Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu v podmínkách České republiky
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v plném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že se na mou bakalářskou práci plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. v Jihlavě dne 17. 4. 2013 ……………………………….. Podpis
Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivici Linderové, PhD. za odborné vedení práce, cenné rady a vstřícný přístup při konzultacích. Mé poděkování patří také všem, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu v podmínkách České republiky Bakalářská práce
Autor: Lucie Macková Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2013
Copyright © 2013 Lucie Macková
Abstrakt MACKOVÁ, Lucie: Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu v podmínkách České republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 61 stran. Cílem bakalářské práce je prozkoumat motivy účasti seniorů na domácím cestovním ruchu v České republice. Práce poukazuje na seniory jako na jeden z významných segmentů trhu cestovního ruchu, charakterizuje specifické rysy seniorského cestovního ruchu a zabývá se různými formami podpory cestovního ruchu starší generace.
Klíčová slova Motivace. Podpora seniorského cestovního ruchu. Senior. Seniorský cestovní ruch.
Abstract MACKOVÁ, Lucie: Themes for seniors participation in tourism in the Czech Republic. The bachelor work. The College of polytechnics Jihlava. The department of tourism. The work supervizor: Ing. Ivica Linderová, PhD. The degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. 61 pages. The main purpose of this thesis is to find out the motives for seniors participation in tourism in the Czech Republic. The thesis refers to the eldery people as one of the important segment of the tourism market, characterizes the specific features of senior travelling and deals with different forms of tourism support of the older generation.
Key words Motivation. Support of senior tourism. Senior. Senior tourism.
8
Předmluva Bakalářská práce se zabývá motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu v podmínkách České republiky. Cílem práce je prozkoumat motivy účasti seniorů na domácím cestovním ruchu v České republice. Zajímají nás motivy seniorů při cestování, zda dávají přednost domácímu nebo zahraničnímu cestovnímu ruchu a kde získávají informace o možnostech svého pobytu. Téma bakalářské práce jsme si vybrali pro jeho aktuálnost. Senioři jsou v současné době významným segmentem cestovních kanceláří a do budoucna se předpokládá, že jejich význam bude nadále růst. Zpracováním dané problematiky jsme chtěli poukázat na to, že senioři nemusí být vyřazováni ze společenského života. Senioři mají možnost trávit svůj volný čas aktivně v přítomnosti svých vrstevníků, můžou se vzdělávat a rozvíjet své zájmy. Práce je rozdělena do tří částí. Teoretická část se věnuje podstatě seniorského cestovního ruchu a jeho vývoji, vymezuje seniory jako cílovou skupinu na trhu cestovního ruchu, specifikuje jejich charakteristické rysy při cestování a v neposlední řadě se zabývá podporou seniorského cestovního ruchu. Analytická část se zabývá analýzou motivů seniorů při účasti na cestovním ruchu, přičemž vychází z primárního výzkumu. Poslední část je zaměřena na vytvoření návrhů, které by mohly umožnit výraznější podporu seniorského cestovního ruchu v České republice. Bakalářská práce je určená všem aktérům působícím v oblasti cestovního ruchu, kteří přicházejí do kontaktu se seniorskými návštěvníky a mají zájem získat podrobnější informace o motivaci seniorů při cestování. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat mohou posloužit také jako podklad pro vytvoření zajímavých produktů cestovního ruchu, které by přilákaly seniorskou klientelu.
9
Obsah Seznam ilustrací .............................................................................................................. 11 Seznam zkratek ............................................................................................................... 12 Úvod................................................................................................................................ 13 1 Podstata a osobitosti seniorského cestovního ruchu .................................................... 15 1.1 Seniorský cestovní ruch ........................................................................................ 15 1.1.1 Charakteristiky a specifika seniorského cestovního ruchu ............................. 17 1.1.2 Vývoj seniorského cestovního ruchu v České republice a Evropské unii ...... 20 1.1.3 Podpora seniorského cestovního ruchu v České republice a Evropské unii .. 21 1.2 Senior jako návštěvník cestovního ruchu .............................................................. 27 1.2.1 Segmentace návštěvníků seniorského cestovního ruchu ................................ 27 1.2.2 Požadavky seniorů na služby cestovního ruchu ............................................. 32 2 Analýza motivů účasti seniorů na cestovním ruchu v České republice ....................... 34 2.1 Cíl a metodika zkoumání ...................................................................................... 34 2.2 Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu ...................................................... 36 3 Možnosti podpory rozvoje seniorského cestovního ruchu v České republice ............. 46 Závěr ............................................................................................................................... 50 Seznam použité literatury ............................................................................................... 52 Seznam příloh ................................................................................................................. 57
10
Seznam ilustrací Tabulka 1: Demografická projekce Českého statistického úřadu v České republice do roku 2050 (v tisících osob)……………………………………………………………..16 Tabulka 2: Segmentace seniorů podle upřednostňovaných cestovatelských cílů……...30 Tabulka 3: Segmentace seniorů podle funkčního věku v USA………………………...31 Tabulka 4: Vnímání seniora………………………………............................................31 Tabulka 5: Základní charakteristika zkoumaného vzorku……………………………..35 Tabulka 6: Zastoupení seniorů v závislosti na sezoně v %.............................................37 Tabulka 7: Faktory ovlivňující výběr pobytu v %……………………………………..42
Graf 1: Procentuální zastoupení populace ve věku nad 65 let a více ve vybraných zemích Evropy v roce 2011……………………………………………………….......16 Graf 2: Zastoupení klientů CK nad 50 let v České republice v roce 2008…………....19 Graf 3: Účast seniorů na cestovním ruchu………………………………………….....36 Graf 4: Průměrná délka pobytu na dovolené……………………………………….....38 Graf 5: Zdroje informací o možnostech pobytu………………………………............40 Graf 6: Náklady na dovolenou…………………..........................................................44
11
Seznam zkratek ACKČR
Asociace cestovních kanceláří České republiky
ANCV
L´Agence Nationale pour les Chéques-Vacances – Národní agentura pro prázdninové šeky
EST
Europe Senior Tourism – Evropský seniorský cestovní ruch
ETC
European Travel Commission – Evropská komise cestovního ruchu
IMSERSO
Instituto de Mayores y Servicios Sociales – Institut pro seniory a sociální služby
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
OITS
L´Organisation internationale du tourisme social – Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch
OSN
United Nations – Organizace spojených národů
ROH
Revoluční odborové hnutí
UNWTO
United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu
12
Úvod Stárnutí je práce na celý úvazek. Ingmar Bergman Život každého z nás probíhá od narození až do smrti v určitých vývojových fázích. Každé vývojové období nám přináší různé možnosti a zároveň nás v něčem omezuje. To samé platí i pro období stáří a stárnutí. Ne vždy si to však uvědomujeme, a proto je vůči seniorům zaujímán spíše negativní postoj. Všeobecný pohled na seniory je jednostranný. Ve společnosti se můžeme setkat s různými mýty o stáří a stárnutí. Při zmínce stáří si většina lidí představí nesamostatnou osobu, která je odkázaná na pomoc ostatních. Především mladí lidé zastávají názor, že jsou senioři pro společnost neužiteční, nemají žádnou hodnotu, není podstatný jejich názor a mají právo být přehlíženi. Odborně je tento postoj nazýván gerontofobie, neboli strach ze stárnutí, stáří a starých lidí. Je třeba si uvědomit, že i senior má své potřeby, cíle a touží po uznání, respektu, ocenění a sociální integraci. Pro mnoho lidí je stáří jedním z nejkrásnějších životních období. Starší člověk má dostatek volného času, a může tak realizovat vše, co dosud ve svém životě nestihl. To, že je pojem senior často diskutovaným tématem, se týká také odvětví cestovního ruchu. Senioři představují významný potenciál a do budoucna se předpokládá, že jejich význam na trhu cestovního ruchu bude nadále stoupat. Seniory řadíme mezi specifické účastníky cestovního ruchu, kteří vyžadují zvláštní pozornost a individuální přístup. Dnes už neplatí, že lidé ve vyšším věku tráví svůj volný čas nicneděláním a stereotypními činnostmi. Dnešní senioři chtějí aktivně žít a svůj volný čas využít naplno. Díky vyšším finančním prostředkům, zlepšující se zdravotní péči a dostatku fondu volného času, mohou starší lidé bez obav cestovat, a užít si tak dovolenou stejně jako ostatní. Tím, že jsou senioři flexibilnější z hlediska množství volného času, podporují podniky cestovního ruchu i mimo hlavní turistickou sezonu. Vzhledem k demografickému vývoji populace můžeme očekávat, že význam seniorské klientely v cestovním ruchu bude neustále růst. Stárnutí obyvatel je považováno za celosvětový trend a lidí starších 60 let bude v následujících letech přibývat. Nejvyšší nárůst lze předpokládat v kategorii dlouhověkých seniorů. Existuje mnoho důvodů, 13
proč tomu tak je. Za nejdůležitější můžeme považovat snižování porodnosti a zvyšování kvality zdravotní péče. Součastní senioři jsou ve výborné fyzické tak i duševní kondici. Je nutné, aby na tyto demografické změny reagovaly cestovní kanceláře a další podniky cestovního ruchu, a přizpůsobily tak svoji nabídku účastníkům seniorského cestovního ruchu. Senioři patří mezi atraktivní tržní segment na trhu cestovního ruchu. Je tedy důležité, aby se nabídka na trhu cestovního ruchu soustředila na vytváření nových a zároveň zajímavých produktů, které by splňovaly požadavky klientů ve vyšší věkové kategorii. Hlavním cílem bakalářské práce je prozkoumat motivy účasti seniorů na domácím cestovním ruchu v České republice. Dále potvrdit nebo naopak nepotvrdit hypotézy, které jsou součástí dotazníkového šetření. Práce je rozdělena do tří částí – teoretické, analytické a návrhové. Tvorbě práce předcházelo prostudování odborné literatury a dostupných pramenů. Při zpracování této práce jsme vycházeli především z knižních zdrojů, statistik zpracovaných Českým statistickým úřadem a oficiálních webových stránek konkrétních institucí a organizací, které se problematikou seniorského cestovního ruchu zabývají. První kapitola se věnuje seniorskému cestovnímu ruchu. V rámci ní definujeme specifické znaky seniorského cestovního ruchu. Kromě vývoje seniorského cestovního ruchu v České republice a v Evropské unii, se práce také zabývá různými formami podpory seniorské klientely. V teoretické části poukazujeme na seniora jako návštěvníka cestovního ruchu, definujeme seniora a následně uvádíme segmentaci podle různých hledisek. Pozornost věnujeme také požadavkům seniorů na služby cestovního ruchu. Analytická část práce analyzuje motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu. Cílem dotazníkového šetření je zjistit, co patří mezi nejčastější motivy účasti na cestovním ruchu, zda senioři upřednostňují domácí cestovní ruch před zahraničním a také jakým způsobem získávají informace o možnostech svého pobytu. Součástí práce jsou také návrhy, jejichž cílem je podpořit rozvoj seniorského cestovního ruchu v České republice. Návrhy se zaměřují na zlepšení propagace seniorského cestovního ruchu, na vytvoření zajímavých produktů cestovního ruchu, podporu domácího cestovního ruchu a také na speciální školení zaměřené na zlepšení komunikace se seniory.
14
1 Podstata a osobitosti seniorského cestovního ruchu Seniorský cestovní ruch je jedna z forem sociálního cestovního ruchu, který také označujeme jako „cestovní ruch pro všechny“. Definice sociálního cestovního ruchu vychází z Globálního etického kodexu, který uvádí, že každý člověk na světě má právo na cestování a odpočinek. V souvislosti s cestovním ruchem pro všechny hovoříme o cílových skupinách, které jsou finančně, zdravotně či sociálně znevýhodněné (Ulrych, 2008, str. 14). K sociálně znevýhodněným vrstvám obyvatel řadíme mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapované občany a seniory. Cestovní ruch pro všechny pomáhá znevýhodněným skupinám obyvatel začlenit se do společnosti, obohacuje jejich znalosti, rozšiřuje obzory a podporuje celkový rozvoj osobnosti [27]. Jen v Evropě tyto skupiny představují asi 130 milionů osob (Ulrych, 2008, str. 14).
1.1 Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch představuje segment účastníků cestovního ruchu, který je vymezený věkem. Za dolní věkovou hranici je považován věk 55 let (Pásková, Zelenka, 2012). V současné době můžeme cestování seniorů v České republice považovat za jednu z významných forem cestovního ruchu, jejíž význam se bude v budoucnu neustále zvyšovat v důsledku stárnutí populace. Předpokládá se nejen nárůst počtu účastníků seniorského cestovního ruchu, ale i nárůst cestovních výdajů. Odhaduje se, že v roce 2050 světové výdaje na seniorský cestovní ruch dosáhnou částky 2 mld. USD. Zvyšování cestovních nákladů této skupiny úzce souvisí s rostoucími finančními možnostmi, zvýšeným zájmem o kulturu a poznání a v neposlední řadě také s prodlužujícím se věkem. Tento trend je patrný také v České republice (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 38). Stárnutí obyvatel se považuje za celosvětový trend, který se vyznačuje výraznými demografickými změnami obyvatelstva. Lidé starší 60 let tvoří ve vyspělých státech až 22 % společnosti, přičemž existuje reálný předpoklad, že toto procento bude i nadále stoupat (Štilec, 2004, str. 12).
15
V Evropské unii má nejvyšší zastoupení seniorů nad 65 let a více Německo, nejméně seniorů žije v Irsku. V České republice tvoří senioři 15, 5 % obyvatel z celkové populace [18]. Graf 1: Procentuální zastoupení populace ve věku 65 let a více ve vybraných zemích Evropy v roce 2011 25% 20,6%
20,3%
20%
17,6%
17,1%
16,8%
16,6%
15,5%
15%
12,4%
11,6%
10% 5% 0%
Zdroj: Český statistický úřad, 2011. Podle demografické projekce Českého statistického úřadu by v roce 2030 měli lidé nad 65 let v České republice tvořit 22,8 % populace a v roce 2050 dokonce 31,3 %, což jsou asi 3 miliony osob. Největší nárůst je očekáván v kategorii dlouhověkých seniorů, tj. nad 85 let (Malíková, 2011, str. 26). Tabulka 1: Demografická projekce Českého statistického úřadu v České republice do roku 2050 (v tisících osob) 2010
2020
2030
2040
2050
věk
65+
ženy
muži
ženy
muži
957,3
641,4
1249,2
917,2
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
1427,7 1089,2 1610,8 1303,2 1813,1 1562,5
Zdroj: Český statistický úřad, 2011.
16
Ve vyspělých zemích světa dochází k znatelnému prodlužování střední délky života, což přispívá k fungování společnosti a ekonomiky. Tato situace má také pozitivní vliv na život jednotlivců, kteří zjišťují, že i ve vyšším věku mohou žít zajímavý a plnohodnotný život. Prodloužení střední délky života můžeme vnímat jako jeden z úspěchů 20. století. Průměrný věk se v České republice zvýšil zejména po roce 1950 a vzhledem k nízké porodnosti a úmrtnosti lze předpokládat jeho další prodloužení (Štilec, 2004, str. 12). 1.1.1 Charakteristiky a specifika seniorského cestovního ruchu Cestovní ruch seniorů je jedna z forem cestovního ruchu, která je vymezena věkem účastníků (Pásková, Zelenka, 2012). Věk účastníků ovlivňuje nákupní chování, požadavky na kvalitu zboží a služeb, které jsou v rámci cestovního ruchu nabízeny. Senioři představují nezanedbatelný segment cestovního ruchu pro budoucnost. Stejně jako ostatní segmenty se vyznačuje charakteristickými rysy. Vzhledem k finanční situaci, zdravotnímu stavu a osobním zájmům starších občanů je důležité, aby nabídka zboží a služeb dokázala, co nejlépe uspokojit jejich potřeby a požadavky [2]. Podle České centrály cestovního ruchu došlo během posledních let ke značné změně životní filozofie českých seniorů. Zatímco v minulosti se vyznačovali nedostatkem finančních prostředků a při výběru dovolené a dalších služeb cestovního ruchu se orientovali podle ceny, v současné době si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitnější dovolenou. Současně se zlepšila i zdravotní péče, což přispělo k tomu, že dnešní senioři se ještě necítí být staří a chtějí i nadále aktivně trávit svůj volný čas (Studia Turistica, 2011, str. 23). Seniorský cestovní ruch má stejně jako jiné formy cestovního ruchu svá specifika. Senioři si rádi připlatí za kvalitnější službu, protože je pro ně důležité pohodlí, kvalita ubytovacího zařízení, stravy a dalších služeb. Často nakupují dopředu, čímž se řadí mezi ideální klienty pro „first minute“ nabídky. Mají tak možnost získat slevu za včasný nákup. Senioři se neradi dostávají do stresových situací, a proto očekávají důkladnou organizaci zájezdu. Neradi cestují sami, proto mnohdy jezdí na dovolenou v doprovodu vnoučat. Zájezd si objednávají osobní návštěvou cestovní kanceláře nebo agentury. Mnoho seniorů nepatří mezi vlastníky osobního počítače, a proto jen výjimečně využívají k objednání služeb a zboží internet. Podle Českého statistického úřadu
17
využívá 35 % seniorů internet k vyhledávání informací ohledně cestování a ubytování. Díky vhodnějším klimatickým podmínkám cestují převážně mimo hlavní sezonu. K placení používají převážně hotovost, pouze někteří z nich vlastní platební karty. Účast seniorů na cestovním ruchu je podmíněna výší jejich příjmů. Je nutné uvést, že jsou velmi citliví na změnu ceny a pozitivně reagují na poskytnuté slevy. Senioři patří k rizikovějším klientům cestovního ruchu, protože je u nich zvýšené nebezpečí možných zdravotních obtíží a úrazů (Ulrych, 2008, str. 14). Příležitostí pro rozvoj potenciálu seniorského cestovního ruchu je dostatečný fond volného času a ochota cestovat i mimo hlavní sezonu. Naopak určitou bariéru představují různé zdravotní problémy, které seniory omezují v cestování. V některých zemích, včetně České republiky, patří k těmto bariérám také nižší finanční prostředky (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 77). Podle průzkumu Českého statistického úřadu vydal průměrný občan České republiky v roce 2006 ročně na dovolenou 2 123 Kč, senior zhruba polovinu. Výdaje na tuzemskou dovolenou činily 515 Kč na osobu a rok, u starších občanů 345 Kč. Na zahraniční dovolenou byly průměrné výdaje ve výši 1 608 Kč za osobu na rok, u seniorů pak 721 Kč. Z hlediska věku vykazují nejnižší výdaje domácnosti v čele s osobou ve věku 70 let a více (1 172 Kč), nejvyšší pak domácnosti, které vede osoba ve věku 50 až 59 let (2 665 Kč) (Ulrych, 2008, str. 14). Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACKČR) uvádí, že průměrná útrata seniorů za jednu dovolenou se pohybuje do 11 000 Kč (Ulrych, 2008, str. 14). Průměrný počet klientů cestovních kanceláří v důchodovém věku je v České republice odhadován na 8 %. V západní Evropě se podíl seniorů na nákupech zájezdů pohybuje kolem 16 %. Důvod menšího zájmu o cestování není dán pouze nižší životní úrovní českých seniorů, ale také jejich zvyky. Řada z nich se aktivně zabývá kutilstvím nebo zahradničením a cestování nepatří mezi jejich hlavní priority (Beránek, 2008, str. 94). V České republice podle ACKČR vzrostl zájem turistů ve věku 50 let a více za posledních pět let z 15 % celkového počtu klientů na 32 % u poznávacích zájezdů. U pobytových zájezdů potom z 13 % na 22 % [2].
18
Graf 2: Zastoupení klientů CK nad 50 let v České republice v roce 2008
2% 1% 5%
18%
45%
51 - 55 let 56 - 60 let 61 - 65 let 66 - 70 let
29%
71 - 75 let 75 a více let
Zdroj: Net Travel, 2008. Čeští senioři se stávají pro cestovní kanceláře zajímavými klienty. Z průzkumů vyplývá, že jejich podíl na nákupu zahraničních zájezdů každým rokem roste o 0,3 % (Beránek, 2008, str. 94). Evropští senioři se podílí na celkovém počtu delších dovolených (tzn. 4 a více přenocování) téměř 15 %, přičemž většina těchto dovolených je uskutečněna v rámci domácího cestovního ruchu. Mladší turisté realizují největší objem dovolených, zatímco starší věkové skupiny uskuteční o něco více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. Evropský senior uskuteční v průměru 2,1 dovolené, zatímco mladší turista 2 dovolené. Senioři se také během dovolené podílí na největším počtu přenocování ze všech věkových skupin. V roce 2006 činil v Evropské unii průměrný roční počet přenocování na jednoho turistu 20,5. Senioři uskutečnili v průměru 24,3 přenocování. Nejdelší dobu na své dovolené strávili senioři z Řecka, a to 42,4 přenocování. Nejkratší doba přenocování připadá na české seniory, kteří na dovolené stráví 14,9 přenocování [1].
19
1.1.2 Vývoj seniorského cestovního ruchu v České republice a Evropské unii Seniorský cestovní ruch se oproti jiným formám cestovního ruchu začal vyvíjet až později. V minulých letech si dovolenou zaměřenou na přímořská letoviska mohlo dovolit pouze 3 – 5 % starších občanů. Senioři se účastnili vázaného cestovního ruchu prostřednictvím ROH (Revolučního odborového hnutí). Po zániku organizace ROH v roce 1990 a podnikové rekreace se seniorský domácí cestovní ruch soustředil především na lázeňskou péči. O seniorském cestovním ruchu jako o specifické formě cestovního ruchu můžeme v České republice hovořit od roku 2000, kdy podíl účastníků cestovního ruchu starších 60 let dosáhl 5 %. V tomto roce došlo také k výraznějšímu oživení zájmů o rekreační oblasti ze strany seniorů [15]. Změnila se také životní filozofie a životní styl seniorů. Senioři se necítí být staří a chtějí aktivně žít i ve vyšším věku. Cestování napomáhá k udržování fyzické a psychické kondice, slouží k smysluplnému využívání volného času, rozšiřuje obzory a přispívá ke změně životního stylu prostřednictvím poznání odlišných kultur, zvyků a tradic [27]. Ve druhé polovině 20. století se seniorský cestovní ruch stal tématem řady konferencí a odborných studií zaměřených na cestovní ruch. V roce 1982 byl přijat Radou ministrů dokument „První směry politiky Evropského společenství v cestovním ruchu“. Hlavním tématem dokumentu byla, i mimo jiné, podpora sociálního cestovního ruchu. V roce 1985 se ve Francii konala konference s mottem „Senioři by měli být bráni vážně“. Zásady OSN (Organizace spojených národů pro seniory) byly přijaty Valným shromážděním OSN v roce 1991 [25]. O rok později se uskutečnila Maltská konference, na které byla zpracována studie pro ETC (Evropskou komisi cestovního ruchu) o seniorském cestování. V roce 1993 se ve Španělsku konala 1. Mezinárodní konference o seniorském cestovním ruchu. Následující rok byla uspořádána Brightonská a Lisabonská konference. V roce 1994 se v Brazílii konala 2. Mezinárodní konference o seniorském cestovním ruchu. 3. Mezinárodní konference o seniorském cestovním ruchu se konala o tři roky později v Portugalsku. V roce 1999/2000 vydala UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) Lisabonský dokument, v němž vyzývá profesionály v cestovním ruchu, aby vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by zajišťovaly lepší budoucnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také jednoznačné a pravdivé informace [24]. 20
V roce 2001 se konala konference v Bruggách, jejíž hlavním tématem bylo zpřístupnění turistických aktivit znevýhodněným občanům, a to především mladým lidem, seniorům, rodinám s nízkými příjmy, handicapovaným občanům a nezaměstnaným. Výsledkem této konference byl dokument nazvaný „Turismus pro všechny“, který byl ratifikovaný na zasedání Rady dne 27. září 2001. Členské země se zavázaly k prosazování zásad podporujících sociální turismus (Palatková, 2011, str. 188). O rok později byl realizován dokument s názvem „Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí“. Hlavním posláním dokumentu je zajistit starším lidem vhodné podmínky pro důstojné stáří, stejně tak podmínky pro začlenění do společnosti [7]. V roce 2005 vydala Evropská hospodářská a sociální komise Stanovisko na téma Politika cestovního ruchu v rozšířené Evropské unii. V dokumentu je uvedeno, že zajištění dostupnosti sociálního cestovního ruchu je výzvou, kterou není možné opomíjet. Cestování je právem každého člověk a to i za předpokladu, že trpí nějakým postižením. Komise navrhla kampaň, která je zaměřena především na podporu cestovního ruchu dětí, mládeže a seniorů (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 29). O rok později vypracovala stejná Komise Stanovisko k tématu Sociálního cestovního ruchu. Dokument obsahuje původ, vývoj a současnou situaci sociálního cestovního ruchu v Evropě. Stanovisko také vyzývá veřejné a soukromé instituce ke zlepšení sociálního cestovního ruchu v Evropě a jeho zpřístupnění pro všechny (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 29). V roce 2008 byla v Belgii uspořádána konference o sociálním turismu v Evropské unii (Palatková, 2011, str. 196). 1.1.3 Podpora seniorského cestovního ruchu v České republice a Evropské unii V oblasti sociálního cestovního ruchu působí řada organizací a orgánů státní správy, které přispívají k jejímu rozvoji v celosvětovém měřítku. Prostřednictvím nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu je možné stimulovat poptávku seniorů po domácím a příjezdovém cestovním ruchu. Tím je také možné zvýšit využití ubytovacích kapacit mimo hlavní sezonu. Podpora sociálně znevýhodněných skupin obyvatel je možná prostřednictvím účelových dotací, finančních výpomocí či nabídkou speciálních programů (Linderová, 2009). Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vytváří politiku přípravy na stárnutí, která vychází ze zlepšujícího se zdraví populace jako potenciálu pro sociální a ekonomický rozvoj. V současné době je realizován Národní akční plán podporující 21
pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, který byl 1. 2. 2013 předložen vládě k projednání. V souvislosti s Národním akčním plánem podporujícím pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 bylo identifikováno 7 priorit, a to: zajištění a ochrana lidských práv starších osob, celoživotní učení, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce, kvalitní prostředí pro život seniorů, zdravé stárnutí a péče o nejkřehčí seniory s omezenou soběstačností [8]. V březnu 2006 byla vládou České republiky zřízena Rada vlády pro seniory a stárnutí populace, která plní funkci poradního a iniciativního orgánu (Malíková, 2011, str. 27). Hlavní prioritou instituce Rady vlády je vytvoření podmínek pro zdravé, aktivní a důstojné stárnutí a stáří v České republice a zároveň aktivní zapojení starších osob do ekonomického a sociálního rozvoje společnosti [14]. Sociální cestovní ruch je podporován také prostřednictvím Národního programu podpory rozvoje cestovního ruchu, který je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky. Hlavním cílem programu je vytvořit nástroj, který efektivně přispěje k rozvoji cestovního ruchu pro všechny v rámci domácího cestovního ruchu [10]. Z programu bude možné finančně podpořit budování bezbariérových přístupů [12]. V roce 2010 byl realizován podprogram „Cestovní ruch pro všechny“, který je zaměřen na tvorbu nových produktů a na vytvoření podmínek pro jejich realizaci. O rok později byl realizován podprogram „Cestování dostupné všem“, který byl uskutečněn i v roce 2012 a pokračuje i v roce 2013. Podpora je poskytována např. na rekonstrukci nebo vybudování odpočívadel, hygienického zařízení pro cyklisty, pěší a handicapované turisty, zpřístupnění atraktivit a zlepšení navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakově postižené [9]. Za podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky vznikají projekty, které umožní starším a osamělým lidem cestovat ve skupině vrstevníků, kteří mají podobné zájmy i fyzickou kondici. Pokud se starší člověk rozhodne cestovat, musí čelit nejrůznějším nástrahám. Tyto drobné překážky mohou seniora od cestování odradit. Jestliže člověk cestuje sám, musí se potýkat např. s doplatkem za jednolůžkový pokoj. Další příčinou, proč senioři tak málo cestují, je fakt, že v podstatě nemají s kým. Děti 22
mají odrostlé a často kvůli ztrátě partnera se ostýchají vycestovat sami. V nabídce specializovaných cestovních kanceláří proto nechybí ani skupinové programy, které jsou vhodné pro osamocené turisty třetí generace [31]. Z cestovních kanceláří poskytují seniorské pobyty např.: CK Lotos nebo CK Alexandria, v jejíž nabídce nechybí Senior Program. V rámci toho programu získají senioři starší 60 let 40% slevu na vybraný zájezd. Již zmiňovanou podporu MMR získala CK OK-Tours, která reagovala na výzvu v souvislosti s podprogramem Cestovní ruch pro všechny. CK předložila projekt s názvem „Cestování pro osamělé seniory“ „Nebojte se cestovat sami!“. Získané finanční prostředky byly využity k technické podpoře projektu a také ke zkvalitnění nabízených služeb [13]. CK Čedok poskytuje seniorům slevu ve výši 25 % na vybrané druhy zájezdů. CK Fischer nabízí seniorům dotované zájezdy v rámci programu Španělsko pro seniory 55+. Senioři nad 60 let mohou využít slevu 1500 Kč z katalogových cen. Součástí balíčku je také fakultativní výlet zdarma [23]. V České republice existují i další způsoby, jak podporovat seniorských cestovní ruch. Jedná se např. o Senior pasy, které jsou určené seniorům starším 55 let. Držitelé této karty získají slevy ve výši 5 až 50 %. Slevy jsou zaměřeny především na cestování, ubytování, stravování, lázeňství a wellness nebo na kulturní památky. V současné době je do projektu zapojeno více než 1700 poskytovatelů [19]. České dráhy nabízí seniorům, kteří cestují pravidelně, zakoupení karty IN senior nebo IN 50 %. Karta IN senior je vhodná pro cestující nad 70 let. Se slevou IN senior cestují senioři osobním nebo spěšným vlakem zcela zdarma. Pokud cestují rychlíkem, mohou využít 50% slevu z obyčejného jízdného. Sleva 25 % je určená na traťové jízdenky, slevu na Včasné jízdenky Česko a Akční jízdenky nebo na místenky do vlaků SC Pendolino. Karta IN 50 % je vhodná pro všechny důchodce, kteří u pokladny předloží rozhodnutí o přiznání důchodu. Obě karty lze zakoupit s platností 1 roku nebo 3 let. Pokud senior není vlastníkem některé z uvedených karet, může uplatnit slevu 25 % ze základního jízdného a zpáteční jízdenky [6]. Největší hotelový řetězec v České republice OREA HOTELS nabízí stálým hostům, kteří jsou starší 55 let, členství v prestižním programu „Senior pass“. Pro členy seniorského programu připravil hotelový řetězec řadu exkluzivních výhod. Slevy
23
ve výši 20 % se vztahují na ubytování a stravování. Součástí programu je také možnost získání výhodné nabídky pro seniory [16]. V posledních letech se senioři také sdružují do různých organizací a aktivně si vyměňují zkušenosti. Problematikou seniorského cestovního ruchu se zabývá např. specializovaný server Seniortip.cz nebo Tretivek.cz. Kromě návodů pro bezpečné cestování obsahují servery také seznam cestovních kanceláří a ubytovacích zařízení, které seniorům poskytují slevy (Ulrych, 2008, str. 14). Jako podporu rozvoje seniorského cestovního ruchu lze vnímat také veletrh FOR SENIOR, který seniorům přináší možnosti pro plnohodnotný aktivní život i ve vyšším věku (Ulrych, 2008, str. 14). V zahraničí existuje řada programů, které podporují rozvoj domácího seniorského cestovního ruchu. K zemím s rozvinutým seniorským cestovním ruchem patří např. Francie nebo Belgie. K nástrojům rozvoje seniorského cestovního ruchu ve Francii patří ANCV (Národní agentura pro prázdninové šeky). V Belgii se seniorským cestovním ruchem zabývá organizace Toerisme Vlaanderen. V Evropě se seniorským cestovním ruchem zabývá organizace OITS (Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch). Jedná se o jednu z nejstarších organizací, která je zaměřena na podporu rozvoje sociálního cestovního ruch v mezinárodním rámci, a to především na cestovní ruch seniorů a mládeže. Jejím cílem je zviditelnění cestovního ruchu pro všechny, poskytování informací a výměna zkušeností. Nezisková organizace má více než 165 členů v téměř 35 zemích [35]. Na území Evropské unie je realizován projekt Calypso, který spadá pod záštitu Evropské komise. K projektu se připojila i Česká republika prostřednictvím již zmiňovaného podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“ [12]. Myšlenka projektu vychází z předpokladu, že mladí a postižení lidé, senioři a sociálně znevýhodněné rodiny by měli mít možnost cestovat a užít si dovolenou stejně jako běžní občané. Iniciativa má současně pomoci podnikům cestovního ruchu jako např. hotelům, restauracím nebo průvodcům. Větší orientací na seniory by bylo možné využití ubytovacích kapacit mimo hlavní sezonu a zároveň by se ze sezonních pracovníků stali zaměstnanci na plný úvazek [12].
24
V Evropské unii se sociálním cestovním ruchem zabývá také projekt s názvem „Lidé mají právo cestovat“. Do projektu jsou zahrnuti i handicapovaní občané, kteří mohou cestovat s doprovodem. Evropská unie plánuje poskytnout sociálně znevýhodněným turistům až 30 % příspěvek na cestovní výdaje. Od roku 2010 je projekt ve zkušební fázi a plně realizován by měl být od roku 2013 [11]. Velkou pozornost sociálnímu cestovnímu ruchu věnuje Španělsko, přičemž se nejvíce orientuje
na
seniory.
Problematikou
podpory seniorského
cestovního
ruchu
se ve Španělsku zabývá organizace IMSERSO (Instituto de Mayores y Servicios Sociales), která vznikla v roce 1997 a je užitečným nástrojem politiky sociálního cestovního ruchu. Mezi hlavní cíle organizace patří [20, 34]: podpora aktivního stárnutí, aby se předešlo závislosti na okolí, zlepšení kvality života seniorů, posílení sociální integrace starších lidí, podpora ekonomické činnosti v různých odvětvích, podpora zaměstnanosti v odvětvích cestovního ruchu i mimo sezonu, spolupráce s organizacemi a institucemi, které sdružují starší lidi, zřízení specializovaných center s pečovatelskou službou, zahraniční a mezinárodní spolupráce. Organizace umožňuje účast na cestovním ruchu více než 1 milionů seniorů ročně mimo hlavní sezonu. Španělsko investuje do programu 75 milionů EUR ročně, přičemž dodatečné tržby činí 125 milionů EUR. Program umožní starším lidem poprvé cestovat, rozšiřovat si obzory, navazovat nová přátelství a utužovat si fyzickou kondici (Linderová, 2009). Je třeba poznamenat, že v souvislosti s tímto programem se také snižuje nezaměstnanost, protože podniky cestovního ruchu zůstávají díky tomuto programu otevřené i mimo hlavní sezonu. Odhaduje se, že se tímto způsobem vytvoří 10 000 přímých pracovních míst. Program se neustále vyvíjí a snaží se najít nové formy sociálního cestovního ruchu s větším kulturním, sociálním a zdravotním významem (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 73). Další organizací, která se ve Španělsku zabývá podporou seniorského cestovního ruchu, je EST (Europe Senior Tourism). Prvotním cílem programu je navrhnout seniorům, jak aktivně trávit volný čas se svými vrstevníky a zároveň se seznámit i s odlišnou kulturou. 25
Mezi další cíl patří podpora ekonomické činnosti mimo hlavní turistickou sezonu, udržení pracovních míst a snaha podpořit koncepci evropského občanství a aktivního stáří populace [33]. Organizace EST umožňuje občanům s trvalým pobytem v Evropské unii, kteří jsou starší 55 let, strávit dovolenou ve Španělsku mimo hlavní turistickou sezonu. Senioři mohou navštívit Baleárské ostrovy, Andalusii nebo oblast Valencie. Španělská vláda poskytuje turistům z České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska příspěvek ve výši 150 EUR. Návštěvníkům z Rakouska, Belgie, Dánska nebo Francie pak příspěvek ve výši 100 EUR. Základní pobytový balíček zahrnuje leteckou dopravu, transfer z letiště do hotelu a zpět, ubytování v čtyřhvězdičkovém hotelu, plnou penzi, animační program, dva výlety a cestovní pojištění [33]. V prvním ročníku využilo programu a navštívilo Španělsko zhruba 45 tisíc turistů z různých zemí Evropské unie. Z České republiky této nabídky využilo 396 lidí. V roce 2011 se podíl českých turistů mnohonásobně zvýšil. Baleárské ostrovy navštívilo přibližně 2 300 seniorů a Mallorku 1 800 seniorů [48]. V rámci programu „Senior Voyage“ mohou senioři navštívit Sicílii nebo Neapol v Itálii. Dotované zájezdy jsou určené pro seniory starší 55 let, kteří mají trvalý pobyt v některé zemi v Evropské unii. Český senior, který si tento zájezd zakoupí, získá příspěvek ve výši 150 EUR. Se seniorem může cestovat i jedna osoba jako doprovod za stejných zvýhodněných podmínek, i když nedosáhla požadovaného věku [4]. Dotované zájezdy nabízí také Kypr. Kyperská organizace turistiky poskytuje dotaci ve výši 150 EUR všem občanům České republiky bez rozdílu věku [3]. Na výše zmíněné dotované zájezdy se v České republice specializuje cestovní kancelář Quality Tours. V roce 2010 byla cestovní kancelář oslovena a následně vybrána španělskou vládou jako zástupce a organizátor finančně dotovaných zájezdů pro občany starší 55 let v rámci programu „Europe Senior Tourism“ [46]. V roce 2010/2011 vycestovalo s cestovní kanceláří Quality Tours v rámci tohoto programu přes 3000 občanů České republiky. Cestovní kancelář získala také exkluzivní zastoupení v programu „Senior Voyage“, čímž svou nabídku rozšířila o další dotované zájezdy do Itálie [3].
26
1.2 Senior jako návštěvník cestovního ruchu Účastníci seniorského cestovního ruchu se často označují jako turisté třetího věku, kteří mají dostatek fondu volného času a v ekonomicky vyspělých státech disponují i vyššími finančními prostředky (Linderová, 2009). Z pravidla se jedná o osobu, která dosáhla věku 60 let. Je třeba poznamenat, že vnímání pojmu senior bývá ale často nejednotné. Někdy je za seniora už považována osoba starší 50 let (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 38). Z hlediska důchodového pojištění je seniorem člověk starší 65 let. Je třeba zdůraznit, že pojmy důchodce a senior nejsou synonyma a jejich výklad se vždy liší podle okolností (Ulrych, 2008, str. 14). 1.2.1 Segmentace návštěvníků seniorského cestovního ruchu Aby nabídka trhu cestovního ruchu co nejlépe uspokojila potřeby potencionálních zákazníků, je třeba neustále zkoumat, co požadují a potřebují. Senioři tvoří na trhu cestovního ruchu specifickou skupinu, která má různé preference, ale na základě podobných charakteristik ji lze seskupit do skupin tzv. segmentů (Királ´ová, 2002, str. 32). Nejčastějšími segmentačními kritérii jsou věk, rodinný stav, životní styl a funkční věk [41]. Neexistuje dolní hranice, od které lze člověka považovat za seniora. Kromě skutečného „kalendářního“ věku, je nutné brát v potaz také „biologický věk“. Biologické stáří se odvozuje od toho, jak se člověk cítí, jaký je jeho zdravotní stav a jakých aktivit je schopný. Většina odborníků v oblasti gerontologie uvádí, že o délce života jedince rozhodují z 60 – 70 % genetické faktory a z 30 – 40 % vnější vlivy (Štilec, 2004, str. 14). Podle výzkumu R. Zinella, bylo zjištěno, že senioři sami sebe nepovažují za staré lidi. Myslí si, že vypadají o 8 let mladší a cítí se o 14 let mladší, než ve skutečnosti jsou (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 39). Světová zdravotnická organizace (WHO) vychází z patnáctiletých věkových cyklů a odlišuje senescenci neboli počínající, časné stáří (60 – 70 let), kmetství, které bývá označováno jako vlastní stáří (75 – 89 let), a patriarchum čili dlouhověkost (90 let a více) (Malíková, 2011, str. 14).
27
Česká centrála cestovního ruchu „CzechTourism“ dělí seniory do kategorií „50plus“, „60plus“ a „65plus“ (Dolanská, 2005, str. 58). Senioři v kategorii „50plus“ patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo, ale ve většině případů už jim nezáleží na kariérním růstu, a tudíž mají více volného času na cestování. Volí luxusnější a exotičtější pobyty, přičemž vyžadují velmi vysokou kvalitu poskytovaných služeb. Díky dobré fyzické kondici vyhledávají sportovní dovolené v kombinaci s odpočinkem. Tato generace využívá služby internetu a ráda si dovolenou plánuje podle svých představ. Druhá skupina seniorů „60plus“ ještě také patří mezi aktivní, ale pomalu a jistě se přibližuje důchodovému věku. Většinou jeden z partnerů již dosáhl starobního důchodu a druhý se snaží jeho tempu života přizpůsobit. Tato generace nerada cestuje sama, ale dává přednost cestování ve skupině svých vrstevníků. Požaduje především pohodlí, kvalitu a komplexní dovolenou na jednom místě bez častých přesunů. Poslední skupina seniorů „65plus“ patří mezi hlavní účastníky zdravotního cestovního ruchu. Vyhledávají nenáročnou dovolenou, která je spojena s léčbou v lázeňských či rekreačních zařízeních. Volí bližší destinace a kladou důraz na výhodnou kombinaci ceny a služby. Upřednostňují zprostředkování dovolené skrz cestovní kanceláře. Jiné prameny chápou seniory v souvislosti s věkovými rozdíly ve třech kategoriích: [37] 55 – 64 let: jedinci v této skupině stále pracují a dávají přednost relaxační dovolené. Vyžadují zábavnou stránku programu a vracejí se k aktivitám, kterých se dříve museli vzdát (např. návštěva divadla, nočních podniků, kasin či barů). 65 – 74 let: senioři v této kategorii mají dostatek volného času během celého roku. Cestují, aby doplnili své znalosti z oborů, které s nimi souvisí (např. geografie, umění nebo historie). 75 let a více: do této skupiny spadají jedinci, kteří mají zdravotní problémy, ale přesto se cestování nechtějí vzdát. Zaměření, program a především náročnost zájezdu musí být přizpůsobena jejich fyzické kondici a zdravotnímu stavu. Na základě publikace Cestovní ruch pro všechny se seniory doporučuje členit na „mladší seniory“ (50 – 64 let), „starší seniory“ (65 – 70 let) a „veterány“ (71 a více let) (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 38).
28
„Mladší senioři“ patří mezi atraktivní skupinu v rámci cestovního ruchu. Stále pracují, a tudíž disponují množstvím finančních prostředků. Děti mají odrostlé, které na nich nejsou finančně závislé, a proto mohou ušetřené peníze investovat do cestování. Překážkou může být nedostatek volného času kvůli pracovnímu nasazení. Tato kategorie je někdy označována jako generace babyboomers. Jedná se o jedince narozené v letech 1946 až 1964. „Starší senioři“ spadají do skupiny, která má dostatečný fond volného času. Díky zlepšující se zdravotní péči jsou většinou v dobré fyzické kondici. Nebrání se pobytům u moře a vyhledávají relaxační a wellness pobyty. „Veteráni“ patří mezi rizikové účastníky cestovního ruchu, kteří mají specifické požadavky. Vysoký důraz je kladen na kvalitu poskytovaných služeb a individuální přístup. Věk nad 90 let je označován jako dlouhověkost. Počet lidí v tomto věku stále přibývá. Důvodem je zvyšování kvality života a zdravotní péče. Dále můžeme hovořit o dynamických a pasivních seniorech. Dynamičtí senioři mají dobrou fyzickou kondici a zdravotní stav, nevyžadují žádné specifické podmínky, ale často přeceňují své síly. Pasivní senioři vyžadují pomoc a podporu při namáhavém programu. Seniorský cestovní ruch je také možné členit z hlediska rodinného stavu, přičemž se za dolní věkovou hranici považuje dosažení 50 let. Rozlišujeme seniorské páry a osamocené seniory. Seniorské páry jsou osoby, které žijí v manželském či partnerském vztahu. Z hlediska trhu cestovního ruchu patří seniorské páry mezi atraktivní cílovou skupinu. V současné době stále více párů nad 50 let vyhledává krátké dovolené. V některých případech cestují páry odděleně. Důvodem můžou být zdravotní problémy jednoho z partnerů nebo rozdílné turistické cíle. Podle průzkumu hotelového řetězce Holiday Inn, tři ze čtyř párů této věkové kategorie mají v plánu uskutečnit čtyři a více romantických výletů během roku. Oproti tomu páry ve věku 40 let uskutečňují pouze jednu cestu ročně. Z průzkumu vyplývá, že páry jsou ochoty utratit více finančních prostředků. Důvodem jsou již většinou splacené hypotéky a samostatné děti. Partnerům se tak nabízí možnost strávit volný čas po svém [28]. Tento trend je patrný také např. ve Velké Británii, kde byl zaznamenán vysoký nárůst zájmu o prodloužené víkendy. Tohoto trendu si je vědoma také Česká centrála 29
cestovního ruchu, která se zaměřila na seniory jako na cílovou skupinu cestovního ruchu. Propagace je především orientována na poznávací a aktivní dovolené, lázeňské pobyty nebo na českou gastronomii [28]. Osamělý senior nežije v manželském svazku a ani nemá partnera, se kterým by mohl trávit volný čas. Touto problematikou se zabývá projekt „Cestování pro seniory“, který klade důraz na zpřístupnění cestování pro osamělé důchodce, kterým nabízí zvýhodněné produkty. Součástí projektu jsou i seznamovací a společenské pobyty pro seniory [13]. Podle výzkumu životního stylu můžeme seniory dělit podle upřednostňovaných cestovatelských cílů, požadavků na kvalitu a frekvence podniknutých cest na reprezentanty, měšťany, konzervativce, singles, požitkáře a kriticky alternativní seniory [41]. Tabulka 2: Segmentace seniorů podle upřednostňovaných cestovatelských cílů Segment
Upřednostňovaný cestovatelský cíl
Reprezentanti
Okružní plavby a pobyty u moře v prestižních destinacích.
Měšťané
Pěší turistika a odpočinkové dovolené v rámci domácího cestovního ruchu.
Konzervativci
Zdravotní a lázeňské pobyty v rámci domácího cestovního ruchu
Singles
Dobrodružné a aktivně strávené dovolené v zahraničí.
Požitkáři
Poznávací, sportovní a wellness pobyty.
Kriticky alternativní
Pobyty na farmách spojené s konzumací bio produktů, pěší turistika,
senioři
důraz je kladen na poznání životního stylu navštívené destinace.
Zdroj: Seniorenwirtschaft in Deutschland, 2006. Není výjimkou, že jedinci narození ve stejném roce mají značně odlišný funkční věk, který se vůbec nemusí shodovat s kalendářním věkem. Organismus každého člověka je rozdílný a kromě vrozených předpokladů na něj má vliv zvolený styl života, tedy kvalita sociálního prostředí, udržování fyzické kondice, stravovací návyky a zejména vztah k sobě sama a ke svému okolí. Člověk, který se o své fyzické i duševní zdraví stará dlouhodobě, má oproti jiným větší šanci na hodnotný život i ve stáří. Psychologové jsou toho názoru, že člověk je tak starý, jak staře myslí (Štilec, 2004, str. 12). 30
Podle funkčního věku můžeme seniory rozdělit na „mladé“ a „starší seniory“. Účast „mladých seniorů“ na cestovním ruchu není nijak omezena jejich zdravotním stavem a fyzickou kondicí. Oproti tomu druhá skupina „starších seniorů“ není už tak mobilní a vyžaduje individuální přístup, aby trh cestovního ruchu byl schopen uspokojit jejich specifické potřeby a požadavky [41]. Ve Spojených státech amerických se používá členění na „go – go´s“, „slow – go´s“ a „no – go´s“ [41]. Tabulka 3: Segmentace seniorů podle funkčního věku v USA Segment
Zdravotní stav
„go – go´s“
Dobrá fyzická kondice.
„slow – go´s“
Určitá omezení v rámci fyzických a duševních schopností.
„no – go´s“
Závažný fyzický nebo duševní handicap. Cestování je podmíněno přítomností zdravotníka.
Zdroj: Seniorenwirtschaft in Deutschland, 2006. Seniora můžeme charakterizovat jako osobu starší 50 let, která žije osamoceně nebo v páru, má odlišný životní styl, který určuje cestovatelské cíle, a rozdílný funkční věk, podle kterého posuzujeme fyzickou kondici jedince. Tabulka 4: Vnímání seniora Věk:
nad 50 let
Rodinný stav:
seniorské páry, samotáři
Životní styl:
upřednostňované cíle
Mobilita:
funkční věk diferencovaný trh
Zdroj: Seniorenwirtschaft in Deutschland, 2006.
31
1.2.2 Požadavky seniorů na služby cestovního ruchu Senioři se odlišují od ostatních skupin sociálního cestovního ruchu a představují specifický segment na trhu cestovního ruchu. Nabídka služeb podniků cestovního ruchu musí proto svým obsahem odpovídat jejich potřebám, zájmům, ekonomickým a fyzickým možnostem.
Starší generace vyžaduje bezbariérový hotel v klidném
prostředí, kvalitní stravování, fakultativní výlety, služby průvodce a předem naplánovanou organizaci celého zájezdu. Samozřejmostí je také zajištění zdravotních služeb (Beránek, 2008, str. 94). Při výběru ubytování senioři neradi experimentují. Dávají přednost ubytovacím zařízením, která znají nebo o nichž mají dobré reference. Nejčastěji volí ubytování v hotelech a penzionech se dvěma nebo třemi hvězdičkami. Velmi důležitá je pro ně lokalita a prostředí, kde se ubytovací zařízení nachází. Vyhledávají klidné a bezpečné lokality. Vzhledem k snížené pohyblivosti mají zvýšené nároky na bezbariérový přístup a vybavení pokoje (Beránek, 2008, str. 94). Požadují kvalitní lůžko, které je o 10 až 15 cm vyšší než klasická postel. Nesmí chybět ani sociální zařízení vybavené madly na držení a protiskluzové podložky. Samozřejmostí je také kvalitní osvětlení [17]. Spokojenost s ubytovacím zařízením bývá také často ovlivněna přístupem zaměstnanců. Starší turisté uvítají individuální přístup hotelového personálu a snahu vyhovět i specifickým přáním a požadavkům. Důležitá je také přítomnost zdravotníka, kvůli možným úrazům starších seniorů [17]. Podle průzkumu německé cestovní kanceláře TUI 80 % seniorů nechce být ubytováno v ubytovacích zařízeních, která jsou určena jen pro seniory [41]. Součástí seniorského cestovního ruchu jsou také handicapovaní občané. Často mají problém nalézt vhodný hotel, ve kterém by se mohli bez obtíží pohybovat [5]. Stravování seniorů má určitá specifika. Potrava by měla být pravidelná, pestrá, chutná, vyvážená a lákavá na pohled. Je třeba také počítat s úpravou konzistence stravy a s případným převedením do kašovité formy. Důležitou roli hraje i energetické hodnota potravin. Je třeba zajistit zvýšený příjem vitaminů, minerálních látek, bílkovin nebo nenasycených mastných kyselin. Nevhodné stravování může být příčinou zdravotních obtíží, jako je oslabený imunitní systém nebo úbytek svalové hmoty. Častým problémem je také dehydratace (odvodnění) organismu. Vhodná je nabídka minerálních a stolních vod, ovocných a bylinných čajů. Ubytovací i pohostinská zařízení by měla 32
být schopná těmto požadavkům vyhovět. Je vhodné do přípravy pokrmů zapojit i nutriční specialisty, kteří vytvoří vhodný jídelníček podle aktuálního zdravotního stavu a druhu diety [44]. U českých seniorů je oblíbeným dopravním prostředkem autobus, který rádi využívají i na delší vzdálenosti. Téměř 23 % seniorů, kteří žijí v páru, dává přednost autobusové dopravě, přičemž do budoucna se odhaduje zvýšení zájmu o tento typ dopravy o více než 9 %. U seniorů žijících osamoceně je autobusová doprava více oblíbená. Využívá ji více než 27 % seniorů a do budoucna se očekává zvýšení na necelých 40 % [41]. Stále více seniorů dává přednost letecké dopravě. Při přepravě požadují bezpečnost a přímé spojení bez nutnosti přestupovat (Ulrych, 2008, str. 14). Přestože je letecká doprava považována za nejbezpečnější formu dopravy, v případě starších klientů je nutné cestu předem konzultovat s lékařem a přijmout vhodná opatření. Specifické prostředí v kabině letadla může být příčinou závažných zdravotních komplikací [29]. Dnešní senioři chtějí nejen aktivně žít, ale i aktivně odpočívat a udržovat si tak fyzickou a duševní kondici. Je důležité, aby ubytovací zařízení disponovala dostatkem sportovního vyžití. Vhodné je plavání v bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety. Do nabídky by měly být rovněž zahrnuty kulturní aktivity, možnost poznávání a animační program [1]. V posledních letech narůstá zájem seniorů o tzv. něžné dobrodružství (soft adventure). Jedná se o zážitkovou turistiku, která nese jen náznaky rizika a nevyžaduje žádné zkušenosti spojené s danou aktivitou [21]. K oblíbeným aktivitám seniorů během dovolené patří rekreace v přímořských letoviscích, lázeňské a wellness pobyty, sportovní aktivity (především pěší turistika), návštěva kulturních památek (zejména návštěva hlavních měst Evropské unie), poznávací zájezdy, okružní plavby, návštěva poutních míst nebo nakupování v okolních zemích (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 40). Většina klientů starší generace vyhledává pobyty u Středozemního moře v období mimo hlavní sezonu, kdy oblast nesužují velká horka. Podle agentury Mag Consulting patří mezi nejoblíbenější destinace českých seniorů Chorvatsko, Egypt, Turecko, Tunisko a Španělsko (Beránek, 2008, str. 94).
33
2 Analýza motivů účasti seniorů na cestovním ruchu v České republice 2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je prozkoumat motivy účasti seniorů na domácím cestovním ruchu v České republice. V návaznosti na cíl práce jsme definovali hlavní hypotézu. H0, ve které předpokládáme, že většina respondentů se účastní domácího cestovního ruchu. Na hlavní hypotézu navazují částečné hypotézy: H1: Předpokládáme, že nejčastějším motivem účasti na cestovním ruchu je zdraví a léčení. H2: Předpokládáme, že minimálně 20 % respondentů získává informace o možnostech svého pobytu prostřednictvím internetu. Při zpracování práce jsme využili primární i sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat byla především knižní a časopisecká odborná literatura a odborné příspěvky publikované online. Primární data jsme získali metodou optávání, technikou dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo od prosince do půlky března, dotazníky přitom byly respondentům distribuovány osobně a také rozeslány elektronickou poštou. Dotazník měl dvě části. První část se věnuje problematice seniorského cestovního ruchu, zatímco druhá část zahrnuje otázky ohledně identifikace respondentů. Skládal se z 15 otázek. Jednalo se především o polootevřené otázky, ale i uzavřené otázky, u kterých respondenti volili jednu nebo více z nabízených možností. V závěru byly umístěny sociologické otázky. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 102 seniorů nad 50 let z kraje Vysočina. Z celkového počtu respondentů bylo 62 žen a 40 můžu, přičemž ženy tvoří 61 % a muži 39 %. Vzhledem k tomu, že 32 respondentů u první otázky uvedlo, že cestování nepatří mezi jejich oblíbené zájmy, odpovídalo na otázky 2 – 12 jen 70 respondentů. Členění seniorů do jednotlivých věkových kategorií bylo převzato z publikace Cestovní ruch pro všechny, která seniory dělí na „mladší seniory“ (50 – 64 let), „starší seniory“ (65 – 70 let) a „veterány“ (71 a více let).
34
Zastoupení seniorů v jednotlivých věkových kategoriích nebylo zcela totožné. Nejvyšší podíl dotazovaných představují „mladší senioři“ (40 %), dále „starší senioři“ (32 %) a nejméně jsou zastoupeni „veteráni“ (28 %). Nejvyšší podíl respondentů připadl na seniory, kteří pochází z Havlíčkova Brodu. Další otázky, které směřovaly ke zkoumané problematice, zodpovídalo pouze 70 respondentů. Zbylých 32 dotazovaných uvedlo, že cestování nepatří mezi jejich oblíbený zájem. Nejčastějším důvodem, proč tomu tak je, jsou zdravotní obtíže a nedostatek finančních zdrojů. Tabulka 5: Základní charakteristika zkoumaného vzorku
Bydliště
Havlíčkův Brod
47
Jihlava
12
Chotěboř
7
Žďár nad Sázavou
9
Světlá nad Sázavou
13
Třebíč
7
Jiné město
7
Žena
62
Muž
40
50 – 64 let
41
65 – 70 let
32
71 a více let
29
Pohlaví
Věk
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. V bakalářské práci jsme využili metody vědecké práce, a to metodu analýzy, metodu generalizace, matematicko-statistické metody a grafické metody.
35
2.2 Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu Téměř 69 % respondentů z celkového počtu uvedlo cestování jako svůj oblíbený koníček. Většina dotazovaných (51,5 %) upřednostňuje domácí cestovní ruch před zahraničním. Nejvyšší zastoupení účasti na domácím cestovním ruchu můžeme pozorovat v kategorii „starších seniorů“ a „veteránů“. Mezi atraktivní cílovou skupinu v rámci zahraničního cestovního ruchu patří skupina „mladších seniorů“. Mladší senioři patří stále mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo, disponují vyšším množstvím finančních prostředků, a proto si mohou dovolit strávit dovolenou v zahraničí, která bývá finančně nákladnější. 32 dotazovaných uvedlo, že cestování nepatří mezi jejich oblíbené činnosti. U „mladších seniorů“ je hlavním důvodem především nedostatek finančních zdrojů. U seniorů starších 65 let jsou to především zdravotní potíže, které jim na účasti na cestovním ruchu brání, přesto se cestování nechtějí vzdát. Seniory, kteří oslavili 71 narozeni, řadíme mezi rizikové účastníky cestovního ruchu, kteří vyžadují specifické požadavky a individuální přístup. Zdravotní omezení jako překážku při účasti na cestovním ruchu uvedlo téměř 50 % respondentů. Mezi jiné důvody zejména u „mladších seniorů“ patří např. nedostatečný fond volného času nebo domácí mazlíček. Graf 3: Účast seniorů na cestovním ruchu 20 18 16 14
12
Doma
10
Zahraničí
Finanční problémy
8
Zdravotní omezení
6 4 2 0 50 - 64 let
65 - 70 let
71 let a více
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
36
Mezi
nejoblíbenější
zahraniční
destinace
cestovního
ruchu
patří
Španělsko
a Chorvatsko, které uvedlo 23,5 % respondentů. Na třetí pozici se umístilo Řecko s 17,7 %. Velmi oblíbená je také Itálie (14,7 %), Egypt (11,8 %) a exotické země (8,8 %). Španělsko patří mezi nejvyhledávanější destinaci cestovního ruchu u „starších seniorů“ a „veteránů“. Popularita této země může souviset s dotovanými zájezdy do Španělska, kdy každý účastník cestovního ruchu starší 55 let získá finanční příspěvek ve výši 150 EUR. „Mladší senioři“ preferují především Řecko, Chorvatsko, Egypt a exotické destinace. Za specifický rys cestování seniorů považujeme účast na cestovním ruchu v období mimo hlavní turistickou sezonu. Tento trend je patrný také u seniorů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Více než 67 % respondentů, kteří se podílí na účasti na domácím nebo zahraničním cestovním ruchu, uvedlo, že cestují převážně v mimosezoně. Oblíbenost mimosezonního cestování rostě s věkem. Senioři „veteráni“ cestují výhradně mimo sezonu. Tato situace je způsobena nižšími cenami produktů cestovního ruchu, nižší vytížeností podniků cestovního ruchu a v neposlední řadě také vhodnějšími klimatickými podmínkami. V rámci domácího cestovního ruchu dávají přednost cestování v hlavní sezoně „mladší senioři“, kteří ještě nemají závažnější zdravotní potíže, které by je v cestování v hlavní sezoně nějak omezovaly. Jako nevýhodu cestování v hlavní sezoně můžeme vnímat přeplněnost podniků cestovního ruchu nebo dopravní omezení. Cestování se tak stává náročnějším a zdlouhavějším. Senioři vyžadují individuální přístup a ochotu hotelového personálu. Kvůli vytíženosti hotelu v sezonních špičkách nemusí být vyhověno všem přáním a požadavkům, které senioři mají. Tabulka 6: Zastoupení seniorů v závislosti na sezoně v % Věková kategorie
Zahraniční cestovní ruch Hlavní sezona Mimosezona
Domácí cestovní ruch Hlavní sezona Mimosezona
50 – 64 let
26 %
35 %
26 %
13 %
65 – 70 let
16 %
24 %
12 %
48 %
71 a více let
0%
36 %
0%
64 %
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
37
Český senior stráví na dovolené v průměru 7 až 8 nocí. Tuto odpověď uvedlo více než 52 % respondentů. Senioři patří také mezi účastníky krátkodobého cestovního ruchu a to především v rámci České republiky. 6 dotazovaných uvedlo, že dovolenou tráví na chatě či chalupě. Pokud se zaměříme na věkové složení seniorů, mezi nejčastější vlastníky chaty či chalupy patří „starší senioři“. Skupina „mladších seniorů“ dává přednost zahraničnímu cestovnímu ruchu. V zahraničí stráví nejčastěji 7 až 8 nocí (63 %) a 10 až 14 nocí (37 %). Téměř 12 % respondentů z celkového počtu uvedlo, že na dovolené stráví jiný časový interval, než který byl uveden v nabídce možností. Nejčastější odpovědí bylo 21 nocí, přičemž tuto odpověď uváděli senioři starší 65 let. Tato skutečnost souvisí s tím, že senioři nad 65 let patří mezi nejčastější účastníky lázeňského cestovního ruchu nebo ozdravných pobytů. Průměrná doba léčby u kompletní lázeňské péče je 3 týdny, u příspěvkové a samoplátecké lázeňské léčby pak v průměru 10 dnů. Graf 4: Průměrná délka pobytu na dovolené
18 16 14 12
Víkend
10
3 - 4 noci
8
7 - 8 nocí 10 - 14 nocí
6
Jiné
4 2 0 50 - 64 let
65 - 70 let
71 a více let
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
38
Nejvíce seniorů (necelých 36 %) cestuje v doprovodu manžela nebo manželky. Velmi časté je také cestování ve skupině přátel (27 %). Přibližně 13 % seniorů cestuje s rodinou a 10 % samo nebo s vnoučaty. Pouze dva respondenti nad 71 let uvedli, že cestují se svou organizací, která se specializuje na seniory. Jeden dotazovaný ze skupiny „mladších seniorů“ dává přednost cestování se svým partnerem. S ohledem na věk seniorů, cestují „mladší senioři“ především v doprovodu manžela či manželky. „Starší senioři“ a „veteráni“ častěji tráví dovolenou se skupinou svých přátel. Senioři nad 65 let také často berou na dovolenou svá vnoučata. V porovnání s ostatními skupinami cestují sami nejčastěji „starší senioři“ a poté „veteráni“. Většina seniorů (52 %) získává informace o možnostech svého pobytu prostřednictvím cestovních kanceláří nebo agentur. „Mladší senioři“ častěji hledají informace o své dovolené na internetových stránkách, zatímco senioři nad 71 let internet nevyužívají vůbec. Odbornou pomoc zaměstnanců cestovních kanceláří nebo agentur nejčastěji vyhledávají „starší senioři“.
Velmi časté je také cestování na základě vlastních
zkušeností. Pokud si senioři oblíbí konkrétní destinaci cestovního ruchu, neváhají ji navštívit i podruhé. Přibližně 12 % seniorů dá při cestování na rady a doporučení svých přátel nebo známých. Můžeme tedy říci, že většina seniorů svěřuje organizaci zájezdů cestovním kancelářím nebo agenturám. Podíváme-li se na organizaci zájezdu z hlediska domácího a zahraničního cestovního ruchu zjistíme, že služeb cestovních kanceláří či agentur nejvíce využívají senioři „veteráni“. Jestliže se senior rozhodne strávit dovolenou v zahraničí, většinou neponechá nic náhodě a zájezd si zakoupí v cestovní kanceláři či agentuře. Nemusí se o nic starat, organizovat nebo plánovat. Vše zajistí organizátor zájezdu. Individuální organizaci zájezdů volí především „mladší senioři“. U této skupiny seniorů je stále oblíbenější zakoupení ubytování v cestovní kanceláři či agentuře a vlastní doprava, pokud se jedná o domácí cestovní ruch nebo blízkou destinaci cestovního ruchu.
39
Graf 5: Zdroje informací o možnostech pobytu 18 16
14 12 CK nebo CA
10
Internet
8
Doporučení přátel
6
Vlastní zkušenost
4 2
0 50 - 64 let
65 - 70 let
71 a více let
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Autobus je mezi seniory nejoblíbenějším dopravním prostředkem, a to zejména na kratší vzdálenosti. Téměř 35 % respondentů mu dává přednost před ostatními druhy dopravy. Na druhém místě se umístilo letadlo, dále pak osobní automobil a vlak. Letecká doprava je mezi seniory nejoblíbenější především do vzdálenějších destinací, jako je Řecko, Egypt nebo Španělsko. Uvážíme-li jednotlivé věkové skupiny, tak nejoblíbenějším dopravním prostředkem u „mladších seniorů“ v rámci domácího cestovního ruchu je osobní automobil. Více než 19 % respondentů z řad „mladších seniorů“ jezdí autem na dovolenou také do zahraničí. Jedná se zejména o bližší destinace jako je Chorvatsko nebo Itálie. Železniční doprava je stále více oblíbená u „starších seniorů“ a „veteránů“. Nejoblíbenější kategorií ubytovacího zařízení je hotel, který uvedlo téměř 49 % respondentů. Na druhé pozici se umístil penzion s 40 %. Pouze 6 dotazovaných dává přednost ubytování v chatě či chalupě. 2 respondenti ze skupiny „mladších seniorů“ uvedli, že preferují ubytování v kempu nebo v soukromí. Vezmeme-li v úvahu jednotlivé věkové kategorie, zjistíme, že mladší senioři upřednostňují ubytování v hotelu v rámci zahraničního cestovního ruchu. Ubytování v hotelu preferuje 29 % „mladších seniorů“. Velmi oblíbené je také ubytování v penzionu (více než 25 %). V rámci domácího cestovního ruchu preferují „mladší senioři“ ubytování v penzionu. Tuto 40
odpověď uvedlo téměř 26 % dotazovaných. „Starší senioři“ upřednostňují ubytování v hotelu, a to jak v rámci zahraničního (28 %), tak i v rámci domácího cestovního ruchu (28 %). Druhým nejoblíbenějším ubytovacím zařízením v zahraničí i v České republice je penzion, který uvedlo 28 % respondentů. Na třetí pozici se umístila chata nebo chalupa s 12 %. Senioři „veteráni“ upřednostňují ubytování v hotelu (35 %), pokud tráví dovolenou v zahraničí.
V rámci domácího cestovního ruchu je stejně oblíbenou
ubytovací kategorií hotel i penzion. Hotel i penzion získaly shodně více než 29 %. Pouze 1 senior „veterán“ uvedl, že dává přednost ubytování na chatě. Naprostá většina seniorů (72 %) uvedla, že je při výběru pobytu nejčastěji zajímá poloha ubytovacího zařízení, cena (64 %) a ochota a individuální přístup personálu (56 %). Velký význam, především pro „starší seniory“ a „veterány“ má nabídka zdravotnických služeb a vybavení koupelny. Pro „mladší a starší seniory“ je důležité, zda ubytovací zařízení disponuje nabídkou wellness služeb. S vyšším věkem roste zájem o bezbariérový přístup v rámci celé budovy, stejně tak i o bezbariérové pokoje, které jsou vhodné i pro seniory s handicapem. 9 respondentů z celkového počtu uvedlo, že je pro ně velmi důležitá nabídka dietního stravování. Nejvyšší počet odpovědí ohledně možnosti parkování a vnitřního bazénu, můžeme pozorovat u seniorů ve věkové kategorii 50 až 64 let. Téměř 13 % dotazovaných uvedlo, že je při výběru pobytu nejvíce zajímá kvalita lůžka, dále pak propagace orientovaná na seniory (6 %) a animační program (2 %). Seniory při výběru pobytu ovlivní různé faktory. Vezmeme-li v potaz jednotlivé segmenty, tak „mladší seniory“ nejméně zajímá bezbariérový přístup v rámci budovy tak i v rámci pokoje (100 %), propagace orientovaná na seniory a možnost zúčastnit se animačního programu (90%) nebo nabídka dietního stravování (84 %). Všichni „starší senioři“ uvedli, že je při výběru pobytu nejméně ovlivní možnost parkování, animační program (76 %), dále pak propagace orientovaná na seniory a kvalita lůžka (64 %). Seniory nad 71 let nejméně zajímá možnost parkování (93 %), animační program (86 %), propagace orientovaná na seniory a pohodlná a vyšší postel (50 %).
41
Tabulka 7: Faktory ovlivňující výběr pobytu v % Neovlivní rozhodnutí
Ovlivní rozhodnutí, pokud jsou splněna i jiná kritéria 71 a více 50 – 64 let 65 – 70 let let
50 – 64 let
65 – 70 let
71 a více let
Poloha
10 %
4%
0%
19 %
28 %
21 %
Cena
13 %
8%
0%
48 %
12 %
14 %
Propagace
93 %
64 %
50 %
7%
36 %
36 %
Parkování
65 %
100 %
93 %
16 %
0%
0%
100 %
40 %
43 %
0%
48 %
57 %
97 %
52 %
7%
3%
28 %
71 %
Lékař
74 %
8%
14 %
10 %
16 %
14 %
Wellness
52 %
4%
29 %
19 %
64 %
64 %
Bazén
52 %
40 %
43 %
16 %
48 %
50 %
Animace
90 %
76 %
86 %
10 %
24 %
14 %
Stravování
84 %
32 %
29 %
13 %
48 %
50 %
Koupelna
71 %
12 %
7%
13%
60 %
29 %
Postel
74 %
64 %
50 %
19 %
20 %
29 %
Přístup personálu
16 %
0%
7%
32 %
48 %
21 %
Bezbariérový přístup Bezbariérový pokoj
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Nejčastěji senioři cestují, aby si odpočinuli a relaxovali. Tuto odpověď uvedlo více než 84 % respondentů ze tří věkových kategorií. Mezi druhý nejčastější motiv účasti na cestovním ruchu patří kultura a poznávání (téměř 49 %). Na třetí pozici se s 30 % umístilo upevňování zdraví a léčba nemocí. Dále pak sportovní aktivity s 17 % a návštěva příbuzných nebo přátel s 22 %. Nakupování jako nejčastější motiv účasti na cestovním ruchu neuvedl ani jeden z dotazovaných. Zaměříme-li se na motivy cestování dle jednotlivých segmentů, u všech skupin seniorů je nejčastějším motivem odpočinek a relaxace. Téměř 81 % „mladších seniorů“ jezdí na dovolenou, aby si odpočinuli nebo relaxovali. Druhým nejčastějším motivem účasti na cestovním ruchu u „mladších seniorů“ je motiv sportu. Sportovní aktivity během své dovolené upřednostňuje 36 % respondentů. Mladší senioři jsou často v dobré fyzické kondici, a proto vyhledávají 42
sportovní dovolené v kombinaci s odpočinkem. Velmi oblíbené je také cestování za účelem poznávání kulturních nebo přírodních památek (36 %). Na třetí pozici se umístil motiv zdraví a léčení. Tuto odpověď uvedlo pouze 16 % „mladších seniorů“. Nejméně zmiňovanou odpovědí byla návštěva příbuzných nebo přátel, kterou zvolili pouze 2 respondenti. „Starší senioři“, kromě odpočinku a relaxace (92 %), upřednostňují během své dovolené návštěvu nejrůznějších kulturních či přírodních památek. Tento motiv účasti na cestovním ruchu preferuje nadpoloviční většina (60%) „starších seniorů“. V porovnání s předchozí kategorií seniorů můžeme konstatovat, že s rostoucím věkem se do popředí dostává motiv zdraví a léčení a naopak klesá motiv sportu. Sportovní aktivity jako nejčastější motiv účasti na cestovním ruchu neuvedl ani jeden respondent z řad „starších seniorů“. Motiv léčení a utužování zdraví uvedlo 24 % dotazovaných. Cestovní ruch za účelem návštěvy příbuzných nebo přátel zaujímá u „starších seniorů“ významné postavení. Návštěvu svých příbuzných nebo přátel jako nejčastější motiv účasti na cestovním ruchu uvedlo 24 % „starších seniorů“. U seniorů „veteránů“ převládá motiv odpočinku a relaxace (téměř 79 %), stejně jako u předchozích dvou segmentů. Druhým nejčastějším motivem účasti na cestovním ruchu je zdraví a léčení, který uvedlo necelých 72 % respondentů. Tato situace souvisí se zhoršeným zdravotním stavem starších seniorů, kteří patří mezi nejčastější účastníky zdravotního cestovního ruchu. Z důvodů zhoršeného zdravotního stavu se u seniorů „veteránů“ nevyskytuje motiv sportovních aktivit. Cestovní ruch za účelem návštěvy kulturních a přírodních památek preferuje nadpoloviční většina respondentů, tedy více než 57 %. Nejméně pak senioři „veteráni“ cestují, aby navštívili své příbuzné nebo přátele. Tuto odpověď uvedli pouze 2 respondenti starší 71 let. Pokud se zaměříme na spokojenost seniorů s nabídkou pobytů a produktů na trhu cestovního ruchu v České republice, zjistíme, že převažují spíše pozitivní reakce. Senioři hodnotí velmi kladně nabídku wellness služeb. Odpověď vynikající zvolilo 30 % dotazovaných. Naprostá většina seniorů (56 %) označila nabídku doplňkových sportovních služeb jako dobrou. S nabídkou pobytů pro seniory v ubytovacích zařízeních je spokojeno 52 % respondentů, s animačním programem 48 % dotazovaných a s nabídkou zájezdů pro seniory v cestovních kancelářích 46 % respondentů. Nejméně jsou senioři ve všech věkových kategoriích spokojeni s bezbariérovým přístupem (42 %), s bezbariérovým pokojem (40 %), s nabídkou speciální stravy (26 %) a s cenou, kterou uvedlo 25 % respondentů. 43
Zaměříme-li se na částku, kterou jsou senioři ochotni investovat do své dovolené, většina z dotazovaných (53 %) uvedla, že jsou ochotni za svou dovolenou utratit 5 000 až 10 000 Kč. Velmi často se také vyskytovala odpověď 10 000 až 15 000 Kč, kterou zvolilo více než 24 % respondentů. V porovnání domácího a zahraničního cestovního ruchu jsou senioři ochotni připlatit si za dovolenou strávenou v zahraničí. 6 seniorů ve věkové kategorii 50 až 64 let uvedlo, že za dovolenou zaplatí 15 000 a více Kč. Tato situace může souviset s výběrem cílové destinace. Jedinci ve skupině „mladších seniorů“ uvedli, že preferují exotičtější dovolené, které jsou finančně nákladnější. S ohledem na věk jsou nejméně ochotni do své dovolené investovat senioři ve věku 71 a více let. Graf 6: Náklady na dovolenou 16 14 12 10
do 5 000 Kč 5 000 - 10 000 Kč
8
10 000 - 15 000 Kč
6
15 000 a více Kč
4 2 0 50 - 64 let
65 - 70 let
71 a více let
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
44
Shrnutí. Nadpoloviční většina dotazovaných uvedla, že upřednostňuje domácí cestovní ruch před zahraničním cestovním ruchem. Pokud se starší člověk rozhodne strávit dovolenou v zahraničí, volí především bližší destinace jako je Chorvatsko nebo Itálie, přičemž dává přednost autobusové dopravě. Senioři ve věku 50 až 64 vyhledávají exotičtější destinace jako je Španělsko, Egypt nebo Řecko a upřednostňují leteckou dopravu. Majoritní skupina seniorů cestuje nejčastěji v období mimo hlavní turistickou sezonu v doprovod manžela nebo manželky a na dovolené stráví 7 až 8 nocí. Většina respondentů uvedla, že informace o možnostech svého pobytu získává především prostřednictvím cestovních kanceláří nebo agentur. U „mladších seniorů“ je velmi časté vyhledávání informací pomocí internetových stránek. Webové stránky využívá k vyhledávání informací 20 % respondentů. Pokud se zaměříme na ubytování, tak preferovaným ubytovacím zařízením je hotel a v rámci domácího cestovního ruchu pak penzion. Při výběru pobytu senioři zvažují řadu hledisek. Nejdůležitější je pro ně poloha ubytovacího zařízení, dále cena, ochota a individuální přístup personálu. Zaměříme-li se na nejčastější motiv účasti na cestovním ruchu, dojdeme k závěru, že nejčastějším motivem je odpočinek a relaxace. Na druhém místě se umístila kultura a poznávání a na třetím pak zdraví a léčení. Senioři jsou velmi nároční na kvalitu poskytovaných služeb. Nejvíce jsou spokojeni s wellness službami, poté s nabídkou doplňkových služeb nebo s animačním programem. Naopak velmi negativně hodnotí bezbariérový přístup v rámci celé budovy, tak i v rámci jednotlivých pokojů, dále nabídku speciální stravy a cenu. Seniorská klientela se vyznačuje tím, že je velmi citlivá na cenu, kterou má do dovolené investovat. Majoritní skupina respondentů je ochotna za dovolenou utratit 5 000 až 10 000 Kč.
45
3 Možnosti podpory rozvoje seniorského cestovního ruchu v České republice Senioři představují na trhu cestovního ruchu specifickou skupinu turistů, kteří vyžadují speciální nabídku a program, který je přizpůsobený jejich zdravotnímu stavu a fyzickým možnostem. V současné době se můžeme setkat s různými cestovními kancelářemi, které se specializují na seniorské pobyty. Ve většině případů se ale jedná o internetové cestovní kanceláře. Senioři, především starší 65 let, nepatří mezi vlastníky osobního počítače a internetu. Řada z nich tedy nemá možnost získat informace o existenci cestovních kanceláří, které nabízí seniorské pobyty za zvýhodněnou cenu. V nabídce cestovních kanceláří se můžeme také setkat s dotovanými zájezdy do Španělska, Itálie nebo na Kypr. Každý senior, který dosáhl věku 55 let, získá příspěvek ve výši 150 EUR. Nicméně informace o těchto dotovaných zájezdech jsou k dispozici spíše na internetu nebo v kamenných cestovních kancelářích či agenturách. Propagace seniorských pobytů prostřednictvím internetových stránek není v případě tohoto segmentu nejvhodnější. Z námi provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že většina seniorů (60 %) nemá informace o zájezdech, v rámci kterých mohou získat finanční příspěvek. Na základě tohoto zjištění doporučujeme zaměřit propagaci na seniorské a dotované pobyty prostřednictvím televizní reklamy, díky které by se dostaly do povědomí seniorů. Vhodná by byla také propagace v časopisech, které se orientují na seniorskou klientelu. V souvislosti s touto formou propagace by byl také podrobněji představen projekt „Cestování pro seniory“, který je podporován Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky. Podpora rozvoje seniorského cestovního ruchu se spíše orientuje na rozvoj zahraničního cestovního ruchu prostřednictvím dotovaných zájezdů. Seniorům jsou sice v České republice poskytovány slevy na různé kulturní a společenské události, na dopravu nebo ubytování, ale není poskytován žádný příspěvek na standardní zájezdy. Řada seniorů se neúčastní cestovního ruchu právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Podle našeho názoru, by bylo vhodné, vytvořit projekt nebo program, který by finančně podporoval seniory i v rámci domácího cestovního ruchu, byť jen nepatrnou finanční částkou.
46
Program s názvem „Senioři poznávají Českou republiku“ by byl určený seniorům starším 55 let, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky. Dalším kritériem by byla výše starobního důchodu. Finanční příspěvek by obdržel každý senior, který nemá průměrný důchod. Výše průměrného důchodu je v současné době v České republice 10 913 Kč. Každý senior by po splnění těchto požadavků získal finanční příspěvek ve výši 1 500 Kč. Prostřednictvím tohoto programu bychom chtěli seniorům ukázat, že mohou svůj volný čas trávit aktivně ve společnosti svých vrstevníků a současně se také seznámit s nejznámějšími památkami v České republice. Program „Senioři poznávají Českou republiku“ si za cíl klade také podporu ekonomické činnosti podniků cestovního ruchu i mimo hlavní turistickou sezonu. Poznávací zájezd by zahrnoval dopravu, ubytování v tříhvězdičkovém hotelu, plnou penzi, vstupné do vybraných objektů a služby průvodce. Finanční prostředky na podporu programu „Senioři poznávají Českou republiku“ bychom mohli získat z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Operační program je mimo jiné zaměřený také na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpátky do společnosti, což senioři a handicapovaní lidé jsou. V souvislosti s tímto programem byla Ministerstvem práce
sociálních věcí zveřejněna výzva na téma „Sociální integrace a služby“.
Po předložení úspěšného projektu je možné získat dotaci na financování rozvoje cestovního ruchu pro seniory. Dotaci na podporu domácího seniorského cestovního ruchu by bylo možné také získat v rámci Integrovaného operačního programu, který je financován především z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje. Integrovaný operační program je rozdělený na 6 tematických celků. Jedním z nich je národní podpora cestovního ruchu. Další možností, jak získat finanční dotaci, je reakce na výzvy, které zveřejňuje Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. V roce 2010 reagovala na výzvu v rámci podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“ cestovní kancelář OK-Tours, která předložila úspěšný projekt s názvem „Cestování pro osamělé seniory“ „Nebojte se cestovat s námi“.
47
K tomu, aby se seniorský cestovní ruch rozvíjel, je důležité neustále vytvářet nové a zajímavé produkty cestovního ruchu, které by přilákaly seniorskou klientelu. Je třeba zvolit program, který není fyzicky ani časově náročný, ale splňuje očekávání a požadavky na kvalitu služeb, které senioři mají. V nabídce cestovních kanceláří by neměly chybět ani jednodenní výlety za poznáním a kulturou spojené s možností návštěvy divadla nebo jiné společenské události. Senioři se rádi vzdělávají a rozvíjí své zájmy. Součástí nabídky produktů cestovního ruchu by měly být také zájezdy, které se orientují na volnočasové aktivity jako je pěší turistika, plavání či krátké výlety do okolí. Senioři patří mezi nejčastější účastníky lázeňského a zdravotního cestovního ruchu, proto by v nabídce žádné cestovní kanceláře neměly chybět pobyty zaměřené na zdraví a léčení. Oblíbené jsou také víkendové wellness pobyty. Vzhledem k tomu, že senioři cestují především mimo hlavní turistickou sezonu, měla by se nabídka seniorských pobytů orientovat zejména na jarní a podzimní měsíce. Důležité je také věnovat pozornost organizaci zájezdu. Organizace zájezdu by měla být naplánována do sebemenších detailů. Senioři se neradi dostávají do stresových situací a jakýkoliv problém mohou vnímat velmi negativně. Senioři také velmi citlivě reagují na cenu zájezdů. Je tedy vhodné, pokud cestovní kanceláře nabízí slevy za včasný nákup. Vysoký důraz by měl být také kladen na kategorii ubytovacího zařízení, které by mělo být
umístěné
v klidném
prostředí.
Ubytovací
zařízení
by měla
disponovat
bezbariérovým přístupem. Vhodné je, pokud má ubytovací zařízení bezbariérové vstupní dveře, které umožní bezproblémový přístup i handicapovaným občanům, kteří jsou připoutáni na invalidní vozík. Jestliže se před vstupem do budovy nachází schody, měla by být jejich součástí rampa nebo výsuvná plošina, která se dá v nutnosti použít. Aby se handicapovaní občané mohli pohybovat bez bariér i v rámci samotné budovy, je důležité, aby ubytovací zařízení disponovalo také výtahem, přestože ho musí mít pouze ubytovací zařízení, která mají více než 3 nadzemní podlaží. Je nutné, aby i samotné pokoje byly přizpůsobeny občanům s handicapem, přičemž nejdůležitější je asi prostorové uspořádání a vybavení koupelny a toalety. Ubytovací zařízení by neměla být přizpůsobena pouze seniorům, kteří mají pohybové postižení. Je třeba myslet na to, že k handicapovaným občanům patří také zrakově a sluchově postižení. Samozřejmostí je také individuální a vnímavý přístup personálu. Personál ubytovacího zařízení by měl podstoupit speciální školení, které by ulehčilo komunikaci se seniory. 48
Senioři jsou často nedůvěřiví, nemají rádi změny, a proto je třeba u nich navodit pocit důvěry a vytvořit přátelskou atmosféru. Komunikace a osobní přístup má vliv na celkové hodnocení kvality poskytovaných služeb. V rámci komunikace je také důležité naslouchání a zpětná vazba. Doporučuje se ve zkratce sdělené informace zopakovat, čímž se předchází zbytečným nedorozuměním. Je třeba si uvědomit, že senioři jsou dospělými osobami a mají tedy právo na důstojné jednání, i když trpí nějakým fyzickým či duševním onemocněním. Senioři jsou zvídaví, roztržití a často také náladoví. Proto je důležité věnovat jim dostatek trpělivosti a ohleduplnosti v každé situaci. Vzhledem k tomu, že skupina seniorů patří k rizikovějším z hlediska různých zdravotních obtíží, je nezbytná přítomnost lékaře nebo vyškoleného zdravotníka. Nedílnou součástí každého zájezdu by měl být průvodce nebo vedoucí zájezdu, který se specializuje na práci se seniory. Seniorům je důležité věnovat dostatek pozornosti, komunikovat s nimi a sdělovat jim pouze podstatné, nikoliv irelevantní informace. Průvodce by měl dbát na pohodlí starších klientů a zajistit jim dostatek prostoru pro osobní odpočinek. Měl by být k dispozici při výstupu nebo nástupu do dopravních prostředků a pomáhat se zavazadly. Senioři jsou často ostýchaví, proto by se měl vždy přesvědčit, že všichni porozuměli výkladu. Průvodce by měl být také schopný poskytnout první pomoc a předem se informovat o lékařské službě v navštívené oblasti. V rámci zlepšení komunikace se seniory doporučujeme uspořádat školení, který by bylo určené pro pracovníky podniků cestovního ruchu, a to zejména pro zaměstnance ubytovacích zařízení a průvodce cestovního ruchu. Cílem jednodenního školení by bylo seznámení pracovníků podniků cestovního ruchu s problematikou komunikace se seniory a se seniory s handicapem. Pozornost by byla zaměřena především na zvládání problémových situací a postupů k jejich řešení. Kurz by se věnoval také komunikačním bariérám, verbální a neverbální komunikaci se seniory. Finanční prostředky k zajištění školení by bylo možné získat z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a to konkrétně z dotačního programu Evropské unie „Školení je šance“. Speciální školení ohledně zlepšení komunikace se seniory v rámci cestovního ruchu by do své nabídky mohl zařadit Institut cestovního ruchu, který se zaměřuje na poskytování služeb subjektům podnikajícím a působícím v cestovním ruchu. Specializovaná školení by mohly realizovat také vysoké školy v rámci spolupráce s veřejností nebo prostřednictvím projektů na podporu vzdělávání.
49
Závěr Seniorský cestovní ruch je součástí sociálního cestovního ruchu, jehož cílem je podpora sociálně znevýhodněných občanů. Vznik seniorského cestovního ruchu je v České republice spojován s rokem 2000. V polovině 20. století se seniorský cestovní ruch stal tématem řady mezinárodních konferencí a odborných studií. Seniorský cestovní ruch můžeme považovat za jednu z nejvýznamnějších forem cestovního ruchu, jejíž význam bude v budoucnu díky stárnutí populace neustále narůstat. Seniorský cestovní ruch podporuje ekonomickou činnost podniků cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezonu, čímž přispívá k odstraňování sezonních výkyvů. V současné době se senioři stávají významným segmentem cestovních kanceláří. Tuto skutečnost také potvrzují výsledky dotazníkového šetření realizovaného v rámci bakalářské práce. Z dotazníkového šetření vyplývá, že téměř 69 % seniorů patří mezi účastníky cestovního ruchu i ve věku nad 50 let. Dnešní senioři se necítí být staří a odepsaní ze společenského života, ale chtějí svůj volný čas trávit aktivitami, které je naplňují a obohacují jejich život. Dá se předpokládat, že účast seniorů na cestovním ruchu bude neustále narůstat. Přispívá k tomu nejen zlepšující se zdravotní péče, ale také zdravější životní styl nebo dostatek fondu volného času a finančních prostředků a v neposlední řadě demografický vývoj společnosti. Na základě výsledků primárního průzkumu můžeme konstatovat, že senioři upřednostňují domácí cestovní ruch před zahraničním. Domácímu cestovnímu ruchu dává přednost 51,5 % respondentů. Můžeme tedy potvrdit hlavní hypotézu, která předpokládala, že většina respondentů se účastní domácího cestovního ruchu. Senioři patří k účastníkům cestovního ruchu, kteří mají specifické požadavky. Je proto důležité, aby podniky cestovního ruchu disponovaly odpovídající materiálně-technickou základnou. Zaměříme-li pozornost na spokojenost s nabídkou pobytů a produktů na trhu cestovního ruchu, zjistíme, že nejvíce jsou senioři spokojeni s nabídkou doplňkových služeb, a to především s nabídkou wellness, sportovních aktivit nebo s animačním programem. Naopak nejméně jsou senioři spokojeni s bezbariérovým přístupem v rámci celé budovy, tak i v jednotlivých pokojích. Je nutné, aby podniky cestovního ruchu věnovaly pozornost také handicapovaným seniorům, kteří vyžadují speciální přístup a péči.
50
V částečné hypotéze H1 jsme předpokládali, že nejčastějším motivem účasti na cestovním ruchu seniorů je motiv zdraví a léčení. Tuto hypotézu jsme nepotvrdili, protože motiv zdraví a léčení nebyl pro respondenty nejčastějším motivem pro realizaci cesty. Umístil se za motivy odpočinku, relaxace, kultury a poznáváním. Tato skutečnost dokazuje, že se neustále zlepšuje zdravotní stav účastníků seniorského cestovního ruchu. Senioři nejčastěji cestují, aby si odpočinuli, relaxovali a zároveň poznávali kulturní a přírodní krásy okolí. Cestovní kanceláře by se tedy měly zaměřit na produkty cestovního ruchu, které kombinují motiv odpočinku a poznávání. Součástí dotazníkového šetření byla také hypotéza H2, ve které jsme předpokládali, že minimálně 20 % respondentů získává informace o možnostech svého pobytu prostřednictvím
internetových
stránek.
Přesně
20
%
dotazovaných
uvedlo,
že k vyhledávání informací využívá služby internetu. Hypotézu jsme tedy potvrdili. Konstatujeme ale, že získávání informací na webových stránkách je záležitostí především „mladších seniorů“. Propagace standardních zájezdů a seniorských pobytů prostřednictvím internetu není vhodná zejména pro seniory starší 65 let. Jen málokterý senior v tomto věku vlastní počítač a umí zacházet s internetem. Jako vhodnější forma nepřímé
propagace
by
se
jevila
televizní
reklama,
prospekty
či
letáky
na frekventovaných místech nebo propagace v časopisech orientovaných na seniory. Cílem bakalářské práce bylo prozkoumat motivy účasti seniorů na domácím cestovním ruchu v České republice. Konstatujeme, že cíl práce se nám prostřednictvím analýz primárních a sekundárních dat podařilo naplnit. Zaměstnanci cestovních kanceláří a ostatních podniků cestovního ruchu by si měli uvědomit důležitost seniorské klientely. Vytvářet nové produkty, které by uspokojily starší občany, kteří jsou nároční na kvalitu poskytovaných služeb. Je vhodné také proškolit průvodce cestovního ruchu a zaměstnance ubytovacích zařízení, kteří jsou se seniory v kontaktu. Zlepšení osobního přístupu a komunikace může být jedním z důvodů, jak zvýšit zájem seniorů o cestování.
51
Seznam použité literatury 1. b.
a.
Cestování
seniorů [online].
2012
[cit.
Dostupné
2013-02-06].
z:
2. b. a. Cestovky objevily novou klientelu [online]. 2012-01-25 [cit. 2013-02-06]. Dostupné
z:
aktivni-seniory.html> 3. b. a. Dotované zájezdy na Kypr, do Španělska a do Itálie [online]. 2011 [cit. 201304-04]. Dostupné z: 4. b. a. Dotované zájezdy pro seniory do teplých krajin [online]. 2012-05-01 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: 5. b. a. Handicapovaní: Cestování po světě je stále problematické [online]. 2011-0124 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 6. b.
a.
In-karty [online].
2012-12-09
[cit.
2013-04-04].
Dostupné
z:
7. b. a. Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002[online]. 2002
[cit.
Dostupné
2013-02-14].
z:
8. b. a. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 [online].
2013-02-06
[cit.
2013-02-14].
Dostupné
http://www.mpsv.cz/cs/14540> 9. b. a. Národní program cestovního ruchu [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z:
stranky/PageNotFound?aspxerrorpath=/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodniprogram-cestovniho-ruchu/Rok-2012---Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem> 10. b. a. Národní program podpory cestovního ruchu [online]. 2010 [cit. 2013-02-06]. Dostupné
z:
ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201> 52
11. b. a. Nová iniciativa Evropské unie:Lidé mají právo cestovat [online]. 2010-06-15 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 12. b. a. Nový program má podporovat znevýhodněné turisty [online]. 2009-12-17 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 13. b.
a.
Podpora
MMR [online].
2010
[cit.
2013-02-06].
Dostupné
z:
14. b. a. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace [online]. 2006-06-29 [cit. 2013-0214]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2897 15. b. a. Rok 2000 - rok vzniku seniorského cestovního ruchu u nás [online]. 2000 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/00_11/11_stat_2.htm 16. b.
a.
Senior
pass [online].
[cit.
2013-04-04].
Dostupné
z:
17. b. a. Seniorský cestovní ruch [online].[cit.2013-02-14]. Soubor ve formátu pdf. 18. b.
a.
Senioři [online].
2012-05-30
[cit.
2013-04-04].
Dostupné
z:
19. b. a. Slevy a výhody pro seniory [online]. 2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: 20. b. a. Social tourism inquiry [online]. 2012 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 21. b.
a.
Soft
adventure [online].
2012
[cit.
2013-02-06].
Dostupné
z:
22. b.
a.
Španělsko [online].
2012
[cit.
2013-02-06].
Dostupné
z:
23. b. a. Speciální nabídka pro klienty ve věku 55+ [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: 24. b. a. Trendy v současném cestovním ruchu [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: 53
25. b. a. Zásady OSN pro seniory [online]. 2005-05-11 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: 26. BERÁNEK, Jaromír. Podíl seniorů na zahraničních zájezdech stále roste. In: COT business. Praha: C.O.T. media s. r. o., 2008, říjen. ISSN 1212-4281. 27. BERÁNEK, Jaromír. Sociální cestovní ruch [online]. 2012-02-09 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 28. BOHATOVÁ, Monika. Atraktivní cílová skupina? Páry nad 50 let. [online]. 20080421 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 29. BOUCHAL, Petr. Cestujete letecky? [online]. 2012-12-29 [cit. 2013-02-06]. Dostupné
z:
30. ČECHUROVÁ, Lenka. Cestovní kanceláře vycházejí vstříc specifickým potřebám seniorů při cestování [online]. 2011-11-04 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 31. ČECHUROVÁ, Lenka. Senioři mohou cestovat pohodově, i u nás jsou cestovní kanceláře pro seniory [online]. 2011-12-02 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 32. DOLANSKÁ, Nora. Netřeba se bát, ale seniory nutno dobře znát. In: COT business. Praha: C.O.T. media s. r. o., 2005, únor. ISSN 1212-4281. 33. Europe
Senior
Tourism [online].
2008
[cit.
2013-02-06].
Dostupné
z:
34. Imserso. Instituto de Mayores y Servicios Sociales [online]. 2009 [cit. 2013-02-06]. Dostupné
z:
35. International social tourism organisation [online]. 2013 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: 36. KIRÁL´OVÁ, Alžběta. Marketing hotelových služeb. Praha: Ekopres, s. r. o., 2002. 148 s. ISBN 80-86119-44-0.
54
37. KLUFOVÁ, Renata. Cestovní ruch seniorů v ČR. Jihlava: Vysoká škola polytechnická
Jihlava,
2011,
červenec.
ISSN
1804-252X.
Dostupné
z:
38. KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 90 s. ISBN Dostupné
978-80-7399-407-05.
z:
content/uploads/2010/11/CR-pro-vsechny-publikace.pdf> 39. LINDEROVÁ, Ivica. Scientia Iuventa: Seniorský cestovný ruch v Európskej únii. Banská Bystrica: Ekonomická fakulta UMB, 2009. ISBN 978-80-8083-793-8. 40. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. 41. NAEGELE, Gerhard. Seniorenwirtschaft in Deutschland - Tourismus und Wellness im
Alter [online].
2006
[cit.
2013-02-13].
Dostupné
z:
42. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. 43. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 44. STARNOVSKÁ, Tamara. Specifika výživy seniorů [online]. 2012 [cit. 2013-02-06]. Dostupné
z:
materialy/specifika-vyzivy-senioru/200-specifika-vyzivy-senioru.aspx> 45. ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, s. r. o., 2004. 135 s. ISBN 80-7178-920-8. 46. TOPOL, Martin. Nyní je čas pro nás 55+. [online]. 2011 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: 47. ULRYCH, Petr. Cestovní ruch pro všechny. In: COT business. Praha: C.O.T. media s. r. o., 2008, březen. ISSN 1212-4281.
55
48. WEHLE, Tomáš. Španělsko láká Čechy starší 55 let. Na zájezd dostanou dotaci 150
EUR. [online].
2011-02-02
[cit.
2013-02-06].
Dostupné
z:
56
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník – Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu v podmínkách České republiky
57
Příloha 1: Dotazník – Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu v podmínkách České republiky Milí respondenti,
senioři jsou podstatnou cílovou skupinou na trhu cestovního ruchu. Podniky cestovního ruchu (cestovní kanceláře, hotely, restaurace) věnují této cílové skupině stále více pozornosti. Tímto dotazníkem bychom chtěli zjistit, jaké jsou Vaše požadavky při účasti na cestovním ruchu, co Vám při cestování schází apod. Zajímají nás Vaše názory a zkušenosti. Vámi vyplněný dotazník použijeme jako podklad pro zpracování bakalářské práce k tématu „Motivy seniorů při účasti na cestovním ruchu v podmínkách České republiky“.
Lucie Macková studentka 3. ročníku Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava 1) Patří cestování mezi Vaše oblíbené zájmy? Vyberte jednu možnost. ano ne – proč? Vyberte jednu možnost a poté pokračujte otázkou č. 13. o nedostatek finančních zdrojů o zdravotní omezení o jiné……………………………………………………………………………. 2) Kde trávíte dovolenou častěji? Vyberte jednu možnost. doma v zahraničí o Identifikujte, prosím, krajinu preferovaného pobytu: ………………………... 3) Cestujete převážně: Vyberte jednu možnost. v mimosezoně (jaro, podzim) v hlavní sezoně (léto, zima)
58
4) Uveďte průměrnou délku Vaší dovolené (účasti na cestovním ruchu): Vyberte jednu možnost.
víkendové pobyty (chata, chalupa) 3 až 4 noci 7 až 8 nocí 10 až 14 nocí jiná………………………………………………………………………………...
5) Cestovního ruchu se účastníte ve společnosti: Vyberte jednu možnost.
manžela/manželky rodiny (manžel/manželka + děti) vnoučat přátel cestuji sám cestuji s mou organizací (např.: Klub důchodců, Svaz zdravotně postižených apod.) jiné……………………………………………………………………………… 6) Informace o možnostech pobytu získáváte: Vyberte jednu možnost.
přes cestovní kanceláře a agentury prostřednictvím internetu doporučení přátel a známých vlastní zkušenost jinak………………………………………………………………………………
7) Jaký druh dopravy upřednostňujete? Vyberte jednu možnost.
auto autobus vlak letadlo jiný………………………………………………………………………………
8) Jakou kategorii ubytovacího zařízení preferujete? Vyberte jednu možnost.
hotel penzion chatová osada kemp jiná………………………………………………………………………………...
59
9) Co Vás při výběru pobytu zajímá? Ohodnoťte na stupnici 1 až 3. Označte křížkem. neovlivní mé rozhodnutí (1) poloha ubytovacího zařízení cena propagace orientovaná na seniory možnost parkování bezbariérový přístup (do budovy a v rámci budovy) bezbariérové pokoje nabídka zdravotnických služeb (lázeňské procedury, lékař) nabídka wellness služeb (sauna, parní inhalace, masáže) vnitřní bazén animační program nabídka dietního stravování (diabetická, bezlepková jídla) vybavení koupelny (sprchový kout, protiskluzové podložky, madla na držení) pohodlná, větší a vyšší postel ochota a individuální přístup personálu jiné ……………..........................
ovlivní mé rozhodnutí, když jsou splněna i jiná kritéria (2)
hodně ovlivní mé rozhodnutí (3)
10) Jaký je Váš nejčastější motiv účasti na cestovním ruchu? Možno vybrat více odpovědí.
zdraví a léčení odpočinek a rekreace kultura a poznávání sportovní aktivity návštěva příbuzných nebo přátel nakupování jiný………………………………………………………………………………
60
11) Ohodnoťte nabídku pobytů a produktů pro seniory na trhu cestovního ruchu v České republice. Označte křížkem. absolutně nevyhovující nabídka zájezdů pro seniory v cestovních kancelářích nabídka pobytů pro seniory v ubytovacích zařízeních bezbariérový přístup bezbariérové pokoje speciální strava doplňkové služby – sportovní wellness služby animační program cena jiné ………...........................
zlé
ani dobré, ani zlé
dobré
vynikající
12) Jakou částku jste ochotni do dovolené investovat?
do 5 000 Kč od 5 001 do 10 000 Kč od 10 001 do 15 000 Kč 15 001 a více Kč
13) Bydliště
Havlíčkův Brod Jihlava Chotěboř Žďár nad Sázavou Světlá nad Sázavou Třebíč jiné město………………………………………………………………………….
14) Pohlaví žena muž 15) Věk 50 – 64 let 65 – 70 let 71 a více let
DĚKUJEME ZA VÁŠ ČAS!
61