Moravský kras analýza současného stavu a perspektiva dalšího vývoje z hlediska cestovního ruchu

Moravský kras – analýza současného stavu a perspektiva dalšího vývoje z hlediska cestovního ruchu Bakalářská práce

Monika Plíšková

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, Csc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2013

Copyright © Monika Plíšková 2013

Moravský kras- analýza současného stavu a perspektiva dalšího vývoje z hlediska cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12. 2013

......................................................

Podpis

Ráda bych poděkovala panu profesoru PhDr. Petru Chalupovi CSc. za cenné připomínky a velkou trpělivost během vzniku této bakalářské práce. Dále patří můj dík i vedení SJMK, které mi ochotně poskytlo údaje o návštěvnosti jeskyní, chodu organizace a další užitečné informace potřebné pro můj výzkum. Poslední velké poděkování patří mým rodičům, mému manželovi a celé rodině za finanční a psychickou podporu během studia a za ve mně vloženou důvěru.

Abstrakt Plíšková, Monika: Moravský kras- analýza současného stavu a perspektiva dalšího vývoje z hlediska cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: PhDr. Petru Chalupa, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 101 stran Bakalářská práce se zabývá analýzou současného stavu cestovního ruchu v turistické destinaci Moravský kras. Cílem práce je zanalyzovat současný stav cestovního ruchu v Moravském krasu, pomocí dotazníkového šetření zjistit silné a slabé stránky destinace a navrhnout řešení, která by do budoucna pomohla k rozvoji oblasti. Klíčová slova: Moravský kras. Analýzy návštěvnosti. Perspektiva dalšího vývoje. Cestovní ruch

Abstract Pliskova, Monika: Moravian Karst- Analysis of the current state and prospects for further development of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work: PhDr. Petru Chalupa, CSc.. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 101 pages Bachelor thesis analyses the current state of tourism in the area of the Moravian Karst. The aim is to analyse the current state of tourism in the Moravian Karst, using a questionnaire survey to determine the strengths and weaknesses of the destination and propose solutions that would help the future development of the area. Keywords: Moravian Karst. Analysis of attendance. The prospect for further development. Tourism"

11

Obsah

Seznam ilustrací .............................................................................................................. 14 Úvod ................................................................................................................................ 16 Teoretická část................................................................................................................. 17 1. Cíl práce ................................................................................................................... 17 2. Metody a jejich zdůvodnění .................................................................................... 17 3. Analýza současného stavu řešené problematiky .................................................... 18 4. Diskuze literatury ................................................................................................... 19 5. Charakteristika modelového regionu ....................................................................... 21 5.1 Moravský kras .................................................................................................... 21 5.2 Geologický vývoj a geologická stavba, geomorfologická charakteristika ........ 24 5.3 Půdy ................................................................................................................... 26 5.4 Klimatická a hydrogeologická charakteristika ................................................... 29 5.5 Biota a ochrana přírody ...................................................................................... 31 5.6 Archeologické a speleologické průzkumy ......................................................... 34 5.7 Jeskyně ............................................................................................................... 36 5.7.1 Slovníček základních pojmů ........................................................................... 36 5.7.2 Definice jeskyně.............................................................................................. 38 5.7.3 Jeskyně Moravského krasu ............................................................................. 38 5.8 Obyvatelstvo a sídla Moravského krasu ............................................................ 48 5.9 Zemědělství a průmysl ....................................................................................... 66 6. Cestovní ruch v Moravském krasu .......................................................................... 68 12

Praktická část .................................................................................................................. 71 7. Anketární šetření, zdůvodnění metodického postupu a vzorku respondentů .......... 71 8. Zpracování, vyhodnocení, prezentace výsledků ..................................................... 72 9. Využití zjištěných poznatků v cestovním ruchu ..................................................... 86 10. Nápravná opatření v Moravském krasu- návrh ..................................................... 87 Závěr ........................................................................................................................... 88 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................ 89 Přílohy ......................................................................................................................... 94

13

Seznam ilustrací Obrázky Obrázek 1: Mapa CHKO Moravský kras ........................................................................ 21 Obrázek 2- Geologická mapa Moravského krasu ........................................................... 28 Obrázek 3- Kruhatka Matthiolova................................................................................... 33 Obrázek 4- Netopýr velký ............................................................................................... 33 Obrázek 5- Prohlídková trasa Punkevních jeskyní ......................................................... 39 Obrázek 6- Propast Macocha z dolního můstku.............................................................. 40 Obrázek 7- Prohlídková trasa Kateřinské jeskyně .......................................................... 41 Obrázek 8- Prohlídková trasa jeskyně Balcarka ............................................................. 43 Obrázek 9- Prohlídková trasa Sloupsko-šošůvských jeskyní .......................................... 44 Obrázek 10- Prohlídková trasa jeskyně Výpustek .......................................................... 46 Obrázek 11- Jeskyně Býčí skála...................................................................................... 48 Obrázek 12- Soška býčka nalezená v jeskyni Býčí skála................................................ 48 Obrázek 13- Znak města Blanska.................................................................................... 55 Obrázek 14- Znak města Adamov ................................................................................... 57 Obrázek 15- Znak městyse Křtiny .................................................................................. 59 Obrázek 16- Chrám Jména Panny Marie Křtiny ............................................................. 60 Obrázek 17- Znak městyse Jedovnice ............................................................................. 61 Obrázek 18- Interiér kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích ........................................... 62 Obrázek 19- Znak městyse Sloup.................................................................................... 62 Obrázek 20- Chrám Panny Marie Bolestné ve Sloupě .................................................... 64 Obrázek 21- Soška Panny Marie Bolestné ze Sloupa ..................................................... 64 14

Obrázek 22- Znak města Rájec-Jestřebí ......................................................................... 64 Grafy Graf 1- Poměr zastoupení pohlaví v blanenském okrese ................................................ 51 Graf 2- Vývoj počtu osob připadajících na jedno pracovní místo .................................. 52 Graf 3- Náboženské vyznání Blansko ............................................................................ 53 Graf 4- Poměr osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech hospodářství ................... 66 Graf 5- Graf k otázce č. 1- prvotní impuls k návštěvě MK ............................................ 72 Graf 6- Motivace k návštěvě ........................................................................................... 73 Graf 7- Způsob návštěvy MK ......................................................................................... 73 Graf 8- Shánění informací o MK .................................................................................... 74 Graf 9- Způsob hledání informací .................................................................................. 75 Graf 10- Dostupnost informací o regionu ....................................................................... 75 Graf 11- Hodnocení celkového dojmu z návštěvy.......................................................... 76 Graf 12- Počet nocí strávených v MK ............................................................................ 77 Graf 13- Hodnocení ubytování ....................................................................................... 78 Graf 14- Vstřícnost a ochota personálu .......................................................................... 79 Graf 15- Úroveň gastronomických služeb ...................................................................... 79 Graf 16- Úroveň poskytovanýh služeb ........................................................................... 81 Graf 17- Úroveň kvality sportovních a wellness služeb ................................................. 82 Graf 18- Další návštěva MK ........................................................................................... 83 Graf 19- Doprovod do regionu ....................................................................................... 84 Graf 20- Pohlaví dotazovaných ...................................................................................... 84 Graf 21- Věkové složení respondentů ............................................................................ 85 15

Úvod Když jsem si měla vybrat téma své bakalářské práce, nemusela jsem dlouho přemýšlet. Od začátku studia jsem věděla, že by to měl být právě Moravský kras. A to z několika důvodů. Hlavním důvodem bylo to, že je to místo, které důvěrně znám, neboť zde již od 17 let působím jako brigádník v různých pozicích od průvodce, přes pracovníka informačního centra, až po prodavačku v suvenýrech. Díky tomu jsem za ta léta měla možnost vypozorovat způsob, jakým se Moravsky kras jako organizace zpřístupňující jeskyně, řídí. Díky kontaktu s návštěvníky také vím, co se návštěvníkům líbí, co jim zde chybí a co by změnili. V neposlední řadě mám na řadu věcí také já svůj osobní názor a mým hlavním úkolem v rámci této bakalářské práce tedy bude zjistit, jak jsou návštěvníci spokojeni se službami v Moravském krasu, co je nejčastějším cílem jejich návštěv, jak hodnotí služby spojené s cestovním ruchem v regionu- např. ubytování, gastronomii, informační služby, nabídku sportovních aktivit atd. V práci se zaměřím zejména na nejfrekventovanější část Moravského krasu- tedy na město Blansko a jeho blízké okolí, protože je zde soustředěna největší část atraktivit regionu. Práce je rozdělena do dvou tematických celků na teoretickou a praktickou část. V první části se zaměřím na podrobný popis Moravského krasu z hlediska geologie, geografie, přírodního bohatství a historie. Zaměřím se na hlavní turistické cíle regionu- jeskyně Moravského krasu a přiblížím něco z terminologie a vývoje krasu. Praktická část je složena ze samostatného výzkumu. Ten probíhal zejména dotazníkovým šetřením na portálu www.survio.cz a podpořím ho i osobním dotazníkovým šetřením přímo na území Moravského krasu. Díky těmto informacím budu schopná nastínit skutečný stav úrovně služeb cestovního ruch v Moravském krasu.

16

Teoretická část 1. Cíl práce Cílem mojí bakalářské práce je pomocí dostupných informací provést analýzu dosavadního stavu cestovního ruchu v turistické destinaci Moravský kras. Pomocí dotazníkového šetření zjistit, s čím jsou návštěvníci této destinace spokojeni, co se jim nelíbí a co by zde pozměnili nebo nově zavedli. Nakonec ze získaných informací vytvořím doporučení pro zlepšení situace zjištěné průzkumem.

2. Metody a jejich zdůvodnění Informace potřebné ke zpracování teoretické části práce jsem sháněla z dostupné literatury, která mi byla laskavě zapůjčena vedoucím provozu Kateřinské jeskyně. Dále potom pomocí odborně zaměřených webových stránek organizací, geografických, statistických a přírodovědných portálů. Mnohé další poznatky a informace, které jsou uvedené v BP, vyplývají z mé průvodcovské činnosti a různé dříve studované karsologické literatury a z rozhovorů s odbornými pracovníky CHKO a vedení jeskyní. Data potřebná ke zpracování druhé části práce jsem čerpala z dotazníku, který jsem pro tuto bakalářskou práci vytvořila. Dotazníkové šetření jsem prováděla 2 způsobyprostřednictvím internetového portálu www.survio.cz a vlastním šetřením v terénu, konkrétně na provozu Kateřinské jeskyně, kde byly dotazníky předkládány návštěvníkům k vyplnění. Internetový portál jsem pro výzkum volila z toho důvodu, že množství získaných informací převyšuje informace získané terénním výzkumem. Pro dotazované je snazší vyplnit v pohodlí domova a pro mě je tato varianta výhodná v tom, že za stejné časové období získám více informaci, a to i od návštěvníků regionu s větším časovým odstupem.

17

3. Analýza současného stavu řešené problematiky Když jsem hledala informace o problému, narazila jsem na různé materiály, které se jím zabývají. Jsou to převážně závěrečné práce, ať už bakalářské nebo magisterské studentů zejména Masarykovy a Mendelovy univerzity v Brně. K dispozici jsem našla i bakalářské práce studentů VŠPJ, které se k Moravskému krasu a problematice cestovního ruchu v destinaci vztahují. Problému se věnuje i např. Krajský úřad Jihomoravského kraje ve své studii1 z července r. 2010. Ve studii se věnuje celé jižní Moravě, nicméně vyplývá z ní několik zásadních informací, týkajících se i Moravského krasu. Zejména jsou to informace o tom, že Moravský kras se podílel v předchozím roce tj. 2010 návštěvností turistických destinací v Jihomoravském kraji pouhými 8%. Další důležitá zjištění ze studie jsou: - pokles spokojenosti s úrovní ubytovacích služeb - pokles spokojenosti s úrovní personálu - pokles spokojenosti s dopravní infrastrukturou - pokles spokojenosti s cenovou úrovní služeb Tato zjištění platí v rámci celé jižní Moravy, jsou tedy samozřejmě aplikovatelná i na Moravský kras. S touto studií se do jisté míry shodují i závěry z mnou prostudovaných závěrečných prací. Kromě těchto uvedených nedostatků se objevují také názory, že v Moravském

1

CAMPAGNE S.R.O. Expertní analýza poklesu návštěvnosti v Jihomoravském kraji.

2010, 55 s. Dostupné z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:Bk12JOPbyDMJ:www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx%3FPubID%3D146146%26TypeID%3D7+&cd=1&hl=cs &ct=clnk&gl=cz

18

krasu chybí kvalitní cykloturistické trasy, je zde malé množství ubytovacích kapacit, jednotný přehledný informační systém.2 O současný stav a možný budoucí rozvoj regionu jeví zájem také místní akční skupinynapř. MAS Moravský kras, která pořádá semináře a školení ohledně vzdělávání obyvatel v cestovním ruchu. V letech 2009-2010 například vzdělávacím programem Kulturní dědictví venkova a venkovský cestovní ruch (cyklus 6 přednášek pro obyvatele regionu na téma rozvoj cestovního ruchu na venkově). MAS Moravský kras je zapojen do programu LEADER, fungujícího v rámci EU. Program LEADER je založen na místním

partnerství,

na

jednotné

místní

rozvojové

strategii,

má

výrazně

decentralizované řízení i financování3. Svou činností se tak tato skupina snaží region neustále pro cestovní ruch vylepšovat a poskytovat služby větší kvality. Bohužel však k tomuto úsilí je potřeba, aby se přidaly i ostatní orgány jak soukromé, tak veřejné sféry regionu.

4. Diskuze literatury Z dostupných zdrojů, jak knižních, tak internetových vyplývá, že cestovní ruch v Moravském krasu v současné době má jisté mezery- v ubytovacích kapacitách, či poskytovaných službách a je tedy potřeba se do budoucna pro lepší výsledky na toto zaměřit. Informace potřebné k psaní práce jsem čerpala z mnoha zdrojů. Kvalita jednotlivých zdrojů je odlišná. Bylo tedy třeba pečlivě vybírat zdroje, z kterých je možno čerpat. Snažila jsem se používat kvalitní zdroje, kterými jsou například akademické prácebakalářské a diplomové, odbornou literaturu a odborné internetové zdroje. Velice

2

KOLÁŘOVÁ, Martina. Analýza návštěvnosti jeskyní v Moravském krasu [online].

Brno, 2009 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-86867. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Vedoucí práce Mgr. Kateřina Myšková 3

MAS Moravský kras [online]. COPYRIGHT 2008 MAS MK [cit. 2013-12-01].

Dostupné z: http://www.mas-moravsky-kras.cz/program-leader/ 19

výjimečně, po porovnání více zdrojů jsem nahlédla do Wikipedie, či tématicky zaměřených internetových portálů.

20

5. Charakteristika modelového regionu 5.1 Moravský kras

Obrázek 1: Mapa CHKO Moravský kras, zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moravsk%C3%BD_kras_mapa.gif

21

Moravský kras je území ležící v severní části jižní Moravy. Je součástí geomorfologické soustavy Českomoravské vysočiny. Leží v podsestavě Brněnské vrchoviny. Ta je členěná na 3 celky- Boskovická brázda, Bobravská vrchovina a Drahanská vrchovina4. Součástí celku Drahanské vrchoviny je také Moravský kras. Území Moravského krasu o celkové rozloze asi 92 km2, se rozprostírá v 3-6 km širokém a 25 km dlouhém pásmu devonských vápenců. Na tomto území se vyskytuje obrovské množství povrchových a podzemních krasových jevů, jako jsou jeskyně, propasti, závrty, ventaroly a v neposlední řadě často se vyskytující sestupy vod do podzemí- tzv. propadání. Díky krasovým jevům, endemitickému výskytu flory a jedinečnosti území, byla část Moravského krasu, táhnoucí se od Sloupa po Brno, v roce 1956 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Dnes je Moravský kras považován za jedno z nejstarších a nejlépe rozvinutých krasových území nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Na území CHKO Moravský kras je do dnešního dne evidováno kolem 1300 jeskyní. Z tohoto počtu je 5 jeskyní zpřístupněno pro veřejnost. Proto se také v blízkosti těchto jeskyní rozvinul čilý, zejména sezonní cestovní ruch. Jsou to jeskyně:

4

-

Punkevní

-

Kateřinská

-

Balcarka

-

Sloupsko-šošůvské

-

Výpustek

Demek, J., Mackovčin, P. eds. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno:

AOPK ČR, 580 s. ISBN 80-86064-99-9 22

Nejnavštěvovanější z těchto pěti jeskyní jsou jeskyně Punkevní a Kateřinská jeskyně. Přehled návštěvnosti jednotlivých jeskyní přikládám do příloh [1]

23

5.2 Geologický vývoj a geologická stavba, geomorfologická charakteristika

GEOLOGICKÁ MAPA MK Moravský kras je vyvinut v tři až šest km širokém a 25 km dlouhém pásmu prvohorních devonských vápenců. Stáří horniny se odhaduje na 350- 380 milionů let. Toto pásmo se táhne od brněnských městských částí Brno-Líšeň a Maloměřice, až po Sloup a Holštejn. Horninový podklad Moravského krasu tvoří intruzivní těleso brněnského masivu z období starohor. Skládá se především z granitoidních hornin. Geologický vývoj oblasti Moravského krasu se datuje do středního devonu. Tehdy se díky poklesu východního okraje brněnského masivu vytvořila mořská sedimentační pánev. Mezi nejstarší horniny zde patří barevné pískovce, arkózy a slepence. Tyto horniny tvoří okraj celého území Moravského krasu. Ve středním a svrchním devonu se začíná tvořit tzv. macošské souvrství, do něhož patří zejména lažánecké, vilémovské a josefovské vápence. Konec procesu sedimentace nastal na území Moravského krasu v nejsvrchnějším devonu a spodním karbonu. Soustava těchto nejmladších usazených hornin se nazývá líšeňské souvrství a nachází se zejména v okolí Křtin a obce Jedovnice. Mezi další sedimentární horniny, které vyplňují různé nerovnosti krasového povrchu, patří např. také terciérní jíly, písky a štěrky bádenské transgrese. Z období kvartéru též štěrkopísky, spraše nebo terra rosa. Na konci prvohor, po ústupu prvohorního moře a variského vrásnění, jež zasáhlo celý Český masiv, začaly vápence podléhat intenzivnímu krasovění. Během vývoje bylo krasovění hornin několikrát znovu přerušeno v důsledku krátkodobých mořských záplav (zejména druhohory a třetihory), jejichž příčinou bylo probíhající alpínské vrásnění. Mezi nejstarší doložené zkrasovění na území Moravského krasu je však považováno to

24

z opuštěného lomu na Bradinách pod Šošůvkou. Toto krasovění je pravděpodobně spodnokarbonského stáří (asi 390 mil. let)5 Zajímavým faktem je, že krasový proces je vázán téměř výlučně na lažánecké a vilémovské vápence macošského souvrství6 a jen velmi vzácně se vyskytují např. v souvrství líšeňském (např. Šamalíkova jeskyně) Svoji dnešní přibližnou podobu dostává kras v polovině třetihor.7 Reliéf Moravského krasu Díky specifickým geologickým, klimatickým a hydrologickým procesům se na území Moravského krasu vytvořil krasový reliéf – tzv. holokarst. Jedná se rozvinutý kras s velkým množstvím povrchových i podzemních krasových jevů. Typickým znakem reliéfu Moravského krasu jsou plošiny. Ty jsou rozděleny hlubokými údolími, tzv. žleby. Rozdělení žlebů: - bezvodé- Suchý žleb, část Pustého žlebu - s periodickým výskytem vodních toků- Křtinské údolí - s trvalým vodním tokem- údolí Říčky Nejrozsáhlejší a nejlépe zachovaný zarovnaný povrch se nachází severně od Lažáneckého žlebu. Mezi Pustým a Suchým žlebem je vyvinuta Ostrovská plošina,

5

HROMAS, Jaroslav a kol. Jeskyně. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny

ČR, 2009, s. 393-396. Chráněná území ČR. ISBN 978-80-87051-17-7 6

MUSIL, Rudolf. Moravský kras: labyrinty poznání. Adamov: MAVEL, spol. s.r.o.,

1993 7

HROMAS, Jaroslav a kol. Jeskyně. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny

ČR, 2009, s. 393-396. Chráněná území ČR. ISBN 978-80-87051-17-7 25

Suchý a Lažánecký žleb vymezují plošinu Harbechy8. Obě zmiňované plošiny jsou bohaté na výskyt jeskynních systémů a závrtů. Z dalších projevů krasového reliéfu v Moravském krasu jmenujme hřebenáčesamostatně stojící izolované skály, mosty nebo skalní okna- pozůstatky starých jeskyní. Rozhraním, spojujícím povrchové a podzemní krasové jevy jsou propadání (ponoryStaré skály u Sloupu, Nová Rasovna, Rudické propadání) a vývěry. Podzemní krasové jevy zastupují jeskyně s výplněmi- krápníkovou výzdobou, komíny, škrapy atd.

5.3 Půdy Půda všeobecně vzniká působením půdotvorných činitelů. Tyto činitele dělíme na půdotvorné faktory a podmínky půdotvorného procesu. První skupina- půdotvorné faktory působí přímo při vzniku půd (matečná hornina, podnebí, podzemní voda, vliv člověka atd.), kdyžto podmínky vzniku půd přímo závisí na faktorech (reliéf, stáří půdy). Půdu lze charakterizovat podle složení, barvy, zrnitosti, struktury a podílu humusu. Dělí se na organickou a anorganickou složku, půdní vodu a vzduch.9

8

Správa CHKO Moravský kras [online]. Správa CHKO Moravský kras, COPYRIGHT

2013 AOPK ČR [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geomorfologie-a-krasovejevy/ 9

ELSNEROVÁ, Veronika. Acidobazické vlastnosti krasových půd pod jehličnany

(Moravský kras): Rešerše k bakalářské práci [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/211497/prif_b/opravena_reserse_VE.pdf. Rešerše k BP. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Ing. JIŘÍ FAIMON, Dr. 26

Půdy Moravského krasu jsou převážně tzv. rendziny. Vytvářejí se na silně karbonátových horninách. Rendziny jsou většinou tvořeny mělkými, kamenitými půdami se středním až vyšším obsahem humusu střední kvality. Na vápencích macošského souvrství se vyvinul typ půdy tzv. vápenatky. Tento druh půd se dělí do dvou horizontů: Horizont A- svrchní vyluhovaný horizont pokrytý rostlinstvem obsahujícím humus Horizont C- tvoří matečná hornina, kterou v Moravském krasu tvoří pevný vápencový podklad. Tato hornina je bohatá na uhličitan vápenatý.

27

Obrázek 2- Geologická mapa Moravského krasu, zdroj: Brožura Kateřinská jeskyně

28

5.4 Klimatická a hydrogeologická charakteristika Moravský kras se nachází v mírné klimatické oblasti. Velké teplotní rozdíly- v průměru o 3-4°C jsou mezi žleby (Pustý, Suchý a Lažánecký) a ostatní krajinou. Charakteristika klimatu ve střední, jížní a severní části krasu: jižní část- charakterizována dlouhým, teplým a mírně suchým létem a naopak krátkou, mírně teplou a suchou zimou střední část- normálně dlouhé až krátké léto, mírné nebo mírně chladné a suché léto, normálně dlouhá mírně chladná a suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky severní část- krátké, mírné léto, normálně dlouhá, mírně chladná a suchá zima. Průměrné roční teploty ukazují, že nejteplejší je jižní část krasu s průměrnou teplotou 8,4°C. Nejchladněji naopak je v severní části krasu, kde průměrná roční teplota dosahuje 6,5°C.10 Nejchladnějším měsícem v Moravském krasu je leden, kdy se teplota pohybuje kolem 2,1°C. Nejtepleji je v červenci. Červencové teploty se pohybují průměrně kolem 18,4°C.11

Srážky Moravský kras, hlavně jeho střední a severní část patří k relativně vlhčím místům v rámci ČR. Celkově je však roční chod srážek v oblasti proměnlivý a na různých částech krasu se liší. To je dáno především morfologií terénu a nadmořskou výškou.

10


1993 11


1993 29

Všeobecně je možno konstatovat, že v jižní části krasu spadne v průběhu roku kolem 550 mm srážek, ve střední pak asi 600 mm a v severní 700 mm srážek.12 V zimním období se objevují také srážky sněhové. I zde je vidět klimatický rozdíl mezi jednotlivými částmi Moravského krasu, neboť na jednotlivých místech leží sněhová pokrývka odlišně dlouho. V severní části krasu tak zůstává sněhová pokrývka téměř o polovinu déle než v jižní části. Průměrně se sněhová pokrývka v Moravském krasu vyskytuje od konce listopadu do poloviny března. S přibývající nadmořskou výškou se také výskyt sněhové pokrývky prodlužuje. Hydrologie Moravského krasu Moravský kras se obvykle dělí na 3 části – z hlediska toku, který danou část odvodňuje. Jsou to části- severní, střední a jižní. Severní část Moravského krasu je hydrograficky nejsložitější. Je odvodňována ponornou řekou Punkvou, která vzniká soutokem Sloupského potoka a Bílé vody. Sloupský potok mizí do podzemí u Hřebenáče nedaleko Sloupsko-šošůvských jeskyní. Bílá voda se propadá jižně od Holštejna do systémů jeskyně Nová Rasovna, pokračuje systémem amatérské jeskyně až na místo soutoku se Sloupským potokem. Přesné místo soutoku těchto dvou zdrojnic Punkvy není známo. Podle R. Musila13 k němu dochází v prostorách Amatérské jeskyně v sifonové zóně před propastí Macochou. Už jako Punkva vyvěrá vodní tok na povrch na dně Macochy a Punkevními jeskyněmi odtéká směrem ke Skalnímu mlýnu a do Blanska, kde se vlévá do Svitavy. Vedlejšími přítoky Punkvy jsou např. Veselický potok, Vavřinecký potok, dále přítoky ostrovských a vilémovských vod.

12


1993 13


1993 30

Střední část Moravského krasu odvodňuje se svými přítoky Křtinský a Jedovnický potok. Oba dva toky jsou ponorné. Křtinský potok se propadá do podzemí u jeskyně Výpustek a vyvěrá z podzemí v Josefovském údolí. Jedovnický potok se dostává do podzemí tzv. Rudickým propadáním a vyvěrá na povrch v oblasti jeskyně Býčí skála a v Josefovském údolí se spojuje s Křtinským potokem. V Jižní části Moravského krasu se nachází systémy řeky Říčky a Hostěnického potoka. Stejně jako u výše zmiňovaných hlavních toků území, dochází i zde u obou k ponoru.

5.5 Biota a ochrana přírody V Moravském krasu rozeznáváme 2 základní skupiny společenstev podle toho, kde se nachází – společenstva krasového povrchu a společenstva krasového podzemí (jeskyně). V této práci zmíním obě skupiny pouze okrajově- pro orientaci. Společenstva krasového povrchu dělíme podle vazby na reliéf na společenstva: Krasových plošin Skal, skalních ostrožen a svahů krasových údolí Dna údolí a žlebů Propasti Macocha Krasových vod Protože se v Moravském krasu vyskytuje množství vzácných nebo endemických druhů rostlin a živočichů, nachází se na jeho území několik maloplošných chráněných území. Oblast je také členem několika společenstev ochrany přírody. Pro zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky významých

31

lokalit Natura 2000. Od roku 2004 je oblast podzemní Punkvy zařazena mezi mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy.14 Celkem se na tomto území nachází: 4 národní přírodní rezervace 2 národní přírodní památky 11 přírodních rezervací viz příloha [2] Moravský kras je hodně zalesněný. Původně byla zalesněná celá oblast. S rozvojem zemědělství a průmyslu (železářství a sklářství)však lesnatých ploch ubylo. Později byly chybějící plochy zalesněny převážně smrky. Nyní je zalesněno téměř 60% celkové plochy území. Nejčastěji se zde vyskytují lesy: -

dubovo- habrové

-

habr – jižní část MK

-

jeřáb- břek

-

javor babyka

-

ojediněle i lípa srdčitá a malolistá

Díky klimatickým podmínkám Moravského krasu se na některých místech nachází alpská a horská květena. Mezi nejvzácnější z nich patří např. Kruhatka Mathiolova, která roste na dně a na svislých stěnách propasti Macocha. Rostlina na dně propasti je považována za glaciální relikt- pozůstatek doby ledové a meziledové.

14

Správa jeskyní Moravského krasu. SPRÁVA JESKYNÍ MORAVSKÉHO

KRASU. Správa jeskyní Moravského krasu [online]. 2007 © Správa jeskyní MK. Blansko, 2007 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/ 32

Obrázek 3- Kruhatka Matthiolova, zdroj: Google obrázky

Z fauny jsou v Moravském krasu nejznámějšími bezpochyby netopýři.

Těch je na

území krasu zdokumentováno asi 16 druhů. Nejčastějším druhem je zde netopýr velký a vrápenec malý. Vyskytuje se zde však i netopýr ušatý a netopýr černý.

Obrázek 4- netopýr velký, zdroj: http://kolibos.rajce.idnes.cz/Savci/#055netopyr_velky.jpg

33

K dalším typickým obyvatelům Moravského krasu patří například blešivec karpatský, praménka rakouská, nitěnky, pakomáři. Z větších živočichů jsou to potom čolek obecný, skokan hnědý, ropucha obecná, ropucha zelená, užovka obojková, křepelka obecná, výr velký nebo kuna skalní.

5.6 Archeologické a speleologické průzkumy Jeskyně jsou důležitým zdrojem poznání nejen pro speleology, ale i pro archeology. V Moravském krasu je tak historicky známo velké množství objevů souvisejících jak vývojem lidstva a kultury jako takové, tak i se samotnými jeskynními systémy. Základy archeologie a speleologie v Moravském krasu sahají do roku 1669. Z tohoto roku se dochoval první podrobný popis jeskyně od brněnského lékaře J. F. Hertoda. Velmi známým je také mnich z brněnského řádu minoritů Lazarus Schopper, který se jako první dostal na dno propasti Macocha. Dalším významným badatelem se stal Jindřich Wankel, který jako první považoval nálezy v jeskyních Moravského krasu za vědecký materiál hodný zkoumání. Položil tak základy paleontologie, speleologie a zejména archeologie15. Tento badatel se zasloužil o prozkoumání mnoha jeskyní moravském krasu (j. Býčí skála, j. Pekárna…). V roce 1856 prozkoumal propast Macocha. K nejznámějším počinům Jindřicha Wankela však patří bezesporu jeho nález z jeskyně Býčí skála z r. 1872. Šlo o nález více jak 40, převážně mladších, ženských koster s uťatými hlavami nebo údy a množstvím předmětů (šperky, zbytky látek, kostry několika koní, kusů železa a množství obilí) ze starší doby železné- halštatské. Jedním z nejznámějších badatelů Moravského krasu je vnuk Jindřicha Wankela, profesor Karel Absolon. Vystudoval v Praze Zoologii a od roku 1908 nastoupil do Moravského zemského muzea jako kustod zoologických sbírek. Absolon se zasloužil o

15

Moravský kras: Turistický průvodce po chráněné krajinné oblasti. Moravský kras:

Turistický průvodce po chráněné krajinné oblasti [online]. moravskykras.net, 2005 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/byci-skala.html 34

objev punkevních jeskyní, nejdříve suché části jeskyně, později se mu podařilo také propojit suchou část jeskyně s ponornou říčkou Punkvou a zprovoznit pro návštěvníky i část prohlídkové trasy s vodní plavbou.

Karlu Absolonovi je také připsán objev

Kateřinské jeskyně, což však historicky není úplně přesné. Přestože Absolon u objevu byl, z větší části připadá zásluha na objevu jeskyně mlynáři Rubeši ze Skalního mlýna. Jeho plnou zásluhou je však zpřístupnění jeskyně pro veřejnost necelý rok po objevu a následné průzkumy horních a dolních pater Kateřinské jeskyně. Mezi další významné objevitele a badatele v Moravském krasu řadíme dále také Jana Kniese, Floriana Koudelku, Martina Kříže, J.A. Nagela, Josefa Šamalíka a další. Během průzkumů jeskyní bylo a stále je objeveno množství historických předmětů denní potřeby (šperky, nástroje….), kostí pravěkých a dávno vyhynulých zvířat (medvěd jeskynní, hyena jeskyní, vymřelý druh srnce), lidí (jeskyně Kůlna- kosterní pozůstatky člověka neandrtálského), fosilií (trilobiti, korály, ježovky) atd.

35

5.7 Jeskyně Jeskyně mají z hlediska cestovního ruchu pro Moravský kras obrovský význam. Díky nim se tato lokalita stala poměrně světově známou turistickou destinací. Je tedy nutné se na ně podívat poněkud podrobněji.

5.7.1 Slovníček základních pojmů Kras- Souborný termín pro území budované karbonátovými i jinými rozpustnými horninami s výskytem povrchových i podzemních tvarů a krasových jevů, specifickou krasovou hydrografií16 Krápník- Výrůstky různých velikostí, nejčastěji v jeskyních, tvořené kalcitem. Mohou vznikat i v jiné hornině než ve vápenci. Stalagmit- Krápník, který přirůstá ze země směrem nahoru Stalaktit- Krápník přirůstající ze stropu směrem dolů Stalagnát- Krápník vznikající srůstem stalagmitu a stalaktitu Brčko- Tenký, uvnitř dutý krápník přirůstající po obvodu Propast- vertikálně orientovaná jeskyně, která ústí na zemský povrch, někdy může i na dno jeskyně, pokud převažuje vertikální rozměr nad horizontálním17

16

PANOŠ, Vladimír. Karsologická a speleologická terminologie: výkladový slovník s

ekvivalenty ve slovenštině a jednacích jazycích mezinárodní speleologické unie (Unesco) : (angličtina, francouzština, italština, němčina, ruština, španělština). Žilina: Knižné centrum, 2001, 352 s. ISBN 80-806-4115-3 17

PETRÁKOVÁ, Lucie. Moravský kras- vývoj návštěvnosti a srovnání jednotlivých

lokalit [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/getbp/student/28199/thema/2151. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, Csc. 36

Jeskynní dóm- Rozsáhlá jeskynní dutina vznikající v převážné míře vodní korozí na křížení dvou puklin, popř. zlomových ploch18 Závrt- Povrchový krasový útvar. Sníženina o průměru několika metrů až do 1 km. Dno závrtu může ústit do podzemních prostor, jako jsou podzemní propasti nebo jeskyně. Komín- Vertikální dutina např. v jeskynních systémech stoupající k povrchu (nebo naopak). Tvořen buď zespodu erozivní silou, nebo shora korozí krasových vod. Propadání (ponor)- místo, kde se vodní tok v krasovém území ztrácí do podzemí Vyvěračka- místo, kde v krasových oblastech vytéká vodní tok z podzemí ven Škrapy- nejcharakterističtější primární krasový jev, který vzniká chemickým zvětráváním horniny, převážně vápence a dolomitů. Jedná se o velmi ostrohranné prohloubeniny či systém hřbítků a žlábků v podložním masivu19. Jezero krasové- druh jezera, které vzniklo rozpouštěním podloží. Krasová sníženina je poté vyplněna vodou20.

18

Koněpruské jeskyně: zpřístupněné jeskyně v srdci Českého krasu... BOKR, Pavel, Jan

VYHNÁNEK a Iva VYHNÁNKOVÁ. KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ. Koněpruské jeskyně: zpřístupněné jeskyně v srdci Českého krasu… [online]. 2002 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://jeskyne.cesky-kras.cz/jeskyne/vysvetleni-pojmu/ 19

Škrapy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001-, 9. 3. 2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0krapy 20

Krasové jezero. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001-, 25.4.2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krasov%C3%A9_jezero 37

5.7.2 Definice jeskyně Podle §10 zákona č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny je jeskyně podzemní prostora vzniklá působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich21 Podle způsobu vzniku se jeskyně dělí na: -

krasové (vznikají ve snadno rozpustitelných horninách, jako je vápenec)

-

pseudokrasové (vznikají mechanickými procesy- řícení, erozí, zvětráváním…)

-

ledové (tvořeny ledem)

-

podmořské (vznikají chemickým rozpouštěním soli)

5.7.3 Jeskyně Moravského krasu V Moravském krasu se v současnosti nachází kolem 1300 zdokumentovaných jeskyní. Veřejnosti je přístupno jeskyní celkem 5- Punkevní, Kateřinská, Balcarka, Sloupskošošůvské jeskyně a jeskyně Výpustek. Zpřístupněné jeskyně, péči o ně, jejich bezpečnost a provoz zajišťuje Správa jeskyní Moravského krasu (dále je SJMK) se Sídlem v Blansku. Ta je součástí Správy jeskyní České republiky (dále jen SJČR), příspěvkové státní organizace zřízené Ministerstvem životního prostředí právě za účelem provozování všech zpřístupněných jeskyní v ČR. SJMK dále v souvislosti s jeskyněmi zajišťuje průvodcovskou činnost, údržbu lodí, propagační činnost, zajišťuje chod TIC Skalní mlýn a prodejny suvenýrů u jednotlivých jeskyní.

21

Správa jeskyní České republiky: Zpřístupněné jeskyně- naučné stezky podzemím.

SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Ochrana jeskyní a krasových útvarů v České republice [online]. Průhonice,[cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.jeskynecr.cz/cz/sprava/pece-o-jeskyne/ochrana-jeskyni/ 38

Punkevní jeskyně Jsou neznámější ze zpřístupněných jeskyní. Ročně jimi projde kolem 200 000 návštěvníků. Nacházejí se v kaňonu Pustého žlebu, asi 2 km od Skalního mlýna. Byly objeveny r. 1909 Karlem Absolonem. Zčásti zpřístupněny byly v r. 1910 – pouze však část suché prohlídky. Celé Punkevní jeskyně i s vodní plavbou tak, jak prohlídku známe dnes byly zpřístupněny roku 1933.

Obrázek 5- Prohlídková trasa Punkevních jeskyní, zdroj: Google obrázky

Prohlídka jeskyní se skládá ze 2 částí. První částí návštěvníci prochází suchou částí jeskyně na dno propasti Macocha. Z Macochy potom pokračují na přístaviště, odkud začíná druhá část prohlídky na lodích. Celková délka prohlídky je asi 70 minut a návštěvníci během ní absolvují 1250m prohlídkové trasy.

39

Propast Macocha Propast Macocha, přesněji dno propasti je přístupné z prohlídkové trasy Punkevních jeskyní. Nejznámější propast v České republice. Stejně jako Punkevní jeskyně je součástí největšího jeskynního systému u nás- Amatérské jeskyně. Na dně propasti se nachází 2 jezírka- Horní a Dolní. Známá hloubka propasti je 190m22 (138,7m po hladinu Dolního jezírka) Dno propasti je také místem výskytu Kruhatky Matthiolovy (viz. Kapitola 5. 5).

Obrázek 6- Propast Macocha z dolního můstku, zdroj: soukromý archiv

22

HROMAS, Jaroslav a kol. Jeskyně. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a

krajiny ČR, 2009, s. 460. Chráněná území ČR. ISBN 978-80-87051-17-7 40

Kateřinská jeskyně Po

Punkevních

jeskyních

nejnavštěvovanější jeskyně. Nachází se asi 500m od Skalního mlýna v kaňonu Suchého žlebu. Jeskyně má 2 části- starou a novou Kateřinskou jeskyni. Stará část jeskyně byla známá odpradávna. Ta nová část jeskyně byla objevena 10. října 1909 profesorem Karlem Absolonem a o necelý rok později- v květnu 1910 byla již celá jeskyně zpřístupněna veřejnosti. V jeskyni se nachází největší podzemní zpřístupněná

podzemní

prostora

v České republice a ve střední Evropě s názvem Hlavní dóm a rozměry 96m na délku, 44m na šířku a 20m na výšku. Velice

známé

je

také

krápníkové

seskupení Bambusový lesík a krápník ve tvaru čarodějnice. Prohlídková trasa je 580 m dlouhá a délka prohlídky cca

Obrázek 7- Prohlídková trasa Kateřinské jeskyně,

40 minut.

zdroj: http://www.cavemk.cz/katerinskajeskyne/mapka-katerinske-jeskyne.html

41

Jeskyně Balcarka Jeskyně s nejbohatší krápníkovou výzdobou. Nachází se, stejně jako Kateřinská jeskyně, v Suchém žlebu v Ostrově u Macochy. Jeskyně samotná a její okolí patří do přírodní rezervace Balcarova skála. Jeskyně byla objevována postupně od roku 1923. O Objev se zasloužil místní poslanec Josef Šamalík s občany Ostrova u Macochy. V roce 1936 byly objevené části propojeny v jeden celek a elektricky osvětleny.23 Veřejnosti byla část jeskyně zpřístupněna již v r. 1925. Jeskyně je známá svojí bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou. Významná je také z archeologického hlediska. Ve vstupním portálu jeskyně byly nalezeny zvířecí kosterní pozůstatky, pozůstatky pravěkých ohnišť a pazourkové nástroje. Od roku 2009 je jeskyně znovuotevřená po kompletní rekonstrukci, jejímž hlavním smyslem bylo odstranit pozůstatky starých zpřístupňovacích prací, a vybudování nového osvětlení, turistických chodníků a zábradlí po celé jeskyni24.

23

Správa jeskyní Moravského krasu. Správa jeskyní Moravského krasu: Jeskyně

Balcarka [online]. Blansko, 2007 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/jeskyne-balcarka 24


Balcarka [online]. Blansko, 2007 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/jeskyne-balcarka

42

Obrázek 8- Prohlídková trasa jeskyně Balcarka, zdroj: http://www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/jeskyne-balcarka/provoz/prohlidkova-trasa/

43

Sloupsko-šošůvské jeskyně Délkou

prohlídkové

zpřístupněné

trasy

jeskyně

největší

v Moravském

Za druhé světové války sloužila jeskyně Kůlna také jako továrna.

krasu. Nachází se v obci Sloup. Jeskyně jsou unikátní svojí krápníkovou výzdobou a obrovskými podzemními propastmi. Návštěvníci si zde mohou vybrat ze dvou prohlídkových okruhů- krátkého a dlouhého. Krátký okruh trvá cca 60 minut

a

seznámí

návštěvníky

se

sloupskou částí jeskyně. Dlouhý okruh trvá cca 90 minut a návštěvníci si během něj prohlédnout jak sloupskou, tak šošůvskou část jeskyně. Součástí šošůvské části jeskyně je také jeskyně Kůlna, která patří celosvětově archeologicky významné lokality. Je totiž nalezištěm kosterních pozůstatků člověka neandertálského, starých více

Obrázek 9- Prohlídková trasa Sloupsko-

jak 40 000 let25.

šošůvských jeskyní, zdroj: http://www.cavemk.cz/sloupsko-sosuvskejeskyne/mapka-sloupsko-sosuvskychjeskyni.html

25

Archeolog.cz: Katalog

archeologických památek na území ČR. Archeolog.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.archeolog.cz/lokalita/jmsloup-01/53 44

Jeskyně Výpustek Pátá zpřístupněná jeskyně Moravského krasu. Nachází se mezi Křtinami a Adamovem, asi 1 km od Křtin. Jeskyně má pohnutou historii. Tvarována byla vodami Křtinského potoka. Členěna je na několik pater, přičemž ve spodních patrech stále protéká Křtinský potok. Jeskyně je známá již dlouho- již v 17. století ji navštěvovali lupiči a lidé, kteří zde sbírali kosti pravěkých zvířat a krápníkovou výzdobu. V 19. století jeskyni probádával starohrabě Hugo František Salm. Objevoval a zaznamenával v té době dostupné jeskynní prostory, jejichž délka tehdy činila kolem 7 km.26 Během druhé světové války sloužila jeskyně Čs. Armádě, která provedla v jeskyni nevratné změny- prostory jeskyně jí sloužily jako muniční sklad, velká část prostor jeskyně byla tedy odstřílena tak, aby vznikly velké podzemní prostory, země byla srovnána a vylita betonem. Další ránu zasadili jeskyni i němečtí vojáci, kteří je během druhé světové války obsadili a zřídili si zde továrnu na letecké motory. Po druhé světové válce přešla opět jeskyně do majetku majetku Čs. Armády, která si zde zřídila protiatomový kryt. V roce 2006 přešla jeskyně z majetku armády ČR do majetku Správy jeskyní MK, která ji v roce 2008 zpřístupnila pro veřejnost. Prohlídková trasa jeskyně se skláda z 2 částí. V první části návštěvníci prochází plně funkčním protiatomovým krytem, kde se dozví pohnutou historii jeskyně a informace z běžného života vojáka protiatomového krytu. Druhá část prohlídky zavede

26


Výpustek [online]. Blansko, 2007 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/jeskyne-vypustek/ 45

návštěvníky do prostor za krytem, kde si projdou pozůstatky továrny na německé motory a udělají si představu o velikosti jeskynních prostor.

Obrázek 10- Prohlídková trasa jeskyně Výpustek, zdroj: Google obrázky

Další významné jeskyně Moravského krasu Mezi další známé, ale veřejnosti nepřístupné jeskyně Moravského krasu patří například: Rytířská jeskyně- nachází se v Suchém žlebu asi 500 m od Kateřinské jeskyně. Jeskyně dříve sloužila jako středověký jeskynní hrad. Císařská jeskyně- Nachází se v údolí za Ostrovem u Macochy, je přístupná ze silnice. Jeskyně byla do r. 1956 přístupná veřejnosti. Dnes slouží jako speleoterapická léčebna. Jeskyně Švédův stůl- nachází se v jižní části Moravského krasu, nedaleko od Ochozské jeskyně. Stejně jako jeskyně Pekárna je významnou archeologickou lokalitou. Veřejnosti je volně přístupná.

46

Jeskyně Pekárna- jeskyně se nachází v jižní části Moravského krasu. Je to volně přístupná prostora s rozměry 6m na výšku a 23m na šířku27. Jeskyně patří mezi významné archeologické lokality a je chráněna jako kulturní památka ČR28. J. Býčí skála- jeskyně nacházející se v Josefovském údolí mezi Adamovem a Křtinami. Svými archeologickými výzkumy ji proslavil Jindřich Wankel, když zde objevil sošku bronzového býčka a později i kosterní pozůstatky z doby halštatské29 Ochozská jeskyně- Jeskyně nacházející se v jižní části Moravského krasu. Veřejnosti je z důvodu častých nečekaných záplav uzavřená. Příležitostně, 2x do roka je možno se do jeskyně podívat za doprovodu speleologů v návštěvní dny, které pořádá místní speleologická skupina. Ochozská jeskyně patří k nejhezčím a nejbohatěji vyzdobeným jeskyním Moravského krasu.

27

Pekárna (jeskyně). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pek%C3%A1rna_(jeskyn%C4%9B) 28

Pekárna (jeskyně). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pek%C3%A1rna_(jeskyn%C4%9B) 29

Viz. Archeologické a speleologické průzkumy na straně 24 47

Obrázek 11- jeskyně Býčí skála, zdroj: Google obrázky

Obrázek 12- Soška býčka nalezená v jeskyni Býčí skála, zdroj: Google mapy

5.8 Obyvatelstvo a sídla Moravského krasu Historie oblasti Osídlení oblasti Moravského krasu má dlouhou historii. Nejstarší osídlení je známo z období starší doby kamenné (asi před 100 000 lety). Doloženo je nálezy několika kosterních pozůstatků člověka neandertálského (jeskyně Kůlna), který v Moravském krasu v té době pobýval, zejména v suchých jeskyních, které obýval. Na území Moravského krasu je známo také osídlení kultury lovců mamutů (nálezy z jeskyně Pekárna, Ochozské jeskyně a jeskyně Býčí skála). Před 13 000- 10 000 lety

48

zde pobývaly také lovci sobů. Z tohoto období se dochovalo plno rytin na kostech a parozích. Ve střední době kamenné, došlo k oteplení a lidé se z jeskyní přesunuli ven do vyšších poloh. Dále se do Moravského krasu stěhují Keltové, Germáni a Slované. Moravský kras se stává součástí Velkomoravské říše. Oblast je bohatá na železnou rudu, proto stále více nabývá na významu. Po trasách významných obchodních cest začínají vznikat první města- například Blansko. První zmínka o něm je z r. 1136. Na obranu obchodních cest vznikají také drobná opevnění a staví se hrady. Velkého rozmachu se dostává také průmyslu. Kromě dobývání a tavení železné rudy se dále začíná rozbíhat zpracování dřeva na dřevěné uhlí, pálení vápna a rozmáchá se i obchod. Rozvoj regionu poněkud zastavily husitské války. K husitskému hnutí se totiž přihlásili nejen poddaní, ale i někteří feudálové (Páni z Boskovic, rytíři z Holštejna). Díky tomu bylo velké množství hradů na území krasu zkonfiskováno olomouckým biskupem Janem Železným, který byl silně protihusicky naladěn. Některé vznikající vesnice tak během těchto bojů úplně zanikly. Část panství se podařilo díky husitskému tažení v čele s Janem Hvězdou z Vicemilic dobýt zpět. Války však probíhaly neustále dál, ještě i za vlády Jiřího z Poděbrad. Další nepokoje a boje nastaly po období klidu v roce 1618 po stavovském povstání a za třicetileté války. Během švédské okupace jsou zničený další obce a Nový Hrad. V 17. a 18. století dochází k oživení místní ekonomiky. Staví se nové hutě a sklárny, rozvíjí se zemědělství. V 19. století dosahuje vrcholu produkce železa a to zejména díky novým výrobním postupům. Hlavními oblastmi zpracování železa jsou Blansko, Adamov a Jedovnice.

49

V předválečném období přichází další rozmach oblasti, díky výstavbě železniční trati Brno- Česká Třebová- Praha.

30

V tomto období dochází také již k řadě objevů dnes

zpřístupněných jeskyní. V Moravském krasu se tak navíc začíná rozvíjet i cestovní ruch, díky zpřístupnění Punkevních jeskyní a Kateřinské jeskyně. Po 2. sv. válce dochází k poslednímu většímu rozmachu průmyslu. Vznikají společnosti jako Adast nebo ČKD Blansko. Obyvatelstvo Počet obyvatel v Blanenském okrese, kam spadá Moravský kras je k 31. 12. 2010 je 106 88431. Počtem obyvatel se tak řadí Blanensko mezi druhý nejmenší okres Jihomoravského kraje. Z toho poměr mužů a žen:

30

Blanensko a Moravský kras: regionální turistický server. In: Blanensko a Moravský

kras: Historie [online]. Blansko, 2011 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.blanensko.cz/historie/ 31

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v

Brně [online]. Brno, 2013, 27.11.2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_blansko 50

Poměr zastoupení pohlaví v Blanenském okrese

ženy 51%

muži 49%

Graf 1- Poměr zastoupení pohlaví v blanenském okrese

K 31. 12. 2010 bylo zjištěno, že mužů je na blanenském okrese celkem 52 515 a žen 54 36932. Rozdíl mezi počtem mužů a žen je tak 1 854 osob/žen. Průměrný věk obyvatel v regionu je 40,9 let. Průměrný věk mužů je 39,4 let. Ženy se oproti mužům dožívají vyššího průměrného věku a to 42,3 let. Míra registrované nezaměstnanosti byla v r. 2010 10,31%. Na 1 pracovní místo v té době připadá 28,6 uchazeče. Průběh počtu osob připadajících na jedno pracovní místo v letech 2005- 2010 jsem zanesla do grafu. Data pro graf jsou získána z webu ČSÚ33.

32


Brně [online]. Brno, 2013, 27. 11. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_blansko 33



Počet osob připadajících na jedno pracovní místo v letech 2005-2010 50 45 40 35 30 Počet osob připadajících na jedno pracovní místo v letech 2005-2010

25 20 15 10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf 2- Vývoj počtu osob připadajících na jedno pracovní místo

Z grafu vyplývá, že do r. 2007 na jedno pracovní místo připadalo 2,8 osob. V průběhu roku 2008 však počet osob na jedno pracovní místo prudce vzrostl až na 45 v roce 2009. Toto je způsobeno pravděpodobně globální ekonomickou krizí, která v té době probíhala. Lidé byli propouštěni ze zaměstnání, pracovních míst ubývalo. Od roku 2009 však toto číslo začalo opět klesat. Pokles je však pozvolnější než předešlý nárůst.

52

Náboženské vyznání Blansko34

Náboženské vyznání Blansko 12000 10000 evangelické

8000

čs. Husitské 6000

nezjištěno římskokatolické

4000

bez vyznání

2000 0

Graf 3- Náboženské vyznání Blansko

Jak lze vidět z grafu, Blansku je více jak z poloviny ateistické. Nejvíce věřících občanů (5909) vyznává římskokatolické náboženství. Najdeme však zastoupení i víry husitské (219) a evangelické (116) Na okrese Blansko, a převážně ve městě samotném, žije kromě obyvatel českého původu také početná menšina obyvatel jiných národností. Podle údajů ke 4.1.2010 se v Blansku nachází celkem 711 občanů pocházejících ze třetích zemí, kteří jsou zde přihlášení buď k trvalému, nebo k dlouhodobému pobytu.35

34

Město Blansko: brána Moravského krasu. MĚSTSKÝ ÚŘAD BLANSKO. Město

Blansko: brána Moravského krasu [online]. Blansko, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/mesto-blansko/obyvatelstvo 35

LÁTALOVÁ, Irena. Proměny etnického složení obyvatelstva v Blansku po roce

1990

-

-

. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Alena Křížová, Ph.D. 53

Nejvíce zde můžeme najít občany národnosti Mongolské, Vietnamské a Ukrajinské. Žijí tu ale i cizinci z Ruska, Arménie, Moldavska, Polska, Německa, Rakouska, Velké Británie či Itálie36. Co se týče vzdělání obyvatelstva, na okrese se nachází 68 mateřských škol, 53 základních škol. Střední školství je prezentováno 4 gymnázii a 17 středními odbornými školami a učilišti. Vyšší vzdělání poskytuje 1 vyšší odborná škola v Boskovicích37. Vysokoškolské vzdělání s bakalářskými, magisterskými a MBA tituly poskytuje v dálkových studijních programech Vysoká škola mezinárodního podnikání ISM. Studium na této soukromé VŠ je však poměrně nákladné. Okres Blansko patří k ekologicky nejčistším okresům v republice. Je to dáno jednak množstvím lesních porostů na okresu, zároveň také plynofikací okresu. Podle posledního sčítání lidu je totiž téměř 70% trvale obydlených domácností vybaveno plynem38.

36

LÁTALOVÁ, Irena. Proměny etnického složení obyvatelstva v Blansku po roce

1990

-

-

. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Alena Křížová, Ph.D 37

PALÁN, Petr. Vývoj obyvatelstva v okrese Blansko: Regionálně geografická

analýza [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2010/2010_Palan.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc. Vedoucí práce Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. 38



Sídla Na území okresu Blansko se nachází celkem 116 obcí 39. Protože však v Moravském krasu se nacházejí jen některé, vyberu z těchto jen pár nejdůležitějších obcí, které mají pro CR v regionu podstatný význam. Blansko

Obrázek 13- znak města Blanska, zdroj: http://www.blansko.cz/historie-mesta/znakmesta-blanska

Největší město okresu. Výchozí město pro poznávání Moravského krasu. Blansko má 21 107 obyvatel40. První písemné zmínky o Blansku pochází z roku 1136. Pochází z Letopisu Vyšehradského kanovníka. Řeší se v něm spor mezi olomoucký biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským knížetem Vratislavem o právo vystavět v Blansku nový kostel. Spor nakonec vyhrává olomoucký biskup.

39

PALÁN, Petr. Vývoj obyvatelstva v okrese Blansko: Regionálně geografická

analýza [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2010/2010_Palan.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc. Vedoucí práce Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc 40

MĚSTSKÝ ÚŘAD BLANSKO. Město Blansko: brána Moravského krasu [online].

Blansko, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2010/02/pocet-obyvatel-mesta-blanska-21-107 55

Od 14. století se objevují zmínky o nové osadě na levém břehu řeky Svitavy- tzv. Nové Blansko. 41 Během několika staletí vystřídalo Blansko několik majitelů. V roce 1766 koupil blanenské panství poslední významný rod- Salm- Reifferscheidt, kterému panství patřilo až do roku 1945. Za jejich vlády se městu dostalo významného postavení díky vysoce rozvinutému železářskému průmyslu a výrobě umělecké litiny42. Blansko je město převážně průmyslové. Přímo ve městě a v jeho okolí se nachází velké množství jak českých, tak zahraničních firem, které vytvářejí podstatné pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Velkým přínosem pro město jsou také příjmy z cestovního ruchu. Kromě samotných jeskyní je přímo ve městě plno turistických atraktivit, které lákají turisty k návštěvě. K těm hlavním patří: Zámek Blansko Původně gotická tvrz z 13. století, přestavěná v 16. a 17. století na renesanční zámek. Dnes slouží zámek jako regionální muzeum. V muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout expozice týkající se Moravského krasu, historie hutnictví apod. Kostel sv. Paraskevy Dřevěný kostel, přivezený do Blanska z Podkarpatské Rusi. Je to jeden z nejstarších dřevěných kostelů na území ČR. Byl postaven r. 192843

41


Blansko: brána Moravského krasu [online]. Blansko, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/historie-mesta/ 42


Blansko: brána Moravského krasu [online]. Blansko, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/historie-mesta/ 43

Hrady.cz: cestujte s přehledem [online]. Praha, ©1995-2013 [cit. 2013-12-06].

Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=2629 56

Kostel sv. Martina Původní kostel byl postaven v románském slohu v první polovině 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Počátkem 18. století byl renovován. Dnešní konečnou podobu získal v roce 1889. Adamov

Obrázek 14- znak města Adamov, zdroj: Google obrázky

Město Adamov leží na Drahanské vrchovině ve vidlici hlubokých a úzkých zalesněných údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka a na jejich svazích 13 km severně od okraje Brna a 7 km jižně od Blanska na železniční trati Brno-Česká Třebová. Náleží do okresu Blansko44. Počet obyvatel města k 1. 1. 2010 je 469145. Město bylo v minulosti významným průmyslovým střediskem. Byl sídlem Adamovských strojíren, tzv. Adastu, který poskytoval pracovní příležitosti pro obyvatele širého okolí. Dnes se pomalu do Adamova firmy vrací. Ve výrobních halách původní fabriky si zřizují své sklady a výrobu jak české, tak zahraniční společnosti.

44

Město Adamov. Město Adamov [online]. Adamov, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné

z: http://www.adamov.cz/informace/ 45

Obec.čr. Obec.čr [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:

http://www.obec.cr/adamov/581291/ 57

V Adamově najdeme také několik turistických zajímavostí. Jsou to zejména: Kostel sv. Barbory- vysvěcen r. 1857. Postaven byl podle návrhu rakouského architekta Kieslera. Světelský oltář- Oltář Nanebevzetí Panny Marie, unikátní gotická řezbářská práce. Původně byl oltář vytvořen jako část většího celku pro cisterciácký klášter v rakouském Zwettlu. V roce 2010 byl oltář vyhlášen Národní kulturní památkou46. Alexandrova rozhledna- Postavena v 60. letech 19. století jako dřevěný vyhlídkový pavilon. Pojmenována je po císařském radovi Alexandru Suchankovi, který se zasloužil o její postavení. Po roce 1945 byla věž stržena jako nežádoucí navigační bod (z obav o odhalení a vybombardování válečné výroby v Adamově). Roku 1963 byla rozhledna opravena. Její vnitřek sloužil jako vysílač a po obvodu bylo postaveno schodiště a ochoz, aby mohla Alexandrovka sloužit opět jako rozhledna. Generální opravou prošla v roce 2009, kdy byla rozhledna zvýšena. Její současná výška je 13,9m.47 Huť Františka-

Nachází se v Josefovském údolí kousek od Adamova. Je to

dřevouhelná vysoká pec z první poloviny 18. století. Dnes je součástí expozice Technického muzea v Brně.

46

Světelský oltář. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btelsk%C3%BD_olt%C3%A1%C5%99 47

Město Adamov. Město Adamov: Alexandrova rozhledna [online]. Adamov, 2013 [cit.

2013-12-06]. Dostupné z: http://www.adamov.cz/turistika/pamatky/alexandrovka 58

Křtiny

Obrázek 15- znak městyse Křtiny, zdroj: Google obrázky

Městys Křtiny, nacházející se na horním konci Josefovského údolí, jsou obcí s přibližně 780 obyvateli48. Jsou výchozím místem do 5. zpřístupněné jeskyně Výpustek. Ten se nachází asi 1 km od centra obce směrem na Adamov. Obec je významným mariánským poutním místem. Je zde i několikasetletá lesnická tradice- nachází se zde sídlo Masarykova školního lesního podniku Křtiny. Zajímavosti: Bazilika Jména Panny Marie- chrám byl vystavěn v letech 1718-1750 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichela. Chrám do dnes patří mezi jeho nejvydařenější díla. Součástí bazilika je také kostnice, která se nachází v základech chrámu. Kostnice je po předchozí domluvě přístupná veřejnosti. Zámek- Původně sloužil jako klášter působící při bazilice, se kterou je propojen. Dnes je zámek plně zrekonstruován a slouží jako restaurace, hotel s konferenčními a výukovými prostory.

48

Městys Křtiny [online]. Křtiny, 2012 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z:

http://www.krtiny.cz/o-krtinach/ 59

Arboretum-

založeno v r. 1928, profesorem Lesnické fakulty Vysoké školy

zemědělské v Brně, Augustinem Bayerem. Rozkládá se na ploše 23 ha a nachází se v něm kolem 1000 domácích a exotických druhů dřevin.

Obrázek 16- Chrám Jména Panny Marie Křtiny, zdroj: soukromý archiv

60

Jedovnice

Obrázek 17- znak městyse Jedovnice, zdroj: Google obrázky

Městys Jedovnice se nachází 11km jihovýchodně od Blanska. K 1. 1. 2010 měly Jedovnice 2702 obyvatel.49 Městys je významnou rekreační oblastí Moravského krasu. V Blízkosti obce se nachází soustava 5 rybníků. Největší z nich je rybník Olšovec s rozlohou 40 ha50. Podél rybníka se nachází množství ubytovacích zařízení různých cenových kategorií- od autokempu, až po hotel. Je zde také mnoho soukromých rekreačních objektů. Městys je tak, zejména v letní sezoně, významnou turistickou oblastí Moravského krasu. Zajímavosti: Kostel sv. Petra a Pavla- kostel postavený v letech 1783-1785, je velice zajímavý moderním pojetím interiéru. Po požáru v 19. Století, kdy byl kostel velké části poškozen, byl kostel opraven a vybaven oltářem v pseudogotickém slohu.

49

Obec. čr. Obec. čr [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z:

http://www.obec.cr/jedovnice/581682/ 50

HOTEL.CZ A.S. Turistik [online]. Praha, © Copyright 2000 - 2013 [cit. 2013-12-07].

Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okresblansko//jedovnicky-rybnik-olsovec/ 61

V r. 1963 byl však interiér zcela obnoven a vybaven díly soudobých umělců. Nejznámější je oltářní obraz Kristova kříže, jenž je dílem pražských umělců Mikuláše Medka a Jana Koblasy. Interiér je dílem brněnského umělce Ludvíka Kolka51.

Obrázek 18- interiér kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích

Sloup

Obrázek 19- znak městyse Sloup, zdroj: Google obrázky

51

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST JEDOVNICE. Stránky řimskokatolické farnosti

Jedovnice [online]. Jedovnice, 2005, 7. 12. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://jedovnice.cz/farnost/kostel.htm 62

Městys Sloup se nachází 17 km severovýchodně od Blanska. Obec se nachází v nadmořské výšce 470 m.n.m52. K 31. 12. 2011 měla obec 949 obyvatel. Městys patří mezi významné lokality Moravského krasu. Nachází se zde Sloupskošošůvské jeskyně. Ve vstupním areálu jeskyní se nachází také tzv. Hřebenáčsamostatně stojící osamělé vápencové skalisko. Kromě jeskyní je obec významným poutním místem regionu. Stojí zde poutní kostel Panny Marie Bolestné. Postaven byl díky zázraku, který se zde stal ve 20. letech 18. století. Tehdy si Hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu přivezl pro svou manželku Karolinu z brněnského minoritského kláštera dřevěnou sochu Panny Marie Bolestné, kterou uložili ve Sloupě ve mlýně. Po nějaké době, kdy zde soška přebývala, došlo k zázračnému uzdravení dcery mlynáře. Zpráva se roznesla po okolí, lidé přicházeli sošku uctívat. Bylo potřeba postavit sošce důstojné místo k uctívání. Na náklady hraběnky Karoliny byl později postaven sloupský chrám. Vysvěcen byl r. 1754 olomouckým biskupem.53

52

Městys Sloup: Vesnice roku 2000 [online]. Sloup, © 2013, 7. 12. 2013 [cit. 2013-12-

07]. Dostupné z: http://www.sloup.info/turista/osloupu/?ftresult=po%C4%8Det+obyvatel 53

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST SLOUP. Římskokatolická farnost Sloup v

Moravském krasu [online]. Sloup, 2008 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.farnostsloup.cz/page.php?pg=historie 63

Obrázek 20- Chrám Panny Marie Bolestné ve Sloupě, zdroj: Google obrázky

Obrázek 21- Soška Panny Marie Bolestné ze Sloupa, zdroj: Google obrázky

Rájec- Jestřebí

Obrázek 22- Znak města Rájec-Jestřebí

64

Město ležící asi 6 km od Blanska směrem na Černou Horu. Rájec- Jestřebí má přibližné 3 760 obyvatel54 Zajímavosti: Zajímavostmi a turistickými atraktivitami města jsou především Zámek Rájec- Jestřebí a kostel Všech svatých. Zámek- Rájecký zámek byl postaven v letech 1763-1769 podle plánů italského architekta Amanda Marcela Canevala, kterého si pro stavbu vybral majitel panství Antonín Karel ze Salm-Reiffercheidtu. Postaven je ve stylu rokokového klasicismu.55 Dodnes patří zámek k umělecky nejhodnotnějším aristokratickým sídlům na Moravě. Rodině Salmů patří rájecké panství až do roku 1945. Toto jsou obce s největším turistickým významem regionu. Mezi další, kde se nachází turistické atraktivity, patří také například Rudice (větrný mlýn holandského typu z roku 1865, kaple sv. Barbory), Veselice (rozhledna), Holštejn.

54

JAROMÍR MATOUŠEK. Města, obce a vesnice v ČR: Rájec- Jestřebí [online]. 2013

[cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Rajec-Jestrebi582239 55

Rájec nad Svitavou: státní zámek [online]. Rájec- Jestřebí, © 2013, 23. 10. 2013 [cit.

2013-12-07]. Dostupné z: http://www.zamekrajec.cz/historie/

65

5.9 Zemědělství a průmysl

Poměr zaměstnaných v jednotlivých sektorech hospodářtśtví

6%

13%

zemědělství stavebnictví 81%

průmysl

Graf 4- Poměr osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech hospodářství

Hospodářství na Blanensku se spíše než na zemědělství zaměřuje na průmysl. Půda, zejména v oblasti Moravského krasu je kamenitá, kyselá a méně úrodná. Plodiny, které se na Blanensku pěstují, jsou například ovoce, obilí, řepka, kukuřice, brambory, salát. Chovají se zde drobná hospodářská zvířata jako třeba prase, kráva, v posledních letech se rozšiřuje chov pštrosů (Doubravice nad Svitavou). Z průmyslových odvětví má v Blansku největší zastoupení strojírenský průmysl. Ten má v regionu dlouholetou tradici. Nejznámějšími podniky v oblasti strojírenství jsou zde bezpochyby Adamovské strojírny a ČKD. Adamovské strojírny dnes již sice nefungují, ale v prostorách tohoto podniku mají dnes svá sídla a sklady mnohé jiné, jak zahraniční tak české firmy. Mezi nejznámější patří například Top Moravia, Eden, Tenza. V Blansku samotném se potom nachází již zmiňovaná fabrika ČKD, která je dnes majetkem ruské společnosti. V průmyslové zóně Vojánky, která se nachází mezi Blanskem a Ráječkem se nachází firmy jako Isan, Atona, Blata, Čemebo, nebo Litostroj Power. Velkou tradici na Blanensko má také železářství a slévárenství, jejíž kořeny zde sahají až do 17. století.

66

Dnes pokračuje v tradici už pouze jedna společnost a to DSB Euro, nacházející se mezi Blanskem a Lažánkami. V Rájci- Jestřebí také působí závod na výrobu průmyslové keramiky. Tradičním odvětvím regionu je také pivovarnictví. V Černé Hoře se nachází stejnojmenný pivovar, který je v regionu velice oblíbený. Pivovar se kromě varu piva změřuje také na sycené limonády různých příchutí.

67

6. Cestovní ruch v Moravském krasu Cestovní ruch v Moravském krasu je soustředěn zejména na zpřístupněné jeskyně. Složení návštěvníků je různé. Jezdí sem školní výlety, české i zahraniční zájezdy, rodiny s dětmi, individuální návštěvníci… Vyžití v rámci Moravského krasu může být různorodé. Prioritou stále zůstávají jeskyně. Mimo ně se zde však vyskytuje jako důvod návštěvy také horolezectví, cykloturistika, pěší turistika, wellness pobyty nebo rekreace (např. Jedovnice, Baldovec), nebo kombinace kterýchkoliv těchto variant. Každoročně je navštíví kolem 320.000 návštěvníků56. Jen Punkevními jeskyněmi projde denně kolem 1800 návštěvníků. Cestovní ruch v Moravském krasu je spíše sezónně zaměřen. Návštěvníci sem jezdí převážně od dubna do listopadu, přičemž hlavní sezóna je od poloviny července do začátku září. Během této doby navštíví oblast nejvíce lidí. Služby cestovního ruchu V Moravském krasu funguje poměrně hustá síť informačních center-asi 8, které poskytují návštěvníkům potřebné informace a servis. Většina z nich však, díky vlivu sezónnosti zdejšího CR, je otevřena pouze od jara do podzimu. Ubytování V Moravském krasu je široké množství možností ubytování. Návštěvníci si mohou vybrat z ubytovacích zařízení různých cenových skupin. Nejlevnějšími variantami ubytování jsou autokempy (ATC Jedovnice, Baldovec, Relaxa…)- ubytování ve stanu nebo chatce (od 90Kč/stan, od 390Kč/chatka57).

56

Správa jeskyní Moravského krasu; Statistiky návštěvnosti

57

CAMPING BALDOVEC. Camping Baldovec [online]. Baldovec, Copyright © 2013

[cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://baldovec.cz/karavany-a-stany/

68

Pro návštěvníky, kteří mají rádi větší soukromí, se v Moravském krasu nachází velké množství penzionů. Penziony v Moravském krasu jsou poměrně dobře hodnocené a kvalita, dle mého názoru většinou odpovídá ceně. Ubytování v penzionu se v Moravském krasu dá sehnat od 500Kč/osobu58. Návštěvníci, preferující ubytování v hotelu, mají možnost vybírat převážně z hotelů 3 hvězdičkových. Ubytování ve vyšší hotelové kategorii v bezprostřední blízkosti Moravského krasu nabízí pouze jeden hotel a to Hotel Sladovna v Černé Hoře (od 1.600Kč/os59). Ceny zdejších hotelů se pohybují od 600Kč/osobu60. Gastronomie Co se týče stravování, mohou si návštěvníci vybrat z množství restaurací, zejména v Blansku. Přímo u jeskyní se nachází ve většině případů (kromě Kateřinské jeskyně) vždy bufet, kde je možné sehnat základní občerstvení typu fast food- hranolky, smažený sýr, hamburger, pití, zmrzlinu, kávu apod. Dostupnost klasických restaurací z jednotlivých jeskyní, je však poměrně snadná. V nejbližším okolí (do 2 km max.) se ve vesnicích, nachází vždy restaurace. Co se týče kvality pokrmů v restauracích, je nutné navštěvovat podniky na doporučení. Z mé vlastní zkušenosti ne každá restaurace podává kvalitní jídlo. V dnešní době, kdy se v gastronomii zohledňuje nejen kvalita a čerstvost surovin, ale i nápaditost a kreativita v servírování, je obzvlášť důležité, aby návštěvník za své peníze dostal to, co očekává.

58

HOTELY.CZ. Hotely.cz [online]. Hradec Králové, © 2013 [cit. 2013-12-08].

Dostupné z: http://www.hotely.cz/moravsky-kras/penziony/? 59

Hotel Sladovna. HOTEL SLADOVNA. Hotel Sladovna [online]. Černá Hora, ©2011

[cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.hotel-sladovna.cz/cs_CZ/leve-menu/cenik/ 60

HOTELY.CZ. Hotely.cz [online]. Hradec Králové, © 2013 [cit. 2013-12-08].

Dostupné z: http://www.hotely.cz/moravsky-kras/? 69

Volný čas V rámci trávení dovolené si mohou návštěvníci vybrat z rozmanité nabídky aktivit,které region nabízí. Sport Sportovního vyžití je v regionu plno. V Blansku a jeho okolí je množství naučných stezek, cyklostezek, využívaných jak cyklisty, tak in-line bruslaři. Velkým trendem je nyní půjčování koloběžek nebo tzv. Segway vozítek. V CHKO se nachází množství skal, kde je povoleno provozovat horolezectví. Z dalších sportovních aktivit je možno provozovat tenis, posilování, bowling, squash, zumba, trampolíny, jízda na koni atd. Je možné také navštívit plavecké bazény nebo aquaparky. V současné době se v regionu začínají poskytovat také wellness služby, většinou v rámci větších hotelů (Hotel Sladovna, Wellness hotel Panorama…) Kultura Pro kulturní vyžití hostů je v Blansku kino, společenský dům (koncerty, divadelní představení, recitály).

70

Praktická část 7. Anketární šetření, zdůvodnění metodického postupu a vzorku respondentů 7.1 Metodika výzkumu K vytvoření práce jsem používala několik zdrojů. Velkým pomocníkem mi byli knihy, které jsem dostala vypůjčeny ze SJMK, týkající se krasu a jeskyní, návštěvnosti apod. Teoretická část je tak kombinací vědomostí mých, které jsem za ta léta jako průvodce a pracovník informačního centra nasbírala, část práce jsem čerpala z dostupných knih a část informací, zejména potom týkajících se určitých podrobností a detailů, které byly k práci potřeba, jsem čerpala z internetu. Během čerpání informací z internetu jsem se však snažila čerpat z důvěryhodných stránek a serverů, některé údaje z Wikipedie, ale vždy pouze po srovnání s jinými zdroji. Nejdůležitějším zdrojem pro zpracování druhé části práce však pro mne byly dotazníky, které jsem vytvořila, abych se dozvěděla od návštěvníků Moravského krasu, co jim zde chybí a co by chtěli vylepšit. Dotazníky jsem umístila na provoz Kateřinské jeskyně vedoucímu provozu a návštěvníci je vyplňovali dobrovolně na dotázání. Kateřinskou jeskyni jsem volila z jednoho prostého důvodu a to, že na Punkevních jeskyních ani na Skalním mlýně pracovníci a většinou ani návštěvníci nemají čas dotazníky vyplňovat. V Hlavní sezoně jsou obě místa plně vytížená. Návštěvník, který přijde na Kateřinskou jeskyni, má už více času. Většinou už prohlídku Punkevních jeskyní i Macochy absolvoval a má tedy čas se na chvíli zastavit a dotazník vyplnit. Kromě dotazníků vyplňovaných návštěvníky přímo v Moravském krasu, jsem dotazník umístila i na internetový portál www.survio.com, kde odpovídali návštěvníci, kteří region již navštívili. K vyhodnocení dotazníků jsem použila grafické a slovní hodnocení zjištěné situace.

71

8. Zpracování, vyhodnocení, prezentace výsledků 8.1 Dotazníkové šetření Dotazníková šetření probíhaly souběžně a to v období hlavních prázdnin: 1.7. - 30. 8. 2011. Celkem jsem získala odpovědi od 120 respondentů. 75 respondentů bylo osloveno přímo a 45 respondentů odpovědělo díky internetovému dotazníku na serveru survio.com. Přesné znění dotazníku- viz příloha [3] Součástí vyhodnocení každé otázky bude graf s výsledky výzkumu a moje slovní zhodnocení. 1.

Jaký byl Váš prvotní impuls k návštěvě Moravského krasu?

Prvotní impuls respondentů k návštěve MK 5%

3%

Reference od přátel, rodiny

16%

Jiná Internet 53%

23%

Reklama Veletrh cestovního ruchu

Graf 5- Graf k otázce č. 1- prvotní impuls k návštěvě MK

Je patrné, že většina lidí vždy nejvíce dá na radu rodiny, známých a přátel. V tomto případě 53% dotázaných, tedy 64 osob odpovědělo, že se na návštěvu Moravského krasu vydali na doporučení někoho známého. Na druhém místě se umístily jiné zdroje. Mezi ně podle odpovědí patří návštěva příbuzného, který zde žije, poznání místa svého nejbližšího okolí, nebo návštěva místa v rámci školního výletu. Třetím nejdůležitějším zdrojem je internet.

72

2.

Co Vás nejvíce motivovalo k návštěvě regionu?

Největší motivace v regionu MK 1%2%

30%

61% Jiná Wellness a relaxace Sportovní vyžití (cyklistika, turistika, lezectví aj.) Kulturní a historické památky regionu (hrady, zámky, muzea…) Přírodní atraktivity (jeskyně Moravského krasu, krasová krajina…)

6%

Graf 6- Motivace k návštěvě

Největším lákadlem regionu jsou, jak je vidět, stále jeskyně Moravského krasu. Zajímavou informací je, že na druhém místě sem návštěvníky nejvíce láká sportovní vyžití. To je dáno pravděpodobně zdejší specifikou krasovou přírodou. Domnívám se, že v této oblasti cestovního ruchu by mohl být potenciál dalšího růstu regionu. Naopak jen 6% osob- tedy 8- uvedlo, že největší motivací pro ně byly kulturní a historické památky regionu. 3.

Jakým způsobem jste navštívil/a Moravský kras? 1%2%

Způsob návštěvy MK Individuelně

Prostřednictvím CK

Kombinace obojího (např. ubytování a strava přes CK, vlastní doprava) 97% Graf 7- Způsob návštěvy MK

73

U této otázky je odpověď téměř jednoznačná. 97%, tedy 116 osob uvedlo, že Moravský kras navštívilo individuelně. To v praxi znamená, že si sami shání informace, ubytování, stravu i dopravu. Výsledek je pravděpodobně daný také tím, že všichni dotazovaní byli češi. Do Moravského krasu s CK tedy jezdí jen minimum osob. Pokud bychom však tento dotaz položili v zahraničí, domnívám se, že by odpověď byla odlišnější a méně jednoznačná. 4. Pokud jste Moravský kras navštívil/a sám/a, sháněli jste si dopředu informace o daném místě (seznam a rezervace ubytování, doprava, ceníky a otvírací doby atraktivit…)?

Hledaní informací před návštěvou MK 39% Ano

Ne

61%

Graf 8- Shánění informací o MK

73 osob ze 120 dotázaných si podle výsledků průzkumu shánělo informace o regionu, který plánují navštívit. Podle mého hlediska je to významný ukazatel v tom, že se lidé o informace zajímají a chtějí být dopředu připraveni na to, co na ně na daném místě čeká. V rámci marketingu a propagace regionu, je to určitě prostor pro vylepšování služeb, jako jsou internetové informační portály, rezervační systémy, nebo jen lepší propagační materiály, obsahující informace, které jsou pro návštěvníky podstatné.

74

5.

Jak jste si tyto informace sháněl/a?

Způsob hledání informací 13%

4% 1%

Pomocí internetu (www stránky, email atd.)

8%

Informace jsem si nesháněl/a Propagační brožurky, letáčky Telefonicky do místních informačních center Přes CK 74%

Graf 9- Způsob hledání informací

Zde se nám opět potvrzuje, že internet je v dnešní době nejvyhledávanější zdroj informací. Je proto žádoucí pro všechny podnikatelské subjekty tzv. „být online“, protože většina potenciálních zákazníků se nachází na internetu- ať už jsou to sociální sítě, nebo tematicky zaměřené informační portály jako jsou například www.jiznimorava.cz, www.kudyznudy.cz, www.ccrjm.cz apod. Moravský kras některých těchto portálů využívá. Podle mého názoru však nevyužívá veškerý potenciál těchto stránek. 6. Je podle Vás o daném regionu dostupné dostatečné množství informací potřebných pro pobyt v regionu?

Je dostatečná dostupnost informací pro pobyt v MK? 6%

Ano Ne

94% Graf 10- Dostupnost informací o regionu

75

94% respondentů odpovědělo na otázku, zda existuje dostatečné množství o Moravském krasu ANO. Pouze 7 z dotázaných si myslí, že informací by mohlo být víc. 7. Pokud jste odpověděl/a ANO nepište nic, pokud Vaše odpověď byla NE, doplňte, jaké informace Vám o regionu chybí? Ze 7 respondentů, kteří odpověděli NE, odpovědělo 5 osob NEVÍM. Jedna osoba uvedla, že by vylepšila systém značení v příjezdových oblastech Moravského krasu. Jedna osoba také uvedla, že by uvítala, kdyby se dala lépe sehnat informace o nutnosti rezervace prohlídky v Punkevních jeskyních. V tomto musím dát dotyčné/mu za pravdu. Tato informace sice na webových stránkách SJMK i www.caves.cz existuje, několikrát jsem se však na vlastní kůži přesvědčila o tom, že návštěvníci o ní bohužel přesto nevěděli. Potom dochází k nepříjemným situacím, kdy návštěvníci přijedou do Moravského krasu bez rezervace, ale do Punkevních jeskyní se nedostanou, protože jsou vyprodány. Častokrát jsou to i zahraniční návštěvníci a tato situace potom nevrhá dobré světlo na organizaci ani na celý region. Jaký byl váš celkový dojem z návštěvy Moravského krasu?

8.

Počet jednotlivých hodnocení

Hodnocení celkového dojmu z návštěvy 68

70 60 50 40

40

30 20 10

2

3

1

3 Stupeň hodnocení

4

5

0 1

2

Graf 11- Hodnocení celkového dojmu z návštěvy

Hodnocení probíhalo na stupnici 1-5 podle školního známkování, kdy 1- nejlepší, 5nejhorší.

76

Největší počet hodnocení dostala známka 2, což je druhý nejlepší výsledek. Hned za ní se umístila známka 1. Jen 6 lidí hodnotilo svůj dojem známkou 3-5. Je to výborný výsledek, který jsem ani já sama nečekala, protože z vlastní zkušenosti vím, že ne vždycky návštěvníci odcházejí spokojení. Předmětem dalších výzkumů by tak zde mohly být hlavní faktory pobytu, které nejvíce ovlivňují konečný názor na pobyt v regionu. 9.

Kolik nocí jste strávil/a v Moravském krasu?

Počet strávených nocí v MK 8% 11%

Pouze jednodenní výlet 4 a více nocí 1-2 noci

18% 63%

2-3 noci

Graf 12- Počet nocí strávených v MK

Z následujícího výsledku je patrné, že nejvíce osob tráví v Moravském krasu pouze jednodenní výlet. Zajímavé však je také hodnocení druhého nejvyššího čísla- 18% dotázaných tráví v Moravském krasu 4 a více nocí. Z vlastní zkušenosti vím, že během jednoho dne, aby se výlet vydařil a byl opravdu pěkný a pohodový, může návštěvník zvládnout návštěvu maximálně dvou jeskyní. Abychom tak dosáhli většího počtu přenocování v regionu, bylo by dobré vytvořit balíček služeb na několik dní, minimálně však na tři až čtyři noci tak, aby byl kombinací aktivního odpočinku, relaxace, návštěvy zdejších atraktivit a zábavy. [4]

77

10. Jak byste ohodnotil/a ubytování (čistota prostředí, úroveň vybavení ubytování, kvalita jídla)?

Hodnocení ubytování 30%

60%

Ubytování jsem nevyužil/a (jednodenní výlet) 4% Kvalita ubytování byla přímo úměrná ceně 0% Jak kvalita, tak cena byly nad očekávání dobré Ve srovnání s kvalitou (kvalita byla špatná) byla cena vyšší Ve srovnání s kvalitou (kvalita byla nad očekávání dobrá) byla cena nižší

6%

Graf 13- Hodnocení ubytování

60% respondentů ubytování nevyužilo- v Moravském krasu strávili pouze jeden den. Nad tímto číslem by bylo třeba se zamyslet a pokusit se stávající situaci změnit ve prospěch většího počtu přenocování, jak jsem navrhovala u předešlé otázky. 30% z těch, kteří se v regionu zdrželi déle a využili zdejších ubytovacích kapacit, hodnotilo kvalitu zdejších ubytovacích zařízení kladně. 7 dotazovaných dokonce uvedlo, že kvalita i cena byla nad očekávání dobrá.

78

11.

Jaká byla ochota a vstřícnost personálu?


Úroveň ochoty a vstřícnosti personálu 58

60 50 40

33

30

23

20 6

10

0

0 1

2


4

5

Graf 14- Vstřícnost a ochota personálu

Nejvíce hodnocení získal známka 2, hned za ní potom 33 hlasy známka 1 a s 23 hlasy známka 3. I tento výsledek je dobrý. Zaměřila bych se však na tuto otázku tak, abychom eliminovali, nebo aspoň snížili počet hodnocení stupně 3. Určitě tak v této oblasti má Moravský kras prostor pro zlepšení. Kontakt s personálem je totiž pro návštěvníky důležitý. Podle mého je tento ukazatel velice důležitý v celkovém hodnocení zážitku z místa. 12.

Jak byste hodnotil/a kvalitu gastronomických služeb v regionu?


Úroveň kvality gastronomických služeb 70 60 50 40 30 20 10 0

69

34 15

1

2


2

0

4

5

Graf 15- Úroveň gastronomických služeb

79

Nejvyšší stupně hodnocení získaly odpovědi se známkou 2 a 3. Z toho je vidět, že kvalita zdejšího stravování není moc dobrá. Rozdíly mezi jednotlivými restauracemi a stravovacími podniky jsou tedy dle mého názoru nezanedbatelné. Restauratéři by se měli ve svém vlastním zájmu orientovat na zákazníky a na základě svých vlastních šetření zlepšovat kvalitu podávaného jídla. 13.

Navštívil/a jste některé přírodní nebo kulturní památky v regionu? Jaké?

Tato otázka byla odpovídací, a protože každý měl odlišnou odpověď, vyhodnotím ji slovně. Nejvíce dotazovaných navštívilo jeskyně Moravského krasu a propast Macochu. Z dalších atraktivit byly jmenovány v pořadí od nejčetnějšího výskytu po méně četné zámek Rajec- Jestřebí, poutní místo Křtiny, Holštejn, Rudické propadání, Nový Hrad u Adamova, zámek Boskovice, hrad Boskovice, zámek Blansko, větrný mlýn v Rudici, Alexandrova rozhledna, zámek Lysice, rozhledna Veselice a poutní místo Sloup.

80

14. Jak je podle Vás celková kvalita poskytovaných služeb v rámci přírodních a kulturních památek v regionu Moravského krasu?

Úroveň celkové kvality poskytovaných služeb Počet jednotlivých hodnocení 0

10

20

30

40

50

60

70

27 57 1

28 36 31 57 45

2

49

Stupeň hodnocení

67 63 29

13

3

37 14

Doplňkové služby (prodej drobného občerstvení, suvenýry…) Průvodcovské služby

19 5 5 5

4

3 4 2 5

0 1 0

Poměr kvalita/ cena

Ochota a vstřícnost zaměstnanců Kvalita informačních center

3 Graf 16- úroveň poskytovanýh služeb

Kvalita informačních center- kvalita informačních center podle návštěvníků se pohybuje na stupni hodnocení 1 a 2. To jsou 2 nejlepší známky, které mohly dostat. Pouze minimum hodnotících (25) dalo známky horší než 1 a 2.

81

Průvodcovské služby- Průvodcovské služby hodnotilo nejvyšší známkou 57 osob. Druhou nejvyšší známku uvedlo 45 osob. Poměr kvalita/ cena- Tady už hodnocení respondentů není úplně jednoznačné. První 3 stupně hodnocení -1,2 a 3 se počty hodnotících liší pouze o málo. Je tedy vidět, že co týče poměru kvality služeb a jejich cen, bylo by potřeba šetřením zjistit, kde vidí návštěvníci problém a co by bylo potřeba udělat jinak. Doplňkové služby- Zde je vidět, že 57 osob hodnotilo tuto kategorii známkou 2. Druhou nejčastější odpovědí, i když těsně se třetí nejčastější odpovědí, je hodnocení 3. 27 dotazovaných uvedlo, že doplňkové služby jsou zde na úrovni 1. Ochota a vstřícnost zaměstnanců- Co se týče ochoty a vstřícnosti zaměstnanců, je vidět, že je zde poměrně na dobré úrovni. Prvními dvěma nejvyššími známkami ji hodnotilo celkem 103 dotazovaných (67 osob dalo známku 2, a 36 osob hodnotilo známkou 1). 15. Jak je podle Vás celková kvalita sportovního a wellness využití v regionu Moravského krasu?

Úroveň kvality sportovních a wellness služeb Síť naučných cest a cyklostezek


70 60

50 40

52

43

40

30 20

48 46

41

23

Množství a kvalita plaveckých bazénů a koupališť Služby wellness

20

12 5

10

7

9 2

1

1

0

1

2


4

5

Graf 17- Úroveň kvality sportovních a wellness služeb

Síť naučných stezek a cyklostezek- Z grafu je jasné, že kvalita naučných cest a cyklostezek je na poměrně vysoké úrovni. 43 osob ji hodnotilo známkou 2, 40 osob známkou 1 a třetí nejčastější známkou byla 3 s počtem hodnotících 20.

82

Množství a kvalita plaveckých bazénů a koupališť- Největší počet hodnocení dostaly známky 2 a 3, což znamená, že návštěvníci nejsou úplně s kvalitou a četností těchto sportovišť spokojení. V této části bych opět doporučila vytvořit podrobnější průzkum mínění veřejnosti. Služby wellness- Služby wellness jsou v Moravském krasu provozovány pouze okrajově a v omezené míře, většinou jen v rámci hotelu. Někteří návštěvníci ani neměli potuchy o tom, že by zde v regionu takové služby našli, proto je ani v dotazníku potom nehodnotili. Z těch, co o službách věděli a ohodnotili je, uvedlo, že tyto služby jsou zde na úrovni horší – 46 osob hodnotilo známkou 3. O 5 osob méně potom hodnotilo známkou 2. U wellness služeb bych pravděpodobně doporučila lepší propagaci a zkvalitnění služeb. 16.

Přemýšlíte o další návštěvě regionu Moravského krasu?

Další návštěva MK 6% 0%

Ano, líbilo se mi tu, chtěl/a bych to tu poznat víc Ne, líbilo se mi tu, ale pravděpodobně se sem nevrátím Ne, nelíbilo se mi tu

94%

Graf 18- Další návštěva MK

94% dotázaných uvedlo, že se jim v Moravském krasu líbilo a plánují sem další cestu. Pouhých 6% odpovědělo, že se do Moravského krasu pravděpodobně nevrátí. V tomto čísle vidím velkou příležitost. Protože tito zákazníci, pokud se do regionu opět vrátí, budou moci porovnávat změny, které v chodu regionu nastaly-ať už v ubytování, gastronomii, nebo v jiných oblastech a zapamatují si je. Pokud to budou změny k lepšímu, doporučí návštěvu dalším lidem z jejich okolí a to je pro region dobrá vizitka. 83

Návštěvu Moravského krasu jste absolvoval/a s?

17.

Respondenti navštívili MK společně s

6% 2%

5%

Partnerem/kou

13%

28%

Kamarádem/kou Rodinou (manžel/ka, děti) Rodiči Manželem/kou Prarodiči

20%

Sám/a

26% Graf 19- Doprovod do regionu

V 17. Otázce dotazníku jsem zjišťovala, s kým nejvíce návštěvníci do Moravského krasu jezdí. 28% dotazovaných uvedlo, že se svým partnerem/ partnerkou. 26% osob s sebou vzalo svého kamaráda nebo kamarádku. Ve 20% případů byla s dotazovaným jeho vlastní rodina (manžel/ manželka a jejich děti). Ve velkém zastoupení je také návštěva regionu se svými rodiči. 18.

Jste?

Pohlaví dotazovaných

Muž Žena

65% 35%

Graf 20- Pohlaví dotazovaných

65% osob, účastnících se výzkumu jsou ženy. Mužů je o něco méně, těch se účastnilo pouze 35%. 84

Uveďte, prosím, Váš věk

19.

Věkové rozpětí respondentů 6%

3% 4%

18- 30 30- 40

12%

40-50 56% 19%

50- 60 <18 60<

Graf 21- Věkové složení respondentů

Co se týče věkového rozpětí dotazovaných osob, tak nejvíce odpovídajících je ve věku 18-30 let. Osob v tomto věku je 56%- tedy 67 osob. Druhé nejčastější věkové rozpětí je 30- 40 let. Obecně se tedy dá říci, že cílovou skupinou pro návštěvu Moravského krasu jsou lidé ve věku 18- 50 let.

85

9. Využití zjištěných poznatků v cestovním ruchu Zpracováním dotazníků jsem získala tyto poznatky: Moravský kras jako region má veliký růstový potenciál. Návštěvníci sem jezdí rádi, zejména kvůli přírodnímu bohatství regionu, kterým jsou jeskyně a typický ráz krasové krajiny. Z mého pohledu a ze zjištěných výsledků však bohužel vyplývá, že ani návštěvníci sami, ani místní podnikatelé nevyužívají tohoto potenciálu úplně. Je nutné si uvědomit, že hlavním lákadlem regionu vždy pravděpodobně zůstanou jeskyně. Na základě toho se však dá stavět dál. Krajina v Moravském krasu je rozmanitá a nabízí více zážitků a poznání, než samotné jeskyně. Proto by bylo vhodné začít návštěvníky upozorňovat i na ostatní možnosti a krásy regionu například různými procházkami krasovou přírodou s odborným průvodcem, nabídkou cyklistických výletů, výletů na koních po Moravském krasu- opět s průvodcem, který návštěvníkům ukáže jedinečnost místa, seznámí je se zajímavostmi, které po cestě uvidí a ukáže jim destinaci celou. Návštěvníci lépe region poznají a udělají si celistvější názor, než pouhou návštěvou jeskyní. Ze zpracovaných grafů dále vyplývá, že jednotlivé subjekty cestovního ruchu, zejména potom hotely, restaurace, informační centra a instituce, které přichází do přímého styku se zákazníkem, mají prostor neustále vylepšovat a zkvalitňovat nabízené služby- kvalitu jídla, ochotu a vstřícnost personálu, rozšíření a větší propagace wellness služeb, častější práce s internetem a webovými stránkami a hlavně- snažit se prodloužit průměrnou dobu, kterou návštěvník v Moravském krasu stráví.

86

10. Nápravná opatření v Moravském krasu- návrh Na základě výše uvedených zjištění a z mých vlastních zkušeností navrhuji pro vylepšení služeb v Moravském krasu tato opatření: Lepší dopravní značení na příjezdových cestách do MK Větší propagace kulturních a historických památek regionu Web- vylepšení informací na internetových stránkách, informačních portálech, sociálních sítích… Snaha o prodloužení průměrného počtu přenocování v MK formou různých pobytových balíčků Zkvalitnění gastronomických služeb- lepší kvalita jídla, snížení rozdílů mezi jednotlivými restauračními zařízeními Cenová politika regionu- snaha o srovnání poměru kvalita/ cena, systém různých slev…nejen v rámci jednoho podniku, ale provázat slevy napříč službami Rozšíření a větší propagace u wellness služeb Zaměřit se na podporu sportovních aktivit v regionu- půjčování kol, turistika atd. Větší ochota, komunikativnost a příjemné vystupování pracovníků, přicházejících do styku s návštěvníky Jednotný a přehledný rezervační systém jeskyní

87

Závěr Závěrem bych ráda podotkla, že práce na své bakalářské práci se mi velice líbila. Toto téma jsem si vybrala proto, že se v regionu pohybuji dlouhodobě a sama ze svého pohledu vidím plno nedostatků, které bych, kdybych měla sílu a možnost něco ovlivnit, změnila. Prací jsem si ověřila, zda jsou moje poznatky a domněnky z praxe správné, jestli danou situaci vidí stejně i návštěvníci. Ze získaných výsledků nyní mohu říct, že mé myšlenky se ubíraly správným směrem, jen jsem si je možná v mnoha ohledech dramatizovala. Situace cestovního ruchu v Moravském krasu není úplně ideální, jak jsme se mohli přesvědčit z informací získaných z dotazníků, avšak je to situace poměrně dobrá. Je však třeba zaměřit se i na ty oblasti, které byly dodnes opomíjené, jako je povědomí návštěvníků o daném regionu. Z vlastní zkušenosti vím, že návštěvníci sice navštíví např. Punkevní jeskyně a propast Macochu, ale celkově jsou jejich znalosti o regionu zanedbatelné. I toto se však může změnit pomalým, ale nenásilným vzděláváním formou například mnou navrhovaných výletů s průvodci. Za předpokladu, že místní podnikatelské subjekty mají snahu situaci v regionu zlepšit, má Moravský kras do budoucna potenciál stát se vyhledávaným cílem nejen českých, ale i zahraničních turistů.

88

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: MUSIL, Rudolf. Moravský kras: labyrinty poznání. Adamov: MAVEL, spol. s.r.o., 1993, 336 stran Neobsahuje ISBN PANOŠ, Vladimír. Karsologická a speleologická terminologie: výkladový slovník s ekvivalenty ve slovenštině a jednacích jazycích mezinárodní speleologické unie (Unesco) : (angličtina, francouzština, italština, němčina, ruština, španělština). Žilina: Knižné centrum, 2001, 352 s. ISBN 80-806-4115-3. HROMAS, Jaroslav a kol. Jeskyně. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009, s. 460. Chráněná území ČR. ISBN 978-80-87051-17-7 HROMAS, Jaroslav a kol. Jeskyně. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009, s. 393-396. Chráněná území ČR. ISBN 978-80-87051-17-7 DEMEK, J., MACOVČIN, P. eds. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno: AOPK ČR, 580 s. ISBN 80-86064-99-9 Propagační materiál SJMK Průvodcovský materiál Kateřinské jeskyně ŠIMEČKOVÁ, Barbora. Zpřístupněné jeskyně 2007: ročenka Správy jeskyní České republiky. 1. vyd. Průhonice: Správa jeskyní České republiky, 2008. ISBN 978-8090392-748 ŠIMEČKOVÁ, Barbora. Zpřístupněné jeskyně 2008: ročenka Správy jeskyní České republiky. 1. vyd. Průhonice: Správa jeskyní České republiky, 2009. ISBN 978-8087309-04-9 ŠIMEČKOVÁ, Barbora. Zpřístupněné jeskyně 2009: ročenka Správy jeskyní České republiky. 1. vyd. Průhonice: Správa jeskyní České republiky, 2010. ISBN 978-8087309-08-7

89

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY. Kateřinská jeskyně. 1. vydání. INVENCE, 2003, 23 s. ISBN 8086143228

Internetové zdroje: 1. MAS Moravský kras [online]. COPYRIGHT 2008 MAS MK [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.mas-moravsky-kras.cz/program-leader/ 2. Správa CHKO Moravský kras [online]. Správa CHKO Moravský kras, COPYRIGHT 2013 AOPK ČR [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geomorfologie-a-krasovejevy/ 3. Správa jeskyní Moravského krasu. SPRÁVA JESKYNÍ MORAVSKÉHO KRASU. Správa jeskyní Moravského krasu [online]. 2007 © Správa jeskyní MK. Blansko, 2007 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/ 4. Moravský kras: Turistický průvodce po chráněné krajinné oblasti. Moravský kras: Turistický průvodce po chráněné krajinné oblasti [online]. moravskykras.net, 2005 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/byci-skala.html 5. Koněpruské jeskyně: zpřístupněné jeskyně v srdci Českého krasu... BOKR, Pavel, Jan VYHNÁNEK a Iva VYHNÁNKOVÁ. KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ. Koněpruské jeskyně: zpřístupněné jeskyně v srdci Českého krasu... [online]. 2002 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://jeskyne.cesky-kras.cz/jeskyne/vysvetleni-pojmu/ 6. Škrapy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9.3.2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0krapy 7. Krasové jezero. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25.4.2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krasov%C3%A9_jezero 8. Správa jeskyní České republiky: Zpřístupněné jeskyně- naučné stezky podzemím. SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Ochrana jeskyní a krasových útvarů v

90

České republice [online]. Průhonice, není [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.jeskynecr.cz/cz/sprava/pece-o-jeskyne/ochrana-jeskyni/ 9. Správa jeskyní Moravského krasu. Správa jeskyní Moravského krasu: Jeskyně Balcarka [online]. Blansko, 2007 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/jeskyne-balcarka/ 10. Archeolog.cz: Katalog archeologických památek na území ČR. Archeolog.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.archeolog.cz/lokalita/jm-sloup-01/53 11. Správa jeskyní Moravského krasu. Správa jeskyní Moravského krasu: Jeskyně Výpustek [online]. Blansko, 2007 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/jeskyne-vypustek/ 12. Pekárna (jeskyně). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pek%C3%A1rna_(jeskyn%C4%9B) 13. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. Brno, 2013, 27.11.2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_blansko 14. MĚSTSKÝ ÚŘAD BLANSKO. Město Blansko: brána Moravského krasu [online]. Blansko, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/clanky/2010/02/pocet-obyvatel-mesta-blanska-21-107 15. Město Blansko: brána Moravského krasu. MĚSTSKÝ ÚŘAD BLANSKO. Město Blansko: brána Moravského krasu [online]. Blansko, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/historie-mesta/ 16. Hrady.cz: cestujte s přehledem [online]. Praha, ©1995-2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=2629 17. Obec.čr. Obec.čr [online]. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.obec.cr/adamov/581291/ 18. Světelský oltář. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btelsk%C3%BD_olt%C3%A1%C5%99 19. Město Adamov. Město Adamov: Alexandrova rozhledna [online]. Adamov, 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.adamov.cz/turistika/pamatky/alexandrovka 20. Obec. čr. Obec. čr [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.obec.cr/jedovnice/581682/

91

21. HOTEL.CZ A.S. Turistik [online]. Praha, © Copyright 2000 - 2013 [cit. 2013-1207]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okresblansko//jedovnicky-rybnik-olsovec/ 22. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST JEDOVNICE. Stránky řimskokatolické farnosti Jedovnice [online]. Jedovnice, 2005, 7.12.2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://jedovnice.cz/farnost/kostel.htm 23. Městys Sloup: Vesnice roku 2000 [online]. Sloup, © 2013, 7.12.2013 [cit. 2013-1207]. Dostupné z: http://www.sloup.info/turista/osloupu/?ftresult=po%C4%8Det+obyvatel 24. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST SLOUP. Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu [online]. Sloup, 2008 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.farnostsloup.cz/page.php?pg=historie 25. JAROMÍR MATOUŠEK. Města, obce a vesnice v ČR: Rájec- Jestřebí [online]. 2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=RajecJestrebi-582239 26. Rájec nad Svitavou: státní zámek [online]. Rájec- Jestřebí, © 2013, 23.10.2013 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.zamekrajec.cz/historie/ 27. Městys Křtiny [online]. Křtiny, 2012 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.krtiny.cz/o-krtinach/ 28. CAMPING BALDOVEC. Camping Baldovec [online]. Baldovec, Copyright © 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://baldovec.cz/karavany-a-stany/ 29. HOTELY.CZ. Hotely.cz [online]. Hradec Králové, © 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.hotely.cz/moravsky-kras/? 30. Hotel Sladovna. HOTEL SLADOVNA. Hotel Sladovna [online]. Černá Hora, ©2011 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.hotel-sladovna.cz/cs_CZ/levemenu/cenik/

92

Bakalářské práce: LÁTALOVÁ, Irena. Proměny etnického složení obyvatelstva v Blansku po roce 1990 - . Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Alena Křížová, Ph.D. PETRÁKOVÁ, Lucie. Moravský kras- vývoj návštěvnosti a srovnání jednotlivých lokalit [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/getbp/student/28199/thema/2151. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, Csc. ELSNEROVÁ, Veronika. Acidobazické vlastnosti krasových půd pod jehličnany (Moravský kras): Rešerše k bakalářské práci [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/211497/prif_b/opravena_reserse_VE.pdf. Rešerše k BP. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Ing. JIŘÍ FAIMON, Dr. KOLÁŘOVÁ, Martina. Analýza návštěvnosti jeskyní v Moravském krasu [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-86867. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Diplomové práce: PALÁN, Petr. Vývoj obyvatelstva v okrese Blansko: Regionálně geografická analýza [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2010/2010_Palan.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc. Vedoucí práce Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Jiné dokumenty: CAMPAGNE S.R.O. Expertní analýza poklesu návštěvnosti v Jihomoravském kraji. 2010, 55 s. Dostupné z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:Bk12JOPbyDMJ:www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx%3FPubID%3D146146%26TypeID%3D7+&cd=1&hl=cs &ct=clnk&gl=cz

93

Přílohy Příloha č.[1] Průběh návštěvnosti jeskyní Moravského krasu v letech 2007-2010 Tabulka průběhu návštěvnosti jeskyní Moravského krasu v letech 2007- 2010 rok Jeskyně 2007 2008 2009 2010 Punkevní jeskyně 226641 216266 200460 189084 Sloupsko-šošůvské j. 59099 57591 42963 36204 Kateřinská j. 59989 56729 47004 36592 Balcarka 37705 0 24807 28214 Výpustek 4809 29276 20677 18959 Celkem 388243 359862 335911 309053

Počet návštěvníků

Tisíce

Roční návštěvnost 240 Punkevní jeskyně

200

Sloupsko-šošůvské j.

160

Kateřinská j.

120

Balcarka

80

Výpustek

40 0 2007

2008 2009 Rok

2010

Graf 22- Návštěvnost jeskyní Moravského krasu v letech 2007-2010

94

Příloha č. [2] Chráněná území Moravského krasu V Moravském krasu se nachází 4 národní přírodní rezervace, 2 národní přírodní památky a 11 přírodních rezervací. Jsou to tyto oblasti: Chráněná území Moravského krasu Národní přírodní Přírodní rezervace Národní přírodní rezervace památky Balcarova skála-Vintoky (Ostrov u Macochy) Býčí skála Jeskyně Pekárna Bílá voda (Holštejn) Habrůvecká bučina Rudické propadání Březinka (Březina) Hádecká planinka Čihadlo (Babice nad Svitavou) Vývěry Punkvy Dřínová (Babice nad Svitavou) Sloupsko-šošůvské jeskyně (Sloup Moravském krasu) Mokřad pod Tipečkem (Jedovnice) U Brněnky (Kanice) U Výpustku (Březina) Údolí Říčky (Hostěnice, Ochoz u Brna) Velký Hornek (Brno-Líšeň, Mokrá-Horákov)

95

Příloha č.[3] Dotazník k bakalářské práci

Dotazník k bakalářské práci na téma Moravský kras analýza současného stavu a perspektiva dalšího vývoje z hlediska cestovního ruchu

Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku. 1. Jaký byl Váš prvotní impuls k návštěvě Moravského krasu?

o o o o o

Reklama Reference od přátel, rodiny Veletrh cestovního ruchu Internet Jiné…. Doplňte

2. Co Vás nejvíce motivovalo k návštěvě regionu?

o o o o o

Přírodní atraktivity (jeskyně Moravského krasu, krasová krajina…) Sportovní vyžití (cyklistika, turistika, lezectví…) Kulturní a historické památky regionu (hrady, zámky, muzea…) Wellness a relaxace Jiné…. Doplňte

3. Jakým způsobem jste navštívil/a Moravský kras?

o o o

Individuelně Prostřednictvím CK Kombinace obojího (např. ubytování a strava přes CK, vlastní doprava…)

96

4. Pokud jste Moravský kras navštívil/a sám/a, sháněli jste si dopředu informace o daném místě (seznam a rezervace ubytování, doprava, ceníky a otvírací doby atraktivit…)?

o o

Ano Ne

5. Jak jste si tyto informace sháněl/a?

o o o o

Pomocí internetu (www stránky, email…) Telefonicky do místních informačních center Propagační brožurky, letáčky Přes CK

6. Je podle Vás o daném regionu dostupné dostatečné množství informací potřebných pro pobyt v regionu? …)?

o o

Ano Ne

7. Pokud jste odpověděl/a ANO nepište nic, pokud Vaše odpověď byla NE, doplňte, jaké informace Vám o regionu chybí?

8. Jaký byl váš celkový dojem z návštěvy Moravského krasu? Ohodnoťte 1 – nejlepší, 5 – nejhorší

○ 2○ 3○ 4○ 5○

1

9. Kolik nocí jste strávil/a v Moravském krasu?

o o o o

Pouze jednodenní výlet 1 – 2 noci 2 – 3 noci 4 a více nocí 97

10. Jak byste ohodnotil/a ubytování (čistota prostředí, úroveň vybavení ubytování, kvalita jídla)?

o o o o o

Ubytování jsem nevyužil/a (jednodenní výlet) Jak kvalita, tak cena byly nad očekávání dobré Kvalita ubytování byla přímo úměrná ceně Ve srovnání s kvalitou (kvalita byla špatná) byla cena vyšší Ve srovnání s kvalitou (kvalita byla nad očekávání dobrá) byla cena nižší

11. Jaká byla ochota a vstřícnost personálu? Ohodnoťte 1 – nejlepší, 5 – nejhorší

○ 2○ 3○ 4○ 5○

1

12. Jak byste hodnotil/a kvalitu gastronomických služeb v regionu? Ohodnoťte 1 – nejlepší, 5 – nejhorší

○ 2○ 3○ 4○ 5○

1

13. Navštívil/a jste některé přírodní nebo kulturní památky v regionu? Jaké? Doplňte

14. Jak je podle Vás celková kvalita poskytovaných služeb v rámci přírodních a kulturních památek v regionu Moravského krasu? Ohodnoťte 1 – nejlepší, 5 – nejhorší Kvalita informačních center Průvodcovské služby Poměr kvalita / cena Doplňkové služby (občerstvení, suvenýry…) Ochota a vstřícnost zaměstnanců

○ 1○ 1○ 1○ 1○ 1

○ 2○ 2○ 2○ 2○ 2

○ 3○ 3○ 3○ 3○ 3

○ 5○ 4○ 5○ 4○ 5○ 4○ 5○ 4○ 5○ 4

98

15. Jak je podle Vás celková kvalita sportovního a wellness využití v regionu Moravského krasu? Ohodnoťte 1 – nejlepší, 5 – nejhorší Sít’ naučných cest a cyklostezek Množství a kvalita bazénů nebo koupališť Služby wellness

○ 2○ 3○ 4○ 5○ 1○ 2○ 3○ 4○ 5○ 1○ 2○ 3○ 4○ 5○ 1

16. Přemýšlíte o další návštěvě regionu Moravského krasu?

o o o

Ano, líbilo se mi tu, chtěl/a bych to tu poznat víc Ne, líbilo se mi tu, ale pravděpodobně se sem nevrátím Ne, nelíbilo se mi tu

17. Návštěvu Moravského krasu jste absolvoval/a s?

o o o o o o o

Rodiči Prarodiči Manželem/kou Rodinou (manžel/ka, děti) Partnerem/kou Kamarádem/kou Sám/a

18. Jste?

o o

Muž Žena

19. Uveďte, prosím, Váš věk.

o o o o o o

<18 18-30 30-40 40-50 50-60 60<

Děkuji za Vaše odpovědi a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. 99

Příloha č. [4] Návrh programu čtyřdenního pobytového balíčku v Moravském krasu 1. den Dopoledne: příjezd 14:00 ubytování 15:30-17:00 bazén a sauna (v hotelu) 18:00 večeře 2. den 10:30 Prohlídka Punkevní jeskyně (70 min), výjezd lanovkou na Horní můstek propasti Macocha 12:00 oběd na Chatě Macocha (Horní můstek) 13:00 procházka 2 km ke Kateřinské jeskyni 14:00 Prohlídka Kateřinské jeskyně (40 min) 14:40- 15:20 Procházka k Čertovu mostu (krasový skalní útvar asi 1 km od Kateřinské jeskyně) 16:30- 17:00 vířivka (v hotelu) 18:00 večeře 3. den Dopoledne: volný program Po obědě návštěva kulturní památky (Blanenský zámek, zámek Rájec- Jestřebí, Křtiny, Josefovské údolí…) 18:00 večeře

100

4. den Dopoledne: po snídani odjezd do Vilémovic- výlet na koloběžkách Trasa na koloběžky: Vilémovice- Ostrov u Macochy- Sloup-Punkevní jeskyněVilémovice Celková délka trasy- cca 16 km Doba trvání: bez návštěvy jeskyní cca 3 hod a 30 min Trasa není náročná, zvládnou ji i lidé, kteří nejsou příliš zvyklí na pohyb. Osobně jsem trasu na koloběžce absolvovala. Ze začátku je pohyb pro ty, kdo na koloběžce nejezdí nezvyklý, ale poměrně rychle se do toho každý dostane. Během cesty možnost navštívit jeskyni Balcarka(Ostrov u Macochy) nebo Sloupskošošůvské jeskyně (Sloup). Po cestě zastávka na oběd. Po absolvování výletu odjezd domů.

Obrázek 23- Trasa výletu na koloběžce

101

Moravský kras analýza současného stavu a perspektiva dalšího vývoje z hlediska cestovního ruchu

Recommend Documents