Analýza současné lidské civilizace
Obr. 1 Paříž. Foto Martina Pásková
Obsah ANALÝZA SOUČASNÉ LIDSKÉ CIVILIZACE
1
SEZNAM OBRÁZKŮ
2
SEZNAM TABULEK
3
Analýza společnosti Rozdělení světa a rozdíly ve spotřebě
4 8
Vybrané vlivy člověka na životní prostředí a na flóru a faunu Vlivy v měřítku globálním Vlivy v měřítku makroregionálním Lokální vlivy
9 9 9 13
Shrnutí
18
Kontrolní úkoly, otázky, základní témata pro úvahy
18
Zdroje informací
18
Seznam obrázků Obr. 1 Paříž. Foto Martina Pásková ........................................................................................... 1 Obr. 2 Počet obyvatel Země a prognóza jeho vývoje. ............................................................... 4 Obr. 3 Rozloha lesů ve střední Evropě v roce 900 n.l. Převzato z GOUDIE 1994................. 10 Obr. 4 Rozloha lesů ve střední Evropě v roce 1900 n.l. Převzato z GOUDIE 1994................ 10 Obr. 5 Rozloha lesů v USA před příchodem bělochů. Převzato z GOUDIE 1994. ................. 11 Obr. 6 Rozloha lesů v USA na konci 20. století. Převzato z GOUDIE 1994. ......................... 11 Obr. 7 Postup dezertifikace v Sahelu. Převzato z GOUDIE 1994. .......................................... 12 Obr. 8 Postup šíření agresivních včel v čase. Převzato z GOUDIE 1994.............................. 13 Obr. 9 Eroze pobřeží – vliv odstranění sedimentů a bagrování. Původní podoba po zásahu. Vesnice Hallsand, Anglie. Převzato z GOUDIE 1994..................................................... 14 Obr. 10 Eroze pobřeží – 10 let po neuváženém zásahu. Vesnice Hallsand, Anglie. Převzato z GOUDIE 1994.................................................................................................................. 14 Obr. 11 Pláž West Bay 1860. Vliv stavby přístavního mola. Převzato z GOUDIE 1994. ...... 15 Obr. 12 Pláž West Bay 1900. Vliv stavby přístavního mola. Převzato z GOUDIE 1994. ...... 15 Obr. 13 Pláž West Bay 1976. Vliv stavby přístavního mola. Převzato z GOUDIE 1994. ...... 16 Obr. 14 Pokles množství ukládaných sedimentů jako důsledek změn v hospodaření s půdou, stavby přehrad a ochrany půdy. Převzato z GOUDIE 1994. ........................................... 16 Obr. 15 Zrychlení eroze před ochrannou zdí na pláži – vliv odrazu vln od zdi. Převzato z GOUDIE 1994.................................................................................................................. 17 Obr. 16 Vliv pěších a motorizovaných návštěvníků na okolí starověkého hradiště. Dorset, Anglie. Převzato z GOUDIE 1994................................................................................... 18
Seznam tabulek Tab. 1 Vývoj urbanizace světa ve 20. století. Převzato z OPPLOVÁ 1994. ............................. 5 Tab. 2 Proces urbanizace v rozvojových zemích, podle Světové banky. Převzato z OPPLOVÁ 1994.................................................................................................................................... 5 Tab. 3 Světové spotřební skupiny v roce 1992. Podle MOLDAN (1994). ............................... 8 Tab. 4 Spotřeba vybraného zboží, surovin. Porovnání vyspělých a rozvojových zemí. Podle Brown 1994. ....................................................................................................................... 9
Analýza společnosti Tato kapitola je stručným náčrtem některých charakteristik současného světa, zejména těch, které jsou ve velmi úzkém vztahu ke globálním problémům a možnostem dlouhodobě udržitelného rozvoje. Demografický vývoj ve světě je v absolutních číslech zobrazen na Obr. 2. Až do 17. 18. století přibývala lidská populace pozvolna, neboť byla vystavena podobným regulačním mechanismům (se zanedbatelným vlivem predace) jako populace jiných organismů. Výrazný vliv na ni měly nemoci, omezenost zdrojů potravy a životní podmínky. S průmyslovou revolucí se situace rychle mění - rozšiřuje se dotování antroposystému energií z obnovitelných zdrojů a fosilních paliv, postupně se zlepšuje zdravotní péče, životní podmínky, dostupnost potravy (přes dílčí výkyvy - hladomor v Irsku, v Rusku apod.), pokračuje expanze na nová území (Amerika). V průběhu 20.století (přes vliv dvou světových válek) populace dále roste, přestože ve vyspělých státech je po 2.světové válce dosaženo demografického zlomu - růstu populace blízkému 0%, nebo dokonce i poklesem populace. Výrazně však převážil vliv zrychleného růstu v rozvojových zemích, jehož příčinou je zejména výrazné snížení mortality dětí, prodloužení věku dožití a zachování téměř nezměněné natality (ekonomické důvody - péče o rodiče ve stáří, tradice, náboženství) – viz Obr. 2. Tento vývoj v rozvojových zemích i přes dílčí zpomalení růstu a opatření v některých státech (Čína) bude pokračovat i v dalších letech, což vyplývá z věkové struktury populace (silné poměrné zastoupení lidí v populačním a předpopulačním věku). Výrazně se bude měnit poměr počtu obyvatel v rozvinutých a rozvojových zemích.
Obr. 2 Počet obyvatel Země a prognóza jeho vývoje. Demografický vývoj je na konci 20.století doprovázen překotnou urbanizací (viz Tab. 1) především v rozvojových zemích (viz Tab. 2). Značným sociálním a zdravotním problémem se stávají živelně rostoucí megalopole (viz Obr. 1), v nichž se koncentrují
problémy znečištění ovzduší, nezajištění pitné vody, hygienicky nevyhovující obydlí atd. Příkladem takových megapolí je Mexico City, největší město světa s 26 mil. obyvatel v roce 2000. Opačným trendem je zejména v rozvinutých zemích útěk z měst na venkov, který s využitím moderních komunikačních technologií nabízí vedle zachování přístupu k informacím a odpovídající kultuře bydlení výrazně vyšší kvalitu životního prostředí (suburbanizace1, ruburbanizace2). Tab. 1 Vývoj urbanizace světa ve 20. století. Převzato z OPPLOVÁ 1994.
Rok
1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2025
Svět celkem Města Celkem mil. % obyv. mil. obyv. obyvatel 2,516 3,019 3,693 4,45 5,246 6,122 6,989 7,822 8,206
734 1,032 1,371 1,764 2,234 2,854 3,623 4,488 4,932
29,2 34,4 37,1 39,6 42,6 46,6 51,8 57,4 60,1
Rozvinuté země Rozvojové země Města Města mil. obyv. % obyv. mil. obyv. % obyv.
447 571 698 798 877 950 1,011 1,063 1,087
53,8 60,5 66,6 70,2 72,5 74,4 76 77,2 77,8
287 460 673 966 1,357 1,904 2,612 3,425 3,845
17 22,2 25,4 29,2 33,6 39,3 46,2 53,1 56,5
Tab. 2 Proces urbanizace v rozvojových zemích, podle Světové banky. Převzato z OPPLOVÁ 1994. Velikostní skupina měst (počet obyvatel)
Obyvatelstvo měst Počet měst počet v mil.
nad. 4 mil. 2 - 4 mil. 1 - 2 mil. 0,5 - 1 mil. Celkem
1
podíl v %
1990
2000
1990
2000
1990
2000
33 43 111 207 394
50 72 157 243 522
280 120 152 144 696
455 197 215 173 1040
20,2 8,6 11 10,3 50,1
23,2 10 11 8,8 53
proces rozšiřování předměstí (angl. suburb), prostorová změna osídlení, charakteristická hromadným stěhováním obyvatel z centrálních částí městských aglomerací a konurbací na jejich okraje a za administrativní hranice městských celků se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry. Suburbanizace je typická pro vyspělé země. Poprvé se masově projevila v USA, projevuje se i v Evropě. Proces je motivován nižší cenou pozemků, lepším životním prostředím, větší možností parkování, nižší cenovou hladinou a nižší úrovní kongesce; převzato z Pásková – Zelenka (2002). 2 proces prostorové expanze městského obyvatelstva, útěk rezidentů z předměstí, v nichž se již začínají projevovat negativní dopady urbanizace, do nenarušených venkovských oblastí. Motivace: kvalitní životní prostředí, nižší náklady výstavby (nižší ceny pozemků), vyšší mobilita (absence kongesce).Název odvozen z rurální suburbanizace. Převzato z Pásková – Zelenka (2002).
Od 19.století došlo ve světě k výrazným změnám zastoupení státních útvarů, vztahů mezi nimi. Projevily se integrační tendence (vznik národních a nadnárodních států a regionálních seskupení z menších státních útvarů - USA, Německo, Itálie, Evropská unie aj.), tendence národně - osvobozovací a dekolonizační a tendence dezintegrační (rozpad Rakouska - Uherska, Jugoslávie, Československa aj.). Ve světě se zejména po 2.světové válce a rozpadu socialistické soustavy formuje společenství nezávislých suverénních států. Bohužel zůstává mnoho problémů - potlačování lidských práv a diktátorské režimy (Irák, Libye), výrazný vliv náboženství na politiku (islám - Afghánistán), dlouhodobě nestabilní jsou státy na území Afriky atd. Ačkoli se dočasně snížilo riziko globálního konfliktu, pokračují lokální války a mnohé rozpory zůstaly neřešeny (konflikt islám - křesťanský svět, bohatý sever - chudý jih). V ekonomice se projevuje globalizace a monopolizace a snahy o prosazení volného obchodu (dohody GATT, WTO) na mezinárodní úrovni. Bohužel základem ekonomiky je ocenění neobnovitelných zdrojů "nulovou" hodnotou, do níž jsou započítány pouze náklady na těžbu, odvod státu z těžby, náklady na dopravu, zisk těžebních a přepravních společností, a vůbec se neuvažuje (resp. minimálně) s neobnovitelností zdroje, změnou přírodních podmínek při těžbě, vlivem těžby na okolí (hluk, prašnost, uvolňování nežádoucích látek do životního prostředí) a se ztrátou spokojenosti z neporušené krajiny. Obdobně nepřijatelnou se stává koncepce volných zdrojů zahrnující vzduch a vodu aj., neboť tyto volné zdroje jsou znečišťovány a využívány v takové míře, že v některých regionech začíná být pociťován jejich výrazný nedostatek (Čína, Indie - nedostatek vody). Přes objevy nových ložisek, nalezení a aplikaci nových těžebních postup a přesunu zásob z geologických do těžitelných budou vybrané neobnovitelné zdroje při středním odhadu spotřeby a možnosti a využívání recyklace, resp. jejich náhrady, vyčerpány v 21. století (ropa, zemní plyn aj.). U zdrojů obnovitelných bylo v některých oblastech dosaženo meze jejich využití, resp. byly tyto meze překročeny (voda - artézské studně v Africe, v Kalifornii, Aralské jezero a Kaspické moře). Za správnou je některými ekonomy stále ještě považována teze o možnosti substituce zdrojů - náhradě jedněch přírodních zdrojů jinými přírodními zdroji, resp. zdroji z lidské společnosti. Výroba potravin ve světě je založena na moderním velkozemědělství a na místních "klasických" postupech. Zemědělství se dostalo na své meze - extenzivní rozšiřování obdělávaných ploch je omezováno nedostatkem vody pro zavlažování, klesající kvalitou nově obdělávaných půd, vysokou environmentální cenou, kterou je nutné za novou půdu zaplatit (kácení nebo vypalování lesů, meliorace se ztrátou mokřadů a změnou hladiny spodní vody nebo problematickým zavlažováním). Projevuje se dezertifikace rozsáhlých území, pokles hladiny spodních vod jako důsledek zavlažování, zasolování půdy, degradace půdy, vodní a větrná eroze, selhávají chemické postupy ochrany proti škůdcům. Typické je využívání geneticky stejných (příbuzných) populací rostlin a domestikovaných zvířat na rozsáhlých územích, což výrazně zvyšuje riziko napadení škůdci. Jen pozvolna se rozšiřují perspektivní techniky - biologická ochrana proti škůdcům a metody integrované ochrany, zavlažování přímo ke kořenům rostlin, přesné dávkování hnojiv podle vegetačních období, alternativní zemědělství. Průmyslová výroba ve světě je charakteristická globální výměnou hotových výrobků, globálním dovozem surovin a polotovarů, značným působením zejména vybraných výrob na okolí v lokálním, regionálním i globálním měřítku (energetika, těžký průmysl, těžební průmysl), nízkou účinností přeměny energie a vysokými ztrátami energie a surovin. Především v rozvinutých zemích je trh výrobky přesycen, roste globální konkurence a podmínkami úspěšnosti jsou především rychlost reakce na potřeby zákazníků a nové technologické možnosti, kvalita produkce, spolehlivost dodávek a produktů, způsob nabídky (především reklama a podpora prodeje), nízká cena produkce. Varující je zaměření na kvantitativní růst, spotřebu, hmotný blahobyt, podporované snahou po snížení
nezaměstnanosti, reklamou a marketingem, memetickým dědictvím z období nedostatku základních životních potřeb. Exponenciálně roste kvantita informací (automatizovaný sběr a vyhodnocování dat, zavedené postupy vědeckého zkoumání, růst celosvětové populace, vyšší přístup ke vzdělání atd.) a jsou získávány zásadně nové poznatky o struktuře hmoty, stavbě a minulosti vesmíru, fyzikální a biochemické podstatě života, struktuře genetické informace a jejím ovlivňování. Lidstvo je na prahu syntézy poznatků jednotlivých vědních oborů. Za rychle rostoucím množstvím poznatků se opožďuje etický, sociální, společenský, psychický a morální rozvoj člověka. Málo jsou kladeny etické otázky o účelu a vhodnosti daného řešení. Zůstávají nezodpovězeny základní otázky environmentální etiky, genové manipulace, priorit v medicíně, euthanázie a práva na život atd. Exploze duševního vlastnictví lidstva podporuje technokratický přístup k problémům – tarduje se, že vše se vždy podařilo díky pokroku vědy a techniky vyřešit. V této souvislosti je nutné připomenout aspekty typické pro biosféru: ♦ definitivnost (absolutní nebo z hlediska mnoha generací) - jednou vyhynulý druh je pro biosféru navždy ztracen, odplavená půda se obnovuje tisíce let, radioaktivní zamoření mění životní prostředí na desetitisíce let, vytěžené ložisko uhlí se za současných podmínek již neobnovuje ♦ časové zpoždění reakce ekosystému, prostředí nebo celé biosféry na působení faktoru ozón, bioakumulace škodlivé látky v ekosystému, skleníkový efekt ♦ synergický efekt - účinek dvou nebo více jevů se může vzájemně zesilovat (ozónová díra, změna albeda Země a globální oteplování) ♦ prevence - odstranění projevu je mnohem náročnější a nákladnější než zabránit příčině ♦ problém měřítka - současná technika zatím pracuje v makrokosmu, měřítkem procesů života je především mikrokosmos Na konci 20.století vybudovalo lidstvo obrovský výrobní potenciál v průmyslu i zemědělství. Ačkoli nebývají pokládány otázky po cílech sociální organizace člověka, lze si tyto cíle popsat jako uspokojení lidských potřeb (viz Maslow aj.) prostřednictvím zajištění vhodného životního prostředí (teplo, bezpečnost, pohodlí), dostatku potravin, čisté vody, sociálního a kulturního prostředí. Rozvoj zdravotnictví s účinnými antibiotiky, transplantacemi, náhradami zubů a kloubů „maskuje“ negativní vlivy způsobu života a poškozeného životního prostředí na lidský i zvířecí organismus (např. i domácí zvířata trpí typicky „civilizačními“ chorobami - stresem). Ve vyspělých státech se prodlužuje střední délka života, přestože se kvalita životního prostředí dále zhoršuje, resp. v některých aspektech pomalu zlepšuje. Veřejnost je bohužel „oklamána“ lokálními resp. dílčími zlepšeními - zlepšila se kvalita vody v některých tocích, snižují se emise síry změnou paliva v tepelných elektrárnách nebo odsiřováním. Méně nápadné, avšak dlouhodobě působící projevy změn prostředí však nepřestávají - eroze půdy a zhoršování její kvality, rostoucí haldy odpadků, rozšiřující se velkoměsta se svým mikroklimatem přírodním i sociálním (chudoba na okrajích měst, kriminalita, vysoká koncentrace obyvatelstva, malé procento přírodních ploch, „vše podřízeno dopravě“, změna počasí, smog, hluk atd.). Současný management (a marketing) naplňuje firemní cíle, které můžeme stručně shrnout jako snahu po dlouhodobém dosahování zisku firmy (osobního, resp. skupinového zisku, prospěchu). Pro dosahování zisku je pozornost managementu soustředěna na řízení zdrojů podniku, motivaci lidských zdrojů, vyhledávání a realizaci komparativní výhody v porovnání s jinými firmami, vyhodnocení a stimulaci potřeb zákazníků, boj s konkurencí a expanze na nové trhy, vývoj nových produktů. Aby byla úvaha o negativních důsledcích
současného pojetí managementu vypovídající, je nutné do ní zahrnout vztah ke spotřebě, ekonomice, legislativě, rozdělení světa. Níže jsou uvedeny vybrané negativní aspekty: • nízká cena zdrojů - u neobnovitelných i obnovitelných zdrojů je cena dána pouze cenou vytěžení a distribuce!!!, což vede k pokračujícímu využívání technologií s účinností pouze desítky procent (elektrárny - cca 34%). Opatření na snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů (zateplení budov, recyklace s větším podílem lidské práce, využití alternativních zdrojů energie) pak nejsou „ekonomická“. • malá pozornost životnosti výrobků - ačkoli je delší životnost výrobků stále častěji používána v reklamě (reklamní slogany, delší záruční doby), není zatím absolutní prioritou výrobce (výrobce pro dosažení zisku musí prodat). Zatím spotřebitel nakupuje raději levnější výrobky s kratší životností (horší materiály a zpracování). • nezahrnutí externalit do nákladů - výrobce nehradí vůbec nebo v plné výši náklady za znečišťování životního prostředí (elektrárny - znečišťování ovzduší s okyselováním půdy, poškozením lesů, korozí železných konstrukcí, postižení dýchacího ústrojí; zemědělství obohacování půdy těžkými kovy, zasolování, podpora půdní eroze, zhutňování půdy atd.). Problémem je metodika vyčíslení škod (např. zasolování půdy, degradace ekosystému) • snižování nákladů výroby jako absolutní priorita - přesun výroby do zemí s nedokonalou legislativou životního prostředí, nezodpovědná likvidace nebezpečných látek, úspory na bezpečnostních opatřeních, zaměstnávání nekvalifikovaného personálu, používání nekvalitních materiálů atd. • vyhledávání komparativní výhody na vzdálených trzích - pro mnoho typů zboží je typická „cesta kolem Země“ (automobily), mnohé výrobky jsou sestavovány z komponent z různých částí Země, zdroje spotřebované pro pronikání na trhy. • neustálá stimulace potřeb zákazníků - provádění nevýznamných inovací a prodej „nového“ výrobku (software), drahá masivní reklama, nákup „nepotřebného“ zboží (móda), sugerování určitého životného stylu a pseudopotřeb
Rozdělení světa a rozdíly ve spotřebě Přestože v některých regionech (Čína) dochází k výrazným změnám, je zachováno výrazné rozdělení světa na země rozvinuté, země směřující do skupiny rozvinutých zemí a země rozvojové – viz světové spotřební skupiny v roce 1992 v Tab. 3. Typickým jevem je, že země nejchudší dále chudnou a rozdíly mezi nimi a nejvyspělejšími zeměmi se dále zvětšují, a to i přes snahy OSN a OECD. Tab. 3 Světové spotřební skupiny v roce 1992. Podle MOLDAN (1994). Kategorie spotřeby Jídlo Doprava Materiály
Spotřební (1.1 mld)
Střední (3.3 mld)
Chudá (1.1 mld)
vepřové, balené potr., obiloviny, čistá voda nedostatek obilovin, nealkoh. nápoje špatná voda vlastní auta kola, autobusy pěšky nejrůznější trvanlivé místní biomasa
Mezi spotřebou vybraného zboží a surovin existují v porovnání vyspělých a rozvojových zemí propastné rozdíly (viz Tab. 4), vyjádřené i rozdílem ve spotřebě jednotlivých komodit více než řádovým.
Tab. 4 Spotřeba vybraného zboží, surovin. Porovnání vyspělých a rozvojových zemí. Podle Brown 1994. Zboží
Vyspělé státy (%)
Hliník Chemikálie Papír Železo a ocel Energie Hovězí maso Hnojiva Cement Ryby Obiloviny Voda
86 86 81 80 75 61 60 52 49 48 42
Poměr na osobu mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi 19 18 14 13 10 6 5 3 3 3 3
Vybrané vlivy člověka na životní prostředí a na flóru a faunu3 Vlivy v měřítku globálním4 Projevy (zjišťujeme dlouhodobými měřeními, porovnáním s údaji v minulosti a matematickofyzikálními modely): změny složení atmosféry – uvolňování skleníkových plynů do atmosféry a tím způsobené globální oteplování, uvolňování freonů do atmosféry a chemickou reakcí ve stratosféře vytvářená ozónová díra aj. snižování biodiverzity
Vlivy v měřítku makroregionálním Projevy (zjišťujeme dlouhodobými měřeními, porovnáním s údaji v minulosti a matematickofyzikálními modely - např. výpočet rozptylu emisí): změny zastoupení flóry a fauny (např. skladby lesních porostů, snižování biodiverzity) – viz Obr. 3 a Obr. 4, kde lze porovnat rozlohu lesů v Evropě v roce 900 n.l. a v roce 1900 n.l.; resp. obdobné Obr. 5 a Obr. 6 s rozlohou lesů v USA před příchodem bělochů a na konci 20. století. Člověk rozšiřuje i křížením získané druhy včetně nežádoucích kříženců – viz Obr. 8 se znázorněním šíření agresivních včel v jižní a střední Americe. změny lokálního složení atmosféry – dálkový přenos znečišťujících látek (např. kyselé deště) dezertifikace – viz Obr. 7, na němž je znázorněn proces dezertifikace Sahelu mezi lety 1958 a 1975 eroze (např. velké planiny na středozápadě USA) změny ukládání sedimentů v řekách (nejznámější je Asuánská přehrada) – viz Obr. 14 s poklesem množství ukládaných sedimentů v řekách USA jako důsledek změn hospodaření v krajině 3
zpracováno podle Goudie A.: The Human Impact on the Natural Environment včetně použitých ilustrací a obrázků 4 podrobněji viz globální problémy
Obr. 3 Rozloha lesů ve střední Evropě v roce 900 n.l. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 4 Rozloha lesů ve střední Evropě v roce 1900 n.l. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 5 Rozloha lesů v USA před příchodem bělochů. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 6 Rozloha lesů v USA na konci 20. století. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 7 Postup dezertifikace v Sahelu. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 8 Postup šíření agresivních včel v čase. Převzato z GOUDIE 1994.
Lokální vlivy projevy: změny zastoupení flóry a fauny změny lokálního složení atmosféry – např. smog ve městě) dezertifikace degradace půdy eroze – viz Obr. 9 a Obr. 10 se zvýšením eroze po neuváženém odbagrování sedimentů, Obr. 11, Obr. 12 a Obr. 13 se zvýšením eroze po výstavbě přístavního mola a modelový příklad na Obr. 15 se zrychlením eroze před ochrannou hrází; na Obr. 16 je zřejmý vliv pohybu návštěvníků místa na zrychlení eroze
Obr. 9 Eroze pobřeží – vliv odstranění sedimentů a bagrování. Původní podoba po zásahu. Vesnice Hallsand, Anglie. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 10 Eroze pobřeží – 10 let po neuváženém zásahu. Vesnice Hallsand, Anglie. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 11 Pláž West Bay 1860. Vliv stavby přístavního mola. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 12 Pláž West Bay 1900. Vliv stavby přístavního mola. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 13 Pláž West Bay 1976. Vliv stavby přístavního mola. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 14 Pokles množství ukládaných sedimentů jako důsledek změn v hospodaření s půdou, stavby přehrad a ochrany půdy. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 15 Zrychlení eroze před ochrannou zdí na pláži – vliv odrazu vln od zdi. Převzato z GOUDIE 1994.
Obr. 16 Vliv pěších a motorizovaných návštěvníků na okolí starověkého hradiště. Dorset, Anglie. Převzato z GOUDIE 1994.
Shrnutí Současná civilizace je charakteristická expanzí, vyjádřenou růstem spotřeby zdrojů. Tento růst je zatím velice daleko od udržitelného rozvoje a navíc má negativní globální, makroregionální i lokální vlivy na biosféru, ekosystémy i zdraví a zdravý rozvoj člověka.
Kontrolní úkoly, otázky, základní témata pro úvahy 1. Jaké jsou základní procesy ve společnosti ve vyspělých zemích světa? 2. Porovnejte kulturní a přírodní ekosystém – obecně a na konkrétních příkladech. 3. Co je demografická transformace a ve kterých státech již proběhla?
Zdroje informací 1. Brown L. R.: State of the World 1994. New York, N. Y.: W. W. Norton Company, 1994, ISBN 0-393-03578-6 (cloth), ISBN 0-393-31117-1 (paper) 2. GOUDIE A. (1994): The Human Impact on the Natural Environment, Blackwell Publishers, ISBN 0-631-17228-9 3. HERČÍK M. (1997): Životní prostředí (úvod do studia), VŠB - TU Ostrava, ISBN 807078-340-0
4. MOLDAN B. (1994): Životní prostředí globální perspektiva, Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí, Praha 5. OPPLOVÁ, M. (1994): Životní prostředí měst a regionů, skripta VŠE, Praha 6. PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J.: Výkladový slovník Cestovní ruch. MMR Praha 2002. 448 s. 7. REMTOVÁ K. (1994): Cesty k čistší produkci a spotřebě, skripta VŠE, Praha 8. SEYMOUR J., GIRARDET H. (1993): Zelená planeta, ekologický program pro každého, Mladá fronta, Praha 9. ŠIMÍČKOVÁ M. (1998): Invironmentální ekonomie I., skripta VŠB – Technická univerzita, Ostrava
