Vztahy Kapverďanů a kapverdské politiky vůči Evropě

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra politologie

Vztahy Kapverďanů a kapverdské politiky vůči Evropě

Diplomová práce

Autor:

Petra Rothová

Studijní program:

N6701 Politologie

Studijní obor:

Politologie – africká studia

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Jan Klíma

Hradec Králové, 2014

Univerzita Hradec Králové

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucího diplomové práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne 29. 4. 2015

Anotace Rothová, Petra. 2014. Vztahy Kapverďanů a kapverdské politiky vůči Evropě. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Filosofická fakulta, Katedra Politologie. Diplomová práce. Ačkoli je Kapverdská republika západoafrickým státem, vývoj kapverdské populace a historie je těsně svázán s Evropou. Od objevení Kapverdských ostrovů Portugalci v 15. století se cesty kapverdského národa a evropských vlivů nikdy úplně nerozešly, a to ani poté, co Kapverdy získaly v roce 1975 nezávislost. Vzhledem k pozici Kapverdské republiky mezi třemi kontinenty a jejich vlivy hodlá tato diplomová práce vyhodnotit vztah Kapverďanů a kapverdské politiky vůči evropskému prostředí jako jednomu ze tří zásadně ovlivňujících vývoj populace, jejích názorů i politického rozhodování. Hypotézou práce je, že geopolitická situace v Atlantiku u západoafrického regionu a postupné oslabování role Evropy v globalizovaném světě postupně oslabuje vztah Kapverd k Evropě. Autorka využila příležitosti, kterou ji umožnila osobní přítomnost na ostrovech v rámci programu zahraničních mobilit, a zorganizovala vlastní sociologický výzkum mezi studenty univerzity, aby zjistila, jakým způsobem o Evropě smýšlejí. V širším rámci bude práce sledovat také indikátory o míře rozvojové pomoci z Evropy, migraci či exportu a importu ve vztahu Kapverdských ostrovů a Evropy. Práce zpracovaná obecně empiricko-analytickou metodikou bude kromě sociologického výzkumu pomocí vybraných kvantitativních metod využívat relevantních indikátorů k analýze vztahu Kapverd a Evropy. Klíčová slova: Kapverdské ostrovy, ODA, západní Afrika, migrace. Základní literatura

Brettell, Caroline, Hollifield, James, Frank. 2008. Migration theory: talking across disciplines. New York: Routledge Disman, Jaroslav. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Dušková, L. et al. 2011. Encyklopedie rozvojových studií. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Klíma, Jan. 2014. Dějiny Kapverdských ostrovů, Svatého Tomáše a Princova ostrova. Praha: Nakladatelství Lidové noviny Klíma, Jan a Vítek, Jan. 2003. Kapverdské ostrovy. Historie a georeliéf. Hradec Králové: Gaudeamus. Reichel, Jiří. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada

Annotation Rothová, Petra. 2014. Relations of Cape Verdean people and politics to Europe. Hradec Králové: University of Hradec Králové, Faculty of Arts, Department of Politics. Master degree thesis.

Although Cape Verde is a West African state, evolution of Cape Verdean population and historii s tightly bounded with Europe. Since the discovery of the Cape Verdean islands by Portuguese in the 15th century have the ways of Cape Verdean nation and European influence never been fully separated. Not even after the independence of Cape Verde in 1975. Because of the position of Cape Verde between the three continents and their influence is this Master degree thesis going to explore relations of Cape Verdean people and their politics to Europe as the one of the three main influencers of the evolution of the population, their opinions and political decision making. Hypothesis of this thesis is that geopolitical situation in Atlantic by the West African region and gradually weakening of the role of Europe in the global world in gradually weakening the relation of Cape Verde to Europe. Author has used the opportunity of staying on the islands, enabled to her by the program of the foreign mobility, and has organized her own sociological research between university students, to find out how do they think about Europe. Thesis will also be following the indicators about the measure of the development aid from Europe, migration or export and import in the relation of Cape Verde islands and Europe. Thesis will be processed by empirical-analytical methodology and it will use sociological research and by using the quantitative methods it will analyze other relevant indicators to analyze relations between Cape Verde and Europe.

Keywords: Cape Verde, ODA, West Africa, Migration.

References Brettell, Caroline, Hollifield, James, Frank. 2008. Migration theory: talking across disciplines. New York: Routledge Disman, Jaroslav. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Dušková, L. et al. 2011. Encyklopedie rozvojových studií. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Klíma, Jan. 2014. Dějiny Kapverdských ostrovů, Svatého Tomáše a Princova ostrova. Praha: Nakladatelství Lidové noviny Klíma, Jan a Vítek, Jan. 2003. Kapverdské ostrovy. Historie a georeliéf. Hradec Králové: Gaudeamus. Reichel, Jiří. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada

Obsah Seznam použitých zkratek.............................................................................. 2 Úvod ............................................................................................................... 3 1 Kapverdy ................................................................................................ 5 1.1 Od osídlení ke kolonialismu ............................................................ 5 1.2 Cesta k získání nezávislosti ............................................................. 6 1.3 Vláda jedné strany ........................................................................... 7 1.4 První svobodné volby a nástup demokracie .................................... 8 2 Teoretická část ..................................................................................... 10 2.1 Sociologický výzkum .................................................................... 10 2.1.1 Rozhovor ................................................................................ 11 2.2 Další indikátory ............................................................................. 12 2.2.1 Ekonomický vývoj ................................................................. 12 2.2.2 Rozvojová spolupráce ............................................................ 13 2.2.3 Migrace .................................................................................. 13 2.2.4 Vývoz a dovoz........................................................................ 14 2.2.5 Nezaměstnanost...................................................................... 14 3 Analytická část ..................................................................................... 15 3.1 Výzkum mezi kapverdskými studenty .......................................... 15 3.1.1 Výsledky ................................................................................ 16 3.2 Další indikátory ............................................................................. 33 3.2.1 Výsledky analýzy pro ODA ................................................... 34 3.2.2 Výsledky analýzy pro MIG .................................................... 37 3.2.3 Vztah k jednotlivým evropským zemím ................................ 39 3.2.4 Interpretace výsledků ............................................................. 47 Závěr ............................................................................................................ 55 Prameny a literatura ..................................................................................... 60 Prameny.................................................................................................... 60 Literatura .................................................................................................. 62 Přílohy .......................................................................................................... 63 Dotazník ................................................................................................... 63

1

Seznam použitých zkratek Aj BE CPLP DAC DK EL ES Fj FR CH Ij IT Jj ITC KD LU MpD NL NOR ODA OECD PAI PAICV PAIGC PCD PT Šj UK

Anglický jazyk Belgie Společenství zemí portugalského jazyka Výbor pro rozvojovou pomoc Dánsko Řecko Španělsko Francouzský jazyk Francie Švýcarsko Italský jazyk Itálie Japonština Mezinárodní obchodní centrum kdekoliv Lucembursko Hnutí za demokracii Nizozemí Norsko Oficiální rozvojová pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Africká strana nezávislosti Africká strana nezávislosti Kapverdských ostrovů Africká strana nezávislosti Guineje a Kapverd Strana demokratické konvergence Portugalsko Španělský jazyk Velká Británie

2

Úvod Kapverdské ostrovy byly objeveny teprve v 15. století Portugalci, kteří také roku 1462 zahájili kolonizaci prvního ostrova Santiago, posléze ostrovů dalších, a to evropskými usedlými obyvateli (moradores) i otroky přiváženými sem na práci a většinou na prodej do Ameriky i Evropy. Vznikem nového smíšeného národa se historie ostrovního států výrazně liší od jiných států na africké pevnině. Ačkoli první civilizační podněty přišly z Portugalska, v populační složce převážil africký element. Oba tyto zdroje se po staletí mísily, a tak se tradice a životní styl Kapverďanů vyvíjely svébytně, ačkoli oficiální kulturní a civilizační vzorce v koloniální době (1460-1975) určovalo Portugalsko. Navíc v tomto dlouhém období vyhnaly existenční potíže spojené zejména se suchem a periodami hladomoru mnoho Kapverďanů do emigrace převážně v USA (centrem je okolí New Bedfordu v Nové Anglii). Od roku 1975, kdy se Kapverdy staly nezávislým státem, hledá kapverdská politika i populace nový vztah k Portugalsku, a protože je Portugalsko od roku 1986 součástí evropské integrace a Evropa stále významným kapverdským partnerem i donorem, vyvíjí se nezávisle také kapverdské vztahy vůči Evropské unii. Právě neustávající diskuse o převaze evropské či africké civilizační inspirace a nedostatečně podložená znalost relevance jednoho či druhého populačního zdroje vedly k položení hlavní výzkumné otázky předkládané diplomové práce, která zní: Jaký je vztah Kapverďanů k Evropě? Vzhledem k historickému vývoji předkládá tato práce tuto hypotézu: Postupné oslabování role Evropy v globalizovaném světě postupně oslabuje vztah Kapverd k Evropě. Tato hypotéza je jen shrnující, dílčí a konkrétní hypotézy budou uvedeny v analytické části. Pro kvalitní analýzu položené výzkumné otázky a potvrzení exponované hypotézy je třeba zvážit, že Kapverdy strategicky umístěné na křižovatce mezi Afrikou, Evropou a Amerikou mají stále významnou pozici v mezinárodních vztazích. Politická orientace mladého afrického státu je tedy významným faktorem poměrů nejen v západoafrickém, ale rovněž ve východoatlantském prostoru spojujícím tři uvedené kontinenty. Vývoj 3

vztahů Kapverd vůči Evropě umožňuje sledovat také stav a proměny světového řádu. Práce bude zpracovaná obecně empiricko-analytickou metodikou, kromě sociologického výzkumu provedeného na ostrově Santiago v hlavním městě Praia mezi studenty univerzity, a bude využívat vybraných kvantitativních metod a s pomocí relevantních indikátorů analyzovat vztah Kapverd a Evropy. Kombinace těchto dvou metod slibuje jistou objektivitu zaručenou díky analýze nezávislých dat v kombinaci s osobním vyjádřením studentů, což může vést k odhalení dalších faktorů. Téma

práce

nebylo

v takovém

rozsahu

v literatuře

dosud

zpracováno. Přínosem bude zejména zjištění o fungování evropské rozvojové spolupráce, migrační politiky a hlavně vývoje vztahu Evropy a Kapverdských ostrovů, který je z geopolitického i historického hlediska důležité sledovat a věnovat se mu i v budoucnu. Pro popis historické části bude využívána především literatura od předního afrikanisty doc. Jana Klímy, který se Kapverdami dlouhodobě zabývá a stav zpracování této otázky v literatuře je i díky němu velmi dobrý. Pro praktickou část bude využívat pramenů a údajů statistických úřadů a literatury uvádějící jednotlivou metodologii. Práce je členěna na několik kapitol a podkapitol. Kromě úvodu obsahuje teoretickou a praktickou část a závěr. V teoretické části je pojednáno o historii Kapverd a nastíněn vývoj vztahů mezi nimi a Evropou, také jsou zde rozebrány jednotlivé metody pro praktickou část, blíže se zabýváme sociologickým výzkumem a jednotlivými indikátory. V praktické části práce přinášíme výsledky výzkumu, provádíme analýzu dalších indikátorů pomocí statistického software IBM SPSS a blíže zkoumáme indikátory s daty pro jednotlivé evropské země. Následuje interpretace výsledků. V závěru práce vyhodnotíme výsledky výzkumů a zodpovíme výzkumnou otázku a hypotézy.

4

1 Kapverdy Kapverdské ostrovy leží ve vzdálenosti 400-500 km západně od Senegalu ve východním Atlantském oceánu. Do roku 1975, kdy získaly svou nezávislost, ostrovy patřily k portugalským koloniím. Po pádu autoritativního režimu Marcela Caetana, dědice Antónia Salazara, „karafiátovou revolucí“ v roce 1974 zahájila vojenská revoluční vláda v Portugalsku proces dekolonizace.1 Demokracie ovšem spolu s nezávislostí nepřišla a zemi čekalo 15 let vlády jedné strany. V roce 1991 se uskutečnily svobodné volby, ve kterých zvítězilo opoziční hnutí. Od té doby Kapverdy zcela přijaly demokratický politický systém a podle Mo Ibrahim Indexu je demokracie na Kapverdách na velmi vysoké úrovni. Země se v celkovém hodnocení umístila na druhém místě z afrických států po ostrově Mauricius (Mo Ibrahim Foundation). Ačkoli od vyhlášení nezávislosti uplynulo už 40 let, Kapverdy jsou vzhledem k dlouhému období společného vývoje historicky svázané s Portugalskem, které ostrovy osídlilo a dalo jim hodně z jejich současné podoby.

1.1 Od osídlení ke kolonialismu První dochovaný dokument o objevu ostrovů pochází z roku 1460, kdy k ostrovům připluli Portugalec Diogo Gomes a Ital v portugalských službách Antonio da Noli. Soustavná kolonizace začala roku 1462 a jejím smyslem bylo využít ostrovní základnu chráněnou před africkou rezistencí k lukrativnímu obchodu s otroky. Afričané z pobřeží západní Afriky (tehdy nazývané Guinea) byli sice z větší části dále prodáváni do evropských šlechtických rodin a později převážně na americké plantáže, ale jejich část na ostrově zůstávala. Z interakce bělochů a Afričanů se zrodil převážně mulatský národ. Ten trpěl jednak nepřízní suchého podnebí „ostrovní

1

António de Oliveira Salazar, portugalský diktátor, zemřel v roce 1970. Jeho nástupce Marcelo Caetano nedokázal autoritativní korporativismus zreformovat a po dlouhé koloniální válce (1961-1974) vedené v Angole, Portugalské Guineji a Mosambiku byl režim svržen armádou 25. 4. 1974. (Klíma 2007: 434, 460)

5

Sahary“, jednak i nájezdy pirátů a portugalských nepřátel z moře (Klíma 2013: 12 – 15, Klíma,Vítek 2003: 15 – 16). Portugalský administrativní vliv se výrazně podílel na vzniku kreolštiny (crioulo) jako národního jazyka i pocitu národní identity zřejmého už na přelomu 19. - 20. století, kdy začala na ostrovech působit generace intelektuálů a novinářů prosazujících „rodáctví“ (nativismo). Zřetelnou národní identitu pak od 30. let 20. století opakovaně potvrzovala generace claridosos, spisovatelů a vzdělanců podílejících se na několika sbornících nazvaných Claridade (Jas). Z těchto zdrojů vznikl nárok na osamostatnění specifické kapverdské komunity po druhé světové válce, kdy začal proces africké dekolonizace (Klíma 2013: 54 - 65).

1.2 Cesta k získání nezávislosti Kapverdské ostrovy byly portugalskou kolonií, od roku 1951 oficiálně provincií Portugalska chápaného jako multikontinentální a multirasový unitární stát (Klíma 2013: 69). V roce 1956 založil syn kapverdského otce v Portugalské Guineji a černošský inženýr vzdělaný v Lisabonu Amílcar Cabral Africkou stranu nezávislosti (PAI). Skupina byla od počátku spojena s kapverdskou inteligencí, která v Portugalské Guineji zastávala středně významná administrativní místa, proto od počátku plánovala zaměřit své osvobozovací úsilí také na Kapverdy. To vyjádřila v roce 1960 („rok Afriky“) používáním názvu Africká strana nezávislosti Guineje a Kapverd (Klíma 2013: 69 – 73, PAIGC). Realizace osvobozovacího záměru se omezila na území Portugalské Guineje, kde se Cabral mohl opřít o nezávislost sousední (Francouzské) Guineje roku 1958 a Senegalu 1960. Tam a stejně také přímo v Bissau vznikaly další drobné osvobozenecké organizace. Cabralova PAICV však získala prioritu nejprve účinným působením na mezinárodní veřejnost na nejrůznějších kongresech a setkáních včetně OSN, od roku 1963 pak přechodem k ozbrojenému boji za nezávislost. (Bienen 1977, Chabal 1983, Klíma 2013, PAIGC) 6

Na Kapverdách panoval klid, ačkoliv existovalo více než 10 organizací usilujících o osvobození Guineje a Kapverd. Přestože Kapverďané pokračovali ve svém mírumilovném způsobu života, v úporné koloniální válce v Portugalské Guineji se právě Kapverďané (Aristides Pereira, Pedro Pires a další) prosadili jako koncepční vůdci partyzánské války. Úspěchy PAIGC podporované velkou částí mezinárodního společenství rozšířily myšlenku kapverdské nezávislosti jako součásti požadované dekolonizace všech území dosud ovládaných evropským Portugalskem. Ačkoli sám Amílcar Cabral v lednu 1973 podlehl atentátu, PAICV dosáhla vojenského i politického vítězství tím, že 23. 9. 1973 vyhlásila na větší části území Portugalské Guineje nezávislost GuinejeBissau. Tím otevřela i teoretickou možnost nezávislosti Kapverd, jejímž jménem jednala na mezinárodněpolitickém poli (Klíma 2013: 76 – 81).

1.3 Vláda jedné strany 6. 6. 1974 po „karafiátové revoluci“ zaslali kapverdští radikálové prezidentu Portugalska telegram požadující uznání PAIGC jako jediného představitele ostrovů (Klíma 2013: 82 - 83). Po složitých jednáních portugalská strana nárok uznala, proto mohla být 5. 7. 1975 vyhlášena nezávislost Kapverdské republiky. Politická reprezentace nového státu přicházela z vítězné partyzánské elity z GuinejeBissau a na obou územích nepřipustila k moci žádnou jinou politickou alternativu. Vláda jedné strany tak nejen určila na další léta politický systém, ale vyvolávala také pochybnost, zda Guinea-Bissau a Kapverdy vedené jedinou společnou stranou jsou jeden stát nebo dva. PAIGC přešla od nacionalismu k afromarxismu a dala se ve vnitřní i zahraniční politice inspirovat Kubou a Sovětským svazem (Klíma 2013: 85 – 88). V roce 1980 svou vládu, jakožto jediné politické strany zastupující všechny Kapverďany, zakotvila PAIGC v ústavě (Bogdan 2000: 90). Převrat v Guineji-Bissau v listopadu 1980 však vyhnal Kapverďany z kontinentu a vyvolal roztržku, která Kapverdy donutila rozejít se po stranické a státní linii s pevninským partnerem. Tendence ke spojení obou 7

států skončily a kapverdská PAIGC potvrdila rozchod s Guineou-Bissau roku 1981 přejmenováním na Africkou stranu nezávislosti Kapverdských ostrovů (PAICV). Zároveň se ukazovala nevýhodnost marxistického modelu, který shromažďoval občany v organizacích totalitního typu, užíval cenzuru a uchyloval se i k potlačování lidských práv a spravedlnosti (Klíma 2013: 96). Neúspěch přinesly i plány na centrálně řízenou pozemkovou reformu v roce 1981. Proslýchalo se, že by někteří obyvatelé mohli přijít o svou půdu. Demonstrace si vyžádaly jednoho mrtvého po zásahu policie. Reforma byla nakonec přijata začátkem roku 1983 a vytvořila spotřební a výrobní družstva, která však neprosperovala (Klíma 2013: 96 – 97) Nezaměstnanost a chudoba stále stoupala. Na sjezdu strany v roce 1988 si její členové museli přiznat, že si s krizí neví rady. Navíc sílil tlak mezinárodního systému na demokratizace států. PAICV v roce 1989 přijala jako řešení demokratické volby za účasti různých politických subjektů. Naplánovala proto svobodné volby na rok 1991 (Klíma 2013: 100 - 101).

1.4 První svobodné volby a nástup demokracie PAICV v roce 1990 oznámila svůj úmysl uspořádat demokratické volby, ovšem místo stran měli o možnost reprezentace občanů usilovat občanští kandidáti. Takový úmysl byl ovšem neprůchodný. Ve stejném roce vzniklo opoziční Hnutí za demokracii (MpD). Zákon schvalující vznik nových stran ale vznikl až o několik měsíců později, kdy si strana PAICV definitivně přiznala nezbytnost takového činu. V září 1990 byl zrušen článek zajišťující PAICV výhradní roli v politickém systému. Volby byly stanoveny na únor 1991. Opozice tedy měla málo času na vznik nových politických subjektů i na mobilizaci voličů, přesto získalo MpD v prvních svobodných volbách 63 % hlasů. PAICV získala necelých 32 % hlasů. Prezidentem se stal António Monteiro. Nová a demokratická ústava byla přijata v roce 1992. Kvalita života se za vlády MpD zvýšila. Obyvatelé to reflektovali i v dalších volbách v roce 1995, kde strana opět získala přes 60 % hlasů, přestože došlo k jejímu rozštěpení a v roce 1993 založili někteří její členové Stranu demokratické konvergence (PCD). Ovšem PCD i

8

některé další strany se přidaly k podpoře MpD ve volbách. Později došlo k připojení Kapverdských ostrovů ke Společenství zemí portugalského jazyka (CPLP) (Klíma 2013: 100 - 103). Kvalita života se za vlády MpD zvýšila. Obyvatelé to reflektovali i v dalších volbách v roce 1995, kde strana opět získala přes 60 % hlasů, přestože došlo k jejímu rozštěpení a v roce 1993 založili někteří její členové stranu PCD. Ovšem PCD i některé další strany se nakonec přidaly k podpoře MpD ve volbách. PAICV získala necelých 30 % hlasů. Volební účast byla 76, 5 %. V prezidentských volbách konaných o rok později získal jediný kandidát António Mascarenhas Monteiro, podporovaný oběma stranami, 80, 1 % hlasů a získal tím dalších pět let vlády pro svůj mandát (African Elections Database). V dalších parlamentních volbách v roce 2001 vznikla proti MpD i PAICV koalice, která ale dokázala oslovit pouze 5, 89 % voličů. PAICV po dvou volebních obdobích vlády MpD opět zvítězila, získala 47, 85 % hlasů. MpD obdržela 39, 19 % hlasů. Volební účast byla nízká, k urnám přišlo pouhých 55 % voličů. V prezidentských volbách zvítězil předák PAICV Pedro Pires a nahradil tak představitele MpD Monteira (Klíma 2013: 104 106). Volby v roce 2006 dopadly velmi podobně, v prezidentských i parlamentních volbách zvítězila PAICV, Pires svou prezidentskou funkci uhájil pouze o necelá dvě procenta. Volební účast tentokrát nedosahovala ani 55 % (African Elections Database). Poslední volby se konaly v roce 2011. V parlamentních zvítězila již potřetí v řadě PAICV, MpD získala o deset procent hlasů méně. Třetí strana se nedostala do parlamentu. Volební účast byla 76 %. V prezidentských volbách zvítězil kandidát MpD Jorge Carlos Fonseca (African Elections Database).

9

2 Teoretická část 2.1 Sociologický výzkum Pro potřeby této práce bude zpracován sociologický výzkum, který je definován jako: systematické vyšetřování, popis, analýza a interpretace sociálních jevů (Novotná 2014: 6). Výzkum, kterému se ve své knize „Jak se vyrábí sociologická znalost“ podrobně věnuje Jaroslav Disman, dělí autor na tyto části: 1. formulace

teoretického

nebo

praktického

sociálního

problému; 2. formulace teoretické hypotézy; 3. formulace souboru pracovních hypotéz; 4. rozhodnutí o populaci a vzorku; 5. pilotní studie; 6. rozhodnutí o technice sběru informací; 7. konstrukce nástrojů pro tento sběr; 8. předvýzkum; 9. sběr dat; 10. analýza dat (Disman 2011: 120).

Pro získání nepříliš velkého výběrového souboru je nutné omezit zkoumanou populaci pouze na vzorek. Ten může být omezen náhodným či záměrným výběrem vzorku. Podmínky, za nichž vzniká náhodný výběr, definujeme tak, že každá jednotka, která patří do základního souboru, musí mít stejnou a nezávislou možnost, že bude do nevyčerpávajícího zjišťování zahrnuta, jako má kterákoliv jiná jednotka. Při záměrném výběru výzkumník rozhoduje, který prvek základního souboru bude do výzkumného souboru vybrán (Novotná 2014: 20 – 21). Definice pilotní studie a předvýzkumu se v literatuře liší, např. ve Velkém sociologickém slovníku je pilotáž označována za součást komplexnější přípravné fáze předvýzkumu a s předvýzkumem někdy bývá 10

zaměňována. Oproti tomu Jaroslav Disman tyto dva termíny důsledně rozlišuje a píše, že: „Účelem pilotní studie je zjistit, zda je výzkum v dané populaci vůbec možný. Naproti tomu účelem předvýzkumu je odzkoušení nástrojů, zkonstruovaných pro výzkum“ (Disman 2011: 120). Předvýzkum, na rozdíl od pilotní studie, by měl být nezbytnou součástí každého výzkumu. Pilotní studie je využívána zejména při studování cizí kultury, o které nemá výzkumník dostatečné informace (Disman 2011: 120 – 123, Linhart 1996: 771 – 772). Sběr informací může probíhat přímým pozorováním, rozhovorem, dotazníkem a studiem dokumentů (Novotná 2014: 30 – 36).

2.1.1 Rozhovor Pro potřeby této práce byl zvolen rozhovor. Dotazníky by, dle zkušeností autorky, neměly velkou návratnost, ačkoliv je jejich nespornou výhodou možnost oslovit větší množství respondentů. Přímé pozorování a studium dokumentů je vyloučeno vzhledem k tématu výzkumu. Přímým pozorováním by snad bylo možné získat několik jednotlivých a nic neříkajících případů a studium dokumentů by sice mohlo být prováděno formou obsahové analýzy tisku, kde se vyskytují komentáře k Evropě, ale kapacita práce to nedovoluje. Rozhovor může být standardizovaný, polostandardizovaný a nestandardizovaný. Standardizovaný rozhovor má uzavřené otázky i odpovědi, musí tedy obsahovat vyčerpávající množství odpovědí, které se nesmí vzájemně překrývat. Nestandardizovaný a polostandardizovaný rozhovor v menší či větší míře obsahuje osnovu a cíl rozhovoru (Disman 2011: 125 – 130, Novotná 2014: 33 – 36). Největší úskalí spočívá v osobě tazatele, která může zkreslovat a ovlivňovat odpovědi respondentů. Tazatel by měl být pokud možno nenápadný, vzbuzující důvěru a žádným způsobem nevyjadřovat svůj názor na zkoumaný problém (Novotná 2014: 33 – 36). 11

Riziko zkreslení spočívá zejména v těchto výzkumných stimulech: 1. Efekt morčete: zkreslení vzniklé tím, že zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány. 2. Výběr role: zkoumaná osoba, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle. 3. Měření jako zdroj změny: výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které předtím neexistovaly. 4. Stereotyp ve volbě odpovědí: volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta (Disman 2011: 132).

2.2 Další indikátory Práce bude kromě sociologického výzkumu sledovat indikátory o ekonomickém vývoji Kapverd, nezaměstnanosti, míře rozvojové pomoci z Evropy, migraci či exportu a importu.

2.2.1 Ekonomický vývoj V rámci ekonomického vývoje Kapverd bude práce sledovat paritu kupní síly (PPP). PPP sleduje, kolik jednotek měny sledované země je nutné vydat za nákup zboží a služeb. PPP sleduje CIA, Eurostat, Světová banka a OECD. CIA na své stránce The World Factbook zveřejňuje data za období let 2011 – 2013. Ve statistikách OCED a Eurostat Kapverdy nefigurují. Světová banka zveřejňuje data pro Kapverdy od roku 1990, poslední zveřejněné jsou z roku 2013. Vzhledem k množství dat budou v práci využita data Světové banky (The World Factbook, OECD, Eurostat, The World Bank, Kupní síla). Světová banka využívá data OECD a Eurostatu u zemí, které jsou v jejich databázích uvedeny. Místní měnu přepočítává na americké dolary a zjišťuje, jaké množství této měny je potřeba pro nákup určitého zboží a služeb.

12

2.2.2 Rozvojová spolupráce

Za rozvojovou spolupráci je považován takový vnější zásah do rozvojové země, který má za účel pozitivní společenskou změnu. Takovou změnou, která je zároveň měřitelná, je nejčastěji snížení chudoby, tedy hospodářská pomoc (Dušková 2011: 266). Pro účely této práce bude jako indikátor využívána pouze oficiální rozvojová pomoc (ODA), a to kvůli dostupnosti dat, která jsou v ODA snadno dohledatelná. ODA je definována jako toky prostředků do rozvojových zemí a do multilaterálních institucí, které jsou (a) poskytnuty oficiálními agenturami (národními, popřípadě místními orgány státní správy); (b) použity s hlavním cílem podpořit ekonomický rozvoj a blahobyt v rozvojových zemích; (c) mají koncesionální charakter (tzn., mají povahu spolufinancování s grantovou složkou ve výši nejméně 25 %). ODA má nejčastěji charakter finanční pomoci (ve formě grantů nebo zvýhodněných půjček), technické spolupráce (formou vysílání expertů) nebo hmotné pomoci (jde například o potravinovou pomoc) (Dušková 2011: 192). Seznam zemí, které pomou přijímat tuto pomoc pravidelně zveřejňuje Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC), výbor Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a lze jej mimo jiné dohledat i na oficiálních stránkách organizace.2 Data pro ODA jsou k dispozici od roku 1961 do roku 2013, jsou uváděny v milionech amerických dolarů dle jejich aktuální hodnoty.3 Data jsou k dispozici jak pro celou Evropu, tak pro jednotlivé státy. V analýze budeme využívat obou těchto možností.

2.2.3 Migrace Pro potřeby této práce bude sledována imigrace Kapverďanů do Evropských zemí. Pro svou přesnost budou využita pouze údaje o počtu legálních migrantů z oficiálních stránek OECD v Mezinárodní migrační

2 3

http://www.oecd.org/dac/stats/historyofdaclistsofaidrecipientcountries.htm#Updates http://stats.oecd.org/qwids

13

databázi.4 Data jsou k dispozici od roku 1992 do roku 2012. Kromě souhrnné statistiky migrace lze dohledat i migraci mezi jednotlivými státy, při analýze budou využita data pro Evropu celkově i pro jednotlivé evropské země.

2.2.4 Vývoz a dovoz Pro data o vývozu z Kapverdských ostrovů a dovozu na ně budou využívány statistiky Mezinárodního obchodního centra (ITC), které na svých internetových stránkách Trade Map zveřejňuje data z oblasti mezinárodního obchodu.5 Data jsou uvedena v amerických dolarech a je opět možné získat je pro svět, Evropu i jednotlivé země. Data jsou k dispozici od roku 2001 do roku 2014. Údaje o exportu a importu budou využívány pro analýzu souvislosti mezi ekonomickým stavem země, migrací a rozvojovou spoluprací.

2.2.5 Nezaměstnanost Dalším faktorem, který budeme sledovat, je nezaměstnanost na Kapverdách s předpokladem, že nezaměstnanost ovlivňuje migraci. Data k nezaměstnanosti je možné dohledat na stránkách Mezinárodního měnového fondu od roku 2000 do roku 2014.6 Ovšem údaje pro rok 2002 – 2004 nejsou k dispozici.

4

5

6

http://stats.oecd.org http://www.trademap.org/tradestat/Index.aspx http://knoema.com/IMFWEO2015Apr/imf-world-economic-outlook-weo-april-2015

14

3 Analytická část V praktické části budeme provádět kvantitativní výzkumy nastíněné v předchozí části. Nejdříve vyhodnotíme výzkum provedený mezi kapverdskými studenty, poté se budeme věnovat dalším indikátorům.

3.1 Výzkum mezi kapverdskými studenty V červnu

2014

byl

mezi

kapverdskými

studenty proveden

sociologický výzkum dotazující se na jejich vztah k Evropě. Samotnému výzkumu předcházel předvýzkum, ten byl proveden s pěti náhodně vybranými studenty, kterým byly kladeny otázky zvažované pro výzkum s tím, že bylo možné další otázky ještě doplnit. Předvýzkum mimo jiné ukázal, že otázky nemohou zůstat otevřené a je nutné u většiny otázek nabídnout respondentům vyčerpávající škálu odpovědí, z které pak budou moci vybrat. Otevřené otázky by dle předvýzkumu vedly k příliš dlouhému přemýšlení nad odpovědí, která by často nebyla vystihnuta krátce, či by to vedlo k úplnému přeskočení otázky. Na základě zjištění této nutnosti byl po sestavení odpovědí proveden druhý předvýzkum ověřující dostatečnost odpovědí, v několika případech došlo k přidání dalších možností odpovědi. Výzkum

samotný byl

poté

proveden

studentkou

Idéalisou

Andrinielou z Madagaskaru, která na tématu a tedy i výsledku výzkumu neměla žádný zájem a snižovala tak riziko ovlivnění respondentů při jejich odpovědích. Výběr respondentů byl prováděn náhodně po dobu jednoho měsíce v areálu kampusu university Jean Piaget de Cabo Verde. Otázky byly pokládány pomocí standardizovaného rozhovoru, tazatelka četla přesně formulované otázky a u uzavřených odpovědí nabízela jednotlivé možné odpovědi. U standardizovaného rozhovoru není možné přeformulovávat otázky, byly proto pokládány pouze v tomto jediném uvedeném znění.

15

Otázky byly pokládány v portugalském jazyce, který je úředním a tedy i vyučovacím jazykem na Kapverdských ostrovech, ačkoliv mateřštinou je pro většinu studentů kreolština. Dohromady bylo vyplněno 311 dotazníků. Kromě uvedených otázek byla v dotazníku ještě kolonka pro zaškrtnutí pohlaví respondenta – muž/ žena. Na univerzitě studuje celkem 2430 studentů, z toho 55 % žen (Universidade Jean Piaget). Kompletní dotazník s otázkami přeloženými do češtiny naleznete v příloze. Hypotézou pro tuto část práce je, že: Kapverďané mají z evropských zemí nejbližší vztah k Portugalsku.7

3.1.1 Výsledky Postupně zde uvedeme odpovědi na všech 17 otázek v pořadí, v jakém byly předkládány respondentům. 1. Pohlaví respondentů: Graf 1: Pohlaví respondentů

Zdroj: Autorka dle výzkumu 7

Jsme si vědomi toho, že taková hypotéza nelze ověřit odpovědí 311 studentů, přesto to ale může pomoci v interpretaci výsledků z výzkumu dalších indikátorů.

16

Na otázky odpovídalo 59 % mužů a 41 % žen z celkových 331 respondentů. 2. Věk respondentů Otázka na věk respondentů byla formulována takto: Quantos anos você tem? Kolik je vám let? Nejmladšímu respondentovi bylo 18 let, nejstaršímu 45 let. V následující tabulce je uveden medián a průměrný věk respondentů.

Tabulka 1: Věk respondentů Medián

Průměr

23

23, 58

Zdroj: Autorka dle výzkumu 3. Rodinný stav

Otázka byla formulována takto: Você é solteiro/a ou casado/a? Jste svobodný/á nebo ženatý/vdaná? 96 % tedy 298 respondentů uvedlo svůj rodinný stav jako svobodný, jen 4 % tedy 13 z nich bylo ženatých či vdaných.

4. Bakalářské nebo magisterské studium

Bakalářský stupeň studuje 276 tedy 89 % respondentů a magisterský 35 tedy 11 % respondentů.

5. Znalost cizích jazyků 17

Otázka na znalost cizích jazyků byla formulována takto: Quais sao as linguas que você fala? Jakými cizími jazyky mluvíte? Za cizí jazyk nebyl považován portugalský jazyk, kterým hovoří všichni respondenti. Celkem hovoří minimálně jedním z uvedených jazyků 150 ze 311 respondentů. Tabulka znázorňuje znalost cizích jazyků tak, jak ji uvedli respondenti, tedy i v kombinaci několika cizích jazyků. Celkem se ve výzkumu objevilo pět cizích jazyků: Anglický jazyk (Aj), francouzský jazyk (Fj), italský jazyk (Ij), japonský jazyk (Jj) a španělský jazyk (Šj).

Graf 2: Znalost cizích jazyků

Zdroj: Autorka dle výzkumu Další tabulka znázorňuje, kolik respondentů hovoří jedním z těchto pěti jazyků:

18

Tabulka 2: Respondenti hovořící jedním z těchto jazyků

Aj

Fj

Ij

Jj

Šj

136

41

1

1

22

Zdroj: Autorka dle výzkumu

6. Studium se stipendiem v Portugalsku Celá otázka zněla takto: Caso conseguires uma bolsa você estudaria em Portugal? Pokud byste na to dostal/a stipendium, studovala byste v Portugalsku?

Graf 3: Studium v Portugalsku

Zdroj: Autorka dle výzkumu Přes 70 % respondentů by v případě obdržení stipendia studovala v Portugalsku. Předpoklad stipendia měl za úkol především vyřadit finanční důvody pro nestudování v Portugalsku.

19

Otázka dále nabízela uzavřené možnosti zdůvodnění pro kladnou i zápornou odpověď: Se sim, qual a seria a principal razão: A) melhoria das competências linguísticas, b) novas experiencias, c) item no CV

– possibilidade de

realizacao profissional, d) novos amigos, e) extensao do conhecimento na sua area, f) auto-reconhecimento, g) conhecer novos países, h) tornar-se independente, i) grandes eventos culturais Pokud ano, hlavním důvodem je: A) zlepšení jazykových schopností, b) nové zkušenosti, c) položka v životopise – možnost dalšího profesního uplatnění, d) noví přátelé, e) rozšíření znalostí ve studovaném oboru, f) sebepoznání, g) poznání nových zemí, h) osamostatnění se, i) větší kulturní vyžití Se não, qual a seria a principal razao: A) medo de ambiente estrangeiro, b) demandas de tempo, c) deficuldades com a lingua, d) medo de racismo, e) estudos mais difíceis, f) lacos familiares. Pokud ne, hlavním důvodem je: A) strach z cizího prostředí, b) časová náročnost, c) jazyková bariéra, d) obavy z rasismu, e) vyšší náročnost studia, f) těsné rodinné vazby Následující dva grafy znázorňují jednotlivé důvody pro kladnou či zápornou odpověď: Graf 4: Důvody pro kladnou odpověď

Zdroj: Autorka dle výzkumu 20

Důvody pro odpověď „ano“ uvedlo 208 z 221 respondentů. 89krát byla jako důvod uvedena možnost e) rozšíření znalostí ve studovaném oboru, 51krát možnost b) nové zkušenosti. 40 respondentů jako hlavní důvod označilo c) možnost dalšího profesního uplatnění a 26 zvolilo možnost a) zlepšení jazykových schopností. Graf 5: Důvody pro zápornou odpověď

Zdroj: Autorka dle výzkumu Důvody pro zápornou uvedlo 85 z 90 respondentů. 43 z nich označilo jako hlavní důvod f) těsné rodinné vazby, 17 b) časová náročnost, 12 d) obavy z rasismu, 7 a) strach z cizího prostředí a 6 respondentů uvedlo jako hlavní důvod pro nestudování v Portugalsku e) vyšší náročnost studia. 7. Studium se stipendiem v Evropě Celá otázka zněla takto: Caso conseguires uma bolsa você estudaria na Europa? Pokud byste na to získal/a stipendium, studoval/a byste v Evropě? 21

Otázka dále nabízela uzavřené možnosti zdůvodnění pro kladnou i zápornou odpověď. Tyto možnosti byly stejné jako u předchozí, 6. otázky. V následujícím grafu jsou znázorněny kladné a záporné odpovědi na tuto otázku. Graf 6: Studium v Evropě

Zdroj: Autorka dle výzkumu Na tuto otázku odpovědělo kladně o 10 % více studentů než na předchozí otázku dotazující se na studium v Portugalsku. V následujících dvou grafech jsou znázorněny jejich důvody:

22

Graf 7: Důvody pro kladnou odpověď

Zdroj: Autorka dle výzkumu Důvod uvedl každý, kdo na tuto otázku odpověděl kladně. 88krát byla jako hlavní důvod označena možnost e) rozšíření znalostí ve studovaném oboru. 27 % získala možnost a) zlepšení jazykových schopností. 46 respondentů označilo jako hlavní důvod možnost b) nové zkušenosti a o 4 respondenty méně označilo jako hlavní důvod pro studium v Evropě možnost c) položka v životopise – možnost dalšího profesního uplatnění. Další graf znázorňuje důvody pro nestudování v Evropě.

23

Graf 8: Důvody pro zápornou odpověď

Zdroj: Autorka dle výzkumu Důvody pro odpověď „ne“ pro studium v Evropě uvedlo 58 z 60 respondentů. Nejvíce z nich vybralo jako hlavní důvod možnost f) těsné rodinné vazby, čtvrtinu hlasů získala možnost b) časová náročnost. Méně jak 10 respondentů označilo za hlavní důvod možnost d) obavy z rasismu, a) strach z cizího prostředí, e) vyšší náročnost studia a c) jazyková bariéra. 8. Pracovali byste v Evropě? Celá otázka zněla takto: Você trabalharia na Europa? Pracoval/a byste v Evropě? S možností kladné a záporné odpovědi. Při kladné odpovědi následovala doplňující otázka na nejvíce preferovanou zemi pro práci.

24

Graf 9: Práce v Evropě

Zdroj: Autorka dle výzkumu O 25 respondentů více odpovědělo na otázku kladně, odpovědi byly velmi vyrovnané, v dalším grafu jsou znázorněny respondenty preferované země: Graf 10: Jakou zemi respondenti preferují?

Zdroj: Autorka dle výzkumu 25

(Zkratky uvedených zemí: PT – Portugalsko, FR – Francie, NL – Nizozemí, UK – Velká Británie, ES – Španělsko, CH – Švýcarsko, IT – Itálie, DK – Dánsko, KD – kdekoliv, LU – Lucembursko, BE – Belgie, EL – Řecko, NOR – Norsko.) Na otázku odpovědělo 158 ze 168 respondentů. V osmi případech se v dotazníku objevila možnost „kdekoliv“, která sice neurčuje konkrétní zemi, ale dá se z ní usuzovat určitý vztah k Evropě jako celku, proto byla zaznamenána i do grafu. V několika případech byla jako preferovaná možnost zaznamenána Kanada nebo Spojené státy americké, tyto možnosti byly z dotazníku vyškrtnuty a odpověď byla zaznamenána jako prázdná. Několikrát se v dotazníku také objevily Kanárské ostrovy, ty byly označeny jako Španělsko. 9. Dovolená v Evropě Celá otázka na možnost strávení dovolené v Evropě byla formulována takto: Caso tiveres dinheiro passarias feriado na Europa? Pokud byste měl/a dostatek peněz, strávil/a byste v Evropě dovolenou? Otázka opět vylučovala záporné odpovědi z finančních důvodů a zřejmě i díky tomu byla většina odpovědí kladných:

26

Graf 11: Dovolená v Evropě

Zdroj: Autorka dle výzkumu V následujícím grafu uvádíme doplňující odpovědi na otázku, kde by respondenti v případě kladné odpovědi nejraději strávili dovolenou: Graf 12: Preferované země pro dovolenou

Zdroj: Autorka dle výzkumu 27

Nejvíce respondentů by dovolenou strávilo ve Francii, dalšími možnostmi byly Velká Británie, Portugalsko, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Švýcarsko a další. 10. Reálná zkušenost s návštěvou Evropy Celá otázka zněla takto: Você ja viajou para a Europa? Už jste byl/a v Evropě? Respondenti odpovídali na otázku své reálné zkušenosti s návštěvou Evropy: Graf 13: Reálná zkušenost s návštěvou Evropy

Zdroj: Autorka dle výzkumu 60 % respondentů Evropu ještě nenavštívilo, země, které respondenti navštívili jsou znázorněny v následující tabulce:

28

Tabulka 3: Země navštívené respondenty

PT

FR

ES

NL

IT

BE

DK

CH

NOR

109

14

12

10

6

2

2

2

1

Zdroj: Autorka dle výzkumu Tabulka 3 obsahuje odpovědi 125 respondentů, kteří již byli v Evropě celkem 159krát. 103 z nich bylo pouze v jedné zemi, zbylých 22 navštívilo více zemí. 11. Zájem o evropské dění Celá otázka zněla takto: Você se interessa por acontecimentos na Europa? Zajímáte se o dění v Evropě? Výzkum již dále nezkoumal o co všechno se respondenti zajímají, je tedy možné, že mají zájem pouze o určitý obor jako např. sport a další dění vůbec nesledují. Následující graf ukazuje, jak jsou na tom se zájmem o evropské dění dotazovaní studenti: Graf 14: Zájem o dění v Evropě

Zdroj: Autorka dle výzkumu 29

O dění v Evropě se zajímá více jak 70 % respondentů, následující graf ukazuje, které země zajímají tyto respondenty nejvíce: Graf 15: Zájem o evropské země

Zdroj: Autorka dle výzkumu

Téměr polovina respondentů se zájmem o dění v Evropě se nejvíce zajímá o Portugalsko. 12. Evropa jedním slovem O que representa a Europa para você em uma palavra? Co pro vás jedním slovem představuje Evropa? Respondenti pomocí jednoho slova vystihovali, co pro ně znamená Evropa. V grafu jsou uvedena pouze slova, která byla zmíněna nejméně desetkrát.

30

Graf 16: Evropa jedním slovem

Zdroj: Autorka dle výzkumu Kromě těchto slov bylo použito například: Zkušenost (9x), peníze (8x), starý (8x), pokrok (7x), rasismus (7x), složitý (7x), zajímavý (7x), nádherný (6x), krize (6x), kolonizace (5x), revoluce (5x), průmysl (5x), úspěch (4x), dobrodružství (4x). Také bylo v mnoha variantách použito slovo krásný, hezký apod.

13. Vztah k Evropě Celá otázka zněla takto: Que relação tem você com a Europa? Jaký máte vztah k Evropě? S možnostmi odpovědi pozitivní, negativní a neutrální.

31

Graf 17: Vztah k Evropě

Zdroj: Autorka dle výzkumu K Evropě má 47 % dotázaných studentů neutrální vztah, o 2 % méně k ní má vztah pozitivní a pouze 8 % má vztah negativní. V této kapitole jsme pouze nastínili výsledky, jejich interpretaci provedeme v kapitole 3.5.4 Interpretace výsledků, kde využijeme i následujících analýz dalších indikátorů.

32

3.2 Další indikátory V této části budeme ověřovat vztah proměnných popsaných v teoretické části práce. K dispozici máme jak souhrnná data za celou Evropu, tak za jednotlivé evropské státy. Budeme s nimi tedy moci pracovat různými způsoby. Nejdříve vztah proměnných ověříme pomocí statistické metody lineární regrese, nástrojem pro výpočet bude statistický software IBM SPSS, který vypočte všechny hodnoty potřebné k interpretaci vztahu jednotlivých proměnných. Vztahy vypočtené v SPSS budou probabilistického charakteru. Hodnoty, které budeme sledovat, jsou: R2, Adjusted R2, Sig. a F-statistika. Hodnota R2 je vyjádřena číselnou hodnotou mezi 0 a 1 a násobena stem vyjadřuje procentuální sledovaný vliv nezávisle proměnné na závisle proměnnou, upravená hodnota spolehlivosti Adjusted R2 je vypočítávána na základě velikosti N a počtu nezávisle proměnných (Massachusetts Institute of Technology a).

Schéma 1: Výpočet Adjusted R2

Zdroj: Massachusetts Institute of Technology a Z F-statistiky vychází hodnocení statistické významnosti, která je v SPSS značena jako Sig. Hodnota Sig. musí být pro statisticky významnou analýzu obvykle menší nebo rovna 0,05. V případě hodnoty vyšší než 0,05 je model považován za statisticky nevýznamný a potvrzuje nulovou hypotézu (Massachusetts Institute of Technology b). Vztah nezávisle proměnných se závisle proměnnou budeme sledovat pomocí hodnoty Unstandardized coefficient B. Vliv proměnných bude znázorněn hodnotou Beta. Proměnné budeme zkoumat jen v případě, že jejich statistická významnost bude nižší než 0,05. Sig. zde funguje pro 33

ověřování nulové hypotézy a pouze proměnné nižší nebo rovné udávané hodnotě jsou významné pro interpretaci a dá se usuzovat jejich vliv na závisle proměnnou (UOS). Jako závisle proměnnou budeme postupně zkoumat hodnoty oficiální rozvojové pomoci směřující z Evropy (ODA) a migraci Kapverďanů do evropských zemí (MIG). U obou proměnných budeme využívat detailní data, která v případě ODA přesně specifikují objem ODA od jednotlivých evropských zemí na Kapverdy a u MIG cílové destinace Kapverďanů do konkrétních evropských zemí. Směrodatná odchylka pro ODA je 14,48, pro MIG je 0,712. Obě proměnné jsou pro N 542. Data ve společenských vědách data nemají ideální rozdělení a i v našem případě se budeme muset spokojit s nedokonalým rozdělením dat. Možnost chyby budeme zohledňovat při samotné interpretaci výsledků.

3.2.1 Výsledky analýzy pro ODA Hypotéza pro ODA je: Čím vyšší export (EXP), tím nižší ODA a čím vyšší import (IMP), tím vyšší ODA a čím vyšší MIG, tím vyšší ODA a čím vyšší PPP (PPPCV), tím nižší ODA. V následující části budeme zjišťovat míru, do jaké se nezávisle proměnné podílejí na závisle proměnné. Také nezávisle proměnné máme k dispozici v detailní podobě, tedy v podobě konkrétních evropských zemí a jejich dovozu a vývozu na a z Kapverd. Nejdříve je nutné interpretovat platnost celého modelu. V tabulce 4 je znázorněno procento případů, které zvolenými nezávisle proměnnými pokryjeme:

34

Tabulka 4: Celkové vyhodnocení modelu Model Summary Model

1

R

,822

R Square

a

Adjusted R

Std. Error of the

Square

Estimate

,676

,673

7,5901074

a. Predictors: (Constant), PPPCV, MIG, EXP, IMP

Zdroj: Autorka dle SPSS Tabulka ukazuje, že R2 je 0,676, to znamená, že tento model vysvětluje závisle proměnnou ODA z 67 %. Adjusted R2 se od něho příliš neliší a ukazuje přibližně stejnou hodnotu. Zbylých 33 % variability náš model nepostihuje. V tabulce 5 je zobrazena ANOVA, kde nás zajímá především hladina významnosti Sig. určená F-statistikou.

Tabulka 5: Vyhodnocení statistické významnosti modelu a

ANOVA Model

1

Sum of Squares

df

Mean Square

Regression

59865,850

4

14966,462

Residual

28689,646

498

57,610

Total

88555,496

502

F 259,791

Sig. ,000

a. Dependent Variable: ODA b. Predictors: (Constant), PPPCV, MIG, EXP, IMP

Zdroj: Autorka dle SPSS Dle F-statistiky ukazuje Sig. tento model jako statisticky významný. Veškerá kritéria určují pokračování v analýze jako vhodné, budeme tedy provádět následnou interpretaci, ke které přistoupíme v další tabulce (6).

35

b

Tabulka 6: Analýza vztahu příčinných proměnných Coefficients Model

Unstandardized Coefficients

a

Standardized

t

Sig.

Coefficients B (Constant)

1

Std. Error -2,327

1,298

EXP

,000

,000

IMP

,000

MIG PPPCV

Beta -1,793

,074

-,062

-2,018

,044

,000

,751

17,013

,000

2,199

,716

,123

3,071

,002

9,524010

,000

,046

1,797

,073

a. Dependent Variable: ODA

Zdroj: Autorka dle SPSS Při provedení prvotní analýzy je nutné vyloučit jako proměnnou PPPCV, která dle námi určené hranice Sig. 0,05 přesahuje toto kritérium. V další části je možné interpretovat zbylé nezávisle proměnné, tyto statisticky významné proměnné jsou v tabulce podtrženy. Sestupně jsou to – IMP, MIG a EXP. Největší sledovaný vliv má proměnná IMP, která sleduje dovoz z evropských zemí na Kapverdy, s hodnotou Beta = 0,751. Pokud se před hodnotou neobjevuje znaménko mínus, značí to kladnou hodnotu, proměnná má tedy kladný vztah k závisle proměnné ODA. Můžeme tedy konstatovat silný pozitivní vztah. Další statisticky významná proměnná je MIG sledující migraci obyvatel Kapverd do evropských zemí. Hodnota Beta = 0,123, jde tedy o slabší vztah než je tomu u předchozí proměnné. I tento vztah je pozitivní. Poslední sledovanou proměnnou je EXP, která je ze všech tří statisticky významných proměnných nejslabší, má hodnotu Beta = -0,062, můžeme tedy konstatovat slabý negativní vztah k závisle proměnné ODA. Jedinou statisticky nevýznamnou nezávisle proměnnou je PPPCV, tedy vývoj PPP na Kapverdách. I to nás bude zajímat, budeme se především 36

snažit

vysvětlit

příčinu

jejich

statistické

nevýznamnosti

oproti

předpokladům.

3.2.2 Výsledky analýzy pro MIG Další analyzovanou závisle proměnnou bude MIG, budeme zkoumat její vztah s nezávisle proměnnými. Hypotéza pro MIG je: Čím vyšší ODA, EXP, PPPCV tím nižší MIG a čím vyšší UNEMP a IMP tím vyšší MIG. Kromě UNEMP bylo pojednáno o všech nezávisle proměnných. UNEMP značí vývoj nezaměstnanosti na Kapverdských ostrovech. Na následujících

stránkách

opět

provedeme

výzkum

vlivu

nezávisle

proměnných na závisle proměnnou. V tabulce 7 nejdříve ověříme platnost modelu:

Tabulka 7: Celkové vyhodnocení modelu Model Summary Model

1

R

,775

R Square

a

,601

Adjusted R

Std. Error of the

Square

Estimate ,597

,4708989

a. Predictors: (Constant), ODA, UNEMP, EXP, PPPCV, IMP

Zdroj: Autorka dle SPSS R2 je dle tabulky 0,601, což značí 60% vysvětlení závisle proměnné MIG. Adjusted R2 má podobnou, pouze o několik desetin nižší, hodnotu. Statistická odchylka je u závisle proměnné MIG 0,7. Tabulka 8 zobrazuje analýzu rozptylu ANOVA, která analyzuje statistickou významnost modelu.

37

Tabulka 8: Vyhodnocení statistické významnosti modelu a

ANOVA Model

1

Sum of Squares

df

Mean Square

Regression

165,698

5

33,140

Residual

110,208

497

,222

Total

275,905

502

F

Sig.

149,448

,000

b

a. Dependent Variable: MIG b. Predictors: (Constant), ODA, UNEMP, EXP, PPPCV, IMP

Zdroj: Autorka dle SPSS Dle ANOVA je model statisticky významný, jak nám ukazuje F-statistika pomocí Sig. I tento model je dle výsledků statisticky významný a tedy vhodný k další analýze. V tabulce 9 jsou zaznamenány všechny proměnné, nejdříve budeme zkoumat jejich statistickou významnost Sig., jejich B koeficienty a Beta koeficienty.

Tabulka 9: Analýza vztahu příčinných proměnných Coefficients Model

Unstandardized Coefficients

a

Standardized

t

Sig.

Coefficients B (Constant)

Std. Error ,253

,252

UNEMP

-2,105006

,000

PPPCV

-7,419011

IMP

Beta 1,006

,315

-,020

-,459

,646

,000

-,064

-1,464

,144

1,215005

,000

,670

12,438

,000

EXP

-7,031006

,000

-,043

-1,260

,208

ODA

,009

,003

,152

3,087

,002

1

a. Dependent Variable: MIG

Zdroj: Autorka dle SPSS

38

Většina proměnných vyšla dle Sig. jako statisticky nevýznamná. Jako statisticky významné vychází proměnné IMP a ODA. IMP má hodnotu Beta = 0,670 a lze u ní klasifikovat silný kladný vztah. Další vlivnou proměnnou je ODA s hodnotou Beta = 0,152, opět s kladným vztah, ovšem ne tak silným jako IMP. Statisticky nevýznamné proměnné jsou v tomto modelu UNEMP, PPPCV a EXP. Především UNEMP a PPPCV byly předpokládány jako proměnné s nejsilnějším vztahem. Kromě irelevance se jako další vysvětlení nabízí nespolehlivost těchto dat. Data o migraci, ODA, importu a exportu pochází z evropských zemí. Údaje o nezaměstnanosti a PPP jsou sice k dispozici u Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, ale jsou sbírány přímo v této africké zemi a nemusí tedy být přesné či spolehlivé.

3.2.3 Vztah k jednotlivým evropským zemím Vzhledem k možnosti, kterou nám dávají podrobná data dostupná i pro jednotlivé evropské země, provedeme analýzu migrace, rozvojové spolupráce, importu a exportu pro tyto země ve vztahu ke Kapverdám. Pro tuto část již nebude třeba využívat SPSS, ale využijeme Excel. Budeme především sledovat pořadí zemí u jednotlivých proměnných a případné změny v průběhu let. To nám umožní analyzovat nejen vztah Kapverd s Evropou jako celkem, ale také určit, s kterými zeměmi a jak tento vztah konkrétně probíhá. Kromě evropských zemí se budeme věnovat také Spojeným státům americkým, u kterých očekáváme určitý vztah ke Kapverdám i v tomto ohledu. Hypotézou pro tyto analýzy je, že: Kapverdy mají v těchto sledovaných indikátorech z evropských zemí nejbližší vztah k Portugalsku. Vztah k Evropě klesá a naopak stoupá ke Spojeným státům americkým.

39

3.2.3.1 Export Jako prvnímu z indikátorů se budeme věnovat exportu z Kapverd. Hodnoty jsou udávány v tisících amerických dolarech od roku 2001 do roku 2014. V grafu 20 je znázorněn podíl Evropy na světovém exportu z Kapverd. Graf 20: Podíl Evropy a USA na světovém exportu z Kapverd

Zdroj: Autorka dle Excelu Většinu ze sledovaných let vyváží Kapverdy své zboží především do Evropy, pouze v letech 2005 – 2007 je tento podíl o něco menší. V následujícím grafu analyzujeme podíl jednotlivých evropských zemí na kapverdském exportu.

40

Graf 21: Podíl evropských zemí na exportu z Kapverd do Evropy

Zdroj: Autorka dle Excelu Pro analýzu jsme vybrali sedm zemí, které mají na dovozu z Kapverd nejvyšší podíl. V minulosti mířilo téměř 100 % zboží do Portugalska, tento trend začal postupně klesat a více zboží zamířilo do Španělska. Za zaznamenání hodný považujeme ještě vývoz do Nizozemí, který v určitém období přesahuje 20 %.

3.2.3.2 Import Import na Kapverdy je sledován za období 2001 až 2014. Hodnoty jsou uváděny v tisících amerických dolarech. Graf 22 ukazuje podíl Evropy a USA na tomto ekonomickém dění.

41

Graf 22: Podíl Evropy a USA na světovém importu na Kapverdy

Zdroj: Autorka dle Excelu V grafu je jednoznačně znázorněn majoritní podíl Evropy na kapverdském importu. Nejvyšších čísel dosahoval v roce 2011, kdy byl celkový objem zboží dovezeného na Kapverdy v hodnotě 961 262 000 amerických dolarů. Z toho bylo z Evropy dovezeno zboží v hodnotě 779 114 000 dolarů a z USA v hodnotě 14 440 000 dolarů. Od roku 2001 je možné pozorovat vzestupnou tendenci importu a to i vzhledem k inflaci dolaru. V roce 2001 byl celkový objem dovozu na Kapverdy v hodnotě 247 531 000 dolarů. V posledních letech se objem ustálil na hodnotě okolo 700 000 000 dolarů. V následujícím grafu je možné pozorovat jednotlivé evropské země a jejich podíl na dovozu z Evropy na Kapverdské ostrovy.

42

Graf 23: Podíl evropských zemí na exportu na Kapverdy

Zdroj: Autorka dle Excelu Dle grafu 23 se na dovozu z Evropy na Kapverdy nejvíce podílí Portugalsko. To dováží 50 až 60 % zboží mířícího z Evropy na tyto ostrovy. Největšího podílu dosahovalo Portugalsko v roce 2002, kdy dovezlo 64 % zboží z Evropy v hodnotě 137 563 000 dolarů. Nejméně zboží vzhledem k podílu v jeden rok dovezlo v roce 2011 - 48 % v hodnotě 375 405 000 dolarů. Druhým největším dovozcem je dle grafu Nizozemí, to v roce 2013 dosáhlo podílu 25 %.

3.2.3.3 ODA Další hodnotou kterou budeme sledovat je ODA, tedy objem oficiální rozvojové pomoci. Nejdříve srovnáme objem ODA plynoucí na Kapverdy ze světa, z Evropy a ze Spojených států americkýh, poté se zaměříme na jednotlivé evropské země. Objem pomoci je uváděn v milionech amerických dolarů a sledované období je od roku 1990 do roku 2013.

43

Graf 24: Objem ODA plynoucí na Kapverdy

Zdroj: Autorka dle Excelu Z grafu je patrné, že na rozvojové pomoci se Evropa podílí zhruba polovinou a v posledních letech se tento podíl ještě zvyšuje. Nejvyšších částek dosáhla ODA v roce 2010, kdy Kapverdy obdržely 327 milionů dolarů, z toho 194 milionů pocházelo z Evropy a 37 milionů z USA. V grafu 25 se pak věnujeme jednotlivým evropským zemím a jejich podílu na ODA plynoucí na Kapverdské ostrovy.

44

Graf 25: Podíl evropských zemí na ODA pro Kapverské ostrovy

Zdroj: Autorka dle Excel Spojnice „Celkem“ zde značí objem evropské oficiální rozvojové pomoci. Jako největšího přispěvatele lze označit Portugalsko, kromě něj ještě významně přispívá Španělsko, Lucembursko, Francie a Nizozemí. Příspěvek Portugalska se skokově zvýšil v roce 2010, kdy byl z 53 milionů dolarů v roce 2009 zvýšen na 142 milionů dolarů. V této linii se od té doby udržel a až do roku 2012 stoupal, pak došlo ke snížení o devět milionů na 159 milionů dolarů za rok 2013. V celkovém součtu se příspěvek zvyšoval v reakci na Portugalsko, nejvyšší byl v roce 2012, tehdy dosáhl objemu 202 milionů dolarů.

3.2.3.4 Migrace Data pro migraci Kapverďanů jsou od roku 1992 k dispozici pouze pro Portugalsko. Tam v těchto letech emigrovalo 1095, 1057 a 404 45

Kapverďanů. V dalších letech přibývají data pro Francii, Lucembursko, Německo a Norsko. Od roku 1997 je díky dostupnosti dat možné pozorovat migraci do Spojených států amerických a Dánska. Celková data pro svět jsou dostupná od roku 2000 do roku 2011. V prvním grafu zobrazíme migraci do světa celkově, do Evropy a do Spojených států. Graf 26: Migrace Kapverďanů celkově

Zdroj: Autorka dle Excelu V tomto grafu můžeme spatřit dominantní pozici Evropy, co se týče migrace Kapverďanů. Nejvíce migrantů z Kapverd zaznamenaly USA v roce 2009 a to 2238. V ten samý rok migrovalo do Evropy 6281 Kapverďanů. Můžeme tedy konstatovat, že objem migrantů do Evropy vzhledem k počtu migrantů do USA neklesá. V posledních letech se počet migrantů pohybuje okolo 6000. V některých letech je možné pozorovat určité převýšení údajů za svět součtem migrantů do Spojených států a Evropy. To je způsobeno jiným uvedením dat v Mezinárodní migrační databázi. Zatímco data pro jednotlivé státy a kontinenty jsou uváděna přesně na jednotky, data pro celý svět jsou uváděna v celých tisících a jsou tedy zaokrouhlena. To je zřejmě způsobeno 46

celkovým objemem dat pro migraci, kde čísla dosahují milionů, zatímco největší objem migrantů z Kapverd je 11 tisíc v roce 2001. V následujícím grafu přibližujeme situaci v Evropě. Graf 26: Migrace do evropských zemí

Zdroj: Autorka dle Excelu V grafu 26 můžeme spatřit dominantní pozici Portugalska, která se v některých letech pohybuje až na 9000 migrantech z Kapverd. Další zemí, co se objemu migrantů týče, je Francie, do které v posledních letech migrovaly stovky Kapverďanů ročně a za ní následuje Španělsko s počty v rozmezí 200 až 500 migrantů.

3.2.4 Interpretace výsledků V této části práce se budeme věnovat interpretaci výsledků z dotazníku a dalších indikátorů využitých pro analýzu vztahu Kapverd a Evropy. 47

Nejdříve v krátkosti nastíníme interpretaci výsledků dotazníku, který poté použijeme spíše k dokreslení výsledků dalších indikátorů. Otázky v dotazníku byly koncipovány tak, aby se dokázaly vzájemně doplnit a nastínit tím okolnosti pro určité odpovědi. Pět z těchto otázek směřovalo na fyzickou přítomnost v Evropě, tři zkoumaly vztah založený na zájmu o Evropu bez nutnosti vycestovat, zbylých pět bylo doplňujících. Otázky byly položeny tak, abychom se vyvarovaly limitu v podobě financí, který by byl jinak zřejmě často uváděn jako hlavní důvod pro odmítnutí studia či strávení dovolené v Evropě. Doplňující otázky zkoumaly pohlaví, studium, rodinný stav, věk a znalost cizích jazyků. Zejména vyjmenované tři poslední otázky nabízely možnost osvětlení odpovědí na fyzickou přítomnost v Evropě. Tyto možnosti mohou být značně limitující nebo naopak povzbuzující pro dlouhodobé či krátkodobé vycestování. Z těchto faktorů působí pozitivně průměrný věk respondentů 23 let a jejich nezadanost v 96 %, z čehož vyplývá, že věk ani rodinný stav nejsou limitujícím faktorem. Oproti tomu pouze 150 studentů hovoří alespoň jedním cizím jazykem, což velmi limituje více jak polovinu respondentů v cestě jinam než do Portugalska. Nejvíce respondentů hovoří anglicky, což naopak neomezuje výběr mezi evropskými zeměmi jen na určitý region, ale umožňuje studovat či pracovat na téměř celém kontinentu. V Portugalsku by chtělo studovat 71 % respondentů, zajímavé jsou důvody, proč by tak činili. 42 % jako důvod uvedlo rozšíření znalostí ve studovaném oboru, což může indikovat zájem a potřebu být dobrý ve svém oboru, další možnost s větším počtem hlasů se vztahovala k novým zkušenostem, poté byla označována možnost pro zvýšení šance na profesní uplatnění a také zlepšení jazykových schopností. Tyto odpovědi značí touhu dále se vzdělávat a získávat nové poznatky, schopnosti a vědomosti. Záporně odpovědělo 29 % respondentů, většina z nich uvedla jako hlavní důvod těsné rodinné vazby. Ačkoliv jsme předpokládali, že právě to nebude vzhledem k nezadanosti většiny respondentů problém, ukázalo se, že pohled na rodinu má v kapverdském prostředí mnohem komplexnější charakter a problém opustit své blízké v tomto případě nemusí být omezen

48

jen na partnera. Další odpovědí byla časová náročnost, pouze 12 hlasů získala jako hlavní důvod možnost obav z rasismu. Další otázka se týkala studia v Evropě, s předchozí otázkou byla totožná, zaměněna byla pouze lokace. I vzhledem k jazykové bariéře jsme předpokládali, že respondenti upřednostní Portugalsko a nebudou chtít studovat jinde v Evropě. Výsledky ale ukázaly, že o studium v Evropě jich stojí o deset procent více, tedy 81 %. Jako hlavní důvod pro studium v Evropě byla nejčastěji, stejně jako v předchozí otázce, označena možnost rozšíření znalostí ve studovaném oboru, to by motivovalo 35 % respondentů. 27 % uvedlo jako hlavní důvod zlepšení jazykových schopností, ačkoliv 100 kladně odpovídajících neovládá žádný cizí jazyk, pouze 68 z nich by vycestovalo hlavně z tohoto důvodu. Za zmínku ještě stojí odpovědi, u kterých bylo hlavním důvodem získání nových zkušeností a získání nové položky v životopise, tedy možnost dalšího profesního uplatnění. Odpovědi jsou tedy totožné s předchozí otázkou, změněné je pouze jejich pořadí tzn. počet takto odpovídajících respondentů. Ne na otázku studování v Evropě se stipendiem odpovědělo 19 % respondentů. Nejvíce z nich opět uvedlo jako hlavní důvod těsné rodinné vazby, dalším důvodem byla časová náročnost. Další otázka se týkala práce v Evropě, pokud respondent odpověděl kladně, byl ještě dotázán na nejvíce preferovanou zemi. Kladně odpovědělo 54 % a 46 % by naopak v Evropě nepracovalo. Z toho lze usuzovat, že více jak polovina dotázaných by byla ochotna na delší dobu opustit svůj domov kvůli práci v lepších ekonomických podmínkách, kvůli většímu profesnímu uplatnění či z jiného důvodu. Na tyto okolnosti jsme v dotazníku nepamatovali a při podobném výzkumu doporučujeme doplnit otázku o tuto možnost. Výsledky pro nejvíce preferovanou zemi byly poměrně těsné, ze 158 respondentů by chtělo 32 pracovat v Portugalsku, 28 ve Francii, 24 v Nizozemí a 21 ve Velké Británii, další počty jsou okolo deseti respondentů a méně. Tento výsledek je sice faktor podporující hypotézu o vztahu Kapverďanů z evropských zemí především k Portugalsku, ovšem nikterak výrazně. Vztah s Nizozemím ukazuje především na fakt pobytu

49

početné kapverdské komunity migrující do Nizozemí převážně v 60. a 70. letech 20. století (Government of the Netherlands). V další otázce se respondenti vyjadřovali k možnosti strávit v Evropě dovolenou v případě, že by na to měli dostatek financí a tedy bez tohoto limitu. 96 % odpovědělo, že by dovolenou za takových podmínek v Evropě strávilo. V doplňující otázce respondenti odpovídali, kterou destinaci by preferovali. Překvapivě získala největší počet hlasů Francie, v ní by dovolenou strávilo téměř 32 % dotázaných, další na řadě byla Velká Británie s téměř 14 %, o dva hlasy méně získalo Portugalsko, 12 % respondentů by preferovalo Itálii, 8 % Nizozemí, 6 % Španělsko a přes 5 % získalo ještě Švýcarsko. Následovala otázka na reálnou zkušenost s návštěvou Evropy, zde odpovědělo kladně 40 % dotázaných. Nejvíce z nich bylo v Portugalsku, dále ve Francii, Španělsku, Nizozemí a Itálii. Portugalsko získalo na rozdíl od ostatních zmíněných zemí přes sto hlasů, zbylé země měly nejvíce 14 hlasů. Výsledky reálné návštěvy Evropy se velmi liší od touhy, kde strávit dovolenou. Ačkoliv toto srovnání není přesné, u této otázky nebyl specifikován účel návštěvy, pobytu. O zájmu vypovídající jsou i další odpovědi na otázku, zda se respondenti zajímají o dění v Evropě. Kladně odpovědělo 71 % dotázaných. A jaká země je zajímá nejvíce? Téměř ve 45 % je to Portugalsko, 15 % získala Francie, 12 % Velká Británie a přes 5 % získalo ještě Španělsko. Tyto odpovědi jednoznačně hovoří ve prospěch Portugalska a zároveň potvrzují trend z několika posledních odpovědí se zájmem o další jmenované země. V další

otázce

byli

respondenti

požádáni,

aby

Evropu

charakterizovali jedním slovem. Odpovědi jsou spíše zajímavostí než vypovídajícím faktorem z důvodu jejich vyhodnocování. Některé významy byly opakovány mnohokrát různými slovy, protože nebylo možné všechna tato slova jednoznačně seskupit pod určitými významy, nejsou odpovědi na tuto otázku vhodné k seriózní úvaze. Odpovědi jsme se nakonec nesnažili modifikovat a nechali je tak, jak je zmínili sami respondenti. Zajímavostí jistě je, že nejčastěji, ve 47 případech, bylo zmíněno slovo příležitost, ve 20 50

případech pak slovo vědomosti a v 18 rozvoj, 15krát bylo řečeno slovo technologie a 13krát kultura. První slovo s negativní konotací bylo rasismus zmíněno v 7 případech. Do té doby byla všechna slova pozitivní. Zajímavé jsou výsledky odpovědí na poslední otázku týkající se vztahu k Evropě. 47 % uvedlo neutrální vztah a 45 % pozitivní, zbylých 8 % má k Evropě vztah negativní. Z toho vyplývá, že největší části dotázaných je Evropa „prostě jedno“. V další části jsme provedli analýzu oficiální rozvojové spolupráce a migrace pomocí statistického software IBM SPSS. Proměnnou bez statistické významnosti byla pro ODA PPP Kapverdských ostrovů. Pravidla pro distribuci rozvojové pomoci jsou poměrně široká a státy alokující tuto pomoc se mohou řídit mnoha indikátory, ekonomický rozvoj je jedním z nich. Jak upozorňuje například Kimm Gnangnon, studie zabývající se vlivem ekonomiky partnerské země8 na objem ODA a tedy na rozvojovou politiku dárcovské země jsou nedostatečné, většina studií se věnuje převážně politice partnerské země. Výsledky těchto studií se navíc rozcházejí, někteří autoři nacházejí přímou souvislost mezi ekonomikou partnerské země a mírou rozvojové spolupráce a další ji nespatřují vůbec. Ti, co ji zde spatřují, se navíc rozcházejí v její interpretaci, někteří tvrdí, že vyšší HDP či PPP redukuje rozvojovou spolupráci, zatímco jiní tvrdí opak a rostoucí ekonomický vývoj dávají do souvislosti s rostoucí rozvojovou spoluprací. Jako nemající vliv vyšla proměnná PPP i v naší práci. To může, kromě konstatování, že ekonomika Kapverd

nemá

vliv

na

oficiální

rozvojovou

spolupráci

plynoucí

z evropských zemí, být také vysvětleno nedostatečností či nepřesností dat, čehož jsme se bohužel v africkém prostředí nemohli plně vyvarovat (Ehrenfeld 2004, Gnangnon 2013). Jako statisticky významné se ukázaly proměnné sledující vliv importu, exportu a migrace na oficiální rozvojovou spolupráci z Evropy. Největší vliv dle Beta koeficientu měl import zboží z Evropy na Kapverdy. Jako vysvětlení se nabízí pragmatismus dárcovských zemí, který přímo

8

Země dříve nazývané přijímající dnes označujeme jako partnerské (Dušková 2011: 267)

51

odpovídá realismu mezinárodních vztahů. V tomto případě je možné konstatovat, že dárcovské země v případě Kapverd jsou v případě objemu oficiální rozvojové pomoci ovlivněny vlastními ekonomickými zájmy. ODA je kladně ovlivňována také migrací Kapverďanů do Evropy. Čím vyšší migrace, tím vyšší objem oficiální rozvojové spolupráce. Tento vztah není tak silný jako import, přesto zde lze určitý vliv pozorovat. Pro evropské země nepředstavuje kapverdská migrace velký problém, imigrantů v celkovém měřítku není mnoho, přesto je jedním z řešení narůstající migrace do Evropy pomoc na místě, odkud lidé migrují. V případě Kapverdských ostrovů se nejedná o žádnou humanitární katastrofu, ale běžný trend, zřejmě i proto lze tento vztah pozorovat jako slabší. Export z Kapverd do evropských zemí naopak ovlivňuje objem ODA negativně. Vztah je opět slabší, ale přesto potvrzuje i předešlé závěry o importu na Kapverdy. Lze konstatovat, že s rostoucím exportem z Kapverdských ostrovů do Evropy se snižuje objem oficiální rozvojové spolupráce. Pro migraci z Kapverd byly proměnnou bez statistické významnosti export z Kapverd do Evropy, PPP Kapverd a nezaměstnanost. V případě těchto proměnných je tento výsledek velmi diskutabilní a spíše než konstatování určitého vztahu se nabízí vysvětlení nedostatečného pokrytí dat. V případě akceptování tohoto výsledku bychom museli najít jiné než ekonomické vysvětlení pro migraci. EmbranceNi shrnuje a uvádí hlavní důvody pro migraci: Nedostatečné kariérní možnosti; chudoba a nízké příjmy; vysoká nezaměstnanost; perzekuce a nedodržování lidských práv; mezinárodní konflikt a válka; přírodní katastrofy, klimatické změny a hladomor. Z těchto důvodů by se kromě již vyloučených ekonomických daly jako důvod pro emigraci z Kapverd uvažovat ještě nedostatečné kariérní 52

možnosti, které šířeji zahrnují možnost vzdělávání se, postupu, sbírání nových zkušeností apod. To ostatně potvrzuje i průzkum provedený mezi studenty, kteří v mnoha případech tyto důvody označili jako ty hlavní pro studium v Evropě (EmbraceNi). Proměnou s nejsilnějším vztahem se opět ukázala proměnná importu z Kapverd do Evropy. To zde naopak může reprezentovat ekonomický stav země. Kapverdy mají dlouhodobě saldo obchodní bilance9, to může vést ke zhoršování ekonomické situace země. To potvrzuje premisu o souvislosti ekonomického stavu země a migraci jejích obyvatel, tedy že horší ekonomická situace zvyšuje migraci (Investopedia). Slabší vztah se závisle proměnnou MIG má také ODA. V tomto případě můžeme konstatovat slabší kladný vliv na migraci, což je v rozporu s výsledky předchozí analýzy, kdy vliv vyšel opačný. V obou případech se proměnné vzájemně slabě kladně ovlivňují. Nakonec jsme se věnovali vztahu evropských zemí, Spojených států amerických a Kapverd pomocí vybraných indikátorů. Prvním indikátorem byl vývoz z Kapverd. Porovnávali jsme objem vyvezeného zboží do celého světa s vývozem do Evropy a USA. Kromě několika let je Evropa jasným odbytištěm kapverdského zboží. V rámci jednotlivých evropských zemí již tento vztah není tak jednoznačný. Ještě na začátku tohoto tisíciletí dominoval export do Portugalska, kam bylo dováženo téměř veškeré zboží posílané do Evropy, později začal podíl Portugalska klesat a tuto roli převzalo Španělsko, které v posledních letech dosáhlo až 80% podílu na vývozu z Kapverd. Další signifikantní odbytovou zemí je Nizozemí, které v letech 2005 až 2007 dosahovalo 20% podílu. Kromě těchto zemí stojí za zaznamenání ještě Itálie, Francie, Velká Británie a Německo. I do těchto zemí plyne nezanedbatelná část zboží. Export je pro nás zajímavý zejména v porovnání s importem zboží a tedy s možností sledovat, odkud naopak míří zboží na Kapverdy. Objem dovezeného zboží raketově stoupá, ještě v roce 2001 nedosahovala hodnota dovezeného zboží ani 300 000 000 amerických dolarů, o deset let později

9

Import do země je vyšší než export ze země.

53

v roce 2011 dosáhl tento objem téměř miliardy. Podíl americké ekonomiky na dovozu na Kapverdy je opět nízký a nedosahuje ani 100 000 000 dolarů. Při porovnání podílu na vývozu z Evropy na Kapverdy můžeme spatřit silnou pozici Portugalska, které si udržuje více jak poloviční podíl. Zajímavý je také vývoj podílu Nizozemí, který je na vzestupu a Španělska, který je oproti importu z Kapverd nízký, pod hladinou deseti procent. Dalšími signifikantními zeměmi zůstaly ty stejné jako u předchozího indikátoru. To ukazuje na určitou reciprocitu v obchodě, ale zároveň nepříliš uspokojivě vysvětluje přímo podíl jednotlivých zemí. Pro oficiální rozvojovou spolupráci jsme měli k dispozici data z delšího časového období, využili jsme jich od roku 1990 do roku 2012. Ukázalo se, že Evropa má více jak poloviční podíl na této pomoci, USA přispívá zhruba 10 %. V této grafice opět můžeme spatřit bývalou koloniální mocnost Portugalsko jako největšího podílníka z evropských zemí. To jen dokazuje blízký vztah těchto dvou států. V grafu se nově objevují země nezaznamenané u dovozu a vývozu, největším přispěvatelem z takových zemí je Lucembursko. Většina těchto „nových“ států by se dala označit za ty bohatší v Evropě, a není proto s podivem, že jsou takto štědrými dárci. Posledním zkoumaným indikátorem byla migrace Kapverďanů do Evropy, USA a celého světa. V posledních letech má USA téměř třetinový podíl migrantů z Kapverd, tento podíl je vyšší než u ostatních indikátorů. Zbylé dvě třetiny pokrývá převážně Evropa. Z evropských zemí míří většina migrantů do Portugalska, dalšími frekventovanějšími lokalitami jsou Francie a Španělsko. I vzhledem k výsledku dotazníků bychom očekávali větší podíl Nizozemí, které se v otázce preferované země pro práci umístilo na třetím místě za Portugalskem a Francií, v dotazníku byla často zmiňována také Velká Británie, která nakonec v oficiálních statistikách vůbec nefiguruje.

54

Závěr V této diplomové práci jsme se zabývali odpovědí na otázku, jaký je vztah Kapverďanů k Evropě. Při hledání odpovědi na tuto otázku jsme v první části práce uvedli historický kontext vývoje vztahů mezi Kapverdami a především Portugalskem, které mělo od jejich objevení a osídlení po dekolonizaci na jejich vývoj bezesporu největší vliv. Kromě historického vývoje jsme uvedli i demografický a geografický kontext Kapverdských ostrovů. Důraz jsme kladli na rozdílný vývoj oproti jiným africkým státům, které fungovaly a existovaly mnohem dříve, než na ně vkročil první Evropan. I boj za nezávislost probíhal na Kapverdách rozdílně než ve zbylém africkém regionu, byl mnohem mírumilovnější a takřka nevnímám většinou obyvatel ostrovů. Dalším velkým rozdílem je i počet obyvatel ostrova ve srovnání s mnohem lidnatějšími africkými zeměmi. A konečně jedním z nejdůležitějších rozdílů těchto ostrovů a afrického kontinentu je absence konfliktu a v mnoha případech tento rozdíl tvoří i vysoká úroveň demokracie na Kapverdách. Demokracie dosahuje nejvyšší úrovně dle Mo Ibrahim Indexu i dle měření Freedom House. Volby od přechodu k demokracii na začátku 90. let probíhají demokraticky a není důvod předpokládat, že ty další v roce 2016 proběhnou jinak. Demokracie, stabilní vláda, menší lidnatost i nekrvavá minulost jsou jedny z důležitých faktorů pro hodnocení vztahu s dalšími zeměmi (Mo Ibrahim Foundation, Freedom House) V teoretické

části

jsme

nejdříve

popsali,

jak

má

vypadat

sociologický výzkum, které části a fáze musí obsahovat a co není možné pominout a čeho se naopak vyvarovat. Důležitými body, které považujeme za hodné zdůraznění, jsou především provedení předvýzkumu a důraz na volbu vhodného tazatele. Předvýzkum odhalí nové skutečnosti, které výzkumníkovi vůbec nepřijdou na mysl, a tím se vyvaruje zbytečných chyb, které by jinak negativně ovlivnily výzkum. Volbou vhodného tazatele zabráníme většímu zkreslení odpovědí. Autorka pokusně vyzkoušela provést několik rozhovorů sama, aby zjistila, zda je osoba tazatele natolik důležitá a z její zkušenosti můžeme konstatovat, že rozhodně je. V případě

55

tazatelovy jasné a neoddiskutovatelné svázanosti s dotazovaným tématem se respondenti vyhýbají nepříjemným odpovědím a v tomto případě byly jejich odpovědi mnohem pozitivnější a vstřícnější vůči Evropě v porovnání se zbytkem dotazovaným studentkou z Madagaskaru. Tyto pokusné odpovědi poté nebyly zahrnuty do výzkumu. Vhodným nástrojem dotazování se ukázal být rozhovor, vzhledem k charakteru výzkumu by ještě bylo možné využít dotazníku, ale problémy s návratností odpovědí nás od toho odradily. Hlavní nevýhodou rozhovoru je radikální snížení počtu respondentů oproti dotazníku, ale nedokázali jsme určit, kolik dotazníků by se nám vrátilo a dle zkušeností autorky by bylo velké riziko, že bychom jich zpět nezískali ani 300. V teoretické části jsme dále představili indikátory, kterými jsme poté sledovali další aspekty vztahu Kapverd a Evropy. Indikátory nebylo příliš složité získat, využili jsme databází OECD, Světové banky, Eurostatu i Mezinárodního měnového fondu, jejich spolehlivost u dat sbíraných na místě byla různá. U dat o dovozu, vývozu, ODA a migraci nemáme pochybnosti, data o nezaměstnanosti a PPP se jako příliš spolehlivá neprokázala. V analytické části jsme vyhodnotili výzkum a analyzovali další indikátory. Výzkum ověřoval hypotézu, že Kapverďané mají z evropských zemí nejbližší vztah k Portugalsku. S vědomím limitujícího množství odpovědí můžeme konstatovat, že hypotéza byla verifikována. Portugalsko se ukázalo jako země, o kterou mají respondenti největší zájem a také ji osobně navštívilo nejvíce z nich. Další zemí, o kterou respondenti projevovali velký zájem, byla Francie, kde by se domluvilo 41 z nich. Francouzský jazyk byl po anglickém druhý nejčastější, co se jeho znalosti týče. Dalšími zeměmi se zájmem respondentů byla Velká Británie, Španělsko a Nizozemí. Zajímavé byly i další výsledky, které se přímo nevztahovaly k jednotlivým zemím. Dozvěděli jsme se, že respondenti by studium v zahraničí preferovali hlavně pro možnost osobního rozvoje, ať jde o získání nových zkušeností, znalostí v oboru, zlepšení jazykových schopností či prostě získání další položky v životopisu. Možnosti kulturního vyžití a 56

poznání nové země, které byly v dotazníku také uvedeny, zůstaly téměř nevyužity. Zajímavé byly i důvody pro nestudování v zahraničí, kde dominovala možnost těsných rodinných vazeb a časové zaneprázdněnosti. Zejména první možnost ilustruje africký způsob života, který klade mnohem větší důraz na rodinné vazby než ten evropský (Everyculture). Zajímavý byl i výsledek dotazující se na ochotu pracovat v Evropě, na tuto otázku odpověděla kladně více jak polovina dotázaných. V tomto případě je nutné striktně se držet dotázaného vzorku, který se vzděláním i věkem liší od zbytku populace. Poslední dvě otázky se dotazovaly na vystihnutí Evropy jedním slovem a vztah k ní. První z otázek přinesla zajímavé a poměrně pozitivní poznatky. Nejčastěji užité slovo bylo příležitost, to koresponduje s výsledky, kdy by byla většina respondentů ochotna odjet do Evropy studovat a více jak polovina i pracovat. Slovo rasismus bylo vysloveno pouze v sedmi případech, to také bylo první negativní slovo při sestupném řazení od nejfrekventovanějších slov směrem dolů. Překvapivým zjištěním byl vztah k Evropě celkově, nejvíce hlasů – 47 % získal neutrální vztah, který ovšem kontrastuje s předešlými odpověďmi, v kterých je Evropa vnímána jako pracovní či studijní příležitost. V další části práce jsme provedli analýzu vybraných indikátorů pomocí statistického software IBM SPSS, který jsme využili pro výpočet lineární regresní analýzy. Nejdříve jsme provedli analýzu závisle proměnné ODA, u které jsme sledovali vliv nezávisle proměnných – export z Kapverd a import na Kapverdy z evropských zemí, migrace do evropských zemí a paritu kupní síly Kapverdských ostrovů. Oficiální rozvojovou spolupráci jsme jako závisle proměnnou vybrali kvůli její schopnosti ilustrovat vztah mezi dárcovskou a partnerskou zemí. Příspěvky ODA vybrané zemi nejsou povinností a ukazují vzájemný vztah obou zemí. Neilustrují pouze vztah dárcovské zemi k té partnerské, ale i naopak, zhoršující se vztah partnerské země k dárcovské by se do výše a vůbec existence ODA také jednoznačně promítl.

57

Dílčí hypotéza v tomto případě byla: Čím vyšší export (EXP), tím nižší ODA a čím vyšší import (IMP), tím vyšší ODA a čím vyšší MIG, tím vyšší ODA a čím vyšší PPP (PPPCV), tím nižší ODA. Výsledky analýzy ukazují, že náš model je statisticky významný a variabilitu závisle proměnné vysvětluje z 67 %. Statisticky významnými nezávisle proměnnými jsou IMP, MIG a EXP. Nejvlivnější proměnnou je IMP, která vyjadřuje import z evropských zemí na Kapverdy. Slabý kladný vztah má i MIG a slabě negativní vztah má EXP značící export z Kapverd do Evropy. Tím jsme potvrdili naši hypotézu ve třech ze čtyř sledovaných bodů. Čtvrtým nepotvrzeným bodem bylo PPP, které bylo označeno jako statisticky nevýznamné. V tomto případě to ale spíše značí špatnou kvalitu těchto dat. Druhou zkoumanou závisle proměnnou byla migrace Kapverďanů do Evropy. Tato proměnná byla zvolena, protože ilustruje fyzický pohyb osob směrem do Evropy nikoli jen převod kapitálu. Hypotéza pro MIG byla: Čím vyšší ODA, EXP, PPPCV tím nižší MIG a čím vyšší UNEMP a IMP tím vyšší MIG. Model se opět ukázal jako statisticky významný s variabilitou závisle proměnné 60 %. Statisticky významnou proměnu s nejvlivnějším vztahem byla opět IMP sledující import z evropských zemí na Kapverdy. Se slabším kladným vztahem byla identifikována ještě ODA. Další proměnné se ukázaly jako statisticky nevýznamné, byl jím export z Kapverd do evropských zemí, nezaměstnanost a PPP. U posledních dvou vznikají pochybnosti na relevanci dat. Hypotéza byla potvrzena pouze v jedné části předpokládající, že vyšší import zajišťuje také vyšší migraci. Hypotézu se tedy nepodařilo potvrdit. V další části jsme se věnovali indikátorům sledujícím vztah k Evropě a k USA. Hypotézy pro tuto část práce byly, že: Kapverdy mají v těchto sledovaných indikátorech z evropských zemí nejbližší vztah k Portugalsku. Vztah k Evropě klesá a naopak stoupá ke Spojeným státům americkým. 58

Prvním sledovaným indikátorem byl export z Kapverd. Zde není možné potvrdit ani jednu z hypotéz. V posledních letech exportují Kapverdy největší podíl ze svého zboží z evropských zemí do Španělska a Portugalsko je na druhém místě. Také Spojené státy americké svůj import z Kapverd nezvyšují a není tedy možné potvrdit ani tuto hypotézu. Dalším indikátorem byl import na Kapverdy. V tomto případě můžeme potvrdit první hypotézu, z evropských zemí je skutečně největším importérem

Portugalsko.

Druhá

hypotéza

je

opět

nepotvrditelná,

v některých letech sice import na Kapverdy stoupá, ale není to kontinuální růst, spíše určité výkyvy. Třetí indikátor sledoval objem ODA. Zde můžeme jednoznačně potvrdit první hypotézu a druhou můžeme potvrdit částečně, v dlouhodobém časovém horizontu objem ODA od USA skutečně stoupal, v posledních letech se ale zarazil. Posledním sledovaným indikátorem byla migrace Kapverďanů. První hypotézu můžeme opět jednoznačně potvrdit, druhou hypotézu potvrdit nelze. Lze tedy konstatovat, že hypotézu o vztahu k Portugalsku můžeme potvrdit, hypotézu o stoupajícím vztahu k USA a poklesu k Evropě potvrdit nelze. Na základě našich zjištění a odpovědí na dílčí hypotézy nelze potvrdit hypotézu z úvodu práce, že: Postupné oslabování role Evropy v globalizovaném světě postupně oslabuje vztah Kapverd k Evropě. Hlavním problémem této práce byla nespolehlivost dat u některých proměnných, konkrétně u proměnné sledující nezaměstnanost a paritu kupní síly. A také nedostatečné rozložení dat, které nebylo ideální vzhledem ke zvolené metodě. V této práci jsme se snažili zachytit vztah Kapverd a Evropy, věříme, že jsme dokázali pokrýt dostatečnou část tohoto vztahu kombinací různých metod. Dle našich závěrů vztah Kapverd k Evropě a především k Portugalsku po 40 letech od dekolonizace neklesá, to považujeme vzhledem ke geostrategické poloze i historii těsně svázané s Evropou za pozitivní závěr, který se, doufáme, udrží i v budoucnu. 59

Prameny a literatura Prameny African Elections Database. http://africanelections.tripod.com/cv.html.

CIA The World Factbook. https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/, 10. prosince 2014.

Ehrenfeld, Daniel. 2004. Foreign Aid Effectiveness, Political Rights and Bilateral Distribution, dostupné na: https://sites.tufts.edu/jha/archives/75, 10. prosince 2014.

EmbraceNi. https://www.embraceni.org/.

Eurostat. http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Migration_and_migrant_population_statistics, 10. prosince 2014.

Everyculture. http://www.everyculture.com/Africa-MiddleEast/Introduction-to-Africa-Family-Kinship-and-Domestic-Groupings.html, 5. února 2015.

Freedom House. https://freedomhouse.org/.

Gnangnon, Sena Kimm. 2013. How do OECD donor countries distribute foreign aid among developing countries during their fiscal episodes?, dostupné na: http://publi.cerdi.org/ed/2013/2013.01.pdf, 10. prosince 2014.

Government of the Netherlands. http://www.government.nl/issues/international-relations/cape-verde, ledna 2015. 60

20.

Investopedia. http://www.investopedia.com/ask/answers/03/110603.asp, 10. prosince 2014. Kupní síla. http://kupnisila.cz/parita-kupni-sily/, 10. prosince 2014.

Massachusetts Institute of Technology a. http://web.mit.edu/11.220/www05/lab3_06/regression1.htm, 10. prosince 2014.

Massachusetts Institute of Technology b. http://web.mit.edu/11.220/www05/lab3_06/anova.htm, 10. prosince 2014. Mezinárodní obchodní centrum. http://www.intracen.org/.

Mo Ibrahim Index. http://www.moibrahimfoundation.org/interact/.

OECD. http://www.oecd.org/.

OECD Stats. http://stats.oecd.org/qwids. PAIGC - Strana pro nezávislost Guineji a Kapverd. www.paigc.org.

Republica de Cabo Verde. http://www.governo.cv/.

Trademap. http://www.trademap.org/tradestat/Product_SelCountry_TS.aspx, 10. prosince 2014.

The World Bank. http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD /, 10. prosince 2014.

61

UOS – University of Strathclyde. http://www.strath.ac.uk/aer/materials/4dataanalysisineducationalresearch/un it4/linearregressionanalysisonspss/, 10. prosince 2014.

Literatura Bienen, Henry. 1977. State and Revolution: The Work of Amilcar Cabral. The Journal of Modern African Studies, Vol. 15, No. 4, pp. 555-568.

Bogdan, Michael. 2000. The Law of the Republic of Cape Verde after str25 Years of Independence, Journal of African Law, Vol. 44, No. 1, pp. 86-95. Chabal, Patrick. 1983. Amílcar Cabral: revolutionary leadership and people's war. African studies series. Cambridge: Cambridge University. Disman, Jaroslav. 2011. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Dušková, L. et al. 2011. Encyklopedie rozvojových studií. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Klíma, Jan. 2007. Dějiny Portugalska. Praha: Lidové noviny. Klíma, Jan. 2013. Dějiny Kapverdských ostrovů, Svatého Tomáše a Princova ostrova. Praha: Lidové noviny. Klíma, Jan a Vítek, Jan. 2003. Kapverdské ostrovy. Historie a georeliéf. Hradec Králové: Gaudeamus. Linhart, Jiří et al. 1996. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. Novotná, Eliška. 2014. Sociologický výzkum pro manažery. Praha: Oeconomia.

62

Přílohy Dotazník 1. Pohlaví respondenta 2. Quantos anos você tem? Kolik je vám let? 3. Você é solteiro/a – casado/a? Jste svobodný/á – ženatý/ vdaná? 4. Você estuda licenciatura ou mestrado? Studuje na bakalářském nebo na magisterském stupni? 5. Quais sao as linguas que você fala? Jakými cizími jazyky mluvíte? 6. Caso conseguires uma bolsa você estudaria em Portugal? Pokud byste na to dostal/a stipendium, studovala byste v Portugalsku? Se sim, qual a seria a principal razão: A) melhoria das competências linguísticas, b) novas experiencias, c) item no CV

– possibilidade de

realizacao profissional, d) novos amigos, e) extensao do conhecimento na sua area, f) auto-reconhecimento, g) conhecer novos países, h) tornar-se independente, i) grandes eventos culturais Pokud ano, hlavním důvodem je: A) zlepšení jazykových schopností, b) nové zkušenosti, c) položka v životopise – možnost dalšího profesního uplatnění, d) noví přátelé, e) rozšíření znalostí ve studovaném oboru, f) sebepoznání, g) poznání nových zemí, h) osamostatnění se, i) větší kulturní vyžití Se não, qual a seria a principal razao: A) medo de ambiente estrangeiro, b) demandas de tempo, c) deficuldades com a lingua, d) medo de racismo, e) estudos mais difíceis, f) lacos familiares.

63

Pokud ne, hlavním důvodem je: A) strach z cizího prostředí, b) časová náročnost, c) jazyková bariéra, d) obavy z rasismu, e) vyšší náročnost studia, f) těsné rodinné vazby 7. Caso conseguires uma bolsa você estudaria na Europa? Pokud byste na to získal/a stipendium, studoval/a byste v Evropě? Se sim, qual a seria a principal razão: A) melhoria das competências linguísticas, b) novas experiencias, c) item no CV

– possibilidade de

realizacao profissional, d) novos amigos, e) extensao do conhecimento na sua area, f) auto-reconhecimento, g) conhecer novos países, h) tornar-se independente, i) grandes eventos culturais Pokud ano, hlavním důvodem je: A) zlepšení jazykových schopností, b) nové zkušenosti, c) položka v životopise – možnost dalšího profesního uplatnění, d) noví přátelé, e) rozšíření znalostí ve studovaném oboru, f) sebepoznání, g) poznání nových zemí, h) osamostatnění se, i) větší kulturní vyžití Se não, qual a seria a principal razao: A) medo de ambiente estrangeiro, b) demandas de tempo, c) deficuldades com a lingua, d) medo de racismo, e) estudos mais difíceis, f) lacos familiares. Pokud ne, hlavním důvodem je: A) strach z cizího prostředí, b) časová náročnost, c) jazyková bariéra, d) obavy z rasismu, e) vyšší náročnost studia, f) těsné rodinné vazby 8. Você trabalharia na Europa? Sim/Não Pracoval/a byste v Evropě? Ano/Ne

9. Caso tiveres dinheiro passarias feriado na europa? Se sim, onde? Pokud byste měl/a dostatek peněz, strávil/a byste v Evropě dovolenou? Pokud ano, kde? 10. Você ja viajou para a Europa? Se sim, onde? Už jste byl/a v Evropě? 64

Pokud ano, kde? 11. Você se interessa por acontecimentos na Europa? Sim/Nao Zajímáte se o dění v Evropě? Ano/Ne Se Sim, qual e o pais de Europa que mais você interessa? Pokud ano, jaká evropská země vás zajímá nejvíce? 12. O que representa a Europa para você em uma palavra? Co pro vás jedním slovem představuje Evropa? 13. Que relação tem você com a Europa? Positivo/Negativo/Neutro Jaký máte vztah k Evropě? Pozitivní/Negativní/Neutrální

65