Fluviální geomorfologie Geomorfologický sborník 2
ČAG, ZČU v Plzni, 2003
Nová bathymetrická měření šumavských jezer Miroslav Šobr
[email protected] Přírodovědecká fakulta UK, katedra fyzické geografie a geoekologie, 128 43 Praha 2, Albertov 6
Pokusy o měření hloubek na šumavských jezerech probíhaly již v 16. století za Rožmberků a v 18. století za Schwarzenbergů. Výsledky těchto měření často udávají hodnoty málo věrohodné až fantastické. Systematický výzkum šumavských jezer započal až na konci 19. století. První systematická měření uskutečnil František Bayberger v roce 1884 na Černém a Čertovu jezeru. Jeho hloubková mapa vycházela z 25 měření, hloubnice byly vykresleny do katastrální mapy a jak udává ŠVAMBERA (1939), mapa byla velmi nepřesná. Dr. K. Vávra prováděl hloubková měření na Černém jezeře v letech 1893–95 a jako první rozpoznal rozdíl v reliéfu dna mezi přední a zadní částí. První mapu Plešného jezera zkonstruoval FREJLACH podle měření v roce 1894 v měřítku 1 : 2 500. Komplexní bathymetrii zakládá svým měřením v roce 1896 Dr. P. WAGNER. V měřítku 1 : 5 000 vykreslil na základě vlastních měření mapy všech šumavských jezer, kromě Malého Javorského jezera. Jeho výsledky jsou shrnuty v tabulce 1. V roce 1903 začíná své výzkumy prof. V. ŠVAMBERA. Často si odporující výsledky ve výzkumu jezer jej vedly k přesnému zpracování této problematiky. Během 5 prázdninových obdobích pracoval postupně se 17 posluchači geografie na výzkumu všech osmi šumavských jezer. Je obdivuhodné, s jakou přesností dokázal zaměřit půdorys a hloubky jezer vzhledem k vybavení, které měl v té době k dispozici. Půdorysná měření prováděl ŠVAMBERA pomocí teodolitu nebo specielního úhloměru. Při hloubkových měřeních používal ocelový drát, který napjal přes hladinu. Na něm byly vyznačeny značky po deseti metrech, nad kterými spouštěl závaží ze sondovacího zařízení na ocelovém lanku. Švambera tuto metodu považuje za přesnou, neboť sondovací zařízení bylo zkoušeno i na jezerech o hloubce 200 m. Výsledky jeho měření, přebírané celé 20. století, jsou seřazeny v tabulce 2. Již ve výsledcích výzkumu DR. WAGNERA se dočteme o jeho myšlence, měřit hloubky jezer v pravidelných intervalech, aby bylo možno usuzovat na rychlost zanášení jezerních pánví. Švambera tuto myšlenku velmi vítal, svá hloubková měření prováděl 10–15 let po WAGNEROVI. Zároveň ale konstatoval, že tento interval je velice krátký a nabádal své následovníky k sledování zanášení jezer pomocí hloubkových měření. Bohužel z různých důvodů došlo k přeměření jezer až po devadesáti letech, navíc díky zamítavému stanovisku CHKO Šumava nejsou dosud vytvo řeny nové mapy dvou největších jezer – Černého a Čertova.
115 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Fluviální geomorfologie
„Novodobé“ mapování šumavských jezer započal pod vedením DOC. B. JANSKÉHO ALEŠ ZBOŘIL v roce 1994 na Prášilském jezeře. V letech 1997–99 jej následovali MIROSLAV ŠOBR na jezeře Laka a TOMÁŠ VRÁNEK na Plešném jezeře. Metodika měření byla ve všech třech případech stejná. Půdorysná měření byla prováděna pomocí uzavřeného polygonového pořadu. Je to prostorová lomená čára, která je určena vodorovně měřenými délkami stran a vodorovnými úhly, které mezi sebou strany sví rají (viz obrázek 1). Jedna strana polygonového pořadu byla orientována k severu pomocí kompasu. Polygonové strany slouží jako základny, vůči nimž se určuje poloha zvolených bodů na břehové linii pomocí pravoúhlých souřadnic – kolmicemi a staničením. Kolmice udávají kolmou vzdálenost vybraného bodu b řehové linie od polygonové strany. Staničení udává vzdálenost paty kolmice od začátku polygonové strany. Měření horizontálních úhlů bylo prováděno pomocí teodolitu THEO 080 A, všechna délková měření byla provedena pásmem. Při vyměřování půdorysu je velice důležité, označit si na břehové linii body, ze kterých budeme vycházet při měření hloubek. Tyto body je třeba zafixovat, popsat a pečlivě kontrolovat počet těchto míst a jejich rozmístění na břehové linii, aby hustota hloubkových měření byla dostatečná a rovnoměrná po celé ploše jezera, jak ukazuje obrázek 1. Po vyměření půdorysu následuje hloubkové měření. To se provádí pomocí echolotu z plavidla. My jsme používali stabilní gumový člun. Přes jezero se napne kevlarová šňůra (nutno použít materiál odolný proti natahování), na které jsou umístěny značky v pětimetrovém intervalu – vytvoříme tak profil, který musí mít koncové body v předem označených a zaměřených bodech břehové linie, aby jej bylo možno vynést do půdorysného plánu. Člun se potom pohyboval podél napnutého profilu a u zna ček se odečítala hodnota hloubky na echolotu. Z naměřených hodnot hloubek se pomocí interpolace vykreslily bathymetrické mapy (ve zmenšené podobě na obrázku 2). Planimetrováním a měřením délek na vyhotovených mapách byly určeny morfometrické charakteristiky jednotlivých jezer. Objem jezer byl stanoven z vykreslené bythymetrické křivky. Základní charakteristiky nově vyměřených šumavských jezer jsou uvedeny v tabulce 3. V současné době započal projekt, jehož výsledkem bude Atlas jezer Česka. Celý řešitelský kolektiv pevně věří, že se nám se Správou CHKO Šumava podaří vyjednat povolení k vymapování Černého a Čertova jezera a zacelí se tak mezera v novodobém geografickém výzkumu šumavských jezer. Literatura ČAPEK, R. (1992): Geografická kartografie. SPN, Praha, 373 s. JANSKÝ, B. (1975): Mladotické hrazené jezero. Rigorosní práce, Přf UK, Praha, 96 s. JANSKÝ, B. (1996): Tradice geografických výzkumů jezer na Karlově Univerzitě. Geografie, Sborník ČGS, 101, č. 1, Nakladatelství ČGS, Praha, s. 59–63.
116 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Fluviální geomorfologie KUCHAŘ, K. (1939): Příspěvky k výzkumu šumavských jezer. Sborník ČSZ, Praha, 45, s. 87–90. KUCHAŘ, K (1947): Mapy šumavských jezer podle měření prof. V. Švambery. Kartografický přehled, Praha, 2, s. 40–42. KUNSKÝ, J. (1933): Zalednění Šumavy a šumavská jezera. Sborník ČSZ, Praha, 39, s. 1 – 6, 33–40. ŠOBR, M. (1999): Jezero Laka. Diplomová práce, Přf UK, Praha, 89 s. ŠVAMBERA, V. (1912): Výzkum šumavských jezer. Sborník ČSZ, Praha, 18, s. 250–257. ŠVAMBERA, V. (1913): Šumavská jezera I. Malé Javorské jezero. Rozpravy České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. II, Praha, 23, s. 1–25. ŠVAMBERA, V. (1914): Šumavská jezera II. Velké Javorské jezero. Rozpravy České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. II, Praha, 23, s. 1–25. ŠVAMBERA, V. (1914): Šumavská jezera III. Prášilské jezero. Rozpravy České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. II, Praha, 23, s. 1–19. ŠVAMBERA, V. (1914): Šumavská jezera IV. Jezero Laka. Rozpravy České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. II, Praha, 23, s. 1–8. ŠVAMBERA, V. (1939): Jezera na české straně Šumavy. Sborník ČSZ, Praha, 45, s. 15–23. VRÁNEK, T. (1999): Plešné jezero. Diplomová práce, Přf UK, Praha, 95 s. WAGNER, P. (1897): Die Seen des Böhmerwaldes. Leipzig. ZBOŘIL, A. (1994): Prášilské jezero. Diplomová práce, Přf UK, Praha, 90 s.
Summary New bathymetric measurements of the Bohemian Forest lakes. The research of lakes in the Šumava Mts. has been started in 1850´s. In the beginning it included only hydrobiological research and assessment of lakes depths. Švambera was the first scientist, who started complete research in the Šumava Mts. He was forced to the research by overestimated data of lakes depths. Between the years 1903 and 1912 he realized several expeditions to the Šumava Mts. The results included complete studies of all Šumava lakes, including those on German side of Šumava Mts. Švambera made bathymetric maps of these lakes and answered the questions about their origin. Švambera´s research finished Prof. Kunský with discourse about the Šumava lakes and the glaciation of the Šumava Mts. Another researches of the Šumava lakes were mainly about hydrobiology and water quality in connection with the lakes acidification. Švambera´s morphometric data were the only about Šumava lakes. In the beginning of 1990´s continued in Švambera´s work the Department of Physical Geography and Geoecology of Charles University in Prague. The limnological studies of the Prášilské Lake (ZBOŘIL, A.), Laka Lake (ŠOBR, M.) and Plešné Lake (VRÁNEK, T.) were finished under the heading of DOC. JANSKÝ till the 1999. The ground plans of lakes and their depths were measured at first time from 1910´s. To complete the research of the Šumava lakes, we have to make bathymetric maps of the Černé and Čerovo Lakes.
117 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Fluviální geomorfologie
Tabulka 1: Výsledky výzkumu P. WAGNERA (podle WAGNER, 1897) Jezero Plocha (ha) Max. hloubka (m) Střední hloubka (m) 3 Objem (km ) Nadmořská v. (m) Vrchol j. stěny (m) Výška j. stěny (m) Délka (m) Šířka (m) Orientace
Černé Čertovo Plešné Prášilské Laka V. Jav. M. Jav. Roklanské 18,4135 9,7157 6,055 3,5757 2,5317 4,3245 2,4525 3,7485 40 36 18,5 15,6 4 15 6? 13,5 17 14,7 6,9 6 2 6,1 3 4,4 3,24 1,43 0,42 0,22 0,05 0,27 0,06 0,16 1008 1030 1090 1079 1096 934 925 1050 1343 1343 1378 1314 1346 1345 1391 1300 335 313 288 235 250 411 456 396 662 432 435 290 374 441 165 285 465 260 176 175 86 144 135 195 V V SV V SV V S JV
Tabulka 2: Výsledky výzkumu V. ŠVAMBERY (podle KUCHAŘ, 1947) Jezero Černé Čertovo Prášilské Laka Plešné Roklanské V. Jav. M. Jav. Plocha (ha) 18,47 10,33 3,72 2,78 7,48 3,41 7,02 2,73 3 Objem (m ) 2 878 000 1 852 000 274 000 40 000 617 000 131 700 415 900 127 900 Max. hloubka (m) 39,8 36,5 14,9 3,9 18,3 13,5 16 7,3 Střední hloubka (m) 15,6 17,9 7,3 1,4 8,2 3,9 5,9 4,7 Obvod (m) 1809 1363 730 870 1242 880 1622 880 Střední sklon 13°10´ 17°53´ 11°28´ 11°45´ 8°17´ 11°21´ 6°58´ Nadmořská výška (m) 1008 1030 1079 1096 1090 1050 934 925
Tabulka 3: Výsledky výzkumu z let 1994–99 (podle ZBOŘIL, 1994; ŠOBR, 1999; VRÁNEK, 1999) Jezero Prášilské 2 Plocha povodí (km ) 0,6474 Délka rozvodnice (km) 3,72 Střední nadmořská výška povodí (m) 1199,1 Střední sklon povodí 17°20´ Nadmořská výška hladiny (m) 1079 Plocha (ha) 4,2044 Obvod (m) 819 Délka (m) 306 Největší šířka (m) 204 Průměrná šířka (m) 137,4 Stupeň členitosti břehové čáry 1,1267 Maximální hloubka (m) 17,2 3 Objem (m ) 349 920 Střední hloubka (m) 8,32 Střední sklon dna 13°00´43´´
Laka 1,020025 4,1 1186,5 12°06´ 1085 2,5771 817,5 345,4 95,2 74,61 1,4366 3,5 48 817,50 1,89 3°35´20´´
Plešné 0,6668 3,24 1213,5 27°47´ 1087 7,643 1320 514 183 148,7 1,35 18,7 614 320 8,04 14°23´
118 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Fluviální geomorfologie
Obrázek 1: Ukázka uzavřeného polygonového pořadu a příčných profilů pro konstrukci bathymetrické mapy na příkladu jezera Laka (podle ŠOBR, 1999)
119 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz
Fluviální geomorfologie
Obrázek 2: Zmenšené nové bathymetrické mapy Prášilského, Plešného a jezera Laka. Jezera jsou v různých měřítcích a nejsou orientována k severu (podle ZBOŘIL, 1994; VRÁNEK, 1999; ŠOBR, 1999)
120 PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz