Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Hna

Studijni-svet.cz || Vývoj lidské společnosti v pravěku - maturitní otázka z dějepisu Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku Předmět: Dějepis Přidal(a): Hna

1. periodizace, vymezení období, obecné pojmy (antropogeneze, hominizace...) 2. paleolit (nálezy z našeho území) 3. mezolit; neolit (1. společenská dělba práce) 4. chalkolit; eneolit (jednotlivé evropské kultury) 5. doba bronzová, železná a římská

z období pravěku nejsou zachovány žádné písemnné zprávy – pouze doklady o lidské existenci = kosti a činnosti = nástroje, zbraně, šperky (souhrnně Archeologické prameny) vznik člověka jako vývojově nejvyššího druhu živočišné říše – jedna z nejvýznamějších událostí vývoje přírody je to nejdelší etapa dějin – trvala 2-3 miliony let trvá do počátku starověku – v Evropě končí pravěk později

Teorie/názory na vznik a vývoj člověka 1. KREACIONISTICKÁ teorie = z biblického stvoření Boží existence a stvoření přírody člověk = Boží stvoření, vnímán jako odpovědný za život Bohu uvědomování možnosti vývoje jedinců v rámci jednoho druhu – ale za nepřekročení hranic daného biologického druhu nemohou se vyvinout nové druhy

page 1 / 14


2. EVOLUCIONISTÉ = Darwinova teorie teorie o postupném vývoji jednotlivých druhů r. 1859 předpoklad, že lidský druh se pomalu vyvíjel ze zvířecích předků společných poloopicím a opicím → z nich se vyčlenili primáti → potom člověk lidský druh se vyvinul z dnes jich vyhynulých druhů, které měly význam jako mezičlánky ve vývoji mezi zvířetem a člověkem

Fáze vývoje člověka z opice 1) Antropogeneze proces vzniku, vývoje a utváření člověka jako biologické a sociální bytosti probíhá neustálý vývoj – jak biologický, tak i sociologický

2) Hominizace polidšťování: napřipování postavy = vývoj páteře – usnadnění chůze vývoj ruky → jako orgán práce zvětšování mozku – klenutí lebky → vývoj mluvícího ústrojí = řeč

3) Socializace -

utváření sociální bytosti = sdružování → tlupa → kmen → rod

4) Ontogeneze -

individuální vývoj organismu, který zahrnuje vývoj zárodku → průběh celého života

→ stárnutí → smrt jedince

5) Fylogeneze

page 2 / 14


kmenový (historický) vývoj organismů postupný vznik a vývoj rostlin, živočichů a člověka v průběhu geologických obdob Země → od jednoduchých forem → k formám složitějším

6) Prehistorie věda, která má za úkol popsat pravěký vývoj člověka i celé Země 4 miliard až 5-3 miliony let → do vzniku staroorientálních států

Archeologie zabývá se hledáním a analyzací hmotných pramenů

7) Antropologie věda o původu a vývoji člověka

VÝVOJ ČLOVĚKA 1. Ramapithecus žil 16-8 miliónů let př.n.l. Společný předchůdce dnešních lidoopů a člověka výška 100-110 cm, kapacita mozkovny – 350 cm3, částečná chůze po zadních nohách pohyb na větvích stromů, na zemi - klátivá chůze žije v malých tlupách živí se rostlinnou stravou – je vegetarián → hlavně plody a semena příležitostné úžívání nalezených předmětů jako nástroje – klacky, kameny nálezy fosilních ostatků → východní Afrika, Čína, Indie, Evropa

2. Australopithecus žil 5-1,5 miliónů př.n.l. označován jako africká jižní opice průměrně = výška 120-125 cm, váha 35-45 kg, téměř vzpřímený

page 3 / 14


výskyt v pěti samostatně žijícíh poddruzích: ROBUSTUS, BOISEI, AETHIOPICUS, AFRICANUS, AFARENSIS nejmenší → afarensis, 100 cm výška největší → robustus , 165 cm výška a 70 kg váha pohyb po dvou nohách – na stromech ručkoval → krátké zadní končetiny → postava téměř vzpřímená mozkovna asi 450 cm3 – mozek měl rýhy a závity (ale ani polovina váhy dnešního mozku člověka) chrup a stavba kostry připomíná člověka žil v malé tlupě – 10 až 15 jedinců živil se sběrem plodů, semen – ale i konzumace masa menších chycených živočichů schopnost rukou vyrábět a používat primitivní nástroje – klacky, kámen, kosti - sporné ale, jestli s úmyslem a soustavně žil ve stepích a lesostepích – východní a jižní Afrika

3. Homo Habilis žil před 2,5-1,5 miliónů př.n.l. Nejstarší zástupce rodu HOMO – tedy člověka nápadně větší kapacita mozku – 650 až 800 cm3 výška 120-125 cm – dokonale vzpřímený, hmotnost 30 a 40 kg vyvinutý stavba ruky, klenuté chodidlo – velmi podobný člověku, ale zůstávají ještě znaky australopithecuse málo fosilních pozůstatků – úlomky kostí lebky a končetin všežravci první chatrče ze dřeva a koží v menších osadách zhotovování a používání jednoduchých kamenných nástrojů - na lov zvěře vydávali artikulované zvuky = počátky řeči a souvislého myšlení výskyt Tanzánie, Etiopie – savany, řídké lesy, skalnatá údolí v oblasti Olduvaj (Tanzánie)

4. Homo Erectus 2 miliony – 200 000 př.n.l. Člověk vzpřímený patří sem i Pithecanthropus, Sinanthropus, člověk Heidelberský, člověk Jávský významný poddruh Homo erectus pekinensis – pekingský vetší a mírně klenutou mozkovnu, lebeční kapacita 750 – 1250 cm3 hlava předkloněná, obličej hrubě tvarovaný s malým širokým nosem

page 4 / 14


čelisti silné a vystouplé – spodní čelist téměř bez brady – obličej mohutný nízké čelo – ubíhalo nazad, nadočnicové oblouky nadměrně vyvinuté podle tvaru nalezené stehenní kosti → 165-170 cm jednoduché – hrubě opracované, ale funkční – kamenné nástroje používal oheň lovil zvěř, sbíral plody žil ve větších skupinách – upravoval si jeskynní obydlí zvětšení hrdla → rychlejší rozvoj modulované řeči a samostatného myšlení = dorozumívají se posunky a zvuky setkání i s kanibalismem – násilně otevřená spodina lebeční výsktyt → východni Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Neměcko, Maďarsko, Řecko spolu s rozvojem Homo erectus – pozvolené završení procesu hominizace

5. Homo sapiens před 350-400 000 př.n.l. Člověk rozumný, moudrý rychlý proces sapientace – směřuje k člověku dnešního typu dva základní poddruhy: Homo sapiens stenheimensis (anteneandrtálec) - žije zpočátku v době meziledové před asi 300-15 000 př.n.l. Homo neandertalensis (klasický neadrtálec) - žije v době ledové asi 80-50 000 př.n.l. - vývojově mladší - jmenuje se podle naleziště = Neaderthal v Německu typická robustní kostra, čelo bylo více klenuté s nadočnicovými oblouky, jinak podoba dnešním lidem lebeční kapacita okolo u anteneandrtálce 1200 cm3, u neadrtálce 1350-1700 cm3 pohřbívali mrtvé – do skrčené polohy (naleziště v severním Iráku) → vytvořená představa o posmrtném životě = vybavení na posmrtný život v hrobě rozšířený i kanibalismus jako součást rituálních obřadů rozdělával oheň byl schopen pracovat = vyrobené nástroje z pazourku, používal křemenné hroty a úštěpy schopnost zhotovovat i kombinované nástroje → ze dřeva a kamene nejstarší nálezy → u nás jeskyně Kůlna, Šipka u Štamberka a nedaleko Předmostí u Přerova → na Slovensku neadrtálec v Gánovicích u Popradu

page 5 / 14


6. Homo sapiens sapiens výskyt před 40 000 lety př.n.l. Nazývají se také krómaňonci = podle naleziště Cro-Magnon ve Francii → dnes ale označení anatomicky moderní člověk výška 170-180 cm, hmotnost asi 80 kg lebka i zuby odpovídali dnešnímu člověku ve srovnání s neadrtálcem – odlišná stavba těla i končetin → významným rozdílem dopředu vysunutá brada a méně robustní tělo plně rozvinutá řeč a s tím i rychlé rozvíjení myšlení žili v tlupách – asi 30 členů a dorozumívali se mezi sebou lovili větší zvířata (i mamuty) – používali oštěpy, kopí a kyje stádní zvířata lovili vyrobenými luky a šípy v tlupě dělba práce mezi muže a ženy – muži loví a ženy sbírají vytváření zahloubené chýše a vyráběli oděv – kožešiny (kostěné jehly) využívali tzv. metodu štípaná industrie = pří štípání kamenů pod správným úhlem získal kamenný nástroj požadovaný tvar → díky tomu ostré úštěpky k následnému řezání své mrtvé pohřbívali – do hrobu dávali i šperky a zbraně rozvinutí uměleckého cítění – velkolepé malby na stěnách jeskyní – v severním Španělsku a jižní Francii nejznámější naleziště = ve Francii Cro-Magnon = na Moravě Mikulov, Dolní Věstonice, Pavlov, jeskyně Macocha, Předmostí u Přerova = na Slovensku jeskyně Barca u Košic (další ale můžeme najít v celé Evropě)

Doby v pravěku DOBA KAMENNÁ

Starší doba kamenná – PALEOLIT Nejstarší Paleolit zde žijí zástupci rodu Homo habilis, pak postupně nahrazeni Homo erectusem

page 6 / 14


Starý Paleolit žije zde Homo erectus a později Homo heidelbergensis

Střední Paleolit Homo erectus spíše obývá teplejší oblasti Středomoří neadrtálci se pak dokáži přizpůsobit naopak době ledové dále se rozvíjí Homo sapiens a Homo sapiens sapiens v tomto období rozvoj a zůznorodost opracování kamene – industrie drobnotvarná

Mladý Paleolit Homo sapiens sapiens vytlačuje neadrtálce kámen opracováván čepelovou technikou doba lovců mamutů v Evropě přibývají nálezi nábožensko-uměleckých projevů Věstonická venuše – objevena 1925 Karlem Absolonem – kult matka plodnosti

Pozdní Paleolit závěrečné období starší doby kamenné střídavé oteplování klimatu v severnějších oblastech – rozvoj fauny a flóry (borové a březové lesy)

Střední doba kamenná – MEZOLIT přizpůsobování člověka k dnešním klimatickým podmínkám v Evropě – ústup zalednění, trvalé oteplení klimatu místo severské tundry – lesnatá krajina ubylo velkých zvířat – na místo toho dnešní lesní zvěr (jelen, zajíc, vodní ptáci, ryby) tyto nové druhy – rychlejší a obtížněji se lovili – proto musel člověk používat kombinované náření = kamenné hroty zasazené do dřeva při rybolovu se používala harpuna objevuje se domestikace zvířat – pes koza, ovce, vepř, kráva drcení zrn obilnin – umělé pěstování stavěli se rodové chaty+přístřešky z kůry, rákosu, větví a kůže tudíž zvětšování hustoty obyvatelstva

page 7 / 14


během 6 tisíc let př.n.l. - lovci vystřídáni pastevci a zemědělci – cesta ke vzniku zemědělství vynález lodě, pádla, udice = lepší rybolov

Mladší doba kamenná – NEOLIT přisvojovací hospodářství přechází v produktivní hospodářství nastává v různých oblastech v rozdílných dobách - nejdříve oblast Úrodného půlměsíce v Mezopotámii a východním Středomoří 10 až 8 tisíc let př.n.l. - pak Dálný východ 8 tisíc let př.n.l. - pak Evropa 6 tisíc let př.n.l. Lidé začínají žít usedlým způsobem života pálené cíhly – na jeden dům pro rodinu rozvíjí se řemeslná výroba – nádoby k uskladnění zrní, mléka a vody → podle toho archeologická kultura = např. voluty → ozdobné lineární spirály, lineární keramika, poprvé nalezena u nás v Bylanech u Kutné Hory = keramika vypíchaná, navazuje na lineární, ale místo čar ji zdobí vpichy – u nás Šárka u Prahy = později se objevuje malovaná keramika lengyelská kultické sošky žen rozvíjení tkalcovství, učení se zdokonalovat nástroje (hlazené a vrtané) půda k hospodaření se získávala vypalováním → žhářením a mýcením lesů → pole pak byla úrodná a vyčerpala se do 10-14 let na obdělávání polí sloužily – motiky, orací háky, ale i tažná síla zvířat nejčastěji používané nástroje – kamenné sekery, srpy a mlýnky na obilí přírodní jevy se vysvětlovaly jako nadpřirozená síla – tu si chtěli naklonit rituálními obřady víra v posmrtný život – obřady

Pozdní doba kamenná – ENEOLIT A CHALKOLIT

page 8 / 14


rozvoj zemědelství první dělba práce – kmeny se rozdělují na pastevectví, nebo na zemědělství zdokonalení hlazené a vrtané industrie, textilu, hrnčířství a nově – zprácování kovů k orání – dřevěné oradlo tažené dobytkem rozvíjení dálkového směnného obchodu – obchod s obylím, dobytkem, látkami, kožešinami, solí, jantaerm a mědí rostoucí význam muže jako živitele a ochránce rodiny před nepřáteli nový model organizace společnosti – PATRIARCHÁT → nahrazuje dosavadni MATRIARCHÁT a kult matky jako zachovatelky rodu objevují se nádoby z pálené hlíny – mají zobákovitá nálevkovitá hrdla = kultura nálevkovitých pohárů → bývají zdobené ositknutím šňůrky = kultura šňůrkové keramiky objevují se nádoby, které se červeně malují a mají bílý vzor – připomínají obrácený zvon, tudíž = kultura zvoncových pohárů

eneolit na Předním východě – nazývá se chalkolit = doba měděná → vychází z objevu kovů a následným rozvojem metalurgie (zisk kovu z rud) → dále vynález kola a první použití oradla → koncem období zakládány první městské státy s opevněním → začíná se používat písmo, začíná pomalu období starověku

Doba bronzová výrazný zvrat – místo kamene se používá bronz (kvůli dobré tavitelnosti) bronz = slitina mědi a cínu výroba měděných výrobků = přínáší ulehčení a zrychlení práce ve zpracování těchto kovů se užívá dřevěné uhlí – následné odlévání kovů do forem = kadlubů hlavní zdroj obživy → zemědelství → zdokonalení úpravy a konzervace potravin → chov dobytka druhá dělba práce ve společnosti = oddělení řemesel od zemědělství v řemeslech se specializují na jednotlivé druhy → hutnictví, kovolitectví, kovotepectví další rozdělení obyvatel = podle majetku → to provokovalo k válečným střetnutím - podle toho chudě a bohatě ozdobené hroby

page 9 / 14


rozvinutí směnného obchodu ve střední Evropě ještě nedochází k vytvoření států – místo toho opevněná sídliště s fcí správních a výrobních center -o společných věcech rozhodovala shromáždění ozbrojených příslušníků kmene spolu s náčelníkem vzniká polyteismus = zbožňování přírodních jevů = přinášení obětí ve formě zvířat, ale i lidí = existovala funkce kněze Mušov, Slaný, Borotice, Klobouky a Nitranský Hrádok

základní rozdělení a) starší doba bronzová (1900-1500 př.n.l.) = charakteristický rozvoj únětické kultury = rozvinuté zemědělství, výroba látek a keramiky a popracované šperky = naleziště na Slovensku a v Německu b) střední doba bronzová (1500-1200 př.n.l.) = mohylová kultura → pastevci pohřbívali své mrtvé pod uměle navršené kopce mohyly – zejména na východě, oblast Maďarska → tento zvyk v Evropě přetrval do r. 1000 př.n.l. = hroby kostrové, žárové – v hroběch objeveny dlouhé bronzové meče = výroba i toaletního náčiní – břitvy a pinzety c) mladší doba bronzová (1200-700 př.n.l.) = kultura popelnicových polí - popel mrtvého předka je uložen do keramické nádoby = žárové pohřbívání

page 10 / 14


- využívali převážně zemědělci = budování velkých opevněných osad – rychlý rozmach nové společenské struktury → vláda bohaté rodové aristokracie = zhotovovány bronzové zbraně, přilby a pancíře → důsledek napětí a bojů

Doba železná doba začíná s objevením a používáním železa = je hlavně dostupnější než měď a bronz asi od r. 1500 př.n.l. v oblasti Malé Asie = do střední Evropy se dostává díky skythským kmenům kolem r. 700 př.n.l.

rozdělujeme: a) starší doba železná (700-400 př.n.l.) = halštatské období – podle významného naleziště Hallstattu v Rakousku bohatě vybavené hroby → svědčí o majetnosti obyvatel, kteří v tamějších dolech těžili sůl = na našem území doklady – ve středních a jihozápadních Čechách zde si lidé budovali komorové hroby odkyty části vozů a koňské postroje – opět doklad o velké majetkové rozdílnosti v tehdejší společnosti = ve východních Čechách a na Moravě → kultura slezkoplatěnická b) mladší doba železná (400-0 př.n.l.) = laténské období – podle keltské opevněné základny La Téne (jihozápadní Švýcarsko = železo se stává dostupným materiálem – pro výrobu zbraní i běžného nářadí = z přelidněných oblastí Evropy se do Čech šíří Keltové = dva významné kmeny: Bójové v Čechách

Volkové na Moravě

Kotinové na Slovensku

page 11 / 14


= keltové si budovali opevněné sady → opida → ty byly centrem řemesel a žili zde velmožové → rozloha asi 170-270 ha → žilo zde několik tisíc obyvatel → měla vstupní brány, zásobování vodou, síť ulic → u nás se zachovaly zbytky oppid – Stradonice u Berouna, Závist u Prahy, Staré Hradisko u Prostějova a Třísov = keltští válečníci velmi zdatní řemeslníci, znali již hrnčířský kruh i sklo keramiku polévali emailem, z železa vyráběli radlice, kosy a mlýnky na obilí razili si své mince → duhovka a biatec používali pilu – což byl vynález, který zanikl s nimi a byl znovu objeven až v gotice (!) = keltská společnost ale nedokázala vytvořit jednotný stát keltskou společnost tvořilo několik vrstev obyvatelstva → vládnoucí válečnická družina → rodová aristokracie → kněží = druidové → řemeslníci a zemědělci =koncem laténského období keltové vytlačeni přesunem germánských kmenů - ty se zde usazují ve 2.století n.l. Doba římská + stěhování národů

ve střední Evropě 0-600 n.l. tlak Germánů - způsoben expanzí Říma (silný vliv antické civilizace) a nepříznivými přírodními podmínkami a nedostatkem potravin kvůli přelidnění na území Čech – kmeny Markomanů a na Moravě kmeny Kvádů (zničení keltských oppid)

page 12 / 14


markomanské války = konflikty s Římskou říší = probíhají v 166-180 n.l. = Germáni pronikli až do severní Itálie, ale byli odraženi římskými vojsky vedenými Markem Aureliem = jako reakci na germánskou hrozbu Římané začali budovat limes Romanus→předsunuté opěrné stanice s vojenskými posádkami germánská kultura – nedosahovala zdaleko takové úrovně jako keltská, ale byli jí ovlivněni používali písmo – runy – 24 znaků jednalo se o tajemné znakysloužící k zaklínání a náboženským obřadům poměrně málo rozvinuté zemědělství (orba jen dřevěným hákem) věnovali se hlavně pastevectví spíše lovci řemeslníci zpracovávali kovy – hlavně železo znali mince, ale svoje si nerazili germánské vesnice = malé domky z hliněnýh cihel s dřevěnou střechou – žili zde spolu s hospodářskými zvířaty od poloviny 4. století n.l. → do Evropy se postupně stěhují divoké kmeny Hunů → začíná velké stěhování národů do střední Evropy se sunou Avarové a Maďaři doba po 6. století n.l. - celkově neklidná - ve zmatcích kmeny Markomanů opouštějí svá území a jdou do Bavor a z Moravy odcházejí Kvádové po roce 530 n.l. = v postupných vlnách přicházejí skupiny západních Slovanů – z území za karpatským obloukem

Novověk Západořímská říše – Řím – 410 n.l. Dobyt Vizigóty - 455 n.l. dobyt germánskými Vandaly - 476 n.l. ovládnuta Itálie Germány – mezník → STŘEDOVĚK

page 13 / 14


Náboženství a Megalitické stavby uctíván pouze mužský bůh, ztělesnení síly = v podobě zvířecích samců = zejména býků zemědělci uctívali → tzv. „Velká matka“ stavby jsou rozesety po celé západní Evropě, místy i v Africe, Indii a Oceánii stáří asi od Neolitu – doba bronzová → vysoké i 23 m a vážily i 10 tun a) menhiry = vysoké kamenné bloky volně stojící v přírodě b) kromlechy = kamenné kruhy, jež jsou astronomicky orientované - nejznámější Stonehenge – přes 7200 zakódovaných astronomických směrů c) dolmeny = místa vysloveně pohřebního charakteru

page 14 / 14 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Otázka: Vývoj lidské společnosti v pravěku. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Hna

Recommend Documents