Průvodce fondy Evropské unie

Průvodce fondy Evropské unie Česká republika Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 tel: 224 861 111 (ústředna) fax: 224 861 333 (centrální) www.strukturalni-fondy.cz www.mmr.cz

Průvodce fondy Evropské unie


Tato publikace byla vydána za podpory Delegace Evropské komise v ČR

Průvodce fondy Evropské unie Redakční uzávěrka: duben 2004 Zpracoval: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Vydal: Odbor vnějších vztahů, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Výroba: Fajnstudio / Nessa production

Obsah

7 11 12 12 13 15 16 16 17 17 18 21 22 23 24 28

I. Úvod

II. Fondy Evropské unie a politika hospodářské a sociální soudržnosti II.1 Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti II.2 Nástroje politiky hospodářské a sociální soudržnosti II.2.1 Strukturální fondy II.2.2 Fond soudržnosti II.2.3 Iniciativy Společenství II.2.4 Zvláštní podpora rybolovu II.2.5 Inovační akce II.3 Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti II.4 Programovací procedury

III. Česká republika a politika hospodářské a sociální soudržnosti III.1 Předvstupní fondy Evropské unie v České republice III.2 Regiony soudržnosti České republiky III.3 Systém programových dokumentů České republiky III.4 Institucionální zajištění čerpání pomoci

Obsah

35 36 36 36 46 57 69 79 96 96 103 110 112 112 133

IV. Nástroje politiky HSS v ČR v programovém období 2004 - 2006 IV.1 Úvod IV.2 Oblasti podpory v rámci Cíle 1 IV.2.1 Operační program Infrastruktura IV.2.2 Operační program Průmysl a podnikání IV.2.3 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství IV.2.4 Operační program Rozvoj lidských zdrojů IV.2.5 Společný regionální operační program IV.3 Oblasti podpory v rámci Cílů 2 a 3 IV.3.1 Jednotný programový dokument pro Cíl 2 - Praha IV.3.2 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 - Praha IV.4 Fond soudržnosti IV.5 Iniciativy Společenství IV.5.1 INTERREG III A, B, C IV.5.2 EQUAL

139

V. Slovníček základních pojmů

143

VI. Přehled použitých zkratek

I.

Úvod


8

Úvod

JUDr. Pavel Němec Ministr pro místní rozvoj

Vstupem do Evropské unie se České republice otevírá možnost plného využívání finančních prostředků politiky v rámci hospodářské a sociální soudržnosti. Politika soudržnosti Společenství je proto konkrétním příkladem mnoha příležitostí a výhod, které České republice členství v EU přináší. Smyslem této publikace je podat Vám přehledný a ucelený návod, jak postupovat při hledání možností využití pomoci z rozpočtu EU. Společně jsou zde představeny veškeré nástroje, které tvoří jádro politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (strukturální fondy, Fond soudržnosti a Iniciativy Společenství) a které jsou v České republice k dispozici v období 2004 - 2006. V úvodní kapitole představujeme společnou strukturální a regionální politiku EU a popisujeme její jednotlivé cíle, nástroje i programy. V další části publikace dáváme do souvislosti obecně vymezené prvky regionální politiky EU s ekonomickou a sociální realitou ČR. V publikaci jsou postupně vymezeny jednotlivé pojmy a popsána konkrétní realizační struktura pomoci z fondů EU. Nechybějí ani klíčové kontaktní údaje. Největší pozornost je věnována charakteristice tzv. operačních programů, které představují základní strategie pro jednotlivé oblasti podporované ze strukturálních fondů EU. Sem také směřuje většina prostředků vyčleněných pro naši zemi. Tato část publikace by měla případného zájemce o pomoc z fondů EU především nasměrovat na konkrétní oblast podpory a podat mu základní přehled jejích pravidel ohledně využívání prostředků, požadavků na spolufinancování včetně náležitostí projektové žádosti. Součástí charakteristiky jednotlivých dotačních titulů jsou i informace a kontakty na konečné partnery žadatelů o pomoc z fondů EU. Tyto tzv. Zprostředkující subjekty jednotlivých oblastí podpory budou odpovědné za shromažďování a formální hodnocení předložených projektů i další komunikaci a spolupráci s žadatelem při samotné realizaci schváleného projektu. Záměrem publikace není podat vyčerpávající charakteristiku všech druhů, oblastí a možností pomoci z fondů EU, ale spíše přispět k celkové orientaci občanů ČR ve složitém systému strukturální a regionální politiky EU. Současně by mohla posloužit jako jakýsi rozcestník a první rádce pro ty, kteří se rozhodnou využít možností společné evropské politiky. Dodejme, že publikace vznikla za přispění Delegace Evropské komise v Praze. Na textu spolupracovali odborníci všech ministerstev, která jsou garanty jednotlivých programů pomoci z EU.

9

II.

Fondy Evropské unie a politika hospodářské a sociální soudržnosti


Evropská unie představuje politicky i hospodářsky vysoce propojený celek, i přesto zde přetrvávají výrazné ekonomické a sociální rozdíly. V rovině strukturálních problémů dominují značné rozdíly v úrovni příjmů mezi regiony EU a problémy nezaměstnanosti. K nim se připojují disparity ve výkonnosti národních ekonomik, které se rozšířením EU o deset nových členů dále zvýrazní. Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), která usiluje o překonání těchto jevů, se proto řadí mezi nejvýznamnější společné politiky EU. Na aktivity v rámci politiky HSS je vyčleněna více než třetina finančních prostředků z rozpočtu EU na léta 2000 - 2006, což představuje přibližně 213 mld. EUR. Značná část těchto prostředků směřuje do méně rozvinutých členských zemí, mezi které se po vstupu do EU zařadí spolu s ostatními přistupujícími zeměmi také Česká republika.

II.1 Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti Základním cílem politiky HSS je posílení hospodářské a sociální soudržnosti EU, především podporou aktivit v oblasti regionální, strukturální, sociální a zemědělské politiky a politiky na podporu zaměstnanosti. Pro období 2000 - 2006 byly na evropské úrovni vymezeny tyto tři strategické cíle: Cíl 1 Podpora rozvoje zaostávajících regionů Cíl se zaměřuje na rozvojovou pomoc méně vyspělým regionům EU (tj. oblastem, které se nacházejí pod hranicí 75 % HDP na obyvatele vůči průměru EU) s cílem dosažení úrovně ostatních regionů. Důraz je kladen zejména na vybavení základní infrastrukturou či podporu investic do podnikatelských a jiných hospodářských činností. Cíl 2 Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Cíl se týká oblastí, ve kterých dochází k hospodářským a sociálním změnám v sektoru průmyslu a služeb. Důsledkem těchto změn je vznik strukturálních problémů. Jedná se zejména o venkovské oblasti upadající z důvodu nedostatku ekonomické diverzifikace, dále pak o městská sídla, která se dostala do potíží v důsledku ztráty ekonomických aktivit, či zaostávající oblasti závislé na rybolovu. Při čerpání prostředků v rámci Cílů 1 a 2 musí být dodržena podmínka, že každá jednotlivá oblast je způsobilá pro pomoc jen podle jednoho z uvedených cílů. Cíl 3 Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání Záměrem cíle je rozvíjet aktivity týkající se lidských zdrojů. Jde zejména o pomoc členským státům přizpůsobovat a modernizovat jejich systémy vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Trhy práce by měly být modernizovány v souladu s víceletými plány zaměstnanosti a novou hlavou o zaměstnanosti včleněnou do Amsterdamské smlouvy. Tento cíl se vztahuje na celé území EU mimo regionů spadajících pod Cíl 1.

II.2 Nástroje politiky hospodářské a sociální soudržnosti Cíle politiky HSS jsou naplňovány prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a dalších nástrojů (tzv. Iniciativ Společenství a inovačních akcí). Do množiny strukturálních fondů EU patří Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) - podpůrná část a Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG).

12


Obr. č.1: Celkové alokace EU na strukturální fondy a Fond soudržnosti na období 2004 - 2006 (v cenách roku 1996)

II.2.1 Strukturální fondy Jádro regionální a strukturální politiky EU tvoří strukturální fondy. Ty se přímo zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů členských států a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů včetně venkovských oblastí. Strukturální fondy mohou podporovat operace následujících typů: přímé investice do vytváření nových pracovních příležitostí služby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, zakládání nebo záchrana stávajících firem, finanční inženýrství, transfer technologií, marketing, certifikace, atd.) s cílem rozvinout regionální a místní potenciál a diverzifikovat hospodářské aktivity základní hospodářská infrastruktura (doprava, telekomunikace, energie, likvidace pevného odpadu, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky) výzkum a rozvoj, technologické inovace infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví, osobní služby zlepšení struktury pro zpracování a prodej zemědělských a rybných výrobků modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky diverzifikace hospodářských aktivit ve venkovských oblastech (hlavně prostřednictvím turistiky) ochrana životního prostředí a přírodního dědictví obnova budov, rozvoj kulturních hodnot obnova krizí postižených městských oblastí přeshraniční a nadnárodní spolupráce, výměna zkušeností vyhledávání pracovních příležitostí pro mladé lidi, nezaměstnané a ty, kteří strádají nebo jsou ohroženi sociální izolací, prostřednictvím náborové pomoci a školením (vstupní, pokračující a vícestupňové), příprava instruktorů, pracovníků průzkumu, administrativního personálu, stejné příležitosti pro muže a ženy rozvoj nových kvalifikací, např. za účelem zvýšení adaptability vůči změnám na pracovním trhu přizpůsobení struktury školení a zaměstnanosti

13


Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund - ERDF) Evropský fond regionálního rozvoje je co do objemu finančních prostředků největší. Byl založen v roce 1975. Ze zdrojů ERDF jsou financovány projekty v regionech spadajících do Cílů 1 a 2. Jedná se zejména o investice směřující do infrastruktury, vytváření pracovních míst a podpory malého a středního podnikání. Pomoc financovaná z prostředků ERDF se zaměřuje především na následující oblasti: investice do výroby určené k vytváření nových nebo stávajících pracovních míst investice do infrastruktury včetně transevropských sítí pro regiony zařazené do Cíle 1 investice do vzdělání pro regiony zařazené do Cíle 1 rozvoj místního potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech výzkum a rozvoj investice zaměřené na životní prostředí Evropský sociální fond (European Social Fund - ESF) Fond byl založen v roce 1960 a v souladu se strategií EU podporuje aktivity a politiky v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Prostředky ESF lze použít na spolufinancování všech tří Cílů politiky HSS. Konkrétně je podpora z ESF zaměřena zejména na následující problémové oblasti: integrace nezaměstnaných, zejména osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností integrace mladých lidí do pracovního procesu integrace osob vyloučených z trhu práce podpora stejných příležitostí na trhu práce adaptace pracovníků na průmyslové změny stabilizace a růst zaměstnanosti posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii posílení systému vzdělávání a další kvalifikace Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - EAGGF) Fond funguje od roku 1962 a do systému strukturálních fondů patří jeho podpůrná sekce. Ta podporuje rozvoj venkova v souladu s Cílem 1 a 2, což se promítá do modernizace a racionalizace zemědělské výroby. Záruční sekce EAGGF slouží k financování Společné zemědělské politiky EU. Podpůrná sekce EAGGE v rámci strukturální a regionální politiky financuje hlavně následující oblasti: podpora farmaření a zachování životaschopných farmářských komunit v horských nebo méně příznivých oblastech podpora začínajícím mladým farmářům podpora ustavení producentských asociací konverze, diverzifikace, reorientace a podpora kvality zemědělské produkce rozvoj venkovské infrastruktury podpora investic do cestovního ruchu ostatní opatření, např. prevence přírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského (kulturního) dědictví, rozvoj a využití lesů, ochrana prostředí a krajiny a finanční řízení

14


Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance - FIFG) FIFG byl založen v roce 1993. Zaměřuje se na podporu rybolovu a modernizaci rybářského průmyslu. Prostředky z tohoto nástroje se mohou použít na podporu Cílů l a 2, přičemž spolufinancování je určeno zejména následujícím problémovým oblastem: změny v rybářském sektoru modernizace loďstva rozvoj chovu ryb ochrana některých přímořských oblastí vybavení rybářských přístavů výroba a obchod s rybími výrobky podpora výroby

Zdroje financování strukturálních operací Cíl 1 Regiony mimo Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 ERDF x x ESF x x x EAGGF x x FIFG x x Tabulka č. 1: Zdroje financování strukturálních operací

INTER REG III x

URBAN II x

LEAD ER +

EQUAL x

x

II.2.2 Fond soudržnosti Vedle strukturálních fondů existuje Fond soudržnosti (FS), který byl založen v roce 1993 jako zvláštní fond solidarity na pomoc nejméně rozvinutým členským státům v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie. Jedná se o fond, který poskytuje finance na významné projekty z oblasti životního prostředí a infrastruktury (transevropských dopravních sítí) s rozpočtem minimálně 10 mil. EUR. Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU. Uvedená kritéria v současném programovacím období (2000 - 2006) splňují čtyři členské země EU (Irsko, Portugalsko, Řecko a Španělsko). Nicméně po vstupu 10 kandidátských zemí do EU se oblast využití prostředků z FS rozšíří. Na rozdíl od strukturálních fondů neposkytuje FS spolufinancování programům, ale přímo se podílí na financování konkrétních projektů (viz níže vysvětlený programový vs. projektový přístup). Rozhodnutí jsou přijímána společně členským státem a Evropskou komisí (EK). Projekty přijaté EK mohou být seskupeny (skupiny projektů, které jsou propojeny společnou strategií), zatímco jednotlivý projekt může, pokud je to vhodné, být rozdělen do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou být financovány odděleně. Velká pozornost je věnována kontrole zdrojů podpory, aby se vyloučilo financování projektu z FS a strukturálních fondů současně. Na tento nástroj je alokována téměř třetina prostředků určených na politiku HSS. Míra pomoci EU poskytovaná FS se pohybuje ve výši 80 - 85 % veřejných nebo ekvivalentních výdajů. Konkrétní výše pomoci se určuje podle typu projektu, který má být realizován. Fond není specificky zaměřen na regionální politiku. Pomoc z tohoto fondu je v praxi, vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy, většinou jen doplňující.

15


II.2.3 Iniciativy Společenství Iniciativy Společenství jsou zvláštním nástrojem strukturální politiky k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňují jiné programy nebo usnadňují jejich provádění. Tyto iniciativy vyhlašuje a řídí EK z Bruselu, která dává první podnět, teprve následně je projedná s dotyčným členským státem. Pro programovací období 2000 - 2006 došlo v porovnání s předchozím programovacím obdobím ke snížení počtu Iniciativ na čtyři (viz níže). Z rozpočtu strukturálních fondů na ně bylo vyčleněno 10,44 mld. EUR, což představuje maximálně 5,35 % prostředků na politiku HSS. INTERREG III (A, B, C) Iniciativa se zaměřuje na přeshraniční (A), nadnárodní (B) a meziregionální (C) spolupráci s cílem podporovat harmonické a vyvážené regionální plánování a rozvoj celého území EU. Z celkových prostředků EU určených pro léta 2000 - 2006 má být alespoň 2,5 % (asi 4,875 mld. EUR z ERDF) přiděleno právě na program INTERREG III (tj. polovina všech prostředků vyčleněných na Iniciativy). LEADER + Iniciativa má za úkol podporovat spolupráci aktivních činitelů působících ve venkovských společenstvích a ekonomikách za účelem rozvoje venkova prostřednictvím Iniciativ vyvinutých tzv. místními akčními skupinami. Spolupráce spočívá ve vzájemném posuzování nových místních strategií trvale udržitelného rozvoje. Tato Iniciativa je financována z prostředků EAGGF a na období 2000 - 2006 na ni bylo vyčleněno 2,02 mil. EUR. EQUAL Iniciativa směřuje k podpoře nadnárodní spolupráce s cílem podporovat nové nástroje v boji proti všem typům diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Speciální pozornost je věnována integraci žadatelů o azyl. EQUAL je financován z ESF a v současném programovacím období 2000 - 2006 je pro něj vyhrazeno 2,847 mld. EUR. URBAN II Iniciativa podporuje hospodářskou a sociální obnovu měst a městských oblastí postižených krizí s cílem podporovat jejich udržitelný rozvoj. Na období 2000 - 2006 bylo na Iniciativu URBAN II vyčleněno 0,7 mld. EUR (z ERDF). Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 75 % v oblastech pod Cílem 1, v ostatních pak nejvýše 50 %.

II.2.4 Zvláštní podpora rybolovu Pro oblasti mimo Cíl 1 je určena zvláštní podpora rybolovu, jejíž opatření (představující něco přes 0,5 % prostředků strukturálních operací EU) jsou financována z FIFG. Pomoc je určena zejména na vytvoření rovnováhy mezi mořskými zdroji a jejich využíváním, zvýšení konkurenceschopnosti firem včetně rozvoje produktů rybářství a chovu ryb. Současně lze tuto podporu využít při revitalizaci oblastí, které jsou na rybolovu závislé.

16


II.2.5 Inovační akce Inovační akce jsou svou povahou výjimečné, neboť se nezakládají na vzájemné dohodě mezi EK a členským státem, ale jsou výlučně v pravomoci EK. Na tato opatření je vyčleněna jen malá část celkových prostředků strukturálních fondů (cca 0,5 %). Jejich význam spočívá v inovačním přínosu, protože iniciují pilotní projekty a studie pro nové politiky, zdokonalují nakládání s finančními prostředky a napomáhají odhalování nových možností. Pro období 2000 - 2006 stanovila EK tato tři hlavní témata pro inovační opatření financované z ERDF: regionální ekonomiky založené na vědomostních a technologických inovacích regionální rozvoj založený na informační společnosti (e-EuropeRegio) regionální identita a udržitelný rozvoj Inovační akce mohou být financovány i z ESF (např. projekty v oblasti zaměstnanosti a odborného školení) nebo z FIFG (inovační akce v rybářském sektoru).

II.3 Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU usiluje o snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů jednotlivých členských států. Jinými slovy jde o solidaritu s chudšími regiony celé EU. Regionální a strukturální politika EU se při tom opírá o pět základních principů: princip monitorování a vyhodnocování princip koncentrace princip partnerství princip programování princip adicionality (doplňkovosti) Princip monitorování a vyhodnocování Jedná se o průběžné sledování a vyhodnocování využívání prostředků ze zdrojů Společenství ve všech fázích procesu (tj. předběžné, průběžné a následné hodnocení), vždy z hlediska věcného a finančního. Princip koncentrace Smyslem této zásady je soustředit nejvíce prostředků do regionů s nejvážnějšími problémy (ale pouze na předem definované cíle). Účelem je realizovat menší množství větších projektů (od kterých se očekává největší přínos), čímž se kromě většího efektu a větší viditelnosti dosahuje i snadnějšího a přehlednějšího monitorování a kontroly. Princip partnerství Princip partnerství zahrnuje úzkou spolupráci mezi EK a odpovídajícími orgány na národní, regionální a místní úrovni. Tato partnerství jsou určena každým členským státem pro všechny etapy implementace opatření od přípravy až po realizaci. Má rovinu vertikální (partnerství mezi EK, členským státem a regionem) a horizontální (partneři na úrovni členského státu nebo regionu). Tím se spolupráce rozšířila i na orgány a osoby, které nejsou přímou součástí implementačních struktur (regiony, města, obce, vzdělávací instituce, soukromé subjekty apod.), aby bylo zajištěno, že se na konkrétním rozdělení prostředků budou podílet i samotní příjemci. Princip programování Právní předpis definuje programování jako proces organizování, rozhodování a financování uskutečňovaný v řadě fází. Jeho cílem je provádět na víceletém základě společnou akci Společenství a členských států zaměřenou na dosažení stanovených cílů regionální politiky.

17


V zásadě jde o to, že pomoc se realizuje na základě víceletých a víceoborových programů, pro které se zpracovávají programové dokumenty. Výsledkem je vzájemně integrovaný programový celek uskutečňovaný v dlouhodobějším horizontu. Programovací postupy nástrojů politiky HSS budou podrobněji popsány v následující kapitole. Princip adicionality (doplňkovosti) Pomoc EU má doplňovat, respektive posilovat prostředky příjemce pomoci. Právě finanční zainteresování příjemce má vést k vyšší efektivitě a zodpovědnosti při využívání poskytnutých prostředků. Poměr mezi národními veřejnými zdroji a unijními prostředky musí dosáhnout stanovené minimální hranice.

II.4 Programovací procedury Programování v EU funguje na principu zpracovávání víceletých rozvojových programů. Strukturální fondy nepřispívají k financování jednotlivých akcí, ale k podpoře rozvojových programů, které mají svůj vlastní rozpočet členěný podle priorit a jednotlivých opatření. Struktura těchto programů zahrnuje analýzu území včetně vymezení slabých a silných stránek a stanovení celkové strategie rozvoje území. Na tuto strategii pak navazuje podrobné rozpracování jednotlivých opatření (nikoliv ovšem na úrovni projektů) včetně vymezení finančního rámce (prostředky EU, národní prostředky - státní, regionální, místní a další a rovněž prostředky soukromého sektoru), splnění principu doplňkovosti a definování podmínek realizace programu. Převažují přitom programy iniciované na národní úrovni, na něž připadá zhruba 90 % prostředků strukturálních fondů. Zhruba 9 % prostředků připadá na Iniciativy Společenství, zbylé l % výdajů je využíváno na řadu inovačních opatření. Druhy programovacích dokumentů vícestupňový systém Plán rozvoje (Development Plan) Rámec podpory Společenství - RPS (Comunity Support Framework, CSF) Operační programy - OP (Operational Programme, OP) zjednodušený systém Jednotný programový dokument - JPD (Single Programming Dokument, SPD) Vícestupňový systém Vícestupňový systém je využíván pro regiony (popřípadě celé státy) spadající pod Cíl 1 strukturální a regionální politiky EU. Plán rozvoje Jedná se o dokument připravený členským státem založený na příslušných prioritách států a regionů, který musí být v souladu s legislativou Společenství. Je podkladem pro vyjednávání o pomoci s EK. Pokud zahrnuje celý stát, jako je tomu např. v ČR, hovoří se o Národním rozvojovém plánu (NRP). Rámec podpory Společenství Tento dokument schválila EK po dohodě s příslušným státem (na základě předloženého rozvojového plánu). Zajišťuje koordinaci pomoci EU v rámci Cíle 1. Je rozčleněný podle priorit a realizuje se prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů.

18


Operační programy Operační program je dokument schválený EK určený pro realizaci RPS. Obsahuje souvislý soubor priorit zahrnujících víceletá opatření. Může být financován z jednoho nebo více fondů, z jednoho nebo více různých stávajících finančních nástrojů a EIB. Operační program je doplněn tzv. programovým dodatkem, který slouží k implementaci programových dokumentů a který obsahuje detailní prvky na úrovni opatření. Vypracovává ho členský stát nebo Řídicí orgán a posílá se pro informaci EK. Jednotný programový dokument Pro celkovou výši podpory Společenství v rámci Cíle 1 nižší než 1 mld. EUR a zpravidla v rámci Cílů 2 a 3 předkládá členský stát tzv. Jednotný programový dokument (JPD). Ten v sobě pro zjednodušení zahrnuje všechny tři výše popsané úrovně vícestupňového systému programových dokumentů. Komise přijme k JPD tzv. závazné rozhodnutí. Tento dokument obsahuje i programový dodatek. Další zdroje informací: www.strukturalni-fondy.cz strukturální fondy operační programy www.mmr.cz strukturální fondy regionální politika www.evropska-unie.cz www.europa.eu.int GD Regio (Generální ředitelství EK pro regionální politiku): http://www.europa.eu.int/comm/regional_policy/index_en.htm

19

III.

Česká republika a politika hospodářské a sociální soudržnosti


III.1 Předvstupní fondy Evropské unie Předvstupní nástroje EU byly určeny pro kandidátské země s cílem napomáhat při řešení konkrétních úkolů zavádění evropské legislativy (tzv. acquis communautaire). Realizace předvstupních nástrojů bude po vstupu ČR do EU nahrazena možností využívání strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Projekty realizované prostřednictvím předvstupních nástrojů však budou dobíhat až do roku 2006. Výše podpor z předvstupních nástrojů pochopitelně nedosahovala objemu, který bude mít ČR jako řádný člen EU k dispozici nyní (v průměru šlo zhruba o třetinu finančních prostředků). Po vstupu ČR do EU dojde také k významnému systematickému posunu v organizaci čerpání pomoci z EU. Zatímco předvstupní fondy (Phare, ISPA) byly realizovány na základě tzv. projektového přístupu, kdy EK prostřednictvím Evropské delegace v Praze schvalovala výběr jednotlivých projektů a současně nesla celkovou odpovědnost za nakládání s finančními prostředky, pro pomoc ze strukturálních fondů EU bude uplatňován přístup programový. ČR vytvoří program rozvoje (Národní rozvojový plán), který poté schválí EK. Členskému státu však zůstává následná odpovědnost za výběr projektu a nakládání s prostředky alokovanými ze strukturálních fondů. Mezi předvstupní nástroje působící v ČR patří fondy Phare, ISPA a program SAPARD. Phare Program Phare, který je hlavním nástrojem finanční a technické pomoci zemím střední a východní Evropy, využívá ČR již od roku 1990. Do května 2002 bylo přímo pro ČR přiděleno z fondů Phare 993,5 mil. EUR (30,8 mld. Kč). V současné době se realizuje řada projektů hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Národního programu Phare 2001 a 2002. Poslední možností využít prostředky tohoto fondu bude Národní program Phare 2003 - II. část (na spolufinancování projektů podporujících podnikatelskou infrastrukturu v regionu). Část každoroční alokace je v posledních letech věnována přípravě na příjímání prostředků ze strukturálních fondů EU v jednotlivých regionech a související institucionální přípravě (capacity and institutional building). Nejčastěji se tak děje formou tzv. twinningu (programu vzájemné výměny zkušeností a know-how mezi zahraničními a domácími experty na danou problematiku). Předvstupní program Phare bude po vstupu ČR do EU nahrazen prostředky ze strukturálních fondů (zejména prostřednictvím operačních programů a jednotných programových dokumentů). Aktivity programů přeshraniční spolupráce (CBC Phare) budou od května 2004 realizovány v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III. ISPA Cílem finančního nástroje ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) byla pomoc kandidátským státům v předvstupním období splnit standardy EU týkající se životního prostředí a vyvinout kvalitní dopravní infrastrukturu potřebnou pro hospodářský rozvoj. ČR jej využívá teprve od roku 2000, přičemž do května 2003 bylo pro ČR alokováno 350 mil. EUR (10,8 mld. Kč). Zařazení finančního nástroje ISPA do předvstupních programů podpory poskytované EU kandidátským státům vytvořilo základní předpoklad pro následné úspěšné využití možností Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU. Od 1. 3. 2003 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zřídilo odbor Řídicího orgánu Fondu soudržnosti, jehož cílem je mimo jiné zajistit úspěšné dokončení využívání nástroje ISPA. SAPARD Tento předvstupní program měl za cíl připravit kandidátskou zemi na společnou zemědělskou politiku EU a strukturální fondy, a to podporou investic do sektoru zemědělství a rozvoje venkova. Program SAPARD je od počátku zcela decentralizován (uplatňuje se zde tzv. programový přístup). Proto je ČR odpovědná za administrativu programu (konkrétně byla svěřena Agentuře SAPARD), tak jako jsou členské státy odpovědné za spravování strukturálních fondů.

22


Do května 2003 bylo z fondu SAPARD pro ČR alokováno 47 mil. EUR (1,4 mld. Kč). V oblasti politiky HSS bude tento program od května 2004 nahrazen realizací Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (blíže viz následující kapitola). V rámci tohoto operačního programu se ČR rozhodla realizovat také Iniciativu Společenství LEADER+, a to formou přechodného opatření (v programovém období 2004 - 2006 totiž nebude ČR umožněno se na tomto programu EU podílet přímo). Aby byl výčet forem předvstupní pomoci úplný, je nutné zmínit také Fond solidarity, který členské státy EU zřídily v reakci na katastrofální povodně v r. 2002. Na řešení povodňových škod získala ČR grant z tohoto fondu ve výši 129 mil. EUR (3,99 mld. Kč). Na období let 2004 - 2006 bylo pro ČR navíc alokováno přibližně 44 mil. EUR (1,36 mld. Kč) v rámci tzv. Přechodného opatření (Transition Facility). Tyto prostředky budou využity na další vývoj a upevnění kapacit potřebných k implementaci a prosazování legislativy EU a na podporu výměny zkušeností mezi stávajícími a novými členskými zeměmi.

III.2 Regiony soudržnosti České republiky ČR byla na základě regionálního statistického členění EU rozdělena na regiony NUTS. Celá ČR tak tvoří region na úrovni NUTS I, který se dále dělí na 8 tzv. regionů soudržnosti (NUTS II), 14 krajů (NUTS III), okresy (NUTS IV) a obce (NUTS V).

NUTS II (regiony soudržnosti) a NUTS III v České republice

Liberecký kraj

Ústecký kraj

Severovýchod

Severozápad

Královéhradecký kraj

Karlovarský kraj

Praha Střední Čechy Středočeský kraj

Plzeňský kraj

Pardubický kraj Kraj Vysočina

Moravskoslezsko Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Střední Morava

Jihovýchod Jihozápad Zlínský kraj Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj

Obrázek č.2: NUTS II a NUTS III

23


NUTS II (region soudržnosti) Severovýchod Severozápad Jihozápad Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Střední Čechy Praha Tabulka č. 2: Přehled NUTS II a NUTS II

NUTS III (kraj) Liberecký, Královehradecký, Pardubický Ústecký, Karlovarský Plzeňský, Jihočeský Vysočina, Jihomoravský Olomoucký, Zlínský Moravskoslezský Středočeský Praha

Podle statistických ukazatelů je nejrozvinutějším regionem ČR hlavní město Praha, která se současně řadí mezi nejvyspělejší regiony EU. Tím nesplňuje kritéria pro zařazení pod Cíl 1. Praha bude čerpat prostředky EU v rámci Cíle 2 a 3 prostřednictvím jednotných programových dokumentů zaměřujících se na priority hlavního města. Ostatní území ČR, tedy 7 regionů soudržnosti, splňuje kritéria pro zařazení do kategorie regionů podporovaných z Cíle 1. Území Cíle 1 v ČR bude pokryto operačními programy (čtyři sektorově zaměřené a Společný regionální operační program zohledňující specifika jednotlivých regionů - podrobněji viz kapitola 4).

III.3 Systém programových dokumentů Národní rozvojový plán České republiky 2004 - 2006 Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument ČR pro získání podpory ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti EU pro zkrácené programové období 2004 - 2006. NRP obsahuje popis současné situace v ČR (na základě provedeného předběžného hodnocení celé řady ekonomicko-sociálních kriterií) včetně vytipování problematických oblastí a následného definování hlavních cílů rozvojové strategie na léta 2004 - 2006. Tuto strategii NRP dále rozvíjí prostřednictvím operačních programů, které zpravidla navazují na již probíhající národní rozvojové programy. NRP také stanovuje systém pro řízení a monitorování realizace strukturálních fondů a určuje finanční rámec pomoci včetně rozdělení prostředků mezi jednotlivé cílové oblasti (operační programy). Národní rozvojový plán ČR 2004 - 2006 schválila vláda ČR v prosinci 2002 a již 3. března 2003 jej předložila EK. ČR se tak stala druhou z přistupujících zemí, která předložila konečnou verzi NRP a mohla zahájit vyjednávání o výši a zaměření podpory ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro ČR jako členský stát EU, tj. o Rámci podpory Společenství (viz dále). Cíle, strategie a priority Národního rozvojového plánu České republiky Dlouhodobým záměrem ČR je dosažení stabilního růstu, který bude umožňovat postupné vyrovnávání ekonomické úrovně s průměrem zemí EU. Na tomto základě byl globální cíl NRP 2004 - 2006 definován jako: „Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti“. Takto definovaný globální cíl v sobě zahrnuje dosažení ekonomického růstu rychlejšího než je průměr zemí EU, zlepšení konkurenčního postavení ČR v EU a urychlení kvalitativních změn v ekonomice.

24


Globální cíl NRP a k němu vedoucí strategie se bude soustřeďovat na dosažení následujících specifických cílů: vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů (např. dokončení restrukturalizace průmyslových podniků a přechod k výrobám s vyšší přidanou hodnotou, zvýšení podpory a role malých a středních podniků, podpora oblasti výzkumu a vývoje, zvyšování kvality lidských zdrojů, rozvoj dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, zemědělství apod.) zvýšení kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly při současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny (např. zvyšování kvalifikační úrovně pracovní síly včetně vyrovnávání negativních dopadů na tzv. znevýhodněné skupiny obyvatelstva, tj. dlouhodobě nezaměstnané, rovné příležitosti pro ženy na trhu práce, vytvoření pružného systému vzdělávání, posilování profesní mobility společně s rozvojem vědecko-výzkumné sféry a její propojení s oblastí vzdělávání a celoživotního učení) přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí (např. problematika pitné vody a odpadních vod, znečištění ovzduší, udržitelný způsob výroby a efektivnější využívání energie, nakládání s odpady a sanace starých ekologických zátěží, budování technické a dopravní infrastruktury, podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství, rozvoj ekologického zemědělství atd., vše při respektování principu udržitelného rozvoje) vyvážený rozvoj regionů (např. podpora strukturálně postižených regionů s narušeným životním prostředím a vysokou mírou nezaměstnanosti, podpora venkovského prostoru, úsilí o zvýšení prostorové mobility pracovních sil, regionální podpora malých a středních podniků včetně sektoru cestovního ruchu) Strategie NRP pokrývá oblast konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, tedy dvě základní oblasti politiky HSS. Důraz na konkurenceschopnost je zahrnut do prvního specifického cíle, který tak společně s druhým specifickým cílem, formulovaným pro řešení problematiky zaměstnanosti, primárně přispívá k dosažení globálního cíle. Třetí specifický cíl přispívá spíše ke zvýšení kvality života (prostřednictvím řešení problémů životního prostředí) a spolu se čtvrtým cílem přispívá k dosažení globálního cíle spíše sekundárně. K dosažení výše zmíněných specifických cílů NRP přispějí následující prioritní osy: posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb rozvoj dopravní infrastruktury rozvoj lidských zdrojů ochrana a zkvalitňování životního prostředí rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství rozvoj cestovního ruchu Strategie NRP byla formulována s ohledem na Strategii rozvoje lidských zdrojů ČR. Cíle a prioritní osy NRP jsou tak v souladu a přispějí k dosažení cílů této strategie. Respektovány jsou i horizontální priority Společenství (též politiky Společenství) - tzn. rovné příležitosti, hospodářská soutěž, veřejné zakázky a životní prostředí. Rámec podpory Společenství Programový dokument Rámec podpory Společenství zformulovala EK na základě strategických priorit NRP ČR a po několika měsících vzájemných konzultací byla 18. prosince 2003 zástupci EK potvrzena jeho konečná verze. RPS navazuje na globální a specifické priority NRP pro programové období 2004 - 2006 v rámci Cíle 1, které se budou dále realizovat prostřednictvím pěti operačních programů (viz dále). RPS dále obsahuje orientační finanční plán pro každou prioritu a rok, finanční alokace předpokládané pro příspěvek každého fondu, případně EIB a ostatní finanční zdroje. RPS definuje i opatření pro realizaci Rámce včetně ustanovení Řídicího orgánu zodpovědného za řízení Rámce členským státem a opatření pro zapojení partnerů do monitorovacích výborů operačních programů. Zahrnuje rovněž předběžné ověření adicionality a odpovídající informace o transparentnosti finančních toků, zejména od členského státu do regionů.

25


Severovýchod

Severozápad

Praha Moravskoslezsko

Střední Čechy

Jihozápad

Jihovýchod

Střední Morava

Obr. č. 3: Cíl 1

Operační programy Globálního a specifických cílů RPS bude dosaženo pomocí pěti operačních programů (OP). Čtyři operační programy (Průmysl a podnikání, Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojů, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství) jsou zaměřeny sektorově, Společný regionální operační program se zaměřuje na rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti ČR. Konkrétní zaměření jednotlivých priorit a opatření OP včetně pravidel spolufinancování a požadavků žadatele o podporu dále rozpracovávají programové doplňky, které připravují Řídicí orgány všech OP (výběr těch nejdůležitějších informací z programových dodatků nabízí kapitola 4). RPS pak celý proces zastřešuje a koordinuje. Jednotné programové dokumenty Pro region soudržnosti Praha, který bude čerpat prostředky z fondů EU v rámci Cílů 2 a 3, byly při využití zjednodušeného programovacího systému vypracovány Jednotné programové dokumenty pro Prahu Cíl 2 a 3. Jejich obsahem se bude dále zabývat kapitola 4.

26


Praha 19 Praha 18

Praha 8

Praha 20

Praha 7

Praha 9

Praha 6

Praha 14 Praha 1

Praha 3 Praha 21

Praha 2 Praha 10

Praha 17

Praha 15 Praha 5 Praha 13

Praha 4 Praha 22 Praha 11

Praha 12 Praha 16

Obr. č. 4: Cíl 2 a 3 (celá Praha)

Fond soudržnosti Priority socioekonomického rozvoje, které předpokládají realizaci velkých projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury, budou realizovány s podporou Fondu soudržnosti. Strategie Fondu soudržnosti, která byla schválena vládou ČR 11. února 2004, popisuje implementační systém pro tento nástroj. Vychází jak ze strategických dokumentů připravených příslušnými resortními ministerstvy (Strategie Fondu soudržnosti pro oblast dopravy, Strategie Fondu soudržnosti pro oblast životního prostředí), tak i z příslušných průřezových strategických dokumentů na úrovni ČR a EU. Iniciativy Společenství INTERREG III Strategické cíle Národního rozvojového plánu pro období 2004 - 2006 budou zohledněny i v rámci účasti ČR na Iniciativách Společenství INTERREG III. Jejich realizace bude probíhat na základě programových dokumentů připravených společně ČR a EU, konečné znění dokumentů opět podléhá schválení EK. Rozložení finančních prostředků z fondů EU na zkrácené programové období 2004 - 2006 na jednotlivé strukturální operace uvádí tabulka č.3.

27


Alokace strukturálních operací pro Českou republiku (v mil. EUR, běžné ceny): Oblasti podpory Celkem 2004 2005 Fond soudržnosti Průměr* 945,3 316,9 266,1 Strukturální fondy 1 584,4 381,5 528,9 Cíl 1 1 454,3 339,0 485,5 Cíl 2 71,3 23,3 23,8 Cíl 3 58,8 19,2 19,6 Iniciativy Společenství 100,8 28,6 32,1 INTERREG 68,7 21,0 21,4 EQUAL 32,1 7,6 10,7 Strukturální operace celkem 2 630,5 727,0 827,1 Tabulka č.3: Alokace strukturálních operací pro ČR v letech 2004 - 2006 podle oblastí podpory V případě Fondu soudržnosti byl pro každou zemi stanoven maximální a minimální limit v závislosti na absorpční kapacitě Zdroj: EK, duben 2003

2006 362,3 674,0 629,8 24,2 20,0 40,1 26,3 13,8 1 076,3

III.4 Institucionální zajištění čerpání pomoci Institucionální rámec fondů Evropské unie Základní organizační struktura platná pro všechny současné a budoucí členské země je následující: Řídicí orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci konkrétního programu pomoci EU v ČR. Každý Řídicí orgán má rovněž za úkol připravit odpovídající institucionální strukturu, vymezit pravomoci a úkoly jednotlivých článků včetně nastavení pravidel pro efektivní vzájemnou spolupráci. Řídicí orgán je samozřejmě také odpovědný za včasné a adresné poskytování aktuálních informací ohledně realizace programu, zejména všem potenciálním předkladatelům projektů (konečným příjemcům). Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídicích orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. Zprostředkující subjekty jsou zpravidla zodpovědné za vymezení obsahu opatření a přípravu tzv. zásobníku projektů (seznamu projektů vhodných pro financování) a současně poskytují informace konečným příjemcům o náležitostech projektových žádostí. Konečný příjemce je veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti o pomoc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů. Konečný příjemce předkládá projekt, současně však prokazuje zajištění spolufinancování na jeho realizaci, odpovídá za vlastní provedení projektu a za nakládání s prostředky. Dále odpovídá za dodržení základních principů politik EU. Koneční příjemci si musí být vědomi požadavků na publicitu, výběrová řízení a zpracování monitorovacích zpráv. Konečný příjemce předkládá žádosti o platby, je zodpovědný za předkládání pouze uznatelných výdajů a výdajů, které jsou v souladu se schválenými podmínkami projektu. Dále musí zajistit, že všechny nároky na platby jsou podloženy přijatými fakturami. Ve výjimečných případech mohou být tyto faktury nahrazeny účetními dokumenty průkazné hodnoty. Konečný uživatel je subjekt, který obdrží dotaci ze strukturálních fondů od konečného příjemce a který realizuje projekt (např. v rámci grantového schématu). Koneční uživatelé jsou odpovědní konečnému příjemci (správci grantového schématu) za dodržení všech podmínek a pravidel grantového schématu a souvisejících právních předpisů. Konečný uživatel je takový typ subjektu, pro který by bylo příliš obtížné žádat o pomoc ze strukturálních fondů přímo jako konečný příjemce. Nejedná-li se o grantové schéma, je tento subjekt totožný s konečným příjemcem.

28


Platební orgán odpovídá za vypracování a předkládání žádostí o platby a přijímání plateb od EK a současně spravuje finanční prostředky určené ČR z rozpočtu EU. Některé funkce a aktivity však Platební orgán deleguje na tzv. Platební jednotky (tj. nezávislé subjekty organizačně oddělené od Platebního orgánu, který je zpravidla zřízen v rámci Řídicího orgánu konkrétního operačního programu). Monitorovací orgány (Monitorovací výbory OP, Monitorovací výbor RPS) mají za úkol sledovat proces realizace operačního programu, respektive celého Rámce podpory Společenství. Monitorovací výbor OP zejména schvaluje konečné znění programového dodatku a jeho další případné změny a stanovuje kritéria pro výběr projektů daného OP. Dále schvaluje výroční zprávu o realizaci OP zpracovanou Řídicím orgánem, kterou poté předkládá EK. Kontrolní orgány provádějí průběžnou a konečnou kontrolu všech procesů souvisejících s čerpáním pomoci ze SF. Kontrolní systém tvoří jednak výše popsaná struktura orgánů (kontrola tak bude probíhat zejména na úrovni Platebního a Řídicího orgánu). Nezávislou kontrolu bude provádět také Nejvyšší kontrolní úřad ČR a další orgány EU (EK a Evropský účetní dvůr). Modelový příklad předkládání a posuzování projektů konečných příjemců Níže uvedené schéma znázorňuje jednotlivé kroky předkládání, hodnocení a následné realizace projektů. Jedná se samozřejmě pouze o modelový příklad, každý operační program musí ve své realizační struktuře zohlednit svá specifika, která jsou dána zejména mírou delegace pravomocí z příslušného Řídicího orgánu na Zprostředkující subjekty.

29


Evropská unie

Platební orgán

Platební jednotka operačního programu

Řídící orgán operačního programu

Monitorovací výbor operačního programu

6

Výběrová kritéria

Žádost o platbu

5

4

1 Hodnotitelská komise

Zprostředkující subjekt

3 7

2 8 Konečný příjemce

Obrázek č.5: Modelové schéma implementace operačních programů

1. Řídicí orgán/Zprostředkující subjekt vyhlásí spuštění operačního programu a stanoví průběžný konečný termín pro předložení projektových žádostí (žádosti došlé po tomto datu budou automaticky zařazeny do dalšího hodnotícího kola). Předkladatelé vyplní projektovou přihlášku, která bude k dispozici u Zprostředkujícího subjektu. 2. Zprostředkující subjekt bude průběžně přijímat a evidovat projektové přihlášky a následně provede formální kontrolu projektů shromážděných k předem stanovému termínu (viz 1.). V případě nejasností mohou Zprostředkující subjekty vznést upřesňující dotazy na předkladatele projektu. Po provedení kontroly jsou data o projektech vložena do Monitorovacího systému strukturálních fondů. Projekty nevyhovující formálním kritériím (neúplná dokumentace, nezpůsobilost výdajů, nesoulad s předpisy ČR a politikami ES aj.) budou vráceny zpět předkladatelům. 3. Z projektů vyhovujících formálním kritériím sestaví zprostředkující subjekt seznam předložených projektů (long-list). Pro hodnocení projektů mohou být ustaveny Hodnotitelské komise, které obdrží kopie předložených projektů a podpůrné materiály. 4. Hodnotitelská komise posoudí projekty z odborného hlediska, a to v návaznosti na kritéria pro výběr projektů schválená Monitorovacím výborem operačního programu, kritéria uvedená v operačním programu, respektive programovém dodatku, kvantifikované cíle opatření, soulad s politikami ČR a ES. Na základě bodového ohodnocení sestaví návrh pořadí projektů vhodných k financování (short-list). Předkladatelé projektů mohou být během jednání Hodnotitelské komise požádáni o doplnění dalších informací.

30


5. Zprostředkující subjekt sestaví na základě bodového hodnocení všech Hodnotitelských komisí seznam projektů a předloží jej ke schválení Řídicímu orgánu. Přílohou seznamu bude vyjádření Hodnotitelské komise ke každému projektu. 6. Řídicí orgán schválí seznam projektů, které budou podpořeny, včetně navrhované alokace prostředků na jednotlivé projekty. 7. Řídicí orgán/Zprostředkující subjekt informuje předkladatele projektů o rozhodnutí. Součástí této informace bude i návrh smlouvy s konečným příjemcem obsahující uvedení podmínek, za kterých je spolufinancování ze strukturálních fondů nabízeno. 8. Podepsání kontraktu mezi Řídicím orgánem/Zprostředkujícím subjektem a konečným příjemcem. Řídicí orgán předá jednotlivé smlouvy pro informaci Platební jednotce a současně je zašle i Platebnímu orgánu. Informace o podepsaných smlouvách budou Řídicím orgánem vloženy do monitorovacího systému programu. K faktickým platbám konečným příjemcům bude zpravidla docházet až po skončení realizace projektu, a to na základě předložení požadovaných dokladů (zejména potvrzených faktur a osvědčení o provedené práci). Pouze v odůvodněných případech mohou být povoleny zálohové platby (v současnosti se zvažuje možnost zálohových plateb pro nestátní neziskové organizace, a to v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů), případně bude umožněno průběžné proplácení faktur (vždy po realizaci určité fáze projektu). Možnost zálohového či průběžného financování projektu však musí být výslovně uvedena ve smlouvě mezi Řídicím orgánem/Zprostředkujícím subjektem a konečným příjemcem podpory. Převod finančních prostředků provádí Platební jednotka daného operačního programu, a to pouze na zvláštní bankovní účet specifikovaný ve smlouvě (viz bod 8.). Hotovostní platby ani šeky nebudou přípustné. Řízení a monitorování Rámce podpory Společenství V ČR je Řídicím orgánem RPS Ministerstvo pro místní rozvoj (Odbor Rámce podpory Společenství). Nese celkovou odpovědnost za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů ČR a je odpovědné za věcnou koordinaci pomoci v rámci strukturální politiky EU a komunikaci s EK.

31


Evropská unie Rámec podpory Společenství Řídící orgán rámce podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj

Monitorovací výbor RPS

Platební orgán Minisaterstvo financí

Poradní výbor RPS

OP Průmysl a podnikání

OP Rozvoj lidských zdrojů

OP Infrastruktura

OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

SROP

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo pro místní rozvoj

Řídící orgán

Řídící orgán

Řídící orgán

Řídící orgán

Řídící orgán

Platební jednotka

Platební jednotka

Platební jednotka

Platební jednotka

Platební jednotka

Monitorovací výbor





Obrázek č.6: Schéma řízení Rámce podpory Společenství

Jako poradní orgán pro efektivní řízení a koordinaci vznikl Poradní výbor RPS složený ze zástupců Řídicích orgánů RPS, jednotlivých operačních programů a Platebního orgánu. Na úrovni RPS byl ustanoven Monitorovací výbor (MV) RPS, jehož hlavním úkolem je sledování realizace RPS a schvalování případných změn tohoto dokumentu. Na základě svých pozorování schvaluje výroční a závěrečnou zprávu o provádění pomoci ze strukturálních fondů EU, které odesílá EK. Členy MV jsou jednak zástupci Řídicích orgánů OP a RPS (jehož zástupce MV také předsedá) a regionů a jednak zástupce Platebního orgánu. V MV je dále zastoupena řada podnikatelských a sociálních partnerů a dalších institucí (jako např. Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, nevládní neziskové organizace, organizace zaměstnavatelů a další). Jako pozorovatel se zasedání MV účastní i zástupce EK, který má však pouze poradní funkci. Pro každý operační program byl ustaven samostatný MV, který bude dohlížet na účinnost a kvalitu provádění pomoci na úrovni konkrétního operačního programu. Řídicími orgány jednotlivých operačních programů (viz seznam na konci kapitoly) jsou příslušná ministerstva, která zřizují vlastní Zprostředkující subjekty daného operačního programu, blíže viz kapitola 4. V ČR byl ustanoven jediný Platební orgán pro strukturální fondy a Fond soudržnosti a tím je Ministerstvo financí (Odbor národního fondu). Některé své aktivity a funkce však deleguje na tzv. Platební jednotky zřizované zpravidla při jednotlivých Řídicích orgánech.

32


Přehled Řídicích orgánů pro realizaci pomoci z fondů Evropské unie Řídicí orgán RPS Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor Rámce podpory Společenství Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 www.strukturalni-fondy.cz www.mmr.cz

Řídicí orgán OP Rozvoj lidských zdrojů a JPD pro Cíl 3 - Praha a IS EQUAL Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z ESF Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2 www.mpsv.cz

Platební orgán pro strukturální fondy a Fond soudržnosti Ministerstvo financí Odbor Národního fondu Letenská 15 118 10 Praha 1 www.mfcr.cz

Řídicí orgán OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Ministerstvo zemědělství Odbor 4060 - Řídící orgán OP Těšnov 17 117 05 Praha 1 www.mze.cz

Řídicí orgán Společného regionálního operačního programu a JPD pro Cíl 2 - Praha Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor Řídicího orgánu SROP a JPD Praha Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 www.strukturalni-fondy.cz

Řídicí orgán Fondu soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor Řídicího orgánu Fondu soudržnosti Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 www.strukturalni-fondy.cz www.mmr.cz

Řídicí orgán OP Průmysl a podnikání Ministerstvo průmyslu a obchodu Odbor strukturálních fondů Na Františku 32 110 15 Praha 1 www.mpo.cz

Řídicí orgán INTERREG III A Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor programů EU Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 www.strukturalni-fondy.cz www.mmr.cz

Řídicí orgán OP Infrastruktura Ministerstvo životního prostředí Odbor integrovaného financování Vršovická 65 100 10 Praha 10 www.env.cz www.mdcr.cz

33

IV.

Nástroje politiky HSS v ČR v programovém období 2004 - 2006


IV.1 Úvod Po svém vstupu do Evropské unie bude Česká republika náležet k méně rozvinutým členským státům. Politika hospodářské a sociální soudržnosti jí však nabízí řadu příležitostí, jak podpořit všestranný a vyvážený rozvoj vlastního území. K dispozici při tom má množství nástrojů, které jsou otevřené krajům, obcím, podnikatelům, neziskovým organizacím a celé řadě dalších subjektů. Níže uvedený text slouží pro orientaci v poměrně složitém systému „dotačních příležitostí“ financovaných strukturálními fondy EU. Nejvíce prostoru je věnováno operačním programům pro podporu v rámci tzv. Cíle 1, které doplňují údaje o Jednotných programových dokumentech pro Prahu, Iniciativách Společenství a Fondu soudržnosti. Jednotlivé programy pro podporu z fondů EU se vždy soustřeďují na několik základních cílů (priorit), které jsou naplňovány pomocí tzv. opatření, případně podopatření. Ta lze přirovnat v podstatě k dotačnímu titulu. Ke každému takovému opatření je v textu přiděleno číslo, které odpovídá číslování v příslušném programovém dodatku, aby zájemce o podporu mohl snadno vyhledat veškeré podrobnosti. Následující kapitoly slouží jako „rozcestník“ pro orientaci v nabízených programech. Jinými slovy, poskytují základní informace o tom, kdo může podporu získat, na jaký projekt, jaký cíl má projekt sledovat a s kým být při žádání o podpory ve styku. Kapitoly obsahují informace o: cílech podpory (ke každému opatření je uvedena informace o zaměření projektů, které mohou být podporovány) typech podporovaných projektů (konkrétních druzích projektů vhodných k financování) konečných příjemcích/konečných uživatelích (tj. o adresátech pomoci, kteří mají možnost finanční pomoc získat) Zprostředkujících subjektech (institucích, které pro případného žadatele budou kontaktním místem pro získání detailních informací, podání žádosti či základní konzultace v případě, že se rozhodne realizovat projekt s podporou fondů EU) Vyčerpávající popis podmínek a postupů pro získání příspěvků ze strukturálních fondů obsahují programové dodatky, pokyny pro žadatele a další základní dokumenty programu, fondu, či iniciativy, které jsou dostupné na příslušných kontaktních adresách.

IV.2 Oblasti podpory v rámci Cíle 1 IV.2.1 Operační program Infrastruktura Operační program Infrastruktura (OPI) zahrnuje rozvojové priority resortu dopravy a resortu životního prostředí v ČR. Program bude především přispívat k dosažení specifických cílů „zlepšení kvality infrastruktury“ stanovených Rámcem podpory Společenství. Bude také podporovat horizontální cíle „udržitelný rozvoj“ a „vyvážený rozvoj regionů“. V návaznosti na specifické cíle a analýzy obou sektorů bude podpora ze strukturálních fondů v rámci OPI zaměřena na níže popsané priority, jichž bude dosaženo realizací jednotlivých opatření pro sektor dopravy a životního prostředí. Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo životního prostředí, Odbor integrovaného financování. Zprostředkující subjekt Státní fond životního prostředí (v sektoru životního prostředí) Ministerstvo dopravy (v sektoru dopravy)

36


Přehled finančních alokací Priority/Opatření 1. Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 1.1 Modernizace tratí cel.ostatního významu a důležitých železničních uzlů 1.2 Výstavba a modernizace silnic I. třídy 1.3 Modernizace civilních letišť nadregionálního charakteru 1.4 Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest 2. Snížení negativních důsledků dopravy na ŽP 2.1 Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany ŽP 2.2 Podpora kombinované dopravy 2.3 Podpora zavádění alternativních paliv 2.4 Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky ŽP 3. Zlepšování environmentální infrastruktury 3.1 Obnova environmentálních funkcí území 3.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství 3.3 Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší 3.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží 4. Technická pomoc Celkem Tabulka č. 4: Alokace finančních prostředků OPI (v EUR)

EU (ERDF) 84 070 218

ČR

Celkem

30 225 174 114 295 392

37 831 941

12 610 647

50 442 588

33 627 634 4 203 169 8 407 474 14 835 455

11 209 211 2 802 113 3 603 203 4 945 151

44 836 845 7 005 282 12 010 677 19 780 606

2 967 343

989 114

3 956 457

7 417 795 2 967 312 1 483 005 142 092 754 13 529 986 60 580 073 30 877 264 37 105 431 5 361 928 246360355

2 472 598 989 104 494 335 51 390 417 3 382 498 22 406 328 13 233 114 12 368 477 1 787 310 88348052

9 890 393 3 956 416 1 977 340 193 483 171 16 912 484 82 986 401 44 110 378 49 473 908 7 149 238 334708407

Popis priorit a opatření Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu (Priorita 1) Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů (Opatření 1.1) Opatření přímo podporuje akce realizované v železniční infrastruktuře. Bude spolufinancováno ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Opatření je zaměřeno na řešení základních problémů našich mimokoridorových tratí (podpora tzv. koridorových tratí, tj. tratí celoevropského významu, je součástí předvstupního programu ISPA, v budoucnosti bude podporováno prostřednictvím Fondu soudržnosti). Cíle podpory zrychlení železniční dopravy a zajištění její plynulosti zvýšení úrovně zabezpečovacích systémů zlepšení vazeb uvnitř železniční sítě a na síť okolních států odstranění bariér plynoucích ze špatného stavu železničních uzlů vytváření podmínek pro větší konkurenceschopnost železniční dopravy zvýšení zájmu obyvatel o veřejnou dopravu zvýšením její kvality

37


Typy podporovaných projektů elektrizace tratí celostátní sítě modernizační úpravy železničních uzlů celostátní sítě zvýšení kapacity a kvality železniční infrastruktury v příhraničních oblastech s vazbou na železniční sítě okolních států zvýšení bezpečnosti železničního provozu Koneční příjemci/koneční uživatelé vlastníci/správci železniční infrastruktury (provozovatelé dráhy) Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz Výstavba a modernizace silnic I. třídy (Opatření 1.2) Opatření je zaměřeno na zlepšení kvality celostátních silnic - silnic I. třídy, a to modernizací s cílem zabezpečit normový stav bez bodových závad a nebezpečných úseků. Je třeba zajistit kvalitní vnitrostátní nadregionální silniční spojení, které bude mít dopad na ekonomické prostředí státu. Cíle podpory odvést intenzivní dopravu z obydlených lokalit minimalizovat problémy plynoucí z nedostatečné kapacity vytvářet podmínky pro zajištění bezpečnosti silničního provozu zlepšit silniční napojení některých hraničních přechodů zvýšit kapacitu a bezpečnost silnic celostátního významu v příhraničních oblastech Typy podporovaných projektů výstavba obchvatů měst a obcí na silnicích I. třídy odstranění bodových závad modernizace ostatních silnic I. třídy na normový stav modernizace příhraničních úseků silnic I. třídy Koneční příjemci/koneční uživatelé Ředitelství silnic a dálnic ČR Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz

38


Modernizace civilních letišť nadregionálního významu (Opatření 1.3) Opatření bude podporovat projekty předkládané Českou správou letišť, případně dalšími subjekty poskytujícími služby veřejnosti v oblasti letecké dopravy. Cíle podpory modernizace technické infrastruktury letišť s nadregionální důležitostí vytvoření podmínek pro zlepšení funkce letišť u velkých aglomerací na podporu podnikatelských aktivit Typy podporovaných projektů vybavení vybraných letišť potřebným zařízením modernizační úpravy vybraných letišť nadregionálního významu zvýšení kapacity a kvality vybraných letišť nadregionálního významu zvýšení bezpečnosti leteckého provozu Koneční příjemci/koneční uživatelé vlastníci letišť a související dopravní infrastruktury nadregionálního významu poskytující v této oblasti služby veřejnosti Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest (Opatření 1.4) Vodní doprava je podporována jako druh dopravy příznivý k životnímu prostředí. Mezi tyto formy podpory patří i investice do infrastruktury. Předpokládá se, že takové projekty umožní využití vodní dopravy v oblasti nákladní dopravy, popřípadě přispějí i k využití vodních cest v dopravě osobní a příznivě budou působit z hlediska rekreačního, cestovního ruchu a celospolečenského. Spolufinancování se předpokládá ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo z ostatních zdrojů. Cíle podpory zlepšení stavu infrastruktury vodní dopravy modernizace přístavní infrastruktury Typy podporovaných projektů odstranění úzkých míst a normalizace parametrů na stávající labsko-vltavské vodní cestě modernizace přístavní infrastruktury, např. v oblasti telematiky Koneční příjemci/koneční uživatelé Ředitelství vodních cest ČR Povodí Labe s.p. Povodí Vltavy s.p. vlastníci přístavní infrastruktury

39


Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz

Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí (Priorita 2) Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí (Opatření 2.1) Opatření bude podporovat projekty předkládané Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Toto opatření volně navazuje na eliminaci obecné slabé stránky z analýzy SWOT „hluk a imise z dopravy v území“ uvedené v OPI - sektor doprava. Cíle podpory snížení důsledků fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou podpora bezpečné a udržitelné dopravní sítě prostřednictvím opatření k zachování biodiverzity lokalit a k redukci střetů fauny s vozidly snížení hlukové expozice a zastavení zvyšování dopravního hluku Typy podporovaných projektů úprava vybraných stávajících silnic I. třídy za účelem snížení, případně odstranění jejich negativních vlivů na fragmentaci krajiny vybudování protihlukových bariér podél existujících silnic I. třídy Koneční příjemci/koneční uživatelé Ředitelství silnic a dálnic ČR Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz Podpora kombinované dopravy (Opatření 2.2) Opatření bude podporovat projekty předkládané vlastníky a provozovateli veřejných dopravně-logistických center. Kombinovaná doprava je používána k přemístění zboží různých druhů dopravy, k vlastní přepravě se používá přepravních jednotek (kontejnery, výměnné nástavby, návěsy atd.). Snahou státu, ale i obcí, krajů, nezávislých organizací je pak realizovat největší část přepravy železniční nebo vodní dopravou, tj. druhy doprav, které jsou ekologicky šetrnější k životnímu prostředí. Cíle podpory dosažení vyššího podílu kombinované dopravy na úkor přímé dopravy silniční zajištění lepší obsluhy území budováním veřejných dopravně-logistických center snížení nehodovosti v silniční dopravě (snížení počtu těžkých kamionů) zlepšení kvality životního prostředí v důsledku přesunu nákladní přepravy ze silnice na ekologičtější druhy doprav

40


Typy podporovaných projektů projekty zaměřené na infrastrukturu pro moderní technologie kombinované dopravy včetně zabezpečení informačními systémy investice do veřejných dopravně-logistických center a překladišť kombinované dopravy jako představitelů ekologické obsluhy území nákladní dopravou investice do infrastruktury vedoucí k odstranění překážek pro provozování kombinované dopravy Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: vlastníci/správci dopravní infrastruktury vlastníci/provozovatelé veřejných dopravně-logistických center a překladišť kombinované dopravy s tím, že bude zajištěn rovný přístup pro všechny uživatele Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz Podpora zavádění alternativních paliv (Opatření 2.3) Opatření bude podporovat projekty předkládané výrobci a vlastníky vozidel, u nichž se předpokládá použití nové technologie. Zavádění alternativních paliv silničních vozidel je jednou z možných cest ke snižování koncentrací škodlivin emitovaných dopravními prostředky. Cíle podpory snížení ekologické zátěže, která je způsobena rozvojem silniční dopravy zvýšení podílu motorových vozidel na alternativní paliva pro jejich pohon, zejména metylesteru řepkového oleje ve formě směsného paliva (bionafta 2. generace) Typy podporovaných projektů výzkumné projekty na podporu rozvoje alternativních typů pohonu podpora zavádění alternativních paliv podpora aplikace technologií pro výrobu a skladování vodíku pro silniční vozidla a technologií palivových článků Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: zadavatelé výzkumných projektů ve veřejném zájmu právnické osoby provozující dopravu Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz

41


Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení životního prostředí z hlediska dopravy (Opatření 2.4) Opatření bude podporovat projekty předkládané zadavateli výzkumných projektů ve veřejném zájmu. V rámci OP lze doporučit např. studijní a výzkumné projekty řešící problematiku přístupu státu k dopravní infrastruktuře jednotlivých druhů doprav, stejné podmínky pro užívání dopravní infrastruktury všemi oprávněnými subjekty bez ohledu na druh dopravy, poplatky za používání infrastruktury stanovené podle velikosti účinků na infrastrukturu. Dále studijní a výzkumné projekty zabývající se internalizací externích nákladů, nákladů z nehod, lokálního znečišťování ovzduší, globálního ovlivňování klimatu, hluku apod. Cíle podpory vytváření předpokladů pro harmonizaci podmínek dopravního trhu vytvoření podmínek pro přesnou metodiku finančního ohodnocení ekologické zátěže z dopravy Typy podporovaných projektů výzkumné projekty řešící problematiku zlepšení životního prostředí z hlediska dopravy projekty zabývající se internalizací externích nákladů (z nehod, lokálního znečištění ovzduší, lokálního ovlivňování klimatu, účinků hluku a kongescí) Koneční příjemci/koneční uživatelé zadavatelé výzkumných projektů ve veřejném zájmu Zprostředkující subjekt Ministerstvo dopravy Odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie nábřeží L. Svobody 12 110 15 Praha 1 www.mdcr.cz

Zlepšování environmentální infrastruktury (Priorita 3) Obnova environmentálních funkcí území (Opatření 3.1) Vyvážené přírodní prostředí je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje. V minulosti bylo v ČR přírodní prostředí narušeno především intenzivním hospodařením vedoucím k zásadnímu narušení vodního režimu, snížení retenční schopnosti krajiny a poškození prvků zajišťujících ekologickou stabilitu. Důsledkem uvedeného stavu je vedle snížení retenční kapacity území i další negativní ovlivnění např. hladin spodních vod, přirozených s vodou spojených ekosystémů a biodiverzity. Základním kritériem pro uplatnění konkrétního opatření musí být jeho ekologická vhodnost a přiměřenost dané konkrétní lokalitě. Zvláštní pozornost bude věnována územím zařazeným do sítě NATURA 2000. Cíle podpory zvýšení retenční schopnosti krajiny prevence a snížení ničivých dopadů povodní zvýšení biodiverzity vodních toků a jejich okolí

42


Typy podporovaných projektů revitalizace vodních toků odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy (např. výstavba rybích přechodů) úpravy k obnově funkce pramenných oblastí a mokřadů budování retenčních nádrží a suchých poldrů Koneční příjemci/koneční uživatelé obce svazky obcí kraje asociace krajů správci povodí neziskové organizace soukromé subjekty státní organizace Zprostředkující subjekt Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 - Chodov www.sfzp.cz Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství (Opatření 3.2) Ochrana čistoty vod je technicky, investičně a časově náročným problémem. V posledním období je zaměřena především na zásadní zlepšení kvality vod, a to zejména omezením bodových zdrojů znečištění. Cíle podpory zvýšení počtu ekvivalentních obyvatel napojených na vyhovující čistírnu odpadních vod zlepšení čistoty vodních toků zlepšení úrovně kalového hospodářství Typy podporovaných projektů vybudování a modernizace čistíren odpadních vod a rozšíření kanalizačních systémů zásobování obcí pitnou vodou budování zařízení na využití a odstraňování kalů z čistíren odpadních vod Koneční příjemci/koneční uživatelé obce svazky obcí kraje asociace krajů soukromé subjekty státní organizace

43


Zprostředkující subjekt Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 - Chodov www.sfzp.cz Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší (Opatření 3.3) Opatření bude podporovat projekty zaměřené na zlepšení stavu kvality ovzduší prostřednictvím využívání šetrných technologií při spalování, snižování emisí těkavých organických látek a využívání obnovitelných zdrojů energie. Cíle podpory snížení množství vypouštěných znečišťujících látek zlepšení imisní situace dotčených lokalit zlepšení zdravotního stavu obyvatel a stavu vegetace snížení emisí skleníkových plynů Typy podporovaných projektů zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí ve spalovnách nebezpečného odpadu (zvláště nemocničního) snižování emisí z velkých a středních veřejných spalovacích zařízení (např. komunální zdroje tepla) rekonstrukce a stavba elektráren využívajících k výrobě elektrické energie obnovitelné zdroje energie změna ze stávajících systémů na systémy využívající obnovitelné zdroje energie a tepelná čerpadla využití obnovitelných zdrojů energie pro dodávky tepla z obecních kotelen výstavba kombinovaných zdrojů elektrické a tepelné energie využívajících biomasu a bioplyn Koneční příjemci/koneční uživatelé obce sdružení obcí kraje asociace krajů soukromé subjekty státní organizace Zprostředkující subjekt Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 - Chodov www.sfzp.cz Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží (Opatření 3.4) V ČR je stále produkováno značné množství odpadů. Nejčastěji užívanou metodou zneškodňování odpadů je dosud skládkování. Jen nízký podíl odpadů je využíván jako druhotná surovina. Opatření se proto zaměří na zlepšení úrovně nakládání s odpady v souladu s ustavenou hierarchií nakládání s odpady (prevence, materiálové využití, energetické využití a konečné odstranění) a rekultivace a sanace starých ekologických zátěží.

44


Cíle podpory snížení množství odpadu ukládaného na skládkách zvýšení množství recyklovaného a využitého odpadu a jeho podílu na celkové produkci odpadu snížení počtu starých ekologických zátěží Typy podporovaných projektů budování zařízení pro třídění odpadů budování zařízení pro recyklaci budování zařízení na využívání odpadů budování systémů odděleného sběru různých druhů odpadů (baterie, použité oleje, odpady z obalů, autovraky, bioodpady, odpad z elektrických a elektronických zařízení atd.) budování sběrných dvorů a překladišť budování zařízení na úpravu a zpracování odpadů vybudování zařízení na dekontaminaci a odstraňování nebezpečných odpadů rekultivace starých skládek převážně komunálního odpadu a ostatního odpadu likvidace černých skládek, zejména v chráněných územích sanace a rekultivace vážně kontaminovaných lokalit ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka Koneční příjemci/koneční uživatelé obce svazky obcí kraje asociace krajů soukromé subjekty neziskové organizace státní organizace Zprostředkující subjekt Státní fond životního prostředí ČR Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 - Chodov www.sfzp.cz

45


IV.2.2 Operační program Průmysl a podnikání Operační program průmysl a podnikání (OPPP) byl vytvořen v návaznosti na cíle a strategii průmyslové politiky ČR. OPPP se zaměřuje na zachování a další rozvoj konkurenceschopnosti a efektivitu ve výrobě průmyslového potenciálu v ČR. Přispívá ke zvyšování hospodářské výkonnosti a podporuje potřebné strukturální změny průmyslu. Pro zajištění vytyčených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu a výrobní technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví včetně odstraňování starých zátěží tak, aby byly dosaženy pozitivní synergické efekty v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a informační společnosti. Nedílnou součástí pro dosažení vytyčených cílů je i trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Odbor strukturálních fondů. Zprostředkující subjekt CzechInvest CzechTrade Česká energetická agentura Českomoravská záruční a rozvojová banka

Přehled finančních alokací Priority/Opatření 1. Rozvoj podnikatelského prostředí 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace 1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury 1.3 Infrastruktura pro RLZ v průmyslu a podnikání 1.4 Rozvoj informačních a poradenských služeb 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků 2.1 Zakládání a rozvoj MSP 2.2 Podpora inovací výrobků, technologií a služeb 2.3 Snižování energetické náročnosti a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie 3. Technická pomoc Celkem Tabulka č. 5: Přehled finančních alokací OPPP (v EUR)

EU (ERDF) 130 426 070 41 736 343 59 995 992 15 651 128 13 042 607 119 991 986 62 604 514 31 302 257

SR (MPO) 43 475 356 13 912 114 19 998 664 5 217 043 4 347 535 39 997 328 20 868 171 10 434 085

Celkem 173 901 426 55 648 457 79 994 656 20 868 171 17 390 142 159 989 314 83 472 685 41 736 342

26 085 215

8 695 072

34 780 287

10 434 086 260 852 142

3 478 028 86 950 712

13 912 114 347 802 854

Přehled priorit a opatření Rozvoj podnikatelského prostředí (Priorita 1) Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace (Opatření 1.1) Účelem opatření je podpora pokrokového podnikatelského prostředí v ČR, vytvoření podmínek pro průmyslový výzkum a vývoj, transfer technologií a know-how a jejich uplatnění v průmyslové výrobě.

46


Cíle podpory podpora infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický rozvoj a inovace zlepšení prostředí pro technologicky orientované firmy - „knowledge society“ (společnost založená na znalostech) infrastruktura pro povzbuzení spolupráce mezi průmyslem a výzkumnými institucemi podpora investic do infrastruktury v oblasti komunikační a informační technologie Typy podporovaných projektů přípravné a projekční práce pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku včetně technického zhodnocení (výstavba, koupě) rekonstrukce a modernizace hmotného i nehmotného investičního majetku pořízení, technické zhodnocení a oprava strojů a zařízení zajištění výhodných podmínek při nájmu výzkumných, výrobních a kancelářských prostor poskytování cenově zvýhodněných poradenských a jiných služeb v prostorách vědeckotechnických parků malým a středním podnikům inovačního charakteru zaměřeným na realizaci špičkových technických řešení a na transfer technologií Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ministerstvo průmyslu a obchodu Koneční uživatelé: právnické osoby, které prokáží spolupráci s konkrétní univerzitou, odbornou školou, popřípadě výzkumným ústavem apod. orgán samosprávy (obec, svazek obcí, kraj) vysoké školy výzkumné ústavy vědecké společnosti, respektive samostatné právnické osoby těmito subjekty zřízené podnikatelský subjekt Zprostředkující subjekt CzechInvest Štěpánská 15 120 00 Praha 2 www.czechinvest.cz (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Rozvoj podnikatelské infrastruktury (Opatření 1.2) Opatření si klade za cíl zlepšení podnikatelské infrastruktury prostřednictvím zlepšení kvality stávajících podnikatelských lokalit a průmyslových zón. Cílem je zintenzívnění jejich využití a uvedení nabídky do většího souladu s poptávkou.

47


Cíle podpory vznik kvalitní a fungující infrastruktury zlepšení podnikatelského prostředí v ČR prostřednictvím podpory investic do moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým vývozním potenciálem rychlejší rozvoj hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionů prostřednictvím zvýšení jejich atraktivity pro tuzemské i zahraniční investory a odstranění negativních následků restrukturalizace průmyslové výrobní základny zvýšení schopnosti ČR obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých zahraničních investic přispění k rekultivaci životního prostředí Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ministerstvo průmyslu a obchodu Koneční uživatelé: obce svazky obcí kraje rozvojové společnosti, tj. právnické osoby, jejichž hlavním předmětem podnikání jsou živnosti přímo související s rozvojem a pronájmem podnikatelských nemovitostí na území ČR podniky, které působí v oboru zpracovatelského průmyslu nebo strategických služeb a technologických center, nebo podniky inovačního charakteru (Podnikatelský subjekt musí naplňovat kritéria malého a středního podniku.) Zprostředkující subjekt CzechInvest Štěpánská 15 120 00 Praha 2 www.czechinvest.cz (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a podnikání (Opatření 1.3) Účelem opatření je zlepšení podmínek v jednotlivých regionech pro efektivní výkon vedoucích pracovníků i zaměstnanců v průmyslu a podnikatelských službách na všech úrovních. Cíle podpory rozvoj infrastruktury pro vzdělávání osvojení si nových a klíčových dovedností pracovníků stabilizace podniků a jejich následný rozvoj Typy podporovaných projektů stavební rekonstrukce a modernizace vybavení stávajících firemních školicích objektů zařízení (včetně infrastruktury) pro elektronické formy podnikového vzdělávání výstavba nových objektů firemních školicích zařízení včetně vybavení potřebného pro vzdělávání pořízení školicích pomůcek a programů sloužících k odbornému vzdělávání v podnicích

48


Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ministerstvo průmyslu a obchodu Koneční uživatelé: Konečným uživatelem se může stát subjekt nebo více subjektů v rámci jednoho projektu, které splňují následující podmínky (spolu s obecnými požadavky na žadatele o podporu): v případě podnikových školicích zařízení musí mít žadatel o podporu uzavřena minimálně 2 účetní období žadatel o podporu v případě podnikových školicích zařízení poskytuje vzdělávání podniků v oblasti zpracovatelského průmyslu, průmyslových služeb, stavebnictví, výroby a rozvodu elektřiny nebo plynu či tepelné energie (malé a střední podniky) nebo jsou tyto oblasti oborem činnosti žadatele o podporu s výjimkou podniků ve výrobě a rozvodu elektřiny nebo plynu či tepelné energie v případě založení a výstavby nového oborového školicího zařízení sloužícího více podnikatelským subjektům budou upřednostněny společné projekty, ve kterých budou zastoupeny sdružení právnických osob, vzdělávací instituce, podnikatelské subjekty, zástupci samosprávy a jiní aktéři působící v oblasti vzdělávání či v sektoru průmyslu a podnikání Zprostředkující subjekt CzechInvest Štěpánská 15 120 00 Praha 2 www.czechinvest.cz (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Rozvoj informačních a poradenských služeb (Opatření 1.4) Účelem opatření je zlepšení institucionálního rámce pro poskytování vysoce kvalitních služeb průmyslovému a podnikatelskému sektoru. Cíle podpory zvýšení kvality a kapacity informačních a poradenských služeb pro podnikatele zlepšení kvality a dostupnosti marketingových informací při vstupu na nové trhy posilování rámce podpory institucí pro český podnikatelský sektor prostřednictvím budování sítí pro spolupráci mezi podniky a inovativními klastry v rámci sektorů a regionů. Koneční příjemci/koneční uživatelé Ministerstvo průmyslu a obchodu CzechInvest CzechTrade Zprostředkující subjekt CzechTrade CzechInvest Dittrichova 21 Štěpánská 15 P.O. Box 76 120 00 Praha 128 01 Praha 2 www.czechinvest.cz www.czechtrade.cz (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

49


Program vytváření klastrů - KLASTRY (Program 1.4.1) Cíle podpory podpora ekonomického růstu a konkurenceschopnosti v jednotlivých oborech ekonomiky pomocí vytvoření rámce pro rozvoj tzv. klastrů (seskupení v rámci odvětví) na regionální, celostátní nebo přeshraniční úrovni Typy podporovaných projektů vedení klastrů a skupin firem (členové klastrů) zakládání navzájem propojených společností specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, podniků v příbuzných oborech a přidružených institucí včetně univerzit zabývajících se výrobou nebo obchodními službami vytváření klastrů poradenských subjektů schopných zajistit poskytování komplexních poradenských služeb pro podnikatele na vymezeném území Koneční příjemci/koneční uživatelé CzechInvest krajské samosprávy nebo jimi určené organizace univerzity se sídlem v ČR

Projekt zkvalitňování sítě poradenských subjektů - REGISTR PORADCŮ (Projekt 1.4.2) Cíle podpory zvyšování znalostí poradců a poradenských organizací (v návaznosti na to poskytování poradenských služeb špičkové kvality v širokém spektru oblastí pro zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků) školení poradců a jejich akreditace v požadované kvalifikaci a kvalitě Typy podporovaných projektů vedení a správa registru, certifikace poradců podpora udržování a zvyšování kvality poradců aktualizace portfolia poradenských subjektů rozvoj informačních a komunikačních technologií (IKT) Koneční příjemci/koneční uživatelé CzechInvest

Projekt rozvoje informačních a poradenských služeb pro mezinárodní obchod (Projekt 1.4.3) Cíle podpory rozvoj infrastruktury pro zvýšení objemu a kvality informačních a poradenských služeb podporujících konkurenceschopnost českých podniků na mezinárodních trzích poskytovaných agenturou na podporu obchodu (CzechTrade), která je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu

50


Typy podporovaných projektů zvyšování odbornosti poradců CzechTrade marketing a propagace certifikovaných subjektů vývoj a provoz informačního a komunikačního systému pro fungování sítě pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného investičního majetku pro certifikovaný subjekt Koneční příjemci/koneční uživatelé CzechTrade Rozvoj konkurenceschopnosti podniků (Priorita 2) Zakládání a rozvoj malých a středních podniků (Opatření 2.1) Záměrem opatření je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a zvýšení počtu začínajících podniků. Cíle podpory usnadnění vstupu do podnikání novým podnikatelům posílení marketingových a propagačních aktivit vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků na zahraničních trzích Typy podporovaných projektů investičně zaměřené rozvojové podnikatelské projekty, jejichž nižší kapitálová vybavenost představuje bariéru pro získání financování z cizích zdrojů zavádění nových procesů v oblasti technologií, nových forem řízení a lidských zdrojů Koneční příjemci/koneční uživatelé Ministerstvo průmyslu a obchodu (program ROZVOJ a MARKETING, viz dále) Českomoravská záruční a rozvojová banka (programy START a KREDIT, viz dále) Zprostředkující subjekt CzechInvest Štěpánská 15 120 00 Praha 2 www.czechinvest.cz (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

Program podpory začínajících podnikatelů - START Cíle podpory umožnit pomocí zvýhodněných investičně zaměřených úvěrů realizaci podnikatelských záměrů občanů vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem

51


Koneční příjemci/koneční uživatelé Fyzické osoby, které splňují současně všechny dále uvedené podmínky: jsou oprávněny k podnikání na území ČR podle zvláštního zákona nemají uzavřeno účetnictví za první účetní rok činnosti byly zaregistrovány jako plátci daně z příjmu na finančním úřadě v roce podání žádosti o udělení podpory nebo v roce předchozím, a to buď poprvé nebo minimálně 7 let od předcházející platné registrace nebyly před datem platné registrace jako plátce daně z příjmu na finančním úřadě registrováni jako společníci nebo zakladatelé jiné obchodní společnosti nebo byly takto registrovány minimálně 7 let od předcházející platné registrace jako plátce daně z příjmu Obchodní společnosti s výjimkou akciových společností, které splňují všechny dále uvedené podmínky: mají sídlo na území ČR nemají uzavřeno účetnictví za první účetní rok činnosti byly zaregistrovány jako plátci daně z příjmu na finančním úřadě v roce podání žádosti o udělení podpory nebo v roce předchozím k datu podání žádosti o udělení podpory nejsou jejich společníky nebo zakladateli osoby, které byly registrovány jako společníci nebo zakladatelé jiné obchodní společnosti, nebo registrovány jako plátci daně z příjmu na finančním úřadě v období kratším než 7 let před datem registrace obchodní společnosti jako plátce daně z příjmu Zprostředkující subjekt Českomoravská rozvojová a záruční banka Jeruzalémská 964/4 110 00 Praha 1 +420 255 721 111

Program podpory podniků v počátečním stádiu rozvoje - KREDIT Cíle podpory umožnit pomocí zvýhodněných investičně zaměřených úvěrů realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií Koneční příjemci/koneční uživatelé Malé podniky, které splňují všechny dále uvedené podmínky: mají sídlo na území ČR mají uzavřeno účetnictví za max. 5 účetních roků činnosti Zprostředkující subjekt Českomoravská rozvojová a záruční banka Jeruzalémská 964/4 110 00 Praha 1 +420 255 721 111

52


Program rozvoje malých a středních podniků - ROZVOJ Cíle podpory poskytnutí integrované podpory existujícím stabilizovaným malým a středním podnikům na projekty, které vedou ke zvýšení konkurenceschopnosti (především prostřednictvím zlepšování metod, procesů a technologií v celé šíři procesu podnikání) Koneční příjemci/koneční uživatelé podnikatelé spadající do kategorie malého a středního podniku, který má uzavřené účetnictví za min. 5 let činnosti Zprostředkující subjekt CzechInvest Štěpánská 15 120 00 Praha 2 +420 296 342 500 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

Program MARKETING Cíle podpory zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků na zahraničních trzích podpora využívání obchodních příležitostí, které existují na světovém trhu přispění k zapojení českých podniků do jednotného vnitřního trhu EU (Podpory v oblasti MARKETING budou zaměřeny na usnadnění přístupu českých podnikatelů na zahraniční trhy formou snazšího získání marketingových informací včetně marketingových průzkumů, dostupnějšího a garantovaného marketingového vzdělávání, kvalitnějšího marketingu prostřednictvím propagačních materiálů a Internetu, zvýhodněné účasti na zahraničních prezentacích, výstavách a veletrzích.) Koneční příjemci/koneční uživatelé malé a střední podniky, které realizují vlastní vývozní činnost Zprostředkující subjekt CzechInvest Štěpánská 15 120 00 Praha 2 +420 296 342 500

CzechTrade Dittrichova 21 P.O. Box 76 128 01 Praha 2 +420 224 907 500 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

Podpora inovací výrobků, technologií a služeb (Opatření 2.2) Záměrem opatření je zvýšení konkurenceschopnosti podniků podporou jejich rozvoje zaváděním inovativních výrobků, technologií a služeb.

53


Cíle podpory uvolnění veřejných a soukromých prostředků pro tvorbu inovativních řešení, která se týkají výrobků, technologií a služeb v českých podnicích zvýšení využití výsledků výzkumu a vývoje v průmyslu a podnikatelských službách podpora firem při využívání výzkumu a vývoje a technologií z mezinárodních zdrojů prostřednictvím transferu technologií zvýšení počtu podniků podílejících se v ČR na výzkumu a zvýšení rozsahu investic realizovaných těmito podniky zvýšení množství a kvality vazeb mezi podniky a oblastí vzdělávání a výzkumu Typy podporovaných projektů projekty, jejichž cílem jsou inovace výrobků a/nebo technologií projekty, jejichž cílem jsou inovace služeb Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ministerstvo průmyslu a obchodu (dotace) Českomoravská záložní banka (zvýhodnění úvěru) Koneční uživatelé: právnické osoby (podnikatelské subjekty zpracovatelského průmyslu) s trvalým sídlem na území ČR Zprostředkující subjekt CzechInvest Štěpánská 15 120 00 Praha 2 www.czechinvest.cz (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Snižování energetické náročnosti a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie (Opatření 2.3) Záměrem opatření je podpora konkurenceschopnosti podniků snížením jejich energetické náročnosti a podporou většího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Cíle podpory dosažení úspor energie v průmyslu a průmyslových službách (konkrétně u malých a středních podniků), aby energetická náročnost byla srovnatelná s průměrem v EU a zvýšila se tak konkurenceschopnost průmyslu zajištění hospodárného využívání energie Koneční příjemci/koneční uživatelé Ministerstvo průmyslu a obchodu Zprostředkující subjekt CzechInvest Česká energetická agentura Štěpánská 15 U Sovových mlýnů 9 120 00 Praha 2 118 00 Praha 1 www.czechinvest.cz www.ceacr.cz (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

54


Program snižování energetické náročnosti - Úspora energie Cíle podpory přispět ke snižování energetické náročnosti českého průmyslu prostřednictvím finanční podpory energeticky úsporných investičních projektů Typy podporovaných projektů nové technologie zpracování energetických surovin snížení energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie s podmínkou nezvýšení negativních dopadů na životní prostředí spojených s těmito procesy zavádění zařízení na výrobu elektřiny a tepla (moderní konstrukce vybavená novými technologiemi úpravy, dávkování a spalování paliva) snížení ztrát modernizací zařízení sloužících k výrobě, rozvodu a transformaci energetických médií využití odpadního tepla a druhotných zdrojů energie zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) zavádění energeticky úspornějších technologií výroby a výrobních zařízení modernizace energetického hospodářství, zkvalitnění postupů v logistice, zlepšení tepelně technických a energetických vlastností budov, výrobních a pomocných provozů a dalších objektů svázaných s výrobními subjekty s využitím energeticky úsporných výrobků a materiálů Koneční příjemci/koneční uživatelé Podpora může být udělena podnikatelským subjektům, které: spadají do kategorie malého a středního podnikání dle definice EU podnikají v oblasti zpracovatelského průmyslu a průmyslových služeb na území ČR vedou systém podvojného účetnictví

Program využití obnovitelných zdrojů energie - Obnovitelné zdroje Cíle podpory podpora projektů zavádění výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie (tyto projekty přispějí ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě energie a ke snížení spotřeby primárních, neobnovitelných zdrojů energie a tím ke snížení exhalací spojených s výrobou elektřiny a tepla) Typy podporovaných projektů výstavba, obnova nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie zavádění technologií výroby a výrobních zařízení s nízkou energetickou náročností a minimálními dopady na ekologii využívající zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie projekty ověřující nové prvky pro využití energie z obnovitelných zdrojů energie projekty kombinované výroby elektřiny a tepla využívající k výrobě obnovitelný zdroj energie Koneční příjemci/koneční uživatelé Podpora může být udělena podnikatelským subjektům, které: spadají do kategorie malého a středního podnikání dle definice EU podnikají v oblasti zpracovatelského průmyslu a průmyslových služeb nebo podnikají či mají záměr podnikat ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů na území ČR vedou systém podvojného účetnictví

55


Regionální pracoviště agentury CzechInvest Regionální kancelář pro Karlovarský kraj Na Vyhlídce 53 360 01 Karlovy Vary +420 353 116 302 [email protected] Regionální kancelář pro Ústecký kraj Mírové náměstí 34 400 01 Ústí nad Labem +420 475 201 158 [email protected] Regionální kancelář pro Liberecký kraj nám. Dr. E. Beneše 4/12 460 01 Liberec +420 482 710 353 [email protected] Regionální kancelář pro Plzeňský kraj Business Center Bohemia Anglické nábř. 1 305 45 Plzeň +420 378 226 630 [email protected] Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Husova 9 370 01 České Budějovice +420 387 699 324 [email protected] Regionální kancelář pro Královehradecký kraj Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové +420 495 817 557 [email protected] Regionální kancelář pro Pardubický kraj nám. Republiky 56 530 02 Pardubice +420 466 616 705 [email protected]

56

Regionální kancelář pro kraj Vysočina Žižkova 16 587 33 Jihlava [email protected] Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno +420 541 651 226 [email protected] Regionální kancelář pro Zlínsky kraj tř. T. Bati 3792 762 69 Zlín +420 577 690 487 [email protected] Regionální kancelář pro Olomoucký kraj Jeremenkova 40 B 772 00 Olomouc +420 587 332 186 [email protected] Regionální kancelář pro Moravskoslezský kraj Výstavní 8 709 51 Ostrava - Mariánské Hory +420 597 479 212 [email protected] Regionální kancelář pro Středočeský kraj a Prahu Štěpánská 15 120 00 Praha 2 +420 296 342 607 [email protected]


IV.2.3 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) usiluje o posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství i lesnické výroby. Měl by přispět k zachování životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje venkova založeného na kombinaci udržitelného zemědělství s kvalitním zpracováním zemědělských produktů a přizpůsobení českého zemědělství evropskému modelu. Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo zemědělství, Odbor Řídicí orgán OP. Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (Platební agentura zřizuje regionální pobočky v každém z krajů/regionů soudržnosti.)

Přehled finančních alokací Priority/Opatření 1. Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesní hospodářství 1.1 Investice do zem. majetku/zem. podniků 1.2 Zlepšení zpracování zem. výrobků a jejich marketing 1.3. Lesní hospodářství 2. Rozvoj venkova, rybářství a odborného vzdělávání 2.1 Posílení přizpůsobivosti a rozvoj venkovských oblastí 2.2 Odborné vzdělávání 2.3 Rybářství 3. Technická pomoc Celkem Tabulka č. 6: Přehled finančních alokací OP RVMZ (v EUR)

EU (EAGGF/ FIFG)

SR (MZe)

Celkem

97 484 885

53 656 510

151 141 395

78 407 900 10 016 721 9 060 264 73 390 659 65 304 243 1 130 358 6 956 058 3 025 883 173 901 427

46 049 082 4 292 881 3 314 547 22 047 406 18 689 453 376 785 2 981 168 1 008 628 76 712 544

124 456 982 14 309 602 12 374 811 95 438 065 83 993 696 1 507 143 9 937 226 4 034 511 250 613 971

Popis priorit a opatření Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesní hospodářství (Priorita 1) Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků (Opatření 1.1) Opatření podporuje investice zaměřené na zvýšení produktivity práce, konkurenceschopnosti a kvality produktů a opatření směřující ke snižování a odstraňování negativních vlivů zemědělské produkce na životní prostředí. Dále podpoří investice na ochranu vod před znečištěním ze zemědělských zdrojů, rekonstrukci, modernizaci a výstavbu nových zemědělských staveb tak, aby odpovídaly standardům EU na chov hospodářských zvířat. V rámci opatření budou také podporováni mladí začínající zemědělci a nové zdroje příjmů zemědělců při prohloubení diverzifikace zemědělských činností.

57


Investice do zemědělského majetku a podpora začínajícím mladým zemědělcům (Podopatření 1.1.1) Cíle podpory výstavba, popřípadě rekonstrukce chybějících skladovacích kapacit a zařízení pro statková hnojiva modernizace technického a technologického vybavení zemědělských farem, snížení výrobních nákladů a zlepšení pracovních podmínek pracovníků činných v zemědělské výrobě podpora rozvoje drobného a středního podnikání v zemědělství, očekávaný účinek zahrnuje pořízení, rozšíření a modernizaci zemědělských farem mladých začínajících zemědělců soulad zemědělské produkce s požadavky legislativy ES na welfare zvířat v oblasti chovu, přepravy a zlepšení hygienických standardů zvýšení úrovně skladování a expediční příprava domácí rostlinné produkce (např. investice do skladových kapacit pro ovoce a zeleninu), zlepšení kvality skladovaných produktů, tj. zvýšení úrovně kvality skladovacích technologií, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí podpora konkurenceschopnosti zemědělské produkce zavedení technologií šetrnějších k životnímu prostředí snížení negativních vlivů na životní prostředí rovné příležitosti pro muže a ženy Typy podporovaných projektů stavby a rekonstrukce stávajících objektů nezbytných vzhledem k welfare zvířat technologie pro chov skotu, prasat, ovcí, koz a nosnic výstavba a rekonstrukce jímek a pevných hnojišť rekonstrukce skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu pořízení zemědělských strojů Koneční příjemci/koneční uživatelé zemědělci (fyzické i právnické osoby, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby) samostatně hospodařící rolníci zemědělské společnosti mladí zemědělci1 Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Prohloubení diverzifikace zemědělských činností (Podopatření 1.1.2) Cíle podpory rozvoj oblastí vedlejšího výdělku, zlepšení příjmů zemědělských podniků a rodin na venkově zlepšení image zemědělství kvalitativní zlepšení nabídky v rámci venkovského prostoru s orientací na cílové skupiny zlepšení marketingu regionálních produktů zlepšení úrovně poskytovaných služeb a uceleného image regionu Typy podporovaných projektů výroba, zpracování a přímý prodej zemědělských výrobků výroba a zpracování nepotravinářských zemědělských výrobků, zejména biomasy

58

1

„mladým zemědělcem“ se rozumí fyzická osoba s minimální zemědělskou kvalifikací, která zahajuje činnost na zemědělském hospodářství poprvé a nedosáhla věku čtyřiceti let. Žádost může podat do pěti let od zahájení činnosti v zemědělství; právnická osoba, která má max. pět účastníků - fyzických osob, které splňují výše uvedené podmínky.


Koneční příjemci/koneční uživatelé zemědělci (fyzické i právnické osoby, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby) samostatně hospodařící rolníci zemědělské společnosti Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing (Opatření 1.2) Opatření zabezpečí přenos nových technologií a inovací do zpracování zemědělských produktů, zvyšování standardu výrobků ze zemědělské produkce a zlepšení jejich marketingu. Opatření se týká zlepšení zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, produktů mlýnského průmyslu a škrobu v prvním stupni zpracování. Cíle podpory zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu vytvoření nových pracovních míst zřizování a modernizace technologií s vyšším stupněm zpracování zvyšování kvality produktů snížení negativních dopadů na životní prostředí zavedení technologií šetrnějších k životnímu prostředí dodržování požadavků welfare hospodářských zvířat snižování výrobních nákladů zlepšení managementu kvality vysledovatelnost původu a dokumentace bezpečnosti potravin v zájmu ochrany spotřebitele ochrana a zlepšování pracovního prostředí poradenství při zavádění nových technologií v rámci projektu Typy podporovaných projektů investice, modernizace a rekonstrukce výrobních zařízení zavádění nových technologií zlepšení a racionalizace postupů zpracovávání zemědělských produktů investice ke zlepšování a monitorování kvality výrobků zlepšování pracovních podmínek investice na zlepšování a monitorování zdravotních podmínek zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí zavádění technologií souvisejících s dohledatelností výrobků Koneční příjemci/koneční uživatelé podnikatelé podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích - tedy osoby, které vyrábějí (s výjimkou fyzických osob provozujících zemědělskou prvovýrobu nezapsaných do evidence podle zvláštního předpisu), nakupují, dovážejí nebo skladují potraviny za účelem jejich uvádění do oběhu, a osoby, které s nimi obchodují (U subjektů s případnou státní účastí musí být podíl této účasti nižší než 25 %.)

59


Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Lesní hospodářství (Opatření 1.3) Opatření je zaměřeno na investice na zavádění nových technologických postupů pro zpracování lesních produktů, obnovu lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavedení příslušných ochranných opatření. Dále se zaměřuje na zlepšení a udržování ekologické stability chráněných lesů, na zakládání sdružení vlastníků lesů malých výměr a zalesňování zemědělsky nevyužívané půdy. Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření (Podopatření 1.3.1) Cíle podpory snížení rozsahu škod způsobených živelnými katastrofami a požáry obnova produkčního potenciálu lesa a jeho funkcí po živelných katastrofách Typy podporovaných projektů ochranná opatření pro zamezení a zmírnění škod způsobených kalamitami v lesích, mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými a abiotickými činiteli, tj. zejména hmyzími a houbovými škůdci a dalšími faktory při velkoplošných aplikacích nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci rekonstrukce poškozených lesních porostů obnova lesa po kalamitních těžbách provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, likvidace erozních rýh, nátrží a strží Koneční příjemci/koneční uživatelé vlastníci nebo nájemci lesa vlastníci veřejných lesů (správci lesů ve vlastnictví státu nebo kraje) sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Investice do lesů (Podopatření 1.3.2) Cíle podpory výrazné zvýšení ekonomické, ekologické i společenské hodnoty lesních majetků zkvalitňování lesní infrastruktury jako předpokladu ke zvyšování společenské hodnoty lesní krajiny údržba vybudované infrastruktury a využívání šetrných lesnických technologií tak, aby nedocházelo k její destrukci

60


Typy podporovaných projektů výstavba, rekonstrukce a modernizace lesní dopravní sítě výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení upravující vodní režim (meliorace, retenční nádrže apod.) podpora činností vedoucích k usměrňování návštěvnosti lesa a bezpečnosti jeho návštěvníků, podporováno bude budování stezek pro turisty včetně cyklostezek a objektů na nich pro zajištění bezpečnosti návštěvníků (např. mostků, zábradlí, stupňů, zřizování parkovacích míst, odpočinkových stanovišť, přístřešků, lesních studánek, informačních tabulí apod.) pořízení strojů a zařízení na údržbu a opravy lesních cest, pěšin a stezek, na údržbu a čištění vodních ploch, vodotečí a meliorační sítě a pořízení ekologických technologií užívaných v lesnictví Koneční příjemci/koneční uživatelé vlastníci lesa nebo nájemci lesa za podmínky, že lesní pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců lesů za podmínky, že lesní pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Sdružování majitelů lesa (Podopatření 1.3.3) Cíle podpory podpora založení sdružení vlastníků lesa malých výměr za účelem společného obhospodařování sdružených lesních majetků (cílem sdružování je zabezpečit odborné hospodaření na sdružených majetcích, dosažení efektivnějšího a vyrovnaného hospodaření) Typy podporovaných projektů zařízení nezbytných kancelářských prostor a jejich vybavení pro činnost sdružení včetně výpočetní techniky pořízení předmětů souvisejících s rozsahem poskytovaných činností, které bude sdružení pro své členy vykonávat minimálně v nejbližších pěti letech Koneční příjemci/koneční uživatelé sdružení s právní subjektivitou, které dosud neobdrželo podporu na založení sdružení a k datu podání žádosti sdružuje nejméně 10 vlastníků lesa (minimální výměra sdružení je 150 ha) Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd (Podopatření 1.3.4) Cíle podpory převádění zemědělsky neobdělávané půdy, která je zdrojem plevelů v kulturní krajině, na lesy s bohatou dřevinnou skladbou posílení biodiverzity rozšířením zalesněných ploch, především v zemědělské krajině

61


Typy podporovaných projektů zalesnění zemědělsky nevyužívaných lesních půd péče o mladé lesní kultury založené na zemědělsky nevyužívaných nelesních půdách Koneční příjemci/koneční uživatelé vlastníci pozemků, pokud pozemky nejsou ve vlastnictví státu nebo kraje sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků vymezených výše Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání (Priorita 2) Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (Opatření 2.1) Opatření je zaměřeno na uspořádání vlastnických práv k pozemkům, prostorové a funkční úpravy pozemků, jejich zpřístupnění a reálné vytyčení. Dále se soustřeďuje na ochranu půdního fondu, opatření k neškodnému odvedení povrchových vod a ochranu území před záplavami. Podporovány jsou aktivity k ochraně životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Jedná se také o ochranná opatření zmírňující škody způsobené přírodními kalamitami na zemědělských pozemcích, o obnovu poškozených porostů a provádění preventivních a protipovodňových opatření. Opatření se rovněž týká modernizace a rekonstrukce stávajících zařízení sloužících k akumulaci vody v krajině a odstraňování nánosů z malých vodních nádrží a rybníků. V oblasti rozvoje venkova bude podpora směřovat na spolufinancování realizace pilotních strategií integrovaného místního rozvoje a do diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství pro vytvoření nových pracovních míst a zdrojů příjmů. Pozemkové úpravy (Podopatření 2.1.1) Cíle podpory uspořádání vlastnických práv k pozemkům a s nimi souvisejících věcných břemen prostorové a funkční úpravy pozemků zabezpečení přístupnosti pozemků vytváření podmínek k racionálnímu hospodaření ochrana a zúrodnění půdního fondu zvelebení krajiny zvýšení ekologické stability krajiny Typy podporovaných projektů geodetické práce pro vytvoření návrhu pozemkových úprav vyměřování pozemků za účelem přesné identifikace vlastnických parcel a vytyčení nově navržených pozemků vycházející ze schváleného návrhu pozemkové úpravy realizace společných zařízení pozemkových úprav (tj. polní cesty, protierozní opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny)

62


Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: pozemkové úřady Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny (Podopatření 2.1.2) Cíle podpory výstavba a rekonstrukce poldrů, malých vodních nádrží a protipovodňových hrází (dimenzovaných na Q5) na zemědělsky využívaných pozemcích změna funkce území a způsoby využití pozemků v aktivních zónách záplavových území zlepšení ochrany zemědělsky využívaných pozemků a majetku vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským a kulturním rozvojem spojeným s využíváním území ohroženého povodněmi a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku vody, akumulace vody a snížení velikosti průtoků zajištění vyšší protipovodňové ochrany přilehlých území Typy podporovaných projektů obnova zemědělského produkčního potenciálu prevence před povodněmi Koneční příjemci/koneční uživatelé právnické osoby podnikající v zemědělství samostatně hospodařící rolníci (Žadatelé jsou vlastníky nebo nájemci objektů, které jsou předmětem žádosti/vlastníkem nebo nájemcem pozemku u nových staveb u prevence před povodněmi.) Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

63


Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů (Podopatření 2.1.3) Cíle podpory obnova funkčnosti rybníků a rybničních systémů obnova a rekonstrukce těles hrází a funkčních objektů vodních děl zapojení rybníků, rybničních soustav a malých zemědělských vodních nádrží do biocenter a biokoridorů, což má za následek zvýšení ekologické stability krajiny zajištění odpovídající akumulace vody v krajině a kvality povrchových vod zvýšení mobilního objemu vody pro závlahy a energetiku zlepšení podmínek k rekreaci a s tím spojeným cestovním ruchem pořízení a obnova hlavních závlahových zařízení, podrobných závlahových zařízení, hlavních odvodňovacích zařízení a podrobných odvodňovacích zařízení zlepšení vodního režimu půdy na přijatelné produkční podmínky Typy podporovaných projektů obnova a rekonstrukce rybníků a zemědělských vodních nádrží (které neslouží k chovu ryb za účelem podnikání) rekonstrukce bezpečnostních přelivů a výpustných zařízení včetně příslušenství těchto objektů (u rybníků a zemědělských vodních nádrží, které neslouží k chovu ryb za účelem podnikání) pořízení a obnova staveb k vodohospodářským melioracím pozemků (stavby k závlaze a odvodnění pozemků) Koneční příjemci/koneční uživatelé právnické osoby (kromě sdružení a svazů) podnikající v zemědělství nebo provozující meliorační zařízení samostatně hospodařící rolníci (Žadatelé jsou vlastníky nebo nájemci objektů, které jsou předmětem žádosti/vlastníky nebo nájemci pozemků u nových staveb.) Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Rozvoj venkova (Podopatření 2.1.4) Cíle podpory zapojení širokých vrstev obyvatelstva do spolupráce při řešení problematiky jednotlivých oblastí (mikroregionů) formou převzetí iniciativy rozhodovacích procesů týkajících se příslušné venkovské oblasti využití know-how a nových technologií ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků a služeb ve venkovských oblastech zlepšení a udržení kvalitních životních podmínek ve venkovských oblastech zvýšení přidané hodnoty místních produktů zpřístupněním trhu malým výrobcům prostřednictvím společných aktivit efektivní využití existujících přírodních a kulturních zdrojů zvýšení kvalifikace obyvatel venkovských oblastí (především žen, mladých lidí do 25 let a sociálně znevýhodněných osob) a tím posílení konkurenceschopnosti místních podnikatelů příprava místních komunit na koncipování a realizaci opatření pro místní rozvoj podpora orientace místních aktérů k zamyšlení nad dlouhodobou koncepcí rozvoje dané oblasti podpora aktivního partnerství na místní úrovni posílení místního ekonomického prostředí za účelem vytvoření nových pracovních příležitostí a zachování stávajících pracovních míst

64


Typy podporovaných projektů přijetí integrovaných územních strategií rozvoje venkova pilotního charakteru připravených Místními akčními skupinami (MAS) v souladu s principy stanovenými v Oznámení Komise členským státům, kterým se stanoví pravidla pro iniciativu Společenství v oblasti rozvoje venkova (LEADER+), strategie bude implementována prostřednictvím individuálních projektů opatření k získání schopností pro přípravu venkovských komunit a realizaci lokálních strategií rozvoje venkova, jedná se především o: technickou pomoc pro studie lokální oblasti, analýzu území, ze které vyplývá připravovaná strategie a která zohledňuje i záměry obyvatel daného území informování a vzdělávání obyvatel na podporu aktivní účasti na rozvoji venkova zakládání reprezentativních místních rozvojových partnerství vypracování integrovaných rozvojových strategií financování vyhledávání a přípravy žádostí o podporu Koneční příjemci/koneční uživatelé pro pilotní integrované strategie/MAS je příjemcem podpory místní akční skupina, která předloží rozvojovou strategii. Konečným uživatelem je pak předkladatel dílčího projektu v rámci integrované rozvojové strategie. Konečným příjemcem je fyzická nebo právnická osoba, obec, svazek obcí, podnikatelský subjekt či nestátní nezisková organizace za podmínky, že působí na území, pro které je strategie připravena pro osvojování schopností je konečným příjemcem MAS nebo subjekty spojující se za účelem založení MAS a přípravy rozvojové strategie Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství (Podopatření 2.1.5) Cíle podpory rozvoj oblastí vedlejšího výdělku v rámci agroturistiky jako další alternativy ke zlepšení příjmů zemědělských podniků a rodin na venkově spoluvytváření odvětví cestovního ruchu - dovolená na statku/prázdniny na venkově zlepšení image zemědělství v propojení s tradičním venkovským prostředím kvalitativní zlepšení celkové turistické nabídky v rámci venkovského prostoru s orientací na cílové skupiny zlepšení úrovně poskytovaných služeb a uceleného image regionu v sektoru cestovního ruchu minimalizace staveb ve volné přírodě využití alternativních zdrojů energie Typy podporovaných projektů výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení pro agroturistiku zařízení a vybavení zařízení pro volný čas diverzifikace zemědělských činností a činností blízkých zemědělství k zajištění více aktivit nebo alternativních příjmů podpora investic pro využívání alternativních zdrojů energie - investice na využívání alternativních zdrojů energie (max. 5 MW)

65


Koneční příjemci/koneční uživatelé fyzické a právnické osoby nebo samostatně hospodařící rolníci, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby provozované jako soustavná a samostatná činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Odborné vzdělávání (Opatření 2.2) Cíle podpory získávání informací, znalostí a dovedností potřebných při zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny, ochrany životního prostředí, hygieny a ochrany zvířat získávání informací, znalostí a dovedností ke zvýšení efektivnosti hospodaření subjektů působících v resortu zemědělství získávání informací, znalostí a dovedností spojených s novými aktivitami v rámci diverzifikace činností vyplývajících z potřeb rozvoje venkova a zlepšování znalostí o trvale udržitelném rozvoji ve všech oblastech zemědělství získávání informací, znalostí a dovedností spojených s novými aktivitami v rámci diverzifikace činností, které vycházejí z potřeby rozvoje venkova zlepšování manažerských dovedností a dalších specializovaných znalostí, aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje ve všech oblastech sféry činností v tomto oboru Typy podporovaných projektů zabezpečování a provádění vzdělávacích aktivit (kurzy, semináře, workshopy, praktický výcvik, exkurze apod.) včetně konzultací a praxe, které odpovídají cílům podpory Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI), žádosti podává jediný příjemce Koneční uživatelé: zemědělci pracovníci lesního hospodářství zpracovatelé produktů rostlinné i živočišné výroby Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

66


Rybářství (Opatření 2.3) Zpracování ryb a marketing výrobků z ryb (Podopatření 2.3.1) Cíle podpory zvýšení kvality a rozšíření sortimentu výrobků z ryb včetně zvýšení spotřeby sladkovodních ryb zvýšení hygienických standardů a bezpečnosti potravin rozšíření, výstavba a rekonstrukce provozů pro zpracování ryb technologie směřující k výrobkům bez přítomnosti kostí v konečném výrobku zpracování širšího spektra druhů ryb s vyšším podílem vložené práce v konečném výrobku zlepšení obchodních podmínek, rozšíření odbytových možností pro zpracovávané ryby a výrobky z nich, širší uplatnění v tržní síti Typy podporovaných projektů výstavba nových zpracovatelských zařízení nebo rekonstrukce stávajících, aby provoz splňoval výrobní, hygienické a sanitární podmínky podle standardů EU modernizace nebo pořízení nového technologického vybavení na zpracování ryb Koneční příjemci/koneční uživatelé producentské organizace a subjekty vyrábějící produkty z ryb (právnické i fyzické osoby) Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Chov vodních živočichů - akvakultura (Podopatření 2.3.2) Cíle podpory rozšíření možností chovu ryb ve sladkovodní akvakultuře zavedení nových, dosud nevyužívaných vodních organismů do systému produkce akvakultury zavedení energeticky úsporných a ekologicky šetrných technologií (obnovitelné zdroje energie, recirkulační systémy apod.) prověření a zavedení dříve nepoužívaných chovatelských postupů Typy podporovaných projektů zvýšení produkční kapacity akvakultury (výstavba nové jednotky a/nebo rozšíření stávajících jednotek) modernizace existujících jednotek akvakultury bez zvýšení výrobní kapacity Koneční příjemci/koneční uživatelé fyzické nebo právnické osoby s příjmy z akvakultury provozované pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a riziko za účelem dosažení zisku Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

67


Činnosti prováděné odborníky v rybářství a propagační opatření (Podopatření 2.3.3) Cíle podpory zlepšení pracovních podmínek a hygienických předpisů nižší zatížení životního prostředí s pomocí kvalitnějších rybářských provozů zlepšení konkurenceschopnosti díky novým líhním a výkrmnám dosažení vyšší odchovné kapacity, větší množství, více druhů, vyšší kvalita včetně navazujících provozů rozšíření možností zpracování ryb rozšíření nabídky obchodu o nové formy a nové výrobky z ryb zvýšení hygienických standardů a potravní bezpečnosti orientace veřejnosti k vyšší spotřebě ryb, zejména sladkovodních z vnitrostátních zdrojů Typy podporovaných projektů založení organizací výrobců snížení patologických rizik při chovu ryb podpora hledání nových odbytišť Koneční příjemci/koneční uživatelé uznané producentské organizace fyzické nebo právnické osoby, jejichž příjmy pocházejí z akvakultury nebo ze zpracování ryb nebo vodních živočichů provozované pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a riziko za účelem dosažení zisku profesní sdružení podnikatelů v akvakultuře, zpracovatelů ryb a vodních živočichů ČR Zprostředkující subjekt Platební agentura Ve Smečkách 33 110 00 Praha 1 (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

Regionální pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu SZIF Praha Slezská 7 120 56 Praha 2 +420 227 010 460

SZIF Hradec Králové Ulrichovo nám. 810 500 02 Hradec Králové +420 495 070 301

SZIF Č. Budějovice Rudolfovská 80 371 13 České Budějovice +420 387 693 321

SZIF Brno Kotlářská 53 602 00 Brno +420 541 428 012

SZIF Ústí nad Labem Masarykova 19/275 403 40 Ústí nad Labem +420 475 651 151

SZIF Olomouc Blanická 1 772 00 Olomouc +420 585 526 511

68

SZIF Opava Horní nám. 2 746 57 Opava +420 553 696 135


IV.2.4 Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) obsahuje popis a analýzu situace v sektoru lidských zdrojů v ČR. Popisuje vazbu na české národní i evropské strategické dokumenty, stanovuje globální a specifické cíle programu, navrhuje priority a opatření, jejichž prostřednictvím budou vytčené cíle realizovány, specifikuje objem finančních prostředků, který je pro dosažení cílů k dispozici a popisuje mechanismus realizace operačního programu. Cíle podpory vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje rozvoj pružného trhu práce, který přispívá ke snížení a prevenci nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnatelnosti osob, kterým hrozí vyloučení z trhu práce snížení počtu a podílu osob ohrožených sociálním vyloučením prostřednictvím integrovaného přístupu a odstraňování bariér znesnadňujících účast na trhu práce včetně diskriminace podle pohlaví rozvoj celoživotního učení prostřednictvím zvyšování kvality nabídky vzdělávání z hlediska potřeb znalostní společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti všech subjektů v procesu vzdělávání rozvoj kvalifikované pracovní síly, konkurenceschopnosti podniků, rozšiřování nabídky pracovních příležitostí v rozvojových odvětvích a posílení environmentálního přístupu Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor pro řízení pomoci z ESF.

Přehled finančních alokací Priority/Opatření EU (ESF) 1. Aktivní politika zaměstnanosti 102 601 841 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů 85 819 020 a zájemců o zaměstnání 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 16 782 821 2. Sociální integrace a rovnost příležitostí 42 750 768 2.1 Integrace spec. skup. obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 31 954 387 2.2 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce 7 608 187 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 3 188 194 3. Rozvoj celoživotního učení 107 731 934 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních 54 778 951 a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje 18 259 649 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 34 693 334 4. Adaptabilita a podnikání 50 518 365 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, 29 215 440 podpora konkurenceschopnosti 4.2 Specifické vzdělávání 21 302 925 5. Technická pomoc 15 216 375 Celkem 318 819 283 Tabulka č. 7: Přehled finančních alokací OP RLZ (v EUR)

SR (MPSV) Celkem 34 200 614 136 802 455 28 606 340

114 425 360

5 594 274 22 377 095 11 587 391 54 338 159 7 988 597 39 942 984 2 536 062 10 144 249 1 062 732 4 250 926 35 910 646 143 642 580 18 259 651

73 038 602

6 086 550 11 564 445 16 839 456

24 346 199 46 257 779 67 357 821

9 738 480

38 953 920

7 100 976 5 072 125 103 610 232

28 403 901 20 288 500 422 429 515

69


Popis priorit a opatření Aktivní politika zaměstnanosti (Priorita 1) Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání (Opatření 1.1) Opatření se zaměří zejména na zvýšení rozsahu a účinnosti aktivních zásahů na trhu práce. Bude realizováno jako doplněk státní aktivní politiky zaměstnanosti jak rozšířením škály aktivit, tak na skupiny osob, které nejsou podchyceny státní aktivní politikou zaměstnanosti. Opatření se zaměří na uchazeče a zájemce o zaměstnání, zejména na mladé nezaměstnané a osoby nad 50 let, na zaměstnance ohrožené nezaměstnaností, osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Cíle podpory zamezení růstu počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů (zejména nezaměstnaní ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností) zavádění nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (např. plánů zaměřených na potřeby jednotlivců), zvýšení adresnosti a efektivnosti již existujících nástrojů a jejich rozšíření i na zájemce o zaměstnání a na zaměstnance ohrožené nezaměstnaností a osoby vracející se na trh práce rozšíření preventivních poradenských a informačních služeb a zvýšení motivačních opatření subjektů trhu práce jako prevence nezaměstnanosti podpora nových forem zaměstnávání podpora těsnějších vazeb mezi institucemi trhu práce, sociálními partnery a jejich sdruženími, zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi, školami, obcemi, krajskými úřady a nestátními neziskovými organizacemi Typy podporovaných projektů vzdělávání poradenství podpora vytváření nových pracovních míst opatření na získání a udržení zaměstnání Zprostředkující subjekt Správa služeb zaměstnanosti, Odbor pro implementaci programů ESF Koneční příjemci/koneční uživatelé konečnými příjemci jsou úřady práce pověřené krajskou působností Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti (Opatření 1.2) Opatření klade vyšší nároky na odbornost a kvalifikaci, ale i všeobecný rozhled pracovníků úřadů práce, zejména útvarů poradenství, rekvalifikace a trhu práce. K zajištění nových náročných úkolů je třeba vybavit pracovníky služeb zaměstnanosti dalšími teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi, které získají intenzivním školením. Realizace těchto činností by měla přispět k modernizaci a zvýšení efektivnosti služeb zaměstnanosti. Opatření se zaměří na orgány služeb zaměstnanosti a jejich pracovníky a spolupracující organizace a jejich pracovníky.

70


Cíle podpory zvýšení kvality služeb poskytovaných pracovníky služeb zaměstnanosti a spolupracujících organizací zvýšení počtu a kvalifikační úrovně pracovníků služeb zaměstnanosti a spolupracujících organizací, které zabezpečují služby pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti a zkvalitňování technické a informační infrastruktury vytvoření standardu přístupu a služeb pro jednotlivé skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání rozvoj preventivních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a zajištění jejich dostupnosti cílovým skupinám změna přístupu ke klientovi s důrazem na jeho vlastní aktivizaci prostřednictvím individuálního přístupu propojení a zkvalitnění informačních systémů, rozvoj statistik nezaměstnanosti a procesu monitorování a vyhodnocování účinnosti programů jako podklad pro analýzu vývoje a úspěšnosti poradenských, vzdělávacích a zprostředkovatelských opatření Typy podporovaných projektů tvorba a realizace specifických vzdělávacích programů (s cílem zvýšit profesní vybavenost pro práci s ohroženými skupinami) rozvoj řídicího systému včetně informačních, monitorovacích a hodnotících systémů Zprostředkující subjekt Správa služeb zaměstnanosti, Odbor pro implementaci programů ESF Koneční příjemci/koneční uživatelé konečnými příjemci jsou odborné útvary Správy služeb zaměstnanosti

Sociální integrace a rovnost příležitostí (Priorita 2) Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí (Opatření 2.1) V rámci opatření budou realizovány aktivity v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb. V oblasti zaměstnanosti se opatření zaměří na dlouhodobou nezaměstnanost, jejíž příčinou je zejména změněná pracovní schopnost, nízká úroveň kvalifikace a vyšší věková kategorie. Zvláštní pozornost zasluhují i skupiny ocitající se na okraji společnosti, které nedosáhly sociálního začlenění v přirozeném prostředí. V oblasti sociálních služeb budou v rámci opatření realizovány dva okruhy aktivit: systémové aktivity, které si kladou za cíl podpořit vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb za účelem posílení jejich schopností a dovedností poskytovat tyto služby aktivity, které jsou prováděny v národním měřítku a které se zaměří na vybrané cílové skupiny, u nichž riziko sociálního vyloučení nemá jen regionální charakter (např. příslušníci romské komunity, imigranti, oběti trestné činnosti, osoby komerčně zneužívané, osoby bez přístřeší apod.) Opatření se zaměří na osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti, mládež žijící ve znevýhodněném sociálním prostředí nebo v odlišném sociokulturním prostředí, pracovníky sociálních služeb, obce, kraje, poskytovatele sociálních služeb pro cílové skupiny ohrožené sociálním vyloučením a na specifické cílové skupiny, pro které budou realizovány celorepublikové projekty.

71


Cíle podpory vyrovnání příležitostí v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a dalšímu společenskému a pracovnímu uplatnění příslušníků skupin ohrožených sociálním vyloučením zajištění komplexního přístupu k řešení problematiky osob se speciálními potřebami zdravotně postižených rozvoj specifických integrovaných programů a podpora tvorby nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené sociálním vyloučením rozvoj a realizace vzdělávacích programů v oblasti kvality a dostupnosti poskytovaných sociálních služeb vedoucích k sociální integraci a přístupu na trh práce jednotlivců nebo skupin osob ohrožených sociálním vyloučením rozvoj a realizace programů pro vzdělávání školitelů v oblasti kvality a dostupnosti poskytovaných sociálních služeb vedoucích k sociálnímu začlenění a přístupu na trh rozvoj a implementace programů celoživotního odborného učení pracovníků v sociálních službách zaměřených na začlenění na trh práce posílení kapacity subjektů a organizací zabývajících se programy pro společenské začlenění osob sociálně exkludovaných nebo ohrožených sociálním vyloučením Typy podporovaných projektů vzdělávání vytváření pracovních míst doprovodná opatření k odstranění bariér k přístupu ke vzdělání a zaměstnání speciální poradenské služby podpora odborného vzdělávání pracovníků sociálních služeb sociální služby pro specifické cílové skupiny systémová podpora odborného vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb Zprostředkující subjekt správa služeb zaměstnanosti, Odbor pro implementaci programů ESF (pro část opatření týkající se zaměstnanosti) Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: úřady práce pověřené krajskou působností Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor sociálních služeb Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce (Opatření 2.2) Opatření přispěje k odstraňování stále přetrvávající nerovnosti obou pohlaví, zejména žen. Základní prioritou v oblasti rovných příležitostí je podpořit naplnění principu rovnosti mužů a žen v praxi. Opatření se zaměří na ženy, především pak matky s malými dětmi, matky samoživitelky (a muže, kteří jsou v obdobné situaci jako ženy s malými dětmi a matky samoživitelky), na dlouhodobě nezaměstnané ženy, na ženy ohrožené nezaměstnaností, ženy se základním vzděláním nebo bez vzdělání, ženy v předdůchodovém věku, začínající podnikatelky, zaměstnavatele nebo organizace vytvářející osvětové programy a na ženské organizace.

72


Cíle podpory prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce podpora vzdělávání žen, které by jim umožnilo uplatnění v netradičních zaměstnáních odstranění překážek, které brání ženám v účasti na trhu práce vývoj a tvorba aktivit odstraňujících diskriminaci žen na trhu práce podpora žen zahajujících samostatně výdělečnou činnost podpora vzniku nových forem zaměstnání a vytváření podmínek maximální účasti žen na trhu práce rozvoj distančních forem vzdělávání a rozšíření přístupu žen k jejich využívání rozšíření přístupu žen k informačním technologiím zvýšení účasti žen na vzdělávání organizovaném zaměstnavateli Typy podporovaných projektů poradenství vzdělávací programy analýzy a monitorování trhu práce z hlediska rovných příležitostí podpora rozšiřování nabídky pracovních míst s pružnou formou organizace práce doprovodná opatření k odstranění bariér rovného přístupu ke vzdělávání a zaměstnání podpora vytváření pracovních míst v sociálním sektoru rozvoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví Zprostředkující subjekt Správa služeb zaměstnanosti, Odbor pro implementaci programů ESF Koneční příjemci/koneční uživatelé konečnými příjemci jsou úřady práce pověřené krajskou působností Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb (Opatření 2.3) V rámci Priority 2 je část finančních prostředků OP RLZ přiděleno malým grantům prostřednictvím mechanismu Globálního grantu. Smyslem Globálního grantu je umožnit přístup k prostředkům OP RLZ nestátním neziskovým organizacím, které mohou plnit cíle a ukazatele opatření, ale nemají ještě natolik vyvinuté kapacity, aby se o tyto prostředky mohly ucházet v rámci složitějších mechanismů platných pro hlavní proud OP RLZ. Opatření se zaměří na subjekty neziskového sektoru, které působí v oblasti sociálních služeb a které prokáží svůj nestátní a neziskový charakter (předpokládá se, že při realizaci projektů budou vytvářena partnerství mezi nestátními neziskovými organizacemi a orgány místní veřejné správy). Cíle podpory vyrovnání příležitostí v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a dalšímu společenskému a pracovnímu uplatnění příslušníků skupin ohrožených sociálním vyloučením posílení kapacity a kvality subjektů zabývajících se programy pro společenské začlenění osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením rozšíření nabídky a dostupnosti sociálních služeb podle potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením a podle požadavků jednotlivých regionů vzdělávání v oblasti transformace rezidenčních služeb a rozšíření kapacity terénních služeb se zaměřením na snížení sociálního vyloučení ve vztahu k trhu práce

73


Typy podporovaných projektů školení v oblasti zavádění standardů kvality sociálních služeb rozvoj kapacity organizací vytváření partnerství mezi neziskovým sektorem, institucemi veřejné správy a státními a/nebo podnikatelskými subjekty školení přenos know-how, dobrých praktik a zkušeností využívaných v zahraničí rozvoj programů sociálních služeb Zprostředkující subjekt Nadace rozvoje občanské společnosti

Rozvoj celoživotního učení (Priorita 3) Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání (Opatření 3.1) Opatření reaguje na potřebu motivovat jedince k celoživotnímu učení a tím výrazně ovlivňovat jejich možnosti pracovního uplatnění. Školy budou motivovány k aktivní spolupráci při šíření dobrých zkušeností. Důležitou podmínkou pro tuto funkci škol je podpora učitelů a odborných pracovníků ve školství v dalším soustavném vzdělávání. Skutečnost, že neexistuje ucelený systém sběru, vyhodnocování a zprostředkování informací o vývoji potřeb trhu práce, má podíl na nesprávném výběru druhu vzdělání bez vazby na potřeby trhu práce. Vytvoření fungujícího komplexního systému monitorování a hodnocení umožní efektivní řízení a rozhodování na všech úrovních a zároveň usnadní rozhodování jednotlivce při volbě vzdělávací cesty, respektive uplatnění absolventů na trhu práce. Opatření se zaměří na žáky a studenty ZŠ, SŠ, VOŠ, na zdravotně znevýhodněné osoby, sociálně znevýhodněné osoby, migranty, azylanty, etnické minority, na děti a mládež pobývající v zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu, zájemce o další studium na SŠ a VOŠ, osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém, učitele, ředitele škol, odborné pracovníky ve školství, výchovné poradce, ZŠ, SŠ, VOŠ, školská zařízení (zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, školní družiny, kluby), organizace přímo řízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nestátní neziskové organizace. Cíle podpory zkvalitnění vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ a ve školských zařízeních a ustavení systémů podporujících rozvoj vzdělávání a jeho vazby na trh práce zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami modernizace školních vzdělávacích programů orientovaných na rozvoj klíčových kompetencí rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pracovníků ve školství rozvoj dalšího vzdělávání na SŠ a VOŠ rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání propojování počátečního a dalšího vzdělávání zřízení a podpora Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání

74


Typy podporovaných projektů tvorba a realizace programů integrace znevýhodněných žáků do výuky v běžných třídách tvorba a realizace programů zkvalitňování vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy organizování činností zaměřených na vzdělávací a výchovné potřeby v místě (programy multikulturní spolupráce, využití školy jako společenského centra, jazykové a další kurzy, nabídka vzdělávacích služeb pro dospělé) tvorba a realizace školních vzdělávacích programů včetně diferenciace a individualizace vzdělávání tvorba a realizace programů dalšího vzdělávání učitelů a odborných pracovníků ve školství zvyšování kvality nabídky vzdělávacích příležitostí na SŠ a VOŠ vytváření sítě škol s inovací pedagogické práce tvorba pilotních školních vzdělávacích programů na vybraných školách realizace informačního systému o uplatnění absolventů na trhu práce tvorba programů pro oblast kariérového poradenství na školách realizace přípravného a dalšího vzdělávání v oblasti kariérového poradenství vytváření národního systému certifikace získaných kvalifikací vytvoření komplexního systému monitorování a hodnocení včetně zřízení a podpory Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání Zprostředkující subjekt Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor evropské integrace Koneční příjemce/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Skupina regionálního školství (skupina 2) Pedagogické centrum Praha Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje (Opatření 3.2) Vzhledem k tomu, že zejména vysokoškolské vzdělání nelze chápat jako jednou pro vždy ukončené, je nutné vytvořit podmínky pro další rozvoj lidských zdrojů ve sféře terciárního vzdělávání za účelem rozšíření nabídky dalšího vzdělávání, respektive celoživotního vzdělávání na vysokých školách. Opatření je zaměřeno také na rozvoj učitelských studijních programů, které poskytují profesní odbornou přípravu učitelům v počátečním vzdělávání a umožňují těm, kteří dosud nezískali pedagogickou kvalifikaci, si tuto kvalifikaci doplnit. Zvláštní důraz je kladen především na posílení odborné připravenosti učitelů pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzhledem k tomu, že terciární sféra je úzce provázána s oblastí výzkumu a vývoje, opatření bude podporovat aktivity zaměřené na rozvoj lidských zdrojů také v této oblasti. Opatření se zaměří na VŠ, instituce výzkumu a vývoje a na instituce z praxe zabývající se vzděláváním na VŠ nebo spolupracující s VŠ. Cíle podpory zvýšení uplatnitelnosti absolventů všech typů studijních programů a programů celoživotního vzdělávání na trhu práce zvýšení odborné úrovně pracovníků institucí pro výzkum a vývoj zkvalitňování vzdělávání na VŠ rozvoj učitelských studijních programů rozvoj dalšího vzdělávání na VŠ rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje

75


Typy podporovaných projektů prohloubení vnitřní diferenciace a kvalitativního rozvoje studijních programů terciárního vzdělávání, modulové uspořádání studijních programů spolupráce škol s organizacemi zaměstnavatelů a odbornými pracovišti tvorba a realizace studijních programů učitelů všech stupňů vzdělávání tvorba a realizace programů pedagogické způsobilosti pro absolventy VŠ programů nepedagogického zaměření realizace rozšířené nabídky dalšího vzdělávání na VŠ další vzdělávání pracovníků z oblasti výzkumu a vývoje Zprostředkující subjekt Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor evropské integrace Koneční příjemci/koneční uživatelé konečným příjemcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Skupina vědy a vysokého školství (skupina 3) Rozvoj dalšího profesního vzdělávání (Opatření 3.3) Opatření přispěje k vybudování systému uznávaných kvalifikací, který by propojoval vzdělávací a zaměstnavatelskou sféru, motivoval zaměstnavatele a další sociální partnery, aby se zapojovali do tvorby obsahu i metod vzdělávání a požadavků na jeho certifikaci. Opatření podpoří rozšíření nabídky dalšího profesního vzdělávání tím, že podpoří vývoj v rámci budování sítě vzdělávacích a výcvikových víceúčelových center pro dospělé v regionech včetně materiálního a personálního vybavení. Kvalita a vyšší dostupnost dalšího profesního vzdělávání bude v rámci opatření posílena rozvojem podpůrných služeb dalšího vzdělávání, zejména informačních a poradenských. Zároveň bude posílena nabídka služeb dalšího profesního vzdělávání. Opatření se zaměří na Ministerstvo práce a sociálních věcí a další orgány státní správy, kraje, obce, vzdělávací a poradenské instituce, profesní sdružení, zástupce zaměstnavatelů a dalších sociálních partnerů a nestátní neziskové organizace poskytující další profesní vzdělávání. Cíle podpory fungující systém dalšího profesního vzdělávání odpovídající potřebám znalostí společnosti vytvoření uceleného systému dalšího profesního vzdělávání a odpovídající regionální infrastruktury poskytující další a specializované kvalifikace dospělým občanům s praxí vytvoření podmínek pro založení systému ověřování kvalifikací získaných v systému dalšího profesního vzdělávání zlepšení přístupu k informacím, orientace v nabídce a kvality služeb dalšího profesního vzdělávání rozvoj výzkumu a vývoje metodologie vzdělávání dospělých rozvoj vzdělávací nabídky dalšího profesního vzdělávání (nové programy, distanční formy vzdělávání, e-learning, zdokonalení očekávání potřeb zaměstnavatelů) zvýšení odborné a pedagogické způsobilosti lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících ve sféře dalšího profesního vzdělávání Typy podporovaných projektů založení systému dalšího profesního vzdělávání budování infrastruktury pro další profesní vzdělávání v regionech (nehmotné investice) rozvoj podpůrných systémů pro další profesní vzdělávání rozšiřování nabídky dalšího vzdělávání podle požadavků trhu práce a potřeb rozvoje ekonomiky vzdělávání lektorů, konzultantů, učitelů, metodických a řídících pracovníků působících ve sféře dalšího vzdělávání

76


Zprostředkující subjekt Správa služeb zaměstnanosti, Odbor pro implementaci programů ESF Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: odbory školství krajských úřadů odborný útvar Správy služeb zaměstnanosti

Adaptabilita a podnikání (Priorita 4) Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti (Opatření 4.1) Realizace opatření přispěje ke zvýšení rozsahu a účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti uplatňovaných úřady práce. Opatření je zaměřeno na podporu konkurenceschopnosti podniků a organizací v oblastech ekonomiky s růstovým potenciálem a na rozvoj odborných znalostí, kvalifikace a kompetencí zaměstnavatelů i zaměstnanců. Důraz je kladen na vzdělávání v oblasti informačních technologií, udržitelného rozvoje a podpory zdraví na pracovišti. Vedle rozvoje vzdělávacích aktivit se opatření zaměří i na podporu zachování pracovních míst a vytváření nových pracovních míst. Opatření se bude vztahovat i na zájemce o zahájení podnikání jako potenciální zaměstnavatele tak, aby v nově vznikajících organizacích byly vytvářeny podmínky pro rozvoj zaměstnanců ve vazbě na měnící se ekonomické podmínky. Opatření se zaměří na zaměstnance, zaměstnavatele a na zájemce o zahájení podnikání. Cíle podpory zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, zvýšení jejich konkurenceschopnosti poskytnutí odborných znalostí, kvalifikace a kompetence potřebné pro vyrovnání se s profesními, strukturálními a technologickými změnami zvýšení dostupnosti dalšího vzdělávání v organizacích podpora zachování stávajících udržitelných pracovních míst prostřednictvím adaptace a stimulace tvorby nových pracovních míst rozšíření uplatňování pružných forem organizace práce rozvoj aktivity zaměstnavatelů zaměřené na podporu ochrany zdraví a bezpečnosti práce na pracovišti Typy podporovaných projektů specifické vzdělávání zabezpečované zaměstnavateli programy řízení lidských zdrojů v organizacích odborné vzdělávání zaměstnanců vytváření nových pracovních míst rozvoj uplatňování nových forem organizace práce podpora začínajícím podnikatelům včetně sebezaměstnaných podpora ochrany zdraví a bezpečnosti práce na pracovišti Zprostředkující subjekt Správa služeb zaměstnanosti, Odbor pro implementaci programů ESF

77


Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: úřady práce pověřené krajskou působností ChechInvest Specifické vzdělávání (Opatření 4.2) Opatření podporuje specifické aktivity na podporu rozvoje nové znalostní ekonomiky a posílení profesní kvalifikovanosti a vzdělanosti ve vybraných sektorech průmyslu, podnikání, služeb a cestovního ruchu. Opatření podpoří i průřezové aktivity ve vzdělávání v oblasti životního prostředí s ohledem na jejich význam pro hodnotovou orientaci při celoživotním vzdělávání. Činnosti podpoří získávání dostatečných znalostí řídicích struktur podniků a služeb. Opatření se zaměří na malé a střední podniky, orgány veřejné správy, veřejné instituce a na nestátní neziskové organizace. Cíle podpory rozvoj adaptability a kvalifikace pracovní síly v sektorech podnikání a služeb zvyšování povědomí o horizontálním tématu udržitelného rozvoje zvýšení kvalifikační úrovně a dovedností pracovníků podniků v souvislosti se zaváděním progresivních systémů řízení výrobních procesů, se zavedením high-tech, sofistikovaných produktů a služeb, informačních a komunikačních technologií (IKT) a se zaváděním technik šetrných k životnímu prostředí zlepšení profesní přípravy a vzdělávání absolventů škol zaměřených na cestovní ruch, pracovníků a podnikatelů a vzdělávání odborníků na cestovní ruch ve veřejné správě zkvalitnění regionálního marketingu a managementu cestovního ruchu budování kapacit regionálních systémů založených na existenci regionální sítě environmentálně zaměřených informačních a vzdělávacích středisek zvyšování povědomí občanů, podniků a institucí o environmentální legislativě a informování o jejich právech, příležitostech a povinnostech v environmentální oblasti Typy podporovaných projektů specifické vzdělávání rozvoj specifických vzdělávacích programů příprava a implementace programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Odbor strukturálních fondů Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Ministerstvo životního prostředí, Odbor vnějších vztahů

78


IV.2.5 Společný regionální operační program Společný regionální operační program (SROP) podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišuje od zbývajících operačních programů s opatřeními v působnosti státu. Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor Řídicího orgánu Společného regionálního operačního programu a Jednotného programového dokumentu - Praha. Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad Centrum pro regionální rozvoj a jeho regionální pobočky regionální pobočky CzechInvestu Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Přehled finančních alokací Priority/Opatření 1. Regionální podpora podnikání 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech 2. Rozvoj infrastruktury v regionech 2.1 Rozvoj dopravy v regionech 2.2 Rozvoj infrastruktury a komunikačních technologií 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech 3.1 Infrastruktura pro RLZ v regionech 3.2 Podpora soc. integrace v regionech 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů 4. Rozvoj cestovního ruchu 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 5. Technická pomoc Celkem Tabulka č. 8: Přehled finančních alokací SROP (v EUR)

EU (ERDF,ESF) ČR Celkem 45 138 356 15 046 118 60 184 474 45 138 356 15 046 118 60 184 474 196 998 604 65 666 201 262 664 805 151 964 722 15 196 472 167 161 194 22 516 941 7 505 647 30 022 588 22 516 941 7 505 647 30 022 588 92 302 852 23 920 285 116 223 137 45 025 332 11 256 333 56 281 665 37 142 668 11 256 333 48 399 001 10 134 852 3 378 284 13 513 136 108 085 719 36 028 571 144 114 290 36 024 969 12 008 322 48 033 291 72 060 750 24 020 249 96 080 999 11 807 040 3 935 680 15 742 720 454 332 571 144 596 855 598 929 426

Přehled priorit a opatření Regionální podpora podnikání (Priorita 1) Podpora podnikání ve vybraných regionech (Opatření 1.1) Podporovány budou rozvojové projekty podnikatelů, které vytvářejí nové, dlouhodobě stabilní pracovní příležitosti, poskytují rovné pracovní příležitosti pro muže a ženy, zaměřují se na aktivity zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou, posilují spolupráci podniků a stimulují vývoz místních výrobků. Podpora v tomto opatření se nevztahuje na podnikatele, kteří provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu, a na podnikatele v cestovním ruchu.

79


Opatření bude rozděleno do dvou částí: grantová schémata podporující drobné podnikatele, kteří zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců ve všech odvětvích s výjimkou: oboru dopravy a činností, které se týkají výroby, zpracování a uvádění na trh výrobků uvedených v Příloze 1 Smlouvy o ES podpory při činnosti spojené s vývozem podpory, která je podmíněna použitím domácího zboží na úkor dováženého grantová schémata podporující malé a střední podnikatele zaměstnávající 10 až 249 zaměstnanců. Podpora bude možná pro podniky ve všech odvětvích s výjimkou citlivých a specifických odvětví Podmínkou pro účast v grantovém schématu bude závazek na zvýšení celkového počtu zaměstnanců příjemce dotace: u grantového schématu pro drobné podnikatele bude muset závazek činit minimálně 1 zřízené a obsazené pracovní místo v případě grantového schématu pro malé a střední podnikatele bude muset závazek činit minimálně 3 zřízená a obsazená pracovní místa u podnikatelů od 10 do 49 zaměstnanců a 10 zřízených a obsazených pracovních míst u podnikatelů od 50 do 249 zaměstnanců (pro každou jednotlivou akci) Opatření se zaměří na malé a střední podnikatele (již existující, nikoliv začínající podnikatele), kteří mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední tři účetní roky. Cíle podpory rozvoj stávajících malých a středních podniků s cílem vytváření nových pracovních míst v hospodářsky slabých, strukturálně postižených oblastech a v regionech definovaných kraji rozšíření ekonomické základny ve strukturálně postižených regionech Typy podporovaných projektů investiční projekty drobných podnikatelů s důrazem na využití místních zdrojů a tradičních řemesel (včetně podpory nákupu služeb spojených s rozvojem podniku) investiční projekty malých a středních podnikatelů (včetně podpory nákupu služeb spojených s rozvojem podniku) přímá podpora drobných, malých a středních podnikatelů v oblasti inovačního podnikání a technologického rozvoje (náklady na inovace výrobků či technologií nepřekročí 40 % uznatelných nákladů projektů) Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů sodružnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) CzechInvest (kontakt je uveden na konci kapitoly, regionální pobočky se v současnosti vytváří) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: kraje, které budou nositeli grantových schémat a budou poskytovat spolufinancování Koneční uživatelé: malí a střední podnikatelé

80


Regionální rozvoj infrastruktury (Priorita 2) Rozvoj dopravy v regionech (Opatření 2.1) Toto opatření integruje dva velké okruhy aktivit: podporu regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy, místní komunikace) podporu rozvoje dopravní obslužnosti v obcích a regionech Rozvoj regionální dopravní infrastruktury (Podopatření 2.1.1) Cíle podpory zkvalitnění propojení jednotlivých měst, obcí a regionů dopravní sítí odpovídající současným a budoucím potřebám zlepšení životního prostředí ve městech zkrácení jízdních dob a úspora paliva zvýšení mobility pracovních sil zvýšení bezpečnosti provozu a snížení nehodovosti zlepšení kapacity přístupových komunikací k hraničním přechodům Typy podporovaných projektů podpora projektů na silnicích II. a III. třídy (které jsou v majetku krajů) větší silniční projekty realizované v centrech osídlení nebo spojující tato centra se silniční sítí vyšší třídy (např. podpora investic na silnicích s větší intenzitou přepravy) výstavba silničních úseků napojujících průmyslové či obchodní zóny na dopravní síť projekty, které budou doplňovat výstavbu silnic I. třídy, rychlostních komunikací a dálnic (ve vazbě na OP Infrastruktura, případně projekty podpořené v rámci Fondu soudržnosti) zvýšení kapacity přístupových komunikací k hraničním přechodům (silnice II. a III. třídy) odstraňování bodových závad (mosty) a nepříznivých dopadů na obyvatelstvo (podpora zahrne investice vkládané do rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a v nezbytné míře i do jejich výstavby. Nebude podporováno budování cyklostezek a výstavba parkovišť, ani běžné opravy či údržba komunikací) rekonstrukce, modernizace a výstavba místních komunikací, které jsou majetkem obcí, ve výjimečných a odůvodněných případech Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů sodružnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: kraje, respektive organizace zřizované kraji Koneční uživatelé: kraje, respektive organizace zřizované kraji (u výstavby silnic II. a III. třídy) obce (v případě místních komunikací) Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech (Podopatření 2.1.2) Podopatření se zaměří na rozvojové investiční projekty orientované na zlepšení dopravní obslužnosti včetně propojení místní a regionální veřejné dopravy s železniční sítí.

81


Cíle podpory zlepšení dopravní obslužnosti včetně propojení místní a regionální veřejné dopravy s železniční sítí zvýšení zájmu obyvatel o veřejnou dopravu zvýšením její kvality zvýšení územní mobility obyvatelstva zlepšení životního prostředí v sídlech zvýšení atraktivity regionů pro turisty, návštěvníky i investory zajištění dopravní obslužnosti v turisticky atraktivních územích a okrajových částech regionů Typy podporovaných projektů integrované dopravní systémy (technologie) ve větších centrech osídlení zajišťování dopravního spojení okrajových a hůře dostupných částí regionů mimo rámec integrovaného dopravního systému modernizace přestupních terminálů rozvoj MHD ve městech, instalace moderních informačních systémů pro cestující a zpřístupnění osobám s omezenou schopností pohybu a orientace zavádění specifického vozového parku veřejné dopravy pro různé účely (školní autobusy, malé autobusy, nízkopodlažní vozy apod.) V rámci podopatření nebude možno přispívat na ztrátový provoz MHD nebo na pokrytí ztráty veřejné dopravy. Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Koneční příjemci/koneční uživatelé obce (svazky obcí) kraje organizace zřizované nebo zakládané obcemi či kraji Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech (Opatření 2.2) Opatření podporuje investice v oblasti informačních a komunikačních technologií pro obyvatelstvo a pro regionální a místní veřejnou správu. Jeho součástí je podpora aktivit spojených s veřejným přístupem k Internetu pro občany, mimo jiné v knihovnách, komunitních centrech, ve školách a se zajištěním IKT pro regionální a místní veřejnou správu. Opatření zahrnuje: podporu zavádění nejlépe širokopásmového připojení (min. 256 kbps), zejména ve strukturálně postižených a hospodářsky méně vyvinutých územích regionů soudržnosti (jedná se o regiony vymezené usnesením vlády č. 722 a regiony definované kraji) zajištění veřejného přístupu občanů v obci nejlépe k širokopásmovému Internetu zajištění toho, aby služby veřejné správy (na místní a regionální úrovni) byly interaktivní a přístupné všem prostřednictvím nejlépe širokopásmového Internetu Podpora nezahrnuje aktivity týkající např. podnikatelů (bude řešeno v rámci OPPP). Finanční zdroje projektů bude možné využít na zavádění Internetu, na vybudování regionálních či místních komunikačních sítí, na nákup počítačů, speciálního software a základního příslušenství k PC, pokud jsou nezbytné k využívání přístupu na Internet, popřípadě k tvorbě nových IKT služeb a aplikací pro občany. Projekty musí také uspokojivě řešit problém bezpečnosti přenosu dat a autentizace softwaru. Ve výběru bude rovněž dávána přednost těm projektům, které budou přispívat k rozvoji veřejných služeb, sociální integrace a rozvoji infrastruktury pro využívání IKT. Opatření se zaměří na nejširší veřejnost.

82


Cíle podpory posílení infrastruktury a služeb pro informační a komunikační technologie posílení regionálních a lokálních komunikačních sítí zlepšení přístupu všech skupin obyvatelstva (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) k veřejným informacím prostřednictvím Internetu Typy podporovaných projektů zavádění širokopásmového Internetu budování míst veřejného přístupu k Internetu se zajištěním přístupu pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace rozvoj regionálních a lokálních komunikačních sítí včetně nových IKT služeb a aplikací pro občany Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Koneční příjemci/koneční uživatelé obce (svazky obcí) kraje nestátní neziskové organizace organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi Regenerace a revitalizace vybraných měst (Opatření 2.3) V rámci opatření budou podpořeny investiční projekty vybraných měst zkvalitňující jejich celkové životní prostředí a životní podmínky obyvatel. Projekty budou zaměřeny na regeneraci a revitalizaci upadajících městských center (např. historických) či postižených území měst (spojených např. s útlumem hospodářských nebo společenských aktivit). Opatření je přípravou na budoucí řešení problematiky měst v rámci pomoci ze strukturálních fondů v příštím programovacím období (od roku 2007). Investice do soukromých objektů nebudou způsobilé pro podporu. Cíle podpory zlepšení celkového stavu historických jader měst hospodářské oživení měst novými aktivitami (následný rozvoj cestovního ruchu, veřejných i soukromých služeb) vytvoření nových pracovních příležitostí Typy podporovaných projektů regenerace urbanizovaného území města postiženého útlumem hospodářských nebo společenských aktivit (bývalá továrna, kasárna, nádraží apod.) regenerace historických center měst stavební obnova nebo dostavba stavebních objektů ve vymezeném území města (stavba, stavební úpravy, restaurování) komplexní úpravy veřejné infrastruktury, veřejných prostranství (jako např. náměstí, ulic, zeleně, parků, tržišť), vodních ploch, vodotečí, přilehlého okolí obnova technické infrastruktury a místních komunikací v území demolice objektů a sanace prostor konverze již urbanizovaných ploch ve správním území města na nové využití

83


Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Koneční příjemci/koneční uživatelé obce (vybraná města)

Rozvoj lidských zdrojů v regionech (Priorita 3) Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech (Opatření 3.1) Opatření bude zaměřené na podporu investičních projektů (spolufinancovaných z ERDF) v oblasti: aktivní politiky zaměstnanosti celoživotního učení sociální integrace Tyto investice budou muset přispívat k rozvoji a ke strukturálním změnám v regionu a k vytváření nebo zachování trvale udržitelných pracovních míst. Z věcného hlediska bude v rámci jednotlivých projektů podpořena: nová výstavba nebo stavební obnova příslušných budov nákup technologie, počítačů (včetně software, počítačové sítě) nezbytná technická infrastruktura spojená s výstavbou či obnovou objektů (včetně nezbytných venkovních úprav) Cíle podpory rozvoj kapacit v oblasti celoživotního učení rozvoj kapacit v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti rozvoj kapacit služeb podporujících sociální integraci Typy podporovaných projektů rozvoj kapacit a materiálního vybavení v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti rozvoj kapacit a materiálního vybavení zařízení sociální integrace (podpora znevýhodněných skupin obyvatelstva) rozvoj materiálního vybavení vzdělávacích zařízení spojených s celoživotním učením Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Koneční příjemci/koneční uživatelé kraje obce svazky obcí organizace zřízené kraji a obcemi nestátní neziskové organizace státem zřízené organizace

84


Podpora sociální integrace v regionech (Opatření 3.2) Opatření se zaměří na podporu aktivit v oblasti sociální integrace na místní či regionální úrovni. Neinvestiční podpora bude orientována na: poskytovatele služeb realizující podpůrné projekty pro různé sociálně ohrožené skupiny obyvatelstva, na následné řešení i prevenci vzniku těchto skupin rozvoj občanské společnosti, vytváření komunitních plánů, spolupráci nestátních neziskových organizací a organizací zřizovaných státem, kraji či obcemi vytváření rovných příležitostí pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva Podpora bude zaměřena na poskytovatele služeb realizující projekty podporující znevýhodněné skupiny obyvatelstva, bude vycházet ze znalosti místních či regionálních podmínek, využívat partnerství místních iniciativ a veřejných orgánů a řešit problémy většinou malých znevýhodněných skupin. Cíle podpory snížení sociální izolace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením začlenění znevýhodněných skupin obyvatelstva do společnosti a k pracovnímu uplatnění prevence kriminality a sociálně patologických jevů zmírnění sociálního znevýhodnění obyvatel v méně rozvinutých oblastech Typy podporovaných projektů střediska motivace, pracovní rehabilitace a doprovodu sociálně ohrožených osob podpora získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností programy nestátních neziskových organizací pro začleňování sociálně vyloučených osob, s důrazem na venkovské oblasti intervenční programy ve prospěch skupin osob ohrožených sociální exkluzí začleňující programy pro občany po návratu z výkonu trestu programy nestátních neziskových organizací podporující optimální sladění profesního a rodinného života programy prevence sociálně patologických jevů programy péče o osoby závislé na drogách programy vytváření místních partnerství a budování místních komunit programy zpracování komunitních plánů a rozvoje občanské společnosti na místní úrovni programy vzdělávání vedoucí k sociální integraci vzdělávací, kulturní a sociální programy pro zlepšení životních podmínek obyvatel obcí a regionů programy pro mladistvé po opuštění školských zařízení pro ústavní výchovu programy pro mládež od 15 do 25 let programy bezpečnosti obyvatel Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

85


Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: kraje (gestoři grantových schémat) Koneční uživatelé: obce svazky obcí organizace zřizované obcemi či kraji nestátní neziskové organizace Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů (Opatření 3.3) Cílem opatření je školení a vzdělávání všech skupin účastníků na místní a regionální úrovni zapojených jak do přípravy a následné implementace programů (čerpajících prostředky z fondů EU), tak i do přípravy a následné realizace projektů. To se týká zaměstnanců obcí, svazků obcí, krajů, různých regionálních sdružení, hospodářské a agrární komory, regionálních rozvojových agentur, škol, nestátních neziskových organizací apod. Podpora bude zaměřena na neinvestiční výdaje zahrnující zejména: podporu pořádání různých forem kurzů, seminářů, školení, workshopů vydávání brožur a publikací poradenskou činnost zavedení internetových stránek apod. Podporu obdrží konečný příjemce (příslušný kraj), který díky podpoře bude moci poskytovat tyto služby pro jednotlivé cílové skupiny zapojené do vzdělávání za nízké, přijatelné ceny (projekty nebudou krajům přinášet zisk). Z hlediska efektivnosti a koncentrace prostředků bude připraven v rámci každého kraje jeden projekt, který bude komplexně řešit potřeby kraje, a to na základě jimi připravené analýzy. Z toho důvodu budou projekty připraveny v gesci příslušných krajů (koneční příjemci) a jejich zaměření bude již ve fázi přípravy konzultováno s řídícím orgánem SROP, koordinováno s dalšími relevantními subjekty (orgány státní správy, krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů apod.) a s Ministerstvem vnitra, které zodpovídá za vzdělávání pracovníků místní a krajské správy. Cíle podpory posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v rámci strukturálních fondů posílení kapacity potenciálních příjemců podpory při přípravě a realizaci projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU Typy podporovaných projektů vzdělávací programy spojené s přípravou a realizací programů a projektů vzdělávací programy zaměřené na audit a kontrolní funkce (V rámci opatření bude připraven omezený počet souhrnných vzdělávacích projektů, v zásadě 1 projekt za každý kraj.) Zprostředkující subjekt sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Koneční příjemci/koneční uživatelé kraje

86


Rozvoj cestovního ruchu (Priorita 4) Rozvoj služeb pro cestovní ruch (Opatření 4.1) V rámci opatření budou podporovány subjekty, které nakupují služby týkající se oblasti cestovního ruchu. Dále bude poskytnuta neinvestiční podpora na uhrazení nákladů spojených s poskytováním níže uvedených služeb (projektů). Cíle podpory výrazné zkvalitnění společných služeb v cestovním ruchu zkvalitnění informační obsluhy v cestovním ruchu zkvalitnění marketingu cestovního ruchu Typy podporovaných projektů podpora vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména v oblasti spolkové, poradenské a informační činnosti jednotlivých profesních zájmových sdružení cestovního ruchu zavádění jednotného systému značení aktivit v cestovním ruchu včetně terénního značení vyplývajícího z doporučení Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organisation - WTO), např. piktogramy marketing cestovního ruchu z hlediska podpory prosazení nabídky ČR a jejích regionů jako turistické a lázeňské destinace na mezinárodním a světovém trhu cestovního ruchu účast na veletrzích a workshopech cestovního ruchu pořádání mezinárodních, národních a regionálních sympozií a konferencí o cestovním ruchu Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu (Podopatření 4.1.1) V rámci podopatření budou rozvíjeny služby cestovního ruchu veřejnými či neziskovými subjekty (nikoliv podnikatelskými subjekty). Do podpořené propagace lze zahrnout jen takové aktivity nebo zařízení cestovního ruchu, která jsou certifikována celostátně uplatňovanou, Ministerstvem pro místní rozvoj schválenou certifikací, pokud tato existuje. Podpora se bude týkat omezeného počtu ucelených projektů, jejichž výběr bude prováděn na národní úrovni. Individuální projekty budou předkládat státem zřízené organizace, nestátní neziskové organizace, případně pak kraje a svazky obcí v přirozených turistických regionech. Typy podporovaných projektů tvorba a uplatňování národních standardů kvality služeb cestovního ruchu, jejich certifikace a systému kontroly tvorba jednotného značení atraktivit a aktivit cestovního ruchu účast ČR na evropských a světových výstavách, workshopech a veletrzích cestovního ruchu podpora zajištění vícedenních kulturních a sportovních akcí, které mají národní či mezinárodní význam (filmové, hudební a divadelní festivaly, sportovní soutěže) organizace a účast na výstavách, veletrzích a workshopech cestovního ruchu, jsou-li významnou měrou zastoupeny vystavovatelé z více než jednoho regionu soudržnosti organizace mezinárodních sympozií a konferencí o cestovním ruchu s účastí více než 200 účastníků (min. 1/3 zahraničních) alespoň ze tří států organizace národních sympozií a konferencí o cestovním ruchu celoplošně propagovaných s účastí alespoň 150 účastníků, jsou-li významným podílem zastoupeny účastníci alespoň ze dvou regionů NUTS II komunikace se zahraničními novináři a cestovními kancelářemi (zajišťování press tripů a fam tripů)

87


Za předpokladu, že se uvedené aktivity váží k území alespoň dvou regionů soudržnosti, se může dále jednat o: propagační a informační kampaně tvorbu ucelených produktů cestovního ruchu podporu vytváření partnerství v oblasti cestovního ruchu zpracování marketingových studií a koncepcí pro cestovní ruch tvorbu a distribuci propagačních materiálů Koneční příjemci/koneční uživatelé státem zřízené organizace (např. CzechTourism) nestátní neziskové organizace kraje svazky obcí v přirozených turistických regionech Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu (Podopatření 4.1.2) V rámci podopatření bude podporován rozvoj služeb regionálního či místního charakteru. Podpora bude poskytována formou: grantových schémat zahrnujících nákup služeb veřejnými subjekty (zejména obcemi a kraji) a neziskovými organizacemi působícími na místní či regionální úrovni grantových schémat zahrnujících nákupy služeb realizovaných malými a středními podnikateli podnikajícími v oblastech cestovního ruchu. Podpora se bude týkat výhradně jen existujících podnikatelů (nikoliv začínajících podnikatelů), kteří mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední tři účetní roky Typy podporovaných projektů tvorba regionálních a místních propagačních materiálů pro podporu cestovního ruchu propagační a informační kampaně při prezentaci jednotlivých regionů v médiích tvorba produktů cestovního ruchu v regionech poradenství pro malé a střední podniky podnikající v oblastech cestovního ruchu podpora vytváření partnerství v oblasti cestovního ruchu na regionální úrovni marketingové studie na podporu rozvoje cestovního ruchu v regionech konání seminářů a sympozií o cestovním ruchu na regionální úrovni Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: kraje (gestoři grantových schémat) Koneční uživatelé: kraje obce svazky obcí organizace zřizované kraji nebo obcemi malí a střední podnikatelé nestátní neziskové organizace V případě malých a středních podnikatelů musí jít o podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (vymezené Obchodním zákoníkem), které zaměstnávají méně než 250 osob a splňují přitom všechna kritéria stanovená pro malé a střední podnikatele. Podpora se bude týkat výhradně jen existujících podnikatelů (nikoliv začínajících podnikatelů), kteří mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední dva účetní roky.

88


Zprostředkující subjekt Podopatření národního charakteru: Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 www.mmr.cz Podopatření regionálního charakteru: sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly) Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (Opatření 4.2) V rámci opatření budou podporovány investiční projekty pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Cíle podpory dosažení lepší nabídky a využití turistického potenciálu regionů a obcí vybudování stabilní struktury venkovského cestovního ruchu zlepšení dopravní dostupnosti turisticky atraktivních míst a památek zvýšení přitažlivosti regionů a obcí pro návštěvníky zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro veřejné subjekty i soukromé podnikatele zlepšení úrovně poskytovaných služeb zařízení cestovního ruchu Typy podporovaných projektů produkty kongresového, lázeňského, kulturního, církevního cestovního ruchu a ekoturismu vybudování celostátního informačního systému cestovního ruchu zabezpečení výměny a šíření jednotných informací prostřednictvím moderních technologií revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví rozvoj místních či regionálních informačních systémů cestovního ruchu rozvoj kapacit podniků působících v odvětví cestovního ruchu (posílení ubytovacích kapacit a obslužné infrastruktury) výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace, lázeňství obnova a rozvoj turistických stezek, infrastruktury rekreační plavby, cyklostezek a cyklotras včetně doplňkových zařízení Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu (Podopatření 4.2.1) V rámci podopatření bude podpořen omezený počet větších projektů cestovního ruchu nadregionálního významu zaměřených na ucelené produkty cestovního ruchu. Zařízení cestovního ruchu podpořená v rámci těchto projektů musí být certifikována celostátně uplatňovanou, Ministerstvem pro místní rozvoj schválenou certifikací, pokud tato existuje, nebo se zavázat k následné certifikaci. Minimální velikost projektů, pokud jde o celkové uznatelné náklady, musí přesáhnout 3 mil. EUR. Podpora se zaměří na: individuální projekty, předkládané veřejnými či neziskovými subjekty grantová schémata na podporu soukromých podnikatelských subjektů (bez omezení velikosti subjektu počtem pracovníků nebo rozsahu činnosti). Nositelem grantového schématu v tomto případě bude Ministerstvo pro místní rozvoj (Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu). Podpora se bude týkat výhradně jen existujících podnikatelů (nikoliv začínajících podnikatelů), kteří mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední dva účetní roky.

89


Typy podporovaných projektů výstavba a obnova lázeňské infrastruktury většího rozsahu ve městech a obcích se statutem lázeňského místa nebo které jsou stanovené jako přírodní léčebné lázně, popřípadě v dalších místech doporučených Ministerstvem zdravotnictví, Českým inspektorátem lázní a zřídel (kolonády, lesoparky, kulturní zařízení apod.) výstavba a obnova kongresových hotelů a center (tzv. kongresový cestovní ruch), nákup vybavení a zařízení kongresového hotelu nebo centra (min. kapacita 100 míst) vybudování celostátního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu (nákup a aplikace informačních technologií) ucelené produkty rozvoje ekoturismu v rámci chráněných krajinných oblastí a národních parků, zejména pokud jde o podporu doprovodné infrastruktury (turistické stezky, cyklostezky a cyklotrasy, odpočívadla, kiosky, informační centra, parkoviště, orientační značení, dopravní prostředky pro ekoturistiku apod.) rekonstrukce a obnova památek nadregionálního významu pro potřeby cestovního ruchu včetně nezbytné doprovodné infrastruktury rekonstrukce a obnova objektů a budov nadregionálního významu pro potřeby cestovního ruchu (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení) výstavba a obnova sportovně rekreačních center národního a mezinárodního významu ucelené projekty cestovního ruchu zaměřené na komplexní vybavení přirozeného turistického regionu infrastrukturou cestovního ruchu rozšiřování portfolia hotelů, hotelových řetězců v regionech za účelem rozšíření ubytovací kapacity se zvýšenou úrovní a rozsahem služeb budování dálkových cyklostezek a cyklotras včetně doplňkové infrastruktury budování infrastruktury pro rekreační plavbu výstavba a obnova infrastruktury pro mezinárodní filmové, divadelní a hudební festivaly Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: Ministerstvo pro místní rozvoj (pro grantové schéma, v rámci něhož bude poskytována veřejná podpora podnikům) státem zřízené organizace nestátní neziskové organizace (působící na celostátní úrovni v oblasti cestovního ruchu) kraje obce organizace zřizované kraji či obcemi svazky obcí Koneční uživatelé: státem zřízené organizace (např. CzechTourism) nestátní neziskové organizace (působící na celostátní úrovni v oblasti cestovního ruchu) obce svazky obcí kraje organizace zřizované kraji či obcemi podnikající právnické osoby (vymezené Obchodním zákoníkem) bez ohledu na počet zaměstnanců

90


Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu (Podopatření 4.2.2) V rámci podopatření budou podpořeny ucelenější projekty regionálního či místního významu zaměřené na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch v obcích a regionech. Celkové uznatelné náklady jednotlivých podporovaných projektů nepřekročí 3 mil. EUR. Podopatření umožní podporu: individuálních projektů připravených veřejnými subjekty na místní či regionální úrovni (projekty obcí, svazků obcí, krajů) a nestátními neziskovými organizacemi projektů malých a středních podnikatelů (podnikajících v odvětví cestovního ruchu) formou grantových schémat, jejichž gestory budou kraje. Podpora se bude týkat výhradně jen existujících podnikatelů (nikoliv začínajících podnikatelů), kteří mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední dva účetní roky Typy podporovaných projektů rekonstrukce a obnova památek regionálního významu pro potřeby cestovního ruchu včetně nezbytné doprovodné infrastruktury (kulturní, technické i průmyslové památky) rekonstrukce a obnova objektů a budov pro potřeby cestovního ruchu (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení) rozvoj místních či regionálních informačních systémů cestovního ruchu rozvoj a obnova turistických stezek, cyklostezek, cyklotras, hipostezek a naučných stezek včetně doplňkového zařízení v obcích rozvoj vybavení a zařízení turistických středisek, zejména z hlediska občanské vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, infrastruktura rekreační plavby výstavba či obnova ubytovacích a stravovacích kapacit podmiňujících rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě či regionu Koneční příjemci/koneční uživatelé Koneční příjemci: kraje (v případě grantových schémat podporujících malé a střední podnikatele působící v odvětví cestovního ruchu) obce svazky obcí kraje nestátní neziskové organizace státem zřízené organizace organizace zřízené kraji nebo obcemi Koneční uživatelé: obce svazky obcí kraje nestátní neziskové organizace státem zřízené organizace organizace zřizované kraji či obcemi malí a střední podnikatelé (podnikající fyzické osoby a právnické osoby vymezené Obchodním zákoníkem, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a splňují přitom všechna kritéria stanovená pro malé a střední podnikatele)

91


Zprostředkující subjekt Podopatření národního charakteru: Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 www.mmr.cz Podopatření regionálního charakteru: sekretariáty Regionálních rad (kontakty podle regionů soudržnosti jsou uvedeny na konci kapitoly) Centrum pro regionální rozvoj (kontakty na regionální pobočky jsou uvedeny na konci kapitoly)

Kontakty na regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj, Řídicího orgánu SROP a zprostředkující subjekty - přehled Kontakty pro region soudržnosti Severozápad Kraje Ústecký a Karlovarský Regionální kancelář Řídicího orgánu Ústí nad Labem Masarykova 19/275 403 40 Ústí nad Labem +420 475 651 131 Chomutov Školní ul. 5336 430 01 Chomutov +420 474 616 114 Sekretariát Regionální rady Školní 5336 430 01 Chomutov. (bude fungovat do 30. 6. 2004, zejména pro programy Phare 2001 a Phare 2003/II, poté bude zřízen SRR v Ústí nad Labem) +420 474 616 244

92

Sekretariát Regionální rady Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary +420 353 502 272 Sekretariát Regionální rady Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem +420 475 657 130 Regionální kancelář Centra pro regionální rozvoj Školní 1183/10 430 01 Chomutov +420 474 623 720 Regionální kancelář CzechInvest pro Ústecký kraj Mírové náměstí 34 400 01 Ústí nad Labem +420 475 201 158


Kontakty pro region soudržnosti Jihozápad Kraje Plzeňský a Jihočeský Regionální kancelář Řídicího orgánu Jihozápad Rudolfovská 80 370 13 České Budějovice +420 387 693 114 +420 387 693 216 Sekretariát Regionální rady U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice +420 386 720 213 Sekretariát Regionální rady Škroupova 18 306 13 Plzeň +420 377 195 576

Regionální kancelář Centra pro regionální rozvoj Karlova 108 397 01 Písek +420 382 224 414 Regionální kancelář CzechInvest pro Plzeňský kraj Business Centre Bohemia Anglické nábřeží 1 305 45 Plzeň +420 378 226 630 Regionální kancelář CzechInvest pro Jihočeský kraj Husova 9 370 01 České Budějovice +420 387 699 324

Kontakty pro region soudržnosti Střední Čechy Kraj Středočeský Regionální kancelář Řídicího orgánu Střední Čechy Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1 +420 224 861 152 Sekretariát Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Čechy Zborovská 11 150 21 Praha 5 +420 257 280 642

Regionální kancelář Centra pro regionální rozvoj Vinohradská 46 120 00 Praha 2 +420 221 580 231 Regionální kancelář CzechInvest pro Prahu a Středočeský kraj Štěpánská 15 120 00 Praha 2 +420 296 342 607

93


Kontakty pro region soudržnosti Severovýchod Kraje Liberecký, Královehradecký a Pardubický Regionální kancelář Řídicího orgánu Severovýchod Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové +420 495 817 561 +420 495 817 560 Sekretariát Regionální rady Hradec Králové Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové +420 495 817 191 Sekretariát Regionální rady Pardubice Komenského nám. 125 532 11 Pardubice +420 466 026 323 Sekretariát Regionální rady Liberec U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2 +420 485 226 625

Regionální kancelář Centra pro regionální rozvoj U koruny 73 500 02 Hradec Králové +420 495 580 411 Regionální kancelář CzechInvest pro Královehradecký kraj Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové +420 495 817 557 Regionální kancelář CzechInvest pro Pardubický kraj nám. Republiky 56 530 02 Pardubice +420 466 616 705 Regionální kancelář CzechInvest pro Liberecký kraj nám. Dr. E. Beneše 4/12 460 01 Liberec +420 482 710 353

Kontakty pro region soudržnosti Jihovýchod Kraje Jihomoravský a Vysočina Regionální kancelář Řídicího orgánu Jihovýchod Moravské nám. 3 602 00 Brno +420 542 519 177 Sekretariát Regionální rady Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno +420 541 651 334 Sekretariát Regionální rady Žižkova 16 586 01 Jihlava +420 564 602 545

94

Regionální kancelář Centra pro regionální rozvoj Obilní trh 7 602 00 Brno +420 541 213 134 Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 604 82 Brno +420 541 651 226


Kontakty pro region soudržnosti Střední Morava Kraje Olomoucký a Zlínský Regionální kancelář Řídicího orgánu Střední Morava Jeremenkova 40 B 779 00 Olomouc +420 587 334 400 Sekretariát Regionální rady Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc +420 585 508 656 Sekretariát Regionální rady tř. T. Bati 3792 761 90 Zlín

Regionální kancelář Centra pro regionální rozvoj Blanická 1 772 00 Olomouc +420 585 207 704 Regionální kancelář CzechInvest pro Olomoucký kraj Jeremenkova 40B 772 00 Olomouc +420 587 332 186 Regionální kancelář CzechInvest pro Zlínský kraj tř. T. Bati 3792 762 69 Zlín +420 557 690 487

Kontakty pro region soudržnosti Moravskoslezsko Regionální kancelář Řídicího orgánu Opava Horní nám. 2 746 57 Opava +420 553 696 154 Ostrava Veleslavínova 4 702 00 Ostrava +420 596 110 546

Regionální kancelář Centra pro regionální rozvoj 28. října 165 709 00 Ostrava +420 597 081 424 Regionální kancelář CzechInvest pro Moravskoslezský kraj Výstavní 8 709 51 Ostrava - Mariánské hory +420 597 479 212

Sekretariát Regionální rady 28. října 117 702 18 Ostrava +420 595 622 318

95


IV.3 Oblasti podpory v rámci Cílů 2 a 3 IV.3.1 Jednotný programový dokument pro Cíl 2 - Praha Hlavním cílem Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 - Praha (JPD 2) je odstranění nejvážnějších slabých stránek a rozvojových bariér vybraných pražských obvodů1 (viz obr č. 4). A to především zkvalitněním městského prostředí a rozvinutím potenciálu města tak, aby Praha byla schopna plnit očekávané role dynamického hlavního města členské země EU. Program je výrazně ekologicky orientován a umožňuje mimo jiné realizovat i opatření, která v budoucnu zabrání katastrofickým následkům povodní. Priority a opatření uvedené v tomto dokumentu jsou v souladu s cíli a prioritami Národního rozvojového plánu, který byl schválen vládou ČR jako základní dokument pro vyjednávání s EU v oblasti politiky regionální soudržnosti. Současně se opírají o dlouhodobou strategii rozvoje hlavního města Prahy připravenou pražskou komunitou na principu partnerství schválenou a realizovanou politickou reprezentací města. Region Praha i český stát ponesou hlavní finanční odpovědnost za realizaci opatření navržených v tomto programu, a proto jsou již nyní na obou úrovních - regionální i vládní - zajišťovány potřebné národní veřejné zdroje. Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor Řídicího orgánu Společného regionálního operačního programu a Jednotného programového dokumentu Praha pro Cíl 2. Část své působnosti deleguje Řídící orgán na Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR), Regionální radu a Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Delegace pravomocí bude upravena písemnou dohodou. Centrum pro regionální rozvoj ČR bude zajišťovat všechny činnosti spojené s realizací projektů vybraných Regionální radou (např. příprava smluv, monitorování projektů během jejich realizace, přijímání žádostí o proplacení od konečných příjemců). Regionální rada bude zajišťovat výběr projektů na základě výběrových kritérií schválených Monitorovacím výborem pro JPD 2. Funkci Regionální rady plní Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Regionální rada si na podporu své rozhodovací činnosti zřídí sekretariát. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) bude zajišťovat sběr a hodnocení žádostí o podporu podnikatelských projektů v rámci grantových schémat dílčího opatření 2.2.1. Zprostředkující subjekt Centrum pro regionální rozvoj Vinohradská 46 120 00 Praha 2 +420 221 580 201 www.crr.cz

Platební orgán Ministerstvo financí

96

1

Městské části 1, 8, 9, 12, 14, 15, 19, 20, 21

Regionální rada Sekretariát Regionální rady Magistrát hlavního města Prahy Odbor fondů EU Magistrátu hl. města Prahy Mariánské náměstí 2 110 01 Praha 1


Přehled priorit a opatření Jedním z rozhodujících principů při výběru priorit byl princip komplementarity. Priority byly vybrány s cílem zvýšit účinnost projektů, které region hodlá realizovat nebo které již realizuje z vlastních zdrojů nebo ze zdrojů EU (např. Evropské investiční banky). Druhým rozhodujícím principem byl princip koncentrace při zohlednění oblastí intervence, priorit a opatření, které jsou zaměřeny na nejohroženější území, v nichž by se měla podpora zintenzivnit.

Priorita Celkové náklady Podíl (v %) Objem SF 1. Revitalizace a rozvoj městského prostředí 107 240 254 75,2 53 620 127 2. Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území 31 793 358 22,3 15 896 679 3. Technická pomoc 3 557 188 2,5 1 778 594 Celkem 142 590 800 100,0 71 295 400 Tabulka č. 9: Náklady a objem podpory ze strukturálních fondů podle priorit na období 2004 - 2006 (v EUR)

Revitalizace a rozvoj městského prostředí (Priorita 1) Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí (Opatření 1.1) Předmětem opatření je zlepšování kvality dopravní dostupnosti soustředěné s ohledem na životní prostředí města a naplňování cílů JPD 2 (především na kolejovou dopravu a na obsluhu území, která by měla projít zásadní regenerací). Praha dlouhodobě a intenzivně podporuje veřejnou dopravu a postupnou výstavbou objízdných tras usiluje o odlehčení místní uliční sítě od automobilové dopravy. Kolejová doprava je organizována a rozvíjena v rámci Pražské integrované dopravy. Nadále však přetrvává nutnost zlepšit dopravní obslužnost na vybraném území, což by zmírnilo nepříznivý dopad dopravních zácep na životní prostředí. Opatření otevírá prostor pro uplatnění projektů menšího a středního rozsahu ve srovnání s klíčovými dopravními stavbami ve městě - úseky metra, městského a pražského okruhu. Opatření se zaměří na obyvatele a návštěvníky hlavního města Prahy, podnikatelský sektor, dojíždějící do Prahy, především na obyvatele regionu Střední Čechy, a na dopravce a řidiče projíždějící hlavním městem. Cíle podpory zlepšit dopravní obslužnost a dostupnost vybraného území zvýšit zájem obyvatel a návštěvníků Prahy o služby hromadné dopravy zlepšit řízení automobilové dopravy v místní uliční síti Typy podporovaných projektů dopravní terminál Pražské integrované dopravy s vazbou na kolejovou dopravu kvalitní vazba na pražskou objízdnou komunikační trasu (v etapové podobě využívající úseky pražského i městského okruhu) včetně parkovišť systému park & ride a hromadné dopravy menší projekty rozvoje tramvajové sítě projekty zajišťující preferenci povrchové hromadné dopravy (s cílem zlepšit dopravní dostupnost a zkrátit přepravní čas) komunikace s vazbou na poškozené nebo nevhodně využívané plochy projekty rozvoje systému park & ride zlepšení dopravní dostupnosti pracovních příležitostí z lokalit bydlení (včetně cyklistických stezek)

97


Koneční příjemci/koneční uživatelé hlavní město Praha (Magistrát hlavního města Prahy) Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s. Technická správa komunikací hlavního města Prahy další organizace zřízené a založené hlavním městem Prahou Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch (Opatření 1.2) Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch musí navazovat na rozvoj ekonomických aktivit vedoucích k vytváření nových pracovních příležitostí. Regenerační činnost může zároveň zasahovat i do ploch, jejichž budoucí využití není známo, avšak které představují aktuální ohrožení životního prostředí a brání hospodářskému rozvoji. Transformaci těchto území by napomohlo zpracování celkových rozvojových záměrů a příslušné urbanisticko architektonické dokumentace, vyřešení vlastnických práv k pozemkům a budovám, odstranění starých ekologických zátěží (zejména bývalých a nepovolených „živých“ skládek) a vybudování nebo doplnění potřebné infrastruktury. Pro úplnou regeneraci poškozených a nevhodně využívaných ploch je naprosto nezbytná kvalitní infrastruktura šetrná k životnímu prostředí. Předmětem finanční podpory nebudou investice do bytových domů, rozvodů inženýrských sítí v nich, ani do zástavby na zelené louce. U regenerovaných ploch by měla být vždy jasně prokázána neschopnost tržních mechanismů dosáhnout navrhovaného rozvoje nebo zástavby. Opatření se zaměří na obyvatele a návštěvníky hlavního města Prahy, podnikatelský sektor, zejména na malé a střední podniky, správce a provozovatele technické infrastruktury a vodních toků, dojíždějící do Prahy (zejména za prací a službami), především z regionu Střední Čech, a na instituce správy hlavního města Prahy a městem (městskými částmi) založené, zřízené a pověřené organizace. Cíle podpory revitalizací poškozených a neadekvátně využívaných ploch zvýšit jejich atraktivitu pro investory, občany i návštěvníky, jejich městotvornou funkci a ekonomický potenciál zlepšit životní prostředí v revitalizovaném území a jeho okolí snížit tlak na výstavbu nových objektů v přírodně nebo historicky cenných lokalitách a v jejich blízkosti podpořit rozšiřování a obnovu ploch zeleně ve městě odstranit, případně zmírnit negativní dopady chybějící nebo nedostatečně a neekologicky fungující technické infrastruktury na životní prostředí Typy podporovaných projektů revitalizace ploch se značnou ekologickou zátěží (hlavně opuštěné průmyslové plochy) revitalizace ploch a objektů významných pro rozvoj nových center města a jeho částí revitalizace vodních toků Předmětem opatření mohou být i doplňkové projekty malého rozsahu zabezpečující ochranu území ohrožených povodněmi. Koneční příjemci/koneční uživatelé hlavní město Praha (Magistrát hlavního města Prahy) a vybrané městské části organizace zřízené a založené hlavním městem Prahou a vybranými městskými částmi Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích (Opatření 1.3) Opatření se vztahuje k aktivitám typu URBAN, které mohou být na základě dalších indikativních pokynů pro kandidátské země zahrnuty do programů v rámci Cílů 1 nebo 2. Hlavním cílem opatření je změna charakteru sídlištních celků a zkvalitnění života v nich. Zlepšení veřejné infrastruktury bude spojeno s rozšířením nabídky služeb, veřejné vybavenosti a pracovních příležitostí s ohledem na potřeby místních obyvatel.

98


Součástí opatření je dobudování chybějící a obnova stávající technické infrastruktury a vybavení technickými prostředky pro zvýšení bezpečnosti ve městě. Opatření by mělo také řešit zlepšení stavu zeleně, rozšíření zelených ploch a celkové posílení ekologického potenciálu prostředí. Při posuzování jednotlivých projektů bude jedním z hlavních hledisek princip partnerství soukromého a veřejného sektoru při sdružování finančních zdrojů. Předmětem finanční podpory nebudou investice do výstavby, obnovy nebo modernizace bytových domů. Opatření se zaměří na obyvatele hlavního města Prahy, zejména vybraných sídlišť, podnikatelský sektor, zejména na malé a střední podniky, dojíždějící do Prahy, především na obyvatele regionu Střední Čechy, správce a provozovatele technické infrastruktury a vodních toků a na neziskový sektor. Cíle podpory dosáhnout rovnoměrnějšího využití prostoru města s dobrou dostupností zaměstnání, služeb a veřejné vybavenosti vytvořit kvalitní městské prostředí a podporovat další rozvoj podnikatelských aktivit zlepšit veřejnou infrastrukturu v obytných zónách s cílem zvýšit atraktivitu území odstranit, případně zmírnit negativní dopady chybějící nebo nedostatečně fungující technické infrastruktury na životní prostředí vytvořit co nejlepší podmínky k zajištění sociální soudržnosti a odstranění existujících i potenciálních problémů zaměstnanosti Typy podporovaných projektů projekty rozšiřující nabídku pracovních příležitostí, služeb a veřejné vybavenosti na vybraných sídlištích a v jejich blízkosti projekty podporující sociální integraci, zlepšující sportovní využití, rekreaci a rozvoj místních komunit projekty na zlepšení stavu zeleně nebo rozšíření zelených ploch na vybraných sídlištích a v jejich blízkosti (revitalizace veřejných prostor) projekty s důrazem na zlepšení bezpečnosti (např. osvětlení, kamerové systémy) Koneční příjemci/koneční uživatelé hlavní město Praha (Magistrát hlavního města Prahy - Odbor městského investora a Odbor správy majetku) a vybrané městské části organizace zřízené a založené hlavním městem Prahou a vybranými městskými částmi podnikatelský sektor, zejména malé a střední podniky nestátní neziskové organizace

Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území (Priorita 2) Zvýšení kvality partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru, vědy a výzkumu (Opatření 2.1) Rozšíření EU Praze nabízí nové možnosti, kterých by město mělo využít (např. zvýšený příliv turistů, zahraniční přímé investice, rozšíření možností obchodní a podnikatelské spolupráce atd.). Těžištěm bude zabezpečení informačních vazeb v nově vytvářených komunikačních sítích, společné projekty a vytváření institucionálního rámce k monitorování problémů rozvoje města a k hledání společných řešení. Aktivity se zaměří na vznik nových technologických a vědeckých parků, inkubátorů, inovačních center a poradenských středisek. Významným aspektem bude navázání vztahů s institucemi výzkumu a vývoje v ostatních regionech soudržnosti s cílem vytvoření ucelené celostátní sítě subjektů výzkumu a vývoje. Princip partnerství bude jedním z rozhodujících faktorů při posuzování a výběru projektů, které by měly přinést co největší efekt pro celé město. Především půjde o sdružování finančních zdrojů nebo multisektorovou přípravu a realizaci projektů.

99


Opatření se zaměří na podnikatelský sektor a podnikatelská sdružení, organizace výzkumu a vývoje (vysoké školy, Akademie věd, ostatní výzkumná sféra). Dále pak na instituce správy hlavního města Prahy a městských částí, městem (městskými částmi) zřízené, založené a pověřené organizace, neziskový sektor a na obyvatele a návštěvníky hlavního města Prahy. Cíle podpory prosadit partnerství jako základní princip spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru při realizaci rozvojových záměrů vybraného území (i celého) města aktivizovat rozsáhlou základnu vědy, výzkumu a vývoje a propojit ji se zájmy ostatních veřejných i soukromých subjektů působících na území města připravit podmínky pro další využití potenciálu Prahy po rozšíření EU Typy podporovaných projektů podpora zakládání nebo rozvoje inovačních center a dalších zařízení na vybraném území výzkumné projekty realizované na vysokých školách a ve výzkumných ústavech zaměřené na spoluprácí s malými a středními podniky činnosti sledující vytváření klastrů (tvorba sítí informačních a komunikačních struktur nebo sítí inovačních firem) Koneční příjemci/koneční uživatelé hlavní město Praha (Magistrát hlavního města Prahy) a vybrané městské části organizace zřízené, založené a pověřené hlavním městem Prahou a vybranými městskými částmi podnikající fyzické a právnické osoby profesní sdružení specializované subjekty poradenství a zprostředkování (např. regionální rozvojová agentura, inovační centra) organizace výzkumu a vývoje (vysoké školy, Akademie věd, ostatní výzkumná sféra) nestátní neziskové organizace Podpora malého a středního podnikání, příznivé podnikatelské prostředí (Opatření 2.2) Projekty budou zaměřeny na budování sítí a progresivních forem podnikatelské spolupráce, posílení průmyslových a obchodních sdružení a kooperačních řetězců. Vedle přímé investiční podpory bude součástí i tzv. „soft aid“ poskytovaná jednotlivým firmám a vedoucí zejména k rychlému přijímání inovací (nových technologií, high-tech výroby atd.). Součástí podpory budou i půjčky a záruční fondy, které umožní zlepšit přístup malých a středních podniků na finanční trhy. Zlepšování podnikatelského prostředí se bude opírat o cílenou pomoc při vytváření transparentního a otevřeného prostředí pro podnikatele. Podpora malých a středních podniků v rámci Cíle 2 by měla přispět k řešení problémů města ve vybraných segmentech jeho území. Zvláštní pozornost bude věnována revitalizovaným průmyslovým územím a pracovním příležitostem na sídlištích a v jejich okolí. Při realizaci záměrů se předpokládá úzká spolupráce s Operačním programem Průmyslu a podnikání a Společným regionálním operačním programem. V oblasti cestovního ruchu budou projekty prioritně podporovat zvýšení atraktivity Prahy s pozitivními dopady na výkonnost pražské ekonomiky a s omezením některých zátěží, které cestovní ruch přináší. Hledisko udržitelnosti rozvoje se stane jedním ze základních aspektů při výběru projektů. Při přípravě programů podpory malých a středních podniků bude nutné počítat s multikulturním prostředím, což se zřetelněji projeví po vstupu do EU. Řada projektů bude realizována současně s postupným otevíráním trhu práce, zaměstnáváním zahraničních pracovníků a dalšími změnami v oblasti lidských zdrojů, které ovlivňují celkovou situaci v podnikatelském prostředí. Tyto projekty proto budou úzce koordinovány s aktivitami v rámci Cíle 3. Jedním z důležitých kritérií výběru konkrétních akcí se stane rovnost příležitostí pro muže a ženy.

100


Opatření se zaměří na malé a střední podniky, podnikatelská sdružení, instituce správy města (jeho částí) a městem zřízené a založené organizace, organizace sféry podnikatelských služeb, vzdělávání, výzkumu a vývoje (informační, poradenské, školicí atd.). Dále pak na neziskový sektor, zahraniční a domácí investory s kapitálovou účastí na aktivitách ve vybraném území a na obyvatele a návštěvníky hlavního města Prahy. Toto opatření se člení na dvě dílčí podopatření: 2.2.1 Grantová schémata na rozvoj malých a středních podniků 2.2.2 Příznivé podnikatelské prostředí Cíle podpory využít inovačního potenciálu pro rozvoj vybraného území při sledování širších (nadregionálních) efektů posilujících ekonomický význam i jiných regionů v ČR zlepšit ekonomickou výkonnost a perspektivu růstu malých a středních podniků zlepšit kvalitu podnikatelského prostředí, a to zejména pro sféru malého a středního podnikání s využitím předností malých a středních podniků pro rychlou aplikaci inovačního procesu změnit ekonomický profil strukturálně nejpoškozenějších částí města a dalších vybraných území vyžadujících podporu s využitím místních zdrojů Typy podporovaných projektů grantová schémata „soft aid“ pro malé a střední podniky (informace o stavu a vývoji technologií, podpora při řešení technických problémů nebo problémů souvisejících s technologií, zajištění systému certifikace jakosti, předkládání podnikatelských záměrů) systém realizace investic do malých a středních podniků (konkrétní vybavení a zařízení) budovy a zařízení malých a středních podniků pro výrobu a poskytování služeb rozvoj podnikatelských informačních center rozvoj turistických informačních center Koneční příjemci/koneční uživatelé hlavní město Praha a vybrané městské části (Magistrát hlavního města Prahy, úřady městských částí) pražská informační služba další městem zřízené, založené a pověřené organizace podnikatelé (malé a střední podniky) profesní sdružení specializované subjekty poradenství a zprostředkování (např. regionální rozvojová agentura, inovační centra) Českomoravská záruční a rozvojová banka neziskový sektor Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze (Opatření 2.3) Předmětem opatření je vybudování kapacitního a kompatibilního informačního prostředí pro multimediální komunikaci města a jeho správy s veřejností a státními orgány, ostatními regiony i světem. Dále implementace moderních informačních technologií v souladu s koncepčními dokumenty, které jsou v rámci ČR zaměřeny na rozpracování záměrů a požadavků akčního plánu EU „eEurope 2005: Informační společnost pro všechny“. Podporovány budou projekty, které zlepší informační a komunikační možnosti veřejné správy, podnikatelských subjektů, především malých a středních podniků a umožní využití nových informačních sítí i soukromým osobám.

101


Zvláštní programy budou směřovat k podpoře rovných možností přístupů k informacím pro skupiny potenciálně ohrožené sociální exkluzí (nově příchozí cizinci, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s omezenou pracovní schopností, matky pečující o děti atd.). Výsledkem bude opětovné uplatnění těchto osob na trhu práce a omezení či odstranění jejich integračních problémů. Opatření bude podporovat i aktivity sledující pozitivní ekonomické efekty, např. ve formě zajišťování domácích pracovních příležitostí, rozvoje specializovaných informačních institucí a kapacit na vybraném území města nebo zásadní zrychlení postupů rozhodování v oblasti veřejné správy. Při výběru projektů bude dodržena zásada, že prostředky EU by neměly sloužit k úhradě nákladů spojených s plněním běžných povinností veřejné správy v oblasti informačních technologií. Projekty podpory rozvoje informační společnosti budou respektovat záměry dalších opatření JPD 2 a jejich příprava bude koordinována s opatřeními obsaženými v JPD 3. Opatření se zaměří na podnikatelský sektor (převážně malé a střední podniky), instituce správy města (jeho částí) a městem zřízené a založené organizace. Dále pak na hlavní město Praha a vybrané městské části, městem založené a zřízené organizace, podniky (firmy) a profesní sdružení, fondy a státní účelově zřízené instituce, neziskový sektor a na vzdělávací organizace. Cíle podpory aplikovat nové produkty informačních technologií do procesu řízení města, zvýšit jeho ekonomickou úroveň a odstranit určité sociální problémy obyvatel Prahy vytvořit podmínky k zajištění sociální soudržnosti, odstranit existující i potenciální problémy zaměstnanosti a podpořit rovné příležitosti pro všechny skupiny obyvatel při realizaci komplexu strategických cílů města prosadit partnerství jako základní princip spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru Typy podporovaných projektů vybudování kapacitní, spolehlivé a dostupné telekomunikační sítě (zejména projekty zaměřené na místní sítě včetně zřizování veřejných internetových terminálů) vytváření informačních databází a jejich přístupnost pro veřejnost projekty podporující podnikání při vývoji a transferu IKT projekty podporující rozvoj práce z domova a elektronického obchodu Koneční příjemci/koneční uživatelé hlavní město Praha (Magistrát hlavního města Prahy) a vybrané městské části organizace zřízené, založené a pověřené hlavním městem Prahou a vybranými městskými částmi podniky (firmy) podnikající fyzické a právnické osoby profesní sdružení fondy a státní účelově zřízené instituce nestátní neziskové organizace vzdělávací organizace

102


IV.3.2 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 - Praha Pravidla pro čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu na území hlavního města Prahy jsou stanovena v Jednotném programovém dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS II hlavní město Praha (JPD 3). Samostatný programový dokument pro hlavní město byl zpracován proto, že Praha ekonomickou výkonností daleko převyšuje ostatní regiony ČR, dokonce i většinu regionů EU, a nevztahuje se na ni tzv. Cíl 1 politiky soudržnosti (podpora zaostávajících regionů). Svou socioekonomickou situací se však Praha kvalifikovala pro získání podpory prostřednictvím Cíle 2 (podpora regionů čelících strukturálním potížím) a Cíle 3 (podpora modernizace systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti). Zbytek území ČR nedosahuje úrovně 75 % HDP na obyvatele EU a vztahuje se na něj naopak Cíl 1, kde je problematika lidských zdrojů řešena v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Rozvoj hlavního města je v zájmu celé české společnosti. Strategie rozvoje města je postavena na výhodné poloze v centru Evropy, na své jedinečnosti a kráse, na kulturní tradici, na koncentraci vědeckých a vývojových kapacit a na poměrně vzdělaném a přizpůsobivém obyvatelstvu. První zkrácené programové období (do roku 2006) bude výjimečné tím, že bude zaměřeno zejména na nastartování systémových změn v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Řada opatření, která budou na základě dokumentu JPD 3 v Praze realizována, bude mít pozitivní dopad na území celého státu, protože rozvoj vysokých škol, výzkumu a vývoje a podnikání následně přispěje k rozvoji ČR jako takové. JPD 3 obsahuje popis a analýzu situace v sektoru lidských zdrojů na území Prahy, popisuje vazbu na české národní i evropské strategické dokumenty, stanoví globální a specifické cíle programu a navrhuje priority a opatření, kterými bude cílů dosaženo. Na JPD 3 navazuje tzv. Programový dodatek, v němž jsou podrobněji popsána jednotlivá opatření, typy činností, cílové skupiny pomoci a finanční kvantifikace. Zabývá se také detailně způsobem implementace, řízení a hodnocení programu, specifikuje typy konečných příjemců, procedury výběru projektů a způsoby informování o programu. Realizace programu bude probíhat podle předem daných pravidel specifikovaných v programovém dokumentu a navazujících operačních manuálech. Poskytování prostředků z ESF je založeno na principu spolufinancování - 50 % je z ESF a 50 % z národních veřejných zdrojů. Celková alokace na program JPD3 na období 2004 - 2006 je 117,6 mil. EUR. Cíle podpory efektivní trh práce založený na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumně vývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje rozvoj pružného trhu práce s důrazem na skupiny ohrožené na trhu práce prevence nezaměstnanosti zvýšení zaměstnatelnosti zamezení růstu dlouhodobé nezaměstnanosti sociální začleňování znevýhodněných skupin rozvoj institucí a kvality služeb zaměřených na sociální integraci rozvoj systému celoživotního učení, který bude připravovat kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu schopnou aplikovat princip udržitelného rozvoje zvýšení adaptability pražských organizací prostřednictvím zvyšování kvalifikace pracovníků, rozvoje a využití pražského inovačního potenciálu vyrovnávání příležitostí žen a mužů na trhu práce Řízení programu Řídicím orgánem JPD 3 je Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor pro řízení pomoci z ESF.

103


Zprostředkující subjekt Magistrát hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2 110 00 Praha 1 +420 236 002 537

Správa služeb zaměstnanosti Na Poříčním právu 376/1 128 Praha 2 +420 221 921 111

Nadace rozvoje občanské společnosti Jelení 196/15 118 00 Praha 1 +420 233 356 173

Přehled priorit a opatření Aktivní politika zaměstnanosti (Priorita 1) Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti (Opatření 1.1) Aktivní politiku zaměstnanosti realizují v ČR úřady práce řízené Správou služeb zaměstnanosti MPSV, na území Prahy jde o Úřad práce hlavního města Prahy. Hlavním záměrem opatření je zajištění rychlého začlenění nezaměstnaných na trh práce a předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Nejdůležitější skupinou jsou však osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Aktivity opatření se dále zaměří na zvýšení kvality služeb poskytovaných úřadem práce a na spolupráci s externími dodavateli služeb. Opatření se zaměří na uchazeče a zájemce o zaměstnání, zaměstnance ohrožené ztrátou zaměstnání, osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností a na zaměstnance úřadu práce a spolupracujících organizací. Typy podporovaných projektů rozvoj zprostředkovatelských služeb a poradenských programů rekvalifikace vytváření nových pracovních míst podpora ohrožených pracovních míst motivační kurzy rozvoj zaměstnaneckých agentur podpora vytváření pracovních míst pro sebezaměstnání podpora nových forem zaměstnávání doprovodné sociální aktivity poradenství pro volbu povolání tvorba vzdělávacích programů pro pracovníky úřadu práce a spolupracujících organizací tvorba individuálních akčních plánů rozvoj komunikačních dovedností se zaměřením na rovné příležitosti a boj proti diskriminaci

Sociální integrace a rovné příležitosti (Priorita 2) Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí (Opatření 2.1) Opatření je zaměřeno na pomoc a vyrovnání šancí pro ohrožené skupiny a jednotlivce. Důležité je především obnovit a rozvíjet klíčové dovednosti, schopnosti a návyky. Opatření přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných osob k sociálním službám, tím zvýší i možnost jejich uplatnění na trhu práce a jejich následnou sociální integraci. Se zvýšením dostupnosti a kvality sociálních služeb a jejich rozvojem souvisí i důraz na vzdělávání pracovníků v těchto službách.

104


Opatření se zaměří na osoby znevýhodněné při vstupu na trh práce (např. z důvodu věku, zdravotního stavu, sociální situace, ztráty nebo absence pracovních návyků), pracovníky veřejné správy a neziskového sektoru v oblasti sociální problematiky, poskytovatele sociálních služeb (nestátní neziskové organizace, sociální pracovníci a pracovníci ve veřejné správě). Typy podporovaných projektů přímé služby příslušníkům znevýhodněných skupin nebo těm, kteří jsou ohroženi sociální exkluzí podpora rozvoje organizací, které poskytují služby znevýhodněným skupinám budování nového a lepšího způsobu poskytování sociálních služeb vývojem a zaváděním programů vzdělávání pracovníků v tomto sektoru (školení v oblasti standardů kvality sociálních služeb, komunitního plánování, informačních a poradenských služeb apod.) Sladění rodinného a pracovního života (Opatření 2.2) Opatření vedoucí ke zlepšení harmonizace rodiny a práce mají nesporný dopad na konkurenceschopnost ekonomiky. Vhodná úprava pracovní doby umožní efektivnější využití potenciálu zaměstnanců. Síť služeb a zařízení péče o rodinu a závislé osoby vytvoří pracovní příležitosti na straně jedné a odstraní výrazné bariéry kariérního růstu žen na straně druhé. Opatření zajišťuje bezproblémový návrat matek do pracovního procesu, např. podpora (znovu)navázání sociálních kontaktů nebo celoživotní vzdělávání, povede k rozvoji lidských zdrojů a tím i zvyšování konkurenceschopnosti na pracovním trhu. Opatření se zaměří na odstraňování bariér, které ženám brání v plnohodnotném přístupu na trh práce při zachování jejich přirozeného zájmu o rodinu. Klade si také za úkol přispět ke zrovnoprávnění žen ve vědě a výzkumu a v podnikání. V neposlední řadě je důležité vytvořit partnerské sítě organizací zabývajících se problematikou rovných příležitostí a slaďování rodinného a pracovního života. Opatření se zaměří na osoby pečující o závislého člena rodiny, osoby vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce, zaměstnance, sociální partnery, ženy pracující ve vědě a výzkumu, organizace neziskového a občanského sektoru zabývající se problematikou rovných příležitostí a na média. Typy podporovaných projektů testování dohod úprav pracovních podmínek a změny organizace práce, které vycházejí vstříc osobám pečujícím o závislé členy rodiny, jejich vyhodnocování a sdílení zkušeností rozvoj podpůrných služeb pro osoby pečující o závislé členy rodiny, pro děti předškolního věku, seniory a osoby vyžadující zvláštní péči vyrovnávání šancí žen ve výzkumu a vývoji ve všech vědních oborech, a to v podnikovém, vládním, vysokoškolském i neziskovém sektoru podpora pracovního zařazení osob končících rodičovskou dovolenou nebo péči o jiného závislého člena rodiny a zvyšování jejich adaptability na změny na trhu práce, především v souvislosti s rozvojem využívání informačních a komunikačních technologií zlepšování spolupráce organizací zabývajících se rovnými vztahy mezi muži a ženami, navazování partnerství a zlepšování managementu nestátních neziskových organizací zabývajících se touto problematikou propagace rovnosti šancí pro ženy a muže včetně sdílení příkladů dobré praxe Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb (Opatření 2.3) Podpora sociální integrace prostřednictvím budování nových a doplňování stávajících kapacit nestátních neziskových organizací, které realizují aktivity směřující k podpoře a integraci skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením. Aktivity podporované z prostředků globálního grantu pomohou zlepšit úroveň a dostupnost služeb poskytovaných pro specifickou cílovou skupinu ohrožených občanů. Opatření se zaměří na nestátní neziskové organizace poskytující služby sociálně vyloučeným občanům nebo občanům ohroženým tímto vyloučením.

105


Typy podporovaných projektů zavedení standardů kvality sociálních služeb, rozvoj organizací vytvoření partnerství mezi neziskovým sektorem a institucemi veřejné správy podpora spolupráce mezi nestátními neziskovými organizacemi, vládními úřady a podnikatelskými subjekty v oblasti sociální integrace vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb čerpání užitečných znalostí a zkušeností z jiných zemí rozvoj programů na poskytování sociálních služeb

Rozvoj celoživotního učení (Priorita 3) Rozvoj počátečního vzdělání jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomiky znalostí (Opatření 3.1) Opatření se zaměří především na rozvíjení klíčových dovedností, které pomáhají využívat teoretické poznatky při řešení praktických problémů a efektivně komunikovat se svým okolím. V souvislosti se snahou o zlepšení kvality výuky na školách podpoří toto opatření projekty zaměřené na přípravné a další vzdělávání učitelů. Podporovány budou aktivity směřující ke zlepšení vzdělávacích příležitostí pro znevýhodněné jedince a jejich integraci do běžných škol, stejně jako aktivity umožňující nadaným žákům a studentům rozvíjet svůj talent. Pozornost bude věnována jedné z důležitých funkcí vysokých škol, kterou je zajištění kvalifikačního růstu budoucích vědeckých pracovníků. Je nutný také rozvoj studijní nabídky na VŠ. K dalším cílům opatření patří i rozvoj dálkových a kombinovaných forem studia a zvyšování informační a environmentální gramotnosti žáků ZŠ, SŠ a VOŠ. Opatření se zaměří na ZŠ, SŠ, VOŠ a VŠ, instituce spolupracující s VŠ, výzkumné ústavy, které se věnují výchově budoucích vědeckých pracovníků, sociální partnery, nestátní neziskové organizace, pedagogická centra, centra pro volný čas a na subjekty realizující programy ekologické výchovy. Typy podporovaných projektů integrace znevýhodněných žáků do výuky v běžných třídách programy pro lidi bez vzdělání k dokončení jejich základního vzdělání podpora projektů škol s celodenním programem (nepovinná část, kdy se nevyučuje) příprava a realizace pilotních vzdělávacích programů rozvoj oborů s širším odborným profilem zkvalitňování praktického výcviku a odborné praxe na SOŠ a VOŠ zavádění externího hodnocení škol a vlastního hodnocení škol další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků škol, pracovníků školní inspekce a veřejné správy ve školství podpora spolupráce mezi školami v oblasti inovací pedagogické práce optimalizace počtu studentů a zvýšení kvality studijních programů VŠ rozvoj lidských zdrojů v oblasti infrastruktury distančního vzdělávání podpora rozvoje bakalářských a doktorských studií rozvoj spolupráce VŠ pražského regionu podpora internacionalizace studia podpora konceptu tzv. „corporate chairs“ podpora rozvoje konzultační a expertní kapacity podpora vzdělávání v oblasti ochrany životního prostředí na školách

106


Rozvoj dalšího vzdělávání (Opatření 3.2) Opatření je zaměřeno na rozvoj nabídky dalšího vzdělávání systémovým způsobem. V Praze bude prostřednictvím tohoto opatření poskytnuta širší nabídka rekvalifikačních kurzů ve vazbě na místní potřeby trhu práce. Nabídku dalšího profesního vzdělávání je třeba posílit vybudováním sítě vzdělávacích a výcvikových center pro profesní vzdělávání osob bez kvalifikace, s nízkou kvalifikací či s kvalifikací neuplatnitelnou na trhu práce. Je také nutné podpořit přípravu lektorů, metodiků a řídících pracovníků vzdělávacích a výcvikových center. Dalším cílem je zlepšit přístup k informacím o možnostech dalšího vzdělávání, usnadnit orientaci v nabídce dalšího vzdělávání v Praze prostřednictvím funkčního poradenského a informačního systému, zkvalitnit toto vzdělávání a rozvíjet jeho nabídku. Opatření se zaměří na lektory, konzultanty, pracovníky v oblasti poradenství, vzdělávací a poradenské instituce, personalisty, podnikatele a zaměstnavatele v Praze, učitele, metodické a řídící pracovníky pražských škol a institucí vzdělávání dospělých. Dále pak nestátní neziskové organizace, účastníky postgraduálních studijních programů, pracovníky veřejné správy hlavního města Prahy, pracovníky služeb zaměstnanosti hlavního města Prahy, experty z výzkumných pracovišť, odborníky pražských zaměstnavatelských a odborových svazů, subjekty realizující programy ekologické výchovy a na profesní asociace a komory. Typy podporovaných projektů vytvoření systému dalšího vzdělávání dobudování vzdělávací infrastruktury rozvoj podpůrných služeb pro systém dalšího profesního vzdělávání založení systému formalizované spolupráce mezi stranou nabídky a poptávky v oblasti dalšího vzdělávání založení systému podpory inovačních aktivit rozšiřování nabídky dalšího vzdělávání podle potřeb trhu vzdělávání a rozvoj lektorů, konzultantů, zkušebních komisařů, učitelů, metodiků a řídících pracovníků působících v oblasti dalšího vzdělávání

Adaptabilita a podnikání (Priorita 4) Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti (Opatření 4.1) Zajištění růstu adaptibility na významné vnitřní, ale zejména vnější změny (vstup do EU) je podmínkou konkurenceschopnosti pražské ekonomiky. Zvláštní pozornost bude věnována malým a středním podnikům a především nově vznikajícím firmám. Pro dobrou informovanost zaměstnavatelů budou v rámci tohoto opatření podporovány profesní asociace a hospodářské komory. Důraz bude kladen také na rozvoj spolupráce mezi organizacemi a na vytváření sítí. Neméně potřebný je rozvoj spolupráce mezi malými a velkými organizacemi, a to i v oblasti managementu lidských zdrojů. Záměrem opatření je přiblížit nové technologie, výrobní změny a měnící se organizační formy práce. Zaměstnanci i zaměstnavatelé by si měli osvojovat další odborné znalosti a dovednosti. Podpora zaměstnanců by měla být realizována také prostřednictvím rozvoje odborových organizací. Pro dlouhodobou úspěšnost českých organizací je nutným předpokladem zvyšování etiky podnikání a rozvoj firemní kultury. Úroveň informovanosti zaměstnanců a zaměstnavatelů by se měla zlepšit budováním specializovaných informačních a poradenských center. Důležité je také zavést certifikaci personálu i podniků podle norem uznatelných na evropské úrovni. Dalším cílem opatření je rozvoj vzdělávacích programů ve vazbě na vstup do EU, především pro malé podnikatele. Opatření se zaměří na zaměstnavatele a zaměstnavatelské organizace (profesní asociace, podnikatelské svazy, hospodářské komory atd.) a na zaměstnance a jejich sdružení.

107


Typy podporovaných projektů podpora podnikatelů poradenství při zakládání a rozvoji malých a středních podniků podpora vzdělávání v organizacích podpora rozvoje obchodních a profesních sdružení, komor apod. Spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací (Opatření 4.2) Jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje konkurenceschopnosti pražské ekonomiky je spolupráce pracovišť výzkumu a vývoje s podnikatelskou sférou. V tomto smyslu zatím není využíván velký vědecký a vzdělávací potenciál pražských VŠ. Opatření se zaměřuje na podporu zavádění nových technologií do praxe a na vznik a rozvoj technologicky orientovaných firem ve spolupráci se studenty a mladými vědeckými pracovníky. Rovněž v ústavech Akademie věd ČR bude snahou více orientovat výstupy jejich činnosti na potřeby uživatelů výsledků výzkumu. Na druhé straně chce toto opatření podpořit aktivní zapojení příslušníků podnikatelské sféry do tohoto procesu tak, aby se naučili jasně definovat své potřeby a na výzkumných úkolech spolupracovali s výzkumnými pracovišti. K dalším záměrům opatření patří vytvořit a dále rozvíjet informační systém pro urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe a vytvořit v Praze základ fungujícího systému školicích a poradenských center a podnikatelských inkubátorů. Opatření se zaměří na studenty, doktorandy a mladé vědecké pracovníky, zaměstnance, řídící pracovníky, zájemce plánující založení nové technologicky orientované firmy a na nestátní neziskové organizace. Typy podporovaných projektů vyšší zapojení zaměstnavatelů do zvyšovaní vlastní kvalifikace a kvalifikace svých zaměstnanců motivace VŠ a vědeckých pracovišť k podpoře vytváření firem, které přijímají a rozšiřují nové know-how (spin-off firem) zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe aktivity sloužící k propagaci nových technologií stáže a odborná příprava pracovníků podpora existujících i nových konzultačních firem podpora vzniku a rozvoje technologicky orientovaných firem podpora zavádění nových technologií vytváření partnerství pracovišť výzkumu a vývoje a podnikatelských subjektů Rozvoj cestovního ruchu (Opatření 4.3) Odvětví cestovního ruchu je pro Prahu velmi důležité. K dosažení záměru zvyšování kvality služeb cestovního ruchu v Praze bude třeba zlepšovat komunikační a jazykové dovednosti pracovníků ve službách cestovního ruchu a v navazujících činnostech. Zároveň je nutné postihnout specifické potřeby cestovního ruchu v Praze. K tomu bude sloužit vytvoření sítě poradenských a vzdělávacích služeb pro stávající a začínající podnikatele v cestovním ruchu, zvyšování úrovně znalostí a využívání moderních technologií při poskytování komplexních informací pro turisty a návštěvníky Prahy. Zároveň je potřeba, aby poskytovatelé služeb cestovního ruchu byli s předstihem informováni o trendech v cestovním ruchu a připravováni na inovace svých služeb. Vzhledem k současné mezinárodní situaci by pracovníci v cestovním ruchu měli být také seznámeni s nejnovějším know-how v oblasti bezpečnosti turistů a návštěvníků a osvojit si jejich používání. Opatření se zaměří na zaměstnance služeb cestovního ruchu, podnikatelské subjekty působící v cestovním ruchu, subjekty působící v navazujících činnostech, zájemce o zahájení podnikání v cestovním ruchu, veřejnou správu a na asociace a profesní sdružení.

108


Typy podporovaných projektů kurzy na doplňování komunikačních a jazykových dovednosti školení marketingových specialistů na cestovní ruch rekvalifikační kurzy pro služby cestovního ruchu poradenské služby pro podnikatele a začínající podnikatele v cestovním ruchu školení se zaměřením na používání nových bezpečnostních technologií v cestovním ruchu vytváření sítě informačních středisek pořádání workshopů a pracovních setkání

109


IV.4 Fond soudržnosti Fond soudržnosti poskytuje prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských státech Unie, jejichž HDP (HNP) na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU. Tuto podmínku bude ČR v okamžiku svého vstupu do EU splňovat (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Fond se specificky nezaměřuje na regionální politiku. Tu regionům poskytují strukturální fondy, Fond soudržnosti má v tomto ohledu spíše doplňující funkci. Z hlediska objemu finančních prostředků z EU bude tvořit cca 1/3 z celé pomoci. Poskytování pomoci je podmíněno: HDP (respektive HNP) na obyvatele měřený paritou kupní síly (u členského státu nesmí překročit 90 % průměru EU členský stát musí realizovat program „hospodářské konvergence“ (posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, které jsou v těchto oblastech nutné.) Při procedurách při využití Fondu soudržnosti jsou rozhodnutí přijímána společně členským státem a EK. Projekty mohou být seskupeny do skupin vzájemě propojených společnou strategií, zatímco jednotlivé projekty mohou být, je-li to vhodné rozděleny do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou být financovány odděleně. Pozornost je věnována tomu, aby se vyloučilo financování projektu z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů současně. Délka projektů se různí případ od případu. Projekty jsou spravovány národními orgány a realizace je kontrolována Monitorovacími výbory. Fond přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti EU. Míra pomoci poskytovaná fondem je 80 - 85 % veřejných nebo ekvivalentních výdajů, její konkrétní výše je stanovena podle typu projektu, jenž má být realizován. V roce 2003 oznámila EK ČR výši finančních alokací v současných cenách pro Fond soudržnosti a strukturální fondy na období 2004 - 2006 (viz tabulka č.10).

Přehled finančních alokací Roky 2004 2005 2006*) Fond soudržnosti Min. (9,76 %) 282 794 467 237 182 297 317 290 983 Max. (12,28 %) 355 811 071 298 421 988 399 214 474 Střední hodnota 11,2 % 319 302 769 267 802 143 358 252 729 Strukturální fondy Celkem FS a SF Tabulka č. 10: Přehled finančních alokací pro FS a SF na období 2004 - 2006 (v EUR) Poznámka: alokace může být upřesněna

2004 - 2006 837 267 747 1 053 447 533 945 357 641 1 685 134 993 2 630 492 634

Strategické dokumenty Využívání finančních prostředků z Fondu soudržnosti pro oblast životního prostředí a dopravy stanovují příslušné resorty v rámci jimi zpracovaných strategických dokumentů: strategie Fondu soudržnosti pro sektor životního prostředí (www.env.cz) strategie Fondu soudržnosti pro sektor dopravy (www.mdcr.cz) strategie Fondu soudržnosti - implementační systém (www.strukturalni-fondy.cz) Zpracování „Strategie Fondu soudržnosti - implementační systém“ vyplývá z: požadavků nařízení EU, která podporu z Fondu soudržnosti upravují z usnesení vlád, která byla přijata k jejich implementaci Materiál určí systém přípravy a realizace projektů financovaných z Fondu soudržnosti, postavení a úlohu Řídicího orgánu, ministerstev životního prostředí, dopravy, SFŽP ČR, ŘSD a SŽDC a vazby mezi nimi.

110


Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor Řídicího orgánu Fondu soudržnosti. Meziresortní řídící výbor Výbor tvoří vrcholný rozhodovací orgán příjmu pomoci z Fondu soudržnosti v ČR. Jeho pravomoci vymezuje statut schválený vládou. Platební orgán Ministerstvo financí, Odbor Národního fondu Realizační orgány: Státní fond životního prostředí Správa železniční dopravní cesty Ředitelství silnic a dálnic Cíle podpory Projekty, které přispívají k dosažení cílů v oblasti životního prostředí: ochrana vod nakládání s odpady a obaly ochrana ovzduší staré ekologické zátěže Projekty, které přispívají k dosažení cílů v oblasti dopravy: železniční doprava silniční doprava vodní cesty civilní letecká doprava multimodální přepravní systémy Koneční příjemci/koneční uživatelé veřejné nebo soukromé subjekty, které na základě předložené projektové žádosti pro pomoc obdrží finanční prostředky z Fondu soudržnosti Zprostředkující subjekt Ministerstvo životního prostředí Odbor integrovaného financování Vršovická 65 100 10 Praha 10 +420 267 122 530

Ministerstvo dopravy Oddělení implementace fondů EU nábř. L. Svobody 12/1222 110 15 Praha 1 +420 972 231 152

111


IV.5 Iniciativy Společenství IV.5.1 INTERREG III A, B, C INTERREG je jednou ze 4 Iniciativ Společenství, a současně je Iniciativa co do objemu finančních alokací EU největší. Finanční prostředky na INTERREG jsou hrazeny z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zaměřením se jedná o „doplňkovou“ aktivitu k cíli 1 ve Společném regionálním operačním programu, s orientací na menší neinfrastrukturní projekty. V současné době je realizována III fáze této Iniciativy, která běží v období 2000 - 2006. Po vstupu do EU se ČR připojí k Iniciativě INTERREG III na období 2004 - 2006. INTERREG zahrnuje tři větve, ve kterých bude mít ČR na období 2004 - 2006 k dispozici celkem 68,67 mil. EUR: větev A - přeshraniční spolupráce - k dispozici 80 % z celkového objemů finančních prostředků (cca 54,93 mil. EUR) větev B - nadnárodní spolupráce - k dispozici 14% z celkového objemů finančních prostředků (cca 9,62 mil. EUR) větev C - interregionální spolupráce - k dispozici 6% z celkového objemů finančních prostředků (cca 4,12 mil. EUR) INTERREG IIIA Základním cílem Iniciativy INTERREG IIIA je pozvednout celkovou socio-ekonomickou úroveň příhraničních regionů s ohledem na obchodní, hospodářské, turistické, společenské a kulturní vztahy se sousedními regiony. Podporovanými oblastmi v rámci Iniciativy jsou územní jednotky NUTS III lokalizované podél vnějších i vnitřních hranic EU. V ČR je Iniciativa realizována na pěti hranicích: česko - saské, česko - bavorské, česko - rakouské, česko - slovenské a česko - polské. Implementace jednotlivých programů se řídí dvěma základními programovými dokumenty: Programem Iniciativy Společenství (Community Initiative Programme - CIP) a Programovým dodatkem (Programme Complement - PC). CIP je předkládán EK k odsouhlasení a obsahuje základní rysy programu, především vymezení strategie, jednotlivých priorit a opatření a popis implementačních struktur a finančních alokací. Dokument je dále rozpracován v Programovém dodatku, který je EK je zasílán pouze na vědomí. Iniciativa je zaměřena na obce (svazky obcí), města, kraje, organizace zřizované kraji či obcemi, které poskytují veřejné služby a jsou zcela vlastněny těmito kraji či obcemi, nestátní neziskové organizace (NNO). Iniciativa je financována z Evropského fondu regionálního rozvoje, výše příspěvku na projekt je maximálně 75 % celkových nákladů projektu. Pro ČR bylo na období 2004 - 2006 vyčleněno 55 mil. EUR, které byly mezi pět hranic (pět programů) rozděleny následovně:

Program 2004 2005 2006 INTERREG IIIA 16 797 894 17 135 924 21 066 182 ČR - Bavorsko 2 626 580 2 679 435 3 293 985 ČR - Sasko 3 023 621 3 084 466 3 791 913 ČR - Rakousko 3 359 579 3 427 185 4 213 236 ČR - Polsko 5 039 368 5 140 777 6 319 855 ČR - Slovensko 2 748 746 2 804 060 3 447 193 Tabulka č. 11: Rozdělení finančních prostředků Iniciativy INTERREG III A na období 2004 - 2006

112

Celkem (EUR) 55 000 000 8 600 000 9 900 000 11 000 000 16 500 000 9 000 000


Řízení programu U programů, kde ČR nebyla určena Řídicím orgánem (Managing Authority - MA), byl zřízen tzv. Národní orgán (National Authority - NA), který je partnerem Řídicímu orgánu a je spoluzodpovědný za povinnosti, které jsou určeny Řídicímu orgánu. Řídicí orgán je celkově zodpovědný za daný program a svoji část, Národní orgán je zodpovědný pouze za svou část programu. ČR je Řídicím orgánem v česko - polském programu; Národním orgánem potom u česko - saského, česko - bavorského, česko - rakouského a česko - slovenského programu. Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor programů EU Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 www.strukturální-fondy.cz www.mmr.cz Platební orgán U programů, kde ČR nebyla určena Platebním orgánem (Paying Authority - PA), byl zřízen tzv. sub-Platební orgán (sub-Paying Authority - sub-PA), který je partnerem Platebnímu orgánu a je spoluodpovědný za povinnosti, které jsou určeny Platebnímu orgánu. ČR je Platebním orgánem v česko - polském programu; sub-Platebním orgánem potom u česko - saského, česko - bavorského, česko - rakouského a česko - slovenského programu. Platební jednotka Pro účely vyplácení prostředků z ERDF konečným příjemcům zřídila ČR na Ministerstvu pro místní rozvoj Platební jednotku (Paying Unit - PU). Monitorovací výbor Monitorovací výbor (Monitoring Committee - MC) provádí celkové monitorování programu. Výbor je ustaven členskými státy po dohodě s Řídicím orgánem a po konzultacích s partnery. Skládá se z představitelů regionálních a místních institucí, celostátních institucí, hospodářských a sociálních partnerů a nevládních organizací. Na práci výboru se jakožto poradce podílí zástupce Komise. Výboru předsedá zástupce jednoho z členských států nebo Řídicího orgánu. Řídicí výbor Hlavní povinností Řídicího výboru (Steering Committee - SC) je společný výběr a schvalování projektů a dozor nad jejich implementací. Projekty jsou vybírány se souhlasem všech členů oprávněných hlasovat. Jestliže mezi hlasujícími členy není možné dosáhnout shody, je projekt považován za zamítnutý. Projekty jsou vybírány v souladu s výběrovou procedurou a kritéria jsou stanovena v programovém dokumentu a v jeho dodatku. Společný technický sekretariát Společný technický sekretariát (Joint Technical Secretariat - JTS) asistuje Řídicímu/Národnímu a Platebnímu/subPlatebnímu orgánu při operačním řízení v rámci jejich pravomocí. Ve všech pěti programech je JTS ustanoven jako samostatná jednotka složená ze zástupců obou partnerských zemí.

113


Základní kritéria pro podávání projektů Základní charakteristika programu přeshraniční spolupráce INTERREG IIIA je shrnuta do několika základních kritérií, která jsou odvozena z dokumentů programu: přeshraniční efekt projektu soulad projektu s podporovanými aktivitami realizace projektu v podporovaném území existence přeshraničního partnera kompletně vyplněná projektová žádost včetně všech povinných příloh Projekty v rámci Iniciativy budou předkládány kontinuálně na příslušných místech. Vždy bude oznámen termín zasedání Řídicího výboru s určením data, kdy je nutné nejpozději projektovou žádost předložit, aby byla zařazena na toto zasedání. Pokud do takového termínu nebude projektová žádost předložena, bude projednána na následujících zasedáních, která se budou konat několikrát do roka. Zprostředkující subjekt Centrum pro regionální rozvoj Vinohradská 46 120 00 Praha 2 +420 221 580 201 www.crr.cz Program INTERREG IIIA, Bavorsko - ČR Podporované území území kraje Plzeňského území kraje Karlovarského část Jihočeského kraje, a to správní území okresů Prachatice, Strakonice, Písek, Český Krumlov a České Budějovice Implementační struktura Řídící orgán - Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologií, Mnichov (www.stmwivt.bayern.de/) Národní orgán - Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha (www.mmr.cz) Platební orgán - Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologií, Mnichov (www.stmwivt.bayern.de/) sub-Platební orgán - Ministerstvo financí, Praha (www.mfcr.cz)

Hospodářský rozvoj (Priorita 1) Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru (Opatření 1.1) Cíle podpory podpora přeshraniční spolupráce podniků v oblasti výzkumu, vývoje, technologie, inovací, analýzy trhu, prodeje, výstav a veletrhů (ve všech sektorech a odvětvích) podpora rozvoje středisek transferu technologií a intenzifikace transferu technologií a know-how podpora aktivit institucí z oblasti hospodářského rozvoje (např. obchodních a průmyslových komor, komor pro řemesla) a přeshraniční spolupráce těchto institucí

114


Cestovní ruch, volný čas a rekreace (Opatření 1.2) Cíle podpory podpora přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu, volného času a rekreace (např. rezervační a informační systémy, spolupráce lázeňských měst a obcí) a s dalšími odvětvími (např. obchod, řemeslo) podpora výstavby a zlepšování infrastruktury cestovního ruchu (např. zařízení, turistické stezky, cyklostezky, cyklotrasy, jezdecké stezky, tematické stezky, běžecké tratě, značení) včetně opatření k řízení toku návštěvníků podpora opatření pro zlepšení kvality nabídky podpora prodeje a informací v regionu

Infrastruktura (Priorita 2) Doprava (Opatření 2.1) Cíle podpory podpora výstavby a zlepšování příhraniční a přeshraniční dopravní infrastruktury (silnice, železnice, veřejná hromadná doprava, letecká doprava) podpora kombinované dopravy a spolupráce poskytovatelů dopravy podpora zlepšování organizace dopravy (např. dopravní informační a navigační systémy) a přeshraniční koordinace dopravy přestavba a výstavba nových hraničních přechodů a opatření v oblasti techniky a organizace odbavení na státní hranici Ostatní infrastruktura (Opatření 2.2) Cíle podpory podpora výstavby a zlepšení infrastruktury v oblasti zásobování vodou a energiemi podpora zlepšení komunikační a informační infrastruktury rozvoj, výstavba a zavádění komunikačních a informačních systémů

Rozvoj území a životního prostředí (Priorita 3) Ochrana přírody a životního prostředí (Opatření 3.1) Cíle podpory podpora přeshraniční spolupráce v ochraně přírody a životního prostředí (např. opatření k ochraně druhů a biotopů, revitalizaci, sanaci a trvalé péči a prevenci ekologických škod) výstavba ekologických zařízení ochrany přírody a odpovídajících institucí a organizací podpora likvidace odpadních vod a odpadů a odstraňování reliktních zátěží podpora národních a přírodních parků a dalších chráněných oblastí podpora využívání ekologických postupů (např. využívání obnovitelných druhů surovin, šetrné využívání zdrojů energií, využívání alternativních zdrojů energií)

115


Územní plánování a rozvoj venkovského prostoru (Opatření 3.2) Cíle podpory rozvoj informačních systémů (např. přeshraniční databanky, územní informační systémy) podpora zlepšení přeshraniční spolupráce v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje podpora rozvoje venkovského prostoru (např. rozvoj obcí, venkovských sídel, rozvoj klastru, majetkoprávní vztahy a péče o krajinu) zlepšování protipovodňové ochrany podpora hospodaření se dřevem podpora příhraniční a přeshraniční sanace lesů a lesních půd

Lidské zdroje a sítě (Priorita 4) Profesní vzdělávání a trh práce (Opatření 4.1) Cíle podpory podpora profesního vzdělávání a zvyšování kvalifikace (např. rozvoj a realizace vzdělávacích opatření a vzdělávacích kurzů pro zvyšování kvalifikace v oblastech služeb, cestovního ruchu, výpočetní techniky, informačních a komunikačních technologií, zdravotnictví, ochrany životního prostředí, energetiky, telekomunikačních služeb a multimédií) podpora profesních vzdělávacích opatření a opatření zaměstnanosti, především pro nezaměstnané, ženy, mládež, výdělečně činné se sníženou pracovní schopností a osob, jimž hrozí vyloučení z trhu práce podpora spolupráce aktérů a institucí v oblasti trhu práce a profesního vzdělávání získávání a rozšiřování informací (např. analýzy trhu práce s přeshraničním kontextem) a vývoj, výstavba a zavádění informačních systémů (např. vyhledávání a zprostředkování pracovních příležitostí atd.) Všeobecné vzdělávání, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní obrana (Opatření 4.2) Cíle podpory podpora všeobecného vzdělávání v rámci politiky celoživotního vzdělávání (např. jazykových kurzů), poradenství a informací výměna žáků, studentů, pedagogů a vědeckého personálu (např. výměnné stáže žáků) a rozvoj stipendijních programů podpora přeshraniční spolupráce v oblastech všeobecného vzdělání, vědy, výzkumu, vývoje a technologií apod. podpora přeshraniční spolupráce v oblasti kultury podpora civilní obrany a ochrany před katastrofami Sítě (Opatření 4.3) Cíle podpory podpora přeshraniční spolupráce mezi regionálními institucemi a aktéry, rozvoj tematických sítí a společných regionálních rozvojových organizací vybudování a etablování institucionálních přeshraničních organizací (např. euroregionů) podpora malých projektů, zvláště pro prohlubování přeshraničních kontaktů Program INTERREG IIIA, Sasko - ČR Podporované území území kraje Libereckého území kraje Ústeckého území kraje Karlovarského

116


Implementační struktura Rídící orgán - Saské státní kancléřství, Drážďany Národní orgán - Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha (www.mmr.cz) Platební orgán - Saské státní ministerstvo hospodářství a práce, Drážďany (www.smwa.sachsen.de) sub-platební orgán - Ministerstvo financí, Praha (www.mfcr.cz)

Hospodářský rozvoj a kooperace podniků (Priorita 1) Hospodářský rozvoj (Opatření 1.1) Cíle podpory podpora zajištění, případně vytvoření pracovních míst podpora výzkumu a technologického rozvoje, obzvlášť technologií orientovaných do budoucna využití, případně vytvoření společných průmyslových lokalit Cestovní ruch (Opatření 1.2) Cíle podpory zlepšení nabídky cestovního ruchu zřizování, sanace, modernizace a rozšiřování veřejných zařízení cestovního ruchu (obzvlášť turistické cesty, cyklistické stezky a naučné stezky, místa na zotavenou apod.) podpora společných marketingových strategií v oblasti cestovního ruchu

Infrastruktura (Priorita 2) Dopravní infrastruktura (Opatření 2.1) Cíle podpory zlepšení dopravní infrastruktury a napojení pohraničí na národní a transevropské dopravní sítě výstavba a přestavba hraničních přechodů všech typů podpora dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí Jiná infrastruktura (Opatření 2.2) Cíle podpory zlepšení použití infrastruktury pomocí informačních a řídicích systémů podpora moderních, kompatibilních energetických, informačních a komunikačních systémů zesílení přeshraniční spolupráce při plánování sociální a kulturní infrastruktury vytvoření předpokladů pro přeshraniční využívání zdravotnických, sociálních, sportovních, kulturních a vzdělávacích zařízení

117


Rozvoj území a životního prostředí (Priorita 3) Životní prostředí (Opatření 3.1) Cíle podpory podpora ochrany a rozvoje přírody a zemědělství v příhraniční oblasti podpora snižování obsahu škodlivin ve vzduchu, půdě a vodě zlepšení základní technické infrastruktury životního prostředí (obzvlášť v oblasti zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod) a ekosystémů vodních toků a ploch vybudování a vytvoření příhraničních sítí ochrany životního prostředí a vytváření koncepcí Rozvoj venkova (Opatření 3.2) Cíle podpory podpora jednotného a trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí při zachování jednoty hospodářských, sociálních a ekonomických aspektů zaměření integrovaného jednotného rozvoje na propojení sídelně-strukturních, zemědělských, lesnických, ekonomických, ekologických, socio-kulturních a rekreačních funkcí vypracování a realizace společné komplexní územní rozvojové koncepce

Lidské zdroje a sítě (Priorita 4) Vzdělání a kvalifikace (Opatření 4.1) Cíle podpory plánování, organizace a provádění vzdělávacích akcí výměny učitelů, asistentů podpora příhraniční spolupráce v oblasti školního a mimoškolního vzdělání a kvalifikace pro zajištění pracovních míst v regionu odbourání jazykových bariér Sociálně-kulturní rozvoj (Opatření 4.2) Cíle podpory intenzifikace spolupráce v sociálních a kulturních zařízeních na základě příhraniční spolupráce intenzifikace kulturní výměny příhraniční zdravotní péče a prevence Spolupráce (Opatření 4.3) Cíle podpory intenzifikace výměny mezi občany, institucemi, svazy, podniky atd. Bezpečnost (Opatření 4.4) Cíle podpory podpora informačních systémů k evidenci, znázornění a hodnocení potenciálů, nebezpečí v příhraniční oblasti cvičení, soutěže a sympózia vztahující se k úkolům v oblasti bezpečnosti podpora výměny informací míst odpovědných za protipožární ochranu a poskytování pomoci zlepšení spolupráce k zachování bezpečnosti ve společné příhraniční oblasti

118


Program INTERREG IIIA, Rakousko - ČR Podporované území území kraje Jihočeského území kraje Vysočina území kraje Jihomoravského Implementační struktura Řídící orgán - Rakouské spolkové kancléřství, Vídeň (www.bka.gv.at) Národní Orgán - Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha (www.mmr.cz) Platební orgán - Rakouské spolkové kancléřství, Vídeň (www.bka.gv.at) sub-platební orgán - Ministerstvo financí, Praha (www.mfcr.cz)

Přeshraniční hospodářská spolupráce (Priorita 1) Rozvoj hospodářských lokalit a infrastruktury pro ekonomický sektor v příhraničí (Opatření 1.1) Cíle podpory zakládání, rozvoj a podpora hospodářských parků a technologických, zakladatelských, poradenských a dalších středisek, která stimulují rozvoj přeshraničních aktivit, respektive od nichž lze očekávat tyto efekty podpora (přeshraniční) spolupráce mezi vědou a hospodářstvím (transfer know-how, společný výzkum) budování a zdokonalování podnikové infrastruktury v místech větší koncentrace průmyslové výroby a živnostenského podnikání Přeshraniční mezipodniková spolupráce (malé a střední podniky), konzultační a poradenská činnost pro přeshraniční aktivity (Opatření 1.2) Cíle podpory spolupráce se zařízeními v oblasti výzkumu a vývoje vybudování přeshraničních mezipodnikových dodavatelských a/nebo odběratelských sítí (malé a střední podniky, společné podniky, business broking a klastry) vytváření nové přeshraniční nabídky služeb, hlavně v oblasti transferu technologií, distribuce informací, poradenství a finančních instrumentů rozvoj mezipodnikových kooperací v oblasti kvalifikace (např. kompetencí v oblasti řízení) budování informačních systémů a podpora realizace společných akcí apod. Cestovní ruch a nabídka aktivit pro volný čas (Opatření 1.3) Cíle podpory posílení ekonomického významu cestovního ruchu v příhraničí využití synergických efektů (poptávkový efekt z cestovního ruchu) zvýšení atraktivity a modernizace nabídky (včetně konkrétních opatření na zvýšení úrovně kvalifikace) rozvoj nabídek „šetrného cestovního ruchu“ a získávání nových skupin zákazníků rozšíření možností spolupráce s dalšími hospodářskými odvětvími (např. zemědělství, řemesla a živnostenské podnikání)

119


Dosažitelnost (Priorita 2) Dopravní infrastruktura, informační a komunikační technologie (Opatření 2.1) Cíle podpory zlepšení infrastruktury/uplatnění dalších možností přechodu hranice (hraniční přechody, cyklistické stezky, trasy pro pěší, silniční tahy regionálního/místního přeshraničního významu) technická opatření v oblasti hraničního odbavení výstavba základní infrastruktury cestovního ruchu zlepšení telekomunikační infrastruktury výstavba, respektive napojení na „informační dálnice“ logistické sítě v oblasti nákladní dopravy apod Organizace dopravy, plánování a logistika (Opatření 2.2) Cíle podpory studie proveditelnosti a vypracování přípravných rozvojových a realizačních plánů na celém území společného příhraničního regionu (mj. prostřednictvím slaďování jízdních řádů s cílem dosáhnout lepšího napojení na transevropskou dopravní síť [TEN]) vývoj a výstavba informačních systémů (naváděcí dopravní systémy) studie (např. průzkum koridorů), aplikace (např. pilotní nebo zkušební projekty) podpora přeshraničních systémů příměstské veřejné dopravy podpora specifických přeshraničních složek organizace a plánování dopravy a dopravních koncepcí, především v hospodářských a turistických lokalitách přeshraničního významu

Přeshraniční organizační struktury a sítě (Priorita 3) Podpora přeshraničních organizačních struktur a budování sítí (Opatření 3.1) Cíle podpory budování a podpora institucionálního rámce přeshraničních organizací aktivity zaměřené na dosažení potřebné profesionální úrovně institucí pro rozvoj meziregionální, sociální a kulturní spolupráce s důrazem na roli nových samosprávných orgánů v ČR rozvoj a implementace projektů spolupráce jako např. budování (tematicky zaměřených) městských sítí, regionálních rozvojových organizací, spolupráce města s příměstskými oblastmi, kooperace v oblasti rozvoje venkova, problematika zdraví, postavení žen, mládeže, integrace, kultura atd. public relations a informační akce (veletrhy, burza partnerských organizací atd.) Malé projekty včetně akcí typu „people to people“ a pilotních projektů (Opatření 3.2) Cíle podpory podpora malých projektů ve všech oblastech zahrnutých do programu, jako je např. školství, problematika žen, kultura, mládež, sociální otázky, životní prostředí, kulturní výměna, integrace, pořádání besed podpora místních rozvojových iniciativ studie proveditelnosti a další aktivity v souvislosti s přípravou větších projektů (např. školení, semináře)

120


Lidské zdroje (Priorita 4) Rozvoj regionálního trhu práce v kontextu rozšiřování EU (Opatření 4.1) Cíle podpory kooperace institucí provádějících politiku na trhu práce přeshraniční monitoring trhu práce transfer know-how týkající se politiky na trhu práce: pořádání seminářů a schůzek expertů rozvoj regulačních systémů, které umožní vytvořit přijatelné a ze sociálního hlediska únosné vztahy na přeshraničním trhu práce apod. Rozvoj kooperace a infrastruktury v oblasti vzdělávání, získávání kvalifikace a ve vědě (Opatření 4.2) Cíle podpory rozvoj a realizace společné přeshraniční nabídky kvalifikace odpovídající potřebám rozvoje regionu (např. ochrana přírody a životního prostředí, cestovní ruch, nová média, telekomunikace, povolání v oblasti sociálních služeb, jazykové kurzy, řídicí schopnosti, informační technologie, technologie pro životní prostředí, ozdravná turistika atd.) budování systému informačních služeb a středisek rozvoj společných učebních osnov, vzdělávacích programů, nabídek a výměnných programů vytváření vícejazyčných učebních pomůcek koncipovaných pro potřeby regionu budování a rozšiřování infrastruktury zaměřené na výzkum a na primární a další vzdělávání

Trvale udržitelný územní rozvoj a ochrana životního prostředí (Priorita 5) Management přírodních zdrojů, technická infrastruktura a obnovitelné zdroje energie (Opatření 5.1) Cíle podpory studie a koncepce v oblasti životního prostředí a energetiky, ekologický monitoring, výzkum životního prostředí, obnovitelné suroviny, obnovitelné zdroje energie a efektivita využívání energetických zdrojů podpora využívání obnovitelných surovin a energetických zdrojů uplatňování ekologických technologií a postupů studie a pilotní projekty v oblasti vodohospodářských systémů sídel a odpadového hospodářství, výstavba nové a modernizace existující infrastruktury zásobování energií a likvidace odpadů Opatření na ochranu přírody a životního prostředí včetně zřizování národních a přírodních parků (Opatření 5.2) Cíle podpory zachování, prohlubování a dlouhodobé uplatňování opatření na ochranu přírody a životního prostředí v národních a přírodních parcích a v chráněných krajinných oblastech podpora opatření v oblasti infrastruktury v národních a přírodních parcích, příprava a průběžné konzultování projektů vytvoření odborné základny pro flóru a faunu a opatření v oblasti ochrany přírody a životního prostředí mimo zákonem vymezené chráněné oblasti

121


Přeshraniční územní rozvoj ve venkovských a městských oblastech (Opatření 5.3) Cíle podpory studie a analýzy územního rozvoje a regionálního plánování, především pokud jde o přípravu na rozšíření EU (např. studie proveditelnosti, rozvojové koncepce, posudky na jednotlivé územní celky, vypracování ideových plánů územního rozvoje a rozvoje přírodního prostředí, koncepce rozvoje jednotlivých lokalit atd.) budování informačního systému (např. databáze, územní informační systémy, monitoring životního prostředí) institucionální spolupráce v oblasti územního plánování a při zřizování přeshraničních kooperačních, poradenských a informačních středisek Program INTERREG IIIA, ČR - Polsko Podporované území území kraje Libereckého území kraje Královéhradeckého území kraje Pardubického území kraje Olomouckého území kraje Moravskoslezského Implementační struktura Řídící orgán - Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha (www.mmr.cz) Národní orgán - Ministerstvo hospodářství, práce a sociální politiky, Varšava (www.mpips.gov.pl/) Platební orgán - Ministerstvo financí, Praha (www.mfcr.cz) sub-platební orgán - Ministerstvo financí, Varšava (www.mofnet.gov.pl/)

Další rozvoj a modernizace infrastruktury ke zlepšování konkurenceschopnosti přeshraniční oblasti (Priorita 1) Podpora infrastruktury přeshraničního významu (Opatření 1.1) Cíle podpory modernizace regionálních silnic k přechodům, zvýšení jejich kapacity rozvoj služeb vztahujících se k dopravě ve způsobilých oblastech, zejména k příhraničí podpora a příprava modernizace regionálních železnících tratí Infrastruktura zaměřená na ochranu životního prostředí a prevenci záplav (Opatření 1.2) Cíle podpory programy ochrany půdy společné programy na ochranu zalesněných ploch, rozšíření jejich druhové diverzity opatření omezující množství a úroveň znečištění odpadních vod včetně rekonstrukce čističek odpadních vod, výstavby kanalizačních sítí a napojení obyvatel na čističky odpadních vod tvorba společných systémů prevence záplav, retence vod a systémů včasného varování

122


Zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu (Opatření 1.3) Cíle podpory zajištění příslušné technické infrastruktury cestovního ruchu vytváření vědecko technologických parků a přeshraničních inkubátorů rozvoj a obnova stezek a tras cestovního ruchu budování turistické infrastruktury pro pěší trasy, cyklistické trasy, lyžařské trasy budování pomocné turistické infrastruktury jako parkoviště, pomocná turistická zařízení

Rozvoj místní společnosti v přeshraniční oblasti (Priorita 2) Rozvoj cestovního ruchu (Opatření 2.1) Cíle podpory projekty společného řízení hodnotných přírodních a turistických oblastí včetně zavedení jednotného informačněorientačního systému projekty služeb pro turistický ruch - stezky dědictví, zájmově orientované turistické systémy a jejich přeshraniční koordinace podpora vzniku společných informačních center podpora společné propagace venkovských center, agroturistiky apod.

Podpora iniciativ místních komunit - mikroprojekty (Opatření 2.2) Cíle podpory neinvestiční přeshraniční projekty typu „people to people“ z oblasti kulturní, sociální a ekonomické, životního prostředí, vzdělávací, klubové, sportovní atd. Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí (Opatření 2.3) Cíle podpory vytváření tematických struktur přesahujících hranici vytváření přeshraničních sítí zahrnující prvky spolupráce v prioritách 1 a 2 příprava přeshraničních strategií, plánů a návrhů podpora systematické přeshraniční spolupráce v oblasti trhu práce - snižování nezaměstnanosti v příhraničí přeshraniční výměna informací - média Program INTERREG IIIA, ČR - Slovensko Podporované území území kraje Moravskoslezského území kraje Zlínského území kraje Jihomoravského Implementační struktura Řídící orgán - Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje, Bratislava (www.build.gov.sk) Národní orgán - Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha (www.mmr.cz) Platební orgán - Ministerstvo financí SR, Bratislava (www.finance.gov.sk) sub-platební orgán - Ministerstvo financí, Praha (www.mfcr.cz)

123


Sociální a kulturní rozvoj a síťování (Priorita 1) Lidské zdroje, sociální a kulturní rozvoj (Opatření 1.1) Cíle podpory posílení přeshraniční spolupráce v oblasti zachování a rozvoje kulturních tradic pro další generace rozvoj kulturního potenciálu regionu s důrazem na růst konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionu v oblasti cestovního ruchu Zachování a zlepšení přírodních zdrojů a životních podmínek vzhledem k rozvoji cestovního ruchu (Opatření 1.2) Cíle podpory zlepšování životních standardů ve specifických příhraničních územích (horská území, vinice, pastviny, ovocné sady atd.) zachování přírodního bohatství v regionu s ohledem na rozvoj cestovního ruchu příprava dokumentace a projektů pro infrastrukturu malého rozsahu Fond mikroprojektů (Opatření 1.3) Cíle podpory přeshraniční integrace a posílení dlouhodobých forem spolupráce vytváření a posilování kontaktů a trvalé přeshraniční spolupráce obyvatel, euroregionů a regionálních struktur

Zachování krajiny a rozvoj cestovního ruchu (Priorita 2) Budování a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (Opatření 2.1) Cíle podpory zvýšení domácí i zahraniční návštěvnosti, zejména dlouhodobé, včetně prodloužení turistické sezóny zvýšení ekonomického významu cestovního ruchu v příhraničním regionu vytváření podmínek pro malé a střední podnikání v regionu prostřednictvím zlepšení technické infrastruktury Rozvoj krajiny vzhledem k aspektům životního prostředí (Opatření 2.2) Cíle podpory rozvoj a zkvalitňování specifických krajinných území využití specifických regionálních a lokálních podmínek ke zvýšení aktivit cestovního ruchu zvýšení využívání alternativních zdrojů energie

124


INTERREG IIIB CADSES a INTERREG IIIC Iniciativy Společenství INTERREG IIIB CADSES a INTERREG IIIC jsou určeny pro nadnárodní a meziregionální spolupráci v rámci evropského prostoru a vyžadují, aby se jednotlivých projektů účastnili projektoví partneři z minimálně tří zemí. Obě Iniciativy mají odlišnou organizační strukturu než ostatní programy spolufinancované ze strukturálních fondů. Řídicí orgány, Platební orgány a Společné technické sekretariáty jsou společné pro všechny účastnící se země a byly ustaveny na začátku současného programovacího období (2000 - 2006). K zajištění věcných cílů Iniciativ INTERREG IIIB CADSES a INTERREG IIIC na území ČR byly EK alokovány prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje. V rámci obou Iniciativ jsou zpracovávány projekty neinvestičního charakteru, u kterých se uplatňuje princip vedoucího partnera, t.j. jeden projektový partner přejímá zodpovědnost za finanční a obsahovou realizaci projektu. Vedoucí partner podepisuje smlouvu o poskytnutí prostředků z ERDF s Řídicím orgánem. Proto je v prvé řadě zodpovědný za správné použití finančních prostředků z ERDF. Možnost iniciovat projekty a působit jako vedoucí partner je otevřena pro všechny organizace oprávněné k účasti na projektu tak, jak je uvedeno v programových dokumentech. Vedoucí partner je odpovědný za postup projednání žádosti a realizaci celého projektu. Vedoucímu partnerovi se doporučuje sepsat s dalšími účastníky projektu písemnou smlouvu, která jasně definuje jejich úkoly. Vedoucí partner ručí také za celou podporu z ERDF. Přihlášky k projektům adresované příslušnému Společnému technickému sekretariátu je možné podávat pouze po zveřejnění výzvy, která stanovuje termíny pro jejich podání. Termíny výzev nejsou stanoveny předem na celé programové období. Aktuální termíny výzvy jsou zveřejňovány na společných webových stránkách Iniciativ www.cadses.net (pro INTERREG IIIB CADSES) a www.interreg3c.net (pro INTERREG IIIC) a následně na českých webových stránkách www.strukturalni-fondy.cz. K podpoře aktivní účasti českých projektových partnerů byly Národním koordinátorem (MMR - Odbor územně a stavebně správní) vypracovány Program INTERREG IIIB CADSES a Program INTERREG IIIC udávající pravidla pro možné přidělení dotace ze státního rozpočtu. Po zveřejnění Programů mohou čeští projektoví partneři žádat o dotaci ze státního rozpočtu. Ten však nesmí překročit 50 % nezbytného národního spolufinancování. Výběr projektů k podpoře provádí Hodnotitelská komise jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, která předkládá návrh na poskytnutí dotace ministru pro místní rozvoj ke schválení. Iniciativy INTERREG IIIB CADSES a INTERREG IIIC jsou doplňovány tzv. síťovými programy ESPON a INTERACT, pro něž byly finanční prostředky z evropských zdrojů zahrnuty EK mezi prostředky Iniciativy ES INTERREG IIIC. INTERREG IIIB CADSES Iniciativa se zaměřuje na orgány veřejné správy, kraje, města a obce a na podnikatelské subjekty, jejichž aktivity mají dopad na funkční využití území.

125


Přehled finančních alokací - celkové oprávněné náklady (v EUR) Celkové veřejné oprávněné Priority/Opatření Celkem náklady ERDF 1. Přístupy prostorového vývoje 63 791 364 62 515 537 34 526 331 1.1 Podpora prostorového rozvoje 22 326 978 21 880 438 12 084 216 1.2 Formování vývoje měst 22 326 978 21 880 438 12 084 216 1.3 Formování vývoje venkova 9 568 705 9 377 331 5 178 950 1.4 Prostorové důsledky migrace 9 568 703 9 377 330 5 178 949 2. Dopravní systémy a IS 55 902 040 54 784 000 30 256 330 2.1 Efektivní dopravní systémy 33 541 224 32 870 400 18 153 798 2.2 Přístup ke znalostem a k IS 22 360 816 21 913 600 12 102 532 3. Krajina, přírodní a kulturní dědictví 48 776 127 47 800 604 26 399 512 3.1 Kulturní dědictví 19 510 451 19 120 242 10 559 806 3.2 Přírodní dědictví 14 632 838 14 340 181 7 919 853 3.3 Krajina 14 632 838 14 340 181 7 919 853 4. Ochrana životního prostředí 52 701 503 51 647 472 28 524 075 4.1 Ochrana životního prostředí 12 493 641 12 243 767 6 762 037 4.2 Řízení rizika 27 714 221 12 243 767 6 762 037 4.3 Integrované vodní hospodářství 27 714 221 27 159 938 15 000 001 Technická pomoc 16 314 341 16 314 341 9 010 152 Celkem 237 485 375 233 061 954 128 716 400 Tabulka č. 12: Přehled finančních alokací Iniciativy INTERREG III B (v EUR)

Soukromý Národní sektor 27 989 206 1 275 827 9 796 222 446 540 9 796 222 446 540 4 198 381 191 374 4 198 381 191 374 24 527 670 1 118 040 14 716 602 670 824 9 811 068 447 216 21 401 092 975 523 8 560 436 390 209 6 420 328 292 657 6 420 328 292 657 23 123 397 1 054 031 5 481 730 249 874 5 481 730 249 874 12 159 937 554 283 7 304 189 0 104 345 554 4 423 421

Cíle podpory Hlavním cílem Iniciativy INTERREG IIIB CADSES je rozvinout nadnárodní spolupráci zemí prostoru CADSES (středoevropské, jaderské, podunajské a jihovýchodní evropské území) mezi ústředními, regionálními a místními orgány tak, aby byl dosažen vyšší stupeň územní integrace v Evropě. Prostor CADSES zahrnuje část Německa, část Itálie, Řecko, Rakousko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a další nečlenské státy EU. Jedná se o integraci všech dílčích složek územního plánování.

126


Typy podporovaných projektů nadnárodní studie, plánovací rozvojové koncepty nebo projekty, programová a politická vyhodnocení (jako EIA, TIA, SEA) vytvoření nové a rozšíření existující nadnárodní spolupráce pilotní akce, pilotní a demonstrační projekty s nadnárodní dimenzí (pokud jsou založeny na nadnárodních konceptech nebo strategiích) výměna know-how a zkušeností mezi subjekty politiky územního rozvoje (srovnávací analýzy nástrojů, metodologií, standardů a konceptů) studie proveditelnosti pro investice financování doplňkových investic malého rozsahu do infrastruktury (úzká místa, místa střetů), navržené dle nadnárodních strategických konceptů financování investic malého rozsahu (např. informační a inovační střediska nadnárodního významu, sítě IKT, části budov) navržené dle nadnárodních strategických konceptů financování realizace struktur navrhovaných nadnárodními strategickými koncepty management projektů související a navazující činnosti Koneční příjemci/koneční uživatelé Příjemcem podpory je projektový partner projektu schváleného nadnárodním Řídicím výborem, jehož členy jsou zástupci všech partnerských zemí. Subjekty oprávněnými k účasti na programu jsou jak veřejné, tak i soukromé právnické osoby, které se zabývají územním plánováním, regionální nebo ekonomickou politikou či jinou obdobnou problematikou. Národní koordinátor/kontaktní místo Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor územně a stavebně správní Staroměstské nám. 6 (pracoviště Letenská 3) 110 15 Praha 1 +420 224 862 382 www.strukturalni-fondy.cz

Společný technický sekretariát Rathaus / City Hall, Drážďany Spolková republika Německo e-mail: [email protected] +49 351 488 1021 www.cadses.net

127


Podpora územně rozvojových přístupů a činností pro sociální a ekonomickou soudržnost (Priorita 1) Cíle podpory zintenzivnění nadnárodní spolupráce subjektů určujících politiku územního rozvoje na nadnárodní, národní a regionální úrovni, které podstatně ovlivňuje integrovaný územní rozvoj v CADSES nebo v jeho částech (zejména regionální rozvoj, životní prostředí, doprava, rozvoj měst a venkova atd.) s ohledem na podporu polycentrického a udržitelného rozvoje a ekonomické a sociální soudržnosti rozvoj a provádění nadnárodních projektů zaměřených na posílení městských ekonomik, infrastruktury a sociálních systémů, podporu restrukturalizace měst a rozvoj s ohledem na dynamiku, atraktivitu a konkurenceschopnost měst, zlepšení spolupráce mezi městy a okolními obcemi a podporu přenosu znalostí týkajících se městské politiky realizace nadnárodních projektů podporujících rozvoj z vnitřních zdrojů, diversifikaci ekonomické struktury a stabilní sociální rozvoj při uvážení specifické typologie venkovských území vyhodnocení územních dopadů a horizontální koordinace projektů prováděných prostřednictvím různých předvstupních nástrojů, posílení partnerství a vztahů mezi venkovskými územími a regionálními městskými středisky, rozvoj modelů pro zlepšení demografické a sociální stability a další podpora výměny informací v rámci rozvoje venkova vývoj nadnárodní iniciativy širšího rozsahu pro země původu a destinace emigrantů včetně společných strategií územní politiky a strategií na sociální zapojení, zejména pro ženy emigrantky

Efektivní a trvale udržitelné dopravní systémy a přístup k informační společnosti (Priorita 2) Cíle podpory podpora efektivních, multimodálních a udržitelných dopravních systémů v prostoru CADSES rozvoj a realizace nadnárodních projektů zaměřujících se na zlepšení přístupnosti jako na prioritní úkol ekonomické a sociální politiky rozvoj a realizace projektů zaměřených na zlepšení přístupu ke znalostem a informační společnosti a na podporu využití technologií založených na lidských schopnostech a na modernizaci a zlepšení administrativních postupů v prostoru CADSES

Podpora nakládání s krajinou, přírodním a kulturním dědictvím (Priorita 3) Cíle podpory podpora zdůraznění významu přírodního a kulturního dědictví a krajiny rozvoj a realizace nadnárodních projektů zaměřených na kulturní dědictví jako na složku regionálního rozvoje a na rozvojové mechanismy a nástroje, které zlepšují efektivitu politiky ochrany kulturního dědictví proti každému způsobu ohrožení prostřednictvím přijetí společných metodologií rozvoj a realizace nadnárodních projektů zaměřených na integraci problémů krajiny do politiky plánování územního rozvoje a územních činností

128


Ochrana životního prostředí, hospodaření se zdroji a předcházení rizikům (Priorita 4) Cíle podpory podpora funkčně integrovaného řízení strategických zdrojů životního prostředí v prostoru CADSES včetně ochrany hodnot životního prostředí, přírodních zdrojů a ochrany před nebezpečím přírodních katastrof rozvoj a realizace nadnárodních projektů zaměřujících se na funkčně integrovanou ochranu a řízení zdrojů rozvoj a realizace nadnárodních projektů zaměřených na předcházení přírodním a člověkem zaviněným katastrofám a krizový management rozvoj a realizace nadnárodních projektů zaměřených na integrované vodní hospodářství a protipovodňovou ochranu, např.: zlepšení způsobů udržitelného využití půdy řízení zemědělství a lesnictví v územích ohrožených povodněmi a určení těchto území integrace infrastruktury v rozvoji pasivních zábran rozvoj retenčních území rozvoj řešení a studií proveditelnosti pro odvádění dešťové vody plánování hrází posunutých výše rozvoj a další posílení společných strategií pro monitorování výstražné a ochranné systémy INTERREG IIIC Iniciativa INTERREG IIIC podporuje evropská projektová partnerství mezi městy, regiony a jinými subjekty činnými v městském a regionálním rozvoji.

Přehled finančních alokací Celkové náklady Celkové veřejné Operace 73 826 020 72 349 498 2001 7 738 077 7 583 315 2002 12 446 138 12 197 215 2003 12 745 833 12 490 916 2004 13 138 500 12 875 730 2005 12 142 092 12 879 250 2006 14 615 380 14 323 072 Technická pomoc 4 428 776 4 428 776 Celkem 78 254 796 76 778 274 Tabulka č. 13: Přehled finančních alokací Iniciativy INTERREG III C Pozn.: Soukromé zdroje nelze předem přesně specifikovat

ERDF 44 295 612 4 642 846 7 467 683 7 647 500 7 883 100 7 885 255 8 769 228 2 214 388 46 510 000

Národní 28 053 886 2 940 469 4 729 532 4 843 416 4 992 630 4 993 995 5 553 844 2 214 388 30 268 274

Soukromé 1 476 522 154 762 248 923 254 917 262 770 262 842 292 308 0 1 476 522

Cíle podpory Cílem Iniciativy je podpořit intenzivnější výměnu zkušeností a vypracovávání společných strategií a aktivit v oblasti regionálního rozvoje. Iniciativa umožňuje nesousedícím regionům spolupracovat v rámci společných sítí, individuálních kooperačních projektů anebo v operacích regionálního rámce. Kromě toho klade zvláštní důraz na výzvy a možnosti, které se nabízejí regionům podél vnější hranice EU. Spolupráce v rámci Iniciativy umožňuje projektovým partnerům přístup k cenným zkušenostem a know-how v oblasti regionálního rozvoje stejně tak jako při využívání strukturálních fondů EU. Obecně mají projekty přispět ke zvýšení efektivity politik a nástrojů regionálního rozvoje.

129


Témata spolupráce Projektoví partneři se mohou zaměřit na jedno z následujících témat spolupráce: oblasti Cíle 1 a Cíle 2 (tímto tématem Iniciativa podporuje spolupráci při aktivitách, které se vykonávají v rámci programů Cíle 1 a 2 strukturálních fondů, to znamená opatření na podporu zaostávajících regionů a na podporu hospodářské konverze regionů, které čelí strukturálním obtížím) iniciativa INTERREG (zkušenosti z dřívějších anebo probíhajících etap Iniciativy mají v rámci tohoto tématu sloužit jako výchozí bod pro další rozvoj společných projektů a politických záměrů) rozvoj měst (nezávisle na specifických rozvojových aktivitách podporovaných Iniciativou URBAN se toto téma zaměřuje na širší spolupráci v oblasti městského rozvoje. Téma je k dispozici všem městům a městským oblastem) inovační akční programy (v této kategorii se pomocí Iniciativy podporují kooperační opatření k jednomu, dvěma nebo třem z uvedených témat inovačního akčního programu na období 2000 - 2006, kterými jsou hospodářství založené na znalostech, informační společnost a regionální identita) jiná vhodná témata (Iniciativa podporuje také meziregionální spolupráci zaměřenou na témata, která nespadají do shora popsaných oblastí, ale jednoznačně se vztahují k regionálnímu rozvoji, jako např. územní plánování a soudržnost, hospodářský rozvoj a inovace, životní prostředí a řízení rizik) zvláštní priorita - spolupráce v příhraničních regionech (v procesu rozšiřování EU vyvstávají podél nynějších vnějších hranic EU nové výzvy a možnosti. Z tohoto důvodu zahrnují zóny Sever, Východ a Jih zvláštní prioritu, která je zaměřena na operace spojující příhraniční regiony EU s kandidátskými zeměmi) Typy podporovaných projektů studie, výzkumy a přípravy budoucích projektů školení, semináře, workshopy, konference, studijní cesty, společná jednání marketingové strategie a aktivity informační činnosti a aktivity podporující vztah s veřejností management a koordinace pilotní a ukázkové projekty ostatních aktivity, které přispívají k dosažení cílů Iniciativy Národní koordinátor Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor územně a stavebně správní Staroměstské nám. 6 (pracoviště Letenská 3) 110 15 Praha 1 +420 224 862 254 www.strukturalni-fondy.cz

Společný technický sekretariát zóny Východ INTERREG IIIC East JTS Schlesinger Platz 2 Vídeň, Rakousko e-mail: [email protected] +43 1 4000 76142 www.interreg3c.net

Koneční příjemci/koneční uživatelé Příjemcem podpory je projektový partner projektu schváleného v rámci Iniciativy INTERREG IIIC. Oprávněné subjekty pro jednotlivé typy projektů jsou definovány v Operačním programu INTERREG IIIC: operace regionálního rámce (RFO) - projektovými partnery mohou být regionální úřady nebo orgány odpovídající svým charakterem regionálním úřadům s dostačující kapacitou převzít plnou odpovědnost za správu a čerpání veřejných fondů v rámci RFO (např. veřejná správa na regionální úrovni NUTS II nebo ekvivalentní orgány) individuální spolupráce, sítě, projekty financované v operaci regionálního rámce - projektovými partnery mohou být veřejné úřady nebo orgány odpovídající svým charakterem veřejným úřadům s potřebnou kapacitou pro správu a finanční řízení veřejných fondů. Příklady zahrnují regionální a místní orgány, městské orgány (zejména pro oblast urbanistického rozvoje) nebo regionální rozvojové agentury kompetentní spravovat veřejné fondy

130


INTERACT Cíle podpory Program INTERACT je součástí Iniciativy INTERREG III. Jeho hlavní náplní je využívat zkušeností a poznatků z předchozích etap Iniciativy INTERREG a zejména zvyšovat efektivnost probíhající Iniciativy INTERREG III (2000 - 2006).

Priority a opatření programu INTERACT Priorita 1 Podpora managementu Iniciativy INTERREG III Opatření 1.1 Informační místa a animace (prostředky pro výměnu poznatků) Opatření 1.2 Kvalifikace a transfer znalostí Priorita 2 Rozvoj Iniciativy INTERREG III - místní a regionální iniciativy Priorita 3 Spolupráce a řízení změn mezi hraničními regiony a přistupujícími zeměmi Opatření 3.1 Nástroje vzájemné spolupráce na vnějších hranicích Opatření 3.2 Rozvoj Iniciativy INTERREG III na vnějších hranicích

Typy podporovaných projektů a cílové skupiny V rámci programu INTERACT je možné realizovat dva následující typy projektů: projekty realizované v rámci priority 1 a opatření 3.1 (jedná se o komplexní a rozsáhlé projekty, které demonstrují potřebu vyvíjet úsilí pro další rozvoj v jednotlivých oblastech působnosti programu. Tyto projekty připravují Pracovní skupiny INTERACT na základě pracovních plánů ve spolupráci s Řídicím orgánem INTERACT a Sekretariátem INTERACT. Cílovou skupinou těchto projektů jsou osoby a instituce zapojené do řízení Iniciativy INTERREG III). Míra spolufinancování činí 90 % prostředků ERDF, zbylých 10 % je hrazeno z národních příspěvků vyplacených předem projekty realizované v rámci priority 2 a opatření 3.2 (tyto projekty jsou připravovány národními nebo regionálními orgány, případně subjekty odpovídajícími svým charakterem regionálním orgánům na základě výzvy na předkládání projektů. Cílovou skupinou těchto projektů jsou subjekty zapojené v Iniciativě INTERREG III). Míra spolufinancování činí 50 % oprávněných nákladů, zbylých 50 % nákladů je hrazeno z národních příspěvků Národní koordinátor Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor územně a stavebně správní Staroměstské nám. 6 (pracoviště Letenská 3) 110 15 Praha 1 +420 224 862 256 www.strukturalni-fondy.cz

Sekretariát INTERACT Franz-Josefs-Kai 27 Vídeň, Rakousko +43 1 533 87 47 31 e-mail: [email protected] www.interact-online.net

ESPON Program ESPON je součástí Iniciativy INTERREG III. Jedná se o výzkumný program, který sbírá a porovnává informace o rozvojových trendech napříč Evropou zahrnující nejen stávající členské státy EU, Norsko a Švýcarsko, ale i 10 přistupujících zemí, Bulharsko a Rumunsko. Program se zaměřuje na zkoumání územních dopadů sektorových politik na oblasti, jakými jsou např. zemědělství, doprava, výzkum a vývoj. Dále zkoumá vliv evropských strukturálních fondů na městské oblasti a hraje také klíčovou úlohu při formulování Evropských perspektiv územního rozvoje (ESDP) a vytváření vazeb mezi výzkumem a politikou územního rozvoje nové Evropy (EU 27+2).

131


Cíle podpory zkvalitnit existující národní výzkum se zaměřením na záměry politiky ESDP specifikovat dopady záměrů politiky ESDP na nadnárodní a národní území a případně rozšířit územní dopad ESDP v kontextu rozšiřování EU vyvinout nástroje a instituce nezbytné k lepšímu vnímání a aplikování možností politiky ESDP politickými činiteli na všech úrovních od komunitární k místní úrovni včetně lepší koordinace aplikování principů ESDP přispět k lepšímu chápání územní dimenze strukturálních fondů, politiky soudržnosti a ostatních politik Společenství včetně národních sektorových politik identifikovat možnosti lepší koordinace územních rozhodnutí přijatých na komunitární, národní, regionální a místní úrovni odstranit překážky spolupráce mezi politickými činiteli, státní správou a vědci vytvořit síť evropských vědeckých institucí pro jednotlivé oblasti územního rozvoje Typy podporovaných projektů tematické studie zaměřené na územní dopady hlavních aktivit územního rozvoje na základě typologie regionů a situace měst vycházející z obecných empirických údajů studie dopadů politiky zaměřené na územní dopady sektorových politik Společenství a politik územního rozvoje členských států na jednotlivé typy regionů s ohledem na institucionální propojení mezi vládními úrovněmi a instrumentální vybaveností těchto politik, a to na základě obecných empirických údajů koordinační tematicky průřezové studie představují klíčovou část programu. Tyto studie vyhodnocují výsledky ostatních studií směrem k jednotným výsledkům, jako jsou systémy ukazatelů a dat, typologie území, scénáře územního rozvoje atd. Tyto studie pomáhají tematicky koordinovat celý program, zhodnocovat výsledky a vyplňovat případné nepředvídatelné mezery, které mohou vzniknout rozdílným tematickým zaměřením projektů podrobné výzkumné informace ESPON (briefing) a práce ve vědeckých sítích za účelem zkoumání spolupráce mezi národními a komunitárními zdroji výzkumu a výzkumnými kapacitami Národní koordinátor Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor územně a stavebně správní Staroměstské nám. 6 (pracoviště Letenská 3) 110 15 Praha 1 +420 224 862 126

Koordinační jednotka ESPON 66, rue de Luxembourg Esch-sur-Alzette, Lucembursko e-mail: [email protected] +352 545 580 700 www.espon.lu

Koneční příjemci/koneční uživatelé soukromé i veřejné subjekty zabývající se problematikou územního rozvoje, jedná se o vědecké a výzkumné instituce (např. výzkumné ústavy, univerzity, Akademie věd apod.), poradenské firmy i jednotlivce

132


IV.5.2 EQUAL Iniciativa EQUAL podporuje mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce na celém území EU. Realizace Iniciativy je založena na podpoře konkrétních projektů vybraných prostřednictvím jednoho ze dvou kol výzev k předkládání návrhů projektů. První kolo výzvy k předkládání návrhů projektů bylo v ČR, jako jedné ze dvou kandidátských zemí zapojených již do prvního kola tohoto celoevropského programu, vyhlášeno v roce 2001. Toto kolo se v ČR realizuje v rámci programu předvstupní pomoci Phare. V současné době je v ČR v rámci prvního kola podporováno celkem deset projektů. Druhé kolo, které bude implementováno na základě Iniciativy EQUAL (tzv. CIP EQUAL), bude vyhlášeno v roce 2004 a bude již spolufinancováno z prostředků Evropského sociálního fondu. I v ČR proto bude ve zkráceném programovém období 2004 - 2006 možné předkládat návrhy projektů, které již budou spolufinancovány z ESF. Navíc díky příspěvku z ESF bude celkový objem finančních prostředků určených na druhé kolo Iniciativy v ČR přibližně 5,5krát vyšší než je objem prostředků určených na kolo první. Celkem tak bude na druhé kolo v ČR vynaloženo 43 973 880 EUR, přičemž příspěvek ESF činí 32 100 929 EUR (tj. 73 % z celkového objemu prostředků vynaložených na tento program). Iniciativa EQUAL byla EK vyhlášena pro celé území EU, a proto i v ČR bude realizována na celém území. CIP EQUAL bude podporovat jak projekty realizované na území hlavního města Prahy, tak i projekty realizované v ostatních částech ČR. Působnost programu tedy není regionálně omezena. Tím se liší od ostatních programů spolufinancovaných z ESF v ČR po našem vstupu do EU, zejména od Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS II hlavní město Praha. Řízení programu Řídicím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor pro řízení pomoci z ESF. Koneční příjemci/koneční uživatelé Konečným příjemcem Iniciativy EQUAL jsou tzv. rozvojová partnerství, do nichž se mohou zapojit např.: orgány státní správy či samosprávy podnikatelské subjekty zájmová sdružení rozpočtové a příspěvkové organizace nestátní neziskové organizace apod. Princip mezinárodní spolupráce Díky principu mezinárodní spolupráce je možné společně využívat zkušeností a poznatků z různých států zapojených do Iniciativy EQUAL. Jednotlivá rozvojová partnerství spolupracují na řešení vybrané problematiky související s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce s rozvojovými partnerstvími podporovanými programy CIP EQUAL v jiných státech Evropy. Těmito státy mohou být členské státy EU i jiné státy zapojené do tohoto celoevropského programu. Princip inovace Princip zaměřený na inovativnost jednotlivých řešení zdůrazňuje, že CIP EQUAL poskytuje podporu průkopnickým způsobům řešení nerovností a diskriminace v práci a v přístupu k zaměstnání. Inovaci může představovat zcela nový přístup k dané problematice i využití určitých nástrojů či postupů známých zatím pouze z jiné oblasti. Inovativními výstupy projektů mohou být: nové formy zaměstnávání, které umožňují flexibilní rozsah pracovního úvazku nebo pracovní doby nové metody a postupy zjišťování, zpracování, využívání a šíření informací usnadňující přístup k zaměstnání vytvoření sítí organizací, orgánů a osob umožňujících lepší začleňování specifických skupin občanů na trh práce či nové metody a postupy podpory podnikání

133


Princip společného rozhodování Mezi další principy CIP EQUAL patří princip společného rozhodování. Podle tohoto principu musí mít v rámci jednotlivých rozvojových partnerství možnost spolurozhodovat všechny zapojené partnerské organizace. Navíc se kromě zástupců jednotlivých organizací zapojených do práce daného rozvojového partnerství mohou do řešení dané problematiky zapojit i osoby s přímou zkušeností s diskriminací či nerovnostmi na trhu práce. Princip mainstreaming Princip označovaný jako mainstreaming má za cíl umožnit prosazení nově vyvinutých úspěšných nástrojů do regionálních a národních politik ČR. Díky tomu jsou v rámci Iniciativy EQUAL vytvářeny tematické skupiny na národní i mezinárodní úrovni. Tyto skupiny sdružují odborníky ze státní správy i ze soukromého sektoru zabývající se danou oblastí. Tematické skupiny zajišťují seznámení zapojených odborníků s vývojem jednotlivých projektů a s jejich dosaženými výsledky a umožňují jejich převzetí do celostátních či regionálních programů. Tematický přístup Podle tematického přístupu musí být v CIP EQUAL každého členského státu EU vybrány podporované oblasti ze společného seznamu tematických oblastí. To umožňuje nalézt rozvojová partnerství zabývající se obdobnou problematikou v jiné zemi a tedy i využít stávajících zkušeností dané země s řešením obdobných problémů. Společný seznam vyhlásila EK pro všechny členské i nečlenské státy EU, které se do tohoto celoevropského programu chtějí zapojit. Celkem bylo vyhlášeno devět tematických oblastí - osm vyhlášených tematických oblastí navazuje na čtyři původní pilíře Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ) a deváté téma je vyhlášeno ve vazbě na specifické potřeby žadatelů o azyl. Tematické oblasti: 1. V rámci I. pilíře ESZ: Zlepšování zaměstnatelnosti: zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné překonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce 2. V rámci II. pilíře ESZ: Rozvoj podnikání: poskytování nástrojů potřebných pro zakládání podniků a pro identifikaci a využívání nových příležitostí pro rozvoj zaměstnanosti v městských a venkovských oblastech posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality práce 3. V rámci III. pilíře ESZ: Podpora adaptability: podpora celoživotního učení a postupů směřujících k zaměstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií 4. V rámci IV. pilíře ESZ: Rovné příležitosti mužů a žen: slaďování rodinného a pracovního života a reintegrace mužů a žen do trhu práce, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb snižování rozdílů mezi uplatňováním mužů a žen na trhu práce 5. Samostatně vymezené téma: pomoc žadatelům o azyl v jejich integraci na trhu práce CIP EQUAL ČR umožňuje jednotlivým rozvojovým partnerstvím zapojit se do všech devíti výše uvedených tematických oblastí. Od roku 2004 bude možné v ČR využívat zkušeností stávajících členských států EU ze všech oblastí podporovaných tímto programem

134


Princip gender mainstreaming Dalším základním principem je gender mainstreaming - princip zohledňování rovných příležitostí žen a mužů ve všech plánovaných i realizovaných aktivitách podporovaných projektů. Samotný způsob implementace CIP EQUAL je vymezen prostřednictvím čtyř základních etap, tzv. Akcí: Akce 1 cílem je podpora vytváření a upevňování trvalých a efektivních rozvojových partnerství a navázání mezinárodní spolupráce s rozvojovými partnerstvími z dalších členských, respektive nečlenských zemí EU. Tato „přípravná fáze“ bude zahájena nejpozději 1. ledna 2005 a může trvat podle potřeby jednotlivých podporovaných rozvojových partnerství až pět měsíců Akce 2 spočívá v realizaci aktivit rozvojových partnerství naplánovaných v průběhu předchozí fáze realizace projektů. Tato fáze následuje za Akcí 1 a trvá 2 - 3 roky Akce 3 obsahem je zajištění dopadu na politiku a praxi pomocí šíření dobrých zkušeností a vytváření výše popsaných tematických sítí. Smyslem Akce 3 je zajistit uplatnění pro ověřené výstupy i po skončení práce rozvojových partnerství Akce 4 realizace technické asistence CIP EQUAL. Ta bude např. poskytovat metodickou a konzultační pomoc všem podporovaným rozvojovým partnerstvím při vytváření pracovních programů, vyhledávání mezinárodních partnerů a uzavírání dohod o mezinárodní spolupráci. Dále bude např. rozvojovým partnerstvím poskytovat pomoc při realizaci jednotlivých pracovních programů a při zajišťování dopadu na politiku prostřednictvím šíření dobrých zkušeností a práce v tematických sítích CIP EQUAL Program CIP EQUAL bude realizován na celém území ČR. V souladu s pravidly stanovenými EK pro všechny členské státy EU jsou prioritami tohoto programu jednotlivé původní pilíře ESZ, samostatně vyhlášené téma zaměřené na podporu žadatelů o azyl a technická asistence programu. Opatřeními pak jsou tematické oblasti vyhlášené v rámci jednotlivých pilířů ESZ. Vzhledem ke skutečnosti, že území ČR zahrnuje jak oblasti spadající pod Cíl 1 (území celé republiky s výjimkou hlavního města Prahy), tak oblasti spadající pod Cíl 3 (území hlavního města Prahy), bylo nezbytné jednotlivé tematické oblasti podporované v rámci příslušných priorit ještě formálně rozdělit zvlášť na opatření realizovaná v oblastech spadajících pod Cíl 1 a na opatření realizovaná v oblastech spadajících pod Cíl 3. Přehled priorit a opatření Na území hlavního města Prahy budou jednotlivá opatření podporována z 50 % prostředky ESF a z 50 % prostředky MPSV. V ostatních oblastech ČR budou jednotlivá výše uvedená opatření podporována ze 75 % prostředky z ESF a z 25 % prostředky MPSV. Právě s ohledem na odlišné míry spolufinancování stanovené evropskou legislativou zvlášť pro regiony podporované pod Cílem 1 a regiony podporované pod Cílem 3 bylo nutné vyhlášené tematické oblasti formálně rozdělit vždy do dvou samostatných opatření. Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné (Opatření 1.1 a 1.2) Tato opatření jsou zaměřena na vývoj a prosazování nových nástrojů zajišťujících lepší přístup či snazší návrat na trh práce. Opatření se zaměří na osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby nad 50 let, osoby bez kvalifikace, osoby s nízkou kvalifikací, absolventy škol, osoby se zdravotním postižením, osoby se zdravotním postižením ohrožené kumulací znevýhodnění (tj. bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaní a osoby nad 50 let), ženy, etnické menšiny, osoby z jiných marginalizovaných skupin.

135


Překonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce (Opatření 1.3 a 1.4) Tato opatření jsou zaměřena na předcházení projevů rasismu a xenofobie na českém trhu práce, a to jak s ohledem na etnické menšiny (zejména na romskou menšinu žijící na českém území), tak i na očekávaný další nárůst migrace související se vstupem ČR do EU. Opatření se zaměří na příslušníky etnických menšin a na cizí státní příslušníky pobývající na území ČR. Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin (Opatření 2.1 a 2.2) Tato opatření jsou zaměřena na podporu podnikání osob ze znevýhodněných skupin obyvatel s ohledem na skutečnost, že podnikání představuje alternativní možnost uplatnění na trhu práce pro tyto skupiny osob. Opatření se zaměří na osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby nad 50 let, osoby bez kvalifikace, osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, absolventy škol, ženy, etnické menšiny, osoby z jiných marginalizovaných skupin. Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst (Opatření 2.3 a 2.4) Tato opatření podporují rozvoj a posilování třetího sektoru s cílem zvýšení kvality pracovních míst. Opatření se zaměří na osoby dlouhodobě nezaměstnané, starší či s nízkou kvalifikací, absolventy škol, osoby se zdravotním postižením, ženy, etnické menšiny a na osoby z jiných marginalizovaných skupin. Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce (Opatření 3.1 a 3.2) Tato opatření jsou zaměřena na zlepšení vzdělávacích příležitostí znevýhodněných skupin prostřednictvím vývoje nových systémových přístupů v oblasti celoživotního učení. Opatření se zaměří na osoby dlouhodobě nezaměstnané, starší či s nízkou kvalifikací, absolventy škol, osoby se zdravotním postižením, ženy, etnické menšiny, osoby sociálně handicapované a na osoby z jiných marginalizovaných skupin. Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií (Opatření 3.3 a 3.4) Tato opatření jsou zaměřena především na podporu zvyšování informační gramotnosti osob ze znevýhodněných skupin obyvatel, neboť informační gramotnost umožňuje lepší orientaci v nabídkách práce a zvyšuje pravděpodobnost získání pracovního místa. Opatření se zaměří na osoby dlouhodobě nezaměstnané, starší či s nízkou kvalifikací, zaměstnance ohrožené restrukturalizací, absolventy škol, osoby se zdravotním postižením, ženy, etnické menšiny a na osoby z jiných marginalizovaných skupin. Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb (Opatření 4.1 a 4.2) Tato opatření jsou zaměřena především na rozvoj nových flexibilních forem organizace práce a dalších podpůrných služeb s cílem dosažení většího sladění rodinného a pracovního života, a to především těch členů rodiny, kteří jsou nejvíce zaměstnáni péčí o domácnost, o děti či jiné závislé příslušníky rodiny. Opatření se zaměří na ženy, které jsou v ČR zaměstnány péčí o domácnost výrazně více než muži a na muže nacházející se v obdobné situaci jako ženy pečující o dítě či další závislou osobu. (V rámci takto určené cílové skupiny budou navíc přednostně podporovány osoby, které trpí ještě dalšími typy znevýhodnění.)

136


Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce (Opatření 4.3 a 4. 4) Tato opatření jsou zaměřena zejména na odstraňování vžitých stereotypů o rolích zastávaných muži a ženami i na odstraňování důsledků těchto stereotypů, např. na vývoj nástrojů zajišťujících rovné odměňování mužů a žen. Opatření se zaměří na ženy, které patří mezi dlouhodobě nezaměstnané, osoby nad 50 let, osoby bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, osoby z jiných marginalizovaných skupin, muže nacházející se v obdobné situaci jako matky samoživitelky a na ženy pečující o dítě nebo jinou závislou osobu. Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce (Opatření 5.1 a 5.2) Tato opatření jsou zaměřena na pomoc cizím státním příslušníkům, kteří v ČR požádali o azyl. Opatření se zaměří na cizí státní příslušníky (přednostně bude pomoc poskytována těm cizím státním příslušníkům, kteří patří i do jinak znevýhodněné skupiny obyvatel). Kontaktní místo Národní vzdělávací fond Národní kancelář EQUAL Opletalova 25 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected]

137

V.

Slovníček základních pojmů


Programové dokumenty (Programming Documents) jsou strategické materiály popisující realizaci strukturálních fondů v konkrétní členské zemi EU s jasně definovanou strukturou a obsahovými náležitostmi. Programovými dokumenty jsou RPS, OP a PD (při vícestupňovém programovacím systému) a JPD pro zjednodušenou programovací proceduru. Rámec podpory Společenství (Community Support Framework) je společný dokument EK a členského státu EU vypracovaný na základě předloženého rozvojového plánu. RPS zajišťuje koordinaci pomoci ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1. Je rozčleněný podle priorit a realizuje se prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů. Operační program (Operational Programme) je dokument určený pro realizaci pomoci ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1 (na základě rozvojové strategie vymezené RPS). OP obsahuje soubor priorit zahrnujících víceletá opatření, která mohou být financována z jednoho nebo více strukturálních fondů. Programový dodatek (Programme Complement) operačního programu obsahuje podrobný popis jednotlivých opatření včetně vymezení potenciálních konečných příjemců a finančního plánu operačního programu. Jednotný programový dokument (Single Programming Document) je dokument, který předkládá členský stát EU zpravidla při realizaci pomoci EU podle Cílů 2 a 3. JPD je možné zpracovat i v rámci Cíle 1, a to pro celkovou výši podpory Společenství nižší než 1 mld. EUR Jednotný programový dokument představuje zjednodušený systém programovacího procesu, slučuje v sobě strategie RPS a OP a zahrnuje i programový dodatek. Priorita (Priority): prioritou je definována cílová oblast pomoci, která se bude prostřednictvím OP realizovat a která vychází z celkové strategie regionální a strukturální politiky EU, potažmo NRP ČR. Každá priorita se člení na 1 či více opatření, která se dále mohou dělit na podopatření. Opatření (Measure) vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, na kterou musí projekt svým cílem navazovat (představuje tak základní dotační titul OP se stanoveným finančním plánem, který zahrnuje uznatelné náklady spolufinancované z veřejných zdrojů EU a z veřejných zdrojů ČR). Řídicí orgán (Managing Authority) nese celkovou odpovědnost za realizaci konkrétního programu pomoci EU v ČR. Každý Řídicí orgán má rovněž za úkol připravit odpovídající institucionální strukturu, vymezit pravomoci a úkoly jednotlivých článků včetně nastavení pravidel pro efektivní vzájemnou spolupráci. Monitorovací výbor (Monitoring Committee) je nejvyšší orgán řídicího subjektu, který má dohlížet na účinnost a kvalitu provádění pomoci na úrovni konkrétního operačního programu. Členy MV jsou zástupci Řídicích orgánů OP a RPS (jehož zástupce MV také předsedá) a zástupce Platebního orgánu. MV se dále účastní řada podnikatelských a sociálních partnerů a dalších institucí (jako např. Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, nevládní neziskové organizace, organizace zaměstnavatelů a další). Jako pozorovatel se zasedání MV účastní i zástupce EK, který má však pouze poradní funkci. Platební orgán (Paying Authority) spravuje finanční prostředky poskytnuté ČR ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a současně odpovídá za vypracování a předkládání žádostí o platby a přijímání plateb od EK. Platební jednotka (Paying Unit) je nezávislý subjekt organizačně oddělený od Platebního orgánu (zpravidla zřízený v rámci Řídicího orgánu OP), který vykonává část pravomocí Platebního orgánu (např. provádí platby na účet konečného příjemce).

140

Slovníček základních pojmů

Zprostředkující subjekt (Intermediate Body) je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídicích orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. V praxi se stává partnerem předkladatelů projektových žádostí v rámci konkrétního OP (zejména při komunikaci ohledně výběru a následné realizace projektu). Konečný příjemce (Final Beneficiary) je veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti o pomoc prostřednictvím OP obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů či Fondu soudržnosti. Konečný příjemce předkládá projekt, současně však prokazuje zajištění spolufinancování na jeho realizaci, odpovídá za vlastní provedení projektu a za nakládání s prostředky. Konečný uživatel2 (Final Recipient) je subjekt, který realizuje projekt a přijímá prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti od konečného příjemce (např. při realizaci pomoci prostřednictvím grantového schématu). Konečný uživatel je takový typ subjektu, pro který by bylo příliš obtížné žádat o pomoc z fondů EU přímo jako konečný příjemce. Nejedná-li se o grantové schéma, je tento subjekt zpravidla totožný s konečným příjemcem. Grantové schéma (Grant Scheme): zjednodušená forma předkládání projektů, kdy vlastní pravidla pro další poskytování prostředků jsou pro konečné uživatele jednodušší. Koneční uživatelé jsou odpovědní konečnému příjemci (správci grantového schématu) za dodržení všech podmínek a pravidel grantového schématu a souvisejících právních předpisů. Grantová schémata zahrnují v sobě množství akcí (projektů v rámci grantového schématu), přičemž samotné grantové schéma je projekt; několik grantových schémat může být podpořeno v rámci jednoho opatření. Grantová schémata lze využít pro poskytnutí podpory především podnikatelským subjektům, ale i veřejným orgánům a neziskovým organizacím. Twinning (z angl. twin = dvojče) je program vzájemné výměny zkušeností a know-how (např. v oblasti realizace strukturálních fondů), kdy zahraniční experti na danou problematiku poskytují poradenské služby svým protějškům působícím v obdobném oboru činnosti v jiném členského státu EU.

2

V některých programových dokumentech se může vyskytovat ekvivalentní termín "příjemce pomoci"

141

VI.

Přehled použitých zkratek


CADSES

Středoevropské, jaderské, podunajské a jihovýchodní evropské území (Central, Adriatic, Danubian and Southeastern European Space CBC Přeshraniční spolupráce (Cross-border co-operation) CI CzechInvest CIP Společný programový dokument pro IS (Community Initiative Programme - CIP) CR Cestovní ruch CRR Centrum pro regionální rozvoj CT CzechTrade ČOV Čistírna odpadních vod EAGGF Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) EIA Hodnocení dopadu na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EIB Evropská investiční banka (European Investment Bank) EK Evropská komise (European Commission) ERDF Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) ES Evropská společenství (European Communities - EC) ESDP Evropská perspektiva územního rozvoje (European Spatial Development Perspective) ESPON Monitorovací síť pro evropské územní plánování (The European Spatial Planning Observatory Network) FS Fond soudržnosti (Cohesion Fund - CF) GŘ Generální ředitelství (Directorate General - DG) HSS Hospodářská a sociální soudržnost (Economic and Social Cohesion - ESC) CHKO Chráněná krajinná oblast EIC Evropské informační středisko (Euro Info Centre) ESF Evropský sociální fond (European Social Fund) ESZ Evropská strategie zaměstnanosti EU Evropská unie (European Union) EURO Evropská měnová jednotka (European Currency Unit) FIFG Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance) HDP Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product - GDP) IB Zprostředkující subjekt (Intermediate Body) ICT Informační a komunikační technologie (Information and communication technology) INTERACT INTERreg - Animation, Coordination, Transfer INTERREG Program přeshraniční spolupráce mezi regiony (interregional integration programme) IS Iniciativa společenství (Community Initiatives) ISPA Nástroj předvstupních strukturálních politik (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) JPD Jednotný programový dokument (Single Programming Document - SPD) JTS Společný technický sekretariát (Joint Technical Secretariat) MA Řídicí orgán (Managing Authority) MAS Místní akční skupiny MD Ministerstvo dopravy MF Ministerstvo financí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSP Malé a střední podniky (Small and Medium (sized) Enterprises - SME) MV Monitorovací výbor (Monitoring Committee - MC) MZE Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí

144

Přehled použitých zkratek

NA NNO NROS NRP NVF NUTS

Národní orgán (National Authority) Nevládní nezisková organizace (Non-Governmental Organisation - NGO) Nadace pro rozvoj občanské společnosti (Civil Society Development Foundation) Národní rozvojový plán (National Development Plan - NDP) Národní vzdělávací fond (National Training Fund) Nomenklatura územních statistických jednotek, územní statistické jednotky, vymezené pro potřeby regionální politiky EU (Nomenclature of Territorial Statistical Units) OP Operační program (Operational Programme) OPI Operační program Infrastruktura OPPP Operační program Průmysl a podnikání OP RLZ Operační program Rozvoj lidských zdrojů OP RVMZ Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství PA Platební orgán (Paying Authority) PD Programový doplněk (Programme Complement - PC) PHARE Polsko a Maďarsko: pomoc hospodářské restrukturalizaci (Poland and Hungary: Action for the restructuring of the economy) PMS Přeshraniční mezipodniková spolupráce PV Poradní výbor (Steering Committee - SC) PU Platební jednotka (Paying Unit) RFO Operace regionálního rámce (Regional Framework Operations) RLZ Rozvoj lidských zdrojů (Human Resource Development - HRD) RPS Rámec podpory Společenství (Community Support Framework - CSF) RRA Regionální rozvojová agentura (Regional Development Agency) RSP Regionální a strukturální politika SAPARD Speciální akční program pro předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova (Special Action Programme for Pre-Accession Aid for Agriculture and Rural Development) SEA Strategické hodnocení dopadu na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment SF Strukturální fondy (Structural Funds) SFŽP Státní fond životního prostředí (State Environmental Fund) sub-PA sub-Platební orgán (sub-Paying Authority) SROP Společný regionální operační program SWOT Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik (Strenghts, Weaknesses, Opportunities and Threats Analysis) TA Technická pomoc (Technical Assistance) TEN Transevropské sítě (Trans-European Networks) ÚZPI Ústav zemědělských a potravinářských informací WTO Světová organizace cestovního ruchu (World Tourism Organisation)

145

Průvodce fondy Evropské unie Česká republika Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 tel: 224 861 111 (ústředna) fax: 224 861 333 (centrální) www.strukturalni-fondy.cz www.mmr.cz


Průvodce fondy Evropské unie

Recommend Documents