- 1 -
Syrena 241
- 2 .Neperforovaný aršík „AK“ (Fi bl.106) a aršík „Jantarová cesta“ (Fi bl.107), bez čísla s razítky SAMPLE ( ZKOUŠKA), rozřešení záhady. Od určité doby se na filatelistickém trhu objevují v prodeji aršíky tištěné v Barceloně (Španělsko) pro Polskou poštu aršíky Fi bl.106 „AK“ (Armia Krajowa) a Fi bl.107 „Jantarová cesta“. Tyto se liší provedením od definitivně vydaných aršíků: Jsou to neperforované Aršíky bl.106 (Obr. 1) a neobsahující číslo Aršíky bl.107 (Obr.2). Obě varianty mají razítka „SAMPLE“, která zde mají vytvářet dojem ZKOUŠEK nebo VZORŮ. Aršík bl.106 (Rok historii Armii Krajowej) o nominální hodnotě 20.000 zł. + 500 zł. (doplatek na fond Roku historie AK) byl zaveden do poštovního provozu 20.11.1992 s perforací na něm vytištěné známky ZR 13 ¼. Na rubu aršíků JANUSZ BERBEKA jsou tyto číslovány 5-ti, 7-mi nebo 8-mi cifrovými čísly ve 2 variantách číslic (Grotesk nebo Antikva). Náklad aršíků je podle údajů katalogu 849.000 kusů. Námi zmíněné aršíky s razítkem SAMPLE mají 7-mi ciferné číslo na rubové straně a na přední straně otisk razítka SAMPLE. Toto razítko je na aršík otištěno ručně a má rozměry 11x3,2 mm, otisk šedočerný (Obr.3). Označení a ocenění v katalogu Fischer Díl I z r.2015 (vložená poznámka Syreny): -Blok 106 ** 4 zł. ʘ 3 zł. (7-ciferné číslo), -Blok 106 I. ** 500 zł. ʘ 380 zł. (5-ciferné číslo), -Blok 106 t. (8-ciferné číslo) cena záliby (-„-), -Blok 106 bez čísla uvádí jako „neurčitého původu“. (Obr.3)
(Obr.1)
(Obr.2)
Syrena 241
- 3 Aršík bl.107 (Jantarová cesta) je se symbolem Světové, filatelistické výstavy POLSKA 93. Nominální hodnota aršíku je 20.000 zł. Byl zaveden do poštovního povozu 28.1.1993. Měl dva druhy číslic počítadla. Do Polska byl údajně dodán na poslední chvíli, v den zavedení do poštovního provozu. Existují tři varianty definitivních aršíků Jantarová cesta. Tyto se od sebe liší: -počtem číslic počítadla (pět nebo šest); -provedením tisku číslic (Grotesk nebo Antikva); -tvarem, rozměry a způsobem tisku označení „No“ (Numer = číslo). K tisku aršíků bylo použito dvou sestav čtveřic pro tisk ofsetem, a to pro barvy: žlutá, purpurová, modrozelená a černá. -První sestava bez číslic za „No“. Toto bylo použito pro aršíky s číslem do 5000. Zde nápis „No“ a číslo bylo vytištěno typografií. -Druhá sestava (pozdější) byla provedena ofsetovým nápisem „No“ a číslem vytištěným typografií. Když dodržíme číslování z Katalogu FISCHER, je rozdělení aršíků následující: -Aršík bl.107 (nejčastěji se vyskytující) s počítadlem 6-ti číselným a nápisem „No“ vytištěným ofsetem; -Aršík bl.107 I s počítadlem 5-číselným, tištěným Grotesk (menší písmena i číslice v počítadle). Nápis „No“ je proveden typografií (písmeno „N“ v „No“ má svislice a šikmou čáru stejně silné). Pro číslování od 0001 do 3000; -Aršík bl.107 II s počítadlem 5-číselným, tištěným Antikvou (větší písmena i číslice v počítadle). Nápis „No“ je proveden typografií (písmeno „N“ v „No“ má svislice tenké a šikmou čáru silnější). Pro číslování od 3000 do 5000. Někteří znalci vydali již své atesty na aršíky bez čísla a s razítkem SAMPLE. Tyto aršíky obdržely od znalců nebo obchodníků s těmito aršíky následující, značně se lišící popisy jako: 1- PRÓBY (zkoušky) aršíků vydaných v konečné podobě v roce 1993; 2- WZORY (vzory) aršíků Fi 107 za účelem zdůvodněným nebo příležitostným (ale komu???); 3- PRÓBY (zkoušky) aršíků mající charakter makulatury (????). V kruzích „dobře informovaných“, kolují nepotvrzené zprávy o existenci údajně 100 kusů těchto aršíků z čeho 35 kusů se údajně dostalo do Polska. Současně s těmito se dostaly na filatelistický trh aršíky Fi 106 (Rok historie AK) neperforované s totožným otiskem razítka SAMPLE. Tyto jsou označovány jako „vzácnost“ v malém počtu existujících atestů. Vše ukazuje na to, že jedno i druhé má asi „stejný původ“ ve stejném zdroji. Jistě si mnozí pamatují na podobné informace, které se objevily před několika léty o nečíslovaných aršících Bojovníků z roku 1948 (Fi blok 11s). Tehdy jejich počet obchodníci rovněž označovali na „35“ (tento údaj se objevil dokonce i v katalozích!!). Nakonec jich bylo 500 kusů!! (ale alespoň s jejich objasněným původem). Samotné razítko SAMPLE o rozměrech 11x3,2 mm na obrázku č. 4 vzbuzuje určité podezření. Je to poměrně primitivní razítko o nepravidelně provedených písmenech orážené ručně šedočernou (Obr.4) z bloku 107 tuší! Podobné razítko lze přece udělat dokonce na dětské tiskárničce!! Existuje informace o příjmu (koncem ledna 1993) první části „jantarových“ aršíků v počtu 5000 kusů (tyto byly později katalogovány v Katalogu Fischer jako bl.107 I a 107 II). Z toho všechny byly číslovány a žáden z nich neměl dodatečné označení razítkem (například SAMPLE). První část 5.000 kusů „Jantarových“ aršíků přišla z tiskárny Offset Grǎficas Jorcar S.A. z Barcelony. Nazvěme ji dohodou I. nákladem (počítadlo 5-cifrové v obou verzích tisku počítadla, Grotesk i Antikva). Na rozdíl od pozdějších 6-číselných počítadel, nazvěme je dohodou II. nákladem. Ředitelství pošty v Gdaňsku, Bydgoszczy a Toruni byla určena partie 3.000 kusů aršíků. Byly to aršíky bl.107 I. Aršíky Bl.107 II zůstaly ve Varšavě, měly číslování od 3001. Expedovány byly přes sklad do prodeje a dalších skladů pošty WARSZAWA 1. V době jejich přepočítávaní, některé aršíky byly nepozorností navlhčeny natolik, že musely být použity na obálky FDC bez toho, aby se vědomě vědělo o jejich odlišném typu počítadla. Těchto FDC bylo vyrobeno 20 kusů. Nalezlo se rovněž
Syrena 241
- 4 několik číslovaných aršíků neperforovaných, které vznikly určitě nepozorností. Z objednaného nákladu ve výši 1 milión kusů bylo vybráno, jak uvádí B.Rejnowski 884.800 kusů bezvadných exemplářů. Důvodem úbytku byla nepečlivá výroba aršíků. Některé exempláře byly s opakujícími se čísly, vadami perforace v podobě posunů perforace, neúplné perforace a dokonce s celkem chybějící perforací. Dosud byla tajena skutečnost, že Polská pošta při podpisu smlouvy s tiskárnou v Barceloně si nezajistila smluvně navrácení nebo komisní zničení tiskových forem těch aršíků, které dodnes nebyly vráceny. Tímto „nedopatřením“ byly teoreticky možné dodatečné „dotisky“ v tiskárně, ale o tom nejsou přímé důkazy. Zda tiskové formy byly skutečně zničeny, o tom rovněž nic nevíme. V souvislosti s tím ústřední sklad pošty obdržel pověření k vyřazení a zničení celé první partie aršíků (bl.107 I). Toto bylo již bohužel neproveditelné, když tato partie byla již rozeslána výše uvedeným ředitelstvím pošt. Za tohoto skutečného stavu vrátila do ústředního skladu aršíky pouze Bydgoszcz a Toruń (od DOP Gdaňsk nebylo toto potvrzeno). Za této skutečnosti bylo možno pomocí děrovače zničit pouze kolem 1.000 aršíků (bl.107 I) a neznámé množství několika desítek nebo stovek (??) obálek FDC. Na filatelistických aukcích se občas objevují aršíky z této znehodnocené pomocí děrovače a zničené partie aršíků (Obr.5). (Obr.5) Zajímavé a skutečné jsou rozdíly v rozměrech aršíků, které pocházejí z tak zvaného I. nákladu (bl.107 I a bl.107 II) s číslováním do 5.000. Tyto mají rozměr 82 x 90 mm a jsou tedy větší od pozdějších dodaných aršíků (bl.107) z II. nákladu s čísly nad 5.000. Tyto mají rozměr 80,5 x 88 mm. Šedočerné ruční razítko SAMPLE, mají pouze rozměrově menší aršíky, čili aršíky které pocházejí z II, pozdějšího nákladu s nápisem „No“ provedeným ofsetem. Tento druhý náklad, vytištěný ofsetovými formami byl dodán do Polska teprve až několik týdnů po dodání nákladu prvního. Je to zásadní důvod pro to, že zde popsané aršíky bez číslování nemohly být zkouškami, ani vzory. Takovéto se totiž vyrábějí před definitivním tiskem známek a ne po něm! Kdo tedy a proč pořídil, razítko SAMPLE na zde uvedených aršících? Dodnes na tuto otázku není žádná přesvědčivá odpověď. Adam Kielbasa-Schoeni, spoluautor Specializované příručky polských poštovních známek 1944-1999 uvádí, že španělská tiskárna známek nepoužívala na nich cizí, například anglojazyčné přetisky. Týká se to všech známek tam tištěných nezávisle na tom, pro kterou zemi byly tyto tištěny. Jelikož aršíky pro Polsko byly tištěny ve Španělsku, měly tyto mít nápis označující zkoušku nebo vzor ve španělštině: MUESTRA, méně častěji ESPÉCIMEN nebo MOSTRA (v katalánštině). Výraz SAMPRE je výrazem, který se používá v zemích anglojazyčných a je odvozen od slova EXAMPLE. Je to synonymum slova „Specimen“. Označení SAMPLE, nenalezlo širší používání ve filatelii. Užívalo se v USA a některých anglojazyčných zemích. Používalo se je na návrzích, esejích a zkouškách nabízených k výběru následného kroku ve výrobě (grafiky, barvy apod.). Konečný vzorec příští známky určený k akceptaci nebo k jiným účelům (pro UPU, noviny) je používaný výraz SPECIMEN ( L.N.Williams, Fundamentals of Philately, str,117). Podle posledních informací je známo, že tiskárna Offset Grǎficas Jorcar S.A. v Barceloně, která tiskla zmíněné polské aršíky, byla zlikvidována a nezůstalo po ní nic (schází nová adresa, číslo telefonu a její prostory využívají jiné firmy). Co se stalo s originály tiskových forem polského, “jantarového aršíku“, o tom bohužel nic nevíme. Když kriticky zhodnotíme všechny výše uvedené skutečnosti a nejasnosti a současně při nedostatku důkazů o existenci pravosti těchto cenin, znalci PZF neručí a neatestují tyto aršíky do doby konečného
Syrena 241
- 5 ujasnění jejich statusu. Kdy to bude? Na to není nikdo schopen odpovědět. Poctivé je jedině individuální vyjádření toho kterého znalce. Panu Januszowi BERBEKOVI za jeho zajímavý příspěvek děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme. Volný překlad ing.Jiří Jan KRÁL
Poštovna na polské straně Těšínského Slezska POGWIZDÓW. Poštovna leží na polské straně východně od naší Stonavy, mezi Stonavou a Hażlachem. Vpú pro poštovnu byla pošta Cieszyn 1. Provoz poštovny byl zahájen 1.12.1912. Oficielní ukončení činnosti poštovny není známo. Z poštovny se zachovalo minimum zásilek. Poštovna používala jen jedno razítko, a sice s německo-polským textem *POGWISDAU / POGWIZDÓW *. Razítko má rozměr 30 x 14 mm, používáno bylo 1912-1918?. Známá barva použitá na razítko je fialová nebo modrá.
Dvě zásilky s otiskem razítka poštovny v barvě fialové. Horní zásilka je poslána do Kaltenleutgeben. Leží JV od Vídně. Razítko poštovny je zde jako expediční. Na známce 5 h (zelená) je císař F.J.První. Známka má katal.č.Mi:142. Platnost známky do 31.12.1916. Tarif za vnitrostání dopisnici ke dni expedice zásilky je 5 hal. Razítko Vpú Těšín 1. Razítko je německo-polské TESCHEN 1 / CIESZYN
Syrena 241
- 6 1 /3a s datem na můstku razítka -3.X.16-3. Razítko má průměr 30 mm a jeho známé použití uvádí Mgr.manterys od 13.4.1907 do 15.11.1916. Na zásilce je otisk cenzurního razítka K.u.k.Militärzensur /═ Teschen.═, katal.č. razítka 1.W. rozměr 52,5 x 13,5 mm, známá barva použití: fialová (naše ukázka), červená nebo modrá. Známá doba použití cenzurního razítka je od února 1915 do října 1916. První varianta cenzurního razítka (tečka za Teschen je na úrovni spodní linky ve dvojlince za Teschen). Za ukázku děkujeme Mgr.ing.Karolovi MICZOWI. Druhá zásilka s razítkem poštovny *POGWISDAU / POGWIZDÓW * (otisk fialový) je na předcházející straně dole. Razítko poštovny je na zásilce otištěno v horní části zásilky nahoře uprostřed. Zásilka je poslána na K.u.k. Inf.Reg.č.100 na Etappenpost in Petrikau. Razítko Vpú je od pošty Těšín 1, německo-polské TESCHEN 1 / CIESZYN 1/ (??). Datum na můstku razítka -9.X.16 VIII-. Na zadní straně zásilky je v textu datum 8./10. 1916. Tuto zásilku poštovny publikoval kdysi ve své publikaci o poštovnách na Těšínsku pan Oldřich Tovačovský. Současným vlastníkem zásilky je MUDr.Adrian JUNGA. Zásilka je rakouskou dopisnicí s natištěnou známkou 5h (zelená), císař F.J.První. Do tarifu 8 hal. je zásilka dolepena známkou 3 hal. (Josef II), katal.č,Mi 141. Níže je textová strana dopisnice s datem 8.10.19 v textu.
Naše třetí zásilka s razítkem poštovny je zpětný recepis poslaný Okresním soudem v Jablunkově do Marklovic na služku Annu Gajdzica. Na přední straně dole vpravo má recepis razítko průchozí pošty TES-CHEN 1 / CIESZYN 1 / 5d s datem na můstku razítka (??) I.18.-10. Ra-zítko má průměr 30 mm a jeho známé používání je od 11.2.1916 do 10.6. 1921 (Mgr.Manterys). Razítko použí-vala po r.1918 i polská pošta, v době Šnejdárkova tažení proti Polsku i československá pošta..
Syrena 241
- 7 Adresátce by-la soudní zásilka předána proti podpisu 15.ledna 1918. Zásilka putovala z pošty v Jablunkově (otisk německo-polského razítka JABLUNKAU, SHLESS. / JABŁONKÓW /ŚLĄSK/d s datem na můstku razítka 10.I.18- 11). Známé použití razítka je podle Mgr.Manteryse od 25.3.1916 do 22.1.1919. Razítko po r.1918 používala i polská pošta. Na zadní straně recepisu je otisk razítka poštovny *POGWISDAU / POGWIZDÓW*. Razítko je otištěno v modré barvě. I tato zásilka poštovny byla publikována v publikaci pana Oldřicha Tovačovského. V současné době ji vlastní MUDr.Adrian JUNGA. Poslední nám známé použití razítka poštovny je tedy z ledna 1918. V období německé okupace byla asi i v Pogwizdowie poštovna? Jsou z té doby známé otisky provizorního razítka (ruční, gumové, Poststelle II). Toto můžeme doložit dvěmi zásilkami:
Horní zásilka s provizorním, dvouřádkovým razítkem (gumové), otisk černý Pogwisdau / űber Tes-
Syrena 241
- 8 chen (Oberschles). Zásilka je oražena razítkem Vpú TESCHEN (OBERSCHLES) / (??). Zásilka má strženou známku, a proto nelze přečíst, zda to je razítko pošty Těšín 1 nebo Těšín 2. Datum na můstku razítka je jen 07.V.., zbytek je nečitelný, zůstal na stržené známce.. V textu je ale datum 7.V.43. Zásilka byla poslána do Orzegowa. Zásilku pro Syrenu zapůjčil Jaroslav TEREŠKO. Druhá zásilka na předcházející straně dole je opět s provizorním, gumovým, dvouřádkovým razítkem v obdélníkovém rámečku (44 x 15 mm). Tentokráte je ale otisk černě fialový. Razítko Vpú je zde na známce otištěno hezky čitelně TESCHEN (OBERSCHLES) 2 s datem na můstku razítka 20.11.4318. Zásilka je poslána do Chemnitz (v době NDR přejmenováno na Karl Marx Stadt). Zásilku pro Syrenu zapůjčil MUDr. Adrian JUNGA. Pan Tovačovský se ve své práci o německém, dvouřádkovém, provizorním, ručním, gumovém razítku z období okupace nezmiňuje. O tom, že existovalo i toto provizorní, gumové razítko v období okupace (Pogwisdau) se nezmiňuje ani práce Curta Graf von Sponeck “Stempelatlas 1845-1945”. Při tom jiná razítka tohoto typu z jiných poštoven jsou v této práci uvedena. Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Průvodka na balík s dobírkou 69K 88h, která s celními poplatky nakonec vyšla na 74k 58h, poslaná z Frankfurtu nad Mohanem do Jablunkova 31.8.1918.
Předek balíkové průvodky, balík je poslán na dobírku. K vybrání 69 K 88 hal. Frankatura známkami Germánie 60 Pfg (fialová) a 10 Pfg (červená). Expediční razítko je německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží FRANKFURT/(?)/ MAIN 1 * s datem na můstku razítka 31.8.18 11-12 V
Syrena 241
- 9 (Vormittag-dopoledne). Vlevo od adresy je červeně rozepsáno, za co je dobírka stanovena. Balík je o váze 2 kg. V pravém dolním rohu je nalepena směrová nálepka (bílá, potisk černý Breslau 2 s otiskem datumovky s datem -4 SEP.1918. Přes tuto nálepku je otisk razítka pošty v Bohumíně, razítko průchozí, rakouské, dvoukruhové (německo-polský text) ODERBERG 1 / BOGUMIN 1/C s datem na můstku razítka 6/9/VII-XII / 18. Razítko má průměr 30 mm. Jeho známé použití je od 22.9.1900 do 1.7.1920. (podle Mgr.Manteryse). Razítko po roce 1918 používala nejdříve polská a následně i československá pošta. Razítko je typu G 115 (Monografie Díl 13 č.1687/4). Na přední stranu dobírkové poukázky je nalepena další dobírka stvrzenka stanovená za proclení k původní dobírce na
69 K 88 hal. Vlevém horním rohu na přední straně je nalepen dobírkový trojůhelníček (růžově červený). v Horní části na přední straně je nalepena balíková nálepka (bílý papír, potisk černý) 64 b Frankfurt (Main) 1/ 1953. Na zadní straně pokázky je nahoře registrační číslo zásilka (247) a 4 kusy doplatních známek
Syrena 241
- 10 (červené), nominální hodnoty po 5 hal. (za doručení zásilky). Níže je již jen datum vydání zásilky (9.září 1918) a podpis adresáta. Na přední straně průvodky je nalepená celní průvodka, text německo polský, kterou při proclení zásilky vyplnila celnice v Těšíně. Nahoře je otištěno poštovní razítko, dvoukruhové, opět průchozí, text německo-polský, průměr 30 mm, TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /g s datem na můstku razítka 7 / 9 / VII-XII / 18. Toto razítko je typu G115. (Monografie Díl 14 č.2417/16). Známé použití razítka podle Mgr.Manteryse je od 22.9.1918 do 3.4.1922. Naše ukázka vlevo posouvá tedy použití razítka o 15 dnů dříve. Na stvrzence celnice je původní dobírka za balíček ve výši 69K 88hal. zvýšena o clo + poplatek za oclení a poplatek za doručení, celkem zvýšení původní dobírky o 4K 70 hal. Na dobírku celkem 74K 58 hal. Dole na celní průvodce je otisk pošty v místě adresy adresáta v Jablunkově. Jablunkovské razítko je typu G134, průměr 30 mm, dvoukruhové, německo-polské JABLUNKAU, SCHLES./JABŁONKÓW, ŚLĄSK /c (Monografie Díl 13 č.883/7). Razítko je podle Mgr. Manteryse známé z používání od 10.7.1916 do 20.6. 1920. Po roce 1918 je používala ještě polská i československá pošta. Zásilku nám pro publikaci v Syreně zapůjčil kolega Teodor WILCZEK z Karviné. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Katalogovaný přítisk na dopisnici Cp 745 k 35.výročí osvobození Koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau z 27.ledna 1980 (Cp 745 I).
Syrena 241
- 11 Na předcházející straně dole je normální Cp 745, datum vydání 27.I.1980. Jedná se o vydání ke 35.výročí osvobození Koncentrašního, vyhlazovacího tábora OŚWIĘCIM – BRZEZINKA (německy AUSCHWITZ – BIRKENAU). Na natištěné známce nominální hodnoty 2 zł. je pomník obětem v tomto táboře. V levé polovině dopisnice je strážní věž SS v táboře s elektricky nabitým plotem. Signatura nákladu dopisnice je v pravém dolním rohu dopisnice (vodorovně) “P.P.T.i.T, I.80 300.000” , (skutečný náklad dopisnice je 308.000 kusů).
Nahoře je dopisnice s přítiskem uvedeným v katalogu Fischer II.díl z r.2010. Dopisnice s tímto přítiskem je v katalogu označena jako Cp 745 I. Přítisk je proveden šedou barvou. Horní nápis s názvem emise je podtržen šedě a pod podtržením je v šedé barvě 3-řádkový přítisk: “POKÓJ NARODOM ŚWIATA” / Krajowa Wystawa Filatelistyczna / Oświęcim 1980 r. Na dopisnici je příležitostné razítko výstavy (zeměkoule s mírovou holubicí a název výstavy POKÓJ NARODOM / ŚWIATA / Krajowa / Wystawa / Filatelistyczna / Oświęcim 5 / 19.04.1980. Normální Cp 745 je v katalogu ** za 2 zł., ʘ za 1 zł. Dopisnice s přítiskem Cp 745 I je v katalogu ** za 80 zł, a ʘ za 60 zł. Katalog Fischer Díl II uvádí u dopisnice s přítiskem Cp 745 I náklad 7.800 kusů. Tento ale není na dopisnici uveden. Různé přítisky, které byly dříve v katalogu Fischer II. Díl a byly také s různým oceněním, mnohdy dosti vysokým, včetně uvedených nákladů přítisků, pomalu z katalogů novějších vydání postupně mizí. Přesto katalog Fischer II. Díl zatím vycházel jen jednou za 4-5 roků. Koncem roku 2015 by měl katalog Fischer II.Díl vyjít znovu?? Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Služební, vojenská zásilka poslaná DOPORUČENĚ z K.u.k.ETAPPENPOSTAMT /b / 264 / * do Prahy -8 III.18. Jako vojenská a ještě k tomu služební zásilka, není vylepena známkami. Odesilatelem je K.u.k. Quatiermeisterabteilung Nr.16 /Armeeunmittelbare Formationen. Razítko odesilatele je otištěno na zásilce vlevo nahoře v barvě světle fialové (Ubytovací oddíl č.16 posilovací složky armády). Etappenpost 264 / E.P. 473/ IV 1 Zug (evidenční číslo odesílané zásilky). Adresátem je: An der Arbeitersammelkader beim kk (???) / Erg Bez.Kmdo nr.8 / Prag, Laurenziberg (útvaru pro výběr dělníků č.8., doplňovací velitelství č.8, Praha, Petřín). Zásilka je poslána DOPORUČENĚ (Recom). Rekomandační razítko R№ 790 (číslo dopsáno ručně modrou pastelkou). Reprodukce zásilky je na následující straně. Od r.1883 byl na základě dohod Světového poštovního spolku zaveden jak pro vnitřní, tak pro mezinárodní poštovní styk nový typ
Syrena 241
- 12 rekomandačních razítek. Ten spočíval v pouhém písmenu R nebo R№. Razítka tohoto typu byla přidělována v té době jen nevelkému počtu poštovních úřadů. Jejich poštovní používání bylo později nahrazeno rekomandačními nálepkami. V našem případě se u K.u.k EPA 264 používalo ještě v r.1918! Rakouské hlavní velitelství dalo podnět pro zřízení za tím účelem v květnu 1916 v každém ze 16-ti Vojenských, teritoriálních obvodů nový byrokratický orgán - “Útvary pro výběr dělníků”. Jejich úkolem bylo v armádě evidovat působící profesní dělníky a nabízet je podnikům válečného průmyslu. V podstatě se z nich staly válečným podmínkám přizpůsobené zprostředkovatelny práce řízené armádou.
Etapní pošta K.u.k.ETAPPENPOSTAMT 264 byla v době expedice zásilky v Sedmihradsku (dnes Rumunsko) a obsluhovala 16.Generalkommando. Za ukázku děkujeme Teodorovi WILCZKOWI z Karviné. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Jedna z mnohých civilních cenzur zásilek z Przemyślu z období 1914-1918.
Syrena 241
- 13 Rakousko-Uherskými cenzurami civilních zásilek za I.světové války se zabývá publikace Oskara Schilinga Zivil-Zensur in Ôsterreich-Ungarn 1918. Na obalu dole je poznámka Handbuch und Katalog 3.erweiterte Ausgabe des Handbuch Von Horst Thiele, September 2008. Jedná se tedy o 3.rozšířené vydání Horsta Thiele z r.2008. Naše cenzura Przemyślu na zásilce z předcházející strany na reprodukci dole má v této publikaci číslo 010. (viz reprodukce cenzurního razítka dole): Cenzurní razítko č.010 má rozměr 62x113 mm. Jeho známé otisky jsou v barvě červené a černé. Známá doba použití je od ledna 1917 do dubna 1917. Katalog hodnotí zásilku s tímto razítkem 10 body. Naše ukázka na předcházející straně dole je poslána z Přemyślu podle textu s datem 9.I.1917, a to do Sanoku. Je adresována na osobu z tamnější cenzury. Cenzurní razítko má na zásilce otisk červený a zapadá katalogem do uváděné doby použití cenzury. Nahoře uprostřed je nějaká parafa inkoustovou tužkou, asi parafa cenzora v Przemyślu. Toto cenzurní razítko bylo na zásilky používáno poměrně krátkou dobu 4.měsíců. Ještě kratší dobu mělo použití razítka cenzury č.012. Razítko má rozměr 56x5 mm, známé otisky jsou jen v barvě černé. Doba použití razítka byla od července 1915 do srpna 1915. Zásilka s tímto cenzurním razítkem je na reprodukci dole. Datum na expedičním razítku Przemyślu není čitelné, ale datum v textu zásilky ano, 24.VII.1915. Zásilka je poslána do Hołuczkowa, poslední pošta Tyrawa Wołoska. Je to severo-
východně asi 10 km od Sanoku. Zásilku posílá žačka své učitelce. Píše o povolávání dospělých do armády, což se bude týkat i jejího otce. Ten půjde do armády údajně rád, protože vlasti je třeba nějak sloužit! Zvláštní případ uvědomělosti a vlastenectví vůči Rakousko-Uherské vlasti. Dr.Adrian JUNGA **********************************************************************************
Zásilky s rakouskými razítky Cameral Ellgoth (Komorní Lhotka), Monografie, Díl 13, číslo 295/1, typ E71. Pošta v Komorní Lhotce byla zprovozněna 28.10.1869. Používala od svého zprovoznění razítko jen s německým textem CAMERAL ELLGOTH. Razítko bylo od roku 1869 používáno v barvě černé. Bylo používáno i v barvě modré. Monografie Díl 13 uvádí, že od roku 1874. Na následující straně je zásilka s tímto modrým razítkem, ale s datem 2 / 8 / 70 (2.8.1870), tedy o mnoho dříve!
Syrena 241
- 14 Zásilka je poslaná do Fryštátu obecnímu představitelstvu. Expediční razítko je o průměru 17 mm. Ve
své publikaci Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka (bez ohledu na barvu otisku) do 6.1.1886. Níže je použití razítka na zásilce s černým otiskem razítka s datem 9 / 3 / 85. Zásilka je poslána na Okresní soud do Jablunkova. Frankatura známkou Mi:č.46, nomiální hodnota 5 kr. (červená/černá), vydání z roku 1883 (15.srpna). Platnost známky skončila 30.6.1891.
Razítko je známé i s vynecháním data roku (jen den a měsíc, viz poznámka v Monografii Díl 13 na str. 174). Od roku 1890 používala pošta razítko provedením podobné, jen o větším průměru 24 mm. Bylo to razítko typu E 76. Toto druhé, rakouské razítko pošty bylo na poště používáno po r.1918 i polskou
Syrena 241
- 15 a československou poštou. Na následující straně je toto větší razítko typu E 76 otištěno na pohlednici. Datum na razítku je 15/8/10. Pohlednice je poslána do Moravské Ostravy. Frankatura je rakouskou známkou s portrétem císaře, 5 hal., zelená Mi:č.142.
Použití razítka typu E 76 na zásilce poslané na polní poštu č.203. Datum na razítku je 9/5/17. Dohodou z 5.11.1918 připadla Komorní Lhotka Polsku. Po obsazení československým vojskem (23.-27. ledna 1919), nebyla již Komorní Lhotka po 25.2.1919 vrácena Polsku, ale zůstala v Československu. MUDr.Adrian JUNGA **********************************************************************************
Syrena 241
- 16 K.u.k.FELDPOSTAMT / 186 s útvarovými razítky KRAKOWA.
Razítko polní pošty se samotným číslem polní pošty dole v mezikruží razítka má čtyři varianty podle drobných detailů razítka. Ty jsou při mnohdy nekvalitních otiscích razítek problematicky rozlišitelné. Polní pošta č.186 ale působila na polském území a obsluhovala krakovské jednotky. Působila v Krakově od října 1914 do září 1916: -od října 1914 do 1914 Militärkommando Krakau, -1915 Hauptrayon Krakau, -1915 do září 1916 Festungskommando Krakau. Zásilka nahoře je poslána do Žarošic na Moravě (mezi Slavkovem u Brna a Kyjovem, okres Hodonín).
Syrena 241
- 17 Zásilka má otisk fialového, útvarového razítka K.u.k.GENERALDIREKTION * in KRAKAU *. Datum na expedičním razítku FPA/186 je -8.III.16. Zásilka na předcházející straně dole má otisk fialového, útvarového razítka K.u.k. FESTUNGSARTILLERIE-REGIMENT KAISER Nr.1. Expediční razítko FPA /186 má datum 23.V.15. Zásilka je poslána do Javůrek, pošta Domašov, okr.Brno-venkov (leží mezi Velkou Bíteší a Rosicemi). Za ukázky děkujeme Teodorowi Wilczkowi z Karviné. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Divné razítko švýcarské vlakové pošty č.25 z 22.VII.1901. Nedoručitelná zásilka adresovaná do Těšína, přesměrovaná do Třince.
Švýcarská zásilka vlakové pošty č.25 poslaná původně do Těšína, kde byla nedoručitelná. Těšín byl přeškrtán a nově přesměrováno na Třinec. Razítko je německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží. V horní části expedičního razítka je nápis AMBULANT, v dolní části pak číslo vlakové pošty №+25. na můstku razítka je datum 22.VII.01. 1 14. Frankatura švýcarskými známkami Mi.č.53, nominál 5(C) zelená, vydání z r.1894. Platnost známek do 31.12.1924. Zásilka byla v Těšíně, razítko německo-polské, dvoukruhové s datem a časovým údajem uprostřed. Razítko je typu G 115, Monografie Díl 14, číslo 2417/16, TESCHEN 1 / CIESZYN 1/C s datem 24/7/VI-VIII/01. Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka od 24.2.1899 do 8.6.1902. Razítko má průměr 30 mm. V Těšíně byla zásilka nedoručitelná a byla přesměrována do Třince. Razítko jednokruhové, německopolské, typ E 171, TRZYNIETZ / TRZTRZYNIEC s datem 1/8/01. Razítko má průměr 26 mm. Mgr.Manterys uvádí použití razítka od 1891 do 9.11.1895. Zde bude třeba dobu použití razítka posunout o více jak 5 let! Zásilka je pohlednicí, německo-francouzský nápis, bez natištěných známek. Teodor WILCZEK, Karviná **********************************************************************************
Známka Fi:č.408, Kulturní památky architektury, zámek Będzin, tisková vada v části známky, skvrna vpravo dole v obraze nad písmeny EK (ZAMEK). Známka byla tištěna ve dvou barevných variantách: -jako Fi:č.408a (nominál 5 zł. olivová, tisk 1.9.1946), -jako Fi:č.408b (nominál 5 zł. hnědá, tisk 14.12.1946). Tisková forma byla jednosektorová (tiskový arch se rovná archu přepážkovému), 10 x 10 známek. Tisk byl proveden rotačním hlubotiskem v Národní tiskárně v Krakově.
Syrena 241
- 18 Formát známky 24,5 x 36,5 mm. Papír bíle žlutý, dřevitý, střední, hladký. Známky nebyly oficielně perforovány. Existují ale perforace soukromé (některé pošty nebo podniky si tak usnadňovaly manipulaci se známkami). Lep známek je nažloutlý.
Známky Fi:č.408a, barva olivová, Vlevo je 100. známkové pole se skvrnou v pravém dolním rohu nad písmeny EK (ZAMEK), na pravé čtveřici tato vada není. Katalog Fischer vadu vede jako 408 B1, oceňuje známku s vadou na 40 zł. Vlevo je ještě samostatné známkové pole 100. s vadou tisku-skvrna nad písmeny EK (ZAMEK). Dole je dvojice známek druhé barevné varianty Fi:č.408b hnědá. Obě varianty (olivová i hnědá) se ještě vyskytují v různé intenzitě a odstínu základní barvy.
Syrena 241
- 19 Na horním okraji PA nad známkami je počítadlo nominální hodnoty známek ve sloupci, na dolním okraji PA je počítadlo kusů známek ve sloupci. Označení nákladu a válce je v levém dolním rohu PA. Náklad známek nominální hodnoty 5 zł. byl mnohamilionový. Poštovní platnost známek skončila 14.10.1948. Za ukázky známek děkujeme Mgr. Ing.Karolowi MICZOWI. Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Podací stvrzenka na poslání peněz telegraficky z roku 1918.
Podací stvrzenka, kterou vyplní odesílatel peněz. Peníze jsou poslány telegraficky. Peníze jsou posílány z pošty v Dziedzicach. Stvrzenka má text německo-polský. Byl například i německofrancouzský. Odesilatel peněžní částky vyplní na levé straně nahoře jméno a příjmení odesilatele, uprostřed je bydliště odesilatele peněz, dole je adresa odesilatele peněz. (Ferdinand Golola, Dziedzitze, Silesia) Dále vyplní odesílanou částku, a to číslem i slovy a adresu, na kterou jsou peníze posílány. (500,-K, fűnfhundert – pětset, adresa Marie Golola, Vítkovice, Franzensthal, ulice a číslo 1160). Dole je číslo příjmu (227), expediční razítko odesílací pošty (dvoukruhové, německo-polské) DZIEDZITZ * DZIEDZICE /b s datem na můstku razítka 12.XI.18. VIII-6. Razítko je na přední straně otištěno celkem 3x, v tom 2x přes nalepené známky. Podle Mgr.Manteryse se jedná o razítko u kterého je známé použití od 14.11.1911 do 17.1.1919. Razítko má průměr 32 mm. Je to razítko porakouské, používané po roce 1918 ještě i polskou poštou. Vedle expedičního razítka je otisk ještě okresního razítka pošty XI/34. Zcela v pravém rohu přední strany je podpis úředníka na poště v Dziedzicích, který zásilku vyřizoval. Na pravé straně je kolonka pro vylepení známek za uhrazení PORTA za poslání peněz poštou a telegraficky. Jsou to 3 kusy ještě rakouských známek, nominální hodnota 40 hal., katal.č.Mi 195, vydání z 28.září 1916 až 1.září 1918. Je to vydání státního znaku Rakousko-Uherska. Rakouské známky bylo možno oficielně používat bez přetisků ještě na polských poštách do 20.ledna 1919! Zde to jsou tedy předběžné, polské známky. Zásilka je poslána den po vzniku nového polského státu, který oficielně vznikl 11.11.1918. Na zadní straně složenky (následující strana nahoře) vyplní expediční pošta jen kolonku v pravém horním rohu, kde je vylepena známka za doručení peněz adresátovi ve Vítkovicích (10 hal. čísařská koruna), červeně fialová, Mi:č.188, vydání stejné jako známky na přední straně složenky. I zde nalepená známka je předběžnou známkou Polska. Známka je orazítkovaná stejným razítkem, které se
Syrena 241
- 20 nachází na přední straně. Do kolonky vedle známky za doručení peněz je uvedeno expediční poštou ještě denní pořadové číslo zásilky. Pod expedičním razítkem pošty v Dziedzicích je ještě slabě viditelný otisk okresního razítka pošty expediční, to je pošty v Dziedzicích. Je to okresní razítko stejné jak na přední straně, to je XI/34. Takto vybavený podací lístek na telegraficky poslané peníze odešle expediční pošta na poštu adresáta. Potom po podání částky telegraficky uvědomí expediční pošta poštu adresáta peněžní částky o tom, komu a kolik má být vyplaceno peněz na uvedenou adresu, v našem případě ve Vítkovicích. Další postup pošty příjemce posílané částky popíšeme níže. V levé kolonce nahoře na zadní straně je datum 13.XI., to je datum, kdy doruční pošta (ve Vítkovicích) peníze adresátovi vyplatila na základě telegrafického příkazu.. O kolonku níže je příchozí číslo zásilky ve Vítkovicích (92) a vpravo pak otisk příchozího razítka pošty adresáta peněžní částky WITKOWITZ in MÄHREN * VÍTKOVICE na MORAVĚ / a. Razítko je typu G 137, Monografie Díl 14, číslo razítka 2657/6, str.279. Na poště bylo používáno od roku 1904. Po roce 1918 je ještě používala i československá pošta Takto vybavený podací lístek na telegraficky poslané peníze pošta založí jako vyřízené.
Jelikož se dá předpokládat, že další postup pošty v místě adresáta peněžní částky bude těžko s podací složenkou zachován, vysvětlíme si to na jiném dokumentu, který ale s podací složenkou na str.19 a 20 nemá nic společného. Je to již jiný případ, ale ukázka nám poslouží v pochopení postupu pošty, která telegraficky zaslanou jinou částku a z jiného místa i jinému adresátovi vyplatila. Pošta adresáta poslané částky peněz po obdržené telegrafické zprávě o částce, kterou má adresátovi vyplatit a na kterou adresu, vyplní potvrzení o telegrafické poukázce. Na poukázku vyplní částku, kterou má adresát obdržet a adresu adresáta. Potom uvědomí adresáta o tom, že na poštu dorazily pro něj peníze. Adresátovi poslanou částku buď doručí nebo jej vyzve, aby si zaslanou částku sám vyzvedl na poště. Příjemce poslané částky pak na potvrzení o telegrafické poukázce svým podpisem potvrdí příjem peněz a potom je mu telegraficky poslaná částka vyplacena. Potom pošta adresáta čeká, až jí příjde podací složenka z expediční pošty. Na došlou podací poukázku vypíše pošta adresáta své příjmové číslo zásilky a vypíše, kdy byla poslaná částka adresátovi vyplacena. Na podací poukázku vypíše své příjmové číslo a otiskne příchozí razítko pošty adresáta. Tím je záležitost vyřízena a podací poukázka i potvrzení o telegrafické poukázce podepsané adresátem může být založeno!
Syrena 241
- 21 -
Přední a zadní strana potvrzení o telegrafické poukázce na 102 koruny poslané z pošty Bielsko 1 do
Syrena 241
- 22 Nového Jičína. Příchozí razítko pošty NEUTITSCHEIN / NOVÝ JIČÍN, která částku 102 K adresátovi vyplatila s datem 1/12/18. V Syreně č.175 na str.18-21 jsme popsali případ, kdy oba dokumenty (podací poukázka i potvrzení o telegrafické poukázce) patřily k sobě. Nejčastěji se najde jen podací poukázka nebo jen potvrzení o telegrafické poukázce, jak je to v dnešní ukázce. Za dnešní ukázky děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Provizorní, gumové razítko pošty v Dolních Bludovicích z roku ? Na území Těšínského Slezska, které bylo v letech 1918-1920 připojeno k Československu, byla skoro na všech poštách používána původní, dvojjazyčná razítka s německo-českým textem, většinou ale s německo-polským textem. Jednojazyčná byla jen tři: -NIEDER BLUDOWITZ /a, dvoukruhové s datem bez časového rozlišení, průměr 30 mm. V používání bylo podle Mgr.Manteryse od r.1909 do 17.4.1919. Razítko po roce 1918 používala jak polská, tak i československá pošta, -CAMERAL ELLGOT (Komorní Lhotka), jednokruhové razítko o průměru 24 mm. V používání bylo podle Mgr.Manteryse od r.1890 do 23.4.1920. I toto razítko používala po roce 1918 polská i československá pošta, -PRAŽMA / *b*, dvoukruhové, tzv.německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží. Průměr razítka byl 28 mm. Podle Mgr.Manteryse bylo razítko v používání od 14.11.1912 do 30.3.1920. Razítko používala po roce 1918 i československá pošta. Razítko bylo za Rakouska jednojazyčné, protože tento název byl skoro shodný jak pro Čechy, tak i pro Němce. I když v názvu je “Ž”, které v němčině není. Razítko bylo i s rozlišením “a”, ale nebylo používáno po vzniku Československa. Známé použití je jen z r.1912 (?). První dvě razítka se nedala nějakou jednoduchou úpravou “znárodnit”, proto se používala v původní podobě. Poštmistr na poště v Dolních Bludovicích sice hned objednal u poštovního ředitelství v Opavě razítko nové, ale toto nebylo poště urychleně dodáno, jak si představoval. Proto dal zhotovit razítko gumové, provizorní (viz reprodukce vlevo). Razítko mělo zdvojený kruh, nahoře nápis Čs.pošt. a telegr. / úřad / Dolení Bludowice / ozdoba / Dol.Błędowice. Razítko nemělo nastavitelné datum. Razítko s německým textem pak bylo používáno většinou jen v interní poštovní službě. Nové, československé razítko bylo na poštu dodáno pravděpodobně až v červemci 1919. Bylo to již razítko definitivní, kovové, dvoukruhové s datumovým můstkem. V horní polovině razítka byl český a polský název pošty DOLNÍ BLUDOVICE - DOLNE BŁĘDOWICE / a / *Č.S.P.* v dolní úseči pod můstkem bylo rozlišení “a”, v mezikruží dole pak bylo označení * Č.S.P. *. Dole vlevo je výstřižek s datem na můstku razítka 17. XII. 19 ---. Na následující straně je zásilka poslaná do Orlové s nalepenou známkou 60 hal. Hradčany s přetiskem SO/1920. Známka je neperforovaná, katal.č. SO 14. Podle tarifu za psaní do 20g byl tarif 60 hal. v době od 1.8.1920 do
Syrena 241
- 23 31.12.1921. Na zásilce na razítku níže nejde rozluštit ani datum, ani rozlišení razítka. Toto první, československé razítko pošty v Dolních Bludovicích bylo jen s rozlišením “a”. Na poště bylo používáno v letech 1919-1920 a je typu M 43. Viz Monografie Díl 17 I, číslo razítka 406/1. Další razítko pošty je opět s česko-polským textem DOLNÍ BLUDOVICE – BŁĘDOWICE DOLNE *Č.S.P.* Razítko je typu M 44 a v používání bylo v letech 1920-1930. razítko bylo s rozlišením “a” i “b” (číslo razítka 406/2).
Zásilka poslaná do Šumbarku 17 III 22 - -. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní přepravě byl k datu expe-
Syrena 241
- 24 dice zásilky 50 h. (od 1.1.1922 do 28.2.1937). Nalepená známka 50 hal. (červená) ze série Osvobozená republika (platnost známky do 14.2.1923). Expediční razítko je typu M 44., razítko s rozlišením “b”. Níže je další dopisnice s expedičním razítkem typu M 44 poslaná do Datyně, expediční razítko s rozlišením “b”. Datum na můstku razítka je 16.IV.25 - -. Frankatura známkou 50 hal., TGM, katal.č. 176, vydání z 28.10.1923. Platnost známky do 29.9.1924. Tarif ke dni expedice zásilky byl 50 hal.
Za ukázky děkujeme kolegům ing.Petrovi MAZOCHOWI a Otíkovi ŠRUBAŘOVI. Podle článku Viktora INDRY ve zkrácené verzi publikované v časopise Filatelie č.24/1982, str.761. Příspěvek je vzpomínkou na kolegu Viktora Indru, který byl od počátku našeho Klubu i členem Klubu Polské známky. Stručná poznámka v časopise Filatelie byla námi doplněna celou řadou ukázek. Kdo jste jej znali, vzpomeňte si na něj spolu s námi! Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
K razítku KARVIN bez označení “1” nebo “2” ze Syreny č.238 str.40. V Syreně č.238 na str.40 jsme mezi provizorními razítky publikovali i razítko na reprodukci vlevo. Razítko jednokruhové, KARWIN / (OBERSCHLES) s datem 18 7 42. Razítko nemá ani označení KARWIN 1 ani KARWIN 2, přesto že v Karviné (původní, dnes Karviná-Doly) byly pošty dvě. Na to, že se vlastně jedná jen o část razítka z razítkovacího strojku nás upozornil Dr.Petr GEBAUER. Poslal nám také otisk celého razítka na okénkové obálce s datem na razítku 30 10 41. Reprodukce celého otisku frankovacího raz. strojku je na reprodukci níže. Vlevo je štoček uživatele GRAF LARISCH-MÖNNICH’-
Syrena 241
- 25 SCHE / UNTERNEHMUNGEN. Uprostřed je příslušné denní razítko s datem KARWIN / (OBERSCHLES) / 30 10 41. Vpravo je pak znehodnocovací část razítka, která znehodnotí na zásilku nalepenou známku. Toto karvinské razítko frankovacích raz.strojků má jako každé ve třetí části své číslo. Náš otisk má =1416=. Záhada se díky Dr.Gebauerovi vysvětlila. Není to provizorní razítko, ale část razítka razítkovacího strojku Graf Larische-Mönnicha. Za pohotovou odpověď Dr.Petru Gebauerovi děkujeme! **********************************************************************************
Zajímavé útvarové razítko a expediční razítko K.u.k.HAUPTFELDPOSTAMT 22!
Na pohlednici je útvarové razítko s rakouskou orlicí a dvouřádkovým textem K.u.K. Divisionsbäckerei / TRAINZUG. (divizní pekárna). Je to lístek polní pošty, proto nemá vylepené známky na PORTO. Expediční razítko je K.u.K.HAUPTFELDPOSTAMT / 22 s datem na můstku razítka 14.I.15 (v textu 13.I.1915). Odesilatel uvádí ve své adrese Polní poštu č.92. Ck.Etapní polní pošta č.92 sloužila 15.pěší divizi, která podléhala XI.Armádnímu sboru a tento patřil ke 4.Armádě. Tato divize byla v lednu 1915 v Haliči v oblasti ZAKLICZYNA (Zakliczyn leží severně asi 30 km od Nowego Sącza). Voják byl asi pekařem a psal domů do Přerova. K.u.K. Hlavní polní pošta č.22 měla své působiště v lednu 1915 v okolí BRZESKA a byla Hlavní polní poštou pro 4.armádu. BRZESK leží severozápadně od Zakliczyna, asi 14 km.východně od BOCHNIE. Trainzug je zásobovací oddíl Dr.Gebauerowi a Mgr.Manterysowi děkujeme za informace o rozmístění Polní pošty č.92 a Hlavní polní pošty č.22 v lednu 1915. Teodor WILCZEK, Karviná **********************************************************************************
Uherská mezinárodní poštovní poukázka na 201 Korun a 30 fill.poslaných do Těšína v listopadu 1918. Expediční razítka pošty KUNSZENTMIKLÓS / ؏ C ؏ (rozlišení C mezi dvěma (jinými ornamenty) s datem na můstku razítka 18 NOV 23 (23.11.1918). Dole na přední straně poukázky je v obdélníku číslo 1422 (jedná se zde o uherské, okresní razítko). Peníze jsou poslány mezinárodní poštovní poukázkou do Těšína (Rakouské Slezsko). Frankatura dvěmi známkami po 25 Filler (celkem Frankatura 50 Filler). Katal.č. Mi: 197 (ultramarin), vydání z r.1916. Pošta leží jižně asi 40 km od Budapešti. Na poštu Těšín 1 dorazila zásilka 1.12.1918. (viz zadní strana poukázky, razítko dole). Částka byla
Syrena 241
- 26 adresátovi vyplacena následující den 2.12.1918 (razítko zadní strana nahoře). Razítka pošty v Těšíně
Přední a zadní strana mezinárodní poštovní poukázky na obnos 201K a 30Filler poslaných do Těšína.
Syrena 241
- 27 jsou porakouská, dvoukruhová, s datem a časovým rozlišením, text německo-polský, průměr 30 mm, TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / 5b. Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka od 16.4.1919 do r.1920. Zde si budeme muset použití razítka s rozlišením 5b opravit na dobu od 1.12.1918 do r.1920! Po roce 1918 bylo razítko s rozlišením 5b používáno jak polskou, tak i československou poštou (čs.poštou v době obsazení polské části Těšína v lednu a únoru 1919). Jaroslav TEREŠKO *******************************************************************************
Použití polských známek s přetiskem S.O. 1920 na poštách v Těšíně. Rád bych věnoval trochu pozornosti tématu použití Polských známek s přetiskem S.O./1920 na celistvostech zaslaných z pošt v Těšíně. Vybral jsem celistvosti z mé sbírky, doplněné o celistvosti od MUDr. Adriana Jungy, odeslané z pošt v Těšíně pro upřesnění uvedení do oběhu polských známek s přetiskem S.O./1920. V Monografii Československých známek Díl 5 je uvedeno použití orientačně od 30. března 1920 a v katalogu Fischer Díl II je uvedeno datum 23. března 1920. Datum uvedení do oběhu nebylo na všech poštách disponujících těmito známkami stejné. Stejně tak jako jejich použití. Na řadě pošt se souběžně používaly známky jak bez přetisku, tak rovněž s přetiskem. Stejně tak existují i smíšené frankatury. Rovněž ukončení použití známek neskončilo oficiálním datem, které uvedla Polská pošta. Na základě jednání mezinárodní dohodové plebiscitní komise, která zahájila činnost 2. února 1920, se na schůzi jednání 3. února 1920 tato usnesla o vydání plebiscitních známek s použitím vydaných stávajících emisí, jak polských (emise byla dána do oběhu v březnu 1920 v tiskárně MPiT ve Varšavě), tak československých (emise byla provedena písmenkovou sazbou knihtiskem v České grafické Unii v Praze). Na známkách byl použit přetisk S.O./1920 (Silesia Orientále 1920). Archy s přetiskovými čs.známkami byly od 13.2.1920 postupně odesílány poštovnímu úřadu v Opavě, který je rozděloval na jednotlivé pošty.
Mapka č.1. Mapka zobrazuje 42 poštovních úřadů na území pod původní polskou správou, z nichž podle oficielních údajů přešlo10.8.1920 12 pošt pod československou správu.
Syrena 241
- 28 Poštovní úřady, které na území Těšínského Slezska používaly známky s přetiskem S.O./1920. Pošty, které patřily Polsku do 10.8.1920 Pošty po 10.8. převedené do ČSR Aleksandrowice Bielsko 1 Bielsko 2 Bielsko Stare Bystra Śląska Bystrzyca Bystřice ve Slezsku Brenna Cieszyn 1 Cieszyn 2 Těšín 2 (dnes Český Těšín) Chybie Czechowice Darków Darkov (sezonní poštovní úřad) Drogomyśl Dziećmorowice Dětmarovice Dziedzice Frysztat Fryštát ve Slezsku Goleszów Grodziec Istebna Jasienica k.Bielska Jaworze Jabłonków Jablunkov ve Slezsku Kamienica k.Bielska Kończyce Wielkie Międzyrzecze Górne Nawsie Návsí Niemiecka Lutynia Německá Lutyně Ogrodzona Olszówka Dolna Piotrowice k.Frysztatu Petrovice u Fryštátu Puńców Pruchna Rudzica Skrzeczoń Skřečoň Skoczów Strumień Trzyniec Třinec Ustroń Wapienica Wędrynia Vendryně Wisła Zebrzydowice Śląskie . Na území Polska byly polské známky s přetiskem S.O./1920 používány do jejich vypotřebení. K přetisku polských známek byly použity známky emise podle katalogu Fischer, číslo 85 – 96. Přetisk byl proveden ve dvou typech na fenikových a korunových hodnotách. U fenikových hodnot byl u prvního typu svislý rozměr mezi řádky 2,7 mm, a druhého typu 2,0 mm. U korunových známek byla vzdálenost mezi tečkami za písmeny S.O. u prvního typu 6 mm a u druhého typu 5,3 mm. Přetisk byl proveden typografií v černé barvě. Tyto údaje byly již mnohokrát uvedeny v článcích a jsou také uvedeny v katalogu Fischer. Oficiální použití těchto známek uvedené ve specializovaném polském
Syrena 241
- 29 katalogu a v katalogu Michel je s přetiskem od 15.IV.1920. Známky s přetiskem na polských známkách byly použity na poštách, kde měl původně proběhnout Plebiscit „ pod polskou správou”. Jednalo se o 42 poštovních úřadů, viz přiložená mapka č. 1. na str.č.27.
Rozlišení I. a II. typu přetisku podle polského katalogu Fischer, Díl II z r.2010 str.127. Katalogy uvádějí použití přetisků I. a II. typu. Zatím se mi nepodařilo doložit použití II. typu přetisku u zásilek z pošty v Těšíně. Katalogové zpracování použití přetisků na Polských známkách s jejich použitím na uvedených poštách zatím nikdo nevydal a k dnešnímu dni nepublikoval. Je to téma, ke kterému se zatím nikomu nepodařilo sesbírat veškerý potřebný materiál, který by vystačil na vytvoření katalogu. Řada kolegů mi nabídla pomoc i kopie celistvostí prošlých poštou, ve kterých se nachází mnoho cenných zásilek, ale zároveň řada vytvořených z ochoty. Nejvíce zdokumentovaných poštou zaslaných celistvostí je z těšínských pošt. Z materiálů jsem vybral ty, které se týkají v dané době pošt CIESZYN 1, CIESZYN 2. Dostupnost polských známek s přetiskem S.O.1920 byla na těchto poštách poměrně předčasná pro pošt. použití.
Jako první uvádím celistvost prošlou poštou s datem již 22. března 1920, což považuji za první doloženou celistvost prošlou poštou s tímto datem, která posouvá datum jejího použití dříve, než uvádí katalog FISCHER Díl II. Datum na razítku je rovněž doloženo v textu, kde je uvedeno 21/III.20. Pohled byl zaslán do Prahy na ulici Žatecká 55, s razítkem pošty dle Monografie Díl 14, str. 213, typ G134, TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /b. Jednalo se o frankaturu známkou 25fen. (Fi:č. SO 4). V té době byl platný tarif do zahraničí 20fen. Celistvost je přeplacena. Možná to dokazuje, že
Syrena 241
- 30 polská pošta chtěla demonstrovat použití známek s přetiskem na polských poštách, jelikož se již na československých poštách známky s přetiskem používaly.
Pro dostatečnou zásobu známek s hodnotou 10hal. se na této poště dále používaly známky bez přetisku. Následující celistvost je zaslána s datem 1. IV. 1920 se dvěmi známkami nominální hodnoty 10hal. (Fi:č.75B, pomerančová). Celistvost je zaslána do zahraničí - Poremby ve Slezsku. Na haléřových známkách této emise nebyly použity přetisky S.O./1920. Frankování odpovídá platnému poštovnímu tarifu.
Na předcházející straně je polský korespondenční lístek Cp31 15(fen.). Na natištěné známce korespondenčního lístku je odstraněn název měny, vydání z r.1920. Odesláno z pošty Těšín 1 s datem
Syrena 241
- 31 26.III.1920 do Prahy. Je dofrankováno polskou známkou 15fen.(Fi:č. SO 3, červeně hnědá) s přetiskem S.O./1920. Tarif do zahraničí ke dni expedice zásilky 20fen. Přefrankováno o 10fen.
Firemní lístek (Postkarte) zaslaný doporučeně z pošty Těšín1 2.IV.1920 do Moravské Ostravy. Je frankován polskou známkou 25hal. Fi:č.78B (modrá), bez přetisku a 50fen. Fi:č. SO 5 (zelená) s přetiskem S.O./1920. Tarif pro dopisnici do zahraničí (20hal. + 50fen. doporučné). Přefrankováno o 5hal..
Zásilka do zahraničí na polském korespondenčním lístku Cp 12 I (s přetiskem POCZTA♦POLSKA/ 15 hl.) je dolepena polskou známkou 10fen. (fialově hnědá) s přetiskem S.O./1920 (Fi:č. SO 2). Lístek byl zaslán z pošty Těšín 2 dne 12.IV.1920 XII- do Sanatoria Žáry u Krnova v Městě Albrechticích. Tarif pro dopisnici do zahraničí byl z Těšínského Slezska ke dni expedice zásilky ve výši 20fen. (hal.). Lístek je přefrankován o 5fen. Změna tarifu pro Těšínské Slezsko až od 1.6.1920.
Syrena 241
- 32 -
Známky nominální hodnoty 10hal. (Fi:č.75B, pomerančová), byly zřejmě vlivem dostatečných zásob na poštách používány dosti často. Dokládá to i zásilka nahoře poslaná z pošty Těšín 1 17.V.1920-7. Expediční razítko je porakouské, typu G 134, TESCHEN 1 / CIESZYN 1/5d (Monografie Díl 14, str.213). Na zásilce jsou nalepeny 3 známky 10hal. Je to zahraniční zásilka, tarif ke dni expedice byl 20hal. Zásilka je přeplacena o 10hal. Zvýšený tarif pro Těšínské Slezsko byl až od 1.6.1920.
Pohlednice odeslaná z Těšína má známku s přetiskem S.O./1920. – I.typ. Známka 15fen. (Fi:č. SO 3,
Syrena 241
- 33 červeně hnědá) s porakouským razítkem TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /a s datem 3.IV.20 -4. Je to použití známky s přetiskem rovněž dříve než před oficielním datem použití známek. Jelikož se jednalo o zásilku v místním poštovním styku, tarif ke dni expedice zásilky činil 15fen., což odpovídá!
Další celistvost z pošty Těšín 2, s razítkem dle Monografie Díl 14, str. 213, typ G 134, TESCHEN 2/ CIESZYN 2 /b s datem 18.V.1920., byla zaslána do Vídně s 25fen. známkou s přetiskem S.O.1920. I. typ (Fi:č. SO 4). Platný tarif do zahraničí byl ke dni expedice zásilky. 20fen., což znamená, že celistvost byla přeplacena o 5fen.
Pohlednice odeslaná z pošty Těšín 1. rovněž do Vídně byla frankována známkou s přetiskem S.O./ 1920. - I. typu 50fen. (zelená, Fi:č. SO 5). Na razítku je datum 7. VII. 20. Razítko je typu G 134, (Monografie Díl 14, str. 213) TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /5d. Platný tarif do zahraničí byl od 1.6.do 8.10.1920 40fen. (pro Těšínské Slezsko). Pohlednice je přeplacena o 10fen.
Syrena 241
- 34 -
Dalším dokladem o použití polských známek 10hal. (Fi:č.75B, pomerančová) bez přetisku je odeslaná pohlednice z pošty v Těšíně 2 do Cieszyna na paní Mania Chmielówna „Glówny Komitet Plebiscytowy w Cieszynie“ Hotel Centralny („Hlavní plebiscitní komise v Těšíně“ Centrální hotel). Pohlednice je ofrankována dvěma 10hal. známkami s datem na razítku 27.VII.20 dle Monografie Díl 14, str. 213, typ G134, TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / b. Je vidět, že těchto známek 10-haléřových hodnot bez přetisku byl na této poště nevypotřebovaných dostatek. Podle platného tarifu od 1. 6.1920, který byl 25hal., je pohled nedostatečně vyfrankován.
Na závěr dokládám zcela výjimečnou pohlednici odeslanou z pošty Český Těšín dne 4. září 1920 ofrankovanou polskými známkami s přetiskem S.O./1920. Výjimečnou a snad ojedinělou z toho důvo-
Syrena 241
- 35 du, že polské známky s přetiskem S.O./1920 měly být používány na území pošt, které dnem 10.8.1920 připadly Československu, jen do 10. 8.1920. Na poštách, které zůstaly na polském území pak do vypotřebování jejich zásob. Pohlednice byla odeslána z Českého Těšína (pošta Těšín 2, po 10.8.1920 Český Těšín) do Białej na území Polska (mimo region Těšínského Slezska), se dvěmi polskými známkami 50fen. s přetiskem I. typu S.O./1920 (zelená Fi:č. SO 5). Razítko je podle Monografie Díl 14, str. 213 typu G134, TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / b, s datem na můstku 4 IX. 20. V textu datum 3/9. Pracovník pošty ofrankoval pohlednici polskými známkami s přetiskem dle platného polského tarifu do zahraničí 1 Mk. Tento tarif ale platil pro polské pošty na Těšínském Slezsku až od 9.10.1920. Věděl totiž, že na polské straně nebude tato zásilka zatížena portem. Frankatura je ale provedena na československém území již neplatnými, polskými známkami. Zřejmě chtěl vypotřebovat zásoby těchto známek, o čemž svědčí to, že každá ze známek je vydaná na jiném druhu papíru. C. k. pošta v roce 1910 dělila obvod Těšína na dvě části: Těšín 1 – hlavní poštu, Těšín 2 - pošta pro oblast Saské kupy, Kamence a Brandýsa. Na Nádražní ulici v budově Ústředního nádraží byla proto umístěna pobočka hlavního Těšínského poštovního a telegrafního úřadu v čele s poštovním správcem a 17 zaměstnanci, z nichž bylo 8 doručovatelů. Použití polských známek s přetiskem je neodůvodněné proto, že na poště v Těšíně byl již v srpnu dostatek platných československých známek. Dokladem je ústřižek firemního vyúčtování s datem 15.VIII.20. XII- na porakouském razítku dle Monografie Díl 14, str. 213, typ G134, TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /b. Vysvětlení se nachází v prosté úvaze, kterou bych chtěl doložit. Zaměstnanci poštovních úřadů i přes politické, státní a územní změny zůstávali stále na svých místech. Jako příklad bych zde uvedl životopis zaměstnance z pošty v Českém Těšíně, Jiřího Mieciela, který zde pracoval již v době Rakouska-Uherska. Pan Mięciel zde pracoval i po rozpadu Rakouska-Uherska, kdy poštovní úřad měnil svá ředitelství, při záboru Šnejdárkovým vojskem patřil pod československou poštu, dále od 26. února 1919 patřil zpět pod polské Ředitelství pošt a telegrafů v Krakově. Na následující straně nahoře je reprodukce dokladu, který potvrzuje jeho nástup do zaměstnání na těšínské poště v době Rakouska - Uherska. Tento doklad je zaslán z Ředitelství pošt a telegrafů v Brně, pod které tato pošta tehdy spadala, a jeho znění ve volném překladu zní: „Potvrzení, že zaměstnanec pošty Teschen 2, poštovní pomocník Georg Mięciel je zaměstnán na poštovním úřadě od 23. srpna 1902“. Listina je okolkovaná, jsou zde razítka ředitelství z Brna, datum 10. března 1904 a podpis. Na listině jsou použita dvě vzácná úřední razítka z poštovního provozu. -Kulaté razítko úřadu má v textu – K.K.POST- u.TELELEGRAFEN DIREKTION / IN / BRŰN / C. K. ŘEDITELSTVÍ POŠT A TELEGRAFŮ / V BRNĚ (Monografie Díl 14. str. 554 /3995 - 350 bodů). -Elipsoité razítko, které není uvedeno v Monografii - K. K. POST- u. TELEGRAFEN – DIREKTION / IN / BRŰN / C. K. ŘEDITELSTVÍ POŠT A TELEGRAFŮ / V BRNĚ.
Syrena 241
- 36 -
Rozhodnutím velvyslanecké konference dne 28. července 1920 bylo rozhodnuto o definitivní hranici mezi Československem a Polskem. Město Těšín bylo rozděleno řekou Olzou jako státní hranicí, když východní část s poštou Cieszyn 1 připadla Polsku, a západní část s poštou Cieszyn 2 připadla Československu. Toto rozdělení bylo uskutečněno dne 10. srpna 1920. I po definitivním rozdělení území od 10. srpna 1920 nadále zaměstnanci pošty v Českém Těšíně byli do konce srpna zaměstnáni pod Ředitelstvím pošt v Krakově. Na následující straně dokládám výpověď z 25. srpna 1920, kterou obdržel poštmistr Jiří Mintěl od Ředitelství pošt a telegrafů v Krakově, kterou se mu sděluje, že výpověď z pracovního poměru je od 31. srpna 1920. Do té doby mu náleží plat i odměny. Výpověď má reliéfní úřední razítko *DYREKCJA POCZT i TELEGRAFOW * V KRAKOWIE*. Pan Jiří Mięciel byl zaměstnán na poště v Českém Těšíně až do svého důchodu v období 1. republiky. Je škoda, že se nepodařilo vypátrat, zda zde ještě nesloužil v roce 1938 v době polského záboru, či později v roce 1939 v době německého záboru. Jeho fotografie ze služebního průkazu je s reliéfním razítkem Ředitelství pošt a telegrafů v Opavě, pod které tento poštovní úřad v období po roce 1920 patřil. Celistvosti s polskými známkami s přetiskem S.O./1920 se vyskytují mnohem méně, než celistvosti s
Syrena 241
- 37 -
Odpověď Ředitelství pošt a telegrafů v Krakově na žádost o rezignaci na státní službu na poště v Těšíně. přetiskem na Československých známkách. Doložit zásilky ze všech uvedených pošt bude pro sběratele velmi nesnadné. Snad tento stručný přehled z období použití na poštách v Těšíně něco přispěje k jejich další katalogizaci. Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Další zásilka vlakové pošty č.441 ODERBERG-JABLUNKAU z 20.12.1919.
Syrena 241
- 38 Rakouské razítko vlakové pošty č.441 pro směr ODERBERG-JABLUNKAU má průměr 28 mm. Podle Mgr.Manteryse je jemu známé použití na zásilkách z období 17.4.1907 do r.1919. V Syreně jsme je dosud publikovali s daty: 12.2.1906 (Syrena 164 str.5-8), 26.8.1906 (Syrena 170 str.2-3), 8.8.1907 (Syrena 240 str.5), 7.9.1908 (Syrena 133str.9-11) a 1.2.1915 (Syrena 184 str.15). Dnešní ukázka na předcházející straně je z 20.12.1919. V Syreně jsme doložili tuto vlakovou poštu 441 pro směr ODERBERG-JABLUNKAU v době od 12.2.1906 do 20.12.1919. Zásilka na předcházející straně dole je poslána do Oderfurtu (Přívoz). Zásilka je korespondenčním lístkem CDV 10 s natištěnou známkou 10 hal. Hradčany, vydání z dubna 1919. Dopisnici navrhl A.Mucha, formát dopisnice je 140x90 mm, knihtisk, barva potisku fialovočervená, poštovní platnost dopisnice skončila 30.4.1921. Zásilka je poslána na Moravsko-Slezskou Železářskou Akciovou Společnost, kde byla podle evidenčního razítka doručena 21.12.1919. Ke dni expedice zásilky byl tarif za dopisnici ve vnitrostátní poštovní přepravě ve výši 15 hal. (od 15.5.1919 do 14.3.1920). Zásilka je do tarifu dofrankována známkou 5 hal. Hradčany, zelená (perforovaná). Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI **********************************************************************************
Zásilka z období záboru české části Těšínského Slezska poslaná z Bystřice nad Olzou do OR ŁOWA u Gdyni, omylem poslaná do Orlové.
Dnešní ukázka byla poslána do ORŁOWA u Gdyni, pošta ji omylem poslala do ORŁOWEJ v Těšínském Slezsku. Tam omyl zjistili a označili zásilku svým razítkem ORŁOWA /*C* s datem na můstku razítka 11 VII 39-7. Odsud přeposlali zásilku asi na správnou adresu. ORŁOWO koło GDYNI. Leží v Pomořském wojwodství mezi Gdyní a Sopoty (asi 4,5 km od Gdynie). Frankatura zásilky je podle vnitrostátního tarifu za pohlednici, to je 15 gr. známkou Fi:č.296 (červeně hnědá), vydání z 1.4.1937. Poštovní úřad Bystřice nad Olzou byl Polskem zabrán 4. října 1938. Pošta používala razítka s rozlišením „a“, „b“. Používala i R-razítko. R-zásilku jsme v Syreně publikovali v č.84 na str. 3. Námi publikovaná R-zásilka byla poslána do Moravské Ostravy s expedičním razítkem
Syrena 241
- 39 s rozlišením „a“ s datem -8 III 39 12. Dnešní ukázka na předcházející straně má razítko s rozlišením „b“ a byla poslána 10 VII 39 18.
Zásilka poslaná do Moravské Ostravy (v té době již Protektorát). Expediční razítko BYSTRZYCA n/OLZĄ / *b*. s datem na můstku razítka 22 VII 39 18. 1.9.1939 bylo Polsko napadeno nacistickým Německem a hned první den okupace byla Bystřice i německým vojskem obsazena. Z počátečních dnů okupace známe z používání pošty celkem 4 provi-
Syrena 241
- 40 zorní razítka. Na zásilce dole na předcházející straně jsou hned dvě. První razítko je otištěno přes na zásilce nalepené známky. Má zde charakter expedičního razítka. Na zásilkách se s ním setkáváme nejčastěji. S tímto razítkem jsme se již na stránkách Syreny setkali, a to v Syreně č.193 na str.14-15. Bylo použito na dvou zásilkách: na zásilce poslané do Návsí a na zásilce poslané do Leoben. Podle zvyklostí mělo být razítko doplněno buď ručním zápisem data expedice nebo na zásilku měla být otištěna datumovka. U všech zásilek s provizorními razítky z Bystřice nad Olzou jsme ale datum na zásilce neviděli, ani vepsané ručně, ani otištěné datumovkou. Personál pošty byl asi v tomto směru lenošný. Kdyby byly zásilky opatřeny daty, bylo by z toho možno poznat, jak dlouho bylo to které provizorní razítko používáno. Druhé provizorní razítko pošty v Bystřici nad Olzou je jen samotný nápis Bistritz. Doposud jsme se s ním nesetkali, až na dnes publikované provizorní zásilce. Razítko je použito k označení pošty na již definitivní, německé, R-nálepce pošty. Razítko je na R-nálepku otištěno v červené barvě. Je docela možné, že bude na zásilky použito i jinak, třeba jako expediční a i v barvě černé(??). To může ukázat jen další nález provizorní zásilky z této pošty Třetí provizorní razítko na této poště jsme nazvali „kolaborantským“. Bylo asi pořízeno z „vděčnosti“ za „osvobození“ místními Němci. Setkali jsme se s ním z použití i na jiných poštách (i na okupovaném československém území). Tehdy mi napsal kolega hlavní redaktor Filatelisty Bronislav Rejnowski, „ že se to mohlo stát jen u nás, v Polsku ne“. Když jsem mu to pak ale dokázal i na několika poštách v Polsku, omluvil se mi s tím, že o tom nevěděl. S tímto razítkem jsme se setkali hned na dvou zásilkách, a to v Syreně č.193 na str.14 a 15 (jedna zásilka poslaná do Leoben a druhá do Vlčnova na Moravě). U obou zásilek je toto razítko použito jako expediční. Na obou zásilkách je ale použito souběžně jako doplňovací razítko i razítko č.1 Bistritz (Oberschlesien). Když nahlédneme do dokumentace, abychom se přesvědčili, kolik bylo v Bystřici nad Olzou před válkou Němců, bylo jich kupodivu málo. V roce 1921 na 2668 obyvatel nikdo, v roce 1930 na 3552 obyvatel jen 16! Museli být ale mezi nimi asi přesvědčení nacisté, když na místní poště se toto razítko používalo. Poslední, čtvrté provizorní razítko pošty Bystřice nad Olzou je na reprodukci vlevo. Zatím jsme neměli možnost je v naší Syreně publikovat, ale snad se časem někdo najde a pošle nám je. Němci v té době běžně používali název Olsagebiet (území Olzy). Provizorní razítka používali na poště do doby, než obdrželi definitivní razítko (kovové). Uvítali bychom i ukázku zásilky s tímto razítkem, a to na zásilce obyčejné, ale i doporučené. Snad se časem najde! Za dnešní ukázky (obě) na předcházející straně děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
První razítko pošty ve Skoczowie doplněné o celé datum (den/měsíc / rok.) Druhá verze razítka ve Skoczowie je první razítko pošty ve Skoczowie (jen nápis SKOTSCHAU v ozdobném, elipsovitém oválu) a zleva doplněné o celé datum (den/ měsíc / celý rok). Na naší ukázce je datum vlevo od elipsovitého oválu 26/9 /1842. Tato verze razítka je druhá v pořadí u razítek pošty. Doba použití této druhé verze razítka je od r.1840 do (?? Mgr. Man-
Syrena 241
- 41 terys neuvádí do kdy). V našem případě to je 26/9 /1842. Ohodnocení zásilky s razítkem druhé verze je 80 body. Třetí verze razítek pošty ve Skoczowie je podobná verzi č. 2, ale v datu je jen den/měsíc bez roku. Doba použití třetí verze je od r.1850 do (??). Třetí verze razítka je hodnocena 90 body. Pošta ve Skoczowie byla otevřena v roce 1750 a její činnost skončila v r.1785. Následně byla znovu otevřena v roce 1787! **********************************************************************************
Zásilka poslaná z obsazeného polského území za Šnejdárkova tažení 27.I.1919. Smíšená frankatura československou a polskou známkou. Odesláno z pošty Rychvald ve Slezsku.
Je to podobná zásilka jako ta, která se nachází v Monografii Díl 5 na straně 249. Tam ji nazvali spíše filatelistickou hříčkou než seriózním, poštovně historickým dokladem. Zásilka skoro symbolicky dokumentuje situaci v té části Těšínského Slezska, která byla po 23.lednu 1919 obsazena československým vojskem. I zde je zásilka oproti platné sazbě 25 hal. za dopis váhy do 20g přeplacena, a to až o 20 hal. Odesilatel použil k vyplacení zásilky známky dvou států: 25 hal. (Fi:č.38, vydání z 22.1.1919, hnědě červená, přetisk černý, přetisk na rakouské známce POLSKA POCZTA / 25 a 20 hal. (katal.č.8), stříhané československé známky ze série Hradčany. Československé známky na obsazenou polskou poštu urychleně dopravila k používání československá pošta, aby tak demonstrovala a „potvrdila“ československý nárok na obsazená území. Československá pošta takto zároveň demonstrovala bezproblémové fungování místní správy včetně pošty na obsazeném území. Polské provizorní, tzv.“Krakovské provizorní vydání“ platilo v Polsku do vyčerpání zásob. I když byl zájem československé pošty co nejdříve nahradit polské známky československými, bylo z provozních důvodů po určitou dobu tolerováno jejich souběžné používání. Pošta v Rychvaldě byla po r.1918 pod polskou správou. Za Šnejdárkova tažení byla dočasně pod československou správou. Po stažení československých vojsk na novou demarkační linii od 25.2.1919 již nebyl Rychvald vrácen Polsku a stal se součástí Československé republiky.
Syrena 241
- 42 Expediční razítka jsou porakouská, text německo-polský REICHWALDAU / RYCHWAŁD, ŚLĄSK/a s datem na můstku razítka 27.I.19 11. V Monografii Díl 14 má razítko číslo 2009 a je typu G134. Používáno bylo rakouskou poštou od r.1912, polskou poštou od 11.11.1918 a československou poštou po 23.lednu 1919. **********************************************************************************
Další zásilka vlakové pošty č.134 na trati KRAKÓW-ZEBRZYDOWICE 134. Vlaková pošta č.134 jezdila od r.1921 do vypuknutí II.světové války 1.9.1939 celkem na 4 tratích: -KRAKÓW-DZIEDZICE od 15.2.1921 do 31.3.1922, -KRAKÓW-PETROVICE od 1.4.1922 do 14.5.1939, -KRAKÓW-ZEBRZYDOWICE od 15.5.1929 do 14.5.1939, -KRAKÓW-BOGUMIN od 15.5.1939 do 1.9.1939. Na trati KRAKÓW-ZEBRZYDOWICE jsme dosud publikovali jen zásilky pro opačný směr, a sice ZEBRZYDOWICE- KRAKÓW/134: zásilka z 22.VI.1934 poslaná do Warszawy (Syrena 207 str.2-3), zásilka ze -4.XI.1934 poslaná do Krakowa (Syrena 233 str.14), z 20.II.1937 do Krakowa (Syrena 234 str.2), z 20.X.1937 do Tenczynki (Syrena 207 str.3).
Dnešní ukázka je pro opačný směr KRAKÓW-ZEBRZYDOWICE/134/-a- s datem -4.VIII.1933. Zásilka je poslána do Ustronia. Tarif za dopisnici v mimomístní, vnitrostátní přepravě činil ke dni expedice zásilky 20gr. Frankatura dvěmi známkami Fi:č.252, vydání z 19.7.1932, 10 gr. zelená. Platnost známek skončila 1.VI.1936. Zásilka je tedy správně vyplacena. Tarif platil od 1.6.1933 do 30.9.1934. Za ukázku děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI **********************************************************************************
Inflační doporučená zásilka poslaná do Brna z pošty USTROŃ 17.IV.24 VIII. Od počátku roku 1924 šla v Polsku inflace nahoru šíleným tempem. Od ledna 1924 do konce dubna 1924 se musel tarif za zásilky zvednout 9x. Proti lednu 1924 se cena za zahraniční, doporučenou zásilku zdvojnásobila.Tarif za dopis váhy do 20g se do Československa (poslaný doporučeně) k expedici naší zásilky vyšplhal až na 1. milión polských marek. Zásilka do Československa měla proti ostatní cizině i při slevě Porto: za dopis do 20g od 16.4.1920 do 30.4.1920 450.000 polských Marek, příplatek doporučeně činil 550.000 polských Marek. Celkem zásilka poslaná doporučeně 1,000.000
Syrena 241
- 43 polských Marek. Frankatura se na přední stranu dopisu málem ani nevešla, proto jsou zde známky za Porto nalepeny na zadní straně zásilky poslané DOPORUČENĚ (R-razítko pošty je vlevo dole na přední straně zásilky.) Expediční razítko je od pošty USTROŃ. Razítko je na zásilce dvoukruhové, porakouské. Razítko je znárodněné (vylámaný jeho německý text): USTROŃ */ C s datem na můstku razítka 17.IV.24 VIII.
Přední a zadní strana zásilky. Na zadní straně je vylepeno známek za 975.000 polských Marek. Do tarifu tedy schází 25.000 polských Marek. Frankatura: 3x známka nominál 300 000 Fi:č.178 (červeně fialová), 1x známka s přetiskem nominál 50.000/10 polských Marek (modrá), Fi:č.170, dále 1x známka s přetiskem, nominál 20.000/2 polských Marek (šedě zelená) Fi:č.168 a známka 5.000 pols-
Syrena 241
- 44 kých Marek (karmínová) Fi:č.166. Za 14 dnů (od 1.5.1924) platil tarif nový pro celé Polsko. Dnem 1.5.1924 známky v polských Markách pozbyly platnost. Platila nová polská valuta złotý a grosze. Zásilka na předcházející straně je jedna z posledních z inflačního období. Zásilku pro Syrenu zapůjčil Jaroslav TEREŠKO. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Označení nákladu a válce u známky Fi:č.466, Mezinárodní konference mládeže ve Varšavě. Vydání z 8.VIII.1948, nominál 15 zł. (modrá). Rotační hlubotisk Národní tiskárny v Krakově. Papír bezdřevý, bílý. Perforace Zř. 10 3/4 nebo Zř.11. Náklady: -N.1.W.I, tisk 20.7.1948. Nebyl přijat. -N.1.W.II, tisk 23.-24.7.1948. 20.646 PA -N.1.W.III, tisk 26.-28.7.1948. 24.455 PA Celkem bylo vytištěno 4,509.100 kusů známek. Tisk v PA po 100 kusů známek. Počítadlo ve zł. na horním a počítadlo kusů na dolním okraji PA. Označení nákladu a válce je pod 91. a 100. známkovým polem PA. 20.7.1948 byly provedeny tiskové zkoušky v barvách: červená, modrá, fialová, žlutě zelená, zeleno modrá, olivově zelená, hnědá. Papír známek je o různé tloušťce. Formát známek je 24 x 29 mm. Známku navrhl Tadeusz Tuszewski. -Existuje známka neperforovaná (3.000 zł.), -Existuje známka se zdvojenou perforací vodorovnou (120 zł.) -Existuje známka s částečně chybějící svislou perforací zleva (200 zł.). -Tiskové zkoušky (4.800 zł.). Jsou známky i s přetiskem GROSZY. Ing.Jiří Jan KRÁL
*************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr.ing. Karol MICZA, MUDr. Adrián JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Novou obálku Syreny, používanou od č.154 navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a dokončeno 1. listopadu 2015. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 241. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se již od č. 224 netiskne, ale rozesílá se jen pomocí internetu. Syrena je i na stránkách internetu pod adresou www.zgpzf.pl + klik na okénko BIBLIOTEKA (vlevo) + klik v novém okénku uprostřed BIBLIOTEKA - Syrena - nómery archiwalne. Na internetu na stránkách PZF je Syrena díky Mgr. Henrykowi MONKOSOWI, předsedovi Svazu polských filatelistů a Wojciechowi NOWIŃSKIEMU, který čísla Syreny na stránky PZF umísťuje. Pro případné zájemce o výtisk Syren od čísla 224 můžeme i toto dnes již zajistit, ale cena je 2násobná proti tomu, jak jsme Syreny platili do č.223. (72 Kč + poštovné). Ceny za papír a tiskové barvy jsou dnes proti tomu, co bylo daleko vyšší. Pro úsporu nákladů za poštovné můžeme zájemcům Syreny posílat vždy po 2-3 najednou. Případný zájem nahlaste předsedovi Klubu polské známky.
Syrena 241
