodnotí svou roli v projektu a kvalitu svého zapojení do něj
Způsob kvantifikace: zapojení školy do projektu: ano / ne podíl žáků zapojených do projektu: v % Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola formálně podporuje zapojení učitelů a žáků do projektů se zaměřením na využití cizích jazyků, v reálném čase není škola do žádného projektu zapojena; žáci nejsou zvyklí na projektu spolupracovat. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Škola je zapojena v reálném čase do projektu se zaměřením na využití cizích jazyků; projekty jsou zakotveny v ŠVP, učitel během výuky slovně upozorní na návaznost projektu a obsahu výuky, popř. mimoškolní činnosti, vybraní žáci spolupracují na projektu. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola je zapojena v reálném čase do projektu se zaměřením na využití cizích jazyků; další návazné projekty jsou zakotveny v ŠVP, vedení školy poskytuje řešitelům projektu administrativní podporu; učitel během výuky vytváří situace vyžadující využití zkušeností žáka z projektu; žáci jsou zvyklí v projektu pracovat. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka
62/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
MATEŘSKÁ ŠKOLA: fakultativně: Škola je zapojena do projektu zaměřeného na ranou výuku cizích jazyků. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola je zapojena do projektu pro první cizí jazyk. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola je zapojena do projektů pro cizí jazyk a další cizí jazyk. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola je zapojena do projektů pro cizí a další cizí jazyk, je-li vyučován. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.20 Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni 3.2.3.5
Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce
3.2.3.6
Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu
3.3.2.3
Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod.
Poznámka: 3.2.2.20 Název indikátoru: Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o spolupráci školy s partnerskou institucí ze zahraničí; o zapojení školy do schémat mezinárodních projektů zaměřených na výuku cizích jazyků, o promyšlenosti a kvalitě jejich začlenění do školního vzdělávacího programu, míře zastoupení projektů na podporu cizího jazyka a dalších cizích jazyků, to vše s ohledem na vytvoření školních i mimoškolních podmínek a aktivit pro rozvoj vícejazyčnosti. Vedení školy prokazatelně motivuje učitele k zapojení do partnerství a projektů, umožňuje jim účast na projektových setkáních, poskytuje jim administrativní a jinou podporu. Škola podporuje učitele cizích jazyků v jejich aktivitách směřujících k navázání kontaktu se zahraničními školami/žáky/učiteli, k jejich vzájemné spolupráci a k případným výměnným pobytům. Navázané kontakty by se měly stát významným motivačním prvkem k posílení zájmu žáků o studium cizích jazyků. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
existence partnerské instituce v zahraničí projektová žádost ve schválené podobě (obligatorně) projektový záměr pro plánované projekty (fakultativně) údaje o realizovaných/plánovaných projektech jsou součástí ŠVP, část Cizí a Další cizí jazyk (obligatorně) údaje jsou součástí (i neformálních) protokolů z průběhu řešení projektu (fakultativně) údaje o postupu realizace a evaluaci partnerství a projektů jsou vysledovatelné ze zápisů z pedagogických rad (obligatorně)
63/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
PREU:
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
vedení školy vysílá učitele na školení k formálním náležitostem projektů a jejich realizaci učitel si sám hledá možnosti účastnit se školení k formálním náležitostem projektů a jejich realizaci
PREI:
učitel během výuky zapojuje žáky do aktuálních partnerství a projektů učitel se odvolává na znalosti a dovednosti osvojené v projektu a cíleně jich využívá žák cíleně využívá znalostí a dovedností osvojených v projektu žák hodnotí svou roli v projektu a kvalitu svého zapojení do něj
Způsob kvantifikace: spolupráce s partnerskou institucí v zahraničí: ano / ne zapojení školy do projektu: ano / ne podíl žáků zapojených do partnerství/projektu: v % Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola formálně podporuje zapojení učitelů a žáků do projektů se zaměřením na využití cizích jazyků nebo do výměnných pobytů na partnerské instituci v zahraničí, v reálném čase není škola do žádného partnerství/projektu zapojena. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Škola má vytvořen partnerský vztah se zahraniční školou obdobného typu; škola je zapojena v reálném čase do projektu se zaměřením na využití cizích jazyků; projekty jsou zakotveny v ŠVP, učitel během výuky slovně upozorní na návaznost projektu a obsahu výuky, popř. mimoškolní činnosti, vybraní žáci se účastní (výměnného) zahraniční pobyty nebo spolupracují na projektu. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má vytvořen dlouhodobý partnerský vztah se zahraniční školou obdobného typu; škola je zapojena v reálném čase do projektu se zaměřením na využití cizích jazyků; další návazné projekty jsou zakotveny v ŠVP, vedení školy poskytuje řešitelům projektu potřebnou podporu; učitel během výuky vytváří situace vyžadující využití zkušeností žáka z projektu; nadpoloviční většina žáků školy jezdí na výměnné zahraniční pobyty s partnerskou institucí; nadpoloviční většina žáků školy spolupracuje na projektu; žáci jsou zvyklí v projektu pracovat. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: fakultativně: Škola je zapojena do projektu zaměřeného na ranou výuku cizích jazyků a/nebo spolupracuje s partnerskou institucí v zahraničí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola spolupracuje s partnerskou institucí v zahraničí; je zapojena do projektu pro první cizí jazyk. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola spolupracuje s partnerskou institucí v zahraničí; škola je zapojena do projektů pro cizí jazyk a další cizí jazyk.
64/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola spolupracuje s partnerskou institucí v zahraničí; škola je zapojena do projektů pro cizí a další cizí jazyk. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.19 Zapojení školy do národních projektů 3.2.2.12 Rozvoj interkulturní komunikační kompetence 3.2.3.5
Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce
3.2.3.6
Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu
3.3.2.3
Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod.
Poznámka: 3.2.3 Činnost žáka 3.2.3.1
Název indikátoru: Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku/cizím jazykům
Popis účelu indikátoru: Indikátor sleduje, zda má žák vybudován pozitivní vztah k danému cizímu jazyku, zda ho chápe jako důležitý nástroj celoživotního vzdělávání a prostředek k respektování kulturní rozmanitosti, poznává smysl a cíl učení, má k jeho učení pozitivní vztah. Díky pozitivnímu vztahu k jazyku si žák utváří pozitivní vztah k cizincům a odlišnostem cizích kultur. Zážitek dobrého pocitu s daným předmětem může vést k vytvoření pozitivního vztahu k výukovému obsahu a původně vnější motivace přechází k motivaci vnitřní. Předpokladem naplnění indikátoru je přátelské a otevřené klima ve třídě. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
---
PREI:
žák poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení žák chápe jazyk jako důležitý nástroj celoživotního vzdělávání a prostředek k respektování kulturní rozmanitosti žák posuzuje vlastní pokrok a sám určuje překážky a problémy bránící učení žák si plánuje, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit žák kriticky hodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich žák dobrovolně vyhledává a využívá příležitosti pro neformální komunikaci v cizím jazyce jak se spolužáky, tak s učitelem žák má důvěru k učiteli a žádá jej o pomoc při řešení úlohy
65/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žák vnímá učitele jako tvůrce příjemného a tvůrčího pracovního prostředí pro aktivity kolektivu a jeho členů učitel vysvětluje význam pozitivní atmosféry ve třídě pro proces učení učitel reaguje adekvátně, v případě konfliktu však vždy emocionálně neutrálně učitel vytváří učební klima plné porozumění, podpory, zbavené strachu učitel v žácích podporuje touhu po poznání, touhu rozvíjet se učitel ve výuce vytváří tvořivé klima, jež žáky motivuje a podněcuje jejich fantazii Způsob kvantifikace: ano / spíše ano / spíše ne / ne četnost nebo podíl („kolikrát během hodiny nastal jev X“) Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel význam pozitivního vztahu k jazyku slovně deklaruje, ve výuce samotné se však indikátor nijak neprojevuje, učitel k jeho naplňování žáky nevede a ani nevytváří situace pro jeho rozvoj. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel podnětné situace pro rozvoj pozitivního vztahu k cizímu jazyku ve výuce ojediněle vytváří, žáci však nejsou k jeho naplnění systematicky vedeni. Někteří žáci si uvědomují smysl a cíl učení se cizímu jazyku a mají k jeho učení se pozitivní vztah. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel ve výuce cíleně vytváří tvořivé a podnětné situace pro rozvoj pozitivního vztahu k cizímu jazyku, většina žáků si uvědomuje smysl a cíl učení se cizímu jazyku a má k jeho učení se pozitivní vztah. Žáci jsou tvořiví, originální, samostatní, vytrvalí a práce je baví. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Pozitivní vztah dětí k cizímu jazyku je součástí rané výuky cizích jazyků, jež rozvíjí jejich tvořivost a fantazii. Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, učitel děti motivuje a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, děti mají k cizímu jazyku pozitivní vztah, jsou tvořivé, samostatné, originální. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, učitel žáky motivuje a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, žáci mají k cizímu jazyku pozitivní vztah, uvědomují si smysl a cíl učení se cizímu jazyku, mají k jeho učení se pozitivní vztah. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, učitel žáky motivuje a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, žáci mají k cizímu jazyku pozitivní vztah, uvědomují si smysl a cíl učení se cizímu jazyku, mají k jeho učení se pozitivní vztah. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, učitel žáky motivuje a vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, žáci mají k cizímu
66/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
jazyku pozitivní vztah, uvědomují si smysl a cíl učení se cizímu jazyku, mají k jeho učení se pozitivní vztah. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.2.1
Vytváření a udržování pozitivní učební atmosféry
3.2.2.2
Podpora rozvoje tvořivosti a fantazie žáků
3.2.2.12 Rozvoj interkulturní komunikační kompetence 3.2.3.3
Žák má potřebu aktivně používat cizí jazyk
3.2.3.4
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
Poznámka: 3.2.3.2
Název indikátoru: Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o tom, zda má žák možnost při výuce samostatně zkoumat a řešit snadné i složitější problémy, uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení úloh, zda ho výuka podněcuje ke komunikaci, diskuzi a vybízí ho k formulaci a vyslovení vlastních názorů. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize
PREU:
---
PREI:
učitel ve výuce nepředává hotové poznatky, ale učí žáky především argumentovat, diskutovat a vyhodnocovat učitel ztrácí dominanci a stává se hlavně organizátorem duševní práce žáků, která probíhá prostřednictvím komunikace s nimi učitel žákovu práci neřídí, ale podporuje učitel v žácích podporuje touhu po poznání, touhu rozvíjet se učitel podporuje různorodost názorů žáci jsou pozorní a vnímaví ke svým spolužákům žáci jsou při vzájemném vysvětlování vedeni k tomu, aby se snažili pochopit, jak přemýšlí ostatní žák využívá názory a nápady spolužáků žáci jsou vedeni ke kultivované a věcné diskusi
67/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žáci vnímají učitele jako tvůrce příjemného a tvůrčího pracovního prostředí pro aktivity kolektivu a jeho členů žáci jsou vedeni k sebepoznání a sebehodnocení. Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl („kolikrát během hodiny nastal jev X“) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žáci jsou k naplnění indikátoru vedeni pouze ojediněle, k rozvoji samostatné intelektuální činnosti nemají dostatek podnětů. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel teoreticky zmiňuje položky zmíněné v části „Způsob sledování a získávání dat – PREI“ Žáci jsou ojediněle vedeni k samostatnému uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení úloh, učitel je ojediněle podněcuje ke komunikaci, diskuzi, k formulaci a vyslovení vlastních názorů. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má téma rozvoje samostatné intelektuální činnosti dítěte/žáka ve výuce cizích jazyků zpracováno v ŠVP, z obsahu a průběhu výuky je zjevné, že dochází jak ze strany učitele, tak žáka k naplňování položek zmíněných v části „Způsob sledování a získávání dat – PREI“, žák je systematicky veden k samostatnému uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení úloh, učitel ho neustále podněcuje ke komunikaci, diskuzi a vybízí ho k formulaci a vyslovení vlastních názorů. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Škola zohledňuje během rané výuky cizích jazyků rozvoj samostatné intelektuální činnosti dítěte, vzdělávací aktivity pedagogických pracovníků vedou k rozvoji samostatné intelektuální činnosti dítěte, děti jsou na tento způsob práce zvyklé. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k rozvoji samostatné intelektuální činnosti žáků, žáci jsou na tento způsob práce zvyklí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k rozvoji samostatné intelektuální činnosti žáků, žáci jsou na tento způsob práce zvyklí. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k rozvoji samostatné intelektuální činnosti žáků, žáci jsou na tento způsob práce zvyklí. Perioda sledování: jednou za rok Vazba na další indikátory: 3.2.2.2
Podpora rozvoje tvořivosti a fantazie žáků
3.2.2.6
Uplatňování diferencovaného přístupu k žákům
3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka 3.2.3.3
Žák má potřebu aktivně používat cizí jazyk
68/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti 3.2.3.4
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
Poznámka: 3.2.3.3
Název indikátoru: Žák má potřebu aktivně používat cizí jazyk
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o žákově potřebě komunikovat v daném cizím jazyce a jeho aktivitě v hodině. Sleduje, zda ho výuka podněcuje ke komunikaci, diskuzi a vybízí ho k formulaci a vyslovení vlastních názorů, zda výuka cizího jazyka přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem a zda žák jazyk chápe jako důležitý nástroj celoživotního vzdělávání a prostředek k respektování kulturní rozmanitosti. Předpokladem naplňování indikátoru je přátelské a otevřené klima ve třídě. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
---
PREI:
žák aktivně komunikuje se spolužáky a učitelem v cizím jazyce, odpovídá na jeho otázky a řídí se jeho pokyny žák pokládá učiteli otázky v cizím jazyce nebo vyslovuje komentáře, které se týkají probíraného tématu žák dobrovolně vyhledává a využívá příležitosti pro neformální komunikaci v cizím jazyce jak se spolužáky, tak s učitelem žák je veden ke kultivované a věcné diskusi v cizím jazyce učitel v žácích podporuje touhu po poznání, touhu rozvíjet se učitel vytváří učební klima plné porozumění, podpory, zbavené strachu učitel ve výuce vytváří tvořivé klima, jež žáky motivuje a podněcuje jejich fantazii učitel ve výuce nepředává hotové poznatky, ale učí žáky především argumentovat a diskutovat, a to především v cizím jazyce učitel podporuje různorodost názorů
Způsob kvantifikace: ano / spíše ano / spíše ne / ne četnost nebo podíl („kolikrát během hodiny nastal jev X“) Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žáci nemají potřebu v daném cizím jazyce komunikovat, ze strany učitele se jim dostává velmi málo podnětů.
69/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel dává žákům prostor k aktivitě jen ojediněle. Na výuce se aktivně podílí nadprůměrní žáci, průměrní a podprůměrní nejsou k neformální komunikaci podněcováni. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Z obsahu a průběhu výuky je zjevné, že učitel cíleně vytváří tvořivé a podnětné situace pro rozvoj a naplňování indikátoru, učitel podněcuje žáka ke komunikaci, diskuzi a vybízí ho k formulaci a vyslovení vlastních názorů v cizím jazyce. Žáci mají k učiteli důvěru, neformálně a zdvořile s ním komunikují na témata související s bezprostředním cílem hodiny i v osobní rovině. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka Popis dosažených hodnot indikátoru: MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Vzdělávací aktivity pedagogických pracovníků během rané výuky cizích jazyků motivují děti ke komunikaci v cizím jazyce a aktivitě ve výuce. Děti jsou na tento způsob práce zvyklé. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má potřebu žáka komunikovat v cizím jazyce zpracovánu v ŠVP, garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, učitel cíleně vytváří tvořivé a podnětné situace pro rozvoj a naplňování indikátoru, podněcuje žáky ke komunikaci, diskuzi a vybízí ho k formulaci a vyslovení vlastních názorů. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má potřebu žáka komunikovat v cizím jazyce zpracovánu v ŠVP, garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, učitel cíleně vytváří tvořivé a podnětné situace pro rozvoj a naplňování indikátoru, podněcuje žáky ke komunikaci, diskuzi a vybízí ho k formulaci a vyslovení vlastních názorů. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má potřebu žáka komunikovat v cizím jazyce zpracovánu v ŠVP, garantuje, že práce pedagogických pracovníků vede k naplňování indikátoru, učitel cíleně vytváří tvořivé a podnětné situace pro rozvoj a naplňování indikátoru, podněcuje žáky ke komunikaci, diskuzi a vybízí ho k formulaci a vyslovení vlastních názorů. Žák si je vědom, že znalost cizího jazyka a aktivní komunikace v něm je předpokladem pro dobré uplatnění na trhu práce. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.2.2.1
Vytváření a udržování pozitivní učební atmosféry
3.2.3.1
Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku / cizím jazykům
3.2.3.2
Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet
Poznámka: 3.2.3.4
Název indikátoru: Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o tom, zda je žák veden k objevování zákonitostí uvnitř jazyka i mezi jazyky navzájem, k poznání vztahů, pochopení obecnějších pravidel, propojení
70/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
jazykových znalostí a dovedností, které nabyl při učení se prvnímu cizímu jazyku, při výuce dalšího cizího jazyka, zda z nich vychází a na ně navazuje. Žák by měl být při výuce cizího jazyka konfrontován s vícejazyčnou realitou, jazykovými strukturami a analogiemi nebo odlišnostmi jiných cizích jazyků.
Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou součástí zápisů z jednání předmětové komise
PREU:
učitelé jednotlivých jazyků spolu spolupracují, cíleně využívají vztahy (podobnosti ale i rozdíly) mezi vyučovanými jazyky učitelé cizích jazyků spolu diskutují nad možnostmi propojení výuky cizích jazyků a tyto možnosti následně ověřují v praxi učitelé mají vytvořený potřebný didaktický materiál zdůrazňující vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků učitelé dalších cizích jazyků sledují práci kolegů, kteří vyučují první cizí jazyk, na metody jejich práce, pakliže jsou vhodné, systematicky navazují učitel zjišťuje a popisuje mnohojazyčnost v dané skupině (třídě, ročníku, škole)
PREI:
žák objevuje vztahy mezi jazykovými jevy a zákonitosti mezi nimi žák užívá induktivní i deduktivní metodu, z jednotlivých příkladů se učí formulovat hypotézy o fungování jazyka, vycházet z obecných zákonitostí, postupovat od nich k jednotlivostem a k praktickému použití žák zná pravidla, která vyjadřují některé obecné nebo dílčí zákonitosti mluvnické, pravopisné, výslovnostní žák dále využívá znalosti a dovednosti získané při učení se prvnímu cizímu jazyku žák pracuje s didaktickým materiálem zdůrazňujícím vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků žák ovládá lingvistickou terminologii nejen v češtině, ale i v daném cizím jazyce, a odborný jazyk typický pro výuku cizích jazyků (střední škola) učitel prvního cizího jazyka usiluje o to, aby byla jeho výuka podnětná, zajímavá a tvořivá, aby vzbudila motivaci k učení dalších cizích jazyků učitel povzbuzuje žáky k objevování vztahů mezi jazykovými jevy a zákonitostmi mezi nimi
71/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
učitel během výuky žáky upozorňuje na možnost využití získaných znalostí a dovedností v dalším cizím jazyce učitel se ve výuce dalšího cizího jazyka odvolává na znalosti a dovednosti žáků získaných z výuky prvního cizího jazyka, vychází z nich učitel využívá jazykového potenciálu skupiny pro podporu mnohojazyčnosti (příslušníci národnostních menšin, cizinci, bilingvní žáci apod.)
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny nastal jev X) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Indikátor se ve výuce projevuje pouze ojediněle, žáci jsou k jeho naplnění vedeni jen sporadicky, učitel nepovzbuzuje žáky k objevování vztahů mezi jazykovými jevy a zákonitostmi mezi nimi, neopírá se o znalosti a dovednosti, které žák získal při výuce prvního cizího jazyka, nezdůrazňuje vícejazyčnou realitu. Jazykové struktury, analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků zaznamenávají žáci spíše náhodně. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Indikátor se ve výuce projevuje, učitel slovně upozorňuje na vztahy mezi jednotlivými jazyky, žáci však očividně nejsou zvyklí s touto informací nijak pracovat a dále ji využít, vztahy a souvislosti mezi jazyky zaznamenávají pouze nadprůměrní žáci. Učitel vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků zdůrazňuje pouze ojediněle. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola má vedení žáků k objevování zákonitostí uvnitř jazyka i mezi jazyky navzájem zpracováno v ŠVP, učitel soustavně vybízí žáky k objevování vztahů mezi jazykovými jevy a zákonitostmi mezi nimi, opírá se o znalosti a dovednosti, které žáci získali při výuce prvního cizího jazyka, upozorňuje je na jazykové struktury a analogie či odlišnosti vyučovaných jazyků, žák tyto dříve nabyté znalosti a dovednosti využívá a sám na ně upozorňuje. Učitel zdůrazňuje vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků, žáci jsou na tyto formy a metody práce zvyklí. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: Škola děti zbavuje ostychu před cizími jazyky. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Učitel během výuky žáky soustavně vybízí k objevování vztahů mezi jazykovými jevy a zákonitostmi mezi nimi, upozorňuje na možnost využití získaných znalostí a dovedností v dalším cizím jazyce, na jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků, žák tyto znalosti a dovednosti využívá a sám na ně upozorňuje, objevuje vztahy, mezi nimi a zákonitosti mluvnické, pravopisné, výslovnostní. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Učitel soustavně povzbuzuje žáky k objevování vztahů mezi jazykovými jevy a zákonitostmi mezi nimi, opírá se o znalosti a dovednosti, které žáci získali při výuce prvního cizího jazyka, upozorňuje je na jazykové struktury a analogie či
72/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
odlišnosti vyučovaných jazyků, žák tyto dříve nabyté znalosti a dovednosti využívá a sám na ně upozorňuje. Učitel zdůrazňuje vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků. STŘEDNÍ ŠKOLA: Učitel upozorňuje je na jazykové struktury a analogie či odlišnosti vyučovaných jazyků, soustavně se opírá o znalosti a dovednosti, které žáci získali při výuce prvního cizího jazyka, žák tyto dříve nabyté znalosti a dovednosti využívá a sám na ně upozorňuje. Učitel zdůrazňuje vícejazyčnou realitu, jazykové struktury a analogie či odlišnosti jiných cizích jazyků. Žák si je vědom toho, že znalost cizího jazyka/cizích jazyků přispívá ke zvýšení jeho mobility jak v jeho osobním životě, tak v dalším studiu a jeho pracovním uplatnění. Perioda sledování: jednou za dva roky Vazba na další indikátory: 3.2.1.6
Jazykově podnětné prostředí
3.2.2.1
Vytváření a udržování pozitivní učební atmosféry
3.2.2.8
Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi / obory / předměty
3.2.2.10 Využití znalostí s již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.2.2.11 Uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňující učení se více jazykům 3.2.3.1
Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku / cizím jazykům
3.2.3.2
Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet
Poznámka: 3.2.3.5
Název indikátoru: Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o možnosti žáka zúčastnit se mezinárodní jazykové zkoušky, o formách jeho podpory ze strany školy v případě, že má zájem tuto mezinárodně uznávanou zkoušku složit; o začlenění obsahu zkoušek do jazykových aktivit ve výuce cizích jazyků. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
škola informuje o možnosti složit mezinárodně uznávanou jazykovou zkoušku žáky i jejich zákonné zástupce (web, ŠVP) škola zaměstnává učitele připravující žáky na mezinárodně uznávanou jazykovou zkoušku
PREU:
vedení školy podporuje vzdělávání a zapojení učitelů v platformách mezinárodní certifikace učitel se zapojuje do aktivit mezinárodních certifikačních platforem
73/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žák má v návaznosti na povinnou výuku cizího/dalšího cizího jazyka možnost systematické přípravy na mezinárodně uznávanou jazykovou zkoušku žák je během výuky motivován učitelem ke složení mezinárodně uznávané jazykové zkoušky žák je upozorňován na společné obsahy a aktivity školní výuky cizího jazyka a mezinárodně uznávané jazykové zkoušky žák je motivován ke složení mezinárodně uznávané jazykové zkoušky žák se zapojuje do školních/třídních projektů realizovaných metodou CLIL PREI:
---
Způsob kvantifikace: ano/ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žáci jsou ve škole informováni o existujících mezinárodně uznávaných jazykových zkouškách pro jednotlivé úrovně zvládnutí cizího a dalšího cizího jazyka. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Žáci jsou ve škole informováni o existujících mezinárodně uznávaných jazykových zkouškách pro jednotlivé úrovně zvládnutí cizího a dalšího cizího jazyka. Učitelé motivují žáky ke složení těchto zkoušek např. formou simulace takové zkoušky. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Žáci jsou ve škole informováni o existujících mezinárodně uznávaných jazykových zkouškách pro jednotlivé úrovně zvládnutí cizího a dalšího cizího jazyka. Učitelé motivují žáky ke složení těchto zkoušek např. formou simulace takové zkoušky. Škola má (i ve spolupráci s mezinárodní institucí) právo udělovat mezinárodně uznávaný typ jazykové zkoušky. Časové určení indikátoru: MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Žáci jsou systematicky vedeni a motivováni k účasti na mezinárodních zkouškách, škola zveřejňuje informaci o počtu žáků, kteří mezinárodní jazykovou zkoušku absolvovali, jakož i podíl úspěšnosti žáků. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Žáci jsou systematicky vedeni a motivován k účasti na mezinárodních zkouškách, škola zveřejňuje informaci o počtu žáků, kteří mezinárodní jazykovou zkoušku absolvovali, jakož i podíl úspěšnosti žáků. STŘEDNÍ ŠKOLA: Žáci jsou systematicky vedeni a motivováni k účasti na mezinárodních zkouškách, škola zveřejňuje informaci o počtu žáků, kteří mezinárodní jazykovou zkoušku absolvovali, jakož i podíl úspěšnosti žáků.
74/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.19 Zapojení školy do národních projektů 3.2.2.20 Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni 3.2.3.6
Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu
3.3.2.2
Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.2.3
Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod.
Poznámka: 3.2.3.6
Název indikátoru: Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o možnosti žáka zapojit se do národního či mezinárodního projektu, jež souvisí se zapojením školy do aktivit vyplývajících z národních projektů pro výuku cizích jazyků, se spoluprací školy s partnerskou institucí ze zahraničí, zapojením školy do schémat mezinárodních projektů zaměřených na výuku cizích jazyků, promyšleností a kvalitě jejich začlenění do školního vzdělávacího programu, míře zastoupení projektů na podporu cizího jazyka a dalších cizích jazyků, atd. Vedení školy a učitelé motivují žáky k zapojení se do těchto projektů, podporují je v aktivitách směřujících k navázání kontaktu se zahraničními žáky a k případným výměnným pobytům. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
projektová žádost ve schválené podobě (obligatorně) projektový záměr pro plánované projekty (fakultativně) údaje o realizovaných/plánovaných projektech a možnostech žáků se na nich podílet jsou součástí ŠVP, část Cizí a Další cizí jazyk (obligatorně) údaje o účasti žáků na národním či mezinárodním projektu jsou součástí (i neformálních) protokolů z průběhu řešení projektu (fakultativně) údaje o účasti žáků na národním či mezinárodním projektu jsou vysledovatelné ze zápisů z pedagogických rad (obligatorně) existence partnerské instituce v zahraničí
PREU:
učitel zapojuje žáky do aktuálních projektů
PREI:
učitel se odvolává na znalosti a dovednosti získané či osvojené žáky během projektu a cíleně jich využívá žák cíleně využívá znalostí a dovedností získaných a osvojených v projektu
75/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žák hodnotí svou roli v projektu a kvalitu svého zapojení do něj
Způsob kvantifikace: zapojení školy do projektu: ano / ne podíl žáků zapojených do projektu: v % spolupráce s partnerskou institucí v zahraničí: ano / ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola a učitel formálně podporují zapojení žáků do projektů se zaměřením na využití cizích jazyků, nebo do výměnných pobytů na partnerské instituci v zahraničí, škola však nebyla a není do žádného projektu/partnerství zapojena, a žák se žádného projektu neúčastní. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Škola má vytvořen partnerský vztah se zahraniční školou obdobného typu a žák se v reálném čase do projektu/partnerství zapojuje; projekty jsou zakotveny v ŠVP; učitel během výuky slovně upozorňuje na návaznost projektu a obsahu výuky; žáci na projektu participují, účastní se (výměnného) zahraničního pobytu. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola je v reálném čase zapojena do projektu se zaměřením na využití cizích jazyků, má vytvořen dlouhodobý partnerský vztah se zahraniční školou obdobného typu a žák se na těchto aktivitách podílí; další návazné projekty jsou zakotveny v ŠVP; učitel během výuky vytváří situace vyžadující využití zkušeností žáka z projektu; nadpoloviční většina žáků školy jezdí na výměnné zahraniční pobyty s partnerskou institucí; nadpoloviční většina žáků školy spolupracuje na projektu; žáci jsou zvyklí v projektu pracovat. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Dítě je zapojeno do projektu školy zaměřeného na ranou výuku cizích jazyků a/nebo spolupracuje na projektu školy s partnerskou institucí v zahraničí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Žák se zapojuje do národního projektu pro první cizí jazyk a spolupracuje na projektu školy s partnerskou institucí v zahraničí. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Žák se zapojuje do národního projektu pro cizí a/nebo další cizí jazyk a spolupracuje na projektu školy s partnerskou institucí v zahraničí. STŘEDNÍ ŠKOLA: žák se zapojuje do národního projektu pro cizí a/nebo další cizí jazyk (je-li vyučován) a spolupracuje na projektu školy s partnerskou institucí v zahraničí. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.19 Zapojení školy do národních projektů 3.2.2.20 Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni
76/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
3.2.3.5
Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce
3.3.2.2
Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.2.3
Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod.
Poznámka:
3.3 Výsledky rozvoje gramotnosti 3.3.1 Rozvoj dovedností 3.3.1.1
Název indikátoru: Vyvážený rozvoj receptivních a produktivních řečových dovedností
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o tom, zda výuka respektuje vyvážený rozvoj receptivních a produktivních řečových dovedností, tedy poslechu s porozuměním, mluvení, čtení s porozuměním a psaní. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize údaje jsou sledovatelné ze zápisů z porad předmětové komise / metodického orgánu
PREU:
vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk a Další cizí jazyk je plně v souladu s očekávanými výstupy RVP ZV
PREI:
učitel pracuje s vhodnými učebními pomůckami, jež kladou důraz na obě dvě složky, receptivní (poslech s porozuměním a čtení s porozuměním) i produktivní (písemný a ústní projev: samostatný projev a interakce) učitel využívá k osvojení a procvičení řečových dovedností znalosti a dovednosti z běžného reálného života žáků, situací, v nichž by se žák mohl ocitnout učitel má vytvořený potřebný didaktický materiál kladoucí důraz na rozvoj všech zmíněných řečových dovedností učitel, zvláště v prvních měsících výuky, klade zvýšený důraz na poslech s porozuměním a ústní interakci učitel k nácviku řečových dovedností zařazuje témata, která jsou žákům vzhledem k jejich věku a zájmům blízká, a která se vztahují k jejich reálnému životu učitel ve výuce využívá komunikativní úlohy
77/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žák se zapojuje do komunikativních jazykových činností a ovládá komunikativní strategie, aby mohl tyto komunikativní úlohy vykonávat
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát během hodiny nastal jev X) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel ve výuce využívá metody a formy výuky vedoucí k rozvoji receptivních a produktivních řečových dovedností jen ojediněle, nepracuje s moderními didaktickými příručkami, v nichž je nácvik těchto řečových dovedností samozřejmostí, žáci nejsou k jejich osvojení vedeni. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel, ačkoliv pracuje s moderními metodickými příručkami, ve výuce metody a formy výuky, které vedou k osvojení receptivních a produktivních řečových dovedností vedou, využívá jen částečně, a/nebo převládá pouze receptivní osvojování jazyka a/nebo jedna z řečových dovedností. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Učitel pracuje s moderními metodickými příručkami a systematicky používá metody a formy výuky, které vedou k osvojení receptivních a produktivních řečových dovedností, žáci jsou na tento způsob práce zvyklí, řečové dovednosti jsou ve výuce rovnoměrně zastoupeny. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Raná výuka cizích jazyků respektuje vývojové zvláštnosti dětí, u nejmenších dětí vychází z receptivního osvojení cizího jazyka ústícího do nonverbální reakce na verbální pokyn. Produktivní zvládnutí jazyka u dětí čtyř- až pětiletých vychází z imitace jazykového vzoru. Předškolní děti jsou vedeny k verbální reakci na nonverbální i verbální podnět. Hlavní důraz je u všech věkových skupin kladen na poslech s porozuměním a ústní interakci. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Ve výuce je rovnoměrně zastoupena receptivní i produktivní stránka jazyka a všechny řečové dovednosti, učitel, zvláště v prvních měsících výuky u prvního cizího jazyka, klade zvýšený důraz na poslech s porozuměním a ústní interakci. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Ve výuce je rovnoměrně zastoupena receptivní i produktivní stránka jazyka a všechny řečové dovednosti, učitel, zvláště v prvních měsících výuky u dalšího cizího jazyka, klade zvýšený důraz na poslech s porozuměním a ústní interakci. STŘEDNÍ ŠKOLA: Ve výuce je rovnoměrně zastoupena receptivní i produktivní stránka jazyka a všechny řečové dovednosti. Perioda sledování: jednou za rok
78/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Vazba na další indikátory: 3.2.1.1
Vztah jazykové gramotnosti, ŠVP a očekávaných výstupů RVP
3.2.2.5
Obsahově a odborně správné vedení výuky
Poznámka: Název indikátoru: Sledování výsledků výuky cizích jazyků ředitelem školy
3.3.1.2
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o tom, zda ředitel zjišťuje úroveň kompetencí, tedy dosaženou míru vědomostí, dovedností a postojů žáků. To by mělo probíhat ve vztahu k cíli výuky, k pedagogické situaci, ve které hodnocení probíhá, a také ve vztahu ke konkrétnímu žákovi. Vedení školy může využít jak hodnocení interní, za pomoci učitelů, kteří ve třídě průběžně učí, tak externí, jež je prováděno obvykle osobami mimo školu. K objektivnímu hodnocení výsledků výuky může využít také dostupné standardizované testy (ČŠI, CERMAT, SCIO, mezinárodně uznávané zkoušky a certifikáty). Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou součástí zápisů z jednání daných komisí/metodických orgánů a pedagogických rad
předmětových
údaje jsou sledovatelné ze zápisů v třídní knize údaje jsou sledovatelné v záznamech a dokumentech (ve výkazech, statistikách, internetových stránkách školy atd.) PREU:
školy
interní hodnocení je prováděno pomocí testů a učitelů školy externí hodnocení je prováděno osobami, které ve škole běžně neučí externí hodnocení je prováděno pomocí standardizovaných testů (ČŠI, CERMAT, SCIO, mezinárodně uznávané zkoušky a certifikáty)
PREI:
---
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát ročně/jak často jev X nastává) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU14: Sledování výsledků výuky cizích jazyků vedením školy probíhá pouze ojediněle.
14
Autoevaluace je dnes v RVP jen doporučena, podle našeho názoru by měla být povinná. Tento indikátor tedy zatím neodpovídá současným podmínkám.
79/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Sledování výsledků výuky cizích jazyků vedením školy probíhá, nicméně nijak systematicky. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Vedení školy sleduje výsledky výuky cizích jazyků, toto sledování probíhá pravidelně; žáci, jejich vyučující i rodiče jsou seznamováni s jeho výsledky. Vedení školy přijímá opatření ke zlepšení úrovně. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: FAKULTATIVNĚ: Hodnocení výsledků rané výuky cizích jazyků probíhá, nicméně jde pouze o hodnocení interní, prováděné za pomoci učitelů, kteří ranou výuku CJ do vzdělávacích bloků zapojují. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola hodnocení výuky cizích jazyků provádí pravidelně; žáci jsou s tímto postupem obeznámeni a s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem ověřování úrovně dosahované žáky, jsou zvyklí v hodinách pracovat; jeho výsledky jsou jim i jejich rodičům sdělovány. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola hodnocení výuky cizích jazyků provádí pravidelně; žáci jsou s tímto postupem obeznámeni a s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem ověřování úrovně dosahované žáky, jsou zvyklí v hodinách pracovat; jeho výsledky jsou jim i jejich rodičům sdělovány. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola hodnocení výuky cizích jazyků provádí pravidelně; žáci jsou s tímto postupem obeznámeni a s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem ověřování úrovně dosahované žáky, jsou zvyklí v hodinách pracovat; jeho výsledky jsou jim i jejich rodičům sdělovány. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.3.2.1
Vyhodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v jazykovém vzdělávání v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.2.2
Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
Poznámka: 3.3.1.3.
Název indikátoru: Diagnostika dosažené úrovně dovedností
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o formách diagnostiky dosažené úrovně dovedností jak z pozice učitele (hodnocení výukového procesu a výsledků žáků), žáka (vlastní hodnocení procesu učení a jeho výsledků) i žáků mezi sebou. Učitel může využívat formalizovaných i neformalizovaných diagnostických nástrojů. K formalizovaným nástrojům sloužícím učiteli patří deskriptory Evropského referenčního rámce pro cizí jazyky a podle nich vytvořené standardizované testy. Žák využívá obdobných deskriptorů upravených pro různé věkové skupiny žáků do podoby deskriptorů Jazykového portfolia. Součástí procesu žákova sebehodnocení je reflexe využívaných učebních technik a strategií. Žáci mají prostor pro vzájemné hodnocení.
80/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje o diagnostických nástrojích pro hodnocení dovedností jsou součástí ŠVP (Cizí a Další cizí jazyk)
osvojených
údaje o evaluačním plánu jsou součástí ŠVP (Cizí a Další cizí jazyk) údaje o aktivitách žáků v oblasti sebehodnocení jsou součástí ŠVP
PREU:
---
PREI:
učitel podává žákovi zpětnou vazbu o úrovni dosažených dovedností ve vztahu k receptivním i produktivním řečovým dovednostem, tj. poslechu a čtení s porozuměním a ústnímu či písemnému projevu žák má prostor pro autoevaluaci svého jazykového projevu žáci mají možnost vzájemného hodnocení svých dovedností
Způsob kvantifikace: diagnostiku a hodnocení provádí učitel:
ano / ne
diagnostiku a sebehodnocení provádí žák:
ano / ne
diagnostiku a hodnocení provádějí žáci mezi sebou:
ano / ne
učitel upozorňuje na učební strategie:
ano / ne
žák si osvojil učební strategie podle svého kognitivního učebního stylu: ano / ne Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Formy a možnosti diagnostiky úrovně dovedností ze strany učitele a žáků jsou uvedeny v ŠVP, v praxi se naplnění indikátoru omezuje na diagnostické a evaluační kroky učitele. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Formy a možnosti diagnostiky úrovně dovedností ze strany učitele a žáků jsou uvedeny v ŠVP, ve školní praxi představují naplnění indikátoru diagnostické kroky učitele (formalizované i neformalizované testy), učitelovo hodnocení žákových výsledků. Žák dostává prostor libovolně diagnostikovat úroveň osvojených dovedností pomocí standardizovaných testů. Vlastní učební proces, včetně užívaných učebních strategií, žák nehodnotí. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Formy a možnosti diagnostiky úrovně dovedností ze strany učitele a žáků jsou uvedeny v ŠVP, ve školní praxi představují naplnění indikátoru diagnostické kroky učitele (formalizované i neformalizované testy), učitelovo hodnocení žákových výsledků. Žák dostává prostor libovolně diagnostikovat úroveň zvládnutí receptivních i produktivních dovedností pomocí standardizovaných testů. Učitel vytváří prostor pro vlastní hodnocení žáka i vzájemné hodnocení žáků mezi sebou. Žáci reflektují a hodnotí účinnost používaných učebních technik a strategií.
81/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má údaje o dostupných diagnostických nástrojích a plán hodnocení osvojených dovedností obsaženy v ŠVP. Učitel vytváří během výuky prostor pro (sebe)hodnocení a motivuje žáky k hodnocení úrovně dosažených dovedností i procesu jejich osvojování a rozvoje. Výuka prvního cizího jazyka zprostředkuje žákovi informace o učebních technikách a strategiích. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má údaje o dostupných diagnostických nástrojích a plán evaluace osvojených dovedností obsaženy v ŠVP. Učitel vytváří během výuky prostor pro (sebe) hodnocení a motivuje žáky k hodnocení úrovně dosažených dovedností i procesu jejich rozvoje. Výuka cizího a dalšího cizího jazyka reflektuje již známé učební strategie a zprostředkuje žákovi informace o dalších učebních technikách a strategiích. Žák si z nabídky evaluačních a diagnostických nástrojů vybírá takové, které vyhovují jeho kognitivnímu učebnímu stylu. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má údaje o dostupných diagnostických nástrojích a plán hodnocení osvojených dovedností obsaženy v ŠVP. Učitel během výuky motivuje žáky k hodnocení úrovně dosažených dovedností i procesu jejich rozvoje. Žák si z nabídky evaluačních a diagnostických nástrojů již zvolil takové, které vyhovují jeho kognitivnímu učebnímu stylu. Žák je schopen autoevaluace osvojených dovedností pomocí standardizovaných testů. Perioda sledování: průběžně Vazba na další indikátory: 3.3.2.2
Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.3.2.4
Diagnostika dosažené úrovně znalostí
Poznámka: 3.3.2 Rozvoj znalostí 3.3.2.1
Název indikátoru: Vyhodnocení úspěšnosti / neúspěšnosti žáků a školních výsledků v jazykovém vzdělávání v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informace o tom, zda vedení školy zjišťuje a vyhodnocuje úspěšnost/neúspěšnost žáků a školní výsledky v jazykovém vzdělávání v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání. Za uzlové body základního vzdělávání jsou považovány 5. a 9. ročník, tedy poslední ročník 1. a 2. stupně základního vzdělávání. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje o výsledcích v jazykovém vzdělávání jsou součástí zápisů z jednání daných předmětových komisí a pedagogických rad
82/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
údaje o testování jsou sledovatelné z údajů v třídní knize údaje o úspěšnosti/neúspěšnosti jsou sledovatelné v záznamech a dokumentech školy15 (ve výkazech, statistikách, internetových stránkách školy apod.) PREU:
škola využívá interní nástroje pro hodnocení (kontrolní písemné práce, didaktické testy, projekty atd.) škola porovnává a vyhodnocuje výsledky žáků (individuální, skupinové, celkové) škola zajišťuje externí hodnocení osobami, které na škole běžně neučí (didaktické a srovnávací testy) škola zajišťuje externí hodnocení pomocí standardizovaných testů (ČŠI, CERMAT, SCIO, mezinárodně uznávané zkoušky a certifikáty) učitel využívá interní nástroje pro hodnocení (kontrolní písemné práce, didaktické testy, projekty atd.) učitel porovnává a vyhodnocuje výsledky žáků (individuální, skupinové, celkové)
PREI:
---
Způsob kvantifikace: ano / ne četnost nebo podíl (kolikrát ročně/jak často jev X nastává) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: V praxi se indikátor nijak neprojevuje, hodnocení výuky cizích jazyků ze strany vedení školy neprobíhá. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Vedení školy výuku cizích jazyků hodnotí, nicméně toto hodnocení neprobíhá v uzlových bodech základního vzdělávání a posledním ročníku střední školy systematicky. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Vedení školy výuku cizích jazyků hodnotí, toto hodnocení probíhá v uzlových bodech základního vzdělávání a posledním ročníku střední školy pravidelně; žáci, jejich vyučující i rodiče jsou seznamováni s jeho výsledky. Vedení školy přijímá opatření ke zlepšení úrovně jazykové gramotnosti. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se
15
Údaje o neúspěšnosti lze uvádět v anonymizované podobě.
83/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola provádí hodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v 5. ročníku základního vzdělávání pravidelně, žáci jsou obeznámeni s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem testování, jsou zvyklí v hodinách aktivně pracovat. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola provádí hodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v 9. ročníku základního vzdělávání zpracováno v ŠVP, provádí ho pravidelně, žáci jsou obeznámeni s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem testování, jsou zvyklí v hodinách pracovat, jeho výsledky jsou jim i jejich zákonným zástupcům sdělovány. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola provádí hodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v posledním ročníku pravidelně, žáci jsou obeznámeni s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem testování, jsou zvyklí v hodinách pracovat. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.1.1
Vztah jazykové gramotnosti, ŠVP a očekávaných výstupů dle RVP
3.3.2.2
Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.1.2
Sledování výsledků výuky cizích jazyků ředitelem školy
Poznámka: U středních škol je vhodné vytvářet v prvním ročníku skupiny podle dosažené úrovně, výsledky pak hodnotit v posledním ročníku středního vzdělávání. (Pozn.: neredukovat pouze na výsledky společné části maturitní zkoušky, neboť MZ z cizího jazyka nekonají všichni žáci.) 3.3.2.2
Název indikátoru: Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o tom, zda škola využívá interní a externí nástroje hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání.16 Jako interní nástroje pro ověřování výsledků může škola použít kontrolní písemné práce, didaktické testy, projekty, prezentace apod. Škola porovnává výsledky individuální, skupinové nebo celkové, sleduje zlepšení nebo zhoršení. Didaktické testy a písemné práce lze analyzovat i podle dílčích částí. Jako externí nástroje mohou být využívány didaktické a srovnávací testy (nejčastěji komerční nabídky).
16
Uzlovým bodem vzdělávání je myšlen přechod na "vyšší" stupeň vzdělávání, v cizích jazycích současně souvisí s dosažením úrovně A1, A2 atd. v souladu s RVP.
84/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje jsou součástí zápisů z jednání daných předmětových komisí a pedagogických rad údaje jsou sledovatelné v záznamech a dokumentech školy (ve výkazech, statistikách, na internetových stránkách školy apod.)
PREU:
škola využívá interní hodnocení pomocí testů a učitelů školy (výsledky písemných prací, didaktických testů, projektů, atd.) škola využívá externí hodnocení osobami, které na škole běžně neučí externí hodnocení probíhá za pomocí standardizovaných testů (ČŠI, CERMAT, SCIO, mezinárodně uznávané zkoušky a certifikáty)
PREI:
---
Způsob kvantifikace: ano / ne (konec 5. a 9. ročníku) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Hodnocení úrovně jazykové gramotnosti ze strany vedení školy probíhá pouze ojediněle. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Vedení školy výsledky výuky cizích jazyků sleduje, nicméně toto sledování neprobíhá nijak systematicky. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Údaje o využití interních a externích nástrojů ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání jsou uvedeny v ŠVP, vedení školy sleduje výsledky výuky cizích jazyků, toto sledování probíhá pravidelně v obou uzlových bodech vzdělávání, žáci, jejich vyučující i rodiče jsou s výsledky seznamováni. Vedení školy přijímá opatření ke zlepšení úrovně jazykové gramotnosti. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola pravidelně zjišťuje úroveň jazykové gramotnosti v cizích jazycích v pátém ročníku, žáci jsou s tímto postupem obeznámeni a s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem testování, jsou zvyklí v hodinách pracovat, jeho výsledky jsou jim i jejich zákonným zástupcům sdělovány. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola pravidelně zjišťuje úroveň jazykové gramotnosti v cizích jazycích v devátém ročníku, žáci jsou s tímto postupem obeznámeni a s typem úloh a aktivit, které bývají předmětem testování, jsou zvyklí v hodinách pracovat, jeho výsledky jsou jim i jejich zákonným zástupcům sdělovány. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola pravidelně zjišťuje úroveň jazykové gramotnosti v cizích jazycích v posledním ročníku, žáci jsou s tímto postupem obeznámeni a s typem úloh a aktivit, které
85/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
bývají předmětem testování, jsou zvyklí v hodinách pracovat, jeho výsledky jsou jim i jejich zákonným zástupcům sdělovány. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.1.1
Vztah jazykové gramotnosti, ŠVP a očekávaných výstupů dle RVP
3.2.3.5
Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce
3.2.3.6
Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu
3.3.1.2
Sledování výsledků výuky cizích jazyků ředitelem školy
3.3.1.3.
Diagnostika dosažené úrovně dovedností
3.3.2.1
Vyhodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v jazykovém vzdělávání v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.3.2.3
Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod.
3.3.2.4
Diagnostika dosažené úrovně znalostí
Poznámka: 3.3.2.3
Název indikátoru: Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod.
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o množství žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. Jazykové zkoušky jsou sice nepovinnou a komerční záležitostí, ale jejich vykonání je dobrou motivací pro učení se cizímu jazyku a dobrým předpokladem pro další uplatnění (studium, trh práce). Lze využívat i nabídek zkoušek „nanečisto“. Konverzační a jiné soutěže, účast na projektech jsou důležitou motivací pro žáky i učitele. Lze tak podpořit žáky jazykově mimořádně pokročilé, se zájmem, ale především motivovat všechny ostatní žáky.
Způsob sledování a získávání dat: DIST:
údaje o možnosti složení konkrétní mezinárodně uznávané zkoušky, olympiády v cizím jazyce atd. jsou součástí ŠVP (Cizí a Další cizí jazyk) údaje o konání mezinárodních jazykových zkoušek či olympiád jsou součástí zápisů z jednání daných předmětových komisí a pedagogických rad údaje o počtu žáků, kteří se těchto zkoušek zúčastnili, jsou sledovatelné v záznamech a dokumentech školy (ve výkazech, statistikách, internetových stránkách školy apod.)
86/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
PREU:
---
PREI:
---
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Způsob kvantifikace: četnost nebo podíl (množství žáků z celkového počtu, kteří se mezinárodní zkoušky či olympiády zúčastnili) Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Údaje o možnosti absolvovat mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnit se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. jsou uvedeny v ŠVP, v praxi se však indikátor nijak neprojevuje, žáci nejsou k naplňování indikátoru motivováni, počet žáků, kteří se mezinárodních zkoušek, olympiád či mezinárodních projektů účastní, je mizivý. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Údaje o možnosti absolvovat mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnit se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. jsou uvedeny v ŠVP, žáci jsou k účasti na mezinárodních zkouškách, olympiádách či mezinárodních projektech sice vedeni, nicméně ne systematicky, účastní se jich malé množství žáků. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Údaje o možnosti absolvovat mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnit se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. jsou uvedeny v ŠVP, žáci jsou k účasti na mezinárodních zkouškách, olympiádách či mezinárodních projektech systematicky vedeni a motivováni, účastní se jich velké množství žáků, škola informaci o počtu žáků, kteří mezinárodní jazykovou zkoušku absolvovali, účastnili se olympiády v cizím jazyce, anebo národního či mezinárodního projektu, zveřejňuje. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola má údaje o možnosti absolvovat mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnit se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. uvedeny v ŠVP, žáci jsou k účasti na mezinárodních zkouškách, olympiádách či mezinárodních projektech systematicky vedeni a motivováni, škola informaci o počtu žáků, kteří mezinárodní jazykovou zkoušku absolvovali, účastnili se olympiády v cizím jazyce, případně národního či mezinárodního projektu, jakož i podíl úspěšnosti žáků zveřejňuje. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola má údaje o možnosti absolvovat mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnit se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. uvedeny v ŠVP, žáci jsou k účasti na mezinárodních zkouškách, olympiádách či mezinárodních projektech systematicky vedeni a motivováni, škola informaci o počtu žáků, kteří mezinárodní jazykovou zkoušku absolvovali, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního nebo mezinárodního projektu, jakož i podíl úspěšnosti žáků zveřejňuje.
87/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola má údaje o možnosti absolvovat mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnit se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. uvedeny v ŠVP, žáci jsou k účasti na mezinárodních zkouškách, olympiádách či mezinárodních projektech systematicky vedeni a motivováni, škola informaci o počtu žáků, kteří mezinárodní jazykovou zkoušku absolvovali, účastnili se olympiády v cizím jazyce, případně národního či mezinárodního projektu, jakož i podíl úspěšnosti žáků zveřejňuje. Perioda sledování: jednou za tři roky Vazba na další indikátory: 3.2.2.19 Zapojení školy do národních projektů 3.2.2.20 Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni 3.2.3.5
Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce
3.2.3.6
Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu
3.3.2.2
Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
Poznámka: 3.3.2.4
Název indikátoru: Diagnostika dosažené úrovně znalostí
Popis účelu indikátoru: Indikátor přináší informaci o formách diagnostiky dosažené úrovně jazykových prostředků jak z pozice učitele (hodnocení výukového procesu a výsledků žáků), žáka (vlastní hodnocení procesu učení a jeho výsledků) i žáků mezi sebou. Učitel může využívat formalizovaných i neformalizovaných diagnostických nástrojů. K formalizovaným nástrojům sloužícím učiteli patří deskriptory Evropského referenčního rámce pro cizí jazyky a podle nich vytvořené standardizované testy. Žák využívá obdobných deskriptorů upravených pro různé věkové skupiny žáků do podoby deskriptorů Jazykového portfolia. Součástí procesu žákova sebehodnocení je reflexe využívaných učebních technik a strategií. Žáci mají prostor pro vzájemnou evaluaci. Způsob sledování a získávání dat: DIST:
---
PREU:
---
PREI:
učitel podává žákovi zpětnou vazbu o úrovni dosažených znalostí ve vztahu k adekvátnímu užití slovní zásoby v gramaticky správných strukturách a/nebo srozumitelné výslovnosti žák má prostor pro autoevaluaci svého jazykového projevu
88/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
žáci mají možnost vzájemného hodnocení svých znalostí
Způsob kvantifikace: diagnostiku a hodnocení provádí učitel:
ano / ne
diagnostiku a vlastní hodnocení provádí žák:
ano / ne
diagnostiku a vlastní hodnocení provádějí žáci mezi sebou:
ano / ne
učitel upozorňuje na učební strategie:
ano / ne
žák si osvojil učební strategie podle svého kognitivního učebního stylu: ano/ne Popisy dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Naplnění indikátoru se v praxi omezuje na diagnostické a evaluační kroky učitele. STANDARDNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Ve školní praxi představují naplnění indikátoru diagnostické kroky učitele (formalizované i neformalizované testy), učitelovo hodnocení žákových výsledků. Žák dostává prostor libovolně diagnostikovat úroveň osvojených znalostí pomocí standardizovaných testů. Vlastní učební proces, včetně užívaných učebních strategií, žák nehodností. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Ve školní praxi představují naplnění indikátoru diagnostické kroky učitele (formalizované i neformalizované testy), učitelovo hodnocení žákových výsledků. Žák dostává prostor libovolně diagnostikovat úroveň osvojených znalostí pomocí standardizovaných testů. Učitel vytváří prostor pro vlastní hodnocení žáka i hodnocení žáků mezi sebou. Žáci reflektují a hodnotí účinnost používaných učebních technik a strategií. Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA: netýká se ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Učitel vytváří během výuky prostor pro (sebe)hodnocení a motivuje žáky k hodnocení úrovně dosažených znalostí i procesu jejich osvojování. Výuka cizího jazyka zprostředkuje žákovi informace o učebních technikách a strategiích. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Učitel vytváří během výuky prostor pro (sebe)hodnocení a motivuje žáky k hodnocení úrovně dosažených znalostí i procesu jejich osvojování. Výuka cizího a dalšího cizího jazyka reflektuje již známé učební strategie a zprostředkuje žákovi informace o dalších učebních technikách a strategiích. Žák si z nabídky evaluačních a diagnostických nástrojů vybírá takové, které vyhovují jeho kognitivnímu učebnímu stylu. STŘEDNÍ ŠKOLA: Učitel během výuky motivuje žáky k hodnocení úrovně dosažených znalostí i procesu jejich osvojování. Žák si z nabídky evaluačních a diagnostických nástrojů již zvolil takové, které vyhovují jeho kognitivnímu učebnímu stylu. Žák je schopen autoevaluace osvojených znalostí pomocí standardizovaných testů. Perioda sledování: průběžně
89/90
Příloha č. 1 – Metodika pro hodnocení
rozvoje jazykové gramotnosti
Soubor indikátorů rozvoje jazykové gramotnosti
Vazba na další indikátory: 3.3.2.2
Využití interních a externí nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání
3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.3.1.3.
Diagnostika dosažené úrovně dovedností
Poznámka:
90/90