S É M Ě MIKE MIGNOLA
Z K Á Z Y ✠
JOHN BYRNE
P ř e k l a d : Ja n K a nt ů rek
SÉMĚ ZKÁZY
www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.
SÉMĚ ZKÁZY Hellboye vymyslel a nakreslil
Mike Mignola Scénář
John Byrne Příběh koloroval
Mark Chiarello Obálku koloroval
Dave Stewart Bonusové příběhy koloroval
Matthew Hollingsworth Do češtiny přeložil
Jan Kantůrek
✠ Vydání připravili
Barbara Keselová & Scott Allie Hellboyovo logo navrhnul
Kevin Nowlan
Soubor graficky upravil
Mike Mignola & Cary Grazzini Vydavatel
Mike Richardson
ÚVOD
Neil Hankerson ✠ výkonný vicepresident Tom Weddle ✠ ekonomický vicepresident Randy Stradley ✠ vedoucí vydavatel Chris Warner ✠ senior redaktor Sara Perrinová ✠ marketingová vicepresidentka Michael Martens ✠ vicepresident obchodního rozvoje Anita Nelsonová ✠ obchodní a licenční vicepresidentka David Scroggy ✠ vicepresident produktového rozvoje Dale LaFountain ✠ vicepresident informačních technologií Darlene Vogelová ✠ ředitelka nákupu Ken Lizzi ✠ generální rada ČESKÉ VYDÁNÍ Jan Kantůrek ✠ překlad z angličtiny Martin Trojan ✠ lettering Václav Dort ✠ redakce překladu, barevné korekce Miroslav Adamec ✠ redakce překladu, jazykové korektury Kamila Beňová ✠ zahraniční korespondent Jitka Fialová ✠ distribuce Comics Centrum ✠ předtisková příprava
Navštivte naše internetové stránky:
http://www.comicscentrum.cz
nebo naši prodejnu: Štěpánská 36 (Štěpánská pasáž) Praha 1, 110 00 Telefon: 296 302 570, 296 302 571, FAX: 296 302 573
Z anglického originálu Hellboy: Seed Of Destruction, vydaného nakladatelstvím Dark Horse Comics Inc. v roce 2003, českou verzi vydal: Martin Trojan – 3-Jan, Štěpánská 36, 110 00 Praha 1 Druhé upravené české vydání © 2007 Vytištěno v České republice
ISBN: 80-86839-14-1 © 2002, 2007 Dark Horse Comics & Comics Centrum. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována, nebo publikována jinou formou bez přímého písemného souhlasu autorů. Hellboy: Seed Of Destruction Mike Mignola’s Hellboy™ copyright © 1993, 1994, 1997, 1999, 2003, 2007, Michael Mignola. All rights reserved. Dark Horse Comics © and the Dark Horse logo are registered trademarks of Dark Horse Comics Inc., registered in various categories and countries. All rights reserved.
Robert Bloch
K
dyby mi někdo před padesáti lety tvrdil, že jednou napíšu předmluv u ke comicsové knize, řekl bych mu nejen, že se zbláznil on, ale i to, že než bych udělal něco takového, musel bych se především zbláznit já. Tehdy jsem ještě psal povídky pro laciné magazíny. Ani časopisy, ani věci, které jsem do nich posílal, nebyly právě pří‑ nosem pro dobrou pověst americké literatury, ale díky jim jsem si začal říkat spisovatel. Dnes bych si asi mohl činit stejné nároky – a získal bych si pravděpodobně větší pozornost kritiky a médií – kdybych se toulal po městě a ničil budovy tím, že bych na ně sprejoval graffiti. Ale přestože mi tenkrát podobné příležitosti chyběly, byl jsem publikovaný autor. Někteří z mých kolegů, kteří si dělali nárok na stejný status, nebyli moc spoko‑ jeni se svými příjmy. Pod různými pseudonymy melouchařili a psali scénáře a příběhy pro comicsové seriály. Jenže to bylo něco, o čem člověk ve slušné společnosti nemluvil, nemluvil o tom dokonce ani v soukromí. I v těch dnech existovaly hra‑ nice slušnosti – kdokoliv mohl prohlásit, že je znovuzrozený křesťan, ale jen málokdo byl ochoten připustit, že je znovu‑ upálený satanista. A pro nemálo lidí byly comicsové knihy dílem satanovým. Byly to odporné obludy, slizcí nositelé násilí a jejich tvůrci pat‑ řili k těm, jejichž činy teprve naplnily pravý význam termínu prznitelé dětí. To si myslel i dr. Frederick Wertham, psychi‑ atr, který vedl útok proti všem těm šestákovým*) démonům. Pikantní je, že to byl o několik let později právě tentýž dr. Wertham, na nějž celkem pozitivně zapůsobil můj román The Scarf (Šál). V následující korespondenci jsme si s dobrým dok‑ torem vyměňovali názory na násilí v comicsových příbězích, jakoby ani jeden z nás nebral na vědomí všechny ty vraždy a zločiny, které jsem rozesel po stranách svého tištěného textu. Za poslední půlstoletí se však hodně změnilo – myslím tím například věci jako comics nebo sebe. Alespoň jedna z nich – comics – se neobyčejně vylepšila. V tehdejších dobách bylo velmi jednoduché vystopovat comicsy vzniklé na základě dobrodružných příběhů uveřej‑ ňovaných v laciných časopisech. Mnoho postav, jejichž dobro‑ družství vycházela na pokračování, bylo převedeno a transplan‑ továno na stránky plné obrázků a bublin. Umělecké zpracování nezapřelo silný vliv novinových seriálů, kreslených vtipů a ilustrací původních laciných sešitů. Větší část nabízených comicsových příběhů byla nepůvodních a mnoho comicsů skutečně opravňovalo mínění všech těch v dobrém úmy‑ slu jednajících kritiků, kteří se obávali toho, že se z jejich dětí pod vlivem těchto děl stanou násilníci a lumpové. A comicsy skutečně svůj vliv měly, o tom nepochybujte. Mladí, kteří jimi byli ovlivněni, nakonec vyrostli a z mnohých se stali ovlivňovatelé – spisovatelé, výtvarníci, filmaři.
Dnes se ovlivňované stalo ovlivňujícím, takže výchozí předmět a ovlivněný následek udělaly kotrmelec. Teď jsou často nositelem novinek comicsy. Mnohé noviny kopírují jejich grafický styl a další formy výtvarného umění zcela běžně přejí‑ mají jejich techniky. Navíc velká část „jazyka“ moderní filmové a televizní tvorby, jak se zdá, očividně převzala z comicsů způ‑ sob rychlých prostřihů, obrovských detailů, často se měnících pohledů a mnoho dalších inovací, které určují napětí a tempo – a samozřejmě potřebují velmi citlivý střih. To všechno bylo postupně a pomalu přijato pod vše‑ -obecně stravitelnou hlavičkou „pop-art“, ale máme důkazy o tom, že někteří velmi talentovaní umělci, nadaní spisovatelé a chytří nakladatelé začínají její hranice pomalu překračovat. Jsou nespokojeni s nekonečným (a většinou bezmyšlenkovi‑ tým) opakováním dávno přežvýkaných směsek a ohlížejí se po jiných projektech, po chytřejších způsobech, jak přilákat pozornost dospělejších čtenářů, po nových cestách, jak vyprá‑ vět staré příběhy. Hellboy je skvělý příklad, jak povýšit comicsový příběh z blízké budoucnosti na vyšší literární úroveň a současně u něj zvýšit míru napětí. Jeho příběhová linie kombinuje tradiční postupy s novějšími panely obsahujícími doplňující komen‑ táře a obojí je unášeno proudem doslova virtuózně využitých, skvělých uměleckých efektů. Jako v každém průkopnickém díle i tady se najdou drobné chyby. Ty bláho! nebyla sarkastická fráze, která by se používala v roce 1944, stejně tak jako by nikdo někoho nebo něco necha‑ rakterizoval jako „vystřižený z kreslený grotesky“. To jsou však jen drobnosti, mušince na nádheře stropu Sixtinské kaple. Celkově vzato je Hellboy ve svém výsledku skutečným uměleckým dílem – původním, novým a vzrušu‑ jícím. Znovu a znovu nacházíme samostatné obrázky i celé stránky, předvádějící podrobnou a někdy úmyslně ironizující znalost klasických forem a postupů. Mnohé jednotlivé panely, které jsou výtvorem výjimečného talentu, by se daly zarámovat a použít jako grafické dílo samy o sobě. Překvapující použití barev ještě násobí jejich účinek a zesiluje dopad zápletky a děje. To už má velmi daleko k „pop-artu“ světa Andyho Warhola nebo k pošetilým a prázdným výtvorům drogové kultury. Tvůrčí přístup, který nacházíme v Hellboyovi, je svéprávná a samostatná umělecká forma, která se vyvíjí a je naladěná na dnešní dobu, pro niž je samozřejmě určena. A kromě toho všeho je to ďábelsky dobré čtení! *) Pozn. překl.: U nás pro to existoval krásný termín „morzakorovým“, což byla zkratka slov „mor(d) za korunu“. Pozn. překl.: Robert Bloch (1917 – 1994) – americký spisovatel, autor hororů s psychologickými a nadpřirozenými motivy. Byl poměrně plodný, ale jeho dílo u nás není příliš známé. Tu a tam se jeho práce objevily v různých výborech (např. stejnojmenná povídka ze sbírky Vlak do pekla nebo povídka Plášť ve sbírce Tichá hrůza). Už to, že napsal Psycho, tolik proslavené filmem A. Hitchcocka, potvrzuje, že byl mistrem svého řemesla.
Jacku Kirbymu, H. P. Lovecraftovi, mé milované ženě Christine a úžasnému Elmeru Newtonovi.
KAPITOLA PRVNÍ
Deník seržanta George Whitmana, USA 23. prosince 1944 Východní Bromwich, Anglie. Jsme tady už dva dny a nijak se to nelepší. Všichni muži jsou z toho místa nervózní. Snad kdy by to tady mělo jméno. Nebo kdyby byli lidi z vesnice ochotní o tom mluvit. Jenže nejsou.
Jejich postoj se nezměnil, ani když jsme jim řekli, že se někde v okolí může potulovat útočnej oddíl nacistickejch komandos. Naopak. Tvářili se, jako kdyby byli náckové ta poslední věc na světě, který by se museli bát. Kdyby to byla pravda, tak bysme tady nebyli. Tak teda... podle nás se jedná o tohle: Hitler poslal do Anglie zvláštní skupinu. Já jim říkám komandos, ale máme tady tři lidi z Britský společnosti pro zkoumání paranormálních jevů, a ti tvrděj, že skopčáci jsou ve skutečnosti skupinou specialistů na strašidla. Že jsou tady proto, aby vykonali nějakej magickej obřad. Přivolali obludy. Probudili mrtvý. Ty bláho!
Jediný háček je v tom, že nedokáže říct, co to bude.
Ale ať je to co je to, nadělalo to nejvyšším lampasákům dost starostí na to, aby sem poslali speciální oddíl rangerů. A je tu s náma Pochodeň svobody. Je zvláštní dívat se, jak stojí s klukama a dává si hrnek kafe. Jsem spíš zvyklej vídat ho poskakovat ve filmovejch týdenících a bojovat proti nějaký nesmyslný nacistický hrozbě. Ale zdá se, že je to fajn chlap. A věří na to, co se tady prej děje. Jak říká, vlastní zdroje mu údajně potvrzujou, že náckové jsou v poslední etapě přípravy něčeho, čemu říkají „Projekt Ragna Rok“. Myslím, že naši kámoši Angláni nebyli moc odvázaní, když zjistili, že jsme jim nevěřili ani slovo, dokud nám to Pochodeň nepotvrdil.
Jsou tři. Profesor Malcolm Frost z americký univerzity Blackfriar. Trevor Bruttenholm (zvaný Brům), což je nějakej zázračnej paranormální machr. A lady Cynthia Eden-Jonesová, o který se říká, že je nejlepší anglický médium.
A celý týhle partě jak vystřižený z kreslený grotesky velím já, chlápek, kterej až do minulýho tejdne v životě neslyšel slovo „paranormální“. No – dva dny už kempujeme v tomhle prázdninovým táboře a zatím nic. Žádní duchové. Žádný obludy. Žádní náckové. Ale lady Cynthia říká, že se to stane tady. A že se to stane dnes v noci.
Ta kže, „ B r ů m e “ ? S e m n á s do s t a l a v a š e p ově s t, a l e j e d i n é, c o z to h o m á m e, js o u p r o s t y d l é z a d ky. S e rža nte, s t r áv i l js em po s l e d n í c h d e vět l e t s t u d i em to h oto m í s t a , z ko u š e l js em zj i s t it, co s e ta dy k d ys i s t a lo. By la to věc t a k s t r a š liv á , že z n ič i la v eš k e r o u vů li m í stn í c h o byv ate l už jen o ní h ovo ř it.
“... a l e t e n l eží n a s e v e r o d s u d, d a l e ko n a s e v e r ...“
“Cítím ch la d a vodu. Je to m a lý ostrůvek n eda leko skotského pobřeží...“
Jsou uvězněn i v n eb i. Sedm jest jejich počet. Zrozen i v h lu b in ách oceá n u, a n i m uži a n i ženy. Jsou ja ko skučící vítr, který n ezn á s litová n í a n i m i los rden ství.
„ K d yž m i l a d y C y n t h i a ř e k l a , že p o r u c hy, kt e r é c ít í v é t e r u , m a j í s tř e d př í m o t a d y...“ n e. p oč k e j t e.
My s lí m , ž e... j e t a d y j eš tě j e d e n ... d a lš í z d r o j...
Jsou h luší k modlitb ám a poch lebová n í. Jsou Ha dem. Jsou zuřivou b estií. Větrnou sm rští.
Js o u v e lko u s i lo u A m ocí A jejic h c it em j e s t l h o s t e j n o s t. D rt í z em i j a ko z r n o.
C ít í m to. B o l e s t. u t r p e n í . j a ko př i n e s m í r n é tr a g é di i.
O h!
D áv n é, p r a sta r é t r a g é di i . To c ítí m . Ty poc it y m ě s em př iv e d ly. A j e to p r ávě t e n p r a s t a rý ža l , kt e rý pů s o b í n a z l é s í ly, a v y p u s t í je dn es v n oci do s vět a .
N ezn ají s litov á n í . povsta n o u p r oti li ds t v u . To u ží p r o l é v ati k r e v j a ko d éšť a t r h ati m a s o. Jsou zlým větrem. Pekelným dechem věšt í c í m příchod n ičivé bouře. Jsou to mocn é děti. Heroldové morových ra n. Nositelé trůn u Erešiga lova.
N ec hť s e j i c h s e dm poz v e d n e z b e z e d n é h l u b i n , s h oz e n y b u d iž o kov y, j e j i c h b u d iž s vo b o d a i m oc.
Ví c e n e r g i e! Je s t l iže ho teď z t r a t í m e...
O h n i s ko! O h n i s ko s e př e s o u v á!
N ejs m e ta dy s a m i . Js o u z d e n e k li dn í d u c h ov é. d u c h ov é po s věc e nýc h . Kn ěz e. Ř á dov é s e stry. Jej i c h stí ny js o u s n á m i . N a tomto m í stě str a š í j ej i c h b o le st. Jej i c h ta j em st ví po s kv rň u j e tyto sta r o dáv n é k a m e ny.
„př i n á š ej í ... po s e lst ví .”
„ř í k a j í ...”
přidejte en erg ii, n edovolte, a by její h la din a pokles la. Dám p ozo r .
A le jestli to b u de dá l pokračovat...
„...začn e h rozit, že n ám s hoří prim á rn í vin utí!”
Jsou zá plavou, která s e přežen e zem í. Sedm mocných bohů, s edm démonů útra p, s edm v n eb i ja kož i s edm n a zem i.
ř í k a j í ... že přichází. . .
co s e to...?
C y n t h i e...
M a d a m!
K zem i! n u že?
Sa rkasm us? Můj sa rkasm us by vám měl dělat ty n ejm enší sta rosti, černokněžníku. .. Slíbil jste fu hrerovi zázrak. Něco, co zvrátí průběh vá lky a zajistí Říši vítězství.
h e r r H it l e r n em á r á d s e lh á n í.
Na zázrak, k e kt e r é m u t a d y doš lo, s e z d á to h l e p u s t é m í s to z á z r a č n ě n e zm ě n ě n é. U š e tř e t e mě svého s a rka sm u, vo n K r u p t e.
J á js em n e s e lh a l , vo n K r u p t e.
u v e d l js em do po hy b u u d á lo s t i , kt e r é n e lz e z v r át it, a n i z a s t a v it. S lí b i l js em h e r r H it l e r ov i zázrak.
„ A t a ky js em h o u dě la l! ”
Pro boh...
h e l lb oy. Teh dy mě a n i n en a pa dlo, že js em ho pojm enova l... ...a ta k s e sta l „přípa dem h ellboy”, jenže ten přípa d trva l celé da lší roky. roky, kdy jsm e po dlou h é a u silovn é sn aze odh a lit jeho tajemství n akon ec n evěděli skoro o n ic víc n ež onoho prvn í ho dn e před pětatřiceti lety.
Za střelte to! Za bte to! Je to démon, který přitá h l z pekla, všech ny n ás zn ičit.
A l e... m n ě to n e př i p a d á n e b e z p eč n é, p r o f e s o r e.
Vy p a d á to j a ko... c h la p eč e k .
C h la p eč e k z p e k la ! H e l lb oy... Třicet pět let.
Teď už skoro pa des át... a přece... a přece o tolik víc, ja ko kdyby to n á leželo... ...do jin ého. do cizí ho života, n e už do m ého. Cítím s e rozpolcen odřízn ut od vla stn í m in u losti. Od... od...
N e, n evzpom í n ám s i. Js em sta rý, pří liš sta rý.
Podle mě vypa dáte skvěle, pa n e.
Už je to des et měsíců, co byla expedice C aven dishových proh lášen a za ztracenou. C elý svět jenomže... n ení. mys lel. že jste m rtev, pa n e. Protože kam až m á paměť sa há, byl m i Trevor Je skvělé Brutten holm otcem... vidět, že jste
„Expedice. Tři C aven dishovi hoši. Sven Ola fs en, prosLu lý polá rn í b a datel. Já.”
„Ano, pam atuju si to. Devaten áct dnů z přístavu Bull. Patn áct dnů n a ledoborci. Pak sněžným traktorem...”
n aživu, pa n e.
...a spatřit ho takh le, stí n m uže, kterým byl, když jsem ho viděl n a pos led....
Přišels.
díky.
Mám při tom zvláštn í pocit. Říkám s i, jestli by n a tom n ebyl líp, kdyby byl m rtev.
„n a kon ec... pěšky přech ázím e Heis enva ldský hřeb en...”
„Vrchol světa. Ta k tichý. Ta k pu stý.”
M u sím ti něco říci, Hellboyi.
„A tam... přesně n a místě, kde Caven dishovi m lá denci tvrdili, že b u de... Tam, kde si bylo devět gen erací jejich rodiny jisto, že b u de...”
Klid, pa n e. Jen pom a lu a v klidu. Jak jste mě to učil. Ať se vám to vybaví samo.
Něco velm i důležitého.
Jenže... n emoh u si vzpom enout... n emoh u si...
„Devět gen erací... z každé někdo za hyn u l při poku s u dosá hnout m ísta, kde jsm e nyn í sta n u li...”
Mluvil jsem s n ím klidně a pom a lu, jako kdyby se n ebylo čeho b át. Jako kdybych při poh ledu n a jeho výraz n ecítil, jak m i běh á m ráz po zá dech.
když kon ečně... ...expedice...
„Ru iny. Zm rzlé. Sta rší n ež r u iny Ya ng Kor u.”
„Uv n itř... tem n é ticho. Ja ko kdyby s e stáří celého světa n am ačka lo do toho úzkého prostor u.”
„A tam v tem notě to dřepělo... ja ko součást tmy, součást tich a a věků...”
„vpředu s eděla, obklopen a tím skoro ja ko by toho byla součástí...”
„Vzpom í n áš... u kazova l js em ti ob razy soch n a lezených ve třicátých letech n a Kofu. Bylo to ja ko ony, a le větší. Stokrát větší.”
„...lidská postava. chla dn á. zm rzlá. úžasn á součást celého toho dí la.”
Dostali jste se na konec ukázky. Celý příběh si můžete přečíst kliknutím sem.
„Téměř ja ko by byla...”
„...živá...”
www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.
