kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:14
Stránka 201
RÒZNÉ Koordinace prací pro nominaci vybran˘ch lokalit âeské republiky na Seznam svûtového dûdictví UNESCO v letech 2006–2010 âeská republika je ãlenskou zemí Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví (dále jen Úmluvy). Jedním z úkolÛ a závazkÛ, které z této Úmluvy vypl˘vají, je vyhledávat na území státu takové památky a chránûná území, které mohou splnit kritéria 1
takzvané vynikající univerzální hodnoty, tedy hodnoty, která dosahuje nadregionálního, minimálnû celoevropského v˘znamu. Tato kritéria vymezují Operaãní smûrnice k provádûní Úmluvy o ochranû svûtového 2
1
dûdictví. Pro kulturní a pfiírodní dûdictví je jich definováno celkem deset, z nichÏ pr vních ‰est slouÏí k vy3
mezení hodnoty kulturních statkÛ. Pokud lze u kulturního statku prokázat minimálnû jedno z vymezen˘ch kritérií a ãlenská zemû zároveÀ garantuje dle Úmluvy
Obr. 1. Mikulãice (okres Hodonín), slovanské hradi‰tû, vyznaãení základÛ IV. kostela. (Foto Ladislav Bezdûk, 2010)
vysok˘ stupeÀ jeho ochrany, pak mÛÏe b˘t takové mís-
■ Poznámky 1 Anglicky outstanding universal value; pomûrnû ãasto je v ãesk˘ch dokumentech uÏívána anglická zkratka OUV. 2 Smûrnice v aktuální verzi jsou vefiejnû pfiístupné na
to navrÏeno k zápisu na Seznam svûtového kulturního
stránkách Centra svûtového dûdictví: http://whc.une-
a pfiírodního dûdictví UNESCO (dále jen Seznam svû-
potfieby mezilehl˘ch pfiekladov˘ch prací, bylo nutné fie-
sco.org/en/guidelines.
tového dûdictví).
‰it fiadu organizaãních i metodick˘ch otázek, jak ob-
3 Pojem „statek“ je pouÏíván v kontextu s anglickou
Pfiípravou nominaãních návrhÛ z oblasti kulturního
sah dokumentace strukturovat, jak vyvaÏovat informa-
i francouzskou terminologií; u kulturního dûdictví jej lze
dûdictví, respektive jejich komplexním zaji‰tûním je jiÏ
ce o reáliích jednotliv˘ch zemí a samozfiejmû i jejich
vztáhnout jak na památkovû chránûná území, tak na jed-
od poãátku 90. let 20. století z rozhodnutí Minister-
odborn˘ obsah, argumentaci a pojetí ve‰ker˘ch foto-
notlivé památky.
stva kultury âeské republiky povûfiena odborná organi-
grafick˘ch a grafick˘ch pfiíloh. Po oficiálním pfiedání
4 Dfiíve Státní ústav památkové péãe Praha (SÚPP),
zace státní památkové péãe. O historii úãasti âeské
dokumentace Centru svûtového dûdictví v PafiíÏi v fiíj-
v souãasné dobû tedy jeho nástupnická organizace Ná-
republiky v projektu nominací na Seznam svûtového
nu roku 2007 následoval tradiãní nûkolikamûsíãní
rodní památkov˘ ústav, ústfiední pracovi‰tû.
dûdictví byla na stránkách ãasopisu Zprávy památkové
proces hodnocení tohoto projektu. Z návrhu v˘sled-
5 Souhrnn˘ ãlánek byl pro ãasopis pfiipraven v jeho mimo-
ného v˘roku V˘boru svûtového dûdictví, kter˘ âR ob-
fiádném ãísle z roku 2008, viz KUâOVÁ, Vûra. âeská re-
Pro zaji‰tûní podpory práce na odborn˘ch souãástech
drÏela je‰tû pfied jeho 33. zasedáním v Seville v roce
publika a svûtové dûdictví UNESCO. Zprávy památkové
dokumentace získal Národní památkov˘ ústav (dále
2009, vyplynulo, Ïe nebyla dostateãnû prokázána v˘ji-
péãe. 2008, roã. 68, ã. 5, s. 434–437. ISSN 1210-5538.
jen NPÚ) v roce 2005 úãelovou dotaci z prostfiedkÛ
meãná celosvûtová hodnota statku a jednotlivá navr-
6 Nominaãní projekt Láznû Luhaãovice stejnû jako ‰ir‰í
programu na projekty oborové vûdecko-v˘zkumné ãin-
Ïená kritéria nebyla povaÏována za plnû prÛkazná.
kontext fie‰ení projektu byl pfiedstaven v ãlánku KUâO-
nosti. Projekt byl schválen pod názvem Odborné zhod-
ProtoÏe se ukázalo, Ïe v˘sledek by mohl b˘t vÛãi no-
VÁ, V., cit. v pozn. 5.
nocení a komplexní dokumentace vybran˘ch lokalit
minaci negativní, byla nominace z procesu hodnocení
7 Oficiálním exper tem vyslan˘m organizací ICOMOS
âeské republiky a koordinace koncepãních prací pro
staÏena s tím, Ïe oba státy se dohodly na pokraãová-
k provûfiení projektu na místû byl nûmeck˘ archeolog
jejich nominaci na Seznam svûtového dûdictví, s pfií-
ní spoleãného zámûru. Vycházejí pfiitom z pfiesvûdãení
Dr. phil. Stefan Winghardt, prezident Dolnosaského zem-
slibem na období 2006–2011. Cílem tohoto krátkého
o mimofiádném v˘znamu nominované lokality repre-
ského úfiadu pro památkovou péãi (Niedersächsisches
ãlánku je podat ãtenáfiÛm základní informace o tomto
zentující velkomoravskou kulturu a zároveÀ z názoru,
Landesamt für Denkmalpflege) v Hannoveru. Exper tní
probíhajícím projektu a jeho hlavních dosavadních v˘-
Ïe novému pfiedloÏení nominace musí pfiedcházet
náv‰tûva na nominované lokalitû leÏící na území âeské
sledcích.
hlub‰í odborná diskuse s cílem zpfiesnit argumentaci
a Slovenské republiky, vãetnû nezbytn˘ch jednání
První dva roky projektu (2006, 2007) byly vûnovány
vynikající univerzální hodnoty lokality. Za úãelem ‰ir‰í
s dotãen˘mi subjekty z obou státÛ, se konala ve dnech
nejprve doplÀkov˘m pracím na jiÏ otevfiené nominaci
prezentace lokality a jejích hodnot a zároveÀ s cílem
1.–6. fiíjna 2008.
s názvem Láznû Luhaãovice. V letech 2006–2007 se
vyuÏít dosavadní materiály z procesu nominace vydal
8 POLÁâEK, Lumír; BAXA, Peter; KUâOVÁ, Vûra; VLâKO-
projekt zamûfiil na pfiípravu nominace s názvem Pa-
Národní památkov˘ ústav v roce 2010 publikaci Pa-
VÁ, Jitka. Památky Velké Moravy: Slovanské hradi‰tû
mátky Velké Moravy, která zahrnuje národní kulturní
mátky Velké Moravy v ãeské a anglické verzi, která
v Mikulãicích, Kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopãa-
památku Slovanské hradi‰tû v Mikulãicích (âR) a ná-
byla v témÏe roce prezentována na mezinárodním od-
nech. Praha : Národní památkov˘ ústav, ústfiední praco-
rodní kulturní památku kostel sv. Markéty Antiochijské
borném sympoziu Národní kulturní památka Slovan-
vi‰tû, 2010. 134 s. ISBN 978-80-87104-66-8. Publikace
v Kopãanech (SR). Jednalo se o vÛbec pr vní zku‰e-
ské hradi‰tû v Mikulãicích a kostel sv. Markéty Antio-
téÏ v anglická verzi POLÁâEK, Lumír; BAXA, Peter;
nost âeské republiky s nominací, která se t˘kala kul-
chijské v Kopãanech: Památka svûtové hodnoty na
KUâOVÁ, Vûra; VLâKOVÁ, Jitka. Monuments of Great Mo-
turního statku rozkládajícího se na území dvou ãlen-
Seznam svûtového dûdictví UNESCO, uspofiádaném
ravia : Slavonic Fortified Settlement at Mikulãice, Church
sk˘ch zemí. Podle platné terminologie definované
Masar ykov˘m muzeem v Hodonínû z podnûtu Minis-
of St Margaret of Antioch at Kopãany. Praha : National
smûrnicemi jde v tomto pfiípadû o takzvanou pfieshra-
terstva kultury âR a NPÚ.
4
péãe v posledních letech publikována fiada ãlánkÛ.
5
6
7
8
9
Heritage Institute, Central Office, 2010. 134 s. ISBN
niãní sériovou nominaci. Aãkoliv byla znaãn˘m ulehãe-
Pro úplnost informací o tématech fie‰en˘ch v rámci
ním této nominace skuteãnost, Ïe spolupráci umoÏni-
tohoto vûdecko-v˘zkumného projektu je nezbytné
9 Sympozium se konalo ve dnech 30. 11. – 1. 12. 2010
la snadná komunikace v obou národních jazycích bez
uvést, Ïe právû v prvním roce jeho fie‰ení bylo Minis-
v Hodonínû a jeho obsah bude pfiedstaven ve sborníku.
978-80-87104-67-5.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / R Ò Z N É | Vû r a K U â O VÁ , J i t k a V L â K O VÁ / K o o r d i n a c e p r a c í p r o n o m i n a c i v y b r a n ˘ c h l o k a l i t â e s k é r e p u b l i k y na Seznam svûtového dûdictví UNESCO v letech 2006–2010
201
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:14
Stránka 202
vût‰í vzájemné dÛvûry v‰ech sloÏek odpovûdn˘ch za dochované hodnoty. Rozsah tohoto ãlánku umoÏÀuje blíÏe specifikovat pouze ãinnosti a hlavní v˘sledky v prÛbûhu fie‰ení úkolu. Vûra KUâOVÁ, Jitka VLâKOVÁ
■ Poznámky 10 Indikativní seznam historick˘ch lokalit âeské republi2
ky pro nominace na Seznam svûtového dûdictví, oficiálnû
3
pfiístupn˘ na webov˘ch stránkách Centra svûtového dûdictví (v anglické jazykové mutaci rubrika Tentative Lists
Obr. 2. Terezín (okres Litomûfiice), Hlavní pevnost, úsek vodního pfiíkopu. (Foto Josef Slavíãek, 2009) Obr. 3. Kladruby nad Labem (okres Pardubice), Národní hfiebãín, nádvofií areálu s kostelem sv. Václava a Leopolda. (Foto Ladislav Bezdûk, 2010)
verze materiálu vãetnû aktuální fotodokumentace bû-
– http://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=cz).
hem roku dokonãena, nebyla cizojazyãná verze pfiipra-
11 V listopadu 2006 byl seznam doplnûn o tato témata:
vena, protoÏe se ani v prÛbûhu roku nepodafiilo získat
Kulturní krajina hfiebãína v Kladrubech nad Labem, Hor-
prostfiedky pro potfiebn˘ vût‰í projekt obnovy, kter˘ by
sk˘ hotel a televizní vysílaã na Je‰tûdu, Îatec – mûsto
vize regenerace Terezína, avizované v textech doku-
chmele a Západoãesk˘ lázeÀsk˘ trojúhelník.
mentace, postavil na reálnûj‰í základ a umoÏnil tak
12 K tomu rubrika cit. v pozn. 10. Ve‰keré malé paspor-
téma vûrohodnû obhájit v procesu posuzování. MnoÏ-
ty kulturního dûdictví jsou souãasnû archivovány na
o ãtyfii dal‰í témata, pfiiãemÏ
ství materiálu získaného prací na projektu vûdy a v˘-
ústfiedním pracovi‰ti Národního památkového ústavu.
bylo aktuálnû respektováno doporuãení, aby zejména
zkumu, a to jak textového, tak obrazového a fotogra-
13 ZEMAN, Lubomír; KUâA, Karel; KUâOVÁ, Vûra. Zápa-
zemû Evropy vyhledávaly na svém území takové stat-
fického, je v‰ak dobr ˘m základem pro pokraãování
doãesk˘ lázeÀsk˘ trojúhelník. Západoãeské láznû vybra-
ky, které jsou zatím typologicky na Seznamu svûtové-
v dal‰ích letech. V tomto ohledu vzniklo také nûkolik
né k nominaci na zápis do Seznamu svûtového dûdictví
Pro nová témata
aktuálních digitálních mapov˘ch dûl slouÏících k hlub-
UNESCO. Karlovy Vary : Karlovarsk˘ kraj; [Praha] : Národ-
byly v pr vní polovinû roku 2007 povinnû pfiipraveny
‰ímu poznání památky a prohloubení hodnotové argu-
ní památkov˘ ústav, 2008. ISBN 978-80-87104-30-9.
takzvané malé paspor ty, tedy vstupní dokumentace
mentace. V˘sledky, které zatím nominaãní sloÏka pfii-
Publikace téÏ v anglické verzi ZEMAN, Lubomír; KUâA,
k zaslání podkladÛ Centru svûtového dûdictví diplo-
nesla, tak byly prezentovány v publikaci NPÚ, urãené
Karel; KUâOVÁ, Vûra. West Bohemian spa triangle. Se-
matickou cestou. Textové ãásti anglick˘ch verzí v˘stu-
k ‰ir‰ímu pfiedstavení tohoto v˘jimeãného kulturního
lected spas of West Bohemia to be nominated for in-
pÛ projektu, zpracovan˘ch dle v˘‰e citovan˘ch smûr-
statku,
kter˘ je dosud znám spí‰e ve spojení s Pa-
scription on the World Heritage List. Karlovy Vary : Karlo-
nic, jsou pfiímou souãástí webové stránky Centra
mátníkem Terezín a doklady k období druhé svûtové
vy Var y Region; [Prague] : National Heritage Institute,
války.
2008. 119 s. ISBN 978-80-87104-36-1.
terstvem kultury âR schváleno roz‰ífiení národního indikativního seznamu
10
ho dûdictví jen málo zastoupené.
11
12
svûtového dûdictví.
16
V letech 2008–2009 byly z pokynu ministerstva kul-
V prÛbûhu roku 2010 se fie‰itelé projektu zapojili
14 Jedná se o plo‰nou identifikaci památkového poten-
tury primárnû vûnovány kapacity fie‰itelÛ projektu té-
do odborn˘ch konzultací smûfiujících k pfiípadnému
ciálu v rámci v˘zkumného projektu NPÚ ã. 81401 Územní
matu Kulturní krajina hfiebãína v Kladrubech nad La-
doplnûní národního indikativního seznamu, i kdyÏ ten
plo‰n˘ a oborov˘ v˘zkum industriálního dûdictví, o kte-
bem a Horsk˘ hotel a televizní vysílaã na Je‰tûdu.
souãasn˘ je velmi poãetn˘ a není cílem jej pfiíli‰ roz‰i-
rém informoval mimo jiné ãlánek M. Matûje: MATùJ, Mi-
ZároveÀ NPÚ aktivnû napomáhal úvodním krokÛm pro
fiovat. Spoleãensky dÛleÏit˘ je v‰ak zájem Spolkové
lo‰. V˘zkumn˘ zámûr IV. Odborné poznání, vûdecké hod-
zámûr Karlovarského kraje prosadit na Seznam svûto-
zemû Sasko, aby se âeská republika pfiipojila k téma-
nocení, dokumentování a evidence kulturního dûdictví
vého dûdictví mûsta Západoãeského lázeÀského trojú-
tu Hornická oblast Kru‰nohofií (Montanregion Erzge-
19. a 20. století. Zprávy památkové péãe. 2010, roã.
helníku, tedy Karlovy Vary, Mariánské Láznû a Franti‰-
birge), které je koncipováno jako pfieshraniãní sériová
70, ã. 2, s. 146–150. ISSN 1210-5538.
kovy Láznû. Tento zámûr se v‰ak dostal do soubûhu
nominace, zaloÏená na spolupráci se Spolkovou re-
15 KUâOVÁ, Vûra. Svûtové kulturní a pfiírodní dûdictví
zájmÛ dal‰ích evropsk˘ch lázeÀsk˘ch mûst (vãetnû za-
publikou Nûmecko.
Na ãeské stranû v‰ak (i z kapa-
UNESCO. Praha : Národní památkov˘ ústav, ústfiední pra-
tím odloÏené nominace Lázní Luhaãovic, viz v˘‰e), tak-
citních dÛvodÛ NPÚ) není pfiedmût nominace blíÏe ur-
covi‰tû, 2009. 199 s. ISBN 978-80-87104-52-1. Publi-
Ïe toto téma bude v˘hledovû pfiedmûtem práce nûko-
ãen a vytipování a vymezení vhodn˘ch kulturních
kace by mûla slouÏit zejména jako informaãní materiál,
lika dal‰ích let, nehledû k jeho dosavadní vysoké
památek nebo spojit˘ch území a zejména zaji‰tûní ga-
poskytovan˘ nejen pro odbornou ãinnost pracovníkÛ re-
prioritû. Prostfiedky projektu byly tak jiÏ ãásteãnû
rancí jejich regenerace a péãe o nû bude bezpochyby
sor tu setkávajících se s tímto tématem, ale zejména
zapojeny i do vzniku nûkter ˘ch publikací s tématem
sloÏit˘m procesem.
i pro dotãené spolupracující subjekty ze strany státní
13
17
Externí
Práce na popsaném úãelovém projektu vûdy a v˘-
specialisté se také podílejí na pfiípravû studií a shro-
zkumu je tematicky velmi ‰iroká; zahrnuje jak vlastní
blíÏe komentovat, a podobnû.
maÏìování podkladÛ o nejcennûj‰ích chmelafisk˘ch
badatelskou ãinnost, tak zejména ‰irokou spolupráci
16 KUPKA, Vladimír; RÁKOSNÍKOVÁ, Vladimíra; SMUTN¯,
památkách v Îatci. Tyto práce se zároveÀ vhodnû do-
s dal‰ími externími specialisty, aby jednotlivá témata
Jifií; TOTHOVÁ, Jolana. Pevnost Terezín : Kulturní statek
plÀují s obsahem dal‰ího projektu vûdy a v˘zkumu
zastoupená na národním indikativním seznamu lokalit
âeské republiky navrhovan˘ k zápisu na Seznam svûto-
Pro prohloubení znalostí ‰ir‰í odborné a ‰iro-
pro nominace k zápisu na Seznam svûtového dûdictví
vého kulturního a pfiírodního dûdictví. Praha : Národní pa-
ké vefiejnosti o aspektech svûtového dûdictví a po-
byla zpracovávána na skuteãnû vysoké odborné úrov-
mátkov˘ ústav, ústfiední pracovi‰tû, 2010. 127 s. ISBN
jmech s ním spojen˘ch byly zku‰enosti fie‰itelÛ pro-
ni. ZároveÀ se stále potvrzuje, Ïe úkol samotn˘ v˘-
978-80-87104-69-9.
jektu uplatnûny pfii pfiípravû informaãní a metodické
znamnû pfiispívá k poznání dan˘ch míst a v neposled-
17 Potenciální nominace je spojena s projektem financo-
ní fiadû k popularizaci kulturního bohatství. Zejména
van˘m z programu Cíl 3 na podporu pfieshraniãní spolu-
V roce 2010 se nejvût‰í objem práce spojené s tím-
metody práce, kombinující odbornou ãinnost vybra-
práce. Této problematice bude v ãasopise vûnován sa-
to projektem soustfiedil na pfiípravu nominaãní doku-
n˘ch specialistÛ a pravideln˘ kontakt s místními insti-
mostatn˘ ãlánek.
mentace k tématu Pevnost Terezín. Aãkoliv byla ãeská
tucemi a samosprávou, jsou dÛleÏité pro nastolení
Západoãeského lázeÀského trojúhelníku.
NPÚ.
14
15
publikace NPÚ, která vy‰la v závûru roku 2009.
202
správy, samosprávy, zástupce médií, která chtûjí téma
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / R Ò Z N É | Vû r a K U â O VÁ , J i t k a V L â K O VÁ / K o o r d i n a c e p r a c í p r o n o m i n a c i v y b r a n ˘ c h l o k a l i t â e s k é r e p u b l i k y na Seznam svûtového dûdictví UNESCO v letech 2006–2010
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:14
Stránka 203
1
Loosova jídelna v bytû rodiny Lea Brummela v Plzni je zachována
2
umístûn˘m v podélné ose, kterou v men‰í místnosti, kam vloÏil sníÏen˘ podhled, zakonãil iluzivním krbem s vestavûn˘mi kamny. Aby dosáhl osové symetrie hlavního prostoru jídelny i podle kolmé osy, doplnil
Obr. 1. PlzeÀ, Klatovská tfiída ã. o. 140, jídelna v bytû Lea Brummela, pÛvodní stav kolem roku 1930. (Archiv Západoãeské galerie v Plzni) Obr. 2. PlzeÀ, Klatovská tfiída ã. o. 140, jídelna v bytû Lea Brummela, stav v únoru 2011. (Foto Radovan Kodera, archiv Západoãeské galerie v Plzni)
Západoãeská galerie v Plzni právû pfiipravuje v˘sta-
ãtyfii obdobné skfiínû umístûné v koutech místnosti.
vu LOOS / PLZE≈ / SOUVISLOSTI, jeÏ se uskuteãní na
V jedné z nich skryl vstup z pfiedsínû. Vzhledem k to-
podzim leto‰ního roku a doplní hlavní v˘stavu Adolf
mu, Ïe dvû skfiínû zasahovaly pfied okna, zakryl archi-
Loos – dílo v ãesk˘ch zemích, kterou galerie souãasnû
tekt mezilehlou plochu prÛsvitnou textilií zavû‰enou
pfievezme od Muzea hlavního mûsta Prahy. Cílem pfii-
na ro‰tu, kter˘ se odráÏel v protilehlém zrcadle vloÏe-
■ Poznámky
pravované pÛvodní v˘stavy je roz‰ífiit povûdomí o okol-
ném nad pfiíborník mezi zb˘vající dvû skfiínû. V kfiíÏení
1 Nûkteré z plzeÀsk˘ch interiérÛ, jeÏ Adolf Loos navrhl,
nostech vzniku unikátního souboru takzvan˘ch Looso-
os umístil jídelní stÛl a nad nûj zavûsil dominantní sví-
pozdûji sám upravoval v souvislosti s jejich stûhováním
v˘ch bytov˘ch interiérÛ v Plzni. V˘stava pfiedstaví
tidlo. Vestavûn˘ nábytek byl proveden v kombinaci
nebo doplÀoval dal‰ím prostorem.
zadavatele jednotliv˘ch zakázek, Loosovy spolupra-
ãerné a ãervené povrchové úpravy. Snímek popisova-
2 Pouze na námûstí Republiky ã. o. 22 se jednalo o úpravu
covníky v Plzni i domy, v nichÏ se byty nacházely.
ného interiéru zvefiejnil jiÏ v roce 1931 architekt Hein-
bytu a ordinace v novû dokonãeném domû, navrÏeném v‰ak ji-
Podle návrhÛ svûtoznámého architekta zde v letech
rich Kulka v publikaci o Loosov˘ch pracích, která byla
n˘mi autory. V pfiípadû bytu je Loosovo autorství nepotvrzené.
1907–1910 a pfiedev‰ím na pfielomu 20. a 30. let
vydána ve Vídni. TfiebaÏe v závûru 60. let Vûra Bûha-
3 Adolf Loos : dílo a rekonstrukce : mezinárodní sympo-
20. století vzniklo asi jedenáct bytov˘ch interiérÛ, té-
lová navrhovala památkovou ochranu i v pfiípadû
zium u pfiíleÏitosti 70. v˘roãí úmrtí : PlzeÀ 15.–16. fiíjna
mûfi ve v‰ech pfiípadech vytvofien˘ch ve star‰ích ãin-
Brummelovy jídelny, k prohlá‰ení za kulturní památku
2003. [Praha] : Muzeum hlavního mûsta Prahy, 2005.
Ïovních domech. Po prvním prÛzkumu, provádûném
nikdy nedo‰lo. Byt byl pak po fiadu let odborné vefiej-
ISBN 80-85394-47-2.
Vûrou Bûhalovou v 60. letech 20. století, se vût‰ina
nosti nepfiístupn˘. Ve zmiÀovaném katalogu Adolf Loos
4 SZADKOWSKA, Maria; VAN DUZER, Leslie; âERNOU·-
tehdy znám˘ch a dochovan˘ch interiérÛ stala kulturní
– dílo v ãesk˘ch zemích je popisovan˘ LoosÛv interiér
KOVÁ, Dagmar. Adolf Loos – dílo v ãesk˘ch zemích. Pra-
památkou, coÏ je z velké ãásti zachránilo pfied úpln˘m
v roce 2009 uveden jako nedochovan˘. Pfiekvapením
ha : Muzeum hlavního mûsta Prahy : KANT, 2009. s. 18.
zánikem. Od 90. let plzeÀ‰tí památkáfii usilovali
pro autora doprovodné v˘stavy a kurátora sbírky archi-
ISBN 978-80-85394-63-4.
o ochranu celého domu Johanny Brummelové v Huso-
tektury Západoãeské galerie v Plzni bylo letos v únoru
5 KULKA, Heinrich; LOOS, Adolf. Adolf Loos : das Werk
vû tfiídû a vyhlá‰ení památkové zóny ve vilové ãtvr ti
zji‰tûní, Ïe uveden˘ interiér z podstatné ãásti existuje.
des Architekten. Wien : Anton Schroll & Comp., 1931.
Bezovka, kde se nachází i dÛm Ing. Oskara Semlera
Odpoãivn˘ kout byl sice v minulosti zniãen a od hlavní-
6 Adolf Loos, cit. v pozn. 3, s. 260.
a Hany Semlerové s jejich mezonetov˘m bytem. Obojí
ho prostoru jídelny oddûlen dvefimi, ústfiední ãást jí-
7 Návrh na prohlá‰ení interiéru za kulturní památku pro-
se podafiilo prosadit po roce 2000, kdy i povûdomí
delny je v‰ak v rozsahu vestavûn˘ch úprav prakticky
jednala 4. bfiezna 2011 komise ustanovená pfii NPÚ –
o Loosovi v Plzni vzrostlo pfiedev‰ím díky mezinárodní-
zachována. Po konzultaci se soukrom˘m vlastníkem
ÚOP v Plzni pro hodnocení návrhÛ nov˘ch kulturních pa-
mu sympoziu, které se zde uskuteãnilo v roce 2003.
byla provedena fotodokumentace souãasného stavu
mátek. K pfiekvapení odborn˘ch pracovníkÛ Západoãeské
V té dobû jiÏ Studijní a dokumentaãní centrum Adolfa
interiéru a do‰lo k projednání zámûru prohlá‰ení in-
galerie v Plzni i NPÚ – ÚOP v Plzni vy‰el o mûsíc pozdûji,
Loose v Müllerovû vile provádûlo prÛzkum zamûfien˘
teriéru za kulturní památku s odborn˘m pracovníkem
9. dubna 2011, v PlzeÀském deníku ãlánek s názvem
na Loosovo dílo v ãesk˘ch zemích. V˘sledkem nûko-
plzeÀského pracovi‰tû Národního památkového ústa-
Památkáfi objevil dal‰í unikát. V nûm se uvádí, Ïe interiér
likaleté práce je mimo jiné v˘‰e uvedená v˘stava
vu. Jídelna Lea Brummela je sedm˘m znám˘m do-
a stejnojmenn˘ katalog.
chovan˘m Loosov˘m interiérem v Plzni. Restaurování
mûsta Plznû Ing. Karel Zoch. Zprávu o tomto „objevu“, pfii
Mezi Loosov˘mi pracemi i návrhy architektovi jen
souboru tûchto interiérÛ svûtového v˘znamu snad bu-
nûmÏ Zochovi asistoval Mgr. David RÛÏiãka, tiskov˘ mluvãí
pfiipisovan˘mi katalog zmiÀuje také bytov˘ interiér
de jedním z v˘sledkÛ úspû‰né kandidatur y Plznû na
NPÚ – ÚOP v Plzni, pak pfievzala dal‰í média.
v Plzni na Klatovské tfiídû ã. o. 140. Leo Brummel,
evropské hlavní mûsto kultury v roce 2015.
8 Spolu s Loosem navrÏen˘mi byty v domech v Husovû tfií-
1
2
3
4
‰vagr majitelky uvedeného domu v Husovû tfiídû, si
5
6
7
8
Petr DOMANICK¯
objevil právû úfiedník odboru památkové péãe Magistrátu
dû ã. o. 58, Klatovské tfiídû ã. o. 12, 19 a v ulici Bendovû
v patfie domu nechal v závûru 20. let Loosem upravit
ã. o. 10 a Loosovi nûkdy pfiipisovan˘m bytem na námûstí
dva pokoje na jídelnu s odpoãivn˘m koutem. Architekt
Republiky ã. o. 22 a interiérem na Klatovské ã. o. 110, kte-
oba prostor y propojil ‰irok˘m obdéln˘m otvorem,
r˘ navrhl Heinrich Kulka dle Loosovy prvotní koncepce.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RÒZNÉ | Petr DOMANICK¯ / Loosova jídelna v bytû rodiny Lea Brummela v Plzni je zachována
203
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:14
Stránka 204
Jubilant a laureát. P o c t a To m á ‰ i D u r d í k o v i k v˘znamnému jubileu a velkému Ïivotnímu úspûchu
ochráncÛm památek v âeské republice. Dle toho lze
pfiínos v této oblasti je srovnateln˘ s jeho badatel-
jeho dosavadní Ïivotní dílo hodnotit ve dvou rovinách
sk˘m dílem. Byl první, kdo se v dobách komunistické
– v jeho vûdeckém v˘zkumu a v jeho angaÏovanosti
totality 80. let 20. století neohroÏenû postavil proti
v záchranû památek.
nevratnému niãení hradních zfiícenin i mûstsk˘ch forti-
V pr vní oblasti je jeho pfiínos aÏ neuvûfiitelnû roz-
fikací mocnou lobby socialistick˘ch stavebních firem.
sáhl˘. Durdík oprostil zkoumání hradÛ a jejich zfiícenin
Ty je tehdy pod názvem „komplexní sanace“ promû-
od jednostranného, pouze umûleckohistorického po-
Àovaly v bezduché betonové makety, zbavené ve‰keré
hledu. S vyuÏitím sv˘ch postupnû rozvíjen˘ch kontaktÛ
historické vypovídací schopnosti i poezie a ceny stáfií.
s pfiedními castellology Evropy vytvofiil u nás novou,
Stejnû nekompromisnû Durdík hájil integritu a au-
komplexní metodu zkoumání fortifikaãní architektury
tenticitu památek, a to nejen hradních zfiícenin, i po
a sv˘mi rozsáhl˘mi v˘zkumy pfieklenul na‰e velké ãa-
pádu totality a obnovû demokratického zfiízení v na‰í
sové zpoÏdûní za ostatní Evropou. âeskou castellolo-
zemi. Stal se aktivním a energick˘m ãlenem, zaãasté
gii záhy postavil na vynikající, mezinárodnû uznávanou
i pfiedsedou celé fiady odborn˘ch komisí, grémií a dal-
úroveÀ. Bibliografie jeho prací jiÏ pfiesáhla 400 knih
‰ích poradních orgánÛ památkové péãe. Své odborné
a statí, zvefiejnûn˘ch vesmûs v renomovan˘ch recen-
znalosti a zku‰enosti uplatÀuje jak na Ministerstvu
zovan˘ch vûdeck˘ch ãasopisech u nás i v zahraniãí.
kultur y âR, kde v souãasnosti pfiedsedá Komisi pro
Durdík má nejen badatelsk˘ talent, houÏevnatost a pí-
vûdu a v˘zkum, tak v Národním památkovém ústavu,
li, ale i pozoruhodnou schopnost sdûlovat vûdecké
kde byl jmenován pfiedsedou Vûdecké rady. Sféru ob-
poznatky srozumitelnou, ãtenáfisky atraktivní formou.
ãanské angaÏovanosti v ochranû kulturního dûdictví
V tom tkví také jeho velké úspûchy jako Ïáky nad jiné
reprezentuje jako pfiedseda Spoleãnosti pfiátel staro-
ctûného a obdivovaného pedagoga. Jeho neobyãejnû
Ïitností ãesk˘ch a ãlen exekutivního komitétu
rozsáhlá Ilustrovaná encyklopedie ãesk˘ch hradÛ,
1
ICOMOS. Touto svou neúnavnou ãinností Durdík pa-
která sama o sobû by mohla kandidovat na cenu Eu-
mátkové péãi v˘znamnû pomohl a pomáhá pfieklenout
ropa Nostra v kategorii pÛvodních badatelsk˘ch poãi-
pro památky riskantní období privatizace a nûkdy pfie-
nÛ, je v˘sledkem jeho dosavadní celoÏivotní práce.
kotné ekonomické liberalizace a minimalizovat tak dle
Pfiedstavuje základní dílo souãasné ãeské castellolo-
moÏnosti kulturní ztráty, které si období od 90. let vy-
gie uÏívané ‰irok˘m spektrem historick˘ch disciplín
Ïaduje. Své zku‰enosti badatele, zároveÀ v‰ak i pfií-
i jako spolehlivé v˘chodisko pfii procesu prohla‰ování
mého úãastníka celé fiady konzervaãních akcí Durdík
Dne 24. ledna tohoto roku dosáhl na vrcholu sv˘ch
památek a pfii v˘konu památkové péãe. Sumarizuje
promítl do celostátnû závazné metodiky Národního pa-
nev‰edních tvÛrãích sil ‰edesát˘ch narozenin prof.
stav dosaÏeného poznání více neÏ 650 ãesk˘ch hra-
mátkového ústavu vydané k péãi o hradní zfiíceniny
PhDr. TomበDurdík, DrSc. Abrahamoviny dostihly
dÛ. Publikaci dále obohacují i koncizní hesla vûnovaná
v roce 1998. Otázky teorie i praktického v˘konu kon-
na‰eho pfiedního vûdce a pedagoga v oblasti archeo-
hradní morfologii, typologii, stavebníkÛm, stavitelÛm,
zer vace památek jsou jedním z pfiedmûtÛ Durdíkova
logie, castellologie, mûstsk˘ch for tifikací a hmotné
ale i funkcím a kaÏdodennosti hradního Ïivota. Spolu
pedagogického pÛsobení na vysok˘ch ‰kolách. Své
kultury stfiedovûku a zároveÀ nesmírnû obûtavého pa-
se struãnûj‰í „kapesní“ verzí, která dosáhla jiÏ ‰esti
zku‰enosti v této oblasti pak zúroãuje v rámci svého
mátkáfie v intenzivní pracovní aktivitû. Jako jeho pfiáte-
vydání, popularizuje Durdíkova encyklopedie ãeské
nezanedbatelného zahraniãního pÛsobení (jiÏ pfiipo-
lé a kolegové z ãeské sekce ICOMOS jsme netrpûlivû
hrady zpÛsobem a s úãinností, jaké Ïádn˘ ze souãas-
menutá Vûdecká rada Europa Nostra, expertní zahra-
ãekali, jak dopadne dal‰í, námi chystaná událost jubi-
n˘ch autorÛ historikÛ nedosáhl. Jako zku‰en˘ terénní
niãní mise UNESCO – ICOMOS a dal‰í).
lantova Ïivota, nበnávrh, aby mu za celoÏivotní obû-
badatel Durdík zauãil a vychoval desítky, ne-li stovky
Domnívám se, Ïe v˘‰e jen neúplnû postihnutá zá-
tavou sluÏbu v ochranû památek byla udûlena cena
nad‰en˘ch studentÛ, kter ˘m pfiedná‰í na vysok˘ch
vaÏnost a ‰ífie Durdíkov˘ch odborn˘ch aktivit jiÏ pfie-
Evropské unie Europa Nostra. Nበnávrh uspûl a To-
‰kolách a ktefií se zúãastÀují archeologick˘ch v˘zkumÛ
dem dávala na‰í sekci ICOMOS oprávnûnou víru v na-
mበDurdík se stal prvním âechem, kterému byla tato
pod jeho vedením. Nev‰ední popularita a zájem o hra-
dûji na úspûch na‰í nominace. Udûlení ceny Europa
nejprestiÏnûj‰í mezinárodní památkáfiská cena ad per-
dy u mladé generace, které v souãasnosti stále sílí,
Nostra za rok 2010, onoho pomyslného „Oscara“
sonam za celoÏivotní dílo udûlena.
jsou pfiedev‰ím jeho zásluhou. Durdík je i neúnavn˘m
v oblasti památkové péãe, je pro jubilanta jistû tím
TomበDurdík, rodák z Prahy, vystudoval archeolo-
organizátorem vûdeckého v˘zkumu a má podíl na kri-
nejlep‰ím a nejvíce zaslouÏen˘m darem k jeho v˘-
gii, respektive obor prehistorie – historie, na Filozofic-
tickém zvefiejÀování jeho v˘sledkÛ jako editor na‰eho
znamnému Ïivotnímu v˘roãí; ocenûním, které zpûtnû
ké fakultû Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1971,
nejv˘znamnûj‰ího periodika Castellologica Bohemica
zvy‰uje zahraniãní prestiÏ celé ãeské vûdy a památko-
tedy jiÏ 40 let, pracuje v praÏském Archeologickém
i jako ãlen celé fiady redakãních rad odborn˘ch ãasopi-
vé péãe. Jménem ‰iroké obce pfiátel, spolupracovníkÛ
ústavu âeskoslovenské, nyní âeské akademie vûd.
sÛ a sborníkÛ, vãetnû ãasopisu Zprávy památkové pé-
a ÏákÛ mu do dal‰ích let pfieji mnoho zdraví, osobní
Zde zaãínal „od píky“ úãastí na nesãetn˘ch terénních
ãe. Nelze jmenovat osobnost, která by tolik jako on
a rodinné pohody. Také mnoho dal‰ích, neménû v˘-
v˘zkumech a pozdûji jejich vedením. Od 70. let minu-
uãinila pro poznání a celospoleãenské uznání hodnot
znamn˘ch úspûchÛ v jeho obûtavé vûdecké a pedago-
lého století zaãal pÛsobit i jako vysoko‰kolsk˘ uãitel
ãesk˘ch hradÛ a fortifikaãních staveb, vidûn˘ch jako
gické práci i v jeho angaÏovaném úsilí o zachování kul-
na Filozofické fakultû Karlovy univerzity, pozdûji i na
prvofiadû v˘znamné sloÏky památkového fondu.
turního odkazu na‰ich pfiedkÛ.
1
Obr. 1. Pofie‰ín (okres âesk˘ Krumlov), hrad, archeologick˘ v˘zkum, 2009. (Foto J. HloÏek)
2
Fakultû architektury âVUT a Filozofické fakultû Zápa-
Durdík jiÏ sv˘m badatelsk˘m, publikaãním, pedago-
doãeské univerzity v Plzni. Vynikající, svûdomitû zve-
gick˘m a popularizaãním dílem má pro poznání, zá-
fiejÀované vûdecké v˘sledky a ve své dobû v˘jimeãné
chranu a konzervaci památek neobyãejn˘ v˘znam. Pfii
jazykové vybavení jej záhy uãinily ãlenem nûkter˘ch vy-
jeho enormní vûdecké a pedagogické vytíÏenosti je
■ Poznámky
soce prestiÏních mezinárodních vûdeck˘ch spoleãnos-
o to cennûj‰í, Ïe nikdy nelitoval ãasu a energie, aby
1 DURDÍK, Tomá‰. Ilustrovaná encyklopedie ãesk˘ch hra-
tí, jako napfiíklad stálého komitétu Castrum Bene, vû-
svou mimofiádnou vûdeckou autoritu vûnoval nevdûã-
dÛ. Praha : Libri, 2009. 733 s. ISBN 978-80-7277-402-9.
decké rady DBV a vûdecké rady Europa Nostra.
nému, nikdy nekonãícímu zápasu za záchranu pamá-
2 DURDÍK, Tomá‰; SOKOL, Jan; ·TULC, Josef. Ochrana,
TomበDurdík je zakladatelskou osobností ve vûd-
tek. AngaÏovanost v ochranû památek vÏdy vnímal ja-
údrÏba a stavební úpravy zfiícenin hradÛ. Praha : Státní
ním oboru castellologie a zároveÀ patfií k pfiedním
ko kategorick˘ imperativ vûdce, kter˘ je zkoumá. Jeho
ústav památkové péãe, 1998. 23 s. ISBN 80-86234-01-0.
204
Josef ·TULC
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / R Ò Z N É | J o s e f · T U L C / J u b i l a n t a l a u r e á t . P o c t a To m á ‰ i D u r d í k o v i k v ˘ z n a m n é m u j u b i l e u a v e l k é m u Ï i v o t n í m u ú s p û c h u
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 205
K jubileu Evy Kamenické Dne 25. kvûtna tohoto roku oslavila Ïivotní jubileum archeoloÏka Eva Kamenická, dlouholetá pracovnice dne‰ního Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi‰tû v Plzni (dále jen NPÚ – ÚOP v Plzni). Narodila se roku 1951 v Plzni, obor archeologie absolvovala v roce 1985 na Filozofické fakultû Univerzity Karlovy diplomovou prací Neolit na PlzeÀsku.
2
nezapomenutelné záÏitky z prázdninovû ladûn˘ch akcí. Lze fiíci, Ïe zvolené povolání pro ni cel˘ Ïivot zÛstává zároveÀ velkou zálibou. Pracovala a pracuje vÏdy naplno, s velk˘m nasazením. Nyní se vûnuje zpracová-
Obr. 1. Hor‰ovsk˘ T˘n (okres DomaÏlice), zámek, prÛjezd na zadní nádvofií. (Foto J. ¤ehák, 2002) Obr. 2. Velhartice (okres Klatovy), Rajsk˘ palác. (Foto J. Gryc ,1994)
vání sv˘ch archeologick˘ch v˘zkumÛ, na jejichÏ plné
1
vyhodnocení nebyl v dobû nepfietrÏitého bádání a pra-
Hrad Loket : v˘sledky archeologick˘ch v˘zkumÛ
covního úsilí dostateãn˘ ãas. Pfiejme proto paní Evû
1992–1994. In Castellologica bohemica. 1998, sv.
Kamenické pevné zdraví, vytr valost a pfiíznivé okol-
6/2, Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, s. 407–420.
nosti pro uskuteãnûní v‰ech jejích plánÛ!
ISBN 80-86124-14-2.
Linda FOSTER, Marcela WALDMANNOVÁ, TomበWIZOVSK¯
K poznání plaského klá‰tera na pfielomu tisíciletí. In Plask˘ klá‰ter a jeho minul˘ i souãasn˘ pfiínos pro
V souvislosti s ãinností v nûkdej‰ím Krajském stfiedisku památkové péãe a ochrany pfiírody v Plzni, dnes
Publikaãní ãinnost Mgr. Evy Kamenické v letech 1994–2010
1
kulturní dûjiny. Plasy : Mûstsk˘ úfiad Plasy, 2005, s. 25–38. ISBN 80-903165-3-0.
NPÚ – ÚOP v Plzni, kde je jako archeoloÏka-památkáfi-
FOSTER, Linda; KAMENICKÁ, Eva. Archeologická
Kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech : dal‰í pfiíspû-
ka zamûstnána od roku 1988, se v‰ak zab˘vá pfiede-
zji‰tûní na hradû Roupovû. In Castellologica bohemi-
vek k historii starobylé stavby na bfiehu fieky MÏe. In
v‰ím prÛzkumem stfiedovûk˘ch památek. Dlouhodo-
ca. 10. Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, 2006,
Vlastivûdn˘ sborník. âtvrtletník pro regionální dûjiny
bûj‰í pozornost vûnovala zejména cisterciáckému
s. 373–386. ISBN 80-86124-66-5.
severního PlzeÀska. 2004, roã. 14, ã. 1, s. 9–10.
klá‰teru v Plasích, hradÛm Gut‰tejn a Klenová, tvrzi
FOSTER, Linda; KAMENICKÁ, Eva; LODROVÁ, Mar-
ve Vlko‰ovû (okres PlzeÀ-sever) ãi napfiíklad kostelu
cela; SOKOL, Petr. V˘zkumy archeologického oddûlení
Nové nálezy ranû gotické mozaikové dlaÏby v areálu
sv. Petra a Pavla v Dolanech u HlincÛ (okres PlzeÀ-se-
v letech 2004–2005. In Zpráva o ãinnosti v letech
klá‰tera v Plasích. In Archaeologia historica. 2009,
ver). Dokumentovala rÛzné terénní zásahy na v‰ech
2004 aÏ 2005 : odborné pfiíspûvky. PlzeÀ : Národní
sv. 34, s. 319–346. ISSN 0231-5823.
objektech ve správû NPÚ – ÚOP v Plzni, tedy i na hra-
památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Plzni,
dech Rabí, Velhartice a ·vihov, v areálu zámku v Hor-
2008, s. 5–14. ISBN 978-80-85035-34-6.
‰ovském T˘nû, v Manûtínû ãi na zámku v Nebílovech. Rozsah její pÛsobnosti dosáhl i do dne‰ního Karlovarského kraje na hrad a zámek v Beãovû nad Teplou a na hrad v Lokti.
KAMENICKÁ, Eva. 333 let lomanské hájovny. Plask˘ zpravodaj. 2006, roã. 16, ã. 1. Archeologická zji‰tûní v areálu zámku Kacefiova. Hláska. 2005, roã. 16, ã. 4, s. 49–52. ISSN 1212-4974.
ISSN 1801-0032.
Nové nálezy stfiedohradi‰tního osídlení na Kralovicku. In Archeologie doby hradi‰tní v âechách. PlzeÀ : Západoãeské muzeum v Plzni, 2005, s. 122–125. ISBN 80-7247-044-2. Nové nálezy v areálu cisterciáckého klá‰tera v Plasích. In 900 let cisterciáckého fiádu : sborník z konfe-
Velkou zásluhou Evy Kamenické je postupné vybu-
Archeologické v˘zkumy NPÚ v Plzni, v âeãovicích,
rence konané 28.–29. 9. 1998 v Bfievnovském klá‰-
dování funkãního archeologického oddûlení v NPÚ –
Plasích a Dolanech v roce 2003. In Zpráva o ãinnosti
tefie v Praze. Praha : Unicornis : Spoleãnost pfiátel
ÚOP v Plzni, jehoÏ byla do zaãátku leto‰ního roku ve-
v roce 2003 : odborné pfiíspûvky. PlzeÀ : Národní pa-
staroÏitností, 2000, s. 35–45. ISBN 80-901587-7-3.
doucí. V tomto oddûlení pÛsobila zpoãátku sama;
mátkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Plzni,
v dobách nejvût‰ího rozkvûtu mûlo oddûlení pût za-
2004, s. 9–13. ISBN 80-86234-63-0.
mûstnancÛ, tedy tfii archeology, zpracovatele písemné agendy a laborantku. Tehdy dokázala pro oddûlení zfiídit i samostatn˘ depozitáfi archeologick˘ch nálezÛ v klá‰tefie v Plasích. V˘znamnou roli pro obor a praktick˘ v˘kon archeolo-
Archeologick˘ v˘zkum hradu Gut‰tejna. Hláska. 1999, roã. 10, ã. 3, s. 37–39. ISSN 1212-4974. Hrad Gut‰tejn – závûreãná 4. etapa archeologického v˘zkumu v rámci programu „Vûda a v˘zkum“. Hláska. 2000, roã. 11, ã. 4, s. 60. ISSN 1212-4974.
gické památkové péãe sehrála coby dlouholetá tajem-
Hrad Klenová – k poznání v˘voje hradu a stfiedovû-
nice regionální archeologické komise; díky její povaze
k˘ch fortifikací. In Sborník prací z historie a dûjin umû-
se jí dafiilo zvládat mnohdy velmi v˘bu‰né situace
ní. Sv. 3. Klenová : Galerie Klatovy / Klenová, 2004,
a protichÛdné názor y kolegÛ a nalézat kompromisní
s. 15–21. ISBN 80-85628-97-X.
Nové poznatky o stavebním v˘voji hradu Rabí. In Castellologica bohemica. 1994, sv. 4, s. 311–326. ISBN 80-86396-15-0. Obnova západního rondelu [v Plasích]. Plask˘ zpravodaj. 2006, roã. 16, ã. 1. Poãátky osídlení poutního místa – probo‰tství plaského klá‰tera v Mariánské T˘nici u Kralovic. In Sborník Západoãeského muzea v Plzni. Historie. 2007, sv. 18, s. 89–109. ISSN 0862-3597.
■ Poznámky
fie‰ení. Sv˘m pracovním zaujetím a charismatem pfii-
Hrad Klenová : k poznání v˘voje hradu a stfiedovû-
vedla k zájmu o obor archeologie fiadu mlad˘ch lidí,
k˘ch fortifikací. Hláska. 2001, roã. 12, ã. 3, s. 55–58.
1 Tituly registrované knihovnou NPÚ – ÚOP v Plzni zpra-
kter ˘m kromû uÏiteãné práce na v˘zkumu pfiipravila
ISSN 1212-4974.
coval Karel Matásek.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / R Ò Z N É | L i n d a F O S T E R , K a r e l M ATÁ S E K , M a r c e l a W A L D M A N N O VÁ , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / K j u b i l e u E v y K a m e n i c k é
205
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 206
Poãátky osídlení poutního místa – probo‰tství plaského klá‰tera v Mariánské T˘nici u Kralovic. In Zpráva o ãinnosti v letech 2004 aÏ 2005 : odborné pfiíspûvky. PlzeÀ : Národní památkov˘ ústav, územní odborné pra-
SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE
„Památkáfiská architektura ctí zájem celku, ale nezb˘vá jí uÏ prostor pro sebe samu. Nakonec si takovéto stavby neváÏí ãasto ani architekt, ani památkáfi. Zmínûná poloviãatost jí umoÏÀuje celek chránit, ale niko-
covi‰tû v Plzni, 2008, s. 38–46. ISBN 978-80-85035-
liv obohacovat.“ Tuto problematiku zde Martina Mer-
34-6.
tová ilustrovala na mnoÏství pfiíkladÛ z architektur y Olomouce.
Poznámky k historii a stavebnímu v˘voji hradu a mûsteãka Rab‰tejna. In Mûstské památkové zóny Manûtín a Rab‰tejn. Mariánská T˘nice : Muzeum a ga-
Semináfi Souãasná architektura a historické mûsto
Dal‰í byl pfiíspûvek Mgr. Jana Kube‰e Novû – dobfie – ‰patnû v Olomouci, v nûmÏ autor pfiedstavil promûny architektonické tvorby mûsta od roku 1989.
lerie severního PlzeÀska, 1997, s. 97–102. ISBN 80Národní památkov˘ ústav v uplynulém období fiíjen
V˘voj mûsta v‰ak zhodnotil aÏ na nûkteré v˘jimky spí-
PfiedbûÏná zpráva o záchranném archeologickém
2010 – bfiezen 2011 pfiipravil pro náv‰tûvníky sv˘ch
‰e negativnû a konstatoval, Ïe celkovou kvalitu archi-
v˘zkumu v horaÏìovickém zámku. Hláska. 1997, roã.
webov˘ch stránek (http://www.npu.cz/novostavby)
tektury po roce 1989 v˘raznû poznamenalo nad‰ení
8, ã. 2, s. 28–29. ISSN 1212-4974.
mediální téma Souãasná architektura a historické
pro západní postmodernismus, kter˘ se stal v ãesk˘ch
Sechutice – zaniklá ves, dvÛr a okolí. In Gryspeko-
mûsto. V prÛbûhu pÛl roku se postupnû webové strán-
podmínkách jak˘msi „rusk˘m barokem“. Vût‰ina archi-
vé a pfiedbûlohorská ‰lechta : Kralovice a poddanská
ky plnily ukázkami více ãi ménû vhodn˘ch stejnû jako
tektury z tohoto období bohuÏel nepfiekroãila regionál-
mûsta. Mariánská T˘nice : Muzeum a galerie severní-
nevhodn˘ch pfiíkladÛ nové architektur y v prostfiedí
ní úroveÀ. V˘jimku tvofií snad jen stavby Petra Braune-
ho PlzeÀska, 1998, s. 44–48. ISBN 80-238-3747-8.
historického mûsta, a to jak z Prahy, tak z rÛzn˘ch
ra. V˘znamnou roli iniciátora vzniku nové architektury
Stavební v˘voj areálu plaského klá‰tera ve svûtle
regionÛ na‰í republiky. Národní památkov˘ ústav se
ve mûstech hrála velmi ãasto i univerzita a je tomu
archeologick˘ch v˘zkumÛ. In 850 let plaského klá‰te-
tak pokusil zahájit otevfien˘ dialog mezi architekty
tak také v pfiípadû Olomouce. Autor v‰ak konstatuje,
ra : (1145–1995). Mariánská T˘nice : Muzeum a gale-
a památkáfii a v co nej‰ir‰í mífie pfiedstavit nejrÛznûj‰í
Ïe pod patronací Univerzity Palackého dosud Ïádná
rie severního PlzeÀska, 1995, s. 19–36.
podoby nové architektury v historickém prostfiedí. Té-
nadstandardní architektura nevznikla. Domnívá se, Ïe
Stavební v˘voj cisterciáckého klá‰tera v Plasích. In
ma je rozdûleno do ãtyfi podtémat: Nevratné ztráty, No-
je to dÛsledkem celkové politiky univerzity, která ne-
Archaeologia historica. 1996, sv. 21, s. 57–79. ISSN
vé ve starém, Za oponou a Îivé mûsto. Souãástí celé
má sílu pfiitáhnout do mûsta v˘znamnûj‰í investice.
0231-5823.
akce byly také v jednotliv˘ch územních odborn˘ch pra-
Pokud se tedy nûkterému z architektÛ v Olomouci da-
covi‰tích pfiipravené nejrÛznûj‰í tematické procházky,
fiilo témûfi soustavnû drÏet vlajku kvality i v dobách
semináfie, pfiedná‰ky a fiada dal‰ích zajímavostí. Mezi
postmoderních, byl to právû Petr Brauner. Následné
jin˘mi v rámci tohoto projektu uspofiádalo olomoucké
zklidnûní díky vlivu minimalismu a regionalismu bylo
pracovi‰tû ve spolupráci s Muzeem umûní Olomouc
jen ku prospûchu vûci. Autor je pfiesvûdãen, Ïe co se
V˘sledky v˘zkumu kostela sv. Jifií v Pfiimdû. In Dûji-
odborn˘ semináfi na stejnojmenné téma: Souãasná
t˘ãe samotné Olomouce, sehrál v její pozici jako in-
ny staveb : sborník pfiíspûvkÛ z konference Dûjiny sta-
architektura a historické mûsto. Semináfi se uskuteã-
vestora velmi negativní roli fakt, Ïe místo mûstského
veb 2009. PlzeÀ : Petr Mikota, 2010, s. 25–41. ISSN
nil 17. bfiezna 2011 v Besedním sále Muzea umûní
architekta bylo úãelovû zru‰eno, neboÈ architektem
1803-0777.
a jeho souãástí byla i komentovaná prohlídka v˘stavy
se staly samotné peníze. Mûsto stojí pouze za pár dob-
Olomoucké baroko.
r ˘mi realizacemi. V˘raznû zde vystupuje pfiedev‰ím
238-2265-9.
Stfiedovûká tvrz Vlko‰ov. Hláska. 2002, roã. 13, ã. 3, s. 33–35. ISSN 1212-4974. Tvrz Semlov – stráÏní bod v Nebfiezinech. Plask˘ zpravodaj, 2004, ã. 14.
V˘zkum pod podlahou na Velhar ticích. Hláska.
Úvodní slova semináfie pronesli fieditel Flor y Olo-
rekonstrukce Horního námûstí a vy‰‰í kvalitu se do
mouc Ing. arch. Zdenûk ·tefka, CSc., a odborn˘ ná-
olomoucké architektur y dafií vná‰et v poslední dobû
mûstek pro památkovou péãi Mgr. Pavel Koneãn˘
pfiedev‰ím Ateliéru R. Na snímcích byly v prÛbûhu pfiís-
Záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum kostela sv. Petra
z olomouckého pracovi‰tû Národního památkového
pûvku pfiedstaveny mnohé pfiíklady, mezi jin˘mi tak-
a Pavla v Dolanech. In Archaeologia historica. 2005,
ústavu. Téma bylo pojato z rÛzn˘ch úhlÛ pohledu a pfii-
zvan˘ U‰ák, polyfunkãní dÛm (2003–2004) od archi-
sv. 30, s. 377–395. ISSN 0231-5823.
neslo velice zajímavé podnûty k diskusi, a to nejen po
tekta Sta‰ka Îeravy; Regionální centrum Olomouc
skonãení semináfie, ale i do budoucna. Jako první vy-
(2003) od Stavoprojektu Olomouc; Katedra a labora-
stoupila Mgr. Martina Mertová s pfiíspûvkem Památ-
tofi optiky Univerzity Palackého (1994–1996) od Lubo-
káfiská architektura – ke koncepci kontextuální archi-
‰e MutÀanského; budova finanãního úfiadu, zdravotní
tektonické tvorby v historickém prostfiedí (roz‰ífien˘
poji‰Èovny a obytn˘ch domÛ (1999) od Petra Braune-
pfiíspûvek publikován na s. 155–160 tohoto ãísla
ra; úprava Horního námûstí (1998–2001) od ateliéru
Zpráv památkové péãe). Autorka se ve své pfiedná‰ce
H·H architekti (Petr Hájek, TomበHradeãn˘, Jan ·ép-
KAMENICKÁ, Eva; FOSTER, Linda. Archeologická
zamûfiila na památkáfiskou architekturu historické
ka); Magistrát mûsta Olomouce (2003–2004) od ãtve-
sondáÏ v parkánu hradu Velhar tice. Hláska. 2006,
Olomouce. Pojmem „památkáfiská architektura“ jsou
fiice architektÛ Ruller – ·tûpán – Babica – JabÛrek; re-
roã. 17, ã. 3, s. 33–35. ISSN 1212-4974.
oznaãovány takové architektonické projevy, jeÏ se ke
konstrukce tramvajové trati a komunikace (2007) od
KAMENICKÁ, Eva; FOSTER, Linda. Archeologie Be-
svému historickému okolí, vût‰inou spravovanému
DS Projekce, s. r. o. (Nûmec, Schneider, Mal˘); Pfiíro-
ãova. Hláska. 2008, roã. 19, ã. 3, s. 33–34. ISSN
a kontrolovanému orgány státní památkové péãe, cho-
dovûdecká fakulta UP (2006–2008) od Ateliéru M1 –
1212-4974.
vají citlivû, neutrálnû, nebo alespoÀ neproblematicky.
Jakub Havlas, Jan Hájek, Pavel Joba nebo pavilon po-
KAMENICKÁ, Eva; FOSTER, Linda; SOKOL, Petr. Zá-
PfiiãemÏ vÏdy záleÏí na tom, jaká architektura je posu-
ãítaãové tomografie (PET/CT) v areálu Fakultní ne-
chranné archeologické v˘zkumy SPÚ v Plzni. In V˘roãní
zována, v jakém prostfiedí a pfiedev‰ím k˘m, neboÈ je
mocnice (2010) od Miroslava Pospí‰ila / Ateliér
zpráva Státního památkového ústavu v Plzni za rok 2002.
znaãn˘ rozdíl, zda stavby posuzuje architekt, památ-
R a dal‰í.
PlzeÀ : Státní památkov˘ ústav v Plzni, 2003, s. 8–13.
káfi, kritik, ãi historik architektury. Problematická cha-
Poté následovala pfiedná‰ka Ing. Viléma ·vece Ur-
LODROVÁ, Marcela; FOSTER, Linda; KAMENICKÁ,
rakteristika této architektury vypl˘vá z jejího ãasového
banistická asanace v Olomouci ve druhé polovinû
Eva. Problémy ochrany archeologického dûdictví z po-
neukotvení, ãastého formálního tápání, neschopnosti
20. století, která pfiedstavila hlavní ãásti hanácké me-
hledu NPÚ – ÚOP v Plzni. Zprávy památkové péãe.
reagovat pruÏnû na aktuální v˘voj oboru a z nejistoty
tropole, v nichÏ byly v uvedené dobû provedeny plo‰né
2006, roã. 66, ã. 2, s. 138–139. ISSN 1210-5538.
v podílu autorství mezi architektem a památkáfiem.
asanace zástavby, coÏ zpravidla znamenalo kompletní
2006, roã. 17, ã. 4, s. 52–54. ISSN 1212-4974. V˘zkum zámeckého dvora v Manûtínû. Hláska. 2002, roã. 13, ã. 4, s. 49–54. ISSN 1212-4974.
Ze západoãesk˘ch hradÛ. Hláska. 2004, roã. 15, ã. 1, s. 15–16. ISSN 1212-4974. Zji‰tûní na hradû Krasíkov-·vamberk. Hláska. 2009, roã. 20, ã. 2, s. 17–19. ISSN 1212-4974. Zpráva o pracích na hradû Volf‰tejnû. Hláska. 2001, roã. 12, ã. 1, s. 9. ISSN 1212-4974.
206
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / R Ò Z N É | L i n d a F O S T E R , K a r e l M ATÁ S E K , M a r c e l a W A L D M A N N O VÁ , To m á ‰ W I Z O V S K ¯ / K j u b i l e u E v y K a m e n i c k é SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 207
1
odstranûní v‰ech staveb ve vybrané lokalitû, ãasto
nost s pfiedstaven˘m tématem (stûÏejní ãást pfiíspûv-
vãetnû zelenû. Pfiedev‰ím se tak dûlo v souvislosti
ku je publikována na s. 174–179 tohoto ãísla Zpráv
s pfiípravou v˘stavby panelov˘ch sídli‰È, kdy nejroz-
památkové péãe). Na zajímavém a jistû ne v‰em obec-
sáhlej‰í zmûny v území nastaly ve ãtvrtích Nová Ulice
nû známém pfiípadu Nového muzea Akropole v Athé-
a Povel. Bûhem pfiedná‰ky v‰ak byly zmínûny i drob-
nách autor poukázal na sporné aspekty polemiky
nûj‰í asanace, kde v dobû 1950–2000 do‰lo k jas-
o novostavbách v historickém prostfiedí a pokusil se
n˘m zmûnám vyuÏití prostoru. Náplní tohoto pfiíspûvku
nalézt a pojmenovat pfiijatelná fie‰ení. Nastolil i nûkte-
nebyl jen prost˘ popis a v˘ãet pfiedmûtn˘ch asanací,
ré polemické otázky: Lze zemûkouli rozparcelovat na
doprovozen˘ bohatou fotografickou dokumentací
více a ménû historické zóny? Z jakého dÛvodu by
a ilustrativními schématy, ale pfiedev‰ím zamy‰lení
vÛbec mûly novostavby ladit s historick˘m prostfiedím?
nad pouãením z takov˘chto razantních zmûn v orga-
Tradiãní mûsto je dle jeho názoru organizovan˘m kom-
nismu mûsta pro souãasn˘ urbanismus. V dal‰í rovi-
plexem, sloÏitûj‰ím, kreativnûj‰ím, variabilnûj‰ím a pfii-
nû tématu autor nabádal k potfiebné úvaze nad hledá-
taÏlivûj‰ím neÏ kterékoli jiné umûlé prostfiedí. Proto by
ním fie‰ení situace v tûchto lokalitách v souãasné
se do nûj mûlo vstupovat ‰etrnû a v tomto pfiípadû ja-
dobû, neboÈ ne v‰echny jsou dosud integrálnû a har-
ko fie‰ení doporuãuje adaptivní design. Diskuse o no-
monicky uvedeny do souladu se sv˘m okolím. Ideální
vostavbách v historickém prostfiedí pro nûj v první fiadû
harmonie v mnoha pfiípadech asi dosáhnout nelze,
pfiedstavuje debatu o optimálním prostfiedí pro Ïivot
pfiesto se v‰ak Vilém ·vec pokusil prezentovat svÛj
ãlovûka. Z tohoto dÛvodu by mûly mít poznatky ekolo-
názor, Ïe stále existuje mnoho potenciálu v moÏnos-
gÛ, environmentálních psychologÛ, lékafiÛ, informatikÛ
tech, jak se této harmonii je‰tû více pfiiblíÏit.
a systémov˘ch teoretikÛ pro ni stejn˘, a moÏná dokon-
Poté mûl následovat pfiíspûvek Mgr. Jakuba PotÛã-
ce vût‰í v˘znam neÏ poznatky historikÛ.
ka Star ˘m vzkvetni jménem! o moderní architektufie
Olomouck˘ semináfi pfiinesl velmi zajímav˘ podnût do
a urbanismu jako v˘razu znovunalezené identity mûs-
diskuse o novostavbách v historickém prostfiedí a rÛz-
ta Hradce Králové. Pfiedná‰ející se bohuÏel omluvil.
ností jednotliv˘ch zku‰eností a pohledÛ je‰tû zv˘raznil
Se sv˘m pfiíspûvkem PraÏská památková realita – no-
nezbytnost dlouhodob˘ch urbanistick˘ch koncepcí a re-
vá architektura a historické mûsto 1990–2010 tedy
gulací pro na‰e mûsta a neblah˘ fakt, Ïe architekturu
vystoupil PhDr. Richard Biegel, Ph.D. (hlavní teze pfií-
stejnû jako vût‰inu sfér lidského Ïivota formují peníze
spûvku publikovány na s. 161–164 tohoto ãísla Zpráv
a krátkodobá chiméra potenciálního rychlého zbohatnutí
památkové péãe). Autor zde na mnoÏství fotografií po-
investorÛ. Vyplynula z nûj i ãásteãná beznadûj, Ïe na
sluchaãÛm pfiiblíÏil smutnou realitu v posledních le-
vût‰inu oblastí na‰eho Ïivota, stejnû jako na prostfiedí,
tech vznikající architektury v Praze, nejrÛznûj‰ích de-
v nûmÏ Ïijeme, má jedinec jen velmi mal˘ vliv a Ïe i od-
velopersk˘ch obchodnû-administrativních projektÛ,
borník tûÏko prosadí nûjakou zmûnu v pfiístupu. Doufej-
které do centra na‰eho hlavního mûsta nepfiinesly
me, Ïe se zatím nejedná o beznadûj definitivní.
Ïádnou v˘znamnou hodnotu. Na vybran˘ch pfiíkladech
Lucie ERNSTOVÁ
upozornil na jejich negativní dopady na historické centrum mûsta, umocnûné nízkou kvalitou architektury, i na rozvolÀování urbanistick˘ch i památkov˘ch pravidel, jeÏ realizaci tûchto projektÛ umoÏnilo. Absurdita situace hlavního mûsta vynikne zejména ve srovnání
Hydrofobizace stavebních památek – moÏnosti a rizika
s v˘vojem v nûkter ˘ch men‰ích mûstech, v nichÏ se 2
Obr. 1. Praha-Staré Mûsto, hotel Metropol na Národní tfiídû z roku 2005–2007, Chalupa architekti (Marek Chalupa, ·tûpán Chalupa, TomበHavlíãek, Martin Rusina). Pozitivní pfiíklad souznûní staré a nové architektury. (Foto Lucie Ernstová, 2011) Obr. 2. Bene‰ov u Prahy, hotel Karlov z roku 2005–2008, Atelier K2 a Lábus AA (Ladislav Lábus, Jifií Poláãek, Václav ·karda). Pozitivní pfiíklad citlivû zrekonstruovan˘ch mal˘ch star‰ích objektÛ v hotelové zafiízení. (Foto Lucie Ernstová, 2010)
podafiilo vytvofiit podmínky a jasná pravidla pro kvalitní
Spoleãnost pro technologie ochrany památek
architekturu v historickém prostfiedí. Na druhou stra-
STOP uspofiádala 17. bfiezna 2011 odborn˘ semináfi
nu autor podot˘ká, Ïe nûkteré pozitivní pfiíklady doka-
s názvem Hydrofobizace stavebních památek – moÏ-
zují, Ïe památkáfii se postupnû uãí rozumût souãasné
nosti a rizika. Setkání se uskuteãnilo, podobnû jako
architektufie a nemálo architektÛ zase ãím dál zodpo-
pfiedchozí semináfie v loÀském roce, v nové budovû
vûdnûji uvaÏuje o místû, do nûhoÏ svou stavbou vstu-
Národního muzea (b˘valá budova Federálního shro-
puje. ZÛstává v‰ak smutnou pravdou, Ïe vût‰ina no-
máÏdûní) v Praze. Odborn˘m garantem semináfie byl
vostaveb v historickém centru je poznamenána
Petr Kotlík.
finanãním tlakem na zhodnocení kaÏdého ãtvereãního
Hydrofobizace patfií mezi ãasté úpravy povrchu ka-
metru a nezájmem o skuteãnû kvalitní architektonické
mene, omítek, cihel, pfiípadnû dal‰ích materiálÛ vysta-
fie‰ení. Jediné konstruktivní fie‰ení Richard Biegel
ven˘ch povûtrnosti. Na trhu je nabízeno mnoÏství v˘-
spatfiuje v pokud moÏno okamÏitém obratu k urbanis-
robkÛ, jimiÏ lze hydrofobní úpravy povrchu dosáhnout,
tické odpovûdnosti, architektonické kvalitû a zejména
nûkteré produkty jako fasádní nátûrové hmoty nebo
schopnosti ubránit se pr voplánové komercionalizaci
nûkteré druhy omítek obsahují vodoodpudivé sloÏky jiÏ
centra mûsta. Jedná se o Ïivotnû dÛleÏitou ‰anci, jeÏ
ve své receptufie. V poslední dobû se objevily poznat-
by snad je‰tû mohla zmûnit zatím velmi neradostnou
ky, které umoÏÀují pfiípravu napfiíklad takzvan˘ch sa-
perspektivu v˘voje mûsta.
moãisticích fasádních nátûrÛ, vykazujících mimofiádnû
Závûreãn˘ pfiíspûvek PhDr. Martina Horáãka, Ph.D.,
vysok˘ stupeÀ vodoodpudivosti zaloÏen˘ na velice jem-
Muzeum umûní ve mûstû versus mûsto jako umûlec-
né struktufie povrchu. Tyto materiály pfiedstavují novou
ké dílo prezentoval posluchaãÛm zahraniãní zku‰e-
generaci vysoce nesmáãiv˘ch produktÛ. Pfies znaãné
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
207
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 208
Metodické vyjádfiení k hydrofobizaci
roz‰ífiení hydrofobních úprav ve stavební nebo restau-
Dlouholetá (více neÏ tfiicetiletá) zku‰enost s pouÏívá-
rátorské praxi nejsou v‰echny dÛsledky tûchto zásahÛ
ním silikonov˘ch hydrofobizaãních prostfiedkÛ na ka-
dostateãnû známy, pfiípadnû brány v úvahu. Vedle po-
meni katedrály sv. Víta dokládá uÏiteãnost spolupráce
zitivních efektÛ (sníÏení nasákavosti, omezení mrazo-
provádûjících pracovníkÛ s technology. Ta umoÏÀuje
V dÛsledku negativního dopadu naduÏívání a nesysté-
vého po‰kození a podobnû) mÛÏeme totiÏ nûkdy u hyd-
urãit rozsah o‰etfiení – typ a koncentraci pouÏitého
mového pouÏívání prostfiedkÛ, které hydrofobizují his-
rofobizovan˘ch povrchÛ pozorovat i neÏádoucí jevy, ve
prostfiedku – podle konkrétních podmínek, v závislosti
torické povrchy a povrchové úpravy, vydává technolo-
zvlá‰tû kritick˘ch pfiípadech se objevuje i moÏnost po-
na typu kamene ãi omítky, stavu, charakteru a poloze
gická laboratofi NPÚ následující metodické vyjádfiení,
‰kození hydrofobizovaného objektu. Cílem semináfie
o‰etfiovaného povrchu, orientaci objektu ke svûtov˘m
které pfiedstavuje podklad pro formulování zdÛvodnûní
bylo shrnout základní moÏnosti ochrany porézních ma-
stranám a podobnû. Úspû‰né pouÏití hydrofobizace
v písemn˘ch vyjádfieních vydávan˘ch NPÚ a materiál
teriálÛ pfied vstupem kapalné vody a upozornit na rizi-
na zmínûné katedrále, na opukovém zdivu baziliky
vyuÏiteln˘ pro orgány státní správy na úseku státní pa-
ka a nebezpeãí spojená s tímto typem o‰etfiení.
sv. Jifií, na letohrádku královny Anny (Belvedéru) a dal-
mátkové péãe.
Obecné informace o negativním pÛsobení vody na
‰ích památkov˘ch objektech ukazuje, Ïe je tento pfií-
stavební materiály, o tom, jak˘mi postupy a prostfied-
stup správn˘, úãinn˘ a pfiiná‰í minimální rizika pro
Metodické vyjádfiení k plo‰né hydrofobizaci památkovû
ky lze pÛsobení vody omezit, byly shrnuty v úvodním
o‰etfiované historické objekty.
chránûn˘ch povrchov˘ch úprav v exteriéru a interiéru
pfiíspûvku Petra Kotlíka Vliv vody na po‰kozování sta-
Pavel ·Èastn˘ se ve svém sdûlení Hydrofobní povr-
vebních materiálÛ a moÏnosti jeho omezení. Byly zde
chová úprava krémy a kapalinami – teorie a zku‰e-
Vyjádfiení se t˘ká rizik naduÏívání plo‰né hydrofobi-
struãnû uvedeny nejen fyzikálnû chemické principy
nosti z terénu soustfiedil na typy hydrofobizaãních pro-
zace památkovû chránûn˘ch povrchov˘ch úprav v ex-
smáãivosti povrchÛ kapalinami, ale i v pfiehledu uve-
stfiedkÛ, které nejsou dosud v památkové péãi pfiíli‰
teriéru a interiéru, jako jsou vápenné nátûry, omítky,
deny jednotlivé skupiny prostfiedkÛ, kter˘mi lze vodo-
roz‰ífiené – pfiedev‰ím na hydrofobizaãní krémové
sgrafita, ‰tuky a dal‰í plastické pr vky omítan˘ch fa-
odpudivosti stavebních materiálÛ dosáhnout, a pouÏi-
systémy. Informoval o v˘hodách tûchto prostfiedkÛ
sád.
telné metody jejich aplikace. ZároveÀ pfiíspûvek
i o praktick˘ch zku‰enostech s nevhodn˘m pouÏitím
Národní památkov˘ ústav povaÏuje za potfiebné
upozorÀuje na rizika s vodoodpudivou úpravou staveb
hydrofobizace, které vedlo k po‰kození hydrofobizova-
upozornit na to, Ïe v dÛsledku naduÏívání plo‰né hyd-
spojená.
ného povrchu. Vedle omítan˘ch fasád vûnoval pozor-
rofobizace památkovû chránûn˘ch povrchov˘ch úprav
nost moÏnosti hydrofobizace reÏného zdiva, pfiípadnû
v exteriéru a interiéru dochází k pomûrnû závaÏnému
prvkÛ z betonu nebo umûlého kamene.
po‰kození památkov˘ch i uÏitn˘ch hodnot diskutova-
Jifií Rathousk˘ se ve svém vystoupení Mechanismy fiízení smáãivosti povrchÛ materiálÛ (lotosov˘ efekt) vûnoval jevu naz˘vanému superhydrofobita, vyvolané-
V závûreãném pfiíspûvku Tomá‰e KuchyÀky Fasádní
mu velice jemn˘m reliéfem povrchové struktur y na
barvy s lotosov˘m efektem, kter˘ pfiednesla Jana Ax-
úrovni nanoãástic. ¤ada prací v odborné literatufie
man-Vlková, zaznûly zku‰enosti s fasádním nátûrem,
ukazuje, Ïe tomuto jevu se v souãasnosti vûnuje na
jenÏ vyuÏívá v˘‰e zmínûného efektu lotosového listu.
Architektonické památky jsou památkovû chránûny
odborn˘ch pracovi‰tích znaãná pozornost. Obdobnou
Speciální sloÏení plniv této fasádní nátûrové hmoty
jako celek. Jejich nedílnou souãástí jsou tedy i mate-
cestou lze dosáhnout i opaãného efektu – tedy su-
aplikované ve dvou krocích zaji‰Èuje zaschlému nátûru
riály povrchÛ a povrchov˘ch úprav. Charakter povrchÛ
persmáãivosti. Také tato vlastnost mÛÏe v˘raznû
samoãisticí schopnost, jak bylo doloÏeno praktickou
a povrchov˘ch úprav pfiímo ovlivÀuje na‰e vnímání pa-
ovlivnit chování takto upraven˘ch povrchÛ. Bylo pfiipo-
ukázkou na vzorku nátûru. Více neÏ desetileté zku‰e-
mátek a jejich v˘tvarn˘ch a estetick˘ch hodnot, sou-
menuto, Ïe se oba jevy vyskytují i v pfiírodû – u rostlin
nosti s tímto nátûrem, pfiedev‰ím v zahraniãí, jsou ve-
ãasnû nesou památkové, materiálové a dal‰í infor-
(odtud napfiíklad oznaãení lotosov˘ efekt), ale i u Ïivo-
lice povzbudivé.
mace.
n˘ch povrchov˘ch úprav. V˘chodiska
V‰echny pfiíspûvky byly oti‰tûny ve sborníku, kter˘
Památkovû chránûné povrchové úpravy staveb jsou
Pavel Jerie v pfiíspûvku Hydrofobizace památkovû
úãastníci dostali pfii prezenci. Semináfie se úãastnilo na
pohledovû silnû exponované ãásti, které vykazují cha-
chránûn˘ch povrchov˘ch úprav upozornil na nebezpeãí
osmdesát zájemcÛ o probíranou tematiku z památko-
rakterick˘, pro památku specifick˘, a tedy Ïádoucí
masové aplikace hydrofobních prostfiedkÛ bez pfied-
v˘ch ústavÛ, projekãních kanceláfií a stavebních firem,
zpÛsob stárnutí, kter˘ dotváfií vûrohodn˘ obraz památ-
chozího vyhodnocení stavu a reáln˘ch „potfieb“ dané-
z fiad restaurátorÛ, ale i studentÛ, uãitelÛ odborn˘ch
ky jako historického dokumentu.
ho objektu. Nadmûrné pouÏití vodoodpudiv˘ch látek,
‰kol a dal‰ích. Vystoupení diskutujících k jednotliv˘m
Diskutované historické povrchové úpravy jsou zpra-
pfiedev‰ím na stavební objekty, mÛÏe vést nejen k es-
pfiíspûvkÛm dokládají jejich zájem a mnohdy i zku‰enos-
vidla porézní, paropropustné, kapilárnû aktivní (nasá-
tetick˘m „závadám“ (nerovnomûrnému ‰pinûní a „stár-
ti s pouÏíváním hydrofobních úprav. Úãastníci semináfie
kavé) materiály, které mají schopnost transpor tovat
nutí“ hydrofobizovan˘ch povrchÛ), ale v nûkter˘ch pfií-
mohli zároveÀ získat informace od nûkolika firem, které
kapalnou vodu a roztoky solí. Takové povrchové úpra-
padech i k rizikÛm po‰kození napfiíklad nadmûrnû ãi
prezentovaly v pfiedsálí své v˘robky urãené k hydrofobi-
vy mimo jiné zaji‰Èují systémovou ochranu neizolova-
nevhodnû hydrofobizované historické omítky.
zaci stavebních materiálÛ.
ného zdiva, na kterém jsou naneseny, a to napfiíklad
ãichÛ – nûkter˘ch druhÛ hmyzu, plazÛ a dal‰ích.
Nebezpeãí po‰kození hydrofobizovan˘ch objektÛ
Organizátofii dûkují v‰em pfiedná‰ejícím, ktefií si na‰-
obsahujících vodorozpustné soli ukázal Petr Rejman
li ãas, pfiipravili texty do sborníku a vystoupili na semi-
Nové doplÀky, které se pouÏívají pfii záchranû povr-
v referátu Modelové zkou‰ky vlivu vzlínající vlhkosti
náfii se sv˘mi pfiíspûvky. Semináfi se uskuteãnil s pod-
chov˘ch úprav památkovû chránûn˘ch staveb, by mûly
a vodorozpustn˘ch solí na hydrofobizované pískovce.
porou Ministerstva kultury âR.
b˘t provedeny pomocí dobov˘ch ãi památce adekvát-
Na v˘sledcích laboratorních prací doloÏil riziko takzva-
Petr KOTLÍK
proti nadmûrnému vlhnutí a ukládání solí.
ních technologick˘ch postupÛ a materiálÛ v souladu
né vnitfiní degradace solemi pod vodoodpudiv˘m povr-
s pÛvodním systémem stavby. Nové materiály by mûly
chem kamene. Krystalizaãní tlaky zde krystalizujících
b˘t vybírány s ohledem k ‰etrnosti k originálÛm, od-
solí mohou postupnû odtrhnout o‰etfienou vrstvu ka-
stranitelnosti, kompatibilitû, udrÏitelnosti a rekonzer-
mene a zpÛsobit tak váÏné po‰kození pÛvodní hmoty
vovatelnosti materiálÛ i systému stavby.
zku‰ebních tûles.
Hodnoty, informace a funkce povrchÛ a povrcho-
Milo‰ Gavenda a Petr Mûchura v pfiíspûvku UÏití
v˘ch úprav je tfieba bezpodmíneãnû chránit. VÏdy je
hydrofobizace v areálu PraÏského hradu shrnuli zku-
tfieba peãlivû, zodpovûdnû a pfiedvídavû zvaÏovat kaÏ-
‰enosti s hydrofobizací povrchÛ nûkter˘ch staveb to-
d˘ zásah, kter˘ mÛÏe chránûné hodnoty ovlivnit, nebo
hoto v˘znamného souboru památkov˘ch objektÛ.
dokonce zmûnit ãi nevratnû po‰kodit.
208
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 209
Dopady hydrofobizace a rizika zásahu 1) Aplikace hydrofobních pfiípravkÛ (vãetnû pfiípravkÛ na bázi nanomateriálÛ) velmi v˘raznû mûní pÛvodní povrchové vlastnosti historick˘ch památkovû chránûn˘ch povrchov˘ch úprav – zejména nasákavost pro vodu, postup vysychání materiálÛ pod hydrofobní úpravou, distribuci kumulace ve vodû rozpustn˘ch solí pfii vysychání omítek a zdiva s hydrofobní úpravou – ve srovnání s vlastnostmi neo‰etfieného materiálu. Hydrofobní úprava tedy vede ke zkreslení pÛvodních vlastností omítek a k zániku unikátních informací, které nesla pfied zásahem. 2) Hydrofobizace zpomaluje postup navlhání materiálu sráÏkami a odstfiikem, ale souãasnû zpomaluje r ychlost vysychání materiálu namáhaného vzlínající nebo kondenzaãní vlhkostí ve srovnání s neo‰etfien˘m materiálem. V dÛsledku prodlouÏení doby vysychání
1
vody pod hydrofobní úpravu se zvy‰uje riziko po‰kození materiálÛ mrazem nebo krystalizací solí pod hydrofobizovan˘m materiálem. To b˘vá pro trvanlivost povrchov˘ch úprav kritické zejména na neizolovaném zdivu, v období, kdy se stfiídají cykly mrznutí a tání, nebo v pfiípadû zasoleného zdiva nebo omítky. 3) Rychlost absorpce vzdu‰né vlhkosti v interiéru je zpomalena v dÛsledku hydrofobizace materiálÛ povrchov˘ch úprav. To mÛÏe vést k neÏádoucímu zvy‰ování vlhkosti v interiéru. 4) Zásah zásadní mûrou a dlouhodobû zpomaluje vytváfiení pevné struktur y omítek a nátûrÛ, zejména na bázi vápenn˘ch pojiv. 5) Zásah není dobov˘m a památce adekvátním postupem, není ani postupem kompatibilním se systémem neizolovan˘ch staveb. 6) Zásah v˘razn˘m a neÏádoucím zpÛsobem mûní specifické projevy stárnutí historick˘ch omítek.
2
7) Hydrofobizace je velmi omezenû odstranitelná. Pfiitom pfii rekonzer vaci hydrofobizovan˘ch omítek vznikají komplikace napfiíklad pro napojení lokálních vysprávek, pfii dostateãném vlhãení podkladu pfied na-
První ãesko-saská v˘stava kvûtÛ kamélií
ná‰ením dal‰ích úprav, jako napfiíklad vápenn˘ch omítek, vápenn˘ch nátûrÛ. Trvanlivost retu‰í na vodní bázi mÛÏe b˘t v této souvislosti omezená.
V prostorách venkovského zámku Pirna-Zuschendorf v Sasku nedaleko DráÏìan se ve dnech 19.–27. bfiezna
Autorkou v‰ech fotografií je Dagmar Fetterová. Obr. 1. Grosssedlitz, Nûmecko, obnovená spodní oranÏerie s parterem a tvarovan˘mi dekoraãními rostlinami, 2009. Obr. 2. Pillnitz, Nûmecko, historická oranÏerie pro zimování dekoraãních rostlin, 2009.
2011 uskuteãnila První ãesko-saská v˘stava kvûtÛ kamélií. Tímto poãinem vyvrcholila jiÏ desetiletá spolupráce
Závûreãné doporuãení Z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ je zfiejmé, Ïe nadmûrné
ãesk˘ch a nûmeck˘ch zahradníkÛ. Starobylé místnosti
Správce botanické sbírky a ‰lechtitel Matthias Rie-
a nesystémové uÏívání hydrofobních pfiípravkÛ (vãetnû
v pfiízemí zámku se staly na pfiechodnou dobu v˘stavy
del úspû‰nû spolupracuje s Technickou univerzitou
nanomateriálÛ) mÛÏe ovlivnit, zmûnit ãi nevratnû po-
stanovi‰tûm naaranÏovan˘ch kvûtÛ kamélií moravsk˘ch
v DráÏìanech. V den slavnostního zahájení v˘stavy byl
‰kodit chránûné hodnoty povrchÛ a povrchov˘ch úprav.
a ãesk˘ch zámeck˘ch zahradnictví v Rájci-Jestfiebí, v Kro-
pfii té pfiíleÏitosti otevfien novû zrekonstruovan˘ skleník.
Proto by mûl b˘t rozsah aplikace hydrofobních pfiíprav-
mûfiíÏi, v Buchlovicích a z Botanické zahrady Liberec.
Pfii jeho rekonstrukci se mimo jiné pfiihlíÏelo zejména
kÛ vÏdy peãlivû, zodpovûdnû a pfiedvídatelnû zvaÏován
Hlavními aranÏéry byli pánové EvÏen Kopeck˘, zámeck˘
k úsporám energie. Ve skleníku budou vysázeny neja-
a minimalizován jen na velmi zvlá‰tní pfiípady.
zahradník z Rájce-Jestfiebí, florista a aranÏér Slávek Ra-
traktivnûj‰í kamélie z na‰ich uveden˘ch zámeck˘ch za-
Hydrofobizace se nedoporuãuje na historické a pa-
bu‰ic z Brna a Ing. Jifií âermák z KromûfiíÏe. V barokních
hradnictví.
mátkovû chránûné povrchové úpravy, na materiály za-
prostorách zámku v prvním poschodí byla uspofiádána
Zcela zpusto‰eného a ke zbourání urãeného zámku
solené, na doplÀky, jejichÏ pojivo není vyzrálé, a na
pfiehlídka kvûtÛ kamélií pûstovan˘ch v Nûmecku. Kamé-
se v roce 1988 ujalo nejvût‰í dráÏìanské zahradnictví
úpravy zatíÏené vzlínající a kondenzaãní vlhkostí.
liím dal jméno ‰védsk˘ pfiírodovûdec Carl Linné, kter˘ jed-
s okrasn˘mi rostlinami a od roku 1991 o nûj peãuje
nu z nejkrásnûj‰ích rostlin Dálného v˘chodu pojmenoval
obãanské sdruÏení, nyní ve spolupráci s Technickou
po Georgiu Josephu Camelovi (1661–1706), kter˘ se
univerzitou v DráÏìanech. Interiér zámku slouÏí pro
narodil v nûmecké rodinû v Brnû. Nejstar‰í rostliny ka-
pofiádání koncertÛ, pro v˘stavy a konference. Zámec-
Ing. arch. Vûra KUâOVÁ,
mélií mÛÏeme v Evropû nalézt v Portu v Portugalsku, Ca-
k˘ park byl zaloÏen v roce 1730. Vlivem dlouhodobé
odborná námûstkynû NPÚ
sertû v Itálii a v Pillnitz v Nûmecku.
nedostateãné údrÏby zpustl. Bûhem posledních let byl
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
209
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 210
3
4
5
6
Obr. 3. Pillnitz, Nûmecko, 250 let stará kamélie zimovaná pod pojízdn˘m skleníkem, 2009. Obr. 4. Zuschendorf, Nûmecko, kvetoucí kamélie ve skleníku, 2011. Obr. 5. Zuschendorf, Nûmecko, pfiehlídka sask˘ch kvûtÛ kamélií v prvním poschodí zámku, 2011. Obr. 6. Zuschendorf, Nûmecko, aranÏmá moravské kolekce kamélií v pfiízemí zámku, 2011.
pfiírodnû krajináfisk˘ park obnoven v romantickém ja-
pr vních speciálních kultur kamélií, vypracování pr v-
chází z v˘chodní Asie, zahrnuje kolem 200 druhÛ. Nej-
ních marketinkov˘ch konceptÛ prostfiednictvím repre-
cennûj‰í okrasné rostliny, z nichÏ nûkteré spadají pod
zentaãních skleníkÛ, konání ãetn˘ch v˘stav, vytvofiení
ochranu památkové péãe, jsou uchovávány v Zu-
registru kfiíÏení a také otevfiení zahraniãních trhÛ pro
schendorfu jako chránûn˘ genetick˘ materiál. Dne‰ní
nûmecká zahradnictví okrasn˘ch rostlin. SeidelÛv pod-
plocha pod sklem se zvût‰ila na 1 700 m2, plocha za-
nik byl ve své dobû svûtovû proslul˘. I dnes existuje
hrady v posledních letech vzrostla z 1 na 6 ha. V roce
fiada závodÛ s okrasn˘mi rostlinami pracujících ve svû-
2010 zde byla zaloÏena genobanka pûni‰níkÛ jako
tovém mûfiítku, ale toto odvûtví v souãasnosti nemá
souãást Nûmecké genobanky rostlin.
tak v˘sostné postavení jako kdysi. „Rychlá auta, jach-
Nemohu ve svém pfiíspûvku nevzpomenout
ty a proudová letadla jsou dnes Ïádanûj‰ími symboly
Ing. Karla Hiekeho, kter ˘ provádûl v˘zkumné úkoly
neÏ exotické rostliny,“ posteskl si Matthias Riedel.
s kaméliemi ve V˘zkumném ústavu Silva Taroucy pro
ponském stylu s ãajov˘m altánkem, v parku byly roz-
J. F. Seidel dokázal ve své dobû poznat nutné pod-
krajinu a okrasné zahradnictví v PrÛhonicích. Dal‰í
místûny kamenné lucerny, r ybník pfieklenut japon-
mínky úspû‰ného pûstování, jako jsou teplota, kvalita
vzpomínka patfií dnes jiÏ zesnul˘m brnûnsk˘m památ-
sk˘m mÛstkem a rozmûrné kameny doplnily venkovní
vody a její potfieba, Ïiviny, vlastnosti substrátu, mnoÏi-
káfiÛm, odborníkÛm v zahradnickém oboru, Ing. ZdeÀ-
expozici.
telnost, nasazení kvûtu a podmínky pfiezimování. Zá-
ku Horsákovi a Ing. Pavlu Vlá‰kovi, ktefií se zaslouÏili
Stopadesáté v˘roãí smrti Jakoba Friedricha Seide-
sluhou ‰lechtitelského rodu SeidelÛ zde v 19. století
o pfiemístûní sortimentu kamélií po ukonãení v˘zkum-
la, fieãeného „kaméliov˘ Seidel“, v dubnu 2010 znovu
vznikla unikátní sbírka s rozsáhlou kolekcí kamélií, pû-
ného úkolu z PrÛhonic na na‰e vybrané jihomoravské
pfiipomnûlo velkolepost jeho práce jako zakladatele
ni‰níkÛ, bfieãÈanÛ a hortenzií. V souãasné dobû je re-
zámecké objekty (skleníky). A nakonec chci pfiipome-
nûmeckého zahradnictví zab˘vajícího se okrasn˘mi
gistrováno pfies 20 000 odrÛd kamélií. Jako „indické
nout b˘valého zámeckého zahradníka, dnes jiÏ penzio-
rostlinami. UÏ samo zaloÏení prvního nûmeckého pro-
azalky“ byl oznaãován Rhododendron simsii Planch,
novaného, Jana Dvofiáka, kter˘ se léta zab˘val pûsto-
vozu zahradnictví okrasn˘ch rostlin v roce 1813 syny
pÛvodem z âíny, kter ˘ je od roku 1818 roz‰ífien
váním a mnoÏením kamélií v zámeckém zahradnictví
kur fifi tského dvorního zahradníka Jakoba Friedricha
i v Nûmecku. PÛvod nûkter˘ch z 300 historick˘ch dru-
v Rájci-Jestfiebí. Jeho pokraãovatelem se stal EvÏen
a Traugotta Leberechta Seidelov˘ch je v˘znamné. Ka-
hÛ spadá aÏ do roku 1849. Více neÏ 300 druhÛ hor-
Kopeck˘, jiÏ zku‰en˘ zámeck˘ zahradník, pod jehoÏ ve-
mélie byly nejdÛleÏitûj‰í speciální rostlinou tohoto
tenzií pfiedstavuje nejvût‰í sbírku „vodních kefiÛ“
dením je zaji‰tûna dal‰í odborná péãe a prezentace
podniku, kter˘ se mûl v polovinû 19. století stát nej-
v Nûmecku. Bonsaje, „trpasliãí stromy JaponcÛ“, na-
kamélií.
vût‰ím producentem „japonsk˘ch rÛÏí“ v Evropû. Pfii-
bízejí na malé plo‰e enormní bohatství druhÛ, zejmé-
Závûrem tip na v˘let: Pokud se rozhodnete vydat se
bliÏnû polovinu druhÛ kamélií vy‰lechtili Seidelové.
na v podobû ovocn˘ch stromkÛ v kvûtináãích. Sbírka
za kvetoucími kaméliemi, azalkami ãi hortenziemi do
V‰e dal‰í vyplynulo z následujících krokÛ: zavedení
bfieãÈanÛ, která jako jediná ze zdej‰ích sbírek nepo-
Zuschendor fu, najdete informace na www.kamelien-
210
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 211
Konference Obnova památek 2011. Co s architekturou 60. a 70. let 20. století?
1989, a hledal odpovûdi na otázky, zda dokáÏeme tvorbu období takzvané normalizace vnímat bez tohoto historicko-politického kontextu; zda a jak si mÛÏeme zajistit nezaujatost, kdyÏ jsme na pfiedmûtu posu-
Ve dnech 22.–23. bfiezna 2011 se v Masar ykovû
zování byli osobnû zaangaÏováni, a zda lze na stavby
koleji v Praze konal jiÏ 11. roãník konference Obnova
tohoto období nahlíÏet jen jako na pfiedmûty estetic-
památek 2011, tentokráte na téma Co s architektu-
kého posuzování. Upozornil na kritiku, která zaznûla
rou 60. a 70. let 20. století? Konference probûhla jiÏ
na posledním Bienále v Benátkách, kdy ochrana úze-
tradiãnû pod zá‰titou a ve spolupráci NPÚ – ÚP, âes-
mí zaãíná b˘t vnímána jako brzda v˘voje. Poukázal na
kého národního komitétu ICOMOS a Fakulty architek-
zr ychlující se bûh dûjin a na snahu památkové péãe
tur y âVUT v Praze. Její program byl zamûfien na pro-
tento stav vyváÏit. Dále konstatoval, Ïe u nás se doba
blematiku památkové ochrany architektonick˘ch dûl
mezi realizací stavby a její památkovou ochranou ne-
tvorby pováleãného období, zejména na období
zkracuje, coÏ dokumentoval na srovnání, kolik staveb
60. a 70. let 20. století. Téma konference bylo zvole-
z období meziváleãného funkcionalismu bylo zapsáno
no jako jeden z pfiíspûvkÛ k aktuální celospoleãenské
do seznamu nemovit˘ch kulturních památek jiÏ v roce
diskusi, proã a jak˘m zpÛsobem chránit architekturu
1958 a kolik po roce 1989. Tûch prvních bylo pomûr-
tohoto období.
nû hodnû (napfiíklad Vojensk˘ zemûpisn˘ ústav, Ná-
1
První den konference probíhaly pfiedná‰ky a disku-
rodní technické muzeum, Sklenûn˘ palác v Dejvicích
se. Po zahájení Ing. Petrem Dolej‰em z pofiadatelské
a dal‰í), z tûch druh˘ch to byl jen dÛm na MÛstku (b˘-
firmy STUDIO AXIS, spol. s r. o., Centrum vzdûlávání
valá administrativní budova âKD). Na tomto místû
ve stavebnictví, úãastníky konference pozdravila
doc. Kratochvíl nabídl úvahu, zda by nebylo vhodné
Ing. arch. NadûÏda Gor yczková, generální fieditelka
iniciovat systematickou inventuru staveb pováleãného
NPÚ. Poukázala na loÀské téma konference, t˘kající
období z hlediska jejich pfiípadné památkové ochrany,
se souãasné tvorby v historickém prostfiedí, jeÏ pfii-
neboÈ nejen v 60., ale i v 70. a v 80. letech 20. stole-
spûlo k prohloubení vzájemného dialogu mezi archi-
tí u nás vznikala celá fiada kvalitních architektur, je-
schloss.de. Budete-li se chtít podívat na více neÏ 250
tekty a památkáfii. ZdÛraznila naléhavost tématu i tu
jichÏ ztráta by zcela jistû ochudila na‰e kulturní dûdic-
let starou kamélii v zámeckém parku v Pillnitz nedale-
skuteãnost, Ïe téma zatím nebylo ‰irokou odbornou
tví. O tom, jaká je skuteãnost, si kaÏd˘ mÛÏe udûlat
ko Zuschendorfu, jistû nebudete litovat (informace na
ani laickou vefiejností diskutováno, a tím ani náleÏitû
úsudek sám. Pro odpovûì na otázku o na‰í schop-
www.schloesser-dresden.de). Doba kvûtu kamélie pfii-
vyhodnoceno. Na základû této absence nemohla do-
nosti oprostit se od dobového politického pozadí si
padá na období únor aÏ duben, kdy je rostlina doslova
sud památková péãe pfiijmout zásady péãe o architek-
doc. Kratochvíl vybral dva pfiíklady. Prvním byl seznam
obsypána jednoduch˘mi karmínovû ãer ven˘mi kvûty
turu tohoto období. V rámci úvodního vystoupení po-
památek z roku 1958. A závûr? Nበpohled na minu-
(údajnû 35 000 kvûtÛ), které je moÏné vidût zblízka.
kraãoval doc. PhDr. Josef ·tulc, prezident ãeské
lost je vÏdy ovlivnûn i situací ve spoleãnosti, tedy i si-
Kamélie má v˘‰ku 8,90 m, prÛmûr skoro 11 m a ob-
sekce ICOMOS, popisem poãáteãního velmi kritického
tuací politickou. Jako druh˘ pfiíklad poslouÏila diskuse
vod 33,6 m. Od roku 1992 je zazimována unikátním
postoje památkové péãe k období tvorby 60.–70. let
o architektufie nacistického Nûmecka, vyvolaná na po-
zpÛsobem – pojízdn˘m skleníkem, kter ˘ je v teplém
20. století, kdy na stranû jedné SÚRPMO pod vede-
ãátku 80. let architektem Leonem Krierem, ve vztahu
období odsunut mimo kamélii a ta pak stojí volnû
ním dr. Dobroslava Líbala zahájilo paspor tizaci asi
k normalizaãnímu období v na‰ich dûjinách. V pûkné
v parku. Dfiíve byla kamélie pfied zmrznutím chránûna
130 historick˘ch mûst a byla prom˘‰lena koncepce je-
úvaze dospûl doc. Kratochvíl k závûru, Ïe dát nûãemu
rozebírateln˘m dfievûn˘m skleníkem. Dal‰í moÏnost
jich ochrany, na stranû druhé stavební praxe té doby
v historii zjednodu‰ující politickou nálepku je pouze
náv‰tûvy v tomto areálu sk˘tá palmov˘ skleník, kter˘
byla velmi destruktivní. Jako pfiíklady uvedl mimo jiné
snadn˘m fie‰ením, jak se vyhnout zodpovûdnému vy-
byl v minul˘ch letech rekonstruován. Za prohlídku jis-
demolici praÏského nádraÏí Tû‰nov, pfiestavbu praÏ-
rovnání se s minulostí na základû skuteãného pozná-
tû rovnûÏ stojí pfiírodnû krajináfisk˘ park a zámek.
ského ÎiÏkova a realizaci panelov˘ch sídli‰È v fiadû
ní. Prof. PhDr. Rostislav ·vácha, CSc., z Ústavu dûjin
A pokud nebudete unaveni, mÛÏete si je‰tû prohléd-
historick˘ch mûst, která naru‰ila jejich pÛvodní histo-
umûní AV âR vystoupil s pfiíspûvkem Pováleãná archi-
nout barokní zahradu v nedalekém Grosssedlitz s ãet-
rickou strukturu. Na základû této praxe ‰iroká vefiej-
tektura a problémy ochrany. Mezi dÛvody, proã ochra-
n˘mi pískovcov˘mi plastikami, fontánami a stfiíhan˘mi
nost nabyla dojmu, Ïe zdûdûné hodnoty zanikaly a no-
na pováleãné architektury zaostala, mimo jiné uvedl
dfievinami, od jara pak peãlivû upraven˘ a bohat˘ kvû-
vé nevznikaly. Opak je v‰ak pravdou, neboÈ hodnotné
i pfiedsudek, Ïe stavba musí b˘t dostateãnû stará, aby
tinov˘ par ter pfied obnovenou oranÏerií. V dal‰í roz-
stavby vznikly, av‰ak za tûÏk˘ch celospoleãensk˘ch
mohla b˘t prohlá‰ena kulturní památkou. Ve skuteã-
mûrné oranÏerii pfiezimují kbelíkové okrasné rostliny,
podmínek. Vznikaly na místech hodnot likvidovan˘ch,
nosti je naopak podstatná její umûlecká hodnota, pÛ-
které jsou na léto pfiesunuty do parku (informace na
nûkde se pfiifiadily, nûkde vznikaly v kontextu. Závûrem
sobící na nás dennodennû, na rozdíl od hodnoty his-
www.barockgarten-grosssedlitz.de).
doc. ·tulc zdÛraznil, Ïe na otázku, jaké hodnoty vzni-
torické, která se ãasem vytrácí. Kritérium „ãím star‰í,
kaly a v jaké situaci se nacházejí dnes, by mûla hledat
tím lep‰í“ nelze povaÏovat za správné. Prof. ·vácha
odpovûì tato konference.
porovnával stanoviska dvou historikÛ umûní, Václava
7
Obr. 7. Pillnitz, Nûmecko, interiér obnoveného palmového skleníku, 2009.
Dagmar FETTEROVÁ PouÏitá literatura:
První blok pfiedná‰ek Hodnocení a stav ochrany za-
2
3
Richtera a ZdeÀka Kudûlky. Kudûlka na rozdíl od Rich-
HAIKAL, Mustafa. Der Kamelienwald. Dresden : Sand-
hájil doc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc., z Ústavu dûjin
stein Verlag, 2010. ISBN 978-3-942422-17-8.
umûní AV âR pohledem na Památky blízké minulosti.
Informaãní materiál Zámek a park Zuschendorf, ãást
Ve svém filozofickém pojednání konstatoval, Ïe blízká
■ Poznámky
z historie Saska.
minulost je ãasové období, které to nemá nikdy lehké,
1 Obnova památek 2011 : sborník pfiíspûvkÛ k 11. roãní-
Informaãní materiál Barockgarten Grosssedlitz.
které nejsnáze upadá do nemilosti jako období pfieko-
ku konference na téma Co s architekturou 60. a 70. let
Informaãní materiál Kamélie v Pillnitz.
nané nejnovûj‰ím v˘vojem, a to zejména po tu dobu,
20. století? Praha : Studio Axis, 2011, s. 5. ISBN 978-
neÏ se stane takzvan˘mi „zlat˘mi ãasy“. Pfiipomenul,
80-904081-3-5.
Ïe vztah k na‰í minulosti je bezesporu ovlivnûn i zá-
2 TamtéÏ, s. 6.
sadní zmûnou spoleãenské situace, kterou pfiinesl rok
3 TamtéÏ, s. 7.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
211
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 212
tera zastával názor, Ïe památkami se mohou stát i dí-
ké fie‰ení se vymykalo bûÏnému stereotypu – objevo-
ãe, byla pfiesto stavebním úfiadem zkolaudována. Dal-
la vzniklá nedávno. V poslední dobû bohuÏel fiada kva-
valy se zavû‰ené fasády, ocelové a lanové konstruk-
‰í pfiíklad se t˘kal budovy Federálního shromáÏdûní,
litních staveb zanikla (napfiíklad Obchodní dÛm Prior
ce, pohledov˘ beton, tenk˘ obvodov˘ plá‰È, byly pouÏi-
vãetnû geneze jejího vzniku, nadãasovosti i brutálnos-
v Liberci od architekta Karla Hubáãka). Pro investora
ty nové materiály (hliník a plast). Tato architektura se
ti umístûní vedle budovy Národního muzea v PraÏské
je rozhodující ekonomick˘ rozmûr a ochránci památek
v souãasnosti netû‰í oblibû, stále je zde je‰tû pfií-
památkové rezer vaci. S tím v‰ím se autor, architekt
jsou ve sv˘ch snahách zatlaãováni do pozadí. Násled-
tomn˘ politick˘ podtext doby vzniku tûchto staveb,
Prager, dobfie vypofiádal a budova tak i dnes plnû vy-
kem toho jiÏ souãasná architektonická tvorba v na‰í
obdobû jako v âechách. V souãasnosti je velk˘m pro-
hovuje, nyní provozu Národního muzea. Blok pfiedná-
zemi není v popfiedí kulturní Evropy, jak tomu b˘valo
blémem energetická nároãnost tûchto staveb. PoÏa-
‰ejících uzavfiel Mgr. LukበBeran z Fakulty architektu-
dfiíve. Se zmûnou spoleãensk˘ch pomûrÛ se bohuÏel
davky na zateplení zcela ohroÏují proporce budov,
ry âVUT v Praze pohledem na téma Ochrana památek
nepodafiilo docílit rovnováhy mezi vlastníky a obecn˘m
lehkost a fie‰ení fasád i jejich celkovou autenticitu,
pozdní moderny v Nûmecku – pfiíklad Olympijského
zájmem. Pfiedsudek, Ïe prohlá‰ení objektu za kulturní
a jiÏ vÛbec nenacházejí pochopení u ochráncÛ pamá-
areálu v Mnichovû.
památku vede ke zmafiení jakéhokoliv zámûru vlastní-
tek. Obnova je z hlediska památkové péãe velk˘m
Do posledního bloku dne nazvaného Reflexe
ka, tak zÛstává i nadále zakotven v povûdomí ‰iroké
problémem. Na rozdíl od âech se na Slovensku
a úãast autorÛ v osudu jejich dûl pfiispûl JUDr. PhDr.
vefiejnosti. SvÛj pfiíspûvek ukonãil prof. ·vácha upo-
za památky dosud prohla‰ovala jen díla s památko-
Jifií Plos, sekretáfi âeské komory architektÛ, pfiíspûv-
zornûním na naléhavost péãe o architekturu doby po-
vou, respektive ideovou funkcí (napfiíklad památník
kem K nûkter˘m aspektÛm autorskoprávní ochrany ar-
váleãné a na nutnost vytváfiet patfiiãná opatfiení pro za-
Slavín, Muzeum a památník SNP, krematorium
chitektonick˘ch autorsk˘ch dûl ze 60. a 70. let
ji‰tûní její dal‰í existence a Ïivotaschopnosti.
v Bratislavû).
Na základû ãinnosti organizace
XX. století. ZdÛraznil zejména, Ïe v souvislosti s kon-
S pfiíspûvkem Ostrava a její architektura v období
DOCOMOMO, která prosazuje snahu dokumentovat
cepcí autorskoprávní ochrany sledované ãeskou práv-
1945–2010 úãastníky konference seznámil Mgr. Mar-
a chránit vedle tvorby meziváleãné i tvorbu pováleã-
ní úpravou je nutné zkoumat jednak obsah práva au-
tin Strako‰ z NPÚ – ÚOP v Ostravû, kter˘ jiÏ patfií mezi
nou, se dnes dafií ochránit nûkterá díla této etapy
torského, jednak ãeho se autorskoprávní ochrana
tradiãní pfiedná‰ející. V rámci svého vystoupení uvedl
pfied zánikem.
dot˘ká, po jakou dobu tato ochrana trvá a kdo je v té-
7
8
9
pfiíklady zajímav˘ch ostravsk˘ch staveb ze 70. a 80.
Odpolední blok Pfiíklady realizací a obnov zahájil
to dobû k v˘konu autorského práva oprávnûn. Závûr
let minulého století, u nichÏ je tfieba sledovat, co se
Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., z Fakulty architektur y
odpoledního bloku uzavfieli architekti, autofii mnoh˘ch
s nimi má nadále dít. Jedná se napfiíklad o Ïelezniãní
âVUT v Praze referátem na téma MoÏnosti a limity pé-
na této konferenci zmiÀovan˘ch staveb. Jako první vy-
nádraÏí Ostrava-Vítkovice (Josef Danda, 1963–1967),
ãe o architekturu ‰edesát˘ch let – na pozadí pfiíkladu
stoupila prof. Ing. akad. arch. Alena ·rámková a krát-
kanceláfiskou budovu zvanou âerná perla v Ostravû-
pováleãné dostavby areálu âVUT v Praze-Dejvicích, ve
ce se zmínila o úpravách domu na MÛstku pro nového
-Porubû (1965–1967) ãi o Divadlo Jifiího Myrona v Os-
kterém popsal otázky spojené s péãí o architekturu
vlastníka. Dle jejího názoru se úprava povedla. Objekt,
travû (Ivo Klime‰, 1978–1986). Doc. PhDr. Oldfiich
60. let na pfiíkladu obnovy dostavby vysoko‰kolského
kter˘ byl krátce po realizaci prohlá‰en kulturní památ-
·evãík, CSc., a Ing. arch. Ondfiej Bene‰ pfiipravili spo-
kampusu – Fakulty strojní, Fakulty elektrotechnické
kou, dál Ïije a plní svÛj úkol. Pfiíspûvek Ing. arch. Vûry
leãn˘ pfiíspûvek na téma âeská architektura ‰edesá-
s laboratofií, Technické menzy a Fakulty stavební. Dal-
Machoninové byl vzhledem k její nepfiítomnosti pfie-
t˘ch let, její místo v kontextu v˘voje ãeské a evropské
‰ím zajímav˘m pfiíkladem byla realizace a obnova tele-
ãten v zastoupení. S odkazem na autorãiny negativní
architektury a v˘znam diskuze o tûchto stavbách. ZdÛ-
vizního vysílaãe Je‰tûd, technické památky v pfiíspûv-
zku‰enosti s úpravami jí navrhovan˘ch staveb byl po-
raznili, Ïe v probíhajících diskusích o architektufie
ku Je‰tûd od evidence hodnot k jejich respektování.
sluchaãÛm tlumoãen její názor, Ïe architektura
a umûní je nutné porozumût tomu, co se odehrálo
PhDr. Benjamin Fragner z Fakulty architektur y âVUT
60. a 70. let zanikne a zachovány zÛstanou jen ty ob-
v 60. letech v architektufie i v umûní, neboÈ bez rozvíje-
v Praze nás v nûm seznámil s obsahem diskusí, které
jekty, které budou památkovû chránûné. Souãasná
ní porozumûní minulosti bude strádat i pochopení sou-
se jiÏ nûkolik let vedou o budoucnosti této památky,
praxe je taková, Ïe samotn˘ autor nemÛÏe mnohdy
ãasnosti a perspektivace. Dopolední blok ukonãil
v˘jimeãné architektury, která se jiÏ velmi brzy po své
pfiestavbu ãi úpravu jím navrhovan˘ch staveb vÛbec
prof. Ing. arch. Matú‰ Dulla, DrSc., z Fakulty architek-
realizaci stala ikonou Libereckého kraje a pro jejíÏ ob-
ovlivnit. Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, dr. h. c., se
tury âVUT v Praze pfiíspûvkem na téma Architektonické
novu byla ustanovena zvlá‰tní komise. V prÛbûhu dis-
ve svém pfiíspûvku âtyfii stavby Sialu (o spoleãné fieãi)
pamiatky 60. rokov na Slovensku a problémy ich udr-
kusí byl mimo jiné zástupci NPÚ obhajován názor, Ïe
podûlil s úãastníky konference téÏ o své negativní, ale
Ïania. ZdÛraznil, Ïe i kdyÏ slovenská architektura
dílo je nutné chápat jako celek, neboÈ stejnû hodnotn˘
i pozitivní zku‰enosti. Prvním objektem byl Pavilon Li-
60. let tvofií integrální souãást ãeskoslovenské archi-
jako exteriér je i interiér, kter˘ je tfieba vnímat v jeho
bereck˘ch v˘stavních trhÛ, ocenûn˘ jako nejlep‰í stav-
tektury své doby, pfiece jenom je odli‰ná. Je sviÏnûj‰í,
autenticitû. Tam, kde se originál pÛvodního zafiízení
ba let 1964–1965, kter˘ v celostátní Pfiehlídce archi-
vytvofiená generací architektÛ – prvních absolventÛ sa-
nedochoval, je moÏné zvaÏovat zhotovení replik, niko-
tektonick˘ch prací (nûkdej‰í Grand Prix) získal
mostatné ‰koly architektury na Slovensku. V období
liv novotvarÛ. Doporuãení vzniklá na základû probíhají-
1. cenu. ¤eck˘ podnikatel, kter˘ pavilon odkoupil od
relativního politického uvolnûní v 70. letech tak na Slo-
cích a dosud neukonãen˘ch diskusí od detailu k celku
Libereck˘ch v˘stavních trhÛ, jej „upravil“ pro svÛj zá-
vensku zaãala vznikat architektura srovnatelná s do té
pfiedstavují dnes alespoÀ struãnû formulovaná v˘cho-
mûr. PÛvodní dílo destruktivními úpravami zcela zne-
doby vÏdy vyspûlej‰í architekturou ãeskou. Typické ar-
diska pro dal‰í nakládání s památkou. Generální fiedi-
hodnotil. Osud Obchodního stfiediska Je‰tûd stejnû ja-
chitektonické prvky pováleãného funkcionalismu a po-
tel Národního technického muzea Bc. Karel Ksandr
ko úpravy obchodního domu Máj (dnes MY) má fiada
zdûj‰í moderny jsou na Slovensku spojeny zejména
zaujal pÛsobivou pfiedná‰kou Od Bruselu k Federálu,
z nás zcela jistû je‰tû v Ïivé pamûti. Pfiíbûhem stavby
s v˘stavbou v˘znamn˘ch státních budov, ministerstev,
aneb rozdíln˘ pfiístup k záchranû kulturních památek
televizního vysílaãe Je‰tûd, na kterém demonstroval
institucí i obchodních domÛ, jako jsou napfiíklad Che-
2. poloviny 20. století. Velmi podrobnû seznámil
pozitivní pfiístup k ochranû památek souãasné archi-
mick˘ ústav SAV v Bratislavû (K. Palu‰, 1959–1962),
úãastníky konference s pohnutou historií Bruselského
Slovensk˘ rozhlas v Bratislavû (·. Svetko a kol.,
pavilonu EXPO 58, jehoÏ osud lze vnímat jako velkou
■ Poznámky
1962–1985), Muzeum a památník SNP v Banské Bys-
prohru na poli památkové péãe. Obnova stavby, která
4 Obnova památek 2011, cit. v pozn. 1, s. 15.
trici (D. Kuzma, J. Jankoviã, 1959–1970), Obchodní
dosáhla v˘znamného ocenûní a uznání v zahraniãí, ne-
5 TamtéÏ, s. 21.
dÛm a hotel v Bratislavû (I. Matu‰ík, 1961–1973), ná-
byla bohuÏel díky okolnostem dovedena do zdárného
6 TamtéÏ, s. 23.
kupní stfiedisko Slimák v Bratislavû (I. Matu‰ík, 1957)
konce. Po nepovedené privatizaci následovala v˘razná
7 TamtéÏ, s. 25.
a fiada dal‰ích budov. V této dobû vznikala v˘razná
pfiestavba a dostavba objektu (v podzemí). Stavba, na
8 Viz www.registr.ustarch.sav.sk.
ahistorická architektura, jejíÏ stavebnû-architektonic-
kterou bylo vydáno záporné stanovisko památkové pé-
9 Obnova památek 2011, cit. v pozn. 1, s. 50.
4
5
6
212
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 213
Úãastníci konference doporuãují v‰em dotãen˘m or-
nální památkáfii ze Slovenska, jejichÏ tradiãnû kvalitní
gánÛm, organizacím, obãansk˘m sdruÏením i jednot-
referáty posluchaãi vÏdy sledují s napûtím. Na Sloven-
Druh˘ den konference byl dnem odborn˘ch exkurzí.
livcÛm pokraãovat, respektive zintenzivnit v˘zkum
sku jsou totiÏ mimo jiné mnohem více spojeny restau-
Úãastníci mohli nav‰tívit budovu Federálního shro-
a dokumentaci architektonické tvorby 60.–80. let, v˘-
rátorské a stavebnû-historické prÛzkumy, takÏe re-
máÏdûní, nyní jeden z objektÛ Národního muzea, dále
sledky prÛzkumÛ zvefiejÀovat a popularizovat a na
staurátor velmi ãasto pracuje se zadáním stavebního
byla zaji‰tûna prohlídka Národního technického mu-
podkladû objektivního hodnocení vybírat a navrhovat
historika a nezab˘vá se plochami a konstrukcemi no-
zea, zejména expozice architektury, stavitelství a de-
hodnotná díla k památkové ochranû. OrgánÛm státní
vodobého pÛvodu. V posledních letech se tam navíc
signu Od Rudolfina po Je‰tûd. V centru Prahy bylo
památkové péãe se doporuãuje brát ohled na kvality
podafiilo sestavit agilní t˘m prÛzkumníkÛ, kter˘ zaãal
moÏné se s odborn˘m v˘kladem seznámit s mnoh˘mi
industrializovan˘ch staveb z tohoto období situova-
soustavnû zkoumat a dokumentovat krovy v jednotli-
objekty pováleãné tvorby architektury.
n˘ch v památkovû chránûn˘ch územích v procesu
v˘ch historick˘ch oblastech Slovenska. V leto‰ních
územního plánování i územního a stavebního fiízení.
pfiíspûvcích tento t˘m pfiedstavil stavebnû-historick˘
tektury a péãi o nû, profesor Masák v˘ãet staveb Sialu, a tím i své vystoupení ukonãil.
Závûrem bylo pfiijato Memorandum úãastníkÛ konference Obnova památek 2011 – Co s architekturou
a stavebnû-technick˘ prÛzkum krovu bratislavského
60. a 70. let 20. století?, ve kterém byly shrnuty dis-
chrámu sv. Mar tina, vztyãen˘ ve druhé ãtvr tinû
kutované otázky nedostateãné péãe a problémy obnovy architektonick˘ch dûl související s dosud neobjektivním vnímáním a nedostateãn˘m vyhodnocením pováleãné etapy architektonické tvorby. Celé znûní
15. století. Z fiady pfiíspûvkÛ vyãnívaly napfiíklad pfií-
Netuctová konference. Dûjiny staveb v Neãtinách 25.–27. 3. 2011
memoranda je pfiipojeno za textem pfiíspûvku, pfiípad-
spûvek Jana ·tûpánka o stavebním v˘voji zámku v Neãtinách na základû novû nalezen˘ch kreseb z období pfied novogotickou pfiestavbou, Dany Novotné o zárodku mûsta zaloÏeného bratry Fuchsov˘mi v me-
nû je k dispozici na www.npu.cz ve sloÏce Tiskové
Neãtinská konference si jiÏ vydobyla své místo v ka-
ziváleãném ãase nedaleko Ti‰nova nebo Ivana Pefiiny
zprávy. S jednotliv˘mi pfiíspûvky, které jsou uvedeny ve
lendáfiích profesionální i amatérské vefiejnosti se zá-
o v˘voji ‰kolních budov v pr vním století po zavedení
Sborníku pfiíspûvkÛ k 11. roãníku konference Obnova
jmem o historii na‰ich staveb. Leto‰ní roãník byl dva-
povinné ‰kolní docházky. Velmi Ïivou diskusi vzbudil
památek 2011, vydaném Studiem Axis, spol. s r. o.,
náct˘, a aãkoliv toto ãíslo svádí k dojmu, Ïe jde o akci
pfiíspûvek Jana Beránka a Jana H˘bnera vûnovan˘ ná-
v bfieznu 2011, doporuãuji seznámit se podrobnûji.
tuctovou, rozhodnû tomu tak nebylo. Pfiedsednictví
lezÛm uãinûn˘m pfii operativní dokumentaci pod podla-
konference pofiádané Klubem Augusta Sedláãka
hami národní kulturní památky chrámu sv. Bartolomû-
a SdruÏením pro stavebnû-historick˘ prÛzkum za part-
je v Kolínû nad Labem, kde podle v‰eho do‰lo
nerství Mûsta PlzeÀ, PlzeÀského kraje, Národního
k nedostateãnému stanovení podmínek zásahu (obno-
Memorandum úãastníkÛ konference Obnova pamá-
technického muzea, Filozofické fakulty Západoãeské
va elektrorozvodÛ) ze strany odborné i v˘konné sloÏky
tek 2011 – Co s architekturou 60. a 70. let 20. sto-
univerzity v Plzni, Národního památkového ústavu,
státní památkové péãe. Úctu vzbudil i nároãn˘ opera-
letí?
územního odborného pracovi‰tû v Plzni a Západoães-
tivní prÛzkum kvádrového plá‰tû baziliky v Tismicích
kého muzea v Plzni se ujal leto‰ní pûtituctov˘ jubilant
pfiedloÏen˘ Karlem Kibicem.
Alena KRUSOVÁ
Úãastníci konference po vyslechnutí fiady vûcnû
prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc. Konferenãní ser vis
V páteãním veãeru byla pfiedstavena a pokfitûna pfií-
i my‰lenkovû obsaÏn˘ch pfiíspûvkÛ k danému tématu
obûtavû zaji‰Èoval Ing. Petr Mikota s pfiíslu‰níky své
nosná publikace o vesnické památkové rezervaci Ho-
konstatují následující:
rodiny a v pfiestávkách mezi jednáním a v podveãe-
la‰ovice, zafiazené mezi areály svûtového kulturního
V období 60. a 70. let 20. století vznikala v ães-
rech obsluhoval i tradiãní prodejnu stavebnû-historic-
dûdictví UNESCO, sestavená kolektivem autorÛ pod
k˘ch zemích i na Slovensku vysoce pozoruhodná indi-
ké, historické, archeologické a regionální literatur y,
vedením Jifiího ·kabrady. Takto rozsáhlá monografie
vidualizovaná architektonická díla nezamûnitelného
zásobovanou z velké ãásti publikacemi ze zdrojÛ
vûnovaná urbanistickému a stavebnímu v˘voji jediné
charakteru. Vznikla navzdor y mimofiádnû obtíÏn˘m
úãastníkÛ konference. Zde byla zahájena distribuce
vesnice u nás zatím nebyla zvefiejnûna. Sympatické je
podmínkám tehdej‰í jednostranné preference indu-
sborníku Dûjiny staveb 2010
sestaveného z pfií-
i to, Ïe se autofii nevyh˘bají problémÛm spojen˘m na-
strializované v˘stavby, v˘raznû sníÏené prÛmûrné kva-
spûvkÛ loÀské konference a pfiipraveného k vydání
pfiíklad s v˘mûnou obyvatelstva po druhé svûtové vál-
lity stavebních prací i nedostupnosti fiady stavebních
Ing. Petrem Mikotou v redakci Petra RoÏmberského.
ce a upozorÀují i na skuteãnost, Ïe v celé obci byl za-
1
2
materiálÛ ãi v˘robkÛ. I za takto zhor‰en˘ch podmínek
Program jednání konference byl tradiãnû rozdûlen
byla ãeská a slovenská architektura schopna obdivu-
do sekcí: Hrady, zámky a tvrze, Církevní stavby, Mûs-
tím zpracován stavebnû-historick˘ prÛzkum jediného
hodnû r ychle navázat na vynikající tradice moderny
ta, Lidová architektura a RÛzné stavby a konstrukce.
Nedílnou souãástí konference je nedûlní exkurze.
první poloviny 20. století a tvofiit v souladu se svûto-
Takto strukturovan˘ program dovoluje aktivním úãast-
Letos byla zamûfiena na církevní objekty a úãastníci
v˘m v˘vojem.
objektu.
níkÛm konference seznamovat ostatní s v˘sledky
pfii ní nav‰tívili rotundu sv. Jifií, zbytky kostelÛ sv. Vav-
Architektura 60. aÏ 80. let 20. století není zatím
sv˘ch prÛzkumÛ a v˘zkumÛ. Leto‰ní program zahrnul
fiince a sv. KfiíÏe na hradi‰ti ve Starém Plzenci a v obci
v potfiebné ‰ífii poznána a dokumentována. Její hodno-
celkem 48 pfiíspûvkÛ, z toho pût bylo prezentováno
si podrobnû prohlédli kostel Nanebevzetí Panny Marie
ty nejsou dostateãnû popularizovány, a tudíÏ spoleã-
pouze v panelové diskusi. Poãty pfiíspûvkÛ se v jednot-
se sloÏit˘m stavebním v˘vojem od románského koste-
ností objektivnû vnímány, uznávány a ocenûny. Pfievlá-
liv˘ch sekcích kaÏd˘ rok mûní podle aktuálních v˘sled-
líka s nûkolika gotick˘mi staveními etapami s docho-
dá naopak názor pau‰álnû odsuzující toto období na‰í
kÛ ãinnosti jejich autorÛ. S nejvût‰ím zájmem se tra-
van˘m krovem presbytáfie ze druhé poloviny 14. stole-
architektur y jako hluboce úpadkové, v nûmÏ Ïádná
diãnû setkává první sekce, letos rozdûlená do tfií jed-
tí. Odpolední ãást exkurze byla vûnována chrámu
hodnotná díla nevznikala. Pfiíspûvky konference pro-
nacích blokÛ. Nejmen‰í sekcí byla v tomto roce Mûsta
kázaly, Ïe opak je pravdou. Vzhledem k v˘‰e uvedené-
– pfiedneseno bylo celkem pût pfiíspûvkÛ, z toho tfii vû-
mu díla z 60.–80. let patfií k nejvíce ohroÏen˘m sou-
nované mûstskému opevnûní. Panelová diskuse pro-
■ Poznámky
ãástem na‰eho architektonického dûdictví. ¤ada
bíhá pfiedev‰ím ve veãerních hodinách po ukonãení
1 Dûjiny staveb : sborník pfiíspûvkÛ z konference Dûjiny
z nich bez zkoumání a dokumentace jejich hodnot za-
jednání konference, prostor je ale tr vale pfiístupn˘
staveb 2010. PlzeÀ : Petr Mikota, 2010. ISSN 1803-
niká, jiné jsou ve své podstatû niãeny a deformovány
a jednotlivé diskutující v nûm bylo moÏné potkat
0777. ISBN 978-80-87170-17-5.
nevhodn˘mi pfiestavbami a adaptacemi. Vznikají tak,
i v prÛbûhu pfiestávek.
2 ·KABRADA, Jifií (ed.). Hola‰ovice : vesnická památková
ãasto z nevûdomosti, nevratné kulturní ztráty ochuzující celou spoleãnost.
Pfies dlouhodobou snahu pofiadatelÛ o mezinárodní zábûr se i letos konference zúãastnili pouze profesio-
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
rezer vace. Praha : Foibos, 2010. 148 s. ISBN 978-8087073-32-2.
213
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 214
sv. Bartolomûje v Plzni, kde si úãastníci s velkou pozorností prohlédli krov z doby po poÏáru mûsta v roce 1525. LeÏatá stolice krovu nad lodí patfií mezi nejstar‰í doklady tohoto typu konstrukce u nás. Podiv nûkter ˘ch úãastníkÛ vyvolalo archaické fie‰ení schodi‰È v krovu nad lodí, do dne‰ní polohy osazen˘ch nepfiíli‰ odbornû zfiejmû v 19. století. Zájem vzbuzovalo i zhu‰tûní vazeb nad stfiední ãástí lodi, zfiejmû související s osazením zaniklého vysokého sanktusníku. V interiéru chrámu se úãastníci zab˘vali doklady v˘voje stavby vãetnû zmûn zámûru zaklenutí lodi a obdivovali vybavení ‰ternberské kaple, kde se dochoval neobvykl˘ úzk˘ vysok˘ v˘klenek na svíce v jiÏní stûnû. Jedním z témat diskuse se stala nová úprava knûÏi‰tû se zv˘‰enou podlahou s nedokonale odvûtranou prosklenou partií u portálu severní sakristie a s nestejnû vysok˘mi stupni ve vstupu ze ‰ternberské kaple. Zasvûcen˘m prÛvodcem po v‰ech stavbách byl Ing. Jan Anderle. V porovnání s pfiedchozími roãníky se ponûkud sní-
1
Obr. 1. Hradec nad Moravicí (okres Opava), jednání archeologÛ probûhlo v dÛstojném zámeckém prostfiedí. (Foto Jan Havrda, 2011)
Ïil poãet úãastníkÛ. Pokud by tento trend pokraãoval
v˘ch pracovi‰È NPÚ i podûkování kolegÛm z Opavy za pfiátelské pfiijetí i bezchybnou organizaci. Závûr zase-
dále, bylo by nutné zv˘‰it dosud pomûrnû nízk˘ vstup-
dání byl zpestfien náv‰tûvou státního zámku v Hradci
ní poplatek a akce by mohla vstoupit na likvidaãní spi-
cepci a úkolech archeologie v rámci na‰í instituce.
rálu. Nezanedbatelná ãást úãastníkÛ konference se
Následnû paní generální fieditelka komentovala v˘-
rekrutuje z fiad studentÛ, jimÏ se takto otvírají moÏ-
sledky vefiejné soutûÏe Ministerstva kultury âR ve v˘-
nosti odborného rÛstu vãetnû setkávání se specialisty
zkumu, experimentálním v˘voji a inovacích v rámci
z celé zemû. Souãasnû stále vût‰í poãet úãastníkÛ
Programu aplikovaného v˘zkumu a v˘voje národní
konference tvofií pracovníci Národního památkového
a kulturní identity (NAKI). V odpoledním bloku byly pro-
ústavu, a bylo by proto logické, aby se tato instituce
jednávány dal‰í aktuální otázky. Souãasn˘ stav archeo-
více podílela na pofiádání konference. Potû‰itelné je,
logie v NPÚ, její funkce a oborovou pozici pfiiblíÏil
Ïe leto‰ní referáty mûly vysokou kvalitu a nebyly pfied-
PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D., úkoly oboru archeolo-
neseny vyloÏenû nepovedené nebo nezvládnuté pfií-
gie dle koncepce rozvoje oboru na léta 2011–2016
spûvky. V˘stupem z konference bude dal‰í ãíslo sbor-
shrnul Mgr. Martin Tomá‰ek, Ph.D. Úãastníci setkání
níku Dûjiny staveb.
projednávali rovnûÏ komplikovanou problematiku naJifií SLAVÍK
Ve v˘sledném stanovisku byla vyslovena potfieba takov˘chto pravideln˘ch setkání archeologÛ z jednotli-
kládání s archeologick˘m památkov˘m fondem, kter˘
nad Moravicí. Tomasz CYMBALAK
RECENZE BIBLIOGRAFIE Publikace Zahrady Rudolfa II. Jejich vznik a v˘voj
v souãasnosti tvofií nûkolik velmi poãetn˘ch souborÛ a obsahuje ‰iroké spektrum nálezÛ získan˘ch pfii záchranné ãinnosti na na‰ich i cizích objektech. Zásadní
Druhé zasedání archeologÛ Národního památkového ústavu
ãást úvodního dne jednání byla vûnována právû probíhajícím pracím na pfiípravû novelizace zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, a pozici
Ve dnech 30. a 31. bfiezna 2011 se konalo jiÏ dru-
oboru archeologie v jeho rámci. Zástupce NPÚ byl pfii-
hé v˘jezdní zasedání archeologÛ NPÚ. Tentokrát jed-
zván k jednání uωí i ‰ir‰í skupiny poradcÛ Minister-
nání zástupcÛ v‰ech archeologick˘ch pracovi‰È na‰í
stva kultury âR.
instituce probûhlo v Hradci nad Moravicí. Hlavním or-
Druh˘ den schÛze byl vûnován provozní agendû.
ganizátorem a koordinátorem akce bylo praÏské
Mgr. Michal Zezula pfiednesl informace o ãinnosti eva-
ústfiední pracovi‰tû ve spolupráci s kolegy z Ostravy
luaãní komise Akademie vûd âR a Zdenûk Neústupn˘
a Prahy. Základním posláním setkání bylo projednat
referoval o Programu podpory záchrann˘ch archeolo-
aktuální otázky archeologie v NPÚ a zajistit spoleãnou
gick˘ch v˘zkumÛ (PPZAV). Dal‰ími tématy, projednan˘-
koordinaci pro rok 2011. K tomuto cíli zcela jistû pfii-
mi tentokrát formou diskuse, byly otázky spojené
spûla úãast pfiibliÏnû 40 archeologÛ NPÚ ze v‰ech 15
s funkãností internetov˘ch stránek NPÚ, problemati-
pracovi‰È. Jednotlivé úseky by mûly do budoucna za-
kou archivace a správou archeologick˘ch dat (interne-
chovávat shodnou organizaãní strukturu a pracovní
tová databáze archeologick˘ch v˘zkumÛ – IDAV). Dis-
náplÀ. Pro pozitivní vnímání ‰irokou vefiejností a pra-
kuse se dotkla i standardizace a základních pravidel
Sylva DOBALOVÁ: Zahrady Rudolfa II. Jejich vznik
covními partnery je dÛleÏité posílení snahy o jednotné
archeologické ãinnosti v rámci NPÚ (etick˘ kodex ar-
a v˘voj. Vydalo Artefaktum, nakladatelství Ústavu dû-
vystupování archeologÛ NPÚ vÛãi okolí a zájem o zvy-
cheologa a standardy v˘zkumu) ãi evidence archeolo-
jin umûní Akademie vûd âeské republiky, v. v. i., Praha
‰ování odborné profesionality zamûstnancÛ.
gick˘ch nálezÛ z objektÛ NPÚ a sbírek v systému
2009, 358 stran s obrazov˘mi reprodukcemi, ISBN
První, tematicky rozsáhl˘ blok jednání byl zahájen
DEMUS a CES. Poslední bod jednání poukázal na ne-
978-80-86890-25-8.
generální fieditelkou NPÚ, Ing. arch. NadûÏdou Gorycz-
uspokojiv˘ stav spolupráce garantÛ památkové péãe
kovou, která úãastníky informovala o souãasném dûní
a archeologÛ pfii stavebních obnovách národních kul-
v NPÚ (transformace, systemizace, úspor y) i o kon-
turních památek.
214
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE
Autorka Sylva Dobalová se zamûfiila na zahrady habsbursk˘ch panovníkÛ v âechách v údobí ãasovû vy-
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 215
Obr. 1. Villa Lante, detail fresky v Palazzino Gambara, Villa Lante, Bagnaia, 1574–1578. (Foto Sylva Dobalová, 2009) mezeném lety 1535–1620. Vznik a v˘voj zahrad Rudolfa II., kter˘ jako jedin˘ Habsburk pfienesl své sídlo z Vídnû do Prahy a jeho dvÛr se zde stal centrem umûní a vzdûlanosti, je hlavní náplní práce. Autorka logicky vymezila sledované údobí s ãasov˘m pfiesahem, kter˘ umoÏÀuje vhled do v˘vojov˘ch peripetií Rudolfov˘ch zahrad v ‰ir‰ím kontextu. Tento vhled umocnila kapitolou k zahradám v renesanãní teorii umûní a architektury. V kapitole vûnované metodám zpracování tématu autorka pfiedznamenává: „Zahrada je subjektem, na kterém se pfiekr˘vají nejrÛznûj‰í diskursivní pole a její studium je interdisciplinární.“ Je dobfie, Ïe tato slova vycházejí z pera autorky, která vystudovala dûjiny umûní a svou odbornou pÛsobnost zamûfienou na umûní 1
doby Rudolfa II. a malífiství 17. století roz‰ífiila o historii a umûní zahrad, jejichÏ v˘zkumem se také zab˘vá. HistorikÛ umûní ochotn˘ch a schopn˘ch vûnovat se
chelÛv traktát nebo schémata Daniela Lorise ãi grafiky
k nûkter˘m souãástem jednotliv˘ch teritorií. K nim se
kfiehkému a promûnlivému svûtu zahrad není totiÏ
Hanse Vredemana de Vries, natoÏ alba imaginárních
pfiiãleÀuje fiada informací o souvislostech s jin˘mi díly
mnoho. Autorsk˘ pfiínos plynoucí ze studia dûjin umûní
kreseb Hanse Puechfeldnera ãi alba, která vytvofiil
nebo jejich souãástmi. DoplÀují je sentence k typic-
i v˘zkumu historick˘ch zahrad je tfieba o to víc ocenit.
Jacques Du Cerceau a která ovlivnila utváfiení i znázor-
k˘m dobov˘m projevÛm i ‰ir‰ím nebo dílãím historic-
Pozornost zasluhují i metody zpracování tématu stano-
nûní nejv˘znamnûj‰ích francouzsk˘ch zámkÛ se zahra-
k˘m souvislostem.
vené u vûdomí toho, Ïe „bádání o zahradách je vÏdy
dami. Podobnû je tomu s v˘bavou a cel˘m programem
Kniha Sylvy Dobalové Zahrady Rudolfa II. Jejich
ovlivnûno a limitováno základním zamûfiením v˘zku-
renesanãních zahrad. ShromáÏdûní popisÛ, traktátÛ
vznik a v˘voj je po formální stránce pfiehlednû ãlenûna
mu“, Ïe badatelské aktivity v ãeském prostfiedí jsou
a polemik nepochybnû pfiedznamenává a je nezbytné
do deseti oddílÛ. Úvodní oddíl a dal‰í ãtyfii stûÏejní
polarizovány, aãkoliv ideální by bylo sladûní pfiístupÛ hi-
pro hledání v˘znamu, smyslu zahrad, ale samo o so-
jsou je‰tû podrobnûji rozdûleny do podkapitol, jejichÏ
storick˘ch (zjistiteln˘ch z archivních pramenÛ, archeo-
bû není klíãem k jejich kvintesenci. Je ov‰em otázka,
názvy v˘stiÏnû vyjadfiují obsahové zamûfiení. Velmi
logick˘ch nálezÛ nebo plynoucích z komparatistického
zda tento klíã lze v na‰em ideovû i interpretaãnû
pûkná a názorná je obrazová v˘bava doprovázející jed-
studia), hortikulárních (zahrnujících dendrologickou, re-
zchudlém svûtû zahrad najít tak rychle a zda není pfies-
notlivé kapitoly a usnadÀující orientaci v nepfieberném
spektive botanickou problematiku), architektonick˘ch
pfiíli‰ chtít to po autorce (s nadsázkou fieãeno za to, Ïe
mnoÏství informací, které kniha obsahuje. Mezi obra-
a urbanistick˘ch (vystihujících jak principy kompozice
se v rámci odborné sféry zahradního umûní usilovnû
zov˘mi pfiílohami jsou i nûkteré ménû známé nebo
docílené syntézou stavebních i rostlinn˘ch sloÏek, tak
snaÏí o pfiechod k syntetické interpretaci a sladûní do-
v na‰ich podmínkách dosud nepublikované plány a vy-
funkãní i prostorovou provázanost a vyváÏenost).
sud polarizovan˘ch badatelsk˘ch zájmÛ).
obrazení, které knihu obohacují a mají nesmírn˘ v˘-
1
3
Velké oãekávání je spojeno s oddílem knihy, kter˘
Oddíly, ve kter ˘ch se autorka zab˘vá zahradami
je vûnován zahradám v renesanãní teorii umûní a ar-
PraÏského hradu, Královskou oborou vãetnû Císafiské-
chitektur y. Lze konstatovat, Ïe formulování pravidel
ho ml˘na a oborou Hvûzda a renesanãními zahradami
utváfiení renesanãní zahrady na základû spojení dobo-
komorních panství, pfiedstavují tûÏi‰tû knihy a takfika
■ Poznámky
v˘ch vizuálních pramenÛ a textÛ o zahradách, zhodno-
otevírají novou etapu poznání historie a okolností
1 Cílenému v˘zkumu historick˘ch zahrad se autorka
cení teorie zahradního umûní v 15. a 16. století, po-
utváfiení v‰ech tûchto teritorií ve sledované dobû. Sa-
mohla vûnovat díky dvûma stipendiím Alfreda Badera na
pis vzniku renesanãní zahrady a zhodnocení její
mozfiejmû, Ïe v pfiípadû Královské zahrady PraÏského
projekty v ¤ímû a Florencii a dvûma badatelsk˘m poby-
konsolidace znamená nepochybnû v na‰ich podmín-
hradu bychom se rádi dozvûdûli, zda za Rudolfa II.
tÛm v Herzog August Bibliothek ve Wolfenbüttelu, podpo-
kách posun ve vûdûní. TûÏko v‰ak fiíci, jde-li o posun
mûla konzistentní podobu jako Královská zahrada,
fien˘m Dr. Günter-Findel Stiftung.
zásadní. Autorka vyhodnotila, zda a jak se s principy
kterou pro Jindfiicha IV. vytvofiil Claude Mollet ve Fon-
utváfiení renesanãní zahrady vypofiádala fiada jin˘ch
tainebleau, kde se man˘rismus profiloval do jedno-
a barokní zahrady Otakara Kuãi, kterého autorka ve své
autorÛ. Uvádí informace o grafikách, traktátech, pra-
ho ze ãtyfi proudÛ, takzvaného man˘rismu fontaine-
knize nezmiÀuje. Více viz KUâA, Otakar. V˘voj zahrad,
vidlech, ikonografii a symbolice. TéÏ základní literatu-
bleauské ‰koly. Na globální porovnávání v‰ak práce
parkÛ a krajináfisk˘ch úprav. In KAVKA, Bohumil et al.
ru smûfiující k poznání literárních zdrojÛ.
není zamûfiena, a tak projevy praÏského man˘rismu
Krajináfiské sadovnictví. Praha : Státní zemûdûlské na-
MnoÏství informací, které autorka díky svému bá-
na dvofie Rudolfa II. nejsou pfiímoãafie konfrontovány
kladatelství, 1970, s. 202–271.
dání shromáÏdila, je úÏasné. Oscilování kolem tématu
ani s projevy proudu toskánského a v Emilii. Uvádí
3 Senzitivní a spirituálnû velmi hluboká symbolika zaklí-
geometrie renesanãních zahrad nicménû nenahrazuje
v‰ak pfienos impulsÛ vlivem panovnick˘ch a obchod-
ãovaná v zahradách zÛstává stále mimo hru. Její poznání
hodnocení, syntézu a zobecnûní smûfiující k principÛm
ních kontaktÛ, pfiímou úãastí tvÛrcÛ i dal‰ích zpro-
mÛÏe pfiispût k pochopení pÛvodního pojetí a v˘tvarné v˘-
konstrukce a rozvíjení pÛdor ysného i prostorového
stfiedkovan˘ch forem vlivu.
zdoby zahrad renesanãních i pozdûj‰ích.
2
4
znam pro dokreslení psaného textu.
2 Pro úplnost upozorÀuji na kapitolu Italské renesanãní
uspofiádání renesanãních zahrad, vãetnû v˘chodisek
Popsat a vystihnout v˘vojové peripetie zahrad není
4 Rodina Clauda Molleta byla pfied Andrém Le Nôtrem
modulového a z nûj vystavûného mûfiického systému.
snadné jiÏ z toho prostého dÛvodu, Ïe kaÏdé zahradní
dominantní v umûní zahrad Francie. Umûleãtí zahradníci
Je v‰ak na místû zopakovat, Ïe navzdory absenci to-
dílo je jedineãné, rozmûrné a sestávající z mnoha sou-
se mûnili na zahradní architekty. Mimofiádnou roli v tom-
hoto zobecÀujícího osobního autorského vkladu jsou
ãástí. Autorka se v zásadû pfiidrÏela chronologie. V dÛ-
to pfierodu hrálo rozsáhlé vzdûlání, které zahrnovalo ma-
informace ke konstrukci skeletu renesanãních zahrad
sledku toho se ãasová posloupnost zpráv rÛzného
lífiství a navrhování tapiserií, vûdu o perspektivû, karte-
nebo jejich ãástí velmi cenné. Zejména kdyÏ jde o Pes-
charakteru prolíná s vûcnou náplní, která se vztahuje
ziánskou optiku a antickou mytologii soch.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
215
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 216
Jedná se o publikaci mimofiádného v˘znamu, kterou
rÛ. ·koda, Ïe zde není zafiazena geologická mapa úze-
gu. Zfiejmû je to proto, Ïe anglická verze vy‰la jako
odborná vefiejnost zcela nepochybnû pfiijme s dych-
mí. Velmi obsáhl˘ je oddíl Historie dob˘vání v Ostrav-
první a obû dÛleÏité souãásti ãeského vydání je‰tû ne-
tivostí. Nelze neÏ si pfiát, aby pozitivnû ovlivnila nazírá-
sko-karvinském revíru. Sleduje období od druhé polo-
byly k dispozici. Pokud to byl naopak zámûr, povaÏuji
ní a vhled do svûta zahradního umûní i hodnotovou
viny 18. století po útlum tûÏby v nedávné minulosti.
to za nevhodné podceÀování hloubky zájmu u zahra-
orientaci v ‰ir‰ím kontextu.
Zvlá‰È je sledován i v˘voj památkové ochrany a hod-
niãního ãtenáfie. Obû jazykové verze mûly b˘t totoÏné.
BoÏena PACÁKOVÁ-HO·ËÁLKOVÁ
Publikace Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru
nocení prÛmyslového dûdictví. Dal‰í dÛleÏitou ãástí je
Pfiebal knihy v zeleno-ãerném ladûní se nevtíravû
Technick˘ a stavební v˘voj. Vysvûtluje rÛzné formy do-
váÏe k hornické barevné symbolice. Spí‰e v‰ak mûla
b˘vání uhlí (‰tolové, mûlké, hlubinné), jeho mechani-
b˘t pouÏita souãasná fotografie dochované industriál-
zaci a jednotlivé technické souãásti celého systému
ní architektury, neboÈ dobov˘ snímek (v takové podo-
(svislá dÛlní doprava a tûÏní stroje, kompresory, typy
bû nedochovaného) areálu dolu je v rozporu s názvem
tûÏních budov a vûÏí, v˘voj architektonické koncepce
knihy a hodil by se spí‰e pro sborník archivních prací.
a jiné), coÏ v‰e je pro pochopení logiky konkrétních
Kniha o industriálních památkách Ostravsko-karvin-
Milo‰ MATùJ, Jaroslav KLÁT, Irena KORBELÁ¤OVÁ.
dochovan˘ch staveb nezbytné. Následuje velice uÏi-
ského revíru je neobyãejnû cenn˘m autorsk˘m a ediã-
Cultural Monuments of The Ostrava-Karviná Coalfield.
teãn˘ abecednû fiazen˘ oddíl Podnikatelé a tûÏební
ním poãinem. Je vhodn˘m spojením oborové encyklo-
Published by the National Heritage Institute, Ostrava
spoleãnosti.
pedie v˘voje dolování a praktického prÛvodce po
StûÏejní kapitolu pfiedstavuje Katalog kulturních pa-
dochovan˘ch památkách. Skuteãnû spojuje v˘hody
Milo‰ MATùJ, Jaroslav KLÁT, Irena KORBELÁ¤OVÁ.
mátek Ostravsko-karvinského revíru. Je fiazen abeced-
obou formátÛ a znamená zásadní pfiínos pro docenûní
Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Vydal
nû podle lokalit (katastrálních území) a podle obvykle
této stále ponûkud opomíjené sloÏky památkového
Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû
nejstar‰ího jména areálu (dolu). V záhlaví jsou uvede-
bohatství. Pro velkou ãást uÏivatelÛ bude nakonec
v Ostravû, 2009, 224 stran, ISBN 978-80-85034-52-3.
na i dal‰í v prÛbûhu doby uÏívaná jména. V textu hes-
znamenat i její objevení. Bylo by velmi vítané, kdyby
la je popsán historick˘ i stavební v˘voj areálu a jeho
obdobnû kvalitnû byla zpracována i dal‰í území a té-
památková hodnota. Text doprovázejí archivní i barev-
mata industriálního dûdictví.
branch, 2008, 196 stran, ISBN 978-80-85034-41-7.
né souãasné fotografie. Zásadním kladem publikace
Karel KUâA
je vyznaãení památkovû chránûn˘ch souãástí areálu na v˘fiezu státní mapy odvozené 1 : 5000. Jednotlivá hesla katalogu kulturních památek navzájem i katalog vÛãi obecn˘m oddílÛm (katalog podnikatelÛ) propojují odkazy. Pfiílohu tvofií Registr úvodních dÛlních dûl Os-
Rehabilitace hradní zfiíceniny Zlenice
travsko-karvinského revíru. Je opût fiazen abecednû, ale pfied vlastní tabulkou je je‰tû pfiedfiazeno rozdûlení
SoÀa âERNOCKÁ, Michal âERVENKA, Tomá‰
lokalit podle jednotliv˘ch ãástí revíru (Ostravská, Kar-
DURDÍK, Jan VINA¤: Studie na záchranu a rehabilitaci
vinská, Podbeskydská). Kromû názvu jámy se uvádí
hradní zfiíceniny Zlenice a jejího pfiírodního prostfiedí.
její druh, rok zaloÏení, hloubka, pfiíslu‰nost k dolu
Vydalo Nakladatelství Repot, místo vydání neuvede-
(nadfiazená jednotka pro více jam), rok likvidace, ob-
no, 2010, 95 stran s obrázky, kresbami, fotografiemi
dobí tûÏby, odkaz na mapov˘ list, poznámka a pofiado-
a plánky. ISBN 978-80-900723-1-2.
vé ãíslo v rámci lokality (moÏná by b˘valo úãelnûj‰í prÛbûÏné ãíslování, ãíseln˘ kód by pak jámu jednoznaãnû identifikoval).
Pfiedkládaná studie pfiedstavuje prozatím nejkomplexnûji pojatou práci vûnovanou historii této v˘znamné
Velmi uÏiteãnou souãástí knihy je mapová pfiíloha
posázavské hradní lokality, jejímu archeologickému v˘-
(16 stran) v mûfiítku 1 : 25 000. Na pfiehledném kladu
zkumu, památkové ochranû a pfiehledu v‰ech doposud
listÛ jsou vyznaãeny areály, jejichÏ mapky se nacháze-
proveden˘ch, velmi citliv˘ch konzervaãních a stabilizaã-
jí v katalogu. Na vlastních mapov˘ch listech jsou za-
ních prací i dal‰ím prozatím plánovan˘m zásahÛm, rea-
kresleny úplnû v‰echny poloÏky registru. Je zfiejmé, Ïe
lizovan˘m v rámci památkov˘ch úprav tohoto v˘jimeãné-
prÛbûÏné ãíslování poloÏek nebylo zvoleno právû
ho objektu. StûÏejní ãást práce pfiedstavují rozsáhlé
Nejprve v anglické a poté v ponûkud roz‰ífiené ães-
i s ohledem na mapy, protoÏe zahu‰tûní nûkter ˘ch
kapitoly vûnované podrobnému popisu hradního areálu
ké verzi vydal Národní památkov˘ ústav, územní od-
území vyÏaduje co nejkrat‰í identifikaãní ãísla. Mapa
a v˘sledkÛm dosavadního archeologického v˘zkumu,
borné pracovi‰tû v Ostravû tuto pozoruhodnou publi-
by byla zfiejmû pfiehlednûj‰í, kdyby byly znaãky jam
kter˘ vnesl nejen více svûtla do problematiky stavební-
kaci, která pfiedstavuje jeden z v˘stupÛ v˘zkumného
a ‰tol (mûlk˘ch jam) je‰tû men‰í a plné, ãímÏ by se lé-
ho v˘voje jednotliv˘ch ãástí tohoto areálu, ale pfiinesl ta-
zámûru Ministerstva kultur y âR Územní a plo‰n˘
pe odli‰ily od ãísel. Ponûkud v˘raznûj‰í mohly b˘t
ké zajímavé informace o charakteru událostí, jeÏ bez-
v˘zkum industriálního dûdictví (v˘zkumn˘ zámûr
i hranice katastrálních území (slouÏící jako základní
prostfiednû pfiedcházely vyvrácení zlenického hradu.
ã. MK07503233304). Jejím cílem je pfiedstavit indu-
identifikaãní pr vek). Obecnû je v‰ak zafiazení takto
Na stránkách pfiedkládané publikace se jejím auto-
striální kulturní památky Ostravsko-karvinského reví-
kvalitnû a komplexnû zpracované mapové pfiílohy jed-
rÛm podafiilo shromáÏdit obsáhl˘ soubor dosavadní
ru. Název knihy se moÏná zdá b˘t maliãko zavádûjící,
ním ze zásadních pfiínosÛ knihy, protoÏe (spolu s jed-
plánové dokumentace a historick˘ch vyobrazení toho-
protoÏe evokuje zájem o kulturní památky v‰ech typÛ.
notliv˘mi mapkami) umoÏÀuje reálné poznávání popi-
to populárního a velmi „fotogenického“ hradu, známé-
Ostravsko-karvinsk˘ revír zde v‰ak není chápán územ-
sovan˘ch areálÛ a staveb v terénu. Zvlá‰tû v tak
ho mimo jiné v jeho stylizované podobû z malebn˘ch
nû, ale pfiedev‰ím tematicky. Faktem je, Ïe doplnûní
nepfiehledné aglomeraci je to neocenitelné, tím spí‰e,
pohlednic Josefa Lady. Neobyãejnû cenná je prezenta-
slova „industriální“ do názvu by uvedenému nedorozu-
Ïe pro identifikaci na místû ãasto nelze vyuÏít ani po-
ce základních v˘stupÛ kvalitního geodetického zamû-
mûní zabránilo.
pisná ãísla. Závûr knihy tvofií pfiehled nejdÛleÏitûj‰í li-
fiení, umoÏÀujícího znaãnû variabilní 3D vizualizaci te-
teratury a pramenÛ.
rénních reliktÛ a dochované torzální architektur y.
Kniha je ãlenûna do nûkolika ãástí. V Úvodu je vysvûtleno uspofiádání publikace a klíã k v˘bûru a uspo-
Anglická verze knihy se odli‰uje pfiedev‰ím vyne-
Velmi cenné jsou rovnûÏ kapitoly zamûfiené na otázky
fiádání informací. Následuje struãn˘ Popis Ostravsko-
cháním Registru a mapové pfiílohy, kterou nahrazuje
konzervace, moÏnosti opravy a rehabilitace hradního
-karvinského revíru, zejména jeho geologick˘ch pomû-
jediná pfiehledná mapka s vyznaãením lokalit z katalo-
areálu, jejichÏ souãástí je pfiehled plánovan˘ch stabili-
216
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 217
Publikace Stfiední Brdy na star˘ch fotografiích TomበMAKAJ: Stfiední Brdy na star˘ch fotografiích. Vydal Petr Prá‰il, Hostivice 2010, 1. vydání, 335 stran s fotografiemi, ISBN 978-80-86914-23-7. Pfiedstavovaná publikace je dal‰ím pfiíspûvkem do fiady kníÏek, které jsou vûnovány tajemné a fascinující oblasti Stfiedních Brd, leÏící nedaleko Prahy smûrem na západ. Z tûch nejzajímavûj‰ích zmiÀme alespoÀ Stfiední Brdy – krajina neznámá a Toulání po Brdech 1
2
od Jana âáky nebo Stfiední Brdy Václava Cílka . Stfiední Brdy se zvedají západnû od údolí Litavky. Od vrchu Ostr ˘, jenÏ se nachází nad obcí Felbabka, pokraãují jiÏním smûrem. Sv˘ch maximálních v˘‰ek dosahují Stfiední Brdy za údolím âerveného potoka v ob-
Vedle této v˘znamné lokality jsou ãtenáfiÛm pfiedsta-
lasti Jordánu, Toku, Hradi‰tû a Prahy. Dále k západu
veny obce Nová Ves, KvaÀ (která je povaÏována za jed-
se rozkládá údolí Tfiítrubeckého potoka, severojiÏním
nu z nejstar‰ích obcí v âechách), Malá Víska, NefieÏín
smûrem pak údolí PadrÈské a celá fiada krat‰ích údo-
(v minulosti zde na 10 km toku âerveného potoka exi-
líãek, smûfiujících od hlavního hfiebene na v˘chod (na-
stovala soustava 13 hamrÛ), Chaloupky, Mr tník
pfiíklad Pilské údolí, Lázské, Obecnické, údolí Pstruho-
s dnes do barokní podoby pfiestavûn˘m kostelem Na-
vého potoka). Snad nejnav‰tûvovanûj‰í oblastí
rození Panny Marie (zaloÏen ve 13. století), Hvozdec
Stfiedních Brd je Padr Èské údolí s Horním a Dolním
a Podluhy. Dále nás autorÛv komentáfi provází pfies
zaãních zásahÛ a restaurátorsk˘ch prácí realizovan˘ch
padr Èsk˘m r ybníkem, které poskytuje okouzlující v˘-
obce Falbabka, Kfie‰ín, Ohrazenice aÏ do JincÛ (okres
v rámci péãe o jednotlivé ãásti hradního areálu, vãet-
hledy do krajiny, blahodárné ticho a vÛni lesa, stejnû
Pfiíbram) s v souãasné dobû bohuÏel jiÏ chátrajícím
nû popisu pouÏit˘ch, minimálnû invazivních stabilizaã-
jako celá oblast Stfiedních Brd.
zámkem. Z dal‰ích obcí zmiÀme napfiíklad Obecnice,
ních a konzervaãních metod a postupÛ.
Pfiedkládaná kniha je rozdûlena do pûti kapitol, v nichÏ
Buková u RoÏmitálu a Dobfiív s jedním z hamrÛ na
Neménû dÛleÏitou kapitolou je pak hodnocení sou-
mÛÏe ãtenáfi s pomocí dobov˘ch obrazov˘ch materiálÛ
PadrÈském rybníku, kde putování první kapitoly konãí.
ãasného stavu vzrostl˘ch dfievin na lokalitû a jejich vli-
v podobû star˘ch pohlednic a fotografií dÛkladnûji po-
Následující kapitola s názvem Po stopách zanikl˘ch
vu na stav památky. Tento faktor neb˘vá, podobnû ja-
znat „zelené srdce âech“, jak Brdy pojmenovává autor
samot a pfiírodních krás ãtenáfie uvede do samého srd-
ko vliv charakteru a kvality bylinného patra na
knihy TomበMakaj. Pokusil se v nich vymezit hranice
ce brdské vrchoviny. Poodhalí mu tajemství star˘ch há-
dochované historické nadloÏí a terénní relikty, mnohdy
Stfiedních Brd a jejich vnitfiní uzavfien˘ prostor. Úvodní
joven a mysliven, ml˘nÛ, vodních nádrÏí, mal˘ch jezírek,
zcela doceÀován. Souãástí publikace jsou jiÏ tradiãnû
kapitola Krajem Stfiedních Brd pojednává o obcích
potokÛ, kouzeln˘ch samot a pfiedev‰ím témûfi nedotãe-
zdafiilé kapitoly vûnované podobû hradu a jeho sta-
bezprostfiednû hraniãících s uzavfien˘m vojensk˘m v˘-
né brdské krajiny i Ïivot jejích tehdej‰ích obyvatel. Toto
vebnímu v˘voji, podloÏené v˘sledky archeologického
cvikov˘m prostorem. Nejdfiíve se ãtenáfii mohou se-
místo jiÏ ode dávna lákalo k procházkám mnohé umûl-
v˘zkumu, stavebnû-historického prÛzkumu a jeho ‰ir-
známit s obcí Stra‰ice (okres Rokycany), která pfied-
ce a spisovatele. Napfiíklad Karel Hynek Mácha je znám
‰ím typologick˘m souvislostem.
stavuje pomyslnou bránu Stfiedních Brd, jeÏ se bûhem
sv˘mi ãast˘mi náv‰tûvami zfiíceniny hradu Valdek. Po-
PfiestoÏe byla v rámci archeologického v˘zkumu zís-
vûkÛ otevírala a znovu zavírala pfied sv˘mi dobyvateli.
blíÏ soutoku Tfiítrubeckého a PadrÈského potoka byl
kána cenná kolekce artefaktÛ ilustrujících kaÏdoden-
Obec je témûfi celá obklopena hranicemi vojenského
v letech 1888–1890 vybudován majitelem této ãásti
nost vût‰ího ‰lechtického hradu vy‰‰í kvalitativní úrov-
v˘cvikového prostoru, kam je bûÏn˘ vstup pfiísnû zaká-
Brd, kníÏetem Jeron˘mem Colloredo-Mansfeldem,
nû, byl na stránkách této práce publikován jen jejich
zán. Hraniãní obce této oblasti leÏí v souãasné dobû
loveck˘ zámeãek. Stavbu navrhl vídeÀsk˘ architekt ital-
redukovan˘ v˘bûr. Tato skuteãnost v‰ak plnû kores-
na území nûkolika okresÛ a dvou krajÛ – PlzeÀského
ského pÛvodu Camillo Sitte v duchu doznívajícího ro-
ponduje se zamûfiením a cílem publikace a nikterak
a Stfiedoãeského. Vedle Stra‰ic je zde na komentova-
mantismu. Okolí zámku, kter˘ slouÏil také k reprezenta-
nesniÏuje její pfiínos a v˘znam.
n˘ch dobov˘ch pohlednicích a snímcích pfiedstavena
tivním úãelÛm, bylo následnû upraveno jako pfiírodní
V rámci pfiedkládané práce nezÛstaly s ohledem na
obec Tûnû (okres Beroun). Zdej‰í osídlení bylo vázáno
park. Nav‰tívili jej napfiíklad i prezidenti T. G. Masaryk ãi
její primární urãení opomenuty ani nezbytné aspekty
pfiedev‰ím na získávání surovin pro Ïelezáfiství. Dále
E. Bene‰. Nalezneme zde rovnûÏ zajímavé technické
prezentace hradní lokality, nástin jejího dal‰ího moÏ-
Svatá Dobrotivá, dnes obec Zajeãov, s barokním au-
památky – hamry, pfiehrady, vodní kanál, huÈ a dal‰í.
ného vyuÏití a s tímto vyuÏitím spojen˘ch úprav hradní-
gustiniánsk˘m klá‰terem svaté Benigny, kter˘ byl za-
Tfietí kapitola seznamuje ãtenáfie se zanikl˘mi ob-
ho areálu i jeho nezanedbatelná spoleãensko-didak-
loÏen Oldfiichem Zajícem z Valdeka roku 1262 na mís-
cemi v Brdech. Jak známo, na poãátku 20. století byly
tická funkce. Nejen zpracování této studie, ale
tû zvaném Ostrov jako kostelík Zvûstování Panny
Brdy vytipovány a oznaãeny za místo, které splÀovalo
pfiedev‰ím doposud provedené dokumentaãní a stabi-
Marie. Svatá Dobrotivá se stala patronkou klá‰tera
podmínky pro vznik vojenského prostoru. I pfies boufili-
lizaãní práce na lokalitû pfiedstavují v˘znamn˘ poãin
v roce 1327, kdy sem byly pfievezeny její ostatky, a aÏ
v˘ nesouhlas místního obyvatelstva a návrhy, Ïe by by-
v oblasti archeologické a památkové péãe.
do husitsk˘ch válek se zde konaly pravidelné poutû.
Josef HLOÎEK
Do dne‰ní podoby byl klá‰ter pfiestavûn roku 1676.
■ Poznámky
Dvacáté století mu v‰ak pfiineslo fiadu boufiliv˘ch
1 âÁKA, Jan. Stfiední Brdy : krajina neznámá. Praha :
zmûn. Roku 1950 byla ukonãena klá‰terní ãinnost
Mladá fronta, 1998; T˘Ï. Toulání po Brdech. Praha : Stfie-
a fieholníci pfievezeni do pracovních táborÛ. V roce
doãeské nakladatelství a knihkupectví, 1986.
1990 byl klá‰ter navrácen augustiniánÛm, ktefií znovu
2 CÍLEK, Václav et al. Stfiední Brdy. Pfiíbram : âSOP Pfií-
usilují o obnovení pÛvodní funkce poutního místa.
bram, 2005.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
217
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 218
1
2
Obr. 1. KvaÀ (okres Beroun), pohled na prostor vojenského újezdu Brdy, kde bylo v nedávné minulosti plánováno stanovi‰tû amerického radaru. (Foto L. Ernstová, 2009) Obr. 2. Zajeãov (okres Beroun), augustiniánsk˘ klá‰ter Svatá Dobrotivá, pohled pfies klá‰ter a místní kamenolom na prostor vojenského újezdu Brdy, v pozadí dopadová plocha. (Foto L. Ernstová, 2010)
poutí, lidov˘ch veselic, oslav církevních svátkÛ, tûlov˘chovn˘ch cviãení ãi Selsk˘ch jízd. Publikovány jsou také snímky rÛzn˘ch kapel, hasiãsk˘ch cviãení, divadel-
Publikace Nástupce trÛnu Franti‰ek Ferdinand jako památkáfi
ních pfiedstavení a tak dále. Pátá a poslední kapitola Armáda a Stfiední Brdy
Theodor BRÜCKLER: Nástupce trÛnu Franti‰ek Fer-
v letech 1927–1989 pak ãtenáfiÛm pfiibliÏuje, jak˘ vliv
dinand jako památkáfi. „Umûlecká“ akta Vojenské
mûla po desetiletí na tuto oblast armáda, která ji
kanceláfie v Rakouském státním archivu (Váleãném
vlastnû ovlivÀuje je‰tû i dnes. Jak jiÏ bylo v˘‰e zmínû-
archivu) [Thronfolger Franz Ferdinand als Denkmal-
no, v roce 1927 zde byla zfiízena dûlostfielecká stfielni-
pfleger. Die „Kunstakten“ der Militärkanzlei im Öster-
ce s rozsáhlou dopadovou plochou a pfiilehl˘m cviãi‰-
reichischen Staatsarchiv (Kriegsarchiv)]. Vydalo na-
lo lépe zfiídit zde pfiírodní park, bylo nakonec rozhod-
tûm. Zdokumentovány jsou nûkteré mimofiádné
kladatelství Böhlau Verlag, Wien – Köln – Weimar,
nuto, Ïe tady bude vybudována dûlostfielecká stfielni-
momenty z nejrÛznûj‰ích v˘znamn˘ch akcí, které se
2009, 661 stran.
ce. V roce 1927 bylo tedy zahájeno vymûfiování plo-
v prostoru odehrály, napfiíklad z politick˘ch náv‰tûv
chy. V následujících patnácti letech bylo postupnû
nebo likvidace lesní kalamity v roce 1941. Ale zachy-
Dne 2. ãervence 2009 se ve vídeÀském Hofburgu
vystûhováno kolem 2 500 obyvatel, av‰ak vût‰ina ob-
cen je pfiedev‰ím „v‰ední“ Ïivot vojenského újezdu:
konala prezentace knihy, kterou vydal rakousk˘ Spol-
jektÛ v obcích zÛstala zachována, proto se do nich
vojáci v terénu, triangulaãní zamûfiovací vûÏe v prosto-
kov˘ památkov˘ úfiad a jejímÏ autorem je vedoucí ar-
mohli po skonãení války lidé znovu vrátit. Poãátkem
ru, rÛzné typy dûl a dal‰ích zbraní, ukázky vojenské v˘-
chivu téÏe instituce, historik dvorní rada prof. Dr. Theo-
50. let 20. století se v‰ak situace znaãnû zmûnila vli-
stroje a v˘zbroje a pfiedev‰ím unikátní pohledy na toto
dor Brückler. Pod v˘‰e uveden˘m názvem zde byla
vem politiky Sovûtského svazu, kdy do‰lo k v˘znam-
rozsáhlé území.
pfiedstavena publikace, jeÏ zkoumá doposud témûfi
1
nému roz‰ífiení vojensk˘ch prostor. Dle rozhodnutí mi-
Publikace pfiedstavuje velice poutav˘ a pro mnohé
nepov‰imnuté a pfiedev‰ím neprobádané oblasti dûjin
nisterstva národní obrany byl roz‰ífien i vojensk˘ újezd
moÏná neznám˘ obraz Ïivota této jedineãné oblasti
památkové péãe. A v mnoha ohledech se dot˘ká v˘vo-
v Brdech a od roku 1952 zaãala dÛsledná likvidace
na‰í zemû. Mnozí souãasníci zde mohou najít snímky
je tohoto oboru v âesk˘ch zemích.
dotãen˘ch obcí; jednalo se o Hrachovi‰tû, Velcí,
sv˘ch pfiedkÛ, nûktefií z tûch, kdo jsou zde zachyceni,
Autor na základû studia archivních pramenÛ analy-
PadrÈ, Zábûhlou a Kolvín. Vesnice byly kompletnû ro-
stále Ïijí, a mohou tedy tento pfiíbûh dále roz‰ifiovat
zuje roli následníka trÛnu v oblasti péãe o kulturní dû-
zebrány a zniãeny a jejich obyvatelé vystûhováni. V bu-
a vzpomínat. âtenáfii mnohá místa moÏná dÛvûrnû
dictví a zároveÀ dovolí ãtenáfii nahlédnout do dûní
doucnu jiÏ obce nebyly nikdy obnoveny.
znají, jiná s pfiekvapením spatfiují poprvé. Pro v‰echny
v systému státní památkové péãe pfiibliÏnû v letech
Ve ãtvrté kapitole Jak se Ïilo v Brdech mohou ãte-
v‰ak kniha pfiedstavuje témûfi rodinné album místa,
1874–1914. Analyzované archivní materiály – akta
náfii na unikátních dobov˘ch snímcích podrobnûji po-
které skr ˘vá mnoÏství krás a jistû i tajemství. Snad
pocházejí z let 1909–1914. Pro ãeského ãtenáfie pfii-
znat osudy lidí, ktefií ve Stfiedních Brdech v nelehk˘ch
právû proto, Ïe je jiÏ témûfi jedno století bûÏné vefiej-
ná‰ejí mnoÏství konkrétních dokladÛ ingerence této
podmínkách Ïili a tvrdû pracovali. Zdrojem jejich obÏi-
nosti uzavfieno a stalo se sídlem vojákÛ. MoÏná se
v˘razné osobnosti císafiského dvora do systému pfied-
vy byl pfiedev‰ím les a tûÏba dfieva. SvÛj domov zde te-
nabízí otázka, co bude s tímto prostorem dále. Z nej-
stavujícího i pro nás rané období institucionalizované
dy na‰li dfievorubci, láterníci, kolomazníci, uhlífii, flu-
rÛznûj‰ích médií ãas od ãasu probûhne zpráva, Ïe by
péãe o památky. ZároveÀ jsou zde odhaleny neznámé
safii, ale také myslivci, hajní a lesníci. V lesích byla
se vojáci mohli vystûhovat a Ministerstvo obrany âR
stránky rozhodovacích procesÛ, de facto úfiední praxe,
objevena i ãetná loÏiska Ïelezn˘ch rud. Práci tu nalez-
by mohlo prostor prodat. Z tak obrovského areálu by
ãasto zásahÛ ryze subjektivní povahy do dûní v oblas-
li i kováfii a podkováfii, ãalouníci, cvoãkáfii, kamnáfii,
se jistû dalo je‰tû mnoho vytûÏit. A nakonec o tom
ti kulturního dûdictví a kniha umoÏÀuje téÏ doplnûní
cestáfii, dûlníci. Jiní pracovali ve ml˘nech, hospodách,
stejnû rozhodne vÏdy nûkdo nahofie, kdo v tomto mís-
cihelnách, továrnách a hutích. Mnozí se Ïivili jako
tû moÏná ani nikdy nebyl. ProtoÏe kdyby poznal krásu
drobní Ïivnostníci nebo obchodníci. Pouze zemûdûl-
místní krajiny, jistû by neváhal a udûlal v‰e pro to, aby
■ Poznámky
ství se ve Stfiedních Brdech pfiíli‰ nedafiilo, neboÈ zde
zde mohla b˘t napfiíklad zfiízena chránûná krajinná ob-
1 Ve stejném roce oslavil prof. Dr. Brückler své ‰edesáti-
byla jen kamenitá pole s málo úrodnou pÛdou. Místní
last, kde si nikdo nemÛÏe dûlat co chce. VÏdyÈ tako-
ny, k ãemuÏ mu i touto cestou dodateãnû blahopfiejeme.
obyvatelé jsou vedle dokumentované práce, kterou se
v˘ch nedotãen˘ch míst je u nás stále ménû a ménû.
2 V uvozovkách jsou uvádûny citace z knih prof. Brückle-
Ïivili, na snímcích zachyceni také pfii rÛzn˘ch dÛleÏi-
A moÏná jsme si toho ani nestihli v‰imnout.
ra (autorsk˘ text), kurzívou citace z archivních materiálÛ.
t˘ch Ïivotních událostech a bohatém kulturním Ïivotû. MÛÏeme zde vidût dobové fotografie svateb, doÏínek,
218
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
Lucie ERNSTOVÁ
2
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 219
Titul hlavního pfiíspûvku – úvodu – v‰ak neprozrazu-
lé v roce 1898, je v oblasti památkové péãe jistû prá-
je v‰e, co je zde nabízeno. Jde totiÏ zároveÀ o zevrub-
vem líãena jako ponûkud obskurní, její vztah k CK je
nou anal˘zu segmentÛ památkové péãe v rakouské
potom charakterizován jako „pr voplánovû korektní“
ãásti monarchie, byÈ se souvislost s osobností, o níÏ
(viz obr. 1; v roce 1910 do‰lo k ohroÏení kaple
se pojednává, úplnû neztrácí. Hlavním nástrojem pro-
sv. Kunhuty, kde mûla b˘t na úkor stavby v plánech vo-
sazování zájmÛ Franti‰ka Ferdinanda v oblasti pamá-
jenského velení ‰pitálu roz‰ífiena zahrada. Konzervá-
tek byla témûfi v˘luãnû Centrální komise pro v˘zkum
tor Ferdinand Hrach pfiedloÏil posudek proti tomuto
3
a zachování stavebních památek (dále jen CK), zalo-
zámûru, proãeÏ od nûj bylo ustoupeno. Franti‰ek Fer-
Ïená v roce 1850, jejíÏ agenda byla v roce 1873 for-
dinand: „Bezpodmíneãnû nedemolovat, potom podat
málnû roz‰ífiena o umûlecké a historické památky.
4
zprávu.“ – KNr. 183, 1910). Za tím v‰ím se v‰ak skr˘-
Toto poradní grémium v‰ak nemûlo v˘konnou moc (viz
vala snaha VKFF vmû‰ovat se do práce CK, kupfiíkladu
obr. 4; jiÏ v roce 1912 byl podán návrh na vybudování
tlakem na sniÏování poãtÛ pracovníkÛ, redukci financí
pfiehrady na fiece Dyji nad Vranovem nad Dyjí, jenÏ byl
urãen˘ch pro památky, publikaãní projekty i personál.
posléze schválen. Mûlo vzniknout pfiehradní jezero
K oblasti obchodu se staroÏitnostmi a v˘vozu kultur-
2
o rozloze 8,5 milionu m a protoÏe pfiíslu‰n˘ bítovsk˘
ních dûl mûl Franti‰ek Ferdinand jako sbûratel blízk˘
faráfi nemûl námitky proti pfieloÏení kostela a fary, CK
vztah a vûnoval se jim „se svatou zlobou“. Úkolem je,
mûla pouze moÏnost uplatnit poÏadavky vzhledem
dle Brücklera, odli‰it v osobû Franti‰ka Ferdinanda
k pfienesení hodnotn˘ch souãástí starého kostela
„sbûratele od zamezovatele, první byl ovlivnûn osob-
a stavbû nového. Dal‰í zkoumání prokázalo, Ïe vinou
ním hedonismem, druh˘ umûleck˘m patriotismem“
okresního hejtmanství nedo‰lo ke vãasnému informo-
(s. 28). Vztah následníka trÛnu k této branÏi popisuje
vání CK a k demolici urãen˘ kostel jiÏ není moÏné za-
následovnû: „Se zvlá‰tní nedÛvûrou, nefiku-li nenávis-
chránit. Následuje seznam vybavení a zafiízení koste-
tí, pronásledoval Franti‰ek Ferdinand obchodníky se
zaÏitého obrazu arcivévody Franti‰ka Ferdinanda
la, jeÏ CK oznaãila za hodnotné; mimo jiné hlavního
staroÏitnostmi a vete‰níky, které v‰echny povaÏoval
d´Este, osobnosti doposud nahlíÏené z jin˘ch úhlÛ po-
oltáfie, kazatelny, varhan, boãního oltáfie a zvonÛ. K té-
za gaunery a podvodníky“ (s. 32). V této oblasti byl ar-
hledu. âtenáfi je nejednou konfrontován s ponûkud
to kauze jsou zachovány pfiílohy z let 1912 a 1913:
civévoda obzvlá‰È aktivním a zapálen˘m protagonis-
pfiekvapiv˘mi sdûleními k ãinnosti státních orgánÛ, in-
projekt, vyjádfiení pfiíslu‰n˘ch instancí a separáty ãlán-
tou regulace, právû zde se v‰ak projevily „hranice vliv-
stitucí i jednotliv˘ch osobností. Souãasnû je v‰ak nut-
kÛ – KNr. 821, 1914). Brückler detailnû analyzuje fun-
ného následníka trÛnu a jeho ãasto kontraproduktivní
né s privilegiem dostateãného odstupu ãasu pfiipustit,
gování CK vãetnû pfiíãin jejích krizí (1863; kolem
nemírnost a hektiãnost: Franti‰ek Ferdinand poÏado-
Ïe to, co platí, je v˘sledek. Jde ãasto o ãtení osvobo-
1900, kdy nastala v˘mûna „paradigmat a dogmat“
val v‰e a hned“ (s. 30). Pfies v‰echny pokusy o sledo-
zující od schematického vidûní a patrnû i iluzí. Publi-
spojená s „generaãní v˘mûnou“). V roce 1909 vyslovi-
vání a kontrolu v‰ak vzhledem k chybûjící legislativû
kace se mimodûk stává taktéÏ jedním z fiady pojedná-
la CK pfiání ustanovit Franti‰ka Ferdinanda za svého
(absenci zákona zakazujícího v˘voz dûl a regulujícího
ní zab˘vajících se touto kontroverzní osobností a na
protektora a ãestného prezidenta a císafi Franti‰ek Jo-
koncese pro obchod se staroÏitnostmi) nebyly dány
základû doposud neznám˘ch pramenÛ doplÀuje její
sef svého synovce jmenoval 22. ledna 1910 protekto-
moÏnosti prokázat ãinnosti pfiekraãující zákon a tres-
obraz. Je v˘sledkem dlouhodobého studia fondÛ Stát-
rem Centrální komise, ãímÏ se státní úfiad dostal „prv-
tat je. I kdyÏ se na první pohled zdálo, Ïe zájmy arci-
ního archivu i mnohaleté práce s rozsáhlou literaturou
nû pod protektorát“. NarÛstající napûtí v CK fie‰il (po
vévody a CK jsou v této oblasti totoÏné, pravdou zÛ-
a hned úvodem dluÏno fiíci, Ïe autor se v pramenech
smrti prezidenta Josepha Alexandra svobodného pá-
stává, Ïe „T˘Ï Franti‰ek Ferdinand, jenÏ odsuzoval
pohybuje suverénnû a s dÛkladnou znalostí souvislos-
na von Helferta) Franti‰ek Ferdinand snahou o reor-
praktiky obchodníkÛ se staroÏitnostmi a na jejich ãin-
tí. O tom téÏ svûdãí rozsáhl˘ a pfiedev‰ím hluboce
ganizaci komise ve smyslu „vnûj‰í preciznosti a vnitfiní
nost hledûl podezíravû, byl zároveÀ jedním z jejich nej-
analytick˘ úvod.
logistiky Vojenské kanceláfie Franti‰ka Ferdinanda
lep‰ích zákazníkÛ… Sbûratel umûní Franti‰ek Ferdi-
V podtitulu úvodní stati pojmenované Arcivévoda
v Belvederu…“. Pr vním jeho opatfiením byla zmûna
nand si ãasto udrÏel pfievahu nad stráÏcem kultur y
Franti‰ek Ferdinand je nástupce trÛnu oznaãen jako
statutÛ a reformní kroky v rámci samotné organizace
Franti‰kem Ferdinandem a fatálním zpÛsobem se cho-
„fundamentalista a revolucionáfi“, coÏ autor ve sv˘ch
(vãetnû pfiechodu kompetencí na státní úfiedníky), dru-
val coby Ïalobce, obhájce i soudce v jedné osobû“
v˘vodech dále pfiesvûdãivû dokládá. S trochou odleh-
h˘m (jeÏ ov‰em selhalo) byla obnova struktury etablo-
(s. 32). „Nejvy‰‰ím principem“ v oblasti ochrany movi-
ãení hned na zaãátku konstatuje, Ïe nahlíÏení na osob-
váním „památkáfiÛ“ jako meziãlánku mezi prezidiem
t˘ch památek bylo pro nûj zamezení prodeje do ciziny
nost arcivévody vûdou i vefiejností pfiedev‰ím „sub spe-
a konzervátory, respektive prezidiem a korespondenty
a „ponechání umûleck˘ch dûl na pÛvodním místû, te-
cie mortis“ je dáno jeho tragick˘m koncem, podobnû
– po tomto kroku po uplynutí jednoho roku ale nezbylo
dy v kostele, zámku, soukromém domû a podobnû.
jako v pfiípadû dal‰ích v˘znamn˘ch osobností Rakous-
vÛbec nic. Tfietím opatfiením bylo zfiízení zemsk˘ch
Prodej nebo pfienesení do muzea pro nûj pfiedstavova-
ka, jako Marie Antoinetty anebo korunního prince Ru-
konzer vatorátÛ pod vedením placen˘ch, tedy odpo-
ly pouze nouzové fie‰ení a v Ïádném pfiípadû se nemû-
dolfa. Za jednapadesát let svého Ïivota v‰ak následník
vûdn˘ch úfiedníkÛ s oficiálním titulem umûleckohisto-
ly stát pravidlem“ (s. 33).
trÛnu v˘raznû zasáhl do fiady oblastí vefiejného Ïivota.
rick˘, respektive technick˘ konzervátor.
Skuteãnost, Ïe v monarchii nevznikl památkov˘ zá-
Obecné povûdomí o nûm se dle autora pohybuje ves-
JiÏ v roce 1905 se generálním konzervátorem stal
kon, odvozuje Brückler od „masivního a nesmifiitelné-
mûs mezi pozdviÏením vyvolan˘m jeho morganatick˘m
Max Dvofiák, jenÏ jako „jedin˘ reprezentant species
ho odporu ‰lechty a katolického kléru“. Trochu jinak
sÀatkem se Îofií Chotkovou a jeho „loveckou mánií“.
památkáfie poÏíval pln˘ respekt Franti‰ka Ferdinanda
V politickém ohledu se soustfieìuje na jeho „vût‰inou
a pro samotného následníka trÛnu pfiedstavoval jako
pfieceÀovan˘ trialismus“ a napjaté vztahy se str˘cem
takov˘ osobnost hodnou respektu“. I v rámci CK byl
■ Poznámky
císafiem Franti‰kem Josefem. Autor tedy hned na za-
Dvofiák „nezpochybniteln˘ a nesporn˘“ a na rozdíl od
3 Kaiserlich königliche Central-Comission zur Er for-
ãátku konstatuje, Ïe „nepolitick˘“ Franti‰ek Ferdinand
vût‰iny ostatních mûl „jasné pfiedstavy a úkoly, jako
schung und Erhaltung der Baudenkmale; zkratku CK pou-
zÛstal stranou zájmu. A osoby následníkovi blízké mu
téÏ smysl pro uskuteãnitelné a nacházel jednoznaãná
Ïívám, podobnû jako autor v katalogové ãásti knihy, dále
údajnû ve sv˘ch pamûtech kulantnû vûnují pouze kapi-
slova pro neuskuteãnitelné“ (s. 21). Role Vojenské
v textu z dÛvodÛ struãnosti, s v˘jimkou citací.
toly pod názvem „sbûratel umûní“.
kanceláfie Franti‰ka Ferdinanda (dále jen VKFF), vznik-
4 ...Kunst- und historischen Denkmale.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
219
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 220
2
1
Obr. 1. Brno-Zábrdovice, kostel sv. Kunhuty v areálu b˘valého premonstrátského klá‰tera, pohled ze severu, 20.–30. léta 20. století. (Fotoarchiv prof. M. Stehlíka) Obr. 2. Brno-Zábrdovice, kostel sv. Kunhuty v areálu b˘valého premonstrátského klá‰tera, pohled na analytickou prezentaci nejstar‰ích konstrukcí a ãlánkÛ na jiÏní stranû, souãasn˘ stav. (Foto Z. Vácha, 2010) Obr. 3. Brno, pohled do Biskupského dvora, 1931. (Archiv NPÚ – ÚOP v Brnû)
3
Novû zastávaná a prosazovaná slohová rÛznorodost
du Biskupského dvora, kter˘ Moravsk˘ zemsk˘ v˘bor
zasáhla církev a klérus nejen v jejím estetickém cítû-
údajnû chtûl nechat demolovat ve prospûch novostav-
ní, ale i v archetypickém chápání sebe sama i svûta“
by Zemského muzea, jeÏ komplex v samém centru
(s. 37). Brücklerova anal˘za archivÛ ukazuje, Ïe niωí
mûsta získalo v roce 1818. Obûtí mûl b˘t téÏ pfiiléhají-
vidí situaci u movit˘ch kulturních statkÛ. „Vût‰ina
klérus faráfiÛ v obcích a mûstech mûl prostû pfiíli‰ ve-
cí Ditrich‰tejnsk˘ palác. CK byla vyzvána, aby se zasa-
‰lechty nevykazovala pochopení a jiÏ vÛbec ne nad‰e-
lik˘ respekt pfied následníkem „z BoÏí milosti“, ve vût-
dila alespoÀ o zachování architektonicky zajímavé
ní pro umûní“; zde je citován pfiíkr˘ odsudek vídeÀské
‰inû pfiípadÛ v‰ak vedl „nedostatek prostfiedkÛ, lakot-
ãásti Biskupského paláce (renesanãní galerie). Gene-
aristokracie ze strany Franti‰ka Ferdinanda z roku
nost nebo nedostateãné umûleckohistorické znalosti
rální konzervátor Deininger oznaãil navrhovanou novo-
1878, a to, Ïe „neobstojí byÈ v tom nejmen‰ím du‰ev-
kléru k prohfie‰kÛm proti uzancím památkové péãe“
stavbu za ve v‰ech ohledech nepovedenou. Prezident
ním úsilí“ (s. 36). Mecená‰ství a kulturní Ïivot se ode-
(s. 37). „OdstraÀování kostelních podlah, oltáfiÛ, zpo-
CK Franti‰ek princ z Liechtensteinu v této vûci napsal
hrávaly v jin˘ch sférách. Církev se povaÏovala za „stát
vûdnic nebo kazatelen a jejich náhrada, Ïel, vût‰inou
Moravskému zemskému hejtmanovi hrabûti Serényi-
ve státû“, do urãité doby v‰ak mezi ní a památkovou
umûlecky bezcennou tuctovou tovární produkcí patfiila
mu Ïádost o zapojení CK do projektu novostavby, v od-
péãí vládl pomûrn˘ klid. Tedy dokud se „památková
do urãité míry do slovníku niωího kléru“. Lépe finan-
povûdi Serényi ale hovofií o pouhém úmyslu vytvofiit na
péãe upsala v otázkách restaurování principÛm stylo-
ãnû situované fary samy a dle vlastní úvahy rozhodo-
tomto místû veliké zemské muzeum. V dané dobû pr˘
vé ãistoty a jako svou primární úlohu vidûla vytvofiení
valy o pfiestavbách, pfiístavbách, nov˘ch stavbách
v Biskupském dvofie probíhají pouze zaji‰Èovací práce,
fiktivního, ale jednotného originálního stavu, vznikl pfií-
a doplÀcích kostelních budov i o jejich zafiízení. To po-
které na vzezfiení objektu nic nemûní – KNr. 4487,
mo ideální soulad s katolickou církví, jeÏ v prÛbûhu
chopitelnû zneuÏívali „vychytralí staroÏitníci a obchod-
1913). Zejména spoleãenské postavení následníka
19. století v dílem vûdomém, dílem iracionálním útû-
níci s umûním, ktefií faráfiÛm je‰tû namluvili, Ïe se
bylo, na rozdíl od církevní a fiádové oblasti, v pfiípadû
ku a uzavfiení se vÛãi revoluãním, liberálním, sociál-
mohli zbavit harampádí a je‰tû vÛbec dostali zaplace-
profánního prostfiedí pfiedpokladem plného rozvinutí
ním a vûdeck˘m hnutím obnovy vidûla spásu svou
no“ (s. 38).
váhy jeho osoby a celého aparátu. „Souãasnû v‰ak
a sv˘ch vûfiících ve stfiedovûku, jenÏ odpovídal více po-
V oddíle Památková péãe a památková ochrana,
musí b˘t spolu s v˘razem pfiekvapení a podivení zvlá‰È
skuteãnosti“
jak Brückler uvádí, se skr˘vá pojednání o elementár-
zdÛraznûno, Ïe katolicky konzervativní následník trÛ-
(s. 36). Potom ov‰em nastal uvnitfi památkové péãe
ních okruzích ãinnosti kaÏdé instituce památkové pé-
nu byl v záleÏitostech teorie a praxe památkové péãe
v˘razn˘ pohyb. Ta zaãala pfied „,konstruovan˘m origi-
ãe: památková péãe, ochrana památek, restaurování,
mimofiádnû moderní: zachování ,rostlého‘ stavu pa-
nálním stavem‘ upfiednostÀovat ,rostl˘ stav‘, jak zní
novostavby, pfiestavby a pfiístavby, a koneãnû i moÏ-
mátky – dogmatu podobné pfiikázání, zabránûní za
odborn˘ termín…, a tím ,gotick˘ sloh‘ pfiestal b˘t
nosti zásahu v pfiípadû plánovan˘ch demolic (viz
kaÏd˘ch okolností dodatkÛm a doplÀování u plastik
leitmotivem a dogmatem praktické památkové péãe.
obr. 3; z archivu VKFF se dozvídáme o peripetiích osu-
a nástûnn˘ch maleb, dÛleÏitost pfiednosti originálu, to
stulované
220
utopii
neÏ
historické
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 221
4
razÀoval estetickou nevhodnost této krytiny. Vût‰inou
byl to jeho nenávistn˘ vztah, nûco „mezi paranoiou
obecnû zÛstalo u apelu na pouÏití pálené krytiny a ‰in-
a patologií“, ke v‰emu, co bylo „secesionistické“,
dele, vítûznému taÏení eternitu to v‰ak nezabránilo.
anebo se mu takov˘m zdálo. ZároveÀ sám nepochy-
Dfievûné kostely – charakteristické pro sakrální
boval o tom, Ïe je jednou „z nejménû populárních
stavby rÛzn˘ch konfesí v âesk˘ch zemích, na Sloven-
osobností monarchie ... a do urãité míry si to uÏíval“
sku, v Polsku, Maìarsku, Rumunsku i na Ukrajinû –
(s. 75). „Rovnost pohlaví anebo náboÏenství byla pro
pfiestaly b˘t i ve vesnickém prostfiedí záhy „in“, a pro-
Franti‰ka Ferdinanda témûfi nevyslovitelné cizí slovo.“
to narÛstal tlak na jejich likvidaci a náhradu. V srpnu
Celkovû je charakterizován jako velmi rozporuplná
1912 povûfiil arcivévoda svou VKFF zvefiejnûním nej-
osobnost, nevyrovnaná, elitáfiská, s nedÛvûrou vÛãi
vy‰‰ího zájmu na nepozmûnûném zachování star˘ch
ostatním a mnoha pfiedsudky. Právû v oblasti památ-
dfievûn˘ch kostelÛ a synagog Haliãe a Bukoviny vÛãi
kové péãe v‰ak existoval i „jin˘“ Franti‰ek Ferdinand –
‰éfÛm pfiíslu‰n˘ch zemsk˘ch vlád a následnû skuteã-
radikálnû moderní ochránce památek, pfiímo moderní
nû nastala jejich inventarizace. V roce 1913 referuje
metody poÏadující a podporující restaurátor, na svou
haliãsk˘ místodrÏitel Bobcynski, Ïe „svévolné demoli-
dobu prÛkopnick˘, daleko pfiedbíhající bojovník za zá-
ce ... jiÏ ustaly“ (s. 62).
kon proti v˘vozu, památkov˘ zákon, národopis ãi dfie-
V kapitole o nákupech umûleck˘ch dûl je Franti‰ek
vûné kostely, zastánce zachování movit˘ch statkÛ
Ferdinand charakterizován jako milovník a neúnavn˘
a umûleck˘ch dûl v tuzemsku, a to in situ, a nakonec
nákupce dûl lidového umûní, speciálnû z Tyrol, gotic-
téÏ obzvlá‰tû starostliv˘ ochránce rázu obcí a mûst
k˘ch soch, deskov˘ch obrazÛ a oltáfiních kfiídel, jakoÏ
vãetnû pfiírody. V závûru pojednání jsou potom citová-
v‰e pro nûj nebyly Ïádné neupfiímné sliby, ale samo-
i umûleckého fiemesla – kamen, dvefií, kazetov˘ch
ny v˘povûdi souãasníkÛ, jeÏ dokreslují i jeho negativní
zfiejmost památkové péãe“(s. 43).
stropÛ apod. V zásadû byl v‰ak FF vá‰niv˘m sbûrate-
stránky. Brückler uzavírá jeho „minimální ocenûní“
lem a Maurice Muret to lakonicky komentoval slovy:
pfievrácením známého pfiísloví: „Kde je hodnû stínu, je
„sbíral tak, jako stfiílel“ (s. 77).
i hodnû svûtla“ (s. 81).
Obr. 4. Bítov (okres Znojmo), interiér gotického kostela sv. Václava, 1929. (Archiv NPÚ – ÚOP v Brnû)
Skuteãnost, Ïe kolem roku 1900 dochází v kulturním Ïivotû monarchie k nevídanému rozruchu, povaÏuje Brückler za zbyteãné opakovat. V rámci „smetení
âást Osoby a personální politika je rozdûlena na po-
Následuje stûÏejní ãást knihy – chronologicky fiaze-
doposud obecnû uznávan˘ch norem“ se v oblasti ur-
jednání o personálních otázkách CK a problematice
ná edice „Kunstakt“, zejména záznamÛ aktivit CK
banismu a architektury pfiidruÏilo „pfiedãasné a lehko-
obsazování kateder na vysok˘ch ‰kolách. Personální
a samotného Franti‰ka Ferdinanda. Nechybûjí ani per-
myslné zfieknutí se stávajícího a praktická památková
politiku Franti‰ka Ferdinanda Brückler charakterizuje
sonální informace z prostfiedí CK – jmenování, zastu-
péãe téÏ ãelila velik˘m problémÛm a nezfiídka se stala
jiÏ v první vûtû: „Osoby byly pro Franti‰ka Ferdinanda
pování, záznamy apod. Jak jiÏ bylo fieãeno, fiada se t˘-
,konzervativním koutem‘ tûch, kdoÏ tomu chtûli zabrá-
pfiedev‰ím poddan˘mi.“ V následníkovû slovníku cha-
ká památek v ãesk˘ch zemích i obecn˘ch otázek
nit. Franti‰ek Ferdinand k nim patfiil, protoÏe si o tak-
rakterizujícím tyto osoby nechybûjí, jak dokládají pra-
systému ochrany kulturního dûdictví, jeÏ ovlivÀovaly
zvané moderní architektufie nemyslel nic, ale vÛbec
meny, hanlivá oznaãení jako osel, blbec, socialista ne-
dûní v na‰ich zemích. Jedná se vût‰inou o vÛbec prv-
nic dobrého“ (s. 43). RovnûÏ bránil rozsáhl˘m asana-
bo iredentista. Arcivévoda byl také schopen pochválit,
ní publikaci tûchto pramenÛ, dovolující doplnûní mo-
cím, neboÈ byl zároveÀ pfiesvûdãen, Ïe v mnoha pfiípa-
pokud si v‰ak o nûkom (i bezdÛvodnû) uãinil negativní
zaiky pramenné základny k systému, památkám i oso-
dech nejde o vytvofiení nové architektury, ale o nekalé
obraz, mûnil ho jen málo. OvlivÀoval téÏ rozhodování
bám, jeÏ na jeho existenci mûly podstatn˘ vliv. Jde
obchody stavebních spekulantÛ. „Navíc získávala
CK o „definitivû“ pro novû nastoupiv‰í síly. Personální
vÏdy o regesta archivních poloÏek, ve velkém poãtu
v rámci konstituujícího se ochranáfiského vlastenecké-
politiku ve ‰kolství ovlivÀovalo pfiedev‰ím dûlení peda-
obohacená o pfiímé citace. V závûru knihy následují
ho hnutí /Heimatsschutz/ kontury téÏ senzibilita pro
gogÛ a kandidátÛ pro tyto posty na ty, kdoÏ odpovídali
schémata návrhÛ reorganizace systému památkové
vzhled obcí a mûst, souborÛ i chránûn˘ch pfiírodních
jeho pfiedstavám, a na ty, ktefií pfiedstavovali „sece-
péãe i její prÛzkumné sloÏky (vãetnû schématu organi-
území, takÏe se památkové péãi ve mûstû a na ven-
sionistické“ smûry. Esencí úvodních statí knihy je bez-
zace CK v roce 1910), abecednû fiazen˘ seznam osob
kovû souãasnû otevírá více front, zároveÀ v‰ak získá-
pochyby jejich závûreãná ãást, v níÏ autor shrnuje své
se struãn˘mi charakteristikami a literaturou, odkazy
vá nového spolubojovníka“ (s. 43).
poznatky získané z pramenÛ a na jejich podkladu vy-
na literaturu, vysvûtlení zkratek, místní rejstfiík, jmen-
„V Ïádné oblasti památkové péãe a pfiíbuzn˘ch od-
tvofien˘ názor na osobu následníka trÛnu („Zu Franz
n˘ rejstfiík a odkazy na pouÏitá zobrazení.
vûtví nebyl Franti‰ek Ferdinand tak smûl˘m a revo-
Ferdinands Persönlichkeit: Ein Versuch“). Jde nespor-
V poznámkách pro uÏivatele knihy je sice vyslovenû
luãním novátorem jako v otázkách restaurátorsk˘ch
nû pouze o segment pramenné základny, coÏ je
uvedeno, Ïe z dÛvodÛ „pracovní ekonomie“ bylo rezig-
technik a restaurátorské etiky… I v této oblasti pa-
ov‰em hned v poãátku úvah explicitnû pfiipu‰tûno.
nováno na ‰ir‰í jazykové a topografické vysvûtlivky,
mátkové péãe víme jen, Ïe Franti‰ek Ferdinand kon-
Brückler pfiedstavuje svou tezi o rozporu mezi zdánlivû
mimo jiné na uvádûní místních jmen v jazykov˘ch ekvi-
sekventnû a fanaticky podporoval a bránil novou filo-
apodiktick˘mi a kategorick˘mi názory a rozhodnutími
valentech (pfieváÏnû je pouÏívána pouze nûmecká for-
sofii a etiku restaurátorské praxe“ (s. 50/51). „Spe-
na jedné stranû a zvlá‰tní, sv˘m zpÛsobem netypickou
ma uvádûná v aktech), pro ãeského ãtenáfie je tím
ciální problémy“ – eternit a dfievûné kostely – patfiily
nerozhodností a protifieãeními na stranû druhé. Puzení
v‰ak orientace ponûkud ztíÏena. Toto je ale snad jedi-
k zásadním okruhÛm zájmu FF. Fenomén eternitu se
arcivévody zasahovat do oblasti památkové péãe ozna-
ná moÏná pfiipomínka k této jinak, jistû nejen sv˘m
objevuje po roce 1894, kdy Ludwig Hatschek, rodák
ãuje Brückler, v parafrázi na lékafiské názvosloví, jako
rozsahem 661 stran, v˘jimeãné knize.
z moravsk˘ch Tû‰etic, zahájil v hornorakouském
„Interventionitis“. V koneãném dÛsledku v‰ak naráÏí-
Schöndor fu v˘robu azbestové lepenky a tûsnûní; od
me na zásadní pojmenování nedostateãnosti pÛsobení
roku 1900 pfiidával do smûsi por tlandsk˘ cement,
(= vlastností) FF: „Pfiesto zÛstává nevysvûtliteln˘ zby-
ãímÏ získal pevné desky. Pod obchodním názvem Eter-
tek zdrÏenlivosti, nefiekneme-li zbabûlosti“ (s. 70). Je-
nit získal pro svÛj v˘robek rakousk˘ patent ã. 5970.
ho pÛsobení je poznamenáno „prudk˘mi zmûnami me-
I kdyÏ v˘hody nové krytiny byly nesporné, CK proti její-
zi hektickou aktivitou a cynickou neãinností“, pfiiãemÏ
mu uÏití v‰emoÏnû bojovala. Franti‰ek Ferdinand se
zdÛvodnûní tûchto v˘kyvÛ se údajnû nepodafiilo ani ze-
dokonce snaÏil zabránit zvefiejnûní úfiedního potvrzení
vrubn˘m studiem pramenÛ nalézt. Pokud Franti‰ek
ohnivzdornosti eternitu a v souladu s názorem CK zdÛ-
Ferdinand kdy v oblasti umûní zastával pevnou pozici,
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE
Zdenûk VÁCHA
221
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 222
Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
vi‰tû Národního památkového ústavu a Libereckého kraje jsou prvotní re‰er‰e, zhodnocení a interpretace architektonick˘ch hodnot, detailní inventarizace interiérÛ a Odborné kolokvium Vysílaã na Je‰tûdu. Dilema památkové péãe (2009) a následné vydání publikace Je‰tûd / evidence hodnot pováleãné architektur y (2010), která je zatím nejucelenûj‰ím prÛvodcem
Architekt 2010/5 Hlavním tématem tohoto ãísla je urbanismus.
v otázkách opravy vûÏe. Doplnûno fotografiemi pÛvodního a nynûj‰ího stavu jednotliv˘ch interiérÛ.
Bytov˘ dÛm Prostûjov 02, s. 4–9. Autorská zpráva
Michal JANATA: S urbanistou Jifiím HrÛzou, s. 40–45.
(Jifií KNESL, Jakub KYNâL, Krist˘na CASKOVÁ, Václav
Rozhovor mimo jiné o práci v Útvaru hlavního architek-
·TOJDL, Klára MICHÁLKOVÁ / Knesl + Kynãl architek-
ta Prahy v 60. letech 20. století a v období normaliza-
ti) s fotografiemi a plány o novostavbû v proluce blo-
ce.
kové zástavby na ru‰né ulici Olomoucké v tûsném
Hana VÍTOVÁ: PlzeÀ – evropské hlavní mûsto kultu-
sousedství Vojáãkova námûstí s dominantou Národní-
r y 2015, s. 46–51. Shrnutí soutûÏí, které probûhly
ho domu od Jana Kotûry a vilou od Emila Králíka.
v Plzni pfied udûlením titulu. Navazuje autorská zpráva
Rezidence Kavãí hor y, s. 10–15. Autorská zpráva
Ondfieje CÍSLERA Tfii ka‰ny na námûstí Republiky v Plz-
(Václav ALDA, Petr DVO¤ÁK, Peter JURÁ·EK, Martin
ni na s. 48 a bilancující rozhovor Hany VÍTOVÉ O Plzni
NùMEC, Juraj SONLAJTNER, TomበDRA·NER /
s Janem Soukupem na s. 49–51.
A.D.N.S. Production) s fotografiemi a plány o domû
Mûstské divadlo PlzeÀ, s. 52–53. Autorská zpráva
pro nadstandardní „velkomûstské“ bydlení v Praze na
(Manuel Graça DIAS, Egas J. VIEIRA / Contempora-
rozhraní pankrácké plánû a svaÏité zelenû úpatí Kav-
nea; Vladimír KRUÎÍK / Helika) s vizualizacemi a plány
ãích hor. Projekt je tvofien dvojicí velkého a malého do-
o vítûzném projektu na budovy Mûstského divadla na
mu. Mal˘ dÛm ve tvaru jednoduchého kvádru navazuje
Palackého námûstí v Plzni, které uzavfiou ze severozá-
ru‰eného nejpr ve v˘stavbou silnice a nyní i protipo-
na sousední zástavbu vilové ãtvrti a bytového komple-
padní strany nedokonãen˘ blok v sousedství historic-
vodÀovou zdí.
xu, velká budova je monumentální dominantou s prÛ-
kého jádra.
hledov˘m otvorem a objevuje se i v dálkov˘ch pohle-
Pû‰í zóna tfiída Svobody, s. 76–78. Autorská zprá-
Západoãeská galerie v Plzni, s. 54–55. Autorská
va (Boris REDâENKOV, Prokop TOMÁ·EK, Jaroslav
zpráva (TomበPILA¤, Ladislav KUBA, Jifií BÒÎEK, Vít
WERTIG / A69 – Architekti) s fotografiemi o úpravû pû-
Polyfunkãní dÛm, s. 16–21. Autorská zpráva (Mar-
KO·ËÁL, Michal KOTLAS, Josef ÎUFÁNEK / Kuba & Pi-
‰í zóny v historickém centru Chebu je doplnûna ko-
kéta VESELÁ / Maura) s fotografiemi a plány o novo-
lafi Architekti) s vizualizacemi a plány o vítûzném pro-
mentáfii ilustrujícími desetilet˘ v˘voj projektu.
stavbû v proluce v centru Brna, v Kozí ulici v soused-
jektu galerie na místû zbouraného ãinÏovního domu za
Centrum mûsta – oÏivení zámeckého areálu,
ství historizujícího domu z pfielomu minulého století
mûstsk˘mi hradbami mezi ulicemi PraÏská a U Zvonu
s. 80–85. Autorská zpráva (Michal SBORWITZ, Marie
a funkcionalistického domu od Otto Eislera.
v Plzni.
SBORWITZOVÁ, Karel PRÁ·IL, Pavel KLÁSEK) s kres-
dech.
Rekonstrukce PrÛmyslového paláce, s. 22–27.
¤e‰ení prostoru b˘valého pivovaru Svûtovar,
bou, plánem a fotografiemi v˘chozího a souãasného
SoutûÏní návrh (Cigler Marani Architects) na rekon-
s. 56–57. Autorská zpráva (Jaroslav ZIMA, Tomá‰
stavu centra mûsta Velká Bystfiice – oÏivení Zámecké-
strukci a dostavbu PrÛmyslového paláce na praÏském
PROUZA, Linda AUDYOVÁ, Milan BULVA, Jan BÜRGER-
ho námûstí, vytvofiení amfiteátru a revitalizace parku
V˘stavi‰ti vãetnû prostoru vstupu od hlavní brány, Kfii-
MEISTER, LukበKUTÍLEK, Petr JEHLÍK, Eva MACKO-
a rekonstrukce západního kfiídla zámku. Navazuje re-
Ïíkovy fontány a KfiiÏíkov˘ch pavilonÛ. Jako kontrast ke
VÁ, LukበPINKAVA, Jan P¤IKRYL, ·árka SOJKOVÁ /
cenze Jakuba POTÒâKA Velkobystfiická avantgarda na
konstrukci PrÛmyslového paláce navrhují architekti
Ateliér D3A) s vizualizacemi a plány o vítûzném pro-
s. 83.
provést v‰echny novostavby z monolitického, pfiípad-
jektu na rozvoj areálu s nûkolika památkovû chránû-
Dan MERTA: Za souãasnou architekturou Hambur-
nû pfiedpjatého Ïelezobetonu, jakoÏto soudobého ma-
n˘mi prÛmyslov˘mi objekty v plzeÀské ãtvrti Slovany.
ku, s. 86–87. Repor táÏ o jednotliv˘ch hambursk˘ch
teriálu. Zámûrem je propojit podzemím nástupní pro-
Areál by mûl slouÏit pfiedev‰ím kulturním úãelÛm.
ãtvrtích je následována upoutávkou na v˘stavu v galerii Jaroslava Fragnera 4x Hamburk v Praze na s. 88–91.
stor y s KfiiÏíkovou fontánou a vytvofiit tak zázemí
Maria SZADKOWSKA: PlzeÀské interiéry Adolfa Loo-
objektÛ a nov˘ komunikaãní uzel ve smûru od Stro-
se, s. 58–63. Pfiehled v˘znamnûj‰ích Loosov˘ch pl-
Adam GEBRIAN: Krátká inventura mûstsk˘ch zása-
movky k novû plánovanému parkovi‰ti za V˘stavi‰tûm.
zeÀsk˘ch interiérÛ s jejich historií a dobov˘mi fotogra-
hÛ, s. 95. Zpráva o v˘stavû Mûstské zásahy Praha
KfiiÏíkovy pavilony navrhují k demolici, v tûsné návaz-
fiemi.
2010 v DOXu; projekt Visut˘ park nad ústím tunelu od Opoãensk˘ Valouch architekti, kter˘ si nechala rozpra-
nosti na PrÛmyslov˘ palác by vznikla nová dvoupodlaÏ-
Katefiina VÁVROVÁ, Karel LAPKA: Regenerace histo-
ní v˘stavní hala napojená na podzemní prÛchod, která
rického jádra mûsta Písek, s. 64–67. Autorská zpráva
by sv˘m umístûním ani objemem paláci nekonkurova-
s fotografiemi a plány o úpravû promenády podél fieky
Cena Petra Parléfie 2011, s. 100–102. V˘sledky 88.
la. V prÛseãíku nové komunikace a hlavní osy PrÛmys-
Otavy a rekonstrukci hradebního pfiíkopu – parkánÛ
roãníku urbanisticko-architektonické soutûÏe. První ce-
lového paláce je navrÏena nová vodní plocha – náhra-
a námûstí Na Bakaláfiích.
na nebyla udûlena, dvû druhé ceny získaly tyto projek-
covat mûstská ãást Praha 6.
Revitalizace území v Bílce, s. 68–69. Autorská
ty: Revitalizace a kompletní pfiestavba Dolního námûs-
Petr VORLÍK: Horsk˘ vysílaã Je‰tûd. Poznámky
zpráva (Pavel NASADIL, Jan HORK¯, TomበSTRAKA /
tí, Odolena voda (Mar tin âENùK, Petr SYNOVEC)
k souãasnému stavu a moÏné budoucnosti se zvlá‰t-
FAM Architekti) s kresbami a plánem o projektu na re-
a Revitalizace centrálního vefiejného prostranství ãásti
ním dÛrazem na interiér, s. 31–37. Text vznikl na zá-
vitalizaci území s drobnou rostlou uliãní sítí mezi horní
obce, Most-Vtelno (Gabriela ELICHOVÁ, Martin ELICH).
kladû prÛzkumÛ a aktivit spojen˘ch s potenciální opra-
a dolní Zbraslaví.
da KfiiÏíkovy fontány. Doplnûno vizualizacemi a plány.
11. roãník pfiehlídky diplomov˘ch prací 2010,
vou je‰tûdské vûÏe a s pfiípravou podkladÛ pro
Revitalizace ulice U Malé fieky, s. 70–71. Autorská
s. 103–104. V˘sledky 11. roãníku soutûÏe absolvent-
nominaci na Seznam svûtového dûdictví UNESCO.
zpráva (Pavel NASADIL, Jan HORK¯, TomበSTRAKA /
sk˘ch prací. Pr vní cenu získal projekt Filipa Tittla
V˘sledkem dlouhodobé spolupráce V˘zkumného cent-
FAM Architekti) s vizualizacemi a plány o projektu na
z ateliéru R. Kouckého (FA âVUT) Vnitfiní periferie Pra-
ra prÛmyslového dûdictví, FA âVUT, ústfiedního praco-
revitalizaci prostoru b˘valé zbraslavské kolonády na-
hy, Mûstské prostfiedí pro 20XX.
222
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 223
Architekt 2010/6 Hlavním tématem tohoto ãísla je znovu urbanismus, 2. ãást.
PRUDÍK / Zahrada nad Metují – Franti‰ek CHRÁSTEK / Q studio) s fotografiemi pÛvodního a souãasného stavu a s plány o rekonstrukci s˘pky z 19. století
Karel KUâA: Litomy‰l, s. 2. V úvodním slovû se au-
v Uherském Brodû na prostor pro reklamní studio. Ná-
tor zam˘‰lí nad porevoluãní diskreditací urbanismu
sleduje rozhovor Julia MACHÁâKA s investorem, foto-
socialistick˘m plánováním a na pfiíkladu Litomy‰le do-
grafem Franti‰kem Chrástkem.
kládá, Ïe tehdy ‰lo o zmatení pojmÛ a Ïe na‰e sídla
Ondfiej BENE·: Rodinné domy Jána Stempela,
a krajina nepotfiebují ménû urbanismu, ale více – tedy
s. 26–31. Recenze dvou archetypálních venkovsk˘ch
skuteãného tvÛrãího vytváfiení prostfiedí.
domÛ v Popoviãkách.
Mirko BAUM: K dûjinám transbordéru, s. 34–39.
Ladislav LÁBUS – Vít KRU·INA: Rodinn˘ dÛm,
Na autorskou zprávu o vybudování transbordéru Andûl-
s. 38–43. Autorská zpráva s fotografiemi a plány o no-
ská Hora v Chrastavû (Mar tin RAJNI·, David KUBÍK,
vostavbû rodinného domu ve svaÏitém terénu s roz-
David PAVLI·TA, Jitka PUCANDLOVÁ / e-MRAK, s. r. o.)
manitou zástavbou v praÏsk˘ch Zábûhlicích. Novostav-
navazuje historick˘ ãlánek autora jeho konceptu s fia-
ba nedominuje svému okolí, ale zámûrnû se v krajinû
dou historick˘ch obrázkÛ a plány.
utápí a rozpou‰tí zapu‰tûním do terénu a rozãlenûním
Michal JANATA: Litomy‰l, na‰e mûsto, s. 54–63.
na více objemÛ.
Série ãlánkÛ o pfiíkladném soudobém urbanismu mûs-
Iveta TORKONIAKOVÁ: Fakultní Thomayerova ne-
ta Litomy‰le: rozhovory o rozvoji mûsta s jeho b˘val˘m
mocnice, s. 48–55. Studie ovûfiující maximální kapa-
starostou Miroslavem Br˘dlem a se souãasn˘m sta-
city území pro dal‰í rozvoj nemocnice v Praze-Krãi.
rostou Michalem Kor ty‰em, recenze knihy Litomy‰l
New City Center, s. 56–61. SoutûÏ na zástavbu
knihou odûná a autorská zpráva ZdeÀka FRÁNKA
ãtyfihektarového pozemku podél ulice âulenovy v ‰ir-
o projektu garáÏí na zámku. Doplnûno fotografiemi, vi-
‰ím centru Bratislavy vyhrál projekt kanceláfie Zaha
Erhar t PFOTENHAUER: Spoluúãast na plánování,
zualizacemi a plány.
Hadid Architects. Pozemek se uvolnil po demolici
kultura plánování, kultura mûst, s. 31–34. Reflexe kultury plánování v Nûmecku.
Pavel HALÍK: Roudnice nad Labem. Úprava námûs-
mûstské teplárny, z níÏ zÛstala malá ãást, jejímÏ auto-
tí, s. 72–75. Zpráva o realizaci úprav historického Kar-
rem je pravdûpodobnû Du‰an Jurkoviã a která je ná-
Klaus OVERMEYER: V˘zkum UC Tools. Katalyzátory
lova námûstí a k nûmu pfiilehlého Husova námûstí
rodní kulturní památkou. Souãástí zadání bylo její za-
mûstské transformace, s. 43–47. MnohaúrovÀové
v centru Roudnice nad Labem od autorÛ Bohumila
ãlenûní do navrhovaného komplexu. Doplnûno
spoleãenské a ekonomické ãinitele, které ovlivÀují
a Evy Fantov˘ch. Doplnûno fotografiemi a plány.
vizualizacemi a plány.
utváfiení vystavûného prostfiedí, spolu se zvy‰ující se
Jakub POTÒâEK: Minimum z dûjin urbanismu mûs-
Chen HUI – Michal HLAVÁâEK: Omezení a chaos,
dynamikou zmûn jiÏ nejsou postihnutelné klasick˘m
ta Hradce Králové, s. 90–95. Historie urbanismu mûs-
s. 64–69. Profil v˘voje souãasného urbanismu a ar-
plánováním. Projekt Mûstsk˘ katalyzátor pfiiná‰í roz‰í-
ta, doplnûno ãetn˘mi plány.
chitektury v âínû.
fienou sadu nástrojÛ schopn˘ch reagovat na neustálé
Pavla MELKOVÁ: Vliv míry Ïivelnosti spoleãnosti na
Za novou Prahu, s. 119–124. Otevfien˘ dopis pri-
podobu mûsta, s. 96–101. Esej o hledání ideální míry
mátorovi a praÏsk˘m zastupitelÛm upozorÀující na
Elisabeth MERK: Promûny mûstského obrazu,
vzájemného ovlivÀování mezi zpÛsobem Ïivota spoleã-
nutnost systémov˘ch zmûn pfii fie‰ení rozvoje Prahy
s. 48–51. Mûsto se vyvíjí v napûtí mezi historickou
nosti a formami architektur y a urbanismu. Jako ex-
a následná anketa.
kontinuitou a nov˘mi poãátky. Architektka a radní pro
spoleãenské promûny.
trémní pfiíklad pfiemíry Ïivelnosti je vybrána Neapol, za
Pavel HALÍK: Dûjiny ãeské architektury, s. 126–127.
mûstskou v˘stavbu v Mnichovû se na pfiíkladu svého
pfiíklad druhého extrému slouÏí vysídlené a jako pa-
Recenze knihy Petr KRATOCHVÍL (ed.), Velké dûjiny ze-
mûsta zam˘‰lí nad nov˘mi cestami a tím, která pravi-
mátka UNESCO v podstatû zakonzer vované mûsto
mí Koruny ãeské. Tematická fiada Architektura.
dla jsou jiÏ zastaralá.
Hana VÍTOVÁ: Texty o architektufie 2006–2009.
Matera. Yvonne JANKOVÁ: Zahradní Mûsto, s. 102–103. âlánek o mezinárodním hnutí vzniklém v 90. letech
Matadofii / Juniofii, s. 128–129. Recenze dal‰í publikace vydané obãansk˘m sdruÏením Kruh.
minulého století, které se stavûlo proti zahu‰Èování
Alena MICHÁLKOVÁ, Milan KA·PAR: Vila Franti‰ka
v centrech mûst a jehoÏ cílem bylo bydlení v lep‰ím Ïi-
Bílka, s. 130–131. Historie vily v Praze na Hradãa-
votním prostfiedí. Vznikají zahradní mûsta jako svébyt-
nech, která byla po kompletní rekonstrukci znovu
n˘ celek vilové zástavby uprostfied zelenû na geome-
otevfiena.
trické parcelaci.
Vladimír ·LAPETA: Janu Boãanovi, s. 132. Nekrolog v˘znamného architekta.
Architekt 2011/1 Ústfiední téma: âesk˘ architekt v âínû. Michal JANATA: Nová budova âVUT, s. 4–17. Rubrika Top realizace je vûnována nové budovû Fakulty architektury âVUT v praÏsk˘ch Dejvicích ve vysoko‰kolském kampusu navrÏeném Antonínem Engelem v roce
Era 21 2011/1 Ústfiedním tématem tohoto ãísla je architektura v‰edního dne. Andrea BOâKOVÁ: V˘chodné Slovensko aktuálnû!, s. 12–13. PrÛvodce po aktuální architektufie. Miroslav ·IK: Na druh˘ pohled, s. 22–25. Reformní hnutí v architektufie se jiÏ od 19. století pokou‰í realizovat architektonickou alternativu skrze vlastní kvality bydlení. Jeho ideály (napfiíklad stfiednû velké a obytné
Era 21 2010/6 Hlavním tématem jsou nové urbánní strategie v Nûmecku. Tobias HAGLEITNER: Linec aktuálnû!, s. 12. PrÛvodce po aktuální architektufie mûsta Lince.
mûsto, mnohotvar ˘ mûstsk˘ soubor, mísení forem a funkcí, „staronov˘“ dÛm) by zãásti i dnes mohly b˘t lékem globální rozmafiilosti, ne-míst a nového brutalismu. Ilustrováno konkrétními pfiíklady ze ‰v˘carského prostfiedí.
1924. Uvádí ji autorská zpráva (Alena ·RÁMKOVÁ, To-
Spansdor f – Lipová 1915–2005, s. 14–15. Foto-
Mechtild STUHLMACHER: Hild und K Architekten,
mበKOUMAR, LukበEHL / ·rámková architekti) s fo-
grafie téÏe sudetské vesnice u Ústí nad Labem 1915
s. 32–37. Mnichovské architektonické studio vytváfií
tografiemi a plány, následují rozhovory s Alenou ·rám-
a po devadesáti letech.
architekturu v souladu s urbanistick˘m kontextem,
kovou a dûkanem FA âVUT ZdeÀkem Zavfielem, Slovo
Benjamin FOERSTER-BALDENIUS – Matthias RICK:
investora od Miloslava PAVLÍKA a recenze Michala
Recepty já nemám, s. 18–21. Rozhovor s architektem
JANATY Nenápadn˘ pÛvab sluÏebnosti na s. 15–16.
zastfie‰ení mnichovského stadionu a prÛkopníkem
Pfiestavba s˘pky, s. 18–25. Autorská zpráva (David
úsporného stavûní Frei Ottem.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ O
historickou a místní fiemeslnou tradicí a s potfiebami uÏivatelÛ. Co Ïe(re) ãeské malomûsto?, s. 48–49. V˘zkum mûsta VodÀany a (ne)spokojenosti jeho obyvatel v rám-
223
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 224
Vizuální a textová anal˘za, tvofiící druhou ãást studie, potvrzuje zapojení Franti‰ka Ferdinanda, naznaãuje dal‰í moÏné zdroje Dvofiákova antimoderního pfiístupu a také prokazuje, Ïe památková konzer vace v pozdním habsburském Rakousku byla hluboce ovlivnûna a vlastnû i kompromitována patriotick˘m politick˘m programem. Jindfiich VYBÍRAL: S podporou „star˘ch” – proti vÛli „moderních“. Dokumenty k povolání Otto Wagnera na Akademii v˘tvarn˘ch umûní ve Vídni, s. 464–471. Rakousk˘ státní archiv ve Vídni chová dva pozoruhodné dokumenty ke jmenování Otto Wagnera profesorem Akademie v˘tvarn˘ch umûní ve Vídni v roce 1894, které osvûtlují okolnosti vzniku jedné z nejmodernûj‰ích architektonick˘ch ‰kol na svûtû. Pr vním je protokol z jednání profesorské komise s návrhem na Wagnerovo jmenování, druh˘ je dopis posluchaãÛ (signatáfii byli mnozí v˘znamní Ïáci ãi spolupracovníci Otto Wagnera, mj. Josef Hoffmann a Josef Urban), ktefií poÏadovali, aby nov˘m vedoucím ‰koly byl jmenován nikoliv navrÏen˘ kandidát, ale Bruno Gruber. Pfiedstavitelé ci letní architektonické dílny vedl k tomu, Ïe se disku-
historickou architekturu, starému mûstu pfiisuzuje
Akademie se vûdomû rozhodli nejen pro rozvíjení tradi-
se o strategii mûsta stala jednou z mûstsk˘ch priorit.
statut pamûÈové banky a hledá cesty, jak by stará
ce, ale i pro energickou inovaci, zatímco budoucí pfied-
Alena ·RÁMKOVÁ, TomበKOUMAR, LukበEHL: Po-
a moderní architektura mohly spolu dobfie koexisto-
stavitelé vídeÀské rané moderny byli v rozhodujícím
hyb a fiád. Nová budova âVUT v Praze, s. 54–57. Au-
vat. UpozorÀuje také na to, Ïe materiálová a technolo-
okamÏiku konzervativnûj‰í neÏ stafií dvorní radové.
torská zpráva s fotografiemi a plány o nové budovû
gická povaha soudobé architektur y vyluãuje dobré
mj. pro Fakultu architektury v Praze.
stárnutí, a uÏ se ji proto nehodí chránit. Apeluje na no-
TomበVÍCH: ·akalí léta dvacátého století. Jak chá-
vé prom˘‰lení památkové péãe.
Pavol PA≈ÁK: Prestavba ruiny na ateliér, s. 64–65. Autorská zpráva o pfiestavbû b˘valé cihláfiské pece v âachticích na ateliér.
Ondfiej JAKUBEC: Petr Kratochvíl (ed.), Velké dûjiny zemí Koruny ãeské. Tematická fiada Architektura, s. 472–474.
pat novou budovu âVUT v Praze, s. 58. Reflexe díla Aleny ·rámkové a zejména nové budovy âVUT v Praze.
Z recenzí:
Umûní 2010/4
Eva BENDOVÁ: Fenomén BaÈa: Zlínská architektu-
(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.
ra 1910–1960; Katrin Klingan (ed.), A Utopia of Mo-
html)
dernity: Zlín. Revisiting BaÈa’s Functional City,
Ivo HLOBIL: Chimento Camicia in Tovaãov in 1492
s. 480–483.
and in Prague and Kutná Hora in 1493? – Chimento
Stavba 2010/5
Camicia roku 1492 v Tovaãovû, 1493 v Praze a Kutné
Urbanismus & územní rozvoj 2010/5
Ludûk R¯ZNER: Továrna No. 8. Factor y No. 8,
Hofie?, s. 321–326. Florian Zapletal (1884–1969) se
s. 12–17. Autorská zpráva (OK PLAN ARCHITECTS,
velmi zab˘val historií umûleck˘ch památek na Mora-
s. r. o.) s fotografiemi a plány o nízkonákladov˘ch
vû. Pozornost vûnoval relativnû neobyãejnû ãasné re-
opravách a úpravû areálu textilní továrny v Humpolci
cepci italského quattrocenta na zámku v Tovaãovû.
Katefiina SZENTESIOVÁ: Urbanistick˘ v˘voj Prahy za
z roku 1884. Cílem bylo oÏivení areálu a jeho propoje-
V roce 1928 dospûl k závûru, Ïe renesanãní portál to-
posledních 20 let, s. 129–147. Svoboda podnikání
ní s nedalek˘m parkem. V exteriéru se stala jednotí-
vaãovského zámku z roku 1492 vytvofiil italsk˘ kame-
cím prvkem ãerná barva, provedena byla sanace ob-
ník, kter˘ pfii‰el pravdûpodobnû pfies Uhry. Následnû
jektÛ proti vlhkosti. Pro areál je vytvofiena vize
Zapletal v neuvefiejnûné stati uvedl, Ïe zde pracovali
s moÏností dostaveb.
Chimento Camicia a sochafi Baccio Cellini. Závûr, Ïe ti-
Bytov˘ dÛm Prostûjov. Apar tement Block, Prostû-
to mistfii pracovali v Tovaãovû, nelze prokázat ani vy-
jov, s. 42–47. Autorská zpráva (Knesl + Kynãl archi-
vrátit. Dnes ho podporují dal‰í nepfiímé indicie, o nichÏ
tekt / Jifií KNESL, Jakub KYNâL, Krist˘na CASKOVÁ,
Zapletal nevûdûl. Chimento Camicia se spoleãníky
Klára MICHÁLKOVÁ, Václav ·TOJDL) s fotografiemi
mohli snad se stejnou pravdûpodobností po odchodu
a plány o novostavbû v proluce na jedné z hlavních
z Budína a pfied návratem do Florencie demonstrovat
mûstsk˘ch radiál.
umûní italského quattrocenta dokonce o rok pozdûji
Strata SE 1, s. 66–69. Obytn˘ 43patrov˘ dÛm tvofií
i v Praze a Kutné Hofie.
nov˘ pr vek lond˘nského panoramatu, je to nejvy‰‰í obytná budova v centrálním Lond˘nû a jedná se o prv-
Umûní 2010/5–6
ní stavbu na svûtû s integrovan˘mi vûtrn˘mi turbína-
(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.
mi. Doplnûno fotografiemi a plány.
html)
Rostislav ·VÁCHA: Rem Koolhaas pfiem˘‰lí o pa-
Jonathan BLOWER: Max Dvofiák, Franti‰ek Ferdi-
mátkové péãi, s. 74–77. Úvod k níÏe oti‰tûn˘m tex-
nand a Katechismus památkové péãe, s. 433–444.
tÛm v expozici Koolhaasova ateliéru OMA na loÀském
Na základû nového zkoumání takzvan˘ch Kunstakten
bienále architektury v Benátkách. Témûfi celá expozi-
Franti‰ka Ferdinanda sleduje pr vní ãást této studie
ce OMA byla tentokrát vûnována památkové péãi.
historii vzniku populistického prÛvodce konzervací pa-
Koolhaas se snaÏí rozli‰it autentickou a zfal‰ovanou
mátek Katechismu památkové péãe od Maxe Dvofiáka.
224
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
Jubilejní ãíslo vûnované dvaceti letÛm územního rozvoje ãesk˘ch zemí v porevoluãním období.
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:15
Stránka 225
i volnost architektonické tvorby se projevila v posled-
s. 82–85. Tzv. historická mûsta dnes podle autora ne-
ním v˘voji urbanismu a architektur y Prahy se v‰emi
potfiebují ochranáfie, ale dobré hospodáfie a vizionáfie.
pozitivními i negativními dÛsledky. Bilancující ãlánek
TotéÏ platí i pro krajinu.
se zab˘vá v˘vojem praÏského územního plánování, v˘-
Pavla MELKOVÁ: Cesta, s. 96–107. Esej o fenome-
vojem v jednotliv˘ch pásmech mûsta vãetnû historic-
nologii cesty poukazuje na to, Ïe i v souãasnosti k so-
kého jádra a rozvojem jednotliv˘ch funkcí mûsta.
bû mohou mít blízko architektura a poezie. Blanka KYNâLOVÁ
BURGEN UND SCHLÖSSER 52 Jahrgang, Heft 1/2011. Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. ISSN 0007-6201, 66 stran s obrázky. Rubrika âlánky Raimund Zbigniew RADACKI: Neue Forschungsergebnisse an pommerschen Burgen – Supplement zu Zbigniew Radacki: „Mittelaterliche Burgen in Pommern. Warschau 1976“ – New research on Pomeranian castles – „Suplement to Radacki: Mittelaterliche Burgen in
Wilfried PFEFFERKORN: Schießschar ten an der
Pommern [Medieval castles in Pomerania], Warsaw
Burg Rechberg – Loopholes at Rechberg castle,
1976, s. 2–21. Zhruba ãtyfiicet let od vzniku autorovy
s. 38–54. Rozbor stfiílen vnûj‰ího opevnûní na hradû
disertace, jejíÏ vydání v pol‰tinû v roce 1976 znamena-
Rechbergu (Hohenrechbergu) u ·vábského Gmündu.
lo vítan˘ pfiehled vûdomostí o hradech v dnes polském
Autor provádí inventuru stfiílen, které pak ãlení na jed-
Pomofiansku, se nyní v Nûmecku Ïijící autor vrací k to-
notlivé typy (‰tûrbinové ‰paletované dovnitfi, tfimeno-
muto tématu s doplÀky a nov˘mi poznatky. Ty vycházejí
vé, ‰tûrbinové ‰paletované ven, klíãové /které pak
Toto ãíslo pfiiná‰í v˘bûr z textÛ pfiednesen˘ch na
zejména z v˘zkumného projektu, kter˘ v Pomofianech
je‰tû dále dûlí podle fie‰ení trámku pro hákovnici/
konferenci Inventura urbanismu konané na Fakultû ar-
probíhal do roku 1993. Nové poznatky se t˘kají pfiede-
a speciální). V úvahách o datování hraje klíãovou roli
chitektury âVUT v Praze, mimo jiné:
v‰ím johanitsk˘ch hradÛ Wiledenbruch /Swobnica/
objekt brány, dendrochronologicky datovan˘ do let
Jan JEHLÍK: Bezpeãí, komunikace, reprezentace,
a Sommerburg /S∏oƒsk/ a templáfisk˘ch Quartschen
1438–1439 a obsahující od doby stavby 14 tfimeno-
s. 4–19. Autorsky upravená verze habilitaãní práce
/Chwarszczany/ a Rörchen /Rurka/. âlánek dále po-
v˘ch stfiílen bez trámkÛ pro hákovnici. Ostatní stfiílny
z teorie urbanismu.
jednává o hradech fiádu nûmeck˘ch r ytífiÛ (Hammer-
neumoÏÀují pfiesnûj‰í datování, typologicky za nejstar-
Pavel HNILIâKA: Mûsto v krajinû nebo spí‰e „mûs-
stein /Czarne/, Küstrin /Kostrzyn/, Driesen /Drezden-
‰í pak nepfiekvapivû prohla‰uje ‰tûrbinové ‰paletova-
tokrajina?“, s. 20–25. Pfiekotná v˘stavba na okrajích
ko/ a Zantoch /Santok/) a koneãnû o ãtyfiech men‰ích
né dovnitfi.
mûst a její rozlévání do krajiny má za následek, Ïe
„rytífisk˘ch“ hradech (Kallies /Kalisz/, Böck /Buk/, Neu-
mûsto, vesnice a krajina postupnû ztrácejí svÛj pÛvod-
wedell /Drawno/ a Gülzow /Golczewo/).
Zlat˘ fiez 2010/33
ní charakter a plíÏivû se mûní v sídelní ka‰i. Pfiíklady pokusÛ o fie‰ení ze zahraniãí.
Rubrika Zprávy
Rüdiger BERNGES: Über den militärischen Nutzen
Udo LIESSEM: Fritz Ebhardt, s. 54–55. Zpráva
von frühen Schießscharten in deutschen Burgenbau –
o stavu zpracování bohatého archivu plánÛ z pozÛsta-
Michal KOHOUT: Obytnost prostfiedí, s. 40–51. Mo-
The military use of early loopholes in German castles,
losti Fritze Ebhardta, obsahujícího pfiedev‰ím plány je-
tiv obytnosti jako Ïivotního potenciálu prostfiedí vystu-
s. 22–37. âlánek úvodem opatfiil Joachim Zeune.
ho otce Bodo Ebhardta a jeho kanceláfie.
puje stále více do popfiedí ruku v ruce s tím, jak je
Nûmecko (na rozdíl napfiíklad od Velké Británie) dopo-
z na‰ich sídel vytlaãována. Co nejpfiesnûj‰í poznatky
sud postrádalo intenzivnûj‰í studium praktické pouÏi-
âíslo dále obsahuje standardní rubriky Památky
o podmínkách obytnosti na‰ich mûst a domÛ by mûly
telnosti a efektivnosti hradních stfiílen. Tento nedosta-
ohroÏeny – památky zachránûny (informace o konkrét-
b˘t vkladem architektÛ do dialogu o spoleãenském
tek ãásteãnû eliminuje autor sv˘mi praktick˘mi
ních kauzách podané podle spolkov˘ch zemí). Rubrika
konceptu na‰ich sídel.
pokusy s dlouh˘m lukem a ku‰í na hradech v Alsasku
obsahuje i obsáhlej‰í text Har tmuta HOFRICHTERA
Jifií PLOS: Územní plánování na cestû tam a zase
(Or tenberg, Spesburg, Hoh-Andlau, Landsberg-West
Brücke, Tunnel oder Fähren? Zum Thema „Weltkultu-
zpátky aneb urbanismus pro 21. století, s. 52–63.
a Birkenfels), ve Falci (Gräfenstein a Neuleiningen)
rerbe und Rheinquerung“, s. 62–63, zab˘vající se mi-
Kvalita územního (prostorového) plánování souvisí
a na stfiedním R˘nu (Pfalzgrafenstein a Schönburg).
mofiádnû ne‰Èastn˘m projektem stavby dálniãního
s kvalitou ãi nekvalitou nového stavebního zákona.
Autor si pokládá ãetné otázky, zejména o rozsahu ze
mostu pfies památku svûtového kulturního dûdictví
âlánek pfiiná‰í jeho anal˘zu.
stfiílny zasaÏitelné plochy v kontextu moÏného útoku,
Stfiední R˘n v sousedství Loreley a Recenze (Albrecht
Ivan PLICKA: Architekt, úfiedník, klient a téma,
bezpeãnosti stfielce, racionality a zámûrnosti rozloÏení
BRENDLER, Wolfgang GRÜMER: Burgen, Schlösser,
s. 64–67. Urbanismus promítnutí v podobû územního
stfiílen. V˘sledky jsou místy pfiekvapivé, i kdyÏ jistû
Adelssitze. Eine Entdeckungsreise zu den historischen
nebo regulaãního plánu je spoleãenskou smlouvou. Za-
pfiedvídatelné. âást stfiílen vÛbec neumoÏÀuje uÏití
Zentren der Macht im Oberbergischen Land, Wiehl
tímco projekt jednotlivého domu unese i neb˘valou zá-
dlouhého luku a vyhovuje ku‰i. KfiíÏové stfiílny autor
2008, a Ernst-Reiner HÖNES: Internationales Denk-
tûÏ tvÛrcova ega nebo klientov˘ch ambicí, v urbanismu
neshledává typick˘m fie‰ením pro uÏití ku‰e. V˘sledky
mal-, Kulturgüter- und Welterbeschutz, Bonn 2009).
není místo pro exhibicionismus. V pfiípadû urbanismu
jeho pokusÛ potvrzují pfiedstavy, Ïe stfiílny mûly v mno-
je kreativní potlaãeno úfiednick˘m a v celém procesu
ha pfiípadech pfiedev‰ím symbolick˘ a demonstraãní
tvorby územních a regulaãních plánÛ dnes chybí klient.
v˘znam. Ve sv˘ch pokusech a studiu míní autor pokra-
Roman KOUCK¯: Souãasnost je vrcholem historie,
TomበDURDÍK
ãovat a vytvofiit mimo jiné i databázi stfiílen.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
225
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:16
Stránka 226
INFORMACE
dobou. V˘stava zavede náv‰tûvníka do ãasového ob-
ãice, praotec v‰ech vûtví VítkovcÛ, na nich rozdûluje
dobí stfiedovûku aÏ raného novovûku.
sv˘m synÛm jednotlivá panství. Plátna byla tûsnû pfied
Mezi nejcennûj‰í umûlecké památky na v˘stavû
v˘stavou podrobena restaurování a laboratornímu
patfií svûtovû proslulá díla Mistra TfieboÀského oltáfie,
i umûleckohistorickému v˘zkumu, kter˘ pfiinesl zcela
V˘ s t a v a R o Ï m b e r k o v é . Rod ãesk˘ch velmoÏÛ a jeho cesta dûjinami
kter˘ je oznaãován za jednu z nejv˘raznûj‰ích umûlec-
nová a zásadní zji‰tûní. Nyní je bezpeãnû jisté, Ïe plát-
k˘ch osobností gotického malífiství evropského formá-
na vznikla jiÏ v 16. století, pravdûpodobnû krátce po
tu. Vystaveny budou dva obrazy z doby kolem roku
jeho polovinû.
Vald‰tejnská jízdárna v Praze, 19. 5. – 20. 8. 2011
1380 – Adorace Pánû Hlubocká a Zmr tv˘chvstání
Jedním z exponátÛ je také pr votisk pr vní ãeské
Krista, které jsou spojovány s klá‰terem augustiniánÛ
„ústavy“, takzvané Vladislavské zfiízení zemské z roku
v Tfieboni zaloÏen˘m v roce 1367 bratry Jo‰tem, Pet-
1500, v nûmÏ se v úvodních pasáÏích stanovuje pfied-
rem, Janem a Oldfiichem z RoÏmberka.
nostní postavení RoÏmberkÛ pfied v‰emi ãesk˘mi pá-
Dne 6. 11. 1611 zemfiel na zámku v Tfieboni Petr Vok, poslední muÏsk˘ potomek proslulého rodu RoÏmberkÛ. V roce 2011 si pfiipomínáme v˘roãí 400 let od
Na v˘stavû je pfiedstaven také dosud nikdy nevysta-
této události. V˘stava RoÏmberkové, rod ãesk˘ch vel-
ven˘ iluminovan˘ rukopis oslavné básnû Rosa Rosen-
Vystaveny jsou i dopisy ne‰Èastnû provdané Perch-
moÏÛ a jeho cesta dûjinami pfiedstavuje podstatné
sis (RoÏmberská rÛÏe) od Jakuba Cantera z roku 1497.
ty z RoÏmberka, s níÏ je spojována legenda o Bílé pa-
momenty dûjin tohoto rodu a poprvé v historii na jed-
BáseÀ vûnoval tehdej‰ímu roÏmberskému vladafii Petru
ní. Nechybí ani populární pijácká pokutní registra Pet-
nom místû shromaÏìuje reprezentativní soubor pfiibliÏ-
IV. z RoÏmberka a její dûj zasadil do m˘tického ¤ecka,
ra Voka z RoÏmberka, díky nimÏ získal povûst
nû 550 umûleck˘ch dûl a historick˘ch dokumentÛ pfii-
kde v Ïertovném a erotickém tónu vypráví pfiíbûh o ne-
bonvivána. Kniha je plná originálních zápisÛ i kreseb
pomínajících roÏmberské kulturní dûdictví. Exponáty
naplnûné lásce. DÛleÏitou roli zde hraje také bohynû Ve-
hostÛ Petra Voka na bujar˘ch veãírcích na zámku v Be-
jsou zapÛjãeny od témûfi 70 partnerÛ, státních institu-
nu‰e, od níÏ básník odvíjí pfiíbûh o boÏském pÛvodu er-
chyni. Podobné zábavy byly ov‰em bûÏné i na dvorech
cí, církve i soukrom˘ch sbûratelÛ.
bovního znamení RoÏmberkÛ – ãer vené rÛÏe. Tato
ostatních mlad˘ch ‰lechticÛ.
Od poloviny 13. století RoÏmberkové zastávali témûfi v kaÏdé generaci nejvy‰‰í funkce na dvorech ães-
básnická fikce ve své dobû posilovala prestiÏ prvního aristokratického rodu v âesk˘ch zemích.
ny.
Na v˘stavû je k vidûní madona z farního kostela ve Vimperku, která patfií mezi vrcholná díla krásného slo-
k˘ch králÛ a v˘raznû zasahovali do vnitropolitick˘ch
Vystaveno je mnoÏství portrétÛ RoÏmberkÛ, z nichÏ
hu. Vir tuóznû tesaná socha vychází z díla Mistra
i mezinárodních událostí. Sídlem rodu byl nejpr ve
asi nejpfiekvapivûj‰í jsou dosud zcela neznámé obrazy
Krumlovské madony a svou umûleckou hodnotou se
hrad RoÏmberk na jihu âech a od roku 1302 se roÏm-
Petra Voka z poãátku 17. století s vyobrazením fiádu
pfiibliÏuje Krumlovské a TfieboÀské madonû.
berskou rezidencí stal âesk˘ Krumlov. RoÏmberkové
lebky, jehoÏ podoba byla zatím známa pouze z písem-
Ve ver‰ované historické kronice ze 70. let 13. sto-
postupnû ovládli podstatnou ãást území jiÏních âech.
n˘ch pramenÛ. Neménû zajímav˘ je dosud nikdy nevy-
letí je pomûrnû podrobnû popsán zakladatel roÏmber-
Na svém panství budovali mûsta a reprezentativní síd-
staven˘ a umûlecky mimofiádnû kvalitní posmrtn˘ por-
ské dynastie Vok I. z RoÏmberka jako skvûl˘ rytífi v ãe-
la, iniciovali vznik vynikajících sakrálních i svûtsk˘ch
trét Viléma z RoÏmberka.
le poãetného vojenského oddílu. Právû tento záznam
staveb a institucí, peãovali o rozkvût hospodáfiství.
Poprvé vefiejnost spatfií také ilustrovan˘ lobkovick˘
byl inspirací pro vytvofiení modelu roÏmberského jezd-
Velkolep˘ palác posledních RoÏmberkÛ na PraÏském
inventáfi, v nûmÏ jsou na krásn˘ch a dokumentárnû
ce na koni v Ïivotní velikosti, kter˘ vítá náv‰tûvníky v˘-
hradû se stal první renesanãní stavbou tohoto typu na
mimofiádnû hodnotn˘ch kresbách zachyceny pfiedmûty
stavy ve vestibulu Vald‰tejnské jízdárny.
území âech. RoÏmberské kulturní dûdictví jako celek
reprezentaãní i denní potfieby (talífie, mísy, pohár y,
pfiedstavuje podstatnou a neopominutelnou souãást
a dal‰í) z majetku poslední manÏelky Viléma z RoÏm-
V˘stava se oproti pÛvodním plánÛm (20. kvûtna)
identity a historické pamûti ãesk˘ch zemí.
berka Polyxeny z Pern‰tejna. V˘znamná ãást z nich,
otevfiela pro vefiejnost jiÏ 19. kvûtna a potr vá aÏ do 20. srpna 2011.
Na v˘stavû si náv‰tûvníci mohou prohlédnout v˘-
jak nás upozorÀují roÏmberské heraldické symboly, by-
znamná umûlecká díla, pfiedmûty denní potfieby, min-
la pÛvodnû souãástí roÏmberské pokladnice a kunst-
ce, knihy, hudební nástroje, zbranû, vûdecké pomÛcky,
komory.
K v˘stavû vy‰la publikace RoÏmberkové. Struãn˘ prÛvodce v˘stavou, kterou si mohou náv‰tûvníci za-
archivní písemné dokumenty, archeologické památky
Na v˘stavû jsou k vidûní tfii velká plátna z telãského
koupit v prodejnû Vald‰tejnské jízdárny za 230,- Kã
a fiadu dal‰ích artefaktÛ spjat˘ch s RoÏmberky a jejich
zámku pfiedstavující legendu o dûlení rÛÏí. Vítek z Pr-
a v anglické mutaci za 290,- Kã. Katalog k v˘stavû, je-
226
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / INFORMACE
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:16
Stránka 227
hoÏ vûdeck˘m garantem je prof. Jaroslav Pánek, mís-
RESUMÉ
sich selbst. Im Resultat wird sie häufig weder vom
topfiedseda Akademie vûd âR, bude k dispozici v prÛ-
Architekten noch vom Denkmalpfleger geschätzt.
bûhu ãervence.
Ihre Halbheit erlaubt Schutz, jedoch keineswegs Bereicherung des Gesamten.
V rámci v˘stavy je pfiipraven také bohat˘ doprovodn˘ program, kter ˘ zahrnuje komentované prohlídky,
Zusammenfassung
pfiedná‰ky nebo speciální didaktické programy pro ‰koly ãi rodiãe s dûtmi. Více o doprovodn˘ch programech naleznete na níÏe uveden˘ch webov˘ch serverech. Otevírací doba: dennû vãetnû pondûlí od 10 do 20 hodin.
Gegenwartsarchitektur und „BauträgerDie Halbheit der Denkmal-Architektur
Pragmatismus“ in der Prager Architektur von
Martina MERTOVÁ
1990–2010
Schlüsselwörter: Denkmalpflege, DenkmalArchitektur, Architekturtheorie, Kontext, Neubau
Ceny vstupného: plné 150 Kã, sníÏené (ZTP, studenti do 26 let a seniofii nad 65 let) 80 Kã, rodinné vstupné
Richard BIEGEL Schlüsselwörter: Neubauten, historisches Umfeld, Urbanismus, Denkmalpflege, Bauträgerprojekte
Es ist zu Gewohnheit geworden, mit dem Begriff
(dva dospûlí a max. 4 dûti do 18 let) 350 Kã, dûti
„Denkmalarchitektur“ oder auch
mlad‰í 6 let vstup zdarma.
„denkmalfreundliche Architektur“ auf
Überblick der neuen Architektur im Prager
Der Artikel liefert keinen systematischen
Vstupenky lze zakoupit v pokladnû Vald‰tejnské jízdár-
der umgangssprachlichen, saloppen Ebene
Stadtzentrum, sondern eine kritische Analyse zu
ny.
architektonische Leistungen anzusprechen, die sich
dessen häufigsten und folglich auffälligsten
zu ihrem größtenteils von den Organen
Repräsentanten, als die die von Bauträgern
Poklady Lobkowiczk˘ch sbírek
der staatlichen Denkmalpflege verwalteten und
erstellten Geschäfts- und Verwaltungsgebäude
Náv‰tûvníci v˘stavy RoÏmberkové, rod ãesk˘ch vel-
kontrollierten Umfeld einfühlsam, neutral oder
gelten müssen. An ausgewählten Beispielen
moÏÛ a jeho cesta dûjinami mají moÏnost vyuÏít zv˘-
wenigsten problemlos verhalten.
verweist er sowohl auf deren negative Auswirkung
hodnûného vstupného do stálé expozice Poklady Lob-
Der Bedeutungswert dieses Begriffs schwankt von
auf das historische Stadtzentrum, potenziert sowohl
kowiczk˘ch sbírek, která je umístûna v Lobkowiczkém
einem positiven Gehalt bis hin zu einer klaren
durch ihre architektonische Qualität als auch durch
paláci na PraÏském hradû. I zde náv‰tûvníci naleznou
Abwertung, je nachdem, welche Architektur in
die Aushebelung bzw. Umgehung der urbanistischen
fiadu pfiedmûtÛ, které pfiímo souvisí s rodem RoÏmber-
welchem Umfeld und vor allem von wem Architektur
und denkmalpflegerischen Regeln, wodurch
kÛ. Na základû pfiedloÏené vstupenky z roÏmberské v˘-
eingestuft wird, gleich, ob von Architekten,
die Umsetzung solcher Bauten überhaupt erst
stavy získá náv‰tûvník 50% slevu z ceny vstupného na
Denkmalpflegern oder Architekturhistorikern. Im
möglich wurde. Die Absurdität der Prager Situation
expozici Poklady Lobkowiczk˘ch sbírek. (BûÏná cena
gleichen Maße wie die Polarisierung der Ansichten
sticht im Vergleich mit der Entwicklung in vielen
275 Kã plné vstupné, 200 Kã dÛchodce/student; po
über die Werte der Denkmalarchitektur hat sich
kleineren Städten hervor, in denen es gelungen ist,
slevû tedy 135, respektive 100 Kã.)
auch die das Phänomen beschreibende
Bedingungen und klare Regeln für eine hochwertige
Terminologie und Argumentation entwickelt,
Bebauung in historischem Umfeld zu schaffen.
V˘stavu pofiádá Národní památkov˘ ústav, spolupofia-
die diesen – entweder positiven oder negativen –
dateli jsou Národní galerie v Praze a Senát Parlamen-
Gehaltwert begleitet hat. Das gesamte 20. sowie
der neuen Architektur in die Stadt ein Lebenszeichen
tu âR.
das 21. Jahrhundert disponieren mit einer geradezu
und deren Fehlen hingegen ein Signal für
Hlavním komisafiem v˘stavy je Petr Pavelec, kurátory
kontinuierlichen Serie von Beispielen, die hinter
einen bedenklichen Niedergang. Anderen mag
Eli‰ka Fuãíková a Roman Laviãka. Architektonické fie-
dem Begriff Denkmalarchitektur verborgen sind.
die Gegenwartsarchitektur als fremdartiges Element
‰ení navrhli Jan Roháã a Bronislav Stratil.
Dessen Form- und Inhaltskala ist recht bunt. Mit
gelten, das schon aus Prinzip nicht in historische
Více informací najdete na webech: www.rozmbersky-
Generationenwechsel, Veränderung
Städte gehört. Neben dieser kompromisslosen
rok.cz, www.npu.cz, www.ngprague.cz, www.senat.cz
gesellschaftlicher und wirtschaftlicher Bedingungen
Polarität empfinden immer mehr Leute
und anderen mit der Denkmalpflegetheorie eng
die Gegenwartsarchitektur als natürlichen
Kontakty:
verquickten Faktoren ist jeweils immer auch
Bestandteil historischer Städte, die deren Milieu
Národní památkov˘ ústav, územní odborní pracovi‰tû
eine der möglichen zugespitzten Sichtweisen
bereichern oder in Gegenteil verschandeln kann – je
v âesk˘ch Budûjovicích, Katefiina Voleská, vztahy
dieses Phänomens in den Vordergrund getreten.
nach dem, ob ihr Schöpfer vorhatte, einen Eindruck
s vefiejností, námûstí Pfiemysla Otakara II. 34,
Genau benennen vermochte es erst die Architektur-
zu steigern oder absichtlich zu übertrumpfen. Allem
370 21 âeské Budûjovice, mobil: 602 626 736,
und Denkmalpflegetheorie aus der zweiten Hälfte
Anschein nach ist nach jahrelangem Stellungskrieg
e-mail:
[email protected].
der 60er Jahre, die vor der Aufgabe stand,
wohl das Gros der Denkmalpfleger und Architekten
Národní památkov˘ ústav, ústfiední pracovi‰tû,
die jüngste Vergangenheit zu bewältigen. Die 50er
zu einem ähnlichen Schluss gekommen. Zahlreiche
ZdeÀka Kalová, tiskov˘ referát, Vald‰tejnské
Jahren und die erste Hälfte des Folgejahrzehnts
Beispiele belegen, dass die Denkmalpfleger lernen,
námûstí 3, Praha, tel.: 257 010 207,
haben nämlich eine Art von Denkmal-Architekturstil
die moderne Architektur zu verstehen und dass
mobil: 724 511 225,
konstituiert, der mit unterschiedlicher Aktivität bis
anderseits nicht wenige Architekten immer
e-mail:
[email protected].
heute lebt. Aus ihrer zeitlichen Haltlosigkeit, ihrer
verantwortungsbewusster den Ort in Betracht
Národní galerie v Praze, Petra Jungwirthová, tisková
häufigen Formsuche, ihrem Unvermögen, elastisch
ziehen, an den ein Neubau gesetzt werden soll. Es
mluvãí, mobil: 606 166 513,
auf die aktuelle Entwicklung des Fachs zu reagieren
gibt aber leider auch Städte, in denen sich
e-mail:
[email protected].
und aus der ungeklärten kreativen Teilhaberschaft
diese Fortentwicklung noch nicht besonders deutlich
zwischen Architekt und Denkmalpfleger ergeben
zeigt. Hin und wieder findet man dort
sich ihre problematischen Charaktermerkmale,
außergewöhnliche Realisierungen, doch sind
die hier als Halbheiten bezeichnet werden.
die meisten Neubauten im historischen Zentrum von
Die Denkmalarchitektur respektiert das Interesse
finanziellen Druck hinsichtlich der Aufwertung
der Gesamtheit, doch bleibt ihr kein Raum mehr für
eines jeden Quadratmeters und von Desinteresse an
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / I N F O R M A C E | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G
Für manche Zeitgenossen ist das Vordringen
227
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:16
Stránka 228
einer wirklich wertvollen architektonischen Lösung
des Bahnhofs Ostrava-Svinov aus den Jahren
vorwiegend Phänomene, die eine hohe Stufe von
gekennzeichnet. Das Flaggschiff dieser Tendenzen
2000–2007 nach einem Entwurf des Ostrauer
organisierter Komplexität aufweisen (Arten,
ist leider Prag, was in Anbetracht von dessen
Architekten Václav Filander, die Rekonstruktion
Ökosysteme). Deren Wert ist quantifizierbar;
Ausnahmestellung im politischen und kulturellen
des Masaryk-Platzes in Ostrau nach einem aus
dem Humanismus kommt zudem die direkte
Kontext ein schwerwiegender und begreiflicherweise
der diesbezüglichen Ausschreibung von 2002
Proportionalität mit dem Ethikfaktor entgegen:
ziemlich alarmierender Umstand ist, denn
siegreich hervorgegangenen Projekt der Architekten
die einzelnen Mitglieder sind voneinander abhängig
der unbestreitbare Wert der historischen Stadt
des Brünner Ateliers RAW, vollendet 2007 oder
und halten einander im Gleichgewicht. Ähnliche
kontrastiert scharf mit Qualität und Zweck
der Umbau eines Gasometers nebst weiteren
Regeln gelten auch bei menschlichen Erzeugnissen,
der meisten Bauten, die hier im Lauf der letzten
Vorgaben im unteren Teil von Vítkovice nach
menschlicher Gesundheit, in der Wissenschaft oder
beiden Jahrzehnte aus dem Boden gestampft
einem Entwurf des Prager AP Ateliers von Josef
bei der sozialen Kooperation. Die traditionelle Stadt
wurden. Die Hinwendung zur urbanistischen
Pleskot. Daneben werden im Text auch Beispiele für
ist ein organisierter Komplex, komplizierter,
Verantwortung, architektonischen Qualität und vor
umstrittene oder ausgesprochen negative
kreativer, veränderlicher und attraktiver als andere
allem die Fähigkeit, die vordergründige
Umgangsweisen mit dem historischen Umfeld und
künstliche Umfelder. Und deshalb sollte man nur
Kommerzialisierung des Stadtzentrums abzuwehren
Architekturaufgaben kommentiert, wobei als größter
behutsame Eingriffe vornehmen: genau wie in allen
ist kein modisches Konversationsthema, sondern
derzeitiger Übelstand die anstelle von
übrigen Systeme ist hier ein adaptives Design zu
eine lebenswichtige Chance, deren Nutzung
Architekturwettbewerben stattfindenden Bauträger-
empfehlen. Diese Aufgabe wird neuerdings von
die bislang ziemlich tristen Aussichten für
Ausschreibungen gelten müssen, bei denen
traditions- aber auch avantgardeverhafteten
die Entwicklung der Stadt ändern könnte.
überwiegend nur wirtschaftliche Kriterien auf Kosten
Projektanten angegangen. (N. Salingros:
anderer Gesichtspunkte zum Tragen kommen – wie
algorithmisch nachhaltiges Design, P. Schumacher:
gerade die architektonischen und
parametrisches Design). Da es in der Debatte
denkmalpflegerischen Gesichtspunkte.
keineswegs um antiquierte Phänomene, sondern um
Neue Architektur, historisches Umfeld und Ostrava
eine optimale Lebensumwelt geht, wird
Martin STRAKO·
hervorgehoben, dass hierin die Erkenntnisse der Kunsthistoriker ein mit den Erkenntnissen
Schlüsselwörter: Ostrava, Denkmalpflege, Architektur, Architekturwettbewerbe,
Das neue Akropolismuseum in Athen und adaptives
der Ökologen, Umweltpsychologen, Mediziner,
Bauträgerausschreibungen
Design als Rezept für einen Neubau in historischem
Informatiker und Systemtheoretiker vergleichbares
Umfeld
Gewicht haben. Aus diesem Grund sollten ihnen
Martin HORÁâEK
die Denkmalpfleger mehr Gehör schenken als
Die mit der Bebauung von Mährisch Ostrau (Ostrava) auftretenden Architektur-, Kunst- und
Schlüsselwörter: Denkmalpflege, Architektur,
Denkmalwerte sind erst seit den 80er Jahren
Adaptives Design, Neues Akropolismuseum,
des 20. Jahrhunderts intensiver in die Erforschung
Umweltgestaltung und Umweltschutz
bisher.
und in der Folge auch in den Denkmalschutz einbezogen worden. Die allmähliche Wahrnehmung
Der Beitrag zeigt am Beispiel des Neuen
Zu den Dorfkirchlein mit quadratischem Chor aus
dieser Schätze hängt mit der Tätigkeit von
Akropolismuseums die umstrittenen Aspekte
dem Mittelalter im Erzdiakonat Hor‰ovsk˘ T˘n
Kunsthistorikern und Denkmalpflegern zusammen,
der Polemik um Neubauten im sog. historischen
(Bischofteinitz)
die nach und nach einzelne Bauwerke, Anlagen und
Umfeld auf und macht den Versuch, eine akzeptable
Jan KAIGL
Komplexe auf dem Stadtgebiet von Ostrau publiziert
Lösung zu formulieren. Kann man die Weltkugel in
und für den Denkmalschutz vorgeschlagen haben.
mehr oder weniger historische Zonen parzellieren?
Dorfkirche, quadratischer Chor, Grundriss,
Der hier zitierte Prozess schuf ein Gegengewicht zu
Dabei überwog der den Dokumentenwert
Mittelalter
den bis Ende der 80er Jahre vom Amt
„historischer“ Zonen betonende Gesichtpunkt, bevor
des Stadtplaners verfochtenen Konzeptionen
zutage trat, dass sie der Ort mit der Konzentration
eines kompletten Umbaus des Ostrauer
der meisten Kunstwerte geblieben sind. Es geht
Langschiff und quadratischem Chor unter
Stadtzentrums, die flächendeckende
nicht allein darum, die Gebäude hier alt aussehen
einem Kreuzrippengewölbe im Sprengel
Kahlschlagsanierungen vorsahen. Zum ersten
zu lassen, sondern darum, hier keine dissonanten
des einstigen Erzdiakonats Bischofteinitz in
flächig geschützten Gebiet wurde die städtische
ästhetischen Elemente einzubringen.
Südböhmen kann als Einfluss aus Bayern oder
Denkmalzone Mährisch Ostrau im Jahr 1992. Im
Der Kompromiss zwischen den gleichläufigen
Franken gelten, der im 13. und 14. Jahrhundert mit
Jahr 2003 waren dann der nach
Forderungen von Kontextualität und Kontrast
Kolonisten gekommen ist. Ein Bauwerk vom
dem Regulierungsplan von Camillo Sitte erbaute
der Neuschöpfungen wurde ohne sonderlichen Erfolg
beschriebenen Typ ist die St. Veit-Kirche bei Srbice.
Kern von Pfiívoz, Vítkovice, für den die Verknüpfung
mit Hilfe der Charta von Venedig gesucht, doch
Es handelt sich um ein kleines längliches
von Wohnbebauung und bedeutendem
kommen die vagen Regeln einer Reihe von Akteuren
einschiffiges Gotteshaus, dessen quadratischer
Industriegelände spezifisch ist, sowie die ersten
zupass. Dabei übersehen sie die starke Tradition
Chor von einem Kreuzrippengewölbe überspannt
beiden Baubezirke von Poruba an der Reihe,
der Forschungen, die aufzeigen, worin das Gewebe
wird. Mittels dendrologischer Analyse
die ein Beispiel für die Architektur der 50er Jahre
traditioneller Städte funktionell zukunftsträchtig ist
der Portalsturz-Balken aus dem Giebelmauerwerk
liefern. Die zunehmende Zahl der Baudenkmäler
und wie man daran zwanglos neue Teile anfügen
auf dem Dachboden über dem Triumphbogen wurde
sowie die Einrichtung von Schutzgebieten
kann (C. Sitte, W. Hegemann, P. Schultze-Naumburg,
der Bau auf die Zeit um das Jahr 1269 datiert.
bedeuteten, dass auch die hiesige Denkmalpflege
G. Giovanni, C. Alexander, A. Duany).
Die St. Martinskirche in Racov hat
Schlüsselwörter: Erzdiakonat Hor‰ovsk˘ T˘n,
Der mittelalterliche Dorfkirchen-Bautyp mit
und Architekten mit der Frage von Neubauten in
Die Grundfrage lautet, warum eigentlich
ein Kreuzrippengewölbe über dem Chor. Aufgrund
historischem Umfeld konfrontiert sind. Im Text
Neubauten mit dem sog. historischen Umfeld
zahlreicher historischer Belege gilt die Kirche als
werden einige Beispiele für eine positive Koexistenz
harmonieren sollen? Hier hilft die Inspiration an
eine einheitliche Bauleistung aus der Zeit um 1310
angeführt – die Renovierung und Anbau
den Naturschützern weiter: Diese schützen
oder kurz danach. Nicht auszuschließen ist
228
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:16
Stránka 229
eine mögliche enge Bindung an
Organosilikaten als Konsolidanten von Kalkputz
which may bear the term monument architecture. Its
den Bauhüttenumkreis der Kladrauer Benediktiner,
kann man hinsichtlich der strukturellen und
formal as well as content scale is highly varied. With
dessen Existenz an den Beispielen der Pfarrkirchen
chemischen Zusammensetzung der meisten
the change of one or two generations, with the change
in Staré Sedlo, Semnûvice und Prostibofi aus
historischen Kalkmörtel als zweitrangig bezeichnen.
of social and economic conditions, and other factors
der Zeit um das Jahr 1300 architektonisch
Ungeachtet dieser Tatsache sind Organosilikat-
more closely connected with monument preservation,
nachgewiesen werden konnte. Die schätzungsweise
Konsolidanten die meistverbreiteten neuzeitlichen
also one of possible, critical views of this phenomenon
aus der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts,
Mittel, die zur Festigung von historischem Verputz
got into the foreground. It was theory of architecture
eventuell sogar aus der zweiten Hälfte
eingesetzt werden. Der vorliegende Artikel
and heritage preservation of the late 1960’s, which
des 12. Jahrhunderts stammende romanische
konzentriert sich auf ausgewählte Chemie- und
needed to cope up with the period immediately
Bauetappe der Kirche in Pfiimda stellt wohl
Struktureffekte von Mörtelfestigung mittels
preceding, that was able to name it accurately.
das älteste bekannte Beispiel für
Organosilikaten und fasst die elementaren
The 1950’s and the first half of the following decade
den mittelalterlichen Dorfkirchentyp mit Langhaus
Erkenntnisse über deren Interaktion mit Löschkalk
constituted a style of monument architecture that has
und quadratischem Chor dar. Sie ist vermutlich mit
als Bindemittel von Kalkmörtel zusammen. Dabei
continued to live till now with a varying degree of
der frühmittelalterlichen Besiedlungsschicht
wird vorrangig der Einfluss des nicht karbonierten
activity. Its problematic characteristic called by
der Burg Pfiimda verbunden, die als fürstliche
Löschkalkgehalts auf die Entwicklung
the author inconsistency ensues from its in time
Grenzfestung seit 1126 existierte. Der Chor war
der mechanischen Mörteleigenschaften nach
unanchored nature, frequent formal fumbling, inability
nicht symmetrisch an das Langhaus angesetzt,
der Behandlung mit Organosilikaten diskutiert.
to respond flexibly to current developments in
sondern seitlich verschoben und um ein paar Grad
Experimentell wurde der negative Einfluss von
the branch, and from uncertainty about the rate of
nach Norden verdreht. Die jüngsten bauhistorischen
Löschkalk auf die Menge und Qualität des sich
authorship between an architect and a heritage
Untersuchungen der Kirche in Dubec bei Pfiimda
bildenden und für den Festigungseffekt
conservationist. Monument architecture respects
haben ergeben, dass der Bau um die Mitte
ausschlaggebenden Silikagels bestätigt. Hier hat
the interests of the whole, but lacks space for itself.
des 13. Jahrhunderts entstanden sein könnte. Über
sich letztlich die formulierte Hypothese bestätigt,
As a result, neither the architect nor the
dem Chor der mittelalterlichen Kirche von Dubec
dass die Produkte der Polykondensierung von
conservationist often respects it. Its inconsistency
stand angeblich einst ein kantiger Chorturm. Zu
Organosilikat-Estern unter diesen Bedingungen
enables it to protect the whole, but not enrich it.
den Kirchen, deren Chor einen nicht erhaltenen
chemisch mit dem vorhandenen Löschkalk unter
Quadratgrundriss gehabt haben könnte, zählen wir
Entstehung von hydraulischen Phasen reagieren
die Kirche von ·itbofi unweit von PivoÀ sowie
können. Diese sowie weitere Erkenntnis können
die Kirche von âeãovice bei Bischofteinitz. Das Dorf
eine unmittelbare praktische Auswirkung haben und
Current Architecture and “Developers‘
·itbofi liegt in der Nähe des Klosters in PivoÀ.
gleichzeitig zum Ausgang für weitere
Pragmatism“ in Prague Architecture 1990-2010
Der hiesige Kirchenbau fällt in die zweite Hälfte
Untersuchungen über die Festigung von
Richard BIEGEL
des 13. Jahrhunderts und zählt nur hypothetisch zu
historischem Verputz dienen.
Keywords: modern buildings, historical
den mittelalterlichen Gotteshäusern mit
surroundings, urbanism, heritage preservation,
quadratischem Chor. Eine der frühmittelalterlichen
development projects
Bauetappen der Kirche von âeãovice bei Bischofteinitz, die allerdings schon das Zeitliche
Summary
This article does not represent a systematic
gesegnet hat, könnte sich durch
overview of new architecture in the centre of Prague,
einen quadratischen Chor ausgezeichnet haben.
but a critical analysis of its most numerous and, as a result, most noticeable representative, Inconsistency of Monument Architecture
development business and administration buildings.
Martina MERTOVÁ
The article uses selected examples to highlight their
Ausgewählte Aspekte der Anwendung von
Keywords: monument preservation, monument
negative impacts on the historical town centre
Organosilikat-Festigern auf Kalkputz
architecture, theory of architecture, context, modern
emphasized by a low quality of the architecture. It
Petr KUNE·
building
also points out loosening of urbanistic as well as
Schlüsselwörter: Kalkputz, Festigung,
heritage preservation rules that made their erection
Organosilikatester, CSH-Phase, Kalkwasser,
The notion “monument architecture“ is used to denote
possible. The absurd nature of Prague’s situation
Löschkalk
such manifestations of architecture that behaves
becomes apparent particularly in comparison with
sensitively, neutrally, or at least in a non-conflicting
the development in many smaller towns in which
Die Strukturfestigung stellt nur einen der wichtigsten
manner to its historical surroundings, mostly
conditions and clear rules for good-quality
Schritte bei der Konservierung von historischem
administered by state preservation bodies. The value
architecture in historical surroundings were created.
Kalkverputz dar, der jedoch eine Reihe von
of this notion fluctuates from a positive position to
ungeklärten Fragen birgt, sowohl im Bereich von
clearly negative depending on what architecture is
means for some signs of their life, and vice versa its
Material und Technologie als auch im Bereich
assessed, in what surroundings, and especially – by
absence is a sign of dangerous decline. For others,
der Denkmalpflegemethodik. Eine spezifische
whom – an architect, a conservationist, a critic or
modern architecture may represent a foreign
Angelegenheit ist der Auftrag von Organosilikat-
a historian of architecture. Similarly to polarization of
element that does not belong to historical towns on
Estern auf Kalkputz. Das Verhalten von
viewing of values of monument architecture, also
principle. Beside this irreconcilable polarity, more
Organosilikat-Stoffen im Putz wurde bislang noch
terminology describing this phenomenon and
and more people view modern architecture as
nicht hinlänglich exakt studiert und stützt sich in
argumentation which the above mentioned position of
a natural component of historical towns, which may
der Praxis eher auf empirische Erkenntnisse oder
assessment, both positive and negative,
enrich their environment, or, vice versa, damage it,
artverwandte Forschungen über die Festigung von
accompanied, developed. The whole 20 and 21
depending on the fact whether its author decided to
Silikatgesteinen. Die Verwendung von
century offers an almost continual range of examples
enhance the place, or deliberately beat. It appears
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y
The entry of modern architecture into towns
229
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:16
Stránka 230
that after years of this trench warfare a substantial
heritage zones meant that also the local heritage
direct proportion with an ethical factor is suitable for
number of heritage conservationists and architects
preservation bodies and architects solve
humanism: members depend on each other and
have reached a similar conclusion. Many examples
the problem of modern buildings in a historical
keep themselves balanced. Similar rules apply to
suggest that conservationists are learning to
environment. The text mentions several examples of
human products, health, in science and in social
understand modern architecture and a number of
positive coexistence – renewal and extension of
cooperation. A traditional town is an organized
architects think about the site which they enter with
the railway station Ostrava-Svinov from 2000-2007
complex, more complex, more creative, more
their construction more and responsibly. However,
by the design of Ostrava’s architect Václav Filandr,
variable and more attractive than other man-made
there are towns in which this shift is not very visible.
reconstruction of Masaryk’s Square in Ostrava by
environments. Therefore, it should be affected
From time to time, exceptional constructions may be
a winning contest design of the given task from
carefully: similarly to other systems, adaptive design
found there, nevertheless, most new buildings in
2002 worked out by architects from Brno’s studio
is recommended. Both traditionalist and avant-garde
historical centres are affected by financial pressure
RAW completed in 2007, or reconstruction of a gas
designers are working on the task (N. Salingaros:
on increasing the value of each square meter and
tank and other undertakings in Dolní Oblast
algorithmic sustainable design, P. Schumacher:
a lack of interest in a good-quality architectural
Vítkovice by the design of Prague’s AP Studio of
parametric design). Since the debate is on optimal
solution. Prague is, unfortunately, the flagship of
Josef Pleskot. Besides, the text comments on
environment for life rather than antiquated
this approach, which is, viewing its exceptional
examples of controversial or clearly negative
phenomena, it has been stressed that knowledge of
position in the political as well as cultural context,
approaches to historical surroundings and
art historians has a comparable significance for it
a principal fact and, certainly, rather alarming.
architectural tasks. Currently, developers’ contests
as the knowledge of environmentalists,
The evident value of the historical town strongly
instead of architectural ones are a major
environmental psychologists, medical doctors,
contrasts with the quality and purpose of most
shortcoming. They emphasize mainly economic
information scientists, and system theoreticians.
constructions which were erected here in the last
criteria at the expense of other aspects, among
Heritage preservationists should therefore listen to
two decades. The turnover of responsibilities to
others, architectural and historical.
them more attentively than before.
conversations, but a vital chance that could change
New Museum Acropolis in Athens and Adaptive
Village Churches with a Square Chancel Built
so far rather grim perspective of the town
Design as a Recipe for Modern Buildings
in Hor‰ov Archdeaconry in the Middle Ages
development.
in Historical Surroundings
Jan KAIGL
Martin HORÁâEK
Keywords: Hor‰ov archdeaconry, village church,
Keywords: monument preservation, architecture,
square chancel, floor plan, Middle Ages
urbanistic responsibility, architectural quality and especially the ability to prevent commercialization of the town centre is not a topic of salon
adaptive design, New Museum Acropolis, New Architecture, Historical Environment
environment preservation
The building type of a medieval village church with a longitudinal nave and square, usually cruciformly
and the Town of Ostrava Martin STRAKO·
This article highlights controversial aspects of
vaulted chancel in the administrative district of the
Keywords: Ostrava, heritage preservation,
the debate on modern buildings in the so called
former Hor‰ov archdeaconry in South-West Bohemia
architecture, architectural contests, developers’
historical environment using the example of the New
may be considered an influence from Bavaria or
contests
Museum Acropolis and seeks to find an acceptable
Frankland brought in by colonizers in the 13 and
solution. Can the earth be divided into more and
14 century. St. Vitus Church near Srbice is one of
Architectural, art and historical values connected
less historical zones? The aspect emphasizing
the constructions of this type. It is a single-nave
with Ostrava’s development have become a part of
the documentary value of “historical“ zones
house of prayer whose square chancel is finished
research and later historical protection in a more
prevailed until it emerged that they are places of
with a ribbed cross vault. The dendrochronological
intensive manner since the 1980’s. Understanding
concentration of most art values. The trouble is not
analysis of wooden baulks of the lintel of the portal
this wealth is connected with the work of art
whether or not the buildings look old but to prevent
in the masonry of the gable in the attic above
historians and heritage preservationists who
discordant aesthetic elements from affecting them.
the triumphal arch dated the construction around
successively published and suggested for heritage
A compromise between the parallel requirement of
1269. St. Martin’s Church in Racov has a chancel
conservation individual objects, their areas and
contextuality and contrast of modern forms was
vaulted by means of a ribbed cross vault. According
complexes on the territory of Ostrava. The above
sought with the help of the Venetian Chart and it
to many historical documents, the church appears to
mentioned process balanced concepts of a complex
was not very successful, nevertheless,
be a single construction coming from the year 1310
redevelopment of Ostrava’s centre, including
the vagueness of rules suits to a number of those
or shortly after. Close and direct connection to
complete sanitation of a substantial part of
involved. Doing that, they ignore a strong tradition of
the Benedictine workshop, whose existence was
the town, which the Department of the Chief
investigations showing what makes the structures of
architecturally proved in examples of constructions
Architect promoted till the end of the 1980’s.
traditional towns functionally perspective and how
of parish churches in Staré Sedlo, Semnûvice and
Historical town reserve Moravská Ostrava became
modern parts should be added to them naturally
Prostibofi at the time around 1300, cannot be
the first areally preserved zone in 1992. In 2003, in
(C. Sitte, W. Hegemann, P. Schultze-Naumburg,
excluded. The Romanesque building period of
accordance with Camillo Sitte‘s regulatory plan,
G. Giovannoni, C. Alexander, A. Duany).
the church in Pfiimda coming from around the early
the centre of Pfiívoz, Vítkovice, specific due to
The key question is why modern buildings should
13 century or late 12 century, may represent
the linking of civil construction with a prominent
harmonize with the so called historical environment.
the oldest known example of a medieval country
industrial complex, and the first two administrative
Inspiration by environment preservationists will help:
church with a longitudinal nave and a square
districts of Poruba, an example of architecture of
in the first place, they protect phenomena
chancel. It is connected with an early layer of
the 1950’s, were built. The growth of the number of
demonstrating a high degree of complexity (species,
the medieval settlement of Pfiimda Castle, which
monuments and the establishment of protected
ecosystems). Their value is quantifiable. Moreover,
existed as a border fort of a prince in 1126.
230
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RESUMÉ | SUMMARY
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:16
Stránka 231
The chancel was not connected to the nave
hydroxide making possible origination of hydraulic
symmetrically, it was shifted and turned to the North
phases has been pronounced and then confirmed.
by a few degrees. A recent building and historical
This and other new knowledge may have a direct
survey of the church in Dubec near Pfiimda revealed
and practical impact and, at the same time,
that the construction may have been erected around
represent a further potential for continuing
the mid 13 century. A prismatic chancel tower used
investigation of consolidation of historical plasters.
to stand or may have stood above the chancel of the medieval church in Dubec. The church in ·itbofi near PivoÀ and the church in âeãovice near Hor‰ovsk˘ T˘n are ranked among those whose chancel could have a square floor plan that did not come to our days. The village of ·itbofi is situated in the vicinity of the former monastery in PivoÀ. The construction of the local temple belongs to the late 13 century and ranks among medieval houses of god with a square chancel only hypothetically. One of the early medieval building periods of the church in âeãovice near Hor‰ovsk˘ T˘n, which has not come to our days, may have been characterized by a square chancel.
Selected Aspects of Application of Organosilicate Compactors to Lime Plasters Petr KOTLÍK, Petr KUNE· Keywords: lime plasters, compacting, organosilicate esters, CSH phase, lime water, calcium hydroxide Structural consolidation represents one of the fundamental steps of conservation of historical lime plasters accompanied by a number of unanswered questions, both material and technological as well as historical and methodological. Application of organosilicate esters to lime plasters is a specific area. Performance of organosilicate matters in plasters has not been studied exactly so far and in practice it is derived from empirical knowledge or related investigations of compacting silicate rocks. The use of organosilicates as compactors of lime plasters may be, due to the structural and chemical composition of most historical lime plasters, considered minor. Despite these facts, organosilicate compactors represent the most widely spread modern means used for compacting historical plasters. This article concentrates on selected chemical and structural aspects of consolidation of mortars by means of organosilicates and summarizes basic knowledge on their interaction with calcium hydroxide as a binder of mortars. Especially the effect of the content of non-carbonated calcium hydroxide on the development of mechanical properties of mortar after its treatment using organosilicates is discussed. A negative impact of calcium hydroxide on the quantity and quality of the emerging gel responsible for consolidation has been verified experimentally. The hypothesis that products of polycondensation of organosilicate esters may in these conditions react with the present calcium
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / RESUMÉ | SUMMARY
231
kuler_03_11.qxd
27.6.2011
11:16
Stránka 232
Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E
Do ãísla 3/2011 pfiispûli
roãník 71 / 2011 / ãíslo 3
âasopis státní památkové péãe ISSN 1210-5538 Praha, ãerven 2011 Recenzovan˘ ãasopis Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1 s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.
PhDr. Richard BIEGEL, Ph.D., Univerzita Karlova, Praha / Mgr. Tomasz CYMBALAK,
[email protected], NPÚ-ÚOP v hlavním mûstû Praze / Ing. arch. Petr DOMANICK¯,
[email protected], Západoãeská galerie v Plzni / prof. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc.,
[email protected], Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Mgr. Lucie ERNSTOVÁ,
[email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Ing. Dagmar
Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 500 stran.
FETTEROVÁ,
[email protected], NPÚ-ÚOP v Brnû / Mgr. Linda FOSTER, NPÚ-ÚOP v Plzni / PhDr. Josef HLOÎEK,
Vedoucí redaktorka: Mgr. Lucie Ernstová Redakce: Mgr. Eva Riedlová Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora Redakãní rada PhDr. Katefiina Beãková (pfiedsedkynû), prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin GaÏi, prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Petr Chotûbor, CSc., prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek, Ing. arch. Vûra Kuãová, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Mgr. Eva Riedlová, Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml
Ph.D.,
[email protected], Západoãeská univerzita v Plzni / PhDr. Martin HORÁâEK, Ph.D.,
[email protected], Vysoké uãení technické v Brnû, Univerzita Palackého v Olomouci / Ing. arch. Jan KAIGL, NPÚ-ÚOP v Plzni / doc. Ing. Petr KOTLÍK, CSc.,
[email protected], V·CHT Praha / Ing. arch. Alena KRUSOVÁ, CSc.,
[email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Ing. arch. Karel KUâA,
[email protected], Praha / Ing. arch. Vûra KUâOVÁ, NPÚ-ÚP, Praha / Ing. Petr KUNE·,
[email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, âeské vysoké uãení technické v Praze / Mgr. Karel MATÁSEK, NPÚ-ÚOP v Plzni / Mgr. Martina MERTOVÁ, NPÚ-ÚOP v Olomouci / Ing. BoÏena PACÁKOVÁ-HO·ËÁLKOVÁ,
[email protected], NPÚ-ÚP, Praha /
Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, e-mail:
[email protected], web: www.npu.cz Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Dykova 15, 101 00 Praha 10 Tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5 Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce Roãní pfiedplatné roãníku 71 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 71 je 95 Kã.
Ing. Jifií SLAVÍK,
[email protected], NPÚ-ÚOP v Josefovû / Mgr. Martin STRAKO·, NPÚ-ÚOP v Ostravû / doc. Josef ·TULC, NPÚ-ÚP, Praha / prof. PhDr. Rostislav ·VÁCHA, CSc.,
[email protected], Ústav dûjin umûní AV âR, Praha / PhDr. Zdenûk VÁCHA,
[email protected], NPÚ-ÚOP v Brnû / Mgr. Jitka VLâKOVÁ, Ph.D.,
[email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Mgr. Marcela WALDMANNOVÁ, NPÚ-ÚOP v Plzni / Mgr. Tomá‰
Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na http:
WIZOVSK¯, NPÚ-ÚOP v Lokti
/www.npu.cz/zpravy-pamatkove-pece/informace-pro-autory Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992
Prodejní místa
Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995. Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské námûstí 3, Praha 1 NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.
Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1
Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.
Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1
V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí
Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1 /
obsaÏen˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).
Národní tfiída 7, Praha 1
Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.
Knihkupectví Academia / Námûstí Svobody 13, Brno
Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420
Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava
obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb
NPÚ–ÚOP v Brnû / Námûstí Svobody 8, Brno
v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.
Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava
Uzávûrka ãísla 3 byla ke dni 30. 4. 2011.
Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2
Obr. na 1. stranû obálky – Praha 6-Dejvice, Národní technická knihovna, Projektil architekti (R. Brychta, A. Halífi, O. Hofmeister, L. Pe‰ek), 2006–2009. (Foto V. ·krabánek, 2011) Obr. na 2. stranû obálky – E. Pendl, Pohled do ·kolní ulice v Olomouci, akvarel, asi 1814. (Fotosbírka NPÚ–ÚOP v Olomouci) Obr. na 4. stranû obálky – Praha-Staré Mûsto, hotel Metropol na Národní tfiídû. Pozitivní pfiíklad souznûní staré a nové architektury. (Foto L. Ernstová, 2011)
232
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 /