moderní i )dborný časopis pro veřejnou správu Vytápění a možnosti úspor energií Strukturální fondy Evropské unie

|)dborný časopis pro veřejnou správu

moderní

i

LEDEN 2004 80 KČ/11 3 SK

977121105000901

Strukturální fondy Evropské unie

Diskotéky a zabezpečení veřejného pořádku

Vytápění a možnosti úspor energií

ROČENKA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN Osmý ročník

ROK EVROPY

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY

Osmé vydání tradiční přílohy HN pro předplatitele HN, týdeníku EKONOM a dalších titulů a.s. ECONOMIA vychází v roce, kdy se Evropská unie se rozroste o dalších 10 členů, mezi nimi bude i Česká republika. Více prostoru než v jiných letech bude v obsahu věnováno nové situaci a souvislostem dosavadního vývoje. Publikace je v České republice nejen co nejúplnější kronikou událostí uplynulých měsíců, ale unikátním informačním zdrojem a příručkou pro hospodářskou, finanční, firemní a akademickou obec i stát­ ní administrativu a místní samosprávu.

Hlavní kapitoly: ■ Evropská »25« je skutečností ■ Politický rok 2003 v ČR a ve světě ■ Vývoj hospodářství ČR ■ Peněžní trhy ■ Světové hospodář ství na bodu obratu? ■ Končí revoluce informačních technologií? ■ Evropa a životní prostředí ■ Auta jako motor ekonomiky ■ Kalendář událostí

Publikace vychází kon­ cem

prvního

čtvrtletí

2004. Předplatitelé Hospo­ dářských

novin,

týdeníku

EKONOM a dalších tištěných titulů

vydavatelství

ECONO­

MIA a. s. mají Ročenku za zvýhod něnou cenu 160 Kč včetně DPH a poštovného. Ve volném prodeji stojí 290 Kč. Objednávky přijímá odd. předplatného Economia a. s., Dob­ rovského

25,

170

55

Praha

7,

e-mail: [email protected], telefon: 233 072 009, informace 800 110 022.

Standardní knižní formát: A5, minimálně 160 stran, skládá ná čtyřbarevná obálka. Cena za inzertní stranu (barva): 25 000 Kč

*^5

obálka skládaná str. 2 a 3 a strana 4: 35 000 Kč

NÁZOR

FOTO: ARCHIV

EU nabízí velkorysou škálu možností

Leader na trhu

právních informací

JUDr. PAVEL NĚMEC ministr pro místní rozvoj ČR

Spolu s návratem k tradičním evrop­ ským hodnotám a bohatému du­ chovnímu dědic­ tví se nabízí velko­ rysá škála mož­ ností, jak získat nezbytné prostřed­ ky pro regiony, abychom se etab­ lovali na úroveň našich sousedů.

leden 2004

stup České republiky do EU neznamená jen po­ litickou integraci, ale zároveň s sebou nese zce­ la konkrétní přínos pro obce a kraje. Spolu s ná­ vratem k tradičním evropským hodnotám a bohaté­ mu duchovnímu dědictví se nabízí velkorysá škála možností, jak získat nezbytné prostředky pro regiony, abychom se etablovali na úroveň našich vyspělých sousedů. Na základě Společného regionálního ope­ račního programu koordinovaného Ministerstvem pro místní rozvoj poplynou do ČR prostředky na pod­ poru vyváženého a udržitelného ekonomického roz­ voje regionů. Mám na mysli především rozvoj míst­ ních podnikatelských aktivit, který zahrnuje přímou podporu drobných podniků, řemeslníků a živnostní­ ků a přípravu ploch pro podnikání. Důraz bude kla­ den na podporu podnikání šetrného k životnímu pro­ středí, jako jsou vývoj a zavádění progresivních tech­ nologií, ekologické služby a poradenství. Obce a kraje mohou žádat o prostředky na rozvoj informačních a komunikačních technologií a v rámci toho zpřístup­ nit širokou informační bázi obyvatelstvu prostřednic­ tvím internetu. Na místě je i podpora rozvoje dopravy a dopravní obslužnosti. Zajištění dopravního spojení veřejnou dopravou pro odlehlé části regionů spolu s rozvojem integrované dopravy a výstavbou dopravně-logistických center tam, kde existují podmínky pro kombinaci více druhů nákladní přepravy. Alfou a omegou naší integrace do jednotné Evropy 21. sto­ letí je rozvoj lidských zdrojů - neziskových organizací, občanských iniciativ, a sociálních a zdravotnických služeb. Reálnou šanci uspět mají ty projekty, které si kladou za cíl překonávat postojové, kulturní a struk­ turální překážky bránící handicapovaným spoluobča­ nům v jejich plnohodnotné integraci do společnosti. Naše společnost dluží z minulých let mnoho i životní­ mu prostředí. Musíme urychleně řešit například od­ padové hospodářství, podpořit využívání alternativ­ ních zdrojů energie a iniciovat technická a organizač­ ní opatření ke snížení emisí z dopravy v obcích. Zapo­ mínat nesmíme ani na bezpečnost obyvatel a regene­ raci lokalit měst a obcí postižených útlumem hospo­ dářských nebo společenských aktivit. Investice při­ spějí k údržení, obnově a rozvoji vesnic v jejich kul­ turně historické podobě a doufám i zdárnému rozvoji tradičních hodnot, které reprezentují. Naším zájmem je také cestovní ruch a lázeňství, chceme vytvořit účinné nástroje k propagaci regionů, usnadnit certifi­ kaci a přístup podnikatelů k novým produktům a mo­ derním technologiím a především realizovat jednotný informační a rezervační systém. Nová Evropa - Evro­ pa regionů by měla stát na trvalém hospodářském rů­ stu a rostoucí kvalitě života obyvatel jednotlivých re­ gionů. Proto musíme povzbuzovat nové ekonomické aktivity a trh pracovních míst i dbát na zlepšení infra­ struktury a životního prostředí. Až čas však ukáže, jak se finanční pomoc tuzemským regionům ze strany EU reálně odrazí v životní úrovni a spokojenosti ob­ čanů. ■

V

■ nové právní úpravy ■ výklady a analýzy právních souvislostí ■ praktické příklady a aplikace ■ vzory smluv a právních podání zaměřené na právní témata spojená s podnikáním

CD s aktuálním zněním právních předpisů v ČR k 31. prosinci 2001 předplatitelům zdarma.

Přesvědčte se! Ukázkové číslo na 800 110 022

MÉSiČNiK

H N

PROSINEC 2001 CENA SOS RC/14S SK

PRÁVNÍ RÁDCE= Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti Mezinárodní faktoring Soudní přezkum rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ~

V příloze ►

www.ProvnlRedce.cz

I

OBSAH ■ TITULNÍ strana

■ MANAGEMENT

Budova Evropského parlamentu v Bruselu (foto ČTK)

Jedna žádost bude muset stačit (Ivan Ryšavý)_____________________ 26 Veřejná správa se učí od komerční sféry_________________________ 27

■ SPEKTRUM

Záchrana unikátní hartmanické synagógy__________________________ 4 Městské grantové programy

____________________________________ 5

Jak správně zvolit vybavení pracoviště (Zdeněk Červený)___________28 Benchmarking pomůže zlepšit úroveň veřejných služeb (Jan Bednařík)_______________________________________________ 29 Jak se stát úspěšným řečníkem

■ KULATÝ STŮL

Program pro regiony bude dobře připraven (Ivan Ryšavý)___________6 ■ TÉMA: EVROPSKÁ UNIE

Příprava na čerpání ze strukturálních fondů______________________ 9 Priority a opatření v rámci jednotlivých operačních programů______ 10 Naše IT v evropské kontextu (Svatopluk K. Jedlička)_______________ 11 Aby šance na peníze z Bruselu byly vyšší... (RNDr. Jan Vozáb, Ph. D.)______________________________________ 12 Projekty musí vycházet z rozvojové strategie (Ing. Jaroslav Glogar)__________________________________________ 13 Fond malých projektů nabídne poslední šanci______________________13

________________________________ 30

■ SPRÁVA A ROZVOJ

Některým školám pokyn pomůže, nad jiné zavěsí Damoklův meč (Jaroslava Štefflová)___________________________________________ 31 Zkušenosti Prahy 6 s antisprejovým programem (PhDr. Jiřina Ondráčková) _____________________________________ 32 Nabídka pro neplatiče: Generální pardon (PhDr. Miloš Charbuský) _______________________________________ 33 Na prvním místě je využití průmyslové zóny (Eva Sadílková)________ 34 Občané příliš svých práv nevyužívají (Ing. Petra Olšová)____________ 35 Život ve Volči není jednotvárný (PhDr. Miloš Charbuský)____________ 36

Town Twinning se ujal na Olomoucku___________________________ 14

■i ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ

Základem je regionální spolupráce (JUDr. Miroslav Novotný)_______________________________________ 14

Ekologická daň je úkolem na léta (Karel Žítek)___________________ 37

Podpory EU oživí venkovské podnikání (Martin Mařík)________________________________________________ 15

Proč by měla veřejná správa jít příkladem?_______________________ 38 ECO CITY přichází s nabídkou pro municipality (PhDr. Jiřina Ondráčková) _____________________________________ 39

Stovky projektových záměrů (PhDr. Miloš Charbuský)______________ 15 Šternberský projekt je už v EU

■ LEGISLATIVA

(Ing. arch. Blanka Zlamalová)___________________________________ 16

Právo EU i pro zaměstnavatele ve veřejné správě (JUDr. Ladislav Jouza)__________________________________________40

Systém bude vyhledávat vhodné dotace (Ing. Jan Havránek)___________________________________________ 17

Správa místních poplatků po novele 2/ (Mgr. Jan Břeň)____________ 41

■ EKONOMIKA A FINANCE

Ředitel školy odchází (Petr Vodka)______________________________ 42

Nová technologie protipovodňových hrází má šanci uspět_________ 18

Diskotéky a veřejný pořádek (JUDr. EvaŠromová)__________________43

Žádosti o dotace převyšuji možnosti státu (Alena Drábová)_________ 20

Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)________________________________44

■ PŘÍLOHA: VYTÁPĚNÍ A MOŽNOSTI ÚSPOR

»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 13/ (JUDr. Stanislav Malý)__________________________________________45

Jedenáctý ročník topenářské výstavy Infotherma___________________21

Povinnosti úředníka 3/ (Mgr. Jana Hamplová)_____________________ 45

Čistá energie je drahá, ale perspektivní__________________________ 22

Informovanost o ochraně obyvatelstva je nízká (Ing. Lenka Lukášková)________________________________________ 46

Podpora auditů se bude snižovat (Karel Žitek)____________________ 23 Solární liga zahajuje (Ivan Ryšavý)

______________________________ 24

SFŽP pozastavil příjem žádostí na další plynofikace (Karel Žítek)____________ .____________________________________25

■ právní poradna ■ SERVIS

_________________________________ 47

___________________

48

Uzávěrka tohoto čísla: 12.12. 2003

MODERNÍ OBEC - Mčsíčník Hospodářských novin pro veřejnou správu Ročník X., číslo 1 • Vychází 7. 1. 2004 • Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč • Roční předplatné 960 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: moderní.obec^economia.cz, http://moderniobec.cz • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407. fax: 233 072 012, [email protected] • Grafická úprava: Šárka Klominková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pflcger, mobil: 606 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje. Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové. Ing. Sylva Kováčiková, starostka mésta Bílovec, JUDr. Kateřina Černá, tajemnice ÚMC Praha 13. Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel CMZRB, Ing. Karla Komárková, vedoucí odd. MF • Vydává: ECONOM1A. a. s„ ICO: 00499153 Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701. fax: 233 072 780 • Distri buče: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197: fax: 233 072 009. e-mail: [email protected]. vvww.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o.. Česká pošta. s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v SR zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Slovenská pošta. š.p. • Internetový Online archiv: divize Economia Onl.inc, Ovenecká 380/9. 170 00 Praha 7, tel. 2333 074 142. e-mail: [email protected] • internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel. 2333 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice. • Sazba a reprodukční čás:- Economia, a.s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz vwv-w.economia.cz. • © 2003 ECONOMIA. a. s.

2

moderní obec

leden 2004

MODERNÍ OBEC 2004 partner hejtmanů, primátorů, starostů, zastupitelů a podnikatelů v komunální sféře Odborný časopis pro veřejnou správu

Předplacením časopisu získáte: ■ zdarma každé dva týdny do své e-mailové schránky Zpravodaj - pdf informační a právní servis s aktuálními zprávami z veřejné správy, ■ volný přístup k on-line archivům časopisu Moderní obec za poslední tři roky ■ slevu 30% z ceny za přístup do elektronických archivů ostatních titulů vydávaných společností ECONOMIA a.s.

moderní obec

i

... a jako bonus ■ zdarma CD-ROM s aktuálním zněním právních předpisů v ČR k 31. prosinci 2003 včetně slevy 2 000 Kč na jeho následnou celoroční aktualizaci (cena aktualizace na rok 2004 beze slevy činí 5 990 Kč). Mčslčník HospoUdfských

Od ledna 2004 vychází časopis v nové grafické úpravě s pravidelnou rubrikou věnovanou Evropské unii.

www.moderniobec.cz

Předplatné časopisu na telefonním čísle. 233 071 197 nebo na e-mailové adrese [email protected]

moch oderní obec

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 960 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zruieno.

KÓD:

1017

Adresa objednavatele:

O □ O OO □ □ □ O CD O □ O O O O CDCDOCDOODOOOOOOOOOlDCj .DCDCDCOOCDOCDO coocooo COCDCDOOOCDOOCDCOCCOOCO 0BEC: OCOCDCOOCDCOO CDCZOOCD profese: ooocDoaooaoaocDaaooo

Způsob platby: FAKTURA

Q

SÍRO

spoj.

PLATEBNÍ KARTA

O

složenka

O

t.

NÁZEV ORGANIZACE: příjmení:

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

jméno:

Údaje pro fakturaci:

■* □□□□□□□□

aoa - □oaaacoaoo

tonu: □□□□□□□□□□□□□

ooamcDDOOOOOO

ADRESA PRO DORUČOVANÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE:

pmjmem: jméno:

OCDO O O O OOOO O O O O O O

□□cDOcnoocnocDcconaco

CDCDOCDDOOOOO OC3CDOCDOO ooaoaaooaooooacDaao naooooooooa ^ 00000

Vyplujte kontakt:

D

TELEFON:

mw

uuc.cr:

RAZlTKO/PODPIS:

Vyplněný lístek odešlete na adresu:

ECONOMIA a. s., odděleni distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]

leden 2004

Souhlasím se zpracováním uvedených osobních údajů z tohoto předplatitelského kuponu za účelem nabízení obchodu a služeb spol. ECONOMIA a.s., jakožto správce, na dobu pěti let Souhlas je udělován dobrovolně.

moderní obec

3

I

SPEKTRUM

Záchrana unikátní hartmanické synagogy Sedmnáctého prosince 2003 se konalo slav­ nostní shromáždění při příležitosti podpisu smlouvy mezi občanským sdružením Památ­ ník Hartmanice a správní radou Česko - ně­ meckého fondu budoucnosti, která na svém říjnovém zasedání v Berlíně rozhodla, že po­ skytne 2,4 mil. Kč na rekonstrukci hartmanic­ ké synagogy. Tyto prostředky spolu s finanční podporou od dalších sponzorů (T-Mobile, Medea Kultur, Nadační fond Most naděje) pomo­ hou zachránit unikátní památku v Pošumaví. V městě Hartmanice (10 km od Sušice) směrem k německým hranicím stojí jedna z posledních zachovaných synagog z více než šedesáti, které na Šumavě dříve existova­ ly. Několik se jich zachovalo přestavěných na byty, požární zbrojnice a obecní úřady. Tato, jako jedna z mála v tomto regionu, přežila nacismus i komunismus. Po vyhnání Židů v ní nacisté zřídili truhlářskou dílnu. Po vál­ ce sloužila stejnému účelu pod hlavičkou ko­ munálního podniku služeb. Později ji Česko­ slovenská lidová armáda používala jako sklad pneumatik pro vojenská vozidla. V osmdesátých letech měla být zbořena. Občanské sdružení Památník Hartmanice, které vzniklo v polovině října 2002, chce uni­ kátní horskou synagogu zachránit, zrekonstruovát a otevřít v ní památník, který bude spolu s nedalekým muzeem Dr. Simona Adlera v Dobré Vodě připomínat soužití českých, německých a židovských obyvatel v této oblasti. Sdružení začalo ihned hledat dokumenty, podle nichž by se dala určit původní vnější i vnitřní podoba synagogy. Ještě v listopadu

Jednička pro Ústecký kraj >ÚSTECKÝ KRAJ jako vůbec první kraj v České republice získal významné ratingové ohodnocení A-. Společnost CRA Rating Agency, a. s., posuzovala kraj na základě minulých a současných výsledků, včetně rizik ovlivňují­ cích jeho budoucí hospodaření. »Je to vizitka kraje, vyjádření jeho bonity. Jednoduše řečeno - kraj se nepouští do riskantních investic. V tomto hodnocení jsme obstáli - lepší být ne­ můžeme. Kdybychom chtěli být, musel by stát změnit pravidla hry v oblasti financování kra­ jů. Současná situace v rozpočtovém určení da­ ní nevytváří prostor pro vlastní, na centrální vládě nezávislou regionální politiku,« uvedl hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Dodal, že hodnocení chápe také jako »jedničku« pro ve­ dení kraje a pozitivní informaci pro zastupitel­ ský sbor. /js/

> I □ ° V Hartmanicích stojí jedna z posledních zachovaných synagóg, které na Šumavě existovaly.

roku 2001 byly provizorně zakryty díry ve stře­ še, aby alespoň nepokračovala další destrukce objektu. Bohužel již za několik dní vichřice ne­ jen srazila ze střechy nové desky, ale vzala s sebou i značnou část střechy. Části stropu v hart­ manické synagoze, které hrozily zřícením, již byly odstraněny. Dřevěné konstrukce napade­ né dřevomorkou a hnilobou byly odřezány. V příštích dnech bude postaveno lešení a zač­ ne odborná část rekonstrukce, při níž tesaři postupně vymění napadené části krovu. Re­ konstrukce střechy měla původně proběh­ nout už v létě, ale odborné průzkumy ukázaly, že současně s opravou krovu je třeba provést kompletní sanaci objektu, která zamezí další­ mu šíření dřevomorky. Sanace spočívá přede­ vším v odstranění dodatečných vestaveb z do­ by nacismu a socialismu. Cílem je zrestaurovat unikátní krov způsobem, který byl použit při jeho stavbě. Z toho důvodu byla rekonstrukce svěřena firmě SDK, která má s podobnými stavbami zkušenosti. Sdružení aktivně spolupracuje s místní radnicí, především se starostou Jiřím Juklem (který současně předsedá regionálnímu sdružení pošumavských obcí) a s Židovským muzeem v Praze. Podporu cílům sdružení vyslovili bývalý prezident Václav Havel, předseda Senátu Petr Pithart, ministři Pavel Dostál a Vladimír Mlynář, předseda Pražské židovské obce Tomáš Jelínek i ředitel Židov­ ského muzea v Praze Leo Pavlát. /ste/

Další informace najdete na adrese: www. hartmanice. cz.

Ekomapa Ostravy 2003 > OSTRAVA ObčanskésdruženíVita vy­ dalo aktualizované a rozšířené vydání ekomapy Ostravy, které finančně podpořily Re­ gionální environmentál­ ní centrum pro střední Evropu a pobočka pro střední a východní Evro­ pu Dánské agentury pro ochranu životního pro­ středí. Digitální mapové podklady poskytlo bez­ platně město Ostrava. Na dvou mapových lis­ tech v měřítku 1:15 000 lze najít kromě obvyk­ lých prvků, jako jsou uli­ ce, bloky domů, lesy a podobně, také infor­

mace z oblasti životního prostředí (umístění kontejnerů na tříděný plast nebo sklo, sběren od­ padu, památných stro­ mů, pramenů a studá­ nek, prodejen zdravé výživy atd.). Součástí mapy je informační brožura Rádce občana s 90 zpracovanými prak­ tickými radami, o které se občané v ekoporadně nejčastěji zajímají. Jsou tam také kontakty na různé instituce, interne| tové adresy a další uži= tečné údaje. Ekomapa o Ostrava 2003 vyšla v ná2 kladu 3000 výtisků, led

Ústecký kraj získal hodnocení: ■ dlouhodobý mezinárodní rating A■ dlouhodobý lokální rating Ezaa ■ výhled stabilní ■ krátkodobý rating czP-1. ZDROJ: CRA RATING AGENCY, a. s.

módilerni obec

VÍSA770 |N

Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772

leden 2004

SPEKTRUM

1

FOTO: AUTORKA

Nové byty pro sociální případy

Divadlo s moderním zázemím > PARDUBICE Stuhy z balkónů, na jevišti velká mašle. Krásně zabalený dárek divá­ kům. Po více než šesti letech se na sklonku minulého roku podařilo městu dokončit opravu Východočeského divadla v Pardubi­ cích. Divadlo získalo moderní zázemí jeviš­ tě, hereckých šaten, technických prostor, kanceláří. Nebylo to však lehkých šest let. I zde, jako v každé lidské činnosti, vznikala nedorozumění, spory, někdy nekalé úmys­ ly či neznalost. Úředníci se měnili, ředitelé odcházeli a s nimi i jejich koncepce, finan­

ce, lidé. Poslední tři roky, kdy převzal vede­ ní divadla Petr Dohnal, herec pardubického souboru, tedy člověk znalý prostředí uvnitř, práce se pohnuly. Primátor města Ing. Jiří Stříteský slíbil a dodržel podporovat diva­ dlo svými postoji. Na magistrát se opět vrá­ til architekt Miroslav Řepa, který uskutečnil konečný projekt rekonstrukce interiéru hlediště a diváckého zázemí ve foyer, včet­ ně obnovy fasády. Vnější plášť divadla byl navržen a rekonstruován v duchu původní secesní podoby. /kuk/

> VYŠKOV Nové byty, které vznikly přestav­ bou bývalé Základní školy Opatovice, přidě­ lila Rada města Vyškova sedmi sociálně po­ třebným žadatelům, které jí doporučili soci­ ální pracovníci městského úřadu. Osmý byt je pro domovníka. Jde o malometrážní byty 1+1 a 1+kk s plochou od 21 nV do 41 m2. Li­ dé, kteří se ocitli v sociálně obtížné situaci, získali byty na základě dispozičního práva odboru sociálních věcí a zdravotnictví Měst­ ského úřadu Vyškov. Délka nájmu je stanove­ na na dobu jednoho roku s možností pro­ dloužení do doby, než si nájemce vyřeší svou bytovou situaci jiným způsobem, případně získá na základě své žádosti obecní byt pod­ le pořadníku. Součástí oploceného areálu je parkoviště s 15 parkovacími stáními, domek se sušár­ nou a kočárkárnou, zátiší pro posezení ná­ jemníků a upravené pískoviště. Rekonstruk­ ce bývalého objektu školy, která byla zrušena před více než 20 lety kvůli nedostatku dětí, si vyžádala investici 5,25 mil. korun. Městu se podařilo pokrýt část nákladů ve výši 2,127 mil. Kč z dotace Státního fondu rozvo­ je bydlení. Město dokončilo i osm bytů v jed­ nom z nevyužívaných pavilónů mateřské školy Hraničky, které dostali podle pořadní­ ku žadatelé o městský byt. /ob/

Grantový systém města jako prostředek fi­ nanční podpory partnerským organizacím, institucím i aktivním občanům, kteří chtějí přispět k naplňování cílů Zdravého města, se osvědčil ve Vsetíně, Litoměřicích, Třebíči, Veselí nad Moravou, Letovicích i v jiných městech. Tento systém dává všem žadatelům rovno­ cennou šanci získat finanční příspěvek. »Všichni mají stejné informace, jednotný formulář žádosti, a hodnotitelé tak mohou zcela objektivně rozhodovat,« říká Bohuslav Kuda, místostarosta a politik pro projekt Zdravé město Letovice, a dodává: »V našem městě budeme letos upřednostňovat úplně nové činnosti a inovační přístupy. Pro žada­ tele o podporu jsou k dispozici na podatelně městského úřadu formuláře s pravidly pro přidělování, čerpání a vyúčtování podpory. Ten se podle povahy svého projektu rozhod­ ne, ke které komisi Rady města žádost podá.« V Letovicích vznikly v roce 2003 čtyři granto­ vé programy, pro každý schválilo zastupitel­ stvo 50 tisíc Kč. Třebíč v roce 2003 vyčlenila na městské granty prostředky ve výši 2,3 mil. Kč, které město vůbec poprvé rozdělovalo podle kom­ plexního grantového systému. »Nejvíce peněz bylo možné čerpat z programů Sport ve měs­

leden 2004

tě (1,5 mil. Kč) a Ostatní programy (200 tisíc Kč),« vysvětlovala koordinátorka projektu Zdravé město Třebíč PhDr. Jindra Stříbrská. Prezentace grantových programů pro da­ ný ročník bude probíhat v Třebíči vždy na ja­ ře. Zváni budou zástupci místních nezisko­ vých subjektů. První setkání se uskutečnilo v dubnu 2003. Nejlepší projekty budou vy­ hlašovány na novoročním setkání vždy v led­ nu následujícího roku. Grantový systém pro letošní rok zahrnuje tyto dílčí grantové pro­ gramy: Podpora zdraví, Volný čas, Řešení so­ ciální problematiky, Prevence kriminality, Kultura a Sport ve městě. Intenzívní spolupráce města Vsetín s ne­ ziskovým sektorem si vynutila vytvoření po­ zice dvou projektových manažerů, kteří vy­ hledávají nové grantové tituly, pomáhají při sestavování projektů a zakládání nových sdružení. Byl také upraven grantový systém města pro letošní rok, který se člení na velký grantový systém (podporu obecně prospěš­ ných činností), malé granty (aktivity v rámci projektu Vsetín - Zdravé město) a příspěvky z rozpočtu města na pomoc NNO při plnění finanční spoluúčasti na grantech krajů, mi­ nisterstev a nadací. Město podporuje nezis­ kové organizace i bezplatným pronájmem nemovitého majetku. /mž/

FOTO: ARCHIV

Městské grantové programy

Děti ze ZŠ Lingua Universal v Litoměřicích měly za úkol v rámci akce Dny zdraví připravit pohoštění plné vitamínů a lahodící nejen chuti, ale i zraku.

moderní obec

5

I

KULATÝ STŮL

Program pro regiony bude dobře připraven Celkem s více než 454 milióny eur počítá EU na podporu Společného regionálního operačního programu (SROP) v ČR na roky 2004 až 2006. K besedě u kulatého stolu jsme minulý měsíc v Brně využili setkání zástupců implementačních subjektů SROP v regionu soudržnosti NUTSII Jihový­ chod (Jihomoravský kraj a kraj Vysočina), které bylo připraveno Ministerstvem pro místní rozvoj. tom, co se již udělalo, a hlavně co ješ­ ce 2006, kdy- jak pevně věřím - se pro rozvoj tě zbývá učinit, aby region Jihový­ venkova podaří získat výhodnější pozici. A ze chod mohl pro svůj rozvoj z připrave­ svého pohledu bych ocenil, že již teď má již­ ní Morava připraveno nemálo projektů v ob­ né finanční pomoci v rámci SROP čerpat co lasti cestovního ruchu, vázaných například nejvíce peněz, jsme hovořili s některými k vinařství, a další projekty podmiňující roz­ účastníky brněnského setkání - s prvním voj regionu postupně dozrávají. náměstkem hejtmana Jihomoravského kra­ je Ing. Františkem Poláchem, pracovnicí brněnské regionální kanceláře Ministerstva Ing. František Polách: Jsem přesvědčen pro místní rozvoj, odboru řídicího orgánu o tom, že už dnes máme v obou krajích naše­ ho regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod SROP, region NUTS II Jihovýchod Ing. Mar­ celou Ondráčkovou, vedoucím oddělení ze­ dostatek odborníků, kteří jsou schopni pro­ mědělství a rozvoje venkova odboru život­ jekty připravit, konzultovat, hodnotit i přijí­ ního prostředí a zemědělství Krajského úřa­ mat. Nemám ani obavy o fungování nutných struktur pro přijímání a posuzování projektů, du Jihomoravského kraje Ing. Jaroslavem Marténkem, projektovým manažerem Regi­ monitoring a kontrolu jejich realizace. Máme onální rozvojové agentury jižní Moravy ustavenu regionální radu, na niž výkon ně­ RNDr. Pavlem Grégrem, PhD., a obchod­ kterých svých řídicích funkcí deleguje Minis­ ním poradcem pro veřejný sektor Volksbank terstvo pro místní rozvoj, a také monitorova­ CZ, a. s., Ing. Liborem Legnerem, MBA. cí Výbor regionálního rozvoje je už připraven plnit svoji funkci. Sekretariát Regionální rady Ing. Jaroslav Martének: Společný regio­ nální operační program považuji především Ing. František Polách: za velkou výzvu účastnit se strukturální poli­ tiky Evropské unie a vytvořit v regionech Jsem přesvědčen o tom, efektivní struktury k realizaci strukturální politiky EU. V tomto programu by mělo jít že už dnes máme v obou především o regiony. V tom je rozdíl od krajích našeho regionu ostatních operačních programů. S využitím schopností lidí v regionech bude možné zís­ soudržnosti NUTS II kávat větší objemy financí, než tomu bylo Jihovýchod dostatek u všech předvstupních programů. Pravda, já který se zabývám problematikou rozvoje odborníků, kteří jsou venkova a zemědělství, bych byl raději, po­ kud by SROP právě na tuto oblast v jednotli­ schopni projekty vých prioritách a zejména opatřeních smě­ připravit, konzultovat, řoval dosažitelnou podporu. Mám na mysli především vesnice a jejich rozvoj. Původně hodnotit i přijímat. jsme totiž mnozí očekávali, že SROP se ales­ poň významnou částí dostane do podoby blízké Programu obnovy venkova, který se rozšiřuje na čtyři odborníky pro Jihomo­ se v této zemi úspěšně rozvíjel posledních ravský kraj a o další čtyři experty pro kraj Vy­ dvanáct let. S výjimkou opatření podporují­ sočina, kteří budou hodnotit dodané projek­ cího aktivity v cestovním ruchu se to však ne­ ty z formálního hlediska, zda mají všechny podařilo, takže malé obce se svými případ­ náležitosti, přílohy apod. Tito pracovníci bu­ nými projekty mají ve SROP velmi omezené dou moci předkladatelům projektů také příležitosti. Finanční rozsahy projektů pro účinně v tomto směru radit. Pokud jde o ob­ SROP jsou totiž nastaveny tak, že se vymyka- sahovou přípravu, na webové stránce Jiho­ jí jejich možnostem i administrativním moravského kraje wvvw.kr-jihomoravsky.cz schopnostem. Program je spíš nastaven už je vyvěšen seznam agentur, ale i soukro­ k rozvoji měst a větších uskupení obcí. Tedy mých poradců, kteří již zpracovávali projekty subjektů, jež jsou vybaveny profesionálním pro programy SAPARD či Phare, a získali tak aparátem, který se s těmito tvrdými nároky zkušenosti, které uplatní i při přípravě pro­ snáze vyrovná. Nicméně pokládám za nutné jektů pro SROP. Kraj rovněž pořádá celou řa­ přijmout podmínky SROP tak, jak byly do­ du školení jak pro případné příjemce podpo­ jednány. Z dlouhodobého hlediska totiž ry v rámci SROP či dalších strukturálních fon­ u nás pomůže vytvořit také administrativní dů Evropské unie, tak pro zpracovatele pro­ zázemí, a vlastně celou rozvojovou kapacitu jektů. Je totiž i v našem zájmu, aby obce v regionech. Ta bude nutná především v dal­ a města, mikroregiony, stejně jako podnika­ ším plánovacím období Evropské unie po ro­ telské subjekty čerpaly možnou pomoc z Ev­

O

6

moderní obec

ropské unie v co nejvyšší míře. Ukazuje se, že nebylo chybou, když se Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec pod tlakem krajů roz­ hodlo sdílet s kraji a regiony některé své kom­ petence v implementačních strukturách pro SROP a orgány regionů soudržnosti budou poskytovat nejen pomoc při zpracování pro­ jektů, ale také provádět jejich výběr a navrho­ vat jejich pořadí. Určitou možnost doladění spolupráce kraje s ministerstvem vidím v tom, že v působnosti MMR výlučně zůstává opatření týkající se výstavby a obnovy turis­ tických center celostátního významu, ale jiná opatření věnovaná také cestovnímu ruchu se týkají zase jen krajů, resp. regionů soudrž­ nosti NUTS II. Chtěli bychom sdílet s minis­ terstvem spoluodpovědnost i za uvedené ak­ ce celostátního významu na našem území, protože jedině tak lze i v cestovním ruchu do­ sáhnout synergického efektu. Vůbec však už nemohu pominout největší a naprosto zá­ sadní problém, který nejen našemu kraji, ale jistě i všem ostatním brání v účinnější pod­ poře projektů pro SROP. Jen na jižní Moravě nám totiž chybí 300 až 400 miliónů korun, které jsme letos na podporu kofinancování projektů očekávali v rámci rozpočtového ur­ čení daní. Kraje poté, co Poslanecká sněmov­ na loni v listopadu nakonec odmítla návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který by krajům zvýšil podíl na sdílených daních, ne­ mají prakticky žádné peníze, jimiž by mohly volně disponovat. Kupříkladu náš kraj se pro­ to letos bude moci podílet na spolufinanco­ vání projektů pro SROP jen v řádu několika desítek miliónů korun. Ing. Libor Legner, MBA: Naše banka se cí­ levědomě zabývá problematikou financová­ ní projektů, které se budou ucházet o přizná­ ní finanční podpory ze strany strukturálních fondů EU, tedy i projektů v rámci SROP. Je třeba zdůraznit, že ještě před zveřejněním první výzvy k předkládání projektů je nutno mít jasno ve dvou věcech: Musí být známy definitivní a přesné podmínky, podle nichž budou projekty přijímány, schvalovány, rea­ lizovány a následně propláceny. A dále je tře­ ba, aby žadatelé už při přípravě těchto pro­ jektů navázali konkrétní spolupráci s ban­ kovními domy, které se budou na financová­ ní projektů jistě významně podílet. Podobně jako v programu SAPARD také SROP bude poskytnuté dotace proplácet až po ukončení realizace projektu. Jinými slovy řečeno, nosi­ telé projektů budou muset nejprve uhradit tzv. realizační faktury, při čem se právě zde otevírá významný prostor pro banky. Pocho­ pitelně i peněžní ústavy musí počítat s rizi­ kem, že ani schválenému projektu nemusí

leden 2004

František Polách

Jaroslav

Libor

Martének

Legner

Marcela Ondráčková

být při nedodržení podmínek smlouvy ev­ ropské peníze nakonec proplaceny. Nebo že tyto peníze sice budou poskytnuty, ale na zá­ kladě negativních výsledků následných kon­ trol realizovaného projektu se budou muset - třeba i po několika letech - vrátit. Domní­ vám se, že všichni máme jeden společný cíl bezproblémový finanční tok z Evropské unie a jeho použití v naší zemi. Proto každý před­ kladatel projektu, který bude chtít s kterou­ koliv bankou v tomto smyslu spolupracovat, musí vzít na vědomí, že peněžní ústav zřej­ mě bude postupovat podle standardního procesu schvalování úvěru a každý projekt bude posuzovat individuálně. Přitom v první fázi se banka patrně spokojí s tím, dodá-li ža­ datel pouze určitý krátký popis chystaného projektu a představu, jaké efekty má přinést. Například naší bance opravdu zprvu stačí třeba jen jedna stránka, na níž je taková představa věrohodně popsána. A již v této fá­ zi může banka začít žadateli radit a pomáhat. Nejen naše banka, ale i všechny ostatní však jistě budou nastavovat takové interní kon­ trolní mechanismy, aby si i nad realizací pro­ jektu udržely dohled. Pokud bych se měl ješ­ tě vrátit k poučení z programů Phare či SAPARD, v němž i Volksbank získala ze spo­ lupráce s předkladateli projektů cenné zku­ šenosti, pak musím připomenout, že nestačí mít pouze dobrou myšlenku, či doklady typu vydaného územního rozhodnutí, stavebního povolení, nebo z výběrového řízení zajiště­ nou stavební firmu. Stejně důležité, ba v ko­ nečné fázi schvalování projektu možná nej­ důležitější je, aby projekt vycházel z přísluš­ né rozvojové strategie města, obce, regionu. V tom dříve leckdy býval kámen úrazu pro ji­ nak formálně dobře připravené a zajímavé projekty určené třeba pro program SAPARD.

Ing. Marcela Ondráčková: Já bych ještě každému potenciálnímu žadateli doporuči­ la, aby si již nyní počátkem roku co nejrych­ leji prověřil, zda má jednoznačně vyřešené vlastnické vztahy k majetku, k němuž by se jeho projekt vztahoval. Je totiž nutné mít ten­ to majetek buď ve vlastnictví, nebo alespoň v dlouhodobém pronájmu, který doporuču­ jeme na dobu deseti let. Právě tak radíme všem potenciálním žadatelům, aby své pro­ jekty včas a v klidu, třeba i opakovaně, kon­ zultovali - ať už na sekretariátech regionál­ ních rad, které mají sídlo na krajských úřa­ dech, nebo v naší brněnské regionální kan­ celáři MMR, odboru řídicího orgánu SROP. Konzultovat či dolaďovat žádosti o dotaci až na poslední chvíli, těsně před uzávěrkou při­ jímání žádostí, se nemusí vyplatit. Pak pra­ covníci implementačních subjektů ani při nejlepší snaze nemohou velký nápor zájem­ ců o konzultaci časově zvládnout. I to je mi­ mochodem poučení z programu SAPARD.

Chci se však zmínit ještě o jednom faktu. V roce 2002 vydal Jihomoravský kraj veřejnou výzvu potenciálním žadatelům, aby předklá­ dali své projektové záměry pro SROP, a ne­ dávno ji zopakoval. Každý subjekt může po­ slat svoji žádost o zařazení do databáze pro­ jektů pro operační programy. Je nezpochyb­ nitelné, že prvotní myšlenka na projekt musí vycházet od samotného žadatele. Není však ani přípustné, aby se externí zpracovatelé snažili přimět města, obce, mikroregiony ne­ bo podnikatele vytvořit projekt, který se »vejde« do SROP a některého jeho konkrétního opatření. Na druhé straně jsou pro jednotlivé operační programy a jejich opatření předem vyčleněny konkrétní sumy peněz. Vznikající databáze už nyní celkem jasně naznačuje, ve kterých opatřeních bude silná konkurence a kde naopak velice nízká. Vážím si toho, že nejen naše ministerstvo, ale i Jihomoravský kraj se snaží osvětovou činností formou růz­ ných školení, seminářů, na svých webových stránkách i v místním tisku upozornit na možnosti, kde ještě zůstává velký otevřený prostor, a motivovat k většímu zájmu o pro­ jekty například v opatřeních 3.2. a 3.3.

RNDr. Pavel Grégr, PhD.: Z veřejné výzvy Ji­ homoravského kraje na předkládání projekto­ vých záměrů skutečně jasně vyplývá, že po­ ptávka po projektech se soustřeďuje na inves­ tice do dopravy či staveb. To nelze nikomu za­ zlívat, neboť problematika infrastruktury obecně hýbe celým regionem. Naopak panuje reálná obava, že bude málo tzv. měkkých pro­ jektů, a to nejen početně, ale hlavně co do ob­ jemu požadovaných finančních prostředků. Přitom SROP na již zmíněnou Prioritu číslo 3 pamatuje pro roky 2004 až 2006 z prostředků Evropské unie celkovou částkou přes 92 milió­ nů eur, z toho více než 45 milióny na opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů, 37 milióny na opatření 3.2. Podpora sociální integrace a více než 10 milióny na opatření 3.3. Posílení kapacity místních a regionálních or­ gánů při plánování a realizaci programů. Ono

Finanční podpora od EU pro jednotlivé priority SROP v letech 2004 až 2006* Regionální podpora podnikáni

45,1 mil, eur (9,9 %)

Regionální rozvoj infrastruktury

197,0 mil, eur (43,4 %)

Rozvoj lidských zdrojů v regionech Rozvoj cestovního ruchu Technická pomoc CELKEM

92,3 mil. eur (20,3 %) 108,1 mil. eur (23,8 %) 11,8 mil, eur (2,6 %) 454,26 mil, eur (100%)

*/ v cenách roku 2003, celkem 31% z celkového objemu prostředků ze strukturálních fondů určených v tomto období pro ČR

je totiž snazší dát dohromady projekt na stav­ bu za dvacet miliónů než »měkký« projekt v té­ že hodnotě. Výsledky z veřejné výzvy však uka­ zují, že nejen pro Prioritu číslo 3 SROP není dostatek zcela připravených projektů. Také na mnoha dalších projektech se bude muset od­ vést ještě mnoho práce, než budou moci být položeny do výzvy jakéhokoliv operačního programu. Chtěl bych v té souvislosti rovněž poukázat na odpovědnost každého zpracova­ tele projektů. To on by měl starostovi jako prv­ ní říci, že ten či onen záměr vůbec nemá smy­ sl dál rozvádět do podoby projektu, neboť je nereálný, nevychází ze strategie rozvoje regio­ nu apod. A ne aby v takovém záměru pouze pro sebe větřil další »dobrý kšeft«. Naštěstí už program SAPARD prověřil kvalitu zpracovate­ lů - a jestliže jich v prvním kole programu SAPARD existovaly ještě celé houfy, ve dru­ hém kole jich už obce obcházelo mnohem méně. Starostové si již totiž mezi sebou sami řekli, jaké kdo má zkušenosti s podobnými soukromníky nebo agenturami a jaké byly vý­ sledky jejich práce. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že náklady na přípravu projektu nejsou uznatelnými náklady, protože vznikly před podpisem smlouvy o dotaci, a ze struk­ turálních fondů nemohou být zpětně propla­ ceny. Dosud však také chybí typ nižších doku­ mentů, jako například tolik očekávaná Příruč­ ka pro žadatele nebo vymezení tzv. přijatel­ ných nákladů. Mám rovněž obavy, že řada ob­ cí žije v očekávání obrovského přílivu »evropských« peněz. Ale bude nakonec velice pře­ kvapena a někdy i trpce zklamána, až se dozví definitivní nastavení parametrů jednotlivých opatření operačních programů, co všechno je třeba připravit, jaké dokumenty, jaké přílohy apod. Mnozí jistě také budou zaskočeni, jak­ mile jim bude řečeno, kolik příprava projektu bude stát bez ohledu na to, zda na něj nako­ nec bude nebo nebude podepsána smlouva 0 přiznání dotace. A to jsou města a obce při­ chystány na SROP ještě poměrně velmi dobře. Hůř jsou na tom neziskové nestátní organiza­ ce, mířící hlavně do oblasti zmíněných tzv. měkkých projektů. Určité problémy vidím 1 v podnikatelské sféře, neboť ta úplně jinak než obce či neziskový sektor poměřuje cenu peněz a času a nepovažuje za pro sebe příliš výhodný fakt, že náklady na realizaci projektu budou proplaceny až dodatečně. Ale řekněme si také otevřeně, že dokonce ani kvalitně zpra­ covaný projekt nemusí na dotaci ze SROP do­ sáhnout, protože může být v tvrdé konkuren­ ci předstižen jinými, stejně nebo lépe zpraco­ vanými projekty. V takovém případě bych však radil, aby předkladatel nevěšel hlavu: Oprav­ du dobře přichystanému projektu totiž vždy ještě zbývá slušná šance sehnat peníze z ji­ ných zdrojů. ■ IVAN RYŠAVÝ

ZDROJ: MMR CR

leden 2004

moderní obec

Geniální i obyčejná Své oceněné má první

díla vznikala většinou ročník zaměřený

na objednávku. Cena na nejoriginálnější

Petra Parléře

B AT

ar-chitektonické návrhy

2003

poprvé

udělena,

řešení veřejných prostranství

Hlavní Cenu Petra Parléře BAT spojenou s odměnou 250 000 Kč obdržela architektonická studie na úpravu veřejného prostransvi v Českém Krumlově, jejímiž autory jsou architekti Martin Votřel, Ivana Votřelová a Lenka Marcínová. Dalil ceny získaly architektonické studie veřejných prostranství měst Bílovce, Blatné, Broumova, Děčína, Lipníku nad Bečvou, Pisku, Slavkova u Brna.

British American Tobacco CZECH REPUBLIC

Slavnostní vyhlášeni se uskutečni 28. ledna 2004 od 15 hod. v Klášteře Minoritu sv. Jakuba, Malá Štupartská 6, Praha I. Součástí bude také výstava všech architektonicko-urbanistických studii zaslaných do soutěže. Od 29. ledna do 5. února 2004 budou oceněné práce vystaveny v Paláci Flóra. Praha 3. Podrobně o soutěži Cena Petra Parléře BAT www.cppbat.cz

evropská unie

^

téma

Příprava na čerpání ze strukturálních fondů S blížícím se vstupem ČR do Ev­ ropské unie roste potřeba získá­ vat stále aktuálnější informace o možnostech, které s sebou uskutečnění strukturální politi­ ky EU přináší, a také o způsobu, jak tyto možnosti využít.

Cíl 3 - Podpora přizpůsobování a moderni­ zace politik a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti - se týká zejména podpory vzdělávání a zaměstnanosti v regionech mimo Cíli. ČTYŘI STRUKTURÁLNÍ FONDY

Evropský sociální fond (ESF) Fond se zaměřuje na boj s nezaměstna­ ností, rozvoj lidských zdrojů a na podporu integrace na trhu práce - pomáhá nezaměst­ naným a znevýhodněným skupinám zapojit se do pracovního procesu. Evropský zemědělský garanční a podpůr­ ný fond (EAGGF) Do systému strukturálních fondů je zahr­ nuta pouze podpůrná sekce, která poskytuje podporu modernizaci a zlepšování struktury aktivit v zemědělství a na venkově. Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) Tento nástroj se zaměřuje na podporu ry­ bolovu a modernizaci rybářského průmyslu. Stěžejní oblast pomoci podporovaná z těchto cílů je doplněna tzv. iniciativami Společenství (INTERREG, EQUAL, LEADER a URBAN) a dále pak prostředky z Fondu soudržnosti, který financuje zejména velké infrastrukturní projekty v oblasti dopravy >

Nástrojem dosažení těchto cílů jsou násle­ dující strukturální fondy (SF), v jejichž rámci poplynou finanční prostředky na jednotlivé realizované projekty i do ČR. Evropský fond regionálního rozvoje a následující programové období, tj. (ERDF) roky 2004 - 2006 má ČR z rozpočtu EU Podporou rozvoje a strukturálních změn přislíbeno až 2,63 miliardy eur (zhru­ fond pomáhá odstraňovat zásadní problé­ ba 81,5 miliardy Kč). V následujícím článku my v zaostávajících regionech a v upadají­ (který je úvodem pravidelného seriálu) uve­ cích průmyslových oblastech. Financuje deme základní informace k problematice investice do infrastruktury, vytváření pra­ strukturálních fondů EU a popíšeme vývoj covních míst, podporuje místní rozvoj, za­ příprav ČR na jejich čerpání (včetně vymeze­ městnanost, malé a střední podnikání ní institucionálního rámce). v problémových regionech, vědu a vý­ Regionální a strukturální politika EU (ně­ zkum. kdy též politika hospodářské a sociální sou­ držnosti), na kterou je vyčleněna více než tře­ Tab. 1: Finanční alokace na strukturální tina finančních prostředků z rozpočtu EU, je zacílena zejména na snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů Celkem v rámci členských států EU. Pro potřeby efek­ Fond soudržnosti (průměr) 945,3 tivní realizace regionální a strukturální politi­ ky (RSP) byly pro období 2000 - 2006 vyme­ 1 584,4 Strukturální fondy (Cil 1-3) zeny následující tři strategické cíle (oblasti): Cíl 1 1 454,1 Cíl 1 - Povzbuzování rozvoje a strukturál­ Cíl 2 71,3 ních změn zaostávajících regionů - je zamě­ Cíl 3 58,8 řen na podporu rozvojových aktivit nejzao­ Iniciativy Společenství stalejších regionů (jejichž HDP nedosahuje 100,8 75 % průměru EU) INTERREG 68,7 Cíl 2 - Podpora strukturálně postižených EQUAL 32,1 regionů - se věnuje hospodářské a sociální Strukturální operace celkem 2 630,5 konverzi vybraných regionů

N

operace pro ČR v letech 2004 - 2006 (v mil. eur, běžné ceny) 2004

2005

2006

316,9

266,1

362,3

381,5

528,9

674,0

338,9

485,4

629,8

23,3

23,8

24,2

19,2

19,6

20,0

28,6

32,1

40,1

21,0

21,4

26,3

7,6

10,7

13,8

727,0

827,1

1 076,3

FOTOARCHIV

ZDROJ: MMR CR

V Evropském parlamentu budou brzy zasedat i volení zástupci České republiky.

leden 2004

moderní obec

9

r

téma

evropská unie

Tab. 2: Řídicí orgány operačních programů Operační program

Řídicí orgán

Kontakt

Společný regionální operační program (SROP)

Ministerstvo pro místní rozvoj

www.mmr.cz www.strukturalni-fondy.cz

OP Průmysl a podnikání (OPPP)

Ministerstvo průmyslu a obchodu

www.mpo.cz

OP Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)

Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz

OP Infrastruktura (OPI)

Ministerstvo životního prostředí

OP Rozvoj venkova a multifunkčni zemědělství (OP RVMZ) Ministerstvo zemědělství

PŘÍPRAVA ČR NA RPS

www.env.czwww.mdcr.cz www.mze.cz ZDROJ. MMR ČR

) a životního prostředí. Tab. 1 shrnuje finanč­ ní alokace na jednotlivé strukturální operace pro ČR v programovém období 2004 -2006. Nás bude nadále zajímat číslo 1,454 miliar­ dy eur. Tolik bylo totiž pro ČR vyčleněno pro­ středků ze čtyř výše jmenovaných strukturál­ ních fondů pro realizaci projektů spadajících pod Cíl 1 strukturální a regionální politiky EU.

která však na prostředky v rámci Cíle 1 nemá nárok (přesahuje stanovené maximum 75% HDP průměru EU), strukturální operace zde však budou realizovány prostřednictvím Cílů 2 a 3 a to na základě tzv. Jednotných progra­ mových dokumentů 2 a 3 pro Prahu.

Kam bude podpora v rámci Cíle 1 směřovat? V rámci EU jsou to regiony definované úrovní NUTSII, což v případě ČR odpovídá 8 regionům soudržnosti, které tvoří 1-3 kraje (konkrétně půjde o regiony Severozápad, Ji­ hozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Jiho­ východ, Střední Morava a Moravskoslezsko). Osmým regionem soudržnosti ČR je Praha,

Pro získání prostředků z rozpočtu EU musí být připraveny programové dokumenty, ve kterých jsou jasně určeny priority, jež bude ČR podporovat. Klíčovým programovým doku­ mentem, který popisuje celkovou strategii re­ gionální a strukturální politiky (zahrnuje tedy všechny strukturální operace zmíněné v ta­ bulce), je Národní rozvojový plán 2004 - 2006. Priority spadající pod Čil 1 dále specifikuje dokument Rámec podpory Společenství (RPS), který na základě strategie vymezené Národním rozvojovým plánem vypracovala

Priority a opatření v rámci jednotlivých operačních programů OP průmysl a podnikání (OPPP)

Opatření 4.2 - Specifické vzdělávání

Priorita 1 - Rozvoj podnikatelského prostředí

Priorita 5 - Technická pomoc

Opatření 1.1- Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace

Opatření 5.1 - Podpora řízeni, realizace, monitoringu a kontroly operací OP RLZ

Opatření 1.2 - Rozvoj podnikatelské infrastruktury

Opatření 5.2 - Ostatní uznatelné aktivity

Opatřeni 1.3 - Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání Opatření 1.4 - Rozvoj informačních a poradenských služeb

OP Rozvoj venkova a multifunkčni zemědělství (OPRVMZ)

Priorita 2 - Rozvoj konkurenceschopnosti podniků

Priorita 1 - Rozvoj zemědělství, zpracování zemědělských výrobků a lesního hospo­

Opatření 2.1 - Zakládání a rozvoj malých a středních podniků

dářství

Opatření 2.2 - Podpora inovací výrobků, technologii a služeb

Opatření 1.1 - Investice do zemědělského majetku Z zemědělských podniků

Opatření 2.3 - Snižování energetické náročnosti a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie

Opatření 1.2- Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing

Priorita 3 - Technická pomoc

Opatření 1.3 - Lesní hospodářství

Opatření 3.1 - Technická pomoc při řízeni a implementaci programu

Priorita 2 - Rozvoj venkovských oblastí, rybářství a odborné vzděláváni

Opatření 3.2 - Ostatní technická pomoc

Opatření 2.1 - Posíleni přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí

OP Infrastruktura (OPI)

Opatření 2.2 - Odborné vzdělávání Opatření 2.3 - Rybářství

Priorita 1 - Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu

Priorita 3 - Technická pomoc

Opatření 1.1 - Modernizace trati celostátního významu a důležitých železničních uzlů

Opatření 3.1 - Technická pomoc

Opatření 1.2 - Výstavba a modernizace silnic I. třídy Opatření 1.3 - Modernizace civilních letišť nadregionálního významu

Společný regionální operační program (SROP)

Opatření 1.4 - Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest

Priorita 1 - Regionální podpora podnikáni

Priorita 2 - Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí

Opatření 1.1- Podpora podnikání ve vybraných regionech

Opatření 2.1 - Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životní­

Priorita 2 - Rozvoj infrastruktury v regionech

ho prostředí

Opatření 2.1 - Rozvoj dopravy v regionech

Opatření 2.2 - Podpora kombinované dopravy

Opatření 2.2 - Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech

Opatření 2.3 - Podpora zavádčni alternativních paliv

Opatření 2.3 - Regenerace a revitalizace vybraných měst

Opatřeni 2 .4 - Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního

Priorita 3 - Rozvoj lidských zdrojů v regionech

prostředí z hlediska dopravy

Opatření 3.1 - Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech

Priorita 3 - Zlepšováni environmentální infrastruktury

Opatření 3.2 - Podpora sociální integrace v regionech

Opatření 3.1 - Obnova environmentálních funkcí území

Opatření 3.3 - Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci pro­

Opatření 3.2 - Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství

gramů

Opatřeni 3.3 - Zlepšováni infrastruktury ochrany ovzduší

Priorita 4 - Rozvoj cestovního ruchu

Opatření 3.4 - Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží

Opatření 4.1 - Rozvoj služeb pro cestovní ruch

Priorita 4 - Technická pomoc

Opatření 4.2 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch

Opatření 4.1 - Technická pomoc při řízeni, realizaci, monitorování a kontrole operací OP In­

Priorita 5 - Technická pomoc

frastruktura

Opatření 5.1 - Technická pomoc pro SROP

Opatření 4.2 - Ostatní výdaje technické pomoci OP Infrastruktura

Opatření 5.2 - Technická pomoc pro CSF

OP Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ)

Priority a opatření jsou výsledkem několikaletého programování a vyjednávání zástupců

Priorita 1 - Aktivní politika zaměstnanosti Opatření 1.1- Posíleni aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Opatřeni 1.2 - Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti Priorita 2 - Sociální integrace a rovnost příležitostí Opatřeni 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzi Opatřeni 2.2 - Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce Priorita 3 - Rozvoj celoživotního učeni Opatřeni 3.1 - Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůr­ ných systémů ve vzdělávání Opatření 3.2 - Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje Opatření 3.3 - Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Priorita 4 - Adaptabilita a podnikáni Opatření 4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti

10

moderní obec

MMR CR s Evropskou komisí, přičemž zohledňuji základní strategické cíle regionální a struk­ turální politiky EU. Každý řídicí orgán ve svém operačního programu dále specifikuje podmínky, za kterých je možno čerpat finanční prostředky v rámci jeho priorit a opatření, a zároveň vytvoří tomu od­ povídající implementační strukturu a v dostatečné míře poskytuje informace všem potenciál­ ním příjemcům pomoci. Vymezení konkrétních podmínek a vytipování zprostředkujících sub­ jektů pro všechny operační programy se budeme věnovat podrobněji v dalších dílech tohoto seriálu. Rámec podpory společenství, jehož řídicím orgánem je MMR, pak bude celý proces realizace strukturální a regionální politiky zastřešovat a koordinovat. Další podrobnosti o organizační struktuře a příslušných institucích v rámci RSP v CR se dozvíte na oficiálním serveru MMR na adrese www.strukturalni-fondy.cz. Se svými dotazy ohledně strategie a fungování RSP na úrovni EU se můžete obrátit také na Infolinku o EU, a to bezplatně na tel: 800 200 200. Připravil odbor integrace a strukturálních fondů Ministerstva pro místní rozvoj ČR

leden 2004

evropská unie Evropská komise a který dále definuje kon­ krétní pravidla čerpání finančních pro­ středků ze strukturálních fondů EU vletech 2004 - 2006, a to prostřednictvím pěti ope­ račních programů (čtyř sektorových a spo­ lečného regionálního programu). RPS dále specifikuje implementační struktury této politiky, včetně vymezení řídicích orgánů jednotlivých operačních programů (OP) /viz tah. 21, jejich pravomocí a úkolů. Im­ plementační struktura OP tedy zahrnuje ří­ dicí orgán, zprostředkující subjekty, plateb­ ní agenturu a monitorovací a kontrolní or­ gány (a to vždy na úrovni OP a poté na úrovni řídicího orgánu RPS). Rozdělení fi­ nančních prostředků mezi jednotlivé ope­ rační programy znázorňuje graf. Funkcí řídicího orgánu Rámce podpory společenství bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (odbor integrace

Indikativní rozdělení prostředků SF mezi OP

OPRVMZ Q OPI

| SROP OPPP

OPRLZ ZDROJ: MMR CR

a strukturálních fondů), funkcí platební­ ho orgánu pro SF a Fond soudržnosti pak Ministerstvo financí (odbor národního fondu). V současné době se dokončují strategic­ ké dokumenty v rámci jednotlivých ope­ račních programů (probíhají poslední ko­ la negociací s Evropskou komisí), včetně programových dodatků, které podrobně specifikují dané priority a opatření OF, včetně identifikace potenciálních koneč­ ných příjemců finančních prostředků. Prioritou operačního programu rozu­ míme v podstatě cílovou oblast pomoci, která se bude prostřednictvím OP realizo­ vat a která vychází z celkové strategie regi­ onální a strukturální politiky EU, potažmo Národního rozvojového plánu ČR. Naproti tomu opatření (popř. podopátření) již vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, ze které musí daná projek­ tová žádost vycházet a na kterou pak bude svým cílem navazovat. Stejně tak finanční prostředky v rámci jednotlivých OP jsou alokovány na konkrétní opatření (dle váhy, která je danému opatření přisuzována), s tím že jsou přesně vymezeny skupiny po­ tenciálních konečných příjemců konkrét­ ního opatření, včetně zprostředkujících subjektů. ■ Připravil odbor integrace a strukturálních fondů Ministerstva pro místní rozvoj ČR

leden 2004

téma

Naše IT v evropském kontextu oncem listopadu roku 2003 zasedala Peníze na podporu informační v Bruselu Rada EU pro dopravu, tele­ komunikace a energetiku za účasti mi­ společnosti nistrů odpovědných za telekomunikace a in­ formační společnost. Českou republiku na ČR má možnost čerpat ze strukturálních jednání zastupoval ministr informatiky Vla­ fondů (SF) na projekty podporující rozvoj dimír Mlynář. informačních a komunikačních technologií, V centru pozornosti byla situace v elektro­ a tím podpořit hospodářský růst, rozvoj nických komunikacích a oblast rozvoje jejich a konkurenceschopnost svých regionů. EU digitálního obsahu. Zasedání bylo věnováno nabízí v rámci SROP na podporu rozvoje především úloze e-governmentu. informační společnosti v letech 2004 - 2006

K

PROGRAM IDA II Na základě diskuse účastníci schválili pro­ dloužení stávajícího programu IDA II zamě­ řeného na využití technologického pokroku v informačních a komunikačních technolo­ giích pro podporu rychlé a efektivní elektro­ nické výměny informací mezi veřejnými správami členských zemí EU a orgány ES. Program je koncipován tak, aby usnadnil úředníkům ve veřejné správě elektronickou komunikaci mezi nimi navzájem, dále s pod­ nikateli a občany pomocí široké palety ná­ strojů a služeb. Dalším výsledkem jednání je podpora širokého přístupu k novým službám a apli­ kacím prostřednictvím platforem další ge­ nerace mobilní komunikace a digitální te­ levize. S účinností od roku 2004 je zřízena Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací. Pokračuje rovněž příprava na druhou fázi Světového summitu o infor­ mační společnosti (WSIS) pod patronací generálního tajemníka OSN na rok 2005 (první část se konala v prosinci 2003 v Ženevě). Informační systémy veřejné správy pova­ žuje ČR za základní nástroj pro snížení ná­ kladů výkonu veřejné správy, řízení a správu znalostí a zvýšení kvality vztahu občan - stát. Informační technologie mohou být velice vý­ znamným nástrojem ke zvyšování zaměstna­ nosti zejména v oblastech s nedostatkem pracovních příležitostí a významně podpořit možnosti vzdělávání na dálku. V ČR se usku­ tečňuje pětiletý program Státní informační politiky ve vzdělávání, který se zaměřuje na rozšíření a prohloubení počítačové gramot­ nosti ve všech generačních vrstvách společ­ nosti.

AKČNÍ PLÁN eEUROPE+ Realizace programů v oblasti rozvoje in­ formační společnosti přesahující rámec naší země spadá do působnosti odboru koncepcí Ministerstva informatiky ČR (MI ČR). Ten se kromě již zmíněného pro­ gramu IDA II zabývá vytvořením podmí­ nek pro naplnění programu ečontent, kte­ rý se orientuje na podporu kvalitních digi­ tálních produktů a služeb vznikajících ve spolupráci veřejného a soukromého sekto­ ru. Jde zejména o posílení tvorby aplikací v mnohojazyčném a multikulturním pro­ středí a zvýšení dynamiky trhu s digitál­ ním obsahem. Hlavní osu pak tvoří několi­

více než 20 mil. eur. Tyto peníze by se měly využít na vysokorychlostní internetové při­ pojení a prohloubeni IT gramotnosti zvláště v sociálních skupinách, jako jsou tělesně postižení nebo senioři. Projekty musí splnit celou řadu podmínek, důležitá je forma spolufinancování.

kastupňový akční plán eEurope+ stojící na třech základních pilířích: ■ umožnit přístup a využívání informač­ ních a komunikačních technologií všem ob­ čanům, domácnostem, školám, podnikům i veřejné správě, ■ zvýšit informační gramotnost v Evropě, podporovat tvůrčí a inovační kulturu podni­ katelského sektoru, ■ během celého transformačního pro­ cesu podporovat politiku sociálního za­ čleňování a budovat spotřebitelskou dů­ věru. Kandidátské země střední a východní Evropy se k daným cílům přihlásily v čer­ vnu 2001 akčním plánem eEurope+. Jeho naplňování například doprovázejí pravi­ delná šetření, jejímž výsledkem jsou aktu­ ální souhrnná data o využití informačních a komunikačních technologií v České re­ publice, která lze srovnat s obdobnými šet­ řeními ve státech Evropské unie. Z hlediska tohoto dlouhodobého vývoje bude Ministerstvo informatiky ČR od letoš­ ního roku působit i jako koordinátor a kon­ zultant v rámci Společného regionálního operačního programu a čerpání strukturál­ ních fondů EU. Informační a komunikační technologie dnes prostupují všemi lidskými činnostmi a proto se očekává, že se jeho činnost pro­ mítne do konkrétních opatření prakticky všech zúčastněných resortů. Významná bu­ de především účast ministerstva v monito­ rovacím výboru, který bude sledovat plnění konkrétních projektů. Pracovníci Minister­ stva informatiky České republiky jsou při­ praveni poskytnout konzultace i konkrét­ ním předkladatelům jednotlivých projektů. Bližší podrobnosti však i oni budou znát teprve po odsouhlasení Společného regio­ nálního operačního programu Evropskou komisí, tedy v průběhu nadcházejícího půl­ roku. ■ SVATOPLUK K. JEDLIČKA

moderní obec

11

9

téma

evropská unie

Aby šance na peníze z Bruselu byly vyšší... Ve všech státech, které letos vstoupí jako noví členové do Evropské unie, panují obavy, že (přinejmenším v prvním období) bude pro ně obtížné čerpat pomoc ze strukturál­ ních fondů EU kvůli nedostat­ ku včas a kvalitně připrave­ ných projektů.

gramů. Do průzkumu jsou zahrnuty skutečně Projekt »zvyšování absorpční kapacity« není připravované projekty v různém stádiu roz­ v žádném případě zaměřen na výběr projektů pracování, vážně míněné projektové záměry, pro budoucí financování ze strukturálních ale i projektové ideje, jejichž budoucnost je za­ fondů. Kdokoliv, kdo vyhovuje stanoveným tím jen obtížně posouditelná. K loňskému 5. listopadu bylo shromážděno kritériím, se bude moci o podporu z jednotli­ celkem 2777 projektů, které bylo možno zařa­ vých operačních programů ucházet. Na druhou stranu je nutné omezené zdro­ dit do jednoho ze tří sledovaných operačních je projektu »zvyšování absorpční kapacity® programů. Tato skutečnost ovšem nevypovídá zaměřit pouze na určitý počet projektů, zcela přesně o absorpční kapacitě, neboť do a současně je rozprostřít na všechny tři ope­ databáze byly zařazeny vedle sebe jak dobře rační programy a všechny regiony NUTS II. připravené projekty, tak nedávno vzniklé a ne­ Na základě sběru informací o projektech připravené náměty bez podrobnější znalosti a zájmu nositelů projektů, ve spolupráci pozadí financování ze strukturálních fondů na roto byl loni v září pro pomoc se zpraco­ s pracovními skupinami, byly proto v každém straně předkladatelů. váním projektů ještě před vstupem regionu navrženy skupiny projektů, které bu­ v rámci Národního programu Phare 2001 dou v rámci projektu »zvyšování absorpční ZDÁNÍ MŮŽE KLAMAT kapacity® různým způsobem podpořeny. Ty­ Přestože se obecně může zdát, že absorpční zahájen projekt »Dokončení struktur a opatře­ ní pro zvýšení kapacity na národní a regionál­ to projekty byly projednány a schváleny v re­ kapacita ČR je podle počtu registrovaných gionálních radách příslušných NUTS II. projektů dostatečně vysoká, při detailnějším ní úrovni«. V každém regionu NUTS II jde o 24 projektů, rozboru se ukazuje, že skutečnost může být ji­ jimž bude poskytována podpora formou pří­ ná. Projekty často nejsou zcela připravené, DVA HLAVNÍ CÍLE Projekt je realizován konsorciem vedeným ni­ mé technické asistence a formou tematic­ mnohdy dokonce jejich různé části nebudou způsobilé pro financování ze strukturálních zozemskou poradenskou společností Ecorys kých workshopů. a má dva hlavní cíle. První z nich představuje »zvýšení absorpční Počet projektů podle regionů NUTS II kapacity«, přičemž jde o podporu jak vzniku a dopracování dostatečného počtu vhodných projektů, financovatelných ze strukturálních ■ ■ .1 • ' . --1------------------'—1 Severovýchod fondů, tak schopností institucí a organizací ------------------^^ v regionech vytvářet a předkládat projekty, Střední Čechy : ) které jsou vhodné pro financování z fondů EU. Moravskoslezsko Druhý cíl spočívá ve »zvyšování administ­ Severozápad rativní kapacity«, tedy ve snaze rozvíjet zna­ i losti pracovníků příslušných administrativ­ Jihovýchod ních struktur na centrální - a zejména na re­ ■ Střední Morava gionální úrovni. Projekt je zaměřen na pomoc v oblasti tří Jihozápad operačních programů: OP Průmysl a podniká­ 100 200 300 400 500 600 700 800 ní (OPPP), OP Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ) ZDROJ BERMAN GROUP a Společný regionální operační program (SROP). Takto vybraná skupina projektů nemusí být fondů a jejich předkladatelé pak ve výsledku Ve SROP téměř dvě třetiny projektů byly konečná. Časem se může ukázat, že některé získají nižší objem prostředků, než očekávají. identifikovány jako projekty v regionech Cíle projekty nejsou předkládány se zcela vážným Ačkoliv je to obtížné nyní přesněji ukázat, je 1 současného programovacího období EU, úmyslem, nebo že jejich části nejsou způsobi­ pravděpodobné, že mnohé projekty by mohly tedy projekty určené na povzbuzení rozvoje lé pro financování ze strukturálních fondů, ne­ mít jen malý dopad na zlepšení ekonomické a strukturálních změn zaostávajících regio­ bo jejich předkladatelé nebudou schopni je a sociální situace, jak je to požadováno ze stra­ nů. ani za pomoci z vnějšku dopracovat. Nové ny strukturálních fondů. Mnohá opatření ve Nejméně projektů je identifikováno v ob­ projekty, i když v omezeném množství, tedy všech třech operačních programech mají zce­ la nedostatečný počet projektů - a zde je tedy lasti lidských zdrojů (OPRLZ). Tento operač­ budou moci získat podporu také. příležitost pro nositele vypracovávat další. Na­ ní program neumožňuje infrastrukturní in­ opak mnohá opatření vykazují »převis poptáv­ vestice, které jsou středem zájmu regionál­ REGIONÁLNÍ AKČNÍ PLÁNY ních aktérů, a proto je do jisté míry opomí­ Na základě analýzy situace v regionu byl pro ky po podpoře®, přinejmenším do doby, do­ jen. V sedmi ze 13 sledovaných krajů je počet každý region NUTS II vypracován Regionální kud nebudou pečlivě zkoumány jejich připra­ projektů v oblasti lidských zdrojů menší než akční plán navrhující postup v realizační fázi venost a vztah k cílům (a indikátorům) opatře­ 20. Polovina projektů OPRLZ je soustředěna projektu, Národní akční plán pak sumarizuje ní a operačních programů. ve třech krajích - Zlínském, Středočeském výsledky regionálních akčních plánů. Zároveň Projekt zaměřený na zvýšení absorpční a Moravskoslezském (shodně mají každý ne­ také poskytuje přehled o množství a momen­ a administrativní kapacity ČR přichází ve celých 80 projektů). tální připravenosti projektů v regionech - »ma- vhodný čas. Ve spolupráci s budoucími před­ Zastoupení projektů podle opatření všech pování projektů® - o připravenosti organizací kladateli projektů zvýší jejich šanci na úspěch tří sledovaných operačních programů je veli­ a institucí v regionech a o administrativní ka­ při získání prostředků strukturálních fondů, ce nevyrovnané. Dominují projekty, jejichž pacitě implementačních struktur v regionech. a tím pomůže České republice tyto prostředky podstatou je výstavba infrastruktury všeho ■ Průzkum projektů se soustředil na všechny efektivně vyčerpat. druhu. Tyto projekty tvoří více než polovinu potenciální projekty bez ohledu na stav jejich všech projektů identifikovaných v regionech připravenosti, na přesnost jejich zaměření ve JAN VOZÁB (1502), přičemž mezi ně nejsou zahrnuty vztahu k operacím strukturálních fondů a na senior konzultant společnosti Berman Group projekty' na podporu podnikání, které jsou jejich reálnost ve vztahu ke skutečnému bu­ časté v opatřeních OPPP 2.1 a 2.2. doucímu financování v rámci operačních pro­

PODPORA VYBRANÝM PROJEKTŮM

P

12

modlerm obec

leden 2004

evropská unie

téma

Projekty musí vycházet z rozvojové strategie ■ stanovení vizí a strategií; vropská unie při financování projektů ■ vymezení obecných cílů; ze svých strukturálních fondů upřed­ ■ návrhy opatření; nostňuje ty, které řeší komplexně pro­ blémy regionu, mikroregionu, jeho ekono­■ vymezení konkrétních projektů. mickou a sociální stabilitu, otázky životní­ ho prostředí, dopravní obslužnost a jsou ZÁKLADEM JE PROFIL MÍSTA zaštítěny více regionálními hráči, kteří mo­ Východiskem analýzy současného stavu je hou být příjemci podpor. Ať už jde o sou­ sestavený profil města, regionu, mikroregi­ kromé subjekty,malé a střední podniky, ne­ onu, v němž jsou vyjádřeny hlavní jevy bo o neziskové či obecně prospěšné orga­ a skutečnosti ovlivňující v místě například dopravu, turistiku, životní prostředí, veřej­ nizace, či o jiné subjekty. Proto při předkládání žádosti bude ne­ nou vybavenost apod.. Nezbytnou součás­ zbytná i existence rozvojové strategie. Ta tí musí být SWOT analýza, tj. objektivní nedefinuje pouze cíle rozvoje regionu, ale charakteristika silných a slabých stránek zejména konkrétní projekty, které napo- zkoumaného sídla, lokality a možné bu­ mohou k jejich uskutečnění. Správně se­ doucí příležitosti a ohrožení. stavená rozvojová strategie jako základní programový dokument by měla obsahovat několik hlavních částí, které musí vzájem­ ně tvořit jednotný celek. Vtáhnout místní aktéry

E

ZÍSKAT MÍSTNÍ AKTÉRY

Mgr. Pavel Robek, jednatel společnosti ECPA - Evropské centrum pro veřejnou správu, s. r. o., připomíná, že význam dob­ ré rozvojové strategie spočívá v tom, že je výsledkem promyšleného plánovacího procesu a vyjádřením konsenzu všech regi­ onálních aktérů, tedy nejen místní samos­ právy. »Vtáhnout tyto aktéry do plánova­ cích procesů, do zamýšlení se nad využi­ tím stávajícího potenciálu regionu a mož­ nostmi jeho rozvoje představuje nejdůleži­ tější - a současně zřejmě i nejobtížnější krok pro práci na rozvojové strategii,« po­ znamenává Mgr. Pavel Robek. Jde tedy o to, aby rozvojovou strategii nepřipravo­ val pouze jeden úředník místní samosprá­ vy, ale aby vznikala ve spolupráci všech místních aktérů. Rozvojová strategie by měla obsahovat tyto základní části: ■ analýzu stávajícího stavu;

do plánovacích procesů představuje nejdůleži­ tější krok pro práci na rozvojové strategii. Dále rozvojová strategie musí obsahovat stanovení vizí, strategií a cílů, nejlépe ve vztahu k budoucím možným zdrojům finan­ cování, a vymezení vhodné kombinace toku peněz ze zdrojů Evropské unie a z veřejných prostředků České republiky se zaměřením zejména na prioritní oblasti, které kores­ pondují s cíli strukturální politiky EU (na­ příklad posílení konkurenceschopnosti prů­ myslu a podnikatelských služeb v regionu, rozvoj infrastruktury regionu, rozvoj lid­ ských zdrojů, ochrana a zkvalitňování život­ ního prostředí, rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, rozvoj cestovního ruchu a lázeňství).

Takto stanoveným vizím a strategiím je třeba vymezit obecné cíle pro jednotlivé prioritní oblasti. To se týká například roz­ voje podnikání v regionu, infrastruktury, školství, zdravotnictví, kultury, výzkumu, cestovního ruchu atd. Na tyto kroky by mělo navazovat stanove­ ní strategických cílů sloužící ke snadnější definici návrhů opatření, která jsou nezbyt­ nou součástí rozvojové strategie. Takovým návrhem může být kupříkladu restrukturali­ zace místní průmyslové výrobní základny, výstavba cyklistických a pěších stezek, roz­ voj informačních technologií v obcích se za­ měřením na malé podnikatele, živnostníky a řemeslníky, podpora ekonomických aktivit vytvářejících nová pracovní místa, rozvoj so­ ciálních služeb pro ohrožené skupiny oby­ vatelstva, zlepšování životních podmínek zdravotně postižených apod. DEFINICE KONKRÉTNÍCH AKCÍ

O návrhy opatření se opírá konečná a nej­ důležitější část rozvojové strategie, jíž je definice jednotlivých projektů, jejich časo­ vého harmonogramu, podílu a míry spolu­ odpovědnosti jednotlivých partnerů i je­ jich finanční spoluúčasti. Již při definování jednotlivých konkrét­ ních projektů je však třeba respektovat zá­ kladní omezující faktory, jimiž jsou: ■ nařízení Evropské komise, která jsou legislativním základem pro tvorbu všech programových dokumentů; ■ vazby na programové dokumenty ČR; ■i vazby na přijaté rozvojové strategie vyšších celků. ■ JAROSLAVGLOGAR specialista na přípravu projektů

(příště: Studie proveditelnosti)

Fond malých projektů nabídne poslední šanci říprava posledních kol Společného fon­ fondu malých projektů. V každé z nich pů­ du malých projektů programu Evrop­ jde o celkovou podporu 5,38 miliónu korun. ské unie Phare CBC (Cross-Border Co»Přestože obě výzvy budou vyhlášeny operation Programme) na česko-rakouské pravděpodobně v závěru ledna či možná až hranici finišuje. V polovině loňského prosin­ začátkem února, chceme, aby všichni po­ ce zasedal v Českých Budějovicích Regionál­ tenciální žadatelé už nyní měli k dispozici ní koordinační výbor pro Společný fond ma­ všechny potřebné aktuální informace, a by­ lých projektů a odsouhlasil podmínky pro li tak schopni začít chystat vhodné projek­ předkládání projektů během posledních ty. Věříme, že se podaří nastavit kritéria dvou kol tohoto fondu na česko-rakouské a mechanismy hodnocení projektů tak, aby hranici. z toho mála peněz, které se bude rozdělo­ Fond, v jehož rámci poskytla Evropská vat, získaly podporu projekty, jež budou unie v minulých letech Jihočeskému kraji fi­ mít největší přeshraniční efekt a pomohou nanční prostředky na přeshraniční spolu­ v drobných věcech jak rozvoji spolupráce práci v oblasti cestovního ruchu, kultury či s našimi rakouskými partnery, tak rozvoji vzdělávání i na realizaci drobných investič­ regionu, sdělil předseda výboru PhDr. Jiří ních akcí, totiž vstupem naší země do EU Vlach, první náměstek jihočeského hejt­ končí. mana. Začátkem tohoto roku nás proto čeká vy­ Finanční prostředky ze Společného fon­ hlášení posledních dvou výzev Společného du malých projektů Phare ČBC bude mož­

P

leden 2004

né čerpat na drobné neinvestiční projekty zaměřené na plánování rozvojových zón, účast na výstavách a veletrzích, propagaci hospodářské spolupráce, jazykové vzdělá­ vání a rozšiřování znalostí o Evropské unii, na zvýšení úrovně přeshraniční spolupráce mezi obcemi, kulturní výměny, cestovní ruch a výchovné a vzdělávací akce v oblasti životního prostředí. Minimální spoluúčast žadatele musí činit 25 procent nákladů pro­ jektu. U projektů zaměřených výhradně na vydávání publikací a tiskovin bude poskyt­ nut maximální příspěvek EU ve výši 50 pro­ cent. "Počátkem března pak lze na česko - ra­ kouské hranici očekávat také vyhlášení gran­ tového schématu na zlepšení dopravní infra­ struktury v rámci evropské iniciativy INTERREGIII,« dodal liříVlach. Itxl moderní obec

13

téma

evropská unie

Town Twinning se ujal na Olomoucku Partnerství obcí - Town Twin­ ning - je program Evropské unie, který je již nyní přístup­ ný pro Českou republiku. rogram podporuje a Financuje budování nadnárodního partnerství a mezinárod­ ní spolupráce malých obcí, což by mělo pozitivně ovlivnit větší provázanost regionů, zejména kontakty v oblasti cestovního ruchu i malého a středního podnikání. V Olomouc­ kém kraji se do projektu zapojily obce Ústí, Těšetice a Střítež nad Ludinou.

P

INICIATIVA ZE SICÍLIE Spolupráci českých, slovenských, polských, lo­ tyšských a italských obcí iniciovaly malé obce z východní Sicílie Gaggi, Cassaro a Malvagna. Iniciátorem a organizátorem veškerých aktivit a zpracovatelem projektů byl Dr. Alessandro Cali, zástupce Sdružení obcí východní Sicílie A. S. FORMÁT a Evropské poradenské a infor­ mační centrum Olomouc - EPICO: »Volba Olomouckého kraje nebyla náhodná. Obě ob­ lasti mají mnoho společného, především bo­ hatost kulturních a historických tradic. Řeší ta­ ké mnoho stejných problémů, např. nevyužitý potenciál cestovního ruchu nebo vyšší míru nezaměstnanosti. Vzájemná spolupráce a vý­ měna zkušeností může však napomoci k jejich odstranění,« uvedl Dr. Alessandro Cali. Konkrétní nabídka spolupráce zahrnuje např. výměnné pobyty dětí, studentů, rodin a důchodců do lokalit, kde se zachovala ty­ pická příroda, dále společná setkání občanů a členů spolků nebo společné kursy a vzdě­ lávací semináře. Cílem těchto setkání je vzá­ jemné poznávání národnostních odlišností členských i přistupujících zemí a regionů Ev­ ropské unie a vzájemné pochopení jednotli­ vých mentalit. Pětidenní společná prezentace obcí z ČR, Itálie, Lotyšska, Polska a Slovenska se usku­ tečnila na konci loňského roku na Sicílii, kde

FOTO: ARCHIV

i

Zástupci obcí převzali pamětní plakety Setkání Sicílie 2003: (zleva) starosta Ústi (ČR), místostarosta Broceni (Lotyšsko), starostka Gaggi (Itálie), starostka Sečovské Polianky (Slovensko), starosta tabowé (Polsko).

členové delegací slavnostně podepsali smlou­ vu o vzájemné spolupráci v rámci programu Town Twinning. ÚSTI BYLO PRVNÍ Jako první se na Sicílii vypravila obec Ústí, ví­ těz krajského kola soutěže Vesnice roku 2003 v Olomouckém kraji, která tam představila mi­ mo jiné vlastní taneční soubor. Obec předpo­ kládá, že v této oblasti budou pokračovat další společné aktivity a projekty. O účast v progra­ mu se zajímají i další obce z Olomouckého kraje - Grygov, Ostružná a Bělá pod Pradědem. Na Sicílii pojedou pravděpodobně v letošním roce. Výdaje, zejména na cestu, ubytování a stravování, hradí EU až do výše 80 % celko­ vých nákladů. I když program Town Twinning existuje již několik let, novinkou je jeho zaměření na ob­ ce s počtem obyvatel maximálně 5000.

Po dohodě s italskou stranou se podílí na koordinaci projektu za celou střední Evropu centrum EPICO.»Projekt byl pro nás nový, ně­ které organizační záležitosti připravujeme proto poprvé. Chtěli bychom se zúčastnit zpracování a koordinace i dalších mezinárod­ ních projektů, a to nejen v rámci Town Twinningu. Na účast v jiných programech EU, kte­ ré mohou jednotlivé obce a mikroregiony vy­ užívat po vstupu ČR do EU, je však dobré se připravovat již nyní,« vysvětlila záměry Ev­ ropského informačního a poradenského centra EPICO členka jeho představenstva Zu­ zana Kosková. Kromě koordinace projektu neziskového sektoru Olomouckého kraje se sdružení za­ měřuje na poradenskou a konzultační čin­ nost malým a středním podnikatelům při zís­ kávání dotací a grantů z předvstupních fondů Evropské unie. /ob/

Základem je regionální spolupráce iž nyní je nutné uvažovat o rozvoji regio­ ným návrhem smlouvy nebo dohody o part­ nální spolupráce mezi územními celky nerství a spolupráci mezi regiony. Samozřej­ jednotlivých členských zemí. Je to navíc mým předpokladem pro úspěšnou realizaci přímo životně důležité pro budoucí nefor­podnikatelského záměru by mělo být zřízení mální spolupráci ve všech oborech a odvět­ oficiálního zastoupení ve vybraném obdob­ vích činnosti jednotlivých subjektů. ném území v dané zemi. Hejtmani, primátoři a starostové by měli EU doporučuje, aby se spolupráce mezi ve svých úřadech ustavit zvláštní koordinač­ územními celky odehrávala v dosavadních ní skupinu pro vypracování dobrého podni­ statistických celcích tak, aby se mohly per­ katelského záměru, v němž zahrnou své spe­ spektivně posuzovat výsledky případné spo­ cifické poměry a situaci, vypracují stručné a lupráce. Důležitý je obsah smlouvy nebo do­ jasné stanovy (statuty) budoucího regionál­ hody o partnerství. Musí totiž zahrnovat ního zastoupení pro spolupráci s tou kterou všechny oblasti zájmu o detailní spolupráci. členskou zemí apod. Podnikatelský záměr by Jen specifikované zájmy o spolupráci v pří­ měl být podložen stručně a jasně koncipova­ loze každé rámcové smlouvy nebo dohody

J

14

moderní obec

mají naději na úspěch. A takové formy spo­ lupráce jsou předmětem zájmu různých fondů EU. Mám zkušenosti a znalosti, že mnohé spolkové země Německa, Rakouska nebo Itálie mají o regionální spolupráci mimo­ řádný zájem. Také v těchto státech se na bu­ doucí možnou spolupráci připravují a ne­ pochybně již hledají své budoucí partnery. Pro účely této spolupráce jsou v platnosti právní předpisy, které to umožňují a pod­ porují. ■ MIROSLAV NOVOTNÝ publicista a právník

leden 2004

evropská unie

téma

1

Podpory EU oživí venkovské podnikání

N

Stovky projektových záměrů a Krajském úřadě Královéhradeckého Další oporou pro kraje jsou dlouhodobí kraje vznikl již k 1. březnu 2003 odbor experti, kteří budou v jednotlivých krajích evropské integrace. Odbor má dvě působit 14 měsíců. Jejich největší pomoc bu­ oddělení, jedno se zabývá mezinárodní spo­ de spočívat v navýšení absorpční a adminis­ luprací a mezinárodními projekty trativní kapacity, což znamená navázání (INTERREG III A, B, C a ostatní iniciativy kontaktu s budoucími předkladateli projek­ Společenství), druhé je sekretariát Regionál­ tů (obcemi, neziskovými nevládními organi­ ní rady NUTS II Severovýchod, což je imple­ zacemi /NNO/, podnikateli) a zaučování mentační agentura SROP. krajských úředníků na bázi zkušeností ex­ Do schvalovacího procesu v rámci SROP pertů ze zemí EU. budou vstupovat i krajští zastupitelé, zase­ Královéhradecký kraj se věnuje též infor­ dající v regionálních radách. »Regionální mační kampani. V listopadu roku 2003 při­ rada se schází zhruba čtyřikrát do roka pravila společnost Europeum seminář pro a tvoří ji 10 zastupitelů z každého kraje. V re­ NNO, na kterém účastníkům mimo jiné gionu soudržnosti Severovýchod je to 10 za­ představila portál a publikaci Příprava stupitelů z Královéhradeckého, 10 z Pardu­ NNO na zapojení do aktivit financovaných bického a 10 z Libereckého kraje,« vysvětlu­ ze strukturálních fondů. »Neziskové ne­ je Ing. Klára Dostálová, vedoucí odboru ev­ vládní organizace budou hrát velkou roli ropské integrace Krajského úřadu Králové­ hlavně jako předkladatelé projektů pro ně­ hradeckého kraje. kolik operačních programů, především pro Regionální rada a její předsednictvo si vel­ Lidské zdroje a část SROP. Pro zástupce mi dobře uvědomují svoji odpovědnost vůči těchto organizací, ale i pro představitele samosprávám. Prostřednictvím krajských obcí, svazků obcí a firem uspořádal náš úřadů již v roce 2003 na počátku letních kraj 10. prosince konferenci o možnostech prázdnin vyhlásily »sběr« projektových zá­ čerpání ze strukturálních fondů nazvanou měrů pro případné čerpání z fondů EU. Na Na prahu Evropy,« uzavřela Ing. Klára konci listopadu databáze čítala zhruba 400 Dostálová. projektových záměrů, na kterých pracovali Další informace najdete na adrese: úředníci krajského úřadu, především sekre­ \vww.nuts2severovychod.cz tariát Regionální rady a odbor strategického plánování a investic. /meh/

N

leden 2004

lasti - regiony nebo mikroregiony. V nich se v takzvané Místní akční skupině sdruží lidé, kteří umějí formulovat své záměry a pak je předložit úřadům. »Ve skupině jsou starosto­ vé obcí, místní podnikatelé, může to být kdo­ koliv, kdo chce pro oblast něco udělat,« kon­ statuje Michal Arnošt. I když je o program velký zájem, dotaci dostane zřejmě jen men­ ší část skupin, zastupujících regiony. »Ze zhruba tří desítek uchazečů hodlá minister­ stvo přidělit dotace jen deseti,« říká Oldřich Kusvald. Program Leader+ je součástí strate­ gie Evropské unie, která se obává vylidnění venkova. Nepodporuje proto jen samotnou země­ dělskou výrobu, ale všechny možné další aktivity. »Venkov zkrátka není jen zeměděl­ ství,« zdůrazňuje bruselský agrární komisař Franz Fischler. Souhlasí s tím i ministr ze­ mědělství Jaroslav Palaš. »Leader+ bude ví­ tanou novinkou v naší agrární politice,« konstatoval. Zástupci regionů se proto do­ mnívají, že by stát mohl zdroje pro program i posílit. »Například kolegové ve Finsku mo­ hou využívat kromě evropského programu Leader+ také dva obdobné programy, doto­ vané z národních zdrojů,« upozorňuje Mi­ chal Arnošt. ■

MARTIN MAŘÍK (Přetištěno z HN, 16.12.2003) EuroPartners Consulting s. r. o.

Váš partner při získávání dotací ze zdrojů Evropské unie.

Městům, obcím a podnikatelům poskytujeme komplexní poradenský servis již od roku 1999.

www.epc.cz Mgr. Ing. Petr Štěpánek: tel. 777 846 069 Ing. Radek Bim: tel. 777 833 676

Sieber ^[Uchy t i l Studie proveditelnosti (Feasibility) Analýza nákladů a přínosů (CBA)

www.sieber-uchytil.cz (+420) 603 715361 (+420) 604 203106

moderní obec

MO-01724

Program se má rozvinout již od vstupu Čes­ ké republiky do Evropské unie. Podle předběž­ ných informací by dotace v příštích třech le­ tech měly činit 60 miliónů korun. »Částka ještě není přesně určená. Leader+je součástí podpor v rámci operačního plánu Ze­ astartovat podnikatelské aktivity, kte­ mědělství, na něž máme pro příští tři roky vy­ ré oživí venkov a pomohou zde udr­ členěno 93 miliónů eur. Z toho větší část půjde žet lidi - to je hlavní cíl dotačního ze zdrojů Evropské unie,« říká Hugo Roldan z tiskového odboru Ministerstva zemědělství. programu Leader+. Česká republika jej při­ jímá po vzoru Evropské unie, kde je důleži­ Programu se mohou účastnit venkovské obtou součástí agrární politiky. Během ledna má vyzvat Ministerstvo zemědělství (MZe) Program Leader+ uchazeče, aby předložili své záměry k schválení. ■■ Příklady cílů programu Význam programu přitom nespočívá ve - Uvést na trh nové zboží či služby vycházející výši dotací, ale v jejich zaměření. »Nefinanz jedinečnosti místních podmínek. cuje totiž rovnou podnikatelské projekty - Propojovat různé obory - například zeměděl­ třeba stavbu ubytovacích zařízení nebo in­ ství a cestovní ruch. ternetové kavárny. Dotace ale zaplatí lidi, - Spolupráce venkovských oblastí v tuzemsku i kteří přijdou s nápady, zaplatí třeba i pro­ přes hranice. jektovou dokumentaci a usnadní spoluprá­ - Udržet na venkově obyvatele. ci s jinými venkovskými oblastmi doma ■■ Uplatnění v EU i v zahraničí,« vysvětluje Michal Arnošt, po­ Program se rozviji ve více než tisícovce oblastí radce takzvané Místní akční skupiny, jež zemí Evropské unie. chystá projekty v rámci Leadru+ v mikrore■ Zahájení v České republice gionu Mladá Vožice. »Leader se netýká vel­ V lednu 2004 Ministerstvo zemědělství vyzve kých dotací, ale umožní podchytit a vybrat k předkládání projektů. ty správné podnikatelské záměry,« dodává ■ Výše dotací Oldřich Kusvald, člen akční skupiny v regio­ 60 miliónů korun v letech 2004 až 2006. nu Poodří.

Dotace v programu Leader+ zřejmě může příští rok získat jen třetina uchazečů.

15

téma

evropská unie

Šternberský projekt je už v EU Výjimečná expozice hodin ve Šternberku již od 60. let minulého století vytvářela v souvislosti s tamní výrobou mechanické časomíry pově­ domí o Šternberku - městě hodin.

mečným místem celoživotního vzdělávání a aktivní zábavy pro děti, studenty a rodiny s dětmi. Radnice financovala úvodní výtvar­ né libreto. Ve spolupráci s odborníky také vy­ brala nemovitost v majetku města, která se v současné době už rekonstruuje. Věděli jsme, že máme možnost získat na pří­ pravu expozice finanční zdroje z EU. Program Culture 2000, o který jsme se rozhodli usilovat, byl vyhlášen se zpožděním - s termínem ode­ vzdání 30. října u jednoletých projektů.

o více než padesáti letech se v roce 1999 čas ve výrobě časomíry zastavil (státní podnik Chronotechna byl založen v ro­ ce 1947). Téhož roku byla expozice, přes od­ por města, převezena do depozitářů Vlasti­ vědného muzea v Olomouci. Zájem města o udržení této výjimečné výstavy přerostl velmi rychle v konkrétní kroky k expozici no­ vé. Zadání se stalo výzvou pro město.

SPOLUORGANIZÁTOŘI A PARTNEŘI

Sídlo budoucí »expozice času« se nyní rekonstruuje.

Základní myšlenkou projektu se stala ochrana nehmotného evropského kulturní­ ho dědictví - hodinářství, prezentace jeho vývoje na největší sbírce časomíry v ČR. Již na začátku byla stanovena cílová skupina projektu. Expozice času by se měla stát výji­

Byli jsme však připraveni. Měli jsme živé kon­ takty s odbornými partnery v naší republice. Podmínky programu byly jasné - dva spolu­ organizátoři ze zemí EU se musí zavázat ke kofinacování ve výši 5 % nákladů. Čím více bude navázáno ostatních partnerství, tím lé­ pe pro projekt. Ve spolupráci s odbornou firmou Eurovision, s. r. o., z Brna nastal hektický přípravný proces. První povzbuzující událostí byla osobní přítomnost zástupců partnerských měst při projednání struktury projektu z německé Lorsche a švédské Kungsbacky. Projekt je zaujal. Oba partneři měli co nabíd­ nout - odborná pracovnice z Lorsche prově­ řenou zkušenost z muzeopedagogiky a od­ bornice ze Švédská aktivní účast na projek­ tech, které jsou věnovány vzdělávání. Seznam našich odborných partnerů, který­ mi jsou u nás především Vlastivědné muze­ um v Olomouci, Národní technické muzeum v Praze, Moravské zemské muzeum i Dětské muzeum v Brně, se rozrostl během přípravy projektu o Muzeum hodin ve Vídni a odbor­ nou firmu z Londýna. Již příprava projektu v rychlé elektronické, telefonické a osobní diskusi vyprofilovala jeho konkrétní struktu­ ru. Ze vstupního zadání se stal jasný obsah. Město bude investovat do oponované, workshopy prověřené konečné přípravy expo­ zice, včetně její vizualizace. Výstupem bude i putovní expozice věnovaná nejen vývoji ev­ ropského hodinářství, ale i muzeopedagogice, oboru, který je u nás teprve na začátku. I tady jsme našli pro projekt partnery- Pedagogickou

FOTO: ARCHIV

P

fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a zá­ stupce Rakouské sekce Gymnázia ve Šternber­ ku. Projekt získal rovněž podporu orgánů sa­ mosprávy Olomouckého kraje, který nám po­ máhal při navazování partnerské spolupráce.

VÝZVA K HLEDÁNI NOVÝCH FOREM Jakou mám největší prožitou zkušenost z pří­ pravy projektu? Především tu, že je výzvou k hledání nových forem spolupráce. Že zají­ mavé a silné téma partnery osloví. Že aktivní lidé se dovedou pomocí současných techno­ logií dohledat a jsou schopni pro společný re­ alizační cíl udělat nezbytné kroky.

Financování projektu Celková částka, kterou je nutno investovat do projektu, je 224 tisíc eur. Z toho by 70 % zapla­ tily Evropská unie, 20 % Ministerstvo kultury ČR a město Šternberk a po 5 % oba spoluorga­ nizátoři - města Lorsch a Kungsbacka.

Třicátého října 2003 jsme projekt poslali do Bruselu. Zdali uspějeme v soutěži s jinými pro­ jekty, to se dozvíme v dubnu roku 2004. Dou­ fám a zároveň se obávám, že uspějeme. Reali­ zační zkušenost s projektem bude však nároč­ ná: Začne výměnou zkušeností v Londýně, bu­ de pokračovat workshopy v Lorschi a skončí všemi výstupy, a to vše v mezinárodním týmu. Město však bude mít pilotní projekt (ex­ pozici času) nadregionálního významu, kte­ rý se pro svoji jedinečnost stane prioritou v nabídce turistického ruchu. Bude také inovovaným základem pro ochrannou známku města Šternberka - města hodin, jeho marketingu. ■

INTERIM MANAGEMENT s.r.o. Společnost zabývající se krátkodobým řízením Produkty a služby:

• Zpracování žádostí o čerpání zdrojů ze strukturálních fondů EU (SF) • Návrh a realizace optimálních vlastnických a řídících struktur pro účely čerpaní zdrojů ze SF • Sestavení manažerských týmů pro projekty • Dočasné řízení společnosti po realizace projektů

• Poradenství v oblasti ekonomiky a řízení, v obchodě a v oblasti investic • Vyhledání investičních příležitostí a investorů • Revitalizace, sanace, likvidace • Správa majetku • Financování

Interim Management s.r.o., tel./fax.: +420603578032, www.interim-management.cz DIČ: 005-25087479

16

Sídlo společnosti: Na Václavce 32, Praha 5 OR - městský soud v Praze, oddíl C, vložka 48618

9

BLANKA ZLAMALOVÁ

2

členka Zastupitelstva města Šternberka

lerní leden 2004

evropská unie

téma

Systém bude vyhledávat vhodné dotace S možností čerpání dotací ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vzniká rovněž na českém trhu specifický seg­ ment trhu, tzv. dotační pora­ denství.

Rozdělení finančních prostředků z předstrukturálních fondů v r. 1990 - 2002 Phare

1SPA

SAPARD

Celkem

Určeno (v mld. Kč)

30,8

10,8

2,1

43,7

Čerpáno (v mld. Kč)

9,4

10,7

1,5

21,6

Program

Čerpáno (v %)

30,5

99,1

71,4

49,4

Počet schválených projektů

1860

202

1538

3600

0,8

Čerpáno v NUTS II (v mld. Kč):

V

DŮRAZ NA ODBORNOST

Na základě dostupných informací lze usuzo­ vat, že žádosti o finanční podporu se budou posuzovat maximálně objektivně, a to s cí­ lem zajistit přidělení prostředků těm nejlep­ ším projektům. V případě komunálních pro­ jektů by k náležitostem žádosti o dotaci mě­ ly patřit: ■ vlastní projekt, ■ studie proveditelnosti, ■i cost-benefit analysis (analýza nákladů a výnosů), ■ logický rámec. Pokud jde o menší projekty, bude pravdě­ podobně některý z výše uvedených doku­ mentů nepovinný. Vzhledem k vysoké od­ borné náročnosti těchto dokumentů před­ pokládám, že bude v praxi velice obtížné, aby tyto studie zpracovávali pracovníci komu­ nální sféry. Navíc, kvalitní zpracování jedno­ ho projektu odhaduji na několik měsíců. Po­ kud by tedy žadatel chtěl připravit několik žádostí o dotace s přihlédnutím na co nejmenší riziko neúspěchu, bude potřebovat několik k tomu určených odborníků. To je podle mne hlavní příčina značného nárůstu specializovaných poradenských agentur.

v-Jxaven (onsulting

Střední Cechy

0,2

0,4

0,2

Jihozápad

1,1

0,3

0,3

1,7

Severozápad

2,0

0,5

0,1

2,6

Severovýchod

1,3

1,4

0,2

2,9

Jihovýchod

2,5

1,9

0,3

4,7

Střední Morava

1,0

4,4

0,3

5,7

Ostravsko (Moravskoslezsko)

1,3

1,8

0,1

3,2

ZDROJ: RAVEN CONSULTING, spol. s r. o.

Chtěl bych připomenout, že odborná úroveň »poradců pro fondy Evropské unie« často nedosahuje zdaleka odbornosti za­ městnanců komunální sféry, kteří se dota­ cemi zabývají. Doporučuji proto být při výběru pora­ denské společnosti maximálně obezřetný a neřídit se pouze výší ceny poradenských služeb, ale spíše zkušenostmi poradce, jeho referencemi a hlavně velikostí jeho odbor­ ného týmu. Jen takový poradce může být přínosem pro potenciálního příjemce fi­ nančních prostředků. PŘÍPRAVA WEBOVÉ STRÁNKY

Podrobné informace a návody, jak lze z fon­ dů EU čerpat finanční podporu, se dají získat velmi obtížně. Ministerstva zveřejňují sice na internetových stránkách určitá sdělení, ale ta jsou často podle mnohých uživatelů nepřes­ ná a zastaralá. Společnost RAVEN Consulting chystá pro­ to společně se společností Economia, a. s„ konkrétně s divizí Economia on-line, nové webové stránky edotace.cz. Uživatel na nich najde nejen souhrnné a přehledné informa­ ce o strukturálních fondech a Fondu soudrž­

nosti, ale také o dotacích, které bude nabízet ČR prostřednictvím programů jednotlivých ministerstev. Stránky by měly být dostupné od počátku letošního března a budou pro všechny uživatele zdarma. Systém bude vyhledávat vhodné dotace jednak podle informacích o zájemci, jednak podle konkrétního předmětu investice. Vý­ stup bude obsahovat údaje o tom, jaké jsou uznatelné výdaje, podmínky pro příjemce dotace, jak velká může být dotace, jak má projekt vypadat, včetně vzorů projektu i od­ borných studií, kde si obstarat další informa­ ce apod. Na stránkách by měly být také přehledy o tom, kolik peněz může do jednotlivých oblastí přijít, a také údaj, kolik uchazečů může v soutěži o nabízené prostředky uspět. Tím chce systém čelit praktikám ně­ kterých poradenských firem, které slibují téměř stoprocentní úspěšnost. Plánujeme rovněž různá školení, semináře a on-line poradnu. ■

JAN HAVRÁNEK RAVEN Consulting, spol. s r. o.

Připravte se s námi na dotace z EU! •

Připadá Vám zpracování žádostí o dotaci náročné?

• Nemáte dostatek potřebných informací? RAVEN Consulting, spol. s r. o. Jakubské nám. 2,602 00 Brno Czech Republic Tel.:+420 542 210 148 Fax: +420 542 210 242 e-mail: [email protected] www.raven.cz

leden 2004

• Hledáte zkušeného a spolehlivého poradce s komplexním servisem?

Využijte služeb RAVEN Consulting, spol. s r.o.

NYNÍ AKTUÁLNĚ ZA ZPRACOVÁNÍ:

• projektu, • studie proveditelnosti, • cost-benefit analýzy, • logického rámce, • oznámení na MŽP (EIA), NEZAPLATÍTE VÍCE NEŽ

333 €

v případě nezískáni dotace

moderní obec

17

MO-01715

České republice se ozývají hlasy, zda budeme schopni vyčerpat finanční prostředky, které pro nás Evropská unie určila. Osobně se však domnívám, že ty­ to obavy jsou zbytečné. Vycházeje z našich zkušeností předpokládám, že budou-li kva­ litní informace, které dokážeme také dosta­ tečně prezentovat možným příjemcům dota­ cí, může ČR patřit k těm zemím, které dotač­ ní politiku EU využijí nejefektivněji.

EKONOMIKA A FINANCE t

Nová technologie protipovodňových hrází má šanci uspět Budování protipovodňových hrází ze sedimentů vytěžených z řek a vodních nádrží, zlepše­ ných vápnem - to je technolo­ gie společnosti Lhoist, kterou náš časopis odměnil na veletr­ hu URBIS 2003 Cenou Moder­ ní obce. Po necelém roce jsme se zeptali Jindřicha Kadlčíka, ředitele pro rozvoj trhu, zda a jakým způsobem se toto řešení využívá v praxi. ■ Jak daleko jste od dubna minulého roku po­ stoupili? Při návrhu technologie a budování expozice na veletrh URBIS 2003 jsme vycházeli ze dvou faktů. Byli jsme přesvědčeni, že technologie je velmi užitečná a může přinést značné ekono­ mické a ekologické efekty. Zároveň jsme však věděli, že prosadit toto řešení do praxe nebude jednoduché. To se také potvrdilo. Navíc jsme si byli vědomi úskalí legislativních, technických, marketingových i dalších. Protože aplikace technologie nespočívá pouze ve výstavbě hrá­ zí, ale má komplexní vztah k ochraně proti po­ vodním, stali jsme se členy České asociace zpracovatelů povodňových plánů. Zúčastnili jsme se celé řady jejích akcí, abychom využití zeminy, a tedy i sedimentů, zlepšených váp­ nem, ve vodním stavitelství prezentovali. Nyní připravujeme první praktické realizace.

■ Čeho se legislativní problémy konkrétně tý­ kají? Jsou to potíže, jejichž kořeny jsou v nesyste­ matické tvorbě zákonů a dalších právních i technických předpisů. Ani původní, ani sou­ časný zákon o odpadech neobsahuje žádné ustanovení, z něhož by vyplývalo, že sedimen­ ty vytěžené z řek a vodních toků jsou á priori odpadem. Tento názor je však mezi ekologic­ kou a technickou veřejností poměrně pevně zakotven. Je podpořen čl. 13.2 normy ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže (1997), kde se doslov­ ně uvádí: »Sedimenty jsou odpadem«. Rovněž spojení s kaly z čistíren odpadních vod v § 73 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který se týká podmínek použití kalů a sedimentů těže­ ných z řek a vodních nádrží na zemědělskou půdu, tento názor přiživuje. Je s podivem, jak se opomíjí skutečnost, že sedimenty lze využít nejen na zemědělskou půdu a že ne všechny úseky toků a vodní nádrže jsou znečištěny v některých jsou kvalitní minerální sedimenty využitelné ve stavebnictví. Trvání na výkladu, že sedimenty jsou á pri­ ori odpadem, nemá ani legislativní, ani tech­

18

moderní obec

Jindřich Kadlčík, ředitel pro rozvoj trhu společnosti Lhoist, s. r. o.

Druhým krokem je úprava technických podmínek pro výstavbu hrází ze sedimentů (zemin), zlepšených vápnem. Je to analogie praxe Ministerstva dopravy ČR, které mimo ji­ né vydalo podobné technické podmínky pro využití popílků pro budování zemních těles pozemních komunikací. V tomto případě by to byly technické podmínky Ministerstva země­ dělství ČR, do jehož gesce výstavba vodohos­ podářských děl patří. Zde je nutno překonat určitou setrvačnost v náhledu na tuto proble­ matiku. Existuje celá řada předpisů, stanovují­ cích využití sedimentů pro zúrodnění země­ dělské půdy a vlastně poprvé se objevil nápad využít kvalitní minerální sedimenty s nižším obsahem organické hmoty efektivněji.

nické opodstatnění. To jsme prokázali. Navíc při setrvání na tomto výkladu bychom se do­ stali do zbytečných problémů, které by kom­ plikovaly a prodražovaly těžbu sedimentů z řek a nádrží, což je jedno z protipovodňových opatření. Práce by mohly vykonávat pouze fir­ my s oprávněním pro nakládání s odpady, ni­ koli však stavební firmy. Prostor, kam se sedi­ menty ukládají a odvodňují, by musel být pro­ jednán a schválen jako zařízení na úpravu od­ padů (zařízení je v zákoně definováno i jako místo). Dále by se mohly předávat pouze oso- > bě oprávněné k nakládání s odpady, což by ztí- 5 žilo jejich využití. Důsledky tohoto stavu si jis- ^ tě každý umí představit. Navíc by uvedený nesprávný výklad byl ob­ Vodní polygon v Hradci Králové rovskou nevýhodou po vstupu do EU, neboť Plán odpadového hospodářství ČR v odst. I vymezuje strategické cíle a na prvním místě ■ Ověřovali jste si praktické využití techno­ uvádí: »Snižování měrné produkce odpadů logie? Ve spolupráci s laboratořemi Státního ústa­ nezávisle na úrovni ekonomického růstu«. My bychom nebyli schopni tento cíl plnit a záro­ vu dopravního projektování Pardubice se veň provádět protipovodňová opatření, neboť uskutečnil nejdříve rozbor sedimentů z řeky milióny tun převážně kvalitních minerálních Labe a z rybníků z hlediska normy pro zeminy. sedimentů bychom prohlásili za odpady a tak­ Následně je analyzovala laboratoř Geostar Br­ no podle již zmíněné normy Malé vodní nádr­ to je i evidovali a vykazovali. že. Zkoušely se vzorky sedimentů s jedním, dvěma a třemi procenty vápna, přičemž dávka ■ Vidíte z této situace nějaké východisko? Řešení tkví ve dvou krocích. První je čistě le­ 2 % CaO prokazovala velmi dobré výsledky pro gislativní. Radu problémů členské země EU již konkrétní použití. Naším cílem pak byla vý­ dávno odstranily, proč tedy nepoužít osvědče­ stavba pilotní hráze s možností ověření tech­ ná řešení? A kam jinam se v současné době nických vlastností a také jako ukázky k pře­ podívat než do Bruselu? Aplikovali jsme "Vý­ svědčení technické veřejnosti. Zavedení nové technologie do praxe ovšem nos Valonské regionální rady z 5. července 1985« týkající se odpadů. To, jak v Belgii využí­ musí jít krok po kroku. Prvním bylo vyzkoušet vají sedimentů, vytěžených z řek a většinou vlastnosti »maxivzorku«. Dobrou příležitostí rovněž upravených vápnem, nás utvrdilo byla akce vodní polygon (viz snímek), která se v přesvědčení o správnosti naší cesty: Podle to­ konala v červnu a v červenci 2003 v Hradci hoto předpisu totiž pro definované sedimenty Králové na základě dohody mezi hejtmanem kategorie A existuje přímo povinnost jejich vy­ Královéhradeckého kraje a Českou asociací užití pro výstavbu, respektive zemní práce. Sa­ zpracovatelů povodňových plánů. Byla to »přímozřejmě, že aplikace v ČR musela akceptovat rodní« expozice se všemi prostředky protipo­ naše zákony, výsledné řešení už ale lze stručně vodňové ochrany, kterou jsme představili ne­ definovat. Sediment, vytěžený z řeky nebo jen všem starostům z kraje, ale i zástupcům mi­ vodní nádrže, není odpadem, pokud jeho zne­ nisterstev životního prostředí a zemědělství, čištění nepřekročí limity, stanovené zvláštním správcům povodí a dalších organizací, v jejichž předpisem. kompetenci je ochrana proti povodním.

leden 2004

pravujeme podmínky pro vytvoření »umělé povodně«. Vlastní realizaci plánujeme na březen 2004, abychom výsledky mohli prezento­ vat opět v Brně na veletrhu ÚRBIS 2004. ■■ Už tedy nejsou žádné překážky, které by bránily využití technologie na výstavbu pro­ tipovodňové hráze nebo hráze poldru? Z legislativního hlediska již skutečně nic ne5 brání tomu, aby vytěžený sediment byl použit “ na výstavbu. Naši odborníci a odborníci z fi-

■ Už probíhá příprava pilotní stavby? Prakticky od skončení veletrhu URBIS 2003 jsme ve spolupráci zejména s prezidentem České asociace zpracovatelů povodňových plánů Ing. Janem Papežem hledali vhodnou možnost, jak uskutečnit experimentální pilot­ ní stavbu. Znamenalo to najít lokalitu (stav­ bu), investora a projektanta, kteří s námi do ověření nové technologie půjdou, a samozřej­ mě dohodnout způsob financování. Na zákla­ dě doporučení Ing. Jana Papeže jsme se roz­ hodli pro město Nová Role u Karlových Varů. Pro toto rozhodnutí existovaly tři důvody. Na letecké fotografii (viz snímek) je vidět, že v délce zhruba 73 m od nového mostu přes ře­ ku Rolavu je snížen břeh a při záplavách do­ chází pravidelně k zatopení přilehlé části měs­ ta. Městský úřad v Nové Roli v čele se starostou Václavem Heřmanem vyšel iniciativně vstříc realizaci našeho experimentu. Nejvážnějším

argumentem je však záměr Ing. Jana Papeže vybudovat v objektu bývalé Niťárny v Nové Ro­ li tréninkové středisko pro protipovodňovou ochranu pro celou ČR, případně pro spolu­ práci se SRN. Proto byla pilotní stavba od za­ čátku plánována jako >ipředetapa«, která bude sloužit nejen ochraně části města Nová Role, ale i ověřovacím, školicím a propagačním úče­ lům. Na snímku lze vidět rozsah plánované »umělé« povodně, která bude součástí všech praktických měření a analýz. Pilotní stavba bude sdruženou investicí společnosti Lhoist, ZBA GeoTech a města No­ vé Role. Projekt vypracoval Hydroprojekt CZ, a. s,. Praha a hydraulické výpočty zajistil Aquatis, a. s., Brno. Je projednán i s organizacemi, které jsou účastníky stavebního řízení. Do po­ loviny letošního února, tedy ještě před kon­ cem zimy, by mělo být vydáno vodoprávní roz­ hodnutí, tj. stavební povolení. Současně při­

5 rem, se kterými spolupracujeme, dokáží zajis­ tit i všechny technické náležitosti pro zpraco­ vání projektu. Další pokusy, které ještě chceme provádět na pilotní stavbě v Nové Roli, se již netýkají rozhodovacího procesu, jestli je tato nová technologie použitelná ve vodním stavi­ telství, či nikoliv. Pokud jde o budoucnost technologie, rok 2003 s účastí na akcích České asociace zpraco­ vatelů povodňových plánů a výstavbou hráze a jejím ověřením během zimy 2003 - 2004 po­ važujeme za ukončení fáze vývoje. Její výsled­ ky chceme představit na brněnských veletr­ zích URBIS a IDEI. Prezentace na těchto vý­ stavách by se potom měla stát odrazovým můstkem k účasti na protipovodňovém veletr­ hu Acqua Alta v Mnichově v listopadu 2004. Jsem přesvědčen, že v letošním roce už bu­ de existovat celá řada projektů, které budou technologii využívat a u některých už bude minimálně zahájena realizace. Připravujeme taková řešení, která přinesou značnou úsporu nákladů i zlepšení přístupu k ochraně životní­ ho prostředí. ■ /ec/

VYUŽITI SEDIMENTŮ ZLEPŠENÝCH VÁPNEM VÝSTAVBA PROTIPOVODŇOVÝCH HRÁZÍ, POLDRŮ A RYBNÍKŮ ZE ZEMIN A SEDIMENTŮ, VYTĚŽENÝCH Z ŘEK A RYBNÍKŮ, ZLEPŠENÝCH VÁPNEM Ve spolupráci s laboratořemi a dodavatelskými firmami Vám vyřešíme: ❖ Technologii využití vytěžených sedimentů zlepšením vápnem pro použití ve vodním stavitelství (protipovodňové hráze, poldry, výstavba a úprava rybníků). ❖ Výstavbu uvedených vodních děl s efektivním využitím vytěžených sedimentů. ❖ Návrh využití vytěžených sedimentů, zlepšených vápnem na výstavbu zemních těles silničních a železničních staveb, výstavbu polních a lesních cest a jiné zemní práce. ❖ Vybilancování zdrojů zemin (zejména zemin jinak nevhodných) a sedimentů v určitém území a návrh jejich využití pro různé stavby = ekologické využití přírodních zdrojů

Lhoists.r.o. Společnost Lhoist Grvupe

POMOZME DÁT VODĚ SMĚR

Voda a vápník se denně setkávají v přírodě i v činnosti člověka Vápenka Čertovy schody, a.s. Lhoist s.r.o., 267 21 Tmaň 200, tel. 311 657 657, e-mail: [email protected]. www.lhoist.cz MO-01720

leden 2004

moderní obec

19

\

EKONOMIKA A FINANCE

Žádosti o dotace převyšují možnosti státu O Státním programu podpory rozvoje cestovního ruchu v re­ gionech a také o možnostech čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU jsme hovořili s Ing. Blankou Elfmarkovou, vrchní ředitelkou nové sekce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj. ■ Jak byla rozdělena státní dotace z Progra­ mu podpory rozvoje cestovního ruchu pro rok 2003? Celková částka ve výši 163,752 mil. Kč byla rozdělena do čtyř podprogramů. O dotaci ve výši 33,1 mil. Kč na rozvoj měst a obcí se sta­ tutem lázeňského místa (na rekonstrukci a vy­ budování lázeňské infrastruktury z majetku měst a obcí) se podělilo 28 žadatelů vybra­ ných z 93 zájemců. Podporu budování dopro­ vodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity ve výši 73,652 mil. Kč rozdělilo ministerstvo mezi 42 sdruže­ ní, spolků, klubů, sportovně turistických sva­ zů a jiných subjektů, vybraných z 210 žádostí. Dotace podporující budování doprovodné in­ frastruktury cestovního ruchu na území měst­ ských památkových rezervací a zón zahrnova­ la především zřizování veřejných záchodků, jejichž nedostatek vnímají velmi negativně zejména zahraniční turisté. Celkem 7 mil. Kč, vyčleněných k tomuto účelu, získalo 14 ze 16 žadatelů. O podporu na prezentaci ČR jako destinace mohly podle daných podmínek žá­ dat jak města, obce a regiony, tak podnikatel­ ské subjekty. Padesát miliónů korun bylo po výběru rozděleno mezi 42 žadatelů. ■ Podle jakých kritérii se dotace přidělují, co je při výběru prioritou? Řada kritérií je uvedena již v zásadách. Zá­ leží především na tom, jaký bude mít reali­ zace předkládaného projektu přínos pro ce­ stovní ruch a na celé řadě dalších skuteč­ ností, jako například na tom, zda žadatel pů­ sobí v regionu s méně prosperující ekono­ mikou, s vyšší nezaměstnaností, zda projekt zahrnuje vznik nových pracovních míst, zda realizací projektu dojde k zatraktivnění lo­ kality pro turisty a ke zvýšení příjmů z ce­ stovního ruchu do městské nebo obecní po­ kladny. Při udělování státních dotací je a vždy bude jednou z nejdůležitějších priorit vznik nových pracovních příležitostí. Proto jsme také na jednání tripartity předložili materiál s názvem Podmínky rozvoje prů­ myslu cestovního ruchu - významného seg­ mentu zaměstnanosti v Cř. Vychází z mate­ riálu, známého pod názvem 55 překážek rozvoje cestovního ruchu, který původně zpracovala Česká centrála cestovního ruchu - Czech Tourism. Jednotlivé problémy jsme rozebrali a navrhli jejich řešení. Většina identifikovaných problémů přesahuje rá­ mec jednoho ministerstva a při jejich řešení je nezbytná spolupráce s ostatními resorty, například s ministerstvy kultury, financí, do­ pravy, zemědělství, životního prostředí, prá­ ce a sociálních věcí.

20

moderní obec

Ing. Blanka Elfmarková, vrchní ředitelka sekce cestovního ruchu MMR

■ Kolik činí dotace na rozvoj cestovního ru­ chu pro letošní rok? Zájem vždy převyšuje finanční možnosti státu, přičemž celková částka, určená k pod­ poře rozvoje cestovního ruchu, má od roku 2001 klesající trend. Každoročně se snižuje. Pro letošní rok jsme požádali o 150 mil. Kč. Vzhledem k nutným restriktivním opatřením víme, že nelze získat více. Jeden čas jsme do­ konce uvažovali o zrušení státních dotací s tím, že by se uvolněné prostředky' využily k financování projektů, podaných v rámci evropských strukturálních fondů. To však by­ lo ze strany Evropské unie rázně zamítnuto. Každý stát musí podporovat rozvoj cestovní­ ho ruchu nejdříve z vlastních zdrojů, aby mohl na určité projekty získat dotace z EU. ■ Změní se podmínky, za kterých lze žádat o granty z evropských fondů po vstupu ČR do EU? Ze strukturálních fondů budeme moci čer­ pat prostředky až po vstupu do unie. Existu­ jí však i jiné programy na podporu cestovní­ ho ruchu, které při splnění určitých podmí­ nek nabízejí finanční příspěvek městům, ob­ cím či regionům v nečlenských zemích. Na­ příklad program CBC Phare podporuje přeshraniční spolupráci, SAPARD je zase určen malým obcím do 10 tisíc obyvatel, týká se ze­ jména rozvoje venkova a zemědělství, včetně agroturistiky. ■ Maji už obce k dispozici instrukce, jak po­ stupovat při žádosti o příspěvek ze struktu­ rálních fondů?

Čekáme na vyjádření Evropské komise k námi zpracovanému operačnímu manuá­ lu. Chystáme se předložit ještě programový dodatek. Po schválení se informační materi­ ály ve formě brožurek rozešlou obecním úřa­ dům. Ministerstvo bude v regionech pořádat semináře na toto téma. Naše sekce funguje jako místo, kde se žádosti přijmou, zařadí do systému a zhodnotí podle daných kritérií. Na webové stránce jsou průběžně prezentovány aktuální informace. ■ Liší se způsob financování projektu doto­ vaného státem a EU? V případě podpory ze strukturálních fondů je způsob čerpání finančních pro­ středků odlišný od čerpání dotací napří­ klad ze Státního programu podpory ce­ stovního ruchu. Případní zájemci by si mě­ li uvědomit, že podporu ze strukturálních fondů lze čerpat až po realizaci projektu, respektive jednotlivých etap, a po splnění všech stanovených podmínek. Musí také počítat s tím, že vypracování projektové dokumentace bývá finančně a časově ná­ ročnější než při žádosti o státní dotaci. Co se týká výše podpory poskytované ze struk­ turálních fondů pro jednotlivé projekty, mohou obce, sdružení obcí, případně dal­ ší specifikované subjekty z neziskové sféry, získat příspěvek maximálně do výše 75 % a podnikatelské subjekty do výše 50 % takzvaných uznatelných nákladů spoje­ ných s realizací projektu. ■ Je zájem o granty poskytované EU stejně velký jako o státní dotace? Domnívám se, že tu existuje značná ne­ rovnoměrnost jak z hlediska jednotlivých programů EU, tak z hlediska jednotlivých re­ gionů. Některé programy EU jsou využívané poměrně intenzívně, jiné téměř ne. Přitom některé regiony či subjekty se naučily využí­ vat možností, které nabízí EU, jiné je nevyu­ žívají vůbec. Důležité je, aby měl zájemce o podporu ze strukturálních fondů jasnou představu o tom, co chce, co je jeho cílem. Ministerstvo pro místní rozvoj pak může po­ radit, jak stanoveného cíle dosáhnout a co k tomu bude třeba. Zároveň bude MMR tím místem, kam budou žadatelé předkládat projekty. ■ Jak se podílíte na brněnském veletrhu Regiontour 2004? Budeme přítomni v expozici agentury Czech Tourism. Spolupracujeme s BW, účastníme se různých konferencí a seminá­ řů, pořádaných v rámci veletrhu. Pro každý kraj uvolnilo ministerstvo částku 100 ti­ síc Kč, která může být využita k prezentaci jak na lednovém veletrhu Regiontour 2004 v Brně, tak na únorovém Holiday World 2004 v Praze, případně ji lze rozdělit v libo­ volném poměru mezi obě akce. Do Brna se přihlásily všechny kraje. ■ ALENA DRÁBOVÁ

leden 2004

příloha

FOTO: ČTK

vytápění a možnosti úspor

Jedenáctý ročník topenářské výstavy Infotherma Náklady na vytápění představují stále větší položku. Kde hledat možné úspory a jak využívat obno­ vitelné zdroje? Odpovědi na tyto otázky se každoročně hledají na specializované topenářské výstavě Infotherma ve Frýdlantu nad Ostravicí. Její jedenáctý ročník se uskuteční 19. - 22. ledna ve Sportov­ ně společenském areálu. O výstavě jsme hovořili s jejím ředitelem Ing. Liborem Kostelným. um Každoročná účast více než 250 domácích a zahraničních vystavovatelů a přes 20 tisíc návštěvníků. V čem spatřujete důvod tako­ vého zájmu? Tématika výstavy je pro občany stále aktuál­ ní. Tím, že je úzce specializovaná a snaží se da­ nou problematiku řešit komplexně, včetně po­ radenství, přitahuje skutečné zájemce, což za­ se oceňují vystavovatelé. Opakovaný zájem je pak nejlepším měřítkem spokojenosti a pro­ spěšnosti pro obě strany. Na uplynulých dese­ ti ročnících se prezentovalo 2078 vystavovate­ lů a výstavy shlédlo 264 800 návštěvníků.

■ V čem se bude jedenáctý ročník lišit od předcházejících? Nomenklatura výstav)' se prakticky od prv­ ního ročníku nemění. Přibývají pochopitelně nové obory, o kterých se před deseti lety mno­ ho nevědělo. Jsou to například palivové články, využívání vodíku pro vytápění, fotovoltaické články apod.

■ Co konkrétně je pro návštěvníky výstavy připraveno? Vstupním exponátem bude například celodřevěný montovaný nízkoenergetický dům.

leden 2004

Bude příkladem česko-polské spolupráce, ne­ boť polský výrobce svůj exponát vybaví někte­ rými českými výrobky, jako jsou tepelné čer­ padlo, kombinovaný krb na ústřední topení, využití krytiny apod. Celorepublikovou no­ vinkou bude představení prototypu vodíkové­ ho palivového článku s možností pro vytápění rodinných domků. Řada dalších novinek bude z oboru tepelných čerpadel, rekuperátorů, so­ lárních systémů a dalších.

■ Takže tradiční sortiment - kotle, radiátory, bojlery a podobně - přijde zkrátka? Nikoliv. Většinu expozic bude tvořit tento sortiment. Jde nám stále o to, aby návštěvní­ ci viděli celý sortiment domácích a dováže­ ných otopných systémů. Naší snahou však je, aby zde byly technické novinky s vynikajícími ekonomickými a ekologickými parametry. Tyto věci jsme projednávali s většinou vysta­ vovatelů. Stalo se již otázkou prestiže, aby se na výstavě představovaly špičkové výrobky a služby.

■ Jaký další doprovodný odborný program jste připravili? Po dobrých zkušenostech z předcházejí­

cích let budeme pořádat krátké semináře, které úzce korespondují se zaměřením vý­ stavy. Na desátém jubilejním ročníku se uskutečnilo 19 takových seminářů za účasti 984 návštěvníků. Pro letošní jedenáctý roč­ ník je připraveno 20 seminářů a panelová diskuse k státní dotační politice. Tak jako v předcházejících letech bude pro individu­ ální konzultace sloužit integrovaný poraden­ ský Stánek zainteresovaných ministerstev, ČEA, SFŽP, vysokých škol a dalších odborní­ ků. Návštěvníci výstavy tak mohou získat zdarma informace ke všem okruhům otázek spojených s obsahem výstavy.

■ Na výstavách potkáváme hodně starostů obcí a měst, připravujete pro ně speciální program? Pro zástupce samosprávy se 22. ledna usku­ teční celodenní odborný doprovodný pro­ gram věnovaný státnímu programu podpor úspor energie, dotacím, energetickým kon­ cepcím, novým poznatkům pěstování a zpra­ cování biomasy atd. Seznámí se s projektem vytápění obce biomasou a s využitím tepel­ ných čerpadel pro centrální vytápění obce. /ob/

moderní obec

21

příloha

vytápění a možnosti úspor

Čistá energie je drahá, ale perspektivní Energie získaná z tzv. obnovitelných zdrojů (OZE), je často obecním hitem. Ne vždy však zajistí to, co od ní investoři a uživatelé očekávají. roce 2010 má ČR splnit závazek daný Evropské unii: Podíl elektřiny z obnovi­ telných zdrojů na hrubé domácí spo­ třebě se má zvýšit z 3,6 procenta na 8 procent. Takový cíl se nedá naplnit bez podpory státu. Výroba elektřiny z OZE je totiž výrazně dražší, než její výroba v klasických elektrárnách. Zá­ kon o podpoře obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla, který nedávno schválila vláda, by měl proto podnikatele mo­ tivovat k investicím do OZE a zajistit jim v ho­ rizontu alespoň patnácti let, že jejich podni­ kání nebude ztrátové. Dosud je státní podpora poskytovaná dvo­ Vítr je nespolehlivý zdroj jím způsobem: Podle výnosu Energetického regulačního úřadu (ERU) je výkup elektřiny problémem však je, že vítr je nespolehlivý z OZE povinný a cena za dodanou jednotku je zdroj: Stabilita energetické soustavy proto vyšší, což ERU stanoví pro každý rok zvlášť. vyžaduje držet na tuto výrobu přiměřené Podporu lze získat také na samotnou investi­ rezervní zdroje - jak jinak, než na bázi spo­ lehlivých a méně ekologických fosilních ci do obnovitelného zdroje, např. na výstavbu větrné elektrárny. Obdobně se to dělá i jinde zdrojů. v Evropě, kde je přitom podíl obnovitelných SYSTÉM PŘÍPLATKŮ NEOBSTOJÍ zdrojů výrazně vyšší než v ČR. Je možné riskovat a dostatečné rezervy neza­ SITUACE V NĚMECKU jišťovat. Tomuto trendu nahrává i zvyšující se Odkazy na evropskou snahu preferovat obno­ konkurenční boj mezi elektrárenskými fir­ vitelné zdroje pro výrobu elektřiny jsou u nás mami. Aby mohly udržet nízké konkurenční velmi časté. Jako příklad se uvádí zejména ceny, potřebují snižovat náklady: Rezervní Německo, kde se prudce rozvíjí výroba elekt­ zdroje jsou přitom velmi drahé a dá se na řiny na bázi větru a elektrárenské společností nich ušetřit. Každý výpadek v dodávané elek­ přislíbily odstavit postupně všechny jaderné třině přijde ovšem firmu také velmi draho. zdroje do roku 2020. To by prý měla udělat Pokoušejí se tedy proplout mezi hrozící my­ i elektrárenská společnost ČEZ v ČR. tickou Scyllou a Charybdou. Čím častěji však Čertovo kopýtko se však již objevilo. budou i v Evropě přicházet blackouty, roz­ Německá energetika bude v příštích dvaceti sáhlé výpadky elektrické energie na celých letech potřebovat investice za 30 - 40 miliard územích, tím problematičtěji se tato strategie eur na výstavbu nových výrobních kapacit projeví. o výkonu zhruba 37 000 MG. Německé ener­ Letos činil v ČR příplatek k výkupní ceně getické koncerny už se obrátily na vládu s vý­ elektřiny z OZE celkem 19,04 koruny na zvou, aby přijala takovou stabilní a konzi­ MWh, z toho na OZE připadá 12 korun stentní energetickou politiku, která by pomo­ a zbytek na výkup elektřiny z kogenerace hla tyto prostředky zajistit. Jde o to, aby se (kombinovaná výroba elektřiny a tepla). Vípodmínky neměnily každého půl roku, řekl cenáklady povinného výkupu elektřiny z ob­ generální ředitel společnosti E.ON Wulf Bernovitelných zdrojů (voda, slunce, vítr, bionotat. masa) jsou do cen elektřiny zaúčtovány for­ Situace může být opravdu vážná, protože mou příplatku k regulované ceně distribuce. jaderné elektrárny dnes v Německu zajišťují Podporu obnovitelných zdrojů dnes vcelku asi 30 procent domácích dodávek a další kla­ spravedlivě platí všichni koneční odběrate­ sické elektrárny postupně zastarávají. Stami­ lé elektřiny. lionové investice je třeba dát do nového elek­ trického vedení v souvislosti s rozšiřováním větrných elektráren. Bude prý také nutné po­ Konkrétní cíle ČR stavit na 800 kilometrů vedení, které spojí plá­ nované větrné elektrárny a turbíny v Sever­ Co Kolik Do kdy ním moři s existující sítí. Spoléhat na to, že Snížit emise CO2 0 40 % 2030 spotřeba elektřiny v příštích letech nějak vý­ Zvýšit energetickou účinnost 0 30 % razně poklesne, nelze ani v Evropě, ani u nás, Alternativní paliva v dopravě a to přes snižující se energetickou náročnost 20% 2020 ekonomiky a dosahované úspory energií. z toho polovina na zemní plyn Proti masovému rozšiřování větrníků se Biopaliva v dopravě 5,75 % 2010 však v Německu zvedá odpor některých Zelená elektřina 19% 2030 ekologických organizací, které upozorňují na jejich negativní vlivy. Významnějším ZDROJ: EU

V

22

moderní obec

Tento systém však na liberalizovaném trhu udržitelný není, proto se počítá se zavedením obchodovatelných certifikátů. Stanoví se zá­ vazné roční kvóty podílu elektřiny z OZE na celkové dodávce elektřiny, kterou budou mu­ set vybraní dodavatelé povinně nakoupit. Vý­ robce pak dostane jednak cenu dosaženou na trhu, jednak cenu za certifikát. Zásadní změnou však má být, že na výstav­ bu energetických zařízení na bázi OZE nebu­ de stát poskytovat dotace. Přes všechnu podporu nemusí být pro ČR reálné zajistit indikovaná procenta výroby elektřiny na bázi OZE ani v roce 2010, ani mnohem vyšší podíly v budoucnu. Výkon vodních elektráren se již příliš zvyšovat nedá, bilanci OZE nezachrání ani větrné elektrárny, natož sluneční. Největší nárůst lze tedy čekat u biomasy - dá se však předpokládat, že zvý­ šená poptávka zdraží jednotlivé produkty, takže dnes dosahované zisky už nemusí být tak reálné. Biomasa se přitom hodí především pro vy­ užití v teplárenství a tam zprostředkovaně i pro výrobu elektřiny kogeneračním způso­ bem. Však také teplárny, ale i některé elekt­ rárny postupně přidávají do paliva např. dřev­ ní štěpky. EKONOMICKÉ A POLITICKÉ FAKTORY

Pro komunální úvahy o energetice je rozho­ dující znát, jakou energetickou strategii stát sleduje, kdo jsou hlavní hráči na energetic­ kém trhu a jak se zhruba budou vyvíjet ceny jednotlivých druhů energií. Není pravda, že by se to vůbec nedalo předvídat, i když zále­ ží nejen na ekonomických, ale i na politic­ kých faktorech. Například očekávané zave­ dení ekologických daní může změnit relace mezi jednotlivými druhy energetických zdrojů. Využití obnovitelných zdrojů je v řadě pří­ padů významnější v malém, než by to mohlo něco znamenat pro celkovou energetickou bilanci země. Mantinely pro podnikání jsou připravovanými zákony nastaveny tak, že může být ziskové - zejména pak tehdy, když nebude příliš daleko od výrobce k odběrateli. Proto se jako nejekonomičtější zdají být malé teplárenské zdroje. Pokud budou domácnosti v místě platit za topení méně, jistě to uvítají. Ale takový efekt na svých kapsách asi nepoznají, postaví-li obec např. větrnou elektrárnu. Pokud - jako v Jindřichovicích pod Smrkem - bude zisko­ vá, a obci tak ročně zůstane pár milionů, tak z toho místní občané zprostředkovaně něco mít mohou. Za elektřinu však budou platit svým dodavatelům rok od roku víc peněz, ať již u nich větrná elektrárna bude stát, či ni­ koliv. /eg/

leden 2004

vytápění a možnosti úspor

příloha

Podpora auditů se bude snižovat Česká energetická agentura (ČEA) zodpovídá již několik let za přípravu, realizaci a vyhodnocení přínosů programů podpor v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Jak se jí to dařilo v roce 2003 a co připravuje pro rok 2004, o tom jsme hovořili s jejím ředitelem Ing. Josefem Bubeníkem a jeho zástupkyní Ing. Táňou Dutkevičovou. ■ S kolika dotačními tituly počítáte v roce 2004? Nebudete je měnit?

Vláda svým usnesením ze dne 5. 11. 2003 schválila Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2004 (dále jen program). Část A, která je v kompetenci Ministerstva průmyslu a ob­ chodu (MPO), již byla zveřejněna na jeho in­ ternetových stránkách i na stránkách ČEA. Stejně jako v roce 2003 se člení na čtyři pod­ programy. Zaprvé jde o podporu zpracování energe­ tických auditů a územních energetických koncepcí. Nově budeme podporovat akční plány, což znamená, že chceme dotáhnout územní energetické koncepce až k realizaci jejich konkrétních výstupů. Co se týče energetických auditů, začíná­ me omezovat jejich podporu. Novela zákona o hospodaření energií č. 359/2003 Sb. umož­ ňuje prodloužit povinnost zpracovat ener­ getické audity o jeden rok. Zjistili jsme však, že tyto audity se často připravují »do šuplíku«. Jejich smyslem však je, aby se některá z jejich fází realizovala, a energetická náročnost se tak snížila, pří­ padně aby se více využívaly obnovitelné zdroje. Budeme se snažit do budoucna zajis­ tit více finančních prostředků na konkrétní akce. Investor si může náklady na audit za­ hrnout do celkových investičních nákladů, audit je tak zčásti dotován a jeho výstupy re­ alizovány. V roce 2004 budeme podporovat energetic­ ké audity jako samostatný dotační titul, pou­ ze bude-li žadatelem město, obec, kraj nebo jimi zřízené organizace. Pro rok 2005 zbude na audity už jen malá částka, protože většina z nich bude součástí realizace konkrétních ak­ cí a »šuplíkových« auditů bude ubývat. ■ Jak to bude se zbývajícími dotačními ti­ tuly?

U podprogramů Výrobní a rozvodná zaří­ zení energie a Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie se nemění nic. U čtvr­ tého podprogramu Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí se ví­ ce orientujeme na kvalitu. Zde máme, podle mého názoru, dluh a musíme osvětu zintenzívnit. Na tuto část jsme proto zaměřili větší pozornost a v rámci mezinárodní spolupráce energetických agentur chceme některé za­ hraniční prvky přebírat. Poradenství a ener­ getickou osvětu dělají dobře ve Velké Británii. Říkají, že má velký efekt, a my to chceme dě­

leden 2004

telským subjektům, neziskovým organiza­ cím, vysokým školám, městům, obcím a kra­ jům a jimi zřízeným organizacím. Zatím se nám nepodařilo prosadit, abychom je mohli poskytovat i fyzickým osobám nepodnikají­ cím. Do té doby, než se změní zákon o stát­ ním rozpočtu, který definuje pravidla posky­ tování dotací, nemůžeme dotace dávat sou­ kromým osobám. Je to škoda, protože pro­ jektů by bylo poměrně dost a v rámci ener­ getické efektivnosti by nám to významně po­ mohlo. Obce většinou žádají o podporu na energetické koncepce a obnovitelné zdroje. Do vyčerpání celkové výše 100 miliónů je můžeme uspokojit. ■ Které projekty budou mít letos před­ nost?

Ty, které budou dobře připravené a řádně doložené a jejichž realizace přinese největší úsporu energie, a tudíž největší environmen­ tální efekt. lat podobně. Proto jsme naše britské kolegy navštívili a požádali je o spolupráci. ■ Změnil se postup při podávání žádostí o dotace?

Je v podstatě stejný jako loni. Zkrátili jsme však termíny. Žádosti o dotaci v kapitole Po­ radenství a Krajské energetické agentury (KEA) musí zájemci zaslat do 15. ledna, ostat­ ní do 28. ledna 2004. Proč tomu tak je? Zkou­ mali jsme, jak dlouho trvá vyřízení žádosti od momentu, kdy ji zájemce podá, až po oka­ mžik, kdy dostane »do ruky« Rozhodnutí o poskytnutí dotace a Oznámení o limitu čer­ pání dotace. Zjistili jsme, že uplyne zhruba 70 dní. Někdy totiž máme problémy se samotnými žadateli. Oznámíme jim písemně, že byli vy­ bráni, ale potřebujeme, aby doložili to či ono. Místo toho, aby odpověděli rychle, váhají, po­ třebné náležitosti pošlou pozdě a někdy až na náš urgentní dopis. Pak se diví, že mohou pe­ níze čerpat až v červenci. Na MPO i u nás leží žádosti velice krátkou dobu a dokonce i s Mi­ nisterstvem financí jsme projednali, že po­ vinnou registraci akcí ve svém informačním systému vyřídí promptně. Nejvíce starostí jsou se zájemci, jejichž žádosti vykazují drob­ né chyby. Když žádostem chybějí požadova­ né přílohy, pak je vyřadíme hned na začátku. Drobné nedostatky však musí žadatelé od­ stranit, takže s nimi opakovaně komunikuje­ me. Je to velká ztráta času. ■ Kolik peněz v roce 2004 dostane ČEA ze státního rozpočtu?

Stejnou částku jako v roce 2003, tj. kolem 100 miliónů korun. ■ Jaký příspěvek může žadatel - například obec dostat?

Ve většině podprogramů je to 15 % z cel­ kových nákladů, nejvíce však tři milióny ko­ run na jednu akci. Poskytujeme je podnika­

■ Změní se naším vstupem podmínky po­ skytování dotaci?

Nemělo by se změnit nic. I státy EU pod­ porují projekty jak na snižování energetické náročnosti, tak na vyšší využití obnovitelných zdrojů. Je pravda, že některé dotační tituly možná zaniknou. Například na výrobu elekt­ řiny z obnovitelných zdrojů bude nový zákon, takže výrobci budou podporováni v rámci to­ hoto zákona. To znamená, že když si někdo bude chtít postavit větrnou nebo vodní elektrárnu, tak do nákladů, respektive prodejní ceny za elek­ třinu, se započítá všechno. Regulátor stanoví, kolik stojí jedna kilowatthodina pro konečné­ ho odběratele. Začne fungovat systém solida­ rity, kdy budeme výrobu elektřiny z obnovi­ telných zdrojů nějakým haléřem připočte­ ným k ceně za jednu kilowatthodinu podpo­ rovat všichni. ■ Jak se osvědčily krajské energetické agentury?

Po jejich ročním fungování se zdá, že jsou pro kraje přínosem. Nám jako agentu­ ře pomáhají v tom, že spoustu věcí vyřeší na krajské úrovni a nás požádají jen o sou­ činnost. Je jich zatím pět - v krajích Ústecký, Plzeň­ ský, Jihočeský, Zlínský a Vysočina. Uspořáda­ li jsme seminář se zástupci všech krajů, kde pracovníci stávajících agentur prezentovali svoji činnost za uplynulý rok, spolupráci se zástupci krajů i s ČEA. Závěrem loňského roku se konala také tří­ stranná jednání mezi ČEA, příslušnou KEA a jedním zástupcem kraje (radním), který má k této problematice nejblíže. Po společném vyhodnocení činnosti v roce 2003 budeme hledat další formy, jak zlepšit vzájemnou spo­ lupráci a možnosti rozšiřování působnosti krajských energetických agentur. KAREL ŽlTEK

moderní obec

23

I

příloha

vytápění a možnosti úspor

Solární liga zahajuje

yhlašovatel soutěže - občanské sdru­ žení Liga ekologických iniciativ (LEA) za spolupráce Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn, o. p. s., a za podpory Státního fondu životního prostředí a Česko-německého fondu budoucnosti - se ne­ chal inspirovat už bezmála tříletými zkuše­ nostmi z podobné soutěže v Německu, so­ lární bundesligy.

V

INSPIRACE Z NĚMECKA

instalována svépomocí, přičemž odborné práce provádí energetik obce. Ta navíc na každé solární zařízení finančně přispívá z vy­ braných místních daní. Nákup a instalace běžného solárního kolektoru o ploše 6 m2 a s bojlerem o objemu 300 litrů tak pro do­ mácnost v Schalkhamu přijde pouze na té­ měř jednu třetiny běžné ceny na trhu.

ČR JE ZATÍM SKROMNĚJŠÍ Organizátoři české Solární ligy si zatím tak vy­ soké cíle nekladou. Podle Karla Merhauta z LEA by první ročník Solární ligy měl být v podstatě zkušebním osvětově propagačním počinem, aby se zjistilo, zda u nás města a ob­ ce mají o tento druh soutěže vůbec zájem, a aby se také podnítil zájem státu ještě více podporovat využívání tohoto obnovitelného čistého zdroje energie. »Naší snahou je zvýšit i zájem veřejnosti o využívání sluneční ener­ gie, a tím o zlepšování místního - a domyšle­ no také globálního, klimatu, zejména při ná­ hradě topenišť na fosilní paliva. Od soutěže si také slibujeme, že pomůže upřesnit zatím ku­ sé statistik)' o četnosti solárních zařízení u nás a že urychlí výměnu zkušeností v tomto obo­ ru,« říká Karel Merhaut. Přitom první poučné zkušenosti z využívá­ ní solární energie v obcích a městech lze na­ lézt už také v České republice. Yvonna Gailly z Ekologického institutu Veronica koncem li­ stopadu na semináři Den pro solární energii, který se uskutečnil v rámci pražského veletr­ hu Aquatherm, hovořila například o obci Hostětín (okres Uherské Hradiště, 227 obyva­ tel), kde se podle rakouského vzoru začal uplatňovat první český program svépomoc­ ných instalací solárních systémů na rodin­ ných domech a posléze se tam i instalovala velká kolektorová plocha na místní moštárně. V Hostětíně pomáhá rakouské sdružení AEE ARGE Erneuebare Energie nejen se svépo­ mocnou výrobou solárních systémů, ale i s nákupem jejich komponent. O krok dál před dalšími českými munici­ palitami jsou také v Litoměřicích. Vedoucí odboru životního prostředí tamního měst­ ského úřadu Pavel Gryndler připomíná, že po zdražení zemního plynu v roce 2000, kdy se někteří občané dokonce chtěli vrátit k vy-

FOTO:CTK

Jako soutěž měst a obcí ve vybavenosti solární technikou odstartovala letos 1. ledna Solární liga České republiky.

Chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku se zrcadlí ve fotovoltaických článcích nové sluneční elektrárny.

tápění tuhými paliv)', radnice provedla roz­ bor výše možné městské dotace na pořízení solárního ohřevu teplé užitkové vody (TUV) a dospěla k závěru, že aby vyvážila domác­ nosti negativní důsledky zdražení plynu, musí dotace činit až 20 tisíc korun. Město ji dnes poskytuje žadatelům mj. za předpokla­ du, že občan se zaváže k upuštění od topení tuhými palivy a že nainstaluje kolektory s minimální absorpční plochou 3 m2. Zájem o dotaci v Litoměřicích stoupá, což Pavel Gryndler přičítá faktu, že solární ohřev TUV v běžném rodinném domě přináší roční úspory nákladů kolem čtyř až pěti tisíc ko­ run. Běžná cena realizace celého zařízení je kolem 100 tisíc korun, ale s dvacetitisícovou dotací od města a případně ještě s dotací od Státního fondu životního prostředí ve výši 30 tisíc korun občan za pořízení solárního ohřevu zaplatí pouze 50 tisíc korun, což při sou­ časných cenách energie znamená návrat­ nost osmi až deseti let. Nyní je v Litoměřicích nainstalováno zhruba 200 m2 ploch solár­ ních kolektorů, z čehož významný podíl při­ padá na budovy v majetku města.

V Německu na jaře roku 2001 registrovali v so­ lární bundeslize šest obcí. Loni v listopadu to již bylo více než 560 sídel a 240 obecních či městských částí, které jsou hodnoceny ve zvláštní kategorii. Solární bundesliga rozlišuje i sídla do tisíce obyvatel, nad tisíc, 10 tisíc a 100 tisíc obyvatel. Hlavními kritérii pro bodový způsob hodnocení je přepočet zvlášť plochy instalovaných kolektorů a zvlášť instalované­ ho výkonu fotovoltaických článků v průměru na jednoho obyvatele. V absolutním pořadí se v solární bundeslize nejvíce daří malým ob­ cím, zejména z Bavorska. Například v polovině prosince vedla průběžně upravovaný žebříček nejlepších bavorská obec Rettenbach am Auerberg (730 obyvatel) s 0,4468 instalovaného metru čtverečního solárních kolektorů na jed­ noho občana a 429,726 wattu výkonu fotovol­ taických zařízení na hlavu. I na druhém a tře­ tím místě byla před třemi týdny jiná menší ba­ vorská sídla - Schalkham (897 obyvatel) aWielsteg (1230 obyvatel). Solární liga v Německu vede k posilování CO ČEKÁ NA VÍTĚZE zdravého místního patriotismu, ale zdaleka Do úvodního ročníku Solární ligy zahájeného by se jí tak nedařilo, kdyby u našich západních 1. ledna 2004 s uzávěrkou 21. října se lze při­ sousedů neplatil zákon o obnovitelných zdro­ hlásit na internetové stránce www.solarnilijích energie (EEG - Erneaeurbare-Energienga.cz , kde jsou i podrobné informace o sou­ Gesetz), který účinně podporuje rozvoj využi­ těži. Oficiální výsledky české Solární lig)' ma­ tí nejen sluneční energie. Například každý jí být oznámeny v listopadu. Co kromě pres­ provozovatel má dlouhodobě garantované tižního vítězství mohou nejlepší města a ob­ pevné výkupní ceny za elektřinu dodanou ce v soutěži získat? Například už jen »green z fotovoltaických článků do veřejné sítě, takže image«, tedy pověst sídla, kde v duchu evrop­ tato zařízení lze hospodárně provozo­ ských trendů zahájili tažení za vůči pří­ vat. Soutěž se však těší také podpoře rodě přátelštějšímu uspokojování ener­ Základní kritéria hodnocení soutěží k využívání spolkového ministerstva životního getických potřeb, může zaujmout po­ solární techniky prostředí, ale i firem, které vyrábějí tenciální investory či představovat plus a instalují solární kolektory a v solární při vyjednávání o dotace z evropských NĚMECKO - Solární bundesliga*: bundeslize se angažují jako sponzoři. fondů na další rozvoj města. Lze také 1 mr instalovaného slunečního kolektoru/občan 100 bodů Některá města a obce v Německu očekávat, že k mediálně známým »so(1 mr kolektorů k ohřevu bazénů/občan 70 bodů) mají už i vlastní místní dotace na lámě nejaktivnějším sídlům« se upře podporu využití sluneční energie. Tak 3 W instalovaného výkonu fotovoltaických článků/občan pozornost firem, působících v oboru 1 bod třeba v Schalkhamu, který se loni solární techniky, jež jim budou nabízet ČESKÁ REPUBLIKA - Solární liga**: v kategorii malých obcí stal mistrem cenově výhodnější produkty či služby. 1 mr instalovaného slunečního kolektoru 100 bodů solární bundesligy a letos s 1,2 m2 dr­ V neposlední řadě bude nejlepším ží jasné prvenství v disciplíně přepo­ 1 m2 kolektoru z tzv. Fresnelových čoček 40 bodů městům a obcím zajištěno bezplatné čtu plochy slunečních kolektorů na průběžné odborné poradenství a účast 1 m2 vakuového kolektoru 180 bodů obyvatele, už několik let radnice na­ na zahraničních exkurzích, zejména za 1 m2 fotovoltaického systému 100 bodů kupuje ve velkém se slevou solární »solárními mistry SRN«. ■ */ V SRN se bodují sledované hodnoty až po přepočtu na každého občana daného sídla. kolektory a pak je bez zisku prodává **/V CR se přepočet sledovaných hodnot na hlavu neprovádí. dál občanům. Zařízení jsou v domech IVAN RYŠAVÝ

24

moderní obec

leden 2004

vytápění a možnosti úspor

příloha

Fond pozastavil příjem žádostí na další plynofikace Státní fond životního prostředí se podílí na uskutečňování státní politiky životního pro­ středí a poskytuje také měs­ tům a obcím přímou a nepří­ mou podporu formou dotací, půjček, záruk na úvěr a přís­ pěvků na částečnou úhradu úroků. Mezi programy vyhla­ šovanými Ministerstvem život­ ního prostředí je i ten, který se týká ochrany čistoty ovzduší.

ochrany ovzduší Státního fondu životního prostředí Ing. Jiří Mika. Zdá se, že lidé místo plynem raději v kam­ nech topí uhlím a dřívím. Co obec stojí, když mnozí občané plyn nechtějí? Fond dotaci po­ skytuje zálohově až do výše 90 % její předpo­ kládané výše. V průběhu závěrečného vyhod-

Žádosti o prodloužení lhůty

Od roku 1999 fond eviduje celkem 809 žádostí obcí o prodloužení lhůty. Z toho ve stavu závě­ rečného vyhodnocení je 314. Tento počet se však stále mění. Postihu se nemusí obávat 32 obcí, které splnily podmínku 90 %. Zhruba 70 obcí splnilo ještě přijatelnou podmínku 90 až 50 % a u devíti žádostí fond zjistil závažné po­ rušení podmínek. U dalších akcí závěrečné vy­ rostřednictvím uvedeného programu hodnocení probíhá. U devíti akcí, kde došlo Státní fond životního prostředí (dále jen k závažnému porušení smluvních podmínek, fond) podporuje rozvoj infrastruktury obce nebyly buď schopny splnit oněch 50 %, malých obcí, které jej mohou požádat o pod­nebo může jít o jiné závažné porušení. Dalším poru na plynofikaci, a to až do výše 50 % in­ závažným porušením například je, že obec pro­ vestičních nákladů, přičemž do uznaných dala předmět podpory, bez souhlasu fondu.

P

nákladů může být zahrnuta výstavba středo­ tlakých rozvodů, přivaděče a přípojky, což je veřejná část přípojek, ukončená hlavním uzávěrem plynu na hranici pozemku. S ply­ nofikacemi obcí jsou však dnes problémy. »Tvůrcům programu 2.4, který se týká ply­ nofikace malých obcí do tisíce obyvatel, šlo o to, aby peníze nesloužily pouze na polože­ ní potrubí, ale především na to, aby se v ob­ cích zlepšila kvalita ovzduší. Proto jednou ze základních podmínek pro definitivní přizná­ ní podpory je napojení objektů na vybudo­ vané rozvody plynu. Smlouva mezi fondem a obcí obsahuje podmínku, že pro přiznání podpory je třeba dosažení alespoň 90 % eko­ logického efektu, tedy připojených objektů. V posledních letech však obce mají stále vět­ ší problém tento limit dosáhnout. První opatření, které fond přijal, bylo prodloužení lhůty pro splnění této podmínky z jednoho na dva roky. Bohužel, nyní jsme v situaci, kdy obce, kterým byla tato možnost dána, nejsou schopny podmínku splnit ani po dvou le­ tech. Proto bylo třeba pravidla pro definitiv­ ní přiznání podpory upravit. V rámci nového řešení je fond nadále schopen prodloužit ter­ mín pro splnění podmínky na dva roky. O prodloužení lhůty pro splnění podmínky musí obec požádat ještě před vypršením pů­ vodního termínu. Fond nemůže vyhovět žádosti o prodlou­ žení termínu po vypršení původně stanove­ ného termínu, protože takto uzavřený doda­ tek ke smlouvě považují finanční úřady a Nejvyšší kontrolní úřad za neplatný. Obcím se dále snažíme vyjít vstříc tak, že sice ve smlouvě je uvedeno oněch 90 %, ale jsme schopni akci uzavřít, když obec dosáhne alespoň 50 %,« řekl nám vedoucí odboru

leden 2004

ZDROJ: SF2P

nocení posuzuje celkovou výši skutečných ná­ kladů a míru splnění všech podmínek stanove­ ných smlouvou, mezi nimiž je i ekologický efekt. Podle míry splnění podmínek definitivně přiznává dotace. Jestliže ekologický efekt obec splní na 90 a více procent, není postih stano­ ven. V případě, že splní na 50 %, část prostřed­ ků, kterou si fond zadržuje nebo uchovává v průběhu financování, není v rámci závěreč­ ného vyhodnocení vyplacena. Jde o 10 % dota­ ce. Jestiiže ekologický efekt není splněn ani na 50 %, je fond povinen obec nahlásit ke kontro­ le místně příslušnému finančnímu úřadu, pro­ tože nedošlo ke splnění základní podmínky.

UPOZORNĚNI PRO OBCE Pokud obec splní ekologický efekt minimál­ ně na 50 %, není vyplaceno až 10 % dotace. Jestliže tuto základní podmínku obec nespl­ ní, postupuje fond tuto záležitost místně pří­ slušnému finančnímu úřadu, který může po obci požadovat vrácení dotace a až 100% pe­ nále. To je pro obec v době, kdy investovala do plynofikace, značná částka. »Proto bych rád upozornil všechny obce, aby během pří­ pravy projektu dobře zvážily, zda se do ply­ nofikace pustí, či nikoliv. Mnohokrát se stalo, že projektanti vyšli z podkladů, které neod­ povídaly skutečnosti ani zájmu obyvatel. V extrémních případech docházelo a dochá­ zí k tomu, že projekt předpokládal vybudo­ vání většího počtu plynových přípojek, než je počet objektů v obci. Samostatná plynová přípojka byla totiž vyprojektována i k hospo­ dářským stavením a dalším nevyužívaným objektům. Pokud se na chybu přijde včas, je ji možné po dohodě s fondem napravit.

V případě, že se na tyto zásadní nedostatky přijde, až když je akce hotová a zkolaudová­ na, jsou naše možnosti silně omezeny. Změ­ na projektu je možná před započetím vlastní výstavby nebo v průběhu realizace, nikoli až při závěrečném hodnocení celé akce. Chtěl bych proto na zástupce obcí apelovat, aby přípravě projektu a žádosti věnovali dosta­ tečnou pozornost a v případě jakýchkoliv pochybností či dotazů se nás obrátili. Naši zkušení pracovníci vždy dokáží obcím kvalit­ ně a odborně poradit,« uvedl Ing. Jiří Mika.

NOVÉ ZMOCNĚNI MINISTRA Fond mohl dosud uzavírat a definitivně při­ znávat podpory pouze v těch případech, kdy byla ekologická podmínky splněna alespoň na 90 %. Na základě nového zmocnění mi­ nistra životního prostředí může fond dnes uzavřít akci a definitivně přiznat podporu i u akcí, které svým skutečným ekologickým efektem přesahují 50 % původně předpoklá­ daných hodnot. Vzhledem k tomu, že po­ měrně dlouhou dobu bylo řešení tohoto pro­ blému zablokováno, tak se na fondu nahro­ madily akce, které čekají na závěrečné vy­ hodnocení. Co s nimi bude? »Jak jsem již uvedl, podle nového zmocně­ ní může fond nyní uzavírat akce v programu 2.4, u kterých došlo ke splnění alespoň na 50 % ve smlouvě uvedených hodnot. Podle předběžných údajů je jasné, že nové zmoc­ nění mnoha obcím pomůže. Je však třeba počítat s tím, že v řadě případů obce neobdr­ ží celou dotaci, ale o 10 % méně. Bohužel se ukazuje, že možná i několik desítek obcí ne­ bude schopno splnit ani těch 50 %. Na dru­ hou stranu je třeba si uvědomit, že fond po­ skytuje peníze na zlepšení kvality ovzduší, nikoliv na výstavbu rozvodu plynu. Pokud se plynové sítě nebudou využívat, protože se na ně odběratelé nepřipojí, tak se kvalita ovzdu­ ší nezlepší. Z hlediska fondu jde pak o neúčelně vynaložené finanční prostředky.

HLAVNI DŮVODY Fond pozastavil příjem žádostí na další ply­ nofikace. Hlavním důvodem pozastavení je fakt, že většina území CR byla plynofikována a v místech, kde dosud plynofikována nebyla, existuje převážně alternativní řešení, které v mnoha případech vychází z hlediska inves­ tic a provozních nákladů levněji, a to jak pro spotřebitele, tak pro investora. Jednotlivé kra­ je v současné době připravují Program snižo­ vání emisí a imisí v jednotlivých krajích a zá­ roveň vznikají energetické koncepce územ­ ních celků. Na základě výsledků a doporučení těchto studií se budou následně realizovat další projekty, které přinesou zlepšení kvality ovzduší v ČR,i- uzavřel vedoucí odboru ochra­ ny životního prostředí Ing. Jiří Mika. ■■

KAREL ŽITEK moderní obec

25

I

Jedna žádost bude muset stačit Za středně velkou firmu lze po­ važovat každý krajský úřad. Stře­ dočeský - kvůli rozloze a lidna­ tosti spravovaného území - patří k největším v zemi. Právě proto tam jeho vedení chce uplatnit některé manažerské postupy již běžné v komerční sféře. ž jsme se dostali z období budování a konsolidace krajského úřadu a nyní vstupujeme do nové etapy, v níž nám půjde o maximální profesionalitu práce všech více než 620 zaměstnanců a o souměřitelnost s evropskými standardy vztahovanými k výko­ nu veřejné správy, míní Josef Kubiš, ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje. Ve středních Čechách bylo po komunálních vol­ bách v roce 2000 z pozice tehdy nově ustave­ ného kraje zvlášť nesnadné zajistit na svěře­ ném území nerušený výkon státní správy. Středočeský kraj je totiž co do rozlohy největší v zemi, počtem obyvatel se vyrovná hlavnímu městu, má ze všech krajů i nejvíce obcí (1146) a sestává i z největšího počtu okresů (12).

U

SMRŠŤ ÚKOLŮ A KOMPETENCI »Jako ostatní regiony i my jsme začínali vytvá­ řet svůj krajský úřad na příslovečné zelené lou­ ce, bez zkušeností z fungování krajského říze­ ní, s úředníky, kteří se navzájem neznali a čas­ to se museli teprve učit novým povinnostem,® vysvětiuje Josef Kubiš. Navíc budova ve Zborovské ulici na pražském Smíchově, již Středočeský kraj pro svůj úřad dostal, byla z valné části obsazena pětadvaceti nájemci a kvůli nevyhovujícímu stavu musela podstou­ pit rekonstrukci. Poslední nájemce-Všeobec­ ná zdravotní pojišťovna - odejde nyní koncem ledna, ale část budovy se ještě bude opravovat. Kraj však postupně také ze zákona přebíral nové agendy a kompetence a rovněž obrovský majetek například v podobě silnic 2. a 3. třídy, škol a školských zařízení a naposledy nemoc­ nice a další zdravotnická zařízení. »Za takové situace bylo prvořadým úkolem řešit operativní záležitosti a nepřipustit, aby úřad pod nekonečným přívalem stále nových úkolů fungoval jen napůl a jeho základní funk­ ce byly oslabeny,® říká ředitel. Je přesvědčen o tom, že tuto nelehkou zkoušku má jeho stále sehranější tým již za sebou a může se teď sou­ středit na další prohlubování kvality své práce, včetně účinnější metodické pomoci obcím. »I ve veřejné správě se například dají stejně jako v komerční sféře pojmenovat, stabilizovat a zprůhlednit klíčové procesy, odvodit z nich funkční popisy jednotlivých činností a zavést určité standardy. Mohou to být standardy jak pro vybavení kanceláří, tak třeba pro výkon státní správ)'pro určitou oblast. Již jsme na zá­ kladě výběrového řízení pověřili společnost M. C. TRITON, s. r. o., zabývající se manažer­ ským poradenstvím, aby pro nás připravila

26

moderní obec

Josef Kubiš působil po listopadu 1989 jako poslanec za KDU-ČSL v České národní radě i Poslanecké sněmovně. Má však také bohaté zkušenosti z komerční sféry. V krajských volbách byl zvolen zastupitelem, ale v souladu s výsledky koaličních jednání se vzdal mandátu a převzal úřad ředitele středočeského krajského úřadu. Žije v Nymburku.

projekt na standardizaci kvality poskytova­ ných služeb i na standardizované metodiky' ří­ zení a správy majetku,® konstatuje Josef Kubiš. »Úředník má tendenci uzavřít se do své od­ bornosti, rutinně plnit zadání od svého nadří­ zeného a záležitosti, které se netykají bezpro­ středně jeho odboru, nevnímat. Jak kraj ze zá­ kona přebíral stále nové a nové úkoly, přichá­ zeli nejen noví zaměstnanci, ale mechanicky se také vytvářely stále další a další odbory. Těch dnes máme již 19, což je pro mě jako ředitele úřadu z hlediska moderního řízení neúnosný počet. Proto jsem připravil radě kraje návrh na radikální omezení jejich množství a zároveň návrh na posílení vrcholového managementu krajského úřadu. Jde mně o to, aby řízení od­ borů už neprobíhalo pouze po vertikální linii systémem ředitel úřadu - vedoucí odboru pracovníci odboru, ale abychom přes tři mé nové náměstky prosadili i horizontální typ ří­ zení. Na kraji totiž řešíme celou řadu problé­ mů, které prolínají agendami jednotlivých od­ borů, ať už jde o správu majetku, investice či třeba krizové řízení. A právě proto si tolik sli­ buji od horizontálního řízení, které se osvědči­ lo už v komerční sféře, ale ve veřejné správě je zatím takřka nepoužívané,® dodal Josef Kubiš. Lepší komunikace mezi početně zredukova­ nými odbory pomůže i k naplnění ředitelovy vi­ ze zavést v praxi úřadu pravidlo »Jedna žádost stačí®. Lidem, ale například také obcím nebo

institucím, kteří se na krajský úřad obrátí s ja­ kýmkoli podáním, by mělo v budoucnu stačit, aby je uplatnili u jednoho kompetentního úředníka. Bude pak už pouze na úřadu, aby po­ mocí vlastních vnitřních mechanismů zajistil k tomuto podání podle potřeby vyjádření i dal­ ších odborů a občan od nich nemusel shánět další nutná vyjádření, razítka a podpisy sám.

... NEŽ VŠE PŘEJDE DO KRVE »Zatím je to pouze vize, byť již posvěcená sou­ hlasným stanoviskem hejtmana a rady kraje,® připouští ředitel. »Bude totiž ještě nějakou do­ bu trvat, než společnost M. C. TRITON prověří naše současné vnitřní postupy a navrhne, jak je nově nastavit, zracionalizovat a zefektivnit. Pa­ trně však i potom ještě nějakou dobu potrvá, než nové postupy, vymykající se dosavadní praxi, všem přejdou do krve. Zpočátku bude nutné náš záměr a přijatá opatření všem úřed­ níkům nejen vysvětlit, ale také důsledně vyža­ dovat a kontrolovat jejich dodržování. Teprve až si každý zaměstnanec krajského úřadu tuto praxi osvojí a až si na ni v dobrém slova smyslu rutinně zvykne, budeme moci konstatovat, že máme vyhráno. Ale ani pak nebude možné pustit vše ze zřetele. Mně už nyní například vý­ znamně pomáhá zákonem zavedený institut vnitřního auditu, který mně jako vedoucímu organizace umožňuje kontrolovat všechny vnitřní procesy, dodržování vnitřních předpisů

leden 2004

MANAGEMENT

i zákonů a vyhlášek. Jakmile obdržím jaký­ koliv varovný signál, že někde dochází třeba k prodlevě při vyřizování spisů, či dostanu stížnosti na postup některého z našich úředníků, okamžitě tam nasazuji vnitřní au­ dit a situaci řeším,«říká Josef Kubiš. Ředitel má i další přání: Byl by rád, aby se také na krajském úřadě ujala běžná zvyklost z komerční sféry, v níž každý příchozí do firmyje potenciálním váženým klientem. »Není jistě problém vydat k tomu příslušné vnitřní nařízení a dokonce třeba přesně na­ formulovat, jak má úředník zdvořile oslovit občana a nabídnout mu své služby, jak se mají zaměstnanci úřadu ohlašovat do tele­ fonu apod. Ovšem umět komunikovat s lid­ mi je ještě něco víc. Když přijímáme nové pracovníky, podrobujeme je nejen náročné­ mu přijímacímu řízení, včetně psychotestů, ale také jim zásadně dáváme tříměsíční zku­ šební lhůtu. Ta pro nás nepředstavuje ani tak test jejich odbornosti, jako právě prověr­ ku jejich schopnosti jednat s lidmi.« Josef Kubiš zdůrazňuje, že příprava dob­ rého úředníka veřejné správy trvá kolem pěti let a každý zaměstnavatel by měl mít snahu si ho pak udržet. »Platy ve veřejné správě nejsou zase až tak nízké, ale pocho­ pitelně často velmi značně zaostávají za platy v komerční sféře,« upozorňuje. »Proto záleží i na tom, jaké vztahy panují na kraj­ ském úřadě mezi jeho pracovníky. Dokáželi vedoucí podřízeným zadané úkoly dobře vysvětlit a získat je pro ně, může se pak na ně více spolehnout, nemusí řešit tolik jejich omylů a chyb, více se vyváže z běžné operativy a získá větší prostor pro koncepční prá­ ci. A navíc klesá fluktuace zkušených pra­ covníků,« dodává ředitel. NIZOZEMCI BY SE DIVILI

Podle něho český úředník v podstatě už ni­ jak nezaostává za svými kolegy ze západní Evropy. Přesto si Josef Kubiš, když byl s dele­ gací Středočeského kraje v nizozemském městě Groningen a stejnojmenné provincii, například povšiml, že tam úředníci mají profesionálně osvojenou etiku jednání s ob­ čany a jsou pro komunikaci s lidmi i lépe proškoleni. »Nizozemské provincie mají po­ někud méně kompetencí než české kraje, avšak tamní místní správa si umí lépe od­ borně poradit s přípravou a realizací vel­ kých projektů třeba na velkoplošnou obno­ vu středu města nebo oživení významné části venkovského regionu. Naproti tomu by nizozemští kolegové asi byli dost nešťastní, kdyby se ocitli v takové situaci, v níž jsme byli na počátku budování krajského úřadu. Kdy jsme museli improvizovat, aniž by­ chom měli nějaký manuál. Naopak jsme za­ se obdivovali, jak jsou ve veřejné správě v Groningenu zažity standardní úřední po­ stupy a vše tam přesně běží jako perfektně fungující hodinový stroj. Když jsme se nizo­ zemských kolegii ptali, jak řeší situaci, po­ kud něco v těchto postupech zaskřípe, úředník selže a situace hrozí vymknout se zpod kontroly, vůbec nechápali, na co se vlastně tážeme,« uzavřel Josef Kubiš. ■

Veřejná správa se učí od komerční sféry eprve v poslední době se ve veřejné městnanci různého pracovního a funkčního správě začíná intenzivněji pomýšlet na zařazení. Ředitel středočeského krajského úřadu využití manažerských metod a postu­ pů. Tvrdí to Ing. Lenka Škodová, obchodní Josef Kubiš to komentuje slovy, že »konmanažerka konzultační a poradenské spo­ krétní přidanou hodnotu očekáváme lečnosti M. C. TRITON, s. r. o. v tom, že systém směrnic získá na jedno­ Naopak komerční sféra podle ní tyto kro­ duchosti, průhlednosti a účinnosti®. Josef ky učinila již počátkem minulého desetile­ Kubiš přitom připouští, že krajský úřad ne­ tí, a je tak v tomto ohledu o zhruba deset let ní institucí v přímém styku s občanem. zkušenější než úřady veřejné správy. Lenka »Pokud se na nás občan obrací, pak zpravi­ Škodová má pro tento zhruba desetiletý od­ dla pouze se stížností nebo žádostí o ná­ stup jednoduché vysvětlení: Municipality pravu,® dodává. zatím procházely velkými změnami a řešily stále nové problémy obvykle ad hoc, bez zásadnějších koncepčních přístupů. Až ny­ ní se jim k tomu poněkud více uvolňují ru­ ce a také v nich na místa vedoucích úřední­ ků i do orgánů samospráv nastupují odváž­ nější lidé, kteří nechtějí vše řešit pouze operativně a při řízení úřadů veřejné sprá­ vy chtějí využívat nástroje komerčního sek­ toru. Přitom s pomocí dobrého manažeringu lze například lépe plnit nové úkoly, které se loni v lednu vynořily před obcemi třetího typu. Také pro krajské úřady budou nástro­ je moderního managementu stále důleži­ tější. Právě společnost M. C. TRITON nyní Ing. Lenka Škodová připomíná, že princi­ na Krajském úřadě Středočeského kraje rea­ lizuje projekt zaměřený na jeho maximální py, které pro nástroje moderního manage­ profesionalizaci a souměřitelnost s evrop­ mentu platí v komerční sféře, lze s určitou ským standardem. Jednotlivé řešitelské tý­ obměnou využít i ve veřejné správě. my se v rámci projektu soustřeďují na tako­ »V obou totiž jde o kvalitu poskytova­ vé oblasti, jako je řízení krajského úřadu, ných služeb, byť komerční subjekty navíc správa podřízených subjektů, personalisti­ touto kvalitou dosahují zisk,® poznamená­ ka, poskytování služeb a zázemí úřadu. Vý­ vá. »Jestliže se středočeský krajský úřad stupem z projektu má být takové nastavení v dohodě s volenými orgány kraje rozhodl vnitřních mechanismů krajského úřadu, pro naplnění kréda Jedna žádost stačí, pak aby každý občan, ať už na něm bude žádat taková vize je přesně to, co by si každý o cokoliv, mohl podat žádost v jediném správný manažer měl stanovit. Totiž vyty­ exempláři a dál si již k ní nemusel obstará­ čit nějaký perspektivní cíl, k němuž směřu­ vat případná další razítka, potvrzení či vyjá­ je své úsilí a jímž poměřuje svá rozhodnu­ dření, pokud to ovšem výslovně neukládá tí. Takže rozhodnu-li se, že občan bude zákon. moci odevzdat pouze jediný exemplář žá­ Podmínkou takového stavu však je, aby se dosti a o vše ostatní se postará úřad, při ná­ na krajském úřadě zvýšila a také standardi­ sledných změnách vnitřní struktury úřadu zovala kvalita poskytovaných služeb a záro­ ji musím vytvořit tak, aby už nebylo možné veň začala platit jasná pravidla pro komuni­ jednou podanou žádost občanovi vrátit kaci mezi volenými orány a úřadem na stra­ k doplnění.® ně jedné a na straně druhé pak mezi za­ /rš/

T

Principy, které pro nástroje moderního managementu platí v komerční sféře, lze s určitou obměnou využít i ve veřejné správě.

Příklady výstupů projektu realizované společností M. C. TRITON, s. r. o., na Krajském úřadě Středočeského kraje UDĚ ■ standard vybavenosti úředníka (vybavenost pracovišť, osobní pomůcky); ■ standard |ednáni úředníka; ■ standard metodických pomůcek (kde jednat, v jakém poítu osob. kdo podá potřebné informace apod.)

Činnosti ■ standard pravomoci nakládání s majetkem (řidiči norma podřízených subjektů); ■ ekonomické řízeni.

IVAN RYŠAVÝ

leden 2004

PRAMEN TRITON JOURNAL SPOLEČNOSTI M C. TRITON, v r o

moderní obec

27

1

MANAGEMENT

I--- --------------------------------------------------------------------------------------------

Jak správně zvolit vybavení pracoviště Dýhované desky je možno dokončit libo­ volným barevným mořením a opatřit kvalit­ ním lakem, který pomůže ochránit povrch před škodlivými vlivy. Dýhovaný a mořený nábytek je náročnější než laminované desky nejen z výrobního hlediska, ale i z požadav­ ků na údržbu a ochranu před mechanickým poškozením.

Moderní pojetí pracovního prostředí vychází z poznatků, že účelné, efektivní a ergono­ mické vybavení pracoviště přímo ovlivňuje chování, poci­ ty a pracovní výkon člověka. Nejde tedy už jen o estetické a sociální hledisko, ale také o základní součást hospodář­ ské úspěšnosti.

POŽADAVKY NA PRACOVNÍ STŮL

předchozím článku Komlexní přístup k řešení interiérů se vyplatí (viz Mo­ derní obec č. 12, strana 15) jsme se zabývali problematikou úprav prostoru z hlediska potřeb, které souvisejí s vypraco­ váním návrhu dispozičního řešení a s čin­ nostmi stavebního charakteru.

V

DŮLEŽITÉ ZÁSADY

Nyní připomeneme několik důležitých zá­ sad, které pomohou vyřešit některé ze zá­ kladních otázek, např. jak uspořádat nábyt­ kové vybavení na pracovišti, jakým nábyt­ kem vybavit pracoviště, na která kritéria klást hlavní důraz a také v jaké cenové kate­ gorii nábytek vybírat. Rozhodnutí o novém uspořádání prostorů z důvodu stěhování či modernizace je mi­ mořádnou příležitostí k zamyšlení se nad možností promítnout do nového řešení efektivnější organizační změny. Je nezbytné zodpovědně posoudit případná specifika a vzájemné funkční vazby mezi jednotlivými prostory a pracovišti. Nejen moderní technologické, ale i ná­ bytkové vybavení musí vycházet především z charakteru a účelu pracoviště. Široká na­ bídka nábytkových prvků v dnešní době usnadňuje možnost individuálního řešení přesně s ohledem na specifické potřeby a požadavky jednotlivých pracovišť. S využitím atypického nábytkového vyba­ vení lze dosáhnout ještě přesvědčivějších výsledků, zejména v požadavcích na repre­ zentativnost pracovišť či prostorů, které se bezprostředně podílejí na komunikaci s kli­ enty či obchodními partnery. Vizitkou úřadu, společnosti či firmy ne­ jsou jen kanceláře a zasedací místnosti, ale i ostatní vstupní a komunikační pro­ story. Na příchozího působí tzv. prvním dojmem, který je často velmi důležitý až rozhodující pro další úspěch daného set­ kání či jednání. Vyvážené a funkční řešení vybavenosti všech prostorů je předpokladem pro vy­ tvoření optimálního pracovního prostředí, které pak jako celek působí příznivě jak na externí návštěvníky, tak na vlastní pracov­ níky.

28

mod erm obec

Pracovní stoly lze řešit různým způsobem. KRITÉRIA PRO VÝBĚR NÁBYTKOVÝCH PRVKŮ

Kvalitu a užitnou hodnotu nábytkových prvků je možné posuzovat z několika růz­ ných hledisek. Mezi základní kritéria patří funkčnost, kvalita použitých materiálů a ce­ na. Očekáváme-li, že například židle a pra­ covní stoly budou splňovat maximální funkční a ergonomické požadavky, musí vý­ robce nezbytně použit kvalitní konstrukční mechanismy a materiály, které jsou vždy drahou záležitostí. Snížit cenu je tedy možné v podstatě pouze použitím méně kvalitních materiá­ lů. Jejich použití však přímo ovlivňuje bu­ doucí funkčnost a míru opotřebení. Proto i cena patří mezi kritéria, která je třeba vzít v úvahu při volbě nábytkového vybavení, především u stolů a sedacího nábytku. Kancelářský nábytek se až na výjimky vy­ rábí z dřevotřískových desek, jejichž povrch je upraven buď laminací umělohmotnou folií nebo dřevěnou dýhou. Výhodou lami­ novaných desek je relativně vysoká odol­ nost proti vlivům opotřebení v běžném kan­ celářském provozu. Laminované desky se vyrábějí v široké škále barevných odstínů, včetně často velmi zdařilých imitací dřevin.

Požadavky na pracovní stůl v současné do­ bě výrazně ovlivňuje využívání moderní kancelářské a informační techniky. Základ­ ní pracovní stůl s dostatečnou pracovní plochou je doplňován dalšími přídavnými stolovými prvky pro umístění potřebné techniky, takže ve výsledném stavu je to pak většinou sestava několika stolových prvků. Taková sestava umožní účelné umís­ tění všech věcí a zařízení, které jsou sou­ částí stolového pracoviště. Schopnost vy­ tvářet takové variabilní sestavy by měla být jedním z hlavních kritérií při rozhodování 0 typu nábytkového systému. Stoly některých nábytkových řad jsou ře­ šeny na klasické podnoži tvořené pevným deskovým korpusem, jiné naopak staveb­ nicovým kovovým podnožím s možností výškové rektifikace a vedení kabelových rozvodů. Při rozhodování doporučujeme pečlivě posoudit konstrukční řešení podnoží tak, abychom měli jistotu, že při pohybování na kolečkové židli nebude podnoží bránit plynulému pohybu mezi jednotlivými pra­ covními plochami. Pracovní desky by mě­ ly mít kvůli dostatečné tuhosti tloušťku min. 25 mm a měly by být opatřeny hra­ nou ABS, případně jinou ergonomickou hranou. Součástí stolového pracoviště by měl být 1 kontejner s plastovými či kovovými zásuv­ kami, opatřený centrálním zamykáním. Zá­ suvky musí fungovat lehce a nehlučně, pro­ to je vhodné použití kovových ložiskových výsuvů. Pro práci s počítačem je vhodné vy­ užít celou řadu ergonomických doplňků (např. výsuvy pro klávesnici, otočná ramena pro umístění monitoru atd.J. Skříňové nábytkové prvky by měly mít především dostatečnou nosnost jednotli­ vých polic (25 až 30 kg). Rozměrově by tyto prvky měly vycházet z velikosti šanonů. No­ vé systémy umožňují použití výsuvných po­ lic se závěsnými složkami místo šanonů. Sa­ mozřejmostí by měla být také možnost vy­ rovnání podlahových nerovností rektifikačními nožičkami, přístupnými z vnitřního prostoru skříně pro zajištění maximální sta­ bility. Problematikou sedacího nábytku a ergo­ nomie na pracovišti se budeme zabývat v některém z dalších vydání časopisu. ■ ZDENĚK ČERVENÝ ředitel A-Z interiér, spol. s r. o.

leden 2004

MANAGEMENT

Benchmarking pomůže zlepšit úroveň veřejných služeb V západoevropských zemích se klade stále větší důraz na kvali­ tu a efektivnost veřejné správy. I v ní se uplatňují moderní ná­ stroje řízení, ke kterým lze při­ řadit benchmarking.

Co je benchmarking

Je to neustále se opakující proces, který lze vyjádřit v postupných krocích: m Specifikace oblastí činnosti, které mají být hodnoceny včetně stanovení cílů ■ Proškolení aktérů benchmarkingu ■ Stanovení pravidel komunikace a formy zveřejnění výsledku e to manažerská metoda, která se u nás ■ Formulace ukazatelů výkonu začíná realizovat v projektu, do něhož se ■ Sběr, analýza a porovnávání dat přihlásilo 49 měst, přesněji obcí s rozší­ ■ Mapování, analýza a porovnávání procesů řenou působností. Podstatou benchmarkin- ■ Shoda na procesu, podle kterého organi­ gu, obecně řečeno, je měření a analýza pro­ zace může dosáhnout nejlepších výsledků cesů a výkonů organizace, kdy prostřednic­ v daných podmínkách tvím systematického porovnávání s výko­ ■ Porovnání s nejlepším procesem a identifi­ nem ostatních se pro rozhodování hledají kace rezerv ve vlastním výkonu nejlepší řešení. Tato metoda manažerům ■ Rozvoj spolupráce mezi zúčastněnými umožňuje podrobněji poznat vnitřní fungo­ partnery, především v oblasti sdílení a výmě­ vání organizace, získávat praktické poznatky ny informací k řešené problematice a sdílet nejlepší se srovnatelnými subjekty. ■e Realizace potřebných změn

J

Cílem je nalézt optimální vztah mezi kvali­ tou a cenou poskytovaných veřejných služeb a nacházet příležitosti k nápravě procesů a postupů ve vlastní organizaci. Metoda vzá­ jemného srovnávání, zvyšování výkonu, kvali­ ty a učení se jeden od druhého se poprvé ve veřejné sféře v ČR uplatnila v letech 2000 až 2001. Bylo to v rámci pilotního projektu Cena a výkon, který se zaměřil na svoz a likvidaci ko­ munálního odpadu. Jak název naznačuje, sou­ středil se na nalezení optimálního poměru mezi kvalitou veřejných služeb a náklady na jejich poskytování. Celý proces této metody skončil ve statutárních městech Ostrava, Haví­ řov, Jihlava, Pardubice, Plzeň a Ústí nad La­ bem. Projekt, jehož iniciátorem byl Magistrát města Ostravy, se uskutečnil za podpory Brit­ ského Know How Fundu a Vzdělávacího cent­ ra pro veřejnou správu CR, o. p. s. Na dosavadní zkušenosti s benchmarkingem jsme se zeptali zástupců Ostravy, Plzně, Havlíčkova Brodu a Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR. SVOZ A LIKVIDACE ODPADU Ing. Roman Michalec, vedoucí oddělení fi­ nančního řízení, statutární město Ostrava: S benchmarkingem jsme se seznámili ve Velké Británii, kde je tato metoda pro města a obce ze zákona povinná. Bližší poznatky jsme získali ve městech Coventry a ShefField. Po dohodě zejména se Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu ČR, o. p. s., a s dalšími městy jsme navrhli, že srovnávací metodu benchmarking vyzkoušíme v podmínkách ČR, a to v oblasti svozu a likvidace komunál­ ního odpadu. Jak při benchmarkingu kon­ krétně postupovat, nám ve dvou třídenních kursech poradili britští odborníci. Vlastní re­ alizace projektu probíhala od dubna do kon­ ce roku 2000. Nejprve jsme si určili, jaké údaje potřebuje­ me zjistit o jednotlivých zúčastněných měs-

leden 2004

těch. K hlavním patřily rozloha a počet obyva­ tel, celkové množství komunálního odpadu (KO) ve městě, včetně svozu z podnikatelské sféry, výše poplatků za odvoz apod. Poté byly sestaveny poměrové ukazatele (např. cena za likvidaci jedné tuny KO, počet tun KO, nein­ vestiční výdaje na jednoho obyvatele, nein­ vestiční výdaje na jednu tunu KO apod.). Jiné ukazatele uváděly, kolik procent z celkového odpadu připadne na separaci a kolik na re­ cyklaci. Dále, jaký je počet stížností na to, že kontejnery nejsou odváženy včas, jestli se ty­ to stížnosti všechny evidují, zda se řeší opera­ tivně, nebo pověření pracovníci s odpovědí váhají, nebo stížnosti dokonce nevyřizují. I tě-

Pracovní skupiny v projektu Benchmarking v oblasti rozšířené působnosti obcí III. typu A - největší správní území (80 000+): Ostrava, Plzeň, Kladno, Teplice, Zlín, Havířov, Jihlava, Přerov, Chomutov, Děčín - lídr R. Honus. B - (spr. úz. 50 000 - 80 000): Tábor, Šumperk, Kroměříž, Příbram, Vsetín, Hodonín, Uherský Brod, Havlíčkův Brod, Písek, Cheb - lídr M. Půček. C - (spr. úz. 35 000 - 50 000): Boskovice, Be­ roun, Strakonice, Louny, Valašské Meziříčí, Lit­ vínov, Hlučín, Nymburk, Otrokovice, Hranice lídr P. Triner. D - (Čechy, spr. úz. 17 000 - 29 000): Žamberk, Ostrov, Varnsdorf, Vrchlabí, Přelouč, Královi­ ce, Dačice, Vimperk, Stříbro, Nový Bydžov - lidr J. Široký. E - (Morava, spr. úz. 9500 - 35 000): Zábřeh, Moravské Budějovice, Rosice, Lanškroun, Světlá nad Sázavou, Luhačovice, Šternberk, Vítkov, Králíky - lídr R. Michalec.

mito problémy jsme se zabývali. Dalšími vý­ znamnými ukazateli jsou například procento soběstačnosti systému svozu a likvidace od­ padu, doplatek města na jednoho obyvatele v rámci uvedeného systému apod. Tabulky sestavené ze zjištěných údajů a dalších ukazatelů byly specifikovány na schůzce všech účastníků projektu. Uvedená čísla pochopitelně ukázala rozdílné výsledky v jednotlivých městech. Zkoumali jsme a po­ rovnávali, proč jsou takové a co z nich vyplý­ vá. Například jednoznačným ukazatelem se stalo procento úspěšnosti při výběru poplat­ ků za svoz a likvidaci komunálního odpadu, které se pohybovalo v rozpětí 65 - 99 %. Bylo tedy na místě se ptát, proč jsou tak velké roz­ díly, v čem je příčina. Je zřejmě, že existují různé termíny a způsoby výběru poplatků. Někde jsou určeny jen dva termíny v roce, jinde je možnost platby každý měsíc pro­ střednictvím SIPO, nebo některé městské obvody zřídily pokladny, kde lidé mohou za­ platit hotově jednou ročně. Metoda benchmarkingu ukázala, které město je v celém komplexu nejlepší v systému svozu a likvidace komunálního odpadu. Ke každému konečnému výsledku projektu jsme v naší skupině odborníků přidali doporučení orgánům samosprávy, co je vhodné a možné učinit, aby i v jejich městě se ukazatele v hos­ podaření s odpady a zejména kvalita poskyt­ nuté služby zlepšila. Poté už je to jen záležitost vedení jednotlivých měst, jak s předloženými podklady naloží, které poznatky využije a aplikuje do vlastních podmínek. Pilotní pro­ jekt ukázal, že metodu benchmarking lze s ús­ pěchem uplatnit i ve veřejné správě ČR. PROJEKT PRO OBCE III. TYPU Ing. Jana Voldánová, Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR: Na získané zkušenosti navazuje další pro­ jekt Benchmarking v oblasti rozšířené působ­ nosti obcí třetího typu, který organizuje naše vzdělávací centrum. Jeho partnery jsou Svaz měst a obcí ČR, Ministerstvo vnitra, Sdružení tajemníků obecních a městských úřadů a sta­ tutární město Ostrava. Financování zajistil Kanadský urbanistický institut z prostředků kanadské vlády v rámci Programu na podpo­ ru místních správ států střední Evropy. Výběr a zaměření projektu nebyly náhodné. Pokračující reforma veřejné správy klade ne­ malé nároky na bedra 205 obcí s rozšířenou působností, které se za pochodu snaží najít nejvhodnější způsob, jak zabezpečit svěřené úkoly. Hlavním cílem projektu je prostřednic­ tvím benchmarkingu analyzovat současný vý­ kon nově přenesených kompetencí, porovnat je s jinými obcemi a nalézt nejlepší řešení. Projekt, zahájený ve druhé polovině loň­ ského roku, potrvá do konce roku 2004. Zú­ častňuje se jej 49 obcí s rozšířenou působnos­ tí, které byly především podle velikosti rozdě­ leny do pěti skupin. Nejprve jsme vyškolili je­ jich vedoucí. V listopadu se na jednání řídicí­ ho výboru sešli zástupci všech účastnických obcí, zejména jejich starostové a další volení představitelé obcí, zástupci partnerů projek­ tů, kteří se seznámili s širší problematikou projektu. Ještě před koncem loňského roku se konaly porady v jednotlivých skupinách.

moderní obec

29

I >

MANAGEMENT V průběhu benchmarkingu si partneři vzájemně otevřeně vyměňují velký počet informací, což může někde vyvolat obavy z jejich nesprávné interpretace. Nedílnou součástí projektu se proto stalo přijetí etic­ kého kodexu. Ten mimo jiné uvádí, že ně­ která zjištění a výsledky vyplývající ze srov­ návací studie mohou být považovány za důvěrné. Takové informace nemohou být sdělovány třetí straně bez předchozího svolení partnera. Petr Triner, vedoucí kanceláře tajemní­ ka, Magistrát města Plzně: Jsem vedoucím jedné z pěti skupin měst, která se přihlásila do nového pro­ jektu. Do naší skupiny jsou zařazena města především podle počtu obyvatel. Největší je Valašské Meziříčí, nejmenší Boskovice. Můj úkol nebude spočívat v direktivním rozhodování, ale v koordi­ naci prací ve skupině. Dohodli jsme se, že v každé z pěti sku­ pin jejich účastníci budou v průběhu projektu porovnávat údaje získané ve vlastní organizaci s ostatními a naopak. Potom konečné výsledky společně vy­ hodnotí. Nutno uvést, že v každé skupině si vyberou jen jednu z pěti základních sledovaných oblastí (agenda občanských průkazů, dopravních přestupků, dále re­ gistr vozidel a stavební a živnostenský úřad). Pro druhou tématiku se rozhod­ nou již sami účastníci přímo v jednotli­ vých skupinách. Znamená to, že v každé skupině se za­ měří na dvě problematiky, tedy podle bechmarkingu bude v projektu zpraco­ váno celkem 10 oblastí, činností, které jsou nyní ve správě obcí s rozšířenou pů­ sobností. Všech 49 zúčastněných měst si může vybrat, které výsledky uplatní ve své praxi. Ing. Václav Stejskal, tajemník Městského úřadu Havlíčkův Brod: Od benchmarkingu očekávám, že to bude jednoduchá metoda, která při srov­ návání našich ukazatelů s ukazateli dal­ ších měst všem ve skupině napoví, co se dá v konkrétních oblastech dělat lépe. Osobně mě zajímá tématika životního prostředí. Zahrnuje totiž značný rozsah činností, které byly převedeny na obce s rozšířenou působností, ale vykonává je nedostatečný počet pracovníků. Doufám, že v rámci benchmarkingu se otevře i ten­ to problém. Nesdílím ale obavy, že výsledky nové me­ tody by mohly být někde snad nesprávně pochopeny a vykládány. Například víme, že na úseku dopravy našeho městského úřa­ du pracuje víc zaměstnanců, než je to běž­ né jinde. V Havlíčkově Brodě ale díky tomu u registrace vozidel mizí fronty a úřední prostředí je pro občany přijatelnější. Benchmarking tedy neznamená jen pouhé po­ rovnání zjištěných čísel. Oceňuji, že nám nabízí vhodná doporučení, co je možné ve veřejné správě zlepšovat. ■ JAN BEDNAŘÍK

30

moderní obec

Jak se stát úspěšným řečníkem Chcete být »uspavačem hadů« nebo úspěšným, dynamickým řečníkem? Zde je recept na to druhé. nohým se může zdát, že prezentovat něco před větší či menší skupinou li­ dí není žádný problém. Skutečně to problém není. Jenže když si neuvědomíte, že za přesvědčivým projevem je určitá řemesl­ ná dovednost, zkušenost a pečlivá příprava, snadno se stanete takzvaným »uspavačem V. Mlynář, ministr informatiky, prokázal své hadů«. Pronesete svoji jinak zajímavou pre­ řečnické schopnosti v prosinci 2003 na Žofině. zentaci monotónně, bez důrazu a poslucha­ či budou usínat. Dnešní doba zvýšila nároky na kulturu můžete udělat pár artikulačních cvičení projevu. Proto se v rétorice školí nejen politi­ a půjdete do práce rozmluveni, připraveni ci a nejvyšší management, ale rovněž střední komunikovat. ■ Důležité věci ve svém projevu zdůraz­ kádry, pracovníci obchodu, Public Relations něte tak, že před jejich uvedením uděláte a úředníci veřejných institucí. malou pauzu, pak řeknete pomalu a zřetelně to důležité a pak opět malou pauzu. A v zá­ JAK NA TO Recept na to, jak zaujmout posluchače, je jed­ věru projevu to můžete ještě připomenout, noduchý a obtížný zároveň: Musíte se sezná­ zopakovat. ■ Naučte se používat ve svém projevu ně­ mit s určitými zásadami, informacemi a pravi­ dly a pak cvičit a cvičit a využívat každou příle­ které staletími vyzkoušené »triky« zkušených žitost promluvit k více lidem. A stále se učit řečníků jako třeba oslovení posluchačů, řeč­ z vlastních vystoupení a z vlastních chyb, nické otázky, neotřelá přirovnání nebo jim vyprávějte určitou historku. Zařaďte do své­ i z vnímání jiných řečníků a prezentátorů. ho projevu dialog: Buď váš dialog s poslu­ chači nebo ukázku dialogu z určité situace. ■ Řečník musí umět nejen mluvit, ale i naslouchat. Platí posloupnost: naslouchatslyšet - porozumět - jednat/reagovat. ■ Věřte tomu, co říkáte. A neříkejte nic, čemu nevěříte. ■ Hlavně se nesmíte bát mluvit před lidmi.

M

Naučte se vnímat svoji artikulaci. Ráno, než jdete do práce, třeba při čištění bot, si můžete udělat pár artikulačních cvičen í a půjdete do práce rozmluveni, připraveni komunikovat.

Zde je pro začátek pár užitečných tipů, které vám mohou pomoci: ■ Chcete-li dobře mluvit, musíte si před projevem rozehřát mluvidla. Od toho jsou nejrůznější artikulační cvičení. Například: »Minimální moje míra. Mají-li tu medaili, dají mi tu medaili, nemají-li tu medaili, ne­ dají mi tu medaili. Tati, tati, tato teta tuto te­ tu tahá. Tak zametete to tu po mně či nezametete to tu po mně? Ta bába má málo tabá­ ku. Já jen jestli Jéňa s Julií jsou ještě v jeteli. Čím blíž k cíli, tím víc víry, i když síly už mizí. Sčeš si vlasy z čela a osuš si šosy. Kdybychom tam byli nebyli, byly by se ty kobyly pobily.« ■ Naučte se vnímat svoji artikulaci. Ráno, než jdete do práce, třeba při čištění bot, si

NIC TRAGICKÉHO SE NESTANE Pokud máte byť jen malý strach či ostych, řekněte si: »Co tak hrozného se mi může stát, když třeba zapomenu, co jsem chtěl říci, roz­ klepu se trémou a nebudu s to ze sebe vypra­ vit slovo?« Když o tom začnete přemýšlet, do­ jdete nutně k závěru, že se nestane nic tragic­ kého. Svět se bude točit dál a vy uděláte nej­ lépe, když se zasmějete sám sobě. Posluchači budou okamžitě na vaší straně a dost možná sklidíte i potlesk. Získáte cennou zkušenost a obrovskou inspiraci pro zlepšení. Řečnický neúspěch vás tak může přiblížit k vašemu cí­ li: Stát se úspěšným, dynamickým řečníkem. A tak řekněme si na závěr s Angličany: Practise makes perfect neboli: Učení dává umění. Článek byl zpracován podle semináře Ve­ řejný projev - základní kurs teorie a praxe ré­ toriky, lektorka Doc. Mgr. Daniela Šrajerová, který uspořádala Economia, a. s. ■ (Přetištěno z časopisu Moderní řízení č. 2/2003)

leden 2004

SPRAVA A ROZVOJ

Některým školám pokyn pomůže, nad jiné zavěsí Damoklův meč Dětí je čím dál míň, školy se vyprazdňují. Na obcích spočívá ze zákona povinnost zajistit žákům povinnou školní docházku. Zejména pro malé obce je však tato povinnost stále náročnější ať už samy školu zřizují, nebo posílají za svými dětmi příspěvek do sousedství. ne 1. prosince 2003 vešel v platnost no­ vý pokyn ministryně školství, který upravuje dosavadní pravidla k udělo­ vání výjimek. Jako všechno v životě přináší plus i mínus. Na rozhodnutí zastupitelů však bude mnohem víc než kdy jindy záležet, jestii ve škole podrží kvalitu, nebo se spokojí s pou­ hými čísly.

D

CO STANOVUJE

»Pokyn z roku 1997 musel být aktualizován především proto, že došlo k novému územně správnímu členění státu a změnil se i způsob financování škol. Nový pokyn jasně stanoví, že nyní rozhoduje o výjimce ministerstvo školství na základě žádosti, kterou podá zřizovatel pří­ slušnému krajskému úřadu do 28. února. Kraj­ ský úřad ji pak předloží s patřičným odůvod­ něním do 30. dubna ministerstvu školství,« vy­ světluje vedoucí oddělení základního vzdělá­ vání Ministerstva školství, mládeže a tělový­ chov (MŠMT) Svatopluk Pohořelý. Není to však jediná změna. I když minimál­ ní počet žáků, který umožňuje školu zřizovat, zůstal nezměněn, proměnily se podmínky, které dovolují obci školu v místě udržet. Zjednodušeně lze říci, že čím menší obec a škola, tím víc jí pokyn vychází vstříc. »Základní podmínkou je, že škola, pro niž zřizovatel žádá o výjimku, musí být jediná v obci. Dále se musí zřizovatel zavázat k úhra­ dě rozdílů výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy. Už nebude možné, aby ze sebe tuto povinnost sňal, jak se leckde stávalo.« Pokyn také zmiňuje minimální počet žáků, při němž může být výjimka udělena. U jednotřídní a dvoutřídní školy 1. stupně tento počet žáků nezmiňuje. Ve škole tvořené samostatný­

mi třídami všech ročníků 1. stupně musí být nejméně 45 žáků, škola se třemi nebo čtyřmi třídami 1. stupně jich musí mít minimálně 27. Složitá situace nastane pro plně organizo­ vané školy, které na 2. stupni spojovaly roční­ ky do jedné třídy. Napříště už to totiž nebude možné. »Plně organizovaná škola nesmí mít na 2. stupni v žádné třídě zařazeny žáky více než jednoho ročníku. Plně organizované škole se všemi samostatnými ročníky na 2. stupni však může udělit výjimku tehdy, když do vzdále­ nosti 15 km (měřeno po veřejných komunika­ cích) není jiná základní škola, v níž by žáci mohli plnit povinnou školní docházku. Dru­ hou alternativou je, jestliže je z demografické­ ho vývoje zřejmé, že pokles žáků je pouze do­ časný, takže nejpozději do tří let už výjimku potřebovat nebude.« O VÝJIMKÁCH INDIVIDUÁLNĚ

Některým školám nový pokyn pomůže, nad jiné však zavěsí Damoklův meč. Pokyn se na­ příklad nevztahuje na školy tvořené samo­ statnými třídami všech ročníků 1. stupně,

pro něž zřizovatel musel žádat o výjimku z počtu škol. Tady nadále platí, že o výjim­ kách rozhoduje MŠMT na základě žádosti zřizovatele individuálně. Ministerstvo záro­ veň říká, že ve všech případech zůstává hlav­ ní rozhodnutí na zřizovateli, zda projeví 0 svoji školu zájem - ať už finanční podpo­ rou, nebo změnou organizace školy (napří­ klad, když se čtyřtřídka změní na trojtřídku). A tvrdí, že aktivitě se meze nekladou. Mnohé školy ji budou potřebovat. Mám teď na mysli především malé školy, které vznikaly v obcích na kraji velkých měst. Často se v nich stávali řediteli a ředitelkami učitelé, kteří se rozhodli proměňovat školu ze­ vnitř novými metodami a formami práce. V malých kolektivech se formovaly tvořivé tý­ my pedagogů, od nichž by se dnes mohli ti z velkých škol učit. Ostatně leckdy se tu sku­ tečně učí, nejen studenti pedagogických fa­ kult, ale i učitelé z praxe. Časem se však města rozrostla, bývalé ves­ nice se staly jejich součástí. Najednou je admi­ nistrativním úkonem z vesnické malotřídky na výjimku městská škola, jejíž zřizovatel o výjim­ ku žádat nemůže. V tomto případě musí na­ stoupit zájem a moudrost obecních zastupitel­ stev. Není-li jim lhostejné, kde a jak se učí jejich děti, a chtějí-li udržet kvalitu, mělo by jim velice záležet na osudu žáků i učitelů. Rozprášit dětský 1 dospělý tým do okolních škol možná nebude nesnadné, ale určitě to bude hrubá chyba. Děti navyklé na moderní způsob vyučování, otevře­ né jednám a samostatnou, tvořivou práci se ne­ budou ve škole zastávající jiný pedagogický směr cítit dobře. Časem se jistě přizpůsobí, ale ztratí vklad, který jim daly první kroky v malotřídce. Ve stejné situaci se ocitnou i učitelé roz­ troušení po jednom po dvou ve školách v okolí. Nejlepším řešením by v takovém případě bylo najít po dohodě s málotřídkou ve městě školu s podobným stylem vyučování. Školu, která by byla ochotná malý kolektiv přijmout pod svá ochranná křídla a ponechat si původ­ ní málotřídku jako detašované pracoviště. Za zamyšlení stojí i další možnost. Zvážit kvalitu škol v obci i zájem, který o ně projevu­ jí rodiče při zápisu, a postavit do čela slouče­ ného zařízení toho nejschopnějšího. Nemusí to být přece vždycky ředitel velké školy. Mož­ ností se určitě objeví víc. V tom má minister­ stvo školství pravdu: Prvořadý je zájem zřizo­ vatelů o školu a kvalitu vzdělávání. ■ JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ

Pokyn ministryně školství k udělování výjimek školám S účinností od 1. 12. 2003 nahrazuje MŠMT metodický pokyn k udělování výjimek školám (č. j. 18 479/97-60 ze dne 23. 5. 1997) novým pokynem ministryně k udělování výjimek pro zřizování základních škol (č. j. 25936/03-22). Ve srovnání s dosud povolovanými výjimkami bude MŠMT povolovat na základě uvedeného pokynu výjimky časově omezené pouze na je­ den školní rok v případě, kdy základní škola nebude mít minimální předepsaný počet žáků, který je: ■i 13 žáků pro jednotřidni školu.

leden 2004

■■ 26 žáků pro dvoutřídní školu, ■ 51 žáků pro trojtřídní školu, ■ 68 žáků pro čtyřtřídní školu, ■a 75 žáků pro základní školu se samostatný­ mi třídami všech ročníků prvního stupně - dotčena škola bude jedinou základní ško­ lou v obci, - zřizovatel se zaváže hradit rozdíl nákladů mezi normativem vymezenými a skutečnými náklady dotčené školy. Nový pokyn dále eliminuje nestandardní pří­ stupy některých zřizovatelů k organizaci ško­

ly. Ministerstvo nepovolí výjimku z počtu žáků základním školám, pokud by na druhém stup­ ni některá její třída měla zařazené žáky více než jednoho ročníku. Pokynem ministryně se stanoví rovněž náleži­ tosti žádosti o výjimku, způsob jejího podáni a úkoly MŠMT při jejím posuzování, schváleni nebo zamítnutí. U základních škol, které nespl­ ňuji zákonem stanovené limity, by měl zahájit krajský úřad jednáni se zřizovatelem o náprav­ ných opatřeních. Pokyn se nevztahuje na školy s jiným vyučovacím jazykem než českým.

moderní obec

31

1

I

SPRÁVA A ROZVOJ

Zkušenosti Prahy 6 s antisprejovým programem 5 vandalstvím v podobě graffiti se potýkají ve větší či menší mí­ ře téměř všechna města. Radni­ ce se snaží tomuto problému čelit různě. Městská část Praha 6 se rozhodla pro způsob spočí­ vající v okamžitém odstraňová­ ní sprejerských nátěrů.

chu. Využila všech dostupných možností - tis­ ku (včetně svého zpravodaje Šestka), rozhla­ su, televize. Všichni soukromí vlastníci domů navíc dostali dopis, v němž je radnice o pro­ gramu informovala a vyzvala je ke spolupráci. Počítalo se i s tím, že významnou roli sehra­ jí při naplňování programu strážníci. Na Pra­ ze 6 má navíc každý občan toho »svého«. Asi před dvěma lety se to každý dozvěděl z letáč­ ku, který našel v domovní schránce. V letáčku byla uveřejněna fotografie, jméno a telefon dotyčného strážníka, na něho se lze v případě potřeby obracet. Radnice si od toho slibovala, že občané tuto znalost využijí i k oznamování o nově se vyskytnuvších graffiti.

raha 6 si zakládá na tom, že je oblíbenou rezidenční čtvrtí. Protože se na jejím území nachází mezinárodní letiště Ru­ zyně, lze zároveň říci, že tvoří jakousi bránu, NABÍDKA PLOCH NIC NEŘEŠÍ jíž vstupují mnozí zahraniční návštěvníci do Kdo jsou sprejeři? Co je to za lidi? Praha 6 si naší země. A také těsně sousedí s nejnavště­ udělala jejich vzorový profil na základě analý­ vovanější památkou celé České republiky, zy všech přestupkových řízení. Výsledek nebyl s Pražským hradem. Ale nejde jen o cizince, žádným překvapením: Jde o především o mla­ kvůli nimž zastupitelstvu a radě Prahy 6 zále­ distvé a chlapce. Průměrný věk je 17 let, pa­ ží na čistotě obvodu. To, že bude kladen důraz chatelé nad 20 let se už téměř nevyskytují, na jeho vzhled a bezpečnost, slíbila rada pře­ resp. jejich počet rapidně klesá. Nejnižší za­ devším svým obyvatelům. Kriminalita je tu znamenaná věková hranice byla 11 let. Ani v porovnání s celopražským průměrem sice dívky nespatřují v čmárání po fasádách nic relativně nízká, ale vandalové, včetně těch se zábavného - jejich zastoupení mezi sprejery spreji v ruce, se zde také vyskytují. tvořilo pouhé jedno procento. Nepotvrdil se však ve veřejnosti dost rozšířený názor, že in­ JAK SE RODIL PROGRAM teligence pachatelů graffiti je velice nízká První koncept tzv. antisprejového programu »vzorový« sprejer je studentem střední školy. začal vznikat koncem roku 1998. Podstatná Rovněž sociální zázemí není rozhodující; roz­ část jeho obsahu se pak zrodila během roku hodně se nedá říci, že viníci pocházejí převáž­ následujícího. Možností k »opisování« ze zku­ ně z neúplných nebo rozvrácených rodin. šeností jiných měst bylo dost málo, ale ty, kte­ Některá města se pokoušela řešit problém ré existovaly, Praha 6 plně využila. Dále byli ke zvaný graffiti nabídkou ploch, na nichž by si spolupráci vyzváni všichni zainteresovaní od­ mohli sprejeři podle libosti čmárat. Pokud je borníci; program byl v průběhu svého vzniku známo, zatím všude bezúspěšně. I na Praze 6 důkladně konzultován s policisty, strážníky, chtěli tuto metodu využít, ale diskuse se sa­ psychology, pracovníky zabývajícími se sprá­ motnými sprejery i následná praxe jim potvr­ vou obecního majetku, ze školství, a konečně dila původní domněnku: Těch, kteří svými sp­ i se sprejery samotnými. reji vytvářejí cosi, co jakžtakž nese určité Postupně vznikl program rozdělený do tří známky kvality, je naprosto zanedbatelné částí. První obsahuje kroky vedoucí k preven­ procento. Jindřich Suk, který má na Praze 6 ci a komunikaci s veřejností, druhá zahrnuje antisprejový program na starosti, potvrdil, že represivní činnost policie a třetí je zřízení nabídka ploch se zcela míjí účinkem: »Když non-stop servisu odstraňování graffiti z bu­ sprejerům vyčleníme plochu, bude zcela urči­ dov. Vlastní realizaci programu má na starost tě rychle počmáraná, ale to neznamená, že se oddělení krizového řízení, bezpečnosti budou vyžívat jen zde a přestanou čmárat jin­ a obecně prospěšných prací. de. Pro mladé lidi je to cosi jako adrenalinový Prvním úkolem bylo zmapovat situaci, tj. zji­ sport. Vědí, že dělají něco zakázaného a že stit, do jaké míry jsou budovy poškozeny spre­ mohou být přistiženi. A to je právě přitahuje.« jery a jaký je rozsah takto způsobených škod. Jednorázový monitoring uskutečněný v roce ODSTRAŇOVÁNÍ NÁTĚRŮ 2000 přinesl zjištění, že sprejerské výtvory se STOJÍ MILIÓNY nacházejí na zhruba 700 domech, tj. poškoze­ Podstatou programu je rychlé a nepřetržité od­ no je jich asi 13% (na Praze 6 se nachází zhru­ straňování sprejerských nátěrů. Non-stop ser­ ba 9250 domů). Dále bylo třeba vědět, jací lidé vis znamená, že existuje zelená, tedy bezplatná pachatelé jsou - s kým konkrémě budou mít li­ linka, na niž může kdokoli zavolat, jakmile sp­ dé naplňující program co do činění. rejerské čmáranice objeví. Radnice nejdříve Velký důraz se kladl na to, aby veřejnost aplikovala antisprejový program na své vlastní o programu věděla a akceptovala ho. Její spo­ budovy, jichž je zhruba 850. Druhá etapa, za­ luúčast totiž radnice zpočátku považovala za hrnující i domy v soukromém vlastnictví, byla jeden z nejdůležitějších předpokladů úspě­ zahájena se zhruba dvouletým odstupem.

P

32

moderní obec

V první fázi byly nejdříve jednorázově od­ straněny všechny zjištěné nátěry na obecních domech. Převážně šlo o bytové domy, o něco méně se graffiti vyskytovaly na školských zaří­ zeních a ostatních veřejných budovách. Poš­ kozena byla asi třetina domů. Celková plocha graffiti představovala asi 3000 m2. Samotné odstraňování nátěrů mají na sta­ rosti dvě firmy, které si radnice vybrala ve výbě­ rovém řízení. Obvod Prahy 6 mají rozdělený spravedlivě přibližně napůl. Podle Jindřicha Suka není v tomto případě žádoucí, aby si jak­ koli konkurovaly. Kromě vlastního odstraňová­ ní sprejerských nátěrů mají za úkol dělat vlast­ ní monitoring poškozených ploch. Metoda od­ straňování nátěrů je závislá na stupni poškoze­ ní druhu fasády a na jejím druhu - někdy prý stačí jen voda, jindy jsou nutné chemikálie a pokud je poškození hodně velké, nezbývá než plochy přetřít. Odstranit ale prý jdou úplně ze všeho. Na památky, které pochopitelně vyžadu­ jí jiný režim zacházení, se program nevztahuje. Praha 6 dále vsadila na antisprejové nátěry. Cena za odstranění metru čtverečního graf­ fiti se pohybuje v rozmezí 140 - 360 Kč a za an­ tisprejové nátěry obecních domů, které se dě­ laly jednorázově už v roce 1999, vydala Pra­ ha 6 plných 13 miliónů korun. Asi po roce a půl existence programu se zjišťovalo, nakolik očištěné fasády vydržely netknuté. Vyhodnocení tohoto monitoringu přineslo zjištění, opět nikoli příliš překvapivé, že sprejeři se bohužel vracejí. Na zhruba 45 % očištěných domů se vrátili jednou, na třetinu až sedmkrát. Domy na hlavních třídách, asi 8 % procent budov, je vystaveno nájezdům vandalů prakticky neustále.

SOUKROMNÍCI MAJI MALÝ ZÁJEM Soukromí majitelé domů, včetně bytových družstev, mohou využívat antisprejový pro­ gram od roku 2002. Naplno se však tato druhá etapa rozjela až loni, protože původně uvažo­ vaný termín zahájení programu, léto, oddálily

leden 2004

SPRÁVA A ROZVOJ

nejdříve povodně a potom brzký nástup zi­ my. Koncem listopadu loňského roku bylo do programu přihlášeno 480 domů v majet­ ku soukromníků. Sice prý každým dnem přibývají další, ale i tak netajil Jindřich Suk své částečné zklamání - z celkového počtu domů na Praze 6 je to opravdu málo. Přitom program přináší soukromníkům jen výho­ dy, zatímco povinností mají minimum: Uzavřít s radnicí smlouvu, v níž se zavazují, že jakmile zjistí poškození svého domu graffiti, okamžitě zavolají na zelenou linku rad­ nice. Ta zařídí, aby firma urychleně, nejpo­ zději do 24 hodin, nátěry odstranila. A to vše zdarma. Pouze v případě, kdyby byl sprejer chycen, majitel domu se soudil o náhradu škody a peníze skutečně dostal, je jeho po­ vinností vysouzenou částku odevzdat rad­ nici. Ovšem takový případ tu ještě nezažili a ani příliš nepředpokládají, že někdy zažijí.

POSTIHY JSOU NEDOSTATEČNÉ Poškozování cizího majetku, což nesporně sprejerství je, je trestným činem. Bohužel jen málokdy postižitelným. Přestože na Praze 6 v rámci programu jak strážníci, tak policisté zesílili kontroly a území je pokryto výkonnými kamerami, počet zadržených sprejem je velmi malý. Jindřich Suk použil termínu »několik«. Přitom většina z nich byli mladiství, takže zase odešli v na­ prostém klidu domů. Odsouzeni byli pouze čtyři; z nich tři ke sto hodinám obecně pro­ spěšných prací a jen jeden, z něhož se vy­ klubal recidivista, dostal trest »natvrdo«. Na Praze 6, a určitě nejen zde, se shodují v tom, že hlavním problémem je malá postižitelnost sprejem a malé pravomoci poli­ cie i strážníků. Nesouhlasí s poslanci, mezi nimiž převládá názor, že problém není v zá­ konech, ale v jejich uplatňování. Jindřich Suk říká, že odstranit tento nešvar se nepo­ daří do té doby, dokud nebude samozřej­ mé, že ten, kdo škodu způsobil, ji musí uhradit. V případě mladistvých by odpo­ vědnost měli automaticky přebírat rodiče. Jen málokterý majitel domu, včetně měst­ ských a obecních úřadů, je totiž ochoten absolvovat zdlouhavé občanskoprávní říze­ ní, jehož výsledek je nejistý a náklady na ně mohou převýšit očekávané odškodnění. Další poznatek z tříletého uplatňování antisprejového programu, a to poněkud ne­ příjemný, souvisí se značnou pasivitou ob­ čanů. Vzhledem k tomu, že shoda při od­ souzení vandalství, jímž sprejerské nátěry jsou, je téměř stoprocentní, očekávalo se, že občané budou aktivně spolupracovat s Úřa­ dem Městské části Praha 6 a jakmile uvidí čerstvě pomalovanou fasádu, ihned tuto skutečnost ohlásí na zelenou linku. Praxe však přinesla zklamání. Děje se tak jen výji­ mečně, takže je nutné se spoléhat přede­ vším na strážníky a dále na vlastní monito­ ring. Dalším překvapením je už zmíněná vá­ havá účast soukromých majitelů domů, ale v tomto případě je možné, že je to jen otáz­ ka času. Nebo majitelé přes silnou infor­ mační kampaň o programu nevědí či už na jeho existenci zapomněli. ■

JIŘINA ONDRÁČKOVA

leden 2004

Nabídka pro neplatiče: Generální pardon e pouze málo obcí, které nemají potíže s neplatiči nájemného. Výjimkou nejsou ani Pardubice. Během let se v nich daná otázka stala velice ožehavou. Svědčí o tom mj. fakt, že k 31. květnu 2003 dluhy na ná­ jemném, včetně plateb za služby spojené s užíváním bytů, dosáhly zhruba 18 miliónů korun. Podílí se na nich více než tisíc dlužní­ ků, s nimiž zástupci města zpravidla již ně­ kolikrát předem jednali. K zásadnímu řešení přistoupilo Zastupi­ telstvo města Pardubic 4. listopadu 2003. Počtem hlasů 33 pro, 1 proti, přijalo usnese­ ní, které může být pro někoho inspirativní, pro jiného zase provokativní a další mohou

J

Uvedené opatření spočívá v tom, že dlužníkům, kteří do 31. března 2004 uhradí v plné výši dluh na nájemném a plněních poskytovaných s užíváním bytů, město odpustí poplatky z prodlení. čekat, nakolik se jeho realizace v praxi osvěd­ čí. Schválilo totiž zásadní opatření. Zastupi­ telům jeho podstatu objasnila důvodová zpráva předkladatele návrhu. Z ní vyplynulo, že po schválení zastupitelstvem se v zájmu snížení pohledávek vyhlásí tzv. generální pardon. Uvedené opatření spočívá v tom, že dluž­ níkům, kteří do 31. března 2004 uhradí v pl­ né výši dluh na nájemném a plněních posky­ tovaných s užíváním bytů, město odpustí po­ platky z prodlení. Ty mnohdy dokonce pře­ vyšují samotnou dlužnou částku za nájemné a související plnění. Tento krok se však nebu­ de týkat těch dlužníků, jímž již město pro ne­ placení nájemného dalo výpověď z nájmu bytu. K tak radikálnímu řešení bylo zapotřebí zís­ kat předem souhlas odpovědných orgánů města. S kterými a v jakém časovém rozmezí byl daný záměr projednáván, to nám přiblížil předseda bytové komise a člen zastupitelstva města Milan Tichý, který také příslušnou zprávu na konečném jednání předkládal. »Nápad o udělení amnestie na poplatky z pro­ dlení pro neplatiče vznikl na bytovém odbo­ ru, který jej přednesl na jednání bytové komi­ se. Ta proti záměru neměla zásadních připo­ mínek, vědoma si skutečnosti, jak nesnadné za současné úrovně právních předpisů je do­ máhat se svých práv před soudy.«

JEDNORÁZOVÁ AKCE Součástí předloženého materiálu byl rovněž návrh usnesení. Z diskuse však vyplynulo, že ho bude zapotřebí rozšířit. Zastupitelé ho schválili s doplňkem, že občané, kteří tzv. generálního pardonu využijí, budou nadále jako dlužníci vedeni při privatizaci bytů. To znamená, že pokud by snad někdy chtěli pronajatý byt koupit, budou muset dlužné příslušenství neuhrazených plateb vyrov­ nat. Přijaté řešení je nesporně jednorázovou akcí. »Primárně si od záměru slibujeme sníže­ ní částky, jež nám neplatiči dluží. Vzhle­ dem k tomu, že se o něco takového pokou­ šíme poprvé, je pro nás výsledek velkou neznámou. Dle zkušeností s námi srovna­ telných měst, např. Plzně, Hradce Králové, Českých Budějovic, je výnos dlužného ná­ jemného do 10 %. To není mnoho, ale je to lepší než vůbec nic. Jde o to, aby si dlužní­ ci uvědomili jistou míru shovívavosti měs­ ta a využili ji. V opačném případě město přistoupí k razantním opatřením, která by měla současný stav zlepšit. Mezi ně budou patřit návrhy na ukončení nájmu, na vy­ stěhování, na exekuce apod.,« vysvětluje Milan Tichý.

NÁHRADNÍ

ubytování

V tomto směru se město již připravilo. Ná­ kladem 6,5 mil. Kč zrekonstruovalo měst­ skou ubytovnu, kam bude po výroku sou­ du o náhradním ubytování stěhovat ne­ platiče, kteří budou mít poslední šanci vy­ užít možnosti slušně bydlet. Nebudou-li si plnit své povinnosti ani zde, čeká je již ne­ jistý osud kočovníka. »Každý strůjcem svého štěstí; půjde pouze o jejich rozhod­ nutí, jakými cestami se bude ubírat jejich osud. Všichni to jsou dospělí a svéprávní občané, požívající stejného postavení před zákonem,« dodává předseda bytové komise. Na schválené usnesení by mohlo reago­ vat více než tisíc občanů rozdílného sociál­ ního, profesního i společenského postave­ ní. Prvotní reakci, kterou mezi nimi roz­ hodnutí vyvolalo, shrnuje Milan Tichý. »Od přijatého usnesení jsme se doposud neset­ kali s negativními reakcemi. Proč taky. Ne­ platiči se většinou rekrutují z takových so­ ciálních skupin, kteří se o věci veřejné ne­ zajímají. Až teprve důsledky jejich nečin­ nosti je vyvedou z letargie, ale to bude vět­ šinou již pozdě.« Na celkové zhodnocení výsledků přijatého opatření si budeme muset přinejmenším po­ čkat až do jara 2004. Nicméně je to jedna z variant, jak řešit problém, který je ožehavý pro tolik našich obcí. ■

MILOŠCHARBUSKÝ

moderní obec

33

I

SPRÁVA A ROZVOJ

Na prvním místě je využití průmyslové zóny Valašské Meziříčí leží na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. První zmínka o něm je již v roce 1297 a městem se stává o 80 let později. Odedávna se tam dařilo řemeslům, později průmyslu a obchodu. Významnou místní šlechtou byli Žerotínové. Rene­ sanční zámek, který postavili, je dnes nejrozsáhlejší kulturní památkou v kraji. tarostou města, s přestávkou čtyř let, kdy byl zastupitelem, je již druhé vo­ lební období JUDr. Jiří Kubeša. Jak sám přiznává, při svém druhém zvolení se již zbavil řady naivních představ, se kterými šel do funkce poprvé. Rozhodně je nejen on, ale i celé zastupitelstvo města, realističtější.

S

BLÝSKÁ SE NA LEPŠI ČASY

»Dohodli jsme se na investičním záměru ne­ jen na čtyři roky, ale na podstatně delší časo­ vé období. V prvé řadě je třeba stabilizovat městský rozpočet. Z minulého období máme bohužel dluh ve výši přes sto miliónů korun. Tuto částku jsme vynaložili na přípravu prů­ myslové zóny a na další investice, které mají sloužit příštímu rozvoji města,« vysvětluje starosta. A dodává: »Město musí tento dluh postup­ ně splatit. V posledním období se však pod­ mínky pro využití průmyslových zón výrazně změnily. Když se průmyslová zóna buduje, je cíl jasný - připravit podmínky pro vznik dal­ ších pracovních míst, která jsou v regionu s vysokou nezaměstnaností tolik potřebná. Proto budování průmyslové zóny byla nut­ nost. Problém však je, když se to dělá pro ur­ čitého investora, ale ten si to v průběhu pří­ pravy rozmyslí.« I když získat investory do Valašského Me­ ziříčí není jednoduché, už se začíná blýskat na lepší časy. Jako první byla v areálu průmy­ slové zóny otevřena nová tovární hala špa­ nělské společnosti CIE Chequia, s. r. o., kde se budou vyrábět plastové díly pro automo­ bily. Španělé chtějí na Valašsku v průběhu příštích let investovat dalších 414 miliónů a vytvořit zhruba 100 pracovních míst. V nejbližší době se uskuteční druhá etapa výstav­ by španělského závodu zhruba ve stejném rozsahu, jako je první. Podle starosty se rýsu­ jí i další investoři, kteří vytvoří nová pracov­ ní místa. »Vše je ještě ve stádiu vyjednávání, při kte­ rém se klade důraz i na to, aby napříště za­ hraniční podnikatelé využívali nejen manu­ ální práci, ale i naše technologie a hlavně um a znalosti našich lidí,« dodává starosta. DALŠÍ

rozvoj města

Jak dále uvádí, na prvém místě je využití prů­ myslové zóny a stabilizace městského rozpo­ čtu. Jsou však i další významné akce. Ve měs­ tě se staví hospic, připravuje se výstavba 52 rodinných domků. »Letos jsme dokončili rekonstrukci stávají­ cího otevřeného bazénu a to tak, že bude

34

mod erni obec

v budoucnosti už důstojným doplňkem pro krytý bazén, jehož výstavbu zastupitelstvo schválilo. Mnolté se již udělalo pro lepší prů­ jezdnost městem. Byly vybudovány okružní křižovatky, o kterých se sice hodně diskutuje - údajně zpomalily dopravu přes město - ale rozhodně přispěly k bezpečnosti dopravy, a o to nám jde především. Připravujeme re­ konstrukci sportovního areálu a sociálních zařízení ve škole v Křižné ulici. Budoucí are­ ál bude tvořit polyfunkční hřiště, dvě stě metrů dlouhý běžecký ovál se čtyřmi dráha­ mi, vrhačský skokanský sektor apod.,« vy­ světluje JUDr. Jiří Kubeša. Zámek Žerotín byl ještě počátkem 90. let opravdu v žalostném stavu. Postupně se ob­ jekt rekonstruuje a v opravených prostorách se pořádají nejrůznější kulturní a společen­ ské akce. Měly by tam být i restaurace a hotel. Na své využití čeká také zámecká kaple a druhé nádvoří zámku. Návrhů bylo něko­ lik. Vybrán byl projekt Ing. arch. Karla Buše, který propojuje zámek a sýpky jako budoucí zázemí kulturního zařízení podzemním prů­ chodem. Využívá historického sklepení sýp­ ky a kapli ponechává po rekonstrukci jako ví­ ceúčelový prostor. »Víme, že nemůžeme konkurovat třeba Rožnovu pod Radhoštěm s jeho vyhlášeným skanzenem. Ale rozhodně je u nás pěkně a ve městě je na co se podívat. Např. naše náměstí i s přilehlými ulicemi je chráněná kulturní památka. Nejvýznamnější budo­ vou je radnice z roku 1677. Fasády domů jsou nové a náměstí působí, musím si to ja­ ko správný valašskomeziříčský patriot po­ chválit, opravdu krásným dojmem,« říká starosta. Ve zdejší gobelince, nejstarší svého druhu v naší republice, se rekonstruují gobelíny

z tuzemska i ze zahraničí a také vyrábějí na zakázku nové. Jsou určeny třeba až do Ja­ ponska. Zajímavá je místní tradiční sklářská výroba. Je zde pěkné muzeum, které je umís­ těné v empírovém zámku Kinských. Jakmile bude dokončena obnova zámku Žerotínů, bude v něm i galerie a konečně se město po­ chlubí sbírkou obrazů, kterou prozatím ne­ má kde předvést. Ve městě je hvězdárna, za procházku stojí Masarykova ulice s barokní­ mi sochami svátých... Město otevřelo již druhý, moderní pavilón penzionu pro seniory. O přidělení bytu požá­ dalo více než 200 občanů, ale bytů je v něm jen čtyřicet čtyři. Proto bytová komise stano­ vila kritéria pro zařazení do seznamu. Před­ nost mají žadatelé, kteří vrátí městu obecní byt, lidé s trvalým pobytem ve Valašském Meziříčí a ti, jejichž žádost patří mezi nej­ starší. »Chtěli bychom, pokud to dovolí finanční prostředky, ve zřizování podobných zařízení napříště pokračovat,« dodává JUDr. Jiří Ku­ beša. Starosta si pochvaluje i spolupráci s míst­ ními podnikateli: »V mnohém nám i pomá­ hají. Pravidelně, jednou za půl roku svolává­ me - jak my říkáme - radu ředitelů. Jsou to zástupci dvanácti nejvýznamnějších podni­ ků z Valašského Meziříčí. Společně se radí­ me, jak řešit nastalé problémy a probíráme záležitosti města, včetně životního prostře­ dí apod. Oni vyslechnou nás a my naopak velice pozorně nasloucháme jim, protože jsou to oni, kdo dávají zdejším lidem práci. Pokud potřebují s něčím pomoci, a je to v našich silách, pomůžeme. Jejich podnika­ telské záměry se řeší v návaznosti na územ­ ní plán města. Například Kraft Foods CR, s. r. o., uvažuje o rozšíření svého areálu o no­ vé objekty, což by přineslo sto nových pra­ covních míst.« MILIARDA Z FONDU EU

A co by starosta svému městu do budoucna přál? »Moje přání rozhodně nejsou nesplnitel­ ná. Myslím, že ani dnes se v našem městě špatně nežije a pokud se bude rozvíjet stej­ ně jako dosud, ani napříště nebude. Co mě velice těší, je skutečnost, že jsme plně zapo­ jeni do projektu Čistá Bečva. Jen na naší části budou investice představovat 260 mil. Kč. Město by mělo v letech 2004 až 2006 investovat z vlastních zdrojů 75 mil. Kč, dal­ ší získáme ze Státního fondu životního pro­ středí a hlavně nemalou část z EU. Cílem projektu je vyčištění Rožnovské a Vsetínské Bečvy, včetně jejich přítoků od splašků vy­ budováním kanalizace a čistíren. Je to nej­ větší regionální akce svého druhu v ČR. Její celková hodnota činí 1,5 mld. Kč a z toho celá miliarda poplyne z fondů EU. Na naše město připadá největší finanční podíl ze všech patnácti zúčastněných obcí vsetín­ ského regionu.« ■ EVA SADILKOVÁ

leden 2004

SPRÁVA A ROZVOJ

Občané příliš svých práv nevyužívají nejaktivnějšími »participanty« představitelé nejrůznějších ekologických sdružení a jistě každý obecní úřad by také mohl »vysypat z rukávu« hned několik jmen tzv. chronic­ kých stěžovatelů. Jaký tento stav pak zane­ chává dojem u představitelů obce? S ekology je mnohdy těžká řeč a člověk, který si jen ne­ ustále stěžuje (možná často i bezdůvodně), také nebude jistě na radnici, resp. obecním či městském úřadě, zrovna vítaným hostem. Jakýmikoliv negativními zkušenostmi by se však neměl nikdo nechat odradit. Pokud někdo narazí na problémy při po­ "^ eská republika se tak opět navrátila ke kusech realizovat svá oprávnění občana ob­ konceptu dvoukolejné správy, která je ce, setká se s nezájmem či nepříjemnými založena na paralelní existenci správy úředníky, neměl by ihned rezignovat. Zacho­ státní a již zmíněné obecní samosprávy. Tatovat si optimismus se vyplácí v každé situaci. skutečnost vedla ve svých důsledcích k rozší­ Stejně tak druhá strana, tedy obecní samos­ ření práv každého z nás, ačkoli si to mnohdy práva a její představitelé, by měla přestát ur­ vůbec neuvědomujeme. Spíše jsme viděli či čité nepříjemnosti a pokusy o větší spolu­ vidíme nové šance v možnosti opět volně ce­ práci s občany stále opakovat. Zapojení ob­ stovat, svobodně se vyjadřovat atd. Kromě čanů a jejich účast na životě obce je přínos­ toho se však objevila nová příležitost ovliv­ ná pro všechny zúčastněné. Větší díl práce, ňovat dění ve svém nejbližším okolí, ve své jak takovou spolupráci vybudovat, však leží obci.') na bedrech obce. Významná role občanů v obcích vyplývá již ze samotné definice obce, jakožto základ­ ního územního samosprávného společen­ Ke komunikaci s občany ství občanů.2) Naše Ústava na obce pohlíží jako na územní společenství občanů, které je nutno přistupovat vel­ má právo na samosprávu (viz čl. 100 Ústavy mi zodpovědně. Zákla­ CR). Zákonnou povinností obce je pak péče o potřeby svých občanů /§ 2 odst. 2 zákona dem by se mělo stát vy­ o obcích3)/, již z tohoto stručného přehledů právních úprav je patrné silné zaměření ob­ tvoření konkrétní komu­ cí na občany, což tvoří podstatu samospráv­ nikační strategie, podle ného poslání obcí.

Po roce 1989 se u nás mnohé změnilo v oblasti hospodář­ ské, sociální i kulturní. Přiro­ zeně také v organizaci systému veřejné správy. Jedním z nejvý­ znamnějších posunů ve veřej­ né správě bylo určitě obnovení obecní samosprávy.

C

»MOHOU« TOHO SKUTEČNĚ MNOHO V návaznosti na toto pojetí samosprávy pak byla definována oprávnění občanů. Těm Ústava ČR dává možnost podílet se na sprá­ vě věcí veřejných. To se může dít přímo, což je ale v našich podmínkách stále ještě nedo­ statečné, nebo volbou svých zástupců. Zá­ kon o obcích občanům obce dále přiznává další oprávnění, jak se mohou účastnit sa­ mosprávy obce. Za stanovených podmínek mohou volit a být voleni do obecního zastu­ pitelstva, rozhodovat v obecním referendu, účastnit se zasedání zastupitelstva, vyjadřo­ vat se k projednávaným věcem, k návrhu rozpočtu a závěrečného účtu. Mohou orgá­ nům obce podávat návrhy, připomínky a podněty, požadovat projednání určité zále­ žitosti. Zapojit se do samosprávy je pak také možné realizací petičního práva. Občané to­ ho »mohou« skutečně mnoho. Otázkou však je, do jaké míry těchto svých oprávnění vyu­ žívají a zda to příslušná samospráva nějakým způsobem podporuje, či naopak. Osobně se domnívám, že občané příliš svých práv nevyužívají. Já sama jsem toho dobrým příkladem. Na druhé straně bych řekla, že témata o zapojení občanů se disku­ tují stále častěji, jsou více vidět, a tak lze do budoucna očekávat určité změny směrem k většímu zapojení občanů. Dnes jsou asi

leden 2004

které by měl daný úřad, jeho představitelé a pra­ covníci postupovat. VÝHODY SPOLUPRÁCE Nyní se blíže zaměřím na výhody spoluprá­ ce, poté na možnosti, jak ji vybudovat. Jak jsem se již v předchozím textu zmíni­ la, zapojení občanů do života obce přináší své užitky na všech »frontách«. Pro občany je to prvotně jistě určité uspokojení z toho, že mohli svá oprávnění skutečně využít a že byli respektováni. Každý by byl jistě také vel­ mi hrdý, kdyby se mu podařilo prosadit ně­ jaký svůj návrh na zlepšení určité oblasti obecního života a kdyby se takový návrh skutečně realizoval a přinesl výhody. Větší zapojení do života obce také s sebou nese hlubší poznání místa, kde žijeme, zvyšuje se citlivost na problémy, které člověk do té do­ by třeba vůbec nevnímal. Zlepšuje se také vztah občanů ke své obci. Člověk se s obcí blíže sžívá. Výhody pro představitele samosprávy, kteří zastupují onu druhou stranu, jsou pod­ le mého názoru pragmatičtější. Obec totiž tím, že bude své občany podporovat, aby se více zapojovali, aby se snažili ovlivňovat roz­

hodování, přenáší část zodpovědnosti za přijatá rozhodnutí a jejich následky na ob­ čany. Takový »alibistický« důvod by ale ne­ měl být tím hlavním podnětem pro navázá­ ní spolupráce. Důvodem by mělo být dosa­ žení větší spokojenosti občanů a uspokojení jejich potřeb. Obec může dále ze spolupráce těžit tím, že větší zapojení lidí přinese také z jejich strany více nápadů na řešení nejrůz­ nějších problémů. »Víc hlav víc ví.« Tato ne­ sporná výhoda má bohužel i svou stinnou stránku. Mohlo by se totiž stát, že občané svými nápady představitele obce doslova zahltí, což může přijetí konečného řešení nebezpečně prodloužit. Sama se sice do­ mnívám, že taková možnost je pouze teore­ tická, ale počítat se s ní musí. Prospěchem pro samosprávu by rovněž mohlo být využi­ tí občanů jako pomocníků (brigádníků) při určitých pracích. Myslím tím vyhlašované úklidové akce typu »zameť si před svým prahem« nebo dobrovolná pomoc například při čištění parků (takové akce jsou často nabí­ zeny zejména základním školám) apod. Obec ale může také využít odborných znalostí svých občanů a to tak, že je vyzve k zapojení se do určitých komisí a poradních orgánů. Specifickou spoluprací by pak bylo navázání užších vazeb s představiteli podni­ katelského sektoru v obci. Významní za­ městnavatelé mohou přispívat ke zvýšení hospodářské úrovně obce - vyšší průměrné mzdy, vyšší životní úroveň obyvatel, rozvoj služeb a dalšího podnikání, zlepšení infra­ struktury, nalákání vzdělaných lidí do obce, zlepšení image obce atd. Jak je patrné, před­ stavitelé obce mohou ze svých občanů »vý­ těži t« spoustu výhod. Z tohoto důvodu se domnívám, že právě oni by na spolupráci měli mít největší zájem. ZÁKLADEM JE KOMUNIKACE Nyní přejděme k problému, jak takovou spo­ lupráci vytvořit. Nesporným základem jezde komunikace. Právě od ní by se mělo začít a jí věnovat největší pozornost. Prvním krokem by mělo být sdělení občanům, jaké možnos­ ti k participaci mají, jaká oprávnění mohou využít. Taková sdělení by už v sobě měla mít zahrnuté výzvy k tomu, aby občané svých možností využili, aby se je podařilo zlákat. Tento aspekt splnit, je asi to nejtěžší. Já bych navrhovala překlenout tuto obtíž navázáním bližšího vztahu s občany, představit se jim, představit úřad, posílit důvěru občanů a sna­ žit se o jakýsi přátelský vztah. To by obnáše­ lo účast představitelů obce na kulturních, sportovních a jiných akcí, na besedách s ob­ čany atd. Zkrátka vyjít mezi lidi. Tyto prakti­ ky by však neměly ustat v momentu, kdy se už začíná zvýšená pozornost občanů k živo­ tu v obci objevovat. Ke komunikaci s občany je nutno přistu­ povat velmi zodpovědně. Základem by se mělo stát vytvoření konkrétní komunikační strategie, podle které by měl daný úřad, jeho představitelé a pracovníci postupovat. Důle­ žité je si uvědomit, že obyvatelé jsou velmi > moderní obec

35

SPRÁVA A ROZVOJ

Poznámky: 1) Pod pojmem obec je v tomto textu rozuměno také město. 2) Viz zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 3) Viz zákon č. 128/2000 Sb.. o obcích (obecní zřízení). ■

PETRA OLŠOVÁ Fakulta národohospodářská, VŠE Praha

36

moderní obec

Život ve Volá není jednotvárný Ozývají se hlasy, že malé obce nemají dostatečné personální a ekonomické zázemí k tomu, aby měly samostatné správní postavení. Situace není všude stejná. Prokazuje to vesnička Voleč na Pardubicku.

FOTO: ARCHIV

> různorodí, a tedy i jejich potřeba infor­ mací se bude v jednotlivých hlediscích li­ šit. Těmi základními hledisky jsou způ­ sob, resp. prostředky komunikace, a roz­ sah a druh informací. V dnešní moderní době se stále rozšiřují možnosti, jichž lze využít pro sdělování podstatných zpráv. Kromě klasických medií, jakými jsou tisk, rozhlas či televize, přibyl také internet. Posledním trendem se stává využití mo­ bilních telefonů, zejména pak zasílání krátkých textových zpráv (SMS). Sám ob­ čan se tak může přes SMS dotazovat úřa­ du na nejrůznější věci, nebo naopak sám úřad z vlastní iniciativy rozesílá informa­ ce registrovaným osobám. Výhodou této mobilní komunikace je lepší kontakt s mladší generací, navíc má i osobnější charakter. Možné využití je také při pořá­ dání anket. Prostředků ke komunikaci je celá řada, patřil by sem i již výše zmíněný přímý kontakt představitelů obce a obča­ nů. Problémem je však to, že lidé většinou volí jen některé z těchto prostředků. Pro to, aby se informace dostaly ke všem sub­ jektům, je tudíž nutné využívat co nej šir­ ší spektrum komunikačních nástrojů. Druhým aspektem komunikace, který musí být vyřešen, je charakter poskytova­ ných informací a jejich rozsah. Samozřej­ mě by se měly informace poskytovat v maximálním objemu, ale opět tady pla­ tí, že ne každý stojí o každou informaci. Obec by si proto měla udělat průzkum mezi občany, o které informace by měli největší zájem, jak by měly být podrobné a jaké prostředky k jejich sdělení by měl úřad využít. Výsledkem by pak měla být identifikace skupin občanů podle jejich rozdílných požadavků. Lze také očekávat, že dané skupiny by se lišily nejen podle požadovaných informací, ale také podle preferovaných komunikačních prostřed­ ků. Pak je možné tyto skutečnosti propojit a »specializovat« vybrané sdělovací ná­ stroje na vybrané informace. V problému vytvoření strategie komuni­ kace bychom mohli ještě dlouze pokračo­ vat, to ale není předmětem tohoto příspěv­ ku. Na tomto místě nám postačí alespoň si uvědomit její důležitost. Efektivní zapojení občanů do veřejného života se totiž bez kvalitní komunikace s nimi nepodaří. Navíc je dostatečná informovanost nezbytnou podmínkou kvalitní a přínosné diskuse. Ráda bych vyzvala všechny čtenáře, aby mi napsali o vlastních zkušenostech s tou­ to problematikou. Možná se ve vašich re­ flexích objeví něco zajímavého, co by se dalo dále rozšířit, a tak by se i ostatní mohli z vašich zkušeností poučit.

zrovna v oblasti společenského života? »Hlavně se věnujeme tomu, že obnovujeme původ­ ní tradice. Ať je to masopust nebo slavnostní pálení čarodějnic,® vysvětluje starostka.

současnosti se obec rozkládá na ka­ STO MASEK V PRŮVODU tastrální výměře 476 hektarů. Má 308 Nezapomíná se ovšem ani na děti, pro které obyvatel, jejichž průměrný věk je 40,8 se pořádá například karneval, společné za­ hájení prázdnin i loučení s prázdninami. Na let. Ti nemají v obci k dispozici poštu, školu, zdravotnické zařízení; není v ní ani pracoviš­ své si přijdou i důchodci při vlastních akcích. Co je však největším lákadlem pro veřej­ tě Policie ČR nebo jiných státních orgánů. Ži­ vot místních občanů však není vůbec jedno­ nost místní i z blízkého okolí, to je masopusttvárný. Nejvíce o tom svědčí fakt, že v kraj­ ní průvod. Ten již vstoupil do povědomí jako ském kole soutěže Vesnice roku 2003 Voleč tradiční, každoroční záležitost, na kterou se lidé připravují již od Vánoc. Paní starostka přitom odhaduje, že v průvodu je vidět až sto masek. Je to záležitost, která k sobě poutá i pozornost regionálního tisku, takže obec má vlastně zdarma potřebnou publicitu. Aktivita občanů však nevznikla ze dne na den. Má své hlubší kořeny. Vystopovat je můžeme v publikaci, napsané kronikářkou J. Kratochvílovou, kterou Obecní úřad ve Vol­ či vydal roku 1998 k 600. výročí prvního záz­ namu o existenci obce. Najdeme v ní mimo jiné záznamy svědčící o tom, kolik generací jednotlivých rodů se po dlouhá desetiletí po­ dílelo na formování místního života. Vznikl tím vztah, který nelze nadekretovat ani vyvo­ lat jenom finančními podněty. Přitom by se ve Volči vědělo, jak naložit s širšími finančními zdroji. V poslední době byly vynaloženy na výstavbu chodníku, le­ obdržela Modrou stuhu za společenský ži­ mujícího velice frekventovaný tah z Pardubic vot. Vedle toho získala Čestný diplom za ve­ do Chlumce nad Cidlinou a dále na Prahu. dení místní kroniky. Nezbyly tak peníze na výstavbu většího kul­ turního sálu, který by obec dokázala jistě pl­ NEBYLO TO JEN »ŠTĚSTÍ« ně a hodnotně využít. Dosavadní aktivity občanů však mohou Příslušná ocenění zástupci obce převzali ve Vilémově u Golčova Jeníkova, když se vyhla­ v tomto ohledu situaci alespoň trošku změ­ šovaly výsledky celostátního kola soutěže Ves­ nit. Květa Heřmánková je sama přesvědčena, nice roku 2003. Podle vyjádření starostky Vol- že získaná ocenění zapůsobí i na příslušné če Květy Heřmánkové tam původně jeli v pře­ orgány. »V každém případě nám to přinese svědčení, že jsou pozváni jako hosté. Tím vět­ další peníze na dotacích.® Je totiž skutečnos­ ší bylo jejich překvapení. »Opravdu nás to pře­ tí, že státní dotace v omezené míře obec čer­ kvapilo, ale moc příjemně...« Nicméně s jejím pala z Programu obnovy venkova. Kulturní následným vyjádřením: »Soutěžíme již něko­ akce většinou finančně podporuje obecní likátý rok a letos jsme opravdu měli štěstí«, se úřad i místní podnikatelé. Občané ovšem sa­ nedá bezezbytku souhlasit. K onomu »štěstí« mi také iniciovali v době povodní sbírky ve Volči nepomohla náhoda, nýbrž jedině čino­ prospěch tří postižených obcí - Moravský Pí­ rodost jejích občanů. Právě jejich vztah k ob­ sek, Kounov a Kly. Dali tím najevo, že se ne­ ci starostka velice oceňuje.»Všechno dělají ve starají pouze o život a rozvoj vlastní obce. ■ volném čase a těch lidí, kteří se zapojují, je opravdu hodně.« A proč obec dostala ocenění MILOŠCHARBUSKÝ

V

leden 2004

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Ekologická daň je úkolem na léta říjnu tohoto roku Evropská rada schválila směrnici o zdanění energe­ tických výrobků a elektřiny (směrnice 2003/96/EC). Také naše vláda pracuje na pří­ jmově neutrální ekologické daňové reformě, jejíž těžištěm je vyšší zdanění energetických výrobků. Na to, jak daleko pokročila příprava této reformy u nás, jsme se zeptali RNDr. Martina Buršíka, konzultanta v oblasti ener­ getiky a ochrany životního prostředí.

V

■ Proč je třeba v EU a také v ČR zavést eko­ logickou daňovou reformu? Po dvanáctiletých diskusích se Evropa roz­ hodla zkoordinovat daňové reformy v člen­ ských státech, respektive vytvořit jednotný rá­ mec pro zdanění energií jako jeden z nástrojů pro snižování emisí skleníkových plynů. V sou­ časnosti je již ekologická daňová reforma v růz­ ném rozsahu zavedena v jedenácti zemích ev­ ropské patnáctky. Nejčastěji jde o zdanění energií. Ve Švédsku a Velké Británii je však zda­ něn oxid siřičitý, resp. dovoz a těžba stavebních surovin. Základní princip reformy je založen na internalizaci externalit. Jde o to, že v cenách zboží a služeb, které zatěžují životní prostředí, se tyto negativní vlivy na životní prostředí ne­ promítají. Proto směrnice doporučuje, aby členské státy diferencovaly zdaněm podle ener­ getického obsahu v daném palivu. Cílem je po­ stupně napravit stav, kdy se ceny fosilních zdro­ jů skrytě dotují a obnovitelné zdroje energie mají proto potíže s konkurenceschopností. ■ Za obnovitelné zdroje se tedy nebude pla­ tit žádná daň? Nebude. Obnovitelné zdroje nezatěžují ži­ votní prostředí, ani neprodukuji skleníkové plyny. V programovém prohlášení vlády na­ jdeme záměr postupně promítnout ekolo­ gické hledisko do průmyslové výroby - na­ stavit parametry' podnikání tak, aby se napl­ ňovala teze »co je ekologické, je také ekonomické«. Restrukturalizace hospodářství mu­ sí směřovat k zvýšení energetické účinnosti a orientovat se na obnovitelné zdroje energie a výroby, které jsou energeticky co nejméně náročné. Naší reformu tedy máme v progra­ movém prohlášení vlády a slibujeme si od ní více než minimum, na kterém se po mnoha kompromisech shodla Evropská unie. ■ V jakém stádiu jsou tyto práce dnes? Podle mého názoru je to nejsložitější a nej­ těžší manévr, který kdy před Ministerstvem ži­ votního prostředí stál. Je třeba koordinovat po­ stoje a práce s resorty financí, práce a sociál­ ních věcí a průmyslu. Zároveň je nutno oslovit všechny subjekty, kterých se daňová reforma může pozitivním i negativním způsobem do­ tknout, a získat celospolečenský konsensus. Někdy v březnu 2004 by měl být zveřejněn koncept daňové reformy, na němž již nyní pracují externisté z Vysoké školy ekonomické a Centra pro otázky životního prostředí při Karlově Univerzitě. Matematicky modelují různé scénáře a varianty daňového zatížení,

reakce jednotlivých sociálních skupin na ekologickou daňovou reformu, jakým způso­ bem se odrazí v průmyslu, a zároveň jaký pří­ nos v podobě zvýšení zaměstnanosti lze zís­ kat uplatněním principu fiskální neutrality. ■ Co konkrétně ekologická daňová reforma přinese? Nejde o zavedení dalších daní. Žádný poli­ tik se zvýšením daňového břemene nepůjde na trh. Celý koncept je založen na restruktu­ ralizaci daní. Činnosti, které škodí životnímu

RNDr. Martin Buršík, konzultant prostředí, jsou zdaněny a objem prostředků, který stát vybere na energetických daních, vrací do ekonomiky tím, že snižuje jiné povin­ né platby. Možností je několik. V týmu na Mi­ nisterstvu živomího prostředí, kde jsem kon­ zultantem, se přikláníme k postupu, jaký pou­ žili v Německu, Itálii, Francii, Finsku či Belgii, tedy ke snížení sociálního pojištění. Tím by se zlevnila cena práce a daňová reforma může být nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Například v Německu zahájili ekologickou daňovou reformu v roce 1998. Za pět let sníži­ li sociální pojištění o 1,7 procenta. ■ Domníváte se, že ekologickou reformu Parlament ČR schválí? Otázkou spíše je, v jaké formě. Na jaře by­ chom koncepci ekologické daňové reformy rádi zveřejnili. Váže nás termín usnesení vlá­ dy č. 639 z 30. června 2003, který ukládá mi­ nisterstvům předložit koncept reformy do konce druhého čtvrtletí 2004. Podle nás by měl existovat zákon o ekolo­ gické reformě. Ten by obsahoval jak novelu Minimální sazby spotřebních daní v EU (uhlí a plyn v eurech za GJ, elektřina v eurech za MWh) Zdroj energie

Podnikatelé

Nepodnikatelská subjekty

Uhlí

0,15

0,30

Zemni plyn

0,15

0,30

Elektřina

0.50

1,00 ZDROJ: MF CR

zákona o spotřební dani, kterou by byla zaveděna spotřební daň u uhlí, elektřiny a zvýšila by se spotřební daň u uhlíkových paliv - naf­ ty, benzínu a kerosínu. Současně by tento zá­ kon zajišťoval fiskální neutralitu, tedy garan­ toval by, že se nezvýší celková daňová zátěž, ale že formou novely zákona o sociálním po­ jištění se sociální pojištění bude snižovat. Tento přístup považujeme za vhodnější, než jít do parlamentu se samostatnými zákony, například se zákonem o zdanění elektřiny ne­ bo o zdanění uhlí, jak navrhuje Ministerstvo financí. To by mohlo špatně skončit, protože poslanci by nemuseli tyto tři návrhy schválit jako celek. Pokud se některý z principů naru­ ší, fiskální neutralita koncepce se zhroutí. ■ V konečném výsledku to bude znamenat, že výrobky, které jsou energeticky náročněj­ ší, budou dražší? Ano i ne. Elektřina a teplo, jejichž výroba více zatěžuje životní prostředí, by měly být dražší. Energeticky náročné výrobky také. Av­ šak směrnice umožňuje výjimky pro energe­ ticky náročné provozy, které by mohly mít problémy s konkurenceschopností. Každo­ pádně, základní princip daňové reformy se opírá o ekonomickou teorii, která říká, že nej­ lepší informací pro spotřebitele, která záro­ veň ovlivňuje jeho spotřebitelskou volbu, je cena. V momentě, kdy ceny energií budou re­ alisticky odrážet skutečné náklady výroby a zároveň bude znám dlouhodobý vývoj je­ jich spotřebních daní, bude mít výrobce i spotřebitel k dispozici důležitý údaj, který mu dosud chybí. V reformě je důležité, aby zvýšení cen nebylo implementováno sko­ kem, ale postupně. Tedy aby všichni, jak vý­ robci, tak spotřebitelé, znali dlouhodobý vý­ voj spotřebních daní u jednotlivých komodit. Vezměte si, že se město bude rozhodovat 0 tom, zda v zájmu snížení provozních ná­ kladů převede část městské dopravy na stla­ čený zemní plyn. V tu chvíli je nutné vědět, zda Česká republika bude žádat podle člán­ ku 14 směrnice o výjimku a zemní plyn pro využití v dopravě nebude zatížen spotřební daní vůbec, nebo že zdaněn bude. Bude to sazba progresivní, nebo konstantní? Napří­ klad v Německu mají dvacetiletou garanci konstantní spotřební daně. ■ Kdy by zákon o ekologické dani mohl u nás nabýt účinnosti? Parlament by mohl zákon schválit někdy v září 2005 s účinností od roku 2006, kdy se v České republice úplně otevře trh s elektřinou 1 s plynem. K tomuto datu budou mít všichni zákazníci svobodnou volbu dodavatele a do­ stanou informaci o původu elektřiny, což uklá­ dá členským státům EU směrnice o otevírání vnitřního trhu s elektřinou. Bylo by dobré, kdyby současně dostali i informaci o budou­ cím vývoji spotřebních daní u elektřiny, uhlí, zemního plynu, benzínu a nafty. Tím by bylo jejich rozhodování o investicích významně odpovědnější. To je naše představa. Minister- >

moderní leden 2004

obec

37

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

> stvo financí však připravuje odklad účinnosti implementace směrnice do 1. ledna 2008. ■ Co bude možnost volby znamenat pro spotřebitele?

Například jestliže budu vědět, že v dvoule­ tém intervalu se budou zvyšovat spotřební daně u benzínu a nafty o tolik a tolik procent, tak se pravděpodobně rozhodnu pro koupi vozu, který nemá spotřebu deset a půl litru, ale šest. Tím se vlastní, spotřebitelskou vol­ bou vyrovnám s dopady ekologických daní. Navíc budu platit nižší sociální pojištění. ■ V Německu jsou ekologickou daňovou re­ formou dál než my. Jak u nich funguje?

Německo končí pátou etapu. Ve skuteč­ nosti to vypadá tak, že mají po Velké Británii nejvyšší spotřební daně u nafty a benzínu. Zavedení daně v SRN považuji za úctyhodný krok a doklad veliké politické odvahy. Němci již hodnotí efekty daňové reformy: Ve dvou letech po sobě evidovali nárůst cestujících v hromadné dopravě a zároveň zjistili, že průměrný počet osob na jednu jízdu se zvý­ šil. Zároveň se snížila spotřeba benzínu a nafty. Samozřejmě, že by se dalo říci, že je to v důsledku novějších technologií, protože klesá průměrná spotřeba vozů. ■ Počítá ministerstvo s nějakými výjimkami?

Zajímavé budou výjimky podle článku 14,

Spor o podporu Německá firma Preussen Elektra žalovala stát, že zvýhodňuje obnovitelné zdroje energie. Německo má (podobně jako ČR) systém pev­ ných výkupních cen: Výrobce má garanci, že elektřina bude od něho odebrána za regulova­ nou cenu, která je vyšší než cena elektřiny z konvenčních elektráren. Soud měl posoudit, jestli nejde o veřejnou podporu a porušeni hospodářské soutěže. Rozhodl, že se o veřej­ nou podporu nejedná, protože obnovitelné zdroje nedotuje stát, ale vícenáklady na ně jsou rozloženy mezi všechny spotřebitele. (U nás to dělá z průměrné ceny 1 kWh 2,68 Kč pouhé 1,2 haléře). V odůvodnění soud uvádí, že nejde o zvýhodnění, ale naopak o částečné vyrovnání prostředí, jež je dosud výhodnější pro fosilní zdroje a jádro, které jsou formou různých skrytých dotací a nezapočtení veške­ rých nákladů do ceny zvýhodněny.

o které bude Česká republika žádat (zejmé­ na nad článkem 14a). Tady se mluví o tom, že primární zdroje energie - uhlí nebo plyn - nepodléhají zdanění, jestliže se využívají pro výrobu elektřiny. Elektřina je totiž zda­ něna minimální sazbou, která činí pouhé jedno euro na megawatthodinu, to je asi 32 Kč z přibližně 2680 Kč za MWh pro do­

mácnosti, a 50 centů na megawatthodinu pro firmy. Nicméně, pokud se členský stát rozhodne zdanit primární zdroje pro výro­ bu elektřiny z důvodů politiky péče o život­ ní prostředí, nemá to vliv na jeho povinnost zdanit též elektřinu. O tom se podle mne povede základní diskuse. Když se totiž podíváme na měrné emise CO2 na obyvatele a rok, jsou v ČR o 41 % vyš­ ší, než je průměr v Evropské unii. Konkrétně je to 12,45 tuny na obyvatele a rok ku 8,9 tu­ nám v EU. Energetika má přitom odpověd­ nost za celých 42 % emisí CO2. jestliže náš stát nepřistoupí k tomuto článku aktivně a nezdaní primární zdroje na vstupu pro vý­ robu elektřiny, tak je ekologická daňová re­ forma vůbec nepodchytí, protože deset nej­ větších zdrojů znečištění je osm elektráren a dvě teplárny. Ty odpovídají mimo jiné i za 44 % emisí oxidu dusíku. Výjimku by měly dostat energetické vý­ robky a elektřina, které se používají pro pře­ pravu cestujících a zboží po železnici, met­ rem, tramvají a autobusy. Stejně tak by měl dostat výjimky zemní plyn a propan-butan, které se využívají jako hnací látky v dopravě. Zatím panuje v názoru na výjimky mezi mi­ nisterstvy životního prostředí a financí sho­ da. Výjimku samozřejmě dostanou všechny obnovitelné zdroje energie. ■■ KAREL ZÍTEK

Proč by měla veřejná správa jít příkladem? ednou z oblastí, která výrazně ovlivňu­ je životní prostředí, je provoz budov, vý­ početní techniky a elektrospotřebičů. Státní a regionální instituce jsou jejich vý­ znamným uživatelem. Negativní dopad na životní prostředí se projevuje například ve spotřebované ener­ gii a emisích vypuštěných do ovzduší při je­ jí výrobě. Odhaduje se, že v zemích EU je veřejný sektor odpovědný za 5 -10 % celko­ vé spotřeby energie a jeho celkový »účet« za energii dosahuje 47 mld. eur. Výdaje na ná­ kup majetku dosahují až 3 % HDP. Snižová­ ní spotřeby energie proto hraje důležitou roli. Jde jednak o množství a druh nakoupe­ né energie, jednak o spotřebiče, které ener­ gii spotřebovávají. Tyto údaje uvádí studie PROST - Nákup energeticky úsporných vý­ robků z veřejných rozpočtů, která hodnotí »veřejné nákupy« v 17 evropských zemích. Studie dále konstatuje, že roční investice 80 mil. eur v zemích EU by mohla přinést roční úsporu až 12 mld. eur. Podobná situ­ ace je v kandidátských státech. Pokud by veřejná správa věnovala nákupu a obsluze veřejných budov a zařízení dostatečnou po­ zornost, pak by do roku 2020 mohla ušetřit až 20 % ze svých účtů za teplo a elektřinu. Evropské země si přitom stanovily, že sníží množství skleníkových plynů v rámci Kjótského protokolu. I to je jeden ze způsobů, jak toho dobáhnout.

J

38

moderní obec

V případě nákupu úsporných spotřebičů a zařízení ve velkém množství je jejich dopad na celkový trh značný. Na tyto podmínky se adaptují i výrobci a budou své výrobky nabí­ zet za lepších podmínek, například snížením ceny apod. Takovým příkladem jsou osobní počítače. Využití energii šetřících počítačů a monitorů představuje až 13 % potenciálu úspor elektrické energie veřejného sektoru. Ročně se v Evropě nakoupí zhruba 600 tisíc počítačů v hodnotě jedné miliardy eur. Ná­ kup modelů s úsporným provozem by určitě ovlivnil »nabídkový katalog« každého výrob­ ce, který by chtěl uspokojit tuto poptávku. Průzkum mezi představiteli veřejné sprá­ vy odhalil řadu příčin, proč se tak neděje. Je to například nedostatek jednoznačných cí­

Další informace na internetových adresách Nákupy elektrospotřebičů z veřejných rozpočtů v zemích EU: eceee.org/library_links/prost.lasso Energetické štítkování a jejich význam pro spotřebi­ tele: uspornespotrebice.cz Dokument EU - zároveň návod, jak lze zorganizo­ vat veřejnou soutěž na dodávku výrobků, které splňují přísnější environmentální kritéria: europa.eu.int/comm/environment/ecolabel/ pdf/public_procurement/pubprocguide_en.pdf

lů, informací, vědomostí a motivací apod. Žádná z těchto bariér však nemá legislativní charakter. Často se například uvádí, že úspornost provozu poptávaných technolo­ gií nemůže být při jejich vyhledávání přímo specifikována. Není to pravda. Zájmem úředníků a zastupitelstev obcí by neměl být nákup technologií s nejnižšími investičními náklady, ale s nejnižšími provozními nákla­ dy-aby v konečném důsledku ušetřili pení­ ze daňových poplatníků. Další zmíněné pře­ kážky je možné překlenout formulací jas­ ných politik, lepší informovaností, vzdělá­ váním a společným postupem při nákupu. Příkladem hospodárného zacházení s energií může být například závazek naku­ povat pouze elektrospotřebiče zařazené do energetické třídy A (v návaznosti na jejich celoživotní provozní náklady), tedy nejú­ spornější, nebo výrobky s označením níz­ kého negativního dopadu na životní pro­ středí. V oblasti vytápění je takovým příkla­ dem metoda EPC (Energy Perfomance Contracting), jejíž využití se projeví v úsporách provozních nákladů, které jsou zpětně pou­ žity na splácení původní investice. Všechny instituce veřejného sektoru mo­ hou přispět k ochraně životního prostředí a snížit své provozní náklady. Není mnoho jiných oblastí, kde lze tak jednoznačným způsobem jít příkladem. /jk/

leden 2004

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ECO CITY přichází s nabídkou pro municipality Jubilejní 10. ročník veletrhu Eco City se uskuteční 11.-13. března 2004 v Pražském ve­ letržním areálu v Letňanech. Podruhé mohou využít nabíd­ ky prezentace i samosprávy.

teriály a konstrukcemi vedoucími k maxi­ mální energetické kvalitě. Vyhodnocují se takové projekty, stavby a energetické systé­ my, které přispívají v reálných ekonomic­ kých souvislostech a při minimální spotřebě energie ke zdravému životnímu prostředí. Do soutěže lze přihlašovat projekty a již do­ končené investiční akce ve třech kategori­ ích: rekonstrukce, modernizace a nová vý­ stavba nízkoenergetických bytových domů; rekonstrukce, modernizace a nová výstavba nízkoenergetických veřejných staveb vzdě­ lávacího a sociálního charakteru; realizova­ ná opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti. Chybět nebude ani klasický seminář se za­ měřením na investiční možnosti v ČR. Na je­ ho přípravě se spolupodílí agentura CzechTrade. Nesporně zajímavým tématem jsou možnosti vývozu ekologických technologií (např. čistíren odpadních vod) do Egypta.

tejně jako v minulých letech se usku­ teční veletrh o životním prostředí Eco City společně s veletrhem o bydlení For Habitat. Doprovázet je budou další dvě vý­ stavy, Praga Florea a Bazény, solária a sauny. K hlavním tématům čtyřlístku březnových výstav patří investiční možnosti v České re­ publice, přeshraniční spolupráce a výstavba technické infrastruktury.

S

PROSTOR PRO NÁPADY

Možnost představit se na Eco City nabídla společnost ABF, a. s., krajům, městům, obcím a případně mikroregionům v roce 2003 po­ prvé. Tuto příležitost využily čtyři kraje - Pl­ zeňský, Karlovarský, Liberecký a Jihočeský a hl. m. Praha. Pořadatelé věří, že letos bude samospráva zastoupena mnohem početněji. Jubilejní ročník veletrhu Eco City bude mj. příležitostí posoudit vývoj, jímž výstava za deset let své existence prošla. V roce 1994, kdy se představil poprvé, mu komunální di­ menze ještě chyběla. Tato mezera se postu­ pem času zaplňovala a v roce 2001 se poprvé objevilo samostatné téma Kraje - města obce. Byl tím vytvořen prostor pro prezenta­ ci takových důležitých oborů, jako jsou od­ padové hospodářství, čistota vod, dopravní infrastruktura, energetika apod. Loňská vý­ stava se zaměřila zejména na územní plány krajů a na nabídku investičních příležitostí. Velký úspěch například zaznamenal Plzeň­ ský kraj, který v rámci doprovodného pro­ gramu seznamoval zájemce se svými průmy­ slovými zónami. Kromě uvedených hlavních témat se vele­ trh věnuje také energetice, především té, která pochází z obnovitelných zdrojů. Své zastoupení proto budou mít na veletrhu i příslušné asociace - větrné energie a fytoenergie. Součástí výstavy je Eco Salon, který posky­ tuje prostor pro nové nápady, vynálezy, myš­ lenky prospívající životnímu prostředí. Jde o cyklus přednášek spojených s diskusí, na němž se budou pravděpodobně podílet i vy­ soké školy a výzkumné ústavy. V rámci salo­ nu se rovněž představí úspěšné projekty při­ hlášené do soutěže Energetický projekt. Dvouhodinový prostor pro prezentaci for­ mou přednášky mají i vystavovatelé; loni jej využili již zmínění zástupci Plzeňského kraje. DOPROVODNÝ PROGRAM

Jako vždy bude i letošní doprovodný pro­ gram velmi bohatý. V Grégrově sále Obecní­ ho domu se uskuteční 11. března již osmé

leden 2004

Plzeňský kraj představil na Eco City 2003 své průmyslové zóny.

setkání zástupců samospráv - Fórum krajů, měst a obcí. Společnost ABF pořádá tato set­ kání ve spolupráci s Ministerstvem pro míst­ ní rozvoj ČR. Letos je na programu cyklus přednášek na téma Investiční příležitosti v regionech. Jako přednášející jsou pozváni zástupci ministerstev, Czechlnvestu a také investoři. Přímo na místě tak vznikne jakási burza investičních příležitostí.

energetický projekt

2003 Souběžně bude ve Sladkovského sále pro­ bíhat konference na téma Doprava a energe­ tika. ABF ji pořádá ve spolupráci s odborníky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (ředitel odboru elektroenergetiky a teplárenství Ing. Josef Fiřt), Magistrátu hl. města Prahy (předseda výboru dopravy Zastupitelstva hl. m. Prahy Ing. František Laudát) a ČVUT (proděkan prof. Ing. Petr Moos). Tři bloky přednášek zahrnou stav dopravní sítě, její předpokládaný rozvoj po vstupu ČR do Ev­ ropské unie a situaci při snižování energetic­ ké náročnosti výroby a provozu. Tentýž den se v téže budově ve Smetanově síni uskuteční slavnostní večer, během ně­ hož budou předány zmíněné ceny za nejlep­ ší energeticky úsporné projekty. Soutěž vypisuje ABF spolu s Minister­ stvem průmyslu a obchodu ČR, resp. Českou energetickou agenturou, a s regionálními di­ stributory energie letos podruhé. Je hlavním doprovodným programem veletrhu Eco Ci­ ty. Cílem je představit špičkové projekty a re­ alizace staveb ve spojení s nejnovějšími ma­

FOR HABITAT, PRAGAFLOREA A BAZÉNY

Ústřední expozice veletrhu For Habitat bu­ dou dvě. V první budou vystavovat význam­ né developerské firmy zabývající se výstav­ bou bytů; měly by prezentovat především ta­ kové projekty, na jejichž základě vznikají by­ tové domy střední cenové kategorie. Druhá, nesporně atraktivní expozice, chce ukázat, co vše se dá dělat s typicky zanedbaným pa­ nelovým domem a za kolik. Znamená to, že návštěvníci uvidí, jak vypadá panelový dům po komplexní regeneraci, tj. od oprav nebo výměny vstupních dveří, domovních schrá­ nek, schodišť přes instalace až po zateplení domu a novou fasádu. Půjde o společnou vý­ stavu firem, na níž se mj. předvede spoluprá­ ce nejrůznějších profesí, které jsou pro tako­ vou práci potřebné. Pragaflorea je veletrh orientovaný na ze­ leň, především veřejnou, tj. sady, parky, kra­ jinné úpravy apod. Zaměření specializovaného veletrhu Bazé­ ny odpovídá svému názvu; představí se tudíž především provozovatelé koupališť, bazénů a aquaparků. Jeho součástí je dvoudenní mezinárodní konference o budování a pro­ vozu veřejných bazénů po vstupu České re­ publiky do Evropské unie. PROMĚNY KRAJŮ

Pro státní správu a samosprávu společnost ABF rovněž připravila program s názvem Proměny krajů. Má dvě části. První je soubor publikací Regenerace prostoru, které po­ stupně sledují, co se v jednotlivých krajích udělalo, především z hlediska výstavby a vzniku technické infrastruktury. Zatím by­ ly takto zmapovány kraje Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Zlínský; publikace o ostatních se připravují. Vydavatel má snahu je obmě­ ňovat každé dva roky. Druhou částí progra­ mu je zmíněný cyklus konferencí Fórum kra­ jů, měst a obcí. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

mode obec

39

LEGIS LATIVA

NOVÁ PUBLIKACE KONTROLNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY A VEŘEJNÉHO SEKTORU larosbv Rektcíík. lan Selešovský a kolektiv

•ovrtotA tlu KÁsrioi tfeixí

KOSTeOlíef Si$riUVÍR AKOMrtTlNCt loto TTVkO »»AT*f. ktA|iK(A OflCM

KOKTŮM.

F-N '.VVi tJKUOt-X VI VIÍliNt MlAVÍ

Právo EU i pro zaměstnavatele ve veřejné správě

PRÁVO EU MÁ PŘEDNOST ráva a povinnosti v sociální oblasti jsou upraveny v sociálně-právních předpi­ sech ČR. Po vstupu do EU 1. května 2004 budou platit v ČR pro zaměstnance (občany) i zaměstnavatele vedle těchto před­ pisů i právní normy EU (tzv. komunitární právo). Pro zaměstnavatele to bude zname­ nat přizpůsobit svoji personální činnost prá­ vu EU.

P

AUWT ftU> WUíXtT KOKTKOtr VI Vil ONÍM llktOKU comrci a uika vi viUivt'1 mm osu a vihiim trtÁvi

čebnice Kontrolní systémy veřej­ ného sektoru a veřejné správy autorů Jaroslava Rektoříka, Jana Šelešovského a kol. má čtenáře oriento­ vat v existujících kontrolních systé­ mech veřejného sektoru a veřejné sprá­ vy v kontextu její reformy a v souvislos­ ti se vstupem České republiky do Ev­ ropské unie. V učebnici se definuje kontrola jako nástroj řízení, osvětlují se druhy kon­ trol, sleduje se kontrola z hlediska hie­ rarchie veřejné správy v ČR, tj. od stát­ ní kontroly až po kontrolní systémy územních samosprávných celků. Sa­ mostatné kapitoly se věnují finanční kontrole ve veřejné správě, auditu jako specifickému kontrolnímu nástroji (klasifikace a obecné principy auditů, vybrané druhy auditních činností v ob­ lasti veřejných financí, přezkoumání hospodaření územních samospráv­ ných celků a dobrovolných svazků ob­ cí, auditorské směrnice atd.) a proble­ matice korupce a etiky. V publikaci jsou také uvedeny příklady ústředních kontrolních orgánů ve Fran­ cii, Rakousku, SRN, Švédsku, Spojených státech amerických, Velké Británii, Špa­ nělsku, Japonsku, Rumunsku, Rusku, Čí­ ně, Chorvatsku, Maďarsku a Polsku. Text je určen zájemcům o otázky kontrolních systémů veřejného sektoru a veřejné správy, studentům ekonomic­ kých, ekonomicko-správních a práv­ ních fakult vysokých škol a vyšších od­ borných škol v ČR, státním zaměstnan­ cům ve správních úřadech a úřední­ kům územních samosprávných celků. Kniha stojí 250 Kč, včetně DPH, a můžete si ji písemně objednat na ad­ rese ECONOMIA, a. s.,VTÚ, Dobrovské­ ho 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství EKOPRESS. Případné informace na tel. čísle 244 471 676. ■

U

40

módilerm obec

ku práce č.155/2000 Sb., s účinností od 1. ledna 2001 »převzala« ustanovení z 28 směrnic ES. Zbývající směrnice jsou do zá­ koníku práce zapracovány v novele, která by měla nabýt účinnosti v prvním čtvrtletí 2004.

NAŘÍZENI A SMĚRNICE ES Nařízení Evospkých společenství (ES) je použitelné ve všech členských státech a je pro ně závazné v okamžiku, kdy vstoupí v platnost. Všechny orgány členského státu, správní orgány i soudy jsou povinny naříze­ ní aplikovat do své praxe. Nařízení nahrazu­ je národní zákon, pokud by byl s obsahem nařízení rozporný. Nařízení budou platit přímo, aniž by je v ČR někdo schvaloval či vyhlašoval. I přes obecnou závaznost a bezprostřední aplikovatelnost nařízení ES je mnohdy nut­ né, aby pro jeho řádnou harmonizaci s čes­ kým právem byly učiněny kroky také v rámci legislativní činnosti členského státu. Některá nařízení ES vyžadují ke své aplikovatelnosti např. zřízení odpovědných orgánů a institucí členského státu s určením jejich působnosti, jiná požadují stanovení zvláštních sankcí na národní úrovni apod. Toho lze dosáhnout přijetím nového nebo novelizací stávajícího zákona. Pro zaměstnavatele i zaměstnance bude vstup do EU znamenat, že nařízení EU se budou uplatňovat a používat v právním řá­ du ČR ve většině případů přímo. Zaměst­ nancům z nich budou vyplývat práva a ná­ roky, aniž by byly v právním řádu ČR upra­ veny. Nařízení vstupují do právního systé­ mu členských států přímo, bez potřeby je­ jich další administrativní nebo právní im­ plementace (včlenění, zařazení). Vztahují se na všechny členské státy a jsou závazné ja­ ko celek. Směrnice ES jsou závazné co do výsledků, kterých má být dosaženo, a jsou adresovány vládám členských států. Orgány jednotlivých členských států mají možnost volby, pokud jde o formu a způsob jejich implementace. Podle Evropského soudního dvora (ESD) jsou směrnice přímo vynutitelné, jestliže je člen­ ský stát neimplementuje řádně a ve lhůtě směrnicemi stanovené a pokud jsou opatření směrnice dostatečně jasná, přesná a bezpod­ mínečná. Směrnice charakterizuje čl. 249 Smlouvy o založení ES: »Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo. Volba forem a prostředků se ponechává vnitro­ státním orgánům.« ČR již velkou část směr­ nic, zejména z oblasti sociálního práva, im­ plementovala. Jen poslední novela zákoní­

Po vstupu do ES může nastat situace, kdy se právo ČR dostane do rozporu s právem ES (tzv. komunitární právo). K tomu zaujal sta­ novisko ESD, že »žádné ustanovení národní­ ho práva nelze uplatnit k potlačení práva komunitárního«. Soud prvního stupně vždy, když dojde ke kolizi komunitárního práva s právem národ­ ním, je povinen uplatňovat právo komuni­ tární. Pro české soudy to bude zmamenat, že bude-li se účastník sporu, např. zaměstna­ nec, odvolávat na skutečnost, že právo ČR je v rozporu s právem komunitárním, soud musí uplatnit (aplikovat) právo komunitár­ ní. Prakticky tak budou od 1. května 2004 občané EU, včetně občanů ČR, kteří stanou před českým soudem a budou svá práva a nároky uplatňovat v návrhu na zahájení soudního řízení, moci trvat na správné apli­ kaci jednotlivých nařízení a směrnic ES.

Příklad nařízení ES Nařízeni Rady 1612/68 o volném pohybu pra­ covníků uvnitř společenství zakládá právo státních příslušníků členských států na pří­ stup k zaměstnání a jeho výkon na území ji­ ného členského státu na základě stejných podmínek, jaké mají vlastní státní příslušníci tohoto státu. Toto právo mají nejen občané členských států, ale i jejich rodinní příslušníci. Pokud by např. jejich vymezení v předpisech ČR neodpovídalo vymezení v uvedeném naří­ zení, bude platit pojem rodinného příslušníka z nařízení.

V praxi ESD se vyskytlo již několik rozhod­ nutí, podle nichž stát byl povinen poskyt­ nout náhradu škody občanům, kterým vznikla v důsledku »nečinnosti« státu nezapracováním adresných a bezpodmínečných článků směrnic zakládající práva a nároky jednotlivcům. Hrozba povinnosti nahradit škodu může vést členské státy, včetně ČR, k odpovědnému plnění svých povinností a závazků vůči právu ES.

ZAMĚSTNAVATEL PO VSTUPU DO EU Podnikatel nebo jiný zaměstnavatel v ČR ne­ bude mít pozici v sociálně-právní oblasti po vstupu do EU jednoduchou. Musí se řídit ne­ jen právem ČR, ale i právem EU. Dodržení té­ to povinnosti zvýší náročnost na práci perso­ nálních i mzdově-právních útvarů jednotiivých firem. Bude-li např. posílat zaměstnance do některé země EU, musí počítat s dodržová­ ním jejích pracovních i mzdových předpisů (jde např. o minimální mzdu, příplatky za přesčasy apod.). ■

LADISLAV JOUZA právník

leden 2004

LEGISLATIVA

Správa místních poplatků po novele 2/

0 místních poplatcích obecnímu úřadu jako výkon přenesené působnosti obce. Z výše uvedeného je dovozováno, že je v pravomo­ ci obecního úřadu, jakožto orgánu obce, mj. 1 prominutí nebo snížení poplatku podle § 16 zákona o místních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že se jedná o fakultativní fázi poplatkového řízení (je to mimořádný opravný prostředek podle zákona o správě daní a poplatků).

d přijetí zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen zákon o místních poplat­ DRUHÁ VARIANTA cích), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1991, bylo (a stále je) nepochybné, že zavede­ Naopak druhá varianta pohledu na řešení ní místních poplatků spadá do oblasti samo­ problematiky institutu prominutí místního poplatku vychází z toho, že daná věc spadá statné působnosti obce. Oblast místních po­ platků byla za samostatnou působnost obce do samosprávné činnosti obce. Podle do­ slovného výkladu § 16 zákona o místních výslovně považována v § 14 odst. 1 písm. h) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obec­ poplatcích není prominutí místního poplat­ ní zřízení) a i dnes je zjevné, že s ohledem na ku svěřeno obecnímu úřadu, který je jinak § 14 odst. 1 zákona o místních poplatcích je správcem místního poplatku, ale obci jakož­ stanovení místních poplatků zásadně proje­ to veřejnoprávní korporaci. Z tohoto úhlu vem samosprávné moci obce. Místní poplat­ pohledu není v citovaném ustanovení nic, ky zavádí obec obecně závaznou vyhláškou. co by svědčilo o příklonu k přenesené pů­ Naopak problematickou záležitostí i na­ sobnosti (snad kromě ustanovení § 55a zá­ dále zčásti zůstává - a nic na tom nezměni­ kona o správě daní a poplatků, kterým je la ani novela zákona o místních poplatcích, upraveno prominutí daně, resp. poplatku ve která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2004Č vztahu k § 13 zákona o místních poplatcích). - správa místních poplatků. V tomto ustanovení není výslovně stanove­ na působnost obecnímu úřadu, ani obci PROMINUTI POPLATKŮ v přenesené působnosti, a proto i s ohledem V zákoně o místních poplatcích je sice »již« na § 8 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích od 1. ledna 20032) výslovně uvedeno, (obecní zřízení), ve znění pozdějších před­ že řízení o poplatcích (tedy správu místních pisů (dále jen zákon o obcích) - pokud poplatků) vykonává pouze obecní úřad, jak zvláštní zákon upravuje působnost obcí vyplývá z ustanovení § 14 odst. 3 zákona a nestanoví, že jde o přenesenou působnost o místních poplatcích, přičemž působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou pů­ stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zá­ sobnost - se jedná v daném případě o pů­ kona je v souladu s § 15 výkonem přenesené sobnost samostatnou. působnosti. Na druhé straně však i nadále Příslušným orgánem obce, který může zákon o místních poplatcích v případě sprá­ prominout pohledávku vyšší než 20 000 Kč, vy místních poplatků používá pojem »obec« je zastupitelstvo obce podle § 85 písm. f) zá­ místo pojmu »obecní úřad« (§ 11 a 16), a to kona o obcích. V případě pohledávek nižších samozřejmě navozuje dojem, že se v těchto než 20 000 Kč je oním příslušným orgánem případech správa místních poplatků plynule obce s ohledem na § 102 odst. 3 zákona o ob­ »přesouvá« do samostatné působnosti. cích rada obce, pokud si však tuto působnost Ve smyslu § 16 zákona o místních poplat­ nevyhradí samotné zastupitelstvo obce. cích může obec, která poplatky spravuje, Toto pojetí je konzistentní i s dalšími usta­ na žádost poplatníka z důvodu odstranění noveními zákona o obcích. Zákon o obcích tvrdosti poplatek nebo jeho příslušenství svěřuje zastupitelstvu obce do vyhrazené zcela nebo částečně prominout. Postup pravomoci schvalování rozpočtu obce (§ 84 podle tohoto ustanovení tak může vést až ke odst. 2 písm. c) zákona o obcích), zatímco třem variantním řešením, z nichž jedno spa­ hospodaření obce podle schváleného roz­ dá do přenesené působnosti obce, zatímco počtu je vyhrazenou pravomocí rady obce zbývající naopak do působnosti samostatné. (§ 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích), při­ čemž obě tyto pravomoci zmiňovaných orgá­ PRVNÍ varianta nů obce jsou výkonem samostatné působ­ Podle první varianty, kterou zastává Minis­ nosti obce. Nahlíženo tímto pohledem, tak terstvo financí^), představuje řízení o pro­ není možné, aby obecní úřad v přenesené pů­ minutí místního poplatku výkon státní sobnosti rozhodoval o prominutí za nezapla­ správy. V souladu s § 13 zákona o místních cené místní poplatky, a tím fakticky měnil bez poplatcích pro řízení ve věcech poplatků ingerence zastupitelstva obce schválený roz­ platí zvláštní předpisy, tj. zákon číslo počet, který pochopitelně může na příjmové 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve straně obsahovat položku »pohledávky«. znění pozdějších předpisů (dále jen zákon TŘETÍ VARIANTA o správě daní a poplatků), pokud zákon o místních poplatcích nestanoví jinak. Ve Třetí varianta je v podstatě drobnou modifika­ smyslu § I odst. 2 zákona o správě daní cí druhé varianty, kdy by o prominutí místních a poplatků je správcem poplatku ten, kdo poplatků ve výši do 20 000 Kč rozhodoval jiný má oprávnění provádět poplatkové řízení, orgán obce než je rada obce. Podle druhé vě­ tj. výkon poplatkové správy. Zmocnění k té­ ty § 102 odst. 3 zákona o obcích může rada ob­ to správní činnosti je dáno již zmiňovanými ce svým usnesením svoji nevyhrazenou pra­ ustanoveními § 14 odst. 3 a § 15 zákona vomoc spočívající v rozhodování o prominutí

O

pohledávek do 20 000 Kč přenést např. na obecní úřad. V tomto případě by tak obecní úřad rozhodoval o promíjení místních poplat­ ků v samostatné působnosti (na rozdíl od prv­ ní varianty, kdy se jedná o přenesenou působ­ nost). Je však nutné zdůraznit, že by se mohlo zásadně jednat toliko o prominutí místních poplatků do částky výše uvedené. Jak vyplývá ze shora uvedeného, novela zákona o místních poplatcích neodstranila pochybnosti či interpretační nesnáze u in­ stitutu prominutí místního poplatku a pro­ blémy v této záležitosti tak i nadále přetrvá­ vají. Považuji za žádoucí, aby případná další novela zákona o místních poplatcích koneč­ ně tyto problémy vyřešila, a byl tak navozen žádoucí stav, tj. jednotný postup všech obcí v dané věci (což v současné době není). Poznámky: 1) Zákon č. 229/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 2) Viz či. V zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 3) Zde je nutné uvést zejména dvě zaměstnankyně Ministerstva financí, které své názory prezentují například in: Jirásková, Z., Šneberková, A.: Vzorová vyhláška o místních poplatcích po novele zákona (s komentářem), E. I. A. - Ekonomická a informační agentura, Hradec Králové 2003. ■ JAN BŘEŇ právník

VaK

Beroun

Vodovody a kanalizace Beroun, a.$. Mostníkovská 255, 266 41 Beroun Tel.: 311 747 111 •800 100 663 Fax: 311 621 372 www.vakberoun.cz • [email protected] Největší dodavatel pitné vody v regionu bývalých okresů Beroun, části okresu Praha-západ a Města Příbram. Poskytované služby a činnosti: > provozováni vodovodů, kanalizací a Č0V > laboratorní služby > ZÁKAZNICKÁ CENTRA v Berouně, Hořovicích a Příbrami > poradenství v oblasti vodohospodářských staveb > projekční činnost > dovoz vody cisternami > práce kanalizačního a čisticího vozu MO-01609/B

leden 2004

moderní obec

41

LEGISLATIVA

Ředitel školy odchází rávní lí právu obsazování funkce ředite­ le školy obsahuje zákon č. 564/1990 Sb„ o státní správě a samosprávě ve škol­ ství, ve znění pozdějších změn a předpisů. Vedle tohoto speciálního předpisu tu stojí zákoník práce, kde je zachycena obecná úprava jmenování do vedoucí funkce. Své místo zaujímá i krajské a obecní zřízení. Zá­ kon č. 564/1990 Sb„ zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích přitom patří mezi předpisy správního práva a zákoník práce mezi prameny práva pracov­ ního.

P

ZŘIZOVATELSKÉ FUNKCE

Školy podle prvně zmíněného zákona zřizují především obce a kraje v samostatné působ­ nosti, 1' a to v právní formě příspěvkových or­ ganizací, které mají samostatnou právní sub­ jektivitu.Školy jsou tedy právnické osoby odlišné od zřizujícího územního samospráv­ ného celku. Ke zřizovatelským funkcím územního samosprávného celku (s jistou ingerencí státní správy) patří i obsazování funk­ ce ředitele školy jmenováním, a tomu odpo­ vídající oprávnění zřizovatele ředitele školy z funkce odvolat. Vzhledem k tomu, že škola má postavení samostatné právnické osoby, jde o případ tzv. vnějšího jmenování.-*) Ředitel školy je tak zaměstnancem školy a nikoliv obce, která ho do funkce ustavuje. Jmenováním je zakládán pracovní poměr fy­ zické osoby obsazované do funkce ředitele, nejde-li o případ, kdy je ředitelem jmenován zaměstnanec školy, jehož pracovní poměr vznikl již dříve na základě pracovní smlouvy. Pak by šlo pouze o změnu sjednaného druhu práce s důsledky s tím souvisejícími.^) Polemika se snad nepovede o tom, že na úrovni obce bude k jmenování ředitele školy příslušná rada obce a na úrovni kraje rada kraje. Působnost rady obce je založena § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích a pro radu kraje § 59 odst. 1 písm. i) zákona o krajích. Podle týchž ustanovení budou rady územ­ ních samosprávných celků rozhodovat i o od­ volání ředitele z funkce. V této souvislosti od­ borná literatura hovoří o výkonu vnitřní pů­ sobnosti statutárního orgánu obce,5) při­ čemž vlastní úkon ve vztahu k řediteli projeví navenek starosta obce, resp. hejtman kraje.6) JMENOVÁNI" a odvolání

Ředitele předškolních zařízení, škol a škol­ ských zařízení zřízených obcí jmenuje a od­ volává rada obce se souhlasem krajského úřadu. Při jmenování vychází zejména z vý­ sledků konkursního řízení a stanoviska rady školy, pokud je zřízena. Nedojde-li opakova­ ně k dohodě zřizovatele s krajským úřadem, rozhodne o jmenování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen minister­ stvo školství). Obdobně kraj potřebuje pod­ le § 17 odst. 3 zákona č. 564/1990 Sb. k jme­ nování a odvolání ředitele souhlas minister­ stva školství.

42

moderní obec

Opustí-li ředitel školu, ta nezůstane bez vedení.

Při tom došlo k významnému posílení pra­ vomoci územních samosprávných celků, ne­ boť dřívější úprava') svěřovala tuto pravo­ moc do rukou orgánu kraje v přenesené pů­ sobnosti a ministerstvu školství, přičemž zři­ zovatelé vyjadřovali s jmenováním a odvolá­ ním jen souhlas. Jmenování do funkce, které obejde zákonem předepsaný souhlas kraj­ ského úřadu, popř. ministerstva školství, činí právní akty) jmenování neplatným, totéž pla­ tí o odvolání z funkce bez souhlasu kraje či ministerstva školství.

Ředitele předškolních zařízení, škol a škol­ ských zařízení zřízených obcí jmenuje a odvolá­ vá rada obce se souhla­ sem krajského úřadu. Jde zde o zřetelný výraz zájmu státu půso­ bit směrem k řádnému fungování školské soustavy, který je ostatně patrný z celého zá­ kona č. 564/1990 Sb. KONKURSY

Uvolní-li se funkce ředitele školy, nabízejí se dvě možná řešení situace. Citovaná ustano­ vení zákona č. 564/1990 Sb. totiž stanoví, že jmenování do funkce ředitele se odvíjí od vý­ sledku konkursního řízení. Konkursní řízení však vyžaduje jistý čas, neboť vyhláška Ministerstva školství, mláde­ že a tělovýchovy ČR č. 72/2003 Sb., o sestavo­ vání konkursních komisí a pravidlech jejich činností při konkursním řízení na vybrané funkce v oblasti školství, stanoví přesný časo­ vý rozvrh, který musí být při konkursním ří­ zení zachován. Vzniká tak určitá prodleva mezi okamžikem, kdy se funkce ředitele uvol­ ní, a momentem, kdy může být jmenován ře­

ditel nový při zachování všech zákonných podmínek. Praxe se někdy snaží tuto situaci řešit tím, že vlastní úkon jmenování označí jako pově­ ření. Jindy hovoří o jmenování, ale pro změnu do funkce pověřeného ředitele. Zákoník prá­ ce však institut pověření v daném smyslu nezná^) a zákon č. 564/1990 Sb. zase nezná in­ stitut pověřeného ředitele. Jedno z řešení nabídlo ministerstvo škol­ ství v metodickém pokynu,*0) kterým se snažilo ulehčit hromadnou transformaci školských zařízení na právní subjektivitu. Uvádí, že pokud se nepodaří včas vyvolat konkursní řízení, bylo by možné ředitele, do doby, než budou známy výsledky konkursu jmenovat. Je ale otázkou, zda by takové jme­ nování netrpělo právní vadou. 1 když zákon v této souvislosti - na rozdíl od absence stát­ ního souhlasu se jmenováním či odvoláním ředitele - výslovně o neplatnosti takového jmenování nehovoří. Vhodnější řešení nabízí § 3 odst. 1 zákona č. 564/1990 Sb., který stanoví, že ředitel školy jmenuje a odvolává své zástupce (§ 27 odst. 4 zák. práce). Podle téhož ustanovení zákona č. 564/1990 Sb. ředitel řídí školu a plní povin­ nosti vedoucího organizace. Opustí-li ředitel své zaměstnání, škola nezůstane bez vedení. Jeho povinnosti a oprávnění automaticky přecházejí na zástupce ředitele školy, který bude ředitele zastupovat až do jmenování ře­ ditele nového. Do nastalé situace tak nemusí zřizovatel vůbec zasahovat a soustředí se na organizaci konkursního řízení na nového ředitele školy. Zástupce ředitele se s odcházejícím ředitelem dohodne na jeho dalším pracovním zařazení, nebo učiní úkony směřující k ukončení jeho pracovního poměru (§ 65 odst. 3 zák. práce). Poznámky: 1) Školy může podle zákona č. 284/2002 Sb. zřizovat i Ministerstvo školství, tčlovýchovy a mládeže ČR. 2) Postavení příspěvkových organizací územních samosprávných celků je upraveno v zákoně č. 250/2000 Šb„ o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 3) Hendrych, D. a kol.: Právnický slovník, 1. vydání, C. H. BECK. Praha 2001, s. 251. 4) Jouza, L.: Slovník pracovního práva, 2. vydání, Polygon, Praha 2001, s. 35; Galvas, M.: Pracovní poměr, aneb Co by měl vědět každý zaměstnavatel i zaměstnanec, 1. vydání. Elita Bohemia, Brno 1995, s. 68. 5) Ficner, T.: Obec jako subjekt obchodněprávních vztahů, Obchodní právo č. 7 - 8/2003. 6) Nález III. US 721/2001, in: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 23, vydání 1, C. H. BECK, Praha 2002. 7) Stav před 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 284/2002 Sb. 8) Jelikož jmenování provádí orgán veřejné správy, je v článku použit termín právní akt. K tomu Knapp, V.: Teorie práva, C. H. BECK, Praha 1995, s. 145, který označuje právní akt svou podstatou za analogon právního úkonu. 9) Spirit, M.: Zákoník práce s komentářem pro školy, předškolní a školská zařízeni, 1. vydání, Portál, Praha 2001, s. 36. 10) Metodická pomoc školám, předškolním zařízením a školským zařízením zřizovaným obcí při přechodu na právní subjektivitu č. j. 23 620/2002-60, či. 11 bod 1.2.

PETR VODKA

leden 2004

LEGISLATIVA

Diskotéky a veřejný pořádek bce někdy řeší stížnosti občanů na dis­ kotéky tak, že vydají obecně závazné vyhlášky, a to k zabezpečení veřejného pořádku při diskotékách, o zákazu podávání a prodeje alkoholu, o místním poplatku ze vstupného, a k zabezpečení požární ochrany při diskotékách. Do 30. 9. 2003 vydávaly i vy­ hlášky o ochraně před hlukem a vibracemi. Povinnosti v uvedených vyhláškách obce ukládají pořadatelům diskoték a hostinským, tedy právnickým osobám a fyzickým osobám, které jsou podnikateli. Pořadatelé i hostinští mohou s obcí dobrovolně spolupracovat. Čas­ to ale problémy přetrvávají a právo podnikat se střetává s právem na noční klid. Za porušení povinností stanovených obec­ Úkolem obce je zabezpečovat veřejný pořá­ ně závaznými vyhláškami obce jim může obec uložit pokutu podle zákona o obcích až dek v samostamé působnosti. To znamená za­ do výše 200 tisíc Kč. Předpokladem vymaha- bezpečovat jej způsoby stanoveným zákonem telnosti povinností stanovených vyhláškami a tak, jak to obec samostatně zvládne. Před­ obce je jejich zákonnost. Od 1. října 2003 lze běžný zákaz zásahů do pokojného stavu mů­ označit za nezákonnou vyhlášku obce formu­ že za určitých podmínek vydat příslušný po­ lovanou výhradně podle § 96 zákona o ochra­ věřený úřad. O porušení občanských a sou­ ně veřejného zdraví. Obce mohly podle toho­ sedských vztahů však rozhodují soudy. to zákona stanovit konec diskotéky i konec Co se týká stanovení konce provozní doby provozní doby hostinských provozoven za pohostinství a podobných zařízení, bylo 1. říj­ účelem ochrany před neúměrným obtěžová­ na 2003 zrušeno zákonné zmocnění, na jehož ním občanů hlukem a vibracemi. Tyto vyhláš­ základě obce konec provozní doby stanovova­ ky je třeba zrušit nebo novelizovat tak, aby ly. Provoz pohostinství, který ruší noční klid, je stanovily opatření proti činnostem narušují­ postižitelný podle zákona o přestupcích. I bez cím veřejný pořádek podle zákona o obcích. omezení konce provozní doby pohostinství je I když obec obecně závazné vyhlášky nevy­ možno omezit nebo zakázat diskotéky a ve­ dá, platí, že rušení nočního klidu je přestup­ řejné hudební produkce a kulturní akce pořá­ kem proti veřejnému pořádku, který přísluší dané v pohostinstvích, přestože provozní do­ projednat a potrestat orgánu obce oprávně­ ba pohostinství bude končit později. nému k projednávání přestupků.

POŽÁRNÍ ochrana OCHRANA VEŘEJNÉHO POŘÁDKU Rušení nočního klidu narušuje nebo může na­ rušovat veřejný pořádek. Obec může stanovit povinnosti k zabezpečení veřejného pořádku v obecně závazné vyhlášce. Zastupitelstvo obce tak může rozhodnout na základě zákona o ob­ cích o tom, že diskotéky zakáže na některých přesně určených veřejných prostranstvích v ob­ ci. Nebo může rozhodnout, v kterých konkrét­ ních místech je možno diskotéky konat. Popř. může určit, kde jsou diskotéky zakázány, a zá­ roveň stanovit, že je dovoleno diskotéky konat na všech místech, na nichž nejsou obecně zá­ vaznou vyhláškou zakázány. Zastupitelstvo ob­ ce může také stanovit dobu jejich konání. To znamená, že je možno ve vyhlášce obce schvá­ lit přesně konec, ale také začátek diskotéky. Je třeba dát pozor na půlnoc, aby např. diskotéka nemusela sice končit v 24.00 hodin, ale mohla by začínat v 00.01 hodin nového dne. Obec má ještě možnost stanovit v obecně závazné vyhlášce podmínky pořádání disko­ ték, tj. podmínky jejich začátku, průběhu a za­ končení. Může stanovit např. povinnost ozná­ mit předem datum konání každé diskotéky, počet účastníků, místo konání. Vhodné např. je, aby se diskoték}’ konaly v budovách při za­ vřených oknech a bylo zajištěno nucené vět­ rání těchto budov.

leden 2004

Obec může vydat obecně závaznou vyhláš­ ku podle zákona o požární ochraně, ve které stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob. Takové podmínky může stanovit také kraj, a to nařízením v přenese­ né působnosti. Při vydání obecně závazné vyhlášky musí obec dodržovat pouze záko­ ny. Kraj musí při vydání nařízení kraje dodr­ žet nejen zákony, ale také právní předpisy. Takovým právním předpisem je rovněž vy­ hláška obce v případě, že rada kraje se roz­ hodne vydat nařízení kraje. Nařízení kraje musí být na území obce, která vydala obec-

Platné zákony Paragraf 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 58, § 61, § 65, 68 zákona č. 455/1990 Sb., o živnostenském podnikání, § 4,12 a 15 záko­ na č. 37/1989 Sb, o ochraně před alkoholis­ mem a jinými toxikomaniemi, § 76, 82 a 85 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 5,126 a 127 občanského zákoníku, § 29 a § 27 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, § 6 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ALEŠ ADAMEK

O

ně závaznou vyhlášku v téže záležitosti, v souladu s touto obecně závaznou vyhláš­ kou. V obecně závazné vyhlášce je možno stanovit povinnosti, podmínky ochrany a způsob zabezpečení podmínek požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje ví­ ce než 200 osob nebo jestliže to určí obec, na jejímž území se akce koná.

ZÁKAZ PODÁVÁNÍ ALKOHOLU Obec má možnost podle zákona o ochraně před alkoholismem vydat vyhlášku obce podle tohoto zákona a v ní zakázat podávání a prodej alkoholu v určitých dnech nebo hodinách ne­ bo na určených místech. Není však oprávněna omezit nebo zakázat konzumaci alkoholu, protože to zákon neumožňuje. Zákon o ochra­ ně pře alkoholismem a jinými toxikomaniemi ale sám stanoví mj. zákaz podávání a prodeje alkoholu osobám mladším 18 let a podnapilým osobám. Zákaz podávání a prodeje alkoholu při kulturních podnicích a tanečních zábavách pro mládež vyplývá ze zákona.

MÍSTNÍ POPLATEK ZE VSTUPNÉHO Pořadatel je povinen platit poplatek ze vstup­ ného, pokud obec tuto povinnost stanoví v obecně závazné vyhlášce o místních poplat­ cích vydané podle zákona o místních poplat­ cích. V této obecně závazné vyhlášce může obec pořadatelům stanovit výši poplatku a datum splatnosti poplatku a také další po­ vinnosti, např. povinnost ohlásit příslušné identifikační údaje, povinnost předem ohlásit místo a čas konání diskotéky, předpokládaný počet účastníků, povinnost předem si nechat orazítkovat vstupenky na obecním úřadě, ohlásit čísla účtů peněžních ústavů, na nichž jsou vedeny finanční prostředky z podnikatel­ ské činnosti a další povinnosti související s vy­ bráním poplatku. Vstupným se podle zákona o místních po­ platcích rozumí peněžitá částka, kterou účast­ ník akce, v tomto případě diskotéky, zaplatí pořadateli za to, že se akce může zúčastnit. Sazba poplatku může činit až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Jestliže je v ceně vstupného obsažena daň z přidané hodnoty, odečítá se daň od ceny vstupného. Po dohodě s poplatníkem může obec stanovit poplatek )

moderní obec

43

LEGISLATIVA

> paušální částkou, a potom odpadá prokazová­ ní celkové výše vybraného vstupného. PORUŠENÍ OBECNĚ ZÁVAZNÝCH VYHLÁŠEK

Obec, resp. příslušný orgán obce, vydává roz­ hodnutí o porušení obecně závazné vyhlášky' obce v těchto případech: ■ rozhodnutí o porušení obecně závazné vyhlášky obce o veřejném pořádku při disko­ tékách, povinností stanovených za účelem ochrany veřejného pořádku a povinností, kde, kdy a za jakých podmínek se budou diskotéky konat, ■■ rozhodnutí o porušení obecně závazné vyhlášky obce o konci provozní doby hostin­ ských provozoven v době, kdy toto umožňoval platný zákon o veřejném zdraví ■ rozhodnutí o porušení obecně závazné vyhlášky o zákazu podávání a prodeje alkoho­ lu v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech, ■ rozhodnutí o porušení vyhlášky o míst­ ním poplatku ze vstupného, ■ rozhodnutí o porušení vyhlášky o pod­ mínkách pro zabezpečení požární ochrany při diskotékách, kterých se zúčastňuje větší počet osob. Jestliže podnikatel závažným způsobem porušuje právní předpisy, živnostenský úřad mu může pozastavit nebo zrušit živnostenské oprávnění. Právním předpisem je také obec­ ně závazná vyhláška vydaná zastupitelstvem obce. Jestliže obecní úřad zjistí při kontrole dodržování svých obecně závazných vyhlá­ šek, že pořadatel diskotéky nebo hostinský porušuje právní předpis, zahájí s ním správní, případně přestupkové řízení. Pravomocné rozhodnutí o pokutě za porušení příslušného právního předpisu obecní úřad potom pošle příslušnému živnostenskému úřadu Důležité je, že přitom může obec požádat živnostenský úřad o pozastavení nebo zrušení živnosti. SPOLUPRÁCE S POLICIÍ

Starosta je oprávněn požádat policii o spolu­ práci při zabezpečování záležitostí veřejného pořádku. Pouze orgány policie jsou např. oprávněny legitimovat účastníky diskoték. Je to důležité např. kvůli tomu, jak jsme uvedli, že jestliže je na diskotéce účastna mládež, potom platí, že na akcích pro mládež je zaká­ záno podávat a prodávat alkohol. Jestliže obec využije své možnosti a nařídí pořadateli, aby předem oznámil obecnímu úřadu, kde se bude diskotéka konat, je vhodné zjistit další informace o budově na stavebním úřadě. A takovou informací je, zda konání dis­ koték)' je v souladu s účelem stavby, který je uveden v kolaudačním rozhodnutí. Umístění budovy, popř. pozemku, kde se pořádají disko­ téky, případně pohostinství, musí být v soula­ du s územním plánem. Stavební úřad vydává kolaudační rozhodnutí. Rozhoduje o sankcích za porušení stavebního zákona. Pravomocné rozhodnutí o závažném porušení zákona zašle živnostenskému úřadu. Nevhodnost umístění takových zařízení v obytné zástavbě je možno řešit změnou územního plánu. ■ EVA ŠROMOVÁ

právnička, Benešov

44

moderní obec

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled některých vybraných práv­ ních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 120/2003 do částky 127/2003)

Částka 120 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 29. října 2003. Zákon č. 357/2003 Sb., kterým se mění zá­ kon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění po­ zdějších předpisů Účinnost od 29. října 2003 Zákon č. 359/2003 Sb., kterým se mění zá­ kon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a zákonem vymezené příspěvkové organizace, fyzické a právnické osoby jsou po­ vinny do 4 let (dosud do 3 let) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2001) nechat si zpracovat na jimi provozované ener­ getické hospodářství a budovy energetický au­ dit. Novela zákona také nově stanoví, na které energetické hospodářství a budovy se povinnost zpracovávat energetický audit ne­ vztahuje. Účinnost od 29. října 2003

Částka 123 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 4. listopadu 2003. Nařízení vlády č. 369/2003 Sb., o použití pro­ středků Státního fondu rozvoje bydlení České re­ publiky ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů určených přednostně pro zaměstnance příjem­ ců investičních pobídek Toto nařízení upravuje podmínky a rozsah posky­ tování dotace obcím z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení České republiky na podporu vý­ stavby nájemních bytů určených přednostně pro za­ městnance fyzické nebo právnické osoby, které byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu. Dotaci lze poskytnout do výše 400 000 Kč na je­ den byt vzniklý výstavbou bytového domu s byty, a dále do výše 370 000 Kč na jeden byt vzniklý změnou stavby, kterou vznikne nový byt z prostor určených dosud k jiným účelům než k bydlení, ne­ bo nástavby, půdní vestavby nebo přístavby, pokud jimi vznikne nový byt. Nařízení stanoví podmínky, za kterých se dotace poskytuje. Jednou z podmínek je například povin­ nost obce nepřevést po dobu 20 let vlastnictví k by­ tovému domu, nebo k jednotce, která je bytem, ani spoluvlastnický podíl na nich na jinou osobu. Účinnost od 4. listopadu 2003 a pozbyti platnos­ ti dnem 31. prosince 2005

Částka 121 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 31. října 2003. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Tento zákon upravuje právní poměry fyzic­ kých osob, které v bezpečnostním sboru vyko­ návají službu, jejich odměňování, řízení ve vě­ cech služebního poměru a organizační věci služ­ by. Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeň­ ská služba České republiky, Bezpečnostní infor­ mační služba a Úřad pro zahraniční styky a in­ formace. Účinnost od 1. ledna 2005 (s výjimkou) Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů sou­ visejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Tímto zákonem se mění celkem 41 dalších zákonů. Účinnost od 1. ledna 2005

Částka 122 Sbírky zákonů, která byla ro­ zeslána dne 31. října 2003. Úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o pod­ mínkách převodu zemědělských a lesních po­ zemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změ­ ně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dě­ dické, dani darovací a dani z převodu nemovi­ tostí, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášené předsedou.vlády pod č. 366/2003 Sb.

Částka 126 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 13. listopadu 2003. Vyhláška č. 387/2003 Sb., kterou se mění vyhláš­ ka č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam ka­ tastrálních území s přiřazenými průměrnými základ­ nímu cenami zemědělských pozemků. Účinnost od 1. ledna 2004 Sdělení Ministerstva vnitra České republiky č. 389/2003 Sb., o vyhlášení nových voleb do za­ stupitelstva obce Ministr vnitra vyhlásil na den 24. dubna 2004 nové volby do Zastupitelstva obce Přestavlky (okres Plzeň-jih).

Částka 127 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 18. listopadu 2003. Nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stano­ ví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu Čes­ ké republiky k podpoře obnovy včelstev. Pozemkový fond České republiky převede částku 80 miliónů Kč k podpoře obnovy včelstev za včelstva uhynulá v důsledku nepříznivého zimního ob­ dobí roku 2003 (tj. od 24. prosince 2002 do 21. března 2003) Českému svazu včelařů. Účinnost od 18. listopadu 2003 Vyhláška č. 391/2003 Sb., kterou se stanoví po­ drobnosti o označování, měření a klasifikaci dříví. Účinnost od 1. ledna 2004 JAN BŘEŇ

právník

VÝHODA PRO PŘEDPLATITELE Přístup do archivu časopisu Moderní obce www.predplatitel.ihned.cz

leden 2004

LEGISLATIVA

»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 13/

níka pozemku územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo má-li se navr­ hovatel stát vlastníkem podle zvláštního předpisu (§ 38). S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k umístění stavby nebo k určení využití území (§ 38a).

tomto díle se budeme věnovat otázkám územního řízení a záležitostem souvi­ ROZHODNUTI A JEHO PLATNOST sejícím s územním rozhodnutím. Stavební úřad v územním řízení posoudíV územním rozhodnutí vymezí stavební úřad návrh především z hlediska péče o životní území pro navrhovaný účel a stanoví pod­ prostředí a potřeb požadovaného opatření mínky k ochraně veřejných zájmů v území; ji­ v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh mi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry a jeho soulad s podmínkami podle odst. 1 územního plánování, včetně architektonic­ a předchozími rozhodnutími o území. Posou­ kých a urbanistických hodnot v území, věc­ dí, zda vyhovuje obecným technickým poža­ nou a časovou koordinaci jednotlivých staveb davkům na výstavbu a obecným technickým a jiných opatření v území, požadavky k ochra­ požadavkům zabezpečujícím užívání staveb ně zdraví a životního prostředí a rozhodne osobami s omezenou schopností pohybu o námitkách účastníků řízení (§ 39). Tento zá­ a orientace, popřípadě předpisům, které sta­ kladní obsah rozhodnutí o umístění stavby noví podmínky hygienické, protipožární, bez­ stanoví přímo stavební zákon v citovaném pečnosti práce a technických zařízení, do­ ustanovení. Další podrobnější náležitosti ob­ pravní, ochrany přírody, péče o kulturní pa­ sahuje prováděcí vyhláška č. 132/1998 Sb., mátky, ochrany zemědělského půdního fon­ kterou se provádějí některá ustanovení sta­ du, lesního půdního fondu apod., pokud po­ vebního zákona, podle které v podmínkách souzení nepřísluší jiným orgánům (§ 37 odst. rozhodnutí o umístění stavby stanoví dále mj. 2). Stavební úřad v řízení zajistí vzájemný sou­ druh a barvu vnějších úprav stavby (krytiny, lad předložených stanovisek dotčených orgá­ omítek, nátěrů apod.), výškové a polohové nů státní správy vyžadovaných zvláštními umístění stavby, odstupy od hranic pozemku předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a od sousedních staveb, napojení na sítě tech­ a jejich námitky. S příslušnými orgány státní nického vybavení a pozemní komunikaci, správy, jejichž rozhodnutí nebo opatření k po­ výšku stavby a další podmínky (§ 4 odst. 2 vy­ danému návrhu byla získána před oznáme­ hlášky). ním zahájení územního řízení, omezí staveb­ Rozhodnutí o umístění stavby a rozhod­ ní úřad projednání návrhu podle míry, v jaké nutí o využití území platí dva roky ode dne, byly jejich požadavky splněny (§ 37 odst. 3). kdy nabylo právní moci, nestanovil-li sta­ vební úřad v odůvodněných případech delší POŽADOVANÉ PRÁVO K POZEMKU lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlast­ v těchto lhůtách podána žádost o stavební nické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlast­ povolení nebo povolení k terénním úpra­

V

vám a pracím podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu (§ 40 odst. 1 vě­ ta první). Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá plat­ nosti též dnem, kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo jeho právního nástupce o tom, že upustil od zá­ měru k němuž se rozhodnutí vztahuje (§ 40 odst. 1 věta druhá). Dobu platnosti územního rozhodnutí mů­ že stavební úřad prodloužit na žádost navr­ hovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty (§ 40 odst. 3). Územní rozhodnutí je zá­ vazné i pro právní nástupce jeho navrhovate­ le a ostatních účastníků řízení (§ 40 odst. 4).

ZMĚNA A OZNÁMENI ROZHODNUTÍ Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v práv­ ní moci, novým územním rozhodnutím, jest­ liže se změnila územně plánovací dokumen­ tace nebo jiné podklady pro územní rozhod­ nutí nebo podmínky v území (§ 40 odst. 1 vě­ ta první). Územní rozhodnutí se účastníkům ozna­ muje doručením písemného vyhotovení (§ 42 odst. 1). Veřejnou vyhláškou se oznámí územ­ ní rozhodnutí o umístění liniové stavby a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvláště rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu a rozhodnutí o stavební uzávěře. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způso­ bem v místě obvyklým. Poslední den této lhů­ ty je dnem doručení (§ 42 odst. 1). Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit (§42 odst. 2). ■

STANISLAV MALÝ právník, odborný asistent Stavební fakulta ČVUT

Povinnosti úředníka 3/ ákon č. 312/2002 Sb. stanovuje povin­ Ostatní související ustanovení: (3) Úředník nesmí být členem řídícího, do­ nosti úředníka v hlavě III. Základní po­ vinnosti úředníka, obsahující § 16. Nyní zorčího nebo kontrolního orgánu právnické se budeme věnovat povinnostem úředníka osoby, jejímž předmětem činnosti je podniká­ podle § 16 odst. 2. Úředník je dále povinen: ní. To neplatí, pokud je do takového orgánu vy­ a) pracovat svědomitě a řádně podle svých slán územním samosprávným celkem, jehož sil, znalostí a schopností, je zaměstnancem. V tomto případě však úřed­ b) plně využívat pracovní doby a pracov­ níkovi nenáleží odměna za výkon funkce pod­ ních prostředků k vykonávání svěřených pra­ le věty první. Tato odměna nesmí být poskyt­ cí, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracov­ nuta ani po skončení pracovního poměru. ní úkoly, (4) Úředník může vykonávat jinou výdě­ c) řádně hospodařit s prostředky svěřený­ lečnou činnost jen s předchozím písemným mi mu územním samosprávným celkem souhlasem územního samosprávného celku, a střežit a ochraňovat jeho majetek před po­ u něhož je zaměstnán. škozením, ztrátou, zničením a zneužitím (5) Omezení stanovené v předchozím od­ a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy stavci se nevztahuje na činnost vědeckou, územního samosprávného celku, pedagogickou, publicistickou, literární nebo d) zachovávat pravidla slušnosti při úřed­ uměleckou, na činnost znalce nebo tlumoč­ ním jednání a vůči ostatním zaměstnancům níka vykonávanou podle zvláštního právní­ působícím ve veřejné správě. Porušení které­ ho předpisu pro soud nebo správní úřad, na hokoli z ustanovení je porušením zákona č. činnost v poradních orgánech vlády a na 312 a může být důvodem třeba i k výpovědi. správu vlastního majetku.

Z

leden 2004

Ustanovení omezují podnikání s danými výjimkami. 1 s výjimkami však bývá pro­ blém, zejména v případě soudních znalců. Typické je to u úředníků stavebních úřadů. Pokud jsou současně znalci např. na odhady nemovitostí či stavebních prací, může do­ cházet ke střetu zájmů. Na tuto činnost je pak nutné vztahovat ustanovení o střetu zá­ jmů. Je patrně nemyslitelné, aby úředník znalec prováděl znalecké posudky na otázky týkající se jeho zaměstnavatele nebo obča­ nů, kterým současně vyřizuje stavební povo­ lení apod. Považovala jsem za nutné připomenout některé okolnosti, které staví tento zákon do trochu jiné světla, než se popisuje - totiž že jde o zákon dávající úředníkům více jistot. On sice tyto jistoty dává, ale vyvažuje to mnohem vyššími nároky, než bývalo doposud. ■

JANA HAMPLOVÁ stálá spolupracovnice redakce

moderní obec

45

i

LEGISLATIVA

Informovanost o ochraně obyvatelstva je nízká

Zajímavý byl výsledek odpovědí na otáz­ ku »Víte, co máte dělat, když uslyšíte varov­ ný signál „všeobecná výstraha?“« Téměř po­ lovina dotazovaných se sice domnívala, že to ví, ale pouze necelých 20 % všech res­ pondentů vědělo, jaký ve skutečnosti má tento varovný signál tón. Jistota, jak se za­ chovat, se zvyšovala s věkem a více si jsou jisti muži než ženy (Téměř 60 % mužů se do­ mnívá, že ví, co má dělat, naopak u žen je to téměř o třetinu méně.).

odle čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České ZÁJEM O INFORMACE republiky, je garantem ochrany životů, Jak dále z výzkumu vyplynulo, respondenti zdraví a majetkových hodnot stát. Základ­ projevili vysoký zájem zvýšit si vědomosti. ním principem systému ochrany je přede­ Celkem 83,7 % dotázaných je přesvědčeno, vším vytváření podmínek pro přípravu na že je pro ně důležité být lépe informováni vznik mimořádných událostí a krizových si­ o činnosti v případě vzniku mimořádné si­ tuací. Tato příprava kromě jiného představu­ tuace. Navíc přičteme-li dalších 12 % res­ je přiměřenou informovanost občanů pondentů, kteří odpověděli spíše ano, pak o možném vzniku nebezpečí v místě bydliš­ v konečném výsledku 95 % dotazovaných tě a jejich dostatečnou výchovu v oblasti odpovědělo kladně. ochrany obyvatelstva. Na poslední otázku »Co byste podle vaše­ Poprvé od 30. let minulého století ochra­ ho názoru uvítal(a) ke zlepšení vaší infor­ nu obyvatelstva') v ČR upravuje až zákon movanosti o chování obyvatelstva v případě č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchran­ vzniku mimořádné události?« respondenti ném systému a o změně některých zákonů, přiřazovali své hodnocení dle škály nabíze­ ných možností forem vzdělávání. Nejvyšší ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Od roku 1990 výrazně poklesla připrave­ zájem projevili o edukaci prostřednictvím nost obyvatelstva k činnostem v období mi­ instruktivně vzdělávacích pořadů ve sdělo­ mořádných situací. Jednou z příčin bylo mj. vacích prostředcích. Více než 60 % dotazozrušení tzv. přípravy obyvatelstva k civilní obraně. To nakonec potvrzují i výsledky prů­ Graf 1: Zájem o vzdělávací pořady zkumu, který se uskutečnil v červenci roku 2002 u reprezentativního vzorku populace v médiích (300 respondentů) na území okresu Žďár nad Sázavou. Šetření formou písemných do­ 1,7 % tazníků zjišťovalo zejména úroveň znalostí v oblasti ochrany obyvatelstva, schopnosti správného jednání při vzniku mimořádné události a zájmu o různé formy edukace.

P

NELICHOTIVÁ ČÍSLA Výsledky výzkumu potvrdily počáteční hypo­ tézu o nízké informovanosti veřejnosti v ob­ lasti ochrany obyvatelstva. Celková průměr­ ná úspěšnost správných odpovědí v testu či­ nila 64,3 %. Nebyla ovlivněna věkem, vzdělá­ ním, bydlištěm ani pohlavím. Tento nepříliš lichotivý výsledek je alarmující. Je to zároveň varování, aby se tento problém již řešil, a to podstatně komplexněji než doposud. Šetření zkoumalo znalosti respondentů jednak o civilní ochraně z 90. let, jednak o »socialistické« civilní obraně a branné vý­ chově (Např. co má obsahovat evakuační zavazadlo, jaká jsou telefonní čísla tísňové­ ho volání či pravidla chování při úniku ne­ bezpečných látek, jaký je způsob ochrany dýchacích cest apod.J. Četnost správných odpovědí v takto rozdělených dvou skupi­ nách otázek byla propastně rozdílná. Za­ tímco u druhé skupiny dosahovala úspěš­ nost správných odpovědí 84,4 %, u první pouze 39,15 % (zde byl navíc velmi slabý vý­ sledek správných odpovědí na otázky ohledně počtu varovných signálů v ČR a znalosti tónu sirény »všeobecné výstrahy«). Jen 22,7 % osob správně odpovědělo, že existuje pouze jeden varovný signál2) a 19,3 % jich nevědělo, jakým tónem se ten­ to signál vyhlašuje.

Rozhodně ano ! Spiše ano

Spíše ne | Rozhodně ne

Graf 2: Zájem o informační materiály rozesílané poštou

Rozhodně ano ~j Spíše ano

váné skupiny volilo »rozhodně ano« a 30 % »spíše ano«. To je celkem více než 90 % klad­ ných odpovědí. Na druhou stranu způsob vzdělávání a zvyšování informovanosti veřejnosti for­ mou informačních materiálů rozesílaných poštou vzbudil sice u šetřené skupiny nejmenší zájem ve srovnání s ostatními forma­ mi, avšak míra kladných odpovědí nad oče­ kávání přesáhla 30 %. Polovina responden­ tů vyjádřila »spíše ne« a necelých 14 % voli­ lo odpověď »rozhodně ne«. Na 5% hladině významnosti nebyl prokázán vliv žádného ze zkoumaných faktorů. Analýza tohoto šetření tak potvrdila ne­ jen nízkou úroveň informovanosti veřej­ nosti, ale i její zájem o zlepšení. Dala záro­ veň odpověď na to, jakým způsobem a směrem nastavit vhodnou komunikační politiku, která by byla »stravitelná« a efek­ tivně přijímaná jednotlivými cílovými sku­ pinami populace. POVINNOST OBCE Hlavní odpovědnost za přípravu obyvatel­ stva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí má přede­ vším obec, která dle příslušných zákonů3' seznamuje právnické a fyzické osoby s cha­ rakterem možného ohrožení, s připravený­ mi záchrannými a likvidačními pracemi, ochranou obyvatelstva, krizovými opatření­ mi a se způsobem jejich provedení. Za tím­ to účelem organizuje školení. K naplnění zá­ konných povinností ohledně přípravy a vý­ chovy obyvatelstva může obecní úřad využí­ vat poměrně široké palety public relations forem směrované k různým cílovým skupi­ nám. Jsou to například přednášky, besedy4', in­ formační kanceláře, semináře, regionální rozhlas a televize (pořady zaměřené na vzdělávání přizpůsobené místním podmín­ kám), regionální tisk (pravidelné či občasné články, abeceda civilní ochrany apod.), sportovně vzdělávací aktivity (cvičení a sou­ těžní disciplíny ve spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému) apod. Poznámky: 1} Ochranou obyvatelstva se dle § 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zrněné některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. rozumí plněni úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. 2) U většiny nesprávných odpovědí se respondenti domnívali, že máme 4 varovné signály. Lidé mají stále ještě v paměti znalosti z předlistopadové branné výchow a vzdělávání. 3) § 15 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a §21 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 4) Z výzkumu vyplynulo, že o tuto formu vzdělávání mají nejvyšší zájem lidé v poproduktivním věku a lidé bydlící v menších obcích. ■

Spiše ne LENKALUKÁŠKOVÁ katedra veřejné správy a regionalistiky VŠE Praha

^ Rozhodně ne ZDROJ VSE

46

moderní obec

leden 2004

PRÁVNÍ PORADNA

Program zasedání zastupitelstva ■ Má občan obce právo vyjadřovat se po zahájeni zasedáni zastupitelstva obce i k navrhovanému programu zasedáni, či nikoliv? V souladu s § 94 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) mají právo předkládat návrhy k za­ řazení na pořad jednání připravovaného za­ sedání zastupitelstva obce jeho členové, ra­ da obce a výbory. Návrhy těchto subjektů musí být zařazeny vždy. Jednací řád však může umožnit, aby návr­ hy dávaly i jiné subjekty - např. občané obce starší 18 let, komise rady obce apod. O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program je­ ho jednání rozhodne zastupitelstvo ve smys­ lu § 94 odst. 2 zákona o obcích. Tyto návrhy z povahy věci mohou přednášet již jen pří­ tomné osoby s navrhovacím právem. Vzhledem k tomu, že mandát člena zastu­ pitelstva obce se vykonává osobně, není možné, aby se tak činilo na písemný návrh nepřítomného člena zastupitelstva, pokud si tento písemný návrh neosvojí jiný pří­ tomný člen. Podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích má občan obce, který dosáhl věku 18 let, prá­ vo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Vycházeje z této dikce zákona, má občan obce starší 18 let podle mého názoru právo vyjadřovat se po za­ hájení zasedání i k navrhovanému programu zasedání zastupitelstva, pokud mu však toto oprávnění přiznává jednací řád daného zastu­ pitelstva.

Svazek obcí a příspěvková organizace ■ Může dobrovolný svazek obcí zřídit svoji příspěvkovou organizaci? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vý­ slovně nezakazuje, aby dobrovolný svazek obcí založil samostatnou právnickou osobu (např. příspěvkovou organizaci). Na druhé straně je vhodné zmínit, že vzhledem k ve­ řejnoprávní povaze svazku obcí je nutné se řídit zásadou »co není výslovně dovoleno, je zakázáno«. Svazky obcí představují specifické sub­ jekty povolané k výkonu určitých veřejno­ právních ůkolů, přičemž je nelze zaměňo­ vat se subjekty státní správy, ale ani se subjekty územní samosprávy. Na rozdíl od ustanovení § 20a odst. 2 zrušeného zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zří­ zení), ve znění pozdějších předpisů, kdy svazek obcí mohl zakládat právnické oso­ by k plnění úkolů, pro něž byl vytvořen,

leden 2004

současný zákon o obcích toto již neupra­ vuje. Podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpo­ čtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, může zřizovat příspěvkové organizace (ve smyslu tohoto zákona) toliko územní samosprávný celek. Územními samosprávnými celky se pod­ le čl. 99 Ústavy České republiky rozumí ob­ ce, kraje a hlavní město Praha. Pokud by měla být i svazku obcí dána možnost zaklá­ dat příspěvkové organizace, potom by pod­ le mého názoru bylo nutné v tomto směru novelizovat zákon č. 250/2000 Sb. S ohle­ dem na výše uvedené jsem toho názoru, že svazek obcí nemůže zřizovat své příspěvko­ vé organizace.

Údaje na obchodních listinách obce ■ Jaké údaje se mají uvádět na obchodních listinách obce? Podle § 13a odst. 1 zákona číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je každý podnikatel povinen na všech objednávkách, obchod­ ních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle: podnika­ telé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejs­ tříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Podnikatelem pro účely obchodního zá­ koníku se v souladu s § 2 odst. 2 obchodního zákoníku rozumí mj. a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živno­ stenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvlášt­ ních předpisů. Obec je v souladu s ústavní úpravou územní samosprávy základním územním samosprávným celkem. Pro její vznik a exi­ stenci není nutný zápis do žádného veřejno­ právního rejstříku. Jestliže obec není podni­ katelem ve smyslu chápaném obchodním zákoníkem, vzniká jí pouze povinnost ozna­ čovat své písemnosti podle § 111 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a to i v těch pří­ padech, kdy obec vystupuje jako subjekt ob­ chodního práva, resp. obchodně právních vztahů ve smyslu § 261 odst. 2 obchodního zákoníku. Pokud však obec podniká např. na základě živnostenského oprávnění (a je tedy podni­ katelem podle obchodního zákoníku), po­ tom je její povinností označovat své obchod­ ní listiny způsobem stanoveným obchod­ ním zákoníkem, tj. i údajem o zápisu obce do živnostenského rejstříku vedeného pří­ slušným živnostenským úřadem.

Vypsání nových voleb ■ Může se zastupitelstvo obce »dohodnout« na vypsání nových voleb a pokud ano, jakým způsobem tak učiní? Podle § 58 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se nové volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona konají pouze z ní­ že uvedených důvodů: a) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhrad­ níci podle § 56, b) jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží pod hranici 5 a nejsou-li náhrad­ níci podle § 56, c) dojde-li ke vzniku nové obce, d) dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu, e) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva ob­ ce podle zvláštního právního předpisu. ■ V případě, že počet zastupitelů klesne pod pět, jsou zbývající členové usnášeníschopní? Poklesne-li počet členů zastupitelstva ob­ ce o více než polovinu, popřípadě pod pět a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, pak tuto skutečnost v soula­ du s ustanovením § 90 zákona o obcích oznámí obecní úřad neprodleně krajskému úřadu. V takovém případě nemůže zastupi­ telstvo obce rozhodovat o záležitostech uvedených v § 84 a 85 zákona o obcích. Jinými slovy, zastupitelstvo je, resp. může být v takovéto situaci sice usnášeníschopné (zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů; k platnému usnesení zastupitel­ stva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce), ale nemůže rozhodo­ vat o záležitostech uvedených ve výše uve­ dených ustanoveních zákona o obcích. ■ Pokud jsou vypsány nové volby, na zákla­ dě čeho se určí počet budoucích nově vole­ ných zastupitelů? Při stanovování počtu členů zastupitelstva obce pro následující volební období se po­ stupuje podle § 67 zákona o obcích, když je­ jich počet stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích; pro nové volby může být tato lhůta zkrácena nejvíce o jednu třetinu. Neurčí-li zastupitel­ stvo obce jinak, volí se počet členů zastupi­ telstva podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období (§ 68 odst. 4 zá­ kona o obcích).

Mgr. JAN BŘEŇ právník

moderní obec

47

KALENDÁRIUM ■ 15. 1. Kostelec nad Černými lesy

FOTO: ARCHIV

Biomasa - energie pro obec Praktický odborný seminář o podmínkách využití biomasy. Hovořit se bude o ekono­ mických a legislativních souvislostech vyu­ žití biomasy, dále o možnostech příjmů za prodej emisí C02, o používaných techno­ logiích, výhledech tohoto zdroje energie do budoucna apod. Garantem semináře je Ing. Jan Klíma (tel.: 604 211 172), informace na adrese: [email protected].

■ 5. - 6. 2. nedaleko Plzně IMPA 2004 Konference pro zástupce měst a obcí, ko­ merční firmy a odbornou veřejnost o zvýše­ ní informovanosti a osvěty v oblasti infor­ matiky, systémového přístupu a manažer­ ských metod, včetně prezentace úspěšně realizovaných projektů. Pořadatelem konfe­ rence je Plzeňský kraj ve spolupráci s kraji Karlovarským a Jihočeským a Západočes­ kou univerzitou v Plzni. Další informace na adrese: www.openmim.cz/impa2003.

SEMINÁŘE VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA, a. s.: m

15.1. Praha

Komunikační dovednosti (Ing. Patrik Janda - trenér, Training Centrum) Seminář pro vedoucí pracovníky, manaže­ ry, obchodní zástupce, nezávislé distribu­ tory, zaměstnance veřejné správy a nezis­ kových organizací a další zájemce. Názor­ ně ukáže, jak si připravit typ komunikace, která je vhodná k danému typu vzájemné interakce a natrénování přijímání kritiky nebo pochvaly.

■ 16. 1. Praha Pracovní motivace (Ing. Patrik Janda - trenér, Training Centrum) Seminář pro vedoucí pracovníky, manaže­ ry, obchodní zástupce, nezávislé distribu­ tory, zaměstnance veřejné správy a nezis­ kových organizací i pro všechny ty, kteří potřebují motivovat sebe a skupinu lidí.

■ 19. 1. Praha Aktuální otázky autorského práva (JUDr. Petra Žikovská, JUDr. Veronika Křesťanová - Právnická fakulta UK Praha) Seminář je určen pracovníkům ve sdělova­ cích prostředcích, reklamních a mediálních agenturách, autorům, výkonným uměl­ cům, výrobcům zvukových a zvukově obra­ zových záznamů, ostatním osobám činným v oblasti tvorby a užití autorských děl, pod­ nikovým právníkům, advokátům, jakož i všem ostatním zájemců o autorské právo. (Uvedené semináře se budou konat v budově vydavatelstvíEconomia, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, další informace získáte na internet, adresách: [email protected], www.seminare.ihned.cz,www.hn-klub.cz)

Více než 500 zástupců municipalit se zúčastnilo prosincového Fóra primátorů a starostů na pražském Žofíně. Pavel Němec, ministr pro místní rozvoj, informoval účastníky ze­ jména o přípravách ČR na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evrop­ ské unie. S připravovanými projekty pro letošní rok v oblasti informatiky je seznámil Vla­ dimír Mlynář, ministr informatiky. Ten však byl zklamán, že se na webovou stránku Portál veřejné správy podívala pouze čtvrtina z přítomných zástupců městských a obecních úřa­ dů. Vetší zájem projevili o řešení problému spojeného s plynofikací v malých obcí, o němž hovořil Andrej Mudray, předseda Státního fondu životního prostředí. Imol

DIGIS konference 2003 Geografické informační systémy (GIS) byly hlavním tématem konference, kterou uspo­ řádala na sklonku minulého roku ostravská společnost DIGIS. V Turistickém informač­ ním centru Sněženka v Sedlnici přivítal sta­ rosty, tajemníky a informatiky z městských a obecních úřadů severní Moravy starosta obce Sedlnice Zdeněk Brož. Ředitel Ing. Libor Štefek seznámil přítomné se vznikem a roz­ vojem pořádající společnosti. Další odborní­ ci přednášeli o postupech při tvorbě GIS, o možnostech využívání údajů katastru ne­ movitostí, o formátech dat a standardech In­ formačních systémů veřejné správy. /ob/

Konference kraje Vysočina

telů kraje Vysočina, které připravilo Minister­ stvo pro místní rozvoj společně s krajem Vyso­ čina v polovině loňského prosince. Tématem konference byl Rozvoj České republiky a kraje Vysočina po vstupu do Evropské unie. /bu/

Konzultační dny Ministerstvo pro místní rozvoj bude i v letoš­ ním roce pořádat konzultační dny. Témata budou operativně reagovat na aktuální pro­ blémy v oblasti bytové politiky a bydlení. Bezplatná metodicko-poradenská činnost je určena nejen pro obce, ale i pro kraje. Termí­ ny pro první pololetí jsou: 13. leden, 10. únor, 9. březen, 6. duben, 11. květen, 8. červen. Konzultace budou probíhat ve velkém sále Divadla Image v Praze 1 (vchod z ulice Paříž­ ská č. 4) vždy v úterý od 9.30 hodin. Jejich program bude k dispozici na webové stránce Ministerstva pro místní rozvoj: www.mmr.cz vždy tři dny před konáním konzultací, /ob/

Vstupem ČR do EU, 1. května 2004, dojde k zásadní změně, k možnosti čerpání finanč­ ních prostředků z EU, a to mimo jiné také prostředků na regionální rozvoj. Pro období 2004 - 2006 počítá EU s podporou do naší ze­ mě ve výši 2,327 miliardy eur. »Váš kraj, v po­ rovnání s ostatními kraji ČR, určitě nepatří me­ institut pro místní správu Praha má od 7. led­ zi ty, který by v negativním slova smyslu splňo­ na nové detašované pracoviště v Prostějově. val kritéria pro soustředěnou podporu státu. Slavnostního otevření »institutu« se sídlem Kraj Vysočina čerpal v letošním roce, v rámci v Domě služeb se zúčastnili náměstek minis­ podpory regionálního rozvoje ze stámího roz­ tra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. počtu prostředky z regionálních programů ve Josef Postránecký, ředitelka Institutu pro výši 75,76 mil. Kč.« Konstatoval to Pavel místní správu Praha PhDr. Zdenka Procház­ Němec, ministr pro místní rozvoj, na setkání ková, starosta města Prostějova Ing. Jan Tesař zástupců měst, obcí, mikroregionů a podnika­ a členové vedení města i další hosté. Imel

Nové pracoviště v Prostějově

vis/no |N

Nejrozšiřenějši redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-01596

48

módilerm obec

leden 2004

/ 0. mezinárodní vodohospodářská výstava

VODOVODY-KANALIZACE 2004

Pořadatel:

sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Výstava je pořádána pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR Ministerstva zemědělství ČR Hospodářské komory ČR Organizátor:

hlavního města Prahy

EXPOsale vše pro výstavy a kongresy

JSTE JIZ

25.

- 27. 5.

Hlavní mediální partneři:

MODERNÍ —OBEC—

—

5

Výstaviště Praha - Holešovice

www.vyslivrtwlro.cz

^.ecocrtV-a

x^-r"6

4

?

• seje prodvoo«nA

PMSA.

^

nnpfiOX

nesr" ooW' ■"SB

MO-017^

Most do evropského světa financí Program Ponte je speciální nabídka Komerční banky pro obce, města a podniky, které se budou se svými projekty ucházet o granty z prostředků Strukturálních fondů Evropské unie. Základem nabídky je nový úvěrový produkt KB - úvěr na předfinancování grantu. Program Ponte dále nabízí spolufinancování a finanční poradenství při realizaci těchto municipálních a firemních projektů. Bližší informace můžete získat v kterémkoli ze 39 Obchodních center KB, na www.kb.cz nebo nás kontaktovat na bezplatné lince 800 900 930.

PROGkAMPONTE