VZDĚLÁVÁNÍ, PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH OBORECH V LIBERECKÉM KRAJI

VZDĚLÁVÁNÍ, PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH OBORECH V LIBERECKÉM KRAJI

Ota Raiter, Josef Večerník a Josef Klofec

Zdeňka Laštovičková

účastníci

2

VZDĚLÁVÁNÍ, PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH OBORECH V LIBERECKÉM KRAJI

PANELOVÁ DISKUSE 24. LISTOPAD – 25. LISTOPAD 2005 KAMENICKÝ ŠENOV LIBERECKÝ KRAJ

3

PRVNÍ DEN

ČELO PANELOVÉ DISKUSE Josef Klofec

Jablonex Group a.s.

Josef Večerník

Pearl Bohemica s.r.o.

Milan Šorejs

absolvent uměleckoprůmyslové školy

Zdeňka Laštovičková

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod

ŘÍZENÍ DISKUSE Blažena Hušková

4

PERSONÁLNÍ POLITIKA FIRMY Josef Klofec

Tlumočení pozdravu předsedy představenstva Jablonex Group a.s. a poděkování za zorganizování a pozvání. Se zvoleným tématem panelové diskuse je bytostně spojen další rozvoj akciové společnosti Jablonex Group. Současné uspořádání Jablonex Group je vyvrcholením dlouhodobého procesu propojování jednotlivých bižuterních společností. V době konání panelové diskuse je tento koncern tvořen těmito firmami: Ornela a.s. (Jesenské sklárny, České perličky, Jizerské sklo, Bižuterie a Česká mincovna), Železnobrodské sklo, Jablonex a Bohemia Jewerly. Rozsahem své činnosti se řadí mezi nejvýznamnější firmy regionu. Zaměstnává více než 3500 osob a vykazuje několika miliardový obrat. Na produkci tohoto koncernu je navíc navázáno několik stovek zaměstnanců v jiných středních a malých podnicích nejen na Jablonecku. Při koncipování rozvojové vize byl vytčen cíl tohoto koncernu, a to: Stát se světovým lídrem v bižuterním průmyslu. Jako nutnou potřebu k dosažení tohoto cíle pokládá vedení společnosti spolupráci s uměleckými školami zaměřenými na obory reprezentované touto firmou. Hlavním důvodem této spolupráce je skutečnost, že pro tyto obory jsou velmi důležití pracovníci s tvůrčím myšlením a tyto školy představují předvoj a vklad pro tvořivé myšlení. Jedním ze základních kamenů pro dosažení cíle společnosti stát se lídrem ve světě bižuterie je kvalifikovanost lidí a síla tvořit nové.

5

Oblast rozvoje lidských zdrojů má v rámci společnosti významné postavení. Je dokonce jednou ze strategických oblastí, kterou ovlivňuje přímo představenstvo společnosti a je pro celou společnost řízena centrálně. Zahrnuje v sobě nejen motivační prvky (odměňování a benefity), ale důležitým faktorem je sféra vzdělávání. Na centrální úrovni společnosti bylo vytvořeno pracoviště, jehož náplní je zajišťování vzdělávání zaměstnanců. Mezi základní vzdělávací aktivity realizované přímo společností patří. 1. Kurz „Základy zbožíznalství“ – určen pro cca 45 zaměstnanců firmy, převážně mladých lidí v oblasti marketingu, vzorování či obchodu nastoupivších do firmy v letech 2004 a 2005. Velmi významnou pomůckou je vydání knihy „Základní učebnice zbožíznalství“ obsahující potřebné informace o bižuterní produkci od složení sklářského kamene až po finální produkty. Na textech se podílely výhradně osoby z bižuterního průmyslu Jablonecka. Tato kniha významně pomůže vzdělávat vybrané skupiny zaměstnanců firmy a mohla by se stát velmi kvalitní pomůckou i pro další spolupráci s odbornými školami. 2. Intenzivní kurz „Zbožíznalství speciál“ – určen pro vybranou skupinu dalších zaměstnanců připravovaných pro vyšší řídící funkce. Úzké skupiny 2 až 4 zaměstnanců procházejí v týdenních cyklech jednotlivé oblasti činnosti společnosti a podrobně se seznamují s výrobou, technologiemi, sortimentem, vzorováním, organizací běžného chodu výroby i marketingem a prodejem. 3. Jazykové kurzy pro cca 110 zaměstnanců firmy. Otevřeno bylo celkem 27 tříd s výukou 7 základních jazyků ve 4 stupních, vč. obchodní konverzace. Výše uvedené / box na protější straně/ je v různé intenzitě naplňováno již v současné době. Intenzifikace a prohlubování vzájemné spolupráce povede k – v současnosti nutnému – dosažení hlavních potřeb, čímž je potřeba výrazně zvětšit přidanou hodnotu naší práce právě vkladem umu našich lidí a zkrátit čas potřebný k realizaci jednotlivých oblastí rozvoje společnosti. To je nutné zejména z těchto důvodů: ● neztratit přední pozici světově významného výrobce bižuterie a polotovarů, ● stát se světovým lídrem ve světě bižuterní produkce, ● při naplňování těchto cílů musíme být „rychlejší“ než je svět, ● podílet se na rozvoji regionu, v němž je tato výroba tradiční, ● vytvářet zaměstnancům dobré sociální zázemí pro jejich práci.

6

JABLONEX GROUP A SPOLUPRÁCE S UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝMI ŠKOLAMI základní nabídka a poptávka společnosti ●

Zájem o systematický kontakt se školami a jejich poradními orgány a vzájemnou diskusi při vytváření profilu absolventa tak, aby absolvent byl kreativní, a to i v oblasti průmyslové výroby. Stěžejní je tedy výchova budoucích osobností pro průmyslový design.

●

Rozšíření možností vybraných žáků více se v průběhu studia seznámit s obory realizovanými touto akciovou společností.

●

Absolvent musí mít přehled o směrech reálného marketingu.

●

Škola ve spolupráci s firmou vytipuje nadprůměrně nadané děti, kterým firma již v průběhu studia vytvoří podmínky pro rychlejší seznámení se s konkrétní produkcí.

●

Některé odborné předměty musí být nutně posíleny, aby byl absolvent připraven k práci v průmyslovém designu.

●

Firma má zájem zadávat termínované práce na nových kolekcích a tak poskytnout možnost práce s konkrétními materiály ze své výrobní základny s tím, že budou vybraným zájemcům k dispozici. Samozřejmostí je následné vyhodnocení a ocenění.

●

Společnost je schopna spolupracovat při personálním zajištění některých přednášek zejména v oblasti zbožíznalství. Již nyní takto spolupracuje s katedrou designu Technické univerzity Liberec.

●

Další výzvou je spolupráce s pedagogy multimediální podpory marketingu a prodeje.

●

Na druhé straně je otevřená možnost spolupráce v oblasti vzdělávání pracovníků firmy (dělnických profesí a mistrů), zejména s ohledem na technologickou větev vzdělávání na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě a v oblasti galvanizování na Střední škole řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Spolupráce je možná i v oblasti zušlechťování užitkového skla.

7

i

studenty

v

oblasti

Příspěvek byl orientován zejména do oblasti uměleckoprůmyslové. Je ovšem nutné znovu připomenout, že technologická větev Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodu je pro firmu „čerpací stanicí vysoce kvalitních pohonných hmot“ v podobě kvalitních mladých lidí pro sklářskou technologii a že Střední škola řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou je rovněž škola, jejíž absolventi v bižuterních oborech jsou ve firmě vítáni. Organickou složkou akciové společnosti je rovněž Česká mincovna. Velmi významným partnerem je v tomto případě Střední uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou. Úplným závěrem tohoto diskusního příspěvku je konstatování, že chceme-li obstát ve velké konkurenci bižuterního průmyslu, pak potřeba kvalitních lidí zasahuje všechny úseky, tedy výrobu, řízení výrobních procesů, marketingu, designerské činnosti a mnoho dalších s tímto odvětvím souvisejících.

8

CO MŮŽEME NABÍDNOUT SVĚTU, JE "VÝTVARNO" Josef Večerník

Reprezentuje malou firmu s ročním obratem 50-60 miliónů Kč, jejíž výroba je zaměřena na zahraniční trhy. Firma byla etablována jako výrobní podnik, který byl svou strukturou vázán na minulé období. Tento systém se ukázal jako nefunkční, a proto firma musela v průběhu tří let přejít na nový způsob řízení výroby pomocí malých objednávek. Filosofickou premisou firmy se stala skutečnost, že to, co světu nabízíme, svět již umí (zjednodušený příklad s barvením skleněné kuličky). Podstatným se ovšem jeví zázemí, a tím jsou uměleckoprůmyslové školy a školství obecně, které tvoří obrovskou základnu celého regionu. Co můžeme nabídnout světu, je „výtvarno“, které je nutno začít chápat jako zboží. Firma je řízena na základě jednoduché rovnice „kvalita + nápad + výtvarno + rychlost = odezva zákazníků bez podpory marketingu“. V rámci firmy je tento systém nazýván „designfirma“ (všechny činnosti jsou zaměřeny na design tak, aby byl prodejný, tzn. kvalitní). Pro tento styl práce musela firma vychovat vlastní vzorkaře, aby vyhovovali cílovým trhům (USA, Francie). Úhrnem je 10% zaměstnanců zaměřeno na design. Jako velice progresivní a perspektivní se jeví propojení na textilní průmysl, neboť výroba bižuterie může čerpat z textilního průmyslu ve formě návrhové práce.

9

Proces navrhování má svá pravidla a je potřebné, aby byli - nejen žáci škol tímto směrem vychováváni. Firma se snažila vymezit témata, která mají školy zahrnout do svých vzdělávacích programů. Nakonec ale dospěla k závěru, že hlavní úlohou školy je vyhledávat a nalézat talenty mezi svými studenty, protože na obrovském podhoubí absolventů vyroste několik osob, které mají potenciál být světovou špičkou v daném oboru. Důležitým prvkem tohoto hledání se stává motivace, a to nejen ze strany školy, ale i průmyslových podniků bez ohledu na jejich velikost. Při absenci správné motivace se skrytý talent nemusí vůbec projevit. Příkladem může být praxe z jejich firmy, kde byly nejen mezi studenty, ale i mezi svými zaměstnanci cíleně vybrány výrazné osobnosti, které následně podporovaly v rámci dalšího vzdělávání na vysoké škole uměleckoprůmyslové. I potom trvalo ještě čtyři roky v provozu, než se talent plně projevil a investice se firmě začala vracet. K rozvoji sklářského průmyslu je nutná větší součinnost škol a firem. Koncern typu Jablonex Group má možnost tento proces „rozhýbat“, ale velkou část odvětví tvoří malé firmy, jejichž problematika musí být rovněž řešena. Na druhou stranu si tyto menší firmy ne vždy plně uvědomují, jakou devizou je kvalitní výtvarník. Ve vztahu k designu je možné vzít si příklad z módního průmyslu. Bylo by dobré po jeho vzoru vytvořit nějakou hierarchii a různými soutěžemi podporovat vzájemnou konkurenci tvůrců a jejich zdravou rivalitu. Nikdo vlastně v tuto chvíli neví, kolik kvalitních designérů pracuje ve sklářském průmyslu. Jak již bylo zmíněno, hlavní úlohou školy je hledat talenty a ve spolupráci s firmami je podporovat. Stěžejně by podpora měla být cílena na tématickou a stylovou tvorbu, práci s informacemi a týmovou spolupráci při řešení jednotlivých úkolů. Důležitou složkou výchovy ve školách by mělo být rovněž zvyšování zdravého sebevědomí v kontaktu se zahraničím.

10

ZNALOST TECHNOLOGIE A NÁLEŽITOSTÍ VÝROBY Milan Šorejs

Po ukončení studia na Střední uměleckoprůmyslové škole a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou pracoval v České mincovně. Následně přešel do akciové společnosti Ornela, později pracoval jako vedoucí divize měkkého a tvrdého pájení v podniku na Slovensku. V rámci své práce měl možnost přijímat nové pracovníky, mezi nimi i absolventy uměleckoprůmyslových škol. Základním problémem při nástupu do praxe, a to i ve vlastním případě, byla nedostatečná znalost technologie a dalších náležitostí výroby. Pro praxi je znalost výroby základní podmínkou, výroba pak pro design, z toho plyne, že bez znalosti technologie a zkušeností z praxe není možné navrhovat a vzorkovat. Z pohledu osoby, která absolventy přijímala do pracovního poměru, má jednu zásadní zkušenost. A to, že absolventi mají značně zkreslené představy o tom, jakou práci budou dělat a za jakých podmínek. Jejich očekávání jsou oproti skutečnosti nadsazená. Z vlastní zkušenosti může sdělit, že absolventa je nutné motivovat. Rozhodující ovšem nejsou pouze platové podmínky, ale i možnost profesního růstu a dalšího vzdělávání. Velice důležitým se ukazuje vzdělávání v oblasti marketingu a designu, a to i pro pracovníky, kteří se zabývají pouze specifickou částí procesu výroby. Celkově lze říci, že připravenost absolventů pro výrobu je nedostatečná.

11

sklářská huť

zlatnická dílna

brusírna

12

SOUČASNÁ SITUACE UMĚLECKOŘEMESLNÝCH OBORŮ REGIONU Zdeňka Laštovičková

V úvodu diskusního příspěvku byly představeny školy nabízející vzdělávání v uměleckoprůmyslových oborech v Libereckém kraji, jejich struktura, vzdělávací systém, vzdělávací podmínky a cíle vzdělávání. V návaznosti na současnost byl shrnut historický vývoj uměleckoprůmyslového školství v regionu, zdůrazněny přímé vazby na firmy, podpora státu a souvislost s prosperitou hospodářství. Současný systém výuky na úrovni středního vzdělání spočívající v propojení všeobecné, odborné a praktické výuky v dané věkové úrovni se ukazuje velmi efektivním a z pohledu zahraničních odborníků příkladným. Vzdělávání v těchto oborech je značně náročné na vybavení a provoz odborných dílen. Z této skutečnosti vyplývá potřeba surovinové, materiální a technické podpory ze strany firem. Výuka na školách musí odpovídat mnoha faktorům, mezi kterými je nutné nalézt akceptovatelný průsečík.

13

Těmito faktory jsou zejména: ● potřeby a požadavky rodičů, ● potřeby a požadavky zaměstnavatelů, ● potřeby a požadavky studentů, ● společenská objednávka (koncepce vzdělávání). Velkým problémem v oblasti uměleckoprůmyslového vzdělávání se jeví připravovaná podoba jednotné, státem garantované maturitní zkoušky, která ve svém důsledku povede k zevšeobecňování odborného vzdělávání. Tím vzniká rozpor mezi profilem absolventa a požadavky zaměstnavatelů. Do tohoto problému se promítají další limitující faktory dané legislativní situací, zejména normativní financování, hodinové dotace, předpisy týkající se bezpečnosti práce apod. Současní žáci mají malý zájem nastoupit po absolvování středního vzdělávání přímo do praxe ve firmách. Absolutní většina z nich má zájem pokračovat v dalším studiu. Z prezentovaných grafů vyplývá následující:

výtvarné obory 3%

3%

technické obory

8%

0% 5% 2% 17%

15% 50% 9%

62% 26%

vyšší odborné školy 20% 38%

8% 2% 9% 23% pokračování ve studiu zam ěstnání m im o obor nezam ěstnáno

zam ěstnání v oboru zam ěstnání v zahraničí nezjištěno

14

m aturitní obory středních

nem aturitní obory

odborných učilišť

středních odborných učilišť

13% 2%

0%

1%

6%

6%

4% 27%

36%

33%

43%

29%

Vzhledem k výše uvedenému vystupuje do popředí možnost zainteresování absolventů pro nástup do praxe. Nabízí se možnost podchycení jejich potenciálu v průběhu studia, různé typy podpory ze strany firem a vyšší využívání pracovní praxe. S ohledem na probíhající kurikulární reformu mají firmy otevřenu význačnou možnost prosazení vlastních potřeb do studijních programů jednotlivých škol. Je nutná vzájemná spolupráce škol a firem při tvorbě jednotlivých školních vzdělávacích programů. Mezi priority všech typů středních škol patří v současné době nabídka celoživotního vzdělávání. Rovněž v této sféře se nabízí možnost spolupráce mezi školami a firmami daná cílenými požadavky firem na zajištění odborných kurzů, rekvalifikací apod. Na design je rozhodující měrou vázána úspěšnost výrobku na trhu. Ve většině oborů – nejen uměleckoprůmyslových – se kvalitní design jeví jako nezbytnost. I zde je otevřena další oblast spolupráce. Příkladem může být vyhlašování soutěží a obdobných aktivit Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě společně s firmami koncernu Ornela a. s. a firmou Steinel. V závěru diskusního příspěvku bylo poděkováno všem firmám, které nějakým způsobem podporují a sponzorují školy.

15

Robert Gamba a Milan Šorejs

Blažena Hušková

diskuse

16

REORGANIZACE OBORU ZUŠLECHŤOVÁNÍ SKLA Helfried Glössner - Walter Dernbach - Georg Linden

Vzdělávání v oboru zušlechťování skla se do nedávné doby v Německu dělilo na tři základní podobory, a to: ● ohýbání – zušlechťování plochého skla ● broušení a rytí skla ● malování skla a vitráže Nově jsou tyto podobory spojeny v jeden obor, kdy jsou v první fázi po dobu dvou let vzděláváni studenti v základních znalostech oboru a teprve ve druhé, jednoleté fázi dochází k rozdělení studentů na tři výše uvedené skupiny. Cílem takové reorganizace studia je: ● sloučit dřívější obory, aby bylo možné oslovit větší okruh zákazníků, ● vzdělávat žáky v základních znalostech a dovednostech více do hloubky, ● propojit obory zabývající se zušlechťováním skla, ● umožnit používání aktuálních pravidel vzdělávání.

17

Výhody nového systému: ● zhotovení více povinných prací, ● více pracovních příležitostí, ● širší znalosti, ● širší znalosti pro samostatnost. Nevýhody nového systému: ● menší rutina ve vlastním oboru, ● pokles tvorby vlastních návrhů. Změny v teoretickém vzdělávání s sebou nesou i nutnost změny vzdělávání v podnicích (odborné praxe): ● podniky musí rozšířit své strojové vybavení, ● zaměstnanci firem, popřípadě mistři se musejí dále vzdělávat, ● výměna učňů mezi podniky musí být mnohem intenzivnější, ● mezipodnikové vzdělávání se stává důležitou součástí výuky.

18

DISKUSE

19

Prof. Šilhán Je nutné najít průnik mezi uměleckoprůmyslové školy učit se. V současné době přináší mnoho neuvěřitelně

profesionalitou a univerzalitou člověka. Střední - a nejen tyto - mají úkol naučit své studenty se společnost spíše specializuje, což s sebou špatných důsledků.

Ak. soch. Komňacký Vše, co bylo zatím řečeno, jsou pouze obecné fráze. Měly by být jasně formulovány konkrétní kroky, tedy jednotlivé zúčastněné strany by zcela jednoznačně měly říci, co kdo konkrétně učiní. Ing. Klofec Otázka dalšího rozvoje bižuterního a sklářského průmyslu je velice složitá, stejně jako možnosti vzájemné spolupráce. V rámci této debaty se jí jistě nepodaří bezezbytku zodpovědět, ale může se stát základem pro další jednání. Pro ● ● ● ●

danou chvíli je důležité říci, že Jablonex Group cítí silnou potřebu spolupráce s uměleckoprůmyslovými školami, může nabídnout spolupráci pedagogů, studentů a jejich společnosti, jedním ze způsobů spolupráce může být vzorkování, firma může nabídnout zkušenosti s reálným průmyslovým designem.

Firma je schopna a ochotna v rámci spolupráce nabídnout materiál, neboť v současné době mají někdy pocit, že se na školách učí pracovat s materiály, s nimiž již firma nepočítá ve výrobě nebo nejsou hodnoceny jako perspektivní. Zároveň nabízí publikaci zbožíznalství, zmiňovanou již v rámci příspěvku. Ak. soch. Komňacký Dle jeho názoru by zmiňovaná publikace měla být součástí tématických plánů. Ing. Klofec Publikaci je možné získat, ale vzhledem k její jedinečnosti je poměrně finančně nákladná (1000,- Kč). Bližší informace o publikaci a možnost jejího zakoupení, stejně jako další informace z dané oblasti je možné získat na jeho e-mailové adrese [email protected]. Ak. soch. Laštovičková Školy vítají možnost spolupráce s firmami. Vzorování je ale až na dalších místech v pořadí důležitosti. Školy a jejich absolventi nemohou suplovat firemní systém vzorování. Ing. Klofec Jejich firma má samozřejmě vytvořen vlastní systém vzorování. Školy a jejich absolventi nemohou tento systém nahradit, ale mohou jej doplňovat. Firma může nabídnout své zázemí, zejména materiály, s kterými pracují, vytyčit své technologické možnosti. Školy pak mají možnost s tímto pracovat ve zcela volných tématech. Určitě to není to, co firmu živí.

20

Prof. Šilhán V tuto chvíli není nutné hledat konkrétní kroky za každou cenu. Důležitá je dobrá filosofie, protože tam, kde není, nic se nepovede. Často se opakuje žádost o zcela konkrétní informaci („řekněte, co zítra uděláte?“), ale není třeba to takto říkat. V oblasti technologie je nutné brát v potaz její neustálý vývoj. Jenže i tak je pořád něčím svázaná. Tím navíc, co výrobek činí kvalitním, je jeho krása. Na našem trhu se objevuje celá řada výrobků, které nelze označit jinak než jako „póvl“, a přece jsou vytvořeny stejnou technologií. Z toho vyplývá, že školy by měly být především uměleckoprůmyslové, nikoliv průmyslové. Krása je to, co člověk potřebuje, a krásné mohou být i tabule skla. Otázkou mířenou na školy i firmy je to, kolik absolventů středních škol zůstává u tvoření tohoto krásna a kolik z nich se jich potom stane jedničkou ve výtvarném zpracování. Co dělají školy, aby výjimečný talent dále rozvíjely? Měly by mu vytvořit naprosto výjimečné podmínky. Ing. Večerník Pohled malé firmy a školy může být odlišný, i tak je nutné najít styčnou plochu. Obecně lze říci, že všichni mají podobné problémy. Všichni požadují pokud možno co nejlepšího člověka, kvalitního a co možná nejlépe vzdělaného. Důležité je, aby se firmy shodly na určitém obecném názoru na kvalitu lidských zdrojů, tedy obecně na tom, jakého chtějí absolventa střední uměleckoprůmyslové školy. Měl by se najít někdo, kdo tuto problematiku vezme za svou a zastřeší jí. Možná by tuto roli mohl hrát Svaz výrobců bižuterie. Školy potřebují toto vědět, aby mohly vyvíjet efektivní tlak na své zřizovatele a potažmo i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Lobbyismus musí být koordinovaný. Stejně jako Prof. Šilhán i on se domnívá, že hlavním tahounem sklářského průmyslu České republiky musí být ono krásno. Představuje totiž přidanou hodnota, která nás odlišuje ob zbytku světa. Znovu apeluje na zvyšování zdravého sebevědomí studentů. Je nutné najít dostatečné finanční zdroje k tomu, aby studenti mohli v co možná nejvyšší míře cestovat za poznáním do zahraničí, učili se cizím jazykům a převzaté zkušenosti potom uplatňovali na domácí scéně. RNDr. Hušková Zazněl jeden zcela konkrétní návrh na zefektivnění spolupráce škol a firem, a to: najít koordinátora pro definování požadavků sklářských firem na uměleckoprůmyslové školy. RNDr. Gamba Na jednu stranu chápe volání firem po specialistech. Školství má však i jiné úkoly a odpovědnost nám nedovolí, abychom vychovávali jednostranně vzdělané specialisty, protože tím danou osobu výrazně znevýhodňujeme na trhu práce. Spíše je nutné hledat průsečík univerzálnosti a profesionalitou absolventa tak, jak to uvedl Prof. Šilhán.

21

Je rovněž nutné podívat se na demografickou situaci České republiky. Rapidně se snižuje počet dětí, a tím i klientů škol. V tuto chvíli se výrazně promítá zejména u základního školství, ale za několik let bude situace stejně kritická i u škol středních, protože do roku 2012 se dle prognóz sníží počet dětí ve věku středoškoláků o jednu čtvrtinu. S tím se sníží i výše finančních prostředků, což rozvoj školství v kraji samozřejmě rovněž značně zkomplikuje. Problematice financování školství bude více či méně věnován celý druhý den panelové diskuse, takže bude prostor to více analyzovat. Tuto situaci je nutné nějakým způsobem řešit a bylo to již několikrát naznačeno. Je to otázka celoživotního vzdělávání, kdy se cílovou skupinou středních škol musí postupně stávat dospělá populace, která se bude průběžně vzdělávat v různých, aktuálních problémech a situacích. Zde se přímo nabízí možnost spolupráce škol a firem. Ak. mal. Janák Problémem uměleckoprůmyslového školství je i to, že jsou zřizovány úplně nové školy s tímto zaměřením. Tyto školy bez tradice a mnohdy i bez potřebného zázemí potom odčerpávají finanční prostředky tradičně fungujícím školám. Stále vyšší počet škol bude produkovat stále větší počet řemeslníků, ale počet talentovaných je limitován. Prof. Šilhán Zatím se hovoří pouze o středních školách. Stejné a dost možná ještě větší problémy mají vysoké školy. p. Rath Ze vznesených připomínek je zřejmé, že toto plénum je zaměřené pouze na bižuterní průmysl. Úplně mu schází přítomnost jiných sklářských oborů. Ing. Nováková Za pořadatele je nutno říci, že byly osloveny firmy v celém spektru uměleckoprůmyslové výroby, tedy i čistě sklářské firmy. Účast nebyla nikým omezena, tyto firmy však neprojevily o účast v panelové diskusi zájem. Mgr. Kafka Agentura regionálního rozvoje zpracovávala studii o sklářském průmyslu v Libereckém kraji. V komunikaci s firmami nebyl nejmenší problém. Ing. Lednejová Je velice optimistické slyšet z úst představitele jedné z největších firem sklářského průmyslu (Jablonex Group – pozn. organizátora), že cítí potřebu se školami spolupracovat a že absolventy škol pro svou činnost potřebují. Mnohdy to v poslední době totiž vypadalo zcela opačně. Odehrávají se sice dílčí jednání s jednotlivými firmami, ale jejich výsledek není vždy úplně optimální.

22

Ing. Moravec Již Archimédes řekl, že „jedním z hlavních úkolů pedagogiky je nalézt v člověku génia“. Žádný z pedagogů jistě není tak pyšný, aby řekl, že vychoval génia. Pouze jej pomohl zušlechtit. V tom spatřuje hlavní význam uměleckoprůmyslových škol. Rozšiřování počtu škol s uměleckoprůmyslovým zaměřením nepovažuje za vhodné řešení. Není možné neustále rozšiřovat počty oborů. Zároveň není ani možné, aby každý kraj měl v studijní nabídce svých uměleckoprůmyslových škol všechny obory. Mezi jednotlivými územně samosprávnými celky by měla být uzavřena speciální dohoda, která stanoví, jaké obory budou v jednotlivých krajích nabízeny. Stejně jako v Rheinbachu by mělo dojít k nějaké difůzi oborů. Pro srovnání v roce 1998 bylo v klasifikaci oborů uvedeno 2500 vzdělávacích oborů. Oproti tomu katalog zaměstnání obsahoval pouze 520 položek. Oproti tomu v Německu a Rakousku existuje duální systém středního vzdělávání, který je od našeho odlišný. Náš systém je obdobný například francouzskému. Na druhou stranu v Irsku byly vynaloženy značné finanční prostředky Evropské unie a výsledkem těchto investic není nic jiného než to, že i Irsko má stejný systém středního vzdělávání jako Česká republika. V porovnání s Evropskou unií vykazuje Česká republika mírně nadprůměrnou míru rozšíření celoživotního vzdělávání. Při bližší analýze ovšem zjistíme, že v jeho institucionální formě je ČR podprůměrná, neboť 49% tohoto vzdělávání je realizováno firmami, nikoliv školami. Cílem vzdělávání není pouze příprava na profesi, ale i příprava na život a pro společnost. Ing. Koutová Jedním z jejích úkolů v regionálním zastoupení CZECH INVESTU pro Liberecký kraj bylo zpracovat materiál o bižuterním průmyslu. Jen velice těžko sháněla informace o bižuterním průmyslu jako celku. Výrazně tu absentují public relations tohoto průmyslového odvětví. Zatím je realizováno jen na úrovni jednotlivých firem. S ohledem na bižuterní i sklářský průmysl je třeba stát oběma nohami na zemi. Musí být brána v potaz míra nezaměstnanosti regionu. Za poslední období došlo v tomto odvětví průmyslu k velké ztrátě pracovních míst (7000 – 8000). Částečně je tato skutečnost dána tím, že došlo k outsourcingu činností, které nesouvisí přímo se samotnou výrobou, ale i tak je toto číslo vysoké. Velká část firem se zabývá výrobou polotovarů (dle zjištění 80% - 90%). V těchto činnostech není design prvotní. Jestliže tedy chceme vytvářet krásno tak, jak bylo několikrát naznačeno, měla by se situace v tomto směru změnit. Stáváme-li se polotovarovou základnou, pak požadavky na absolventy škol budou jiné, než když budeme vyrábět finální výrobky.

23

p. Rath Zastupuje sklářský ateliér fungující dle starého systému kamenickošenovských zprostředkovatelů. Nemá žádné výrobní kapacity. Pro činnost jeho firmy je důležitá existence mnoha malých firem. Z tohoto důvodu považuje za nepříliš šťastné slučování firem do velkých konglomerátů. Podrobně zná anglický systém vzdělávání. Školy tam vlastně představují jakési velké podniky. Výsledkem toho je, že absentuje jakékoliv řemeslné vzdělávání. Obává se, že současný proces optimalizace školství povede k tomu samému. Uměleckoprůmyslové školy ve stavu, v jakém fungovaly do současnosti, jsou důležité pro rozvoj menších firem, protože neustále zvyšují kvalitu svých absolventů, tím i celého průmyslového odvětví a tím i kvalitu života v regionu. Co může jako „vídeňák“ školám vytknout, je to, že se zaměřují zejména na odborné vzdělávání, ale poněkud v ústraní jejich zájmu je motivace studentů k dalšímu sebevzdělávání a práci na sobě samých. Dle jeho zkušeností není pro absolventa školy důležitý pouze výdělek, ale velkou roli hraje také společenský status dané profese. Nyní jsou jeho zkušenosti takové, že sklář – umělec má ve společnosti vysoký společenský statut, zatímco sklářský mistr je stále považován za pouhého pomocníka. Úkolem školy v tomto ohledu je postupem času tyto rozdíly minimalizovat („přivřít nůžky“). Mgr. Polanecký Úlohou školy není pouze vzdělávání a výchova. Školy plní rovněž roli „skanzenu, rezervoáru technik“. Kdykoliv se z jakékoliv důvodu přeruší tradice, trvá potom nejméně dvě století, než se vymizelé techniky podaří do jisté míry obnovit. Školy vychovávají nejen řemeslníky a umělce, ale zároveň konzumenty. Jejich pohled na zboží může být odlišný od ostatní společnosti. Absolventi škol jsou „vyšinutí“, ale tím správným směrem. Ing. Večerník V rámci svého vystoupení to nestihl dostatečně zdůraznit, ale dle jeho názoru je nevyhnutelné, abychom se stali výrobcem finálních výrobků s vysokou přidanou hodnotou, nikoliv výrobcem polotovarů a tím pouhou surovinovou základnou. Ing. Klofec K připomínce o nutnosti určení priority, zda budeme výrobci finálních výrobků nebo polotovarů, je nutné uvést, že některé součásti Jablonex Group jsou historicky výrobcem polotovarů a některé zase výrobcem finálních výrobků. Systém je historicky provázaný, protože mnoho firem na Jablonecku čerpá z polotovarové základny Jablonex Group a vyrábí z nich finální výrobky, na druhou stranu Jablonex Group odebírá od mnoha malých firem polotovary, z nichž vyrábí finální výrobky. Souhlasí s prof. Šilhánem v jeho tvrzení o technologiích, kterými lze vyrobit i „póvl“. V tomto vidí také hlavní přínos uměleckoprůmyslových škol, protože jsou to jejich absolventi, kteří kvalitu zvyšují. Nemáme-li se stát polotovarovou základnou, pak právě školy a jejich absolventi mají značný význam pro vytváření vysoké přidané hodnoty.

24

Ak. soch. Laštovičková Přerušení kontinuity řemesla je skutečně velmi těžké vracet zpět a školy mají nezastupitelnou úlohu v udržení technologií. Jako příklad lze uvést spolupráci Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě s firmou Železnobrodské sklo, kdy se pracovníci této firmy zúčastnili ve škole kurzu v jedné z technik, které firma již neprovozovala, ale chtěla ji ve výrobě obnovit. Prof. Šilhán Obecně lze k učňovskému školství říci, že jsme celý systém víceméně zničili za posledních 15 let. Na tomto fóru se zaměřujeme pouze na skláře a podobné profese, ale proč bychom měli mít skláře, když nemáme ani zámečníky, instalatéry apod. A určitě to není otázka financí. Ing. Nováková Neustále je řešena problematika sklářů - výtvarníků a mistrů. Otázkou pro tuto chvíli zůstává také vzdělávání technologů. V současné době se sklářské technologie vyučují pouze na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodu a na sklářské škole v Novém boru, kde se již nové ročníky neotvírají a „dobíhá“ jeden ročník. Mgr. Zatloukal Jeho zkušenost s firmami působícími na území Libereckého kraje potažmo České republiky je poněkud odlišná. Naše firmy jako by o kvalitní řemeslníky a absolventy škol neměly zájem. Neustále jsou kontaktováni zahraničními firmami, které mají zájem o uskutečnění stáží u nás nebo naopak nabízejí možnost působení našich lidí včetně absolventů a studentů škol ve svých provozech. Naše firmy zatím dělají, jako by se jich to ani netýkalo. Ing. Večerník Jeho firma pět let sháněla kvalitního koloristu. Nepodařilo se jim jej nalézt, tak zvolili cestu vlastního vzdělávání. Jejich firma se musela stát soběstačnou i na poli vědy a výzkumu. Mgr. Raiter Vrací se zpět k problematice nově zakládaných škol. Před 150 lety založili v Kamenickém Šenově sklářskou školu, protože jí potřebovali místní podnikatelé. Vznikají i nové školy na základě potřeb trhu? Ing. Kuželka Zastupuje firmu Glassbor, která neustále potřebuje kvalitní řemeslníky, ale ti musí zvládat i nové věci. Je potřeba znalostí o moderním designu, protože potřeby a požadavky zákazníků se neustále vyvíjejí. Kvalitní rytec si v jejich firmě vydělá nadprůměrných 30 – 36 tis. Kč. Přesto mají s hledáním nových zaměstnanců problémy. Zároveň upozorňuje na nepříliš dobrou situaci ve sklářském a bižuterním průmyslu, která je zapříčiněna mnoha vlivy. Navrhuje, aby malé firmy byly podporovány třeba daňovými úlevami. Studenti by v rámci svých praxí mohli ve firmách pracovat po určitý čas zdarma, protože se učí a jejich výrobky nedosahují požadované kvality.

25

Mgr. Mašek Otázka praxí zdarma naráží na problematiku produktivní činnosti zakotvenou ve školském zákoně. V případě, že žák vykonává produktivní činnost, pak mu tato musí být zaplacena. Mgr. Lufinka Není nutné hradit žákovi práci na praxi v případě, že se výrobek neprodá, ale znovu se použije jako surovina. Vzdělávání v uměleckoprůmyslových oborech je nesmírně drahé a bez vzájemné spolupráce s firmami pouze těžko realizovatelné. Na jejich škole Střední odborná škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou - se jedná například o galvanizovnu. Absolventů tohoto oboru je potřeba pět až šest ročně, jenže provoz je natolik drahý, že z veřejných rozpočtů je jen těžko financovatelný. Na závěr prvního dne konání panelové diskuse byli požádáni přednášející o závěrečné slovo. Josef Klofec Diskuse, která dnes proběhla, jistě nevyřeší všechny problémy, které s daným tématem souvisejí. Důležité je, že se podařilo diskusi v takovém rozsahu uskutečnit. Zároveň poděkoval představitelce agentury CZECH INVEST, Ing. Koutové za její výroky o tom, že je nutné, abychom se v rámci regionu i republiky stali producenty finálních výrobků. Je ovšem nutné, aby si tuto skutečnost uvědomili rovněž pedagogové, politici a představitelé firem. Měli bychom se stát tvůrci „krásna“. Josef Večerník Poděkování všem, kteří jej poslouchali a kteří přejí jejich firmě, aby se jim dobře podnikalo. Jejich firma je malá a přináší jen malý vklad do spolupráce se školami. V rámci tohoto jednání si vyměnil několik kontaktů a doufá, že se kontakty a spolupráci podaří rozšířit. Milan Šorejs Pokud se týká absolventa, tak by mělo dojít ke zlepšení profesního vzdělávání zejména s ohledem na výuku technologie a výroby. V první řadě by měl mít absolvent chuť vyrábět a k tomu by jej měla motivovat jak škola, tak firma. Zdeňka Laštovičková Poděkování za zorganizování panelové diskuse i přítomným za účast. Poděkování firmám za to, že deklarují svůj zájem o absolventy uměleckoprůmyslových škol. Do budoucna budou jistě probíhat další jednání o tom, jakou podobu budou absolventi mít. Důležité je, že sklářský a bižuterní průmysl má šanci se udržet a dále rozvíjet. Je nutné tuto skutečnost veřejně deklarovat a pomocí dobrého public relations ujistit žáky a jejich rodiče, že absolventi těchto oborů najdou uplatnění v rozvíjejícím se a perspektivním odvětví.

26

Robert Gamba Není tím, který by v tuto chvíli měl nějakým způsobem uzavírat dnešní debatu. Rozhodně pokládá její zorganizování za přínosné. Za největší vklad považuje to, že firmy a školy již nediskutují, zda budou, ale jak budou spolupracovat. Není důležité, že zde nejsou zastoupeny všechny segmenty tohoto průmyslového odvětví, ale že tu jsou alespoň některé. Obdobná situace vznikla i v technických oborech, kdy se k intenzivní spolupráci přihlásili zatím pouze slévárenské firmy. Můžeme to brát jako začátek kvalitativně jiných dialogů sociálních partnerů. Milena Nováková Poděkování všem za aktivní účast při diskusi, v rámci které zaznělo mnoho podnětů, které je nutno v rámci další spolupráce řešit. Cíl prvního dne, který si organizátoři vytkli, byl splněn. Může říci, že i nadále bude ze strany organizátorů vytvářen prostor pro pokračování diskuse.

27

ZÁVĚRY PRVNÍHO DNE Na základě všech příspěvků přednesených první den, jejichž hlavní teze byly průběžně dokumentovány, byly vytyčeny 4 základní problémové oblasti.

PROFIL ABSOLVENTA Musí být veden sociální dialog se všemi partnery, jehož výsledkem bude vytvoření profilu absolventa tak, aby respektoval požadavky specializace pro profesi a zároveň univerzalitu člověka pro vyšší adaptabilitu a život ve společnosti. V oblasti specializace je potřebné se soustředit zejména na design a zbožíznalství, v oblasti adaptability pak na motivaci ke kvalitě a motivaci k průběžnému institucionálnímu i informálnímu vzdělávání. Nedílnou součástí jednání musí být zároveň problematika motivace absolventů nastoupit do firem a zároveň zvýšení motivace firem tyto absolventy zaměstnávat.

PÉČE O TALENTY Školy ve spolupráci s firmami musí vytvořit nadstandardní podmínky pro výjimečné talenty, protože díky jejich kreativitě je možné zvyšovat přidanou hodnotu výrobků, a tím i zvyšovat jejich konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku.

EXISTENCE UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH ŠKOL Existence uměleckoprůmyslových škol je podmínkou pro zvyšování prosperity kraje. Zároveň je nutnou podmínkou pro zachování tradičních technik a oborů, jejichž ztráta by byla nenahraditelná. Z hlediska ekonomické náročnosti, a tím i udržitelnosti uměleckoprůmyslových škol by měla na úrovni vyšších územně samosprávných celků proběhnout jednání o možnostech lokalizace jednotlivých oborů do krajů tak, aby docházelo k jejich optimálnímu překrývání.

KOORDINACE Vzhledem k tomu, že řešení uvedených problémových oblastí není možné bez vzájemného dialogu všech sociálních partnerů, měla by být řešena otázka koordinátora jmenovaných aktivit.

28

DRUHÝ DEN

ČELO PANELOVÉ DISKUSE Věra Vašáková & Miroslava Dlabolová

Národní ústav odborného vzdělávání

Ilja Bílek & Jaroslav Polanecký

Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem

Jan Roda & Petr Kotlík

Vysoká škola chemicko technologická Praha

Robert Gamba

Krajský úřad Libereckého kraje

Pavel Zatloukal

Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor

ŘÍZENÍ DISKUSE Blažena Hušková

29

Miroslava Dlabolová

Jan Roda, Jaroslav Polanecký a Ilja Bílek

Pavel Zatloukal

30

RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ ŠKOLY Věra Vašáková

Vyjádřila pochybnosti nad přínosem jejího diskusního příspěvku pro všechny zúčastněné. Je totiž orientován úzce na školy s ohledem na tvorbu rámcového vzdělávacího programu. Ekonomických otázek se bude dotýkat pouze okrajově. Uměleckoprůmyslové školy jsou drahé, ale jsou schopné racionálně hospodařit s finančními prostředky. Důležitou roli v tomto hraje autoevaluace škol. To se týká všech škol od těch nejstarších až po ty nově vzniklé. Kvalita školy je vždy závislá na kvalitě pedagogického sboru. Učitelé jsou ti, kteří na školách vytvářejí kvalitu. Druhou rovinou daného problému je nutnost přijímat na tyto školy skutečně talentované děti. S ohledem na populační vývoj se bude objevovat stále méně talentů. V rámci diskuse prvního dne zazněla i připomínka k zřizování nových uměleckoprůmyslových škol. Velký boom zažívají zejména grafické obory (počítačová grafika) a textilní uměleckoprůmyslové obory. O tradiční řemeslné obory, zastoupené na uměleckoprůmyslových školách Libereckého kraje není - právě pro jejich náročnost na lidské, materiálové a energetické zdroje – takový zájem.

31

Zřizování nových škol nebo otvírání nových oborů není příliš šťastným řešením v případě, kdy neustále ubývá dětí (potenciálních klientů škol). Liberecký kraj přistupuje k této problematice odpovědně, ale ne všechny kraje volí obdobně racionální postup. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží omezit nárůst počtu škol i oborů. Jejich snaha o regulaci ale není příliš úspěšná. Z pohledu Národního ústavu odborného vzdělávání je nutná dohoda krajů o struktuře nabídky oborů na jimi zřizovaných školách. Úkolem pro politické reprezentace krajů je podívat se s nadhledem na tuto problematiku. Týká se to ovšem nejen uměleckoprůmyslových škol, ale i všech ostatních oborů vzdělávání. Ke cti Libereckému kraji slouží to, že zahájil sociální dialog. Díky této akci vznikl na regionální úrovni, zbytek už záleží pouze na jednotlivých školách a firmách, protože k němu je bezpodmínečně nutné znát místní podmínky. Školy nemohou žít samy o sobě, protože potom vzdělání a vzdělávání ztrácí jeden ze svých hlavních smyslů. S ohledem na celoživotní vzdělávání je nutné připomenout, že v současné době vzniká zákon o dalším vzdělávání, který definuje pojem akreditované osoby pro vzdělávání. Touto osobou nemusí být pouze školy, ale i sdružení školy a firmy či škol a firem.

Ing. Moravec - technická připomínka Dohoda krajů je v tomto ohledu velice důležitá. Nabízí se možnost řešení této problematiky v Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy České republiky (dále jen DZV ČR) a následně i v dlouhodobých záměrech jednotlivých krajů. PhDr. Vašáková Ona nebude osobně zainteresována do koncipování DZV ČR, ale z pozice Národního ústavu odborného vzdělávání se bude snažit, by tato otázka byla v tomto dokumentu zakomponována.

32

RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY A AKREDITACE PROGRAMŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Miroslava Dlabolová Diskusní příspěvek navazuje na včerejší jednání a zejména na úvodní příspěvek druhého dne konání panelové diskuse přednesený paní Vašákovou. Kvalita vzdělávání je tvořena rovněž rámcovými vzdělávacími programy (dále jen RVP), které jsou základem pro kurikulární reformu. Stávající kurikulum bude rozčleněno do dvou stupňů – tvořeno RVP a školním vzdělávacím programem (dále jen ŠVP). RVP jsou jediným závazným veřejným dokumentem vytvořeným pro každý obor vzdělávání. Zpracovávány jsou Národním ústavem odborného vzdělávání. Budou sestaveny tak, aby co možná v největší míře urychlily a usnadnily tvorbu školního vzdělávacího programu. ŠVP budou tvořeny přímo jednotlivými školami. Odpovědnost za jejich zpracování a uplatňování nese ředitel dané školy. Budou veřejně přístupné a tak se stanou vizitkou každé školy. Cílem celé kurikulární reformy je umožnit školám ovlivnit obsah vzdělávání, což s sebou přináší možnost ve vzdělávací nabídce více reflektovat regionální a místní specifika. Při tvorbě ŠVP je dobré spolupracovat se všemi sociálními partnery. Tím by měla být podpořena možnost uplatnění absolventů na trhu práce.

33

Spolupráce by se měla odvíjet rovněž na konkrétních věcech jako je umožnění praxe ve firmách, vzdělávání formou seminářů a možnosti větší výměny zkušeností mezi pedagogy a ostatními sociálními partnery. Ten, kdo o to má projevit eminentní zájem, jsou ovšem školy, které by své sociální partnery měly samy oslovit. V rámci RVP jsou definovány klíčové kompetence absolventů ve třech hlavních oblastech – odborné, obecné, občanské. Obecně lze říci, že kompetence jsou postoje, způsoby chování a získané znalosti. Ve svém obsahu přesahují rámec školou realizované vzdělávání a zasahují do života obecně, tzn. jejich jádrem je snaha připravit absolventa na to, aby dovedl žít ve společnosti současné, ale i v té budoucí. Odborné vzdělávání je v RVP zakotveno svým minimem. Obsahují jen to, co musí být striktně dodrženo. Jsou koncipovány na kompetence absolventa a na cíle, ke kterým má být absolvent doveden. Oborů vzdělávání by mohlo být cca 300. V současné době je ze strany Národního ústavu odborného vzdělávání zpracováno cca 50 oborových RVP. Bude následovat fáze ověřování správnosti zvolené koncepce již vytvořených RVP. Potřebují odezvu ze školství (jednotlivé školy, zřizovatelé). Povinností školy je mít zpracovaný ŠVP do dvou let po schválení RVP. Součástí ŠVP by měla být i definice zapojení sociálních partnerů. Primárním úkolem je sestavit pracovní tým tak, aby odborně pokryl celou problematiku.

34

POŽADAVKY VYSOKÝCH ŠKOL UMĚLECKÉHO ZAMĚŘENÍ NA PŘIPRAVENOST UCHAZEČE O STUDIUM Ilja Bílek & Jaroslav Polanecký Ilja Bílek Stručné představení Fakulty užitého umění a designu, kterou na panelové diskusi zastupuje. Největší zájem je v současné době o studium v ateliérech, které využívají ke své práci elektronická média – zejména o design. O ateliéry zaměřené na tradiční řemesla projevují absolventi středních škol stále menší zájem. Dle jeho zkušeností mají vysokoškolsky vzdělaní umělci v oboru sklářství problémy s uplatněním na trhu práce. Ve velkých firmách o ně nejeví zájem a v menších firmách nacházejí uplatnění spíše absolventi středních uměleckoprůmyslových škol. Absolventi vysokých škol pracují spíše na individuální bázi v různých oblastech (reklama, soukromé malé ateliéry apod.). Vysoké školy mají problém s technologickým vybavením svých ateliérů. Mají eminentní zájem spolupracovat se středními uměleckoprůmyslovými školami a firmami na klauzurních pracích. Přivítaly by také, kdyby se firmy na vysoké školy častěji obracely při řešení konkrétních problémů. Z pohledu vysoké školy směrem k absolventům by bylo lepší, kdyby absolventi nebyli úzce zaměřenými specialisty a svá díla by uměli převést do elektronických médií.

35

Jaroslav Polanecký Reprezentuje na tomto setkání katedru dějin umění. Dle jeho zkušeností neumějí absolventi středních škol to, co by potřebovali pro studium na vysokých školách. V oblasti jazykových kompetencí je nutné říci, že pokud neumí absolvent střední školy cizí jazyk, je „ztracený“. Pro každého studenta jejich vysoké školy umí zajistit zahraniční stáž, která je v současné době více méně nutností. Tyto stáže mají smluvně zajištěné a bez jazykových znalostí je nemožné je realizovat. V oblasti informačních technologií cítí velký nedostatek v oblasti práce s internetem. Přibližně 92% studentů k nim přichází bez elementárních znalostí používání internetu, což je v současné době více než zarážející. Z dalších oblastí považuje za nedostatek nevyučování zeměpisu na středních uměleckoprůmyslových školách, protože jeho znalost je důležitá z teoretického, ale zejména komerčního důvodu. Samostatnou kapitolou v oblasti teoretického vzdělávání jsou dějiny umění. Způsob jejich vyučování nesmí být založen na pouhých encyklopedických znalostech. Měly by sloužit jako podnětný a inspirační zdroj, což ve svém důsledku vede k úctě k řemeslu a k úctě k různým kulturám. Je sice nutné některé encyklopedické znalosti mít (kdy, kde proč a jak) a na těchto základech potom stavět. Za jeden z největších nedostatků považuje naprostou neschopnost propojovat fakta mezipředmětově. Doplácí na to nejen kulturní, ale i obchodní sféra.

Prof. Šilhán - technická připomínka Dříve vznikaly nové vysoké školy na základě intelektového přetlaku. Důležitým faktorem vysokých škol jsou ateliéry. Nejdůležitější potom je vůdčí představitel takového ateliéru. Lidský rozměr hraje asi největší roli. V tom nejsou umělecky zaměřené vysoké školy výjimkou. Ak. mal. Bílek Ateliéry jsou stavebním prvkem celé fakulty. Za značně problematickou považuje skutečnost, že jejich škola je chápána jako regionální univerzita. Takto chápané regionální univerzity suplují přípravku pro vysoké školy lokalizované v Praze. Dle jeho názoru by se situace nezměnila ani v případě, že by se zlepšilo technické zázemí „regionálních univerzit“.

36

POTŘEBA TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VAZBĚ NA UMĚLECKÁ ŘEMESLA Jan Roda & Petr Kotlík Přiblížení historie Vysoké školy chemicko – technologické v Praze od roku 1952. Jejich výhodou i nevýhodou je to, že jsou vlastně jednooborovou vysokou školou. I přes tuto skutečnost mají mnoho celosvětově proslavených absolventů. Od loňského roku mají strukturované studium umožňující vystudovat nejdříve bakalářský a následně magisterský stupeň daného oboru. Byl otevřen obor konzervování – restaurování objektů kulturního dědictví – uměleckořemeslných děl. Při vzdělávání v tomto oboru spolupracují se středními a vyššími odbornými školami. Jedná se o následující obory: ● konzervování – restaurování uměleckořemeslných děl z kovů – spolupráce se SUPŠ a VOŠ Turnov ● konzervování – restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů – spolupráce s VOŠ textilních řemesel a SUŠ textilních řemesel Praha ● konzervování – restaurování uměleckořemeslných děl z keramiky a skla – spolupráce s VOŠ Světlá nad Sázavou Bližší informace o těchto vzdělávacích programech bude v diskusním příspěvku kolegy Doc. Kotlíka. Další prezentace byla věnována otázkám financování školy a způsobu spolupráce v rámci různých grantů a výzkumných úkolů.

37

Ak. mal. Janák - technická připomínka Proč se s žádostí o spolupráci obrátili právě na školu ve Světlé nad Sázavou a ne na nejstarší školu svého druhu na světě, na sklářskou školu v Kamenickém Šenově? Prof. Roda Škola se nebrání spolupráci s dalšími subjekty. Škola ve Světlé nad Sázavou projevila eminentní zájem o spolupráci. Přivítají i možnost intenzívní spolupráce s ostatními středními školami. Petr Kotlík Prezentace bakalářské studijního programu n VŠCHT v Praze – konzervování – restaurování objektů kulturního dědictví – uměleckořemeslných děl. Informace jsou k dispozici na webových stránkách VŠCHT Praha.

38

FINANCOVÁNÍ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH ŠKOL Z POHLEDU KRAJSKÉHO ÚŘADU Robert Gamba Liberecký kraj je z pohledu školství specifickým krajem. Jedná se o malý kraj. Dochází ke snižování počtu dětí a tím i k poklesu výkonů ve školství. Liberecký kraj má vysoký počet malých škol a školských zařízení. Tato skutečnost vyplývá z geografického charakteru kraje. Dalším specifikem je velký počet nákladných oborů, které jsou v nabídce škol tradičně obsaženy (uměleckoprůmyslové školy, ale také zemědělské a lesnické školy). Vysoké procento dětí v dětských domovech a velký počet škol a zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Dalším faktorem je velký počet nástavbových oborů. Tato specifika mají výrazný vliv na možnosti kraje financovat školství. V současné době funguje financování školství na základě tzv. agregovaného normativu. Ten obsahuje částku, kterou kraji poskytne MŠMT ČR na jedno dítě. Z této částky jsou hrazeny pouze přímé náklady, tzn. mzdové náklady. věk 3-5 let 6 – 14 let 15 – 18 let 19 – 21 let

částka 33.284,35.641,46.650,39.880,-

39

Kč Kč Kč Kč

A nyní k vysvětlení: jako příklad bylo uvedeno dítě, které bylo na základě rozhodnutí soudu umístěno do dětského domova, chodí do základní školy, navštěvuje zájmové vzdělávání v domu dětí a mládeže, je v péči pedagogicko psychologické poradny a navštěvuje základní uměleckou školu. Celkové náklady na takové dítě potom činí 177 313,04 Kč. Na toto dítě potom musí krajský úřad šetřit finanční prostředky v jiných méně nákladných oborech. Jenže uměleckoprůmyslové vzdělávání mezi levné obory nepatří, spíše je tomu naopak. Taková situace je v současné době. Z dlouhodobého hlediska nedojde ke zlepšení, spíše naopak. S ohledem na demografický vývoj, který předpokládá výrazný úbytek dětí, bude docházet i k úbytku finančních prostředků. V současné době tvoří přímé náklady na uměleckoprůmyslové vzdělávání 12% vynaložených finančních prostředků na přímé náklady v rámci Libereckého kraje na střední školy a učiliště. Při zachování současného stavu by tato částka tvořila v roce 2015 již 18% celkových přímých nákladů vynaložených v Libereckém kraji na střední vzdělávání. Tato situace není udržitelná a mělo by dojít k určitým změnám, které budou předmětem další diskuse.

40

LIMITY POČTU PRACOVNÍKŮ V KONTEXTU NAPLŇOVÁNÍ OSNOV Pavel Zatloukal

Základní otázkou položenou v úvodu diskusního příspěvku je, zda normativy ovlivňují plnění osnov na školách s výtvarnými a uměleckořemeslnými obory a jsou tím nejvhodnějším řešením. Následují potom otázky, zda limity počtu pedagogických i nepedagogických pracovníků neohrozí stabilitu a kvalitu výuky. Zcela jednoznačně je možné říci, že normativy nejsou pro tyto školy objektivní, protože například u sklářských škol nezohledňují provoz hutí, které jsou svým způsobem průmyslovým podnikem s náročným provozem a vyžadují plně kvalifikovanou obsluhu 24 hodin denně. Práce u hutí je fyzicky nesmírně namáhavá a ani toto není v normativech zohledněno. Kromě těchto technologických specifik normativ nezohledňuje ani nutnost dodržování přísných bezpečnostních předpisů a opatřeních při praktické výuce. Jedná se zejména o nároky na lidské zdroje, ale tyto obory jsou náročné i po stránce surovinové a energetické. V minulosti byly tyto zvýšené nároky zohledňovány ze strany MŠMT ČR vyrovnávacími příspěvky, které ovšem s přechodem na agregovaný normativ již zasílány nejsou. V současné situaci není ani možné, aby Liberecký kraj jako zřizovatel pokryl scházející finanční prostředky z vlastního rozpočtu. V rámci optimalizace došlo ke sloučení učiliště a školy v Novém Boru. Tím vznikla další odloučená pracoviště školy a ani s tímto agregovaný normativ nepočítá.

41

Z výše uvedeného vyplývají rovněž opatření, které by bylo vhodné přijmout, aby i nadále byla udržena kvalita vzdělávání. V oblasti normativů by mělo být zohledněno používání zařízení průmyslového charakteru (sklářské hutě apod.) tím, že v normativech budou obsaženy platy specifických profesí (technolog, tavič apod.). V rámci probíhající optimalizace a slučování škol by normativy měly zohledňovat existenci odloučených součástí školy, v nichž je nutné stanovit funkční místa bez ohledu na počet žáků (vedoucí odloučeného pracoviště, správce budovy, vedoucí učitel). Rovněž škola již podnikla a s největší pravděpodobností bude muset podnikat úsporná opatření spočívající ve slučování tříd a ročníků se stejným zaměřením, zvyšování počtu žáků v odděleních i nad doporučené limity, snížení týdenního počtu vyučovacích hodin na minimální hranici u vybraných oborů, odbourávání výuky nepovinných předmětů. Škola se i nadále snaží vlastními silami nastalou situaci řešit. Kroky školy se zaměřují zejména na: ● hledání možností využití nenaplněných kapacit zaváděním nových oborů, ● ve spolupráci se sociálními partnery rozšířit nabídku celoživotního vzdělávání, ● vyjednávání o změně normativů zohledňujících specifické náklady uměleckoprůmyslových škol.

42

DISKUSE

43

Prof. Šilhán Jakou povahu mají nevyužité kapacity zmíněné v příspěvku Mgr. Zatloukala. Mgr. Zatloukal Jedná se právě o rezervy vznikající na základě demografického vývoje. Školy musí být připraveny a musí umět zareagovat na předpokládaný pokles počtu žáků a tím i snižující se přísun finančních prostředků. Prof. Šilhán Nejen ve všech firmách, ale i ve škole je nutné provádět přísnou analýzu nákladů a to jak fixních, tak i proměnlivých. Mgr. Zatloukal Je nutné brát v potaz, že střední školy jsou financovány ze dvou základních zdrojů. Tzv. nepřímé náklady, které jsou určeny na úhradu provozních nákladů, jsou poskytovány zřizovatelem. S těmito finančními prostředky není až takový problém. Daleko problematičtější jsou tzv. přímé náklady, což jsou mzdy. Tato položka je právě problematická. Není-li činnost obsluhy pecí součástí normativu, pak musí zákonitě finanční prostředky někde chybět. Možným zdrojem dalších finančních prostředků je organizace stáží a kurzů pro zahraniční studenty. Od těchto studentů jsou vybírány poplatky, které jsou příjmem školy. Ak. soch. Dostál Snaží se své studenty vzdělávat i v oboru dějin výtvarné kultury. Má to ovšem svá úskalí s ohledem na maturitu, která se, dle platného školského zákona, skládá ze společné části maturitní zkoušky a profilové části maturitní zkoušky. Společná část je tvořena třemi zkouškami a to z českého jazyka, cizího jazyka, a z volitelné zkoušky (matematika, společenskovědní základ, přírodovědně technický základu nebo informačně technologický základ). Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek. Tyto zkoušky jsou určovány ředitelem školy podle rámcového vzdělávacího programu. Dle jeho názoru by bylo vhodné, aby dějiny kultury mohly být zařazeny do společné části maturitní zkoušky. Pro uměleckoprůmyslové školy je to jeden ze stěžejních oborů. V tomto směru by měl být vyvíjen tlak na legislativní změnu. Mgr. Krupka Zastupuje na této konferenci MŠMT ČR, odbor středního vzdělávání. Otázka pro pořadatele, proč není na této panelové diskusi přítomen někdo z ekonomického odboru MŠMT ČR. Tento odbor má zásadní význam pro stanovení výše normativů. Jejich odbor neustále poukazuje na nutnost zvýšení normativů pro uměleckoprůmyslové školy. Současné situace jejich financování je kardinální chybou. S ohledem na diskutovaná témata zařazování nových oborů a zřizování nových škol uvádí, že aktuálně nedošlo k otevření nového oboru nebo nové školy. Donedávna pracovala na tomto odboru i PhDr. Vašáková, jejíž postoj všichni přítomní znají a byl i v rámci této panelové diskuse prezentován.

44

K příspěvku Ak. mal. Bílka ohledně situace na vysokých školách nesouhlasí s tím, že „regionální univerzity“ jsou méně elitní než univerzity v Praze. Jako zářný příklad může sloužit místní Technická univerzita Liberec, která má fakultu architektury, jež je mezi uchazeči o studium považována za nejprestižnější ve svém oboru. Vůbec to není problém místa, ale problém lidí, kteří jsou na dané univerzitě činní. Problematika celoživotního vzdělávání se mu zdá být v České republice špatně pochopena. V mezinárodním měřítku je celoživotní vzdělávání chápáno jako zvyšování kvality kompetencí již dosaženého vzdělání a prohlubování jeho kvalifikace v daném oboru, zatímco v poměrech ČR je stále chápáno jako proces, kdy v prvopočátku vytvoříme „univerzalistu“ a následně jej budeme specializovat pro některé odvětví. Toto je spíše problém rekvalifikací. Školy mají mnoho možností jak toto celoživotní vzdělávání realizovat. Příkladem může být i Centrum vzdělanosti Libereckého kraje a podobné projekty realizované v dalších regionech ČR. V průběhu dne byla diskutována i otázka možnosti dohody krajů na oborové struktuře škol v jednotlivých regionech. Domnívá se, že tato představa je naprosto iluzorní. Na MŠMT ČR byla již otázka neschopnosti dohody krajů v oblasti školství diskutována a nabízelo se řešení spočívající ve změně kompetenčního zákona. Zodpovědnost krajů by byla zachována, ale některé vybrané kompetence by byly vráceny zpět na centrální úroveň. Lisabonský proces neřeší problematiku uměleckoprůmyslového vzdělávání. Maastrichtské komuniké se dotýká odborného vzdělávání a řeší transparenci kvalifikací a přenos kreditů v odborném vzdělávání. Je pouze na ČR, jak se k této problematice vyjádří a zda bude dané dokumenty akceptovat. Ze strany škol by měl být vyvíjen tlak na regionální a potažmo i centrální politickou reprezentaci, aby bylo zřejmé, jak si rozvoj v dané oblasti dále představuje. Není možné očekávat, že by se za současných finančních podmínek škola superprofilovala, ale jsou možnosti programů EU jako Socrates a Leonardo. Z těchto projektů lze hradit nejen výměnné pobyty studentů, jak je všeobecně známo, ale je možné s jejich podporou realizovat pilotní projekty například mezinárodní vývoj webové podpory, tvorbu výukových materiálů apod. V programu Leonardo nyní běží projekty za 370 mil. Kč. Zde je nutno hledat další zdroje. Ak. mal. Janák Spoření financí na vzdělání je cesta do pekel. Slučování tříd a skupin je nebezpečné. Je absolutně narušen metodický přístup. Takový přístup je akceptovatelný pouze velice krátkodobě. Ak. soch. Laštovičková Mohla by paní Vašáková v krátkosti přiblížit vztah RVP a jeho financování. PhDr. Vašáková Necítí se být kompetentní hovořit k financování. V současné době je základem k financování učební plán. RVP nepůjdou hodinovou dotací nad současné stavy. To je finančně nereálné. I po přijetí RVP a ŠVP mohou být problémy s financováním obdobné těm dnešním. RVP nebude žádný velký třesk, ani zhroucení systému. Odborné vzdělávání má a bude mít 40 hodin týdně.

45

Prof. Šilhán Z dnešní diskuse se vytratila skutečnost, že deset milionů obyvatel ČR neuvažuje v rámci vzdělávacího systému a ztotožňuje se s ním. Ve společnosti schází respekt k vědě a svobodě. I jiné obory a průmysl mají své specifické a obdobné problémy. Řešení je nutno hledat v pojetí vzdělávacího systému jako celku. Je důležité mít reálnou vizi toho, kam chceme společnost a tím i školství směřovat, a činit opatření k tomu, aby se dané cíle podařilo splnit. Skutečně nejdůležitější je však mít ty vize. Umělecké školy nesou kulturu do svého okolí a regionu. Neformalizujme diskusi kolem školství. Je nutné dodat více opravdového lidského, neformálního zájmu. RNDr. Hušková Školství a vzdělávání je nejen odborným, ale i politickým tématem. Z tohoto pohledu se zdá být nevyhnutelností zakomponovat problémy vyřčené v rámci dvou dnů diskuse do koncepčních a rozvojových dokumentů. Je třeba se mezioborově shodnout na tom, co máme společné a v čem se odlišujeme, a potom můžeme společně prosazovat potřebné věci. Otázkou je, jakým způsobem školy uvažují. Jsou dva základní možné způsoby myšlení. 1. Chceme nějakou úroveň výstupu (v tomto případě absolventa) a na to musíme sehnat finanční prostředky. 2. Máme určité finanční prostředky a podle toho řešíme, jaký bude výstup? RNDr. Gamba Souhlasí s výše uvedenými základními způsoby myšlení. Samozřejmě je důležité zvyšovat kvalitu a tudíž se snažíme volit variantu číslo 1. Ale zkušenosti hovoří o tom, že někteří jsou zastáncem spíše druhé varianty. Spolupráce je potom problematická. Ještě k otázce normativu. Myšlenka normativu sama o sobě není špatná. Bez něj by se školství stalo černou dírou, v které by mizelo značné množství finančních prostředků. Ale současné nastavení normativu nevyhovuje tomu, jak máme malé kraje a že je tak jednoduchý a průhledný, že nemůže zohledňovat regionální specifika. Snažíme se cíleným tlakem změnit situaci a již jsme zaznamenali první úspěchy. MŠMT ČR vyslyšelo naší argumentaci a zamyslelo se nad problematikou dětských domovů. Liberecký kraj na základě uvedené argumentace obdrží 12 mil. Kč, které budou následně rozpuštěny mezi školy a alespoň částečně vypomohou. K příspěvku pana Prof. Šilhána o nutnosti mít vize. Jednu z vizí naplňuje i toto setkání. Tou vizí je to, že je nutné zapojit firmy do diskuse o výstupu ze škol. Mgr. Krupka Souhlasí s nutností mít vizi i s vizí představenou RNDr. Gambou. Kromě vizí je ovšem nutné také ctít tradice a udržet kontinuitu. Úcta ke vzdělání se vytratila a nyní jí dáváme horko těžko dohromady. Je třeba zachovat kontinuitu uměleckoprůmyslových škol v Libereckém kraji a lze v tom spatřovat i souvislost s dějinami kultury.

46

Ak. soch. Komňacký

Normativ je nenormální.

Mgr. Raiter Z vlastní zkušenosti ví, a tato diskuse mu to jen potvrzuje, že vzdělávání a to uměleckoprůmyslové zvlášť je bitva. Nelze bitvu vzdávat, protože nikdo není zodpovědnější než ti, kteří jsou v procesu osobně zapojení, vědí, o čem je řeč, a znají kontinuitu. Mgr. Mašek Uměleckoprůmyslové školy Libereckého kraje jsou nejen vzdělávacími institucemi, ale také kulturními památkami a nositeli kulturních tradic. Z tohoto důvodu by jistě stálo za úvahu, aby se na jejich financování podílel například i resort kultury. Ak. mal. Janák Deklaruje-li stát svou vůli zaměstnávat mladé lidi - absolventy, měl by přijmout mechanismy, které zvýhodní jejich zaměstnávání. RNDr. Hušková Pro stát je jednodušší hradit poskytování podpory v nezaměstnanosti. Ak. soch Laštovičková S ohledem na normativy a nákladnost dětských domovů by možná stálo za zvážení iniciovat převedení těchto zařízení do sociální sféry. RNDr. Gamba Převedení dětských domovů do sociální sféry by nebylo šťastným řešením. Dětské domovy nejsou sociálním zařízením. Jsou zařízením výchovným. Na úplný závěr druhého dne konání panelové diskuse byli požádáni jednotliví přednášející požádáni o závěrečné slovo. Pavel Zatloukal Pro uměleckoprůmyslové školy je velice důležité vyřešení otázky kvality vzdělávání a jeho výstupů, ale zrovna tak je důležité řešení současné výrazně omezující finanční situace. Tvorba ŠVP dává velké možnosti profilace škol. Je to dobrá platforma pro spolupráci mezi firmami a školami. Ačkoliv v současné době není situace ve financování uměleckoprůmyslového vzdělávání příznivá, je nutné zachovat kontinuitu jejich vývoje. Důležité je dát vědět světu, že uměleckoprůmyslové školy jsou dobré a jejich absolventi umějí být úspěšní. Robert Gamba Plně souhlasí se slovy pana ředitele Zatloukala s dodatkem o nezastupitelné úloze mít vizi rozvoje uměleckoprůmyslového vzdělávání v návaznosti na uměleckoprůmyslovou produkci.

47

Jan Roda Některé obory středních škol jsou pro nás komplikací. Žáci se mnohdy učí naprosté zbytečnosti nepodstatné nejen pro další vzdělávání na vysokých školách. Střední školy nekomunikují s vysokými, neprolínají se jejich učebnice a výměna zkušeností nebo stáže středoškolských učitelů na vysokých školách jsou jen velice omezené. Aby Česká republika uspěla v Evropě, musí mít vzdělané lidi. K naší škodě se velice často obracíme pro finance jinam, ale je třeba podívat se i do vlastních zdrojů. Není nutné brát Evropskou unii za každou cenu. Ilja Bílek Je nutné vysoce ocenit přínos a práci středních uměleckoprůmyslových škol. Jaroslav Polanecký Maturita navrhovaná v novém školském zákoně je zbytečně složitá, nepřehledná. Je potřeba to vydržet a pracovat na tom, aby se situace zlepšila. Jiří Dostál S ohledem na maturitu v současné době ignorujeme svět a nechceme, aby u nás mohli žáci složit rovnocennou maturitu z dějin kultury. Miroslava Dlabolová Komunikace mezi středními a vysokými školami musí být oboustranná a vzájemná. Měly by být budovány cesty, které budou jednotlivé stupně oboustranně a intenzivněji propojovat. Věra Vašáková Za jednu z hlavních priorit rozvoje uměleckoprůmyslového vzdělávání je intenzivní spolupráce mezi školami a firmami (zaměstnavateli), a to již při přípravě základních učebních dokumentů školy a následně při jejich realizaci. Toto setkání by mohlo takovou spolupráci podpořit a v některých případech i nastartovat. Jiří Mašek Pro spolupráci jednotlivých stupňů vzdělávání je důležité, aby jednotlivé stupně vzájemně znaly svá legislativní prostředí a základní učební dokumenty. Zde lze totiž nalézt mantinely možné spolupráce. Igor Krupka Spolupráce mezi školami se nesmí omezit pouze na spolupráci cílenou na studenty. Je nutné velkou pozornost věnovat spolupráci a přípravě pedagogů.

48

ZÁVĚRY Z DRUHÉHO DNE Na základě příspěvků vznesených v průběhu druhého dne diskuse, která byla průběžně zaznamenávána, bylo vytyčeno 5 základních problémových oblastí.

KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ Kvalita vzdělávání je vždy přímo závislá na kvalitě složení pedagogického sboru. Lidské zdroje jsou jedním z nejcennějších atributů nejen uměleckoprůmyslového odvětví. Zřizování nových škol a nových oborů s sebou nepřináší výraznější přidanou hodnotu.

KURIKULÁRNÍ REFORMA Probíhající kurikulární reforma s sebou přináší možnost do obsahu vzdělávání více promítnout regionální a místní specifika a odlišnosti. Nutností ovšem je, aby na tvorbě školních vzdělávacích programů jednotlivých škol participovali všichni sociální partneři (zaměstnavatelé, vysoké školy, veřejná správa atd.). Samotné zavedení rámcového a školního vzdělávacího programu finanční situaci nezlepší.

SPOLUPRÁCE STŘEDNÍCH A VYSOKÝCH ŠKOL Spolupráce mezi jednotlivými stupni vzdělávání musí být prohloubena. Komunikace musí být oboustranná a měla by se zaměřit nejen na studenty, ale i pedagogy. Jednotlivé stupně vzdělávací soustavy by spolu měly více spolupracovat nejen v oblasti lidských zdrojů, ale také na úrovni učebních dokumentů (zejména učebnic) a technologií.

MATURITNÍ ZKOUŠKA Z pohledu středních uměleckoprůmyslových škol neodpovídá současná ani plánovaná struktura maturitní zkoušky požadavkům, které jsou kladeny na studenty při přijímání na vysoké školy. Výrazně absentuje možnost v rámci společné maturity skládat zkoušku z dějin kultury.

NORMATIVY A FINANCOVÁNÍ Agregovaný normativ v podobě, v jaké je v současné době aplikován, neodpovídá skutečným potřebám. Nerespektuje regionální odlišnosti a specifika jednotlivých krajů. Je nutné vyvíjet tlak na změnu jeho stanovení, nebo zajistit jinou možnost financování.

49

Věra Vašáková

Věněk Šilhán

Kamenickošenovsko

50

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ Ing. Radka Arthoferová Úřad práce v České Lípě Paní Zdislavy 419, 470 41 Česká Lípa 487 882 101 [email protected] Doc. Ak. mal. Ilja Bílek Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem Velká Hradební 13, 400 01 Ústí nad Labem [email protected] Walter Dernbach Staatliche Glasfachschule Rheinbach Zu den Fichten 19, 533 59 Rheinbach

Mgr. Marie Grimplinová Střední odborná škola obchodní a Střední odborné učiliště obchodní Plzeň Nerudova 33, 301 00 Plzeň 377 183 621 [email protected] Bc. David Hlaváč Pearl Bohemica s.r.o. Městský Dvůr 322, 512 43 Jablonec nad Jizerou

Kateřina Ditterová Městský úřad Kamenický Šenov Osvobození 470, 471 14 Kamenický Šenov

MgA. Martin Hlubuček Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod Smetanovo Zátiší 470, 468 22 Železný Brod 483 346 163 [email protected]

PaedDr. Miroslava Dlabolová Národní ústav odborného vzdělávání Weilova 1271/6, 102 00 Praha 11 274 862 251-7 [email protected]

RNDr. Blažena Hušková Společnost pro Jizerské hory U Jezu 10, 461 01 Liberec 602 684 718 [email protected]

Jiří Doležal Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod Smetanovo Zátiší 470, 468 22 Železný Brod 483 346 163

Ak. mal. František Janák Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov Havlíčkova 57, 471 17 Kamenický Šenov 487 764 965 [email protected]

Ak. soch. Jiří Dostál Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou Horní náměstí 1, 466 80 Jablonec nad Nisou 602 317 259 Vlastimil Dvořák Česká sklářská společnost Sloupská 666, 473 01 Nový Bor 487 728 617 [email protected]

Mgr. Tomáš Kafka Agentura regionálního rozvoje s.r.o. tř. 1. máje 858/26, Liberec 724 044 527 [email protected] Luboš Kalous Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 [email protected]

RNDr. Alena Forgáčová Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor Wolkerova 316, 473 01 Nový Bor

Ing. Rostislav Klimeček Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod Smetanovo Zátiší 470, 468 22 Železný Brod 483 346 162

RNDr. Robert Gamba Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 485 226 255 [email protected]

MgA. Martina Klimošová Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov Havlíčkova 57, 471 17 Kamenický Šenov 487 764 966 [email protected]

Helfried Glössner Staatliche Glasfachschule Rheinbach Zu den Fichten 19, 533 59 Rheinbach

51

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ Ing. Josef Klofec Jablonex Group a.s. Palackého 3145/41, 466 37 Jablonec nad Nisou 483 350 111 [email protected] PhDr. Marie Kohoutová Polyconsult s.r.o. Písecká 5, Praha 3 606 637 557 [email protected] Ak. soch. Vladimír Komňacký Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou Horní náměstí 1, 466 80 Jablonec nad Nisou 483 312 805 [email protected] doc. Ing. Petr Kotlík, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická Praha Technická 5, 166 28 Praha 6 - Dejvice 220 443 684 [email protected] Ing. Ivana Koutová CZECH INVEST, regionální kancelář pro Liberecký kraj nám. Dr. E. Beneše 4/12, 460 01 Liberec 724 335 121 [email protected] Mgr. Igor Krupka Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 257 193 529 [email protected] Mgr. Leoš Křeček Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 776 353 574 [email protected] Ing. Václav Kuželka Glassbor s.r.o. Nová 162, 473 01 Nový Bor 777 345 210 [email protected] Ak. soch. Zdeňka Laštovičková Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod Smetanovo Zátiší 470, 468 22 Železný Brod 483 346 162 [email protected] Ing. Milena Lednejová Integrovaná střední škola Turnov Alešova 1723, 511 01 Turnov 605 537 611

Georg Linden Staatliche Glasfachschule Rheinbach Zu den Fichten 19, 533 59 Rheinbach Mgr. František Lufinka Střední škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou Smetanova 66, 466 01 Jablonec nad Nisou 602 648 193 Mgr. Jiří Mašek Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov Skálova 373, 511 01 Turnov 737 066 471 Ak. mal. Petr Menš Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov Havlíčkova 57, 471 17 Kamenický Šenov 487 764 967 [email protected] Ing. Josef Moravec Střední průmyslová škola keramická a sochařská a Střední odborné učiliště kamenické Hořice Husova 675, 508 01 Hořice 736 411 326 [email protected] Ing. Petr Mourek Úřad práce v Liberci Dr. Milady Horákové 23, 460 31 Liberec 1 485 236 441 [email protected] Ing. Radek Nastič Město Nový Bor nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor Ing. Kateřina Nováková Česká školní inspekce, inspektorát Liberec Masarykova 801/28, 460 01 Liberec 1 485 234 409 [email protected] Ing. Milena Nováková Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 775 095 751 [email protected] Petr Novotný AJETO s.r.o. Lindava 167, 471 58 Lindava 487 751 613 [email protected]

52

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ Mgr. Bořivoj Pavlas Úřad práce v České Lípě Paní Zdislavy 419, 470 41 Česká Lípa 487 882 100 [email protected]

Ak. mal. Jiří Studnička Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov Skálova 373, 511 01 Turnov 481 321 232

Ak. mal. Zdeněk Petr Sklo Petr s.r.o. Táborská 330/61, 140 00 Praha - Nusle 241 740 988 [email protected]

Ing. Martin Šikola Preciosa Lustry a.s. Nový Svět 915, 471 14 Kamenický Šenov 737 220 342 Prof. Ing. Věněk Šilhán Nadace Preciosa Opletalova 17, 466 67 Jablonec nad Nisou 485 115 384 [email protected]

Bc. Tomáš Pokorný Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 728 682 626 [email protected] Mgr. Jaroslav Polanecký Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem Velká Hradební 13, 400 01 Ústí nad Labem Ing. Hana Polmová Úřad práce v Liberci Dr. Milady Horákové 23, 460 31 Liberec 2 485 236 427 [email protected] Mgr. Ivana Poupová Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 257 163 604 [email protected] Martin Pouzar Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou Horní náměstí 1, 466 80 Jablonec nad Nisou [email protected] Mgr. Ota Raiter Město Kamenický Šenov Osvobození 470, 471 14 Kamenický Šenov Petr Rath Sklářský ateliér Petr Rath s.r.o. Havlíčkova 294, 471 14 Kamenický Šenov 487 767 945 [email protected] Prof. Ing. Jan Roda, CSc. Vysoká škola chemicko-technologická Praha Technická 5, 166 28 Praha 6 - Dejvice 220 443 768 [email protected] Mgr. Miloš Rojka Krajský úřad Královéhradeckého kraje Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové 495 817 348 [email protected]

53

Milan Šorejs AG PLUS s.r.o. Podhorská 129, 466 01 Jablonec nad Nisou 603354547, 728136752 [email protected] PhDr. Věra Vašáková Národní ústav odborného vzdělávání Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10 274 862 251-6 [email protected] Ing. Josef Večerník Pearl Bohemica s.r.o. Městský Dvůr 322, 512 43 Jablonec nad Jizerou 603886979 Mgr. Klára Vlková Střední odborná škola obchodní a Střední odborné učiliště obchodní Plzeň Nerudova 33, 301 00 Plzeň 377 183 620 [email protected] Vít Weber Design centrum České republiky Jungmanova 30 – Mozarteum, 110 00 Praha 1 602 846 522 [email protected] Ak. soch. Pavel Werner Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov Havlíčkova 57, 471 17 Kamenický Šenov 605 073 115 Mgr. Pavel Zatloukal Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor Wolkerova 316, 473 01 Nový Bor 602 164 500

VZDĚLÁVÁNÍ, PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH OBORECH V LIBERECKÉM KRAJI

2006 www.kraj-lbc.cz sympozium.kraj-lbc.cz

Příprava a zpracování: Milena Nováková & Tomáš Pokorný & Leoš Křeček