ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE 19. STOLETÍ
doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.
[email protected]
1.
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
PÁD BACHOVA ABSOLUTISMU – ÚSTAVNÍ ZMĚNY Důsledky hospodářské krize 1857, špatný stav financí, vysoké vojenské a policejní výdaje, neúspěchy ve válce krymské a italské = 1859 – odvolání m.vnitra Bacha ústupky federalistickým snahám v Rakousku, Svolání Říšské rady – únor 1861 – únorová ústava - posílení centralismu V Čechách odpor proti únorové ústavě, zrušena 1865, Rakousko poraženo v prusko-rakouské válce. Zklamání českých politiků v rakouskou politiku, výhody pro Maďary Rakousko-Uherské vyrovnání – země Předlitavské a Zalitavské Předlitavsko – moc německé buržoazie, útlak Čechů Naděje v Rusku a Francii Radikalizace lidu, srážky, Fundamentálky – 18 bodů, ale nevstoupily v platnost
2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
PUNKTACE - 1890 Punktace – ústupek Němcům v soudnictví, školství a zemědělské politice Odpor proti punktacím, stávky, takže jen tyto oblasti byly děleny podle národností. Mladočeši se přidali k odporu a na jaře 1891 při volbách do Říšské rady porazili staročechy. Mladočeši jako jediní polit. reprezentanti české buržoazie. 1890 boj za všeobecné rovné hlasovací právo – neshody, krize politická až do konce Rak.Uherska Nicméně volební právo 1896 vyřešeno, ve volbách 1897 výrazný zisk sociální demokracie Jazykové nařízení Badeniho vlády – rovnoprávnost českého jazyka ve vnitřním úřadování pouze nižších úřadů a soudů. Odpor německých nacionalistů v pohraničí – propouštění českých dělníků, české rodiny vypovídány z měst – Žatec, Děčín, Most, Ústí nad Labem.
3.
doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
POČÁTKY AKTIVNÍ POLITIKY ČESKÉ BURŽOAZIE Nová etapa střetu české a německé buržoazie Až šovinistický charakter Chabrus – Němci skupují za přemrštěné ceny velkostatky s volebním právem Neúspěch vyrovnání = rozpory v táboře čes. buržoazie = vznik nové strany 1874 – Národní strana svobodomyslná - získává rolníky, dělníky, řemeslníky a inteligenci 80. a 90. léta – přerůstání kapitalismu volné soutěže v imperialismus Boje č. a n. buržoazie o evropský trh Česká buržoazie – opustila taktiku státoprávní opozice a zahájila aktivní práci ve sněmu a říšské radě.
4. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
ČESKÁ BURŽOAZNÍ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ Vláda řídí žurnalistiku pomocí patentů, zákonů, nařízení=proti opozičnímu tisku Teprve novela Tiskového zákona 1859 – zmírnění Tiskový zákon 1862 – proti úřednickým postupům stojí soudní projednávání Ale i nyní vysoké vydavatelské kauce, novinářský kolek, inzertní daň Zavedena suspenze, následující po trojí konfiskaci Cenzura=státní zastupitelství, přečte list, konfiskuje obsah, zabavuje. Později – 1868 zrušena suspenze, později kolek, inzertní daň . V roce 1863 – 10 politických listů a 17 odborných časopisů V roce 1895 – 120 politických listů a 210 odborných časopisů
5. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
SNAHA VYDÁVAT POLITICKÝ ČESKÝ LIST Memorandum 12 významných osobností - v červnu 1860 – předloženo císaři, žádost o povolení českého politického listu, taktika oddalování a žádost nakonec zamítnuta. Vláda chápe, že nemůže Čechům toto právo dlouho upírat a proto – aby Čechy rozdělila – uděluje dvě koncese: V červenci 1860 na deník ČAS V listopadu 1860 – NÁRODNÍ LISTY
6. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
ČAS V LETECH 1860 - 1863 Dr. Alois Krása – vydavatel, intriky proti listu, prohlašuje…sloužiti zájmům národa celého. Redakce ČASU – V.V.Haštalský, K.Sladkovský, J.V.Frič- dopisovatel z Paříže, J.Knedlhans, Jan Neruda a Josef Barák. Krása – poslanec Říšské rady, ve službách Vídně, koncem roku 1861 většina redakce vystupuje, zakládají HLAS a NÁRODNÍ LISTY – prudký boj proti Krásovi. 1863 list zaniká. Krása hodlá bojovat na půdě ústavy, odmítá spojenectví se šlechtou.
7. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
HLAS V LETECH 1862 - 1849 V.Vávra, Jan Neruda, P.Chocholoušek, K.Sladkovský, J.V.Frič z Paříže a další Zásadně – zásada federalizace Rakouska Pronásledování redaktorů – V.Vávra a dr.Fink – pokuty a žalář V.Vávra ve vězení – setkání s dr. Grégrem, dohoda o společném vydávání NÁRODNÍCH LISTŮ Spojení sil – významný předěl české žurnalistiky
8. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
NÁRODNÍ LISTY – NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LIST 19.STOLETÍ LISTOPAD 1860 – KONCESE UDĚLENA – pro politický list Ekonomické problémy družstva vlastníků Grégr se ujímá vlastnictví – list dobře hospodaří Účelem listu jest napomáhati politickému a obecnému vzdělání národa. Požaduje se samospráva, „samočinnost občanů“ Snaha zapojit historickou šlechtu – končí podporou dvora. Tiskové procesy – článek proti školnímu radovi Mareschovi Grégr a postupně i další odsouzeni Národní listy – list ekonomický a politický Autoři – Neruda, Smetana, Čech, Tyrš, Hermann, List průmyslové buržoazie, ekonomická rubrika, sportovní, soudní síň, válečné zpravodajství, zahraniční dopisovatelé, hudební a výtvarné kritiky
9.
doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
NÁRODNÍ LISTY A JAN NERUDA Básník, spisovatel, novinář Probojovával na stránkách NL nezávislost českého divadla, vybudování Národního divadla, rozvoj české literatury Krédo: smělý čin, boj proti dogmatu a strnulosti, odpor ke klerikalismu a zpátečnictví, cit k dělníkům, sen o vyrovnání sociálních křivd Kritika národních vůdců Novinářské mistrovství – jde do obydlí chudiny, píše o ní (Obrázky policejní, Studie krátké a kratší) Májový fejeton 1890 Více než 2000 fejetonů.
10. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
STAROČESKÝ TISK 1863 – 1866: NÁROD – staročeská politická koncepce – Fr.Palacký Idea státu rakouského – F.Palacký POLITIK 1862 - Jana Skrejšovského - orgán staročechů, Nenáviděl Rakousko, sžíravý kritik, finanční problémy, neúplatný, Později POLITIK jako UNION – 1907, 1883 příloha ČESKÁ POLITIKA, později NÁRODNÍ POLITIKA .
11. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ Po roce 1848 rozvoj nových výrobních sil a vztahů Upevňování nových kapitalistických výrobních vztahů Rozmach průmyslové revoluce, vznik prvních dělnických spolků Tvoří je manufakturní dělníci a řemeslní tovaryši Spolky – osvětové, vzdělávací, svépomocné Spolky nerevoluční, jen na otázky hospodářské zaměřeny 1868 – OUL – 1200 členů Iniciátor prvních svépomocných spolků – dr. Fr. Chleborád 1867 – 1. číslo časopisu DĚLNÍK 1867 – shromažďovací zákony umožnily rozvoj dělnických organizací 12. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ Pronikání myšlenek socialismu do monarchie 1867 ve Vídni založen Dělnický vzdělávací spolek – 1. socialistická organizace v Rakousku – MANIFEST pro pracující lid Rakouska – požadavek širokých demokratických práv, jednota dělnictva V Čechách – střediska dělnického hnutí Praha, Liberec – 1869 Všeobecný dělnický spolek, Brno Praha – dělnické besedy – rozvinutí politického a odborového boje.Karlínská beseda 1868, 1869- Malostranská a Smíchovská Mladočeši i staročeši – uvědomují si sílu dělnictva, chtějí jej získat pro svou politiku. Více se daří mladočechům, podporují požadavek na založení nového titulu – Dělnických listů 13. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1874 –zakládající sjezd Soc.dem.strany dělnické v Rakousku – Neudörfl Tam vyhlášení práva národů na sebeurčení, uznány dva tituly – GLEICHHEIT ve Vídni a DĚLNICKÉ LISTY – Praha Rozhodnuto založit uvnitř Soc.dem Rakouska zvláštní českou organizaci – 1878 v Praze založena Českoslovanská soc. dem strana dělnická v Rakousku Soc. dem. se snaží být samostatnou politickou silou. Protitah: zakládání křesťanskosociálních organizací a národně sociálních. 1886- vydání protisocialistického zákona – odsouzení členů břevnovského sjezdu, zabavování tiskovin a listů – ORGANIZACE, konfiskace BUDOUCNOSTI, DĚLNICKÝCH LISTŮ Snaha zmenšit nebezpečí – přesun DĚLNICKÝCH LISTŮ do Vídně, ale také vnitřní rozkol v soc. dem. 1884 – stav obležení nad Vídní a některými dalšími městy – zastavení dělnických tiskovin, rozpuštění děl. spolků, 14. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1885 – ROVNOST – Brno, 1887 – Brno - obnovena Českoslovanská soc.dem.strana dělnická Hlavní problém dělnického hnutí – neexistence pevné organizační struktury Řeší 1892 – III.sjezd strany –systém voleb, základních článků atd. 1897 – VI. Sjezd Rakouské soc. dem dělí stranu na federaci národních soc.dem. stran – chyba, roztržka 1897 – volební kampaň – soc. dem. získala v Čechách přes 527 600 hlasů a 5 mandátů do poslanecké sněmovny Říšské rady
15. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ
TISK PRO DĚLNÍKY Snaha buržoazie působit zvnějšku na dělníky – získat je pro své poltické cíle. DĚLNÍK – 1867 – Václav Petr a dr. F.Chleborád – teorie o zbohatnutí dělnictva cestou svépomoci, společného hospodaření, pro boj české buržoazie proti německé. 1868 DĚLNÍK zastaven pro pobuřování proti továrníkům, Petr zavřen 1869 – pomáhá J.B.Pecka – požaduje třídní boj, zveřejňuje info o stávkách, nepokojích, Svárovská stávka 1870 a liberecké krveprolití. 1871 – Pařížská komuna- zprvu vřelá podpora, následně pak po sloučení s DĚLNICKÝMI LISTY, velmi reakční postoje - J.Barák. Odchází 1872, pak přichází J.B.Pecka a L.Zápotocký - - skutečně dělnické. 1876 DĚLNICKÉ LISTY zanikají. Obnova 1877 – za redakce J.B.Pecky Definitivně končí 1884. 16. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1874 – BUDOUCNOST V té době hospodářská krize, nezaměstnanost, bída, epidemie. BUDOUCNOST – časopis, 2x měsíčně. Časté střídání redakce – soudní postihy, kauzy 1879 a 1881 Redakce – J.B.Pecka, L.Zápotocký, F.Mařáček, L.Kochmann Přesvědčovací akce, polemika s buržoazním tiskem, boj za spravedlivé sociální poměry. Solidarita s ostatními pracujícími, konflikt rusko-turecký, Zaniká 1882
17. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1884 – Prostějov – DUCH
ČASU – J.B.Pecka, Fr. Hlaváček.
Čtrnáctideník, radikální postoje, hospodářský boj, odmítání parlamentarismu. Zabývá se sociálními a existenčními problémy dělnictva. Pochopení role tisku jako sjednocujícího článku – organizátora dělníků. 1885 – ROVNOST - Brno. Jan Opletal, Pankrác Krkoška Krkoška – překlad a zveřejňování kapitol z Kapitálu K.Marxe Důraz na vzdělávání dělnictva – P.Krkoška odchází z redakce 1886 Vede Josef Hybeš.
18. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ 1890 – zvýšená aktivita dělnictva, nové tituly odborné: OBUVNÍK, PEKAŘ, RAJBLÍK A HOBLÍK, OSNOVA, TRUHLÁŘSKÉ LISTY, ČASOPIS STAVEBNÍHO DĚLNICTVA. V Praze- ZÁŘ, BIČ, PRVNÍ MÁJ , OSMIHODINOVÁ DOBA PRACOVNÍ – příprava 1. máje 1890, V Brně – RAŠPLE, ČERVÁNKY Plzeň – POSEL LIDU, ŽUMBERA, NOVÁ DOBA, Kladno - SVOBODA Teplice – SEVEROČESKÝ DĚLNÍK České Budějovice – JIHOČESKÝ DĚLNÍK Hradec Králové – PRÁVO LIDU Praha – 1891 SOCIÁLNÍ DEMOKRAT – časopis, Josef Steiner – končí 1897
19. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
ČESKÁ ŽURNALISTIKA DO KONCE STOLETÍ
DĚLNICKÉ HNUTÍ VE DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ První deník sociální demokracie – PRÁVO duben 1897.
LIDU – původně jako čtrnáctideník,
Sbírka mezi dělníky – získáno více než 10 000 zlatých, 1.října 1897 jako deník – náklad 20.000 výtisků. Šéfredaktor – Antonín Němec
20. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::