Motivace ţáků ZŠ ke vzdělávání v technických oborech středních škol

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Motivace ţáků ZŠ ke vzdělávání v technických oborech středních škol Bakalářská práce

Brno 2016

Vedoucí práce:

Autor práce:

JUDr. Mgr. Ing. Kateřina Šmejkalová

Gabriela Šmoldasová

Bibliografický záznam ŠMOLDASOVÁ, Gabriela. Motivace žáků ZŠ ke vzdělávání v technických oborech středních škol: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2016. Vedoucí bakalářské práce Kateřina Šmejkalová.

Anotace Bakalářská práce „Motivace ţáků ZŠ ke vzdělávání v technických oborech středních škol― pojednává o výsledcích průzkumu týkajícího se volby střední školy u zvolné skupiny ţáků základní škol v Brně. Dále se věnuje cílené motivaci zmíněné skupiny ţáků na technické obory a nabízí případné řešení.

Annotation Diploma thesis „The motivation of primary school pupils to study technical fields at secondary schools―deals with the results of research concerning the choice of secondary schools by a group of primary school pupils from Brno. It also discusses the motivation of that targeted group of pupil in technical fields and offers potential solution.

Klíčová slova Motivace, ţák, základní škola, motivační faktory, volba vzdělávací a profesní dráhy, technické vzdělávání.

Keywords Motivation, pupil, elementary school, motivational factors, the choice of educational and career, technical education.

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Brno, dne 20. března 2016

Gabriela Šmoldasová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především své vedoucí bakalářské práce JUDr. Mgr. Ing. Kateřině Šmejkalové za cenné rady, věcné připomínky, ochotu a vstřícnost v celém průběhu zhotovování práce. Dále mé poděkování patří ředitelkám základních škol ZŠ Jihomoravské náměstí, ZŠ Přemyslovo náměstí Mgr. Olze Bauerové a Mgr. Světlaně Brankovské za ochotu a spolupráci.

Obsah 1 Motivace .................................................................................................................................. 7 1.1. Faktory (motivy) ovlivňující volbu povolání u ţáků ZŠ ............................................ 7 1.1.1 Identifikace faktorů ......................................................................................... 8 1.1.2 Další činitelé podílející se na volbě povolání .................................................. 8 1.1.3 Sociální vlivy.................................................................................................... 9 1.1.4 Aspekty dalšího vzdělávání a profesní dráhy ................................................. 10 1.2 Proč motivovat k volbě technických středních škol ................................................. 11 1.3 Formy motivace ........................................................................................................ 13 2 Průzkum - Zkoumaná oblast: obec Brno-Černovice a Brno-Slatina .................................... 17 3 Motivační subjekty v dané oblasti ......................................................................................... 18 3.1 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a Svaz průmyslu ČR ........................ 18 3.2 Úřad práce ................................................................................................................. 19 3.3 Jihomoravský kraj ..................................................................................................... 21 3.4 Firmy ......................................................................................................................... 21 3.4.1 Honeywell...................................................................................................... 22 3.4.2 ABB .............................................................................................................. 24 3.5 Střední školy ............................................................................................................. 25 3.5.1 Střední škola technická a ekonomická Olomoucká ..................................... 26 3.5.2 Střední škola potravinářská a sluţeb Charbulova ......................................... 27 3.5.3 Střední odborná škola Morava o. p. s. ......................................................... 31 3.6 Základní školy........................................................................................................... 31 3.6.1 Základní škola Přemyslovo náměstí ............................................................. 31 3.6.2 Základní škola a mateřská škola Brno, Jihomoravské náměstí..................... 32 3.6.3 Základní škola Kneslova ............................................................................... 32 3.6.4 Základní škola Řehořova .............................................................................. 34 3.6.5 Základní umělecká škola Charbulova .......................................................... 35 3.7 Rodina ....................................................................................................................... 35 3.8 Závěrečné shrnutí ...................................................................................................... 37 4 Průzkumné šetření ................................................................................................................. 39 4.1 Výsledná zjištění....................................................................................................... 39 5 Návrh motivačního projektu – Beseda .................................................................................. 56

Úvod Práci jsem si volila hned z několika důvodů, téma je mi velice blízké, sama jsem měla problém s volbou střední školy a správně jsem volila aţ na druhý pokus. Je znepokojující, ţe moje o sedm let mladší sestra je na tom podobně, právě navštěvuje 9. ročník základní školy a o volbě dalšího vzdělávání nemá jasno, stejně jako před sedmi lety já. Sestra navštěvuje jinou ZŠ, ale ani ta se na volbě povolání ţáků efektivně nepodílí.

K tomuto

zjištění

jsem

dospěla

z posouzení

kvalitativního

šetření

uskutečněného prostřednictvím nestrukturovaného pozorování a interview se sestrou i rodiči. Abych eliminovala předpojatost a pokračovala ve zkoumání, školu jsem kontaktovala a chtěla zde provést šetření, umoţnit ţákům přehled alespoň v technických oborech. Třídní učitel mi byl nápomocen a věc uvítal, avšak za vedení školy mi bylo doručeno vyjádření učitelky anglického jazyka, která je pro školu zároveň kariérovou i výchovnou poradkyní. Podle ní jsou technické obory přeceňované a škola nemá zájem v tomto směru ţáky motivovat. Rozhodla jsem se proto provést šetření v náhodně zvolené oblasti, jak se školy k problematice volby povolání staví a zda mají ZŠ zájem na tom, aby jejich absolventi studovali střední školy technického charakteru. Dále mě zajímaly stěţejní faktory, které ţáky při volbě střední školy ovlivňují. Jde o aktuální problém, jelikoţ je faktem, ţe technické profese nemají dostatek absolventů a proto na trhu práce chybí kvalifikovaní odborníci. Jako budoucí učitel chci vzdělávat ţáky, kteří mají o obor zájem, vzdělávání v jimi zvoleném oboru je baví a v budoucnu se chtějí ţivit prací v oblasti, který vystudovali. Cílem bakalářské práce je shromáţdit podklady k dané problematice, s jejich pomocí identifikovat faktory a subjekty podílející se na volbě povolání u ţáků v posledním ročníku ZŠ, na základě aplikace získaných poznatků sestavit dotazník koncipovaný právě pro tyto ţáky, zvolit oblast, která bude předmětem průzkumu, provést šetření u ţáků devátých tříd ve dvou náhodně vybraných základních školách, nacházejících se ve zkoumané oblasti, pomocí vytvořeného dotazníku, výstupem získat a vyhodnotit potřebná data a na jejich základě navrhnout efektivní motivační působení cílené právě pro ţáky, kterých se tato problematika přímo dotýká, působení by mělo mít podobu projektu jeţ má za účel pomoci s výběrem středních škol a ukázat ţákům cestu k budoucímu povolání.

6

1 Motivace Hlavním a stěţejním bodem této práce je motivace, jelikoţ chování člověka můţe vycházet jak převáţně z vnitřní pohnutky, potřeby člověka, tak převáţně z vnějšího popudu, tzv. incentivy. Potřeby a incentivy jsou základními zdroji lidské motivace. Je-li potřeba vzbuzena, vzniká motiv – důvod, pro který člověk začíná jednat určitým způsobem (Hrabal aj., 1989). Motivace proces je tedy vzbuzování potřeby (motivu), pro který člověk začínám jednat určitým způsobem (Hrabal aj., 1989).

1.1 Faktory (motivy) ovlivňující volbu povolání u ţáků ZŠ Motivace se objevuje napříč ţivotem u kaţdého z nás bez rozdílů a volba povolání není výjimkou. Uţ na konci základní školy se ţáci musí rozhodnout pro střední školu, kterou by chtěli v blízké budoucnosti studovat, začínají si uvědomovat, ţe některá aktuální rozhodnutí, především volba další vzdělávací a profesní dráhy, mohou významně ovlivnit jejich ţivot. Perspektivní orientace je vede k uvaţování o obsahu si začínají uvědomovat jeho význam pro budoucnost, coţ ovlivňuje motivaci k učení a školní úspešnost (Macek, 2003). V návaznosti na předchozí tvrzení existují dva druhy motivace - touha po úspěchu, která je často rozhodujícím faktorem v nejrůznějších otázkách našeho ţivota. Nesmíme však zapomenout na touhu vyhnout se neúspěchu, která ovlivňuje rozhodnutí mnohdy stejnou měrou. Je důleţité formovat potřebu úspěšného výkonu jiţ v dětství (Lewin, 1936). Výkonová motivace je naučená a ovlivnitelná výchovným stylem, zásadní roli hraje vliv výkonové motivace u dětí ze strany jejich rodičů mezi šesti aţ osmi lety (McClelland, 1958). Zdravé sebevědomí a přiměřená motivace je základem úspěchu nejen při volbě povolání.

7

1.1.1 Identifikace faktorů Podrobněji bylo zkoumáno, které nejdůleţitější stimuly iniciovaly přemýšlení ţáků o volbě další vzdělávací a profesní dráhy viz (Tabulka č. 1). V zájem rodičů. Tento faktor však uvedla jen jedna pětina dotázaných ţáků (22 %). Přibliţně stejný počet ţáků prohlásil, ţe začali o volbě další vzdělávací a profesní dráhy přemýšlet sami (20 %), nebo ţe svoji volbu vţdy znali

lbě další

vzdělávací a profesní dráhy bylo dále iniciováno rozhovorem s kariérovým poradcem (12 %), diskuzemi ve vyučování (11 %), rozhovorem s přáteli (6 %), dny otevřených dveří na školách (5 %), sourozenci (3 %), vlastními pracovními zkušenostmi ţáků (1 %) a dalšími faktory (Foskett a Hesketh, 1997). Tabulka č. 1: Faktory rozhodovacího procesu. (Zdroj: Foskett a Hesketh, 1997, s. 305)

1.1.2 Další činitelé podílející se na volbě povolání - problematika jejich posuzování Volba další vzdělávací a profesní dráhy je povaţována za jeden z nejdůleţitějších vývojových úkolů adolescence, respektive je hlavní oblastí zájmu jedinců před ukončením povinné školní docházky. Zdali odpovídá moţnostem a zájmům člověka, je přitom podstatné jak z hlediska zdravého rozvoje osobnosti, individuální spokojenosti a úspěšnosti, tak z hlediska vyuţití jeho společenského potenciálu. Psychologové se shodují, ţe ţáci vzhledem k vývojovým specifikům ještě nejsou pro zodpovědnou volbu dostatečně zralí. Český vzdělávací systém navíc vykazuje

8

vysoký stupeň stratifikace a odborného zaměření, coţ znesnadňuje rozhodování ţáků v této oblasti (Hlaďo, 2013). Mladým lidem chybějí informace o moţnostech vzdělávání a světě práce a vzhledem k nízkému stupni sebepoznání nevědí, jakým individuálním potenciálem disponují (Hlaďo, 2013). Přestoţe volba další vzdělávací a profesní dráhy, kterou musí na konci povinné školní docházky učinit, není aktem nezvratným, jakákoliv revize či změna původního rozhodnutí vyţaduje vynaloţení značného úsilí. Chybné rozhodnutí je vţdy spojeno s riziky a moţnými ztrátami v různých rovinách. (Hlaďo, 2013).

1.1.3 Sociální vlivy Na základě analýzy empirických výzkumů lze konstatovat, ţe volba další vzdělávací a profesní dráhy je ovlivňována zejména sociálním prostředím, v němţ ţáci ţijí (Hlaďo, 2003). V dotazníkovém š –

byli poţádáni ţáci a jejich rodiče –

; 3 – ţádný vliv). Jak je patrné viz (Tabulka č. 2)

ţáci i rodiče připisovali největší vliv ţákovi samotnému, n , kamarádi, výchovný poradce, pedagogickopsychologická poradna a sourozenci. Pořadí ţáků a rodičů v zásadě neliší

, Gregera a Novotná, 2009 [rukopis]).

Tabulka č. 2: Zdroje vlivů. (Zdroj:

, Gregera a Novotná, 2009 [rukopis])

9

Předmětem dalšího zkoumání byly vlivy, které při volbě další vzdělávací a profesní dráhy nejvíce pomáhaly britským ţákům ve věku 14-18 let. Pořadí bylo sestaveno na základě hodnot aritmetického průměru. Největší vliv ţáci připisovali matkám a otcům. Za nimi se umístili učitelé, učitelé karierové výchovy, přátelé a na posledním místě sourozenci (Kniveton, 2004).

1.1.4 Aspekty dalšího vzdělávání a profesní dráhy 9. ročníků základních škol bylo zjišťováno, které faktory jsou důleţité pro výběr střední školy. Mezi prvních se řadí

olu (77 %),

(35 %), příprava na studium na vyšší odborné nebo vysoké škole (29 %), moţnost dobrých výdělků po ukončení školy (29 %), moţnost uplatnit a rozvíjet své schopnosti (28 %), dob

v oboru (28 %),

školy (26 %) a škola v místě bydliště (25 %), (Vrchovská, 2005). Proběhlo zjišťování důvodů, které vedly ţáky v okrese Ostrava k volbě oboru vzdělání a střední školy. V případě ţáků orientovaných na technické obory byla spojené s tímto oborem (56 %). 15 % ţáků. Za těmito důvody následovaly pověst a kvalita konkrétní školy (5 %), dosaţení určité úrovně vzdělání (4 %), nedostatečné studijní výsledky a nenáročnost studia (4 %), vzdálenost školy od bydliště (4 %), doporučení a tlak rodičů a blízkých osob (4 %), vzor v rodině (2 %) a osobní předpoklady (2 %), (Hlaďo aj., 2011). Ţáci v kvalitativních rozhovorech odkazovali na svůj školní prospěch jako na klíčový prvek při volbě další vzdělávací a profesní dráhy. Ţáci s dobrými známkami vybírali ze široké škály středních škol a jako kritéria volby uváděli charakteristiky typu: aby je škola bavila, aby obor odráţel jejich zájmy, aby nechal otevřené pole pro další volby a uplatnění v budoucnu. Ţáci s horším prospěchem vnímali omezení, ale znovu je rámovali svými individuálními schopnostmi. Téma prospěchu bylo prvním, častým výrazně určujícím bodem argumentace, proč vybral

10

, 2010).

, ovlivňujících volbu další profesní a vzdělávací dráhy jsou uváděny: finanční nákladnost studia, strach z nepřijetí na střední školu a obavy z obtíţnosti studia. Rozhovory se ţáky dále ukázaly, ţe k příčinám, proč si volí méně náročnou střední školu, se kromě slabšího prospěchu řadí i důvody, které souvisejí s odlišným vnímáním důleţitosti vzdělaní a jinými ţivotními prioritami, jako jsou snaha se osamostatnit a nechuť studovat. Dalšími důvody jsou finanční situace rodiny a přání rodičů, aby se ţák co nejdříve zapojil do pracovního procesu (Hlaďo, 2013).

1.2 Proč motivovat k volbě technických středních škol V současné době představuje nezájem mladých lidí o studium technických a přírodovědných oboru váţný společenský problém. Tento nepříznivý trend muţe totiţ vyústit v nedostatek kvalifikovaných výzkumných pracovníku a techniku, který se podílejí na vysoce sofistikovaném výzkumu (Pecina, 2009). České technické školství se nyní potýká s nízkým zájmem o studium, to je způsobeno nepopularitou technických oborů ve společnosti, převisem nabídky nejrůznějších netechnických studijních oborů a stávajícím systémem financování škol. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2015 (http://www.rokprumyslu.eu/aktualne). Především firmy pociťují nedostatek pracovníků v některých profesích a situace se podle nich v budoucnu nezlepší. Vyplynulo to z průzkumu, který v únoru zveřejnila Francouzsko-česká

obchodní

komora.

Respondenty

průzkumu

uskutečněného

v listopadu 2014 byli majitelé, ředitelé, jednatelé a odborníci průmyslových podniků malé

a

střední

velikosti.

Svaz

průmyslu

a

dopravy

ČR,

2015

(http://www.rokprumyslu.eu/aktualne). Největší poptávka je po kvalifikovaných zaměstnancích se středním odborným vzděláním či vyučením. Polovina firem naopak nepotřebuje pracovní sílu se základním, středním všeobecným vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Třetině firem se nedaří nalézt vyučené zaměstnance, zatímco čtvrtina pociťuje nedostatek absolventů středních odborných škol s maturitou. Hlavním důvodem je nezájem o studium technických oborů a nabízenou práci v této oblasti. Tři čtvrtiny firem zaměstnávají čerstvé absolventy – největší poptávka je o vyučené a absolventy středních odborných škol, News CCFT FCOK, 2016 (http://www.news.ccft-fcok.cz).

11

Nezájem mladých lidí o studium technických oborů můţe pomoci zlepšit stát především větší propagací technických oborů a zvýšením jejich atraktivity. Nadpoloviční většina zaměstnavatelů organizuje vlastní doplňkové vzdělávací programy. News CCFT FCOK, 2016 (http://www.news.ccft-fcok.cz). Stát se situaci snaţí řešit prostřednictvím Ministerstva školství, které v loňském roce zahájilo projekt, který měl za úkol zvýšit zájem veřejnosti o průmysl a o technické obory. MŠMT ČR, 2015 (http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar). Jelikoţ je v ČR obrovský zájem o studium gymnázií, , Karlík, Hromádka, 2015 (http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/),

které

sice

absolventy

připraví

k přijímacím zkouškám na vysoké školy lépe neţ střední odborné školy – coţ je logické, protoţe zcela vynechávají odbornou (praktickou přípravu), která je v technických ale i jiných odborech klíčová. Ţáci vycházející z odborných škol mají většinou potřebné vzdělání ba i nadání v oboru, tyto kompetence by na vysoké škole pouze prohlubovali, ale bohuţel se přes síto přijímacího řízení nedostanou, protoţe má ve většině případů jen pramálo společného s oborem, který uchazeči chtějí na vysoké škole studovat. Mohou být dobří v odborných předmětech, ale například kvůli hodinovým dotacím neměli příleţitost vzdělávat se například v jazycích, popřípadě logice či statistice. Čímţ se vlastně nacházíme v začarovaném kruhu. Na vysoké školy jsou často přijímáni uchazeči se všeobecným vzděláním a odbornost si doplňují, tudíţ je rozdíl mezi absolventy

vysokých

škol,

kteří

se

vyhraní

jiţ

při

nástupu

na střední školu a absolventy, kteří odbornost získají aţ na vysoké škole - těm mnohdy chybí praktické poznatky a zaměstnavatelé o ně tudíţ nemají zájem. Zájem o všeobecné vzdělávání vidím v tom, ţe rodiče chtějí pro své děti perspektivní budoucnost a mnohdy ji nevidí v odborných školách, natoţ v technických oborech. Jak jsem se při průzkumu přesvědčila, ţáci jsou mylně informováni o tom, ţe učební obor je pro hloupé a práce s danou kvalifikací jim přinese nízké výdělky. Svůj podíl zde hrají především špatné zkušenosti a předsudky lidí v okolí ţáků. Sama si stále jasně vybavuji, jak učitelé na základní škole preferovali a vyzdvihovali gymnázia a ţáky, kteří se na ně průběhu hlásili. Z pěti prvních ročníků se vlivem přestupu ţáků staly pouze tři deváté ročníky. Ostatní, kteří odcházeli na odborné školy po absolvování devátého ročníku, byli povaţování za hloupé a bylo k nim tak i přistupováno. Ve své podstatě jsem odpověděla i na otázku, proč je nadbytek absolventů humanitních oborů. 12

Lze říci, ţe valná většina těchto absolventů se primárně rodí právě na gymnáziu na úkor tolik potřebných a na trhu práce ceněných techniků. Dalo by se spekulovat o tom, zda výjimku tvoří přírodovědná gymnázia. Je důleţité ţákům ukázat, jaké mají moţnosti, pokud se ţák nechce rozhodovat, nemá dostatek informací, nebo prostě jen netuší – zvolí gymnázium a svoje rozhodnutí prakticky odloţí. Na základní škole si ţáci utváří vztah k jednotlivým předmětům, které mohou formovat jejich další vzdělávací a profesní dráhu, jiţ od začátku je stěţejní pojmout výuku technických předmětů zábavnou formou a moderně. Je známo, ţe vzbudíme-li v ţácích nelibost či zálibu k danému předmětu, mohou si ji nést celý ţivot a my tak ovlivníme ať uţ přímo nebo nepřímo volbu jejich budoucí profese.

1.3 Formy motivace Jelikoţ způsobů jak ţáky motivovat je spousta, odlišují se mnoha aspekty, především efektivitou a vhodností vyuţití ve školním prostředí. Rozhodla jsem se proto vybrat ty, které je moţné pohodlně aplikovat na základní škole, a zanechají na ţácích pozitivní odkaz v co největší míře.

Exkurze Pedagogický slovník ji označuje jako skupinovou návštěvu významného nebo zajímavého místa či zařízení, která má poznávací cíl. Jedná se o organizační formu výuky, konanou v mimoškolním prostředí mající přímý vztah k obsahu vyučování: ilustruje, doplňuje, rozšiřuje ţákovu zkušenost (Průcha, 2013). Je metodou, jak spojit školu s běţným ţivotem a dát vyučování nový atraktivnější rozměr. Obvykle se jedná o návštěvu významného nebo zajímavého místa či zařízení s poznávacím cílem a přímým vztahem k obsahu výuky. Právě exkurze je výuka, z níţ si ţáci nejvíce zapamatují, jelikoţ se jedná o propojení školy a reálného ţivota. Exkurze můţe sehrát roli při motivaci studenta k učení či získání nových zájmů a ovlivnit tak výběr ţákova povolání (Hrabal, 2005). Pozitivní aspekty: ţáci jsou sami přítomni na daném místě, mohou si vše prohlédnout na vlastní oči, osahat a dozvědět se nové informace přímo od zdroje, pokud je téma vhodně zvoleno můţe působit jako skvělý motivační stimul. 13

Negativní aspekty: nevýhodou je celkové zajištění všech náleţitostí nutných k tomu, aby exkurze mohla proběhnout. Úskalím je výběr místa, kde exkurze proběhne, pokud ţáky problematika nezajímá, nebo výklad průvodce či učitele není poutavý, ţák nemusí jevit zájem, ba naopak jej můţe o danou problematiku ztratit a exkurze se mine účinkem, pokud ţákům není zadán výstup z exkurze, nemají důvod se soustředit a mají sklon k neukázněnému chování, které můţe mít v některých případech za následek i úraz.

Oborový den Celoškolní akce typu oborový den jsou velmi zajímavou a podnětnou aktivitou, která má velký vliv na klima školy. Jiţ s předstihem v něm nabídnou učitelé témata, kterým se v daný den chtějí věnovat. Ţáci, bez ohledu na kmenovou třídu, se zapíší do oborů, které se jim zamlouvají (Hrabal, 2005). Pozitivní aspekty: podněcuje zájem u větší skupiny ţáků současně, vesměs není výrazně obtíţný na realizaci, získat nejrůznější informace zábavnou formou, je pro ţáky zpestření klasické výuky, v rámci oborového dne lze vyuţít exkurzi – vznikne tak větší pravděpodobnost, ţe ţáky daná problematika bude zajímat, jelikoţ se k nabízenému tématu přihlásili dobrovolně. Negativní aspekty: většinou jde pouze o jednu aktivitu či předmět – ţáci z pravidla nemají moţnost navštívit všechny témata, o která jeví zájem v rámci jednoho dne, můţe být náročné na personální zajištění, je zde pravděpodobnost obsazení ţádaných témat, která jsou omezená počtem ţáků - čímţ jsou ţáci prakticky nuceni účastnit se témat, o která zájem nemají.

Rozhovor Patří k nejčastějším didaktickým metodám. Spočívá v tom, ţe formou otázek a odpovědí osvětluje určitý jev, problém a vede ţáky k novým poznatkům. Rozhovor předpokládá aktivitu nejenom ze strany učitele, ale také ze strany ţáků, coţ můţe být problém. Z didaktického hlediska je ţádoucí, aby otázky záměrně sledovaly plnění stanoveného výukového cíle. Náročnější rozhovor rozvíjí rozumové schopnosti, protoţe se při něm ţák učí rozhodovat, argumentovat a obhajovat své názory (Hrabal, 2005). 14

Pozitivní aspekty: dochází k přímému kontaktu s ţáky, velká moţnost výchovného působení, učí ţáky komunikovat, výběr tématu. Negativní aspekty: výběr tématu, odbíhání od tématu, nenázornost, předpokládá aktivitu a zájem ţáků, aktivita pouze od některých jedinců – jiní se nevyjadřují nebo nechtějí komunikovat.

Řízená diskuse Diskuse je hlavně výměna názorů a měla by probíhat mezi ţáky, a ne pouze směrem k učiteli. Ţáci však musí dodrţovat komunikační pravidla. Učitel by měl umět moderovat, shrnuje řečené, snaţí se vyzdvihnout zajímavé momenty a nahazuje udičku k dalším reakcím. Koriguje odbíhání od tématu, zamezuje cyklení argumentů, hlídá čas příspěvků – to vše velmi citlivě. Snaţí se na závěr diskusních aktivit o rekapitulaci a formuje obecné (či konkrétní) závěry. Diskuse má různé organizační formy (Hrabal, 2005). Pozitivní aspekty: dochází k přímému kontaktu s ţáky, velká moţnost výchovného působení, učí ţáky komunikovat, výběr tématu, nutí ţáky o dané problematice přemýšlet a utvářet vlastní názory a myšlenky. Negativní aspekty: výběr tématu, odbíhání od tématu, aktivita pouze od některých jedinců – jiní se nevyjadřují nebo nechtějí komunikovat,

Beseda Beseda můţe být realizována za účasti ţáků s odborníkem, s učitelem je řazena k diagnostickým metodám, ač nemusí mít charakter problémové metody. Motivem diskuse je tu zájem ţáků o jistý problém. Otázky klade ţák, dospělý je informátorem. Také se zde doporučuje, aby otázky byly vyslovovány v jistém logickém pořadí. Mají směřovat nejen ke globálnímu poznání jevu, ale musí být i dostatečně analytické. Je vhodné zaměřovat se na typická fakta, nezabíhat do zbytečně odborných detailů. Nedoporučuje se cílová improvizace, beseda má mít tedy svou perspektivu, kterou si besedující předem promyslí. Ţáci totiţ mohou vést diskusi neţádoucím směrem, zde je pak vhodné usměrnit jejich zájem odpovědí. Nakonec má být beseda zpracována v závěr, který přehledně utřídí, zhodnotí a zobecní nové poznatky (Mojţíšek, 1975).

15

Pozitivní aspekty: informace přímo od zdroje, ţák má volné pole působnosti, můţe se ptát na vše, co ho zajímá kompetentní osoby, není pouze účastník, ale i aktér, beseda je skvělá ke sdílení vlastních zkušeností, rad s ţáky – lze vyuţít k primární prevenci například beseda s vyléčeným alkoholikem, zanechává na ţácích výraznou stopu, moţnost výchovného působení ze strany odborníka. Negativní aspekty: důleţitá je volba odborníka a jeho osobnost, volba tématu, můţe být obtíţná na realizaci.

16

2 Průzkum

-

Zkoumaná

oblast:

obec

Brno-Černovice

a Brno-Slatina Danou

oblast

jsem

volila

hned

z několika

důvodů,

vychází

z náhodného

stratifikovaného výběru, přičemţ základním souborem byl zvolen region Brno-město, v oblasti jsou dostupné jak základní, tak střední odborné školy v relativně blízké vzdálenosti, nachází se zde velké mnoţství firem, které nabízí volná pracovní místa, především v průmyslové sféře. V neposlední řadě jsem našla ochotu spolupracovat hned u několika vzdělávacích institucí v oblasti, coţ povaţuji za úspěch, protoţe z prvního mnou osloveného vzorku základních Brněnských i mimo Brněnských škol jsem se setkala s nezájmem i důrazným odmítnutím. Na mapě viz (Obrázek č. 1) můţeme vidět zvolenou oblast, kde je patrné rozmístění škol.

Obrázek č. 1: Mapa zkoumané oblasti obec Brno-Černovice a Brno-Slatina. (Zdroj: www.google.cz/maps/place/) Základní školy – Brno Slatina Základní školy - Brno Černovice Střední odborné školy – Brno Černovice

17

3 Motivační subjekty v dané oblasti V oblasti byly vybrány subjekty vykazující znaky motivace, následně budou rozebrány.

3.1 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a Svaz průmyslu ČR Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy je garantem rozvoje odborného vzdělávání. Koncepční i obsahové změny navrhuje NÚOV. Ten ve spolupráci se sociálními partnery zejména zaměstnavateli ale i na základě vlastních šetření názorů zaměstnavatelů pracovníků úřadů práce, názorů absolventů a na základě analýz struktur zaměstnanosti

a

nezaměstnanosti

(zejména

nezaměstnanosti

absolventů

škol)

a oborových struktur absolventů zajišťuje přenos informací ze světa práce (Vojtěch, 2009). Ministerstvo spolupracuje se Svazem průmyslu na projektu Roku průmyslu a technického vzdělávání, který započal v roce 2015. Cíle, které si vytyčil Svaz průmyslu v rámci projektu pro předškolní, základní a střední vzdělávání: Počáteční vzdělávání by mělo ţákům dát nejen dobrý základ pro celoţivotní učení (čtenářskou, matematickou, finanční gramotnost, podnikatelské dovednosti, právní povědomí a všeobecný civilizační přehled), ale také jejich první kvalifikaci, uplatnitelnou na trhu práce. Rozšířit a zkvalitnit polytechnickou přípravu na základních školách a prvky polytechnické výchovy zahrnout do vzdělávání jiţ ve školách mateřských. Stejně tak musí být podporována opatření k rozvoji kreativity a základních "soft-skills― (motivace ke vzdělávání, odpovědnost, komunikace atd.). K vyváţenému pohledu ţáků na trh práce je třeba dále vzdělávat kariérové poradce, zvláště na 2. stupni ZŠ, k získání zkušeností o reálném pracovním prostředí. Vytvořit funkční nástroje pro podporu přímého zapojení zaměstnavatelů do výuky (realizace praxí ţáků i učitelů v reálném pracovním prostředí firem, účast odborníků u maturitních a závěrečných zkoušek, přímé financování vzdělávání, smlouvy mezi ţáky a podnikem) a to vytvářením motivačních legislativních a

ekonomických

nástrojů

a

odstraňováním

současných

bariér.

Rovněţ ţádoucí je vyuţití odborného potenciálu kvalifikovaných zaměstnanců věkové kategorie 50+ v rámci výuky odborného vzdělávání. 18

Kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání musí odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. Pojistkou proti masivnímu přelévání ţáků mezi jednotlivými typy škol či jejich neodůvodněnému setrvávání ve vzdělávacím systému jsou podle našeho názoru státem garantované zkoušky v jednotlivých uzlových bodech vzdělávací dráhy (plošné testování v 5. a 9. ročnících ZŠ, státní maturity). Ke kvalifikovanému nastavení potřebných vzdělávacích kapacit středního vzdělávání potřebujeme fungující systém předvídání budoucích kvalifikačních potřeb na celostátní a zvláště na regionální úrovni. Z těchto dat je pak třeba vycházet při otevírání kapacit jednotlivých oborů a škol. Změna financování škol z normativního na vícesloţkové, tj. zahrnout do stávajících normativů také další sloţky - přidanou hodnotu školy a u středních škol také kritérium uplatnění absolventů na trhu práce. Cílem je orientace škol na kvalitu, nikoli na počty studujících

ţáků.

Svaz

průmyslu

a

dopravy

ČR,

2015

(http://www.rokprumyslu.eu/aktualne).

3.2 Úřad práce Podporu ţákům a studentům zaštiťují informační a poradenská střediska ÚP Poskytují informace o moţnostech a podmínkách vzdělávání, dále aktuální informace o: síti středních a vysokých škol, studijních oborů v regionu a v celé ČR, podmínkách a průběhu přijímacího řízení, nárocích a poţadavcích na jednotlivá povolání, moţnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v praxi, situaci na trhu práce v regionu a v celé ČR, moţnostech rekvalifikace. Komu sluţby poskytují Ţákům základních škol se specifickými vzdělávacími potřebami, studentům a absolventům, rodičovské veřejnosti, školským zařízením, dalším zájemcům. Vyhledávání studijních oborů v celé ČR

19

Prostřednictvím počítačového programu, včetně informací o nástavbovém, vyšším odborném (pomaturitním) a vysokoškolském studiu. Další aktivity Zajímavé

je,

ţe

nabízí

ke

zhlédnutí

krátké

informativní

videofilmy,

které dokumentují obrazem i slovem základní pracovní činnosti jednotlivých profesí, včetně ukázek konkrétního pracovního prostředí. Dále poskytují podrobné popisy jednotlivých profesí, obsahující výčet pracovních činností, pouţívaných pracovních prostředků, popis pracovního prostředí. Mají k dispozici počítačový program pro samoobsluţné testování profesních zájmů ve vazbě na povolání a příslušné vzdělání, provádí individuální a skupinové poradenství pro ţáky ZŠ a ZvŠ, absolventy škol a další zájemce z řad veřejnosti, související s volbou povolání a jejich následným uplatněním v praxi Organizují besedy pro ţáky základních škol k volbě prvního povolání, pro budoucí absolventy středních škol k problematice vstupu do zaměstnání, trhu práce, seznámení s činností úřadu práce a moţnostech dalšího vzdělávání. Pořádají v podzimních měsících ve spolupráci se školami „Burzu škol―, jejímţ smyslem je získání co nejširšího mnoţství informací od zástupců středních škol, středních odborných učilišť a dalších vzdělávacích zařízení v regionu. Střediska spolupracují se všemi odděleními ÚP, zvláště s odděleními rekvalifikací, analýzy trhu práce a poskytuje všechny dostupné informace z těchto oblastí: informace o moţnostech rekvalifikací, aktuální přehled nových pracovních míst, moţnostech rekvalifikace, celostátní přehled povolání, karty povolání, informační letáky o jednotlivých povoláních, informační letáky jednotlivých škol. Všechny sluţby poskytované úřadem práce jsou bezplatné. Integrovaný portál MPSV, 2005 (http://portal.mpsv.cz)

20

3.3 Jihomoravský kraj Z dostupných zdrojů byly zjištěny způsoby motivace ţáků ZŠ ze strany Jihomoravského kraje: Realizace vzdělávací akce „Volba povolání a skryté rezervy lidských zdrojů“ jejímţ cílem bylo posílit podporu ţáků při volbě povolání. Akce byla organizována v rámci projektu Ed TRANS (transition from school to work – přechod ze školy do práce), který je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj, státním rozpočtem ČR a rozpočtem JMK. Akce byla určena pedagogickým pracovníkům – výchovným poradcům a ostatním pedagogickým pracovníkům škol se zájmem o problematiku volby povolání. Dále Jihomoravský kraj ve spolupráci se středními školami, zaměstnavateli a dalšími zainteresovanými subjekty vydal edukativní broţuru - „Končíš základku? Kam dál, aby to stálo za to!?“ Vydáním této broţury si subjekty kladou za cíl usnadnit budoucím středoškolákům, ale i jejich rodičům, výchovným poradcům, pedagogům a veřejnosti orientaci v konkrétních moţnostech dalšího rozvoje absolventa základní školy. Broţura nabízí aktuální a souhrnné informace, které by mohly pomoci při profesní orientaci a rozhodování ţáka základní školy. Krajský úřad Jihomoravského kraje, 2015 (http://www.kr-jihomoravsky.cz).

3.4 Firmy Spolupráce škol a zaměstnavatelů má různé formy. Jednou z nejpodstatnějších je odborný výcvik. Velmi častou formou spolupráce jsou exkurze a návštěvy ţáků a studentů na pracovišti a praxe ţáků a studentů v podnicích. Dále firmy vyhlašují soutěţe pro ţáky, sponzorují ţáky a studenty nebo vzdělávání vyučujících, podporují výměnu znalostí a zkušeností mezi školou a zaměstnavateli. Dalšími alternativami, poněkud méně frekventovanými, jsou účast na veletrzích pracovních příleţitostí, umoţnění placené stáţe nebo brigády či spolupráce na vývojových a výzkumných projektech (Vojtěch, 2009). Ve zkoumané oblasti se nachází průmyslová zóna – Černovická terasa o rozloze 200 ha. Patří k předním strategickým zónám na území České republiky. Převáţná část zóny je určena pro strategické investory s minimální hodnotou investice 100 mil. Kč do vybraných oborů zpracovatelského průmyslu, především letectví, 21

kosmonautiky, dopravních prostředků, výpočetní techniky, informačních technologií, elektroniky, telekomunikací a radiokomunikací, farmacie, biotechnologie a lékařských přístrojů. Pro ilustraci mezi přímé investory patří průmyslové provozy těchto společností: Carclo Technical Plastics – Brno, s. r. o. britská společnost (výroba plastových komponentů pro kompletaci elektronických výrobků). V roce 2005 zahájila provoz japonská společnost Daikin Device Czech Republic, s. r. o. (výroba klimatizačních zařízení), v roce 2009 vybudovala druhou etapu výrobního závodu. Daido Metal, s. r. o. – japonská společnost, na výrobu loţisek pro automobilový průmysl, v roce 2012 vybudovala jiţ druhou etapu výrobního závodu. Bomar, s. r. o. – rakouská společnost (vývoj a výroba pásových pil na kov, dopravníků materiálu a podávacích zařízení), zahájila provoz v roce 2007. V únoru roku 2008 byl uveden do provozu výrobní areál německé společnosti Bosch Rexroth, spol. s r. o. (výroba hydraulických zařízení). Na západním cípu průmyslové zóny vyrostly tři nové objekty z oblasti technologických center, a to provoz společnosti Ivar a.s. (informační technologie) a Ergozet s.r.o. (obráběcí sluţby). Od roku 2010 se na v průmyslové zóně nachází nová společnost Czech

Blades,

s.

r.

o.,

(výrobním

programem

jsou

průmyslové

a holící čepelky). Americká společnost Honeywell, s.r.o. do Brna umístila globální vývojové centrum turbomotorů a výrobní provoz zabezpečovacích systémů v budovách. Dále se zde nachází haly společností Modus Link Czech Republic s.r.o., MIELE, spol. s r.o. a mnohých dalších. Statutární město Brno, 2014 (https://www.brno.cz).

3.4.1 Honeywell Vývojové centrum je součástí průmyslové zóny ve zkoumané oblasti, vzniklo v lednu 2003 a je součástí globálního společenství vývojových center - Honeywell Technology Solutions. Je největším výzkumným a inovačním centrem ve Střední Evropě, které se neustále rozrůstá. Špičkoví odborníci podporují své partnery a zákazníky ve vývoji produktů a komplexních řešení v následujících oblastech: Výrobní závod v Brně je rozdělen do tří výrobních divizí podle svého zaměření na: Termoregulaci – mechanická montáţ a kalibrace (poloautomatický a ruční proces),

22

Mechanickou výrobu – automatické a poloautomatické mechanické montáţe, kalibrace a testování, Elektronickou výrobu – automatické osazování pomocí SMT/Axial a Radial, ruční osazování a pájení elektronických komponent, testování.

Firma nabízí obrovské mnoţství volných pracovních míst a to přímo v obci Brno- Slatina. V sekci strojírenství a elektrotechnika jsou to především pozice: konstruktér, technik vývoje produktů, technik vývoje, elektro inţenýr, zkušební technik, plánovač v testovací laboratoři, diagnostici desek plošných spojů atd. V sekci informační technologie firma poptává vývojáře, projektové techniky, zkušební analytiky atd. Firma nabízí pracovních pozice pro absolventy především v oblasti vývoje. Pro práci na hlavní pracovní poměr poţaduje titul z vysoké školy, znalosti a zkušenosti v poţadovaném oboru ze školních projektů, komunikativní znalost anglického jazyka.

Programy pro ţáky středních škol Firma myslí na studenty středních odborných technicky zaměřených škol v podobě nejrůznějších projektů. V oblasti Brno, Brno – venkov spolupráce se středními školami: Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova, příspěvková organizace, Střední škola elektrotechnická a energetická, Sokolnice, příspěvková organizace, Střední škola polytechnická Brno, Jílová, příspěvková organizace, Střední odborné učiliště tradičních řemesel a vyšší odborná škola. Studentům těchto škol nabízí: Odborné praxe při vzdělávání, exkurze, brigády, přednášky. Firma poskytuje čisté a bezpečné pracovní prostředí a volné pracovní pozice pro absolventy.

23

S pedagogy spolupracuje v rámci exkurzí, dnů otevřených dveří, je otevřená moţnosti spolupráce při zpracování bakalářských a diplomových prací. Honeywell, 2016 (http://honeywell.jobs.cz/absolventi-a-studenti).

3.4.2 ABB Další velkou firmou ve zkoumané oblasti je ABB, která působí v ČR prostřednictvím svých výrobků a sluţeb jiţ od roku 1970, avšak formální vznik společnosti se datuje od roku 1992, kdy byla zaloţena první společnost s názvem ABB. V průběhu 90. let se skupina firem ABB v ČR postupně rozrůstala o další společnosti aţ do dnešní podoby ABB s.r.o. V současné době ji naleznete v 8 lokalitách. Svá nejvýznamnější inţenýrská výzkumná centra a 6 výrobních závodů má v Praze, Brně, Ostravě, Trutnově a Jablonci nad Nisou. Přibliţně 80 % produkce míří na export, coţ svědčí o vysoké kvalitě výrobků ABB z ČR. Např. brněnský závod pro výrobu rozváděčů, transformátorů a senzorů vysokého napětí je největší výrobní závod na přístrojové transformátory vysokého a velmi vysokého napětí na světě. Pracovní příleţitosti, které nabízí absolventům středních škol: konstruktér, referent zákaznického servisu, logistik, pracovník technické kontroly, odborný nákupčí nakladačů. Absolventi vysokých škol se mohou ucházet o místa: vedoucích projektů, provozních techniků, projektantů, technologů, nákupčích a mnohých dalších. Ţákům středních a studentům vysokých škol nabízí brigády, stáţe, odborné praxe, exkurze a firemní výlety a nebrání se nabídnout témata pro bakalářské a diplomové práce. ABB, 2016(http://new.abb.com/cz/o-nas).

24

3.5 Střední školy Střední odborné školy: Nabízejí zpravidla čtyřleté studijní programy a končí sloţením maturitní zkoušky. Absolventi se uplatní v praxi nebo mohou pokračovat ve vzdělávání na vysoké či vyšší odborné škole. Technická lycea Představují obdobu předválečného reálného gymnázia. Jde v podstatě o střední školy připravující ţáky na studium převáţně technických vysokých škol. Spojují všeobecně vzdělání, která tvoří zhruba sedmdesát procent učiva, se základy odborného vzdělání, jeţ připomínají průmyslovku. Typy středních průmyslových škol: střední průmyslová škola,

sociálně právní akademie,

střední zemědělská škola,

střední knihovnická škola,

střední zahradnická škola,

střední pedagogická škola,

střední vinařská škola,

střední umělecká škola,

střední chmelařská škola,

obchodní škola,

střední lesnická škola,

obchodní akademie,

střední rybářská škola,

rodinná škola,

střední drůbeţářská škola,

konzervatoř a odborná škola,

střední zdravotnická škola,

druhy středních škol, 2000 – 2016

hotelová škola,

(http://www.penize.cz).

Typy průmyslových škol: dopravní,

stavební,

elektrotechnické,

strojní,

chemické,

technická lycea.

Asociace středních průmyslných škol České republiky, 2007 (http://www.asps.cz).

25

Střední školy ve zkoumané oblasti Ve zkoumané oblasti se nachází tři střední školy, viz (Obrázek č. 1), z toho jedna je technického zaměření. Všechny střední školy v oblasti se nachází v obci Brno- Černovice. Pro názornost jsem u všech středních z dostupných zdrojů zjišťovala, jaké studijní obory daná škola nabízí, dále jsem se zaměřila na to, zda školy motivují ţáky základních škol k výběru právě jejich vzdělávací instituce a jakou formou je tato motivace realizována.

3.5.1 Střední škola technická a ekonomická Olomoucká Škola nabízí absolventům tyto obory: Elektrotechnické studijní obory – zakončené maturitní zkouškou: Informační technologie, Mechanik elektrotechnik. Elektrotechnické studijní obory – zakončené výučním listem: Elektromechanik pro zařízení a přístroje. Strojírenské studijní obory – zakončené maturitní zkouškou: Strojírenství, Mechanik seřizovač. Strojírenské studijní obory – zakončené výučním listem: Obráběč kovů, Puškař. Ekonomický studijní obor – zakončený maturitní zkouškou: Ekonomika a podnikání. Škola se v roce 2015 účastnila akcí směřující k motivaci ţáků, jednalo se především o veletrhy vzdělávání v Hodoníně, Břeclavi a Brně.

26

Škola kaţdoročně pořádá dny otevřených dveří. Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace, 2015 (http://www.sstebrno.cz).

3.5.2 Střední škola potravinářská a sluţeb Charbulova 106 Přehled oborů, které škola nabízí absolventům: Sekce potravinářská: studijní obory zakončené maturitní zkouškou: Cestovní ruch, Hotelnictví ŠVP Hotelnictví a turismus, Gastronomie: ŠVP Gastronomie - Číšník, ŠVP Gastronomie – Kuchař, studijní obory zakončené výučním listem: Kuchař - číšník: ŠVP Kuchař, ŠVP Číšník, ŠVP Kuchař-číšník, Řezník-uzenář. Sekce obchodu: studijní obory zakončené maturitní zkouškou: Ekonomika a podnikání: ŠVP Ekonomika obchodu a služeb, ŠVP Ekonomika cestovního ruchu, Obchodník: ŠVP Manažer obchodu, studijní obory zakončené výučním listem: Prodavač (denní a dálková forma vzdělávání, Výrobce textilií (zkrácená forma vzdělávání).

Sekce sluţeb: studijní obory zakončené maturitní zkouškou: Kosmetické služby: ŠVP Kosmetička-vizážistka, Fotograf,

27

Podnikání (pro absolventy 3letých oborů s VL)-3 (denní a dálkové), Studijní obory zakončené výučním listem: Aranžér, Cukrář, Pekař, Kadeřník. Škola se zapojila do projektů, které mohou ţáky ovlivnit při výběru SŠ, nejzajímavější a obsahově nejbohatší byl projekt „Dámy a pánové, ţivot začíná“ byl realizován v období od 1. 3. 2010do 30. 6. 2012. V rámci tohoto projektu proběhla spolupráce se základními školami v Brně a okolí - nábory ţáků ve školách. Do projektu bylo zapojeno 2 871 ţáků, kterým poskytovalo sluţby 69 osob. Vzdělávací aktivity projektu byly určeny pro ţáky základních škol, Gymnázia Integra, s.r.o. a ţáky Střední školy potravinářské a sluţeb, a probíhaly v podobě „Ţáci učí ţáky―. Stanovených cílů bylo dosaţeno absolvováním modulově upraveného programu pro zúčastněné školy (kaţdý si vybírá z nabídek v rámci jednotlivých modulů podle zájmu) a dalšími aktivitami projektu. Moduly byly rozděleny do tří skupin: modul 1 jako soubor základních činností, modul 2 výběrové činnosti s atraktivní náplní a modul 3, do kterého spadaly aktivity spojené se dny otevřených dveří, při nichţ probíhaly prezentace jednotlivých oborů či Den gastronomů. V rámci projektu si všichni ţáci postupně vyzkoušeli vţdy něco z toho, co nabízí jednotlivé obory školy. Ţáci základních škol si tak mohli vyzkoušet přípravu jednoduchých jídel (salátů, palačinek, koblíţků, omelet…), osvojit zásady stolování a správný postup servírování jídel. Jindy se seznamovali s péčí o vlasy, vlasovou pokoţku, pleť a péči o nehty. Modul 1 symbolicky ukončilo předávání osvědčení ţákům a ukázka slavnostního stolování. Náplní modulu 2 bylo velké mnoţství zajímavých činností, z nichţ si ţáci a zástupci ZŠ mohli vybírat. Mezi nimi byla například tvorba společenského účesu nebo prodluţování vlasů se ţákyněmi oboru kadeřník, kosmetičky připravily mimo jiné ukázky líčení „do školy i na disko― nebo univerzální téma „co nesmí chybět v mé taštičce s líčidly―. Fotografové nabídli minikurzy úpravy fotografií a kuchaři například přípravu atraktivního občerstvení – výrobků s aspikem, sezónní kurz plnění zeleniny, ovocných salátů, flambovaných pokrmů a dalších pochoutek. Výraznému zájmu se těšil 28

kurz ozdobného vykrajování ovoce a zeleniny. Obor číšník vytvořil kromě jiného kurz míchaných nealkoholických nápojů nebo přípravu stále oblíbenějších wellness drinků. Cukráři a pekaři se zapojili zdobením perníčků, ale také výrobou marcipánových ozdob nebo výrobou pohárů. V rámci realizace kurzů modulu 1 a 2 bylo také pořízeno vybavení pro účely projektu: pomůcky a spotřební zařízení pro projektové kurzy gastronomické, kadeřnické a kosmetické. Součástí projektu bylo prostředí Moodle, kde i po ukončení projektu lze najít výukové prezentace, fotogalerii, diskuzní fóra i anketu. Je moţné zde tedy absolvovat různé distanční aktivity. Celkový počet ţáků viz (Tabulka č. 3) se liší v součtu od počtu podpořených osob, neboť ţáci se zúčastnili v průběhu školního roku 2011/12 více kurzů. Střední škola, Brno Charbulova, příspěvková organizace, 2015 (http://www.ssposbrno.cz/projekty). Tabulka č. 3: Přehledné kurzů. (Zdroj: http://www.ssposbrno.cz/projekty) Odborné kurzy realizované v projektu

Počet kurzů

Počet ţáků

Úprava zevnějšku

29

809

Kurz úpravy fotografií

5

134

Míchané nápoje

19

381

Společenská výchova

11

225

Zdobení perníčků a zaplétání vánoček

21

611

Příprava pokrmů

12

240

Flambování ovoce

2

36

Vykrajování ovoce

10

180

Stolničení

7

120

Slavnostní stolování

2

330

29

Modelování z marcipánu

5

125

Příprava těstovin

5

9

Mezinárodní kuchyně

2

183

ICT – moodle

2

38

132

3 421

Celkem

Střední škola dala nahlédnout do své nabídky studijních oborů v nákupním centru Olympia ve dnech 4. – 7. února 2015. Na akci konané pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje se po čtyři dny ţáci ŢŠ i široká veřejnost mohli seznamovat s obory, které jsou na škole vyučovány. Ţáci střední školy představili svoje dovednosti a um a současně odpověděli na všechny otázky týkající se vzdělávání a vyučovaných oborů. Zájem o show byl veliký a škola věří, ţe příští rok bude v obchodním centru projekt

opět

realizovat,

Brno

Charbulova,

příspěvková

organizace,

2015

(http://www.ssposbrno.cz/projekty). Kaţdoročně škola prezentuje svoje obory na Veletrhu středních škol v prostorách Brněnského výstaviště a veletrhů. Stánek s názvem Střední škola potravinářská, obchodu a sluţeb Brno lákal přihlíţející výrobky svých ţáků i praktickými ukázkami jejich

dovedností,

Brno

Charbulova,

příspěvková

organizace,

2015

(http://www.ssposbrno.cz/projekty). Lednový Den otevřených dveří v prostorách školy na Charbulově ulici nabízel návštěvníkům řadu lákadel. Ke zhlédnutí byla nejen vystoupení ţáků prezentujících dovednosti, jeţ lze získat vzděláváním na škole, ale byly také prezentovány výrobky cukrářů, kuchařů, řezníků či pekařů. Ani kadeřnice a kosmetičky ovšem nezůstaly pozadu a předvedly, co vše se jiţ naučily. V tento den probíhal také Den mladých gastronomů. Nabízel prezentaci pokrmů různých zemí světa a ukázal návštěvníkům, jak úţasně lze prostírat slavnostní tabuli. Zájemci o středoškolské vzdělávání se dále mohli 16. dubna 2015 v prostorách školy na Charbulově ulici zúčastnit dne otevřených dveří u příleţitosti výročí zaloţení školy, Střední škola, Brno Charbulova, příspěvková organizace, 2015 (http://www.ssposbrno.cz/projekty).

30

3.5.3 Střední odborná škola Morava o. p. s. Nebylo zjištěno, zda škola poskytuje ţákům projekty, které mohou ţáky ovlivnit při výběru SŠ. Přehled oborů, které škola nabízí absolventům: Sociální činnost, Ekonomika a podnikání, Veřejnosprávní činnost, Obchodní akademie, Střední odborná škola Morava o. p. s., 2015 (http://www.sos-morava.cz).

3.6 Základní školy Ve zkoumané oblasti se nachází pět základních škol, viz (Obrázek č. 1), dvě z nich v obci Brno-Slatina a zbývající tři v obci Brno-Černovice. Školy se liší nejen přístupem k ţákům a jejich potřebám, prostředím, které svým ţákům vytvářejí, přístupem kantorů ale především přístupem k problematice volby povolání. U Základních škol jsem se věnovala stručné charakteristice přístupu školy ke vzdělávání a samotným ţákům, dále jsem z dostupných informací vyselektovala, jakým způsobem na ţáky škola působí při volbě povolání.

3.6.1 Základní škola Přemyslovo náměstí Kapacita školy je 370 ţáků. Základní škola Přemyslovo náměstí je členem organizace CzechDalton.

V

rámci

vzdělávání

ţáků

kombinujeme

klasické

vzdělání

a daltonské prvky a tak napomáháme jejich všestrannému rozvoji. Škola poskytuje ţákům tyto zájmové krouţky, které mohou ţáky přímo ovlivnit při výběru SŠ: Skleněné vitráţe

5. - 9. roč.

Keramika

1. - 9. roč.

Škola poskytuje ţákům tyto projekty, které mohou ţáky ovlivnit při výběru SŠ, zajímavý projekt nazvaný „Upeč chleba“, ve kterém se ţáci se dozvěděli, jak se obdělává půda, porovnávali práci na poli dříve a dnes. Zjistili, jak a kde se mele obilí. 31

Viděli ţito, pšenici, oves i ječmen. Ale hlavně si sami vlastnoručně vypracovali těsto a upekli svůj chléb. Další projekt s názvem „Věda není ţádná nuda“ - O tom, ţe věda není ţádná nuda, se v únoru přesvědčili ţáci 2. B. Navštívili totiţ moderně vybavené vědecké a výukové centrum v Univerzitním kampusu MU v Bohunicích — Bioskop a vyzkoušeli si zajímavé pokusy s vodou. Masarykova univerzita zde nabízí nejen pro děti, ale i pro studenty, pedagogy i veřejnost speciální kurzy zaměřené na bádání v oborech chemie, fyziky, biologie, mikrobiologie a nově i paleontologie. Základní škola také pořádá besedy s Policií ČR. ZŠ a MŠ Brno Jihomoravské náměstí: Základní škola s prvky daltonské a alternativní výuky, 2015 (http://www.zspremyslovo.cz). Informace týkající se přijímacího řízení na SŠ – ţádné,

3.6.2 Základní škola a mateřská škola Brno, Jihomoravské náměstí Kapacita školy je 388 ţáků. Charakteristika školy není dostupná. Škola poskytuje ţákům tyto zájmové krouţky, které mohou ţáky přímo ovlivnit při výběru SŠ: Keramický

1. roč.

Netradiční výtvarné techniky

2. - 5. roč.

Vědecké pokusy

1. - 3. roč.

Vaření

1. - 5. roč.

ZŠ a MŠ Brno Jihomoravské náměstí, 2015 (http://www.zsjihomoravske.cz). Informace týkající se přijímacího řízení na SŠ – rozsáhlé.

3.6.3 Základní škola Kneslova Škola má kapacitu 450 ţáků. Charakteristické pro ni je vytváření multikulturního prostředí pro cizince. Zaměřuje se na individuální přístup k ţákům s poruchami učení i chování probíhá zde spolupráce pedagogicko-psychologickou poradnou. Škola na doporučení speciálního pedagoga ţáky integruje do běţných tříd. Individuální péči věnuje i mimořádně nadaným ţákům. A v neposlední řadě maximální pozornost věnujeme vycházejícím ţákům. Škola má vlastní vzdělávací program od 1. 9. 2007 s názvem „Škola v pohybu.―

32

Škola poskytuje ţákům tyto zájmové krouţky, které mohou ţáky přímo ovlivnit při výběru SŠ: Chemický krouţek

8. - 9. roč.

Počítačový krouţek

4. roč.

Matematický krouţek

9. roč.

Krouţek vaření

4. - 6. roč.

Mladý zdravotník

2. - 5. roč.

Foto krouţek

8. roč.

Škola realizuje projekty spadající do tématiky volba povolání, na přelomu let 2009/2010 byl na škole realizován projekt nazvaný „Moje volba - moje budoucnost“ určený pro ţáky ze 7., 8., a 9. ročníku - Cílem projektu bylo zvýšení zájmu ţáků ZŠ o vzdělávání v technických, řemeslných a sluţbových oborech, tzn. vhodné plošné představení těchto oborů v rámci celého Jihomoravského kraje a vytvoření jednotných postupů, výukových modulů a propagačních nástrojů pro vzdělávání, prezentaci a přiblíţení těchto oborů ţákům základních škol v dostatečném předstihu před výběrem studijního oboru, popř. povoláni. V rámci vyučování se zúčastní specializovaných besed s odborníky přímo z praxe. Dále se ţáci v doprovodu výchovného poradce zúčastní exkurzí do firem, působících na úrovni technických či řemeslných oborů. Ve spolupráci s firmami byly nejen pro ţáky a výchovné poradce, ale i pro rodiče ţáků, pořádány praktické Oborové dny, při nichţ si ţáci mohli sami vyzkoušet tvorbou vlastních výrobků. Samotná prezentace byla koncipována s důrazem vtáhnout ţáky více do praxe a interaktivním přístupem jim ukázat realitu práce v oboru Projekt ţákům nabídl aktivní účast na besedách, exkurzích a Oborových dnech; vše ve spolupráci s profesními odborníky

a

firmami,

Škola

v

pohybu:

Základní

škola

Kneslova,

2015

(http://www.zskneslova.cz). Rozsah informací, které škola nabízí na internetových stránkách týkající se přijímacího řízení pro rodiče – rozsáhlé. V rámci předmětů vyučovaných na škole se ţáci setkávají s projekty, které jsou koncipovány k tomu ţáky směřovat k jejich budoucí profesní dráze. Jsou to především: matematické soutěţe, projekty v rámci informatiky projekty: 5. ročník – Časopis, 6. ročník – Kalendář, 7. ročník – Pracovní list pro ţáky, Plakát, 8. ročník – Školní výlet, 33

9. ročník – Vlastní projekt. V sekci člověk a příroda, zahrnuje předměty fyziku, chemii, zeměpis, přírodopis): účast na Festivalu vědy, odborné pořady na hvězdárně pro 6. a 9. ročník, návštěvy informačního centra JE Dukovany pro 9. ročník, astronomické

olympiády,

fyzikální,

přírodopisné

a

chemické

olympiády

pro 9. ročník, referáty pro 6. aţ 9. ročník, laboratorní práce 6. aţ 9. ročník, účast na Noci vědců, Archimediádu, Exkurze do spalovny komunálního odpadu 9. ročník, výukové programy ekologického centra Lipka pro 6. aţ 9. ročník, návštěvy ZOO Brno, návštěvy botanické zahrady, arboreta pro 6. a 8. ročník. Výtvarná výchova nabízí spolupráci na projektovém vyučování, spolupráce s 1. stupněm při vytváření výrobků pro velikonoční jarmark. V rámci pracovních činnosti je realizována výstava ţákovských prací v prostorách školy a organizována spolupráce na projektovém vyučování, ţáci se zapojují do tematických soutěţí, kde prezentují své výrobky. Škola pro své ţáky organizuje exkurze do Technického muzea, Moravského zemského muzea, Hvězdárny a planetária Miloše Koperníka nebo Papíren Ţeletice. Škola v pohybu: Základní škola Kneslova, 2015 (http://www.zskneslova.cz).

3.6.4 Základní škola Řehořova Škola má kapacitu 450 ţáků. Je charakteristická zaměřením na výuku cizích jazyků, informatiky a na sport. Škola chce dosáhnout, aby její absolventi ovládali počítačovou techniku, byli fyzicky zdatní a ve sjednocené Evropě se bez problémů domluvili. Výuku informatiky škola zavádí od 5. ročníku, k této výuce slouţí dvě moderně vybavené počítačové učebny, rozšiřuje počet interaktivních tabulí a jejich vyuţití ve výuce Škola poskytuje ţákům tyto zájmové krouţky, které mohou ţáky přímo ovlivnit při výběru SŠ: Tvořivé dílny a výroba šperků

3. - 5. roč.

Věda nás baví

2. - 5. roč.

Kreativ

3. - 5. roč.

Keramika

1. - 9. roč.

Matematika

9. roč.

Spolek přátel umění

8. - 9. roč. 34

Expediční

5. - 6. roč.

Škola poskytuje ţákům tyto projekty, které mohou ţáky ovlivnit při výběru SŠ, mezi ně patří projekt „První pomoc a zdravověda ve 4. A s CSZŠ Grohova“ interaktivní den věnovaný první pomoci. Účast na projektu „Dámy a pánové, ţivot začíná“, jak bylo zmíněno projekt koncipovaný pro ţáky devátých ročníků, který je realizován Střední školou potravinářskoua sluţeb, Brno, Charbulova 106. V tomto projektu ţáci devátých tříd mohou získat mnoho poznatků, zkušeností a dovedností z různých oborů, které se na této střední škole vyučují. Ţáci si vybrali obor kuchař a číšník, kde si připravili pod vedením učitelů odborných předmětů slavnostní oběd a také se učili připravovat míchané

nealkoholické

nápoje.

Základní

škola,

Brno,

Řehořova

3:

Škola

s úsměvem – škola pro všechny, 2015 (http://www.zsrehorova.cz). Rozsah informací, které škola nabízí na internetových stránkách týkající se přijímacího řízení pro rodiče – rozsáhlé.

3.6.5 Základní umělecká škola Charbulova Rozsah informací, které škola nabízí na internetových stránkách, týkajících se motivace, přijímacího řízení pro rodiče a nabízených zájmových krouţků – ţádné. Vzhledem k charakteru této základní školy se dá předpokládat, ţe motivace k technickým oborům nebude nijak výrazná. Ovšem v případě těchto ţáků lze uvaţovat například o uměleckých technických oborech, jako je umělecké zpracování kovů, či rytec a podobně.

3.7 Rodina Bylo zjištěno, ţe s faktory ovlivňujícími volbu povolání se děti setkávají jiţ dříve mimo školní prostředí. Od dětství se s nimi setkávají také díky zaměstnání svých rodičů a prarodičů. Se zájmem poslouchají, co dělají rodiče a rodiče kamarádů. Zálibně sledují práci popelářů, hasičů a přejí si být v dospělosti stejně úţasní jako oni. Aniţ by to děti tušily jiţ v době předškolního věku a mladšího školního věku tak získávají základní informace o atributech různých profesí. (Hlaďo, Michalicová, 2014) Podle výsledků uskutečněných výzkumů je při volbě další vzdělávací a profesní dráhy zvláště patrná role rodičů (Hlaďo, 2010c).

35

Velká část adolescentů zastává názor, ţe rodiče mají zodpovědnost za jejich kariérový vývoj, a při další volbě vzdělávací a profesní dráhy proto očekávají jejich vliv. Ţáci povaţují rodiče za jeden z nejvýznamnějších sociálních faktorů působících na jejich rozhodování. Rodiče jsou nejenom iniciátory rozhodovacího procesu, ale i primárním zdrojem rad, informací a pomoci poradci a nejvýznamnějšími osobami, které ovlivňují konečné rozhodnutí ţáků. Přestoţe není moţné jednoznačně stanovit, jak se v rodině při volbě další vzdělávací a profesní dráhy mění individuální role jednotlivých aktérů v průběhu času, mnohé výzkumy prokázaly, ţe rodiče a rodina přímo i nepřímo působí na celý rozhodovací proces a hrají hlavní roli v kariérovém vývoji adolescentů (Farnil, 1986). Rodinné konflikty, nízká míra rodinné koheze a nedostatek společenských aktivit v neúplných rodinách mají za následek horší vzdělávací výsledky a niţší dosaţené vzdělání ţáků (Ely, 2000). Zajímavé ze zjištění, ţe děti narozené v pořadí jako první v rodině jsou více ovlivněny matkou a otcem, kdeţto děti narozené jako druhé nebo třetí jsou signifikantně více ovlivněny svými sourozenci (Hlaďo, 2014). Na základě empirických dat od michiganských adolescentů s průměrným věkem 18 let dokládají, ţe starší sourozenci představují důleţitý zdroj informací o středních školách a faktor ovlivňující formování budoucích kariérových plánů mladších sourozenců (Tuckej, Barber, Eccles, 2001). V rodinách s rozvedenými rodiči starší sourozenci často přebírají rodičovskou roli (Weiss, 1979). Způsoby podpory ţáků ze strany rodičů při volbě povolání: Vytvoření zázemí - zajištění základních finančních potřeb, harmonizace rodinného prostředí, poskytování emoční podpory. Zájem o dítě - zájem o vzdělání potomků, interakce, čas trávený s potomky, který úzce souvisí se vztahy mezi potomky a jejich rodiči. Příleţitosti k rozvoji ţáka - dostatek nových podnětů a společenských aktivit, včetně zájmových krouţků, zájem o vzdělání potomků (Hlaďo, 2014).

36

Důleţité je zvolit přiměřené chování a přístup k dítěti ze strany rodičů, vzory v rodině, jako rodič volit přiměřený výchovný styl. V neposlední řadě dítě brát jako osobnost, snaţit se jej poznat.

3.8 Závěrečné shrnutí Aktuálně se Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ve spolupráci se Svazem průmyslu

zabývá

danou

problematikou

a

podniká

kroky

cílené

na motivaci k technickým oborům středních škol, toto úsilí se však netýká všech základních škol a motivačního působení ve zkoumané oblasti jen okrajově. Úřad práce sice zaštiťuje informační a poradenskou činnost, ale ta je v dané oblasti převáţně pasivní a z mého pohledu alibistická, protoţe ţádný z ţáků v průzkumu neuvedlo tento subjekt. Cílená motivace k technickým oborům není ţádná. V rámci kraje lze pozorovat motivaci v rámci projektů, které Jihomoravský kraj pořádá nebo podporuje, těchto projektů je však zapotřebí více a cílit je nejen na motivaci obecnou, ale právě na motivaci k technickým oborům středních škol. Firmy poskytují nejen volná pracovní místa pro absolventy technických oborů mezi další formy motivace, které u firem lze nalézt jsou odborné praxe při vzdělávání, brigády, stáţe, přednášky, firemní výlety. Spolupracují s pedagogy v rámci exkurzí, dnů otevřených dveří, a nabízí moţnost spolupráce při zpracování bakalářských a diplomových prací. Střední školy se snaţí taktéţ na ţáky působit, a to především prostřednictvím dnů otevřených dveří, prezentací na veletrzích, nejrůznějších projektech. Nejvíce motivačních znaků vykazuje Střední škola potravinářská a sluţeb Charbulova. Bohuţel působení jediné technické školy v oblasti není dostatečné a tato škola by se mohla předchozí zmíněnou střední školou inspirovat. Na základě analýzy dostupných elektronických zdrojů byly zjištěny ze strany základních škol tyto znaky motivace k technickým profesím: Projekty „Věda není ţádná nuda― pro ţáky 2. třídy dále vědecké pokusy pro 1. aţ 3. ročník, Věda nás baví 2. aţ 5. ročník, tvořivé dílny a výroba šperků 3. aţ 5. ročník, počítačový krouţek pro 4. ročník. Tyto krouţky jsou důleţité pro rozvoj kompetencí, ale podílí se jen

37

minimálně na volbě další vzdělávací a profesní dráhy ţáků, vzhledem k tomu, ţe jsou dostupné pouze pro některé ročníky prvního stupně základních škol. Jako přínos pro budoucí absolventy základní školy můţeme jistě povaţovat chemický krouţek pro 8. aţ 9. ročník. Pro ţáky jsou zajímavé taktéţ projekty v rámci informatiky, laboratorní práce pro 6. aţ 9. ročník. Přínosné a motivující jsou určitě exkurze do Technického muzea, Hvězdárny a planetária Miloše Koperníka - odborné pořady na hvězdárně pro 6. a 9. ročník či astronomickou olympiádu, návštěvu Papíren Ţeletice, spalovny komunálního odpadu pro 9. ročník, účast na Festivalu vědy, Noci vědců, návštěvu informačního centra JE Dukovany pro 9. ročník, účast na fyzikálních, chemických olympiádách. Velmi kladně lze zhodnotit aktivitu v pracovních činnostech, která je stěţejní se projevuje při výstavách ţákovských prací v prostorách školy, spoluprací na projektovém vyučování, zapojením ţáků do tematických soutěţí, kde ţáci prezentují své výrobky. Ze všech základních škol v oblasti nejvíce motivačních znaků v souvislosti k technickým oborům středních škol vykazuje ZŠ Kneslova. Ostatní základní školy vykazují málo patrné znaky a motivace k volbě povolání a cílená motivace k technickým oborům je téměř ţádná.

38

4 Průzkumné šetření Průzkum

proběhl

ve

dvou

náhodně

vybraných

základních

školách

v oblasti - ZŠ Přemyslovo náměstí a ZŠ Jihomoravské náměstí, formou tištěných anonymních dotazníků viz (Příloha č. 1). Průzkumu uskutečněnému v listopadu roku 2015 se podrobily všechny deváté třídy na obou školách, celkem byl průzkum proveden ve 3 třídách. Kaţdému ţákovi byl prostřednictvím třídního učitele předloţen dotazník týkající se volby povolání, který měl za cíl mimo jiné zjistit, jak ţáci tráví svůj volný čas, jak se staví k problému volby střední školy, jakým způsobem se určité faktory a faktory podílí na volbě povolání atd. Dotazníků bylo rozdáno celkem 65, návratnost byla 100 %.

4.1 Výsledná zjištění Výsledná zjištění jsou zachycena pomocí grafů, dotázaní ţáci navštěvují jediné dvě základní školy téţ obci, tudíţ základní školy od sebe nejsou rozlišovány, na respondenty je nahlíţeno, jako na celek. V některých případech je rozlišováno pohlaví respondentů. Z celkového počtu n = 65 ţáků tj. (100 %) je 31 chlapců tj. (47,7 %) a 34 dívek tj. (47,7 %). Výsledná zjištění jsou uváděna v procentech, přepočet viz (Příloha č. 2). Zájmová činnost Způsobů trávení volného času je spousta, volnočasové aktivity ţáků hrají významnou roli při rozhodování ţáků o volbě střední školy. Následující graf (Graf č. 1) sleduje, zda ţáci vůbec jeví zájem o zájmové krouţky. Z výsledků vyplývá, ţe 53,9 % dotázaných navštěvuje alespoň jeden zájmový krouţek, 46,1 % krouţky nenavštěvuje. Více jak polovina dotázaných ţáků se nějakým způsobem rozvíjí zájmovou činností, coţ se dá povaţovat za pozitivní zjištění.

39

Zájmová činnost ţáků 35

30.8

30

24.6

23.1

25

Chlapci [%]

21.5

20

Dívky [%]

15 10 5 0

Navštěvuje alespoň 1 krouţek

Nenavštěvuje krouţky

Graf č. 1: Zájmová činnost ţáků. (Zdroj: vlastní) Ţáci měli uvést, jak nejčastěji tráví svůj volný čas, viz (Graf č. 2), přičemţ mohli vybrat i více moţností, ţáci mohli uvádět i jiné způsoby trávení volného času. Nevíce oblíbenou moţností je pro ţáky je trávení času u počítače 73,9 %, druhou nejoblíbenější volnočasovou aktivitou pro 61,5 % je chození ven s kamarády, 47,7 % často ve svém volném čase navštěvuje krouţky, 40% sportuje, 37% se učí nebo čte, 32,3 % tráví čas s rodinou a pouhých 27,7 % sleduje televizi.

Způsoby trávení volného času ţáků 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

38.5 35.4

33.8 27.7 16.9 15.4

24.6 23.1

26.2

23.1 16.9

18.5 9.2

10.8

Chlapci [%] Dívky [%]

Graf č. 2: Způsoby trávení volného času ţáků. (Zdroj: vlastní)

40

Ţáky uváděné nejoblíbenější předměty Za další faktor, který má vliv při rozhodování ţáků můţeme povaţovat zálibu v určitém vyučovacím předmětu, nebo skupině předmětů. V Grafu č. 3 je uvedeno 7 ţáky nejoblíbenějších předmětů. Ţáci mohli uvést více předmětů. Pozitivním zjištěním je, ţe podle výsledků provedeného průzkumu viz (Graf č. 3), jsou dílny (technická výchova) 4. nejoblíbenějším předmětem téměř pro 28 % ţáků, jen o něco niţší procento ţáků tj. 26,2 % si oblíbilo matematiku. Ovšem na prvním místě (43,1 %) se oblíbenosti těší jazyky, 40 % dotázaných nejvíce baví výtvarná výchova, 30,8 % ţáků baví hodiny dějepisu. K velkému překvapení se předmět vaření s 18,4 % umístil v ţebříčku oblíbenosti před ţáky tolik oblíbenou tělesnou výchovou s 15,4 % na posledním místě.

35 30 25 20 15 10 5 0

Ţáky uváděné oblíbené předměty 30.8 20 20 12.3

15.4 15.4 16.9 12.8 10.8 12.3 9.2 9.2

10.8 4.6

Chlapci [%]

Dívky [%]

Graf č. 3: Ţáky uváděné oblíbené předměty. (Zdroj: vlastní) Hodnocení a jeho vliv Z Grafu č. 4 vidíme, jaké známky ţáci v průzkumu uváděli na otázku jejich nečastějšího hodnocení školních výkonů. Pro názornost, průměrnou nejčastější známkou celé skupiny testovaných ţáků po zaokrouhlení je stupeň chvalitebně.

41

Ţáky uváděné nejčastější školní hodnocení 40 35

34.2

34.2

30

ţáci [%]

24.1

25 20 15 10

3.1

5

4.4 0

0

1

2

3

4

5

bez odpovědi

Graf č. 4: Ţáky uváděné nejčastější školní hodnocení. (Zdroj: vlastní) Zkoumáno bylo, zda školní prospěch hraje roli, při volbě střední školy viz (Graf č. 5), pro 81,5 % ţáků je důleţitý, 10,8 % ţáků se při rozhodování prospěchem neřídí.

Vliv školního prospěchu ţáků na volbu střední školy 50

44.6

45 40

36.9

35

Chlapci [%]

30

Dívky [%]

25 20 15 10

6.2

5

4.6 3.1 3.1

1.5

0

0

Ano

Ne

Jiné

Nezodpovědělo

Graf č. 5: Vliv školního prospěchu ţáků na volbu střední školy. (Zdroj: vlastní)

42

Vztah ke vzdělání Vztah ke vzdělání je utvářen jednak přístupem rodiny a okolím ţáka, ţákem samotným, nezpochybnitelnou roli však hraje i samotná základní škola. Ţáci měli určit jak je pro ně škola a s ní spojené vzdělání důleţité viz (Graf č. 6). Pro 47,7 % dotázaných je škola a vzdělání spíše důleţitá, 29,2 % povaţuje školu a vzdělání za důleţité, 21,6 % za středně důleţité a 1,5 % za méně důleţité. Jako nedůleţité neoznačil vzdělání ţádný z dotázaných.

Důležitost vzdělání pro žáky 60 47.7

50 40 29.2 30

21.6

ţáci [%]

20 10 1.5 0

Důleţité

Spíše důleţité

Středně důleţité

Spíše nedůleţité

0

Nedůleţité

Graf č. 6: Důleţitost vzdělání pro ţáky. (Zdroj: vlastní) Jak bylo zmíněno, průzkum se uskutečnil v listopadu roku 2015, termín podání přihlášek je do konce měsíce března následujícího roku. Důleţitou informací bylo, jak aktuálně vypadá průběh jejich rozhodovacího procesu cca necelé 4 měsíce před podáním přihlášky na střední školu. Ze všech dotázaných na otázku, zda vědí, jakou školu chtějí studovat, viz (Graf č. 7), 40 % odpovědělo ano, 44,6 % spíše ano, 7,7 % spíše ne a dalších 7,7 % neví. Bereme-li za zcela rozhodnuté ţáky pouze ty, kteří volili odpověď „ano―, v tomto případě je zde 60 % ne zcela rozhodnutých ţáků, kterým by další podněty mohly pomoci při rozhodování, nebo přinejmenším se ujistit o jimi zvaţované variantě.

43

Průběh rozhodování týkajícího se volby střední školy 30.0 24.6

25.0 20.0

18.5

21.5

20

Chlapci [%]

15.0

Dívky [%]

10.0 3.1

5.0

4.6

6.2 1.5

0.0

Rozhodnuto

Spíše rozhodnuto

Spíše nerozhodnuto

Nerozhodnuto

Graf č. 7: Průběh rozhodování týkajícího se volby střední školy. (Zdroj: vlastní) Informace o zakončení středoškolského vzdělávání Z průzkumu vyplývá, viz (Graf č. 8), ţe 86,2 % (56 ţáků) dotázaných ţáků devátého ročníku nezná rozdíl mezi vzděláváním zakončeným maturitní zkouškou a vzděláváním zakončeným výučním listem, 12,3 %, (8 ţáků) ţáků má určitou představu, která však není zcela přesná, pouze 1,5 % tj. (1 ţák) znalo a dokázalo rozdíl zcela vysvětlit. Za zcela správnou odpověď je povaţován vyčíslený rozdíl délky vzdělávání a zmínka o tom, ţe při sloţení maturitní zkoušky je moţné studovat na VŠ. Toto jsou rozdíly, které ţáci v dotazníku uváděli: „výuční list je spíše na technických oborech―, „maturitní zkouška má větší efekt při pohledu na chytrost člověka―, „keď budu makat s výučálem jsem něco míň neţ s maturitou―, „maturitní list mě dostane výš―, „výuční list – jsem uţ vyučená a uţ jsem tím, co jsem studovala X maturita - mám jen papír a ještě ţádné zaměření―(hlásí se na gymnázium), „u maturity se dělá zkouška a u výučního listu není nic―, „s maturitou je těţší―, „s maturitou je lepší uplatnění v práci―, „maturita delší obor (5 let) výuční jen 4, s výučním listem se dostanu všude - víc praxe―.

44

Rozdíl mezi vzděláváním zakončeným maturitní zkouškou a výučním listem 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

46.2

40

Chlapci [%] Dívky [%] 10.8 0

1.5

1.5

Zná rozdíl

Nezná rozdíl

Má nepřednou představu

Graf č. 8: Rozdíl mezi vzděláváním zakončeným maturitní zkouškou a výučním listem. (Zdroj: vlastní) Ovlivňování ze strany rodičů Předmětem průzkumu bylo ovlivnění ţáky ze strany rodičů, viz (Graf č. 9). Pozitivním zjištěním bylo, ţe s rodiči nějakým způsobem o volbě povolání hovoří 89,2 % ţáků, z nichţ má 69,2 % ţáků vlastní názor na výběr SŠ. (Radou rodičů se při výběru SŠ řídí 23,1 % – součástí tohoto procenta jsou bohuţel i ţáci (3,2 % z celku), kteří v dotazníku přiznali, ţe chtějí vykonávat zcela odlišné povolání a jejich rozhodnutí je rodiči nerespektováno). S rodiči se o volbě povolání nebaví 10,8 % dotázaných.

Konzultace ţáků s rodiči - volba povolání 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

43.6

45.6

Chlapci [%] Dívky [%] 7.7 3.1

Mluví s rodiči o volbě povolání

S rodiči o volbě nemluví

Graf č. 9: Konzultace ţáků s rodiči - volba povolání. (Zdroj: vlastní)

45

Faktor ovlivňující volbu SŠ U více neţ poloviny dotázaných, viz (Graf č. 10) 57 % při rozhodování o SŠ má největší vliv předpoklad, ţe je vzdělávání ve vybraném oboru bude bavit, 9,2 % uvedlo jiné důvody, mezi které řadí uplatnění při absolvování SŠ, vliv sourozence. Na otázku 9,2 % dotázaných uvedlo, ţe od malička ví, čemu se chtějí v budoucnu věnovat a podle toho volí SŠ, dalších 9,2 % dotázaných ţáků uvedlo, ţe za ně rozhodují rodiče. U 12,3 % má největší podíl na rozhodování doporučení třetí osobou, která školu studuje/vystudovala, 3,1 % ţáků volí školu podle kamaráda/kamarádky.

Míra vlivu vybraných faktorů při volbě povolání

60

57

50 40

ţáci [%]

30 20 10

9.2

12.3

9.2

9.2

3.1

0

Od malička mám jasno

Rozhodují Podle Obor mě rodiče kamaráda/ky bude bavit

Na doporučení

Jiné

Graf č. 10: Míra vlivu vybraných faktorů při volbě povolání. (Zdroj: vlastní) Výběr konkrétní střední školy ovlivňuje, viz (Graf č. 11) Ve výběru konkrétní střední školy je pro valnou většinu ţáků nejdůleţitější uplatnění po absolvování školy 75,4 %, dalších 16,9 % volí školu podle obtíţnosti, 4,6 % ţáků podle délky cesty do školy zbylých 3,1 % podle jiných kritérií.

46

Faktory ovlivňující volbu konkrétní střední 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

38.5 36.9

Chlapci [%] Dívky [%] 12.3 4.6

3.1

4.6 0

Uplatnění

Obtíţnost

0

Vzdálenost školy

Jiné

Graf č. 11: Faktory ovlivňující volbu konkrétní střední školy. (Zdroj: vlastní) Zakončení vzdělávání Z šetření je patrné viz (Graf č. 12), ţe většina dotázaných 89,2 %, volí obory zakončené maturitní zkouškou, pouze 10,8 % zakonči středoškolského vzdělávání výučním listem, coţ jen dokládá nezájem ţáků o odborná učiliště a jde ruku v ruce se zjištěním, ţe ţáci nemají dostatek informací o tomto typu vzdělávání.

Představa ţáků o zakončení středoškolského vzdělávání 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

43.1

46.1

Chlapci [%] Dívky [%]

4.6

Maturita

6.2

Výuční list

Graf č. 12: Představa ţáků o zakončení středoškolského vzdělávání. (Zdroj: vlastní)

47

Další vzdělávání viz (Graf č. 13) Většina dotázaných ţáků tj. 61,5 % chce studovat na vysoké škole, nebo o vzdělávání uvaţuje, 13,9 % neví, zda bude chtít studovat vysokou školu, 12, 3 % spíše o vzdělávání neuvaţuje a 12,3 % o tomto dalším vzdělávání neuvaţuje.

Další vzdělávání na vysoké škole 25 20 20 15

13.8

15.4

Chlapci [%]

12.3

10 6.2

7.7

4.6

5

Dívky [%]

7.7

7.7

4.6

0

Chce studovat Spíše chce studovat

Neví

Spíše nechce Nechce studovat

Graf č. 13: Další vzdělávání na vysoké škole. (Zdroj: vlastní) Platové ohodnocení dosahované po dokončení vzdělávání viz (Graf č. 14) Na otázku jakého platového ohodnocení, by chtěli ţáci dosahovat po dokončení vzdělávání, 44,5 % odpovědělo do 30 000 Kč, 41,6 % dotázaných chce dosahovat ohodnocení nad 30 000 Kč, 13,9 % ţáků v rozmezí 10 000 Kč aţ 20 000 Kč, platového ohodnocení do 10 000 Kč nechce dosahovat ţádný z dotázaných

48

Představa ţáků o jejich platovém ohodnocení po ukončení vzdělávání 25 21.4

23.1

23.1 18.5

20

Chlapec [%]

15 Dívka [%]

10

7.7

6.2

5 0

0

0

Do 10 000 Kč

10 000 Kč -20 000 Kč

Do 30 000 Kč

30 000 Kč a více

Graf č. 14: Představa ţáků o jejich platovém ohodnocení po ukončení vzdělávání. (Zdroj: vlastní) Informace o středních školách viz (Graf č. 15) Na otázku, zda mají ţáci dostatek informací o středních školách, 27,7 % dotázaných ţáků uvedlo, ţe má dostatek informací, spíše ano na otázku odpovědělo 32,3 %, 29,2 % dotázaných spíše nemá dostatek informací o středních školách a 10, 8% nemá dostatek informací o SŠ.

Informovanost o středních školách 25 20 20 15.4 15

15.4 12.3

13.8

12.3

Chlapci [%]

10 4.6

5

6.2

0

Mám informace

Spíše mám informace

Spíše nemám informace

Nemám informace

Graf č. 15: Informovanost o středních školách. (Zdroj: vlastní)

49

Dívky [%]

Informační toky viz (Graf č. 16) Nejvíce ţáků se dozvídá informace o středních školách prostřednictvím internetu 66,2 %, 43,1 % uvedlo, ţe získávají informace od základní školy, 30,8 % se informace dozvídá z veletrhů a prezentace škol, od rodičů se informace dozvídá 18,5 %. Jiné zdroje uvedlo 9,2 % ţáků, mezi ně patří 7,2 % - kamarádi, 1,5 % sourozenci. Ţáci mohli zvolit více moţností.

Informační toky, ze kterých se ţáci ZŠ dozvídají informace o SŠ 70

66.2

60 50

43.1

40

30.8

30 20

ţáci [%]

18.5 9.2

10 0

Rodiče

Základní škola

Veletrhy škol/prezentace

Internet

Jiné

Graf č. 16: Informační toky, ze kterých se ţáci ZŠ dozvídají informace o SŠ. (Zdroj: vlastní) Atraktivnost získaných informací Mezi nejvíce zajímavé informace podle posouzení ţáků viz (Graf č. 17) patří informace získané ze dnů otevřených dveří SŠ 34,6 % a informace od ţáků/absolventů SŠ 34,6 %. Internetové stránky školy a informace zde uveřejněné hodnotí jako zajímavé 12,5 % dotázaných, veletrhy SŠ jsou zajímavé pro 12, 5% ţáků a pro 5,8 % jsou nejvíce zajímavé propagační materiály ze středních škol.

50

Atraktivnost informací o středních školách podle zdroje jejich získávání 40 35

34.6

34.6

30 25

žáků [%]

20 12.5

15

12.5

10

5.8

5 0

Absolventi/žáci Dny otevřených Stránky školy SŠ dveří

Propagační materiály

Veletrh SŠ

Graf č. 17: Atraktivnost informací o středních školách podle zdroje jejich získávání. (Zdroj: vlastní) Ţáci měli odpovědět, zda by uvítali informace přímo od absolventů jimi vybraných SŠ. Zájem projevilo, viz (Graf č. 18) 92,3 % dotázaných, nezájem 1,5 % a 6,2 % ţáků nezodpovědělo.

Projevený zájem ţáků ZŠ o informace od ţáků/absolventů středních škol 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

92.3

ţáků [%]

6.2 1.5

Má zájem Nemá zájem Nezodpovězeno Graf č. 18: Projevený zájem ţáků ZŠ o informace od ţáků/absolventů středních škol. (Zdroj: vlastní)

51

Preferovaná povolání/střední škola jednotlivých ţáků Z tabulky č. 4 je moţné zjistit nejrůznější povolání, kterými by se jednou chtěli jednotliví ţáci ţivit, jsou zde zavedeny také motivační faktory, které byly získány analýzou jednotlivých dotazníků. Tyto faktory přímo souvisí s uvedeným povoláním. Dále ţáci uváděli typ střední školy, nebo přímo konkrétní školu, na kterou si budou podávat přihlášku. Z tabulky je patrné, ţe z celkového počtu 65 ţáků (100 %) chce studovat na technické škole 23 (35,4 %) ţáků. Tabulka č. 4: Přehled povolání, motivů a středních škol, které ţáci uvedli. Povolání, které by ţák chtěl vykonávat

Motivační faktory

hasička

krouţek hasič

návrhář, fotograf

baví ji kreslit a fotografovat

knihovnice sekretářka, podnikatelka tanečnice, herečka neví neví asi administrativa ekonom

baví ji psaní rodiče mají firmu taneční krouţek kreslí sestra na ni chodí

zubní technik šachový trenér neví

krouţek šachy

něco ohledně sportu automechanik neví kuchař architekt neví mechanik elektronik psycholog neví obchodní zástupce nebo letuška zubařka kuchař

krouţek baseball baví ho opravovat auta je tam kamarád baví ho vařit baví ho matematika a fyzika baví ho opravovat baví ho dílny a počítače teta je psycholog baví ji výtvarná výchova chce cestovat

automechanik programátor CNC stroje

baví ho opravovat baví ho práce s pc dělá to jeho táta a je to

52

Typ střední školy/konkrétní středí škola, kterou ţák volil zdravotnická, obchodní akademie gymnázium, umělecká SŠ, grafická SŠ Kotlářská, grafická Ekonomická konzervatoř, umělecká SŠ Polygrafická obchodní akademie obchodní akademie, gymnázium Zdravotnická krouţek šachy grafická, umělecká, obchodní akademie sportovní gymnázium Učiliště Elektrotechnická CNC vodiče Stavební Olomoucká Olomoucká Kotlářská, Purkyňova Grafická gymnázium, obchodní akademie Zdravotnická SŠ obchodu a sluţeb Charbulova automobilní Elektrotechnická Olomoucká

zábava grafik automechanik kameraman neví kadeřnice, fotografka

baví opravovat a dílny fotografka

právník neví, moţná právník neví zubařka dětský lékař policistka grafička, animátorka, fotografka, spisovatelka neví Zubařka psycholog nebo práce s dětmi šperkař, zlatník, mít koňskou farmu farmaceut, lékař technik nebo kuchař neví neví neví technické zaměření právo automechanik, instalatér výpočetní technik

rozhodují rodiče

SŠ Umělecko-manaţerská Zdravotnická Gymnázium keramika, kreslení, jízda na koni baví ji chemie, přírodopis

baví ho opravovat rodinná tradice

programátor

neví vývoj vozidel/zbraní

SŠ Umělecko-manaţerská, Křiţíkova Automobilní Elektrotechnická Neví Charbulova, SŠ Uměleckomanaţerská Průmyslová škola Sokolská – ekonomika podnikání, Purkyňova Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Hotelová Gymnázium

s rodiči se nebaví modelářský krouţek, baví ho opravovat

manaţer, aranţér detektiv podnikatel, dispečer policista, voják animátor seřizovač CNC voják policista

53

umělecká škola, Průmyslová škola Sokolská Chemická Neví zdravotnická, gymnázium gymnázium gymnázium sokolská gymnázium automobilní Průmyslová škola Sokolská, Purkyňova, Olomoucká Olomoucká

neví Průmyslová škola Sokolská, Stavební Kudelova gymnázium, hotelová gymnázium gymnázium bezpečnostně právní, fotografická Průmyslová škola Sokolská, Olomoucká Průmyslová škola Sokolská olomoucká elektrotechnická, vojenská, Olomoucká

Závěrečné shrnutí Více neţ polovina dotázaných ţáků (53,9 %) navštěvuje alespoň 1 zájmový krouţek, svůj volný čas ţáci tráví nejvíce na počítači (73,9 %), nebo venku s kamarády (61,5 %). Největší oblíbenosti se mezi ţáky těší jazyky (41,3 %), nejdůleţitějším údajem však byla oblíbenost předmětů, jako jsou díly nebo technická výchova, tento předmět se umístil na 4. nejoblíbenějším místě (28 %). Nejčastějšími známkami ţáků jsou 1 a 3. Průměrnou známkou skupiny ţáků je stupeň chvalitebně. Školní prospěch hraje roli při rozhodování o střední škole u 81,5 % dotázaných ţáků. Pozitivním zjištěním je, ţe školu za důleţitou povaţuje 29,2 % ţáků a za spíše důleţitou pak 47,7 %. Z průzkumu vyplývá, ţe dostatečné informace o středních školách má 27,7 % ţáků, 32,3% ţáku odpovědělo, ţe spíše má dostatek informací, 29,2 % spíše nemá dostatek informací, 10,8 % nemá dostatek informací o středních školách. Nejčastěji se ţáci tyto informace dozvídají prostřednictvím internetu (66,2 %) a na základní škole (43,1 %). Nejzajímavější ale jsou pro ţáky informace od studentů nebo absolventů ŠŠ (34,4 %) a dny otevřených dveří (34,6%). Zcela jasno v tom, kterou střední školu zvolit má 40% ţáků, zbylých 60% má stále menší či větší pochybnosti. S rodiči mluví o volbě střední školy 89,2% ţáků. Nejčastějším argumentem, proč se ţáci rozhodli pro jimi vybraný obor je předpoklad, ţe je bude bavit (57%), 12,3% dává na doporučení studentů/absolventů střední školy. Konkrétní volbu střední školy u ţáků ovlivňuje ve většině případů jejich uplatnění po ukončení vzdělávání (75,4 %). Převáţná část ţáků (89,2 %) si představuje zakončení střední školy v podobě maturitní zkoušky, zbylých 10,8 % v podobě výučního listu. Alarmující je fakt, ţe ţáci neznají rozdíl mezi vzděláváním zakončeným maturitní zkouškou a výučním listem (86,2 %). Nadpoloviční většina (61,5 %) chce pokračovat ve vzdělávání na vysoké škole, nebo o vzdělávání alespoň uvaţuje, přičemţ nejvíce dotázaných (44,5 %) chce po ukončení vzdělávání dosahovat výdělku do 30 000 Kč, dalších 41,6 % chce dosahovat vyššího výdělku nad 30 000 Kč. 54

Ţáci se měli vyjádřit, zda by uvítali informace přímo od absolventů jimi vybraných středních škol, 92,3 % projevilo zájem, argumentovali takto: „věděla bych o škole víc―, „dozvím se i názory těch co tam studují a ne jen těch co tam učí a snaţí se školu co nejvíce upřednostnit―, „viděla bych názor očima ţáků―, „protoţe na internetu a letáčcích nejsou skoro vţdy všechny informace―, „řeknou mi popravdě jejich vlastní zkušenosti―, „protoţe mají několik let vlastních zkušeností― „zajímá mě, jak škola připravila ţáky na VŠ―, „ aspoň bych věděla do čeho jdu―, „určitě by to bylo skvělé―, „moc by mi to pomohlo―, „hodilo by se to při rozhodování―, „ věděl bych co mohu po škole dělat za práci, náročnost studia―, „protoţe o tom vědí nejvíc―, „jsou to zkušenosti, ale kaţdý to vidí jinak―, „tak asi ví o čem mluví, kdyţ tam studují―, „―protoţe fyzický člověk přibliţně v mém věku vyvolává větší důvěryhodnost neţ kus letáku, nebo internet―, „protoţe kaţdý zaměstnanec řekne, ţe je to tam nejlepší, oni tam chodili a ví, jak to tam funguje―, „mohl bych si lépe představit co se tam děje―, „jak tam probíhají hodiny atd.―, „rád bych se dozvěděl, jak to tam chodí―, „mají se SŠ zkušenost―, „dozvíme se hodně věcí―, „je to pro mě velmi důleţité―, „chtěl bych vědět všechny předměty a zkušenosti―, „protoţe potřebuji vědět co nejvíce info o škole, na kterou chci jít―, „protoţe by mi mohli pomoct a říct jak to tam chodí―, „dozvím se informace z pohledu studentů―, „aby mi řekli co mohu očekávat―. Na základě zjištěných preferencí shledávám za nejlepší zdroj informací o středních školách informace zprostředkované přímo od ţáků nebo absolventů těchto škol. Je potřeba nejen účelně motivovat, ale především představit obory. Pro rozhodovací proces je stěţejní ţákům vysvětlit rozdíl mezi vzděláváním ukončeným maturitní zkouškou a tolik nepopulárním výučním listem – o kterém se ţáci domnívají, ţe budou méněcenní a nebudou dostatečně platově ohodnoceni – coţ můţe změnit například interakce ţáků s absolventy těchto oborů.

55

5 Návrh motivačního projektu – Beseda Jedná se o besedu, která je určena pro ţáky devátých ročníků základních škol. Cíle besedy: Informovat ţáky o moţnostech vzdělávání na technických středních školách, informovat ţáky o průběhu a náročnosti vzdělávání u vybraných oborů takovým způsobem, aby to pro ně bylo přínosné a poutavé - tím otevřít ţákům ZŠ nové moţnosti a motivovat je k výběru střední školy technického charakteru. Spolupráce: Projekt vyţaduje zapojení základní/ch škol/y (za předpokladu, ţe ZŠ má zájem na tom usnadnit ţákům rozhodování). Dále středních škol (a jejich ţáků), které by měly mít zájem na získávání nových zájemců o technické vzdělávání. Je moţné do projektu zapojit i absolventy vybraných technických oborů středních škol, lze oslovit například studenty pedagogických fakult. Skvělé propojení by přinesla spolupráce se studenty oboru učitelství praktického vyučování nebo učitelství odborných předmětů. Účast na besedě je moţná v rámci praxe, či volitelného předmětu. Vhodná a vítaná je podpora z dotací určených pro školství z rozpočtu EU, MŠMT, NÚOV, krajů, obcí, úřadů práce a v neposlední řadě i soukromých firem. Jde především o peněţní podporu učenou na finanční ohodnocení pracovníků zapojených do projektu, materiální zabezpečení, nefinanční odměnu pro dobrovolníky z řad ţáků a studentů. Návrh moţného financování ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj v podobě dotačních programů je obsaţen v Příloze č. 2. 1. část – Příprava (zjišťování) Nejprve proběhne zjišťování prostřednictvím diskuze: „O vzdělávání ve kterém oboru SŠ uvaţujete, popřípadě, které povolání/obor vás zajímá a chtěli byste o něm dozvědět více informací―. – Učitel shromáţdí a zaznamená informace a náměty. V našem případě je motivace zaměřená na technické obory, tudíţ důleţitá otázka k diskuzi bude znít: Uvaţujete o vzdělávání v technických oborech SŠ, pokud ano - jaké to jsou? – U této příleţitosti učitel vysvětlí, co jsou to technické obory a s jakým dalším zaměřením středních škol se mohou ţáci setkat. V průzkumném šetření realizovaném v rámci bakalářské práce se ukázalo, ţe ţáci netuší, jaké typy škol existují a neznají rozdíl mezi vzděláváním zakončeným výučním listem a vzděláváním zakončeným maturitní zkouškou – tento problém je potřeba ţákům objasnit. 56

2. část – Zajištění škol/y Zaznamenané informace (týkající se ţáky preferovaných oborů) získané z diskuze, škola prostřednictvím výchovného poradce vyhodnotí a pokusí se ţákům vyhovět. ZŠ osloví střední školy, na nichţ se nacházení obory, o které mají ţáci zájem, domluví termín/y besed. Výběr ţáků SŠ pro besedy a jejich získávání Výběru by se měli účastnit pouze ţáci posledních ročníků, ve výjimečných případech ţáci z niţšího ročníku, s adekvátním prospěchem, nejlépe ţáci nadaní, kteří oboru rozumí,

jsou

pro

něj

zapálení

a

realizace

projektu

je

bude

bavit.

Lze sestavit v kaţdém oboru ţebříček nejlepších ţáků a posléze se na ně obracet s ţádostí o zapojení do realizace besed. Za účast by měli být ţáci odpovídajícím způsobem ohodnoceni, mohou být motivováni například nepeněţní odměnou, pochvalou,

omluvením

absence

po

dobu

nezbytně

nutnou

pro angaţování ţáka na besedě, zmínění účasti ve výstupním ohodnocení ţáka atd. V případě, ţe se do organizace besed zapojí kraj, obce, MŠMT či jiné organizace (například firmy) a poskytnou finanční podporu, je moţné ţáky odměňovat například školním výletem, exkurzí pro celou třídu. Získávání studentů VŠ Škola můţe do projektu zapojit i absolventy SŠ pokračujících ve vzdělávání na VŠ. Vysoká škola eviduje jejich předešlé obory a můţe vyselektovat vhodné kandidáty, které pro spolupráci osloví. Nejvhodnější a nejefektivnější spolupráce je však u

pedagogických

fakult,

kde

lze

studenty

do

projektu

zapojit

právě

v rámci vyučovaných předmětů. Na fakultě je moţné realizovat tento projekt jako předmět, do kterého se můţe zapsat neomezený počet studentů, ti budou ovšem vybráni podle poţadavků ZŠ.

57

3. část – Realizace besedy Tématem besedy je vţdy ţáky volený obor - informace o oboru, průběhu vzdělávání. Besedou ţáky ZŠ provádí vţdy ţák SŠ/absolvent SŠ, který se v daném oboru vzdělává/vzdělával. Témata besed se vypíší například na nástěnku a ţáci ZŠ se budou moci na tyto besedy zapsat. Záleţí na časových moţnostech a délce spolupráce škol, zda kaţdý ţák absolvuje pouze jednu jím vybranou besedu či besed více. Přihlašování formou zápisu by nemělo být limitováno počtem zájemců, při větším počtu zájemců je nutné vypsat více termínů. Pokud nastane opačný problém a zájemců o danou besedu bude málo, lze zde vyuţít kooperaci s dalšími ZŠ, nabídnout volná místa a doplnit tento stav, nebo naplnit kapacitu ţáky niţšího ročníku, u kterých má beseda taktéţ význam. Pokud je zájem o besedu u více ZŠ v rámci spolupráce mohou realizovat besedy společně. Besedy je moţné uskutečnit v jednom týdnu zaměřeném na volbu povolání a doplnit je například o návštěvy SŠ, ukázky práce ţáků SŠ a jiné motivační akce. Obecně vzato čím větší je počet ţáků, tím delší je trvání besedy. Musíme zde počítat s

dostatečným

prostorem

pro

kaţdého

ţáka

ZŠ.

Beseda

by

měla

být

v ideálním případě v počtu do dvaceti ţáků. Zvolíme-li menší skupinky – do pěti ţáků, průměrná doba besedy i se závěrečnou diskusí je do čtyřiceti minut. Kaţdá skupina ţáků je individuální. Pokud realizujeme besed více pro menší skupiny ţáků, lze zvolit systém „kaţdý s kaţdým― – čímţ se ţáci zúčastní všech besed. Příprava besedy s prezentujícími: Besedu je třeba s ţáky SŠ či jejich absolventy důkladně připravit. Ţákům SŠ bude zvolen učitel (skupina učitelů), který se jim bude věnovat, seznámí ţáky s besedou, vše pečlivě vysvětlí a poskytne materiály. Ţáci si vše vyzkouší a učitel sdělí postřehy a připomínky. Studenti VŠ mají moţnost tuto přípravu realizovat v rámci seminární práce, jelikoţ jsou zvyklí přednášet a prezentovat své znalosti, neměl by zde být problém. V opačném případě student vyuţije konzultace s vyučujícím předmětu, do kterého beseda spadá.

58

Průběh besedy: 1. část (úvodní) – Prezentující se ţákům představí (z jaké střední školy přišel, jaký obor a ročník SŠ navštěvuje/ vystudoval), dále sdělí informace o poloze SŠ školy, moţnostech školy – stručně vybavení, technologie, provozovny. Vypíše taktéţ obory, které škola nabízí a zda se jedná o vzdělávání zakončené maturitní zkouškou či výučním listem, sdělí aktuální informace o přijímacím řízení. Vybídne ţáky, aby se ho ptali na otázky, které je v průběhu jeho výkladu zaujmou. Ţáci se mohou hlásit. Je-li velký zájem a otázek příliš mnoho, prezentující vybídne, aby si ţáci otázky sepsali na papír, ten po ukončení výkladu vybere a zodpoví je. 2. část (informační) – Sdělování rozsáhlých informací o oboru, který ţák SŠ studuje. Můţe sdílet své zkušenosti, popsat situaci kdy byl sám v posledním ročníku ZŠ jak se rozhodoval o volbě SŠ, co mu pomohlo, kam si podával přihlášky, jaké bylo přijímací řízení – na co se mají ţáci ZŠ připravit, jaké měl pocity první týden ve škole, co ho překvapilo při nástupu na SŠ, jaké předměty ţáci daného oboru musí absolvovat - referuje o jejich obtíţnosti, jak a kde probíhá praktické vyučování – co v něm ţáci vykonávají, co ho na oboru baví, výhody a nevýhody oboru, proč by obor doporučil, jakým způsobem je zakončen – které předměty jsou nejdůleţitější atd. Celý výklad je vhodné podpořit krátkou, ale názornou prezentací v elektronické podobě, obsahující obrázky školy, vybavení dílen, ukázky prací ţáků atd. Tuto část lze pojmout i jako interview či rozhovor, to však vyţaduje přípravu a skupinovou práci ţáků ZŠ. Ti si připraví ve skupinkách/skupině otázky na absolventa/ţáka SŠ a zvolí mluvčího/popřípadě se ve skupince střídají. Ţáci se ptají na otázky, které ve skupině sestavili, tázaný dohlíţí na to, aby se otázky neopakovaly a vztahovaly se k tématu. Tato varianta je vhodná spíše pro prezentující studenty VŠ, protoţe pozice moderátora a tázaného v jedné osobě je náročná. V případě aplikace této metody u ţáků SŠ je vhodné do pozice moderátora obsadit učitele. 3. část – Ţáci ZŠ mají moţnost se přednášejícího k tématu ptát na otázky, které je napadnou, prezentující ţák (pokud zná odpověď), pravdivě odpovídá. 4. část beseda končí – je rozdán závěrečný dotazník. Pokud ţáci absolvují besed více, je dotazník ţákům ZŠ rozdán aţ po ukončení poslední besedy projektu. 59

Modelový příklad Projekt se uskuteční pouze na jedné ZŠ. Realizuje se pouze v jednom dni, ţáci si vybrali 4 technicky zaměřené obory, které je zajímají. Na škole je pouze jedna třída čítající 30 ţáků. Podle údajů z dotazníků: jeví 10 ţáků zájem o vzdělávání na středních odborných školách technického typu, 7 ţáků neví, na jaké střední škole chce ve vzdělávání pokračovat, 13 ţáků se chce vzdělávat na gymnáziu. Bereme v úvahu, ţe ZŠ bude spolupracovat se střední odbornou školou: Automobilní, Elektrotechnickou, Strojní. Ţáci ZŠ mají zájem o obory technická administrativa, zámečník, elektrikář, automechanik. O besedě jsou ţáci i učitelé vyrozuměni v dostatečném předstihu, střední školy mají prostor k tomu, aby se na něj připravili. Vycházíme z toho, ţe všichni ţáci i učitelé byli uvedeni do problematiky (byly jim zadány pokyny - jak bude následující den probíhat, kdo s nimi bude mluvit, jak budou besedy probíhat, jaké informace jim budou sděleny a především co je cílem projektu. Besedy

probíhají

ve

skupinkách

(7-8

ţáků)

a

kaţdá

s

dobou

trvání

40-60 minut, následuje přestávka a přesun ţáků do učebny, kde proběhne beseda, které se ještě neúčastnili. V kaţdé skupině ţáků je určen vedoucí, který dohlíţí na přesun jeho skupiny do tříd podle harmonogramu, popřípadě tuto roli nahrazují učitelé. V kaţdé třídě je po dobu besed i přestávek přítomen pedagogický dohled. Na konci poslední besedy je ţákům rozdán krátký dotazník. Ten má za úkol shromáţdit poznatky o tom, jaký přínos měl projekt pro ţáky, jak jej ţáci hodnotí (co se jim líbil/nelíbilo, náměty co by zlepšili a jakým způsobem. Výsledky šetření budou slouţit pro zpětnou vazbu škol a kolektivu zapojeného do realizace besed. Především se bude hodnotit, zda byly splněny cíle besed a jejich průběh. V tomto modelovém příkladu je vyuţito jednodušší varianty, kdy je škola závislá pouze na spolupráci středních škol. Besedy probíhají v jeden den a skupiny ţáků se na besedách střídají. Ţáci, kteří mají o technické obory zájem, se zde dozví cenné informace, které jim pomohou například u přijímacího řízení nebo přímo při vzdělávání na střední škole. Nerozhodnutým ţákům můţe beseda pomoci ujasnit si, co chtějí či 60

nechtějí studovat, beseda je můţe natolik zaujmout, ţe o daném oboru začnou uvaţovat a posléze se na něj i přihlásí. Ţáky, které baví technika, ale uvaţují o vzdělávání na gymnáziu, můţe beseda přesvědčit o tom, zda není lepší začít obor studovat uţ od samého počátku na střední škole. Ţáky, rozhodnuté pro jiné neţ technické obory, beseda obohatí o nové informace, setkají se s absolventy/ţáky středních škol, kteří jim mohou předat zajímavé informace týkající se vzdělávání na střední škole jako takové, tyto informace budou přínosem i pro ně. Praktické vyuţití besedy Besedu lze aplikovat na jakékoli základní škole, má široké vyuţití, především je koncipovaná pro motivaci nových uchazečů o vzdělávání na středních odborných školách technického charakteru, také slouţí jako informační zdroj, lze zařadit jako zpestření předmětu „volba povolání― vyučovaném na některých základních školách. Nabídne ţákům alternativy a pomůţe ujasnit si, jakým směrem se chtějí, popřípadě nechtějí ubírat.

61

Závěr Bakalářská práce pojednává o volbě další vzdělávací a profesní dráhy českých ţáků základních škol na konci povinné školní docházky. Kapitola 1. řeší motivaci a motivační faktory podílejících se na volbě povolání u ţáků devátých ročníků základních škol. Ve 2. kapitole je zvolena a charakterizována oblast, která je dále řešena v rámci průzkumu. Kapitola 3. podrobně popisuje subjekty vykazující znaky motivace, působící v dané oblasti. Kapitola 4. se zabývá průzkumným šetřením a jeho výsledky. Závěrečná 5. kapitola obsahuje návrh motivačního působení směřujícího k podpoře vzdělávání na středních odborných školách technického charakteru. V bakalářské práci jsem shromáţdila poznatky, s jejichţ pomocí jsem identifikovala faktory a subjekty, podílející se na volbě povolání u cílové skupiny ţáků základních škol. Tyto poznatky jsem aplikovala na dotazníku, který byl následně vyuţit v provedeném šetření na dvou náhodně vybraných základních školách ve zkoumané oblasti. Data, která byla výstupem průzkumného šetření, jsem vyhodnotila a na jejich základě navrhla efektivní motivační působení cílené pro ţáky devátých ročníků základních škol. Základním školám, na kterých se průzkum uskutečnil, jsem poskytla závěry z provedeného šetření včetně navrhovaného opatření. Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, ţe ţáci devátých tříd mají největší zájem o informace sdělené ţáky středních škol. Tyto informace je do jisté míry moţné sdílet pomocí starších kamarádů, na dnech otevřených dveří středních škol. Přenos informací však není ucelený a dotýká se pouze určitého mnoţství ţáků. Proto je mým motivačním návrhem beseda, v níţ dochází ke střetu právě ţáků SŠ (absolventů SŠ) s ţáky devátých tříd ZŠ. Beseda závisí na spolupráci základních škol se středními školami, popřípadě do něj vstupují další subjekty. Má široké vyuţití a je navrhnuta pro cílenou motivaci nových uchazečů o vzdělávání na středních odborných školách technického charakteru.

62

Pouţité zdroje: Literatura: ČAPEK, R. Moderní didaktika: Lexikon výukových a hodnotících metod. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2015. s. 16-385. ISBN 978-80-247-3450-7 Ely, M. et al. Teenage Family Life, Life Changes, Lifestyles and Health: A Comparison of Two Contemporary Cohorts. The International Journal of Law. Policy and the Family, 2000. s. 1-30. ISSN 1360-9939 FARNIL, D. Perceptions od Parental Responsibilities for child Rearing and Children´s Career Development. Australian Journal of Sex, Marriage and Counselling, 1986. s. 207-216. ISSN 0159-1487 FOSKETT, N. H. HESKET, A. Consulting Choice in Contiguous and Parallel Market s:Institutional and School Leavers. Oxfort: Rewiew of Education, 1997. s. 305. ISSN 0001-8791. HLAĎO, P. Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze: analýza na základě dotazníkového šetření a ohniskových skupin. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. s. 43-51. ISBN 978-80-7375874-5 HRABAL, V. MAN F., PAVELKOVÁ I. Psychologické otázky motivace ve škole. 2. upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. s. 232. ISBN 80-04-23487-9 KNIVETON, B. H. The Influence and Motivation on Which Students Base Their Choice of career. Research in Education, 2004. s. 47-57. ISSN 0034-5237 LEWIN, K. Principles of topological psychology. New York and London: McGraw Hill Book Company Inc., 1936. ISBN 1443727059 MACEK, P. Adolescence. Praha: Portál, 2003. s. 144. ISBN 80-7178-747-7 MICHALICOVÁ I. Faktory ovlivňující volbu povolání 2. In: Kroky k povolání. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe s. r. o., 2014. s. 4. ISBN 978-80-7496-088-8

63

MOJŢÍŠEK, L. Vyučovací metody. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1975. s. 154 PECINA, P. Řešení problematiky motivace žáků základních škol ke studiu technických a přírodovědných disciplín. Brno: Časopis pro technickou a informační výchovu, 2009. ISSN 1803-537X. VOJTĚCH, J. Zaměstnavatelé a školy. In Průcha, J. (ed.). Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. s. 334. ISBN 978-80-7367-546-2. PRŮCHA, J. WALTEROVÁ E., MAREŠ J. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013. s. 75. ISBN 978-80-262-0403-9. ŠMÍDOVÁ, I. Sekretářky a mechanici CNC strojů. Zn. svobodně: Šance na pracovním trhu a rodinná rozhodování. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN 978-807419-030-8 TUCKER, C. J. BARBER, B. L., ECCLES, J. S. Advice about Life Plans from Mothers, Fathers and Siblings in Always-Married and Divorced Families during Late Adolescence. Journal of Youth and Adoslescence, 2001. ISSN 0047-2891. WALTEROVÁ, E. GREGER, D., NOVOTNÁ, J., [rukopis], Volba střední školy ve vzdělávací dráze žáků. Brno: Paido, 2009. ISBN 978-7315-178-2. WEISS, R. S. Growing Up a Little Faster: The Experience of Growing Up in SingleParent Household. Journal of Social Issues, 1979. s. 97-111. ISSN 1540-4560. Internetové zdroje: ABB: power and productivity for a better word [online]. 2016. Zurich: ABB Asea Brown Boveri Ltd [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://new.abb.com/cz Asociace středních průmyslných škol České republiky [online]. 2007. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.asps.cz/ Brno: Statutární město Brno [online]. 2014. Brno: Omega Design [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: https://www.brno.cz/podnikatel-investor/investicni-prilezitosti/brnenskaprumyslova-zona-cernovicka-terasa/ Honeywell [online]. 2016. LMC [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://honeywell.jobs.cz/

64

MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2015. Praha. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ Integrovaný portál MPSV: Informační a poradenská střediska při úřadech práce (IPS) [online].

2005.

generální

ředitelství

Úřadu

práce

ČR

[cit.

2016-03-18].

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/poradstrediska Penize.cz [online].

Praha:

Partners

media,

s.r.o.

[cit.

2015-12-18].

Dostupné z: http://www.penize.cz/ Rok průmyslu [online]. 2015. © Svaz průmyslu a dopravy ČR [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.rokprumyslu.eu Střední škola, Brno Charbulova, příspěvková organizace [online]. 2015. Brno: Střední škola Brno, Charbulova, příspěvková organizace, BitWave Consulting s.r.o [cit. 201512-18]. Dostupné z: http://www.ssposbrno.cz/ Střední

škola

technická

a

ekonomická

Brno,

Olomoucká,

příspěvková

organizace [online]. 2015. Brno: © 2015 SŠTE Brno, Olomoucká 61 [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.sstebrno.cz Střední odborná škola Morava o. p. s. [online]. 2015. Brno: Joomla! ®. Designed by: pro Joomla theme movie stars [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.sosmorava.cz/ Škola v pohybu: Základní škola Kneslova 28 [online]. 2015. Brno: (c) 2008 Základní škola, Brno, Kneslova 28 [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.zskneslova.cz/ Základní škola, Brno, Řehořova 3: Škola s úsměvem – škola pro všechny [online]. 2015. Brno: © 2004-2015 Základní škola Brno, Řehořova 3 [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.zsrehorova.cz/ ZŠ a MŠ Brno Jihomoravské náměstí [online]. 2015. Bro [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.zsjihomoravske.cz/ ZŠ a MŠ Brno Jihomoravské náměstí: Základní škola s prvky daltonské a alternativní výuky [online]. 2015. Brno: © 2015 - ZSPREMYSLOVO.CZ [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.zspremyslovo.cz/

65

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa zkoumané oblasti obec Brno-Černovice a Brno-Slatina.

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Stimuly volby další vzdělávací a profesní dráhy ţáků. Tabulka č. 2: Sociální zdroje vlivů na volbu střední školy. Tabulka č. 3: Přehledné členění kurzů a zúčastněných ţáků je uvedeno v tabulce. Tabulka č. 4: Přehled povolání, motivů a středních škol, které ţáci uvedli.

Seznam grafů Graf č. 1: Zájmová činnost ţáků. Graf č. 2: Způsoby trávení volného času ţáků. Graf č. 3: Ţáky uváděné oblíbené předměty. Graf č. 4: Ţáky uváděné nejčastější školní hodnocení. Graf č. 5: Vliv školního prospěchu ţáků na volbu střední školy. Graf č. 6: Důleţitost vzdělání pro ţáky. Graf č. 7: Průběh rozhodování týkajícího se volby střední školy. Graf č. 8: Rozdíl mezi vzděláváním zakončeným maturitní zkouškou a výučním listem. Graf č. 9: Konzultace ţáků s rodiči - volba povolání. Graf č. 10: Míra vlivu vybraných faktorů při volbě povolání. Graf č. 11: Faktory ovlivňující volbu konkrétní střední školy. Graf č. 12: Představa ţáků o zakončení středoškolského vzdělávání. Graf č. 13: Další vzdělávání na vysoké škole. Graf č. 14: Představa ţáků o jejich platovém ohodnocení po ukončení vzdělávání. Graf č. 15: Informovanost o středních školách. Graf č. 16: Informační toky, ze kterých se ţáci ZŠ dozvídají informace o SŠ. Graf č. 17: Atraktivnost informací o středních školách podle zdroje jejich získávání. Graf č. 18: Projevený zájem ţáků ZŠ o informace od ţáků/absolventů středních škol.

66

Seznam příloh Příloha č. 1: Anonymní dotazník pro 9. ročník základní školy. Příloha č. 2: Návrh zjednodušené ţádosti o dotaci.

67

Přílohy Příloha č. 1: Anonymní dotazník pro 9. ročník základní školy.

ANONYMNÍ DOTAZNÍK – listopad 2015 9. ročník základní školy 1. Které předměty ve škole tě baví nejvíce? Zakrouţkovat můţeš i více moţností. a) jazyky b) matematika c) fyzika d) výtvarná výchova e) dramatická výchova f) dílny, pracovní činnosti, technická výchova g) vaření h) dějepis i)jiné, uveď prosím__________________________

chlapec /dívka

5. Navštěvuješ nějaké zájmové krouţky? Pokud ano, uveď prosím jaké. a)ano____________________________ ________________________________ ________________________________ b) ne 6. Jak nejčastěji trávíš svůj volný čas? Můţeš zakrouţkovat i více moţností. a) PC (facebook, chat, hry, psaní si s přáteli) b) s rodiči (sourozenci) c) navštěvuju krouţky/ na tréninku d)venku s kamarády e) sportuji (kolo, kolečkové brusle, longboard, běhání) d) u televize e)čtu si nebo se učím f) jiné, uveď prosím__________________________ ________________________________ ________________________________

2. Jaká je tvá nejčastější známka ve škole? a)1 d)4 b)2 e)5 c)3 3. Jaký plat bys chtěl/a mít po dokončení středního, popřípadě vysokoškolského vzdělávání? a) stačí do 10 000 b) 10 000 – 20 000 c) do 30 000 c) 30 000 a více

7. Víš přesně, jakou střední školu chcete studovat? a) ano c) ne b) spíše ano d) spíše ne

4. Víš, jaký je rozdíl mezi středoškolským vzděláním s maturitní zkouškou a středoškolským vzdělání s výučním listem? Pokud ano, uveď prosím jaký. a)ano, uveď jaký_____________________________ ________________________________ b) ne

8. Máš dostatek informací o středních školách? a) ano b) spíše ano

68

c) ne d) spíše ne

d) jiné ________________________________ ________________________________ ________________________________

9. Co u tebe hraje největší roli při výběru střední školy? a) od malička vím, co chci v budoucnu dělat, podle toho vybírám SŠ b) rozhodují za mě rodiče c) chci jít na stejnou střední školu, jako kamarád/ka d) volím školu podle předpokladu, ţe mě bude bavit e) mám informace od někoho, kdo školu studuje nebo studoval a doporučil mi ji f) podle posudku kariérového poradce g) něco jiného uveďte prosím konkrétně________________________ ________________________________ ________________________________

13. Kdybys měl/a obodovat, jak jsou pro tebe škola a vzdělání důleţité, jakou známku bys dal/a? (bodování je jako ve škole /1- nejvíce důleţité, 5- nedůleţité) a) 1 d) 4 b) 2 e) 5 c) 3 14. Jakou máš představu o zakončení tvého vzdělávání? a) zakončeného maturitou b) zakončeného výučním listem

10. Mluvíš s rodiči o volbě budoucího povolání (volbě střední školy)? a) ano, řídím se jejich radou b) ano, ale mám na výběr střední školy vlastní názor b) ne s rodiči se o volbě povolání a volbě SŠ nebavíme

15. Chceš studovat na vysoké škole? a) ano c) ne b) spíše ano d) spíše ne

11. Hraje tvůj školní prospěch roli při rozhodování o vzdělávání na střední škole? a) ano b) ne c)jiné___________________________ ________________________________ ________________________________

16. Jaké informace jsou pro tebe nejzajímavější? a) od rodičů b) na základní škole c) na veletrhu středních škol/prezentace SŠ v NC Olympia d) internet e) jiné, uveď prosím__________________________ ________________________________

12. Co je pro tebe nejdůleţitější při výběru střední školy? a) délka cesty do školy b) obtíţnost střední školy c) uplatnění (snadno najdu práci -kdyţ školu vystuduji, škola mě dobře připraví ke vzdělávání na vysoké škole/ pro výkon povolání)

17. Odkud se nejčastěji dozvídáš informace o středních školách? a)od rodičů b)na základní škole c)z veletrhů SŠ d)internet

69

e)jiné, uveď prosím ________________________________ ________________________________ 18. Uvítal/a bys informace přímo od absolventů tebou vybraných středních škol? (např.: o průběhu vzdělávání, předmětech, zkušenostech, uplatnění atd.) Odpověď prosím zdůvodni. a)ano, ________________________________ ________________________________ b)ne, ________________________________ ________________________________

19. Jaké je tvé vysněné povolání, prosím uveď konkrétně. ________________________________ ________________________________ 20. Na jaké střední školy si chceš podávat přihlášky, prosím uveď konkrétně a seřaď od nejvíce preferované po nejméně preferovanou.

70

Příloha č. 2: Návrh zjednodušené ţádosti o dotaci. Návrh zjednodušené ţádosti o dotaci

Zdroj financování: Financování na základě výzvy č. 02_15_001 pro individuální projekty systémového operačního programu: Výzkum, vývoj a vzdělávání, kterou vydá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 1. Název projektu: Motivační beseda 2. Stručný obsah projektu: Motivovat k technickým oborům středních škol je důleţité, vzhledem k nedostatku kvalifikovaných odborníků v technických profesích. Beseda je určena pro ţáky 9. ročníků základních škol. Za tímto účelem na základních školách proběhnou besedy ţáků se studenty či absolventy středních škol. 3. Ţadatel projektu ZŠ Jihomoravské náměstí, ZŠ Přemyslovo náměstí (příspěvkové organizace) 4. Informace o projektu: Cíl projektu je informovat ţáky o moţnostech vzdělávání na technických školách, motivovat ţáky ke vzdělávání v technických oborech středních škol, informovat ţáky o průběhu, náročnosti vzdělávání u vybraných oborů takovým způsobem, aby to pro ně bylo přínosné a poutavé a tím motivovat ţáky k výběru střední školy technického charakteru. 4.1 Zdůvodnění potřebnosti projektu: Podle Svazu průmyslu ČR se České technické školství se nyní potýká s nízkým zájmem o vzdělávání, to je způsobeno nepopularitou technických oborů ve společnosti, převisem nabídky nejrůznějších netechnických studijních oborů a stávajícím systémem financování škol. Především firmy pociťují nedostatek pracovníků v některých profesích a situace se podle nich v budoucnu nezlepší. Vyplynulo to z průzkumu, který v únoru zveřejnila Francouzsko-česká obchodní komora. Respondenty průzkumu uskutečněného v listopadu 2014 byli majitelé, ředitelé, jednatelé a odborníci průmyslových podniků malé a střední velikosti. Důleţitost technického vzdělávání potvrzuje i Francouzsko-česká obchodní komora, podle které je největší poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích se středním 71

odborným vzděláním či vyučením. Polovina firem naopak nepotřebuje pracovní sílu se základním, středním všeobecným vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Třetině firem se nedaří nalézt vyučené zaměstnance, zatímco čtvrtina pociťuje nedostatek absolventů středních odborných škol s maturitou. Hlavním důvodem je nezájem o vzdělávání v technických oborech a nabízenou práci v této oblasti. Tři čtvrtiny firem zaměstnávají čerstvé absolventy – největší poptávka je o vyučené a absolventy středních odborných škol. Nezájem mladých lidí o vzdělávání v technických oborech můţe pomoci zlepšit stát především větší propagací technických oborů a zvýšením jejich atraktivity. Nadpoloviční většina zaměstnavatelů organizuje vlastní doplňkové vzdělávací programy. Projekt pomůţe efektivně tento problém řešit. 5. Popis cílové skupiny Cílovou skupinou jsou ţáci 9. tříd základních škol ZŠ Jihomoravské náměstí a ZŠ Přemyslovo náměstí nacházející se Brně, v případě úspěchu projektu bude zváţeno rozšíření okruhu základních škol. Volba další vzdělávací a profesní dráhy je jednou z nejdůleţitějších rozhodnutí v ţivotě člověka. Na základě průzkumu bylo prokázáno, ţe ţáci nemají některé důleţité informace o středních školách a o technickém vzdělávání nemají přehled. 5.1 Zapojení a motivace cílové skupiny Projekt vyţaduje zapojení základních škol za předpokladu, ţe ZŠ má zájem na tom usnadnit ţákům rozhodování a motivovat je k volbě technických oborů středních škol. Dále účast středních škol (a jejich ţáků) - které by měly mít zájem na získávání nových zájemců o vzdělávání právě na jejich střední škole. Popřípadě je moţné do projektu zapojit absolventy ţádaných oborů středních škol, lze oslovit například studenty pedagogických fakult. Skvělé propojení by přineslo zapojení ţáků z oborů učitelství praktického vyučování, popřípadě budoucí učitele odborných předmětů. - jejich účast na besedě je moţná v rámci praxe, či jiného například volitelného předmětu. Studentům vysoké školy beseda nabídne přímý kontakt s ţáky základních škol, náhled do problematiky a stavu aktuální situace, nedocenitelné zkušenosti a v neposlední řadě moţnost ovlivnit své budoucí ţáky. 5.2 Přínos pro cílovou skupinu

72

Ţáci získají důleţité informace, ke kterým by mnohdy nemuseli mít přístup přímo od ţáků, kteří nejsou natolik věkově vzdálení, tudíţ daleko atraktivnější a vstřebatelnější formou. Ţáci zjistí, jaké znalosti, či dovednosti by v případě vzdělávání na škole mohli vykazovat, coţ je bude motivovat ke vzdělávání v technických oborech středních škol.

Beseda jim pomůţe při rozhodování, ať uţ jako nový podnět,

nebo je ujistí v jejich předešlé volbě střední školy. 6. Rizika projektu a opatření k jejich odstranění: Personální a organizační – všechny osoby musejí být řádně proškoleny a obeznámeny s Motivační besedou coţ zajistí základní, popřípadě střední škola na základě vzájemné dohody prostřednictvím školení aktérů besedy. 7. Materiální zajištění – pokryté z dotace Pokračování projektu po ukončení čerpání dotace: Pokračování projektu bude závislé na plnění cílů, které budou sledovány prostřednictvím dotazníků a analýzy dostupných souvisejících dat. V případě shledání projektu úspěšným budou hledáni sponzoři především z řad firem, kteří budou ochotni vkládat finanční prostředky do vzdělávání v technických oborech středních škol. 8. Klíčové aktivity Název aktivity

Motivační beseda

Doba trvání

3 roky

(měsíce) Popis aktivity

Realizace besed motivujících k volbě technických oborů středních škol

Kdo bude provádět

ZŠ Jihomoravské náměstí, ZŠ Přemyslovo náměstí ve spolupráci se středními odbornými školami technického charakteru

Výstup aktivity

Zatraktivnění technických oborů středních škol, vetší zájem o technické vzdělávání, více kvalifikovaných pracovníků v této oblasti

73