Obsah Schůze Senátu 1 Editorial předsedy Senátu 2 Schůze Senátu Jan Knotek 6 Pro a proti: Návrh zahrádkářského zákona Marta Bayerová a Petr Pakosta 8 Role parlamentů v Unii Petr Kostka 10 Senáty parlamentů chtějí ovlivňovat evropskou politiku Petr Kostka 12 Tragédie Polska 14 Senát – aktivní součást české zahraniční politiky
2
Senát – aktivní součást české zahraniční politiky 17 Senátoři jednali na Slovensku Andrea Jůzová 18 Vztahy Čechů a Slováků Tomáš Grulich 19 Ocenění českých krajanů Petr Kostka 20 V Praze podepsána nová smlouva START 22 Návrat bumerangu Zahraniční komentář Jefima Fištejna 24 Mám ještě co nabídnout Rozhovor s místopředsedou Senátu Jiřím Liškou Květa Kozáková
14
26 Pětačtyřicátý … konec války v Evropě Květa Kozáková 28 Nezapomínáme Květa Kozáková 29 Senát – místo k jednání 32 10 let českého eGovernmentu Ivo Brokeš 33 Mezinárodní konference Zločiny komunismu Yvona Dočkalová 34 Konference Vztah vlády a parlamentu v evropské agendě Jiří Georgiev 35 Legislativní proces nově? Jan Kysela
Konference Česko-slovenské vztahy a krajané 18
Ne antisemitismu 38
36 Regionální kaleidoskop 38 Ne antisemitismu Květa Kozáková 39 Rozšíření výstavních prostor Senátu František Jakub 40 Co také zaznělo na schůzích Senátu 42 Klasicismus a biedermeier ve Valdštejnské jízdárně Radim Vondráček 44 Pověsti a legendy Valdštejnského paláce Bohumil Dušek 46 Ve stručnosti 48 Křížovka o ceny Na titulní straně: Pětačtyřicátý … konec války v Evropě vernisáž výstavy Foto: Radko Šťastný
Editorial
Dear readers, This spring in our society is characterised by two major events. On the one hand we remember the 65th anniversary of the end of the World War II in Europe, on the other hand the election campaign for the Chamber of Deputies is culminating. You may think those two events do not relate to each other but I can see a link between them thanks to historical context. I have great respect for all victims of fights against totalitarianism and for democracy, I bow with admiration to the bravery of all fallen Czech patriots. Therefore, I am sure that the best way how to celebrate their remembrance is to preserve it consistently. Individual and national freedoms together with democratic culture are values we have to guard carefully. We could pay dearly for any hesitation as it happened before. When you read these lines you will already know the election results. Today, I can only hope that the election will be won by common sense ad responsibility and not by demagogs, liars, populists and power-hungry careerists. On May 7, we remembered the anniversary of the end of the WWII by a gala opening of the exhibition 1945…end of the war in Europe that took place in the Waldstein Garden. The exhibition has three parts that you can see in the Waldstein Garden, Exhibition Hall and historical premises of the Waldstein Palace. It has been prepared by the Senate in cooperation with the National Museum and the Military History Institute in Prague. We are bringing some details about the exhibition in this issue, you may visit it every day in the garden and the Exhibition Hall and every weekend in the historical premises. A detailed analysis of the legislative activities of the Senate opens the issue as always. Direct participants are also bringing an exclusive photo coverage of the signing of the New START Treaty between the United States and Russia on nuclear arms reduction. Even this year, the Senate has been making further steps to open its extraordinary premises to you. Apart from other things, in April we opened another part of the Trčkovská Gallery where we display protocolar gifts given to senators by their foreign partners. The gallery is rather popular, so far it has been visited by 55.000 people. I cannot omit the Waldstein Garden where two dozen of cultural events are awaiting you. From June till September you can come almost every week to enjoy music, dance or a show. You can find the programme of the Cultural Summer 2010 on the rear cover page of this issue. I believe that you will find your way to the Senate an I wish you to not only have fun there but to learn everything about what Senate has been doing in legislation, foreign policy and for development of democracy.
Vážení a milí čtenáři, letošní jaro v naší společnosti probíhá ve znamení dvou velkých událostí. Jednak si připomínáme 65. výročí konce 2. světové války v Evropě a jednak vrcholí předvolební kampaň do Poslanecké sněmovny. Možná se vám zdá, že tyto dvě události spolu nesouvisejí, ale díky dějinným událostem v nich souvislost vidím. Nesmírně si vážím všech lidských obětí bojů proti totalitě a bojů za demokracii, s obdivem se skláním před statečností všech padlých českých vlastenců. I proto jsem přesvědčen, že jejich památku nejlépe uctíme, když ji budeme důsledně chránit. Svoboda jedince i národa spolu s demokratickou kulturou jsou hodnoty, které musíme pečlivě opatrovat. Jakékoliv zaváhání by se nám totiž mohlo, stejně jako v minulosti, mnohonásobně vymstít. Až budete číst tyto řádky, výsledky voleb už budete znát. Já mohu dnes jen doufat, že ve volbách zvítězí zdravý rozum, odpovědnost a nikoliv demagogové, lháři, populisté a mocichtiví kariéristé. Výročí konce války jsme si v Senátu připomněli 7. května, kdy ve Valdštejnské zahradě proběhla slavnostní vernisáž výstavy Pětačtyřicátý … konec války v Evropě. Výstavu, jejíž tři části můžete vidět ve Valdštejnské zahradě, Výstavní síni i v historických prostorách Valdštejnského paláce, připravil Senát ve spolupráci s Národním muzeem a Vojenským historickým ústavem Praha. O výstavě i vernisáži přinášíme uvnitř čísla podrobnosti, navštívit ji můžete v zahradě i Výstavní síni každý den, v historických prostorách paláce pak každý víkend. Legislativní práce Senátu je podrobně rozebrána jako vždy hned v úvodu čísla. Přinášíme i exkluzivní obrazovou reportáž, kterou Vám zprostředkovali účastníci dubnového podpisu nové smlouvy START o dalším jaderném odzbrojování mezi Ruskem a USA. Senát i v letošním roce činí další kroky, aby se pro Vás jeho výjimečné sídlo otevíralo. Mimo jiné jsme v dubnu zpřístupnili další prostor Trčkovské galerie, ve které jsou vystaveny protokolární dary, jež senátoři dostávají během přijetí od oficiálních zahraničních návštěv. Tato galerie je hodně oblíbená, vždyť za dva roky její existence ji zhlédlo 55 000 návštěvníků. Nemohu ale zapomenout na Valdštejnskou zahradu, kde jsme pro Vás i letos přichystali přes dvě desítky kulturních představení. Od června do září prakticky každý týden sem můžete přijít za hudbou, tancem nebo nějakým komponovaným pásmem. Program Kulturního léta 2010 najdete na zadní obálce tohoto čísla. Věřím, že si cestu do Senátu najdete, a přeji si, abyste se v Senátu nejen pobavili, ale i dozvěděli o všem, co Senát v legislativní oblasti, v zahraniční politice i pro rozvoj demokracie dělá.
1
Senát
Legislativa
SCHÒZE SENÁTU V období od ledna do dubna projednal Senát 36 návrhů zákonů postoupených z Poslanecké sněmovny. 28 návrhů schválil, čtyři zákony vrátil do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy a tři zákony zamítl. K jednomu návrhu zákona nepřijal Senát žádné usnesení – platí tedy, že zákon je po uplynutí třicetidenní lhůty přijat.
Z
ačátek roku 2010, stejně tak jako konec roku 2009, nezastihl Poslaneckou sněmovnu v optimální pohodě. Místo projednávání zákonů se poslanci věnovali především vzájemným osobním útokům a jejich neschopnost dohodnout se mezi sebou práci Poslanecké sněmovny doslova paralyzovala. Díky této situaci byla Poslanecká sněmovna schopná poslat do Senátu za více než 4 měsíce pouze 9 návrhů zákonů. Poslanci si však náhle uvědomili, že se jim blíží konec volebního období, a tak na své 75. schůzi začali „čistit“ stůl před nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny. A to velmi výrazným způsobem, neboť Senát z této schůze Sněmovny obdržel hned 27 návrhů zákonů. Práci Senátu však komplikovala skutečnost, že některé zákony byly projednány na mimořádných zasedáních Poslanecké sněmovny, a tak se Senát sice sešel v březnu a dubnu na čtyřech schůzích, avšak na pořad 16. schůze se například dostal jen jeden návrh zákona, 17. schůze pak obsahovala návrhy dva. 15. schůze Senátu měla na pořadu celkem 35 bodů, z toho však pouze 6 zákonů. Teprve 18. schůze byla taková, na jaké je Senát v procesu schvalování zákonů zvyklý. O trvalé změně však hovořit nelze, neboť volby do Poslanecké sněmovny koncem května legislativní proces zcela zastaví a s novými zákony schválenými v Poslanecké sněmovně tak může Senát počítat nejdříve v říjnu, tedy v době, kdy snad již bude ustavena Poslanecká sněmovna a začne spolu s novou vládou znovu rozjíždět legislativní proces.
Celkový přehled Celkem tedy Senát obdržel 36 zákonů, z nich pak 28 schválil, čtyři zákony vrátil do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy (návrh zákona o audiovizuálních službách, návrh zákona o České národní bance, novelu zákona o podpoře sportu a novelu zákona o veřejných zakázkách) a tři zákony zamítl (novela zákona o nemocenském pojištění, novela zákona o DPH a zákon o zahrádkářské činnosti). K jednomu návrhu zákona (zákon o ochraně ovzduší) nepřijal Senát žádné usnesení: nebyl schválen návrh na zamítnutí zákona, zároveň nebyl přijat žádný pozměňovací návrh – podle článku 46 Jednacího řádu tedy platí, že zákon je po uplynutí třicetidenní lhůty přijat. Poslanecká sněmovna dosud jednala pouze o třech Senátem vrácených zákonných normách, z toho dvakrát senátní veto přehlasovala, přičemž u novely zákona o DPH se svým vetem neuspěl ani prezident republiky. Naproti tomu se ztotožnila s pozměňovacími návrhy k návrhu zákona o audiovizuálních službách. O osudu dalších vrácených zákonů rozhodne Poslanecká sněmovna na své schůzi 18. května.
Na schůzích Senátu však senátoři neprojednávají jenom návrhy zákonů, ale i mezinárodní smlouvy, nejrůznější doporučení a nařízení Evropské unie (takzvanou eurolegislativu), petice občanů, informace a žádosti vlády. Celkem tak senátoři projednali na 4 schůzích, které proběhly v osmi dnech, 86 jednacích bodů a uskutečnili 154 hlasování.
Návrh zákona o dani z přidané hodnoty Tento návrh zákona patřil mezi mediálně velmi sledované návrhy zákonů. K tomu zcela jistě přispěl i fakt, že vláda, pod silným tlakem odborů hrozících vyhlášením stávky, požádala o projednání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze. Zároveň pak požádala i Senát, aby ho projednal ve zkráceném jednání. Obě dvě komory Parlamentu této žádosti vlády vyhověly. O co vlastně jde? Vláda se původní novelou zákona o DPH, přijatou v roce 2009, snažila o nastavení takových pravidel, která by zamezovala daňovým únikům a zároveň zvýhodňování některých subjektů ve zvláštních případech. Oproti tehdejšímu stavu měla mít tato změna za následek zvýšení příjmů DPH. Důsledky této změny se pak naplno projevily v poskytování takzvaných zaměstnaneckých benefitů, jako jsou například režijní jízdenky, ubytovny, telefonní hovory, rekreace a podobně. Zaměstnavatel tedy musí odvést DPH z „tržní“ ceny, ačkoli „benefity“ poskytuje svému zaměstnanci za cenu nižší. V důsledku tohoto ustanovení, alespoň podle některých zaměstnavatelů, dokonce hrozilo, že by mohlo dojít k úplnému zániku zaměstnaneckých benefitů, neboť by zaměstnavatelé museli přenést zvýšení DPH na zaměstnance, kteří by pak benefity přestali využívat. To se však nelíbilo odborům, zejména odborům sdružujícím zaměstnance, kteří pracují v dopravě, a použily svoji nejsilnější zbraň – hrozbu stávkou. Po složitých jednáních byl nakonec připraven a v Poslanecké sněmovně schválen návrh zákona, který vracel způsob platby DPH ze zaměstnaneckých benefitů do původního stavu. Senát se tímto návrhem zabýval ve zkráceném jednání, což znamená, že takový návrh zákona musí být bezodkladně přikázán Organizačním výborem a zároveň musí být do deseti dnů zařazen na schůzi Senátu. Senát se rozhodl situaci zbytečně neprodlužovat a sešel se hned tři dny po postoupení návrhu zákona. V diskuzi, která projednávání tohoto návrhu zákona provázela, zazněly snad všechny možné argumenty, které se stavěly jednak za požadavek vrácení do původního stavu, aby vyšly vstříc požadavkům odborů, tak i argumenty za zachování stavu platného od
3
Senát
1. ledna 2010, který byl označován jako systematický a zároveň spravedlivější vůči ostatním zaměstnancům, kteří nárok na podobně zajímavé benefity nemají. V závěrečném hlasování byl nakonec přijat návrh na zamítnutí zákona. Poslanecká sněmovna ovšem využila své síly dané Ústavou a veto Senátu přehlasovala. Podobný názor jako Senát měl rovněž prezident, ale rovněž jeho veto bylo přehlasováno Poslaneckou sněmovnou a zaměstnanecké benefity, respektive jejich zdaňování, se vrátily do původního stavu.
Novela zákona o nemocenském pojištění V rámci úsporných opatření, která měla pomoci stabilizovat veřejné finance v době ekonomické krize, byla přijata i novela zákona o nemocenském pojištění, jejíž nejvíce diskutovanou částí se stalo krácení peněžité pomoci v mateřství. Proto také skupina poslanců předložila návrh zákona, který peněžitou pomoc v mateřství vrací na původní výši, a to zpětně od 1. ledna 2010 pro všechny matky, které mají na tuto pomoc nárok. V rozpravě k tomuto návrhu zákona převažovaly zejména dva argumenty. Příznivci zdůvodňovali nutnost přijetí tohoto návrhu zákona starostí o finanční situaci rodin s dětmi, protože podle jejich názoru bude pro řadu rodin s dětmi snížení peněžité pomoci kritické. Odpůrci pak argumentovali zejména tím, že pomoc těmto rodinám bude draze zaplacena stále se zvyšujícím zadlužováním naší země, a to právě na úkor dětí. Rozhodnout tento složitý sociálně-ekonomický spor, není-li dosaženo shody jiným způsobem, lze v Senátu pouze hlasováním o jednotlivých podaných návrzích. K tomu došlo a také v tomto případě získal největší podporu návrh na zamítnutí návrhu zákona. Poslanecká sněmovna však Senát přehlasovala. O prezidentském vetu bude hlasovat na své schůzi 18. května, ale lze předpokládat, že i v tomto případě získají navrhovatelé zákona v Poslanecké sněmovně dostatečnou podporu a zákon bude následně vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Senát
4
Mezinárodní smlouvy Stejný důraz jako na projednávání návrhů zákonů je kladen v Senátu i na ratifikace mezinárodních smluv, které jsou současně předkládány oběma komorám Parlamentu. V popisovaném období Senát projednal celkem 16 mezinárodních smluv. Za zmínku zcela jistě stojí Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic, přistoupení České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě či změny příloh Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků.
ČR a ozbrojených sil nových členských států NATO a též některých zemí zúčastněných v programu Partnerství pro mír. Pokračování činnosti Britského týmu je v zájmu České republiky, neboť přispívá ke zvýšení prestiže naší země jak v rámci Severoatlantické aliance, tak mezi státy zúčastněnými v programu Partnerství pro mír.
Projednávání petic Senát je podle svého jednacího řádu povinen se přímo na plenární schůzi zabývat peticemi, které jsou podepsány více než 10 000 petenty. K tomu došlo v průběhu 15. schůze Senátu, na jejímž pořadu byly takové petice čtyři. Nejstarší z nich byla sice předložena Senátu před více než rokem, ale v žádném případě se nejednalo o snadnou problematiku. Výbory, jejichž úkolem bylo připravit projednávání petic pro Senát, musely vyslechnout všechny zúčastněné strany, musely připravit různá veřejná slyšení, v neposlední řadě musely zaujmout k dané problematice stanovisko, se kterým pak zástupci výborů vystoupili na schůzi Senátu.
Evropská legislativa Díky odpovědnému přístupu Výboru pro záležitosti Evropské unie patří Senát mezi nejaktivnější komory parlamentů Evropské unie v přijímání stanovisek k navrhované evropské legislativě. Činnost našeho Senátu je proto velmi kladně hodnocena i v Evropském parlamentu. Projednávání senátních tisků s evropskou tematikou je pravidelnou součástí jednání pléna Senátu. V rámci posledních čtyř schůzí se Senát věnoval osmi takovým materiálům. Mezi jinými Senát přijal doporučení k návrhu na zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX). Senát ve svém doporučení uvádí, že by odborní pracovníci měli být poskytováni členskými státy tak, jako tomu bylo doposud, tedy na bázi dobrovolnosti. Stejně tak je přesvědčen o zachování stávajícího modelu vybavování FRONTEXu technikou, tedy že je zapůjčována jednotlivými státy. Za zmínku rovněž stojí projednávání Podnětu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu. Cílem této směrnice je usnadnit a posílit ochranu poskytovanou obětem nebo možným obětem trestné činnosti. Pokud bude tato směrnice přijata, bude příslušný orgán v jednom členském státě moci vydat evropský ochranný příkaz, díky němuž přijme příslušný orgán v jiném členském státě opatření a nadále může tuto osobu chránit. Je tam ovšem jedna velmi sporná otázka, která hovoří o tom, že působnost podnětu přesahuje deklarovaný právní základ, tedy článek 82 odstavec 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož zahrnuje i oblast mimo justiční spolupráci v trestních věcech. A právě na tuto spornou otázku Senát svým usnesením upozorňuje.
Na 15. schůzi tedy přijal Senát doporučující stanovisko k následujícím peticím: • Petice Proti demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí • Petice občanů za dodržení podmínek privatizace OKD • Petice Stop spalovně v Rybitví • Petice Rovné dodržování zákona o cenách a zákona na ochranu hospodářské soutěže
Je zřejmé, že stanovisko Senátu samo o sobě nemůže vyřešit problémy petentů, podpora Senátu však může výrazně usnadnit pozici petentů při jednání s dalšími státními institucemi a zároveň jim pomáhá s nezbytnou medializací problému.
Zahraniční aktivity Armády České republiky Senát vyslovil souhlas s návrhem na posílení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Afghánistánu v roce 2010. Tímto návrhem se navyšuje naše vojenská účast v operaci ISAF v Afghánistánu. Jde o víceméně symbolické zvýšení naší přítomnosti v této zemi o 55 příslušníků ozbrojených sil. Jedná se mimo jiné o 15 vojenských policistů, kteří jsou instruktory pro výcvik afghánské národní policie v provincii Lógar v rámci našeho provinčního rekonstrukčního týmu. Na schválení v Poslanecké sněmovně tento materiál dosud stále čeká a není zatím jasné, zda ho poslanci stihnou do voleb vůbec projednat. Senát rovněž vyslovil souhlas s návrhem na prodloužení působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu na území České republiky. Činnost tohoto týmu, tvořeného maximálně 30 osobami, spočívá v pořádání kurzů pro poddůstojníky Armády
Senátní návrhy zákonů Senát přikázal v prvním čtení k projednání výborům dva senátní návrhy zákonů. Prvním z nich je návrh senátora Jiřího Nedomy a dalších senátorů. Jedná se o novelu zákona o pozemních komunikacích, jejímž cílem je oddálit o pět let zavedení elektronických vinět pro osobní automobily a tímto krokem ušetřit státní pokladně částku zhruba 8 miliard korun. Druhým návrhem je senátní návrh senátora Jiřího Žáka a dalších senátorů, který navrhuje upravit zákon o odpadech. Návrh se zabývá především sjednocením terminologie užívané v návrhu zákona s terminologií užívanou Evropskými právními předpisy. Jan Knotek organizační odbor Kanceláře Senátu
5
Senát
Legislativa
ZAHRÁDKÁ¤SK¯ ZÁKON Senátoři na své 18. schůzi projednávali mimo jiné i poslanecký návrh zákona, který upravuje pravidla vzniku zahrádkářských osad nebo pravidla dědění nájmů zahrádek. Po rozsáhlé diskusi byl návrh zahrádkářského zákona zamítnut.
PRO RNDr. Marta Bayerová Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Právní úprava zahrádkářské činnosti je nyní značně roztříštěná Před zvolením senátorkou jsem pracovala šest let jako poslankyně v Poslanecké sněmovně PČR. Pamatuji se, že za celou tu dobu se o potřebě vzniku zákona o zahrádkářství mluvilo mnohokrát a že existovalo několik variant návrhů tohoto zákona v různém stadiu jeho rozpracovanosti. Projednávaný návrh zákona o zahrádkářské činnosti a úpravě některých podmínek jejího provozování je tedy završením dlouhodobého snažení jak poslanců, tak zástupců zahrádkářů, Ministerstva zemědělství, ale i pracovníků Legislativní rady vlády, kteří se na zpracování návrhu zákona podíleli. V naší republice je organizováno zhruba 170 tisíc zahrádkářů, z toho v zahrádkových osadách jich působí více než 110 tisíc. Zahrádkáři obhospodařují více než 14 tisíc hektarů půdy, z toho v osadách kolem 10 tisíc hektarů. I v mém znojemském volebním obvodu je zahrádkářská činnost poměrně rozšířená, a vím proto, s jakými problémy se místní zahrádkáři potýkají. Kromě jiného to je i nevyjasněná a složitá právní úprava jejich činnosti, jejich vztahu k obhospodařované půdě, ale třeba i nejistota, zda budou moci užívat výsledky své práce. Důvodem mé podpory tohoto zákona je především skutečnost, že právní úprava zahrádkářské činnosti je nyní značně roztříštěná. Významná ustanovení pro tuto činnost obsahují zejména občanský zákoník, úprava spolčování či stavební zákon. Navrhovaný zákon právní úpravu výrazně zpřehledňuje a upravuje vše podstatné pro zahrádkářskou činnost. Přibližuje nás k těm vyspělým zemím v našem okolí, které také mají ve svém právním řádu obdobný zákon –
Senát
6
Německo, Slovensko, Francie, Rakousko, Polsko či Velká Británie. Přitom například na Slovensku mají tento zákon již od roku 1997 a neslyšela jsem o tom, že by jim komplikoval právní řád či vytvářel aplikační problémy. Vím samozřejmě, že vláda předložila k původnímu návrhu zahrádkářského zákona negativní stanovisko. Vím ale také, že během projednávání v Poslanecké sněmovně byla schválena řada pozměňovacích návrhů, které reagovaly právě na argumenty vlády. Současně považuji za legitimní stanovisko odpůrců zákona upozorňující na fakt, že se jedná o normu do značné míry nadbytečnou, neboť vlastně jen v jednom zákonu shromažďuje ustanovení jiných právních norem. Argumentují tím, že jde vlastně jen o další speciální zákon, který nic nového neřeší. Základní otázkou tedy zřejmě je, zda má navrhovaný zákon své opodstatnění, zda existuje ve společnosti dlouhodobá a oprávněná potřeba takového zákona. Sám fakt, že se jedná o zákon speciální, nemůže být důvodem k jeho zamítnutí. Já osobně se přikláním k tomu, aby byl zákon přijat. Jeho případná negativa jsou dostatečně vyvážena potřebou značné části našich obyvatel mít jasný a srozumitelný zákon upravující konkrétní oblast jejich aktivit. Ani mně není milé, když mi mnozí voliči vytýkají, že nežijeme v právním státě, že dovolat se spravedlnosti je v Čechách téměř nemožné, že je náš právní řád zaplevelen nesmyslným množstvím složitých zákonů, v nichž se těžko vyznají sami právníci, natož pak právní laici. Nemyslím si ale, že právě tzv. zahrádkářský zákon je tím zákonem, který bude našim občanům komplikovat život. Právě naopak. Těm, kteří ho potřebují, situaci ulehčí. A pokud praxe ukáže, že je potřeba v něm něco změnit, jistě ho budeme schopni novelizovat. Nebylo by to poprvé, ani naposledy.
PROTI Ing. Petr Pakosta Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu
Řiďme se zdravým rozumem a prostou lidskou slušností Musím říci, že mne někdy až překvapuje, kolik v České republice existuje různých koníčků, od těch tradičních až po koníčky skutečně exotické. Když se podíváme do internetového vyhledávače, najde nám v abecedním pořadí všechno možné od akvaristiky přes háčkování, chovatelství všeho možného, malování na hedvábí i na lidské tělo, sběratelství, turistiku vysokohorskou, vinařskou i pivní, windsurfing až po žonglování či železniční modelářství. Nesmím zapomenout ani na kaktusářství, což je vášeň mně osobně vlastní, a také na téma dne – ono zmiňované zahrádkaření. O všech těchto činnostech můžeme říci, že mají mnohé společné. Jsou to aktivity, které přinášejí lidem radost, jsou kvalitní náplní volného času, lidé se při nich sdružují a také často vedou ke kultivaci osobnosti nebo zušlechťování okolí. Můžeme říci, že jsou to aktivity chvályhodné, společensky přínosné a užitečné a zejména dobrovolné. Nic z výše uvedeného ale neopravňuje zákonodárce, aby do každé této jednotlivé činnosti zasáhli a snažili se ji regulovat a upravovat zákonem. Česká republika má Občanský zákoník, který obecně stanoví právní rámec pro většinu občanských aktivit a dává občanům možnost si založit zájmová sdružení, která si svou činnost upraví vlastními, pouze pro ně platnými předpisy. A to si myslím je ideální způsob, jak k takovýmto činnostem přistupovat. Zaplevelovat náš právní řád zákony, které platí pouze pro úzce vyhraněné zájmové skupiny, rozhodně není cesta, kterou bych považoval za správnou. Navíc jde dle mého názoru opravdu o normu zbytečnou, protože naprostá většina jejího obsahu se objevuje v jiných, již platných zákonech.
Již jsem se zmínil, že mojí velkou vášní a zálibou je kaktusářství. Za sebe a za své kolegy ale mohu prohlásit, že jsme nejraději, když se nám stát a politici do naší záliby nepletou a nezasahují do ní více, než je naprosto nezbytné. Protože jakmile k nějakému zásahu ze strany úředního šimla dojde, jsou z toho jen komplikace. Nám se to stalo při vydávání vládního nařízení k trestnímu zákoníku, které kaktusářství výrazně zasáhlo a omezilo a rozhodně nebylo ku prospěchu věci. Předpokládám, že naprostá většina zahrádkářů svou činnost vykonává kvůli vlastnímu prospěchu – ať už tělesnému, kterým je zlepšení fyzické kondice, pobyt na čerstvém vzduchu, strava obohacená plody z vlastní zahrádky, nebo duševnímu, jako je relaxace, pokračování v rodinné tradici či sepjetí s přírodou. To vše jistě zaslouží ocenění. Při vší úctě k zahrádkářům ale nemohu považovat za spravedlivé, aby jejich činnost byla považována za obecně prospěšnou, když toto označení nemají aktivity sociální, charitativní a podobné, které by si je objektivně zasloužily mnohem víc. Při projednávání tohoto návrhu zákona v Senátu mě velmi pobavilo a potěšilo vystoupení mého kolegy Tomáše Töpfera, který za podobně přínosnou činnost označil sex. Má naprostou pravdu – sex zlepšuje tělesnou kondici, snižuje cholesterol, vyplavující se endorfiny navozují pocit štěstí, a kdo si hraje, nezlobí. Navíc populační růst, který sex může způsobit, je jistě obecně prospěšný už kvůli nárůstu počtu budoucích daňových poplatníků. Přesto opravdu doufám, že se nedáme cestou tvorby zákonů pro každou lidskou činnost a nepokusíme se sex regulovat zákonem. Zkusme se více řídit zdravým rozumem a prostou lidskou slušností a nebudeme se ztrácet v bludišti, které právní řád našeho státu někdy připomíná.
7
Senát
Zahraniãní politika
ROLE PARLAMENTÒ V UNII
Na zasedání předsedů parlamentů zemí Evropské unie, které se konalo v polovině května ve Švédsku, se účastníci shodli: Národní parlamenty mohou a musejí hrát v budoucí Evropské unii klíčovou roli. V pátek a sobotu 14. a 15. května se ve Stockholmu konalo výroční pracovní jednání předsedů parlamentů zemí Evropské unie. Švédové připravili pro zasedání dvě hlavní témata. První den se jednalo především o meziparlamentní spolupráci v Evropě po přijetí Lisabonské smlouvy. Český Parlament byl reprezentován předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, který měl možnost vystoupit jako hlavní řečník v odpoledním bloku. Neděkoval v něm za dobrou spolupráci, ani nechválil Unii, ale zaměřil se na problematické aspekty „polisabonské“ Evropy. „Pochválit se umí každý, Švédové konferenci připravili bezvadně, o tom není pochyb. Ale sešli jsme se tu proto, abychom pracovali, a ne se chválili. A naše práce je hájit pozice národních parlamentů a národních zájmů,“ řekl Přemysl Sobotka. „Proto se zaměřuji na problematické otázky, ne z nějaké touhy být kritický,“ dodal. Do tohoto širokého tématu byla zařazena i diskuse nad novými komunikačními technologiemi, které jsou výzvou pro parlamenty ve vzájemné komunikaci a také v komunikaci vůči veřejnosti. V sobotu se jednalo o celosvětové krizi. Účastníci debatovali zejména o tom, jaké dopady bude mít krize na rozpočty národních parlamentů. Předsedové evropských parlamentů diskutovali rovněž o novém návrhu bruselské administrativy, aby na národní rozpočty dříve, než půjdou ke schvalovacím procedurám v jednotlivých parlamentech, dohlížela Evropská komise a případně jejich tvorbu usměrňovala. „S tím já nesouhlasím,“ uvedl šéf českého Senátu. „Náš rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna a jen ona a nikdo jiný je kompetentní do něho mluvit. Snahy Bruselu také někteří předsedové vnímají jako pokus využít problémů Řecka ke zvýšení vlivu unijní centrály, dokonce se tu mluvilo o dalších federalizujících tendencích. To už jde ale výrazně za rámec Lisabonské smlouvy, která ovšem pro nás je nástrojem spolupráce a řízení v evropských záležitostech. K tomu, jít nad rámec Lisabonu, nemáme nikdo, ani my z národních parlamentů, ani bruselští úředníci mandát,“ dodal Přemysl Sobotka.
Z projevu Přemysla Sobotky: Milovníkům sociálního inženýrství osobně nemohu nikdy fandit, protože jsem dirigismus, tuhé centrální plánování a byrokratismus, který dokázal zadusit přirozený společenský vývoj a jakoukoliv iniciativu občanů, zažil 40 let v komunistickém Československu. A jsem přesvědčen, že vůči těmto nebezpečím nejsou imunní ani ty evropské země, jejichž demokratický systém nebyl v minulosti narušen žádnými totalitními praktikami. Tím se dostávám k významu fenoménu parlamentní diplomacie, která má opět poněkud jiný charakter než každodenní diplomacie, kterou vykonávají naše vlády a ministerstva zahraničí, anebo dokonce bruselští úředníci. My bychom měli mít spíše roli jakýchsi architektů. Naší povinností by mělo být nejen schvalování těchto mezinárodních dohod, ale také a především je dlouhodobě kultivovat a formovat na základě naší větší blízkosti k občanům. To všechno bude možné: když budeme schopni najít způsoby funkční komunikace, když se naučíme jeden druhého pozorně poslouchat, když pochopíme, že historické zkušenosti některých nových členských zemí Unie jsou nezanedbatelné, když si konečně naplno vyjasníme obsah termínu subsidiarita a nutnosti vázaných mandátů našich vlád spolu s funkční formou vystavování žlutých a oranžových karet a když konečně pochopíme, že kritiky mnoha nešvarů současného procesu evropské integrace nelze považovat za obtížné nepřítele Evropské unie, ale místo toho začneme pozorně přemýšlet o jejich argumentech. PhDr. Petr Kostka tiskový tajemník Kanceláře Senátu
Zahraniãní politika
SENÁTY PARLAMENTÒ CHTùJÍ OVLIV≈OVAT EVROPSKOU POLITIKU Z jednání Asociace evropských senátů v Itálii jednoznačně vyplynulo, že čím větší součinnost národních parlamentů a jejich komor, tím lépe pro národní zájmy členů a Unii jako takovou.
V
sobotu 17. dubna se v Římě konalo 12. pracovní jednání Asociace evropských Senátů. Hlavním tématem tři čtvrtě denního jednání (slavnostní zahájení plánované na pátek 16. 4. bylo s ohledem na leteckou tragédii ve Smolensku zrušeno) byla otázka, jak se změní role národních parlamentů v 21. století, míněno po přijetí Lisabonské smlouvy a jejím postupném uvádění v život. Druhým navazujícím tématem pak byla role horních komor národních parlamentů v tomto procesu. Celé jednání v budově italského Senátu začalo minutou ticha za oběti leteckého neštěstí polského prezidentského speciálu. Všichni
přítomní politici spontánně ocenili přítomnost polského předsedy Senátu Bogdana Borusewicze, který na dlouho připravované jednání dorazil, přestože jeho země prožívala smutek a on osobně při osudovém letu ztratil nejbližší spolupracovníky ze Senátu. Předseda českého Senátu ve svém projevu zdůraznil, že po vstupu Lisabonské smlouvy a s jejím postupným uváděním v život roste vliv a význam národních parlamentů. „S tím souvisí i nutné prohlubování spolupráce a koordinace činností národních parlamentů. Potvrzuji si tím, že i při stále se zrychlujícím procesu evropské integrace, který v sobě zároveň, ať se nám to líbí či nelíbí,
skrývá do budoucnosti řadu skrytých a neřešených závažných problémů, zůstává i do budoucna velký význam v roli národních parlamentů a stejně tak i jeho bilaterálních aktivit na mezinárodní scéně,“ řekl mimo jiné Přemysl Sobotka. Hovořil také o roli druhých komor, která je v parlamentním demokratickém systému nezastupitelná. „Horní parlamentní komory v podobě senátů by měly mít na zřeteli dlouhodobé zájmy své země, mezi které zákonitě patří i dobré vztahy se svými sousedy i pozitivní kontakty se zeměmi vzdálenějšími,“ uvedl předseda Senátu P. Sobotka. V podobném duchu vystupovali i další představitelé senátů. Z celého jednání bylo zjevné, že realita evropského prostoru po Lisabonské smlouvě nebude dána jen literou samotného dokumentu, ale i aktivitou národních parlamentů. Teprve budoucnost ukáže, zda jednotlivé parlamenty uchopí svou pozici těch, kteří mají dohled nad vším, co se odehrává mezi bruselským centrem a národními exekutivami. Ze závěrů jednání jednoznačně vyplynulo, že
čím větší součinnost národních parlamentů a jejich komor, tím lépe pro národní zájmy členů a Unii jako takovou. Na jednání vystoupili vedle předsedů jednotlivých národních senátů také místopředseda Evropské komise Antonio Tajani a předseda Asociace horních komor afrických a arabských zemí Livinius Osuji. V závěrečném prohlášení účastníci zasedání zdůraznili rostoucí význam asociace jako multilaterálního fóra a akcentovali význam vzájemného dialogu a vztahů se sdělovacími prostředky. Lisabonskou smlouvu považují přítomní za zásadní faktor pro inovaci a posílení evropských institucí. Někteří předsedové ve svých vystoupeních také kritizovali nadcházející rozpuštění Parlamentního shromáždění ZEU a žádali okamžitou diskusi o způsobu, jak by mohly národní parlamenty pokračovat v debatě o záležitostech evropské obrany. PhDr. Petr Kostka tiskový tajemník Kanceláře Senátu
TRAGÉDIE POLSKA sobotu 10. dubna letěla polská delegace do ruského Smolenska uctít památku více než deseti tisíc Poláků popravených před 70 roky v Katyni. Během přistávacího manévru zahynulo všech 96 lidí, kteří v letadle cestovali. Mezi 89 známými osobnostmi bylo vedle prezidenta Polska Lecha Kaczynského a jeho manželky Marie Kaczynské také patnáct poslanců Sejmu včetně místopředsedů dolní komory, tři senátoři, velení armády, guvernér Polské národní banky a ředitel Institutu národní paměti.
V
která se konala pod záštitou předsedy Senátu, byla svolána ještě před osudovou tragédií. Senátoři společně zhlédli film Katyň, aby si připomněli válečné zločiny, které se odehrály v dubnu a květnu 1940 v Rusku. Na rozkaz J. Stalina tehdy příslušníci sovětské tajné policie zavraždili na 22 000 polských důstojníků, politiků a umělců nejen v západním Rusku u Katyně, ale i na dalších místech dnešního Ruska, Ukrajiny a Běloruska.
Senátoři stejně jako téměř celý svět uctili minutou ticha jejich památku na své 18. schůzi Senátu 21. dubna, předseda Senátu Přemysl Sobotka se osobně zúčastnil 22. dubna v Katovicích pohřbu místopředsedkyně polského Senátu Kristyny Bochenek. Na schůzi Senátu podepisovali senátoři kondolenční archy, které pak zástupci polského velvyslanectví navečer předal předseda Senátu Přemysl Sobotka na mimořádné schůzi Stálé komise Senátu pro podporu demokracie ve světě. Tato schůze,
Lech Kaczynský s chotí navštívil Senát 21. 1. 2010
Předseda Senátu P. Sobotka uctil památku velvyslanectvím v Praze Horní foto: pohřeb místopředsedkyně polského
tragicky zahynulých před polským Senátu K. Bochenek v Katovicích
Senátoři podepisovali kondolenční listiny v Jednacím sále Senátu Horní foto: poslední rozloučení s manželi Kaczynskými v Krakově
Zahraniãní politika
SENÁT – AKTIVNÍ SOUâÁST âESKÉ ZAHRANIâNÍ POLITIKY 5. února 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se setkala s předsedou Poslanecké sněmovny Bosny a Hercegoviny Miloradem Živkovićem. Během společného jednání diskutovali otázky spojené s vízovou liberalizací Bosny a Hercegoviny, hovořilo se i o dalším vývoji Bosny a Hercegoviny v souvislosti s jejich cestou do euroatlantických struktur.
navštívil Prahu u příležitosti 20. výročí obnovení diplomatických styků mezi Československem a Státem Izrael. Tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Moshe Arens podepsali dohodu o obnovení vztahů, přerušených bývalým režimem v době šestidenní války v roce 1967, v Černínském paláci 9. února 1990. V rozhovoru si oba připomněli souvislosti tohoto významného momentu v historii vzájemných vztahů a hovořili o aktuálním dění na mezinárodní scéně, zejména na Blízkém východě. Izraelský velvyslanec Yaakov Levy, který byl jednání přítomen, tlumočil velké obavy, se kterými Izrael sleduje poslední vývoj íránského jaderného programu. Po jednání si Moshe Arens prohlédl Zelený salonek Kolovratského paláce, kde zasedala československá vláda v době Mnichovské krize v září 1938. 10. února Předseda Senátu Přemysl Sobotka se setkal s předsedou vlády Republiky Makedonie Nikolou Gruevským. „Ve svém úvodním vystoupení jsem zdůraznil, že naše dějiny mají hodně společného. Oba naše národy se v minulosti musely potýkat s velmocenskou arogancí některých našich sousedů. Ta ohrožovala naši svobodu,
Místopředsedkyně Senátu A. Gajdůšková s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu Bosny a Hercegoviny M. Živkovićem 8. února Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiří Dienstbier přijal Moshe Arense. Bývalý izraelský ministr zahraničí
Předseda Senátu P. Sobotka s předsedou vlády Republiky Makedonie N. Gruevským
Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost J. Dienstbier a M. Arens, bývalý ministr zahraničí Izraele
Senát
14
a nejednou dokonce i samotnou existenci našich národů,“ uvedl po setkání předseda Senátu Přemysl Sobotka. „Tato doba už je pryč a Česká republika podporuje Makedonii při jejím úsilí stát se členem NATO a Evropské unie,“ řekl předseda Senátu. „A ač jsme se pohybovali na parlamentní půdě, velkou část naší diskuse zabrala
ekonomická témata a já jsem ocenil makedonskou odvahu při daňových reformách. Někteří politici ze zavedených a bohatších evropských zemí by si z Makedonie měli vzít příklad,“ dodal Přemysl Sobotka. Oba politici se shodli, že zájmem Evropy je, aby se celý Balkán stál součástí evropských struktur. 16. února Místopředseda Senátu Jiří Liška pořádal oběd pro místopředsedkyni Parlamentu Ázerbájdžánské republiky Bahar Muradovou. Pracovního oběda se zúčastnili také senátoři Václav Koukal a Jan Horník. S představiteli ázerbájdžánského Parlamentu projednávali otázky geopolitické situace v oblasti Středního východu, konkrétně diverzifikace surovinových zdrojů a přístupu k nim. Tématem rozhovorů byla i výstavba plánovaného ropovodu Nabucco. Zúčastnění hovořili také o jaderné bezpečnosti této oblasti z pohledu OBSE a vleklém arménsko-ázerbájdžánském problému Náhorního Karabachu.
23. února Předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Ivo Bárek a člen téhož výboru Václav Vlček uskutečnili ve dnech 23.–24. února 2010 zahraniční cestu do Polské republiky. V Krakově se zúčastnili Setkání výborů pro územní správu parlamentů zemí Vyšehradské skupiny. Setkání mělo vytyčená dvě stěžejní témata: Úloha regionální politiky při překonávání hospodář-
22. února Na pozvání Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zavítala do České republiky na třídenní návštěvu delegace Zahraničního výboru Národního shromáždění Republiky Srbsko v čele s předsedou výboru Dragoljubem Mičunovičem. Delegace jednala jak se senátory, tak i s poslanci a s představiteli Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva pro evropské záležitosti. Rozhovor s partnerským výborem v Senátu se týkal vývoje vztahů mezi ČesSetkání výborů pro územní správu parlamentů zemí Vyšehradské skupiny v polském Krakově ské krize v jednotlivých zemích Vyšehradské čtyřky a Využití prostředků Evropské unie na ochranu kulturního dědictví ze strukturálních fondů. Na závěr jednání přijali účastníci společné memorandum, ve kterém mimo jiné prohlašují, že stimulace regionálního rozvoje je jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších nástrojů překonání hospodářské krize. Dobře a racionálně programovaná a implementovaná regionální politika umožňuje podle závěrů jednání vytvářet prostor pro iniciativu občanů, využívat místní kapitály a povzbuzovat iniciativy přicházející zdola. Účastníci setkání se domnívají, že evropské prostředky hrají podstatnou úlohu v regionální politice zemí a staví se za dodržení dosavadní povahy a postavení evropské politiky soudržnosti. Bylo také konstatováno, že za obzvlášť významný považují účastníci jednání rostoucí rozsah výdajů ze strukturálních fondů v oblasti ochrany a řízení kulturního dědictví, což má podstatný význam pro rozvoj kulturního průmyslu a zvýšení přitažlivosti turistiky a také pro záchranu kulturního dědictví středovýchodní Evropy.
Setkání senátorů Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se členy Výboru pro zahraniční věci Národního shromáždění Republiky Srbsko kou republikou a Srbskem, hovořilo se zejména o krocích vedoucích k budoucímu začlenění Srbska do Evropské unie. Srbští poslanci tlumočili přetrvávající nesouhlas srbské veřejnosti s vyhlášením nezávislosti Kosova a sdělili své obavy z pronikání islámského fundamentalismu na Balkán. D. Mičunovič ocenil zrušení vízové povinnosti pro srbské občany cestující do zemí Evropské unie a vyjádřil naději, že se proces integrace Srbska do Unie urychlí. Na půdě Senátu srbskou delegaci přijal také místopředseda Senátu Petr Pithart a předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig.
15. března Ústavně-právní výbor Senátu v čele s místopředsedou Jiřím Žákem přijal v Zeleném salonku Kolovratského paláce delegaci Výboru pro legislativu a soudnictví Národního shromáždění Korejské republiky. Korejští poslanci, vedení předsedou výboru Seonem Ho Lewem, se zajímali o způsob fungování a přednosti dvoukomorového parlamentu, o složení Senátu z hlediska profesního i o zastoupení žen v českém Parlamentu. Dále byla rozebrána hlavní náplň práce Ústavně-právního výboru. Další diskuse byla věnována otázkám českého soudnictví. Korejští zákonodárci se ptali zejména na způsob jmenování a kvalifikační předpoklady soudců, na záruky soudcovské nezávislosti a možnosti přezkoumání soudních rozhodnutí. 16. března Na nedávnou návštěvu delegace Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v Turecku navázalo pracovní setkání formou obě-
15
Senát
da, který pro delegaci Meziparlamentní skupiny přátel České republiky Velkého národního shromáždění Turecké republiky uspořádal místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jaromír Štětina. Předseda skupiny tureckých poslanců Huseyin Tugcu velmi ocenil českou podporu snaze Turecka o vstup do Evropské unie. Turecká strana se zajímala zejména o možnosti dalšího pokroku v negociačním procesu, diskutována byla také situace v Afghánistánu, na Kavkaze a aspekty švýcarského referenda o výstavbě minaretů i společné zapojení obou zemí v alianci NATO. Setkání se zúčastnil místopředseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Otakar Veřovský a senátoři Tomáš Grulich a Rostislav Slavotínek. Přítomen byl i nastupující český velvyslanec v Turecké republice Václav Hubinger. 29. března Předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig se společně se senátory Alexandrem Vondrou, Václavem Koukalem a Tomášem Grulichem setkali s hlavním chorvatským vyjednavačem a zástupcem vedoucího delegace pro vyjednávání o přístupu Chorvatska k EU Vladimirem Drobnjakem. Společně diskutovali o současném stavu jednání mezi Unií a Chorvatskem a o budoucí ratifikaci Přístupové smlouvy o členství Chorvatska v Evropské unii. Vladimir Drobnjak vyjádřil naději, že Chorvatsko uzavře jednání o všech kapitolách v průběhu roku 2010 tak, aby se mohlo stát členem Unie v roce 2011 či 2012, až všech 27 členských států Evropské unie ratifikuje Přístupovou smlouvu o členství Chorvatska. Senátoři také poukázali na nutnou spolupráci Chorvatska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu.
denta a jeho choť uspořádal slavnostní oběd. Hlavními tématy rozhovoru se stala spolupráce obou zemí v rámci Evropské unie. Zazněla také výzva národním parlamentům menších zemí, aby nacházely cestu sbližování jednotlivých zemí v rámci Evropské unie. V průběhu oběda se hovořilo i o prohlubování vztahů obou zemí na parlamentní úrovni. 22. dubna Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiří Dienstbier přivítal místopředsedu vlády a ministra pro evropskou a euroatlantickou integraci Gruzie Giorgiho Baramidzeho. Místopředseda gruzínské vlády informoval o hlavních prioritách na cestě Gruzie k integraci do euroatlantických struktur a vyjmenoval konkrétní kroky vedoucí k tomuto cíli. Jednání se zúčastnili senátoři Jaromír Štětina, Tomáš Jirsa a Pavel Trpák. Přítomní diskutovali o aktuální situaci v separatistických regionech a o vývoji vztahů s Ruskem. G. Baramidze ocenil postoj České republiky k projektu Východního partnerství, který byl spuštěn v průběhu českého předsednictví v Radě EU a který má za cíl posílit užší spolupráci s šesticí východoevropských zemí včetně Gruzie. Setkání byla přítomna také velvyslankyně Gruzie v České republice Nino Nakashidze. 26. dubna Uskutečnila se pracovní večeře pořádaná předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou na počest předsedkyně Parlamentu Ghanské republiky Joyce Adeline Bamfort Addo, která byla v České republice na oficiální návštěvě. Během setkání se hovořilo o parlamentních
6. dubna Předseda Senátu Přemysl Sobotka přijal předsedkyni Legislativní rady Parlamentu Nového Jižního Walesu Amandu Ruth Fazio, která se zajímala o fungování horní komory Parlamentu ČR. Přemysl Sobotka popsal složení a systém Senátu a představil fungování legislativního procesu. Věnoval se také problematice zahraniční politiky v Senátu a vysvětlil, jak je koordinována s Poslaneckou sněmovnou. Během přijetí se hovořilo i o roli Ústavního soudu. 15. dubna V Hlavním sále Valdštejnského paláce proběhlo setkání prezidenta Portugalské republiky Aníbal Cavaco Silvy s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Předseda Senátu pro portugalského prezi-
Předseda Senátu P. Sobotka a předsedkyně Parlamentu Ghany J. A. Bamfort Addo systémech obou zemí, ale především o možnostech hospodářské spolupráce a rozvoje bilaterálních vztahů. Přestože kontakty afrických zemí s naší republikou nejsou časté, možnosti v ekonomické sféře jsou velké a současná návštěva ghanské představitelky je pro jejich rozvíjení novým impulsem.
Prezident Portugalské republiky A. C. Silva s manželkou navštívil Senát
Senát
16
Pozn. Podrobný souhrn zahraničních aktivit Senátu naleznete na adrese: www.senat.cz
Zahraniãní politika
SENÁTO¤I JEDNALI NA SLOVENSKU D
elegace Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu (Igor Petrov, Liana Janáčková, Vítězslav Jonáš, Karel Korytář, Jiří Bis, Petr Pakosta a Jiří Stříteský) vedená jeho předsedou Janem Hajdou navštívila na pozvání Národní rady ve dnech 16.–17. února 2010 Slovenskou republiku. Mimo svých partnerů v Národní radě, kterými byly Výbor pro financování, rozpočet a měnu (místopředseda Miroslav Jureňa), Výbor pro hospodářskou politiku (předseda Maroš Kondrót) a Výbor pro půdohospodářství, životní prostředí a ochranu přírody (místopředseda Tibor Lebocký), delegace jednala také s místopředsedou Národní rady Milanem Hortem, guvernérem Národní banky Jozefem Makúchem či ministrem půdohospodářství Vladimírem Chovanem. Jednání se zaměřila na získání zkušeností se zavedením eura, s překonáváním hospodářské krize, energetickou bezpečností, dopravní infrastrukturou, s dvojkolejnou dotační politikou, kvalitou potravin, prodejem půdního fondu a s ostatními oblastmi oboustranného zájmu.
Zavedení eura a dopad hospodářské krize Slovenská strana uvedla, že zvyšování cen a další negativní dopady se při přechodu na euro prakticky neprojevily. K překonávání krizového období slovenská vláda přijala řadu opatření, např. jednotlivé resorty zavázala k finančním úsporám. Zavedení eura zvýšilo kreditibilitu Slovenska; euro pomáhá také při překonávání globální hospodářské krize. Hlavní výhody eurozóny a společné měnové politiky spatřuje Slovensko v tom, že nemusí monitorovat nominální výměnný kurz, v případě turbulencí slovenská ekonomika nepodléhá regionálním výkyvům, existuje nižší riziko nedostatečné likvidity bankovního sektoru, jsou nižší náklady na financování podniků a státu.
Energetická bezpečnost Slovensko se aktuálně orientuje na stabilizaci veřejných financí, obnovu hospodářského růstu a odstranění regionálních disparit. Jednoznačnou prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. Spotřeba elektrické energie nyní přesahuje slovenské výrobní kapacity. Slovenští poslanci uvedli, že garantováním dodávek až 30 % spotřeby plynu (navýšení skladovacích kapacit, reverzní odběry z České republiky a Rakouska, budování nových plynovodů) se podařilo posílit energetickou bezpečnost. Obdobně, s pomocí ropovodu Adria a reverzního toku z naší republiky, jsou pro případ krize zajištěny dodávky ropy.
Varšavská deklarace Ministr Vladimír Chovan i místopředseda finančního výboru Miroslav Jureňa se pozastavili nad přístupem České republiky při zasedání ministrů zemědělství nově přistoupivších států Evropské unie, konaném tento rok ve Varšavě. Česká republika jako jediná neratifikovala deklaraci, ve které nové členské státy od roku 2013 požadují stejné podmínky, jaké mají členové původní EU 15. Po návratu z pracovní cesty se předseda výboru Jan Hajda písemně dotázal předsedy vlády Jan Fischera na důvod tohoto vládního postoje. Ve svém dopise dále uvedl, že v období, kdy začíná složité projednávání zásad společné zemědělské politiky a jejího fi-
nancování po roce 2013, by bylo krajně nešťastné, aby kvůli stanovisku naší země nebyly akceptovány požadavky nových členských zemí Unie. Závěrem svého dopisu upozornil na fakt, že nadále trvá možnost se k této deklaraci připojit. Předseda vlády Jan Fischer odpověděl, že vláda myšlenku vytvořit od roku 2013 rovné a nediskriminační podmínky mezi všemi členskými státy Unie v rámci společné zemědělské politiky jednoznačně podpořila. Bez znalosti odpovědí týkajících se budoucí podoby rozpočtu EU jako celku však nyní nemůže zaujímat definitivní postoj k jedné dílčí otázce.
Výstupy z diskusí, zhodnocení cesty Pracovní cestu vyhodnotili senátoři jako nanejvýš prospěšnou – je nutné konzultovat, nabývat a vyměňovat si zkušenosti mezi sobě tak blízkými zeměmi, jaké Česká a Slovenská republika bezesporu jsou, a to nejlépe formou osobních diskusí. V jejich rámci např. slovenští poslanci pozitivně zhodnotili skutečnost, že naše republika nezavedla „šrotovné“, což jí přineslo značné úspory. Další pozitivum spatřují v ustavení Senátu v České republice; na Slovensku právě kontrolní činnost horní komory Parlamentu chybí. Došlo i na hodnocení pozitiv a negativ bodového systému pro řidiče; u nás zavedený bodový systém přináší byrokratickou zátěž, systém dopravních kontrol fungující na Slovensku zase jednostranné zaměření policistů na vybírání pokut. Velice přínosné byly i diskuse ohledně dotací na výrobu mléka, posouzení cenotvorby a dumpingu, projednání narušeného smluvního vztahu prvovýrobce s odběratelem, podpory využívání bioplynu jako cenově přijatelného, pro zemědělství důležitého energetického zdroje. Všechna tato, ač různorodá témata pomáhají oběma zemím v nalezení nejlepších možných řešení, která mohou vyjít třeba i z negativních zkušeností. Z tohoto důvodu se senátoři shodli, že bude nanejvýš přínosné v těchto debatách pokračovat, a proto po parlamentních volbách, které ve Slovenské republice probíhají letos na jaře, bude zasláno pozvání pro delegaci Národní rady Slovenské republiky na návštěvu České republiky. Ing. Andrea Jůzová tajemnice Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu
17
Senát
Zahraniãní politika
VZTAHY âECHÒ A SLOVÁKÒ Dne 19. dubna 2010 uspořádala Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí seminář Česko-slovenské vztahy a krajané. Jednalo se o již třetí seminář na půdě Senátu, který byl určen pro naše krajany žijící na Slovensku.
Č
eši na Slovensku jsou třetí nejpočetnější národnostní menšinou, která čítá téměř 65 tisíc lidí. Po rozpadu Československa část z nich přijala slovenské občanství a část české. Málo z nich ale řešilo svou situaci přestěhováním. Seminář se zabýval historickými i současnými pohledy na soužití Čechů a Slováků.
Seminář zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Hovořil o vzájemných dobrých vztazích obou zemí, na kterých mají svoji zásluhu také naši krajané žijící na Slovensku. „Každý Čech žijící na Slovensku je také de facto jakýmsi honorárním konzulem České republiky či prvním článkem mostu mezi našimi národy. Podobné je to i v opačném směru třeba u četných slovenských studentů, kteří dnes studují v Praze, Brně a v dalších městech České republiky,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka. Úvodem semináře místopředseda komise Tomáš Grulich připomněl osudy českých menšin v Evropě počátkem 19. století a také porovnal působení a život Čechů v Rakousku po roce 1918 a Čechů na Slovensku po roce 1993. V závěru se zaměřil na řešení problémů Čechů žijících na Slovensku především v oblasti sociálních a občanských práv. Místopředseda Senátu Petr Pithart se zamýšlel nad soužitím Čechů a Slováků v dobách minulých a v dobách po rozdělení Československa do současnosti z různých úhlů pohledu. Ředitel Etnologického ústavu Akademie věd ČR Zdeněk Uherek se ve své přednášce zaměřil na antropologické pohledy na česko-slovenské vztahy, speciálně na české výzkumy Slováků žijících v ČR. Vědecký pracovník Etnologického ústavu AV ČR Stanislav Brouček seznámil přítomné s historickým pohledem na vztah Čechů a Slováků na konci 19. století. Poukázal na zásadní rozdíl, který spočívá
Senát
18
v tom, že Češi chápali Slováky jako jedno společné česko-slovanské etnikum, kdežto Slovákům šlo od konce 19. století o politické konstituování slovenského národa. Zmocněnec pro krajany při Ministerstvu zahraničních věcí Vladimír Eisenbruk hovořil o financování a podpoře krajanských spolků ze strany České republiky a Ministerstva zahraničních věcí. Pro rok 2010 činí celkový finanční příspěvek 470 tisíc korun a částka je určena pro 13 fungujících krajanských spolků, z nichž 10 tvoří od roku 2005 nástupnická organizace bývalých poboček Českého spolku na Slovensku, jejíž ústředí se nachází v Košicích. Zbylými spolky jsou Slovensko – Český klub v Košicích, Klub občanů ČR a Kruh přátel české kultury. Prostředky jsou ministerstvem poskytovány na základě Programu podpory českého kulturního dědictví, jehož pokračování bylo 9. dubna 2010 prodlouženo českou vládou na dalších pět let. Lucie Linková ze zahraničního oddělení Středočeského kraje informovala o spolupráci s Bratislavským krajem, zvláště o pořádání různých seminářů, kulturních výstav, sportovních akcí pro mládež, recipročních výměn úředníků apod. Jana Bratinková, předsedkyně Klubu občanů ČR v Bratislavě, seznámila přítomné se životem a aktivitami Čechů žijících na Slovensku. Předseda Českého spolku na Slovensku pan Pavel Doležal seznámil přítomné s činností a aktivitami spolku. Následně seminář pokračoval bohatou diskusí jak k tématům řečeným, tak také k starostem našich krajanů a Čechů žijících na Slovensku. PhDr. Tomáš Grulich místopředseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
Zahraniãní politika
OCENùNÍ âESK¯CH KRAJANÒ Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka v rámci své cesty do USA navštívil i naše krajany. V úterý 23. února uspořádal spolu s velvyslancem Petrem Kolářem slavnostní večer pro české krajany žijící v New Yorku.
N
a setkání předal našim krajanům senátní medaile jako ocenění jejich dlouhodobé práce v zahraničí pro naši republiku. „Byla to mimořádná příležitost poděkovat českým lidem, kteří z nejrůznějších důvodů odešli ze své vlasti a našli nový domov v USA. Zachovali si ale vztah k rodné zemi a i tady v Americe pro ni dál pracovali a pracují. Šíří dobré jméno Čechů, Československa a nyní České republiky a za to jim patří velký dík,“ uvedl Přemysl Sobotka. Slavnostní akt předání stříbrných pamětních medailí Senátu PČR se odehrál na Manhattanu v nově zrekonstruované České národní budově. Předseda Senátu předal celkem 22 pamětních medailí, 17 dostaly žijící osoby, čtyři byly uděleny in memoriam. Jednu obdržel Vladimír Kabeš, mezinárodně respektovaný právník, který se zasloužil o šíření dobrého jména nově vzniklé České republiky a který zemřel v roce 2009. Druhou obdržel generál Miloš Knorr, významný bojovník proti nacismu a komunismu, a třetí pamětní medaile Senátu byla udělena profesoru Radovanu Lužovi, exilovému sociálnímu demokratovi a velkému bojovníku proti nacismu a komunismu. Čtvrtou stříbrnou medaili Senátu in memoriam převzala Marise Pokorná, vdova po oceněném Janu Hird-Pokorném, významném architektovi a restaurátorovi. Mezi žijící oceněné osobnosti patřili Ája Vrzáňová, Joseph Balaz nebo Karel Kánský. Oceněna byla také jedna instituce – Americký Sokol New York. Celý večer se nesl ve slavnostním duchu a bylo zřejmé, že naši lidé žijící v New Yorku si ocenění Senátu velmi považují. Mnoho z přítomných mělo za sebou pohnuté osudy, útěky
z hitlerovské a později komunistické Evropy, utečenecké tábory, hledání nové identity, nové kariéry. Možná právě proto je z nich cítit vyzrálá síla, ze které mohou čerpat i ti, kteří jsou doma v České republice. Krajani, nejen v New Yorku, jsou velkým přínosem a bohatstvím české společnosti, a pokud ta na ně nezapomíná, jsou také hrdými vlastenci. PhDr. Petr Kostka tiskový tajemník Kanceláře Senátu
19
Senát
V PRAZE PODEPSÁNA NOVÁ SMLOUVA START
Jídelní lístek slavnostního oběda, na který se předsedovi Senátu P. Sobotkovi podepsali všichni tři přítomní prezidenti. „Mám víc podpisů prezidentů, než je pod smlouvou START,“ uvedl bezprostředně po obědě P. Sobotka.
Prezident Spojených států amerických Barack Obama a prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv podepsali 8. dubna 2010 v Praze dohodu o dalším jaderném odzbrojování. Slavnostní podpis dohody Nový start ve Španělském sále Pražského hradu se odehrával za přítomnosti zástupců Parlamentu i dalších politických činitelů naší země. Předseda a místopředsedové Senátu byli také mezi účastníky slavnostního oběda, který pro oba prezidenty pořádal prezident Václav Klaus.
foto L. Sefzig a P. Kostka
Komentáfi
NÁVRAT BUMERANGU dyž na poslední mnichovské bezpečnostní konferenci byl zástupce americké vlády tázán, čím se soudobý mezinárodní terorismus zásadně liší od italských Rudých brigád, Irské republikánské armády v Ulsteru anebo německé Frakce Rudé armády ze 70. a 80. let minulého století, odvětil bez rozmyšlení: „Kdepak, nedá se to srovnat. Tentokrát je to vážné.“ Úředník určitě nechtěl nikoho urazit. Jenže mimoděčné zvolání prozrazuje, jak podstatně se liší podvědomé vnímání terorismu, jenž míří proti nám, od toho, který míří proti jiným. Velké národy jsou sebestředné a náchylné k tomu pokládat vlastní problémy za ojedinělé. Vůbec to neznamená, že by byly lhostejné k cizímu neštěstí. Po vý-
K
Všeobecně se mělo za to, že tímto dnem se Amerika a svět setkaly s jevem, jenž nemá v dějinách obdoby. Možná že to platí pro měřítko, určitě to však neplatí pro podstatu jevu. Teroristická vlna, která se převalila přes západní Evropu v 70. a 80. letech minulého století, se skládala ze dvou komponent: z nacionalistických hnutí, která usilovala o sebeurčení – jako Baskové nebo Irové – a z radikální levice, které šlo o změnu společenského zřízení. V něčem se zájmy obou křídel protínaly, jak už to bývá u extremistů všech ražení, kteří snadno nacházejí cesty pro spolupráci a výměnu zkušeností. Celkově však se oba proudy lišily a ten ideologický se jeví jako zajímavější. Agresivní levičácké skupinky daly o sobě vědět po studentských
buších v moskevském metru slíbil Barack Obama svému ruskému protějšku veškerou myslitelnou pomoc při dopadení útočníků, ať už to myslel jakkoli. Události v Moskvě nepochybně vnímal prizmatem americké zkušenosti z 11. září 2001.
nepokojích v šedesátém osmém roce a znamenaly počátek rozrůznění elit v hlavních západních zemích. Postupné vtažení velkých levicových stran do establishmentu vedlo k rozvrstvení levice a k marginalizaci radikálů, kteří neusilovali o revizi společenské smlouvy, nýbrž o výměnu zřízení. Právě tato část levice vytlačená na politický okraj se rozhodla pro teror. Živnou půdou pro tuto ideologii byla na jedné straně nerovnováha, jež se postupně kumulovala uvnitř spotřební společnosti, a na straně druhé právě
Nové slovo, starý jev Právě tehdy po leteckých útocích na New York a Washington se pojem mezinárodní terorismus stal součástí politického slovníku.
Senát
22
probíhající studená válka. Pro Sovětský svaz, jemuž ubývalo sil, byli militantní levičáci opravdovým dárečkem. Tehdejší terorismus byl bez nadsázky mezinárodním jevem. Komunistickou internacionálu samozřejmě nedotahoval, avšak měl v základech univerzální ideologii, nikoli pouhý nacionalismus, a v ideálním případě usiloval o zbourání kapitalistického řádu jako takového. Soudobý islámský terorismus má na první pohled také nadnárodní a ideovou povahu: jeho bojištěm je celý svět, jen místo trockismu nebo maoismu má Korán a řeči o celosvětovém kalifátu. Jenže v každém konkrétním případě v počátcích konfliktu lze vystopovat příběh spojený s kontrolou konkrétního území, ať už je to Čečna, Palestina, Irák, Saúdská Arábie, Afghánistán či Indonésie. Místní odbojná hnutí mají ve svých motivacích blíže k Irské republikánské armádě než k Rudým brigádám. Islám v jeho extrémním výkladu je pro ně jak ideovým obalem, tak i účinnou zbraní – špatně se bojuje s protivníkem, který v důsledku náboženského zpracování kašle na vlastní život. Ve výsledku místo jednoho velkého „střetu civilizací“ máme značné množství lokálních střetů – sice navzájem propojených, jako všechno v tomto světě, kde vše souvisí se vším, avšak vázaných na určité místo principem „krev a půda“. Je to problém, jenž nemá jedno jediné řešení. Každý případ vyžaduje vlastní řešení, i když související s celkem. Až doteď boj s mezinárodním terorismem byl pro vládu Spojených států páteří světového vývoje, ja-
ležitých spojenců se snažila vytěžit vlastní vlivové dividendy z americké přezaměstnanosti protiteroristickým bojem. Výměna důvěrných údajů rozhodující pro efektivitu takového boje není možná tam, kde chybí důvěra a v činech partnerů se zračí kořistnický zájem.
kousi univerzální politikou. Je zajímavé, že praktickou otázku vlastní národní bezpečnosti se Americe podařilo vyřešit, k žádným teroristickým aktům po 11. září na jejím území nedošlo. Výsledky této politiky jakožto globální strategie jsou však skromnější. Není divu – žádný jednotlivý případ není podobný jinému a vyžaduje zvláštní řešení. Koncepční protimluv spočíval v tom, že tažení proti mezinárodnímu terorismu se nikdy nestalo všeobecným tažením Západu, i když „křižáctví“ mu bylo nejednou podsouváno. Řada dů-
nejmenším mohly zdržet využívání teroristických organizací proti sobě, což bylo běžné v době studené války, a nesnažit se vytěžit výhody z vnitřních problémů druhé strany. Sympatie k extremismu, který míří proti oponentovi, se tak či onak jako bumerang vrací k původci a zasazuje mu smrtící úder. Začátek 21. století přináší další a další důkazy tohoto axiomu.
Hra špionů proti špionům Ve svých pamětech bývalý ředitel CIA George Tenet poznamenává, že rusko-americká spolupráce v boji proti teroru vždy zůstávala hrou „špionů proti špionům“. Za stavu, kdy každá strana řeší především vlastní problémy, jsou dvojí standardy nevyhnutelné. Tak tomu vždycky bylo i ve vztazích mnohem bližších spojenců, než jsou Spojené státy a Rusko. Vláda Velké Británie kupříkladu po desetiletí žádala Washington, aby zakázal americkým Irům sbírat prostředky na „boj za svobodu Ulsteru“. Žádala bezúspěšně, neboť protiimperiální osvobozovací patos je důležitým prvkem amerického sebevědomí a Irové tvoří významnou skupinu voličů. Ve Francii v 90. letech minulého století platila tzv. „Mitterandova doktrína“, v souladu s níž Paříž nevydávala do Itálie extremisty z Rudých brigád, pokud neměli na rukou krev – socialistický prezident měl totiž za to, že ve vlasti jim nebude zaručen spravedlivý soud. Je tedy vůbec myslitelný společný boj velmocí proti terorismu? Obecně sdílený výklad, kdo je a kdo není terorista, asi není zcela možný, dokud existuje politika. Avšak soupeřící velmoci by se při-
Jefim Fištejn
23
Senát
MVDr. Jifií Li‰ka, místopfiedseda Senátu
MÁM JE·Tù CO NABÍDNOUT Ve svém volebním obvodě, který zahrnuje okres Jičín a severní část okresu Nymburk, žijete již delší dobu. Většině z nás při slově Jičín automaticky naskočí město pohádek. Jak byste svůj volební obvod charakterizoval Vy? V mém senátním obvodu nejsou pouze krásná města Jičín a Nymburk, ale také mnoho vesnic a vesniček, typický český venkov. Jedná se o volební obvod, který není moc homogenní, ve svém historickém vývoji oba regiony – tedy Jičínsko a Nymbursko – neměly moc společného. A je to velký problém, když máte obvod rozdělený do tolika částí? Problém je trochu v komunikaci. Ve svém obvodu mám téměř 180 starostů, a když si chci popovídat s každým z nich, dá mi to časově dost zabrat. Ale tuto komplikaci vyvažuje skutečnost, že se jedná o kraj skutečně velmi malebný, který mám rád. Je to především Český ráj, kraj typický pro výletníky, kde často se ženou jezdíme na kole. Stokrát jedete po stejné cestě a pokaždé objevíte něco nového! V Jičíně jste vykonával po dvě volební období funkci starosty, pracoval jste také jako poslanec Federálního shromáždění, nyní jste již čtrnáctým rokem v Senátu. Můžete srovnat činnost v komunální politice a práci v Parlamentu? Pokud chcete něco konkrétního rychle prosadit, je to jednodušší v komunální politice. Jako starostovi vám stačí, když máte dobrý nápad, přesvědčit o své pravdě kolegy na radnici a společně pak projekt dotáhnete v poměrně rozumném časovém horizontu do konce. Oproti tomu v Parlamentu musíte vyjednávat s daleko více lidmi a subjekty, musíte se vyrovnávat se všemi možnými zájmy, musíte brát zřetel na veškerou dosavadní legislativu i judikaturu, a taky proto vše trvá daleko déle a pomaleji. Samotný legislativní proces je navíc – podotýkám, že je to tak dle mého konzervativního názoru správně – nastaven tak, že cesta od rozumné myšlenky k jejímu uskutečnění je více než zdlouhavá. I když se jedná o jednoznačně dobrou věc, mohou uběhnout roky, než se vtělí do podoby platného zákona. Na druhou stranu Parlament by neměl být nějakým chrličem nových právních norem, podobná „rychlovýroba“ v případě práva se vždycky ukazuje jako kontraproduktivní. Shrnu-li to, v komunální politice jsou výsledky práce rychlejší a konkrétnější. Dopad a vliv prosazených změn bývá ale menší, než je tomu v případě zákonů. V Senátu jste od samých počátků, od roku 1996. Zažil jste zde spoustu schůzí, konferencí, seminářů, zahraničních přijetí i setkání. Můžete konkretizovat, která z těchto akcí na Vás nejvíce zapůsobila, na kterou nejraději vzpomínáte? Silnými zážitky jsou vždy setkání se zajímavými osobnostmi světové politiky. Velký dojem na mě udělal americký prezident George Bush ml., z jiných důvodů a z jiného úhlu pohledu ale i ruský prezident Vladimír Putin či čínský premiér Wen Ťia-paa, který byl v Senátu před pěti lety. V poslední době na mě velmi zapůsobil polský prezident Lech Kaczynski. Pro evropskou politiku je jeho smrt velkou ztrátou. Při jednáních s těmito osobnostmi člověk získává větší rozhled a uvědomuje si, jak jsou naše místní „velké“ spory mnohdy malicherné a hloupé. Silný dojem na mě zanechávají také všechna setkání s krajany, která v Senátu pořádáme. Ze seminářů, konferencí i z pouhých debat s Čechy žijícími v zahraničí cítím, jak jsou rádi, až dojati,
Senát
24
když se v krásných prostorách Valdštejnského paláce mohou nejen potkávat, ale i pracovat a napomáhat oboustranným vztahům. A ještě nemohu nevzpomenout na akce, které většinou zaštiťuji a jež se váží k naší nedávné minulosti. Ano, v Senátu jste to zvláště Vy, kdo se věnuje agendě vyrovnání se s minulostí. Byl jste to Vy, kdo prosadil například novelu zákona o odškodnění obětí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, stál jste u zrodu Ústavu pro studium totalitních režimů. Proč se věnujete zrovna tomuto tématu? Dovolím si ještě doplnit, že jsme s kolegyní Dagmar Lastoveckou rovněž připravili zákon, který otvíral archivy Státní bezpečnosti, to byl myslím podstatný krok kupředu. Mrzí mě, že se kvůli odporu levice nepodařilo ve Sněmovně dotáhnout do konce náš návrh zákona o III. odboji, ale nevzdávám se a budu ho znovu prosazovat. A proč se této agendě věnuji? Jsem jednoduše přesvědčen, že není správné na minulost zapomínat a že se u nás na ni mnohdy zapomíná cíleně. Je až překvapující, kolik současných a aktuálních problémů, které teď zažíváme, má ve skutečnosti kořeny v narušení hodnot a morálky, které čtyřicetiletý duchovní úpadek přinesl. A navíc moje rodina byla komunistickým režimem dost postižena, takže to cítím i jako určitý závazek a dluh vůči svým blízkým. Co myslíte, proměňuje se nějak Senát v souvislosti s jeho pravidelnou dvouletou obměnou? Mám tu čest být jedním z pamětníků prvních let Senátu a tehdy byla opravdu trochu jiná atmosféra. Jako začínající senátoři jsme neměli žádné zkušenosti, v naší práci převládalo nadšení a euforie, které byly postupem času nahrazeny racionálním profesionálním
přístupem. Musím se přiznat, že u nás, kteří v Senátu zasedáme od jeho počátků, pořád jistá nostalgie po těch prvních „amatérských“ časech přetrvává. A splnily se Vaše představy, se kterými jste do Senátu v roce 1996 přišel? Původní představy se samozřejmě postupně měnily. Brzy jsem si stejně jako ostatní osvojil pravidla práce Senátu. Uvědomovali jsme si, co Senát může změnit a na co vliv naopak nemá, kde je potřeba, abychom trpělivě a pečlivě zkoumali legislativní předlohy a snažili se napravit nedostatky, které se občas do zákonů dostanou. Co se ale nemění, to jsou vztahy mezi senátory. Oceňuji, že jsme zde mezi sebou podstatně vstřícnější a přátelštější, než je tomu v dolní komoře Parlamentu. A umíte si vysvětlit, proč tomu tak je? Svou roli nepochybně hraje věk. Do Senátu můžete kandidovat až se završením čtyřicátého roku. Důležitý je také faktor přímé volby. Lidé se totiž v televizi docela rádi dívají na politiky, kteří se předvádějí, trumfují, urážejí. Když však mají možnost rozhodovat, většinou volí spíše osobnosti méně konfliktní a konstruktivnější. Navíc tu nejsme sami sobě konkurenty. V Poslanecké sněmovně vedle sebe zasedá několik politiků ze stejného regionu a ti mezi sebou soupeří a předhánějí se, senátoři však zastupují každý jiný volební obvod. A to je také pro naše vzájemné vztahy výhoda.
dia, která různým přihlouple vyhroceným výkřikům některých politiků dávají příliš velký prostor. Chápu sice, že jsou mediálně přitažlivé, ale pak se z té spirály trumfování obtížně hledá cesta. Ještě úplně jinou záležitostí je apelace na některé nízké a nečestné zájmy a pudy u voličů, vpravo nebo vlevo, to zcela odsuzuji. Že bychom v Senátu pořádali nějaké školení pro politiky? Nějakou školu dobrého chování? No to nevím… Pojďme raději nyní pryč od politiky. Podporuje Vás Vaše rodina v kariéře? Synové jsou dospělí, ti moji práci sledují z dálky. Manželka má pro moji práci pochopení, jako psycholožka mnohdy i dobrou radu. V současnosti má partnerskou poradnu a to já vítám, má totiž méně času a už se smířila s tím, jak málo jsem doma. Jako veterinář máte vztah ke zvířatům. Jaké je Vaše nejoblíbenější zvíře? Na veterině jsem pracoval skoro dvacet let, nyní se ale starám již jen o svou „jezevčici na velké noze“, jak říkáme naší Ajce. Na svoji původní profesi ale vzpomínám rád. Výhodou oproti politice bylo, že pacienti si nikdy nestěžovali ☺. Na druhé straně dobrý veterinář musí umět pracovat s „páníčky“ a v některých případech umět vyvinout značnou diplomacii, když jejich miláček trpí… To mi bylo velmi dobrou průpravou pro práci v politice.
I letos, a to po čtvrté, budete opět do Senátu kandidovat. Můžete nám říci, proč jste se takto rozhodl? Po těch letech snad mohu říci, že jsem poměrně zkušený politik a zákonodárce, vím, jak se dají důležité a užitečné věci prosadit, a zároveň se domnívám, že ještě mám správě věcí veřejných, tj. politice, co nabídnout. Ta témata, kterým se věnuji, ať je to právě vyrovnání se s minulostí nebo dlouhodobá bezpečnost naší země, vztah ke krajanům, zemědělská problematika, ochrana soukromí a vůbec těch jemných aspektů svobody, bývají v té smršti aktuálních problémů vesměs opomíjena a já je chci bránit. Druhým a nikoliv nepodstatným důvodem bylo i to, že stále cítím zřejmou a výraznou podporu od členů mé strany jak na Jičínsku, tak na Nymbursku. Myslíte si, že politická moc je v Parlamentu spravedlivě rozdělena? Neustále nám chybí stykový zákon, který by definoval vztahy obou komor. Není to pro práci senátorů a poslanců určitý handicap? Mám samozřejmě občas výhrady k tomu – jako nakonec všichni senátoři – že naše pravomoci narážejí na silnější pozici Poslanecké sněmovny. Mnohdy jsem přitom přesvědčen, že naše postoje a naše názory v Senátu jsou rozumnější. Ale na druhou stranu musím říci, že ten vztah je poměrně dobře vyvážený a nelze žádat, aby obě parlamentní komory měly naprosto stejné pravomoci, protože pak by vzniklo nebezpečí případného zablokování politického života. Pravdou je, že hlavní politické boje se odehrávají zcela zákonitě v Poslanecké sněmovně. Ano, politika je v současné době hodně vyhrocená, zvlášť nyní, v předvolebním čase, kdy spolu hovoříme. Političtí lídři se navzájem obviňují, očerňují, nemohou se shodnout na základních věcech. Vy máte zkušenosti z komunální i nejvyšší politiky. Máte svůj názor na to, proč tomu tak je? Předvolební politika musí být svým způsobem antagonistická, vždyť se jedná o soutěž o voličské hlasy. Jinou věcí je ale míra tohoto střetávání, tvrdý politický styl, který je ve skutečnosti jakýmsi divadlem pro média. Tento styl se mnohdy může přesunout do společnosti, a to je určitě chyba. Je to sice už skoro klišé, ale dle mého názoru se na eskalaci zhrubělé politiky podílejí právě i mé-
Jak byste nejraději strávil dovolenou? Aktivně, poznáváním, nebo jenom odpočíváním? Já jsem spíše ten poznávací a cestovací typ, oproti tomu manželka, s kterou každou dovolenou trávím, nejraději odpočívá. A tak naše dovolené bývají kombinací obojího. Máte nějaký svůj politický vzor? Velkým vzorem byl pro mne můj otec, opravdu jsem si ho vážil a doufám, že stejné vzpomínky na mne budou mít jednou i moji synové. Pokud jde o profesionální politiky, budu jmenovat jen jednoho. Nedávno jsme pořádali vzpomínková setkání k 160. výročí narození T. G. Masaryka. Uvědomil jsem si, jak často si jeho osobnost připomínáme, ale jak málo známe jeho myšlenky. Třeba tato, která je jako pasovaná na dnešní dobu: „Demokracie má své chyby, protože i občané mají své chyby. A má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat nedostatky, ale ne překonávat zásady demokracie.“ To opravdu sedí ještě dnes, že? Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
25
Senát
VernisáÏ v˘stavy
PùTAâTY¤ICÁT¯ … KONEC VÁLKY V EVROPù U
dálosti z května 1945, kdy byla po téměř šesti letech v Evropě ukončena 2. světová válka, si senátoři spolu s občany připomněli ve Valdštejnské zahradě 7. května, kdy zde byla slavnostně otevřena výstava Pětačtyřicátý … konec války v Evropě. Výstavu připravil Senát ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha a Národním muzeem. Záštitu nad ní převzal místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták. Hlavní část výstavy si mohou prohlédnout návštěvníci Valdštejnské zahrady, kde je na sedmi desítkách panelů umístěno na tři sta dobových fotografií z bohatých fondů Vojenského historického ústavu a dalších resortních a muzejních institucí. Fotografie mapují postup bojů od Slovenska přes Moravu a Slezsko až po Prahu a Květnové povstání v hlavním městě. Další části výstavy jsou umístěné ve Výstavní síni Senátu a v historických prostorách Valdštejnského paláce. Zde jsou vystaveny také zbraně, vojenské stejnokroje i faksimile válečných dokumentů. Mezi zajímavosti patří například klobouk jednoho z australských vojáků, kteří byli v Praze v zajetí. Výstavu ve Valdštejnské zahradě a Výstavní síni Senátu si zájemci mohou prohlédnout každý den, historické prostory Valdštejnského paláce jsou pro veřejnost otevřené každý víkend.
Senát
26
Slavnostní vernisáže výstavy, která byla součástí setkání s občany, se vedle senátorů účastnili také diplomaté, členové vlády a další čestní hosté, například pražský arcibiskup Dominik Duka
nebo náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Na pódiu vystoupil ministr obrany Martin Barták, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a ředitel Vojenského historického ústavu Praha plk. Aleš Knížek. Úvodní projev přednesl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Připomněl, že výročí května 1945 si zaslouží stále náš zájem, neboť z mnoha důvodů tato doba zásadně ovlivnila desetiletí našeho poválečného vývoje. Upozornil na to, že drtivou většinu našich odbojářů a zahraničních vojáků spojoval boj proti totalitě a boj za masarykovskou demokracii.
Sedláčka, který sloužil u československé pěší divize ve Francii nebo u výsadkové brigády v Tatrách, plukovníka Jaroslava Klemeše, příslušníka desantu Platinum – Pewter, jenž významným způsobem zasáhl do českého národního povstání. In memoriam ocenil předseda Senátu generálporučíka Františka Fajtla, stíhacího pilota, který se zúčastnil bitev o Francii a Británii a velel čs. stíhací peruti. Za veterány poděkoval Senátu a jeho předsedovi armádní generál Tomáš Sedláček. Vyzdvihl roli Senátu v boji za udržení hodnot, na kterých odpor proti totalitám ve dvacátém století vyrůstal. Setkání se účastnili také francouzští veteráni nebo českoslovenští Židé, kteří také bojovali na obou frontách nebo byli jako děti zachráněni díky převozu do Velké Británie, který zorganizoval Nicolas Winton. Ve Valdštejnské zahradě se 7. května sešlo zhruba 3000 lidí. K poslechu zde hrála Ústřední hudba Armády ČR, J. J. Jazzmen a Traditional Jazz studio s Pavlem Smetáčkem. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
Proto také byli téměř všichni nějakým způsobem později postiženi či šikanováni komunistickým režimem. „Proto dnes jejich památku nejlépe uctíme, když ji i nás samotné budeme důsledně chránit před všemi demagogy, populisty a mocichtivými kariéristy, kteří se rádi ohánějí takzvaným obyčejným českým člověkem, ale kteří by se za něj nikdy nebyli ochotni obětovat,“ zdůraznil P. Sobotka. V rámci vernisáže předseda Senátu také přijal desítku válečných veteránů, které ocenil stříbrnými pamětními medailemi Senátu za hrdinství a boj za svobodu v době druhé světové války. Medaili si veteráni převzali na veřejném shromáždění buď osobně, nebo v zastoupení rodinných příslušníků. Jejich odvahu, odhodlání a hrdinství ocenili přítomní povstáním a dlouhotrvajícím potleskem. Medailí předseda Senátu ocenil například armádního generála Tomáše
27
Senát
NEZAPOMÍNÁME Na události před 65 lety senátorky a senátoři nevzpomínali pouze 7. května ve Valdštejnské zahradě u příležitosti vernisáže výstavy Pětačtyřicátý … konec války v Evropě. Předseda Senátu, místopředsedové i ostatní senátoři se zúčastnili mnoha pietních akcí po celé republice, které památku válečných hrdinů i obětí války připomínaly. Vedle uctění památky však všichni ve svých projevech upozorňovali také na nebezpečí nárůstu různých extrémistických hnutí a vyzývali k boji za svobodu a demokracii.
M
ístopředseda Senátu Jiří Liška se 26. dubna například zúčastnil pietního aktu v Krupce u památníku 313 obětí pochodu smrti. Při té příležitosti zdůraznil hrůznost transportu smrti z koncentračního tábora Ossendorf u Halle. „Nelidské podmínky, za kterých byli vězni při likvidaci táborů převáženi, svědčí o tom, že nacisté a jejich pomahači dokázali i ve smrtelné křeči slepě věřit své ideji nadrasy, že se i při vědomí své porážky nezastavovali doslova před ničím, že byli schopni do posledních chvil páchat velké zlo,“ uvedl například J. Liška. Zároveň apeloval na to, abychom zabránili růstu idejím extremismu. „Vzrůst extremismu i zpochybňování dosavadního vývoje naší civilizace v těchto dnech by pro nás měl být vážným varováním. Lhostejnost k tomuto jevu se vždycky znovu ukazuje jako ta nejlepší cesta, jak ho nechat vyrůst do nebezpečných rozměrů,“ uvedl místopředseda Senátu J. Liška.
Uctění památky padlých na Olšanských hřbitovech Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková uctila památku zesnulých mimo jiné v obci Javoříčko nebo památku padlých v Pražském povstání na mostě Barikádníků. Na tehdejším Trojském mostě se lidé v květnu 1945 naprosto spontánně postavili proti přesile německých tanků, které se stahovaly do Prahy. Padlo zde téměř 40 lidí, nejmladšímu bylo 14 let. Tragédie se stala na samém konci války ve stejný den, kdy bylo na Moravě v Javoříčku ubito 38 mužů a celá obec vypálena. Ve svém projevu A. Gajdůšková vyzdvihla nutnost evropské spolupráce proti ohrožení nacionalismem, extremismem, xenofobií, rasismem i neonacismem. „Odpovědí Evropy na katarsi stamilionů mrtvých v obou světových válkách je evropská integrace. Je to koncept spolupráce, který znamená, že válka v Evropě je nejen nemyslitelná, ale nemožná,“ uvedla také místopředsedkyně Senátu A. Gajdůšková. Místopředseda Senátu Petr Pithart se pietních akcí zúčastnil mimo jiné v České Kamenici, v Rabštejně nad Střelou nebo na Ol-
Senát
28
Vzpomínkový akt v Plzni šanských hřbitovech. Na místě bývalého koncentračního tábora v Rabštejně nad Střelou zavzpomínal, že zde byli koncentrovaní lidé patnácti evropských národů. „Tady se dvacáté století předvedlo v celé své hrůze, v tom nejhorším, co vůbec dokázalo. Jako by se chtělo shromáždit na jednom místě to nejhorší, co jedni lidé minulého století dokázali udělat druhým lidem,“ uvedl P. Pithart. Připomněl, že na podobných místech však nesmíme jen vzpomínat, ale také se soustředit na nebezpečenství dneška. Neklid a nejistota, dezorientace, rozčilení, chaos a až nakonec zlo v podobně násilí vždycky přichází podle P. Pitharta nepozorovaně. „Ti, kteří tu trpěli a umírali, nám vzkazují: nepodceňujte ani jen první náznaky zla. Mluvte spolu o tom, co vás znepokojuje. Scházejte se, aby vás bylo víc, kteří dáváte najevo, že Vám není svět lhostejný. My jsme tu trpěli a umírali právě proto, že naši současníci byli tenkrát příliš dlouho lhostejní. Tak dlouho byli lhostejní, až už bylo pozdě,“ zdůraznil na shromáždění P. Pithart. Předseda Senátu Přemysl Sobotka se zúčastnil mimo jiné setkání válečných veteránů v Liberci, uctil památku padlých v Pražském povstání 5. května na Staroměstské radnici i u Českého rozhlasu. Téhož dne místopředseda Senátu Jiří Šneberger vzdal hold padlým na slavnostním shromáždění v Plzni u pomníku Obětem 2. světové války a padlým československým a spojeneckým letcům. 6. května byl za účasti předsedy Senátu odhalen pomník k uctění památky generála Františka Peřiny v Praze-Řepích. Místopředseda Senátu Milan Štěch se také ve Hvězdárně na Petříně zúčastnil pietní vzpomínky u příležitosti 91. výročí tragické smrti generála M. R. Štefánika. Pietních akcí, na kterých se členové Senátu podíleli, se po celé republice konalo během dubna a května několik desítek. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
Pfiehled akcí
SENÁT – MÍSTO K JEDNÁNÍ 4. února Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí spolupořádal seminář Dopady směrnice EU o průmyslových emisích na český průmysl v roce 2015. Do Hlavního sálu přišli diskutovat o dopadech směrnice Evropské unie Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR, Jan Dusík, ministr životního prostředí, náměstek Erik Geuss, jenž zastupoval Ministerstvo průmyslu a obchodu, Martin Roman, generální ředitel ČEZ a.s., europoslanci a další odborníci. V závěru účastníci navrhli společnou deklaraci. Evropský parlament bude v prvním pololetí 2010 projednávat návrh směrnice o průmyslových emisích, která by měla určovat podobu českého průmyslu zejména po roce 2015.
Seminář Návrh nového zákona o ochraně ovzduší Diskutovalo se o hlavních změnách a cílech návrhu zákona, jeho programových, ekonomických a administrativních nástrojích, a to i z pohledu obcí s rozšířenou působností, krajů a provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Semináře se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí, Českého hydrometeorologického ústavu, Státního zdravotního ústavu a Arcelor Mittal a.s.
Seminář Dopady směrnice EU o průmyslových emisích na český průmysl po roce 2015 9. února 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůšková pořádala seminář Spisovatel ve sjednocující se Evropě – hledání témat a jazyka. Seminář reflektoval některé současné diskuse o odchodech mladých literátů do zahraničí a tematiku ohrožení českých a slovenských literárních časopisů. Účastníci chtěli odpovědět na otázky, zda je „psaní česky“ totožné s národní literaturou. Hovořilo se také o nedostatečném financování literárních časopisů. Na semináři se prezentovalo více než 89 spisovatelů, literárních vědců, kritiků, publicistů a nakladatelů. Erazim Kohák, Ladislav Chmel, Jiří Pehe, Lázsló Szigeti, Jaroslav Čejka, Martin Houska, Vladimír Novotný, Otakar Chaloupka a řada dalších hodnotili současný stav úlohy literatury a spisovatelů v současné společnosti a přínosu k formování identity ve sjednocující se Evropě. A. Gajdůšková ve svém závěrečném slovu vyzdvihla úlohu veřejnoprávních médií, která mohou hrát podporu při obnově pocitu národní hrdosti. 16. února Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí zorganizoval seminář k návrhu nového zákona o ochraně ovzduší.
17. února V Jednacím sále se uskutečnila konference Kvalita doručování. Spolupořádal ji Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu společně s Asociací alternativních poštovních operátorů. Konferenci zahájil senátor Josef Řihák, člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Toto setkání mělo seznámit zadavatele poštovních služeb se systémem kontroly kvality adresného a neadresného doručování v České republice a stavem v Německé spolkové republice a Holandsku. Zúčastnění měli možnost porovnat jednotlivé systémy a debatovat o jejich využitelnosti. 23. února Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uskutečnil veřejné slyšení Rovný přístup ke vzdělání s ohledem na žáky z romské menšiny. Toto slyšení bylo součástí projednávání petice č. 9/09, jejímiž signatáři byli občané romského etnika z Děčína-Boletic. Konkrétně šlo o možnosti vzdělávání romských dětí. Veřejného slyšení se účastnili zástupci vlády ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vládních i nevládních romských organizací, pedagogicko-psychologických poraden, odborů školství krajských úřadů, měst a další zájemci o danou problematiku vzdělávání. Účastníci projednali petici č. 9/2009, seznámili se s Koncepcí romské integrace na období 2010–2013 a hledali další postup v řešení dlouhodobého problému, kterým vzdělávání romských dětí stále zůstává.
29
Senát
25. února V Jednacím sále proběhl seminář s názvem Silniční povrchy z gumoasfaltu – kvalita, bezpečnost a ekologie, který pořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Seminář zahájil senátor Jiří Nedoma, předseda Podvýboru pro dopravu a člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. O zkušenostech s gumoasfaltovými povrchy přítomní diskutovali s hosty z Itálie a Švédska. S možností aplikace tohoto povrchu v České republice přítomné seznámil doc. Ing. Jan Kudrna, CSc., který zastupoval Vysoké učení technické v Brně – Fakultu stavební. Do budoucna je třeba najít nový způsob využití ojetých pneumatik, především s ohledem na životní prostředí. Jednou z variant je právě jejich recyklace pro výrobu gumoasfaltového povrchu. 3. března Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí spolupořádal mezinárodní seminář Politika ochrany klimatu: cesta z Kodaně. Úvodní slovo přednesl Bedřich Moldan, člen Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, úvodní projev Jan Dusík, ministr životního prostředí. Odborníci, jako např. Sascha Müller-Kraenner z charitativní organizace pro ochranu životního prostředí The Nature Conservancy, Ketil Karlsen, poradce pro otázky vyjednávání o klimatu ministerstva zahraničních věcí Dánska, Vivien Life, vedoucí skupiny pro otázky klimatických změn
Mezinárodní seminář Politika ochrany klimatu a energetiky ministerstva zahraničních věcí Velké Británie, nebo Ladislav Miko, vedoucí ředitelství ochrany přírodních zdrojů Evropské komise, diskutovali o tom, jakým směrem by se mezinárodní jednání o klimatu měla posunout dál a jakou roli by mohlo hrát transatlantické partnerství. Seminář se také dotkl nutných změn v průmyslu a energetickém sektoru členských států Evropské unie. 12. března Přípravou novely zákona o neziskových organizacích a o možných změnách v metodách financování neziskového sektoru se zabýval seminář Legislativní prostředí pro nestátní organizace. Jedním z bodů jednání byla i otázka statutu dobrovolníků, kteří se ve svém volném čase vzdělávají a řídí neziskové organizace. Neziskový sektor sám zaměstnává v ČR kolem jednoho sta tisíc zaměstnanců a především v oblasti sportu je nejrozšířenější platformou pro mi-
Senát
30
mopracovní činnosti. Asociace nestátních a neziskových organizací, která seminář odborně připravila, sdružuje celkem tisíc organizací. Záštitu nad seminářem převzala 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 22. března Místopředseda Senátu Petr Pithart pořádal v prostorách Frýdlantského salonku odbornou konferenci Léky, věc veřejná. Zúčastnili se jí zástupci organizací, které spoluvytvářejí informační kampaň proti nákupu nebezpečných léků, jako jsou padělky a nelegální léčivé přípravky. Stěžejní otázkou byla problematika aktivního dozoru v oblasti nelegálního zacházení s léčivými přípravky. Aktivní dozor by měl být zaměřen především na oblasti zjišťování, vyšetřování, postih případů distribuce a prodeje osobami bez příslušného povolení, dále pak na oblast monitoringu internetového prostředí, ve kterém probíhá nelegální prodej léčivých přípravků. Především však bylo stále zdůrazňováno, že kupující by si měli uvědomit, že pohodlná cesta k lékům po internetu je zároveň velmi nebezpečná a že léky získané mimo legální dodavatelský řetězec mohou poškodit zdraví. 23. března Místopředseda Senátu Jiří Liška ve spolupráci s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu uspořádal v Jednacím sále konferenci Ekonomická bezpečnost ČR. Cílem jednání odborníků z různých oborů, např. generála v záloze Andora Šándora, novináře a publicisty Jana Macháčka nebo velvyslance ČR se zvláštním posláním pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky, bylo otevřeně mluvit o aktuálních otázkách ekonomické bezpečnosti českého státu v kontextu současných globálních trendů. Závěry konference chtějí přispět k hledání cest a nástrojů umožňujících efektivně čelit vnějším i vnitřním hrozbám národní ekonomické prosperity. 23. března Pod záštitou 1. místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové se konalo setkání členů Klubu českých hlav se senátory. Destabilizace systému financování Akademie věd už nyní způsobila některé nenapravitelné škody, uvedl bývalý předseda AV ČR Václav Pačes. Jeho slova dokumentovala na konkrétních případech ze svých pracovišť mj. Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu nebo Pavel Hobza z Ústavu fyzikální chemie. V řadě příspěvků zazněla tvrdá kritika financování výzkumu soukromých firem ze státního rozpočtu. Na setkání také zaznělo, že je nereálné spoléhat na výrazné spolufinancování výzkumu průmyslem, protože tyto firmy v České republice buď žádný výzkum nemají, neprovádějí, anebo ho dokonce po převzetí zahraničním vlastníkem ruší a převádějí do zahraničí. Besedy se zúčastnil i bývalý eurokomisař Vladimír Špidla, který mj. upozornil, že kapacity desetimilionového národa jsou omezené, a proto musí být dobře využita, zapojena a oceněna každá „česká hlava“. Prohlásil, že stávající systém je třeba kultivovat a zároveň se zbavit všeho neperspektivního. Spolu se senátorkou Gajdůškovou upozornil, že se vůbec nemluví o Parlamentu, přičemž je to klíčová půda pro diskusi o poslání a financování vědy. 25. března Seminář Svoboda projevu a ochrana osobnosti umožnil setkání zástupců Parlamentu České republiky se zástupci médií, herecké asociace a soudců, kteří se v praxi zabývají problematikou ochrany osobnosti. Vystoupil na něm předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý, zástupce šéfredaktora MF Dnes Michal Musil, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec, místopředseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, zástupce Herecké asociace Marek Vašut a právníci Helena Chaloupková, Jana Gavlasová
státním maturitám. Veřejné slyšení výboru se konalo na základě návrhu senátora Marcela Chládka, který celý průběh slyšení řídil, úvodní slovo přednesl předseda výboru Jaromír Jermář. Petice předkládají připomínky ke stávající formě připravované státní maturity a ke školení pedagogů spolu s uvedením řady podnětů a připomínek týkajících se školení pořádaných Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Petice předložili a odůvodnili jejich iniciátoři Mgr. Ladislav Vasevič a Mgr. Jitka Přibenská. Stěžejní referáty přednesla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová a ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Ing. Pavel Zelený. Svá stanoviska k peticím vyjádřili i další diskutující, kteří požadují, aby kompetentní orgány státní správy upřednostnily odborný pedagogický názor.
Seminář Svoboda projevu a ochrana osobnosti a Václav Vlk. Akci pořádala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. 29. března Výbor pro záležitosti Evropské unie společně s Ministerstvem pro místní rozvoj uspořádal v Hlavním sále Senátu expertní seminář Reforma kohezní politiky – aktuální vývoj a důsledky pro ČR. Jeho cílem byla především debata o principech, cílech a implementaci budoucí kohezní politiky EU v dalším programovém období po roce 2013 z hlediska zájmů naší republiky. Mezi hlavní řečníky patřil italský odborník prof. Fabrizio Barca, autor zprávy vypracované v roce 2009 na žádost Evropské komise, která se týkala budoucVeřejné slyšení na téma státní maturity 20. dubna Pod záštitou 1. místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové se konala v Jednacím sále konference Ekonomické dopady domácího násilí. Na konferenci mimo jiné zaznělo, že podle rakouských odhadů jdou na náklady spojené s domácím násilím až dvě miliardy korun ročně a podobná částka se dá odhadovat i v českých poměrech. Systematický boj s domácím násilím a jeho prevence proto přestávají být osobní či rodinnou záležitostí, neboť na něj jako daňoví poplatníci doplácíme všichni. V závěrech konference byl také kladen důraz na přijetí národního akčního plánu po vzoru vyspělých států Evropské unie jako účinného a systémového řešení.
nosti evropské politiky soudržnosti. Dalšími účastníky semináře byli kromě senátorů i poslanci Evropského parlamentu, zástupci Evropské komise, představitelé státní správy a samosprávy a odborná veřejnost.
27. dubna Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí uskutečnila veřejné slyšení k projektu Česká škola bez hranic. Veřejného slyšení se zúčastnili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zástupci občanského sdružení a vyučující na Českých školách bez hranic z různých míst Evropy, rodiče dětí navštěvujících české školy v zahraničí, zástupci Ministerstva zahraničních věcí i zástupci Českého centra. Projekt České školy bez hranic nabízí vzdělávání dětí Čechů a krajanů žijících v zahraničí v českém jazyce – v písemném i mluveném projevu. Žáci se učí českou literaturu, dějiny českých zemí i zeměpis naší země. Škola usiluje uchovat u dětí pocit příslušnosti k českému národu a zajistit jim vzdělání v oblastech, které školy v zahraničí neposkytují.
14. dubna Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu lidská práva a petice organizoval veřejné slyšení k peticím vyjadřujícím se k připravovaným
Pozn. Podrobný souhrn všech seminářů, konferencí, setkání a dalších aktivit Senátu naleznete na adrese www.senat.cz.
Seminář na téma Reforma kohezní politiky
31
Senát
Konference
Minulý, současný a budoucí vývoj českého eGovernmentu – pro všechny tři základní milníky konference v Senátu věnované jeho desetiletému rozvoji platí od začátku především: nepřekážet, nešikanovat a nevytvářet bariéry.
J
iž deset let probíhá přeměna veřejné správy pomocí elektronických nástrojů, pro které se vžil pojem eGovernment. Právě k tomuto výročí se v Senátu pod záštitou jeho předsedy Přemysla Sobotky uskutečnila konference „10 let českého eGovernmentu“. V den konání 8. dubna 2010 se v Senátu sešli zástupci zainteresovaných institucí a organizací stejně jako osobnosti, které se na tvorbě a rozvoji českého eGovernmentu podíleli. Konferenci spolupořádalo občanské sdružení eStat.cz, jehož cílem je vytvoření efektivního státu poskytujícího občanům jimi vyžadované služby rychle, správně, přívětivě a k tomu účelu používající moderní nástroje informatiky. Totéž platí pro samotný eGovernment. Od jeho implementace se očekává zvýšení výkonnosti státní správy pomocí elektronických nástrojů, které by měly přispět ke zjednodušení kontaktu s veřejností se státem a jeho úřady. V zahajovacím projevu předseda Senátu Přemysl Sobotka vyzdvihl eGovernment především jako nástroj pro zefektivnění veřejné správy: „eGovernment pro mne neznamená jen elektronický, ale především efektivní stát! V tom vidím zásadní rozdíl v pojetí této problematiky. Musíme se více zaměřit na efektivitu veřejné správy a eGovernment je skvělou příležitostí, jak toho dosáhnout,“ řekl mimo jiné P. Sobotka.
Hovoří E. Kožušník, poslanec Evropského parlamentu Pavel Dvořák, dnešní předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu, autor návrhu „Státní informační politiky“ z roku 1999, který přijala tehdejší vláda ČR, na konferenci zdůraznil, že přetrvávajícím problémem současného eGovernmentu jsou jeho projekty, které vznikají převážně ze strany nabídky informačních a komunikačních firem, a ne z poptávky státní správy. Přivést eGovernment k občanům a podnikatelům v České republice, to je dle vedoucího eStat.cz a současně europoslance Edvarda Kožušníka stěžejní moment jeho dalšího úspěšného roz-
Senát
32
voje. „Příští vláda musí mít eGovernment jako svoji prioritu. Jen 27 % občanů a 65 % firem používá internet v kontaktu s veřejnou správou, a jsme tak za průměrem Evropské unie 35 %, respektive 70 %,“ uvedl E. Kožušník. Zásadní diskuze proběhla v rámci panelu, v němž se sešli všichni bývalí ministři pro informatiku – Karel Březina, Vladimír Mlynář, Dana Bérová, Ivan Langer a stávající náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek. Karel Březina připomenul, že pro rozvoj eGovernmentu bylo v začátcích důležité především vytvoření legislativního rámce a jako příklad uvedl telekomunikační zákon, zákon o elektronickém podpisu nebo zákon o informačních systémech veřejné správy. Vladimír Mlynář vnímá uplynulých 10 let budování eGovernmentu pouze coby elektronizaci veřejné správy a Dana Bérová považuje za největší nedostatek to, že se do eGovernment aktivit nepodařilo zapojit soukromý sektor a že neproběhla reforma státní správy. Ivan Langer zdůraznil, že během jeho funkčního období bylo v rámci budování eGovernmentu již na co navazovat, avšak na úplné dotažení projektů neměl ani on, ani jeho předchůdci dostatek času. Náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek považuje v současné době za nezbytné, aby se na eGovernment projekty podařilo čerpat peníze z Evropské unie. Závěr konference, na němž panovala shoda napříč spektrem vystupujících, byl o poselství eGovernmentu. Ten by měl především lidem sloužit, neměl by jim překážet, šikanovat je a hlavně by neměl mezi lidmi vytvářet bariéry. Veřejná správa vždy byla o lidech a pro lidi a jako taková by měla i zůstat po své modernizaci v časech eGovernmentu. Mgr. Ivo Brokeš ředitel sekretariátu předsedy Senátu
Mezinárodní konference
ZLOâINY KOMUNISMU e dnech 24.–26. února 2010 se v prostorách Senátu a Úřadu vlády konala mezinárodní konference Zločiny komunistických režimů, kterou připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s partnerskými ústavy ze zahraničí. Konference byla rozdělena na dvě části. Ve dnech 24.–25. února se pořadatelem stal Jiří Liška, místopředseda Senátu PČR. 26. února konferenci pořádal Úřad vlády ČR, záštitu nad závěrečným kulatým stolem převzal Jan Fischer, předseda vlády ČR. Konference si kladla za úkol sestavit přehled zločinů spáchaných komunistickými režimy za železnou oponou, ohodnotit je z právního hlediska a pokusit se hledat možná řešení dnešní situace. Historici, právníci, političtí vězni i politici diskutovali o daném tématu ve třech velkých blocích.
V
nismu a Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu. V části Souzení komunistických zločinců se odborníci z Německa a Polska podělili o zkušenosti ze souzení komunistických zločinů, specialista na mezinárodní právo ze Slovinska nabídl právní odpovědi na zločiny totalitního komunismu. Zástupce Ústavu pro vyšetřování komunistických zločinů v Rumunsku řešil problematiku aplikace mezinárodního práva. Tlusté čáry, omezená spravedlnost a následky byl poslední blok druhého dne konference. Mimo jiné zde rumunský europoslanec László Tökés, jedna z klíčových postav rumunského odporu proti komunistickému režimu v roce 1989, prosazoval vytvoření mezinárodního tribunálu pro souzení komunistických zločinů. Připustil ale, že především v západních evropských státech ke zrodu tri-
Série besed měla nabídnout i možnosti, jak po dvaceti letech postihnout zločiny spáchané komunistickými diktaturami ve střední a východní Evropě. Ústav pro studium totalitních režimů totiž upozorňuje, že se na rozdíl od nacistických zločinů zatím nepodařilo ucelené zveřejnění a posouzení zločinů komunistických, z nichž mnohé lze označit za zločiny proti lidskosti. První den konání konference místopředseda Senátu Jiří Liška připomněl, že 20 let po pádu komunismu se podařilo jeho zločiny potrestat jen v několika málo ojedinělých případech. Řekl, že důsledkem nedostatečného vyrovnání se s komunismem ve společnosti je „na jedné straně deziluze a nedůvěra v demokratické instituce, na straně druhé stále větší troufalost jak někdejších komunistů, tak i jejich nynějších následovníků“. Ve druhé části Zločiny komunismu v zemích Sovětského svazu promluvili místopředseda ruského vědeckého výzkumného centra Memorial Nikita V. Petrov, člen vedení estonského Ústavu historické paměti a ředitel pro výzkum Estonského válečného muzea Toomas Hiio a ředitel pro zahraniční záležitosti Muzea okupace Lotyšska Valters Nollendors. Ve třetím panelu se hovořilo o zločinech spáchaných komunistickými režimy v Polsku, Bělorusku, Německu, Maďarsku a na Slovensku. Následující den v bloku Komunistické zločiny v Československu a jejich stíhání vystoupili Miroslav Lehký z Ústavu pro studium totalitních režimů, Pavel Gregor z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komu-
bunálu není dostatečná vůle. Zločiny komunismu by podle něj měly být postaveny na stejnou úroveň jako nacistické zločiny. Někdejší první prezident nezávislé Litvy Vytautas Landsbergis hájil přesvědčení, že zodpovědnost za odsouzení komunistických zločinů leží především na národních státech. Nejpotřebnější je to, aby se ke komunismu zásadně postavily národní státy. O tribunálu je možné mluvit roky a roky, tím se ukazuje naše bezmoc, mínil. „Potřebujeme položit hlavně základy národním legislativám, které budou opravdu účinné,“ řekl mimo jiné V. Landsbergis. Třetí den jednání zahájil premiér Jan Fischer. Ve svém projevu zhodnotil konferenci jako skvělou možnost, jak se poučit nejen o minulosti, o budoucnosti, ale také o tom, jak zabránit návratu nesvobody. Zdůraznil, že se nelze pouze ohlížet na minulost. J. Fischer také ocenil, že na konferenci zaznívají současné zkušenosti jednotlivých zemí z vypořádávání se s následky komunistických režimů a ze zjišťování příčin, které dokázaly země dovést k nesvobodě. V závěrečné deklaraci se účastníci shodli na tom, že v Evropě by měl vzniknout nový mezinárodní tribunál, který by nepromlčitelné komunistické zločiny proti lidskosti soudil. Yvona Dočkalová odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
33
Senát
Konference
VZTAH VLÁDY A PARLAMENTU V EVROPSKÉ AGENDù Zahraniční politika a zvláště její evropský rozměr náleží k oblastem prioritního zájmu horní parlamentní komory. K tomuto závěru směřuje nejenom ústavní zakotvení pravomocí českého Senátu, ale také politická vůle, která vdechuje život liteře zákona. Potvrzení skutečnosti, že na zmíněné prioritě nic nemění ani Lisabonská smlouva, přinesla konference, která se uskutečnila 9. března 2010 v Senátu.
V
úvodních vystoupeních předsedů evropských výborů obou komor Parlamentu ČR zdůraznil senátor Luděk Sefzig potřebu vhodného nastavení parlamentní kontroly vlády v evropských záležitostech: „Na jedné straně stojí nutnost zvýšení kontroly u procedur, které mohou významným způsobem omezit výsostná práva členské země a jejích občanů, na druhé straně jsme usilovali o přiměřenost kontroly tak, aby nedošlo k paralýze exekutivy ČR při jednání Evropské rady nebo Rady EU.“ Zároveň poslankyně Kateřina Jacques připomněla význam spolupráce Poslanecké sněmovny a Senátu. Podle předsedkyně evropského výboru sněmovny je jisté, že „všechny zmíněné záležitosti budou vyžadovat úzkou kooperaci obou komor Parlamentu a také jejich koordinaci a spolupráci na řadě úrovní s vládou ČR“.
Do debaty aktivně vstoupili také zástupci exekutivy. Podle ministra pro evropské záležitosti Juraje Chmiela Lisabonská smlouva otevřela nové možnosti společného postupu. Dle ministra Chmiela si lze „představit určitou míru kooperace zejména v případě, kdy by se mohla navzájem podporovat na jedné straně stanoviska komor parlamentu namítající porušení zásady subsidiarity a na druhé straně odmítavá pozice vlády k danému návrhu v Radě ministrů“. Náměstek ministra zahraničních věcí Vladimír Galuška vyzval k čilejším kontaktům s českými europoslanci a podtrhl, že změny na evropské úrovni vedou k potřebě mnohem intenzivnější koaliční součinnosti národních parlamentů. Tato potřeba vysvítá mimo jiné z nastavení systému žlutých a oranžových karet, které mohou národní parlamenty vznášet při kontrole dodržování principu subsidiarity. Tato kontrola představuje vedle komunikace národního parlamentu s vládou druhou linii působení zákonodárných sborů
Senát
34
členských států při jejich přezkumu legislativních aktů navržených Evropskou komisí. V prvním teoretickém bloku konference, moderovaném senátorkou Jiřinou Rippelovou, vystoupil nejprve Vojtěch Belling z útvaru ministra pro evropské záležitosti. Jeho příspěvek se zaměřil na nezastupitelnou roli národních parlamentů při omezování dopadů demokratického deficitu. V. Belling zdůraznil obtíže, s nimiž se v kontextu nadnárodní integrace musí principy reprezentativní demokracie vyrovnávat. Na druhé straně připomněl, že alternativní legitimizační principy dosud nebylo možno v praxi realizovat. Následující příspěvky se zabývaly rolí, kterou národním parlamentům přisuzují vrcholné ústavní autority členských států. Tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury Jan Kysela podrobně rozebral tzv. lisabonské nálezy Ústavního soudu ČR. Připomněl přitom rozdíly mezi českou a německou ústavněprávní doktrínou. J. Kysela se také důkladně zabýval relativně volným prostorem k uvážení, který Ústavní soud ponechal parlamentním komorám při zakotvení tzv. vázaného mandátu, který kompenzuje možnosti flexibilní změny smluvního základu, do nichž jsou národní parlamenty z Lisabonské smlouvy zapojeny jen okrajovým způsobem. Ve volně navazujícím příspěvku Jiřího Georgieva byly představeny základní intence, v nichž Spolkový ústavní soud ve svém nálezu k Lisabonské smlouvě – na rozdíl od českého Ústavního soudu – podmínil ratifikaci Lisabonské smlouvy v SRN zakotvením zmíněného vázaného mandátu v právním řádu SRN. Druhý, na praktické otázky zaměřený, blok konference přinesl čtyři zásadní vystoupení. Poslanec Spolkového sněmu Thomas Silberhorn seznámil přítomné se změnami, které Lisabonská smlouva přináší do projednávání evropských záležitostí v německém Parlamentu. Lenka Pítrová, ředitelka odboru koncepčního a institucionálního z útvaru ministra pro evropské záležitosti, následně důkladně analyzovala postup v případě budoucího uplatnění tzv. evolutivních klauzulí (přechodové klauzule a doložka o flexibilitě). Ředitelka Parlamentního institutu Jindřiška Syllová upozornila na obtíže, s nimiž se v praxi projednávání evropských záležitostí v Parlamentu střetává. Vedoucí senátního evropského oddělení Adéla Míková posléze shrnula zkušenosti, které má horní parlamentní komora z dosavadní přímé komunikace s Evropskou komisí na úrovni tzv. politického dialogu a z testování dodržování principu subsidiarity. Na zmíněné příspěvky navázala bohatá diskuse, která připomněla, že řadu dalších momentů vzájemné spolupráce bude potřeba dále podrobovat kritické reflexi v odborné literatuře či debatě se zainteresovanou veřejností. JUDr. Jiří Georgiev, Ph.D. koordinátor – odborný poradce Výboru pro záležitosti EU
Legislativní proces novû Poučení z hektického roku 2006 Legislativně poněkud zběsilý průběh konce předchozího volebního období Poslanecké sněmovny se stal podnětem soustavnější pozornosti věnované od té doby u nás tematice tvorby práva. Neměli bychom zapomínat, že to byl to právě Senát, který na počátku roku 2006 svým usnesením č. 303 upozornil veřejnost, že při produkování takového počtu návrhů zákonů, vzájemně provázaným a přitom rozporných, není schopen plnit své základní poslání. Za uplynulé čtyři roky se mnohé změnilo i nezměnilo zároveň. Nahodilou změnou oproti době před čtyřmi lety je nižší stupeň zahlcenosti zákonodárného procesu, resp. jeho senátní fáze. To ovšem není dáno rozhodnutím Poslanecké sněmovny, že v posledních měsících svého volebního období bude přijímat jen omezený počet návrhů zákonů naléhavých, nýbrž v českých poměrech neobvyklým využitím mechanismů parlamentní obstrukce. Nebýt této proměnné, nemuseli by se naše dnešní pocity příliš lišit od těch minulých. Mezi cílené změny pravidel tvorby práva můžeme zařadit především novelu Legislativních pravidel vlády z podzimu roku 2007, a s ní propojenou metodiku měření dopadů regulace (RIA), pokud jde o pravidla kodifikovaná, a dva významné nálezy Ústavního soudu v oblasti pravidel nepsaných, potažmo interpretace pravidel psaných (č. 37/2007 Sb. a č. 88/2008 Sb.). Změny v oblasti vnitřních předpisů, jimiž se řídí příprava právních předpisů ve vládě, měly zamezit pocitu samozřejmosti řešení jakéhokoliv problému legislativním zásahem. Pokoušejí se navádět politické zadavatele úkolů spíše k formulaci problému, jenž je následně analyzován s variantními návrhy řešení: nedělat nic, změnit administrativní praxi, zavést ekonomické stimuly atd. Změna právního předpisu je v této logice považována v zásadě za poslední řešení. Ovšem i po té, co se pro ni rozhodneme, měl by být právní předpis připravován s vědomím dopadů na adresáty práva. Co se týče citovaných nálezů Ústavního soudu, první z nich zakázal tzv. přílepky nebo legislativní jezdce, tedy s návrhem zákona věcně či procesně nesouvisející pozměňovací návrhy, přičemž interpretoval jednací řády obou komor Parlamentu způsobem, který by měl přijetí takových, vlastně jen zdánlivých pozměňovacích návrhů bránit. Nález druhý poněkud upřesnil, možná zúžil, dopady toho právě zmíněného. Ústavní soud se v souvislosti se zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů mohl vyslovit nejen k důležitým otázkám legislativní techniky, ale i k významu parlamentní diskuse pro míru transparentnosti zákonodárného procesu nebo zohlednění různých idejí či zájmů. V tomto ohledu také interpretoval podmínky užívání senátního institutu „nezabývání se návrhem zákona“, resp. eliminace parlamentní rozpravy, která nesmí sloužit jako nástroj potlačování opozice. Studium judikatury Ústavního soudu nám sice ukazuje, jak by se v zákonodárném procesu postupovat mělo, resp. nemělo, to však neznamená, že se takovým návodem někdo řídí. Po fázi jistého ostychu vůči tzv. přílepkům se ve Sněmovně opět objevují, přičemž tomu ne vždy čelí další aktéři zákonodárného procesu (je potěšující, že Senát se do vzniku přílepků nezapojil, bylo by ještě lepší, kdyby každý z nich odmítl). Příležitost k dalšímu zásahu nedostal ani Ústavní soud. Dá se přitom usuzovat, že při nepříliš efektivních parlamentních autoregulačních mechanismech, by pouze setrvalé zrušování takto vadně přijatých zákonů tuto neblahou praxi vytěsnilo – riziko konečného neúspěchu by bylo příliš velké.
šeny všemi poslanci a senátory. Senátorka S. Paukrtová dovedla na podzim 2009 do finální podoby své náměty jak zpřísnit proces tvorby zákonů, především za účelem zvýšení jeho transparentnosti, případně i zpomalení coby předpokladu důkladnější rozvahy. Jí zpracované návrhy si osvojil Senát, nicméně Sněmovna je již v tomto volebním období neprojednala. Těžiště úprav spočívá v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v němž se zvyšují nároky na důvodovou zprávu, upřesňuje se pojetí pozměňovacího návrhu, zavádí se silné postavení garančního výboru, připouští se přerušení třetího čtení návrhu zákona, aby před závěrečným hlasováním vůbec bylo možné zjistit, zda pozměňovací návrhy nevnesly do textu rozpory, přičemž i takový návrh zákona může být svým navrhovatelem vzat zpět. Ze změn ústavních stojí za zmínku německým Základním zákonem inspirované právo vlády vetovat podstatné snížení příjmů či zvýšení výdajů státního rozpočtu oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu pro příslušný rok.
Jak rychle transponovat evropské směrnice? V jistém smyslu protisměrný je „Návrh opatření směřujících k řešení zdlouhavého legislativního procesu v České republice“, který vznikl na Úřadu vlády jako reakce na opožďování transposice evropských směrnic. Vláda jej sice neprojednala, ale problém zůstává. V úvahu tak připadá např. zpracovávat čistě transposiční návrhy novel zákonů, k nimž by nebylo možné podávat pozměňovací návrhy mimo předmět úpravy, ale též třeba k tomuto účelu zavést nařízení vlády s mocí zákona. Musíme však brát v potaz možná rizika, mezi něž patří jak pokušení skrýt pod domnělou transposici něco, co s ní nesouvisí, tak i vytěsňování Parlamentu. První riziko lze zmírnit kontrolou, riziko druhé zvýšením váhy hlasu Parlamentu už ve stadiu přípravy evropských legislativních aktů: uplatňování výhrad ve stadiu plnění závazků je již zkrátka opožděné.
POMALEJI, RYCHLEJI, ELEKTRONICKY?
Senátní návrhy na zpřísnění pravidel zákonodárného procesu Nedá se nicméně říci, že by podněty Ústavního soudu zůstaly osly-
21. století v zákonodárství Vše dosud řečené se pohybuje v mezích zkušenosti, která je vázána na proces tvorby práva, který se – s výjimkou pomocného užívání informačních technologií – po mnohá desetiletí příliš nemění. To by se však mohlo změnit realizací záměru elektronizace Sbírky zákonů a celého legislativního procesu. Od samého počátku přípravy návrhu zákona by byla užívána legislativní šablona, oběh a projednávání dokumentů by probíhaly elektronickou cestou, završením by byla publikace zákona v oficiální elektronické Sbírce zákonů. Papír jako médium by tak vlastně z procesu tvorby práva zmizel. Jde o velký zásah do mentality a způsobu práce, takže si úspěchem projektu nejsem jist. Řešil by nicméně mnohé z našich stesků: elektronický systém by vedl k identifikaci přílepků i jejich původců, naváděl by předsedajícího schůze v rozhodování o pořadí a hlasovatelnosti pozměňovacích návrhů, generoval by aktualizované důvodové zprávy (skládá odůvodnění přijatých pozměňovacích návrhů), zajišťoval by právně závazné úplné znění zákona, v němž by byly patrné jednotlivé vrstvy účinného znění, propojením se Sbírkou zákonů by nabízel četné kontextové informace každému čtenáři příslušného zákona apod. Ať již bude reakce na volání informačního věku jakákoliv, evidentní je, že zákonodárný proces, který ze všech právních procesů ovlivňuje naše životy nejvíce, nepřestane poutat pozornost odborníků i laiků. Doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury
35
Senát
a
Regionální
k VO č. 4 – Most VLASTIMIL BALÍN Jistě nejen symbolicky na Den učitelů ožila Sportovní hala v Mostě 28. března mládím. Konala se zde již tradiční Junior Aerobic Show Master Class O pohár senátora Vlastimila Balína. Ředitelka soutěže D. Lískovcová z Domu dětí a mládeže Most přivítala téměř 80 soutěžících ve čtyřech věkových kategoriích. Byť se jedná o nepostupovou soutěž pro cvičence z Ústeckého kraje a jeho okolí, brali cvičenci svá vystoupení velmi vážně a odborná porota neměla vůbec lehkou úlohu. Spolu s medailemi, poháry a diplomy dostali soutěžící z rukou organizátorek a senátora i spoustu drobných dárků.
Senát
36
i
VO č. 25 – Praha 6 KAREL SCHWARZENBERG 5. března se konalo setkání senátora Karla Schwarzenberga s občany, tentokrát na pozvání starosty Jiřího Musila v Přední Kopanině. Nejdříve se pan senátor sešel s členy zastupitelstva. Na setkání s občany dostali všichni prostor k otázkám, z nichž první směřovaly k plánované výstavbě městského okruhu a nové letové dráhy. Přítomní se zajímali také o privatizaci letiště, problematiku současné finanční situace, o přímou volbu prezidenta apod. Pan senátor ochotně a často vtipně reagoval na všechny dotazy, a tak ze setkání odcházeli všichni spokojeně a v dobré náladě. Setkání s občany se zúčastnil i Bedřich Moldan, senátor za Kutnohorsko a Havlíčkobrodsko, který bude v příštích volbách kandidovat do Senátu právě v tomto volebním obvodu.
VO č. 12 – Strakonice MIROSLAV KREJČA
Strakonice – Výstava v Lesnické škole
l
práci v oblasti odborné praxe, kterou by studenti školy měli vykonávat přímo na území Národního parku.
Most – O pohár senátora
Senátor Miroslav Krejča se 9. dubna zúčastnil na Vyšší odborné škole lesnické a Střední lesnické škole Bedřicha Schwarzenberga v Písku zahájení chovatelské přehlídky trofejí. Přehlídka byla v letošním roce rozšířena o výstavu, kterou se Národní park Šumava prezentoval v Bruselu. Vernisáž výstavy byla zároveň využita k podepsání dohody mezi naší nejstarší lesnickou školou a Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Smlouva má zaručit spolu-
e
Ústí nad Orlicí – Návštěva v Základní speciální škole Lanškroun
VO č. 55 – Brno-město TOMÁŠ JULÍNEK 7. dubna proběhlo v ivančickém kině Réna oblastní kolo preventivního projektu Rubikon, který upozorňuje dospívající na rizika sázení a učí je zodpovědnému rozhodování v životě a respektu k zákonům. 42 nejlepších žákovských týmů z jižní Moravy se utkalo o sedm postupových míst do krajského kola. Do oblastního finále se probojovaly týmy z Ivančic, Oslavan, Dolních Kounic a ze Střelic. Slavnostní finále celého projektu proběhne v Senátu PČR. Silně byla obsazená porota ve složení senátor Tomáš Julínek, zástupce ministerstva školství Jaroslav Froulík, zástupci krajského úřadu Jihomoravského kraje Danuše Pielinská a Arnošt Drbušek, Lenka Cupalová z pedagogickopsychologické poradny a Jaroslav Pospíchal, místostarosta Ivančic.
Praha 6 – Beseda s občany
VO č. 46 – Ústí nad Orlicí LUDMILA MÜLLEROVÁ 19. února byl v Základní škole speciální Lanškroun slavnostně otevřen bezbariérový vstup do budovy. Setkání se spolu s hosty z kraje a města Lanškroun zúčastnila i senátorka Ludmila Müllerová. Zdravotně postižené děti si svou bezprostředností ihned získaly všechny přítomné. Dokonce si s hosty zazpívaly píseň, kterou jim věnoval lanškrounský skladatel Tomáš Krejča. V refrénu se zpívá: „Máme svůj svět bez hranic, kde peníze nejsou nic, kde jedno je, jak vypadáš, kde radost z přátel, z žití máš...“
Brno-město – Rubikon
d
s o
o k
p
VO č. 61 – Olomouc JAN HÁLEK Senátor Jan Hálek navštívil 24. února Azylový dům pro matky s dětmi v Olomouci, aby se seznámil s organizací, která azylový dům provozuje. Jedná se o občanské sdružení Fond ohrožených dětí. Toto občanské sdru-
Přerov – Setkání se studenty
VO č. 69 – Frýdek-Místek EVA RICHTROVÁ Olomouc – Návštěva v azylovém domě žení pomáhá týraným, zneužívaným, zanedbávaným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Zaměřuje se na vyhledávání a včasné odhalení případů ohrožených dětí s cílem ošetřit rodinné prostředí tak, aby v něm děti mohly zůstat. Pro ostatní případy fond zřizuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tzv. Klokánky. V rámci své návštěvy předal J. Hálek provozovatelům 5 000 Kč na volnočasové aktivity dětí.
VO č. 63 – Přerov JIŘÍ LAJTOCH Senátor a primátor města Přerova Jiří Lajtoch 23. března přivítal ve slavnostní síni přerovského zámku studenty a pedagogy z Reykjavik Music College. Návštěva se uskutečnila díky společnému projektu s obchodní akademií. Po vernisáži výstavy fotografií z dřívějších společných aktivit škol se osm islandských studentů představilo na dopoledním koncertě. Jejich přerovští „spolužáci“ tak měli možnost zaposlouchat se do tónů pro nás málo známé islandské hudby. Pobyt islandských přátel v Přerově pokračoval digitální projekcí projektu Dynamický rozvoj společnosti na Islandu v souladu s životním prostředím.
VO č. 74 – Karviná PETR VÍCHA
Senátorka Eva Richtrová přivítala 30. března na frýdecko-místeckém magistrátu vzácnou návštěvu. Generální konzul Ruské federace Valerij Děrgačev zde předával medaile válečným veteránům. „I občané našeho města prožili za protektorátu Čechy a Morava největší utrpení a ponižování, které v dějinách do té doby nebylo zaznamenáno. Na léta války nezapomenete vy, kteří jste je na vlastní kůži poznali, a nechceme zapomenout ani my, kteří jsme tuto válku sami neprožili. Žijeme v dalším století a žijeme zároveň v té šťastnější části světa, kde válečné dění připomíná jen dávná historie. Moc a moc bychom si přáli, aby tomu tak bylo po celé toto století,“ řekla mimo jiné E. Richtrová.
Už popáté si nenechal ujít netradiční Běh do 187 schodů v bohumínském Penzionu ve věži senátor a starosta Bohumína Petr Vícha. Do osmého patra téměř 40 metrů vysoké bývalé vodárenské věže vyběhl za 49 vteřin a 34 setin a ve své kategorii muži od 40 do 59 let skončil na třetím místě. V březnu se také P. Vícha setkal se sedmdesáti maturanty bohumínského Gymnázia Františka Živného. Na besedě se hovořilo nejen o jeho práci v Senátu, ale také o investicích a plánech Bohumína. V dubnu se senátor setkal také s řediteli osmi nejvýznamnějších bohumínských podniků. Je podle něj příznivé, že se firmy dokázaly vyrovnat s krizí a nechystají se propouštět, ale naopak přibírat nové zaměstnance.
Frýdek-Místek – Ocenění válečných veteránů
Karviná – Beseda na gymnáziu
37
Senát
Vefiejné shromáÏdûní
NE ANTISEMITISMU Několik stovek lidí se v neděli 18. dubna ve Valdštejnské zahradě zúčastnilo tradičního veřejného shromáždění proti antisemitismu Všichni jsme lidi, které se konalo pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky.
toleranci, lidskou svobodu a demokracii. „Vítám srdečně každého z vás za to, že svou přítomností na tomto setkání vyjadřujete odpor k těm, kteří se neobejdou bez nenávisti a nesnášenlivosti vůči těm, kteří nějakým způsobem nenaplňují jejich úzký obzor plný předsudků, komplexů a tužeb po historickém revanši,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka. Zároveň zdůraznil, že odpor vůči antisemitismu a neonacismu a neustálý boj s těmito ideologiemi nejsou cizí ani horní parlamentní komoře. „Jsem rád, že se naše dnešní setkání koná v českém Senátu, který v posledních letech již nejednou aktivně prokázal, že mu jakékoliv projevy demagogie, antisemitismu, netolerance a totalitního populismu nejsou lhostejné, a intenzivně proti nim bojuje,“ řekl také předseda Senátu Přemysl Sobotka.
S
luncem zalitou Valdštejnskou zahradu zaplavili 18. dubna nejen turisté a její stálí návštěvníci, ale vyvrcholil zde i průvod, jehož účastníci protestovali proti antisemitismu a neonacismu. Průvodu, který byl zahájen na pražském Staroměstském náměstí, se zúčastnilo několik stovek lidí. Někteří z nich nesli izraelské a české vlajky a různé transparenty s nápisy bránícími právo člověka na svobodu vyznání a svobodu projevu. Průvod vyvrcholil setkáním v sídle Senátu, ve Valdštejnské zahradě. Účastníci průvodu se společně s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, pražským primátorem Pavlem Bémem, izraelským velvyslancem Jaakovem Levym nebo se zástupkyní starosty Jeruzaléma Naomi Tsur zúčastnili veřejného shromáždění s názvem Všichni jsme lidi. Setkání, které se v sídle Senátu konalo již sedmý rok, zahájila píseň a modlitba v podání kantora liberecké židovské obce Michala Fořta a herce Jana Potměšila. Úvodní projev přednesl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Ocenil, že mezi námi neustále žijí lidé, kteří jsou vnímaví, empatičtí a sejdou se proto, aby projevili vůli bránit
Senát
38
Pro dokreslení atmosféry shromáždění hrál v historické Sala terreně jazzový soubor Amose Hoffmana z Izraele, s projevem vystoupila i Naomi Tsur z Jeruzaléma. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
Senát pro vefiejnost
ROZ·Í¤ENÍ V¯STAVNÍCH PROSTOR SENÁTU V
polovině dubna učinil Senát další krok k tomu, aby ještě více zpřístupnil svůj areál široké veřejnosti. Na 1. nádvoří Valdštejnského paláce byly 14. dubna slavnostně otevřeny nové prostory Trčkovské galerie. Galerie, ve které je umístěna stálá expozice protokolárních darů, se nachází v palácových sklepních prostorách. Ty jsou nejstarší částí Valdštejnského paláce, neboť se dochovaly z doby, kdy na tomto místě stával měšťanský Trčkovský dům – odtud také název naší galerie. Je tak pravděpodobné, že sklepy či jejich část byly vybudovány minimálně o sto let dříve než celý Valdštejnský palác ze 17. století, který se stavěl v letech 1623–1630. První část Trčkovské galerie byla zbudována z podnětu předsedy Senátu Přemysla Sobotky a otevřena 1. dubna 2008. Za dva roky expozici vidělo téměř 55 000 návštěvníků. Obdivovali nejen dary, které senátoři a zvláště předseda Senátu dostali na pracovních cestách od svých zahraničních partnerů, ale také dary, kterými se senátoři prezentují v zahraničí.
v Evropské unii v první polovině roku 2009 a mezinárodním konferencím, které Senát v poslední době pořádal při příležitosti významných výročí, jako například konference Cesta z okovů k dvaceti letům od Sametové revoluce, Deset let od rozšíření NATO: Úspěchy, výzvy a vyhlídky nebo Mezinárodní konference 40 let po okupaci. Do Trčkovské galerie mohou návštěvníci Senátu přijít každý den, otevřeno je od devíti hodin do půl páté, v letních měsících (červen až září) do 18 hodin. O víkendech a státních svátcích je otevřeno od 10 hodin. Vstup je stejně jako do ostatních částí areálu sídla Senátu zdarma. Ing. František Jakub vedoucí Kanceláře Senátu
Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti se Senát rozhodl zpřístupnit další části historického sklepení. Původní rozloha zpřístupněných sklepů činila 110 metrů čtverečních, nyní se výstavní plocha zvětšila o dalších 55 metrů čtverečních. V rámci rekonstrukce byly očištěny cihlové klenby, byly opraveny schody a vyštukována část klenby nových prostor. Vyčištěna a osvětlena byla také vodní jímka. I v těchto nových prostorách jsou vystaveny protokolární dary, těch nových je přes osmdesát. Návštěvníci tak mohou obdivovat celkově 250 vystavených exponátů z 50 zemí světa. Expozice je navíc doplněná fotografiemi význačných návštěv v Senátu spolu s jejich podpisy. Část prostoru je věnována českému předsednictví
39
Senát
Zaslechnuto
CO TAKÉ ZAZNùLO NA SCHÒZÍCH SENÁTU Při projednávání novely zákona o dani z přidané hodnoty Pan kolega Štěch se do toho zaplétá a nezbývá mi než s básníkem říci, že tak špatná pravda a tak krásná řeč. Jiří Pospíšil Po základních školách teď v poslední době koluje vtip: Víte, proč stávka v dopravě musí trvat minimálně jeden den? Protože kdyby to bylo kratší, tak se nepozná, jestli se jedná o stávku nebo o zpoždění. Adolf Jílek Pokud se jedná o železničáře, neodpustím si tady poznámku, že se někdy zdá, že se na železnici stávkuje i v zimě. Vladimír Dryml Já jen krátce zareaguji na paní senátorku Gajdůškovou, která mě vždycky rozpláče, když tady mluví o tom, že zdravé veřejné finance jsou bytostným zájmem ČSSD. To mi připadá, jako když ná-
jemný vrah přijde do bytu své oběti a předtím, než ji zastřelí, jí popřeje hodně zdraví. Jaroslav Kubera Mohu pouze doufat v jednu věc, že se u nás ještě prosadí moudrost zesnulé Marie Terezie a že Pandur, což byl svého času baron Trenk, byl na dlouhá léta zavřen na Špilberku. Snad se to i u nás podaří, že ti, kteří zavedli Panduru, aby plundrovali české země, byli také zavřeni. Karel Schwarzenberg Práce Sněmovny mi často připomíná čarodějnickou dílnu. Jde o to, kdo komu namíchá více jedovatý nápoj. Takový, po kterém jeho soupeř ztratí řeč, paměť nebo zemře. Diskutující i poslanci jsou namazaní extra vyrobenými prohnanými mastmi, ale jejich účinek nemá vždy to působení, jinak nelze pochopit, že se v posledních několika měsících děje to, čeho jsme svědky. Ludmila Müllerová Kolega Štěch tady řekl, že to není předvolební téma, že to tak hrát nechtějí. Poslouchá se to dobře, ale za sebe říkám, že tu o Červené karkulce mám raději. Petr Pakosta Při projednávání návrhu zákona o státním dluhopisovém programu Jsem rád, že se levá část spektra hlásí k tomu, že ve svých oranžových časopisech vychází z prací Johna Maynarda Keynese, a dovoluji si ocitovat jeho slavný výrok. Když ti dlužím sto dolarů, mám problém já. Když ti dlužím miliardu, máš problém ty. Alexandr Vondra Při projednávání návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Já jsem si vzpomněl i na Jiřího Picka, který v Sedmi kyticích pro buvola napsal: „Kdyby televize nebyla, nebyla by ze mne udělala debila.“ To byl krásný příběh, a to nebyly mobily. A já jsem si tam přidal: „Teď už nejsem debil, protože mám mobil.“ Ale pak jsem si přečetl ten další paragraf, že ani s tím mobilem to nezachráním. Jaroslav Kubera
Senát
40
Kdysi, když jsem si zoufale stěžoval nad daňovým přiznáním, tak mi ředitel finančního úřadu řekl: „V daňových zákonech nehledejte logiku“. Karel Šebek Při projednávání vládního návrhu na posílení působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Afghánistánu v roce 2010 Byli jsme na jednom semináři, kde od jednoho emeritního člena, vysokého důstojníka naší rozvědky, zaznělo strašně krásné souvětí. Řekl: „Nečitelný spojenec je horší než čitelný nepřítel“. A já myslím, že jsme proto, že jsme nečitelný spojenec, udělali už dost. A že bychom jednou mohli udělat něco pro to, abychom byli čitelný spojenec. Tomáš Töpfer Při projednávání Informace vlády ČR o výsledcích Konference ke změnám klimatu v Kodani Ale protože téměř vím, že odpověď je zase nekonečná, tak ani nevyžaduji odpověď. Tomáš Jirsa Při projednávání petice občanů za dodržení podmínek privatizace OKD Je to něco, jako bychom projednávali, že někdo něco ukradl, a přijali usnesení, že tento člověk nemá krást. Jiří Pospíšil
Do dnešního dne jsem si myslel, že bych chtěl mít ještě jedno dítě. Ale upřímně řečeno, po tom, co dnes jsem slyšel v některých příspěvcích, tak upřímně řečeno mám velkou obavu, ba přímo strach. …. Dozvěděli jsme se také, že za to mohou jiné aspekty včetně antikoncepce. Já bych vás chtěl závěrem požádat, že doufám, že nikoho ve slovutném Senátu nenapadne navrhovat zákaz antikoncepce. To by mě opravdu trošku naštvalo. Marcel Chládek Ať už jsme zastánci jakéhokoliv politického nebo filozofického směru, situace je všem jasná. Je ekonomicky jasné, že když děti mít nebudeme, žádné opt outy, žádné ukládání peněz do fondu a tak dále nám nepomůže. Nebudou-li děti, nebude, kdo by peníze v budoucnu zhodnocoval. Jiří Čunek Cítím také velmi dobře, o co tady jde. Maminek je hodně a jsou to voličky. Tady jde samozřejmě především o hlasy voličů. Nezastírejme si to. Tomáš Töpfer
Při projednávání novely zákona o nemocenském pojištění Kdyby to bylo tak, jak tvrdí paní kolegyně Gajdůšková, že životní úroveň a blahobyt zvyšují počty dětí, tak by se naše děti nemohly vejít do stávajících školních budov i do těch, které jsou prázdné, protože nikdy si naše společnost nežila tak dobře, jako si žije dnes. místopředseda Senátu Jiří Liška Jelikož mám čtyřměsíční dítě, umím poskytnout zcela přesně, jaké jsou náklady. Také hlásím, že jsem podjatý, asi jediný z vás, který na tom skutečně má zájem, aby tento zákon schválen byl, takže budu hlasovat proti. místopředseda Senátu Jiří Šneberger
Prostřednictvím pana předsedajícího bych panu předsedajícímu (M. Štěchovi) zarecitoval úryvek z Petra Bezruče: Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, u Dunaje strmí paláce z krve mé a mého potu. Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu. Tak mi připadal dnes jeho projev vůči bohatým a připadalo mi to jako výzva k třídnímu boji. Tomáš Töpfer Oproti Vám už si ho (P. Bezruče) dnes nepamatuji, i když jsme ho ve škole měli povinného. Znám jen začátek. Myslím si, že argumentaci a věcnou diskusi směrovat nebo používat k zastrašování, že někdo používá třídní boj, si myslím, že není příliš fér. Mohl bych to nazvat nějakým vhodným slovem, ale nebudu, protože nechci takové diskuse rozvíjet. místopředseda Senátu Milan Štěch
41
Senát
V˘stava
KLASICISMUS A BIEDERMEIER VE VALD·TEJNSKÉ JÍZDÁRNù Ve Valdštejnské jízdárně, sídle Senátu, se v době od 6. května do 17. října koná pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky výstava, na které se zájemci seznámí s uměleckými díly období klasicismu a biedermeieru ze sbírek knížete z Lichtenštejna.
N
abízí se jedinečná příležitost zhlédnout špičková díla rakouského malířství, sochařství a kresby 1. poloviny 19. století, doplněná reprezentativními ukázkami produkce vídeňské císařské porcelánky a dobovou nábytkovou tvorbou. Výstavu pořádá Liechtenstein Museum ve Vídni společně s pražským Uměleckoprůmyslovým museem. Podporu této akci poskytly Senát PČR a Ministerstvo kultury ČR, s významným finančním přispěním banky knížecího domu LGT, která se pravidelně podílí na sponzoringu řady evropských kulturních projektů. Těžištěm výstavy je početná kolekce vídeňské malby, sahající od portrétů a mytologických scén ztvárněných ředitelem vídeňské Akademie a průkopníkem neoklasicismu Heinrichem Fügerem přes italské krajiny Josefa Rebella až po práce nejznámějších malířů vídeňského biedermeieru – Ferdinanda Georga Waldmülllera, Friedricha Amerlinga, Petera Fendiho, Matthiase Ranftla nebo Rudolfa Alta. Mezi pracemi Amerlingovými vyniká zvláště několik živých portrétů dětí knížete Aloise II. z Lichtenštejna, z díla Waldmüllerova jsou vystaveny plenérové krajinomalby, které sehrály průkopnickou roli ve vývoji středoevropského krajinářství, dále zátiší a neméně významné žánrové scény. Snad nejkvalitnějším souborem je zde zastoupen malíř a kreslíř Peter Fendi. Vedle několika akvarelů zachycujících bez okázalosti malé princezny při jejich zábavách na zámku Lednice jsou poprvé pražskému publiku představeny Fendiho slavné žánrové obrázky z 30. a 40. let 19. století, které se staly synonymem biedermeierského zájmu o prostou každodenní skutečnost. Mnohá z klíčových děl knížecí sbírky byla k vidění již na předchozích výstavních prezentacích v prostorách Liechtenstein Musea ve Vídni a v Puškinově muzeu v Moskvě (zde v roce 2009). Pražská výstava, uspořádaná u příležitosti nedávného navázání diplomatických styků České republiky s Lichtenštejnskem, však zároveň ukazuje úzké sepětí knížecího rodu s českými korunními zeměmi, a v mnohem větší míře se proto zaměřuje na moravská panství Lichtenštejnů. Prostřednictvím vedut, map a architektonických plánů jsou přiblíženy nejznámější moravské letní rezidence – zámky Lednice, Valtice a Břeclav – a s nimi spojený přírodněkrajinářský areál posetý antikizujícími a neoklasicistními architekturami, který je dnes zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Akvarely interiérů a ukázky nábytkových kusů převážně z lednického a valtického mobiliáře dotvářejí plastický obraz aristokratické kultury bydlení v první polovině 19. století.
Senát
42
Ferdinand Georg Waldmüller (1793–1865); Vyučování, 1837 Výrazného zastoupení se na výstavě dostává exkluzivním výrobkům císařské porcelánové manufaktury ve Vídni, zvláště z jejího vrcholného období kolem roku 1800, kdy v čele porcelánky stál ředitel Konrad Sörgels von Sorgenthal. Lichtenštejnská kolekce zahrnuje rozsáhlý jídelní a desertní servis s více než 200 dochovanými kusy, objednaný roku 1784 knížetem Aloisem I. z Lichtenštejna, menší soubory pro jednu a více osob (tzv. solitaire či déjeuner) a dále nespočet velmi kvalitních maleb na porcelánu s mytologic-
kými náměty, vedutami, květinami a ornamentálními dekory. Nejslavnější vídeňský malíř porcelánu specializovaný na malbu květin Joseph Nigg je zde připomenut dvěma rozměrnými květinovými zátišími. Propojení výtvarné a užité tvorby bylo příznačné pro vídeňské prostředí počátku 19. století a odráželo se i v programu Akademie umění, kde byli školeni výtvarníci, kteří poté nacházeli uplatnění jako modeléři a dekoratéři v manufakturních provozech. Lichtenštejnské sbírky názorně dokládají toto propojení a stylové shody v rozmanitých uměleckých oblastech. Vystavený soubor mapuje vývoj od klasicistních, antikizujících dekorů (s častým využitím mytologických námětů) k nově probuzenému zájmu o svět přírody a soudobého člověka, s akcentací neheroických, „malých“ a nenápadných životních dějů. Tento obrat ke skutečnosti se stal nejpříznačnějším rysem biedermeieru jako nového stylového proudu, prosazujícího se zvláště v zemích střední Evropy v období relativního společenského klidu a rovnováhy po skončení napoleonských válek. Je patrný jak v dekorativním užitém umění, v malbě porcelánu, kameniny či skla, tak v sílícím malířském úsilí o věcné zachycení reálné krajiny a městských či venkovských žánrových výjevů, čerpajících ze všedního života a domácího prostředí. Učebnicovým příkladem tohoto obratu k žitému světu jsou například Waldmüllerovy plenérové malby, s lehkostí a zároveň detailní pečlivostí zachycující slunné sicilské scenérie či alpské krajiny, nebo již zmíněné žánry Petera Fendiho, v nichž se zároveň ozývají ironické a sociálněkritické tóny. Knížecí sbírky podávají nejen ucelený pohled na dobu klasicismu
a biedermeieru, ale dokládají i významnou roli Lichtenštejnů jako patronů a mecenášů umění. Mnohá z vystavených děl vznikla přímo na objednávku knížat. Příkladem toho jsou nejen podobizny příslušníků rodu od Elisabeth Vigée-Lebrun, Friedricha Amerlinga a dalších portrétistů, ale i krajinářské práce a veduty. Vedle kreslíře Ferdinanda Runka, který kompletně zachytil usedlosti rodu, pracovali pro lichtenštejnská knížata též Jakob a Rudolf Altové a rovněž Josef Höger, stojící poněkud ve stínu těchto hlavních představitelů vídeňské akvarelové malby. Höger podnikal studijní cesty po Rakousku společně s Aloisem II. a působil jako učitel kreslení jeho syna a dědice, pozdějšího knížete Jana II. z Lichtenštejna. Rodová patronace umění byla provázena dobročinnými aktivitami a dary poskytnutými řadě vídeňských galerií a muzeí i veřejným sbírkám na Moravě a v jiných částech monarchie. Tato činnost byla mnohdy na úkor vlastní kolekce, v níž takto vznikaly citelné mezery. V posledních letech proto navázal na rodovou sběratelskou tradici kníže Hans-Adam II. a novými akvizicemi doplnil sbírku o řadu vynikajících artefaktů, zvláště z období biedermeieru. Představení tohoto souboru v Praze je jistě jedním z cenných příspěvků k obnově kdysi zpřetrhaných kulturních vazeb a k dalšímu prohloubení vzájemných vztahů České republiky a knížecího lichtenštejnského rodu. PhDr. Radim Vondráček hlavní kurátor Uměleckoprůmyslového musea v Praze (Ukázku dalších děl z výstavy naleznete na 3. straně obálky)
Císařská porcelánová manufaktura ve Vídni. Šestidílná souprava s pohledem na Vídeň od Belvederu, kolem roku 1808
43
Senát
Z historie
POVùSTI A LEGENDY VALD·TEJNSKÉHO PALÁCE Po dvou letech po slavnostním otevření zrekonstruovaných historických sklepních prostor pod Valdštejnským palácem byla v dubnu otevřena jejich druhá část. Sklepy jsou nejstarší částí paláce, protože se zachovaly po Trčkovském domě, na jehož místě Valdštejnský palác vyrostl. Historie těchto prostor je zřejmě ještě starší, předpokládá se, že pocházejí z 15.–16. století, kdy zde prokazatelně již nějaké stavby stály (podrobnější historie je uvedena v čísle 2 časopisu Senát z roku 2008). Nově přístupné prostory rozšiřují již existující Trčkovskou galerii, kde jsou instalovány protokolární dary, které senátoři dostávají od zahraničních návštěv, nebo naopak ty, které při zahraničních návštěvách svým protějškům věnují. Trčkovská galerie je otevřena denně a je přístupná zdarma.
S
tarobylé klenuté sklepy s nerovnou podlahou, stěnami pokrytými lišejníkem a osvětlené pouze svíčkou, kterou si návštěvník musel přinést a jejíž plamen se třepotal v průvanu a někdy i uhasl, vzbuzovaly samy o sobě stísněné či tajemné pocity. V době provozu paláce sloužily samozřejmě jako jiné sklepy – skladovaly se zde brambory, zelenina, maso či jiné potraviny potřebující chlad, byla zde studna se stálou zásobou pitné vody, i když se spíše využívalo vody z petřínských pramenů, sváděné dřevěným potrubím, nebo vody s léčivými účinky dovážené speciálními povozy až z Vinohrad. Protože se studna užívala málo, bylo třeba občas ji úplně vybrat, aby se voda asanovala. Na sklonku 18. století se tam udála následující událost.
Šafář dal tehdy pokyn dvěma sloužícím, aby studnu vybrali a vyčistili ji. Pracovali celý den, protože měli k dispozici jen jednoduchou techniku – žebřík, dřevěný džber a lano, na kterém vytahovali naplněné nádoby a vynášeli je na ulici, kde je vylévali. K večeru vyběhli na nádvoří a křičeli: „Mrtvola, mrtvola tam je!“ Sběhli se sloužící, přišel i šafář a okřikl je, ať nedělají virvál a řeknou, o co jde. Oba se zděšeným výrazem ukazovali dolů ke sklepení. Šafář následován ostatními se vydal ke studni, a když se ohnul nad zárubeň, uviděl, jak ze zbytku vody vyčuhuje lebka. „A safra,“ zamumlal si a slezl po přistaveném žebříku dolů. Vyzvedl lebku, nechal ji odkapat a vynesl nahoru. Služky se křižovaly, sluhové dělali hrdiny a předstírali, že strach je nezasáhl, nikomu ale nebylo moc do řeči. Kde se tam lebka vzala? A kde jsou ostatní kosti? Šafář vyzval jednoho sloužícího, aby vlezl do studně a důkladně ji prozkoumal. Ten se zul, vstoupil do studené vody, prohrabal celé dno, ale nic tam nenašel. Jak se šafář bezradně znovu zadíval na lebku, uviděl vzadu nějaká písmena. Nasadil si cvikr a přečetl si: Universitas Carolina. Nedůvěřivě pohlédl na oba studnaře, ti to nevydrželi a začali se smát. Jejich známý totiž přinesl
lebku z univerzity, kde něco opravoval. Kvůli poškození ji vyhodili a on si ji vzal a později vyměnil za dvě piva s jedním z valdštejnských sloužících. Toho nenapadlo nic lepšího než si morbidně zašprýmovat a položit ji do téměř vybrané studně. Oběma sloužícím brzo úsměv zmrzl na tvářích, protože jim šafář omlátil lebku o jejich lebky a vyhodil je z práce. Studna hrála hlavní roli i v dalších příhodách. Jednoho předvánočního podvečera šla pomocná kuchařka Matylda do sklepa pro zeleninu, která tam byla uložena v hromadě písku, jak bylo tehdy obvyklé. Brzy ale přiběhla s očima navrch hlavy, že ve studni je hastrman. Normálně by si asi všichni poklepali na čelo a služku nebrali vážně, ale předešlého večera na táčkách při draní peří byli hastrmani hlavním tématem a několik přítomných se zaklínalo, že hastrmani existují, protože je na vlastní oči spatřili. Jedna služka na břehu Čertovky, jiná ho viděla sedět na vrbě u pramene na Brusce, kočí se s ním prý pravidelně setkává, když jede s povozem kolem vltavského přívozu. Proč by tedy nemohl být i ve studni? Kuchař si vzal pro jistotu sekáček na maso, svícen s tlustou svící a vydal se do sklepa. Kuchařka ale ani za nic s ním nechtěla dolů sejít. Hastrmani prý stahují do vody hlavně ženy, protože potřebují domácí zázemí a na monogamii nedbají. Ke vší smůle na posledním schodu zhasla svíce a kuchař se ocitl v hlubokém šeru, jen trochu světla dopadalo shora od otevřených dveří. Zastavil se a uslyšel, jak ve studni něco šplouchá. Tam ovšem nemohlo nic být, tak co to čeří hladinu? Opatrně došel ke studni a dole skutečně zaznamenal jakýsi pohyb. Ne že by byl bojácný, ale přesto velice znejistěl. Měla snad kuchařinka pravdu? Vydal se raději nahoru, aby si zapálil svíci, a tentokrát byl opatrnější a podařilo se mu posvítit si do studny. A hned mu bylo jasno. V síti se tam zmítali tři kapříci, které tam jedna služka uložila, když dopoledne porybný přinesl objednané ryby. Prý aby kapři zůstali čerství, jak později zdůvodnila. Kuchař jí samozřejmě vyhuboval, protože do studny se ryby dávat nesměly, ale záhada byla vysvětlena. I když Matylda moc nevěřila. Myslela si, že ji jen chtějí uklidnit, a kdykoli tam později musela jít, hleděla, aby byla co nejdříve nahoře na světle, a na schodech se stále ohlížela, jestli po ní vodník nenatahuje rybí pařáty. Na Malé Straně to byla známá figurka, zvaná Tatrman – v ošuntělém kabátu od fraku, zelených pomačkaných kalhotách, na hlavě cylindr, rozšlapaná bagančata a pod paží krabičku, ze které vždycky něco vykouzlil a nabízel k prodeji. Nikdo nevěděl, kde bydlí, většinu dne trávil po hospodách a večer se někam ztratil, aby už brzo ráno stál před některým šenkem a čekal, až otevřou. Když už v krabičce nebylo nic, co by mohl prodat nebo co by mohl vyměnit za pivo, chodil po panských domech a nabízel svoji pracovní sílu. Nevyhýbal se žádné práci, ale nejraději šil. Dovedně přišíval záplaty, zkracoval či rozšiřoval jednoduché oděvy sloužících. Opravy prováděl na místě, vždyť kam by si to nosil, měl-li vůbec kam. Usadil se někde v koutku, vytáhl jehlu, kterých několik měl zapíchnutých v klopě kdysi honos-
ného fraku, z kapsy vyndal několik špulek nití a dal se do práce. Služky ho vždy rády viděly, protože byl nenáročný a při zašívání si příjemným hlasem prozpěvoval. Oblíbenou písní byla: Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť. Šiju, šiju sukničky, blůzky i krajzlíčky, sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť. Stala se tak populární, že její základ využil Karel Jaromír Erben ve své baladě. Jednoho letního dne seděl Tatrman na nádvoří Valdštejnského paláce na verpánku, kolem sebe měl několik částí oděvů, při zpěvu zašíval kapsu u jedné kostkované zástěry. Náhle zmlknul, ruka s jehlou zůstala trčet ve vzduchu. Zavolal na kočího, který připřahal koně k povozu: „Hej, běžte hned do sklepa, je tam něco špatného!“ Kočí se otočil ke sklepu a uviděl, že jsou otevřené dveře, i když ty se měly vždy zamykat. Pospíchal proto dovnitř a tam uviděl dvě děti podkoního – dívenka byla nakloněná přes roubení studně a chlapec ji z posledních sil držel za nohy. Kdyby kočí nepřišel, spadla by dolů. Děti dostaly samozřejmě co proto, ale Tatrman si po skončení práce odnášel nejen odměnu za šití, ale i plátěný pytlík plný dobrot z valdštejnské kuchyně, protože jeho intuice (či něco jiného?) zachránila dívence život. Příhoda se brzo rozšířila do okolí a Tatrman měl od té doby tolik zakázek, že je ani nestíhal. Mgr. Bohumil Dušek ředitel odboru vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu Ilustrační obrázky: M. Vlček, drakkaria.cz
Ve struãnosti Setkání příznivců běhů do vrchu V sídle Senátu se 30. března pod záštitou 1. místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové konalo slavnostní setkání sportovců a příznivců běhů do vrchu u příležitosti 25. výročí konání těchto akcí. Na tiskové konferenci, která setkání předcházela, uvedla A. Gajdůšková, že sport v době, kdy se prodlužuje lidský věk, hraje významnou roli pro aktivní stáří. „Běh do vrchu je sportem, který sice dosud nebyl zařazen na olympijské hry, ale který se šíří jako rodinný sport po celém světě. Nezasáhl ho doping, nestojí velké peníze a v drtivé většině případů se odehrává v přírodě,“ řekla mimo jiné A. Gajdůšková. Tiskové konference se zúčastnil rovněž prezident Světové asociace běhu do vrchu Bruno Gozzelino, který slavnostní setkání v Praze vysoce ocenil a přiznal se k myšlence uspořádat v Praze někdy v budoucnu světový šampionát běžců do vrchu. Přítomný Vladimír Špidla zdůraznil, že běžcem do vrchu se stal až v padesáti letech, což je důkaz, že na tento vysoce zdravý sport není nikdy pozdě. Za organizátory Setkání a činovníky českých běžců do vrchu poděkovali na tiskové konferenci za možnost sejít se v Senátu Karel Šklíba, Pavel Bárta a také česká reprezentantka v běhu do vrchu Táňa Metelková.
Komentované zákony Na webových stránkách Senátu může veřejnost najít novinku v podobě krátkých videozáznamů, na nichž senátoři stručným způsobem vysvětlují podstatu vybraných zákonů. Všechny komentáře jsou natáčeny ihned po projednání daného návrhu zákona na schůzi Senátu. Osloven je zpravodaj zákona, který přímo v Jednacím sále Senátu vysvětlí, co návrh příslušného zákona obnáší, jaký přínos má pro občany a samozřejmě také jak dopadlo jeho projednávání. Komentáře lze najít na www.senat.cz v sekci Dokumenty a legislativa v oddílu Senátoři komentují. Touto formou již bylo zpracováno deset návrhů zákonů, mezi jinými například zákon o dani z přidané hodnoty, o pozemních komunikacích, o volném pohybu služeb, o právu shromažďovacím nebo zákon o odpadech.
Keňa – brána do východní Afriky V březnu a dubnu měli návštěvníci Senátu možnost zhlédnout ve Výstavní síni Senátu výstavu fotografií s názvem Za zdí. Výstavu, která byla věnována dětem v Keni a v Indii, navštívila 28. dubna také česká velvyslankyně v Keni paní Margita Fuchsová. V návaznosti na výstavu uspořádal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice přednášku, na které paní velvyslankyně vystoupila. Velmi poutavě přiblížila přítomným problematiku Keni a východní Afriky. Vysvětlila, jakým způsobem podporuje její úřad rozvojové programy a obchodní diplomacii. Keňu označila za
Senát
46
bránu do východní Afriky a Afriku samotnou za kontinent naděje. Mladí lidé se snaží vzdělávat a studovat, rovněž využívají moderní technologie. Mobilní telefon není výjimkou ani u obyvatel venkova, i v uprchlických táborech existují internetová centra. Ocenila práci českých nevládních organizací, které v této oblasti uskutečňují programy na základě spolupráce s místními obyvateli. Jednou z nich jsou např. Fair o. s. a Artists for Children, které výstavu v Senátu připravily.
Do Senátu na kole Na kole přijel do Senátu poradce pro otázky vyjednávání o klimatu Ministerstva zahraničních věcí Dánska Ketil Karlsen. V Jednacím sále se zúčastnil mezinárodního semináře Politika ochrany klimatu: cesta z Kodaně. Jak řekl redakci časopisu Senát, pokud se diskutuje o ochraně klimatu, považuje za důležité nejezdit na místo jednání limuzínou. „Speciální na tomto kole je pouze to, že je jediné v Praze. Stejná kola používají lidé s dětmi v Kodani, když se chtějí projet,“ dodal s úsměvem a nasedl na svůj speciální stroj. Kolo je montované v Dánsku, ovšem část dílů je vyrobena v České republice.
Senát si 8. května prohlédlo přes 2 000 lidí Květnový Den otevřených dveří se letos konal za pěkného jarního počasí. Návštěvníci měli možnost navštívit prostory, které nejsou během pravidelných prohlídek paláce k vidění. Vedle běžně přístupných historických prostor Valdštejnského paláce viděli i Jednací sál Senátu, mohli nahlédnout do přijímacího salonku předsedy Senátu, kterému dominuje velká historická Müllerova mapa Českého království z počátku 18. století. Mohli také obdivovat fresky v pracovně jednoho z místopředsedů Senátu. Otevřen byl i Kolovratský palác, ve kterém se v letech 1938–39 odehrála pohnutá jednání související s Mnichovem, s koncem první a druhé republiky a vznikem protektorátu. Zpřístupněny byly zejména Růžový a Zelený salonek. Celý den byla otevřena i Výstavní síň Senátu s nově připravenou výstavou Pětačtyřicátý … konec války v Evropě a Trčkovská galerie se stálou expozicí protokolárních darů.
Z redakční pošty I Přejeme Vám mnohá úspěšná jednání a moudrá řešení, což v mnohých politických rovinách postrádáme i u nás. Dagmar Hradcová, Dolný Kubín, Slovenská republika I Prosím o sdělení, zda tak jako v loňském roce i letos budou ve Valdštejnské zahradě programy pro veřejnost Kulturní léto v Senátu. Senioři velice rádi Vaše krásné programy navštěvují. I. Juklová, SDČR, základní organizace SENIOŘI Horní Počernice Praha 9
Pozn. redakce: Stejně jako v předchozích letech i letos chystá Senát na léto řadu kulturních programů pro veřejnost. Jejich přehled najdete na poslední straně obálky dnešního čísla.
Vzpomínáme JUDr. Otakar Motejl 9. května 2010 zemřel veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Ve funkci ombudsmana byl od prosince 2000, v minulosti byl i ministrem spravedlnosti či předsedou Nejvyššího soudu. Za minulého režimu obhajoval jako advokát tehdejší disidenty a po listopadu 1989 patřil dlouhodobě mezi osobnosti s největším kreditem u veřejnosti. Respektovaný právník byl držitelem několika vyznamenání, mimo jiné stříbrné medaile Sdružení amerických právníků. V roce 2000 ho francouzský prezident jmenoval komandérem Řádu Čestné legie. Na ombudsmana navrhl O. Motejla Senát, mezi jehož kompetence volba kandidátů na veřejného ochránce práv patří. O. Motejl úřad vykonával po dvě funkční období. S volbou dvou nových senátních kandidátů se v Senátu počítá ve druhé polovině června. Další dva kandidáty navrhne i prezident republiky a z uvedených osobností nového veřejného ochránce práv zvolí Poslanecká sněmovna.
MUDr. Jan Petřík 25. listopadu 2009 zemřel člen Konzultativní rady při Stálé komisi Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí MUDr. Jan Petřík. Stýkal se pravidelně s řadou osobností politického a kulturního života v Rakousku i v České republice. Od konce války zastával funkci jednatele a později místostarosty Tělovýchovné jednoty Sokol XV, v letech 1954–1990 byl členem předsednictva Ústředí čs. sokolstva v zahraničí a zdravotníkem Sokolské župy rakouské. Od roku 1940 byl členem Akademického spolku ve Vídni, později jeho místopředsedou. Pracoval také jako předseda Menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku. Zasloužil se o to, aby byla v Rakousku zachována česká škola a znovuobnoveno české gymnázium. J. Petřík obdržel řadu ocenění, např. pamětní medaili ministerstva zahraničních věcí za mimořádný přínos k rozvoji česko-rakouských vztahů z roku 2007 nebo medaili Za zásluhy o české archivnictví z roku 2009.
Výherci křížovky z minulého čísla: Tajenka zní: Na internetu jsou nové senátní webové stránky pro mládež. První cenu, výpravnou publikaci Valdštejnský palác a pozvání do Senátu, získává Václav Marek, Praha 8 Další výherci obdrží drobné dárky: Milan Janoštík, Praha; Andrea Sklenářová, Praha 10; Dagmar Hradcová, Dolný Kubín; Vláďa Svoboda, email; Jaroslav Vítovec, Plzeň
47
Senát
KfiíÏovka Pomůcka: daman, Levanta
Belgické lázně
1. část tajenky
Anglická spojka
Moučník
Mužské jméno
Italský vzduchoplavec
Jméno herečky Mandlové
Druh karty
Druhové označení aloe
Jméno zpěvačky Langerové
Rozpoložení
Rozměr železničních modelů
Značka zlata
2. část tajenky
Značka českých sportovních potřeb
Historické označení území vých. Středomoří
Lůza
3. část tajenky
Potrubí na rozvod páry
Potom Opeřený dravec Kamarád Barbie
Jméno Hooda Zájmeno osobní
Značka astatu Anglický zápor Ozn. diet. potravin
Seveřan
Slovensky jinak
Útok
1500
Značka vápníku
Kdo mlátí obilí
Tvrdá stupnice
Ticho
Obr
Otázka na místo Spojené národy
Typ rychlíků ČD
Ženský hlas Jinak
Kopírující malíř
Jeden vylosovaný luštitel bude odměněn výpravnou publikací o Valdštejnském paláci, dalších pět upomínkovými předměty ze Senátu.
Korálový ostrov Domácí šelmy Polepení Starší jednotka síly
Prasátka
Komoň
Ženské jméno
Tajenku zašlete do 15. 7. 2010 na adresu: K. Kozáková, Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem:
[email protected] nebo předejte do Informačního centra Senátu. Ve Valdštejnské zahradě vás od června do září čeká… (dokončení v tajence) a další kulturní programy
Potřeby kovbojů
Značka tantalu
Ráj
Dělit na dvě části
Cukerný sirup
Import
Okresní výbor
Značka titanu
Imatrikulační značka ČSA
Batoh
Stáj formule 1
Gymnastická poloha
Povzdech
Obsahující síru
Malý kůň
Výrobek z bílků Pokřik toreadora
Povoz
Příbuzný slona
Pouštní výprava
Kolem
Předložka
Rmut
Dopustiti se zrady
Napadané
Špatné činy
Líh
Značka kryptonu Akademie věd Škodlivé příměsi
Cíl
Ženské jméno Značka hliníku
Značka elektrospotřebičů
Solmizační slabika
55
Značka americia Slovensky jenom
Tvrdá slabika
Kosmetický přípravek
Rada
Zločinci Brána Starší ploš. míra Stupeň v judu Či knižně
Zavářka Africká řeka Ještěři
Základ umělých barviv
Značka unce
Značka lithia
Severské zvíře
Umělé vlákno
Značka traktorů
Pobídka
Značka mýdla
Španělský ostrov
Značka rádia
Složení redakční rady: Květa Kozáková (šefredaktorka), Přemysl Sobotka, Ivo Brokeš, Bohumil Dušek, Jefim Fištejn, František Jakub. Redakční uzávěrka: 20. 5. 2010. Foto: M. Vlček, T. Martinec, A. Kapraň, R. Šťastný, O. Staněk, ČTK a archiv Kanceláře Senátu. Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 072 652, e-mail:
[email protected], ročník XIII., číslo 2/2010, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o. Senát
48
Obsah Schůze Senátu 1 Editorial předsedy Senátu 2 Schůze Senátu Jan Knotek 6 Pro a proti: Návrh zahrádkářského zákona Marta Bayerová a Petr Pakosta 8 Role parlamentů v Unii Petr Kostka 10 Senáty parlamentů chtějí ovlivňovat evropskou politiku Petr Kostka 12 Tragédie Polska 14 Senát – aktivní součást české zahraniční politiky
2
Senát – aktivní součást české zahraniční politiky 17 Senátoři jednali na Slovensku Andrea Jůzová 18 Vztahy Čechů a Slováků Tomáš Grulich 19 Ocenění českých krajanů Petr Kostka 20 V Praze podepsána nová smlouva START 22 Návrat bumerangu Zahraniční komentář Jefima Fištejna 24 Mám ještě co nabídnout Rozhovor s místopředsedou Senátu Jiřím Liškou Květa Kozáková
14
26 Pětačtyřicátý … konec války v Evropě Květa Kozáková 28 Nezapomínáme Květa Kozáková 29 Senát – místo k jednání 32 10 let českého eGovernmentu Ivo Brokeš 33 Mezinárodní konference Zločiny komunismu Yvona Dočkalová 34 Konference Vztah vlády a parlamentu v evropské agendě Jiří Georgiev 35 Legislativní proces nově? Jan Kysela
Konference Česko-slovenské vztahy a krajané 18
Ne antisemitismu 38
36 Regionální kaleidoskop 38 Ne antisemitismu Květa Kozáková 39 Rozšíření výstavních prostor Senátu František Jakub 40 Co také zaznělo na schůzích Senátu 42 Klasicismus a biedermeier ve Valdštejnské jízdárně Radim Vondráček 44 Pověsti a legendy Valdštejnského paláce Bohumil Dušek 46 Ve stručnosti 48 Křížovka o ceny Na titulní straně: Pětačtyřicátý … konec války v Evropě vernisáž výstavy Foto: Radko Šťastný
Z výstavy Klasicismus a biedermeier ve Valdštejnské jízdárně 1 2 3 4
1. Friedrich von Amerling (1803–1887) – Portrét princezny Marie Františky z Lichtenštejna ve věku dvou let, 1836 / 2. Joseph Nigg (1782–1863) – Květinové zátiší s bílými hrozny, 1838 / 3. Heinrich Füger (1751–1818) – Prométeus přináší lidem oheň, 1817 / 4. Josef Höger (1801–1877) – Pohled z terasy Hraničního zámečku na Hlohovecký rybník, 1839
KULTURNÍ LÉTO 2010 KAŽDÝ ČTVRTEK V 17 HODIN
16. 9. Hudební soubor MUZIKA ŠPALÍČEK a taneční soubor MATENÍK PRAHA pod záštitou senátora T. Kladívka
10. 6. Pěvecký sbor SLAVÍK – PACOV z Pacova pod záštitou místopředsedy Senátu M. Štěcha
23. 9. MĚSTSKÁ HUDBA FRANTIŠKA KMOCHA KOLÍN pod záštitou senátora P. Lebedy
VALDŠTEJNSKÁ ZAHRADA
17. 6. Pěvecké folklorní sdružení MUŽÁCKÝ SBOR z Pohořelic a okolí pod záštitou senátora J. Hajdy 24. 6. Smíšený pěvecký sbor BRUNTÁL pod záštitou senátora J. Žáka 1. 7. FRAMUS FIVE A MICHAL PROKOP 8. 7. Pěvecký soubor ZVONEK ze Sokolova pod záštitou senátora P. Čáslavy 15. 7. Koncert VYZNÁNÍ PAVLA NOVÁKA ML. pod záštitou senátora J. Lajtocha 22. 7. Dechová hudba DREAMS z Dukovan pod záštitou senátora V. Jonáše 29. 7. Dechová hudba STRAŇANKA ze Strání pod záštitou senátorky H. Doupovcové 5. 8. Hudební skupina SVÍTÁNÍ z Brna pod záštitou senátora R. Slavotínka
DALŠÍ KULTURNÍ AKCE 23. 5. v 18 hodin Pražské jaro – Kühnův dětský sbor spolupořádá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice 3. 6. v 17 hodin Dětské pěvecké sbory Permoníček Most a Čmeláček Žatec spolupořádá senátor V. Balín 18. 6. ve 14 hodin Hudební festival Shantyfest – mezinárodní festival námořnických souborů pod záštitou předsedy Senátu P. Sobotky 19. 6. v 10 hodin Den Plzně v Praze spolupořádá místopředseda Senátu J. Šneberger 24. 6. 15–17 hodin Kulturní odpoledne severní Moravy spolupořádá senátor J. Žák
12. 8. Dechový orchestr při ZUŠ Stříbro ZLATÍČKA ZE STŘÍBRA pod záštitou senátora M. Nenutila 19. 8. Soubor SVĚTLOVAN z Bojkovic pod záštitou senátorky J. Juřenčákové 26. 8. Chlapecký soubor BONIFANTES z Pardubic pod záštitou senátora J. Stříteského 2. 9. Pěvecký sbor VRABČÁCI z Jablonce nad Nisou pod záštitou senátora M. Krejči 9. 9. Koncert POJIZEŘÍ HRAJE A TANČÍ pod záštitou senátora J. Jermáře
29. 6. v 17 hodin Koncert sboru Resonance spolupořádá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice 16. 7. v 15 hodin Den Zlínského kraje spolupořádá 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůšková 20. 8. v 17 hodin Tanečně dramatické pásmo Hody, milé hody ze Spytihněvi spolupořádá senátorka J. Juřenčáková Vstup volný. Představení se konají za každého počasí, změna programu vyhrazena.
