PODI V NÁ MÍSTA MIK E MIGNOL A P ř e k l a d : Ja n K a nt ů rek
P ODI V N Á M Í S TA
www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.
P ODI V N Á M Í S TA Hellboye vymyslel, zápletku, kresbu příběhu a obálku vytvořil
Mike Mignola Příběh koloroval
Dave Stewart Do češtiny přeložil
Jan Kantůrek
✠ Vydání připravil
Scott Allie Hellboyovo logo navrhnul
Kevin Nowlan
Soubor graficky upravil
Mike Mignola & Cary Grazzini Vydavatel
Mike Richardson
Neil Hankerson ✠ výkonný vicepresident Tom Weddle ✠ ekonomický vicepresident Randy Stradley ✠ vedoucí vydavatel Chris Warner ✠ senior redaktor, Dark Horse Books Rob Simpson ✠ senior redaktor, M Press/DH Press Michael Martens ✠ vicepresident marketingu Anita Nelsonová ✠ obchodní a licenční vicepresidentka David Scroggy ✠ vicepresident produktového rozvoje Dale LaFountain ✠ vicepresident informačních technologií Darlene Vogelová ✠ ředitelka nákupu Ken Lizzi ✠ hlavní právník Lia Ribacchiová ✠ art director ČESKÉ VYDÁNÍ Jan Kantůrek ✠ překlad z angličtiny Martin Trojan ✠ redakce překladu, lettering Václav Dort ✠ šéfredaktor, barevné korekce Kamil Bernášek ✠ redakce překladu Milena Vojtková ✠ korektury Jitka Fialová ✠ distribuce Comics Centrum ✠ předtisková příprava Za připomínky k překladu děkujeme Richardu Klíčníkovi.
Navštivte naše internetové stránky:
http://www.comicscentrum.cz
nebo naši prodejnu: Jana Masaryka 29 (vchod z Americké) Praha 2, 120 00 Telefon: 296 302 570, 296 302 571, FA X: 296 302 573 Z anglického originálu Hellboy: Strange Places, vydaného nakladatelstvím Dark Horse Comics Inc. v roce 2006, českou verzi vydal: Martin Trojan – 3-Jan, Jana Masaryka 29, 120 00 Praha 2 První české vydání © 2009 Vytištěno v České republice
ISBN: 978-80-86839-32-5 – vázaná ISBN: 978-80-86839-33-2 – brožovaná © 2002, 2005, 2006, 2009 Dark Horse Comics & Comics Centrum. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována nebo jinou formou publikována bez přímého písemného souhlasu autorů. Hellboy: Strange Places TPB Mike Mignola’s Hellboy™ copyright © 2006, 2009 Michael Mignola. All rights reserved. Dark Horse Comics® and the Dark Horse logo are trademarks of Dark Horse Comics Inc., registered in various categories and countries. All rights reserved.
ÚVOD PŘEDMLUVA Robert Bloch
Gary gianni
P
řed několika lety jsem požádal Mika Mignolu, aby napsal úvod k mé comicsové adaptaci Verneových 20 000 mil pod mořem. Jakýma očima se asi dívá na tenhle úžasný dobrodružný příběh z devatenáctého století tvůrce Hellboye? Mignola má od přírody dar svérázného, často až klaunského pohledu na většinu věcí od různých odporností až po Zarathustru, a když uvážíme jeho vřele kladný vztah k viktoriánské literatuře, myslel jsem si, že by mohl mou nabídku považovat za hodnou svých schopností. Naneštěstí mě odmítl. Proč? Jeho zdůvodnění by vlastně mohlo být samo o sobě onou předmluvou. Svůj zvláštní pohled, o němž jsem doufal, že jej přenese na papír, vyjádřil slovně formou geniálního monologu, který pronesl jen tak spatra. Byla to jakási momentka dokonalého vypravěče – portrét umělce jako nadaného blázna. „Chceš, abych ti napsal předmluvu?“ zněl Mignolův hlas z telefonního sluchátka. Na okamžik se odmlčel, jako by zvažoval možnosti, a předestřel mi scénář, který by Charles Dickens, jenž při veřejných vystoupeních ohromoval publikum svou vypravěčskou dovedností, jistě nesmírně ocenil. „Jo, dokážu si to přesně představit,“ uvažoval Mignola nahlas. „Dávno zesnulý Jules Verne vstává ze své hrobky kdesi ve Francii, hned potom, co se dozvídá, že právě já píšu úvod k jeho 20 000 milím pod mořem. Bude to vypadat, jako když se usmívá, ale on se neusmívá, protože nemá žádné rty – je jen strašlivě namíchnutý.“ Jasně jsem viděl ty černobílé postavy, které by Mignola použil na obrázek ilustrující jeho prorockou noční můru. Jedna z jeho hlavních tvůrčích vlastností je schopnost vytvořit poetický obraz z věcí, které by, použité někým jiným, působily vulgárně a nechutně. Umělec pokračoval: „A Verne přitom ječí: ,Ten prevít Mignola, já si ho najdu a vyrvu mu srdce!‘ Tedy... Verne se to pokouší vykřiknout, ale to už se mu vyhákla dolní čelist a zachytila se mu někde na klíčních kostech. Velký Jules se propajdá polovinou světa a nakonec zadýchaně stane u mých dveří. Búúm! Búúm! Búúm! ,Polez dólu Mignolo! Otevři! Slyšíš? Pojď sem dólu a já ti fláknu takovou, že se z toho potrusíš!““ Začal jsem se strašně smát, ale když jsem si uvědomil, že tohle humorné vyprávění je Mignolův způsob, jak mě slušně odmítnout, bylo mi jasné, že nemá cenu ho přemlouvat. Naopak, začal jsem přemýšlet o tom, jestli měl převod
románu 20 000 mil pod mořem do comicsové formy vůbec nějakou cenu. Popsal jsem vám náš telefonní rozhovor, i když možná s drobnými nepřesnostmi, protože si myslím, že alespoň částečně naznačují Mignolův modus operandi. Bere svou práci vážně, ale přitom si přesně uvědomuje absurditu svého počínání. (Jako ilustrační důkaz viz. např. Úžasná Hlava na šroubu). Odvolávky na literární díla, která se často v Mignolových pracích objevují, mu dovolují přiznat, čím byl ovlivněn, aniž je pedantický nebo zbytečně okázalý. Přes všechno, jak jsou Hellboyovy příběhy zábavné, nacházím hluboko v jejich srdci určitou dávku melancholie a patosu. Mignola v jednom z našich hovorů přiznal, jak vždycky litoval toho, že nemá ten spisovatelský dar pohnout čtenáře k slzám – a to byl velmi obtížný úkol i pro ty nejlepší z viktoriánských spisovatelů. Poezie, mýty a folklór patří k dalším zájmovým oblastem, které se často objevují v jeho příbězích, ale jeho úcta ke klasickým základům se velmi osvěžujícím způsobem míchá s pulpem z 30. a 40. let stejně jako s hororovými filmy a jinými comicsovými příběhy. Pulp je pro Mignolu obzvláště oblíbenou oblastí zkoumání. Prozkoumal některé z nejnemožnějších a nejpotřeštěnějších nápadů, jaké kdy koho napadly, a dokázal je proměnit na ještě podivnější melivo pro tvůrčí mlýn své fantazie. Troufnu si dokonce zajít tak daleko, že řeknu, že Mignola v laciné dobrodružné literatuře pravděpodobně nikdy nenarazil na sebepotřeštěnější motiv, který by se mu nelíbil. Snad s výjimkou paranormálního pátrače, který má schopnost vyřešit nadpřirozené případy ve spánku. „Kolikrát se dá využít tenhle fígl s podvědomým budíčkem, který zazvoní, když si hrdina schrupne?“ poznamenal Mignola na tohle téma. Důležité ale je, že Verne, Dickens nebo dokonce i pulpoví autoři ve své době bavili čtenářskou veřejnost a mnoho z jejich prací, které přežily dodnes, je moderními kritiky označováno za klasickou literaturu. Je tedy docela dobře možné, že za sto let to bude literární vědec jedenadvacátého století, kdo bude psát úvod ke knize, již právě držíte v ruce, a Mignolův Hellboy bude znovu vydáván a znovu obdivován generací, která ještě není na světě. A my, vy a já, milí čtenáři, se budeme někde v koutku tiše usmívat. Gary Gianni Goldstadtská lékařská universita 2005
Věnováno Hansi Christianu Andersenovi, králi Mořských víl a Williamu Hope Hodgsonovi, pánovi Sargassového moře
Třetí Přání
kdesi...
CELÉ TO ZAČALO JAKO příběh Submarinera. Někdy v roce 1983 jsem nakreslil svůj první příběh pro Marvel Comics. Byla to krátká epizoda se Submarinerem (kterou napsal Bill Mantlo) o topícím se koni. Byla to noční můra. Neuměl jsem nakreslit ani lodě, ani koně. A vlastně celkem nic z reálného světa. Chtěl jsem prostě kreslit jen kamení a obludy. Takže abych se víceméně držel koňské historie, v ymyslel jsem si něco, co by se kompletně odehrávalo pod vodou, kdy Submarinera zajmou sestry – mořské víly a promění ho v děsivou mořskou babici. A pak jsem si ten příběh prostě uložil do hlav y. Nepamatuji si, že bych ho poslal svému v ydavateli (tehdy to byl velký Al Milgrom). Nepamatuji si, že by mě byl odmítl (myslím, že to bych si pamatoval). Na druhé straně si vzpomínám, že se mi ten příběh líbil. O deset let později, když jsem stvořil Hellboye, přesunul jsem tu historku do toho kouta své paměti, kde jsou všechny věcičky, které mají něco společného s Hellboyem. Bude to potřebovat mnohem lepší konec a nějaký úžasný způsob, jak umožnit Hellboyovi dýchání pod vodou, ale to budu řešit, až na to dojde. Střih – a jsme v 11. září 2001. Právě jsem se přestěhoval nazpět do New York City a chystal jsem se začít pracovat na něčem novém, na ne-Hellboyovském příběhu zasazeném do částečně zničeného NY. To bylo načasování! Jenže koncem toho dne – pamatuju si, že vzduch byl cítit něčím jako pálící se izolací – jsem svůj nápad s New Yorkem odsunul stranou. Najednou mi přišlo, že nadešel čas napsat roztomilou pohádku o mořských vílách. Původně jsem měl v úmyslu navázat na Červa dobyvatele příběhem o Hellboyovi v Africe, takže jsem si začal dělat nějakou přípravu: Mohlomi byl skutečná postava, a prokletý banánovník, netopýr s košíkem a Anansi obchodující s příběhy, to vše je převzato z autentických afrických pověstí. První polovina mořskovílího příběhu je téměř beze změny onen příběh, který jsem v ymyslel v roce 1983, a k němuž mě inspirovala Malá mořská víla Hanse Christiana Andersena. Celkově epizoda v yzněla jako mnohem temnější, než jsem měl původně v úmyslu. Možná to bylo jedenáctým zářím (otec – duch a duše v nádobách mě napadli až později), nebo je to jednoduše jen Bestie Apokalypsy, která Hellboye dohnala. Nejsem si jistý. Možná, že je to kousek od obojího. Prostě jsem měl velké potíže s tím to nakreslit. Pro číslo 2 jsem v ytvořil čtyři různé obálky a poprvé jsem kreslil a zahazoval celé strany. To ale pořád ještě nebylo nic v porovnání s potížemi, které jsem měl mít s Ostrovem, ale k tomu se dostaneme později. Třetí přání bylo poprvé v ydáno v roce 2002 v dvoudílné minisérii.
Kdo mě to volá?
My, tři s estry.
Přišly jsm e popros it Bog Rúšu o tři la skavosti. A ja kou cen u jste ochotn é za platit?
to n ám Řekněte vy, b a b ičko...
Ta dy je hřeb.
Zatlučte ho do h lavy m ého n epřítele.
Js em ta k zn ámý?
Afrika
Možn á.
Ja k s e zdá, ta k tě ta dy v okoln ích vesn icích zn á každý. Vyprávějí s i o tobě pří běhy...
Ano.
N ejs em n ic jin ého n ež sta rý m už. Už s i n epam atuji všech no, co js em zaži l, a le viděl js em, ja k m račno r u dého prach u poh lti lo můj km en, a viděl js em, ja k otcové pojí dají své vla stn í děti.
Dohoda byla uzavřen a.
Háček je v tom, že ta ké vyprávějí, že velký šam a n Moh lom i zemřel před dvěm a sty lety.
Ta k dávno?
a ja k js i věděl, že přich ázím? pá n i...
Teď uvidím e.
to Kwa ku An a n s i, pavou k...
Ach.
kon ečně js i ta dy, a le m áš tři dny zpožděn í.
Pojď s e ohřát k m ém u oh n i.
Slyšel js em, že js i s e n a mě vyptáva l.
„Kdys i chyti l krajtu, ví lu, leopa rda a s ršně a vyměn i l je s boh em n eb es za všech ny jeho pří běhy...“
„A když js em byl m la dý, spřá da l pavou k svou pavučin u v m ém uch u a vyprávěl m i ty příběhy. Jeden z n ich byl i o tobě...“
Ty js i Moh lom i?
Zn áš m é jm éno?
Hellboy
„Kdys i dávno da l bůh n eb es n etopýrovi košík, který obs a hova l všech n u tem notu, a požá da l jej, a by ho odn es l n a měsíc. N etopýr byl a le n edb a lý, n ech a l košík ležet n a zem i, zvířata ho otevřela a tem nota u n ikla...“
O tvém příchodu js em tedy věděl už dávno a ta ké kdy a kde tě přesně n ajdu.
Ta ké js em o tobě s lyšel od n etopýra, který s i s e m nou ča sto při létá poví dat...
Je to Kinjam kela.
Ach! Toho duch a já zn ám...
kdo s e opováži l m n e okrást?
„Teď n etopýr létá celou noc a pokouší se posbí rat tem notu zpět do košíku. Při každém svém letu vidí m noho věcí, které jsou jiným utajen é.“
Byl velm i n eodbytný. Byl bych tam jistě ještě teď a n a h lavu by m i pa da lo svin stvo, a le šla kolem něja ká žen a a da la m u kuře, a by mě n ech a l být.
Tu žen u ta ké zn ám, je to hodn á osob a, i když její m atka je skřetka a lidoužroutka.
Za plati la tvůj dlu h.
Hellboy
A le jestli ví i to, proč s es o tři dny opozdi l, pa k s e s e m nou o tu h le in form aci n epoděli l.
No, je to ta k trošku za h a n b ující...
ku s cesty zpátky js em snědl b a n á n z prokletého b a n á novn íku...
Teď js i a le u n avený. Odpočívej. Máš před s ebou ještě dlou hou N e. cestu.
As i js em měl štěstí.
A jeden duch pa k n a mě celé ty tři dny h ázel kam en í a špí n u.
Ty ču bčí...
Co tím mys líš? Js em u n avený, a le... Jen spi.
N ech ám ti ta dy svou m edicí n u, a bys byl v b ezpečí.
Toh le je pos ledn í noc, kdy spíš pod a frickým n eb em.
Co to má, k čertu, znamenat?
Už n ikdy s e n eodvažuj s em vstou pit nohou a n i kopytem.
N estrpěli bychom to. A teď tě pozn am en ám e jizvam i, a bys n eza pom něl --
?
co je za s e toh le?
jéžiš!
An u ng u n Ram a Hellboy Stvořen í Kdo je to?
Moh lom i?
Aáách!
...
m u síš už vstávat.
Oceá n tě volá.
Cože?
dáš m i Něja kou ra du? Ty s i vážně mys líš, že bych tam měl jít?
Teď stojíš n a křižovatce cest svého života.
A všech ny tvé cesty povedou n a podivn á m ísta.
Vezm i s i toh le.
Ano, je to zvláštn í. Měl bys jít a přesvědčit s e s ám.
No dob rá.
Vím, že večer byla h rozn á tm a a já byl u n avený, a le n está l ten tvůj m a lý dom ek v ú plně jin é části Afriky?
Pojď.
No to ať mě vezm e...
hellboyi
Ta k toh le je něco, o čem s i vůb ec n ejs em jistej, že bych měl -–
A s a kra.
Dostali jste se na konec ukázky. Celý příběh si můžete přečíst kliknutím sem.
www.comicscentrum.cz Kliknutím navštívíte internetové stránky Comics Centra.
