VZDĚLÁVÁNÍ V TECHNICKÝCH OBORECH

VZDĚLÁVÁNÍ V TECHNICKÝCH OBORECH MANUÁL

Propojení studia a praxe TechIN - Propojení studia a praxe reg. č. CZ.1.07/1.1.07/11.0150

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.



Úvodem V Moravskoslezském kraji existuje velmi silná poptávka pro absolventech technických oborů. V posledních letech kraj zaznamenal značný příliv zahraničních investorů, což se odrazilo v ekonomické situaci kraje. Prestižní zaměstnavatelé strojírenských, elektrotechnických, stavebních a IT firem poptávají absolventy technických oborů, ovšem těch není v současné době dostatečné množství. Současným trendem je terciární vzdělávání v oblasti humanitních věd, které se jeví studentům i jejich rodičům mnohem perspektivněji. Přitom skutečností je, že právě absolvent technického oboru má lepší podmínky při vstupu na trh práce. Poptávka po technicky vzdělaných lidech značně převyšuje nabídku. Projekt TechIN – Propojení studia a praxe se zaměřuje na vytvoření vhodného systému spolupráce středních škol, vysokých škol a praxe, přičemž reaguje na poptávku po absolventech technických oborů v kraji. Snahou je zapojit do procesu rozhodování středoškoláka o výběru vysoké školy úspěšné firmy z regionu, resp. jejich představitele, kteří mohou studentům podat aktuální informace o možnostech uplatnění a vhodně je motivovat k setrvání v technickém oboru. Cílem projektu je komplexní podpora studentů středních škol při rozhodování se o budoucnosti. V rámci projektu TechIN – Propojení studia a praxe dojde k zatraktivnění studia technických oborů širokému spektru studentů, dívky nevyjímaje, a to prostřednictvím pořádání workshopů, setkávání středoškoláků i pedagogů s představiteli firem, exkurzí a především intenzivní atraktivní praxe pro studenty středních škol. Podrobnější informace o projektových aktivitách a možnostech zapojení se do projektu naleznete na webových stránkách www.techin.cz.

Kolektiv autorů

1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.



Obsah Úvod

1

1 Technické obory a jejich perspektiva

3

2 Technické střední školy v Moravskoslezském kraji

8

3 Zájem absolventů středních škol o studium na vysokých školách technického směru

10

4 Studium technických oborů na vysokých školách

12

5 Možnosti a výhody uplatnitelnosti žen

20

Závěr

23

Zdroje

24




1 Technické obory a jejich perspektiva Strojírenství Strojírenství je snad nejznámější technickou branží. Zahrnuje škálu produktů, od těch nejjemnějších součástek automobilů, přes letadla, lodě, až po turbíny jaderných elektráren, ropné věže nebo super přesné obráběcí stroje. Čeští a moravští strojaři patřili a patří ke špičkám na světě. Věděli jste, že téměř pětinu všech lodních hřídelí pro lodní motory na celém světě vyrábíme u nás v ČR, v Moravskoslezském kraji?

Elektrotechnika Elektrotechnika je oborem, jehož produkty nacházíme na každém kroku. Kromě toho, že naše domy svítí a naše auta se dají nastartovat malou krabičkou, je příjemné mít v televizi sto programů přes satelit, je hezké letět na dovolenou letadlem a odvézt si z ní obrázky natočené videokamerou, je skvělé mít díky počítači celý svět na dosah ruky. Nic z toho bychom neměli bez elektrotechniků, kteří se vyznají v polovodičích, integrovaných obvodech a řídících systémech raket.

Informatika Lidé ve třetím tisíciletí jsou závislí na informacích. Ne snad na zprávách v televizi, ale na datech, informačních a komunikačních technologiích. Software je v PC, v mobilu, v řídící jednotce auta, ve všech inteligentních systémech řídících dopravu či elektrárny. Počítače vzdělávají lidi, monitorují vznik zemětřesení, počítají dráhu raketoplánu nebo třebajen jednoduše tržbu v obchodech. Dovedly by víc, kdyby bylo více lidí, kteří je zdokonalují. Vize v IT jsou bez hranic. Odborníci z ČR pracují pro americkou armádu stejně jako pro vývojová centra motorů Formule 1. Krásný obor pro dobrodruhy i pro jemné dívčí povahy s citem pro preciznost.




Stavebnictví Tunel pod řekou, dálnice o šesti pruzích, most nad propastí, divadla, nemocnice, byty, obchody, promenády, kluby a bary. Někdo to musel postavit. Někdo, kdo dokáže vyrovnat plochu fotbalového hřiště tak, že je bez jediné kaluže. Někdo, kdo ovládá silné stavební stroje a za horou písku už vidí budoucí dům. S novými technologiemi jsou řemesla jako tesař, zedník nebo klempíř pro profesionály.

Architektura a stavby ovlivňují prostředí, v němž žijeme. Za profesí s prozaickým názvem stavař se skrývá odpovědnost za budoucí tvář krajiny a měst.

Profese či obory, u kterých se firmy potýkají s nedostatkem pracovníků Z hlediska vstupu absolventů na trh práce je kromě jiného důležité zkoumat, které profese a obory jsou z pohledu zaměstnavatelů nejvíce potřebné, případně určitým způsobem problematické. Na zjišťování toho, u kterých profesí či oborů se firmy potýkají jednak s nedostatkem pracovníků, jednak s kvalitou mladých pracovníků, a které obory považují z hlediska budoucnosti za perspektivní, se mj. zaměřovalo dotazníkové šetření zaměstnavatelů v průmyslové sféře (sekundéru), v sektoru služeb (terciéru), v kvartérním sektoru (kvartéru) a v zemědělské sféře. Výsledky šetření ukazují, že nedostatek pracovníků určitých profesí pociťuje celkem 62 % z dotázaných v průmyslovém sektoru, 25 % v terciárním sektoru a 49 % v kvartérním sektoru. Přitom o relativně největší problém se zřejmě jedná u firem poskytujících pohostinství a ubytování a dále u organizací působících ve sféře zdravotních a sociálních služeb, v oblasti finančního zprostředkování a také i v oblasti nemovitostí a podnikání.

Průmyslový sektor (sekundér): Za nedostatkové jsou označovány především technické, často strojírenské profese, a to zejména: obráběči, technologové, konstruktéři, zámečníci, CNC operátoři, nástrojáři.




Sektor služeb (terciér): řidiči (zejména řidiči autobusů, městské dopravy a nákladních vozidel), prodavači, autoopraváři (tzn. automechanici, autoelektrikáři, autoklempíři, autolakýrníci), kuchaři, číšníci a servírky, svářeči, zámečníci.

Sektor služeb (terciér): IT pracovníci (zejm. programátoři či správci sítě), stavební profese.

Zemědělská sféra: opraváři zemědělských strojů a zařízení, traktoristé a řidiči (zejména zemědělských a sklizňových strojů), ošetřovatelé resp. chovatelé zvířat (zejména pak hospodářských zvířat), pracovníci (živočišné, rostlinné) výroby, zootechnici a agronomové, strojírenské a elektrotechnické profese (strojaři, svářeči, zámečníci, obráběči kovů, mechanici, klempíři, elektrikáři, apod.).

Perspektivní obory vzdělání z pohledu zaměstnavatelů Dotazované firmy byly také požádány, zda by se mohly pokusit určit obory vzdělání, po kterých bude podle jejich názoru na trhu práce poptávka v dalších letech.




Dotazované firmy SEKUNDÉR

TERCIÉR

KVARTÉR

ZEMĚDĚLSTVÍ

Strojírenství

IT

IT

Zemědělství

IT

Strojírenství

Strojírenství

Řemesla

Elektrotechnika

Ekonomické obory

Stavebnictví

Zemědělství-D

Technik bez rozlišení

Stavebnictví

Lékařské obory

Stavebnictví-D

Lékařství

Technické obory

Stavebnictví

Obchod

Ekonomické obory

Strojírenství

Obchodní akademie Management

Řemesla

Řemesla

IT

Řemeslo bez rozlišení

Doprava a spoje

Zdravotnictví

Strojírenství-D

Chemie

Právní činnost

Cizí jazyky

Řidič

Stavebnictví

Služby

Učitelství

Dělnické profese

Zdravotní

Řidič

Sociální služby

Ekonomické obory

Technické obory

Elektrotechnika

Elektrotechnika

Elektrotechnika Zdroj: www.infoabsolvent.cz




Perspektiva v technických oborech Technické obory mají u nás dlouhou tradici a dobře na ni navazují. Srovnání čísel ukazuje, že se naše vysoké školy v technických oborech - až na několik výzkumných týmů - úplně měřit se zahraniční špičkou nemohou. Ale ty naše nejlepší mají dobrou mezinárodní úroveň a vyplatí se na nich studium absolvovat. Absolventů technických oborů je navíc u nás nedostatek. Vystudovat tak techniku představuje jistotu slušného zaměstnání. Ředitel úřadu práce nám k otázce perspektivy oborů odpověděl takto: “V dlouhodobém měřítku přetrvává nejen na regionálním trhu práce výrazná poptávka a nedostatek pracovní síly u technických profesí. Jedná se o vysokoškolsky vzdělané technické inženýry, středoškolsky vzdělané techniky ve strojírenství, elektrotechnice, výpočetní technice, stavebnictví a kvalifikované dělníky ve stavebnictví, strojírenství a kovodělném průmyslu. Navzdory současnému poklesu poptávky po pracovní síle prakticky ve všech hospodářských odvětvích předpokládáme, že uvedené obory budou mít perspektivu i v budoucnu.”

Životní příběh Ing. Ladislav Mareš - vystudovaný chemik, obor anorganická chemie pracoval ve společnosti CHU ČSUP - strážské uranové doly jako vedoucí technického rozvoje. V roce 2000 založil společnost Elmarco, působící v polovodičovém průmyslu. Firma je od svého založení velmi úspěšná a již získala nejedno ocenění. Mezi nejvýznamnější patří cena za první místo za nejlepší inovace v Euroregionu Nisa za rok 2005 a Czech Top 100 v letech 2004 a 2005. Přestože tráví v práci 12 hodin denně, rád sportuje, věnuje se zejména lyžování cyklistice a jízdě na koni. Ve svém volném čase se snaží trávit co nejvíce času se svou rodinou, manželkou a dvěma dětmi. “Myslím si, že mladí technici v oboru mají velmi dobrou perspektivu. Mají možnost krátkodobých i dlouhodobých stáží na prestižních univerzitách v USA, Japonsku i Evropě. Pro cesty do zahraničí je kromě odborných znalostí důležitým předpokladem i dobrá jazyková vybavenost, hlavně znalost angličtiny. V tomto ohledu Elmarco nabízí svým zaměstnancům možnosti, které jsou srovnatelné nebo lepší než u významných zahraničních firem. Ohodnocení jejich práce bude záležet na jejich znalostech, aktivitě, zkušenostech a výsledcích jejich práce“, sdělil Ing. Ladislav Mareš. “Pro výběr zaměstnanců je kromě odborného profilu podstatná znalost jazyků, nadšení a chuť podílet se na vývoji nové technologie. Zájemců, kteří se zajímají o práci v naší firmě, máme dost, ale ne každý splňuje základní požadavky nebo má opravdový talent pro technickou profesi. Talent pro techniku by měli poznat žáci již ve škole. Studia technických oborů doporučuji jako oblast, která je z hlediska perspektivy a budoucího vývoje velmi zajímavá.“, dodal Ing. Mareš.


www.souzma.cz www.uciliste-hb.cz

793 95 793 12

Město Albrechtice Horní Benešov

Soukromá střední odborná škola PRIMA s.r.o.

www.sssdfm.cz www.sszfm.cz www.ssosfm.cz www.ssinfotech.cz www.sps-karvina.cz

738 02 738 02 738 01 738 02 733 01

F-M F-M F-M F-M Karviná - Hranice

Na Hrázi 1449 tř. T.G. Masaryka 456 Pionýrů 2069 Žižkova 1818

SŠ zemědělská a lesnická, Frýdek - Místek

Střední škola informačních technologií s.r.o.

Střední průmyslová škola Karviná

www.sselek-havirov.cz www.ssstav-havirov.cz www.outech-havirov.cz www.ssras-havirov.cz www.sos-havirov.cz www.ssinte-karvina.cz www.sszeme-cestesin.cz www.nosch.cz

736 01 736 01 736 01 736 01 736 01 735 06 737 01 735 14

Havířov - Město Havířov - Podlesí Havířov - Šumbark Havířov - Šumbark Havířov - Šumbark Karviná - Nové M. Český Těšín Orlová - Lutyně

Makarenkova 513/1 Kollárova 1308/2 Sýkorova 613/1 Školní 601/2 Lidická 600 Osvobození 1111/60 Tyršova 611/2 Energetiků 144

Střední škola Havířov - Šumbark

SŠ řemesel a služeb Havířov

SŠ technických oborů Havířov - Šumbark

SŠ techniky a služeb, Karviná

SŠ zemědělská, Český Těšín

Střední odborná škola NET OFFICE Orlová, spol. s r.o.

Střední průmyslová škola elektrotechnická, Havířov

Střední průmyslová škola stavební, Havířov

Soukromá SOŠ, Frýdek - Místek, s.r.o.

www.sostrinec.cz

739 61

Třinec - Kanada

SŠ Třinec - Kanada

Lánská 132

738 02

F-M

Pionýrů 2069

SŠ elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek - Místek Lískovecká 2089

www.spsfm.cz www.sout-fm.cz

738 02

F-M

28. října 1598

SŠ strojírenská a dopravní, Frýdek - Místek

www.prima.skolniweb.cz

795 01

Rýmařov

Sokolovská 435/29

Střední průmyslová škola, Frýdek - Místek

Střední škola zemědělství a služeb, Město Albrechtice Tyršova 59

792 01

Nemocniční 117/11

www.sout.cz www.remesla.bruntal.cz

794 01

Krnov

Soukromá střední odborná škola PRAKTIK s.r.o.

Střední škola řemesel, Bruntál

Bruntál

794 01

Krnov

Opavská 499/49

SŠ automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov Krnovská 998/9

792 01

Bruntál

Kavalcova 814/1

Střední průmyslová škola, Bruntál Soukenická 140/21

www.sps-br.cz www.ssamp-krnov.cz

794 01

Krnov

Střední škola průmyslová, Krnov

www.oaz.cz www.sos-dcr.cz

792 01

Bruntál

nám. J. Žižky 8/10 Revoluční 1122/92

SOŠ dopravy a cestovního ruchu,Krnov

WEB

PSČ

MĚSTO

ADRESA

Obchodní akademie a Střední zemědělská škola, Bruntál

NÁZEV ŠKOLY

Seznam středních odborných škol v technickými obory v MSK



2 Technické střední školy v Moravskoslezském kraji

8


www.barooschool.cz www.dakol-karvina.cz

736 01 735 72

Havířov - Šumbark Petrovice u Kar.

Školní 601/2 č.p. 570

SOU BARON SCHOOL spol. s r.o.

www.ssvitkov-podhradi.cz www.sspu-opava.cz www.sst.opava.cz www.vitkovickastredni.cz

742 21 748 01 746 01 746 66 749 01 746 01 747 05 700 30

Kopřivnice Hlučín Opava Opava Vítkov Opava Opava Ostrava - Hrabůvka

Husova 1302 ČSA 336/4a Boženy Němcové Mírová 630/3 Vítkov - Podhradí Praskova 399/8 Kolofíkovo náb. 1062 Hasičská 1003/49

VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice

Odborné učiliště a Praktická škola Hlučín

Střední odborné učiliště stavební, Opava

Střední průmyslová škola stavební, Opava

Střední škola, Vítkov - Podhradí

SŠ průmyslová a umělecká Opava

www.sps-vitkovice.cz www.spseiostrava.cz www.edunet.cz/ skoly/stav-ova.cz www.sos-sou.cz www.sse-najizdarne.cz

703 00 702 00 700 30 707 00 702 00

Ostrava - Vítkovice Ostrava Ostrava - Zábřeh Ostrava - Kunčice Ostrava

Středoškolská 2992/3 Vratimovská 681/80 Na Jízdárně 30

Střední průmyslová škola stavební Ostrava

Střední škola Ostrava - Kunčice

9

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. www.sst-ostrava.cz www.telskol.cz www.souauto.cz

705 00 708 61 703 00

Ostrava - Poruba Ostrava - Vítkovice

Opavská 1119/12 Zengrova 473/38

Střední škola technická Ostrava - Hrabůvka

Střední škola teleinformatiky Ostrava

RB Střední odborné učiliště autooprávarenské, s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování.

www.soustav-ostrava.cz

700 30 Ostrava - Zábřeh Ostrava - Hrabůvka

U Studia 2654/33 Hasičská 1003/49

Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava

Střední škola elektrotechnická Ostrava

Střední průmyslová škola Ostrava - Vítkovice

Zengrova 822/1

702 00

Ostrava

Kratochvíova 1490/7

www.sosd.cz www.waldorfostrava.cz

703 00

Ostrava - Vítkovice

Moravská 964/2 Gen. Píky 3296/13D

Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky

SOŠ waldorfská Ostrava

SOŠ dopravní a SOU Ostrava - Vítkovice

Heyrovského a Gymnázium Ostrava

Střední průmyslová škola chemická akademika

Vítkovická střední a průmyslová škola a gymnázium

SŠ technická Opava

www.chemgym.cz

www.soustop.cz www.spsopava.cz

741 01

Nový Jičín

EDUCA - SOU, s.r.o.

700 30

wwww.voskop.cz www.ouhlucin.wz.cz

744 01

Frenštát p. R.

Křižíkova 1258 Přemyslovců 834/4

SŠ elektrotechnická, Frenštát pod Radhoštěm

Ostrava - Zábřeh

www.spsefren.cz www.ssosnj.edunet.cz

741 01

Nový Jičín

Divadelní 138/4

Středoškolská 2854/1

www.ouaprs.com www.mendelova-stredni.cz

741 11

Nový Jičín

Sokolovská 487/45

Odborné učiliště a Praktická škola Nový Jičín

Mendelova střední škola, Nový Jičín

SOU DAKOL, s.r.o.

WEB

PSČ

MĚSTO

ADRESA

NÁZEV ŠKOLY





3 ZÁJEM ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL O STUDIUM NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH TECHNICKÉHO SMĚRU V minulosti bylo běžné, že přístup k terciárnímu vzdělávání byl doménou absolventů gymnázií. Toto však již dávno není pravdou a velká část absolventů, především oborů středních odborných škol, pokračuje v dalším vzdělávání na terciární vzdělávací úrovni. Je to dáno i větší otevřeností terciárního vzdělávání, zvyšováním kapacit institucí poskytujících terciární vzdělávání a následně větším množstvím přijímaných studentů. Ústav pro informace ve vzdělávání zveřejňuje každoročně informace, které se týkají přijímacího řízení na vyšší odborné a vysoké školy. Podchycuje jednak zájem o vzdělávání v terciární sféře jako celku, jednak mapuje poptávku po vysokoškolském a vyšším odborném vzdělávání odděleně. Veškeré údaje vycházejí z podzimního sběru individuálních dat o přihlášených a přijatých na vyšší odborné školy a vysoké školy a z demografických údajů Českého statistického úřadu.

Statistická data o uchazečích o studium v terciární sféře Ke studiu na terciární úrovni, tedy na vyšší odborné školy a vysoké školy, se v roce 2008 hlásilo celkem 156,8 tis. uchazečů, kteří podali celkem 339,3 tis. přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky). K přijímacím zkouškám se dostavilo pouze 92,4 % všech přihlášených (144,9 tis.). Počet studentů, kteří byli ke studiu přijati, činil 114,5 tis., z nichž celkem 95,0 %, tj. 108,8 tis., ke studiu skutečně nastoupilo. „Čerství“ maturanti, tedy uchazeči, kteří maturovali ve školním roce 2007/08, tvořili celkem 42,7% všech přihlášených, 48,6 % všech přijatých a 49,3 % všech zapsaných uchazečů. Přihlášku jak na vyšší odbornou, tak i na vysokou školu zároveň podalo celkem 4,6 % uchazečů; pouze na vysokou školu se hlásilo 89,3 % uchazečů. Do obou typů terciárního vzdělání zároveň bylo přijato 2,1 tis. uchazečů, na obě školy zároveň jich však nastoupilo pouze 601. Celkový počet přihlášených ke studiu v terciárním vzdělávání vzrostl oproti roku 2007/08 o 739 (tj. o 0,5 %), celkový počet přijatých vzrostl o 5,8 tis., tedy o 5,4 %. Zajímavými ukazateli jsou také podíly přihlášených, přijatých a zapsaných „čerstvých“ maturantů na celkové populaci „čerstvých“ maturantů. Podíl „čerstvých“ maturantů mezi přihlášenými uchazeči činí na celkové populaci „čerstvých“ maturantů 75,0 %, podíl přijatých 62,4 % a podíl zapsaných 60,2 %. Celková úspěšnost1 uchazečů při přijímání na vysoké a vyšší odborné školy činila 79,1 %. U denní, resp. prezenční formy studia dokonce 82,5 %. Úspěšnější byli uchazeči o denní formu studia na vyšší odborné škole (88,0 %) ve srovnání s uchazeči o prezenční formu studia v magisterských (40,8 %) a v bakalářských studijních programech (80,4 %).




Vysoké školy Ke studiu na vysoké školy se v roce 2008 hlásilo celkem 147,3 tis. uchazečů, kteří podali celkem 320,4 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 92,4 % uchazečů, přijato jich bylo celkem 104,0 tis. (z toho 73,2 tis. do prezenčního studia), z nichž celkem 98,7 tis. Uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo (do prezenčního studia 69,3 tis.). „Čerství“ maturanti tvořili celkem 41,9 % všech přihlášených, 47,5% všech přijatých a 48,4 % všech zapsaných uchazečů; jejich úspěšnost činila 83,1 %. Uchazeči, kteří maturovali v roce 2008, podali celkem 58,6 % přihlášek a tvořili 41,9 % přihlášených. Oproti roku 2007/08 celkový počet přihlášených na vysoké školy vzrostl o 0,3 %, počet přijatých se zvýšil o 7 % a počet zapsaných o 6,5 %. Zapsaní uchazeči tvoří v porovnání s populací 19letých celkem 76,4 %. Zapsaní uchazeči do prezenčního studia tvoří v porovnání s populací 19letých celkem 53,6 % a v porovnání s populací „čerstvých“ maturantů 77,7%. V kategorii „čerstvých“ maturantů klesl počet přihlášených oproti roku 2007/08 o 1,3 %, počet přijatých vzrostl o 3,3 % a počet zapsaných se zvýšil o 3,2 %. Jednu přihlášku podalo 50,4 % uchazečů, 19,9 % podalo dvě přihlášky ke studiu. Každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky, každý z „čerstvých“ maturantů podal průměrně 3 přihlášky ke studiu na VŠ. Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (91,2 %). Soukromé vysoké školy přijaly celkem 16,3 tis. uchazečů, z nichž 14,9 tis. ke studiu nastoupilo. Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu humanitních a společenskovědních oborů (29 %), ekonomických (28 %), technických (23 %) a pedagogických oborů (20 %). Na vysoké školy se hlásí ve větší míře ženy (56,8 %), které tvoří také nadpoloviční většinu přijatých (53,1 %) i zapsaných (53,1 %). Muži jsou však při přijímacím řízení úspěšnější (83% úspěšnost) v porovnání s ženami (71,4% úspěšnost).

Úroveň technického školství v ČR Ve společnosti přežívá názor, že na vysoké školy technické směru jde u nás po ukončení střední školy takový uchazeč, který se nedostal na vysokou školu humanitního směru, takže je to řešení z nouze, a technické školy jsou rády, když naplní svou představu o počtu přijímaných. Pravda je taková, že na technické školy jde uchazečů méně než na humanitní směry, avšak už není pravda, že se na technickou školu dostane každý - přijímací kritéria jsou jasně dána a neslevuje se z nich. Důležitější však je to, že studium na technických školách je náročné a vyžaduje vytrvalost a systematičnost. Ne každý je jí schopen, takže poslední ročníky technických vysokých škol v ČR končí minimálně o třetinu méně lidí, než kolik ji začalo studovat. Přitom na humanitních směrech činí úbytek jenom několik procent. Síto na technických školách je spolugarantem odbornosti absolventů. Odbornou úroveň, které studenti na našich technických školách dosahují, potvrzují v převážné většině nejenom ředitelé a manažeři českých podniků, do nichž absolventi po ukončení školy nastoupí, ale i lidé ze zahraničních podniků a vědeckých pracovišť. Podle toho, co tam ukazují čeští absolventi, jsou naše technické školy hodnoceny velice vysoko, v Evropě i v Americe.




4 Studium technických oborů na vyskokých školách Proč studovat techniku na vysoké škole? 1. Získáte snáze zaměstnání odpovídající vašim představám. 2. Budete lépe finančně ohodnoceni než většina populace. 3. Máte šanci na rychlý kariérní postup. 4. Budete vybaveni praktickými dovednostmi i teoretickou základnou zároveň a tím dobře vybaveni pro nástup do zaměstnání. 5. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku inženýrů v MSK budete mít oproti ostatním vysokoškolákům větší možnost výběru zaměstnání. 6. Na vysoké škole získáte krom odborných znalostí a dovedností také další schopnosti důležité pro vaše budoucí uplatnění na trhu práce (naučíte se, jak a kde hledat informace, efektivně organizovat svůj čas, přemýšlet o informacích, které se k vám dostávají, zlepšíte odbornou komunikaci a zdokonalíte se také v práci na počítači či znalosti cizího jazyka). Dle šetření Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy prakticky ve všech vyspělých zemích nacházejí vysokoškoláci v porovnání s méně vzdělanými lidmi snadněji zaměstnání, a jsou tedy méně ohroženi nezaměstnaností. Jejich práce je kvalifikovanější a zpravidla i zajímavější. V neposlední řadě za ni dostávají vyšší odměnu. V České republice je podíl vysokoškoláků na pracovním trhu oproti jiným rozvinutým zemím pořád ještě nízký. Poslední srovnatelné údaje říkají, že mezi dospělými ve věku 25–64 let mělo v České republice v roce 2006 zhruba 13,5 % osob terciární vzdělání, které zahrnuje nejen tradiční univerzity a vysoké školy, ale například také vyšší odborné školy apod. V průměru zemí EU to byl bezmála dvojnásobek. Situace se však rychle mění. Již několik posledních let patří totiž Česká republika k zemím, kde počet absolventů s terciárním vzděláním roste nejrychleji. Za dva až tři roky budou u nás čerství absolventi s vysokoškolským a vyšším vzděláním tvořit polovinu všech nově příchozích na pracovní trh.

Vysokoškoláci mají u nás v průměru o dvě třetiny vyšší mzdy, než celá populace! Předpokládaným důsledkem lepší zaměstnatelnosti vysokoškoláků a vyšších kvalifikačních nároků jimi vykonávané práce je i vyšší odměna za práci. Mzda osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním v ČR dosáhla v roce 2007 v průměru již téměř 42 tisíc korun a byla tak o 66 % vyšší než celostátní průměrná mzda. Mzda mladých absolventů do 30 let věku dosahuje takřka 29 tisíc korun, což je pořád ještě 13 % nad celkovým průměrem. Přestože mzdy vysokoškoláků přesahují průměr ve všech rozvinutých zemích, jejich situace většinou není relativně tak příznivá jako u nás. Opět totiž obecně platí, že mzdové zvýhodnění vysokoškoláků je nejvyšší v zemích, kde je vysokoškoláků nejméně, a naopak. Shrnutí poznatků o postavení vysokoškoláků na pracovním trhu ukazuje, že v průměru v České republice byli v roce 2007 vysokoškoláci ohroženi nezaměstnaností o 69 % méně než celá populace (v roce 2005 to bylo o 71 %), vykonávají o 37 % kvalifikovanější práci a mají o 66 % vyšší mzdy (v roce 2005 to bylo o 64 %). Souhrnný index jejich postavení na pracovním trhu proto v roce 2007 převyšuje běžnou populaci o 54 %. A kteří absolventi se uplatní nejlépe? Srovnání jednotlivých typů škol a fakult ukazuje na vysokou úspěšnost absolventů lékařských, právnických a právě technických fakult. Jejich nezaměstnanost nedosahuje ani dvou procent, přičemž nejzřetelnější zlepšení zaznamenali v posledních letech právě absolventi technického zaměření!

12




Následující tabulka uvádí údaje o vývoji míry nezaměstnanosti absolventů jednotlivých VŠ.

Nezaměstnanost absolventů veřejných vysokých škol (Standardizovaná míra nezaměstnanosti v ČR 2002, 2006 a 2008)

18 % POPIS GRAFU 16 %

2002

2006

2008

14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2%

JAMU

AVU

VŠUP

AMU

MZLU

VŠE

ČZU

VŠB

UTB

UP

VUT

TUL

ZČU

ČVUT

VŠCHT

SU

UHK

OU

VFU

UP

MU

JU

UJEP

UK

0%

Zdroj: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů VŠ na pracovním trhu 2008; Jan Koucký a Martin Zelenka; UK v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky.

Severní Morava a Slezsko se v minulém století staly jedním z největších průmyslových center střední Evropy a od té doby toto postavení nikdy neopustily. Jádrem tohoto územního hospodářského celku je ostravsko-karvinská průmyslová aglomerace. Vznik a rozmach průmyslové výroby oblasti je těsně spojen s využíváním místního nerostného bohatství a s rozvojem dopravního spojení prostřednictvím železnic. V současné době prodělává oblast proces restrukturalizace, jež směřuje k posílení pestrosti průmyslových aktivit a k rozmachu služeb všeho druhu. Do regionu nově přichází řada firem, které potřebují kvalifikované a schopné zaměstnance, např. z oblasti automobilového průmyslu. Není tedy pochyb, že odborníků vzdělaných v nejrůznějších odvětvích průmyslu bude v našem kraji potřeba i do budoucna.




1

Univerzita jana Evangelisty Purkyně v Ústi n. L.

fa výrobních technologií a managementu

1

1

Univerzita Hradec Králové

fa informatiky a managementu

1

1

České vysoké učení technické v Praze

fa stavební fa strojní fa elektrotechnická fa jaderná a fyzikálně inženýrská fa architektury fa dopravní fa biomedicínského inženýřství

1

1

Vysoká škola chemickotechnologická v Praze

fa chemické technologie fa stechnologie ochrany prostředí fa potravinářská a biochemické technologie fa chemicko-inženýrská

1

1

Západočeská univerzita v Plzni

fa aplikovaných věd fa strojní fa elektrotechnická

1

1

1

1

1

1

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Technická univerzita v Liberci

Univerzita Pardubice

fa strojní fa textilní fa mechatroniky, informatiky a mezioborových studií fa dopravní fa elektrotechniky a informatiky fa chemicko-technologická

pohovor/talentovky

fa zemědělská

VYSOKÉ ŠKOLY

bez přij. zk. dle prospěchu SŠ

TECHNICKÉ FAKULTY

střední vzdělání s maturitou

složení přijímacích zkoušek cizinci prokazují znalost ČJ

Analýza požadavků jednotlivých vysokých škol na studenty

1

1

1

1

1

Zdroj: webové stránky jednotlivých VŠ


1

1



bez přij. zk. dle prospěchu SŠ

pohovor/talentovky

fa architektury fa chemická fa stavební fa elektrotechnika a komunikačních technologií fa strojního inženýrství

1

1

1

scio

fa strojní fa horniko-geoílogická fa stavební fa elektrotechniky a informatiky fa metalurgie a materiálového inženýrství fa bezpečnostního inženýrství

1

1

1

fa aplikované informatiky fa technologická

1

Česká zemědělská univerzita v Praze

fa technická fa lesnická a dřevařská

1

1

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

fa lesnická a dřevařská

1

1

Vysoká škola polytechnická Jihlava

fa elektrotechniky a informatiky

1

1

1

fa stavebníctví fa aplikovaných věd

1

1

1

VYSOKÉ ŠKOLY Vysoké učení technické v Brně

Vysoká škola báňskáta Technická univerzita Ostrava

Univerzita Tomáše Batě ve Zlíně

Vysoká škola technická a ekonomická v ČB

složení přijímacích zkoušek cizinci prokazují znalost ČJ

TECHNICKÉ FAKULTY

střední vzdělání s maturitou

Analýza požadavků jednotlivých vysokých škol na studenty

1 1

Zdroj: webové stránky jednotlivých VŠ

Logickou podmínkou pro přijetí na VŠ je samozřejmě zdárné ukončení střední školy maturitní zkouškou. Další významnou podmínkou je složení přijímacích zkoušek, což je však v mnoha případech pouhou formalitou, neboť vysoké školy technického zaměření často nenaplní svou kapacitu, uchazečům o studium proto přijímací zkoušku promíjí a přijímají studenty na základě prospěchu na střední škole.




Přijímací řízení se skládá z těchto administrativních kroků: přihláška ke studiu (podává se písemně na tištěném formuláři nebo elektronicky) přijímací zkouška, pokud není děkanem fakulty prominuta (např. na základě předchozích studijních výsledků) rozhodnutí o přijetí a doložení dokladů k přijetí zápis ke studiu

Technické fakulty a obory v Moravskoslezském kraji V Moravskoslezském kraji již mnoho desítek let úspěšně „vychovává“ perspektivní technické odborníky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, která je součástí systému veřejných vysokých škol jako nejvyššího stupně vzdělávací soustavy České republiky. V bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech zde studuje více než 24 tisíc studentů na sedmi fakultách. Trvalá potřeba kvalitních inženýrů spolu s vynikajícími podmínkami pro studium, moderním kampusem, sportovním a kulturním vyžitím studentů jsou velmi dobrými argumenty, proč se v konkurenci škol z celé ČR rozhodnout právě pro Vysokou školu báňskou. Veškeré bližší informace o studiu naleznete na www.vsb.cz.

PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH FAKULT A TECHNICKÝCH OBORŮ: Stavební fakulta Adresa: Ludvíka Podéště 1875/17, Ostrava-Poruba 708 33 Architektura a stavitelství Stavební inženýrství (Správa majetku a provoz budov, Prostředí staveb, Příprava a realizace staveb, Dopravní inženýrství, Geotechnika, Městské stavitelství a inženýrství, Stavební hmoty a diagnostika staveb, Dopravní stavby) Více na http://www.fast.vsb.cz/ Fakulta strojní Adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Strojírenství (Dopravní technika, Robotika, Technická diagnostika, opravy a udržování, Průmyslový design, Dopravní stroje a manipulace s materiálem, Hydraulické a pneumatické stroje a zařízení, Konstrukce strojů a zařízení, Strojírenská technologie, Technologie dopravy, Aplikovaná mechanika, Aplikovaná informatika a řízení, Technika tvorby a ochrany životního prostředí, Provoz a řízení v energetice) Technologie letecké dopravy (technologie letecké dopravy, technologie provozu letecké techniky Strojní inženýrství (Dopravní technika a technologie, Energetické stroje a zařízení, Automatické řízení a inženýrská informatika, Konstrukční a procesní inženýrství, Stavba výrobních strojů a zařízení, Automatizace technologických procesů, Dopravní a manipulační technika) Více na http://www.fast.vsb.cz/




Fakulta elektrotechniky a informatiky Adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Elektrotechnika, sdělovací a výpočetní technika (komerční elektrotechnika, Elektronika a sdělovací technika, Řídící a informační systémy, Elektrické stroje, Přístroje a pohony, Elektroenergetika, Technická kybernetika) Informační technologie (Počítačová matematika, Informatika a výpočetní technika, Mobilní technologie) Informační a komunikační technologie (Výpočetní matematika, Telekomunikační technika, Informatika a výpočetní technika, Mobilní technologie) Projektování elektrických zařízení Elektrotechnika (Měřící a řídící technika, Aplikovaná a komerční elektronika, Biomedicíncký technik, Elektroenergetika) Elektrotechnika a informatika (inženýrská informatika) Více na http://www.fei.vsb.cz/ Hornicko-geologická fakulta Adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Nerostné suroviny (ekonomika a řízení v oblasti surovin, Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin, Úprava surovin a recyklace, Zpracování a zneškodňování odpadů, Informační a systémový management, Environmentální inženýrství, Technologie a hospodaření s vodou, Automatizace a počítače v surovinovém průmyslu, Systémové inženýrství v oblasti surovin, Aplikovaná fyzika materiálů). Hornictví (Hornické inženýrství, Hornická geomechanika, Hornictví) Geodézie a kartografie (Důlní měřictví, Mobilní geoinformační technologie, Geoinformatika, Inženýrská geodézie) Geologické inženýrství (Geologické inženýrství, Geovědní a montánní turismus) Inženýrská ekologie (Ochrana životního prostředí v průmyslu) Řízení průmyslových systémů (Kmenový obor: Inženýrská informatika) Fyzika (Aplikovaná fyzika). Více na http://www.hgf.vsb.cz/ Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství adresa: 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba 708 33 Metalurgické inženýrství (Umělecké slévárenství, Slévárenské technologie, Slévárenství, Technologie tváření a úpravy materiálu, Technologie výroby kovů, Tepelná technika a životní prostředí, Tepelná technika, Ekonomika a management v metalurgii, Metalurgie železa a oceli, Průmyslová keramika a žárovzdorné materiály, Automatizace a počítačová technika v metalurgii, Ochrana životního prostředí v metalurgii) Procesní inženýrství (Chemie a technologie ochrany prostředí, hemie a technologie paliv, Chemické a fyzikální metody zkoušení materiálu). Ekonomika a řízení průmyslových systémů (Automatizace a počítačová technika v průmyslu, Management jakosti, Ekonomika a management v průmyslu).




Materiálové inženýrství (Diagnostika materiálů, Diagnostika a design materiálů, Neželezné kovy a speciální slitiny, Technické materiály, Recyklace materiálů, Materiály a technologie pro automobilový průmysl). Metalurgické inženýrství (Technologie výroby kovů, Slévárenské technologie, Technologie tváření a úpravy materiálu, Tepelná technika a životní prostředí, Umělecké slévárenství) Více na http://www.fmmi.vsb.cz/ Fakulta bezpečnostního inženýrství Adresa: Lumírova 13, Ostrava-Výškovice 700 30 Požární ochrana a průmyslová bezpečnost (Bezpečnost práce a procesů, Havarijní plánování a krizové řízení, Technická bezpečnost osob a majetku, Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, Bezpečnostní inženýrství. Bezpečnostní plánování, Společné studium FBI) Požární ochrana a bezpečnost (Požární ochrana a bezpečnost průmyslu) Více na http://www.fbi.vsb.cz/ Ekonomická fakulta adresa: Sokolská třída 33, Ostrava 1, 701 21 Systémové inženýrství a informatika Aplikovaná informatika Více na http://www.ekf.vsb.cz/




Seznam vysokých škol s technickým zaměřením v ČR VYSOKÁ ŠKOLA

WWW STRÁNKY

Česká zemědělská univerzita v Praze

http://www.czu.cz

České vysoké učení technické v Praze

http://www.cvut.cz

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

http://www.jcu.cz

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

http://www.mendelu.cz

Technická univerzita v Liberci

http://www.vslib.cz

Univerzita Hradec Králové

http://www.uhk.cz

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

http://www.ujep.cz

Univerzita Pardubice

http://www.upce.cz

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

http://web.utb.cz

Vysoká škol báňská – Technická univerzita Ostrava

http://www.vsb.cz

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

http://www.vscht.cz

Vysoké učení technické v Brně

http://www.vutbr.cz

Vysoká škola polytechnická Jihlava

http://www.vspji.cz

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

http://www.vstecb.cz

Západočeská univerzita v Plzni

http://www.zcu.cz




5 Možnosti a výhody uplatnitelnosti žen V oboru špičkových technologií není stále dost žen, uvádí zpráva Evropského parlamentu, ve které poslanci a poslankyně vyzývají k dodržování zásad rovných mezd, pracovních podmínek a kariérního postupu. Problematika „skleněných stropů“ a nižších mezd (ženy mají stále zhruba o čtvrtinu nižší plat, než muži) tedy evidentně není problémem pouze České republiky. V Evropské unii je totiž v průmyslu zaměstnáno asi jen 14 % žen, přitom ale představují 65 % všech zaměstnanců, kteří v průmyslu pracují na částečný úvazek. Parlament v projednávané zprávě také vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k účinnému boji proti vykořisťování žen v práci, které je nejčastější v některých odvětvích, jako je textilní průmysl, a zajistily tak respektování základních práv pracovníků, zejména žen. V České republice bylo v roce 2006 ve stavebnictví mezi zaměstnanci méně než deset procent žen a mezi zaměstnavateli asi jedno procento. Ve zpracovatelském průmyslu je zaměstnáno asi pětačtyřicet procent žen, mezi zaměstnavateli je to asi dvacet procent. Podnikatelé (zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné) představují přibližně 9,6 % zaměstnaných žen a dvacet procent zaměstnaných mužů. Nejdůležitější je zamyslet se nad tím, proč se situace v celém průmyslu nevyvíjí tak, jak bychom si všichni představovali. Pokud jde, např. o management firmy, tak prosazení žen je asi nejvíce ovlivněno podmínkami pracovního prostředí, zda se jedná o práci v uzavřeném prostoru, nebo o práci venku a ta nebývá vždy optimální z hlediska hygienických a fyzikálních standardů. Stejně tak je někdy nutné použití fyzické síly (např. při spuštění nějakého zařízení). To jsou možná hlavní důvody, proč dá raději zaměstnavatel přednost muži. Přitom ženy mají, na rozdíl od muže, více vyvinutý pud sebezáchovy předpokládající problémy, které mohou nastat, a snaží se jim tím pádem předcházet. Dalším problémem bývá nedostatečné platové ohodnocení. Proč by například žena - stavební inženýrka - měla mít nižší plat než muž? V podstatě pro to není žádný důvod, školu musela vystudovat stejně jako muž. Bohužel v praxi stále přetrvávají stereotypy, že ženy mají obecně horší předpoklady uspět ve stavebních oborech ve srovnání s muži.

Pozitivní příklady Jsou samozřejmě ženy, které tuto skutečnost hravě vyvrátí. Jedná se například o světoznámou architektku a designérku Evu Jiřičnou a její Oranžérii v Královské zahradě, Univerzitní centrum ve Zlíně atd. Další ženou, která se prosadila na půdě architektury, je Daniela Filipiová. Ta se věnuje hlavně projektování bezbariérových přístupů. Svůj první krůček k úspěchu již také zaznamenala absolventka Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Petra Chvílová, která vyhrála 9. ročník soutěžní Přehlídky diplomových prací z České komory architektů s návrhem Systém zeleně města a krajina.




Informatika – ideální pro ženy? Pouhá 2 procenta dívek jsou mezi přihlášenými na studium informatiky na státních vysokých školách v naší republice. Zdálo by se, že právě na tento obor budou dívky podávat přihlášky mnohem častěji. Zvlášť proto, že se jedná o práci v čistém prostředí, k tomu výborně placenou a jako jedna z mála jde lehce vykonávat na dálku - z domova. Což v případě dívek, budoucích maminek, jistě hraje velikou roli. Přesto se dívky nehrnou.

Pokud by dnešní společnost nebyla tak silně orientována na IT sféru, zdálo by se, že o nic nejde. Ovšem nedostatek pracovníků v těchto oborech (máme nyní na mysli nejen informační, ale i komunikační technologie) může v brzké době vést k tomu, že Evropa začne zaostávat za asijskými zeměmi. Tam totiž dívky uvedené skutečnosti už pochopily. Někdo může namítnout, že tato oblast je pro dívky příliš nezáživná, technická. Ale je dostatek příležitostí, aby se překonaly zavedené stereotypy a všichni žáci a studenti bez rozdílu pohlaví dostali dostatek povědomí o tom, co práce v IT obnáší. Odborníci tvrdí, že nejen v rodině, ale i ve škole mají dívky velmi málo příležitostí zjistit, že by je práce programátorky (například) mohla zajímat. A v souvislosti s tím zveřejňuje i poznatky, podle kterých stírání rozdílů mezi muži a ženami v uplatňování vede k vyšší výkonnosti celé ekonomiky. Je to logické, neboť následný výběr není omezen na polovinu populace (pouze na muže). To si uvědomují i velké koncerny, které příchod žen do informačních technologií masivně podporují. Zmínili jsme asijské země, ale neuvedli konkrétní čísla. Dívky a ženy jsou tam v informačních a komunikačních technologiích zastoupeny třiceti až čtyřiceti procenty. A u nás? Je to pouhých 13 procent. Přitom na počátku informační éry panovaly představy, že tato oblast vymaže veškeré rozdíly. Proč tomu tak je, to už víme. Vztah k technice, talent nebo antitalent, to vše je získané. Změníme-li myšlení, změníme i to všechno, o čem hovoří tento článek. Že to nepůjde? To tvrdila společnost i v případě matematiky, fyziky, chemie nebo stavebnictví. Samozřejmě se jedná o souhrn faktorů, které působí na ženy při jejich rozhodování o budoucí kariéře. Tudíž musí být postupně odstraňovány všechny. Snad do budoucna budeme stále častěji svědky úspěchů žen v technických oborech, je však třeba odstranit předsudky, které prozatím u širší veřejnosti přetrvávají, odbourat platovou diskriminaci a hlavně je třeba zatraktivnit prostředí, ve kterém by ženy vykonávaly svojí činnost.

Vybrané technické studijní obory na VŠ „vhodné“ pro ženy Domníváme se, že prakticky všechny existující studijní obory technického typu mohou studovat jak muži, tak ženy a záleží pouze na individuálních schopnostech a možnostech jedince daný technický obor vystudovat a případně později také vykonávat. Přesto v samotném výčtu můžeme nalézt studijní obory, které jsou ženami více preferovány. V rámci Moravskoslezského kraje působí jako stěžejní VŠ pro technické směry Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava.




1. Fakulta stavební Architektura a stavitelství Městské stavitelství a inženýrství Správa majetku a provoz budov 2. Ekonomická fakulta Systémové inženýrství a informatika 3. Fakulta strojní Průmyslový design Průmyslové inženýrství Pozemní doprava Aplikovaná informatika a řízení Technika tvorby a ochrany životního prostředí Technologie letecké dopravy 4. Hornicko geologická fakulta Ekonomika a řízení v oblasti surovin Enviromentální biotechnologie Enviromentální inženýrství Informační a systémový management 5. Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Ekonomika a řízení průmyslových systémů

V Karviné působí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity, která je zaměřením VŠ ekonomickou, avšak i zde jsme našli obory příbuzné technice. řízení logistiky manažerská informatika




Závěrem Tato publikace vznikla v rámci projektu TechIN – Propojení studia a praxe, který je realizován a financován v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, a jehož hlavním cílem je komplexní podpora žáků SŠ při rozhodování se o budoucnosti, a to volbě VŠ, seznámení se s aktuálními podmínkami trhu práce, možnostech uplatnění se v technických profesích a především propojení teorie a praxe prostřednictvím navázání spolupráce s podniky.




Zdroje www.povolaniprozivot.cz www.infoabsolvent.cz www.techyes.info www.uiv.cz webové stránky jednotlivých VŠ Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů VŠ na pracovním trhu 2008; Jan Koucký a Martin Zelenka; UK v Praze, Pedagogická fakulta, Středisko vzdělávací politiky.


TechIN – Propojení studia a praxe (reg. č. CZ.1.07/1.1.07/11.0150)

VZDĚLÁVÁNÍ V TECHNICKÝCH OBORECH Autoři: TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. Okresní hospodářská komora Karviná

Ostrava/Karviná 2009

Propojení studia a praxe

www.techin.cz KOORDINÁTOR PROJEKTU:

TEMPO TRAINING & CONSULTING, s.r.o. Alejnikovova 6, Ostrava–Jih 700 30 Tel.: 596 740 293, 733 534 513

PARTNER PROJEKTU:

Okresní hospodářská komora Karviná

Okresní hospodářská komora Karviná Svatováclavská 97, Karviná–Fryštát 733 01 Tel.: 596 311 707




VZDĚLÁVÁNÍ V TECHNICKÝCH OBORECH

Recommend Documents