konference: Reforma evropské politiky promoce pro zemědělské produkty

Zprávy ze dne 6. 3. 2011

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Seminář/konference: Reforma evropské politiky promoce pro zemědělské produkty.......................................................................................................... 1 Pracovní skupina Promoce 2/3. ...................................................................... 3 Pracovní skupina Food Chain (potravinový řetězec) 3.3. .............................. 5 Zajištění kvality 4.3. ....................................................................................... 7 Obecné zprávy ....................................................................................................... 8

COPA, COGECA Seminář/konference: Reforma evropské politiky promoce pro zemědělské produkty Úvod udělal Pekka Pesonen a po něm zástupkyně kabinetu Komisaře Ciolos, Alina Ujupan. Ta mluvila především o propojení kvality a promoce pro potraviny a zemědělské produkty, dále jestli jsou současné programy odpovídající a mají správné cíle. Jaké nástroje, jaké úpravy jsou třeba. Teoreticky to bylo opakování, co jsem slyšel před 7 lety, když se hodnotil první komplexní program promoce. Změna je pouze v tom, že dříve bylo více programů národních, dnes dává Komise přednost programům pro více zemí. Moderace první části se ujal předseda WP promoce Jochum, který uvedl prvního zástupce s projekty okolo promoce vína, a tím byl italský zástupce, De Meo, z FEDERDOC. Jejich program má název: Víno, chuť Evropy, cesta komunikace. Hned v úvodu, aby byl politicky korektní řekl, že komunikace o vínu zde není myšlena jako snaha zvýšit spotřebu (ale k čemu jinému?), jako u ovoce a zeleniny. Program podporuje zvlášť kvalitu EU vín, je to 5letý program a je určen pro Belgii, Holandsko, UK, Německo a baltské země, ve výši 3 m€. Zlepšit obraz vína, s důrazem na kvalitu a umírněnou konzumaci a vztah ke zdraví. Historie, kultura, označení původu, jasné odlišení od průmyslových vín z třetích zemí. Určeno pro restaurace, hotely, školy, sklepníky, řídící sektoru vína a také pro spotřebitele. Konference, ochutnávky, trénink pro profesionály. Promoce také na vnitřním trhu (poprvé), 70% italské produkce je spotřebováno doma. Cena versus kvalita. Druhý příspěvek měl Luciano Trentini s programem O+Z: Ovoce – hra pro děti. Společný program pro 50 podniků O+Z, funguje od 2006 a nyní se připravuje další pokračování. 20% dětí v EU je příliš tlustých či obézních (desetkrát víc od 70. let), ročně přibývá 400 000 dalších. Doporučení dávek O+Z z WHO je 400 gr denně. V EU toto průměrné množství dosahuje jen Řecko, Itálie a Francie, ale i tam se snižuje. V EU se spotřebuje ročně 38,4 mt, produkce je 60mt.

1

Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel



Promoce určena pro rodiče a školy, rozpočet 4m€. Cíle má nejen v Itálii, ale také v Německu, UK, Polsku a Belgii – „Mr. Fruitness“, což se dá přeložit jako Pan Ovocnář. Promoce nejen v TV, ale i v supermarketech. Současná reklama dělá 70 spoty u pití a cukrářských produktů, 20% u tučných produktů, O+Z viditelně chybí. Po 3 roky využívají informace přes internet, 750 000 návštěv. Dalším cílem je obnovit spotřebu sezónních (místních) produktů. Třetí příspěvek: Stephan Mikinovic, AMA, Rakousko, Kvalitní maso. AMA je farmářský spolek, který se zabývá kampaní kvality, pořádá semináře, ochutnávky, marketing masa a informace. Rozdíly v přístupu: maso je nejprve surovina, otázka jak zvýšit hodnotu a to komunikovat spotřebiteli. V jejich systému se do výběru nedostane 20-35% produktů. Důraz u původu, testování krmiv, bez zbytkových hodnot PP, produkce blíž přírodě. Kriteria: krmiva, ochrana zvířat, váha, pH hodnoty. AMA quality seal – 25 000 farmářů 5 000 podniků 3 000 produktů 10 000 komplexních inspekcí ročně + 20 000 individuálních analýz. Je to jejich odpověď na starost supermarketů, které mluví jen o cenách, o kvalitě nechtěly mluvit, ale to se pomalu mění. TV spot: 3x kontrolováno (3 prsty): farma, jatka, obchod. Trvá dost dlouho než se ukáže nějaký vliv na trh: trvalé dilema Kvalita x Kvantita. Asi 95% obyvatel Rakouska zná a ví o činnosti AMA. Čtvrtý příspěvek: Kees Pette, NZO Holandsko. Trojka je magické číslo i u mléka. Společný program s Francii, který propaguje spotřebu mléka a mléčných produktů. Určeno: spotřebitelům, mladým matkám, dětem 7 – 11 let, seniorům. A také profesionálům od lékařů po poradce výživy. Francie propaguje: 3 mléčné produkty denně (magické číslo) pro vaše tělo Holandsko: 3 důvody: Chuť, příroda, výživnost. Rozpočet 9 m€ (6m Francie, 3m Holandsko). Začalo koncem 2008, vedoucí projektu je Francie a vloni se přidalo Irsko. Silné stránky: velký dopad na vybrané posluchače, na mezinárodní úrovni funguje lépe než na domácí, má více peněz pro klíčové otázky, lepší marketingová komunikace. Slabosti: kulturní překážky mezi zeměmi, v projektu musí být jedna země vedoucí plus problémy jazykové. Další přítěží je rozdělení kompetencí mezi Brusel, Paříž a Hague, dále určité komunikační problémy v průběhu programu (nelze prakticky nic změnit a vývoj jde velmi rychle). Závěr: potřeba mít jeden oficiální jazyk, širší informace o rozpočtu, lepší koordinace, možnost delegovat určité části (přes tendry), pružnost. Panel diskuse: obecná propagace vína nepomáhá jen domácí produkci, ale také dovozům, je třeba propagovat víno jako kvalitní produkt (D). Stále se musí dokazovat, že maso, mléko, vejce jsou součást zdravé a vyrovnané výživy, O+ Z tento problém nemají. Francouzi žádají možnost přizpůsobení programu v průběhu, možnost aktualizace, 3 – 5 let je příliš dlouhá doba na trvání stejných podmínek. Jak zabránit, aby výsledků nevyužívali i ti, co do programů nepřispěli (programy pro obecné produkty)? Světový salon potravy Moskva 14. až 17. září, Maren Sprutancz. Ze zemí EU tam má být 50 zastoupení (GR 10, PL a ŠP 8), většina na O+Z, mléko, olivový olej, víno, maso. Více méně obecný popis této výstavy. Maurice House - zemědělský poradce US zastoupení v Bruselu – US legislativa promoce. Moto: farma = business = prodat, exportovat. 4 typy programů: 2




- Market access program (MAP) – 234,5m$ ročně + foreign market developmnet - emerging markets – přicházející trhy – 10m€$ Technical assistance speciality crops – podpory pro speciální kultury – 9m$ - Kvalita – 2,5m$ Všechny užívají peníze z USDA – CCC (commodity credit corp). Pro 2011 je v něm celkem 200m$. Další programy – investice do zdraví dětí – 10 mld$ na příštích 10 let, 100m$ pro národní program pro školní jídelny. Vláda se postará o přístup na trh – průmysl pak o produkty na prodej. Výběr – to je konečný cíl, jak argumentuje americký manažer o dostupnosti produktů. Velmi optimisticky naladěný přehled, kde vše je založeno na tom, že americký přístup bude vyhovovat všem a výběr, nebo jeho možnost, jsou hlavní motivací. Diane Doré- Ania – projekt Plán Gourment. Společně 4 země okolo Středozemního moře a jejich propagace na americkém trhu (US a Kanada). Francie, Španělsko, Itálie a Portugalsko provádějí společnou propagaci. EU50%, ČZ 20%, Privátní skupiny 30% (55 podniků ze 4 zemí). Především pro produkty, které jsou již známy na americkém trhu. Rozpočet 3,5 m€ na 3 roky. Hodnocení – kvalita, znalost: spokojenost + 70% a více, 40% nově vystavovaných našlo distributory. Problémy: poplatky za výstavy, variace směnného kurzu $/€, velké administrativní náklady, nejistota právní ochrany, a programy (původní), neměly pokračování. Nejlepší výsledky měly salóny vína, ostatní dost komplikované. DK - vepřové v Japonsku, Karotene Rasmuseen, DMA. Trh je nyní plný, v poslední době se soustředily na potravinové služby. Japonsko dovezlo v 2009 702 446 t vepřového, z EU pak 170 992t. (24% trhu). Dánsko spolupracuje s Francii na propagaci. Největší konkurenti US a Kanada a nově Chile a Mexiko. Problémy: rozpočet, detaily, struktury, malá pružnost programů. Japonsko je zpracované, nyní se připravuje Čína, nikdo to tam zatím úspěšně neudělal. CIAA – Evelyne Dollet – obecně o EU politice promoce z pohledu zpracovatelů – nic objevného. CELCAA – obchod, Bernd Gruner: malá pružnost zemědělství, ale světová gastronomie závisí na vývoji zemědělské produkce v EU a její rozmanitosti. Přístup na trh. Podobně jako v US, má to na starost DG Trade, ale nedělá to moc úspěšně. Jochum – Reforma EU politiky promoce. Přehled od 80. let – původně promoce pro 13 produktů (roční rozpočet 95m€). Stejné připomínky jako v 2004 jsou i dnes. U programů upozornil, že je jich stále víc odmítnuto, v 2006 polovina, a v 2008 přes polovinu, to je nepřijatelné. Kritika: administrativa, kriteria a cíle, rozpočet. Zástupci DG Agri zde na odpolední části nebyli vidět, ráno tam byli 3.

Pracovní skupina Promoce 2/3. Spíš volné pokračování semináře, ale s dalším kritickým pohledem na chování Komise k navrhovaným programům pro promoci. Christian Jochum, který skupinu vede již několik let, byl hned na počátku znovu zvolen (nebyl žádný proti kandidát). U místa na vicepresidenta se muselo čekat až na konec schůze, britský zástupce dojel později a k němu se s překvapením přidal ještě polský zájemce. Jochum nechal schválit program a zápis, volba proběhla velmi rychle, a tak se přistoupilo k hodnocení semináře. Jedna z kritik zde byla, že se tyto věci neřeší systematicky a z poznámek se ukázalo, že Komise nemá vždy zájem aby vyslechla kritiku systému rozdělení 3




fondů a schvalování programů, protože podobně jako v minulosti s tím není spokojena většina organizací. V odděleních DG Agri, které programy schvaluje došlo k přeskupení lidí, ostatně podobně jako v řadě dalších servisů, každých 3 – 5 let dojde k výměně a tak není vždy jasné na koho se obrátit. Jochum dále řekl, že se musí najít také kandidát na vice-presidenta poradní skupiny, předsedou se stane nyní zástupce obchodu, teď byl vedoucím 2 roky zástupce průmyslu a před tím 4 roky zástupce C/C. Seminář a jeho hodnocení.. Na semináři, který společně pořádala Copa-Cogeca, CIAA a CELCAA (obchod), bylo také několik zástupců Komise a dva zástupci z EP. Společná EU politika promoce je pro většinu sektorů velmi důležitá, je to jeden z doplňujících nástrojů na pomoc uplatnit se na trhu třetích zemí, ale v poslední době je také stále větší tlak na promoci na vnitřním trhu, kde je stále více vidět dovážené produkty. - evropské produkty mají vysoké standardy a parametry s ohledem na bezpečnost, - promoční politika může pomoci stimulovat zájem spotřebitelů a informovat je, - informace se rovněž týkají kvality a velké rozdílnosti evropských produktů, - většina považuje promoční politiku jako důležitý nástroj na zlepšení konkurenčního postavení EU produktů. Co vadí? Současná politika promoce nemá dostatečné ambice a ani odpovídající rozpočet. Současná pravidla nejsou pružná, procedury komplikované a drahé a rozhodování o přijetí či odmítnutí jsou velmi zamlžená. C/C zde navrhuje následné kroky: - promoční politika jako politická priorita (podobně jako v USA), v průběhu příštích let jak na vnějším, tak na vnitřním trhu, - rozpočet by měl být zvýšen, - cíle politiky by měly být pravidelně hodnoceny a podle potřeby přizpůsobeny, - zjednodušit administrativu (především snížit počet reportů Komisi), - úplnou transparentnost při výběru a schvalování programů, dopady by neměly být hodnoceny jen v termínech prodeje, - větší pružnost a možnost přizpůsobit programy i v průběhu jejich provádění, - legální kroky by měly vyjasnit roli značek a určit jaká rovnováha mezi generickou promocí (všechny produkty) a značkovými, - mělo by být povoleno označení původu, - vyjasnit rozdělení úloh mezi Komisí a národními autoritami, - snaha propojit některé programy, - pokračování všech základních programů – dlouhodobě, - průvodce pro každý sektor by měl být aktualizován průběžně a přizpůsoben. K dalšímu vysvětlení a diskusi, do které se přidali všichni členové pracovní skupiny byla i po tomto návrhu na zlepšení fungování vyslovena obava, že Komise k tématu přistupuje velmi vlažně, na rozdíl od přístupu, jaký měl americký zástupce. Ten byl přímočarý a jasný. Vláda zajistí a vyjedná přístup na trh, úřad pro export a podniky samy rozhodnou co je nejvíce zajímá, aby se podpořilo. Výsledkem je koncepce na 5-10 let a dostatečný rozpočet. K semináři se také Komise nestavěla nijak nadšeně, a dokonce odmítla ho uspořádat, jak vloni na jaře slíbila. C/C, CIAA a CELCAA nakonec seminář uspořádaly samy a na své náklady. C/C požaduje a bude požadovat revizi současná promoční politiky a její pevné zakotvení v novém CAP 2013. Shoda také jednomyslná na financování – musí být z I. Pilíře, spolufinancování by vedlo k značným rozdílům v rozdělení podpor. Podpora promoce by se neměla omezit jen na vysoce kvalitní či specializované produkty, ale na zemědělské produkty obecně. Mezi oběma by měla být určitá rovnováha. Více studovat příklady USA a Kanady, Austrálie v přípravě a cílech jejich programů. Oproti Evropě jsou USA a Austrálie ve výhodě u hovězího (uniformita domácí produkce a velký potenciál), v EU je trh hodně rozdrobený a rovněž produkce i když má daleko větší rozmanitost. U vepřového je situace odlišná, zde má 4




evropská produkce větší prostor, specificky jak vyplynulo ze společných promočních programů Dánska a Francie, kde je jak důraz na kvalitu, ale také odkaz na nové trendy ve stravování. Ostatně stravování, obezita a zdraví zde byly také projednány, není ovšem jasné, jak se k tomu Evropa postaví. Vyrovnaný výběr potravin, důraz na kvalitu (ale tu v EU sleduje jen víc lidí v zemích, kde jsou větší příjmy a rodiny mají zájem jaká je kvalita jejich potravy, ale vedle toho většina (procenta se mezi zeměmi liší), která hledí víc na cenu než na kvalitu a u této skupiny je dopad promoce ztracený. A opět financování. C/C chce promoci nechat v I. Pilíři, ze strany DG Agri (Barth, Otatti) prohlásili, že by se část měla přesunout do II. Pilíře (promoce na vnitřním trhu). To je nepřijatelné, opět dvou-rychlostní řešení. Doplněk voleb. Nakonec se představili dva kandidáti na vice-presidenty. Presidentovo CV je známé, ale o nich se moc neví. Požádalo se, aby předložili motivační dopis a CV pro členy skupiny, který rozšíří sekretariát. A o potvrzení volby se rozhodne na příští schůzi.

Pracovní skupina Food Chain (potravinový řetězec) 3.3. Program hodně stlačený, na poslední chvíli byla jako pokračování dopoledního jednání také skupina předpovědi pro vepřové a tak měl každý příspěvek jen omezený limit. Nicméně dnešní program byl velmi dobře připravený a také příspěvky ode všech hostů byly velmi dobré. Kendall nechal schválit jak program tak zápis z posední schůze a hned vyzval Franceszcu ze sekretariátu, aby udělala přehled o Rozvoji nástrojů na monitorování cen v řetězci. Eurostat, který začal na shromažďování specifických statistik před 3 lety, má první výsledky zveřejnit a vyhodnotit v průběhu letošního roku. Statistiky se týkají produkce, zpracování a obchodu. Zatím je sledováno 17 sektorů, výhledově 22. Jaký je zde postup: aktualizace každý měsíc. ČZ mají sledovat maloobchodní ceny a měly by vybudovat národní pozorovatelny. Vyhodnocení tohoto zpracování a také dodávky údajů od supermarketů má být provedeno na konferenci/workshop letos na podzim. Jochum (Rak.) se ptá jestli to bude mít politické následky, nebo to bude jen statistika? Eurostat zatím nechce publikovat „absolutní ceny“, produkty nejsou ve všech kategoriích zcela stejné (možnost vypracovat index produktů). V UK k tomuto tématu probíhá nyní diskuse, do níž byla také zahrnuta inflace u potravin. Výměna názorů o konkurenceschopnost EU průmyslu zpracování masa. Náměstek generálního sekretáře, Enrico Fabretti. 1. krok u částečně zpracovaných surovin (špek, slanina, šunka, salámy) 2. kusové maso (na úrovni jatek) Konstatováno: zpracovatelé nemají sílu ohrozit supermarkety, jsou to většinou SME. Slabost studie: struktura nákladů zpracovatelů (jen 3 části) skladba u produktů s přidanou hodnotou Více náklady (tvoří až 20% celkových), listing, promoce, letáky. Rozdíly u privátních značek (label) a ostatních – ovlivňují výši marže. Doporučení na provádění férové politiky v celém řetězci. Povinné nebo dobrovolné hlášení (sever liberální, jih chce povinné). Doporučení: 1. monitoring + indexy – rozumět jak řetězec funguje 2. lepší ochrana značek 3. společnosti by měly dodávat cenové info (jsou proti) Reakce na požadavky obchodu – obavy z ekonomické závislosti (zneužití). 5




Označení výrobce na privátních značkách – většina je proti. Problémy porovnání – různé rozdělení či kategorie masa a jejich užití. V Rakousku jde třetina vepřového do krmiv domácích zvířat, zbytek je rozdělen 50:50 mezi restaurace a domácnosti. Tlak při cenovém rozdělení je především na malá jatka. Má se dělat rozpočet a rozdělení podle toho na co je maso určeno? Původ: ano pro maso, ne pro zpracované produkty. Dotaz holandského zástupce: Jsou ceny v obchodě přímo propojeny na farmářské ceny. Odpověď zní jasně – ne, podle zpracovatelů i obchodu se tak děje jen nepřímo. Obrovská síla supermarketů při nákupu, současné konkurenční právo neodpovídá, DG Compet vždy argumentuje: co je dobré pro spotřebitele...... Dobrovolná hlášení moc nefungují, ale neví se jak vymáhat, Komise zde nic neudělala, pořád je to jen debata na pokračování. A řada ČZ nechce mít legislativu a povinnost. Požadavek na Komisi: nejprve dobrovolný systém, pokud nefunguje, tak změnit na povinný. 6. Alain Galaski, generální ředitel European Brand Assoc.: dopad privátních značek na konkurenci v řetězci. LEI studie. Kritická studie, velká otevřenost předkládajícího, snaha být analytický a také doporučil některé další kroky k hledání cesty na zlepšení fungování řetězce. Výsledky: statistiky, které ale nezaručují silné závěry úzký, méně než optimální výběr (reference) nízký rozpočet (100 000 pro 7 zemí) dotazy a interview – bez závěrů Studie nevylučuje, že existují vztahy, které nejsou férové (pozdní platby, vratky, apod.). Obchod se dost brání předávání informací (považuje je za důvěrné). Je rovněž známo, že to mění politiku obchodu – dávají přednost užití vlastních (privátních) značek, před chráněnými, i zde jsou hrozby o možném vyloučení. Studie: dává návod vládám, co udělat, pokud se neosvědčí dobrovolné doporučení. V UK to funguje již řadu let, ale je tak kód praxe skutečně dobrovolný? Kendall na to nedal odpověď. Platí dominantní postavení pro supermarkety – ve většině případů se přehlíží. Obchod musí uznat, že neférové praktiky musí zmizet a musí se prosadit anti-trust rozměr operací. Je známo, že má obchod lepší marže u privátních značek (také tyto značky používá k „odměnám“ v počtu bodů za nákup u věrnostních karet). Musí být a existovat způsob vymáhání a legální rámec. Samotná legislativa nepomůže. Ukázán příklad Francie, která má legislativu již 10 let a také historii největších cenových válek v EU. To považovala francouzská zástupkyně za přehnané a nedoložené. Galaski radí, aby se za každou cenu hledala cesta k dohodě v rámci celého řetězce, pokud jednání ztroskotají, pak musí přijít na řadu politici a legální ochrana. Nedokončený seznam nekalé praktiky supermarketů (100 příkladů), který vypracovala C/C je podle něho příliš dlouhý, slouží jako reference, ale k jednáním je třeba přijít jen s několika hlavními body – stížnosti (pozdní platby, částky vymáhané na listing, seznamy). Promoce. Ostatní řešit postupně, je třeba otevřít cestu k jednání. 5. B2B pracovní skupina (business to business) má být 9.3. na Komisi (Gouveia), kde mají být předloženy právě špatné praktiky, potom budou zveřejněny v Agriinfo. Očekává se také příspěvek od obchodu. Belgický Boerenbond po vzoru britského NFU a také (i když to nechtěl zástupce přiznat), francouzské FNSEA (meziprofesní), předložil návrh na Kód dobré praxe (CGP). Rozsah: je pro celý řetězec potravin (všechny podniky, v UK jen podniky s obratem nad 1 mld liber). Řízení a kontrola – účast všech, rotující předsednictví, ombudsman, rozhodnutí, nejprve konsensus, pak většina. Dobrovolné x povinné – zatím převládá požadavek na dobrovolné. První raport 20.5. Podařilo se změnit chování jedné společnosti. 6




V budoucnu s uvažuj o povinném systému a pravidelné předávání info do Office of Fair Trade. Pokud není dohoda do 21 dnů – pak předložit ombudsmanovi. Belgický kód férové praxe – základ: 1. výměna informací dodavatel/odběratel 2. fungují jako partneři – udržitelný rozvoj, zisk 3. záruka dobrého zacházení produkty (celý řetězec) 4. co největší podíl místních produktů 5. dodržování kontraktů a legálních smluv 6. ceny a poplatky - bez prodlení 7. dohody přes písemné kontrakty 8. promoce a detailní podmínky Druhá část: IPA – interprofessional agreement. Dohoda mezi hráči sektoru a odbory, podobně jako to má FNSEA ve Francii. Odlišení je jen v některých detailech. Další schůze skupiny se předpokládá pro 20. dubna.

Zajištění kvality 4.3. Mimořádná schůze této skupiny, 6 týdnů po první lednové schůzi se prakticky celou dobu zabývala především návrhu C/C pro EU parlament o Kvalitě. Jelikož na lednové schůzi nedošlo k podrobnému projednání celé řady připomínek, bylo dohodnuto, že se udělá ještě jedna schůze, která by měla proces dokončit. Ale ani to se zde dnes nepodařilo, připomínek bylo ještě dost a tak organizace musí poslat v průběhu příštího týdne konečné připomínky, aby mohl být celý dokument předložen na měsíčním POCC/CCC a následně na dubnovém presidiu obou organizací. Než se k této otázce dostaneme, měl Christophe referát o připomínkách zpracovatelů a obchodu na poradní skupině AQA, 18, ledna na Komisi. Celkové reakce na návrh Komise z 10. prosince byly pozitivní, C/C byly spokojeny se zahrnutím schémat PDO, PGI do návrhu. CELCAA a CIAA, měly u návrhu problémy s časovým limitem 2 měsíců, za které se musely vyjádřit a zaujmout postavení. C/C zde trvala na požadavku, aby žádné produkty ze třetích zemí, i pokud mají určitou ochranu, nesměly nikdy používat logo EU. Dále C/C lituje, že u těchto návrhů nebyly předchozí konzultace ze strany Komise. Také odmítnutí se zabývat v rámci kvality „ produkty z horských oblastí“ považuje C/C za nepřijatelné a požádá Komisi o revizi. Velká část připomínek zde byla věnována pravidlům pro certifikační schémata, kde měla C/C celou řadu připomínek a kde žádá, aby zde docházelo k revizi vcelku pravidelně a tím k aktualizaci. C/C trvá na tom, že než bude Komise cokoliv modifikovat, musí před tím být diskuse o dané otázce se všemi „hráči“. ISO a možná certifikace. O této otázce krátce informoval rovněž Christophe. První diskuse na toto téma proběhla 14. a 15.2. v Paříži, kde byly předloženy určité návrhy jak zpracovat ISO pro kvalitu. Jelikož v první fázi nebyla C/C oslovena, předala vedení skupiny ISO/AFNOR dopis, kde žádá, aby byla pozvána ke všem dalším jednáním a také v přípravě návrhu. C/C připravila dříve nástroj „EU průvodce dobré hygienické praxe u primární produkce potravin“, kde byly pokryty všechny zásadní požadavky a který pomohl při provádění EU legislativy u této specifické otázky. Ale zde našla C/C v porovnáním s projektem ISO celou řadu rozdílů, které se musí nejprve vyřešit. Většina zemí nebyla o této věci vůbec konzultována, potvrdilo to UK, za Francii APCA, jen Italové řekli, že je vláda pozvala ke konzultacím o ISO. A ani zde nebyla primární produkce konzultována, jen zpracovatelé. Návrh C/C k pozičnímu dokumentu Komise „kvalita“ a k jejímu legislativním návrhu.

7




Samotný dokument AQA (11)1653, který byl ještě v průběhu minulého měsíc upraven, zde předložil předseda De Carné krátký seznam připomínek. Obecně se ví, že Komise bude muset posílit svoji rozhodovací sílu aby mohla prosadit legislativu u „opčních termínů kvality“? Tento požadavek vyvolává dost reakcí a starostí. Procedury a požadavky na ně jsou zde klíčovým bodem. Zástupci producentských organizací musí být připojeni do vypracování procedur. A také podíly ČZ a EP jsou zásadní. Trvale prosazovat požadavky na zjednodušování, dosavadní legální rámec to moc nepodporuje. Příležitosti rozvinout opční termíny kvality. Mělo by se víc dbát na předávání znalostí spotřebitelům a zajistit lepší „čitelnost“ systémů. Mají zde být jasně odděleny Optimální terminy kvality a ostatní EU schémata. Rozvoj nových opčních termínů kvality (např. produkty z horských farem), tato možnost by měla být použita, ale jen do určité míry (zde je rovněž místo pro med z hor). Možnost modifikovat procedury pro vytváření nových opčních názvů kvality. Reforma TSG (traditional specialities guaranteed) – zde se dále diskutuje, zda má jít jen o zpracované produkty, vyžadovat povinnou rezervaci názvů. Krátký dodávající řetězec a místní prodej. To je zejména téma pro celou řadu malých družstev a PO u ovoce a zeleniny, některých masných a mléčných produktů a u řady kultur. Ženský výbor spolu s Copa pořádá na toto téma seminář 22. března, kde mají být projednány možnosti tohoto druhu obchodu, jeho přínosy a nevýhody. Celodenní seminář má celou řadu témat, které mohou být zajímavé pro ty, co hledají nové cesty prodeje. CAP po 2013. O tomto dokumentu se jednalo v lednu, zde byly předloženy některé obecné závěry z této pracovní skupiny a dokument AQA(10)7413 je na Agriinfo. Nebudu zde opakovat argumenty z ledna, dnes to byla hlavně informace, že se udělaly požadované úpravy a doplňky na základě diskuse a dokument může být předložen POCC/CCC a presidiu a bude dál figurovat jako jedna z příloh k celkovému dokumentu C/C CAP 2013.

Obecné zprávy Tento týden nejsou. Ve čtvrtek byla knihovna a informační středisko zavřené a navíc vypukla stávka veřejné dopravy, takže jsem šel z C/C domů pěšky (8 km) Dnes se situace opakovala, jenže jsem šel pěšky oběma směry. Dobrá kondiční příprava, ale na belgické dlažbě to nebyl žádný požitek. A navíc po skončení setkání s francouzskými farmáři, které jsem měl dnes počátkem odpoledne, jsem šel opět na DG Agri, abych sehnal příspěvky z anglických a francouzských zdrojů. Dnes byla knihovna zavřena, protože se většina zaměstnanců rozhodla nejít do práce a vzít si dovolenou. Ovšem informovali o tom až v průběhu dneška (pátek). Skvělý příklad komunikace. Takže vám dám snad více příští týden, tentokrát se musíte spokojit se zprávou z pracovních skupin.

8


konference: Reforma evropské politiky promoce pro zemědělské produkty

Recommend Documents