Příklad 1 a) Jev spočívá v tom, že náhodně vybrané přirozené číslo je dělitelné pěti a jev v tom, že toto číslo náhodně vybrané přirozené číslo zapsané v desítkové soustavě má na posledním místě nulu. Co znamenají jevy = ∩ , = ∪ , = ̅∩ , = ∪ , = ∩ ? b) Nechť jev spočívá v tom, že při jednom hodu běžnou hrací kostkou padne na horní stěně liché číslo a nechť jev znamená, že padne číslo, které je dělitelné číslem 3. Charakterizujte jevy = ∪ , = ∩ , = − , = , = ̅ ∩ , =( − )∩ . c) Zjednodušte následující výrazy: a. ( ∪ ) ∩ ( ̅ ∪ ) ∩ ( ∪ ) b. ( ̅ ∪ ) ∪ ( ∩ ) ∪ ( ̅ ∩ )
c. ∪ ∪ ∪ d) Navrhněte alespoň dva úplné systémy disjunktních jevů při házení standardní hrací kostkou. e) Tvoří jevy ∩ , ̅ ∩ , ∩ ∩ , ∩ ̅ , ̅ ∩ ∩ ̅ úplný systém neslučitelných jevů? f) Průmyslově vyráběný filtr je podroben třem různým zkouškám. Jev spočívá v tom, že náhodně vybraný filtr obstojí při první zkoušce. Jev spočívá v tom, že náhodně vybraný filtr obstojí ve druhé zkoušce. Jev spočívá v tom, že náhodně vybraný filtr obstojí ve druhé zkoušce. Vyjádřete ve množinové symbolice pro popsané jevy , , , že filtr obstojí a. jen v první zkoušce, b. v první a ve druhé zkoušce, ale neobstojí ve třetí zkoušce, c. ve všech třech zkouškách, d. alespoň v jedné zkoušce, e. alespoň ve dvou zkouškách, f. právě v jedné zkoušce, g. právě ve dvou zkouškách, h. maximálně ve dvou zkouškách. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 1a Máme náhodně vybrané přirozené číslo. Dále je pro toto číslo zadáno: Jev znamená, že je dělitelné pěti. Jev znamená, že má na posledním místě desítkového zápisu nulu, neboli že je dělitelné deseti. Víme, že každé číslo dělitelné deseti je dělitelné i pěti. Univerzální množinou je množina všech přirozených čísel . Máme určit význam následujících jevů: Jev = ∩ vyjadřuje, že naše číslo je dělitelné pěti a současně je dělitelné deseti. To znamená, že je dělitelné deseti. Proto = . Jev = ∪ vyjadřuje, že naše číslo je dělitelné pěti nebo je dělitelné deseti. To znamená, že je dělitelné pěti. Proto = . Jev = ̅ ∩ vyjadřuje, že naše číslo není dělitelné pěti a současně je dělitelné deseti. To není možné. Proto = ∅. Jev = ∪ vyjadřuje, že naše číslo je dělitelné pěti nebo není dělitelné deseti. To znamená, že nemůže být dělitelné deseti. Proto = − . ∀ ∃
1
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Jev = ∩ vyjadřuje, že neplatí, že naše číslo je dělitelné pěti a současně je dělitelné deseti. Výraz popisující jev můžeme formálně upravit takto = ∩ = ̅ ∪ . To znamená, že není dělitelné pěti nebo není dělitelné deseti. Proto = = − . ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 1b Při hodu standardní hrací kostkou dle zadání platí: Jev = 1,3,5 , jev = 3,6 . Univerzální množinou je 1,2,3,4,5,6 Máme charakterizovat následující jevy: Jev = ∪ = 1,3,5 ∪ 3,6 = 1,3,5,6 nastane, když padne jedno z čísel 1, 3, 5, 6. Jev = ∩ = 1,3,5 ∩ 3,6 = 3 nastane, když padne číslo 3. Jev = − = 1,3,5 − 3,6 = 1,5 nastane, když padne jedno z čísel 1, 5.
Jev = = 3,6 = 1,2,3,4,5,6 − 3,6 = 1,2,4,5 nastane, když padne jedno z čísel 1, 2, 4, 5. Jev = ̅ ∩ = 1,3,5 ∩ 3,6 = ( 1,2,3,4,5,6 − 1,3,5 ) ∩ 3,6 = 2,4,6 ∩ 3,6 = 6 nastane, když padne číslo 6. Jev = ( − ) ∩ = ( 3,6 − 1,3,5 ) ∩ 1,3,5 = 6 ∩ 1,3,5 = ∅ je nemožný, neboli nenastane nikdy. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Standardní hrací kostka má množinu možných jevů při jednom hodu ! = 1, 2, 3, 4, 5, 6 . Máme navrhnout nejméně dva úplné systému disjunktních jevů. Tvorba takového systému spočívá v rozdělení ! na dvě (nebo více) množiny , takové, že platí úplnost ∪ = ! a disjunktnost ∩ = ∅. Možným systémem je rozdělení na sudá a lichá čísla, neboli = 2, 4, 6 , = 1, 3, 5 . Možným systémem je rozdělení na nízká a vysoká čísla, neboli = 1, 2, 3 , = 4, 5, 6 . Možným systémem je rozdělení = 1, 6 , = 2, 3, 4, 5 . Možným systémem je rozdělení = 1, 2 , = 3, 4 , = 5, 6 . Možným systémem je rozdělení = 1 , = 2 , = 3 , = 4 , = 5 , = 6 . Je možné nalézt řadu dalších systémů vyhovujících zadání. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 1e Máme zadané jevy ∀ ∃
∩ ,
̅∩ ,
∩
∩ ,
∩ ̅,
̅∩
∩ ̅
2
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Tyto jevy jsou neslučitelné (disjunktní), jsou-li neslučitelné pro každé dva z těchto jevů. Neslučitelnost znamená, že mají prázdný průnik. To musíme prověřit pro každou dvojici jevů. Ke zjednodušení použijeme zákony komutativní, asociativní, distributivní a komplementu. Univerzální množinu neboli jev jistý označíme !.Prázdnou množinu neboli jev nemožný označíme ∅. ∩ ∩ ̅∩ ∩ ∩ ̅∩ ∩ ∩ ̅∩ ∩ ∩ ̅∩ ∅∩ ̅∩ ∅ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩$ ∩ ∩ & ∅∩ ∩ ∅ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ∩∅ ∅ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ̅& ∩ ∩ ̅ $ ∩ ∩ ̅ ∩∅ ∅ ̅∩ ̅∩ ∩ ∩ ∩ ̅∩ ∩ ∩ ∩ ̅∩ ∩$ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ & ∅∩ ∩ ∅ ̅∩ ̅ ̅ ̅∩ ∩ ∩ ̅ ̅∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ̅ ∅∩ ∩ ̅ ∅ ̅∩ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ̅ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ $ ∩ ∩ ̅& ∅∩ ̅∩ ̅ ∅ ̅ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ∩∅ ∅ $ ∩ ∩ &∩ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ̅∩ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ̅∩ ∩ ̅ ∩ ̅∩ ∩ ∩ ∩ ̅ ∩ ̅ ∩ ∩ ∩ ∩ ̅ ∅∩∅∩∅ ∅ ∩ ̅ ∩ ̅∩ ∩ ̅ ∩ ̅∩ ̅∩ ∩ ̅ ∩ ̅∩ ∩ ̅∩ ̅ ∩ ̅ ∩$ ∩ ̅∩ ̅ & ∅∩ ∩ ̅ ∅ Tím jsme ověřili, že dané jevy jsou nezávislé. Aby uvedené jevy tvořily úplný systém, musí jejich sjednocení dát jev jistý. To musíme rovněž prověřit. Přitom bychom využili stejné zákony jako dříve. Nicméně algebraický důkaz tohoto faktu je poměrně náročný. Velmi jednoduché je ale prokázat tuto skutečnost pomocí Vennova diagramu.
Vzhledem k tomu, že prověření neslučitelnosti i úplnosti dalo správný výsledek, můžeme konstatovat, že daný systém tvoří úplný systém neslučitelných jevů. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
∀ ∃
3
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Řešení 1f Máme náhodné jevy – filtr obstojí v první zkoušce, – filtr obstojí ve druhé zkoušce, – filtr obstojí ve třetí zkoušce. V množinové symbolice máme vyjádřit následující situace, že filtr obstojí: a) jen v první zkoušce. V této situace musí současně nastat jevy , a ̅ . Tuto současnost vyjádříme průnikem ∩ ∩ ̅ . b) v první a ve druhé zkoušce, ale neobstojí ve třetí zkoušce. Na základě stejného principu tuto situaci vyjádříme ∩ ∩ ̅ c) ve všech třech zkouškách. Na základě stejného principu tuto situaci vyjádříme ∩ ∩ d) alespoň v jedné zkoušce. Toto je situace opačná (neboli doplňkový jev) k situaci, že filtr neobstojí v žádné zkoušce. To vyjádříme takto ! − ( ̅ ∩ ∩ ̅ ) e) alespoň ve dvou zkouškách. Tato situace je sjednocením jevů, že obstojí právě dvakrát a že obstojí právě třikrát. To vyjádříme jako ( ∩ ∩ ̅) ∪ ( ∩ ∩ ) ∪ ( ̅ ∩ ∩ ) ∪ ( ∩ ∩ ) f) právě v jedné zkoušce. Vyjádříme takto ( ∩ ∩ ̅ ) ∪ ( ̅ ∩ ∩ ̅ ) ∪ ( ̅ ∩ ∩ ) g) právě ve dvou zkouškách. Vyjádříme takto ( ∩ ∩ ̅ ) ∪ ( ∩ ∩ ) ∪ ( ̅ ∩ ∩ ) h) maximálně ve dvou zkouškách. Toto je doplňkový jev k jevu neobstojí ve třech zkouškách. To vyjádříme jako ! − ( ∩ ∩ ) = ∩ ∩ ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
∀ ∃
4
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Příklad 2 a) Určete pravděpodobnost toho, že při jednom hodu běžnou hrací kostkou: a. padne číslo 6; b. padne liché číslo; c. nepadne číslo 4. b) V sadě 100 žárovek je 24 vadných (ostatní jsou v pořádku). Určete pravděpodobnost toho, že mezi 11 náhodně vybranými žárovkami budou právě 2 vadné. c) V krabici je 5 bílých, 6 modrých a 7 červených kuliček. Náhodně z ní (bez vracení do krabice) vyberte 9 kuliček. Jaká je pravděpodobnost toho, že jste vybrali 2 bílé, 3 modré a 4 červené kuličky? d) V urně je 19 kuliček, z nichž je každá očíslovaná právě jedním z čísel 1, 2,..., 19. Náhodně z ní vytáhneme jednu kuličku. Určete pravděpodobnost toho, že vytažená kulička je označená číslem, které je dělitelné dvěma nebo třemi. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 2a
Označme ' náhodný jev – výsledek hodu standardní hrací kostkou. Oborem hodnot ' neboli množinou možných výsledků hodu kostkou je ( = 1,2,3,4,5,6 Protože předpokládáme standardní (necinklou, poctivou) hrací kostku, mají jednotlivé hodnoty stejnou pravděpodobnost, neboli platí 1 )(' = 1) = )(' = 2) = )(' = 3) = )(' = 4) = )(' = 5) = )(' = 6) = 6 a) Máme najít pravděpodobnost, že při hodu kostkou padne číslo 6, neboli hledáme )(' = 6). Tou je, jak vidíme výše 1 )(' = 6) = 6 b) Máme najít pravděpodobnost, že při hodu kostkou padne číslo liché. Je zřejmé, že náhodné jevy )(' = *) pro * = 1, … ,6 jsou disjunktní. Hledáme tedy 1 1 1 3 1 )(' = 1) + )(' = 3) + )(' = 5) = + + = = 6 6 6 6 2 c) Máme najít pravděpodobnost, že při hodu kostkou nepadne číslo 4. Stačí si uvědomit, že na základě předchozí úvahy nalezneme snadno řešení přímou cestou. 1 1 1 1 1 5 )(' = 1) + )(' = 2) + )(' = 3) + )(' = 5) + )(' = 6) = + + + + = 6 6 6 6 6 6 Jiným způsobem, jak vyřešit tuto podúlohu je využít toho, že jev nepadne číslo 4 je doplňkovým jevem k jevu padne číslo 4. –hladanou pravděpodobnost pak můžeme vypočítat snadno takto 1 5 )(' ≠ 4) = 1 − )(' = 4) = 1 − = 6 6 ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 2b V sadě je 100 žárovek, z nichž je 24 vadných. Náhodně vybereme 11 žárovek. Máme zjistit, jaká je pravděpodobnost, že z vybraných žárovek jsou právě 2 vadné. Skupinu 11 libovolných žárovek ze 100 žárovek v sadě můžeme vybrat celkem 1(11; 100) způsoby. V sadě je tedy 24 vadných a 76 bezvadných žárovek. Je důležité uvědomit si, že při postupném ∀ ∃
5
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
vybírání se vždy jeden z těchto počtů sníží a budeme tedy používat kombinace bez opakování. Označme ' = *, pro * = 0, … ,11 náhodný jev vybrání * vadných žárovek z 11 náhodně vybraných žárovek ze sady se 100 žárovkami. V této situaci tedy platí 1(*; 24) ∙ 1(11 − *; 76) $ 8 & ∙ $;;<8& )(' = *) = = 1(11; 100) $;==& 67
Tyto jevy jsou navzájem disjunktní. Nás konkrétně zajímá
Celkem je v krabici 18 kuliček. Z nich vybereme 9 kuliček. To lze udělat celkem 1(9; 18) způsoby. Máme vypočítat pravděpodobnost toho, že jsme vybrali právě 2 bílé, 3 modré a 4 červené kuličky. Přitom vybíráme 2 bílé kuličky z 5, 3 modré kuličky z 6 a 4 červené kuličky ze 7. To lze udělat celkem 1(2; 5) ∙ 1(3; 6) ∙ 1(4; 7) způsoby. Tedy pravděpodobnost toho, že vybereme 2 bílé, 3 modré a 4 červené kuličky je 5∙4 6∙5∙4 7∙6∙5∙4 A : 9 1(2; 5) ∙ 1(3; 6) ∙ 1(4; 7) $6& ∙ $B& ∙ $7& 2∙1∙3∙2∙1∙4∙3∙2∙1 = = ;C 18 ∙ 17 ∙ 16 ∙ 15 ∙ 14 ∙ 13 ∙ 12 ∙ 11 ∙ 10 1(9; 18) $>& 9∙8∙7∙6∙5∙4∙3∙2∙1 5∙2 2∙5∙2 7∙1∙5∙1 5∙2 2∙5∙2 7∙1∙5∙1 ∙1∙1∙1∙1∙1∙1∙1 1 ∙ 1 1 ∙ 1 ∙ 1 = = 2 ∙ 17 ∙ 1 ∙ 1 ∙ 1 ∙ 13 ∙ 1 ∙ 11 ∙ 10 2 ∙ 17 ∙ 1 ∙ 1 ∙ 1 ∙ 13 ∙ 1 ∙ 11 ∙ 10 1∙1∙1∙1∙1∙1∙1∙1∙1 1 5∙2∙2∙5∙2∙7∙1∙5∙1 5∙2∙2∙5∙2∙7∙5 1∙1∙1∙5∙2∙7∙5 = = = 2 ∙ 17 ∙ 1 ∙ 1 ∙ 1 ∙ 13 ∙ 1 ∙ 11 ∙ 10 2 ∙ 17 ∙ 13 ∙ 11 ∙ 10 1 ∙ 17 ∙ 13 ∙ 11 ∙ 1 5∙2∙7∙5 350 350 = = = = 0,143974 17 ∙ 13 ∙ 11 187 ∙ 13 2431 ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 2d
Označme ' náhodný jev vytažení kuličky označené číslem dělitelným dvěma. Takových kuliček je v sadě 19 kuliček celkem 9. Jde o kuličky 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18 . Tedy 9 )(') = 19 Označme D náhodný jev vytažení kuličky označené číslem dělitelným třemi. Takových kuliček je v sadě 19 kuliček celkem 6. Jde o kuličky 3, 6, 9, 12, 15, 18 . Tedy 6 )(D) = 19 Máme určit pravděpodobnost toho, že vytažená kulička je označená číslem, které je dělitelné dvěma nebo třemi. K výpočtu využijeme vztahu )(' ∪ D) = )(') + )(') − )(' ∩ D) ∀ ∃
6
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
K uzavření výpočtu potřebujeme znát )(' ∩ D). Je zřejmé že čísla současně dělitelná dvěma i třemi jsou 6, 12, 18 . Tato množina má tři prvky. Odtud 3 )(' ∩ D) = 19 Nyní můžeme dosadit do vztahu, který nám dá výsledek. 9 6 3 12 )(' ∪ D) = )(') + )(') − )(' ∩ D) = + − = ≅ 0,631579 19 19 19 19 ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
∀ ∃
7
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Příklad 3 a) Jaká je pravděpodobnost, že při hodu kostkou padne číslo větší než 4? b) Házíme dvěma hracími kostkami. Jaká je pravděpodobnost, že součet padlých čísel je větší než 3? c) Z 32 hracích karet vybíráme 7. Jaká je pravděpodobnost toho, že mezi nimi budou tři srdce? d) Jaká je pravděpodobnost, že při hodu mincí pětkrát po sobě padne hlava? e) Kupující chce koupit jeden chléb a konzervu. V obchodě mají 30 kusů chleba, z toho 5 z minulého dne a 20 konzerv s nečitelným datem výroby, z toho 1 po záruční lhůtě. Jaká je pravděpodobnost, že zákazník koupí čerstvý chléb a konzervu v záruce? f) Roztržitá sekretářka náhodně vloží tři dopisy do tří obálek. Jaká je pravděpodobnost, že alespoň jeden adresát dostane správný dopis? g) V obchodě je vystaveno 10 hrnců, z toho 2 mají skrytou vadu. Kupující si koupí dva kusy. Jaká je pravděpodobnost, že alespoň jeden z nich má skrytou vadu? h) Házíme sedmkrát kostkou. Jaká je pravděpodobnost, že šestka padne právě třikrát? i) Test obsahuje 10 otázek, ke každé jsou čtyři různé odpovědi, právě jedna z nich je správná. Na absolvování zkoušky je třeba správně odpovědět alespoň na 5 otázek. Jaká je pravděpodobnost, že úplně nepřipravený uchazeč udělá zkoušku? j) V osudí je 100 lístků označených čísly 1 až 100. S jakou pravděpodobností vytáhneme číslo, které je dělitelné dvěma nebo pěti? k) V bedně je 49 výrobků, z nich je celkem 43 vadných. Náhodně z bedny vytáhneme 6 výrobků. Jaká je pravděpodobnost, že z vytažených výrobků jsou alespoň čtyři bez vady? l) Házíme dvěma hracími kostkami. Jaká je pravděpodobnost, že součet padlých čísel je 9? m) Jaká je pravděpodobnost, že při hodu hrací kostkou padne: a. sudé číslo, b. číslo dělitelné třemi, c. číslo menší než šest? n) V laboratoři je 60 baněk, z nichž je 6 špatně označených. Jaká je pravděpodobnost, že pokud vybereme 5 baněk, budou z nich právě 3 správně označené? o) Jaká je pravděpodobnost, že ve vytvořené trojici, kterou tvoříme z 19 chlapců a 12 dívek, budou: a. samí chlapci, b. samé dívky, c. 2 chlapci a 1 dívka? p) V bedně s 30 výrobky jsou 3 vadné. Urči pravděpodobnost, že mezi pěti náhodně vybranými výrobky budou nejvýše 2 vadné. q) Chlapec napsal libovolné číslo od 1 do 20. Jaká je pravděpodobnost, že napsal prvočíslo? r) Zuzka má k dispozici cifry 0, 2, 3, 4, 5, 6, 7, každou z nich nejméně třikrát. Jaká je pravděpodobnost, že jestliže vytvoří libovolné trojmístné číslo z daných cifer, tak to bude číslo 445? s) Ze 100 párů bot je 5 párů vadných. Kontrolor náhodně vybere 4 páry bot. Jaká je pravděpodobnost, že alespoň jeden pár bude vadný? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
∀ ∃
8
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Řešení 3a
Označme ' náhodný jev – výsledek hodu standardní hrací kostkou. Oborem hodnot ' neboli množinou možných výsledků hodu kostkou je ( = 1,2,3,4,5,6 Protože předpokládáme standardní (necinklou, poctivou) hrací kostku, mají jednotlivé hodnoty stejnou pravděpodobnost, neboli platí 1 )(' = 1) = )(' = 2) = )(' = 3) = )(' = 4) = )(' = 5) = )(' = 6) = 6 Máme najít pravděpodobnost, že při hodu kostkou padne číslo větší než 4, neboli hledáme )(' > 4). Stačí si uvědomit, že čísla na kostce větší než 4 jsou pouze 5 a 6 a to, že výsledky hodu 5 a 6 jsou disjunktní jevy. Pak již snadno postupujeme k výsledku 1 1 1 )(' > 4) = )$(' = 5) ∪ (' = 6)& = )(' = 5) + )(' = 6) = + = ≅ 0,333333 6 6 3 ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 3b
Označme ' náhodný jev – výsledek hodu dvěma standardními hracími kostkami. Oborem hodnot ' neboli množinou možných výsledků hodu dvěma kostkami je množina uspořádaných dvojic ( = G〈I, J〉; I, J ∈ 1,2,3,4,5,6 M Zde je I výsledek hodu na první kostce a J výsledek hodu na druhé kostce. Tuto množinu si můžeme vypsat i detailně. 〈1,1〉, 〈1,2〉, 〈1,3〉, 〈1,4〉, 〈1,5〉, 〈1,6〉, Q〈2,1〉, 〈2,2〉, 〈2,3〉, 〈2,4〉, 〈2,5〉, 〈2,6〉,T O O 〈3,1〉, 〈3,2〉, 〈3,3〉, 〈3,4〉, 〈3,5〉, 〈3,6〉, (= P〈4,1〉, 〈4,2〉, 〈4,3〉, 〈4,4〉, 〈4,5〉, 〈4,6〉,S O〈5,1〉, 〈5,2〉, 〈5,3〉, 〈5,4〉, 〈5,5〉, 〈5,6〉,O N 〈6,1〉, 〈6,2〉, 〈6,3〉, 〈6,4〉, 〈6,5〉, 〈6,6〉R Jde o 2-členné kombinace z 6 prvků. Tato množina má celkem 36 prvků, všechny mají stejnou pravděpodobnost rovnou 1⁄36. Je zřejmé, že z těchto 36 prvků mají součet větší než 3 všechny prvky, kromě tří prvků 〈1,1〉, 〈1,2〉, 〈2,1〉 Takže 33 prvků má součet větší než 3. Pravděpodobnost, že při hodu dvěma kostkami dostaneme součet větší než 3, tedy je 33 11 = ≅ 0,083333 36 12 Jiné řešení Úlohu lze pochopitelně řešit mnoha různými způsoby. Zkusme si vypočítat hledanou pravděpodobnost ještě jednou zcela odlišným způsobem. Označme ' náhodný jev – součet hodnot při hodu dvěma standardními hracími kostkami. Oborem hodnot ' neboli množinou možných výsledků při hodu dvěma kostkami je množina ( = 2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12 Na základě předchozího rozboru možných výsledků platí 1 2 3 4 )(' = 2) = , )(' = 3) = , )(' = 4) = , )(' = 5) = , 36 36 36 36 5 6 5 4 )(' = 6) = , )(' = 7) = , )(' = 8) = , )(' = 9) = , 36 36 36 36 ∀ ∃
9
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
3 2 1 , )(' = 11) = , )(' = 12) = , 36 36 36 Všimněme si, že v čitatelích jsou počty prvků na vedlejších diagonálách matice, do níž jsme uspořádali v předchozím řešení detailní výpis množin (. Máme vypočítat )(' > 3). Uvědomíme si, že jednotlivé možné součty jsou disjunktní jevy. Pak již snadno odvodíme )(' > 3) = )$(' = 4) ∪ (' = 5) ∪ (' = 6) ∪ (' = 7) ∪ (' = 8) ∪ (' = 9) ∪ (' = 10) ∪ (' = 11) ∪ (' = 12)& = )(' = 4) + )(' = 5) + )(' = 6) + )(' = 7) + )(' = 8) + )(' = 9) + )(' = 10) + )(' = 11) + )(' = 12) 3 4 5 6 5 4 3 2 1 = + + + + + + + + 36 36 36 36 36 36 36 36 36 3 + 4 + 5 + 6 + 5 + 4 + 3 + 2 + 1 33 11 = = = ≅ 0,083333 36 36 12 Ještě jiné řešení Oba předchozí postupy je možné vést nikoli přímo, ale přes pravděpodobnost doplňkového jevu. Budeme tedy postupovat takto )(' > 3) = 1 − )(' ≤ 3) = 1 − )$(' = 2) ∪ (' = 3)& = 1 − $)(' = 2) + )(' = 3)& 1 2 36 3 33 11 =1−W + X= − = = ≅ 0,083333 36 36 36 36 36 12 Vidíme, že vzhledem k charakteru úlohy přinesl postup přes doplňkový jev výrazné zkrácení výpočtu. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… )(' = 10) =
Řešení 3c Standardní sada 32 hracích karet (mariášová) obsahuje 4 barvy (červené, zelené, kule, žaludy) po 8 hodnotách (7, 8, 9, 10, spodek, svršek, král a eso). Máme zjistit, jaká je pravděpodobnost, že mezi 7 kartami vytaženými náhodně z této sady budou právě 3 srdce (červené). Je zřejmé, že rozsah úlohy již neumožňuje rozumné řešení vypsáním jednotlivých možností. Je také zřejmé, že pro tuto úlohu nejsou důležité hodnoty jednotlivých karet. Tuto druhou skutečnost bychom mohli využít pro vlastní výpočet pravděpodobnosti, není to ale nutné. Je ale naprosto nutné uvědomit si, že nezáleží na pořadí tažení jednotlivých karet. Nejprve zkoumejme náhodný jev výběru 7 karet z balíčku 32 karet. Obor hodnot tohoto jevu má velikost rovnou počtu 7-členných kombinací z 32 prvků (nezáleží na pořadí), neboli 1(7; 32). Nyní se zabývejme tím, kolik z těchto možností obsahuje právě 3 srdce. Tři srdcové karty vybíráme z 8 srdcových (červených) karet, počet všech možných výběrů těchto tří srdcových karet tedy je 1(3; 8). K těmto třem srdcovým kartám musíme vybrat ještě čtyři karty nesrdcové ze zbylých 24 karet. Počet možností, jak tyto karty vybrat je tedy 1(4; 24). Celkem tedy můžeme vybrat 7 karet, z nichž právě 3 jsou srdcové, celkem 1(3; 8) ∙ 1(4; 24) způsoby. Označíme-li ' náhodný jev výběru 7 karet, z nichž právě 3 jsou srdcové, ze standardního balíčku 32 karet, pak 8 ∙ 7 ∙ 6 24 ∙ 23 ∙ 22 ∙ 21 C 67 ∙ 4∙3∙2∙1 1(3; 8) ∙ 1(4; 24) $B& ∙ $ 7 & 8 ∙ 7 ∙ 23 ∙ 22 ∙ 21 )(') = = = 3∙2∙1 = B6 32 ∙ 31 ∙ 30 ∙ 29 ∙ 28 ∙ 27 ∙ 26 16 ∙ 31 ∙ 29 ∙ 9 ∙ 26 1(7; 32) $9& 7∙6∙5∙4∙3∙2∙1 7 ∙ 23 ∙ 11 ∙ 7 7 ∙ 7 ∙ 11 ∙ 23 12397 = = = ≅ 0,176792 2 ∙ 31 ∙ 29 ∙ 3 ∙ 13 2 ∙ 3 ∙ 13 ∙ 29 ∙ 31 70122 …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ∀ ∃
10
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Řešení 3d Při hodu mincí (necinknutou, spravedlivou) je pravděpodobnost, že v jednom hodu padne hlava (líc, panna) stejná, jako pravděpodobnost, že padne orel (rub). V obou případech je tato pravděpodobnost rovna 1⁄2. Při opakovaném hodu mincí výsledek pokusu nijak nezávisí na výsledcích předchozích pokusů. Pravděpodobnosti pro jednotlivé hody tedy musíme násobit. Označíme-li ' náhodný jev, že při pěti hodech mincí padne pokaždé hlava, pak 1 A 1 1 1 1 1 1 1 = 0,031250 )(') = ∙ ∙ ∙ ∙ = W X = A = 2 2 2 2 2 2 2 32
Jiné řešení K řešení lze přistoupit i jinak. Označíme-li Y výsledek hodu hlava (panna) a Z výsledek hodu orel a uskutečníme-li 5 hodů mincí, pak počet možných výsledků tohoto náhodného jevu je počet 5členných variací ze dvou prvků s opakováním (záleží na pořadí), neboli ! [ (5; 2) = 2A = 32 Nás zajímá pravděpodobnost, že pokaždé padne hlava. Variace (Y, Y, Y, Y, Y) je v tomto počtu pouze jednou. Z toho je zřejmé, že samozřejmě dostaneme stejný výsledek. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 3e
Označme D náhodný jev výběru 1 čerstvého bochníku chleba z 30 kusů, z nichž je 5 z minulého dne. Označme \ náhodný jev výběru 1 konzervy v záruční lhůtě z 20 kusů, z nichž je 1 po záruce. V této situaci platí 30 − 5 25 20 − 1 19 )(D) = = , )(\) = = 30 30 20 20 Označme ' = D ∩ \ náhodný jev současného výběru 1 čerstvého bochníku a 1 konzervy v záruční lhůtě. Potom 25 19 5 19 1 19 19 )(') = )(D) ∙ )(\) = ∙ = ∙ = ∙ = ≅ 0,791667 6 4 24 30 20 30 4 ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 3f
Celou situaci si můžeme znázornit tak, že jednotlivé dopisy označíme I; , I6 , IB a nalezneme všechny jejich permutace (jako různé uspořádané trojice). Přitom I] na ^- pozici představuje situaci vložení _tého dopisu do ^-té obálky. Těchto permutací je )(3) = 3! = 6 Detailně vypsáno jde o tyto permutace (I; , I6 , IB ), (I; , IB , I6 ), (I6 , I; , IB ), (I6 , IB , I; ), (IB , I; , I6 ), (IB , I6 , I; ) Označme ' = * náhodný jev vložení * správných dopisů ze 3 do 3 nadepsaných obálek. Jevu ' = 0 odpovídají permutace (I6 , IB , I; ), (IB , I; , I6 ). Jevu ' = 1 odpovídá permutace (I; , IB , I6 ), (IB , I6 , I; ), (I6 , I; , IB ). Jevu ' = 2 neodpovídá žádná permutace. Jevu ' = 3 odpovídá permutace (I; , I6 , IB ). Tedy 2 1 3 1 0 1 )(' = 0) = = , )(' = 1) = = , )(' = 2) = = 0, )(' = 3) = , 6 3 6 2 6 6 ∀ ∃
11
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Máme nalézt pravděpodobnost, že do správné obálky bude vložen alespoň jeden dopis. Je zřejmé, že náhodné jevy )(' = *), pro * = 0,1,2,3 jsou vzájemně disjunktní. Nyní již můžeme snadno vypočítat 1 1 )(' ≥ 1) = )$(' = 1) ∪ (' = 2) ∪ (' = 3)& = )(' = 1) + )(' = 2) + )(' = 3) = + 0 + 2 6 3 1 4 2 = + = = ≅ 0,666667 6 6 6 3 ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 3g Máme vypočítat pravděpodobnost výběru dvou hrnců, z nichž alespoň jeden je vadný, z 10 kusů hrnců, z nichž jsou právě dva vadné. Označme ' = * náhodný jev výběru dvou hrnců, z nichž právě * je vadných, z 10 kusů hrnců, z nichž jsou právě dva vadné. Zde * = 0, 1, 2. Celkový počet možností, jak vybrat 2 hrnce z 10 je 2-členná kombinace z 10 prvků, tedy 1(2; 10). Dále platí pro výběr dvou nezávadných hrnců 8∙7 ;=<6 C 1(2; 10 − 2) $ 6 & $6& 8∙7 4 ∙ 7 28 )(' = 0) = = ;= = ;= = 2 ∙ 1 = = = 10 ∙ 9 1(2; 10) 10 ∙ 9 5 ∙ 9 45 $6& $6& 2∙1 Pro výběr právě jednoho vadného a jednoho nezávadných hrnců platí 2 8 6 ;=<6 6 C ∙ 1(1; 2) ∙ 1(1; 10 − 2) $;&$ ; & $;&$;& 2 ∙ 8 16 )(' = 1) = = = ;= = 1 1 = = ;= 10 ∙ 9 5 ∙ 9 45 1(2; 10) $6& $6& 2∙1 Pro výběr právě dvou vadných hrnců platí 2∙1 6 ;=<6 6 C 1(2; 2) ∙ 1(0; 10 − 2) $6&$ = & $6&$=& 2 ∙ 1 ∙ 1 1 ∙ 1 1 )(' = 2) = = = ;= = = = ;= 10 ∙ 9 1(2; 10) 5 ∙ 9 45 $6& $6& 2∙1 Je zřejmé, že jevy )(' = *), pro * = 0,1,2 jsou vzájemně disjunktní. Nyní již můžeme snadno vypočítat 16 1 17 )(' ≥ 1) = )$(' = 1) ∪ (' = 2)& = )(' = 1) + )(' = 2) = + = ≅ 0,377778 45 45 45 ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Řešení 3h Máme vypočítat pravděpodobnost, že při sedmi hodech standardní hrací kostkou padne šestka právě třikrát. Tento náhodný jev označme '. Je zřejmé, že výsledek jednotlivých hodů kostkou nezávisí na předchozích hodech. Pravděpodobnost, že v jednom hodu padne šestka je 1⁄6. Pravděpodobnost, že při jednom hodu padne jakákoli jiná hodnota než šest (doplňkový jev) je 5⁄6. Je zřejmé, že celkový počet možných výsledků sedmi hodů standardní kostkou je počet 7-členných variací z 6 prvků s opakováním, neboli ! [ (7; 6) = 69 Počet způsobů, jimiž může padnout šestka při 3 hodech ze 7 je 1(3, 7). Počet způsobů jakým mohou dopadnout ostatní čtyři hody je ! [ (4; 5). Velikost oboru hodnot náhodné proměnné ' je součinem těchto hodnot. Odtud již je zřejmé, že 7∙6∙5 7 9 1(3; 7) ∙ ! [ (4; 5) $B& ∙ 57 3 ∙ 2 ∙ 1 ∙ 5 7 ∙ 5 ∙ 57 7 ∙ 5 A 21875 )(') = = = = = 9 = = 0,078143 [ 9 9 9 6 6 6 6 ! (7; 6) 279936 …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ∀ ∃
12
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MV2
ČÁST 4
Řešení 3i
Označme ' = * náhodný jev úspěšné odpovědi zcela nepřipraveným uchazečem právě na * otázek testu, skládajícího se z 10 otázek po 4 odpovědích, z nichž vždy právě 1 je správná. Pravděpodobnost výběru správné odpovědi na jednu konkrétní otázku je tedy1⁄4 a pravděpodobnost výběru nesprávné odpovědi je 3⁄4. Počet způsobů, jak vybrat * správně zodpovězených otázek z deseti je 1(*; 10). Počet způsobů, jak vybrat zbylé chybné odpovědi je 1(10 − *; 10). Pravděpodobnost náhodného výběru * správně zodpovězených otázek z deseti je tedy 1 8 1(*; 10) ∙ W X 4 Pravděpodobnost náhodného výběru 10 − * chybně zodpovězených otázek z deseti je
3 ;=<8 W X 4 Součin těchto hodnot je počet způsobů, jak náhodně správně odpovědět na * otázek z 10. Platí tedy
1 8 3 ;=<8 )(' = *) = 1(*; 10) ∙ W X ∙ W X 4 4 Jednotlivé náhodné jevy )(' = *), pro * = 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 jsou vzájemně disjunktní. Máme nalézt )(' ≥ 5). Je zřejmé, že nyní již můžeme počítat )(' ≥ 5) = )$(' = 5) ∪ (' = 6) ∪ (' = 7) ∪ (' = 8) ∪ (' = 9) ∪ (' = 10)& = )(' = 5) + )(' = 6) + )(' = 7) + )(' = 8) + )(' = 9) + )(' = 10) ;=