Kraj jezer, lesů a polí, mírně zvlněná

K

raj jezer, lesů a  polí, mírně zvlněná krajina s malými pahorky, mezi nimiž jsou ukryty tiché vesničky – to je přímo vysněný region pro cyklisty. Různorodou krajinu protíná mnoho úzkých silnic lemovaných starými stromy. Jízda stinnými zelenými tunely je velmi příjemná, a to zejména proto, že zde jen velmi zřídka narazíte na dlouhá a prudká stoupání. Mimo turistickou sezónu zejí tyto silničky prázdnotou, avšak když jejich okolí obsadí davy turistů, na mnohých z nich začíná být veselo. Milovníci šlapání do pedálů mají k dispozici stovky kilometrů cyklostezek, které byly vytyčeny nejen v okolí populárních rekreačních lokalit, ale dokonce i v daleko méně navštěvovaných zákoutích Varmie a Mazur. Všude však najdou něco zajímavého –  jak přírodní atrakce, tak i starobylé památky. A o historické budovy zde opravdu není nouze! Na cyklostezkách leží, kromě všeobecně známých památek, také desítky skromnějších objektů, jejichž krása svědčí o bohaté historii regionu. Návštěva středověkých zámků vystavěných v různých epochách, kostelů mnoha vyznání, zajímavých muzejních expozic, hledání starých rezidencí zámožných pruských šlechtických rodů nebo objevování tajemných opevnění z první a druhé světové války – to vše vám může zpestřit vaše cyklistické putování. Příroda Varmie a Mazur nabízí zase nádherný svět jezer, nekonečných borů a lesů, tajemných močálů a rašelinišť, v nichž žije mnoho zajímavých druhů zvířat a vzácných rostlin. Po cestě téměř vždycky potkáte zástupce velmi početné populace čápů bílých, kteří hnízdí na březích jezer. Budeteli mít štěstí, můžete spatřit majestátní siluetu orla mořského a uprostřed močálů a  pralesů zaslechnout charakteristický křik jeřábů... Na polích a v lesích narazíte na bludné balvany, které zde kromě tisíců velkých i menších jezer zanechal pevninský ledovec. Většina cyklotras není obtížných. K jejich zdolání tedy není třeba žádných zvláštních dovedností. To platí i pro trasy, které vedou hlavně polními cestami, ty jsou totiž často nejvhodnější pro běžná kola. Nechybí ani trasy, které vedou po asfaltových silnicích. Na výběr jsou krátké odpočinkové trasy, jejichž délka nepřekračuje 20 km, ale také trasy pro celodenní výlety (do 60 km). Hodláte-li vyrazit na několikadenní putování, najdete zde i tratě mnohem delší. V průvodci jsou popsány vybrané, nejzajímavější a nejcharakterističtější trasy z každé části regionu. Výběr trasy vám usnadní její krátká charakteristika a popis zajímavostí, které na ní najdete. Přiložené mapky vám při jízdě

Úvod

Varmie a Mazury na kole

Na místních cestách, foto GEP Chroszcz

1

pomohou, avšak je dobré mít u sebe přesné mapy regionu, kterým vede daná cyklotrasa. Máte-li vybránu trasu výletu, zkontrolujte kolo, sbalte si potřebné věci a můžete směle vyrazit na cestu!

36

Mezinárodní cyklotrasa R1 Trasa: Bągart – Święty Gaj – Stare Dolno – Nowe Dolno – Dzierzgonka – Wiśniewo – Krzewsk – Tropy Elbląskie – Raczki Elbląskie – Elbląg – Krasny Las – Łęcze – Kadyny – Tolkmicko – Pogrodzie – Narusa – Frombork – Stępień – Braniewo – Młoteczno – Gronowo; 85 km

Chrám ve Svatém Háji, foto J. Pruszyńska Jezero Druzno, foto J. Pruszyńska

Úsek dlouhé mezinárodní cyklotrasy R1 – polská část této trasy vede od hranice s Německem v Kostrzyně nad Odrou po hranici s Ruskem v Gronowě (675 km). Cyklostezka vede nejprve rovinatým terénem delty řeky Visly (Żuławy Wiślane), poté se vine mezi pahorky Elbląžské vysočiny a nakonec protíná Varmijskou rovinu. Podél trasy lze spatřit mnoho památek, z nichž namátkou uvádíme gotické kostely v Elblągu nebo Fromborku. Narazíme také na přírodní zajímavosti, k nimž patří jezero Druzno, ptačí rezervace, nebo bukové lesy v přírodním parku Elbląžské vysočiny. Trasa je vedena výlučně po asfaltových cestách, převážně s malým nebo velmi malým provozem (na některých úsecích se středním, v Elblągu velkým provozem). Náročnost trasy: nízká. Zajímavosti na trase: • Svatý háj (Święty Gaj) – jak vypráví Legenda o svatém Vojtěchovi, v raném středověku se v blízkosti dnešní vsi nacházelo kultovní místo pruských bohů. Na území svatého háje údajně vstoupil svatý Vojtěch a odsloužil zde mši svatou. O několik dní dříve shromáždění Prusů přikázalo misionářům opustit pruské země a poté jej nečekaně napadlo při odpočinku. Svatý Vojtěch zde nalezl mučednickou smrt po úderu sekyrou. V místním kostele 1  jsou od roku 1989 uchovávány relikvie svatého Vojtěcha přivezené z Hnězdna. Samotný kostel je gotická stavba z období kolem roku 1399, obnovená po požáru v 19. století. • Jezero Druzno – mezi vesnicemi Nowe Dolno a Raczki Elbląskie vede trasa v blízkosti podmáčených břehů velkého jezera Druzno. Rozlehlá vodní plocha, kterou protíná vodní cesta Elbląžského kanálu, je domovem nejrůznějších druhů ptáků. Podmáčené břehy jsou porostlé rozlehlými porosty rákosu a menšími, obtížně přístupnými bažinatými lesy. Jezero je mělké a skýtá dokonalé podmínky pro život mnoha vodních a bahenních ptáků, zejména brodivých. Velká přírodní rezervace, která zde byla vytvořena, zahrnuje celé Druzno spolu s širokým pásem podél jeho břehů – celkem více než 3000 ha. Podél hráze, která obklopuje

2

jezero (vodní hladina se nachází výše než okolní území!) vede modrá turistická stezka, která na několika místech Cestou mennonitů křižuje cyklotrasu R1. Rovinatá oblast na západ od jezera Druzno, kterou vede tra• Raczki Elbląskie – v malé vesnici na severním sa cyklostezky, se polsky nazývá Żuławy Wiślane. Jedná se břehu jezera Druzno, v blízkosti cesty, po níž vede cyk- o deltu, kterou vytváří řeka Visla při svém ústí do Baltského lostezka, se nachází nejnižší bod v Polsku s nadmořskou moře. Mokřady v deltě vysušili a obydlili náboženští emigranti z  Nizozemí. Pronásledování ve vlasti přinutila oddělenou výškou 1,8 m pod hladinou moře. část protestantských anabaptistů, přívržence náboženského • Elbląg – přístavní město nad stejnojmennou řekou reformátora Mennona Simmonsa, hledat si nové, tolerantnější kdysi konkurovalo Gdaňsku. Osada, založená ve 30. letech sousedy. Takovým místem se ukázalo být v  17. století právě 13. století, získala již v roce 1246 městská práva. Rozleh- Polsko. Znalosti v oblasti meliorace a ochrany území v proláklilé město však smetly z povrchu země válečné operace nách proti zatopení, které si mennonité přivezli z Nizozemí, jim v roce 1945. Ještě mnoho let po skončení války se zde umožnily obydlit deltu Visly. Dodnes zde zůstaly četné památky po této společnosti – krásné hrázděné domy s podloubím, nacházely prázdné plochy, na nichž stály tu a tam obnohřbitovy nebo vodohospodářské objekty, na které můžete narvené památky. Teprve v 80. letech minulého století byla azit při putování deltou Visly cestou mennonitů. zahájena obnova starého města. Avšak proces obnovy nespočíval v pokusu o věrnou rekonstrukci vznikly nové měšťanské domy, stylizované na středověké objekty. Výsledek je velmi zajímavý a nové uličky lákají svou milou atmosférou, obchody, mnoha restauracemi a kavárnami. Při procházce historickým centrem stojí zato navštívit hlavní gotické památky Elblągu. Elbląžská katedrála sv. Mikuláše 2 se může pochlubit jednou z nejvyšších kostelních věží v Polsku (výška 97 m). Gotický trojlodní chrám byl postaven z cihel a jeho interiér skrývá vybavení s mnoha cennými středověkými uměleckými díly, která sem byla většinou převezena z jiných kostelů v regionu. Kromě katedrály se v Elblągu nachází ještě několik jiných památkových kostelů a také zbytky městských zdí s Trhovou bránou ze 14. století 3 . Na věž, která je součástí brány, lze vystoupit a obdivovat z ní na staré město (ul. Stary Rynek). • Kadyny – vesnice ležící v krásné lokalitě na úpatí Elbląské vysočiny nad Viselským zálivem. Obec je známá svou originální, stylově jednolitou zástavbou a bývalým palácem německého císaře Viléma II. 4 . Usedlost a kadyňské majetky získala císařská rodina v roce 1898. V následujících letech došlo nejen k rozšíření paláce, ale i k přestavbě celé vesnice i s okolím. Dnes se v části rezidence – někdejší továrně na majoliku (druh fajánsu) a palácových Katedrála sv. Mikuláše v Elblągu, křídlech nachází hotel. V obci uvidíme také obrovský Dub Bażyńského 5 . foto D. Zaród Nejméně 700 let starý strom byl nazván na počest Jana Bażyńského, majitele Kadyn v 15. století a vůdce Pruské konfederace, která byla v opozici vůči řádu německých rytířů. • Frombork – nad městečkem na břehu Viselského zálivu ční Katedrální návrší (Wzgórze Katedralne). Jeho plochý vrcholek obklopují mohutné obranné zdi s mnoha baštami. Vstup do prostoru za zdmi vede přes dřevěný most zavěšený nad suchým příkopem a základy dávného barbakánu, přímo velkou bránou ze dvou válcových, vzájemně propojených bašt. Uvnitř hradeb se vypíná nádherná gotická katedrála 6 . Trojlodní halová stavba (čili se stejně vysokými loděmi) vznikla v letech 1329-88 a ve svých útrobách skrývá mnoho cenných děl sakrálního umění – jak ze středověku, tak i z pozdějších období, zejména ze 17. a 18. století. Vedle katedrály stojí dávný barokní palác varmijských biskupů, v němž se dnes nachází Muzeum

3

Katedrální návrší ve Fromborku, foto GEP Chroszcz Muzeum Mikuláše Koperníka ve Fromborku, foto GEP Chroszcz

4

Mikuláše Koperníka 7  (ul. Katedralna 8, tel.: +48 55 2440071, e-mail: [email protected], www.frombork.art.pl). Slavný astronom strávil ve Fromborku mnoho let jako kanovník. V Koperníkově věži můžete navštívit prostory, které jsou pokusem o rekonstrukci jeho pracovny. S astronomií a Koperníkovými objevy jsou spojeny také atrakce v jiných objektech na Katedrálním návrší. V osmiúhelníkové budově se od roku 1973 nachází planetárium (pobočka Muzea Mikuláše Koperníka ve Fromborku, tel.: +48 55 2440083) a ve Věži Radziejowského stojící nad tímto objektem je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo dokazující otáčivý pohyb země. Z věže je také nádherná vyhlídka na celé Katedrální návrší, Frombork a jeho okolí. Samotné městečko na úpatí Katedrálního návrší již není tolik zajímavé. Část měšťanských domů na malém náměstí byla obnovena poté, co byly zničeny válečnými operacemi z roku 1945, podobně jako starý farní kostel sv. Mikuláše ze 14. století 8 . O něco dál, v malé příčné ulici odbíhající od silnice směrem na Braniewo, stojí budova někdejšího Špitálu svatého Ducha 9  s kaplí sv. Anny, postavená ve středověku, která se dodnes zachovala v podobě z 18. století. Dnes zde najdete Muzeum historie medicíny. Kromě exponátů ilustrujících někdejší léčebné metody stojí zato navštívit i zajímavou malířskou a sochařskou galerii a prohlédnout si krásné nástěnné polychromie z 15. století ve špitální kapli, které znázorňují poslední soud (Muzeum historie medicíny, pobočka Muzea Mikuláše Koperníka ve Fromborku, ul. Stara 3). • Braniewo – město nad řekou Pasłękou, založené ve 13. století varmijskými biskupy, bylo téměř celé srovnáno se zemí na konci druhé světové války. Přesto zde najdete několik atraktivních památek. Svými rozměry vás udiví bazilika sv. Kateřiny 10 , majestátní gotická svatyně postavená v letech 1343-1442 a obnovená v 80. letech 20. století. Ještě starší je věžová brána ze 13. Století 11 , jediná památka po zámku biskupů a městském opevnění. V novějších dobách fungovala v Braniewu slavná jezuitská škola 12 . Řád sem pozval roku 1563 varmijský biskup a slavný aktivista protireformace, Stanisław Hozjusz. Velká školní budova zvaná Collegium Hosianum byla postavena v 18. století a později prošla částečnou přestavbou. Z roku 1719 pochází budova Hospice konvertitů 13 , zvaná také Palác Potockého – podle svého zakladatele, varmijského biskupa Teodora Andrzeje Potockého. Na kraji města (u výjezdu na Nowou Pasłęku) stojí barokní kostel sv. Kříže 14 , postavený v  první polovině 18. století. Z  tohoto období pochází také vybavení svatyně, která nahradila starší kostelík z konce 17. století, v němž byl uctíván zázračný obraz Nejsvětější Trojice. Ten byl později přenesen do nového kostela.

Přeshraniční cyklostezka R64

36

Trasa: řeka Nogat – Batorowo – Nowe Batorowo – Nowakowo – Rubno Wielkie (místní část Elblągu) – Elbląg – Próchnik (místní část Elblągu) – Łęcze – Suchacz – Pęklewo – Kadyny – Lipnik – Tolkmicko – Chojnowo – Krzyżewo – Frombork – Różaniec – Nowa Pasłęka – Ułowo – Braniewo; 95 km

Cyklostezka, zvaná také Cyklotrasa kolem zálivu, vede těsně podél břehu Viselského zálivu. Jejím cílem je objet celý záliv, i když na ruské straně hranice chybí značení. Na polském území vede cyklostezka přes Pomořské vojvodství po Viselské kose a poté rovinatou deltou Visly, kde překračuje hranici Varmijsko-mazurského vojvodství. Tento úsek je neobyčejně atraktivní – nejprve vede deltou Visly a pak přivede turisty k pahorkům a lesům Elbląžské vysočiny. Poslední část trasy protíná Varmijskou rovinu a míří ke státní hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí. Cyklotrasa je vedena hlavně po vedlejších asfaltových cestách, ale také po cestách štěrkových či polních a někdy dokonce i úzkých pěšinách. Náročnost trasy: střední, úsek mezi lokalitou Łęcze a Fromborkiem velmi obtížný. Zajímavosti na trase: • Nowakowo – vesnice nad řekou Elbląg leží na území zvaném Nowakowský ostrov. Je obklopena vodami Viselského zálivu, řekami Nogat a Elbląg a kanály Cieplicówka a Jagielloński. Větší část obce leží pod úrovní hladiny moře a okolních vodních ploch. Celý ostrov chrání hráze a všechny budovy v této oblasti, osídlené od 17. století, jsou postaveny na umělých pahorcích, zvaných terpy. • Elbląg – viz str. 3. • Próchnik – ve vesnici, založené již ve středověku, se dochovaly domy s podloubím 15 , charakteristické pro celý region. Konstrukce tohoto typu mají horní patro vysunuté dopředu a podepřené na dřevěných sloupech nad širokým podloubím. Patro má nejčastěji skeletovou (mřížovou) konstrukci. V Próchniku se dochovaly dva tyto dřevěné objekty z konce 18. a počátku 19. století a jeden zděný z počátku 20. století. Ve vesnici najdete také gotický kostel sv. Antonína 16 . V současné době je Próchnik součástí města Elblągu. • Łęcze – vesnice, založená ve 13. století, s krásnou polohou na úpatí Elbląžské vysočiny. Z okolních polí se otevírají daleké výhledy na Viselský záliv. V obci lze spatřit domy s podloubím 17  z 18. století a také barokní kostel 18  ze stejného období. Na sever od vesnice vás cyklostezka povede přes lesy, hlubokými roklemi a dolinami potoků. • Kadyny – viz str. 3. • Tolkmicko – městečko a přístav vtěsnané na úzkém rovinatém pruhu Staropruského pobřeží, mezi úpatím Elbląžské vysočiny a  břehem

Cyklista na trase, foto iStockphoto.com Łęcze – dům s podloubím, obr. RS

5

Přírodní park Elbląžská vysočina Krajinářsky nejzajímavější fragmenty Elbląžské vysočiny jsou od roku 1985 chráněny díky přírodnímu parku o rozloze 13 000 ha. Oblast vysočiny je výrazně vyvýšena nad okolní krajinou delty Visly a Varmijské roviny. Na jihu a východě klesají svahy vysočiny velmi pozvolna. Naopak západní a severní svahy, zejména ty nad břehy Viselského zálivu, vytvářejí nádhernou hranu, rozrytou mnoha roklemi a údolími potoků, které dosahují hloubky až 60 m. V okolí obcí Suchacz, Kadyn nebo v elbląžském parku Bażantarnia je reliéf terénu tak dynamický, s tak velkými výškovými rozdíly a strmými svahy, že připomíná hory. V centrální části vysočiny je terén monotónnější, jen lehce zvlněný, i když právě zde, nedaleko Milejewa, se nachází nejvyšší vrchol celé Elbląžské vysočiny – Stříbrná hora (Góra Srebrna), vysoká 198 m. Větší část parku, včetně oblastí s nejzajímavějším profilem terénu, je porostlá lesy. Většinou jsou to lesy bukové, ale najdeme zde také hodně dubů (např. v  Kadynách). Staré dubové a  bukové porosty lze spatřit v  rezervaci Kadyňský les a  přírodně cenné fragmenty pomořského bukového lesa jsou chráněny v rezervaci Buky Elbląžské vysočiny. Navštívit první z rezervací je velmi snadné, stačí nechat kolo v Kadynách (rezervace se nachází přímo vedle obce), kolem druhé rezervace pak vedou lesní cyklostezky z Kadyn do Pagórků. Malebná krajina regionu, foto GEP Chroszcz

Svatý kámen Mezi Tolkmickem a Fromborkem, na místě, kde vysoké a zalesněné svahy Elbląžské vysočiny prudce padají až k samému břehu Viselského zálivu, se z vody vynořuje obrovský bludný balvan. Kámen je vysoký přes 2 metry. Nad hladinu vyčnívá obvykle jen 1 metr, a po obvodu měří přes 13 metrů. Obvykle se nachází kolem 30 m od břehu, avšak občas, když je hladina vody v zálivu nižší, lze k němu dojít suchou nohou. Posadíme-li se na balvan, najdeme malou prohlubeň. Ta prý sloužila kněžím pohanských Prusů k ukládání obětí, které měly zřejmě zajistit bohatý úlovek ryb v zálivu. Proto se také balvan, sloužící kdysi jako obětní oltář, nazývá Svatý kámen. Chcete-li se dostat k balvanu, je potřeba jet z Tolkmicka po cyklotrase až k místu, kde se cesta rozvětvuje – těsně za hájovnou Nowy Wiek. Zde cyklotrasa odbočuje nahoru doprava, zatímco k balvanu se musíme vydat rovně po červené pěší turistické trase „Koperníkova stezka”. O několik stovek metrů dále je potřeba tuto stezku opustit a odbočit vlevo na lesní cestu, která klesá prudce dolů (kolo raději veďte!). Dole za kolejemi vyjdeme na břeh zálivu, odkud již lze vidět Svatý kámen.

Kostel sv. Jakuba v Tolkmicku, obr. RS

6

­ iselského zálivu, u ústí říčky Stradanky. Tolkmicko má dlouhou historii, V která sahá až do 13. století, kdy bylo založeno řádem německých rytířů. Po celá staletí, až do 2. světové války, pak bylo Tolkmicko jedním z největších přístavů Viselského zálivu také díky tomu, že vodní cesta do Elblągu byla zanesena bahnem. Po svém kompletním zničení i s přístavem v roce 1945 ztratilo město na významu. Avšak v posledních letech se Tolkmicko díky úspěšným investicím stalo populárním přístavem pro jachty ukotvené vedle rybářských lodí, které denně vyrážejí na lov na širé moře. Vedle náměstí stojí gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století 19  s jednou věží na západní straně fasády, pod níž se nachází vstup do svatyně. Interiér budovy má trojlodní dispozici s mohutnými cihlovými sloupy, které podepírají arkády mezi loděmi. Z dávných městských hradeb se dochovala bašta ze 14. století 20 . • Chojnowo – malá vesnice na severovýchodním okraji Elbląžské vysočiny, do 2. světové války jedna z větších lokalit v této oblasti. Zde stojí zato odbočit na chvíli z trasy a projet se podél místní zástavby. Podél cesty se totiž dochovalo mnoho krásných kapliček z 18.–20. století 21 . • Frombork – viz str. 3. • Braniewo – viz str. 4.

Cyklotrasa „Obrazik”

37

Trasa: Lidzbark (Welski) – rezervace Obrazik – Lidzbark; 19,58 km

Nepříliš dlouhá cyklotrasa vede hlavně územím Górznieńsko-Lidzbarského přírodního parku. V lesních průsecích, na lesních stezkách a také na pobřežní silničce kolem Lidzbarského jezera vás bude doprovázet ticho a klid. Automobil zde prakticky nepotkáte a také na jiné turisty zde narazíte velmi zřídka. Cyklotrasa je vedena téměř výlučně po lesních, částečně zpevněných cestách, pouze počátek trasy tvoří městská pěší zóna podél Lidzbarského jezera. Obtíže může občas činit snad jen orientace na lesních cestách a pěšinách. Náročnost trasy: nízká – střední. Zajímavosti na trase: • Lidzbarské jezero – dlouhé fjordové jezero o rozloze 121 ha. Na délku měří 3,5 km a v nejširším místě dosahuje necelých 500 m šířky. Podél jeho jižního břehu vede první úsek cyklotrasy. Východní okraj s částečně zastavěnými břehy leží těsně vedle okresního města Lidzbarku, kde se nachází pohodlná Příroda regionu, pěší zóna a malá pláž. Jezero je bohaté na ryby a na jeho hladině lze spatřit foto GEP Chroszcz nejrůznější druhy vodních ptáků, z nichž uvedeme alespoň potápku roháče, hohola, morčáka, lysku a kachnu divokou. • Rezervace „Klonowo” – malá lesní rezervace (cca 31 Rokle řeky Brynice a Dub ha) na jižním břehu Lidzbarského jezera, blízko jeho západ- republiky ního okraje. Cílem ochrany je zde les typu dubohabrového Jednou z nejzajímavějších částí Górznieńsko-Lidzbarskiého háje a také smíšené lesy s dominancí borovice, která zde přírodního parku je údolí řeky Brynice. Malá a čistá říčka se zde hluboce zařezává do dynamicky tvarovaného, dorůstá až do třicetimetrových výšek. Část porostu je stará pahorkovitého morénového terénu. Hluboké údolí s  roktéměř 200 let. lemi a  úžlabinami porostlé různorodými lesy je částečně • Rezervace „Obrazik” –  zaujímá přes 66 ha lesů chráněno jako rezervace „Rokle řeky Brynice“. Západně od a rašelinišť včetně malého jezírka Zdręczno mezi jezerem Lidzbarku, nedaleko červené turistické trasy, lze po zeleně Piaseczno a osadou Obrazik. Rezervace se rozkládá na úze- značené cyklotrase Dub republiky (Dąb Rzeczypospolitej) mí pahorkaté morénové vysočiny. Jezero ležící v prohlubni dojet do velké rezervace. Na okraji rezervace, na jižní straně mezi pahorky postupně zarůstá, díky čemuž kolem něj údolí, roste nádherný, památkově chráněný strom „Dub republiky“ 22  (zvaný také Dubem Vladislava Jagelvzniká přechodné rašeliniště. Rezervace je domovem pro lonského) jehož stáří se odhaduje až na 500 let. velké a plaché ptáky – jeřáby.

Cyklotrasa „Místa paměti”

40

Trasa: Ełk – Mrozy Wielkie – Sordachy – Koziki – Giże – Brodowo – Laski Małe – Sypitki – Makosieje – Łoje – Laski Wielkie – Sędki – Lega – Buczki – Szeligi – Ełk; 42,8 km

Dlouhý okruh okolím města Ełk vede kolem rozlehlého jezera Selmęt Wielki. Cyklisté budou projíždět obrovskými borovými lesy, přes zemědělsky využívané louky a pole a jen tu a tam narazí na malé vesničky. Nádherné úseky trasy vedou přímo po břehu jezera. Cyklotrasa je lemovaná památkami nedávné historie Ełcké jezerní oblasti – po vysídleném německém

7

obyvatelstvu zde zůstaly opuštěné evangelické hřbitovy, vojenské hřbitovy z obou světových válek, a také pozůstatky někdejší venkovské zástavby z doby před rokem 1945. Cyklotrasa je vedena hlavně po vedlejších, nejčastěji asfaltových venkovských cestách, kratší lesní úseky vedou po nezpevněných cestách a pěšinách. Náročnost trasy: nízká.

Na trase, foto iStockphoto.com

Makosieje – vojenský hřbitov, obr. RS

39

Zajímavosti na trase: • Makosieje – vesnice na východním okraji jezera Selmęt Wielki; na jejím konci je připraven pohodlný sestup k vodě a břeh jezera je pěkně upraven. Blízko vjezdu od vesnice Sypitki se nachází památkový vojenský hřbitov z doby 1. světové války 23 . Pochováni jsou zde vojáci německé a ruské armády a celý areál je čistý a upravený. V lese mezi vesnicemi Sypitki a Makosieje najdete evangelický hřbitov, založený na přelomu 19. a 20. století 24 , který je také upravený a udržovaný. • Laski Wielkie – vesnice přímo na severním břehu jezera Selmęt Wielki. V lese, východně od vesnice, těsně před vjezdem do ní, se nachází památkový evangelický hřbitov, založený v 19. století 25  a používaný až do 80. let minulého století. Na něm se dochovalo mnoho druhů dřevin, charakteristických pro tehdejší hřbitovní úpravu, která se vyznačovala hustou výsadbou – jsou mezi nimi např. staré exempláře tújí. Areál hřbitova je upravený, ale mnoho náhrobků je zdevastovaných, rodinné náhrobky jsou ohraničeny kovovými ploty. • Szeligi – populární rekreační lokalita na louce mezi lesy, jimiž jsou porostlé severozápadní břehy jezera Selmęt Wielki. Nachází se zde hlídaná pláž, velmi hojně navštěvovaná obyvateli Ełku a také půjčovna loděk a vodního vybavení. V lese západně od vesnice se vedle trasy nachází památkový evangelický hřbitov z počátku 20. století 26 ; na něm najdeme také vojenské náhrobky z 1. světové války (německých vojáků, kteří padli v roce 1914). Hřbitov je obtížně přístupný a je porostlý plevelem a keři.

Cyklotrasa Giżycko – Ryn – Święta Lipka Trasa: Giżycko – Wilkasy – Szczybały Giżyckie – Skop – Tros – Ryn – Knis – Salpik – Nakomiady – Owczarnia – Kwiedzina – Gierłoż – Czerniki – Karolewo – Kętrzyn – Biedaszki – Pieckowo – Święta Lipka; 65 km

Zajímavá trasa vede oblastí Velkých mazurských jezer k hranici s Varmií. Krajina kolem cyklotrasy je nesmírně různorodá a najdeme v ní mnoho zajímavých a originálních historických památek. K nim patří zejména objekty vojenské architektury – opevnění giżycké Pevnosti Boyen, šance a bunkry

8

z 1. a 2. ­světové války, a také křižácké zámky a sakrální památky v čele s poutním kostelem ve Święté Lipce. Po cestě lze narazit také na méně známé objekty, jako jsou kapličky u cesty nebo selské usedlosti. Trasa je vedena po různých cestách, avšak převažují asfaltové silnice se středně silným a malým provozem. Krátké úseky vedou také po štěrkových a kamenitých, někdy dokonce po nezpevněných polních a lesních cestách. Náročnost trasy: nízká – střední. Zajímavosti na trase: • Giżycko – město na severním břehu jezera Niegocin se vyvinulo na strategicky důležitém místě, na přechodu mezi komplexem jezera Mamry a  jezerem Niegocin. Proto zde již roku 1340 řád německých rytířů postavil svůj hrad 27 . Dodnes z něj zbylo pouze jedno původní obytné křídlo s renesančním štítem. Poslední dobou zde bylo postaveno několik nových objektů, které svým tvarem navazují na dávnou hradní zástavbu. Plánuje se zde otevřít luxusní hotel a v obnoveném křídle původního hradu pak muzejní expozice. V sousedství hradu, nad Łuczańským kanálem, byl roku 1889 postaven originální otočný most 28 . Otočení 100 tunového pilíře trvá díky speciálnímu ručnímu mechanismu pouhých 5 minut a obsluhu mostu zvládne jediný člověk! Západně od centra města, na úžině mezi jezery Niegocin a Kisajno stojí obrovská pevnost Boyen 29  (ul. Turystyczna 1, tel.: +48 87 4288393, www.boyen.gizycko.pl). Návštěvníci se mohou projít po hradbách a nahlédnout do malého muzea. Stavba objektu byla zahájena v roce 1844. Během 11 let vznikla pevnost se šesti bastiony, hliněnými náspy a mnoha budovami. V dalších letech byla mnohokrát modernizována, dochovala se až dodnes a i přes žalostný stav části objektů není jen tak ledajakou stavbou a zaujme všechny, kdo se zajímají o opevnění. • Ryn –  městečko s  nádhernou polohou na vysokém severním břehu Ryńského jezera. Z druhé strany omývá město malé jezero Ołów. Přechod mezi těmito dvěma jezery byl neobyčejně významný pro řád německých rytířů, proto zde již kolem roku 1377 vznikl hrad 30 . Během dalších staletí byl objekt mnohokrát přestavován. V současné době se ve čtyřkřídlé budově, která tvoří dominantu města, nachází luxusní hotel (některé sály lze navštívit s průvodcem od května do srpna, Mazurské kongresové a rekreační centrum „Zamek-Ryn”, pl. Wolności 2, tel.: +48 87 4297009, e-mail: [email protected], www.zamekryn.pl). • Nakomiady – malá vesnice, založená pravděpodobně koncem 14. století řádem německých rytířů, je vzdálená populárním turistickým trasám. Předpokládá se, že zdejší neveliký kostel vznikl krátce po založení vsi, ačkoli

Otočný most, v pozadí hrad v Giżycku, foto GEP Chroszcz

9

Interiér manufaktury na kachlová kamna v Nakomiadech, foto GEP Chroszcz Velitelský stan Vlčí doupě v Gierłożi, foto GEP Chroszcz

10

s­ amostatná farnost zde existovala teprve od 16. století. Mnohokrát přestavovaná malá svatyně s věží dostavenou roku 1932 byla podle legend spojena podzemními chodbami s nedalekým křižáckým hradem. Ten byl postaven na přelomu 14. a 15. století. Dnes stojí na základech hradu barokní palác 31 , postavený ve druhé polovině 17. Století, zásadně přestavěný roku 1705. Rezidence se zachovalým parkem a restaurovanými budovami někdejšího statku je nyní v soukromých rukách – turisté mohou navštěvovat areál parku (Palác Nakomiady, tel.: +48 661255653, e-mail: [email protected], www.nakomiady.pl). • Owczarnia – malá osada ležící uprostřed lesů severně od vesnice Nakomiady je známá svým originálním Mazurským muzeem 32  (Owczarnia 1/1, tel.: +48 89 7522023, e-mail: owczarnia@ owczarnia.com, www.owczarnia.com). V domku pro služebnictvo bývalého velkostatku lze zhlédnout interiéry tradičního mazurského obydlí z 19. a počátku 20. století a také se seznámit s kulturou, zvyky a typickými pracemi na venkovském statku na Mazurech. • Gierłoż – v podmáčených lesích na východ od Kętrzyna vede trasa ke zbytkům obrovského komplexu bunkrů z doby 2. světové války. Jedná se o ruiny hlavního stanu Adolfa Hitlera, zvaného „Vlčí ­doupě” 33 (něm. Wolfsschanze). Výstavba bunkrů byla zahájena roku 1940 v souvislosti s Hitlerovým plánem napadnout SSSR. V dalších letech byl vůdcův stan dále rozšiřován a stávající kryty byly dále zpevňovány, aby byly chráněny proti bombardování spojenců. Takto vznikl komplex více než 200 různých objektů, které zaujímají plochu cca 800 ha. Nacházely se zde tři bezpečnostní zóny s mnoha protileteckými kryty, menšími bunkry a běžnými budovami s různým určením – elektrárny, vodárny, ústředny dálnopisů, teplárny, sklady, kasárna apod. Územím hlavního stanu procházela železniční trať, v okolí byla dvě letiště. Nejmohutnější bunkry, k nimž patří zruinovaný kryt samotného Hitlera, imponují tloušťkou železobetonových stěn a stropů, která dosahuje až 8 m. Areál hlavního stanu je zpřístupněn návštěvníkům (Vlčí Doupě, Gierłoż, tel.: +48 89 7524429, e-mail: [email protected], www.wolfsschanze.pl).

• Kętrzyn – město, založené řádem německých rytířů roku 1357, vzniklo vedle dřevěné strážnice, která byla později přestavěna na zděný hrad 34 . Jeho centrální, čtyřboká cihlová budova se zachovala dodnes, i když musela být obnovena po poškození utrpěném ve 2. světové válce. Dnes se v ní nachází Muzeum Wojciecha Kętrzyńského (pl. Zamkowy 1, tel.: +48 89 7523282, e-mail: [email protected], www.muzeum.ketrzyn.pl). Na západní straně historického centra stojí zato navštívit okázalý ­kostel sv. Jiří 35 . Cihlový trojlodní chrám byl vybudován v gotickém stylu ve druhé polovině 14. století a měl obranný charakter. U chrámového korpusu byly vybudovány dvě čtvercové bašty. Celý obranný systém kostela byl zahrnut do městských hradeb a společně s hradem se stal jejich nejdůležitějším prvkem. Interiér kostela je známý svojí původní, pozdně gotickou křišťálovou klenbou, vystavěnou po požáru v roce 1500, všimnout si lze také značného vychýlení osy presbytáře vůči chrámovým lodím. • Święta Lipka – malá obec, ukrytá uprostřed lesů jihozápadně od Kętrzyna, známá díky svému velkému poutnímu baroknímu chrámu, který je považován za jednu z nejcennějších památek tohoto typu v Polsku. Jedná se o mariánský chrám 36 , jehož počátky sahají až do 14. století. Původní kaplička byla zničena v době reformace, ale v 17. století byla zahájena stavba nové, která byla předána do péče jezuitům. Roku 1693 byla ukončena stavba velké barokní baziliky se dvěma věžemi, k níž bylo později dostavěno nádvoří obklopené ochozy s rohovými kaplemi. Interiér kostela nadchne svým bohatým vybavením z 18. století doplněným nádhernými malbami. Velkou atrakcí jsou varhany, jejichž barokní prospekt s pohyblivými sochami vznikl v roce 1721, avšak původní nástroj byl roku 1905 nahrazen novými varhanami se 40 hlasy a čtyřmi tisíci píšťal.

Nidský okruh

Na nádvoří hradu v Kętrzyně, foto GEP Chroszcz Poutní chrám Święta Lipka, foto D. Zaród

39

Trasa: Ruciane Nida – Krzyże – Karwica – Wiartel – Ruciane Nida; 46,90 km

Nádherná trasa pro milovníky lesů – vede houštinami Piského pralesa, přičemž protíná pouze malé louky a několik vesniček. Trasa uzavírá okruh kolem Nidského jezera. Na mnoha místech vede až na samotný břeh, proto doporučujeme vzít si s sebou plavky a po cestě si chvilku oddechnout u vody. Trasa vede po asfaltových, štěrkových a lesních cestách bez zpevněného povrchu. Je orientačně nenáročná – zvláště pak úsek od kempu Czaple do městečka Ruciane-Nida, vedoucí po asfaltové silnici téměř bez zatáček podél lesního průseku. Náročnost trasy: nízká.

11

Přístav Ruciane-Nida, foto GEP Chroszcz Muzeum Gałczyńského – hájovna Pranie, foto GEP Chroszcz

Zajímavosti na trase: • Ruciane-Nida – malé město vzniklo teprve po 2. světové válce spojením dvou lesem oddělených osad. Ruciane bylo ještě na počátku 19. století nanejvýš paloukem, na němž stála hájovna, ale poté, co sem roku 1884 byla přivedena železnice, se postupně rozvíjelo jako rekreační lokalita. Starší Nida existovala jako osada kolomazníků již v 16. století, ale v předvečer druhé světové války měla sotva 150 obyvatel. V  městečku prakticky nenajdete žádné památky, za zmínku však stojí zbytky německého opevnění 37 z přelomu 19. a 20. století. Nejsnadněji lze najít charakteristické bunkry ve tvaru věží s ozuby, stojící vedle silničního a  železničního mostu nad Nidským kanálem a také vedle jezu Guzianka. Originálním objektem je také podnik na louskání šišek, postavený v letech 1890-92. Jeho starou část lze navštívit, ale jedině s povolením Maskulińskiego lesnictví (Ruciane-Nida, Rybacka 1, tel.: +48 87 4241619 nebo +48 87 4231010). • Hájovna Pranie – tiché místo přímo na břehu Nidského jezera, 6 km od městečka Ruciane-Nidy, je známé díky básníkovi, Konstantymu Ildefonsu Gałczyńskému, který v malebně situované, malé cihlové hájovně trávil troje prázdniny od roku 1950. Uprostřed nádherné mazurské přírody se plánoval dokonce usadit, avšak jeho plány mu v prosinci 1953 zhatila smrt. Kouzelná mazurská příroda básníkovi učarovala, měla pozitivní

Nidské jezero Nidské jezero, obklopené velikány Piského pralesa, je bezpochyby jednou z nejkrásnějších vodních ploch celé Mazurské jezerní oblasti. Jeho hladina má víc jak 1800 ha. Při své délce 23 km a šířce od 200 m do 2 km je klasickým příkladem dlouhého fjordového jezera s propastnou hloubkou (Nidské jezero dosahuje hloubky 23 m), které bylo vyhloubeno ledovcem během poslední doby ledové. Pro tato jezera jsou také typické vysoké a strmé břehy. Na atraktivitě této vodní perle přidávají také četné zálivy a dokonce 13 ostrovů, které se nacházejí zejména v blízkosti Nidy. Téměř celé jezero je spolu s pásmem lesů na pobřeží zahrnuto do přírodní rezervace Nidské jezero o rozloze téměř 3000 ha. Díky tomu je u vody vždy ticho – rezervace na jezeře je zónou klidu. Nidské jezero, foto GEP Chroszcz

12

vliv na jeho práci a promítla se i do jeho tvorby, např. do cyklu Kroniki olsztyńskie nebo básní Wit Stwosz a Niobe. Roku 1980 bylo v hájovně otevřeno biografické Muzeum Gałczyńského 38  (Hájovna Pranie, tel.: +48 87 4256248, e-mail: muzeumpranie@ neostrada.pl, www.lesniczowkapranie.art.pl). V něm bylo shromážděno množství památek po básníkovi, včetně rukopisů básnických děl, které zde vznikly. V létě se zde pořádají kulturní akce, často s účastí známých osobností ze světa kultury.

Zelená stezka

38

Trasa: Górowo Iławeckie – Wojmiany – Czyprki – Gałajny – Żywkowo – Toprzyny – Sigajny – Parężki – Kamińsk – Paustry – Górowo Iławeckie; 34 km

Cyklotrasa vinoucí se Górowskou pahorkatinou je dokonalou nabídkou pro ty, kteří si touží oddechnout od rušných turistických tras. Zemědělská oblast s malými vesničkami, hájky a lesy dýchá klidem a krásou mírně zvlněné krajiny. Člověk tu žije v souladu s přírodou, čehož symbolem může být Żywkowo Evropské centrum čápa bílého, proslavené množstvím hnízd tohoto nádherného ptáka. Trasa vede téměř výhradně po pohodlných asfaltových cestách, avšak s nepatrným dopravním ruchem. Náročnost trasy: nízká. Zajímavosti na trase: • Górowo Iławeckie – městečko na řece Młynówce bylo založeno ve středověku a roku 1335 mu byla udělena městská práva. Po celá staletí nezískalo na větším významu a jeho historii přerušovaly živelné pohromy nebo epidemie, které často doprovázely války. Těžké rány zasadily městu napoleonské války, když se roku 1807 nedaleko něj odehrála zvlášť krvavá bitva u Iławy Pruské. Město bylo zle poničeno také v zimě roku 1945 během bojů Němců s Rudou armádou. Zanedlouho se Górowo stalo součástí Polska a německé obyvatelstvo nahradili Poláci z východních oblastí, které připadly SSSR, a Ukrajinci vysídlenými z jihovýchodního Polska v rámci Operace Visla. Oválné urbanistické uspořádání centra Górowa (s náměstím) je památkou na středověkou lokaci. Radnice na hlavním náměstí byla mnohokrát přestavována, na její věži se dochovaly hodiny ze 17. století. Vedle náměstí stojí gotický kostel ze 14. století 39 , avšak když nahlédnete dovnitř, spatříte ikonostas, dílo nedávno zesnulého malíře Jerzyho Nowosielského. V současné době slouží chrám řeckokatolické církvi. Z jeho původní výzdoby se dochovala velká barokní stropní malba z roku 1660. Originální atrakcí Górowa je Muzeum plynárenství 40  (ul. Wyszyńskiego 20, tel.: +48 89 7611092), které je umístěno v budově bývalé městské plynárny z roku 1908, v níž byl vyráběn plyn z černého uhlí.

Po zelené stezce, foto iStockphoto.com

13

Jeden z obyvatel Żywkowa – čáp bílý, foto GEP Chroszcz

38

• Żywkowo – malá vesnička s pouhými 30 obyvateli těsně u hranice s Ruskem se proslavila svým masovým hnízdištěm čápů bílých. Během sezóny líhnutí je zde ptáků více než stálých obyvatel. Stojí za to na chvíli slézt z kola a projít se krátkou Čapí naučnou stezkou. Na mnoha místech lze vidět obrovská hnízda postavená z větví na speciálních plošinách opřených o hřebeny střech nebo instalovaných na elektrických sloupech. V Żywkowě nejdeme kolem 50 hnízd, i když ne všechna jsou každoročně obydlená. Koncem sezóny líhnutí je může obývat až 200 ptáků! To je pravděpodobně největší kolonie tohoto druhu v Polsku. Nejvíce hnízd je v areálu stanice Polského sdružení na ochranu ptáků (PTOP) 41  (Vzdělávací centrum PTOP, Żywkowo 7, tel.: +48 89 7618207, e-mail: [email protected]), kde byla vybudována i speciální rozhledna. Čápy můžete potkat také v mnoha okolních vsích nebo při procházce uprostřed luk.

Cyklotrasa podél Elbląžského kanálu Trasa: Elbląg – Rubno Wielkie (místní část Elblągu) – Nowakowo – Kępa Rybacka – Bielnik II – Janowo – Adamowo – Wikrowo – Wiktorowo – Jegłownik – Gronowo Elbląskie – Różany – Zwierzno – Kępniewo – Brudzędy – Stare Dolno – Święty Gaj – Kwietniewo – Dymnik – Rychliki – Marwica Wielka – Jelonki – skluz Jelenie – skluz Oleśnica – skluz Kąty – Lepno – Kreki – Wielki Dwór – Jarnołtowo – Bądki – Zalewo – Dobrzyki – Jerzwałd – Siemiany – Piotrkowo – Starzykowo – Szymbark – Ząbrowo – Kamionka – Iława; 130 km

Dokonalá trasa pro několikadenní putování krajinou podél Elbląžského kanálu. Po cestě spatříte nejzajímavější části kanálu včetně čtyř skluzů. Cyklostezka zamíří také do někdejších osad mennonitů v deltě Visly a vesnic Iławské jezerní oblasti s mnoha starými kostelíky, statky a hrady německých rytířů. Zpočátku vede trasa hlavně zemědělskou krajinou, poté cyklisté narazí na množství jezer a budou brázdit rozsáhlé lesy. Cyklotrasa je vedena hlavně po vedlejších asfaltových cestách s malým provozem, některé malé úseky pak po rušnějších silnicích. Na cyklisty čekají také etapy po hliněných cestách, zejména v lesích nad jezerem Jeziorak a Elbląžského kanálu. Náročnost trasy: nízká – střední.

Kostel v Jegłowniku, foto J. Pruszyńska

14

Zajímavosti na trase: • Elbląg – viz str. 3. • Jegłownik – velká vesnice v deltě Visly se může pochlubit několika památkami. Stojí zato se zastavit u kostela z roku 1804 42 , postaveného na místě staršího chrámu. V budově se skeletovou konstrukcí a jednou věží se dochovala část vybavení předchozího

kostela, mj. barokní oltář, varhanní prospekt a také četné náhrobní kameny až ze 17. století. Na hřbitově u kostela lze také najít mnoho starých náhrobků. Kromě toho stojí ve vsi krčma z roku 1795 43  s částečně zachovalým původním vybavením. • Zwierzno – v malé vesnici v deltě Visly se zachránily dva krásné domy s podloubím 44 , kdysi typické pro venkovskou zástavbu v celém regionu. První pochází z roku 1773 roku, druhý je o něco mladší, z poloviny 19. století, zato má však zajímavě zdobené podloubí. Zajímavá je také školní budova, kdysi venkovské stavení, která je také stylizována na dům s podloubím. • Kępniewo – stará vesnice v deltě Visly, založená patrně roku 1337. Tehdy ležela na břehu jezera Druzno, které mělo ve středověku značně větší rozlohu. Od konce 17. století okolní podmáčený terén osidlovali a vysoušeli holandští mennonité 45  (viz rámeček na str. 3), po nichž se dodnes dochovaly charakteristické venkovské usedlosti, jeden dům s podloubím a zbytky hřbitova, na němž bylo obnoveno několik náhrobků. • Svatý háj (Święty Gaj) – viz str. 2. • Kwietniewo – vesnice leží na první vyvýšenině nad deltou Visly. O středověkém původu lokality svědčí památkově chráněný gotický kostel ze 14. století 46 . Ten je postaven z polního kamene a cihel a na západní straně má dřevěnou věž s vysunutým ochozem, která byla přistavěna roku 1770. Uvnitř se nacházejí dvě náhrobní desky a oltář z konce 17. století. Okolí Kwietniewa je známé svými cennými archeologickými nalezišti, která se datují až do období neolitu (kolem 4500-1700 př. n. l.). • Jelonki –  z  venkovské zástavby s  několika domy s  podloubími stojí za povšimnutí gotický kostel 47  z let 1350-75. Ten dominuje svou masivní čtyřhrannou věží vysokou 19 m a zajímavostí jsou původní dveře z 15. století. Uvnitř chrámu lze zhlédnout barokní výzdobu z 18. století s kůrem pro sbor, zdobeným rokokovými malbami. • Skluz Jelenie – první ze skluzů Elbląžského kanálu, kolem nějž vede trasa cyklostezky, vznikl stejně jako tři zbývající na přelomu 50. a 60. let 19. století. Délka kolejnic, po nichž se pohybuje vozík převážející lodě a čluny, je 433 m a celá konstrukce umožňuje překonat 22 m rozdíl mezi vodními hladinami v kanálu nad a pod skluzem. • Skluz Oleśnica – se nachází uprostřed polí nedaleko Krasina a překonává nejvyšší rozdíl mezi horním a dolním úsekem kanálu v rámci celého vodního díla – dokonce až 24 metrů. Délka kolejnic je téměř 480 m a stavba je tak jen o něco menší než největší skluz Buczyniec. Zajímavostí tohoto zařízení je místní silnice, která protíná kolejiště a na níž musí občas ­projíždějící

Kostel ve Zwierznu, foto J. Pruszyńska Hřbitov mennonitů v Kępniewu, foto J. Pruszyńska Věž gotického kostela v Kwietniewu, foto J. Pruszyńska

15

Elbląžský kanál Jedinečná technická památka a zároveň krásná a atraktivní vodní cesta dlouhá 83,3 km spojuje jezero Druzno s Drwęckým jezerem nedaleko Ostródy. Vezmeme-li v potaz všechny odbočky kanálu, má celé vodní dílo délku 152 km. Projektové práce na kanálu zahájil roku 1837 pruský inženýr Georg Jacob Steenke, kterému asistovalo několik odborníků. Stavitelé několikrát navštívili Belgii a Nizozemí, aby se seznámili s tamějšími konstrukcemi kanálů a zdymadel. Avšak reliéf terénu na plánované trase vodní cesty nebyl příliš vhodný pro budování zdymadel. Teprve během cesty do USA v roce 1850 nalezl Steenke řešení umožňující vyhnout se zdymadlům, která by zde byla ztrátová. Jednalo se o skluzy a výtahy, poháněné silou tekoucí vody a využívající rozdílu hladin mezi úseky kanálu. V roce 1860 byla dokončena již čtyři tato zařízení a v letech 187481 vznikl pátý skluz Całuny, který nahradil dřívější komorová zdymadla. V něm byla použita, na rozdíl od starších zařízení poháněných vodním kolem, výkonnější vodní turbína. Kromě skluzů na kanálu najdeme i jiná vodohospodářská zařízení, např. zdymadla, bezpečnostní vrata a také násep, po němž je veden kanál napříč Karnickým jezerem, jehož hladina je o 3 m nižší než hladina vody v kanálu. Plavba po Elbląžském kanálu, foto J. Pruszyńska

Drwęcké jezero, foto J. Pruszyńska Větrný mlýn v Lepnu, foto J. Pruszyńska

16

automobily čekat, až přejede vozík s lodí. Za povšimnutí stojí také propust, pod níž teče strouha Klepina. • Skluz Kąty – leží nedaleko stejnojmenné vesnice a je o něco menší než jiné, zde popsané skluzy – má délku 404 m a rozdíl mezi vodními hladinami je téměř 19 m. • Skluz Buczyniec – ačkoli cyklostezka vede po silnici lesem několik stovek metrů od skluzu, stojí zato na chvíli odbočit a prohlédnout si tuto konstrukci dlouhou téměř 500 m – nejdelší mezi pěti skluzy kanálu. Rozdíl hladin je 20,62 m. Skluz je nádherně ukrytý uprostřed lesů. U skluzu lze navštívit malou muzejní expozici (Památník Elbląžského Kanálu, Skluz Buczyniec, tel.: +48 55 2487092), věnovanou historii výstavby kanálu a strojovny. • Lepno – malá vesnice v Iławské jezerní oblasti je jedním z mála míst v regionu, kde se dochoval původní větrný mlýn 48 . Ten stojí uprostřed polí asi kilometr východně od obce, blízko silnice vedoucí od vesnice Kąty. Až do konce 19. století byly větrné mlýny neodmyslitelnou součástí zdejší krajiny, avšak většina z nich byla později zničena. Mlýn v Lepně byl postaven z cihel. Původně měl dřevěné, otočné zastřešení, z něhož se zachovaly jen zbytky s částí lopatek. • Jarnołtowo – cennou památkou malé vesničky je gotický kostel 49  ze 14. století se stupňovitým štítem a původní, samostatně stojící

zvonicí, rovněž zdobenou stupňovitými štíty. Z někdejšího šlechtického statku zůstaly pouze zbytky parku a ruiny budov 50 . Je dobré vědět, že jako učitel zde pracoval slavný filozof Immanuel Kant. • Bądki – zajímavá, neogotická budova šlechtického statku v Bądkách 51  vznikla roku 1869. Budova má několik štítů s fiálami a velkou terasu, kolem ní se rozprostírá historicky cenný park. Vedle statku se dochoval komplex hospodářských budov a domy čeledínů postavené ve stejném stylu. • Zalewo –  městečko nad malým jezerem Ewingi vzniklo roku 1305 vedle malého hradu německých rytířů z konce 13. století. Město založili osadníci, kteří sem přišli z Durynska. Po hradu dodnes nezůstala ani stopa, avšak lze navštívit kostel sv. Jana 52  z roku 1351 s věží mladší o půlstoletí. V jednolodním interiéru chrámu najdete zajímavé náhrobní kameny z počátku 17. století. Vedle kostela stojí nízká čtvercová bašta a krátký úsek obranné zdi – všechno, co zůstalo z původních městských hradeb Zalewa. • Dobrzyki – vesnice na částečně podmáčeném území mezi jezerem Ewingi a severním okrajem jezera Jeziorak. Dobrzyki byly založeny německými osadníky ve 13. století na území již dávno obydleném pohanskými Prusy, o čemž svědčí nalezená dvě raně středověká hradiště. V obci se nachází gotický kostel z období před rokem 1320 53 . Do chrámového korpusu byla v 19. století vestavěna dřevěná věž. Uvnitř najdeme barokní lavice, empory a varhany z roku 1776. • Jerzwałd – obec na břehu jezera Jeziorak znají mnozí fanoušci cyklu knih pro mládež o příhodách pana Samochodzika. Zde žil a působil jejich autor, Zbigniew Nienacki (1929-94), který je pochován na zdejším hřbitově. V Jerzwałdu se každoročně konají setkání fanoušků jeho tvorby. Kromě toho se v obci nachází ředitelství Komplexu přírodních parků Iławské jezerní oblasti a  Dylewské pahorkatiny s  malou botanickou zahradou 54  (Jerzwałd 62, tel.: +48 89 7588527, e-mail: park-jeziorak@ pro.onet.pl, parkikrajobrazowewarmiiimazur.pl). • Szymbark – chloubou vsi je zřícenina okázalého hradu pomezánské kapituly 55 . Jeho výstavba byla zahájena v 70. letech 14. století. Obrovská budova byla v dobách své největší slávy druhým největším hradem řádu německých rytířů, hned po Malborku. V 17. století byl hrad přestavěn na rezidenci zámožné rodiny Finckesteinů, kteří se však na přelomu 18. a 19. století na vlně romantizmu rozhodli pro regotizaci hradu (přestavbě do „gotické podoby“). Budova se proměnila v trosky teprve roku 1945, kdy ji vyplenila a zničila Rudá armáda. Dosud však stojí zdi s baštami a věžovou bránou, most nad příkopem a četná hospodářská stavení. Romantické zbytky hradu jsou velmi fotogenické – posloužily dokonce režisérovi Volkeru Schlöndorffowi při natáčení filmu Zrůda, v němž si zahrál John Malkovich.

Gotický kostel v Jarnołtowu, foto J. Pruszyńska Venkovské sídlo v Bądkách, foto J. Pruszyńska Bašta v Zalewu, foto J. Pruszyńska

17

• Iława – hlavní středisko a populární lázně Iławské jezerní oblasti leží na jižním okraji jezera Jeziorak a na břehu Malého Jezioraka. Název města je odvozen od pruského slova ilis, což znamená bahno nebo bažina. Řád německých rytířů zde počátkem 14. století vybudoval hrad, vedle něj pak zanedlouho vyrostlo město. Středověký původ města připomíná okázalý kostel Proměnění Páně 56 , postavený z cihel v gotickém stylu v letech 1317-25. Ke kostelu s ozdobnými štíty přiléhá zvonice a celý komplex církevních budov byl vestavěn do systému městských hradeb. O tom, jak bylo město na přelomu 19. a 20. století bohaté, svědčí obrovská budova radnice 57   z  let 1910-12, restaurovaná v roce 1995. Kromě historického centra stojí zato navštívit pravoslavný kostel sv. Jana Teologa 58 , který je umístěn v prostorách haly bývalé městské plynárny z roku 1899, která byla v 90. letech předána místní ukrajinské komunitě. Zajímavý je také novogotické nádraží 59  z roku 1900, originální vodojemy z 19. století  60  – dva vedle železničního nádraží a dva v jiných částech města (na ul. 1 Maja a ul. Wojska Polskiego).

36, 37

Velký ostródzký okruh Trasa: Ostróda – Lubajny – Stare Jabłonki – Szyldak – Kraplewo – Brzydowo – Smykowo – Turznica – Samborowo – Rogowo – Liwa – Ostróda; 68,4 km

Zřícenina hradu v Szymbarku, foto J. Pruszyńska Vodojem v Iławě, foto J. Pruszyńska

18

Dokonalá trasa na dvoudenní výlet. Celou vzdálenost lze samozřejmě zdolat za jeden den, ale je zde také možnost dojet první den pouze do Kraplewa nebo Brzydowa – z obou těchto míst se lze rychle vrátit do Ostródy po žlutě značené cyklotrase. Další den můžete z jedné z těchto vesnic pokračovat ve výletu. Jinou možností je zkrátit si trasu díky zdolání několika prvních kilometrů vlakem do Starých Jabłonek nebo do Samborowa. V prvním případě se vyhnete téměř 11 kilometrům méně záživného úseku z Ostródy do Starých Jabłonek, ve druhém případě vám pak ubude až 19 km hlavně lesních cest a silnic kolem Drwęckého jezera. Kolem 43 km cyklotrasy tvoří silnice se zpevněným asfaltovým povrchem. Jsou to však komunikace s velice malým provozem, s výjimkou

krátkého úseku těsně za Samborowem (asi 1 km), který vede po rušné státní silnici č. 16. Zbývající část trasy vede po nezpevněných lesních či polních cestách nebo dokonce pěšinách. Zvlášť obtížný na orientaci je úsek mezi vesnicemi Staré Jabłonki a Szyldak. Náročnost trasy: střední – vysoká. Zajímavosti na trase: • Ostróda – město na břehu Drwęckého jezera, u ústí řeky Drwęca bylo založeno vedle hradu postaveného řádem německých rytířů. Nejprve to byla dřevěná strážní tvrz, vzniklá kolem roku 1270 roku na místě pevnosti pohanských Prusů. Roku 1329 roku osada kolem hradu získala městská práva. Za svůj název vděčí osadníkům, kteří sem přišli z města Osterode am Harz ležícího v  německých horách Harz. Ostróda byla důležitám střediskem národního hnutí Mazurů – zde působil obránce polských zájmů, pastor Gustaw Gizewiusz. Od 19. století se město postupně stávalo populárním turistickým střediskem a poté, co se zotavilo z ran 2. světové války, je jím dodnes. Projdete-li se pěší zónou nad Drwęckým jezerem, narazíte na hrad řádu německých rytířů 61 , který stojí uprostřed zeleně na severozápadní straně historického centra města. Z  obranného systému, postaveného pro ostródzké komtury v letech 1349-70 zbyly 3 ze 4 křídel hlavní budo- Molo v Ostródě, foto J. Pruszyńska vy. Jedno z nich vyhořelo spolu s věží v roce 1788. Na nádvoří budovy, obnovené po roce 1945, s malebnými dřevěnými ochozy, se v současnosti nachází Kulturní centrum a regionální muzeum (ul. Mickiewicza 22, tel.: +48 89 64626602, [email protected]). Kromě hradu stojí zato navštívit gotický kostel sv. Dominika 62  z počátku 15. století, v němž v 19. století kázal pastor Gisevius. Ke Rozdělené jezero kostelu těsně přiléhá dochovaný fragment středověkých Těsně před obcí Stare Jabłonki vede trasa cyklostezky městských hradeb. Na náměstí Tisíciletí polského státu podél náspu železniční trati Ostróda Olsztyn. Dole po pra(Tysiąclecia Państwa Polskiego) určitě přiláká vaši pozor- vé straně vidíme hladinu jezera Malý Szeląg. Avšak před vybudováním železnice bylo toto jezero pouhou zátokou nost fontána z roku 2004 nazvaná Pomníkem evropdlouhého fjordového jezera Szeląg, které se kdysi rozproské jednoty 63 . Původně zde stála fontána z roku 1907, stíralo uprostřed Taborských lesů na ploše téměř 16 km. která nesla název Fontána tří císařů na počest panovníků Avšak v roce 1873 byla otevřena již zmiňovaná železniční vládnoucích v německém císařství od roku 1871. Jinou trať, která svým dlouhým a  širokým náspem rozdělila vodní plochu na dvě jezera – Malý a Velký Szeląg. Podél památkou z počátku 20. století je Bismarckova věž 64 . Kamenná, 10 m vysoká budova byla věnována kancléři náspu vede z obou stran silnice a skrz něj prochází tunel Ottovi von Bismarckovi, který roku 1871 sjednotil Němec- pro lodě dlouhý 50 metrů, který spojuje obě jezera a je součástí Ostródského kanálu. ko. Věž byla první z mnoha staveb tohoto typu, které tehdy vznikaly po celém regionu.

19

Venkovská usedlost v Kraplewu, foto J. Pruszyńska

36, 37

• Szyldak – v parku v severní části vesnice, ležící na rušné státní silnici č. 7, stojí palác v eklektickém stylu 65 . Zajímavá budova se dvěma věžemi a prosklenou verandou je přikryta mansardovou střechou. V parku najdete také hrob posledního majitele rezidence před 2. světovou válkou, generála von Nebelschutze. Za palácem je rozlehlý hospodářský areál, který nyní slouží jako středisko pěstitelů rostlin. • Kraplewo – vesnice nad malým jezerem ležící nedaleko malebné Dylewské pahorkatiny (k níž z obce vede červeně značená cyklotrasa). U  vjezdu směrem od vesnice Szyldak stojí palác z druhé poloviny 19. století 66 , rozšířený na počátku minulého století. Ten kdysi patřil pruské rodině von Wien a nyní je v  něm penzion. O  kousek dál, na protější straně silnice, stojí kostel metodistů 67   z 1848 roku, postavený v novogotickém stylu z hrázděných zdí. V interiéru s kůrem najdeme dobovou výzdobu Vedle chrámu stojí starší dřevěná zvonice se sloupovou konstrukcí. • Černé jezero (Jezioro Czarne) – uprostřed lesů na severním břehu Drwęckého jezera je ukryto malé Černé jezero. Cyklotrasa vede po břehu vodní plochy, která tvoří floristickou rezervaci o rozloze téměř 10 ha. V mělké vodě, dosahující maximálně 6 m hloubky, roste velmi vzácná šídlatka jezerní, která podél břehu vytváří několikametrový pás. Kromě ní se zde vyskytuje také mnoho jiných chráněných druhů vodních rostlin.

Cyklotrasa čtyř mostů Trasa: Łukta – Komorowo – Pelnik – Łęguty – Grazymy – Wynki – Łukta; 24,5 km

Klidný výlet po vedlejších cestách mezi lesy a jezery východní části Iławské jezerní oblasti. Vydáte-li se na tento okruh, budete čtyřikrát překračovat řeku Pasłęku, známou jako nejdůležitější útočiště bobrů v Polsku. Zpestřením vám budou také skromné památky v malých vesničkách na trase a možnost koupání v okolních jezerech. Cyklotrasa vede hlavně po neasfaltovaných cestách, zčásti zpevněných či dlážděných, zčásti hliněných. Pouze asi 1,5 km úsek přes vesnici Pelnik vede po velmi rušné asfaltové silnici z Łukty do Olsztyna. Náročnost trasy: nízká.

20

Zajímavosti na trase: • Łukta – obec s rozšířenou působností na řece Łuktě (zvané také Łukcianka) v severovýchodní části Iławské jezerní oblasti je známá svým originálním gotickým kostelíkem. Chrám sv. Kateřiny 68  zde prý stál již v roce 1279, ačkoli je známo, že vesnice byla založena teprve roku 1340 a její název pochází ze staropruského slova lucte (rákos). Kostel, který zde stojí dodnes, je cihlová budova zřejmě z roku 1407. Stavbu podpořil velmistr řádu německých rytířů Ulrich von Jungingen, který se také účastnil jeho vysvěcení. Jednolodní budova byla restaurována v polovině 19. století. Má stupňovité štíty s fiálami a zajímavou věž – její dolní patra jsou cihlová, na ně byla roku 1816 přistavěna dřevěná věž, přikrytá cibulovitou kopulí z šindele. Uvnitř chrámu najdete pozdně renesanční oltář a epitafní deska z počátku 17. století. • Rezervace „Útočiště bobrů“ – řeka Pasłęka je téměř na celé své délce rezervací. Je chráněna jako hlavní sídliště bobrů v Polsku, celá rezervace má rozlohu přes 4249 ha. V okolí Łukty zahrnuje nejen řeku a úzký pruh území podél ní, ale také téměř kilometr široký pás lesa na východní straně řeky (mezi obcemi Pelnik a Gamerki) a jezera Isąg a Łęguty. Řeka Pasłęka byla po 2. světové válce, spolu s Suwalskem, posledním místem, kde v Polsku žili bobři. Vodní hlodavci se však v Pasłęce ocitli náhodně – jako uprchlíci z chovu. Na rozdíl od bobrů evropských od Czarné Hańczy na Suwalsku totiž patřili k druhu, který se vyskytuje v Kanadě. V současné době, i díky ochraně v rezervaci na řece Pasłęce, se bobři rychle rozšířili a dnes se v mnoha oblastech Polska vyskytují zcela běžně. • Łęguty – malá obec u stejnojmenného jezera na řece Pasłęce, v níž můžete vidět již nefunkční evangelický kostelík 69  z let 1737-38 spolu se hřbitovem, který jej obklopuje. • Grazymy – malinká, malebně situovaná vesnička, v níž stojí okázalý novobarokní palác z roku 1924 70 , ve kterém se dnes nachází Dům sociální pomoci. Při výstavbě myly použity sklepní zdi staršího paláce z počátku 17. století. Za vesnicí vede trasa k lesům krásnou lipovou alejí, která je celá považována za přírodní památku.

Chrám sv. Kateřiny v Łuktě, foto J. Pruszyńska Bobr, foto iStockphoto.com

21

37

Jantarová stezka Trasa: Nidzica – Radomin – Orłowo – Likusy – Jabłonka – Wikno – Zimna Woda – Więckowo – Módłki – Bartoszki – Nidzica; 53 km

Putování Jantarovou stezkou vám umožní poznat atrakce rozlehlého Napiwodzko-Ramuckého pralesa, táhnoucího se až po Szczytno. Značky zavedou cyklisty do okolí zajímavých přírodních rezervací a také k velkému jezeru Omulew, z něhož vytéká stejnojmenná řeka, která poté plyne směrem k Narwě a tvoří její pravý přítok. Na trase najdeme také historické památky z různých období, z nichž nejzajímavější se nacházejí v samotné Nidzici. Trasa cyklostezky vede hlavně po asfaltových, ale také po lesních nezpevněných cestách. Na většině trasy se setkáme jen s minimálním provozem, pouze krátký úsek vede po rušné silnici z Nidzice do Wielbarku. Náročnost trasy: nízká – střední. Zajímavosti na trase: • Nidzica – město ležící nedaleko dávné hranice Mazovska s Pruskem. Kdysi dávno zde stála opevněná osada pruského kmene Sasinů a na jejím místě roku 1268 postavil řád německých rytířů pevnůstku ze dřeva a hlíny, kterou později nahradil zděný hrad. Město vzniklo vedle tvrze a kvůli své pohraniční poloze bylo často napadáno během mnoha polsko – křižáckých válek v 15. a 16. století. V roce 1656 Nidzici napadli Tataři, spojenci Polska. Válečné běsnění se prohnalo městem také během napoleonského tažení v roce 1807 a pak během obou světových válek. Svědectvím o moci a bohatství řádu byl na tomto pohraničním území nádherný, cihlový hrad 71 . Tvrz vznikla na pahorku v letech 1370-1407. Pohled na ni je dnes zakryt vysokými stromy. Hlavní brána vedoucí do hradu se nachází na východní straně – nejprve se vchází na nádvoří předhradí obklopeného hradbami s nízkou válcovou baštou v rohu. Nad předhradím ční rohové bašty a středová věž nad bránou hlavního hradu. Bránou projedeme na nádvoří s ochozy ze dřeva a betonu, zrekonstruovanými po 2. světové válce. V hradních komnatách se nyní nachází hotel s restaurací a místní kulturní středisko s malým Muzeem nidzické země (Nidzické Kulturní Středisko, ul. Zamkowa 2, tel.: +48 89 6250370, e-mail: [email protected], www.nok.nidzica.pl). Pod hradním návrším se rozprostírá staré město, které však bylo z větší části zničeno v roce 1945. Dodnes se zachovala mj. neoklasicistní radnice z 19. století 72  a měšťanské domy ve východním průčelí. Nedaleko stojí kostel sv. Vojtěcha ze 14. století 73 , po roce 1914 přestavěný v novorenesančním stylu. Historické jádro bylo kdysi obklopeno městskými hradbami, z nichž se dochovaly pouze nevelké fragmenty a dvě bašty ze 14. století. Do systému opevnění byl kdysi zahrnut i tzv. Klášteřík 74  (dnes tu sídlí státní archiv), gotická budova se zbytky bašty ze 14. století.

22

• Rezervace „Jezioro Orłowo Małe” – nedaleko cyklotrasy za obcí Orłowo se v lese nachází jezero Orłowo Małe. Rákosím porostlé břehy a bahnité dno nepříliš hluboké vodní plochy (do 2 m) si oblíbily u nás velmi vzácné želvy bahenní. Zvířata občas vylézají na jihozápadní břeh jezera, kde se vyhřívají na slunci. Zde je také postaven vyhlídkový most, odkud lze plazy spatřit. Jezero s kouskem okolního lesa je faunistickou přírodní rezervací „Jezero Orłowo Małe” o rozloze 4,5 ha. Rezervace, vyhlášená roku 1958, byla prvním místem určeným k  ochraně želv v  Polsku. Do rezervace se můžete dostat značenou trasou z Orłowa malebnými lesy s morénovými pahorky, pramínky a vysychajícími vodními jezírky. • Jezero Omulew – velké morénové jezero ve tvaru písmene „H” je téměř zcela obklopeno lesy, kromě severozápadního břehu, podél něhož se rozprostírají vesnice Wikno, Jabłonka a Natać Wielka. Jezero, které je dlouhé 7 km a široké v průměru 1 km, je součástí kajakové trasy po řece Omulew. • Rezervace „Koniuszanka II“ – těsně vedle cyklostezky v místech, kde překračuje řeku Koniuszanku

Prameny Łyny Tři kilometry západně od Orłowa, v lesích nedaleko vesnice Łyna pramení stejnojmenná řeka, která pak teče na sever, protéká celým Varmijsko-mazurským vojvodstvím a na území Ruska se vlévá do Pregoly. Łyna má řadu vydatných a čistých pramenů, které v rozlehlém údolí prýští z mnoha bočních svahů, skryty ve stínu listnatého lesa. Zajímavým jevem je silná zpětná eroze, která neustále posunuje prameniště směrem k rozvodí, tj. údolím nahoru. Prameny a okolní pralesy jsou chráněny jako přírodní rezervace prof. Romana Kobendzy, o rozloze 120 ha. Řeka Łyna, foto GEP Chroszcz

ústící do jezera Omulew, se nachází přírodní rezervace o rozloze 64,5 ha. Území rezervace zahrnuje část starého smíšeného lesa s mnoha památkovými stromy (až 78), mezi nimiž najdeme obrovské duby a dvousetleté borovice. Koniuszanka protékající územím rezervace je velmi čistá a vytváří zde krátkou, ale nádhernou hranici mezi morénovými pahorky. Rezervace je snadno přístupná díky pěší naučné stezce. O něco dál pak leží obtížně přístupná rezervace Koniuszanka I, kde se vyskytuje vzácný jev sufoze (mechanický odnos drobných půdních částic podzemní vodou) v oblasti písčité ledovcové výplavové planiny. V důsledku tohoto jevu v rezervaci mizí pod zemí potok Napiwodzka Struga, který vytéká na povrch o 2 km dál již jako Koniuszanka. Řeka je sídlištěm bobrů a vzácných ptáků – skorců vodních, kteří milují bystrý proud říčky. Okolní lesy obývá čáp bílý.

Cihlový hrad v Nidzici, foto GEP Chroszcz

23

38

Červená stezka pohraničím Trasa: Sępopol – Liski – Judyty – Szczurkowo – Ostre Bardo – Stopki – Długa – Sępopol; 33 km

Krátký výlet po malých vesničkách v Sępopolské rovině. Tiché, zapomenuté vesnice s malými kostelíky a rezidencemi pruských šlechtických rodů jsou jen velmi zřídka objektem zájmu turistů. Díky malému provozu se můžete spolehnout na den klidné, ničím nerušené jízdy rozmanitou zemědělskou krajinou. Téměř celá cyklotrasa vede po asfaltových cestách s velmi malým provozem, pouze 3,5 kilometrový úsek mezi kempem Skitno a vsí Judyty vede po betonových panelech, položených na bývalé železniční trati. Náročnost trasy: nízká.

Západ slunce na výletě, foto iStockphoto.com

Ostre Bardo – řeckokatolický kostel, obr. RS

24

Zajímavosti na trase: • Sępopol – město na soutoku řek Łyny a Guber vzniklo na místě někdejší obranné tvrze Prusů, která byla zničena řádem německých rytířů. Ti využili obranné vlastnosti řeky Łyny, a roku 1351 v jejím meandru založili město, které bylo zanedlouho obehnáno hradbami, díky příkopu spojujícímu Łynu s Gubrem se pak ocitlo na ostrově. V zákrutě řeky Łyny stojí velký gotický kostel sv. Archanděla Michaela 75 , vybudovaný v letech 1360-1400. Má vysokou čtyřhrannou věž vestavěnou do korpusu chrámové lodi, halový interiér je přikryt gotickou hvězdicovitou klenbou. Výzdoba chrámu je barokní. Za kostelem si lze všimnout dávné bašty přestavěné na obytný dům a krátkého fragmentu starých městských hradeb. • Liski – v areálu někdejšího venkovského paláci 76  šlechtické rodiny Lieskewangů (od nichž pochází název vesnice), která na tomto území sídlila od roku 1425 až do 18. století, se v současné době nachází hřebčín. V poválečných letech to byl dlouho největší hřebčín v Polsku a koně pocházející z Lisek slavily četné sportovní úspěchy. • Judyty –  v  této malé vesničce stojí okázalý palác rodiny von Kunheimů z 19. století 77 , který byl do druhé světové války centrem obrovských majetků, které zahrnovaly také mnoho okolních vesnic. Zajímavostí jsou bronzoví lvi v životní velikosti stojící vedle paláce, které rodina zakoupila roku 1889 v Paříži na velké světové výstavě. • Szczurkowo – vesnice, založená již ve 14. Století. Roku 1945 ji protnula hranice mezi Polskem a Kaliningradskou oblastí patřící SSSR (dnes Rusku). V polské části vesnice byl značně rekonstruován venkovský palác z 19. Století 78 . Szczurkowo je známé především jako jedna z největších kolonií čápa bílého ve Varmijsko-mazurském vojvodství.

• Ostre Bardo – malá vesnice poblíž hranice s Ruskem. Najdete v ní pozdně gotický kostel z   počátku 16. století 79 , který téměř po celou dobu své existence, až do roku 1945, sloužil evangelíkům. Chrám z přírodního kamene a cihel má na západní straně přistavěnou dřevěnou věž. Po vysídlení Němců se ve vesnici usadilo mnoho Ukrajinců z Bieszczad (jihovýchodní Polsko) – dnes chrám slouží jako řeckokatolický kostel.

Červená stezka okolím Jezioran

38

Trasa: Jeziorany – Kostrzewy – Krokowo – Lekity – Kalis – Ustnik – Wójtówko – Jeziorany; 18 km

Cyklotrasa tvoří okruh západně od města Jeziorany. Vine se zvlněnou krajinou Olsztyńské jezerní oblasti, hlavně mezi poli a loukami, a protíná pouze jeden malý lesní komplex. Po cestě je potřeba zdolat několik prudkých stoupání. Trasa vede částečně po asfaltových cestách s malým a středně silným provozem, polovinu vzdálenosti je pak třeba urazit po nezpevněných komunikacích. Náročnost trasy: střední. Zajímavosti na trase: • Jeziorany – malé město vzniklo roku 1338 díky lokaci provedené varmijskými biskupy, kteří zde založili hrad. Během 14. století byla postavena dvoukřídlá gotická tvrz obklopená obrannými hradbami, k níž přiléhalo malé předhradí. V 17. století dali varmijští biskupové postavit dvě nová křídla a tvrz přestavěli na barokní rezidenci v italském stylu se zahradami. Konec hradu nastal roku 1783, když se budova vzňala po úderu blesku – katastrofální požár tehdy zničil celé město. Zanedlouho potom na základech hlavního, západního křídla vznikla nové budova pro městské radní – dodnes zde sídlí městský úřad. Z gotického opevnění zbyly pouze kamenné zdi západního přízemí hrubé 3 m včetně sklepů a zbytků rohové bašty. Na náměstí přitahuje pozornost kostel sv. Bartoloměje 80 . Do areálu chrámu se vchází barokní bránou s věží – zvonicí z 18. století Za ní ční vysoká věž trojlodního kostela z roku 1345, s halovým interiérem a gotickým presbytářem. Interiér chrámu s hvězdicovitou klenbou se pyšní nedávnou restaurovanými varhanami ze 17. století. • Ustnik – malá vesnice na břehu stejnojmenného jezera byla kdysi součástí rozsáhlého šlechtického velkostatku v rukou zámožných pruských rodů. Na počátku 20. století byl celý majetek rozdělen na dva díly, proto zde nedaleko od sebe stojí dva zchátralé venkovské paláce 81 . Těsně za vesnicí se rozprostírá rezervace Ustnik, zahrnující jezero (Ustnik) a podmáčené území severně od vodní plochy celkem 32 ha. V rezervaci bují

Trasa mezi poli, foto iStockphoto.com Jeziorany - kostel sv. Bartoloměje, obr. RS

25

rákosí a celé území je hnízdištěm mnoha vodních ptáků. I přes malé rozměry jezera jich zde hnízdí 25 druhů, jiné se zde pouze zastavují při přeletu. • Wójtówko – vesnice na říčce Symsarna, ležící 2 km západně od Jezioran. Najdete zde velkou venkovskou usedlost 82  s mnoha hospodářskými budovami a v malém parku pak zrestaurovaný palác z počátku 20. století 83 .

38

Červená stezka okolím Dobrého Města Trasa: Knopin – Glotowo – Nowa Wieś Mała – Praslity – Smolajny – Międzylesie – Barcikowo – Knopin; 34 km

Varmijská křížová cesta v Głotowu, foto GEP Chroszcz

Cyklotrasa tvoří okruh kolem Dobrého Města (Dobre Miasto). Rozmanitá krajina, zelené lesy a zajímavé památky – to vše zve k poklidnému putování. Z Dobrého Města se na trasu dostaneme po žlutě značené cyklostezce vedoucí do Głotowa nebo Knopina, nebo po modré značce přes lesy východně od města. Cyklotrasa vede téměř výlučně po polních cestách, pouze malé úseky po asfaltových silnicích. Zvláštní opatrnost vyžaduje jen asi půlkilometrový úsek u obce Smolajny, kde je cyklotrasa vedena po státní silnici č. 51. Náročnost trasy: střední. Zajímavosti na trase: • Głotowo –  ve vesnici, táhnoucí se údolím říčky Kwiely, si vaši pozornost zaslouží cihlový barokní chrám 84 , postavený v letech 1722-26. Ten nahradil starší a menší kostel, který již nebyl schopen pojmout stále větší množství poutníků. Głotowo bylo totiž od 14. století cílem mnoha poutí. Dav poutníků neustále sílil, a proto musel být na počátku 18. století vystavěn nový a větší chrám. Ve druhé polovině 19. století vznikla v zalesněném údolí východně od kostela tzv. Varmijská křížová cesta 85 , která svým uspořádáním připomínala topografii okolí Jeruzaléma a tamější křížové cesty. Prací se účastnili věřící z celé varmijské diecéze. Byl postaven komplex 14 kaplí – zastavení křížové cesty 86  a také jeskyně Matky Boží z Lurd a kaplička Modlitby v Getsemanské zahradě. • Smolajny – vesnice je rozdělena na dvě části širokým údolím silně meandrující řeky Łyny. V  západní části obce, zvané Smolajny-Majątek, stojí krásná venkovská usedlost, někdejší letní sídlo varmijských biskupů 87 . Barokní budovu nechal postavit biskup Adam Grabowski v letech 1741-46. Ta nahradila starší rezidenci, která zde existovala již od 15. století jako administrativní centrum biskupských majetků v  této části Varmie. Kolem

26

paláce se rozprostírá park s nádhernými starými stromy, do jeho areálu vede věžová brána s budovou pro její obsluhu. Palácový park vděčí za svůj vznik hlavně dalšímu z biskupů, známému básníkovi Ignáci Krasickému, který v Smolajnech trávil hodně času. V  pečlivě udržovaném palácovém a parkovém komplexu nyní sídlí Integrovaná zemědělská škola. • Międzylesie – ve východní části obce, u silnice z Dobrého Města do Jezioran, několik stovek metrů od cyklostezky, stojí barokní poutní chrám 88 , postavený v letech 1752-53. Sem putovaly početné zástupy věřících z Varmie poté, co zde počátkem 18. století došlo ke zneuctění kříže.

Zelená cyklotrasa „Orzyšským Švýcarskem“ Trasa: Orzysz – Grądy – Danowo – Stoczki – Ublik – Cierzpięty – Matyszczyki – Zastrużne – Wężewo – Okartowo; 33 km

39 Lesní stezky, foto iStockphoto.com

Území na severozápad od města Orzysz s malebnou zvlněnou krajinou protkanou malými jezery a zelenými lesy bylo koncem 19. století nazváno Orzyšským Švýcarskem. Určitě stojí zato vydat se sem na kole. Podél trasy se táhnou obdělaná pole, cesta vás zavede také do lesů a na břehy jezer. Cyklostezka končí v Okartowu, odkud je již blízko do Orzysze, avšak jedinou spojnicí mezi nimi je rušná státní silnice č. 16. Cyklotrasa je vedena téměř výlučně po polních cestách, krátké úseky jsou pak asfaltové nebo štěrkové. Náročnost trasy: střední – vysoká. Zajímavosti na trase: • Lesní jezera – v lesích severně od Orzysze vede cyklostezka v blízkosti několika malých jezer – Kieplin, zvaných také Kęplaste, Przylesie a Błękitne (jiným názvem je Łazduny). Odbočíte-li na chvíli z trasy na jejich břehy, uvidíte zajímavé vodní rostlinstvo. Na mnoha místech podél těchto mesotrofních (středně úživných) vodních ploch vytvářejí vodní rostliny (např. rozpuk jedovatý či kapradiník bažinný) hustý koberec – přechodová rašeliniště, na nichž se usazují jiné rostliny, později začíná růst rákosí a nakonec dokonce stromy (hlavně olše lepkavá). Tato vrstva zeleně je však velmi zrádná, neboť pod ní je stále voda – oddělené kusy někdy vytvářejí plovoucí ostrovy.

27

Zbytky bunkru v Cierzpiętech, foto GEP Chroszcz

• Cierzpięty – vesnice na jižním konci jezera Buwełno, založená koncem 15. století. Z někdejší šlechtické usedlosti zbyla většina hospodářských budov 89 , které spolu s rezidencí z 19. století tvoří čtyřúhelníkovou zástavbu. V  blízkosti obce, v  lesích mezi jezery Buwełno a Tyrkło, se dochovaly zbytky krytů a opevnění 90 , které byly součástí Lötzenského polního postavení z 1. světové války. Na opačné, severozápadní straně vsi Cierzpięty se nachází velká přírodní rezervace Nietlická bažina. Obrovské mokřady již byly částečně vysušeny, ale stále jsou ideálním domovem pro mnoho vzácných druhů zvířat, zejména ptáků. Hnízdí zde třeba jeřáb, orel mořský či orel křiklavý. Bažinatý terén skýtá domov i bobrům a losům. • Okartowo – malá vesnice po obou stranách úžiny spojující jezera Tyrkło a Śniardwy. Vodní úžinu překračují dva mosty – silniční a železniční. V části vesnice na západní straně kanálu stojí kostel 91  z konce 18. století, postavený na místě staršího chrámu z období kolem roku 1500. Jeho současná podoba je do značné míry výsledkem rekonstrukce provedené po jeho poškození za 1. světové války. Stropy a pavlače v interiéru jsou zdobeny pěknou polychromií, pocházející z doby rekonstrukce kostela. V obci najdeme také ruiny bunkrů z 1. a 2. světové války.

Zajímavosti na trase: • Kotowo – těsně za vesnicí sjíždí silnice i cyklostezka do hluboce zaříznutého údolí řeky Łyny. Prudké svahy jsou tu a tam přerušeny roklemi malých potoků. Těsně nad silničním mostem přes řeku lze vidět malou betonovou hráz s vodní elektrárnou 92 , dokončenou v roce 2010, která vytváří na řece Łyně malou zátoku. • Morawa – před vesnicí míjí silnice ze západu a jihu starý přírodní park, který se rozprostírá kolem chátrající usedlosti z 19. století 93 . Za parkem stojí část hospodářských budov místního venkovského statku. • Stoczek Klasztorny – nad vesnicí, založenou v polovině 14. století, dominuje barokní kostel. Ten je součástí klášterního komplexu 94 , který vyrostl na místě kapličky postavené roku 1622 uprostřed lesů, která byla zasvěcena Panně Marii. Varmijský biskup Mikuláš Szyszkowski zde v letech 1639-41 nechal postavit kostel ve tvaru velké rotundy s kopulí. Uvnitř byla umístěna kopie obrazu madony z baziliky Santa Maria Maggiore, zvané Matkou pokoje, která sem byla přivezena z Říma. O několik let později se v chrámu usídlil řád bernardinů. Počátkem 18. století byl postaven dlouhý presbytář, věže kostela a také zdi s ochozy a rohovými kapličkami s kopulemi. Uvnitř chrámu se dochovala cenná pozdně barokní výzdoba a celý klášter je nyní pod správou kněží Mariánů. Nachází se zde také malá místnost s muzeem, věnovaná primasovi Stefanu Wyszyńskému, který zde byl vězněn stalinistickou vládou v letech 1953-54 (Kongregace Kněží Mariánů, Stoczek Klasztorny 30, tel.: +48 89 7660911, e-mail: marianie@ stoczek.pl, www.stoczek.pl).

Zelená stezka

Cyklostezka v obci Stoczek Klasztorny, foto GEP Chroszcz Na kole mezi lesy, foto iStockphoto.com

37

Trasa: Grunwald – Stębark – Mielno – Królikowo – Olsztynek – Mańki – Pęglity – Łajsy; 39 km

38

Modrá stezka okolím Lidzbarku Warmińského Trasa: Lidzbark Warmiński – Koniewo – Budniki – Kotowo – Morawa – Napraty – Stoczek Klasztorny – Kierwiny – Sarnowo – Lidzbark Warmiński; 32 km

Zajímavý okruh se klikatí mírně zvlněnou krajinou severovýchodně od města Lidzbark Warmiński. Kromě památek samotného města je největší atrakcí nádherný komplex kostela a kláštera po bernardinech v Stoczku Klasztorném. Cyklotrasa vede rozlehlými obdělanými poli a jen tu a tam narazíme na malé vesničky. Počáteční úsek prochází údolím řeky Łyny, poté nás stezka zavede do mírně zvlněné Sępopolské nížiny. Trasa je vedena hlavně po asfaltových cestách (větší polovina) a také po jiných zpevněných komunikacích, včetně cesty z betonových panelů. Provoz na silnicích je nepatrný, s výjimkou krátkých úseků při vjezdu a výjezdu z města Lidzbark Warmiński. Náročnost trasy: nízká.

28

Dlouhý výlet vám umožní dostat se z bitevního pole u Grunwaldu přes málo navštěvovaná území až k železniční trati Ostróda – Olsztyn. Cyklotrasa vede malými vesnicemi, ale v polovině cesty se lze zastavit v Olsztynku a pak pokračovat v putování obrovskými lesními komplexy až na konec trasy. Cyklostezka vede většinou po asfaltových silnicích se středně silným nebo malým provozem a také krátkými úseky zpevněných nebo hliněných lesních cest. Obtíže může občas způsobit orientace, zejména v úseku mezi obcemi Mańki a Pęglity. Náročnost trasy: nízká – střední.

29

Památník bitvy u Grunwaldu, foto J. Pruszyńska Skanzen v Olsztynku, foto D. Zaród

30

Zajímavosti na trase: • Grunwald, bitevní pole – mírně zvlněné louky a pole mezi vesnicemi Grunwald, Stębark a Łodwigowo se 15. července 1410 roku staly dějištěm bitvy mezi polsko – litevsko – ruskými vojsky krále Vladislava II. Jagellonského a oddíly řádu německých rytířů pod velením velmistra Ulricha von Jungingena. Nedaleko cesty z Grunwaldu do Stębarku byl při příležitosti 550 let výročí bitvy, tedy v roce 1960, odhalen památník vítězství u Grunwaldu 95 . Ten se skládá z kamenného obelisku s basreliéfy tváří rytířů a třicetimetrových stožárů s kovovými prapory, které symbolizují rytířské korouhve spojeneckých armád. Na místě stojí zato zhlédnout expozici malého Muzea bitvy u Grunwaldu 96  (Stębark 1, tel.: +48 89 6472227, e-mail: [email protected], grunwald. warmia.mazury.pl; muzeum je otevřeno pouze od května do září). Na bitevním poli jihozápadně od památníku lze spatřit základy gotické kaple 97 , kterou zde roku 1411 postavil řád německých rytířů. Mezi ruinami kaple a pomníkem se nachází balvan označující domnělé místo velmistrovy smrti, o něco dále než kaple (na jihovýchodě) pak ční kopec Jagellonského 98 , pravděpodobně místo, odkud král vedl první fázi bitvy. • Olsztynek – městečko na křižovatce důležitých komunikací bylo založeno roku 1359 vedle hradu německých rytířů 99 , který zde vznikl o osm let dříve. Z tvrze se dodnes dochovala dvě značně přestavěná křídla, v nichž se nyní nachází škola. Vedle stojí starý gotický kostel ze 14. století 100 , nyní výstavní síň Muzea lidového stavitelství. Za kostelem, přistavěn k dochovanému fragmentu městských hradeb, stojí gotický dům, v němž se narodil Kryštof Celestýn Mrongovius, známý jazykovědec, filozof a kazatel z 19. století, který se zasloužil mj. o zkoumání Kašubů. V budově se nachází expozice věnovaná Mrongoviovi a pobočka Muzea lidového stavitelství 101 . Hlavní atrakcí Olsztynku je skanzen 102  (Muzeum Lidového Stavitelství – Etnografický Park, ul. Leśna 23, tel.: +48 89 5191542, e-ma8il: [email protected], muzeumolsztynek.com.pl; otevřený od 15. dubna do října). Ten se rozprostírá na severní straně města na 96 ha. Ve skanzenu najdete mnoho objektů venkovské architektury z celého regionu, jak originální budovy převezené z různých vesnic, tak i kopie jiných objektů. Mezi nimi se vyjímá rekonstruovaný dřevěný kostelík z nedalekého Rychnowa s restaurovanými cennými polychromiemi. Určitě stojí zato vidět také nedávno otevřenou rekonstrukci raně středověké osady Prusů, zvané Amalang. • Mańki – v obci ležící na rozlehlé louce uprostřed lesů stojí zděný kostel z konce 17. století 103 , rozšířený roku 1770. Skromnému objektu přidává na kráse dřevěná věž s ochozem (tj. druhem zavěšeného patra), ověnčená špičatou jehlanovou šindelovou střechou. Uvnitř kostela se dochovala část barokní výzdoby.

Zelená stezka okolím obce Stare Juchy

40

Trasa: Stare Juchy – Zawady Ełckie – Gorłówko – Stare Juchy; 15 km

Dokonalá trasa pro krátký a pohodový výlet po malebném okolí Ełckých jezer. Po cestě budete míjet dvě jezera, několik menších lesů a tiché, malé vesničky. Trasa vede po asfaltových nebo zpevněných polních cestách s velmi malým provozem. Náročnost trasy: nízká. Zajímavosti na trase: • Stare Juchy – ve vesnici se nachází kostel z 16. století 104  s renesančním oltářem a kazatelnou z konce 16. století a také varhanami z roku 1772. Asi půl kilometru východně od obce vede žlutě značená pěší turistická trasa, po níž dojdete k velkému bludnému balvanu 105 . Obrovský kámen sloužil prý ve středověku pohanským Jatvingům k přinášení obětí svým bohům. Ze zabíjených zvířat stékala krev, kterou Jatvingové nazývali Jucha – tak prý vznikl název vesnice. • Jezero Łaśmiady – asi kilometr od obce Stare Juchy nás silnice vedoucí do Zawady Ełcké přivede prudkými serpentinami nad zátoku, která tvoří západní okraj velkého jezera Łaśmiady. Zátoka je občas považována za samostatné jezero a nazývána Ułówki. Jezero Łaśmiady je jednou z největších vodních ploch Ełcké jezerní oblasti s rozlohou 1060 ha. Łaśmiady kombinují vlastnosti fjordového a morénového jezera a dosahují hloubky téměř 44 m. U vody je neobyčejný klid – jezero leží v klidové zóně.

Žlutá stezka Gołdap – Popioły Trasa: Gołdap – Jabłońskie – Włosty – Juchnajcie – Sokoły – Rożyńsk Mały – Ziemiany – Skaliszkiejmy – Klewiny – Kruki – Żabin – Rapa – Mieduniszki Wielkie – Skaliszki – Wydutki – Popioły; 60 km

Dlouhá pěší trasa, dostupná také pro cyklisty, spojuje město Gołdap s oblastí Velkých mazurských jezer. Vede málo navštěvovanou oblastí podél hranice s Ruskem, přes malé vesnice a rozsáhlé lesy. Po cestě lze vidět několik originálních zajímavostí a kochat se nedotčenou přírodou. Cyklotrasa vede po cestách s různým povrchem – asfaltových, dlážděných, zpevněných a částečně také hliněných. Náročnost trasy: střední vysoká.

40

Na trase, foto GEP Chroszcz Západ slunce nad jezerem, foto D. Zaród

31

Zbytky bunkrů v Gołdapi, foto GEP Chroszcz

32

Zajímavosti na trase: • Gołdap – mazurské město, ležící nejdál na severovýchodě, vzniklo teprve ve druhé polovině 16. století. Město má jako jediné v celém vojvodství status lázní. Gołdap se může pochlubit jedním z největších náměstí na Mazurách. Hned vedle něj stojí kostel Nejsvětější Panny Marie 106 . Pozdně gotický chrám z 16. století dostal vysokou masivní věž, ozdobenou stupňovitými gotickými štíty. Historii města a regionu můžete poznat návštěvou Muzea Gołdapské země 107 (ul. Partyzantów 31, tel.: +48 87 6150545, e-mail: [email protected]), v  němž se nacházejí mj. sbírky místního nadšence, Mieczysława Ratasiewicze. Muzeum dnes také nese jeho jméno. Muzejní sbírky jsou rozděleny do několika oddělení – geologického, etnografického a vojenského. Netypickou atrakcí města Gołdap je možnost vystoupit na 46 m vysoký, památkově chráněný vodojem z r. 1905 108  (ul. Paderewskiego 35, tel.: +48 87 6151515, e-mail: info@wieża-goldap.pl, www.wieza-goldap.pl; otevřeno od dubna do září). • Krásná hora (Piękna Góra) – jižně od města Gołdap se rozprostírá nádherná krajina Szeské pahorkatiny. Prvním jejím významnějším vrcholem ve směru od města je Gołdapská, nebo také Krásná hora (277 m. n. m.), která se nachází asi 4 km jižně od Gołdapu. Trasa vede po jejím západním úpatí. Kolem dokola vidíme plno větrných elektráren, zatímco vrchol zdobí panoramatická kavárna s otočnou podlahou. Gołdapská hora není pouze krásnou vyhlídkou, ale především střediskem zimních sportů. Po jejích svazích se vine pět různých lyžařských sjezdovek, včetně sedačkové lanovky (Hostinec a lyžařské centrum Krásná Hora Rudziewicz, Konikowo 11, tel.: +48 87 6154943, e-mail: [email protected], www.zajazd-rudziewicz.pl). • Rapa – malá obec ležící 30 km západně od Gołdapy a pouhé dva kilometry na jih od hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí. U silnice z obce Banie Mazurskie stojí jedinečná hrobka pruské rodiny von Fahrenheidů 109 . Ta nepřipomíná obvyklé náhrobky či kapličky známé z místních hřbitovů, nýbrž egyptské pyramidy. Hrobka má podobu téměř 16 metrů vysokého jehlanu na čtvercovém půdorysu s délkou stěny 10 m. Stavbu navrhl slavný, původem dánský sochař a architekt klasicismu Bertel Thorvaldsen. Do hrobky byla jako první pochována v roce 1811 tříletá dcera Friedricha von Fahrenheida, majitele této jedinečné stavby. • Mieduniszki Wielkie – malá obec na řece Węgorapě, 5 km západně od obce Rapa a pouze 3 km jižně od hranice s Ruskem. V 19. století patřila vesnice rodu von Farenheidů, kteří vlastnili i jiné vsi, mj. Rapu. Na okraji zbytků zanedbaného parku stojí z řícenina novobarokního paláce 110 , postaveného v letech 1920-22 tehdejšími majiteli Mieduniszek, rodinou Schmidtů z Altenstadtu, na místě někdejší vyhořelé venkovské usedlosti. Zepředu měl palác trojúhelníkový tympanon nad centrálním

rizalitem, ­zezadu pak obrovskou terasu na jónských sloupech. Budova byla zdevastována po 2. světové válce, když celý palác přešel do rukou JZD. V roce 2004 spolknul požár většinu střech a od té doby objekt pouze chátrá. • Skaliské lesy – rozsáhlý a divoký lesní komplex mezi řekou Gołdapou na jihu a východě a Węgorapą na západě a částečně severu. Převažují zde borové lesy, narazíme zde však i na lesy smíšené. Celý komplex zaujímá rozlohu 8700 ha a uprostřed bažin a houštin žijí mj. losi, vlci a rysi. V řekách lze spatřit vydry a bobry. Avifaunu zastupují mj. jeřábi, čápi černí, draví orli mořští. Žlutě značená stezka protíná lesy v úseku mezi obcí Mieduniszki Wielkie a Popioły • Brożajský kanál – vodní cesta procházející Skaliskými lesy, která spojuje řeky Węgorapu a Gołdapu. Kanál byl vykopán podle projektu Jana Suchodolce v roce 1733 a o sto let později obnoven. Celé vodní dílo, dnes přístupné pouze pro kajaky, zanesené bahnem a osídlené bobry, je neobyčejně malebné. Na některých místech zařezává do nízkých morénových pahorků. Značená trasa vede po lesní cestě podél jižní části kanálu, mj. kolem zničeného zdymadla.

Cyklotrasa „Velký Mrągowský okruh”

Řeka Węgorapa, foto GEP Chroszcz

39

Trasa: Mrągowo – Nikutowo – Wierzbowo – Żabieniec – Jakubowo – Nowy Probark – Probark – Czerwonki – Tymnikowo – Mrągowo; 29,4 km

Dobrá trasa pro pohodový výlet na kole, díky níž můžete poznat Mrągowo a jeho nejbližší okolí s mnoha fjordovými jezery. Pouze krátké úseky cyklotrasy vedou po asfaltových silnicích, většinu pak tvoří hliněné, štěrkové, dlážděné nebo panelové cesty. Převažují cesty s velmi malým provozem, pouze asi 300 m v Probarku je potřeba jet po rušné státní silnici č. 16. Náročnost trasy: střední. Zajímavosti na trase: • Mrągowo – okresní město, které se může pochlubit svou jedinečnou polohou uprostřed mnoha jezer. Hlavní část Mrągowa leží podél břehu fjordového jezera Czos a a naproti městu, na Poloostrově čtyř větrů, ční vysoký morénový vrchol zvaný Hora čtyř větrů (180 m. n. m.). Mrągowo vyrostlo vedle hradu německých rytířů ze 14. století, po kterém už však není ani stopy. V 15. století získalo Mrągowo (do roku 1947 Ządzbork) městská práva a tehdy také vzniklo charakteristické urbanistické uspořádání s náměstím. V centru Mrągowa najdeme mnoho historických měšťanských domů 111 , hlavně z 19. století. Uprostřed náměstí stojí klasicistní radnice 112  s hodinovou věží, v níž v současnosti sídlí regionální muzeum

Po polních cestách, foto iStockphoto.com

33

(Muzeum Varmie a Mazur v Olsztyně, pobočka v Mrągowu, ul. Ratuszowa 5, tel.: +48 89 7412812, e-mail: mragowo@ muzeum.olsztyn.pl, muzeum.olsztyn. pl/muzeum-w-mragowie). Nedaleko stojí také hrázděný patrový domek, tzv. Strážnice Bosňáků 113  s malou expozicí věnovanou německému spisovateli Ernestu Wiechertovi. Hlavním městským kostelem je velký novogotický chrám sv. Vojtěcha. Za zhlédnutí stojí také amfiteátr 114  v severozápadní části promenády kolem jezera Czos. Zde se konají akce známé v celém Polsku: Piknik country a  také Festival kresové (východopolské) kultury. Zájemci o vojenskou techniku pak mohou na jižním předměstí Mrągowa navštívit Muzeum vojenské techniky 115  (ul. Przemysłowa 11C, tel.: +48 502540381, e-mail: info@ muzuem.mragowo.pl, www.muzeum. mragowo.pl). • Jezero Czos – jezero fjordového typu (279 ha), na jehož severním, severovýchodním a  západním břehu leží město Mrągowo. Jezero má dvě ramena – cyklotrasa na svém počátku kopíruje břeh většího, západního ramene, zatímco poslední úsek trasy vede po břehu východního ramene a poté po promenádě kolem severního břehu vodní plochy. Právě tato část jezera je nejhlubší – dosahuje hloubky až 42 m. • Jezero Wągiel – malé jezero (176 ha) s rozmanitým tvarem pobřeží, které je z větší části zalesněno. Jeho východní břeh tvoří hranici Mazurského přírodního parku. Cyklostezka vede po silnici přes Wierzbowo do osady Żabieniec podél severovýchodního břehu. Ačkoli jezero zaujímá část stejné prolákliny, v níž leží jezero Czos, je mělké a dosahuje pouhých 13 metrů hloubky. Ve Wierzbowě jsou břehy upraveny ke koupání.

Pěší zóna v Mrągowu, foto D. Zaród Jezero Czos, foto D. Zaród

39

Cyklostezka „Sorkwickými lesy“ Trasa: Mrągowo – Lasowiec – Gązwa – Stama – Młynik – Bałowo – Pustniki – Stary Gieląd – Sorkwity – Bagienice Małe – Lasowiec – Mrągowo; 34,30 km

Putování po této cyklostezce vám umožní navštívit zajímavé památky a zároveň se kochat divokou přírodou Sorkwických lesů, které se táhnou

34

Rezervace „Gązwa“ V  samém srdci Sorkwických lesů, které protíná cyklotrasa, se nachází rašeliništní rezervace (204 ha). Ta zahrnuje rozlehlé vysoké rašeliniště porostlé bažinatým lesem s občasnými mokřady. Tu a tam najdeme fragmenty smrkových lesů rostoucích na rašelině s mnoha exempláři starých stromů. Chráněno je především bahenní rostlinstvo charakteristické pro rašeliniště tohoto typu, např. šicha černá, klikva bahenní, rojovník bahenní, vlochyně bahenní a  dva druhy zajímavých masožravých rostlin – rosnatek.

mezi obcí Sorkwity a městem Mrągowo. Můžete si také odpočinout u velkého Gielądzkého jezera. Trasa vede hlavně po polních nebo štěrkových cestách, i když mnohé úseky jsou také asfaltové. Nejsou to však komunikace se silným provozem, s výjimkou několikasetmetrového úseku po státní silnici č. 16 v Sorkwitech. Náročnost trasy: střední vysoká. Zajímavosti na trase: • Mrągowo – viz str. 33. • Gielądské jezero – velké jezero (444 ha) v Mrągowské jezerní oblasti. Cyklotrasa kopíruje téměř celou vodní plochu a v Młyniku se lze vykoupat na malé pláži. Jezero je hluboké až 27 m a je součástí kajakové cesty Krutynia (jejím počátečním úsekem). Tiché jezero se nachází v zóně klidu. • Sorkwity – velká obec ležící na úžině mezi Gielądským a Lampackým jezerem, která jsou vzájemně propojena malou říčkou. Na nynějším místě byla vesnice založena roku 1379. Sorkwity byly po staletí majetkem různých rodů pruské aristokracie. Dobu své největší slávy prožila vesnice v dobách von Mirbachů, majitelů Sorkwitů v letech 1804-1921. Cyklotrasa vede těsně kolem historického evangelického kostelíku 116 , postaveného na přelomu 16. a 17. století. Nízká, sálová a nabílená strohá budova, kterou oživují půlkulatá okna a nízká věž, má čtvercový půdorys. Uvnitř najdete například pozdně renesanční oltář, kazatelnu a lavice s erby majitelů vsi. Jižně od cyklotrasy, na krátkém úseku vedoucím po státní silnici č. 16, leží na břehu Lampackého jezera upravený park. V jeho areálu stojí velký novogotický palác 117 . Ten nechal postavit rod von Mirbachů v letech 1850-1856 podle anglického vzoru, tak jak to přikazovala tehdejší pruská móda. Nádherné interiéry s bohatými sbírkami cenného nábytku a uměleckých děl vyhořely v srpnu 1914, těsně před bitvou u Tannenbergu. Nový majitel, baron Bernard von Paleske, palác zrekonstruoval a jeho rodina v něm pak sídlila až do roku 1945. Po vojně sloužila budova místnímu JZD, poté byla přestavěna na rekreační středisko. Od roku 1998 je v rukou nového majitele, který ji pečlivě zrekonstruoval. Dnes se v paláci nachází hotel a restaurace.

Novogotický palác v Sorkwitech, obr. RS Evangelický kostel v Sorkwitech, obr. RS

35

22

Piele Jachowo J. Głębokie Żelazna 6 7 Głębock Góra 507 8 9 Zalew Grzędowo 510 504 Stępnień Zakrzewiec B Wiślany Frombork an Wyszkowo 54 ów Narusa Lipowina ka Szyleny 507 Krzekoty Lelkowo Tolkmicko Chojnowo Bledkowo 19 20 Białczyn 21 Piotrowiec 4 5 Krzyżewo Kadyny Dorocin Tolkowiec Dębowiec Pęklewo Jędrychowo Suchacz Pogrodzie Wysoka Płoskinia Braniewska J. Pierzchalskie Pluty Łęcze 17 18 22 Rychnowy 505 503 Łajsy 512 Pakosze Próchnik 504 506 Kurowo Łoźnik 15 16 Nowe Pieniężno Braniewskie Różaniec Batorowo Krasny Las Ogrodniki Batorowo Róbno Nowakowo 507 Radziejewo Długobór Stare Milejewo Wielkie Kępa Lechowo Młynary Siedlisko Księżno Kwietnik Glebisko Rybacka Bielnik II Młoteczno

Braniewo

Klonowo Dwór

P

J. Karnickie

ELBLĄG

Wilczęta

509

viz str. 5

2 3

Gronowo Elbląskie

Osiek Łukszty

7

S K I E A W I Ł J. Gil Wielki

Kreki

K É Wielki Dwór Ř S T V Í O S D M Sadławki O V O 51 P J O Bądki V

Sałkowice

Kwitajny

Zielonka Pasłęcka Chojnik

Markowo Wąs ka Złotna

Wilamowo 49 50 Jędrychówko Jarnołtowo 519

Jaśkowo

Jurki

519

Raj

Morąg

Bramka

Włodowo

541

Świątki

Brzydowo

Kretowiny

Ględy

Żabi Róg Florczaki J. Morąg

J. Długie

Komorowo Łukta 68

J. Isąg

538

Mroczenko

Nowe Gołogóra Kawkowo Pupki Jonkowo 527

Mroczno Boleszyn

541

Turza Mała

J. Lidzbarskie Klonowo Kolonia Bryńsk

Królikowo Kiersztanowo

viz str. 7 541

Kurki

Witramowo viz str. 29

544

Nowy Dwór

W

kra

ca wę

Dłutowo Stare

Gródki

Sarnowo

Wysoka

545

Radomin Bartoszki Więckowo 71 72 73 74

Purgałki 544

Brodowo

Kanigowo

Módłki

604

Grabowo

Jastrząbki

viz str. 22

Janowiec Kościelny

Wiłunie

Bartki

Krokowo

Jabłonowo-Maćkowięta

Napierki Białuty 0

Narzym Petrykozy

Zalesie

Niedanowo

DZIAŁDOWO

Niechłonin

Zimna Woda

Orłowo

Zagrzewo 545

Klęczkowo

Księży Dwór

Jabłonka J. Omulew

Wikno

NIDZICA

Łysakowo

Kozłowo

Prioma

Wielki Łęck

58

Likusy

Sękowo

Płośnica

J. Gim

Maróz

Mielno J. Mielno

538

Turza Wielka

Butryny

Nowa Kaletka

J. Pluszne

J. Maróz

537

Dziurdziewo

Chaberkowo J. Łańskie

Łutynowo

Pawłowo

Ulnowo

Uzdowo

Jeleń

Lidzbark

22

Olsztynek

542

J. Ustrych

Pluski

7

Koszelewy

Słup

Rezervace Obrazik

Zawady

95 96 97 98

Wel

Nowa Wieś

Gryźliny

Grunwald

Prusy Grzybiny

598

Stawiguda

Elgnówko

Stębark

Frygnowo

Mańki

Kaborno

Muchorowo

J. Dąbrowa Turowo Januszkowo Frąknowo Mała Dąbrówno Osiekowo Dobrzyń J. Dąbrowa 7 Rumian J. Kownatki Wielka Gardyny Rączki Wądzyn Szkotowo Nid Rybno Ruszkowo a

Kiełpiny

Zalesie

Marwałd

Rynek

K O Í V S V É K U J A S T S K O Ř O D - P O M J V V O

Dr

Osa

36

Zwiniarz Grodziczno

Pelnik J. Tabórz O Tarda Wrzesina Jerzwałd P Boreczno 530 54 Rynowo Wynki Kamieniec J. Giława J. Płaskie Miłomłyn J. Karnickie Szeląg Łęguty Gietrzwałd J. Szeląg Karnity Grazymy 69 531 Siemiany Wielki viz str. 20 70 521 Łajsy I E Olbrachtowo K Susz Liwa J. Jeziorak W S Pęglity 16 J. Gil Januszewo A Stare Rogowo OSTRÓDA Lubajny Jabłonki I Ł Sąpy Wielki Ulnowo J. Sarąg 61 62 J. Drwęckie Guzowy Czerwona 521 Piotrkowo 63 64 Samborowo Piec Woda J. Ostrowin Tynwałd Mańki J. Jeziorak Szymbark Starzykowo 16 55 Brzydowo 66 67 Elgnówko Ząbrowo Turznica Szyldak Rudzienice Kraplewo Smykowo Kisielice Gałdowo Gierłoż 65 Zawady viz str. 18 IŁAWA Dół Gromoty Naprom Olsztynek Rychnowo Laseczno 7 56 57 58 Lipowo J. Iławskie 59 60 536 542 Królikowo viz str. 14 515

520

7

Tuszewo

Kuligi

Kalisty Skolity

530

Mortęgi

Napromek Jagodziny

J. Wulpińskie

O L S Z T Y Ń S K I E

Pacółtowo

537

Lubawa

Konradowo

Boguchwały

527

Ruś

Rogiedle

Pęglity

51

Gierzwałd

Giętlewo

Złotowo

Wilczkowo

J. Wuksniki

J. Narie

Byszwałd

593

J. Miłdzie

Ponary

Łączno

Sambród Małdyty

Z E Śliwa

Strużyna

Dylewo

Glaznoty

53

99 100 101 102

542

Klebark Wielki J. Klebarskie Szczęsne J. Linowskie

16

J. Sarąg 103

65 Szyldak

Szczepankowo

Wiśniewo

Grabowo

Guzowy Piec

a Pis

Wójtowo

OLSZTYN

Naterki Łajsy

Rychnowo

Naprom

a

Gietrzwałd

69

Stare Jabłonki

Różnowo

J. Wadąg Dywity Wadą g

Łyn

J. Ukiel

70

61 62 63 64

66 67

527

J. Giłwa

Łęguty

Grazymy

OSTRÓDA Lubajny

Pietrzwałd

15

Wel

J

Głodówko Miłakowo

viz str. 18

Jonkowo

Wrzesina

531

Gady

J. Mosąg Brąswałd

Wołowno

J. Isąg

Wynki

J. Szeląg Wielki

Turznica Gierłoż Smykowo

Lubomino J. Tonka

Gudniki

528

viz str. 2

16

Rożental

530

P O J E Z I E R Z E

Pupki

Pelnik

Lichtajny J. Ostrowin Ornowo Dr wę Brzydowo ca Kraplewo

Lipowo

Wapnik

Lesiska

Surowe

Klonowo Wenecja Dwór 52 Bożęcin J. Ruda Zalewo J. Ewingi E Woda Słonecznik Z R Liksajny J. Bartężek Dobrzyki I E 53

Rodągi

Skowrony

507

528

Liwa

Frednowy

Gromoty

Opin

Drwęczno

a łęk

527

Godkowo

513

527

Dobry

Łukta

viz str. 20

Samborowo

513

Szeląg

7

Rogowo J. Drwęckie

Bażyny Orneta

Miłomłyn

Karnity

s Pa

Wąska Pasłęk Krzewsk Kanał Różany Markusy Elbląs ki Wiśniewo 44 Dzierzgonka Jelonki 526 Zwierzno 47 Nowe Dolno 45 Marwica Krasin Kępniewo Brudzędy Stare Dolno Dymnik Rychliki Święty Gaj 46 Kwietniewo 1 Bągart Lepno 48

509

ka

22

505

Słobity

łę Pas

Wikrowo Borzynowo Wiktorowo Raczki Przezmark 42 43 Elbląskie Jegłownik Tropy J. Druzno Bogaczewo

J. Taftowo Henrykowo Chwalęcin

Gładysze

J. Tabórz

Rynowo

W ał

7

Pomorska Wieś

Tarda

Komorowo

68

sz a

ka Pasłę

Janowo Adamowo

J. Morąg J. Długie

Gołogóra

530

Florczaki

Ruś

J. Bartężek

Jaśkowo Boreczno

Sąpy

Ględy

Żabi Róg

527

Bożęcin

E E R Z Z I Słonecznik J E Liksajny

O

Bramka

Łyn a

O

Kretowiny

Raj

Łyna

N

10 11 12 13 14

K

J. Ruda Woda Wenecja

Nida

Różaniec

S

519

ko tów ka

Gronowo

U

Sz

10 km

R

Pasłęka

0

Gronowo-Mamonowo

Nowa Pasłęka

Dźwierznia

10 km

N

Iłowo-Osada

É S K V Í O V T Z S M A O D J V V O

37

Pareżki

Gałajny Czyprki

Lelkowo Kwiatowo

Kandyty

Pluty

Wałsza

Dębowiec

Łoźnik

Kamińsk

512

Lubianka

512

Janikowo Pieszkowo

Miłkowo Mingajny

Koniewo

Miejska Wola

Kaszuny

513

87

Maków Kochanówka

Smolajny

Ły n

a

a łęk

s Pa

Brąswałd

Jonkowo

Łabędnik Korsze

Bajdyty

51

Różnowo

Ustnik Kalis

Lekity

Franknowo

viz str. 25

Lamkowo

Mnichowo 593

Wójtowo

J. Luterskie

Kolno

593

Tejstymy

Górowo

Kominki

Kabiny

596

J. Legińskie Łężany

J. Tejstymy Kostrzewy

Kronowo

Barczewko Barczewo Pisa

Bęsia 57

Węgój

Wipsowo J. Dadaj Ramsowo Rukłaki 16

Kromerowo

590

Szymanowo

Czerwonka

Stare Włóki

Łapka

J. Wadąg Dywity Wadą Kaplityny g

Mołdyty Reszel

Unikowo Wągsty

Wójtówko Jeziorany 80 J. Ławki

Krokowo

590

Pleśno

Wojkowo

Troszkowo

Prosity

82 83

Suśnik

Grzęda

594

Polkajmy

Żegoty

81

Bisztynek

Kiwity

Czarny Kierz

51

Praslity 593 Dobre J. Blanki Miasto Wilczkowo Międzylesie Nowa 88 Wieś Mała 593 Knopin J. Sunia Studzianka Głotowo Jesionowo Konradowo 84 85 86 530 Barcikowo Świątki Kalisty J. Limajno viz str. 26 Frączki Nowe Cerkiewnik Włóki Różynka Skolity P O J E Z I E R Z E Tuławki

Godki

Kierwiny

Kłębowo Piotraszewo Mitogórze Jarandowo J. Symsar

Zagony

Pupki

Stoczek Klasztorny

Sarnowo

viz str. 28

Gronowo

Kosy

Paluzy Wozławki Warmiany 513

94

LIDZBARK WARMIŃSKI

Łaniewo

Różyn

Bukwałd

Napraty

Krawczyki Galiny 57

Bobrownik

Wolnica Opin Bieniewo

Gołogóra

93

Bugi

Szeląg

507 J. Tonka Rogiedle Bzowiec

a Łyn

Runów

592

Kotowo Morawa

Sątoczno

Różyna

Lusiny

51

92

Lwowiec

75

Sępopol

Kinkajmy

Osieka

Dzietrzychowo

Długa

Bredynki

R Z E Z I E J E O Sadowo P

Biskupiec

Sorkwity Zabrodzie

Rodele

J. Rydzówka Stawki J. Przystań Surwile

J. Sileckie

Radziszewo

WĘGORZEWO

Srokowo

K R A I N A

Stręgiel

63

J. Święcajty

J. Stręgiel

Piławki Małe Gębałka Kuty

Stręgielek

J. Mamry

a

g zo Ro

Rybnica

ka

38

Ogródki

650

a Pis

Łyn a

527

Równina

Barciany

Saduny Podławki

Jerut

Maradki J. Pisz Kobułty J. Tumiańskie J. Pierwój Rasząg J. Umlag Wójtowo Rozogi Giedajty J. Ukiel OLSZTYN Monkiny Labuszewo Jedzbark J. Stromek Skajboty Leszno Rumy 16 Klebark W S K I E Wielki G O Prejłowo Rybno Gietrzwałd R Ą M J. Klebarskie Targowska 600 Sąpłaty Naterki Łajsy Szczęsne Giławy Pajtuny Wola J. Serwent Kałęczyn J. Linowskie 57 Pęglity Purda Bartąg J. Rańskie Dźwierzuty J. Wulpińskie Kaborno Rańsk Targowo 53 J. Sarąg Marcinkowo Muchorowo Grzegrzółki 51 Olszewki 598 Mańki Stawiguda J. Kalwa Dąbrowa Miętkie Jabłonka Nowa Pasym J. Łęsk Wieś J. Sasek O L S Z T Y Ń S K I E Nowe J. Kośno Wielki J. Leleskie 58 Kiejkuty J. Ustrych Przykop Kopanki Tylkowo J. Gromskie Gryźliny J. Marksoby Trelkowo J. Łańskie Leleszki Wrzesina

Parys

Wilkowo Wielkie

Jakunówko Szczeciniak Tarławki J. Wilkus Winda Olszynka Harsz J. Pozezdrze Sztynort Łankiejmy Przerwanki Duży Pozezdrze Radzieje Nowa Siniec Krasnowo Garbno Stara J. Dargin Łabapa 592 Suśnik Różanka J. Gołdopiwo Różanka Jeżewo Tołkiny Mazany Jeziorowskie Pieczarki W I E L K I C H Gnatowo 591 63 Pilwa Babieniec Linkowo Kruklanki Czerniki Gierłoż J. Dobskie Fuelda 590 KĘTRZYN Spytkowo J. Kisajno Świdry Tolniki 33 Biedaszki Boćwinka Klewno 34 35 Małe Doba Pierkunowo Antonowo Pieczonki Karolewo Żywki Reszel Wajsznoty Kwiedzina Kamionki Pieckowo Sulimy J. Kruklin GIŻYCKO Sławkowo J E Z I O R Mnichowo Martiany 27 28 29 594 36 32 J. Dejguny Święta Bezławki Pręgowo J. Wydmińskie Grajewo 593 Owczarnia Lipka J. Kławój 31 596 Wilkasy 592 Sucholaski J. Dejnowa Wilkowo Salpik Nakomiady Samławki Szczybały Upałty J. Niegocin Leginy Giżyckie Siedliska Gronowo Pilec Ruda 591 J. Guber Jeziorko Koczarki J. Legińskie Kleszczewo Knis M A Z U R S K I C H Staświny Rydwągi Budziska Szczepanki Łężany Skop Rydzewo Krzyżany 656 Tros J. Kiersztanowskie Miłki Boże Ryn Burszewo Paprotki Kozin Słabowo Kiersztanowo Czyprki 30 Rudówka 590 Wyszembork 63 viz str. 8 Malinka J. Juno Jagodne 642 Z I E R Z E E 59 Rybical Szestno P O J Zyndaki Prażmowo J. Ublik J. Sałęt Marcinkowa Ławki J. Jagodne J. Ryńskie Wielki Gązwa Wola Zalec Szymonka Bałowo Surmówka Ublik MRĄGOWO Stama J. Szymon J. Buwełno Pustniki Laowiec 111 112 113 Tymnikowo Górkło Danowo J. Tałtowsko 643 Użranki Cierzpięty 114 115 J. Gielądzkie Młynik Jora 89 90 Zasłużne Stoczki J. Czos Czerwonki Stary 16 Wielka Woźnice Matyszczyki Bagienice Bagienice Gieląd J. Juksty J. Orzysz Drozdowo Faszcze J. Tałty 16 Małe Grabówka Sorkwity 116 117 Nikutowo Tałty J. Tyrkło Probark viz str. 34 Grądy Chmielewo Wężewo O Baranowo Nowy J. Lampackie rz y Wierzbowo J. Łuknajno 16 sza Probark Kamionka J. Lampasz 91 Tuchlin Mikołajki Krzywe Orzysz Jakubowo Dziubiele Okartowo Rozogi Zełwągi Prawdowo viz str. 27 J. Piłakno Grabowo Mojtyny Wierzbiny Stawek Nowe J. Stromek J. Krzywe viz str. 33 Żabieniec 609 J. Mikołajskie Gudy M R Ą G O W S K I E 59 J. Gardyńskie Wierzba Gudynki Rybno J. Śniardwy Dłużec Piecki Kwik 600 Popielno Iznota Bobrówko Grądy 610 Kozłowo J. Białe J. Białoławki Głodowo J. Bełdany J. Babięty Zdory Nawiady Cierzpięty J. Kocioł Dziękałówka Wielkie J. Warnołty Ba Gant 63 Niedźwiedzi Gałkowo ba Machary Rostki Prusinowo Onufryjewo nt Róg J. Rańskie Krutyń J. Seksty Wygryny 601 Pilchy Wejsuny Jeleniewo Ukta J. Nawiady J. Mokre Karwik Szczechy Ładne Pole J. Roś J. Jegocin Jeglin Małe Babięta Miętkie J. Krawino Duży Wojnowo Ruciane-Nida 58 Maldanin Zgon Łupki J. Łęsk 58 37 J. Zyzdrój Orłowo 58 Snopki J. Zdrużno Marksewo Wielki Kocioł PISZ J. Skarp Duży Szeroki J. Marksoby Koczek 58 J. Brzozolasek Pranie Bór Wiartel Jagodne Piasutno 38 Stare Mały J. Świętajno Guty Spychowo Szymki J. Wałpusz Jerutki J. Pogubie Borki Świętajno J. Nidzkie Wielkie Świętajno Liski 59 Kolonia Olszyny Karwica Pogubie Bogumiły Jeruty Uściany Kumielsk Borki Średnie Płozy viz str. 11 Rozoskie Faryny 53 Tu Wawrochy Filipki r o Turowo śl Ciesina Nowe Małe Anuszewo Pogubie Kokoszki Tylne Czajki Niedźwiedzie Turośl 63 É Í Hejdyk Występ K V Kwiatuszki Kowalik S T Zdunowo Wały Gawrzyjałki Karpa A S Kilimany Wielkie D Jeże Spaliny Małe Wilamowo Rozogi É Lipowiec Spaliny N S K V Í V O T Klon Wielkie Orzeszki M A Z D S 53 V O J V O Zawojki 0 10 km Sarkajmy

Lipica

Radosze

Drogosze Glitajny 590 Korsze

Stopki

viz str. 24

Bykowo

N

Ostre Bardo

76

BARTOSZYCE

Tolko

Rodnowo

Jagoty Budniki

Lechowo

Lubomino

Borki

Wajsnory

Judyty

77

Liski

Wojciechy 511

Radziejowo

Żydowo Kiertyny 512 Małe

Barciszewo

Wiewiórki

viz str. 13

Glądy

51

Solno

79

78

Wojmiany

511 Paustry Górowo Iławeckie 39 40

Zięby

Szczurkowo

Piersele

Toprzyny

Kałwągi

P O OD J V L O

Sągnity

Sigajny

10 km

O

V

41

510

0

Krutynia

Giębock

Żywkowo

K

r

Kiwajny

S

Bezledy-Bagrationowsk

Gu be

U

Ły na

R

Piele

39

Budzewo Więcki Budry Kaczorówko

Skaliszki

109

Banie Mazurskie

Popioły 650 Piławki Radziszewo Małe

Ziemiany Ziemianki

GOŁDAP

Skaliszkiejmy Juchnajcie Sokoły Włosty

Surminy Lisy Kierzki Grodzisko Zawady

J. Gołdap

106 107 108

Kruki

Rapa

Ściborki Wydutki

Gołdap-Gusiew

O

Rożyńsk Mały

Czarnowo Wielkie

Żytkiejmy

Budwiecie

ka i an

110

Ołownik

K

dz

Dąbrówka

S

Mieduniszki Wielkie Żabin

Bł ę

U

R

651

I N A A P Y Błąkały R A S Z E S K I E K O R Dubeniki G Stańczyki Kolniszki W Ę J. Czarne Jabłońskie Wronki Kozaki Wielkie

W Z G Ó R Z A 650

viz str. 31

Czarne Górne

Degucie

Białe Jeziorki

Babki J. Bitkowskie Pogorzel Żelazki

É S K Í L A S T V D D O J V

E

Z

IE

R

Z

Ł

K

a

Leg

E

C

IE

a Pis

40

O

O

Główka

P

V

Siedlisko Nasuty Golubie Dorsze 65 J. Stręgiel Dunajek Wężewskie Kowale Kuty Szeski Stręgielek Oleckie Drozdowo Jabłonowo J. Wilkus Jakunówko Wężewo Czerwony J. Krzywa J. Pozezdrze Dwór Szarejki Monety Kuta Pozezdrze Żabinka Zawady Pilewki Lenarty Przerwanki J. Szwałk Kiliany Oleckie J. Czarne J. Piłwąg J. Gołdopiwo Wielki Borawskie Walisko 63 Jeziorowskie Stożne Dąbrowskie Cichy Zamoście J. Łaźno Kruklanki Golubki Borki Babki Mazury Możdżany Spytkowo J. Litygajno Oleckie Szczecinki Gryzy Lipowo Olszewo Rogajny J. Żywy Sedranki Pieczonki Boćwinka J. Długie Raczki Żywy J. Łękuk Orłowo Duty J. Romoły Zalesie Wielkie J. Sołtmany Sulimy J. Kruklin Żywki J. Dobskie 655 OLECKO Szczybały Urbanki Sołtmany J. Gawlik Dobki Orłowskie Wronki Dunajek Krupin J. Wydmińskie P Wojnasy O Pietrasze Świętajno Rosochackie Upałty 655 Markowskie J Mazuchówka Czarnówka Sulejki Kije Giże Wieliczki Wilkasy Ełk Siedliska Szczecinowo J. Niegocin Olecko Cimochy Wydminy Zajdy Dudki Małe Gorłówko Kleszczewo J. Szóstak Sobole E J. Kukowina Szeszki Gąski J. Wojnowo Wierzbowo Wężówka Zawady Czyprki Dorsze Miłki J. Przytulskie Zatyki Stare Ełckie J. Krzywe 661 Juchy J. Łaśmiady Malinka Kijewo Puchówka Przytuły 104 105 J. Pamer 656 Marcinkowo Marcinowa viz str. 31 Piaski J. Zdrężno Stare Iwaśki Wola Talki J. Ublik 65 Milewo Krzywe Malinówka Wielki Płociczno Golubie Zaborowo Bałamutowo J. Białe Chełchy J. Haleckie Zelki J. Buwełno Pańska Okrągłe Miłuki Grabnik Kalinowo Wola J. Dobrzyń 16 63 Przykop Woszczele Lega Krzyżewo Cierzpięty Skomack Skomętno Golubka Małkinie Rogale Sędki Siedliska Wielki Pianki Wielkie J. Selmęt Chrzanowo J. Orzysz J. Skomętno Dudki J. Tyrkło Szeligi Wielki 25 Laski Wielkie Borzymy Różyńsk EŁK Or z Sordachy 26 J. Druglin ysz Orzysz Buczki Stożne Strzelniki J. Ełckie a Łoje Romoty Duży Koziki Wężewo J. Szarek Mrozy Makosieje 23 24 J. Rostki J. Białe Klusy Stacze Wielkie Sypitki Giże Skrzypki 16 Malczewo J. Śniardwy Brodowo Wierzbiny J. Lipińskie Mostołty Laski Małe J. Krzywe J. Przepiórka viz str. 7 63 J. Kępno Nowe J. Stackie Nowa Weś Żelazki Wiśniowo Gudy Gaudynki J. Zdedy Krzywe Ełcka Ełckie Ełk Bajtkowo Gorzekały Kopijki Bemowo Lipińskie Dąbrowskie J. Bałoławki Niekrasy Piskie Małe wka 667 łó ka ę J. Kocioł zi Krzywińskie D Nitki Ostrykół Pogorzel Miłusze Wielka Szczechy Rostki k Taczki e Prostki Czyprki Małe ięc Zalesie É Św 65 Pilchy K VÍ Dybowo Zydlągi S J. Roś A S T Myszki Różyńsk J. Dybowskie Gorczyce L Wielki D D Ruda Łupki P O V O Dmusy J. Skrodzkie Marchewki J Orłowo Kruszewo O Kocioł V J. Borowe Tarachy PISZ Duży Lisy 0 10 km Jagodne 58 Biała Piska Myśliki Skarżyn N Stere Rakowo Kożuchy Włosty Piskie Guty 63 Kukły Łodygowo Bełcząc 58 Gębałka