Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví
Zemědělské pojištění v ČR z hlediska jeho vývoje a současného stavu Bakalářská práce
Autor:
Zdeněk Pavlišta Pojišťovnictví
Vedoucí práce:
Ing. Helena Janegová
Jablonec nad Nisou
Květen, 2009
-1-
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci zpracoval samostatně za odborného vedení paní Ing. Heleny Janegové a s pouţitím uvedené literatury.
V Rozstání, dne 20. května 2009
Zdeněk Pavlišta
-2-
Poděkování Rád bych touto cestou vyjádřil svŧj dík vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Heleně Janegové, za její odborné vedení, za věnovaný čas a poskytnutí cenných rad při zpracování. Dále bych rád poděkoval svému konzultantovi Ing. Pavlu Střihavkovi z České pojišťovny, a. s., za četné připomínky a komentáře. Mŧj dík patří také mé rodině a přátelŧm, kteří mi svojí vstřícností a tolerancí vytvořili skvělé podmínky nejen při psaní této bakalářské práce, ale i po celou dobu studia.
-3-
Anotace práce: Tato práce se zaměřuje na problematiku zemědělského pojištění v České republice. V práci jsou nejprve prezentovány 3 skupiny produktŧ zemědělského pojištění (pojištění plodin, pojištění hospodářských zvířat a pojištění lesních porostŧ). Zmiňuji druhy rizik, které v současné době mají největší vliv na zemědělství. Další část se soustředí na historický vývoj a současný stav zemědělského pojištění na pojistném trhu v ČR. Prostor dostanou také produkty jednotlivých pojišťoven nabízejících zemědělské pojištění. Hlavní pasáţ práce je zaměřena na úlohu státu v zemědělském pojištění. V poslední části práce se budu věnovat České pojišťovně, jakoţ to bezkonkurenčně nejvýznamnější organizací v oblasti nabídky zemědělského pojištění.
Anotation: As a topic of my bachelor thesis I chose describing an analysis of the agricultural insurance in the Czech Republic. At the beginning of the thesis, I focus on 3 groups of products of agricultural insurance (insurance crop, livestock and forest stand). I mention the types of risks that have the biggest influence on the agriculture. The next part of the thesis describes historical development and the present state of the agricultural insurance in the Czech Republic. A place in my thesis will be also reserved for the products of individual insurance companies, which offer the agricultural insurance. The main part of my thesis is focused on the role of the state in the agricultural assurance. The last part of my thesis is about Česká pojišťovna insurance company, as the most significant player in the field of offer of the agricultural insurance.
-4-
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................- 7 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ ............................- 9 1.1 Pojištění plodin ......................................................................................................................... - 9 1.1.1 Kroupy a krupobitní pojištění................................................................................................................................- 10 1.1.2 Pojištění plodin proti vybraným rizikŧm ............................................................................................................- 11 1.1.3 Pojištění úrody ..........................................................................................................................................................- 11 -
1.2 Pojištění hospodářských zvířat ............................................................................................. - 11 1.3 Pojištění lesních porostů ........................................................................................................ - 13 -
2 ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ NA POJISTNÉM TRHU ČR .............................................- 14 2.1 Zemědělské pojištění v ČR do roku 1948 ............................................................................. - 14 2.2 Období 1948 – 1968 ................................................................................................................ - 16 2.3 Období 1968 – 1993 ................................................................................................................ - 16 2.4 Situace na českém pojistném trhu od roku 1993 ................................................................. - 17 2.4.1 Produkty jednotlivých pojišťoven .......................................................................................................................- 22 2.4.1.1 Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. .....................................................................................................................- 22 2.4.1.2 Generali Pojišťovna, a. s. ......................................................................................................................................- 24 2.4.1.3 AGRA pojišťovna..................................................................................................................................................- 24 2.4.1.4 Pojišťovna UNIQA, a. s. .......................................................................................................................................- 26 -
3 ROLE STÁTU V ZEMĚDĚLSKÉM POJIŠTĚNÍ............................................................- 27 3.1 Dotace na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství ................................................... - 28 3.1.1 Dotační programy.....................................................................................................................................................- 29 -
3.2 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond .................................................................... - 34 3.2.1 Podmínky pro získání podpory .............................................................................................................................- 34 3.2.2 Programy podpory „PGRLF“ ................................................................................................................................- 35 3.2.2.1 Investice .................................................................................................................................................................- 35 3.2.2.2 Program podpory mladých podnikatelŧ na rodinných farmách .........................................................................- 37 -
3.2.3 Program „Podpora pojištění“ .................................................................................................................................- 37 -
4 NÁVRH POJISTNÉHO PROGRAMU NA ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ V ČP, a. s. ....- 40 4.1 Česká pojišťovna a. s. ............................................................................................................ - 40 4.1.1 Pojištění plodin .........................................................................................................................................................- 41 4.1.1.1 Stanovení pojistného u pojištění plodin ...............................................................................................................- 42 4.1.1.2 Typy pojištění plodin.............................................................................................................................................- 44 4.1.1.3 Speciální nabídky pojištění plodin .......................................................................................................................- 45 -
4.1.2 Typy pojištění okrasných rostlin ..........................................................................................................................- 46 4.1.3 Pojištění lesŧ..............................................................................................................................................................- 47 4.1.4 Pojištění hospodářských zvířat..............................................................................................................................- 47 4.1.4.1 Rozsah pojištění zvířat ..........................................................................................................................................- 48 4.1.4.2 Speciální nabídky pojištění zvířat.........................................................................................................................- 48 -
4.2. Modelové příklady................................................................................................................. - 49 4.2.1 Pojištění plodin .........................................................................................................................................................- 49 4.2.2 Pojištění hospodářských zvířat..............................................................................................................................- 55 -
Seznam pouţité literatury a dalších pramenŧ .......................................................................- 62 -
-5-
Seznam zkratek a. s.
akciová společnost
aj.
a jiné
apod.
a podobně
atd.
a tak dale
BSE
bovinní spongiformní encefalopatie
ČAP
Česká asociace pojišťoven
ČNB
Česká národní banka
ČP
Česká pojišťovna, a. s.
ČPP
Česká podnikatelská pojišťovna, a. s.
ČR
Česká republika
ČSOB
ČSOB Pojišťovna, a. s.
EU
Evropská unie
FAO
Mezinárodní organizace pro zemědělství
Generali
Generali pojišťovna, a. s.
HVP
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.
IBR
infekční bovinní rhinotracheitidy
JZD
Jednotné zemědělské druţstvo
Kč
Koruna česká
KSČ
Komunistická strana Čech
mil.
milion
mld.
miliarda
MZe
Ministerstvo zemědělství
např.
například
PČ
Pojistná částka
PGRLF
Podpŧrný a garanční rolnický a lesnický fond
poj.
pojistné
PS
Pojistná smlouva
Sb.
Sbírka zákonŧ
t
tuna
tis.
tisíc
ZD
Zemědělské druţstvo
-6-
ÚVOD Cílem mé bakalářské práce je charakteristika zemědělského pojištění na pojistném trhu ČR z hlediska jeho vývoje a současného stavu. Zemědělství a zemědělská problematika obecně patří v trţní ekonomice k velmi dŧleţitým, ale také velmi sloţitým ekonomickým a politickým otázkám. Zemědělství je velmi rizikovým oborem podnikání. Výrobní cyklus trvá oproti například prŧmyslové výrobě velmi dlouhou dobu. Od zasetí po sklizeň uplyne často více jak pŧl roku, od narození zvířete po jeho vyuţití v dospělosti několik let. Po celou dobu zde pŧsobí velké mnoţství rizik, která zemědělskou výrobu negativně ovlivňují a sniţují. Existuje hned několik dobrých argumentŧ, proč je dŧleţité klást velký dŧraz na řízení rizik v zemědělství. Prvním dŧvodem je fakt, ţe zemědělství je základnou pro výrobu potravin. Zemědělství také zaměstnává nemalou část naší populace a výkyvy v zemědělské výrobě znamenají problémy v oblasti zaměstnanosti. Je tedy dŧleţité a nevyhnutelné zabývat se zpŧsoby a metodami řešení problému, jak eliminovat zemědělská rizika nebo alespoň omezit míru jejich výskytu a realizace na minimum. Evidentně toto téma bude v blízké budoucnosti stále aktuálnější, vzhledem ke klimatickým změnám, značným výkyvŧm počasí a celkovému globálnímu oteplování. Jediným moţným, léty a praxí ověřeným zpŧsobem eliminace rizik, je pojištění. Ve své práci se budu nejprve věnovat základní charakteristice zemědělského pojištění, vymezím druhy pojištění a rizika, která nejvíce ohroţují zemědělské podnikání. Hlavní náplní další kapitoly je nejen popsat současnou podobu zemědělského pojištění v České republice, ale také jeho historii a vývoj v rámci Československa, protoţe toto pojištění má na našem území dlouhou tradici a jeho kořeny sahají aţ do 18. století. Dále se budu zabývat podpoře zemědělství hlavně ze strany našeho státu. Český zemědělec mŧţe poţádat o dotace na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělském pojištění a také o dotace od Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
-7-
Blíţe představím produkty zemědělského pojištění České pojišťovny a. s., neboť je aţ dosud bezkonkurenčně nejvýznamnější a největší organizací nabízející zemědělské pojištění. Z materiálŧ této pojišťovny namodeluji několik příkladŧ včetně výpočtu pojistného. Věřím, ţe tato bakalářská práce podá všem čtenářŧm ucelený přehled o problematice zemědělského pojištění v České republice.
-8-
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ Zemědělské pojištění je pojištění pro případ výskytu nahodilých a nepředvídatelných situací, které ohroţují zemědělskou prvovýrobu a které nelze vŧbec nebo jen velmi málo ovlivnit. Zahrnuje v sobě především pojištění plodin a hospodářských zvířat, ale také pojištění lesních porostŧ. Lze se setkat i s názorem, ţe do oblasti pojištění zemědělských rizik patří i pojištění majetku zemědělcŧ, tj. pojištění movitých a nemovitých věcí, pojištění strojŧ, motorových vozidel, odpovědnosti za škody atd. To je však analogií pojištění podnikatelských a prŧmyslových rizik a tudíţ se v rámci zemědělského pojištění neuvádí jako klíčové. Systém zemědělského pojištění plní několik funkcí. Jednou z nich je společenská prospěšnost. Jelikoţ zemědělské pojištění redukuje rizika spojená se zemědělskou výrobou, zaručuje tím stabilní příjmy zemědělcŧm. Protoţe zemědělská výroba se produkuje převáţně v agrárních oblastech, pro které je typické venkovské prostředí, znamená to, ţe tyto příjmy zabezpečují venkovské obyvatelstvo. S venkovským prostředím souvisí i druhá funkce zemědělského pojištění. Systém zemědělského pojištění s účastí státu umoţňuje realizovat sociální provázanost a stabilitu venkovských oblastí. Umoţňuje totiţ vyplácet kompenzace k udrţení příjmŧ a zachování ţivotaschopnosti podnikatele v zemědělství. Třetí funkcí, kterou pojištění v oblasti zemědělských rizik plní, je skutečnost, ţe mŧţe pŧsobit jako záruka při ţádosti o
úvěry,
jelikoţ
je
nástrojem
zabezpečujícím
finanční
solventnost
i
v případě
nepředvídatelných pohrom. Zemědělské pojištění je aktivním a funkčním nástrojem stability v oblasti zemědělského podnikání. Diverzifikuje míru rizika, kterou by jinak zemědělec nesl sám, čímţ mu umoţňuje kontinuálně pokračovat v podnikatelské činnosti i v případě totálního výpadku produkce. Zejména pro tyto funkce a vlastnosti je podpora a rozvíjení systému zemědělského pojištění ve společenském zájmu. V současné době je pojištění zemědělských rizik řazeno v České republice dle přílohy Zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví do odvětví neţivotního pojištění a spadá do oblasti pojištění majetku. [1]
1.1 Pojištění plodin První zmínky o pojištění plodin spadají do přelomu 18. a 19. století, ale pevné místo v systému pojištění získalo aţ na počátku 20. století. Toto pojištění je charakterizováno jako
-9-
pojištění pro případ výskytu škod z poškození nebo zničení pojištěných plodin. Jde v zásadě o pojištění výnosů. Vzhledem k dlouhé době trvání výrobního procesu, od zasetí aţ po sklizeň, je nepřesné uvaţovat o plodinách jako o pojištěných věcech. Spíše lze o pojištění plodin hovořit jako o pojištění následných škod. V rámci pojištění plodin mŧţeme rozlišit 3 základní druhy pojištění: o krupobitní pojištění, o pojištění plodin proti vybraným rizikům (tzv. ţivelní pojištění plodin), o pojištění úrody, které zahrnuje všechna rizika.
1.1.1 Kroupy a krupobitní pojištění Kroupy jsou ledové hrudky o velikosti od pár milimetrŧ do několika centimetrŧ vznikající v bouřkových mracích a následně dopadající na zemský povrch. Padání krup se označuje jako krupobití.
Obrázek č. 1: Kroupy
Zdroj: http://www.opojisteni.cz/skody/prirodni-nebezpeci/ 9 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kroupy_(meteorologie) 10
Krupobitní pojištění je pojištění plodin pro případ jejich zničení nebo poškození krupobitím. Riziko krupobití patří mezi ţivelní rizika a v rostlinné výrobě tvoří riziko velmi významné. Krupobití je relativně řídkým přírodním jevem, i kdyţ při současných klimatických podmínkách se objevuje stále intenzivněji. V Evropě je frekvence jeho výskytu největší v oblastech poblíţ Alp. Česká republika se nachází na severním okraji této krupobitní oblasti, v níţ se uvádí výskyt krupobití 1 aţ 5krát ročně. Nejčastěji se vyskytuje v červnu a červenci, obvykle po sérii teplých dnŧ, které náhle vystřídá vlhké proudění. [2]
- 10 -
1.1.2 Pojištění plodin proti vybraným rizikům Pojištění plodin proti vybraným rizikŧm je mnohem komplexnější neţ krupobitní pojištění. Kromě krupobití kryje i další rizika: poţár, povodeň a záplavu, vichřici, ale i například jarní mrazy, vyzimování1, škŧdce apod. Tento druh pojištění pokrývá v dlouhodobém prŧměru řádově 20 aţ 25 % celkového rizika spojeného s pěstováním plodin. [3]
1.1.3 Pojištění úrody Pojištění úrody plodin je nejkomplexnější, ale také nejdraţší pojištění, který kryje celý souhrn vlivŧ ohroţujících rostlinnou výrobu. V tomto pojištění se neodškodňuje zničení či poškození plodin konkrétní pojistnou událostí, ale odškodňuje se nedosažení dohodnutého pojištěného objemu produkce (resp. výnosu). Ten bývá stanoven jako vylepšený prŧměrný výnos posledních let, např. prŧměr tří nejlepších let z posledních pěti. Pojištění bývá konstruováno s vysokou spoluúčastí zemědělcŧ (aţ 50%). Pojištění úrody zahrnuje tyto 3 formy: o pojištění úrody jednotlivých plodin (chmel, len), o pojištění úrody skupin plodin, o pojištění celkové úrody. [4]
1.2 Pojištění hospodářských zvířat Pojištění hospodářských zvířat zahrnuje pojištění hlavních druhŧ zemědělských zvířat jako skot, ovce, kozy, prasata a drŧbeţ, ale také je moţno pojistit koně, vejce v líhni, kočky a psy.
1
Vyzimováním se rozumí poškození porostů vybraných plodin v období od zasetí v roce výsevu do 30. dubna roku následujícího v důsledku působení sněhu a mrazu včetně s tím souvisejícím rozšířením chorob a živočišných škůdců, nadměrným mokrem nebo suchem, nebo prudkými rozdíly teplot. - 11 -
Obrázek č. 2: Prase domácí
Obrázek č. 3: Kůň
Obrázek č. 4: Skot
Obrázek č. 5: Ovce
Zdroj: http://www.naturfoto.cz 11
Pojištění se obvykle vztahuje na uhynutí, utracení nebo nucenou poráţku z dŧvodu nemoci, poranění, operace, porodu nebo potratu. [4] V případě hospodářských zvířat mŧţeme mluvit o třech základních skupinách rizik: o riziko nákazy, o riziko úrazů a neinfekčních (nenakaţlivých) onemocnění, o riziko živelní. Nejvýznamnějším rizikem v pojištění hospodářských zvířat je nákaza. Jedná se o riziko onemocnění a přenosu nakaţlivých nemocí. Propuknutí infekce (např. BSE = nemoc šílených krav, epidemie slintavky nebo kulhavky) přináší chovatelŧm obrovské ztráty. V případě nákazy mŧţe dojít k nařízené likvidaci celého chovu zvířat. Nákazová situace je celosvětově sledována Mezinárodní organizací pro zemědělství a výţivu (FAO). V České republice nákazovou situaci mapuje státní veterinární správa. Dalším významným rizikem je živel, který zahrnuje poţár, vichřici, krupobití, povodeň a záplavu, sesuv pŧdy a zemětřesení.
- 12 -
Třetí skupinou v pojištění zvířat jsou rizika úrazu a nenakažlivé nemoci. Tato rizika jsou pro chovatele závaţná hlavně v případě, kdy se jedná o cenné kusy (např. závodní koně). Přirozeně pro drobné podnikatele je cenné kaţdé zvíře – dojná kráva, jalovice, prase, ovce atd. Moţné je také pojistit riziko odcizení či zaběhnutí zvířete. Eventuelně se lze také setkat s pojištěním šomážních rizik, kam patří například pojištění výpadku ţivočišné produkce následkem infekce nebo pojištění vajec v elektrické líhni. Zvířata se pojišťují na dohodnutou pojistnou částku, která by měla co nejvíce odpovídat pojistné hodnotě zvířete, obvykle se spoluúčastí chovatele. [2]
1.3 Pojištění lesních porostů Do oblasti zemědělské pojištění patří i pojištění lesních porostŧ. Specifickým rizikem, které se vztahuje k tomuto pojištění, je riziko požáru. Rozsáhlé plochy plné hořlavého dřeva jsou k poţáru zvlášť náchylné. Obrázek č. 6: Požár mýtiny
Obrázek č. 7: Lesní porost
Zdroj: http://www.sdhblatna.estranky.cz/fotoalbum/ 12 Zdroj: http://www.wallpaper.cz/priroda/flora/lesniporost6 13
Kromě poţáru, lze také pojistit další ţivelní rizika: vichřici, krupobití, povodně a záplavy, sesuv pŧdy a další. Bohuţel další významná nebezpečí pro majitele lesŧ, jako je vandalismus a krádeţ dřeva, prozatím u nás pojistit nelze. Výše pojistného závisí nejenom na stanovené pojistné částce, ale také na velikosti a umístění lesního porostu či skladbě a stáří stromŧ. [3] - 13 -
2 ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ NA POJISTNÉM TRHU ČR Pojištění se na našem území začalo objevovat v 18. století, kdy za největší nebezpečí byly povaţovány poţáry. Jiţ v roce 1699 podal Jan Kryštof Bořek návrh, aby bylo v Čechách zavedeno poţární pojištění budov, k realizaci však nedošlo. Zakládání pojišťoven podporovala svými dopisy i císařovna Marie Terezie. Za její vlády byl zaloţen Fond na úhradu škod vzniklých poţáry, povodněmi a nepřízní počasí. V roce 1819 vydal císař František I. patent, jímţ se povolovalo pojištění jako soukromé podnikání. Před 1. světovou válkou bylo v oblasti zemědělství rozšířeno především krupobitní pojištění. Poskytovala ho například První česká vzájemná pojišťovna (na našem území vznikla v roce 1827). V oblasti pojištění hospodářských zvířat existovalo mnoho spíše malých pojišťovacích spolkŧ. [8]
2.1 Zemědělské pojištění v ČR do roku 1948 Zemědělské pojištění po 1. světové válce se týkalo především pojišťování skotu a koní a pojištění škod z krupobití. V Čechách měl od roku 1910 v pojištění hospodářských zvířat dominantní úlohu Zajišťovací svaz českých spolkŧ pro pojišťování dobytka v království Českém. Na Moravě pŧsobil od roku 1902 zemský pojišťovací ústav, který se od roku 1918 nazýval Zemská dobytčí pojišťovna v Brně. V době hospodářské konjunktury v letech 1924 aţ 1929 se pojištění velmi pozitivně rozvíjelo. Přibývalo velké mnoţství nově zakládaných, tuzemských i zahraničních pojišťoven. V tomto období vznikalo i mnoţství nových pojištění (viz. tabulka č. 1).
- 14 -
Tabulka č. 1 – Pořadí důležitosti jednotlivých druhů pojištění v roce 1929 a jejich podíl na celku základních (elementárních) pojištění dle výše přijatého hrubého pojistného a zajistného. RIZIKO
PŘIJATÉ POJISTNÉ V KČ
PODÍL V %
416 571 100 442 58 305 50 719 47 530 43 152 33 525 14 829 11 215 7 385 7 308 5 251 2 211 1 578 994 707 579 505 261 178 14 803 259
51,86 12,50 7,62 6,31 5,92 5,37 4,17 1,85 1,40 0,92 0,91 0,65 0,28 0,20 0,12 0,09 0,07 0,06 0,03 0,02 0,00 100,00
Požární pojištění Pojištění odpovědnosti Pojištění autokaska Úrazové pojištění Krupobitní pojištění Pojištění proti krádeži vloupáním Dopravní pojištění Šomážní pojištění Pojištění strojů Pojištění skel Pojištění hovězího dobytka a koní Pojištění úvěrů Pojištění valorů Vodovodní pojištění Pojištění proti zpronevěře Pojištění proti ztrátě šperků Cukrovarnické pojištění Pojištění proti dešti Pojištění koňských zápřahů Pojištění proti ztrátě jízdenek Pojištění zvonů CELKEM
Zdroj: MARVAN M. a CHALOUPECKÝ J. Dějiny v pojišťovnictví v Československu (1918 – 1945). Bratislava: Česká pojišťovna a.s., 1993. str. 185 – 186 5.
Po období hospodářského rozmachu následovalo období hospodářské krize a melancholie, které trvalo aţ do roku 1936. Teprve aţ po tomto roce se ekonomika začala zvedat, hlavně díky rostoucímu zbrojnímu prŧmyslu. Nejdŧleţitější roli v elementárním pojištění hrálo stejně jako ve všech předchozích letech poţární pojištění. Zemědělské pojištění nebylo z hlediska přijatého pojistného nijak významné.
V roce 1939 započala pro Československo neslavná éra okupace Německem a světové války. V oblasti pojišťovnictví byla stejně jako v jiných oblastech potlačována česká inteligence. Měnily se právní normy ve prospěch Německa a proti ţidovskému obyvatelstvu. Ve spojení s 2. světovou válkou přestaly na českém území pŧsobit zahraniční pojišťovny ze zemí, které byly ve válce s Německem. Z období války se dochovalo jen velmi málo věrohodných statistických údajŧ, z nichţ by se daly získat ověřené údaje o rozsahu obchodní činnosti pojišťoven.
- 15 -
Po definitivní kapitulaci Německa v roce 1945, se Československo stalo opět samostatným státem s vlastní vládou. Po roce 1948 bylo zavedeno centrálně plánované hospodářství. [5]
2.2 Období 1948 – 1968 Hlavním úkolem od počátku 50. let bylo zdruţstevňování zemědělské výroby a budování jednotných zemědělských družstev (JZD). Tomuto dŧleţitému odvětví byla věnována silná pomoc a podpora. Dŧleţitou výpomocí v tomto úsilí bylo zabezpečení druţstev pojištěním. Od roku 1953 se majetek JZD, dříve pojišťovaný pouze dobrovolně, musel začít pojišťovat povinně. V roce 1965 došlo na řece Dunaji na jiţním Slovensku k obrovským záplavám a povodním. Z dŧvodu vysoké hladiny řeky a dlouhodobým dešťŧm bylo zaplaveno více jak 71 000 ha zemědělské pŧdy. JZD byla povinně ze zákona pojištěna, tudíţ valná většina škod jim byla proplacena. Státní pojišťovna vyplatila plnění ve výši 362 500 000 Kč. [6]
2.3 Období 1968 – 1993 V roce 1968 vznikla Československá federativní republika. Tato skutečnost se promítla i do oblasti pojišťovnictví. Místo jedné státní pojišťovny vznikly 2 monopolní ústavy: Česká státní a Slovenská státní pojišťovna. V roce 1986 bylo zavedeno tzv. „Zákonné komplexní pojištění úrody“, které zahrnovalo i dříve nepojistitelná rizika, jako třeba sucho. Za první 2 roky existence pojištění vyplatily obě státní pojišťovny na škodách o 1 mld. Kč více neţ přijaly na pojistném. Komplexní pojištění úrody se stalo velmi ztrátové a v trţním hospodářství by nemělo vŧbec ţádnou šanci na ţivot. Byla však zabezpečena činnost a ekonomická stabilita zemědělských organizací, coţ bylo hlavním cílem zájmŧ KSČ. V roce 1989 došlo k tzv. sametové revoluci a začal proces transformace ekonomiky od centrálně plánovaného k volně tržnímu hospodářství.
- 16 -
V roce 1991 byl přijat nový zákon o pojišťovnictví, došlo ke zrušení zákonného pojištění a nastal expanzivní rŧst nově vstupujících pojišťoven na český pojistný trh. [6]
2.4 Situace na českém pojistném trhu od roku 1993 Největší boom v rámci nově vstoupivších pojišťoven zaznamenal rok 1995, kdy vstoupilo na pojistný trh 8 nových komerčních pojišťoven. V oblasti zemědělství se tato změna výrazně projevila aţ o rok později (viz. tab. č. 2).
Tabulka č. 2 – Počet komerčních pojišťoven v ČR v letech 1991 - 2009
ROK
KOMERČNÍ POJIŠŤOVNY CELKEM
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
3 12 20 27 35 35 40 41 43 41 43 42 42 42 42 42 42 42 42
Z TOHO POSKYTUJÍCÍ ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ POČET MEZIROČNÍ ZMĚNA (%) 1 1 1 1 4 10 10 10 9 9 8 8 8 7 3 4 5 5 5
0 0 0 300 150 0 0 -10 0 -11 0 0 -12,5 -57 33 25 0 0
Zdroj: Výroční zprávy v ČAP z let 1991 – 2009 14 , vlastní výpočty
I kdyţ v dalších letech došlo ke zvýšení počtu pojišťoven, nabídka zemědělského pojištění stagnovala a poté i klesala. Nejpravděpodobnější příčinou je nízká rentabilita tohoto druhu pojištění v dŧsledku vyšších pojistných plnění především z dŧvodu povodní a záplav. Za povšimnutí stojí také fakt, ţe i kdyţ zemědělské pojištění uvádělo ve svém portfoliu v roce 2004 7 pojišťoven (viz. tab. č. 2), aktivní krytí zemědělských rizik nabízely v daném roce pouze 3 z nich – Česká pojišťovna, Generali pojišťovna a Hasičská vzájemná pojišťovna. [3]
- 17 -
Tabulka č. 3 – Zemědělské pojištění v ČR v letech 1990 - 2004
Ukazatel
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
Předepsané pojistné (mil.Kč)
5 588
2 340
985
928
1 066
862
993
869
Pojistné plnění (mil. Kč)
6 561
1 848
617
840
1 007
947
869
393
Škodní prŧběh (%)
117,4
79,0
62,6
90,5
94,4
110,0
87,5
43
Pramen: ČEJKOVÁ, V. a BIBZOVÁ, I. Inovace ve vývoji zemědělského pojištění v ČR. Pojistné rozpravy. Praha: ČAP, 2006, č. 19. str. 1113.
Údaje v tab. č. 3 ukazují značnou volatilitu (tj. kolísavost hodnot). Kdyţ porovnáme výši předepsaného pojistného (PP) z roku 2004 oproti roku 1990, zjistíme, ţe je o 85 % niţší. Je nutné vzít na vědomí rok, ze kterého vychází počáteční hodnota. Do roku 1990 byla zemědělská produkce situována v JZD, která měla ze zákona povinnost být pojištěna pro odvětví hospodářských zvířat a plodin (viz. kapitola 2.2). V 90. letech navíc došlo k restrukturalizaci ekonomiky a JZD se většinou rozpadla. Rovněţ také došlo ke zrušení povinného zemědělského pojištění (viz. kapitola 2.3). Vyjdeme-li z těchto informací, není divu, ţe ukazatel PP tak výrazně klesl. V oblasti pojistného plnění se jeví situace obdobně.
Tabulka č. 4 – Pojištění plodin a hospodářských zvířat v ČR v letech 1998 – 2004 (v mil. Kč)
Ukazatel Předepsané poj. Pojistné plnění Škodní prŧběh Předepsané poj. Pojistné plnění Škodní prŧběh
1998
1999
2000
555,4 618,1 111,3
544,6 474,5 87,1
475,0 678,2 142,8
1998 510,6 388,7 76,1
1999 423,1 329,4 77,9
2000 386,6 269,2 69,7
POJIŠTĚNÍ PLODIN 2001 2002 530,8 622,8 117,3
2003
2004
566,9 649,9 114,6
542,1 333,0 61,4
534,5 238,5 45,0
2002 426,0 219,5 51,5
2003 373,4 204,7 54,8
2004 334,9 154,7 46,0
POJIŠTĚNÍ ZVÍŘAT 2001 422,0 219,3 52,0
Pramen: VÚZE Praha 2004, výroční zprávy z ČAP 14.
Ukazatel PP u plodin v tab. č. 4 je v uvedených letech v prŧměru vyšší neţ ukazatel PP u zvířat, protoţe plodiny jsou daleko více vystavovány rizikŧm neţ zvířata a zemědělci si míru těchto rizik uvědomují.
- 18 -
Z hlediska účasti pojišťoven, které nabízejí produkty na pojistném trhu zemědělského pojištění, lze vývoj od roku 1993 do roku 2004 hodnotit následovně: Do roku 1995 se poskytováním zemědělského pojištění zabývala pouze Česká pojišťovna. V roce 1995 se k ní přidala pojišťovna Morava, Česká Kooperativa a Moravskoslezská Kooperativa. V roce 1996 vznikla Chmelařská pojišťovna, v níţ měl 32% podíl Podpŧrný a garanční rolnický a lesnický fond. Po roce 1997 postupně vstupovaly a odcházely z trhu zemědělského pojištění následující pojišťovny: Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP), Pojišťovna České spořitelny, Uniqa, Generali, Kooperativa, Pojišťovna Slavia a Hasičská vzájemná pojišťovna. V období let 2001 – 2002 došlo k další redukci. Zemědělské pojištění přestala nabízet ČPP. V roce 2003 nabízely zemědělské pojištění, resp. aktivní krytí zemědělských rizik pouze 3 pojišťovny (viz. tab. č. 5). Tabulka č. 5 – Struktura vývoje produktů zemědělského pojištění u jednotlivých pojišťoven v ČR
X
X
X
4 5
X
X
X
6
X
X
X
7
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
8 9
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
2008
X
X
2007
X
X
2006
X
X
2003
X
X
2005
X
X
2004
X
2002
X
2001
X
X
Lesy r. 2000
X
X
2008
X
X
2007
X
X
2006
X
X
2005
X
X
2004
3
X
2003
X
2002
X
2001
X
2008
X
2007
2
2006
2002 X
2005
2001 X
2004
r. 2000 X
2003
Pojišťovny 1
r. 2000
Nabídka zemědělského pojištění Hospodářská zvířata
Plodiny
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Pozn.: 1 - Česká podnikatelská pojišťovna, 2 – ČSOB, 3 – Česká pojišťovna, 4 – Uniqa, 5 – Pojišťovna české spořitelny, 6 – Generali, 7 – Kooperativa, 8 – Slavia, 9 – Hasičská vzájemná pojišťovna. [14] Pozn.: Počet pojistitelů v tab. č. 2 a 5 je odlišný, neboť v tab. č. 5 jsou uvedeni pouze pojistitelé, kteří jsou členy ČAP. Pojišťovna Agra není členem ČAP, není tedy uvedena v tab. č. 5.
- 19 -
Zajímavou skutečností je odchod ČSOB pojišťovny ze sektoru zemědělského pojištění v roce 2004, protoţe v roce 2003 byla v pořadí 2. nejlépe prosperující pojišťovnou v tomto oboru.
Zdroj: [1] , [7]
Rok 2005 byl relativně klidným rokem z hlediska ţivelních rizik, protoţe nenastaly ţádné povodně nebo jiné katastrofy. V pojištění hospodářských zvířat byl tento rok také poměrně poklidný. V témţe roce si zájemci o pojištění z řad zemědělcŧ mohli vybírat z produktové nabídky 3 pojišťoven: České pojišťovny, Pojišťovny Generali a Hasičské vzájemné pojišťovny.
Podíl jednotlivých pojišťoven na celkovém zemědělském pojištění nebyl zdaleka vyváţený. Vedoucí úlohu s 86 % hraje ČP, druhé místo zaujímá s 11% podílem Generali a nejmenším poskytovatelem tohoto pojištění je Hasičská vzájemná pojišťovna (viz. graf č. 1). Graf č. 1 - Podíl na trhu zemědělského pojištění v roce 2005
3% 11%
86%
Zdroj: http://www.agroweb.cz/ 15.
- 20 -
Podle poslední komplexní analýzy o pojistném trhu v zemědělském pojištění za rok 2007 v ČR, měla Česká pojišťovna v daném roce 82% podíl, coţ je o jedno procento méně neţ v roce 2006. Generali pojišťovna získala 15 % a HVP si stále drţí 3 %. Uvedený procentuální podíl pojišťoven však nepodává zcela přesný přehled. V roce 2006 vstoupil na český trh se zemědělským pojištěním nový silný hráč, a to Agra pojišťovna, která není členem České asociace pojišťoven, a proto není zahrnuta do statistiky mezi zmíněné pojišťovny.
V roce 2007 byla zemědělským podnikŧm a ţivnostníkŧm poskytnuta podpora v rámci programŧ Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu ve výši 35 % z prokazatelně uhrazených nákladŧ na pojištění ostatních plodin, 50 % na speciální plodiny a 20 % na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších onemocnění. V letošním roce dostanou zemědělci za rok 2008 stejné procento z uhrazených nákladŧ na pojištění jako za rok 2007.
Propojištěnost plodin se v současné době stále zvyšuje. V roce 2007 jiţ překročila 36 %. Tento údaj se ale v budoucnosti mŧţe velmi rychle změnit v souvislosti s ekonomickou krizí a snahou ušetřit, jak potvrzují samotné pojišťovny. Na rŧstu propojištěnosti se podílejí státní dotace na pojistné, častější změny počasí a v neposlední řadě také nová pojišťovací instituce – Agra pojišťovna, která má zemědělské pojištění jako hlavní předmět činnosti. Přes uvedené skutečnosti stále ještě propojištěnost plodin nedosahuje úrovně většiny státŧ EU, kde se pohybuje na úrovni 80 %.
V roce 2007 se z klimatických rizik významně projevily zejména jarní mrazy a krupobití. Významné krupobitní kalamity byly zaznamenány na jiţní Moravě a ve středních a východních Čechách. Z nákaz se vyskytly zejména ptačí chřipka a kulhavka ovcí. Pojišťovny nabízejí produkty a jejich kombinace na pojistitelná rizika rostlinné výroby a hospodářská zvířata podle svých konkrétních podmínek. Ani v letech 2007 a 2008 se nepodařilo vytvořit systém zemědělského pojištění kompatibilní s pravidly EU, který by výrazně omezil nutnost jednorázových státních podpor v případě významných ţivelních pohrom. Přitom hrozí podle odborníkŧ ve střední Evropě projevy klimatických změn, jako jsou záplavy a orkány typu Kyrill nebo Emma.
- 21 -
S klimatickými riziky je proto třeba v budoucnu počítat a měli by se na ně připravit stát, pojistitelé, podnikatelé i Evropská unie.
Zdroj: http://www.agroweb.cz/ 15.
2.4.1 Produkty jednotlivých pojišťoven V současné době nabízí na našem pojistném trhu zemědělské pojištění 5 pojišťoven. Jedná se o tyto pojišťovny: Česká pojišťovna a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna a. s., pojišťovna Generali, Agra pojišťovna a Uniqa a. s.
2.4.1.1 Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. Hasičská vzájemná pojišťovna je jedním z nejstarších pojišťovacích institucí na území ČR. Byla zaloţena v roce 1900 v Brně. Poté byla ale zrušena a její činnost byla obnovena aţ v roce 1992 Sdruţením hasičŧ Čech, Moravy a Slezska. Pojišťovna se specializuje jak na ţivotní, tak neţivotní pojištění. Specializuje se na občany i podnikatele. A právě jedním z významných pojištění určených podnikatelským subjektŧm je zemědělské pojištění. Zaujímá v něm ale pouze 2,6 % pojistného trhu. Pojišťovna nabízí jak pojištění plodin a pojištění hospodářských zvířat, tak i pojištění lesních porostŧ.
Pojištění zemědělských plodin Pojištění plodin proti poškození nebo zničení krupobitím, podle vybraných skupin zemědělských plodin je základním druhem pojištění. Pojistné je stanoveno za 1 ha. V prŧměru u skupiny plodin obiloviny činí zhruba 250 Kč za 1 ha, u olejnin je to asi 1000 Kč za 1 ha. K tomuto základnímu pojištění lze uzavřít i připojištění ve formě krytí rizika poţáru, povodně nebo záplav, vichřice. Ve zvláštních případech (podle poţadavku klienta) lze specifické plodiny pojistit i na jiná rizika jako je například jarní mráz a vyzimování. Pojištění je moţné ujednat s rŧznými stupni spoluúčasti.
- 22 -
Pojištění hospodářských zvířat Mezi hlavní typy pojištění hospodářských zvířat patří pojištění pro případ nákazy. Pojištění se vztahuje na uhynutí, utracení i nucenou poráţku zvířete. Zvířata jsou rozdělena dle jednotlivých druhŧ na skot, prasata, ovce, kozy a drŧbeţ. Do pojištění hospodářských zvířat patří i pojištění koní s moţností připojištění plodu březí klisny. K pojištění pro případ nákazy lze sjednat i kompletní ţivelní pojištění i pojištění jiných rizik – např. zabití elektrickým proudem, úhyn zvířat v dŧsledku přerušení dodávky elektrického proudu či přehřátí organizmu vlivem vysokých venkovních teplot. Prŧměrné pojistné za rok bývá obvykle u krav zhruba 120 Kč a u prasnic 66 Kč. Pojištění je opět moţné uzavřít s rŧznými stupni spoluúčasti. Při pojistné částce koně 30 000 Kč určeného pro lehčí práci a rekreační jízdu, je výše pojistného 2 100 Kč za rok.
Pojištění lesních porostů Pojišťovna také nabízí pojištění lesních porostŧ pro případ poškození nebo zničení ţivelní událostí. Jedná se o pojištění pro případ poţáru a případně i dalších rizik – vichřice, tíha sněhu, krupobití, povodeň a záplava atd. Pojistné za 1 ha smíšeného lesa pro případ poţáru činí zhruba 100 Kč za rok. Kromě těchto ryze zemědělských pojištění pojišťovna zemědělcŧm dále nabízí: o Pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení ţivelnými riziky, nárazem dopravního prostředku, vodou z vodovodních zařízení a pro případ odcizení, o Pojištění strojŧ a strojních zařízení pro případ poškození nebo zničení předmětu pojištění nahodilou skutečností, která omezuje nebo vylučuje jeho funkčnost, o Pojištění motorových vozidel pro případ havárie, ţivelní události a pro případ odcizení vozidla, o Pojištění odpovědnosti za škodu, která se vztahuje zejména na odpovědnost pojištěného za škodu zpŧsobenou provozní činností, na odpovědnost za škodu vyplývající z vlastnictví nemovitých staveb a na odpovědnost zaměstnavatele za škodu zpŧsobenou zaměstnanci, o Úrazové pojištění. [16]
- 23 -
2.4.1.2 Generali Pojišťovna, a. s. Generali Pojišťovna, a. s. má také dlouhou a významnou tradici na našem pojistném trhu. Jako pobočka Assicurazioni Generali pŧsobila v Praze jiţ od roku 1832. Aţ do znárodnění v roce 1945 účinkovala jako Moldavia Generali. V roce 1993 se vrátila na pojistný trh jako silná a spolehlivá pojišťovna. Významným milníkem v novodobé historii společnosti bylo převzetí pojišťovny Zürich k 1. lednu 2003, které znamenalo posílení pozice v oblasti pojištění motorových vozidel i dalších odvětví neţivotního pojištění. Přestoţe zemědělské pojištění není jejím hlavním bodem činnosti, zaujímá na českém trhu 2. místo. Pojišťovna nabízí zemědělské pojištění v rámci pojištění odpovědnosti za škodu. Provozuje pojištění plodin i hospodářských zvířat. Pojištění lesních porostŧ je součástí pojištění plodin.
V pojištění plodin Generali nabízí klasické pojištění pro případ poškození nebo zničení krupobitím. Specializuje se na pojištění vinné révy. Dále pojišťuje rosliny pěstované ve skleníku a fóliovníku. K pojištění plodin je přiřazeno i pojištění lesŧ, a to pro případ poţáru.
Na poli pojištění zvířat nabízí pojištění pro případ nákazy, uhynutí, utracení a nucené poráţky. Také se zaměřuje na pojištění speciálních zvířat, a to farmového chovu jelena obecného, daňka skvrnitého, muflona obecného a kamzíka. [17]
2.4.1.3 AGRA pojišťovna
V roce 2006 vstoupila na český pojistný trh nová pojišťovna – Agra pojišťovna. Jedná se o pobočku rakouské pojišťovny Österreichische Hagelversicherung, která jiţ více neţ 60 let poskytuje své sluţky rakouským zemědělcŧm. Protoţe v Rakousku není pojištění hospodářských zvířat (v případě nákazy odškodní chovatele stát), specializuje se na pojištění plodin. V současné době je v Rakousku pojištěno více neţ 85 % zemědělské pŧdy. Od roku 2009 pŧsobí tato pojišťovna i na Slovensku a v Maďarsku.
- 24 -
Pojišťovna nabízí pojištění orné pŧdy, ovoce a vinné révy. Typy pojištění v kategorii orná pŧda jsou: Agrar Basic = pojištění jednotlivých plodin proti krupobití, Agrar Paušál = pojištění veškeré orné pŧdy proti krupobití, Agrar Univerzál = komplexní pojištění všech plodin proti krupobití, mrazu a porŧstání, Univerzál cukrová řepa = pojištění, které chrání cukrovou řepu před krupobitím, mrazem, zaplavením bahnem, poškozením větrem a poškozením škŧdci, Univerzál mák I a II, které chrání mák před krupobitím a kde pojišťovna hradí znovuosetí po poškození mrazem, větrem, zaplavení bahnem a navíc znovuosetí po poškození škŧdci u produktu Univerzál mák II.
V kategorii ovoce nabízí Agra pojišťovna pojištění Ovoce 2009, které kryje škody na ovoci zpŧsobené krupobitím. Pojistit lze plody jádrovin, peckovin a skořápkovin, plody bobulovin, mladé výsadby či stromy a keře. Pojišťovna hradí nejen ztráty na výnosu, ale také sníţení kvality ovoce. V kategorii vinná réva je poskytováno pojištění Vinná réva Univerzál a Vinná réva – výběr. Vinná réva Univerzál je speciální produkt zaměřený na vinaře, kterým velmi záleţí na kvalitě jejich vín. Vedle přímých škod zpŧsobených mrazem nebo krupobitím pokrývá i výdaje nutné k zajištění vysoké úrovně kvality.
Pojištění „Vinná réva – výběr“ je určeno vinařŧm, kteří se neorientují na mnoţství, ale především na kvalitu úrody a jsou si vědomi, ţe i lehké krupobití vyvolá potřebu pracovních vícenákladŧ vynakládaných na probírku. Od stadia změknutí bobulí proto poskytuje Agra pojišťovna plnění za škody krupobitím navýšené o 25 %, a to s atraktivně nízkou 4% spoluúčastí. Meteorologický servis Kaţdý zákazník má na internetových stránkách pojišťovny k dispozici bezplatný agrometeorologický servis, který nabízí detailní předpověď počasí pro příštích 48 hodin v 6ti hodinových krocích s těmito informacemi: teplota, rychlost větru, sráţky a pravděpodobnost sráţek. [18]
- 25 -
2.4.1.4 Pojišťovna UNIQA, a. s.
UNIQA zahájila svou činnost v roce 1993. Spoluzakladatelem a hlavním akcionářem pojišťovny je největší rakouská pojišťovací skupina UNIQA International Versicherungs – Holding GmbH. Díky silnému kapitálovému zázemí a dlouholeté zkušenosti zahraničního partnera se UNIQA stala velmi rychle stabilním pojišťovacím ústavem a českém trhu. Ze zemědělského pojištění, pojišťovna UNIQA nabízí pouze pojištění lesŧ.
Pojištění lesů Vztahuje se na lesní porosty a jejich dřevní zásoby, které jsou blíţe specifikované v pojistné smlouvě. Pojištěna je dřevní hmota hroubí lesního porostu, jakoţ i z tohoto porostu vytěţené dříví. Získané dříví se musí nacházet na místě těţby, na skládkách nebo na odvozních místech v lese nebo při jeho okraji. Pojištění se také vztahuje na dříví v majetku pojištěného při transportu na území ČR. Pojištění se nevztahuje na: porosty dřevin, které nejsou lesem ve smyslu lesního zákona (Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonŧ), na lesní pŧdu, nadloţní humus, bylinnou vegetaci a lesní plody.
Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení poţárem, úderem blesku a následkem poţáru letícího tělesa, jeho části nebo nákladem
Pojištění se nevztahuje na následné škody na lesních porostech vzniklých pŧsobením biotických a biotických činitelŧ (vítr, mráz, sucho, sníh, námraza, hmyz, zvěř).
Výše pojistného plnění se odvíjí od limitní hodnoty za 1 ha lesního porostu, která je zároveň maximální hranicí pojistného plnění. Pojistné je stanoveno paušální částkou a odvíjí se od hektarové rozlohy. V rámci této pojistné limitní částky pojistitel poskytuje pojistné odškodnění:
- 26 -
aţ do výše 3 % limitní částky z plochy zničené lesním poţárem – za poškozené předměty – oploceniny a ploty, pracovní ruční a mechanické nářadí, zařízení k hubení škŧdcŧ, dopravní značky na lesních cestách, posedy a krmelce. Maximálně se však hradí do výše jejich časové hodnoty. aţ do výše 20 % limitní částky z plochy zničené lesním poţárem – jedná se například o tyto náklady, které musejí být vynaloţeny z dŧvodu sníţení rozsahu škody: - za ztíţenou těţbu lesního porostu, - na hašení (mimo výkonu hasičských sborŧ), - na odklizení nevyuţitelné dřevní hmoty při škodách na lesních porostech a kulturách, - na škody na oděvech a ručním nářadím osob, které se podílely na hašení. [19]
Nejvýznamnějším poskytovatelem zemědělského pojištění v ČR je Česká pojišťovna a. s. (viz. kapitola 4.5).
- 27 -
3 Role státu v zemědělském pojištění Zemědělství je jiţ odedávna základním pilířem národního hospodářství. Dobře fungující zemědělství má kladný vliv na zaměstnanost ve venkovských krajích a na celkový dojem o krajině. Na druhou stranu je zemědělská výroba velmi rizikovým podnikáním. Samotný výrobní cyklus trvá velmi dlouhou dobu, po kterou zde pŧsobí velké mnoţství rizik, které zemědělskou produkci negativně ovlivňují. Z tohoto dŧvodu je v této v oblasti nezastupitelná role státu, který by měl své zemědělství ochraňovat, podporovat a zvyšovat jeho konkurenceschopnost ve světě.
Zemědělské pojištění je nejlepší zpŧsob eliminace nebezpečí v zemědělském podnikání. Nepředvídatelné škody velkého rozsahu mohou podnikatele v agrárním sektoru dovést aţ k úpadku. Tomu se svým dílem snaţí zabránit i stát. Kromě pojistitelných rizik, která jsou ochotná převzít pojišťovny, existují i nepojistitelná nebezpečí. Mezi nejvýznamnější patří sucho, mokro, déšť či škŧdci. A právě v krytí před těmito nepojistitelnými hrozbami hraje stát roli nejvyšší. Zemědělská výroba není natolik ziskovou věcí, aby se podnikatelé mohli před těmito negativními dopady chránit z vlastních zdrojŧ (samopojištěním). [3]
3.1 Dotace na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství O dotaci mŧţe poţádat subjekt, který má trvalý pobyt, případně sídlo obchodní firmy na území České republiky a nebo prokáţe, ţe oprávněně podniká na území ČR. Ţadatelem musí být subjekt, jehoţ pozemek, na který je poţadována dotace, se nachází na území České republiky. Uchazeč musí splnit podmínky a lhŧty stanovené Zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2009 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělském pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen „Zásady“).
Ţadatelem nemŧţe být například subjekt, který obdrţel v příslušném roce na účel nebo předmět, pro který je poţadovaná dotace, úvěr s podporou Podpŧrného a garančního
- 28 -
rolnického a lesnického fondu, a. s. („PGRLF“) nebo dotaci či příspěvek z rozpočtu kapitoly MZe, státního rozpočtu, státního fondu nebo dotaci z rozpočtu územního samosprávného celku. Ministerstvo zemědělství pro rok 2009 poskytuje dle zákona níţe uvedené dotace. [24]
3.1.1 Dotační programy 1. D. Podpora včelařství o s dotací do 180 Kč na jedno včelstvo prostřednictvím Českého svazu včelařŧ. 1. I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách o s dotací do 60 000 Kč/ha vybudované kapkové závlahy. Dotace se nevztahuje na školky lesních kultur. 1. R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů o sazba do 200 000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní, slivoní, třešní a višní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu s minimálním počtem stromŧ 800 ks/ha, o sazba do 100 000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní, slivoní, třešní a višní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu s minimálním počtem stromŧ 400 ks/ha, o sazba do 50 000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou drobného ovoce (rybízŧ, angreštŧ, malin) na výměře minimálně 0,5 ha jednoho druhu s minimálním počtem sazenic 3000 ks/ha.
2. A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat a) Podpora ověřování původu
dotace do 500 Kč za provedenou analýzu u skotu a prasat.
b) Podpora zavádění a vedení plemenných knih
- 29 -
dotace do 8 Kč/ks plemen mléčného a kombinovaného typu skotu,
do 11 Kč na kus plemen masného typu skotu,
do 41 Kč na kus prasat,
do 50 Kč/ks na kus koní (hřebcŧ a klisen) – anglického plnokrevníka a klusáka,
do 60 Kč na kus koní (hřebcŧ a klisen) – českého teplokrevníka,
do 100 Kč na kus koní (hřebcŧ a klisen) – ostatní plemena koní,
do 60 % prokázaných přímých nákladŧ na předmět dotace u ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat.
c) Kontrola užitkovosti, výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy a posuzování a kontrola dědičnosti užitkových vlastností a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat.
3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin a) Biologická a fyzikální ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin,
do výše 70 % u zeleninových druhŧ,
do výše 50 % u ovocných druhŧ,
do výše 40 % u okrasných rostlin,
do výše 25 % u polních plodin.
b) Podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu ovocných plodin, vinné révy a chmele se zaměřením na ochranu proti šíření hospodářsky závažných virových chorob v prostorovém izolátu: do 150 Kč za kaţdou uznanou matečnou rostlinu velkého ovoce chmele a révy v kategorii E, do 20 Kč za kaţdou uznanou matečnou rostlinu drobného ovoce ve skupině E.
v technickém izolátu: - 30 -
do
výše
80
%
z prokázaných
nákladŧ
příslušného
roku
vynaloţených na provoz izolátu.
c) Podpora
na
testování
množitelského
materiálu
s využitím
imunoenzymatických metod,
do výše 60 % prokázaných přímých nákladŧ
d) Podpora tvorby rostlinných genotypů,
do výše 80 % prokázaných nákladŧ
e) Podpora používání certifikované sadby odrůd brambor
do výše 1 500 Kč za 1 tunu certifikované sadby,
do výše 2 500 Kč za 1 tunu certifikované sadby
f) Použitá uznaná certifikovaná sadba chmele,
do výše 15 Kč na certifikovanou sazenici chmele
g) Použité a uznané a mořené osivo přadného lnu, do výše 18 000 Kč na 1 tunu uznaného a mořeného osiva přadného lnu. 8. Nákazový fond 8. A. Podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat,
do 35 Kč za jedno serologické vyšetření provedené v akreditované laboratoři u kusu zařazeného do individuálního ozdravovacího programu stáda.
8. B. Částečná náhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček a kafilérních tuků, 8. E. Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu (IBR)
výše dotace v roce 2009 do 13 Kč za provedený odběr krve, laboratorně vyšetřené v laboratořích,
do 40 Kč na 1 dávku markerové vakcíny proti IBR skotu a její aplikaci.
- 31 -
9. Poradenství a vzdělání 9. A. Speciální poradenství a) Speciální poradenství pro ţivočišnou výrobu, b) Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu. 9. E. Školní závody účel: podpora propojení praxe a odborného vzdělávání formou spolupráce podnikatelských subjektŧ, které obdrţely statut „Školní závod“, se středními školami, VOŠ zabezpečujícími přípravu budoucích pracovníkŧ resortu výše dotace: za stanovené hodinové sazby 58 Kč na ţáka/studenta bude poskytováno max. 60 % tj. 34,80 Kč. Celková výše dotace mŧţe být aţ 1 000 000 Kč na jeden podnikatelský subjekt. 9. F. Podpora poradenství v zemědělství a) Regionální přenos informací prostřednictvím Krajských informačních středisek pro rozvoj zemědělství a venkova, výše dotace: aţ 400 000 Kč/ţadatele b) Vstupní konzultace – podpora poradenství v zemědělství poskytovaná agrárními nevládními neziskovými organizacemi formou telefonického, elektronického, písemného či osobního kontaktu časově limitovaného 30 minutami, c) Odborné konzultace, 9. H. Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí
do výše 50 % prokázaných nákladŧ na úhradu nájmu výstavní plochy bez vybavení a bez registračního poplatku, maximálně do výše 100 000 Kč na ţadatele a na veletrh či výstavu.
- 32 -
10. Podpora evropské integrace nevládních organizací účel: zlepšení efektivnosti a odborné úrovně činnosti nevládních organizací formou podpory integrace. výše dotace:
do výše 100 % nákladŧ na členské příspěvky ve vyjmenovaných mezinárodních organizací,
do 32 000 Kč na jednání ve vyjmenovaných mezinárodních organizacích,
do 10 000 Kč na realizované jednání ve vyjmenovaných mezinárodních organizacích,
do 9 000 Kč na realizované jednání ve vyjmenovaných mezinárodních organizací při zastoupení mandatářem.
10. E. Podpora České technologické platformy pro potraviny
13. Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu
15. Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků účel:
částečná
kompenzace
újmy
rybářským
subjektŧm
vzniklé
zajišťováním
vodohospodářských a celospolečenských funkcí rybníkŧ. výše dotace: do 1000 Kč/1 ha katastrální plochy rybníka za:
nařízené vodohospodářské funkce rybníkŧ zajišťované manipulací s vodou,
péče o rybniční fond ve veřejném zájmu,
nařízená péče o ţivotní prostředí. [24]
Zdroj: http://www.mze.cz/attachments/UZZakc252r1997SbVer26042005.pdf 20, vlastní zpracování
- 33 -
3.2 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Podpŧrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. (dále jen „PGRLF“) byl zaloţen na základě usnesení vlády České republiky č. 337 ze dne 23. června 1993. Do obchodního rejstříku byl zapsán 16. září 1993. Základní kapitál činí 500 miliónŧ korun, vlastní kapitál 3,7 miliardy Kč. Za dobu své existence se stal neodmyslitelnou součástí podpor v resortu zemědělství. Doposud z něj bylo čerpáno více neţ 113 mld. Kč. Podpora ze strany PGRLF je soustředěna na poskytování garancí a dotací části úroku z úvěru. Od 1. ledna 2000 se PGRLF personálně i strukturálně oddělil od Ministerstva zemědělství. Je to organizace, která je hodnocena jako stabilní, bonitní a bez rizika ztrát, coţ dokazují i audity, které byly provedeny v posledních letech z návrhu vlády.
Hlavním námětem činnosti fondu v současné době je subvence (příspěvek, podpora) části úrokŧ z úvěru podnikatelským subjektŧm v oblasti zemědělství, lesnictví či vodního hospodářství a snaha zlevnit platbu pojistného, aby bylo pojištění přístupnější většímu okruhu zemědělcŧ. Mimo hlavní činnost se PGRLF zapojil do řešení následkŧ povodní z let 1997 a 2002. Tehdy poskytl zemědělcŧm jednorázové pŧjčky na obnovu podnikání, které se z rozhodnutí vlády staly nevratnou dotací.
Za dobu své existence kooperoval PGRLF s více neţ 50 finančními ústavy. V současné době mohou poskytnout úvěry s podporou PGRLF pouze finanční instituce, které mají s fondem uzavřenou smlouvu o zajištění některých činností s poskytováním dotací, tzn., ţe podporu v pojištění poskytne Fond pouze zájemci, který uzavřel pojistnou smlouvu s pojišťovnou, se kterou má Fond ujednanou dohodu o spolupráci. [21]
3.2.1 Podmínky pro získání podpory Ţadatelem o podporu z PGRLF musí být subjekt, který zároveň splňuje následující kritéria: o je podnikatelem podnikajícím v zemědělské výrobě, o je malým nebo středním podnikem (zaměstnává méně neţ 250 osob, roční obrat méně neţ 50 mil. eur.),
- 34 -
o v době podání ţádosti o podporu musí příjmy ze zemědělské výroby tvořit alespoň 25 % celkových příjmŧ ţadatele, o finanční podporu pojištění poskytne Fond Ţadateli, který sjednal pojistnou smlouvu s pojišťovnou, se kterou má PGRLF uzavřenou smlouvu o spolupráci. K 16.12.2008 smlouvu s o spolupráci s Fondem uzavřely: Česká pojišťovna, a. s., ČSOB Pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna, a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. a Agra pojišťovna, o Ţadatel není v likvidaci nebo na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz, o Ţadatel není v prodlení s úhradou splatných závazkŧ vŧči Fondu, o Finanční podporu poskytne Fond, jestliţe Ţádost o finanční podporu (viz. příloha č. 1) pojištění obsahuje: řádné a úplné vyplnění formuláře ţádosti, přílohy ţádosti - u PO: výpis z OR (ne starší 3 měsícŧ), výpis z evidence zemědělských podnikatelŧ dle Zákona o zemědělství. - u FO: výpis z evidence zemědělských podnikatelŧ dle Zákona o zemědělství. doklady prokazující rozsah a výši pojistného pro příslušný rok, potvrzení pojišťovny o výši zaplaceného pojistného předepsaného na příslušný rok, přehled o platbách pojistného na příslušný rok, řádně a úplně vyplněný Sběrný arch. o Příjem Ţádostí začíná 1.9. příslušného roku a končí 1.9. daného roku. [21]
3.2.2 Programy podpory „PGRLF“ 3.2.2.1 Investice a) Zemědělec Cílem tohoto programu je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektŧ – prvovýrobcŧ a usnadnit investiční obnovu lesa. Prostředky úvěru lze pouţít na - 35 -
odkup movitého a nemovitého majetku. Tento program nepodporuje nákupy v rámci privatizace, pořízení obchodních a druţstevních podílŧ a nákup akcií, běţné opravy technologických zařízení budov a staveb, splátky vyplývající z leasingových smluv, náklady spojené s pořízením stavební dokumentace. Garance se neposkytují na nákup mobilních strojŧ a na investice a nákup technologie pro výkrm brojlerŧ.
Na investice, které souvisejí s ţivočišnou výrobou se poskytuje garance ve výši 30 %. Pokud plyne souběţně s programem Mládí, tak se uděluje garance 50 %. Ostatní garance jsou ve výši 50 %, s programem Mládí je to 60 %.
b) Zpracovatel Je určen na podporu rozvoje konkurenceschopných zpracovatelských organizací. Tento projekt se nevztahuje na nákupy v rámci privatizace, pořízení obchodních a druţstevních podílŧ a nákup akcií. Základní sazba garance je 30 %.
c) Odbytová organizace Podpora vybudování a rozvoj odbytových organizací. Podpora se opět nevztahuje na nákupy v rámci privatizace ani ji nelze přiznat na pořízení obchodních a druţstevních podílŧ nebo nákup akcií. Primární garance je také 30 %.
d) Hygiena Záměrem programu Hygiena je zajištění veterinárních a hygienických podmínek provozŧ, zpracovávajících ţivočišné a rostlinné produkty, aby tyto provozy odpovídaly hygienickým a veterinárním předpisŧm ČR i EU. Elementární sazba garance je 30 %.
e) Půda Slouţí k podpoře nákupu nestátní zemědělské pŧdy, včetně trvalých porostŧ (sadŧ, chmelnic, vinic). Pŧda musí být nakoupena za účelem hospodaření (provozování
- 36 -
zemědělské výroby). V rámci tohoto programu je poskytována dotace na úhradu části úrokŧ z hypotečního úvěru. [21]
3.2.2.2 Program podpory mladých podnikatelů na rodinných farmách a) Mládí Program na podporu mladých podnikatelŧ. Cílem programu je usnadnit zahájení a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných subjektŧ (např. farem) pro mladé podnikatele a mladé rodiny do 40 let.
b) Vyrovnání úrokového zatížení Záměrem programu je vyrovnat rozdíl úrokového zatíţení úvěrŧ poskytovaných do zemědělství ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky. Program se vztahuje na podporu zemědělských záměrŧ, které souvisejí se zemědělskou výrobou. Podporu nelze získat na úvěry, jejichţ předmětem je nákup pŧdy, mzdové a osobní náklady, splátky z leasingových smluv, pořízení druţstevních a obchodních podílŧ, nákup akcí apod. Výše dotace se vypočítá jako rozdíl prŧměrného úrokového zatíţení úvěru poskytovaných do zemědělství a úvěrŧ do ostatních sektorŧ národního hospodářství dle šetření ČNB. Tyto dotace jsou zpravidla vyhlašovány na 1 rok. Jednotný tarif podpory ve formě dotace je 1,4 %. [21]
3.2.3 Program „Podpora pojištění“ Program „Podpora pojištění“ patřil v období od 2000 do 2003 mezi národní programy. Vznikl na základě schválení parlamentu ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Od roku 2004 je provozován Podpŧrným garančním rolnickým a lesnickým fondem jako pomoc při řešení současné potřeby resortu zemědělství.
Státní příspěvek na částečnou úhradu nákladŧ spojených s pojištěním plodin, hospodářských zvířat a nově také s pojištěním produkce lesních školek mohou získat zemědělci z PGRLF.
- 37 -
Ţádost o státní příspěvek na pojistné lze podat v rámci pojištění plodin pro případ krupobití, poţáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu pŧdy, vyzimování, vymrznutí, jarního mrazu nebo mrazu. O výši státní podpory pro rok 2008 rozhodla vláda na začátku letošního roku (tj. 2009). Výše podpory: až do 50 % prokázaných uhrazených nákladŧ na pojištění speciálních plodin pro příslušný rok, až do 35 % prokázaných uhrazených nákladŧ na pojištění ostatních plodin pro příslušný rok.
K pojištění ostatních plodin patří například plodiny pěstované na orné pŧdě – obilniny, okopaniny, olejniny atd. Mezi speciální plodiny patří trvalé kultury včetně školek (tj. réva vinná, chmel). Z ovoce jde o jablka, hrušky, třešně, višně, meruňky, broskve, ořechy, švestky, ryngle, maliny, ostruţiny, jahody a další. Předmětem pojištění mŧţe být také konzumní zelenina. Mezi speciální rostliny se řadí také okrasné rostliny a přadné rostliny – len a konopí.
Vládou schválená výše podpory na smluvní pojištění hospodářských zvířat za rok 2008 i 2009 činí 20 % prokázaných uhrazených nákladŧ na toto pojištění.
Státní příspěvek na pojištění hospodářských zvířat se vztahuje zejména pro případy ţivelních škod a nebezpečných nákaz. Obvykle jde o uhynutí či utracení skotu, prasat, ovcí a drŧbeţe. Jde o situace, kdy škodu zpŧsobí nákaza – BSE, slintavka kulhavka, mor prasat, cholera aj. Pojistnou smlouvu mohou klienti uzavřít i na jiné kategorie zvířat. Například psy, kočky, pštrosy, ryby ale třeba i krokodýli. Specifickým poţadavkem je pojištění chovŧ vysoké zvěře, rozmnoţovacích chovŧ, chovŧ exotických zvířat.
Zcela nový projekt poskytování peněţní podpory pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin schválil vládní kabinet 5. 1. 2009. Ţádosti o poskytnutí podpory za rok 2009 lze podat letos od 1. září do 1. listopadu 2009. Dotace se vztahuje na škody vzniklé krupobitím, poţárem, vichřicí, povodněmi nebo záplavami, sesuvy pŧdy,
- 38 -
vyzimováním, vymrznutím, jarním mrazem nebo mrazem. Finanční subvence od PGRLF mŧţe dosáhnout maximálně 30 % prokázaných uhrazených nákladŧ na pojištění pro příslušný rok. Na pojištění lesních porostů se státní dotace nevztahuje. [21]
- 39 -
4 NÁVRH POJISTNÉHO PROGRAMU NA ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ POJIŠŤOVNĚ, a. s. 4.1 Česká pojišťovna a. s. Česká pojišťovna je univerzální pojišťovnou s dlouholetou a bohatou tradicí v ţivotním i neţivotním pojištění. Od znovuzavedení konkurenčního prostředí v r. 1991 je největší pojišťovnou na českém pojistném trhu. Tradice pojišťovny se odvíjí nepřetrţitě od roku 1827, kdy byla zaloţena První česká vzájemná pojišťovna. Jako jediná pojišťovna pŧsobí na českém pojistném trhu nepřetrţitě. Zaměřuje se jak na ţivotní, tak neţivotní pojištění. V současné době spravuje kolem 13 miliónŧ pojistných smluv. Na poli zemědělského pojištění má naprosto drtivou převahu nad ostatními poskytovateli pojištění. Se 70% podílem na trhu má téměř monopolní postavení. Pojišťovna nabízí pojištění plodin, hospodářských zvířat i pojištění lesních porostŧ.
Pojištění se obvykle sjednává na dobu 1 roku, a to od 1. 1. do 31. 12. Pokud není v pojistné smlouvě sjednáno jinak, tak se pojištění automaticky prodluţuje na další kalendářní rok. Pojištění se v ţádném případě nevztahuje na nahodilou událost zpŧsobenou následkem: jaderné reakce, jaderného zařízení či kontaminace radioaktivitou, azbestem, formaldehydem apod., válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných násilných nepokojŧ, stávky, výluky, teroristických aktŧ atd., vady, kterou měla pojištěná věc jiţ v době uzavření pojištění, a která měla či mohla být známa pojistníkovi či pojištěnému. Z pojištění nevzniká právo na plnění za nepřímé škody všeho druhu (například ušlý výdělek, pokuty, …) a za vedlejší výlohy (právní zastoupení, …). [22]
- 40 -
4.1.1 Pojištění plodin Pojištění plodin lze obecně sjednat pro případ poškození nebo zničení rostlin uvedených v pojistné smlouvě a v dŧsledku pŧsobení pojistného nebezpečí. Jako pojistná rizika bývají stanovena zejména: krupobití, poţár, vichřice, záplava, povodeň, sesuv pŧdy, vyzimování a jarní mráz.
Vztahuje se na pojistné události, které mají za následek sníţení výnosu pojištěných plodin v daném kalendářním roce na pozemku souvisle osetém a které nastaly v určitém období, blíţe specifikovaným podle druhu plodiny do termínu obvyklého ukončení sklizně v dané oblasti. Pojištění se nevztahuje na polehnutí plodin nebo na přezimovanou konzumní zeleninu.
Plodiny lze pojistit jednotlivě, tak v rámci skupin. Do skupin pojišťovna zařazuje plodiny, které jsou pěstované pro trţní produkci nebo na ploše větší neţ 1 ha. Skupiny plodin jsou následující: o obilniny: pšenice ozimá, pšenice jarní, ţito, ječmen ozimý, ječmen jarní, oves, o luskoviny: hrách, bob, peluška, vikev, o olejniny: slunečnice, mák, hořčice, řepka ozimá, řepka jarní, sója, o přadné rostliny: len, konopí, o okopaniny: brambory, cukrovka, krmná řepa, o aromatické, léčivé a kořeninové rostliny: kmín, heřmánek, o konzumní zelenina: celer, mrkev, petrţel, křen, ředkvička, ředkev, kedlubny, kapusta, květák, zelí, cibule, česnek, paţitka, pór, okurky, paprika, rajčata, salát, špenát, kopr, o krmné pícniny na orné pŧdě: kukuřice, vojtěška, jetel, bob, jarní směska, o trvalé travní porosty: louky, o vinné réva, o chmel,
- 41 -
o ovoce: meruňky, jablka, hrušky, třešně, višně, broskve, o jahody, o
semenné porosty okopanin, zeleniny a pícnin: cukrovka, krmná řepa, celer, mrkev, petrţel, ředkvička, ředkev, kedlubny, kapusta, květák, zelí, cibule, česnek, paţitka, pórek, okurky, rajčata, salát, špenát, kopr, jetel, trávy. [23]
4.1.1.1 Stanovení pojistného u pojištění plodin Základní 2 parametry pro určení výše pojistného jsou sazba a pojištěný výtěţek. Při uzavírání smlouvy klient sdělí, jaké plodiny chce pojistit a je povinen správně uvést plochu pojištěných plodin (tj. celková výměra plodiny určená ke sklizni v daném roce, na níţ ji pojištěný pěstuje či hodlá pěstovat), pojištěný výnos (tzn. hektarový zisk plodiny, které se dohodne v rámci určitého rozpětí stanovených pojišťovnou, neboli očekávaný výnos v tunách, jakého se na jednom hektaru dosáhne při sklizni plodiny) a pojištěnou cenu (cena jednotky mnoţství pojištěné plodiny v Kč/t, která se dohodne v rámci rozpětí stanovených pojistitelem, neboli maximální očekávaná cena, za jakou bude moţno prodat 1 tunu výnosu).
Po zjištění všech údajŧ pracovníkem pojišťovny se určí pojištěný výtěţek (v pojištění plodin pojistná částka) jakou součin plochy, pojištěného výnosu a pojištěné ceny. Pojištěný výtěţek je pak základem pro výpočet pojistného a případně i pro výpočet pojistného plnění. Vzorec č. 1 – Výpočet pojištěného výtěžku:
Pojištěný výtěžek = Velikost oseté plochy (ha) * Pojištěný výnos (t/ha) * Pojištěná cena (Kč/t)
[23] Pro pojištěný výnos i pojištěnou cenu má Česká pojišťovna vypracované tabulky s intervaly pro plodiny, v rámci kterých se pojištění plodin běţně uzavírá. Jestliţe zájemce o pojištění poţaduje odchylné údaje, tak pojištění mŧţe být sjednáno jen se souhlasem vedoucího odboru zemědělského pojištění.
- 42 -
Pojistné se pak vypočítá jako součin sazby pojistného (resp. součtu sazeb pojistného pro jednotlivé typy pojištění A, B, C, D) a pojištěného výtěţku plodiny.
Vzorec č. 2 – Výpočet pojistného
Pojistné = pojištěný výtěžek * sazba pojistného
[23] Sazby pojistného se liší podle druhu plodiny a typu pojištění. V případě více druhŧ pojištění u jedné plodiny se pojistné sazby pro jednotlivé typy sčítají. Pojistné se kalkuluje vţdy na celý kalendářní rok a jeho výše se nemění ani v případech, kdy pojištění trvá kratší dobu. Pojistné za pojistnou smlouvu je sumou pojistného za jednotlivé pojištěné plodiny.
Při pojištění jednotlivých plodin se sazby zvyšují o 50 %, tzn. základní sazba se násobí 1,5. Klient si také mŧţe zvolit spoluúčast v procentech (0, 10 nebo 25 %) a udává, z jaké části si hradí škodu sám. Pak se sniţuje nejen pojistné – např. při 10 % spoluúčasti se tarif pojistného násobí 0,9, ale krátí se také pojistné plnění. Spoluúčasti nejsou v pojištění plodin skoro vŧbec vyuţívány, neboť klienti pak nejsou ochotni nést krácení pojistného plnění.
Sazby (tarify) pojistného se dále liší dle zařazení okresu, v němţ jsou pojištěné plodiny pěstovány. Jde-li o okres zařazený ve skupině A 0 (dle krupobitního pojištění), pouţije se základní sazba, jde-li okres zahrnutý ve skupině A 1, vynásobí se základní sazba koeficientem 1,25 a jedná-li se o okres z části A 2, navýší se základní sazba koeficientem 1,5.
Pojišťovna nabízí pojištění typu A, B, C, D pro výše jmenované a jim podobné druhy rostlin a pojištění typu K, L, N, N pro okrasné rostliny, rostliny pěstované ve sklenících či fóliovnících a rostliny ve školkách. [23]
- 43 -
4.1.1.2 Typy pojištění plodin Typ pojištění A – Pojištění plodin pro případ poškození nebo zničení krupobitím nebo poţárem. Pojištění lze sjednat samostatně.
Typ pojištění B – V návaznosti na typ A lze uzavřít pojištění B pro případ poškození vichřicí, záplavou, povodní nebo sesuvem pŧdy. U vybraných plodin (ozimé obilniny, ozimá řepka, kmín a víceleté pícniny v 1. roce pěstování) se pojištění vztahuje i na riziko vyzimování. Pojištění nelze sjednat samostatně, ale pouze v návaznosti na pojištění A. Typ B nelze ujednat pro ovoce.
Typ pojištění C – Pojištění plodin (mák, přadné rostliny, cukrovka, konzumní zelenina, vinná réva, chmel, jahody a semenné porosty okopanin a zeleniny) pro případ poškození nebo zničení jarním mrazem. Pojištění lze sjednat jen v návaznosti na pojištění typu A+B.
Typ pojištění D – Pojištění vinné révy pro případ poškození nebo zničení mrazem. Pojistit lze pouze vinnou révu, kterou je moţné pojistit samostatně pojištěním typu D nebo jakoukoliv kombinací produktŧ A, B, C a D.
Všechny plodiny v rámci jedné skupiny mohou být standardně pojištěny buď pouze typem A nebo typem A+B [resp. A+B+C(+D)] se stejnou spoluúčastí – 0, 10 nebo 25 %. Výjimku je oprávněn schválit upisovatel při úpisu.
Pojistí-li si klient plodiny na celé výměře své orné pŧdy, kterou obhospodařuje, má nárok na slevu na pojistném ve výši 10 % pro tyto plodiny. Pro ovoce, chmel, vinnou révu, trvalé travní porosty se tato sleva neuplatňuje.
- 44 -
V pojištění
plodin
je
poskytována
bonifikace
formou
slevy
za
škodní
prŧběh
v předcházejících 3 bezprostředně po sobě jdoucích letech za předpokladu, ţe nedošlo k významné změně skladby a ploch pojištěných plodin. Výše bonifikace je: do 40 % při bezeškodním prŧběhu, do 20 % při škodním prŧběhu do 20 %, do 10 % při škodním prŧběhu nad 20 % do 40 %. [23]
4.1.1.3 Speciální nabídky pojištění plodin 1) Nabídka pro členy Svazu vinařů ČR a) Sjednání pojištění vinné révy s 20 % obchodní slevou pro nově pojištěné členy Svazu vinařŧ ČR (tento bonus nahrazuje dočasně bonifikaci poskytovanou formou slevy na pojistném za „škodní prŧběh“, v případě škod. prŧběhu do 15 % bude obchodní sleva po dobu 3 let zachována, v opačném případě klient o obchodní slevu v následujícím roce přijde, b) Poskytnutí 5 % slevy na pojistném za pojištění vinné révy v případě nárŧstu pojištěných ploch vinné révy u pojištěných členŧ Svazu vinařŧ ČR oproti roku 2008 minimálně o 15 %, c) Sníţení ceny pojištění v případech, kdy pěstitel instaluje na vinici funkční protikroupové systémy, d) Moţnost sjednání pojištění vinné révy pouze pro vybraná rizika. 2) Nabídka pro členy Svazu pěstitelů chmelu ČR a) Sjednání pojištění chmele s 20% obchodní slevou pro nově pojištěné členy svazu, b) Poskytnutí obchodní slevy na pojistném ve výši 5 % v případě nárŧstu ploch chmele oproti roku 2008 minimálně o 10 %. [23]
- 45 -
4.1.2 Typy pojištění okrasných rostlin V pojistné smlouvě lze sjednat následující typy pojištění: Typ pojištění K – Pojištění okrasných rostlin nebo školek, případně dalších porostŧ, pro případ poškození nebi zničení krupobitím nebo poţárem.
Typ pojištění L - Pojištění okrasných rostlin nebo školek, případně dalších porostŧ, pro případ poškození nebi zničení krupobitím nebo poţárem, vichřicí, záplavou, povodní nebo sesuvem pŧdy.
Typ pojištění M - Pojištění okrasných rostlin nebo školek, případně dalších porostŧ, pro případ poškození nebo zničení krupobitím nebo poţárem, vichřicí, záplavou, povodní nebo sesuvem pŧdy nebo pro případ odcizení. Pojištění se také vztahuje na poškození nebo zničení rostlin, ke kterému došlo v přímé souvislosti s poškozením skleníku z výše uvedených dŧvodŧ nebo pŧsobením tíhy sněhu/tíhy námrazy.
Typ pojištění N – Pojištění rostlin ve fóliovnících pro případ poškození nebo zničení krupobitím, poţárem, vichřicí, záplavou, povodní nebo sesuvem pŧdy. [23]
Pojištění lesních školek Pojištění lesních školek je určeno pro lesní sazební materiál pěstovaný v lesních školkách. Sjednává se pro případ zničení sadebního materiálu následujícími pojistnými riziky: - kroupy, poţár, - vichřice, - záplava, povodeň, - mráz.
- 46 -
Pojištění se skládá ze základního pojištění a připojištění. Základní pojištění zahrnující pojistné nebezpečí
kroupy, poţár musí být sjednáno na veškerý pěstovaný sadební materiál.
Připojištění obsahující rizika vichřice, záplava, povodeň, mráz lze ujednat pouze k základnímu pojištění. Spoluúčast je volitelná. [22]
4.1.3 Pojištění lesů Je určeno pro pojištění lesních porostŧ pro případ poškození nebo zničení poţárem. Do pojistné smlouvy je nutné uvést všechny údaje, které umoţní identifikaci lesního porostu (číslo porostní skupiny, číslo parcely, výměra v ha). Pojistná částka je stanovena na návrh pojistníka a uvádí se v Kč/ha. Pojištění lesŧ se uzavírá se spoluúčastí 10 % a limitem plnění 50 milionŧ Kč. [23]
4.1.4 Pojištění hospodářských zvířat Pojištění hospodářských zvířat lze obecně sjednat pro případ uhynutí, utracení nebo nucené poráţky zvířat v dŧsledku pŧsobení pojistného nebezpečí. Pojistným rizikem je zejména nákaza, neinfekční onemocnění, přerušení dodávky elektrického proudu, zasaţení zvířete elektrickým proudem, přehřátí organizmu zvířete, otrava nebo ţivelní událost.
Pojištění lze uzavřít, jen pokud je v době sjednání pojistné smlouvy chov prostý nákaz a hromadných infekčních onemocnění a pokud jsou zvířata chována v souladu s poţadavky stanovenými předpisy o veterinární péči. [22]
Pojistit lze především: Skot – krávy, telata do 6 měsícŧ věku, jalovice od 6 měsícŧ věku do 3 měsícŧ březosti, jalovice od 3 měsícŧ březosti, plemenní býčci od 6 měsícŧ věku, výkrm býkŧ od 6 měsícŧ věku, plemenní býci, ostatní skot.
- 47 -
Prasata – prasnice, selata do 25 kg hmotnosti, prasničky od 25 kg hmotnosti, výkrm prasat od 25 kg váhy, plemenní kanečci od 25 kg hmotnosti, plemenní kanci, ostatní prasata. Ovce – bahnice, jehňata do 1 roku věku, jehnice od 14 roku věku, plemenní beránci od 1 roku věku, plemenní berani, ostatní ovce.
Kozy – kozy od 1. porodu, kŧzlata do 1 roku věku, kozičky od 1 roku věku, plemenní kozli, ostatní kozy.
Drůbež – základní hejno slepic, odchov kuřic, výkrm kuřat; kachny – základní hejno, odchov, výkrm; husy – základní hejno, odchov, výkrm; ostatní drŧbeţ.
Krůty – základní hejno, odchov, výkrm krŧt, výkrm krocanŧ, ostatní krŧty.
Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé přerušením předpisŧ o veterinární péči, na škody, jejichţ příčina vznikla ještě před uzavření pojištění, škody vzniklé v souvislosti s nesprávným veterinárním úkonem a újmy vytvořené jako běţné provozní ztráty. Výše pojistného závisí na pojistné částce, kterou si stanoví pojistník a jeţ by měla odpovídat trţní ceně daného zvířete. Na pojištění se pojistník podílí určitou procentní spoluúčastí, která je striktně dána v pojistné smlouvě. [23]
4.1.4.1 Rozsah pojištění zvířat Základem pojištění je typ N (pojištění nákaz, vztahuje se i na případy kompenzované státem). Dále lze sjednat i typ H (hromadné onemocnění), typ PO (proud, otrava), typ Z (ţivel) pro drŧbeţ nebo kroupy typ P (přehřátí) či pro vybrané kategorie skotu, prasata, ovcí a koz typ J (jednotlivé škody). [23]
4.1.4.2 Speciální nabídky pojištění zvířat 1) Připojištění skotu proti krádeži či odcizení 2) Pojištění koní je určeno pro dostihové koně, plemenné klisny, plemenné hřebce, sportovní koně, uţitkové koně, hříbata od 6 měsícŧ věku, koně pro práci v lese
- 48 -
a ostatní lichokopytníky. Pojištění se sjednává jako krátkodobé (tj. max. na 1 rok) a jeho sjednání vţdy vyţaduje úpis. Pojištění koní má stavebnicovou konstrukci a zahrnuje následující typy pojištění: typ A – nákaza a ţivel, typ B – úraz, operace, porodní škoda, zmetání, typ C – nemoc, otrava, typ D – plod a hříbě, typ L – náklady na léčení (tímto doplňkovým pojištěním je kryto léčení pojištěného koně pouze v referenčním pracovišti pro nemoci koní). V ČR je tímto pracovištěm jenom Veterinární nemocnice při VFU Brno, typ U – ztráta schopnosti závodit (určeno pro dvou-, tří-, a čtyřleté dostihové koně. Kryje nebezpečí poškození pohybového aparátu následkem úrazu nebo onemocnění pohybového aparátu).
Součástí pojištění je dotazník o pojišťovaném koni, který je volně ke staţení na webových stránkách ČP www.ceskapojistovna.cz [23]
4.2. Modelové příklady 4.2.1 Pojištění plodin Příklad 1. Zemědělské druţstvo (ZD) se rozhodlo, ţe si uzavře zemědělské pojištění u České pojišťovny pro následující plodiny: řepka ozimá, pšenice jarní, ječmen jarní a brambory. Aby mohlo být pojištění uzavřeno musí ZD uvést: svou přesnou adresu a konkrétní číslo pozemku, kde budou pojištěné plodiny pěstovány, na jaká rizika bude pojištění sjednáno,
- 49 -
plodiny, které chce pojistit a na jak velké ploše je pěstuje, zda chce pojistit konkrétní plodiny nebo dá raději přednost pojištění skupin, zda si sjedná spoluúčast, pojištěný výnos a pojištěnou cenu. Pro tyto hodnoty je pojišťovnou vypracována tabulka (viz. příloha č. 3), kde jsou dána intervalová rozmezí (min cena Kč/t – max. cena Kč/t). Na těchto údajích se zájemce o pojištění a odpovědný pracovník pojišťovny dohodnou.
Pro mŧj ilustrační příklad jsem zvolil pojištění konkrétních plodin s 0% spoluúčastí. Nezbytnou informací, kterou musí ZD uvést je celková výměra obhospodařovatelé plochy. Pokud ZD vyuţívá celou svou ornou pŧdu k hospodaření, získává automaticky 10% bonus „z celkové oseté pŧdy“. Významným krokem je rozhodnutí na jaký typ rizika bude pojištění sjednáno. V mém případě se ZD rozhodlo uzavřít pojištění typu A a B. (Typ pojištění A – pojištění plodin pro případ poškození nebo zničení krupobitím nebo poţárem. Pojištění lze sjednat samostatně. Typ pojištění B – pojištění plodin pro případ poškození vichřicí, záplavou, povodní nebo sesuvem pŧdy. Pojištění nelze uzavřít samostatně, ale pouze v návaznosti na pojištění A.) Tabulka č. 6 – Výpočet pojistného a pojistné částky
Řepka ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní Brambory
Velikost oseté plochy (ha)
Pojištěn ý výnos (t/ha)
Pojištěn á cena (Kč/t)
Spoluúčast (%)
A
B
20
4
7000
0
X
X
25
5
4000
0
X
20
5,5
4500
0
30
25
8000
0
Celková PČ (v případě, ţe by nastala 100% škoda) v Kč: Celkové roční pojistné za pojištění plodin v Kč:
Typ pojištění
Sazba (%)
Plodiny
PČ (Kč)
Předepsan é pojistné (Kč)
8
560 000
44 800
X
3
500 000
15 000
X
X
2
495 000
9 900
X
X
5
6 000 000
300 000
C
D
7 555 000,369 700,-
Zdroj: Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál české pojišťovny 23, vlastní konstrukce a výpočty. - 50 -
Aby bylo moţné vypočítat celkové roční pojistné, je nutné nejprve stanovit pro kaţdou plodinu pojistnou částku (PČ). Její hodnota se spočítá dle následujícího vzorce: Vzorec č. 2 – Výpočet pojistné částky za plodinu
PČ za plodinu = Velikost oseté plochy (ha) * Pojištěný výnos (t/ha) * Pojištěná cena (Kč/t)
Zdroj: Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál české pojišťovny 23.
Předepsané pojistné (PP) za jednotlivé plodiny dostaneme vynásobením pojistné částky jednotlivých plodin a příslušnými sazbami. Hodnoty jednotlivých sazeb automaticky vygeneruje systém České pojišťovny TIA a GIS. Sazby se pohybují v rozmezí od 2 % do 12 %. Výše sazby je pro kaţdou plodinu jiná a závisí na oblasti, kde jsou pojištěné plodiny pěstovány. Vzorec č. 3 – Výpočet předepsaného pojistného za plodinu
PP za plodinu = PČ za plodinu * sazba / 100
Zdroj: Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál české pojišťovny 23.
Celkové roční pojistné, které musí ZD zaplatit je 369 700 Kč. Standardní splátky pojistného jsou 30 % k 31.5 a 70 % k 30.9 příslušného roku.
Pokud Zemědělské druţstvo nenahlásí v období 3 let ţádnou pojistnou událost (tzn. má 0% škodní prŧběh), vzniká mu nárok na slevu ve výši 40 % z roční pojistné částky. Sleva 40 % je maximálním moţným dosaţitelným bonusem, to znamená, ţe klientovi je předepsáno k úhradě pojistné ve výši 60 %.
- 51 -
369 700,-
-
(369 700,- * 40 %)
=
369 700,-
-
147 880,-
=
výše předepsaného pojistného pro 4.rok (0% škodní prŧběh)
221 820 Kč
Zemědělské družstvo má navíc moţnost získat podporu z Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu, za předpokladu, ţe splní Podmínky pro získání podpory (viz. kapitola 3.2.1). V tomto příkladě je výše podpory 35 % ze zaplacených prokázaných nákladů na pojištění ostatních plodin.
221 820,-
-
(221 820,- * 35 %)
=
221 820,-
-
77 637,-
=
výše předepsaného pojistného pro 4.rok (0% š. p., podpora z PGRLF) 144 183 Kč ZD může využít i tzv. „Programů podpory PGRLF“ – Zemědělec a Půda (viz. kapitola 3.2.2).
ZD má dále právo o přiznání dotací na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství – dotační programy (viz. kapitola 3.1.1). V naší konkrétní situaci by v úvahu případně přicházely následující programy podpory: 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin, 9. A Speciální poradenství, 9. E Školní závody, 9. F Podpora poradenství v zemědělství, 9. H Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, 10. Podpora evropské integrace nevládních organizací, 13.
Podpora
zpracování
zemědělských
konkurenceschopnosti potrav. průmyslu.
- 52 -
produktů
a
zvyšování
Pokud během 3 let došlo k pojistné události, musí se spočítat procentuální škodní prŧběh, aby bylo moţné zjistit, zda má ZD nárok na slevu v jaké výši. Škodní prŧběh se kalkuluje za celé tříleté období.
Vzorec č. 4 – Výpočet škodního průběhu
Škodní průběh = Vyplacené pojistné plnění / Předepsané pojistné plnění
Zdroj: Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál české pojišťovny 23.
Pro tento příklad jsem připravil 3 rŧzné varianty, aby bylo moţné porovnat výsledky ve všech moţných případech vznikŧ nárokŧ na jednotlivé slevy na pojistném. Tabulka č. 7 – Zaplacené pojistné a vyplacené pojistné plnění
1. rok 2. rok 3. rok CELKEM
Pojistné zaplacené klientem 369 700 369 700 369 700 1 109 100
Varianta A
Vyplacené pojistné plnění Varianta B
Varianta C
0 50 000 100 000 150 000
80 000 150 000 210 000 440 000
100 000 200 000 300 000 600 000
Zdroj: Vlastní konstrukce a výpočty
Dle výše uvedeného vzorce vypočítám škodní prŧběh, jehoţ výše určuje nárok na slevu na pojistném. Tabulka č. 8 – Škodní průběh
Škodní prŧběh Škodní prŧběh v % Nárok na slevu v %
Varianta A
Varianta B
Varianta C
150 000/1 109 100=0,14 13,52 20
0,40 39,67 10
0,54 55,00 0
Zdroj: Vlastní konstrukce a výpočty
- 53 -
Nárok na slevu na pojistném je: do 40 % při bezeškodním prŧběhu, do 20 % při škodním prŧběhu do 20 %, do 10 % při škodním prŧběhu nad 20 % do 40 %.
Poté se spočítá procentuální sleva na pojistném, která se odečte od předepsaného pojistného na další rok.
Varianta A: 369 700,-
-
(369 700 * 20 %)
=
369 700,-
-
73 940,-
=
výše předepsaného pojistného pro 4.rok
295 760Kč
Varianta B: 369 700,-
-
(369 700* 10 %)
=
369 700,-
-
36 700,-
=
výše předepsaného pojistného pro 4.rok
333 000 Kč
Varianta C: 369 700,-
-
369 700,-
-
(369 700,- * 0 %) 0,-
= =
výše předepsaného pojistného pro 4.rok
369 700Kč
Z tabulky níţe, je zřejmé, ţe pokud zemědělské druţstvo nebude mít v prŧběhu 3 let ţádné pojistné události, lze na placeném pojistném ušetřit značnou částku peněz. Rozdíl mezi 0% slevou a maximální moţnou slevou na pojistném je přibliţně 147 000 Kč (369 700 Kč – 222 900 Kč).
- 54 -
Tabulka č. 9 – Sleva na pojistném Škodní průběh v % Sleva v % Sleva v Kč
0 40 146 800
do 20 20 73 400
Předepsané pojistné pro 4. rok po slevě v Kč
222 900
296 300
od 20 do 40 10 36 700 369 700-36 700=333
nad 40 0 0,00 000
369 700
Zdroj: Vlastní konstrukce a výpočty
Zhodnocení Zemědělské pojištění plodin od České pojišťovny a. s., představuje dle mého názoru velmi zajímavý pojistný produkt. V porovnání s jinými pojištěními se jedná o relativně levný produkt, který navíc zemědělcŧm poskytuje celou škálu dalších výhod. Zde bych rád zmínil hlavně 2 typy slev, které poskytuje ČP. Jedná se o 10% bonus na pojistném z „celkové oseté pŧdy“ a 40% nárok na slevu předepsaného pojistného při 0% škodním prŧběhu během posledních 3 let trvání pojištění. Pojištění plodin poskytuje ochranu proti široké škále rizik ohroţujících zemědělskou produkci, velkou výhodou je jeho značná variabilita. Pojistit lze plodiny individuálně nebo v rámci skupin. Zemědělské pojištění je vysoce podporováno státem. Nabízí se moţnost, za předpokladu dodrţení stanovených podmínek, získat podporu z Podpŧrného a garančního rolnického a lesnického fondu a to buď z Programu „Podpora pojištění“ nebo prostřednictvím tzv. „Programŧ podpory PGRLF“. Další dotace lze obdrţet na základě Zákona o zemědělství. V současné době se z plodin v ČR nejvíce pojištuje ovoce, chmel, obiloviny, olejniny, ve středních Čechách zelí a na Moravě či Mostecku vinice.
4.2.2 Pojištění hospodářských zvířat Příklad 1. U tohoto příkladu budu vycházet z podkladŧ z příkladu 1. u pojištění plodin. Zemědělské druţstvo se tentokrát rozhodlo pojistit následující zvířata: krávy, telata do 6 měsícŧ věku, prasnice a slepice – uţitkové chovy. Pojištění se bude týkat základních rizik typu N (pojištění nákaz, vztahuje se i na případy kompenzované státem).
- 55 -
Tabulka č. 10 – Hospodářská zvířata – výpočet pojistného
Kategorie
Počet zvířat
Minimální hmotnost (kg/ks)
Cena (Kč/kg)
Pojistná částka (Kč/ks)
Celková pojistná částka (Kč)
100 20 000 2 000 000 Krávy Telata do 50 170 45 7 650 382 500 6 měsícŧ věku 20 5 500 110 000 Prasnice 80 110 8 800 Slepice Celkové roční pojistné za pojištění hospodářských zvířat v Kč:
Sazba TIA (%)
Pojistné (Kč)
1,2
100*20 000*0,012=24 000
1,2
4 590
0,9 0,9
9 900 792
39 282,-
Zdroj: Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál české pojišťovny 23, vlastní konstrukce a výpočty.
Při uzavírání pojistné smlouvy (PS) klient nejprve České pojišťovně sdělí, jaké druhy a kategorie zvířat chce pojistit a kolik kusŧ. Sloupeček minimální hmotnost (kg/ks) udává minimální hmotnost jednoho zvířete, dané kategorie, které zájemce o pojištění chová. Uvádí se pouze u mladých jedincŧ, např. telat, salat a zvířat ve výkrmu. Sloupeček cena (Kč/kg) vyjadřuje dohodnutou hodnotu za 1 kg hmotnosti zvířete a opět se uvádí jen u kategorie mladých jedincŧ či zvířat ve výkrmu. Pro tyto údaje, tzn. minimální hmotnost a cena za 1 kg, má pojišťovna vytvořeny tabulky i intervaly (viz. příloha č. 2), dle kterých poté přijme zvířata do pojištění. Pojistní částka (Kč/ks) se vypočítá jako součin minimální hmotnosti dané kategorie zvířete a její ceny za kus. Celková pojistná částka se vypočítá jako součin pojistné částky za jeden kus a celkového počtu zvířat. Sazba pojistného se automaticky vygeneruje programem TIA a GIS (vnitřní systém České pojišťovny, on-line reţim). Pojistné se kalkuluje jako součin celkového počtu zvířat, pojistné částky Kč/ks a sazby pojistného. Tak získáme pojistné za jednotlivé kategorie. Součtem pojistného za všechny kategorie docílíme hodnoty celkového ročního pojistného za pojistnou smlouvu pojištění hospodářských zvířat.
Pojistné placené pojišťovně, pokud se nemění mnoţství ani kategorie zvířat, je stále stejné. Nevzniká nárok na žádné slevy, protože je pojišťovna neposkytuje. Vţdy na konci roku se provádí aktualizace údajŧ. Pojišťovny většinou mění sazby, dle aktuálních rizik výskytu. V současné době uţ klesla cena pojištění u slintavky a kulhavky. Cena BSE je stále vysoká a to i přes fakt, ţe je téměř prokázané, ţe se krmivem tato nákaza nepřenáší. V případě nákazy BSE, se musí v mozku zvířete odebrat tkáň, která se zkoumá. Při takovémto zákroku je nutno
- 56 -
zvíře porazit. Bohuţel zemědělci, zejména v ČR, na to doplácejí, neboť vyšetření musí podstoupit všechna zvířata, která přišla s postiţeným zvířetem do kontaktu.
Zemědělské druţstvo i tomto případě má právo získat podporu z PGRLF. Vládou schválená výše podpory na smluvní pojištění hospodářských zvířat za rok 2009 je 20 % prokázaných uhrazených nákladŧ na toto pojištění. 39 282,-
-
(39 282 * 20 %)
=
39 282,-
-
7856,-
=
výše předepsaného pojistného (Podpora pojištění PGRLF)
31 426Kč
ZD může také využít i tzv. „Programu podpory PGRLF“ – Zemědělec (viz. kapitola 3.2.2). ZD má dále právo, stejně jako v případě pěstování plodin, o přiznání dotací na základě Zákona o zeměděství – dotační programy (viz. kapitola 3.1.1). Podporu by ZD v případě schválení eventuálně obdrţelo z následujících projektŧ: 2. A Udržování a zlepšování genetického potencionálu hospodářských zvířat, 8. A Podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nbezpečných nákaz hospodářských zvířat, 8. E Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu (IBR), 9. A Speciální poradenství pro živočišnou výrobu, 9. E Školní závody, 9. F Podpora poradenství v zemědělství, 9. H Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, 10. Podpora evropské integrace nevládních organizací.
- 57 -
Zhodnocení V pojištění hospodářských zvířat od ČP spatřuji značnou nevýhodu v tom, ţe pojistitel, na rozdíl od pojištění plodin, neposkytuji ţádnou slevu na pojistném, například v situaci, kdy má pojištěný 0% škodní prŧběh apod.
- 58 -
Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo charakterizovat současnou podobu zemědělského pojištění v České republice a také popsat historii a vývoj v rámci Československa. Dŧleţitým prvkem zemědělského pojištění je účast státu, proto neméně významnou oblastí, na kterou jsem se ve své BP zaměřil, je státní podpora. Ve své bakalářské práci jsem se také věnoval produktŧm České pojišťovny a. s., protoţe je aţ dosud bezkonkurenčně nejvýznamnější a největší organizací nabízející zemědělské pojištění.
Historie českého pojišťovnictví sahá aţ do 18. století, ale k rozvoji zemědělského pojištění došlo aţ ve století 19. Před první světovou válkou fungovalo na našem území několik pojišťoven, které se specializovaly zejména na krupobitní pojištění. V pojišťování hospodářských zvířat měl v Čechách dominantní úlohu Zajišťovací svaz českých spolkŧ pro pojišťování dobytka v království českém. Na Moravě pŧsobila Zemská dobytčí pojišťovna v Brně.
Druhá světová válka vývoj zemědělského pojištění příliš neovlivnila. Dokonce bylo zavedeno povinné jateční pojištění zvířat. Po válce došlo ke znárodnění, které zasáhlo i zemědělské pojištění. Zemědělské pojištění začalo poskytovat jen několik národních podnikŧ a později jen státní pojišťovna. Počátkem 50. let bylo
hlavním hospodářsko – politickým
úkolem
zdruţstevňování zemědělské výroby a budování jednotných zemědělských druţstev (JZD). Pojištění bylo povinné a vztahovalo se na plodiny, hospodářská zvířata, majetek a odpovědnost JZD. V roce 1986 zavedla Česká státní pojišťovna tzv. komplexní pojištění úrody proti všem rizikŧm (all risk). Toto pojištění bylo velmi ztrátové.
V roce 1990 došlo k transformaci české ekonomiky od centrálně plánovaného k volně trţnímu hospodářství. Pojištění se opět stalo předmětem soukromého podnikání.
Na přelomu století došlo ke změně ve struktuře pojišťoven. Chmelařská pojišťovna se transformovala na ČSOB Pojišťovnu, a. s. Následující rok lze povaţovat za významný, protoţe některé pojišťovny, zabývající se zemědělským pojištěním, uvaţují o odchodu z trhu.
- 59 -
Příčinou byla pravděpodobně insolventnost velkého mnoţství zemědělských podnikŧ projevující se v nízkém krytí podnikatelského rizika, které objektivně v zemědělském podnikání existuje.
V roce 2003 byla vytvořena v rámci České asociace pojišťoven Kancelář pro prevenci pojistného podvodu a prohloubila se spolupráce s Policií ČR.
V zemědělském pojištění hraje nezastupitelnou roli stát, který by měl jednak zemědělce motivovat k uzavírání smluv, ale také jim pomáhat. Státní příspěvek na částečnou úhradu nákladŧ spojených s pojištěním plodin, hospodářských zvířat a nově také s pojištěním produkce lesních školek mohou získat zemědělci z PGRLF. Vládou schválená výše podpory na pojištění hospodářských zvířat za rok 2008 i 2009 je 20 % prokázaných uhrazených nákladŧ na pojištění. Státní příspěvek a pojištění speciálních plodin činí aţ 50 %, ostatních plodin do 35 %, prokázaných uhrazených výdajŧ.
V současné době na českém pojistném trhu nabízí zemědělské pojištění 5 pojišťoven. Jedná se o Hasičskou vzájemnou pojišťovnu, a.s., Generali pojišťovnu, a.s., pojišťovnu Agra, Uniqa, a.s., a Českou pojišťovnu a.s., která má dominantní postavení. Česká pojišťovna dle mého názoru i díky své tradici poskytuje nejlepší sluţby pro své klienty.
Zemědělské pojištění je velmi příznivým lákadlem na zákazníky z dŧvodu nízké procentuální spoluúčasti. Otázkou je, zda je to výhodné, či nikoliv. Podstatné je z čeho se daná procentuální spoluúčast odečítá. Někteří pojistitelé uvádějí podíl na úhradě vzniklé škody z kaţdé pojistné události částkou, která odpovídá dohodnuté spoluúčasti plnění v pojistné smouvě, to znamená, ţe od vypočteného pojistného plnění se odečte spoluúčast. Jiné pojišťovny počítaly spoluúčast z předepsaného pojistného. Dle mého mínění, propagace zemědělského pojištění není u nás v České republice na dobré úrovni. Myslím si, ţe řada zemědělcŧ by více informací o moţnostech pojištění a hlavně
- 60 -
získání dotací vřele uvítala. Domnívám se, ţe řada, hlavně drobných zemědělcŧ, vŧbec netuší o jaké dotace a příspěvky mohou ţádat.
Otázka zemědělství a zemědělského pojištění byla a vţdy bude velmi diskutována. Klimatické podmínky se rychle mění a je třeba na ně i na negativní dŧsledky, které s sebou přinášejí, včas a dostatečně reagovat. Zemědělci se mohou nechat dobrovolně pojistit, v případě nepojistitelných rizik, jako je například sucho, dostanou určitou kompenzaci od státu a pojišťovny se budou snaţit vybrat co nejvíce a vyplatit co nejméně.
- 61 -
Seznam použité literatury a dalších pramenů
Odborné publikace [1]
PICKOVÁ, A., POLÁČKOVÁ J.: Pojištění – eliminace rizik zemědělského podnikání. Praha: VÚZE, 2003. 47.s. ISBN 80-86671-05-4.
[2]
VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 2000. ISBN 80-85963-21-3.
[3]
ČEJKOVÁ, V. a BIBZOVÁ, I.: Inovace ve vývoji zemědělského pojištění v ČR. Pojistné rozpravy. Praha: ČAP, 2006, č. 19, s. 108 – 115. ISSN 0862-6161.
[4]
DAŇHEL, J.: Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. ISBN 80-86419-84-3.
[5]
MARVAN, M. a CHALOUPECKÝ, J.: Dějiny pojišťovnictví v Československu. Díl 2. Dějiny pojišťovnictví v Československu (1918 – 1945). 1. vyd. Bratislava: Česká pojišťovna, 1993. ISBN 80-88739-01-2.
[6]
MARVAN, M. a CHALOUPECKÝ, J.: Dějiny pojišťovnictví v Československu. Díl 3. Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945 – 1992). 1. vyd. Bratislava: Česká pojišťovna, 1997.
[7]
BIBZOVÁ, I.: Analýza zemědělského pojištění v ČR a SR. Diplomová práce. ESF MU Brno 2005.
[8]
SLEZÁK, O.: Historie pojišťovnictví na území českého státu. Bakalářská práce. Liberec: Technická univerzita v Liberci - Hospodářská fakulta, 2005.
- 62 -
Internet [9]
http://www.opojisteni.cz
[10]
http://cs.wikipedia.org
[11]
http://www.naturfoto.cz
[12]
http://www.sdhblatna.estranky.cz
[13]
http://www.wallpaper.cz
[14]
http://www.cap.cz
[15]
http://www.agroweb.cz
[16]
http://www.hvz.cz
[17]
http://www.generali.cz
[18]
http://www.agrapojistovna.cz
[19]
http://www.uniqa.cz
[20]
http://www.mze.cz
[21]
http://www.pgrlf.cz
[22]
http://www.ceskapojistovna.cz
Ostatní zdroje [23]
Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál ČP
Zákony [24]
ZÁKON č. 252/1997 Sb., o zemědělství
- 63 -
Seznam tabulek Tabulka č. 1
Pořadí dŧleţitosti jednotlivých druhŧ pojištění v roce 1929 a jejich podíl na
celku základních (elementárních) pojištění dle výše přijatého hrubého pojistnéh oa zajistného
Tabulka č. 2
Počet komerčních pojišťoven v ČR v letech 1991-2009
Tabulka č. 3 Zemědělské pojištění v ČR v letech 1990-2004 Tabulka č. 4
Pojištění plodin a hospodářských zvířat v ČR v letech 1998-2004 (v mil. Kč)
Tabulka č. 5 Struktura vývoje produktŧ zemědělského pojištění u jednotlivých pojišťoven v ČR Tabulka č. 6
Výpočet pojistného a pojistné částky
Tabulka č. 7
Zaplacené pojistné a vyplacené pojistné plnění
Tabulka č. 8
Škodní prŧběh
Tabulka č. 9
Sleva na pojistné,
Tabulka č. 10 Hospodářská zvířata – výpočet pojistného
Seznam grafŧ Graf č. 1
Podíl na trhu zemědělského pojištění v roce 2005
Seznam vzorcŧ Vzorec č. 1
Výpočet pojistnéhovýtěţku
Vzorec č. 2
Výpočet pojistné částky za plodinu
Vzorec č. 3
Výpočet předepsaného pojistného za plodinu
Vzorec č. 4
Výpočet škodního prŧběhu
- 64 -
Seznam příloh Příloha č. 1
Formulář ţádosti o podporu z PGRLF, a. s.
Příloha č. 2
Pojistné částky (Kč/ks), ceny (Kč/kg) a hmotnosti (kg) základních druhŧ a kategorií hospodářských zvířat
Příloha č. 3
Rozmezí přípustných pojištěných výnosŧ a pojištěných cen vybraných plodin
- 65 -
Příloha č. 1 – Formulář žádosti o podporu z PFRLF, a. s.
- 66 -
.
- 67 -
- 68 -
- 69 -
Příloha č. 2 – Pojistné částky (Kč/ks), ceny (Kč/kg) a hmotnosti (kg) základních druhů a kategorií hospodářských zvířat Druh a kategorie zvířat SKOT Krávy Telata do 6 měsícŧ věku Jalovice od 6 měsícŧ věku do 3 měsícŧ březosti Jalovice od 3 měsícŧ březosti Výkrm býkŧ od 6 měsícŧ věku Plemenní býci PRASATA Prasnice Selata do 25 kg hmotnosti Prasničky od 25 kg hmotnosti Výkrm prasat od 25 kg hmotnosti Plemenní kanečci od 25 kg hmotnosti Plemenní kanci OVCE Bahnice Jehňata do 1 roku věku Jehňata od 1 roku věku Plemenní beránci od 1 roku věku Plemení berani KOZY Kozy od 1. porodu Kŧzlata do 1 roku věku Kozičky od 1 roku věku Plemenní kozli DRŦBEŢ Slepice – uţitkové chovy Slepice – rodičovské chovy – nosný typ Slepice – rodičovské chovy – masný typ Odchov kuřic – uţitkové chovy Odchov kuřic - rodičovské chovy – n. t. Odchov kuřic - rodičovské chovy – m. t. Brojleři Výkrm krŧt (do 100 dnŧ) Výkrm krocanŧ ( do 150 dnŧ) Výkrm kachen Výkrm hus
Hmotnost (kg)
Cena (Kč/kg)
Pojistná částka (Kč/ks)
170 450 550 -
45 36 36 -
20 0000 7 650 16 200 90 % ceny krav 19 800 50 000
25 120 110 130 -
62 45 37 50 -
5 500 1 550 5 400 4 070 6 500 17 000
40 50 70 -
35 32 40 -
2 000 1 400 1 600 2 800 6 000
35 40 -
30 32 -
1 800 1 050 1 280 3 000
1,90 3,00 5,00
24 30 40
110 180 220 110 180 220 45,60 250 500 90 200
Pozn.: Od uvedených PČ za 1 kus a cen za 1 kg se lze odchýlit aţ o 20 %, uvedené hmotnosti platí jako minimální. Povolit odchylku přesahující uvedené rozmezí u PČ a cen za 1 kg a povolit niţší hmotnost je oprávněn upisovatel RESUP a CESUP. PČ stanovené pro nákazové pojištění a pro pojištění jednotlivých škod musí být u příslušných pojišťovacích kategorií zvířat stejné.
Zdroj: Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál ČP
- 70 -
Příloha č. 3 – Rozmezí přípustných pojištěných výnosů a pojištěných cen vybraných plodin Skupina plodin
Plodina
Min. výnos (t/ha)
Max. výnos (t/ha)
Min. cena (Kč/t)
Max. cena (Kč/t)
pšenice ozimé pšenice jarní ţito ječmen ozimý ječmen jarní oves oves nahý tritikale proso pohanka kukuřice
4,0 3,5 3,5 4,0 4,0 3,0 2,9 3,0 1,0 0,6 4,5
7,0 6,0 5,5 6,0 6,0 4,5 4,0 6,0 2,5 1,1 8,0
2 300 2 300 2 300 2 300 2 300 2 300 3 600 2 300 3 100 3 100 2 600
4 800 4 800 4 000 4 000 4 800 4 000 6 000 4 300 6 000 8 000 4 500
hrách hrách krmný čočka vikev fazol bob peluška
2,0 2,0 0,5 0,8 1,0 2,0 1,5
5,0 5,0 2,5 3,0 3,0 4,5 4,5
3 800 2 500 10 000 2 000 20 000 3 500 2 500
5 800 5 000 20 000 5 000 30 000 6 500 5 000
slunečnice mák hořčice řepka ozimá řepka jarní len olejný mák bílý
1,8 0,6 1,1 2,8 2,0 0,8 0,6
4,0 2,0 3,0 5,0 3,8 2,0 1,6
5 000 18 000 6 500 5 000 5 000 6 000 30 000
9 000 45 000 10 000 8 000 8 000 9 000 45 000
len stonek len osivo
2,5 0,3
5,0 0,8
3 500 8 000
6 000 15 000
cukrovka řepka krmná čekanka brambory
35,0 30,0 20,0 13,0
55,0 55,0 30,0 30,0
700 300 600 1 400
1 100 700 1 200 8 000
heřmánek ostropestřec mariánský námel kmín majoránka
0,3
0,8
80 000
135 000
0,3
0,8
20 000
30 000
0,9 0,6 0,7
1,5 1,5 1,2
40 000 10 000 25 000
50 000 30 000 50 000
celer mrkev petrţel křen řepa červená ředkvička ředkev pastinák kedlubny kapusta kapusta rŧţičková květák zelí bílé zelí červené zelí pekingské okurky nakládačky okurky salátové
10,0 8,0 5,0 2,0 5,0 3,0 10,0 8,0 6,0 9,0 6,0 6,0 10,0 7,0 8,0 8,0 12,0
35,0 35,0 25,0 8,0 30,0 20,0 30,0 30,0 40,0 40,0 15,0 50,0 60,0 50,0 25,0 35,0 45,0
5 000 4 000 6 000 4 000 2 000 12 000 2 000 4 000 10 000 4 000 6 000 8 000 3 000 3 000 5 000 6 000 6 000
15 000 15 000 5 000 4 000 22 000 4 000 8 000 25 000 8 000 15 000 15 000 6 000 6 000 10 000 14 000 16 000
Obilniny
Luskoviny
Olejniny
Přadné rostliny
Okopaniny
Aromat. léčivé a kořen. rostliny
Konzumní zelenina
- 71 -
paprika zeleninová rajčata cibule česnek pór paţitka salát špenát kopr fazol lusky hrášek
10,0 15,0 8,0 4,0 10,0 4,0 4,0 5,0 5,0 4,8 2,0
30,0 60,0 60,0 10,0 25,0 8,0 15,0 15,0 12,0 8,0 7,0
8 000 3 500 3 000 20 000 6 000 10 000 10 000 2 500 4 000 6 000 5 000
30 000 20 000 10 000 50 000 15 000 20 000 25 000 4 000 8 000 15 000 12 000
kukuřice píce jarní směsky bob píce vojtěška píce jetel píce
30,0 8,0 15,0 15,0 15,0
50,0 20,0 40,0 40,00 30,00
200 200 200 250 250
500 500 500 500 500
louky pastviny
8,0 5,0
20,00 12,00
100 100
500 500
chmel
0,7
2,5
60 000
145 000
vinná réva
4,0
9,0
8 000
20 000
meruňky jablka hrušky švestky třešně višně broskve angrešť rybíz červený a bílý maliny rybíz černý
2,3 6,8 4,0 2,0 1,5 3,0 4,0 4,0
8,0 22,0 15,0 4,0 4,0 8,0 12,0 5,0
10 000 6 500 5 000 8 000 10 000 10 000 10 000 6 000
20 000 15 000 15 000 15 000 25 000 35 000 20 000 15 000
3,0
8,0
10 000
25 000
2,0 2,0
2,5 7,0
15 000 20 000
40 000 40 000
Jahody
5,0
8,0
16 000
35 000
Krmné pícniny
Trvalé travní porosty
Chmel Vinná réva Ovoce
Jahody
Zdroj: Obnova a sjednávání zemědělského pojištění pro rok 2009 – interní materiál ČP
- 72 -
