MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY V ČR A PŘI ZAHRANIČNÍCH TRANSAKCÍCH

Autor: Jana Opluštilová Vedoucí práce: Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D. BRNO 2007

ZADÁNÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Daň z přidané hodnoty v ČR a při zahraničních transakcích“ vypracovala samostatně za použití literárních pramenů a podkladů, které jsou v práci uvedeny.

V Brně dne 10. prosince 2007

............................... podpis

Poděkování

Mé poděkování patří především vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D. za jeho odborné vedení a podněty, které mi poskytl při zpracovávání této práce.

Abstract OPLUŠTILOVÁ, J. Extercitation taxation from added values in ČR and at offshore transaction. Bachelor thesis. Brno, 2007. 71 s.

With Czech Republic becoming part of the European Union (EU) the law about Value Added Tax (VAT) had to be completed replaced and with that accommodated to conditions of the EU. The objective of this bachelor thesis is clarification of exercise VAT in CR and also in term of business in EU. In this project I will address and resolve present tax problems in this area and tax administration in whole. Problems will be explained on specific examples.

Keywords: Value Added Tax, European Union, tax payer

Abstrakt OPLUŠTILOVÁ, J. Uplatňování daně z přidané hodnoty v ČR a při zahraničních transakcích. Bakalářská práce, Brno. 2007. 71 s.

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie musel být zákon o dani z přidané hodnoty zcela nahrazen a tím přizpůsoben podmínkám EU. Cílem této bakalářské práce je objasnění problematiky uplatňování DPH v tuzemsku a v rámci obchodů EU. V práci budou řešeny aktuální daňové problémy v této oblasti a daňová správa. Problematika bude objasněna na konkrétních příkladech.

Klíčová slova: daň z přidané hodnoty, Evropská unie, plátce daně

OBSAH:

1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE ...................................................................................... 8

2.

METODIKA .................................................................................................... 10

3.

LITERÁRNÍ REŠERŠE ................................................................................. 11 3.1

3.1.1

Základní pojmy ..................................................................................... 11

3.1.2

Daňové subjekty .................................................................................... 13

3.2

Základ daně a výpočet .................................................................................... 15

3.3

Předmět daně .................................................................................................. 16

3.4

Daňová povinnost ........................................................................................... 17

3.5

Nárok na odpočet daně ................................................................................... 18

3.6

Daňové doklady .............................................................................................. 22

3.7

Správa DPH ................................................................................................... 23

4.

3.7.1

Zdaňovací období .................................................................................. 24

3.7.2

Registrace .............................................................................................. 24

3.7.3

Daňové přiznání .................................................................................... 26

VLASTNÍ PRÁCE .......................................................................................... 28 4.1

4.2

4.3

5.

Daň z přidané hodnoty .................................................................................... 11

Uplatňování DPH v tuzemsku ........................................................................ 28 4.1.1

Záloha - přijetí platby ............................................................................ 28

4.1.2

Uplatňování DPH ve výstavbě .............................................................. 30

Pohyb zboží v EU ........................................................................................... 32 4.2.1

Dodání zboží do EU .............................................................................. 32

4.2.2

Zasílání zboží ........................................................................................ 35

4.2.3

Pořízení zboží z EU .............................................................................. 38

4.2.4

Třístranný obchod .................................................................................. 45

Poskytování služeb ......................................................................................... 47 4.3.1

Služby vztahující se k nemovitostem .................................................... 48

4.3.2

Přeprava zboží mezi členskými státy ..................................................... 50

4.3.3

Práce na movité věci .............................................................................. 54

4.3.4

Kulturní a umělecké služby ................................................................... 57

4.3.5

Ostatní služby § 10 odst. 6 a 7 ............................................................... 58

SOUVISLÝ PŘÍKLAD ................................................................................... 61 6

6.

ZÁVĚR ............................................................................................................. 69

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................... 70

8.

SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................... 71

7

1.

ÚVOD A CÍL PRÁCE

Dnem 1.5.2004 se Česká republika stala součástí Evropského společenství. V souvislosti s tímto vstupem do Evropské unie musela Česká republika jako členský stát přizpůsobit svůj daňový systém principům stanoveným právní úpravou Evropských společenství. Jednou z oblastí, které se tato změna dotkla, je režim daně z přidané hodnoty uplatňovaný u obchodů uskutečňovaných uvnitř společného trhu EU.

Daň z přidané hodnoty v České republice byla zavedena dne 1. 1. 1993 zákonem č. 588/1992 Sb., avšak po vstupu ČR do EU dne 1. 5. 2004 došlo k mnoha zásadním změnám v důsledku harmonizace české DPH s požadavky EU. A stávající zákon byl nahrazen zcela novým zákonem o DPH č. 235/2004 Sb. Tento zákon přináší pravidla pro zdaňování dodávek zboží mezi daňovými subjekty z různých členských zemí Evropské unie, režim uplatňování daně u tzv. intrakomunitárních dodávek, kdy byl pojem "vývoz zboží" nahrazen termínem "dodání zboží do jiného členského státu" a také termín "dovoz zboží" nahrazen termínem "pořízení zboží z jiného členského státu.

Před platností nového zákona, který byl několikrát novelizován, byla řada daňových povinností při dodávkách mezi Českou republikou a ostatními evropskými zeměmi řešena prostřednictvím celních orgánů. Po vstupu ČR do EU přešly tyto povinnosti s plnou odpovědností na daňové subjekty, ale jen v případě pokud se jedná o dodávky a poskytované služby mezi ČR a členskými státy EU.

Cílem této bakalářské práce je objasnění problematiky uplatňování DPH v tuzemsku a uplatňování DPH u obchodů v rámci EU při dodání a pořízení zboží a poskytování služeb mezi těmito členskými státy. V práci budou řešeny aktuální daňové problémy v této oblasti a daňová správa. Celá problematika bude objasněna na konkrétních příkladech.

Tato práce je zaměřena na objasnění aktuálních daňových problémů v oblasti DPH, které nastaly mnohým plátcům po vstupu ČR do EU dnem 1. 5. 2004. Nejprve 8

jsou definovány základní pojmy, které je dobré znát pro lepší srozumitelnost, které jsou obsaženy v teoretické části této práce, kde je dále objasněna samotná daň z přidané hodnoty, principy jejího fungování a také daňová správa, v jejíž oblasti nastaly také změny po vstupu ČR do EU a to u nově zavedeného souhrnného hlášení, které se podává při dodání zboží do některého z členských států EU a u podmínek registrace k DPH.

Vlastní práce je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola je uplatňování DPH v tuzemsku, v níž je probírán problém zdaňování přijatých plateb přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, který je znázorněn na konkrétním příkladě a změna sazeb DPH v oblasti stanovení výše daně ve výstavbě. Druhá kapitola je uplatňování DPH v rámci EU, v níž je práce zaměřena na pořízení a dodání zboží mezi členskými státy a také na poskytování služeb. Třetí kapitola obsahuje souvislý příklad, kde je celá problematika uplatňování DPH jak v rámci tuzemska, tak také u obchodů mezi členskými státy EU objasněna za pomoci názorných příkladů a následném sestavení daňového přiznání.

9

2.

METODIKA

K dosažení definovaného cíle této bakalářské práce bylo využito několik metod. Především metody analýzy, syntézy, deskripce, modelování, které přispěly k celkové objektivizaci poznatků uvedených v bakalářské práci.

V literárním přehledu bakalářské práci je nejprve definována daň z přidané hodnoty včetně její správy, ve které bude řešena registrace, zrušení registrace a objasnění samotného přiznání k DPH. Poté je vlastní práce rozdělena na kapitoly, jakými jsou uplatňování DPH v tuzemsku, u obchodů v rámci Evropské unie, kde budou aktuální problémy tohoto zákona popsány teoreticky a prakticky objasněny na konkrétních příkladech. A jako poslední kapitola bude uveden souhrnný příklad s jednotlivými případy uskutečněných zdanitelných plnění, ze kterých bude vyhotoveno přiznání k DPH včetně souhrnného hlášení.

V práci je uplatněna metoda deskripce, která poskytuje popis současného stavu legislativy, potom také metoda analýzy a syntézy. Metoda modelování je využita při názorných ukázkách příkladů, které slouží k objasnění problematiky DPH. Je zde také využito několik zkratek, pro lepší přehlednost a srozumitelnost, jakými jsou daň z přidané hodnoty (DPH), Evropská unie (EU), Česká republika (ČR), datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), daňové identifikační číslo (DIČ). V případě použití pouze slova zákon, se jedná o zákon 235/2004 Sb. v platném znění.

Práce je zpracována programem Microsoft Word i pro výpočty a případné grafické znázornění.

Bakalářská práce je zpracována s využitím zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, odborné literatury a několika daňových a ekonomických portálů. Všechny tyto informační prameny jsou uvedeny v seznamu literatury této bakalářské práce.

10

3.

LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu, jedná se o daň nepřímou, což je daň, kterou státu platí jiná osoba (plátce) než ta, která je této dani podrobena a na kterou účinky daně dopadají (poplatník). Označuje se také jako daň ze spotřeby, neboť daň je zahrnuta v ceně zboží nebo služeb nakupovaných poplatníkem, který tedy tuto daň hradí v rámci úhrady své spotřeby. (9) Daň z přidané hodnoty v současnosti funguje na principu daně na vstupu a na výstupu. Pokud firma - plátce prodá zboží nebo službu, uskuteční zdanitelné plnění a má povinnost odvést DPH na výstupu (až na výjimky, kdy se jedná o plnění osvobozená). Naopak z nakoupeného zboží a služeb má téměř vždy nárok na odpočet daně na vstupu. Celková daňová povinnost firmy se tedy stanovuje jako rozdíl mezi daní na výstupu a na vstupu. (10) Ve srovnání s ostatními daněmi lze některé vlastnosti daně z přidané hodnoty z určitých hledisek označit za výhodné a tím je, že je stabilní a předvídatelná, poplatník může změnou svého chování do určité míry ovlivnit výši jejího odvedení. A je také rovná, což znamená, že platí pro všechny stejná sazba daně, která je nenápadná a skrytá v ceně zboží, čímž vyvolává u poplatníků méně negativních pocitů. (9) V současné době je v České republice stanovená snížená a základní sazba DPH. S účinností od 1.5.2004 podle § 47 odst. 1 zákona o DPH se uplatňuje základní sazba ve výši 19 % a snížená sazba ve výši 5 %, které mají návaznost na přílohy č. 1, 2 a 4, které jsou nedílnou součástí tohoto zákona.

3.1.1

Základní pojmy

Základní pojmy jsou vymezeny v zákoně o DPH v § 4 a pro lepší pochopení celé problematiky tohoto zákona je dobré je znát. V následující části budou objasněny jen některé z nich.

11

Daň na vstupu Daň, která je obsažena v částce za přijaté zdanitelné plnění, daň při dovozu zboží, při pořízení zboží, při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná dle § 92a.

Daň na výstupu Daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté platby, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou nebo daň přiznaná podle § 92a.

Vlastní daňová povinnost Nastává v případě, pokud daň na výstupu převyšuje daň na vstupu, tedy odpočet daně za zdaňovací období.

Nadměrný odpočet Daňová povinnost, pokud odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období.

Zboží Za zboží se považují věci movité, elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry, pouze s výjimkou se jedná o zboží, kdy Česká národní banka pořizuje v tuzemsku bankovky od tiskárny a z mincovny mince.

Obrat Obratem se rozumí dle § 6 odst. 2 zákona o DPH výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Tento zákon vymezuje obsah toho, co se do obratu zahrnuje a co se nezahrnuje. Do obratu se zahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor a výnosy nebo příjmy z finančních a pojišťovacích činností. Do obratu se nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, který je obchodním majetkem.

12

Ekonomická činnost Je definována v § 5 odst. 2 zákona o DPH. Pro účely tohoto zákona se jí rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních

předpisů,

zejména nezávislé činnosti

vědecké,

literární,

umělecké,

vychovatelské nebo učitelů,jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.

3.1.2

Daňové subjekty

Zákon o dani z přidané hodnoty definuje několik daňových subjektů, jejichž práva a povinnosti řeší.

Plátce

POVINNÁ

OID osoba identifikovaná k dani

Osoba osvobozená od uplatňování daně

OSOBA K DANI

Veřejnoprávní subjekt NEPOVINNÁ Soukromá osoba Zdroj: autor

⇒ Osoby povinné k dani

Podle Ledvinkové se za osobu povinnou k dani považují i právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud uskutečňují ekonomickou činnost. Jedná se vlastně o vymezenou skupinu osob, která se za splnění podmínek daných zákonem může stát plátce DPH nebo už plátcem je. (Ledvinková, 6)

13

Plátce Jedná se o osobu, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhl částku ve výši 1 000 000 Kč. Zákon však stanovuje i další podmínky, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem i bez závislosti na dosaženém obratu, což je uvedeno v § 94 zákona o DPH.

Osoba identifikovaná k dani Právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku nebo osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Tato osoba je povinna přiznat a zaplatit daň z pořízení zboží, které bylo nakoupeno v jiném členském státě od osoby registrované k dani a přemístěno do tuzemska, jehož hodnotou převýší částku 326 000 Kč

Osoba osvobozená od uplatňování daně Má sídlo a místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a je osobou osvobozenou od uplatňování daně do doby, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč. Fyzická osoba jako podnikatel na živnost zednictví s ročním obratem 850 000 Kč pronajala v roce 2006 byt, který nebyl zařazen v obchodním majetku za roční nájemné ve výši 82 000 Kč. Zůstává tedy osobou osvobozenou od uplatňování daně z důvodu, že nebyl překročen obrat 1 000 000 Kč.

Veřejnoprávní subjekt Pod tímto pojmem se rozumí stát a jeho organizační složky, kraje, obce, právnické osoby, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Považuje se za osobu povinnou k dani jen, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3 zákona o DPH, což může být např. dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny.

14

⇒ Osoby nepovinné k dani

Do této skupiny patří veřejnoprávní subjekt, který se nepovažuje za osobu povinnou k dani, výjimku však tvoří skutečnost, která je již uvedena v předchozím odstavci. A také sem patří soukromá osoba.

3.2

Základ daně a výpočet

Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby. Základem daně je tedy částka, která je snížená o daň. Z částky bez daně se daň vypočte jako přirážka odpovídající příslušné sazbě daně 5 % nebo 19 %. Základ daně zahrnuje především clo, spotřební daň, dotaci k ceně a vedlejší výdaje, za které se považují náklady na balení, přeprava, pojištění a také provize a při poskytnutí služby také materiál. Při dodání staveb to jsou stavební a montážní práce, materiál, který se do stavby zabuduje. Sleva z ceny snižuje základ daně, ale jen pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Existují dvě metody výpočtu daně:

a) metoda shora (§ 37 odst. 1) Pokud částka již obsahuje daň, použije se metoda shora, kdy se celková částka rozpočítává na základ daně a sazbu daně. Při tomto výpočtu se použije koeficient k sazbě 19 %, který se vypočítá jako 19/119 = 0,1597 a k sazbě 5 % 5/105 = 0,0476, kdy se celková částka vynásobí tímto koeficientem. Podnikateli je předložen zjednodušený daňový doklad k proplacení, kde je uvedena částka ve výši 119,- Kč včetně 19 % DPH. Plátce, pokud si chce uplatnit z této částky DPH na vstupu si musí tuto částku rozpočítat na základ daně a daň metodou shora. výpočet daně 119 * 0,1597 = 19,- Kč

b) metoda zdola (§ 37 odst. 2) Při výpočtu metody zdola se k základu daně připočítává částka daně, kdy se základ daně vynásobí příslušnou sazbou, což je 19 % nebo 5 % a tím dostaneme celkovou částku.

15

Plátce daně vystavuje fakturu - daňový doklad se základem daně 200,- Kč a uplatňuje daň na výstupu ve výši 19 % DPH. výpočet daně 200 * 0,19 = 38,- Kč

3.3

Předmět daně Veškerá plnění, která souvisí s ekonomickou činností plátce, se pro účely DPH

dělí na dvě skupiny a to plnění, která jsou předmětem daně a plnění, která nejsou předmětem daně.

Plnění Předmětem

Předmětem DPH jsou (§ 2/1) ZDANITELNÁ (§ 13, § 14)

OSVOBOZENÁ

Základní

Snížená

Bez nároku na

S nárokem na

sazba

sazba

odpočet (§ 51-62)

odpočet (§ 63-71)

DPH nejsou (§ 2/2)

Zdroj: Dušek, 5

Ledvinková podle zákona uvedla, že plnění jsou předmětem daně za předpokladu, že jsou uskutečněna za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku a v rámci uskutečňování své ekonomické činnosti. (Ledvinková, 6)

Předmětem daně podle zákona o DPH jsou: a) dodání zboží nebo převod nemovitosti (vč. přechodu nemovitosti v dražbě) b) poskytnutí služby c) pořízení zboží z jiného členského státu EU d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku

Předmětem daně nejsou plnění, při kterých dochází na základě vzájemně sjednaných podmínek k úhradě určité peněžní částky (např. poskytnutí pojistného plnění, náhrady, škody, finančního bonusu za odběr zboží nebo za včasnou platbu, přijetí kauce, zástavy a jiná finanční plnění). (Vychopeň, 7) Plnění, která nejsou předmětem daně jsou vymezena v zákoně o DPH v § 13 odst. 10 a také v § 14 odst. 5., což může být: 16

a)

poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu s pořizovací cenou bez DPH do 500 Kč bez úplaty

b)

dodání a vrácení vratných obalů

c)

vydání nebo poskytnutí hmotného majetku jako náhrady nebo vypořádání majetkových nároků

d)

přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody a přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiné osoby, která není plátcem daně

e)

prodej nebo vklad podniku nebo jeho části

f)

převod obchodního podílu v obchodní společnosti nebo převod členství v družstvu

g)

3.4

postoupení vlastní pohledávky

Daňová povinnost Povinnost přiznat daň je spojena s povinností uvést daň podle platné sazby

v přiznání k dani z přidané hodnoty za příslušné zdaňovací období a tuto daň zaplatit státu. (Vychopeň, 7) Pokud plátce přijal platbu vztahující se k zdanitelnému plnění, a to před jeho uskutečněním, je povinen přiznat daň na výstupu vypočtenou z přijaté platby a uvést ji v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém příslušnou částku přijal (hotově, nepeněžně, převodem na účet). V daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskuteční zdanitelné plnění, uvádí plátce buď celkovou daň na výstupu vztahující se k předmětnému zdanitelnému plnění, pokud před jeho uskutečněním žádnou platbu nepřijal, nebo pouze zbývající část daně na výstupu, pokud byla část daňové povinnosti vztahující se k uskutečněnému zdanitelnému plnění splněna tím, že plátce již přiznal daň výstupu ke dni přijetí platby. (Fitříková, 5) Povinnost přiznat daň na výstupu však není spojena s každou takto přijatou platbou. Povinnost přiznat daň na výstupu se netýká: platby, které se nevztahují ke zdanitelnému plnění - např. finanční plnění ze strany pojišťovny, náhrady škod, kauce platby, které jsou přijaté po uskutečnění zdanitelného plnění - úhrada dlužné faktury za zdanitelné plnění nebo jiné plnění uskutečněné před přijetím platby

17

neidentifikované platby - mylně přišlé na účet - plátce by měl být schopen prokázat, že se skutečně jedná o mylnou platbu a ne o platbu spojenou se zdanitelným plněním

3.5

Nárok na odpočet daně

Právo plátce tedy nárok na odpočet daně je dán splněním zákonem daných podmínek. Obecně platí, že plátce má nárok na odpočet daně, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo dnem přijetí platby, pokud je platba přijata plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění a k jejímu přijetí, dojde přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. (Fitříková, 5) Plátce prokazuje podle § 73 odst. 1 zákona o DPH nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem. Může tento nárok na odpočet uplatnit nejdříve v řádném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo a nejpozději může nárok na odpočet uplatnit za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém mohl nárok na odpočet nejdříve uplatnit. Po uplynutí této lhůty může nárok na odpočet uplatnit v dodatečném daňovém přiznání, ale nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn.

Pokud plátce příjme daňový doklad dne 8.12.2006 s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 5.5.2006, může jej uplatnit v řádném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku 2006.

Jestliže plátce přijme daňový doklad dne 5.3.2007 s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 5.11.2006, může jej uplatnit v dodatečném daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku 2006.

Zákon stanoví, u kterých přijatých zdanitelných plnění má plátce nárok na odpočet daně v plné výši, v kterých případech nárok na odpočet nemá a u kterých přijatých zdanitelných plnění je povinen nárok na odpočet daně zkracovat. Obdobně, 18

jako podle současné právní úpravy, bude rozhodující, k jakému účelu plátce konkrétní přijaté zdanitelné plnění použije.

a) nárok na odpočet v plné výši Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši, pokud přijatá zdanitelná plnění použije výhradně pro uskutečnění plnění, která jsou uvedena v § 72 odst. 2 a 4 zákona o DPH.

b) bez nároku na odpočet daně Plátce nemá nárok na uplatnění odpočtu v případech, které řeší § 75 zákona o DPH: 1) Pokud přijatá zdanitelná plnění použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH. Soukromá škola, která je plátcem daně, pořídí školní pomůcky, které použije výhradně pro výchovu a vzdělání, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle § 57. Škola nemůže při pořízení těchto pomůcek uplatnit nárok na odpočet daně a daň na vstupu v daňovém přiznání nevykazuje.

2) Jestliže plátce pořídí osobní automobil, a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu. V případě, že plátce pořídil osobní automobil k uskutečňování své ekonomické činnosti, nemůže uplatnit nárok na odpočet daně. Pouze v případě, pokud jej koupil a obratem zase znovu prodal, tedy na základě přefakturace může uplatnit DPH na vstupu a následně na výstupu.

3) Pokud přijaté zdanitelné plnění použije pro reprezentaci, kterou nelze uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Když plátce daně pozve svého obchodního partnera na oběd, jedná se o výdaj na reprezentaci, a proto nelze uplatnit nárok na odpočet daně.

c) krácení nároku na odpočet daně Plátce má povinnost krátit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije jak pro svá plnění, u kterých má nárok na odpočet daně, tak i pro svá plnění, u kterých nemá nárok na odpočet daně. 19

Krácený nárok na odpočet daně se vypočte jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientem. Koeficient se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa nahoru.

Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají: a) prodej dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku, který plátce používal pro svou ekonomickou činnost, b) finanční činnost podle § 54, a to pouze v případě, že tato plnění jsou příležitostnou nebo vedlejší činností plátce, c) příležitostný převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56.

Pokud je koeficient roven 0,95 nebo vyšší, považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši. Plátce nepočítá koeficient samostatně za každé zdaňovací období, ale ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku odpočet daně krátí zálohovým koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku. Pokud neexistují údaje z předcházejícího kalendářního roku, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu. Po skončení kalendářního roku má plátce povinnost vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku v daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Vypořádání nároku na odpočet daně se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období. Částka vypořádání se uvede v daňovém přiznání. 20

Plátce v období 1. 8. 2006 do 31. 12. 2006 uskutečnil tato plnění (v tis. Kč): Označení

Plnění

Základ daně v Kč

A

Prodej materiálu v tuzemsku

9 000

B

Dodání zboží do EU

2 000

C

Vývoz zboží

4 600

D

Osvobozená plnění dle § 51

4 600

E

Přílež. finanční činnosti

600

A+B+C

15 600

Koeficient =

= A+B+C+D-E

= 0,78 20 200 - 600

Roční vypořádání odpočtu DPH za období od 1. 8. 2006 do 31. 12. 2006 V průběhu roku byl používán zálohový koeficient (roční za rok 2005) = 0,67 nově vypočtený vypořádací koeficient = 0,78

Měsíc

Daň na vstupu ke krácení

Daň na vstupu po krácení

v tis. Kč

v tis. Kč

08

600

402

09

900

603

10

800

536

11

700

469

12

600

402

3600

2412

celkem

Roční vypořádání: Vypočtený nárok = 3 600 * 0,78 = 2 808 Rozdíl k uplatnění = 2 412 - 2808 = - 396 V tomto případě se projevilo zvýšení nároku na odpočet DPH.

21

3.6

Daňové doklady

Daňové doklady se vystavují v písemné formě a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby. Je však možné je vystavit i v elektronické podobě a to za podmínek uvedených v § 26 odst. 4 zákona o DPH. Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady minimálně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Po tuto dobu je plátce povinen odpovídat za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu a jejich čitelnost a na vyžádání správce daně umožnit k nim přístup. Pokud jsou tyto podmínky splněny, je možné tyto daňové doklady uchovávat i v elektronické podobě, avšak musí být opatřeny zaručeným elektronickým podpisem.

Poměrně často dochází u pokladních dokladů, ale i u faktur k tzv. blednutí. Doklady, které rychle blednou, je proto lepší ihned okopírovat a založit je spolu s originálem. Vyvarujeme se toho, že nám finanční úřad výdaj neuzná, což je největším rizikem a pro nás finanční ztrátou právě u výdajových dokladů a faktur pro odpočet DPH, u kterých je archivace dokladů potřeba 5-6 let. (11)

Existuje několik typů daňových dokladů, se kterými se může plátce v praxi při uplatňování DPH setkat a jejichž náležitosti řeší zákon o DPH. Následně budou uvedeny a probrány jen některé z nich.

Běžný daňový doklad Musí obsahovat všechny náležitosti, které vymezuje § 28 odst. 2 zákona o DPH. Je nutné, aby byla rozepsána částka na základ daně a sazbu daně, ale jen v případě, pokud celková cena za zdanitelná plnění je vyšší než částka 10 000,- Kč. Např.:

základ daně

15 000,- Kč

sazba daně 5 % 750,- Kč cena celkem 15 750,- Kč Pokud se bude jednat o plnění osvobozené od daně, je nutné, aby toto sdělení bylo uvedeno na daňovém dokladu a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona.

22

Zjednodušený daňový doklad Tento typ daňového dokladu je možné vystavit jen, pokud částka za zdanitelná plnění bude v ceně obsahující daň celkem nejvýše 10 000,- Kč. Není nutné, aby byla rozpočítána částka daně na základ a sazbu daně, stačí pouze celková částka a uvedeno, zda se jedná o sazbu daně ve výši 19 % nebo 5 %. Pokud se bude jednat o zboží, které podléhá spotřební dani z lihu a tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele, nelze vystavit zjednodušený daňový doklad. Všechny podstatné náležitosti jsou vymezeny v § 28 odst. 4 zákona o DPH.

Daňový dobropis a vrubopis Jsou vystavovány v případě, pokud dojde k opravě základu daně a výše daně. Plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Náležitosti daňového dobropisu a vrubopisu jsou dány v § 43 odst. 4 zákona o DPH. Vystavení daňového dobropisu nebo vrubopisu by mělo odpovídat původně vystavenému daňovému dokladu jak obsahem tak účelem. Daňový vrubopis se vystavuje, pokud je plátce povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění. Daňový dobropis se vystavuje pokud dojde ke zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, při snížení základu daně a dále za podmínek uvedených v § 42 odst. 1 a odst. 3 zákona o DPH.

3.7

Správa DPH

Před platností nového zákona o DPH proběhla řada změn i v oblasti správy DPH v tuzemsku. Z důvodu zrušení celních kontrol v členských zemích EU, kdy přešla řada daňových povinností na daňové subjekty při intrakomunitárních dodávek zboží, se zvýšila administrativa jak plátcům daně tak také finančním úřadům. Zásadní změnou se stal formát DIČ, z kterého byl třímístný kód finančního úřadu nahrazen kódem země, nově bylo zavedeno souhrnné hlášení pro plátce daně při dodání zboží do některého z členských států EU, změny také nastaly v registraci k DPH při překročení limitu při pořízení zboží z EU a bylo rozšířeno samotné daňového přiznání k DPH o nové řádky při obchodování se státy EU. 23

3.7.1

Zdaňovací období

Zdaňovací období je období, za které se odvádí DPH. Podle § 99 zákona o DPH je rozlišeno zdaňovací období měsíční a čtvrtletní v závislosti na výši obratu. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 mil. Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí a pokud tuto částku přesáhl, je zdaňovací období měsíční. Plátce si však může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, jen pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl obratu 2 mil. Kč. Pokud tento obrat není znám, stanoví se zdaňovací období buď měsíční nebo čtvrtletní z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

2 mil. Kč

10 mil. Kč

čtvrtletní

měsíční měsíční

Změnu zdaňovacího období je plátce povinen nahlásit po skončení kalendářního roku a to nejpozději do 31. ledna a sdělit tuto informaci správci daně.

3.7.2

Registrace

Registrace k DPH je upravena v § 95 zákona o DPH. Musilová stanovila na základě podmínek vedoucích k registraci níže uvedené skupiny (Fitříková, 5): registrace z titulu překročení zákonného limitu pro registraci (§ 95 odst. 1), registrace osob podnikajících na základě smlouvy o sdružení (§ 95 odst. 2), zákonná registrace (při splnění podmínek stanovených v § 95 odst. 3, 4 a 5), zákonná registrace v souvislosti s pořízením zboží nebo poskytnutím služby (§ 95 odst. 6, 9, 10 a 11) dobrovolná registrace na základě rozhodnutí osoby povinné k dani, aniž by došlo k překročení zákonného limitu nebo splnění podmínek pro zákonnou registraci (§ 95 odst. 7)

24

Dále jsou upřesněny jen tři z výše uvedených skupin vedoucích k registraci DPH.

Registrace z důvodu překročení limitu - v případě překročení zákonem stanoveného limitu ve výši 1 000 000 Kč za nejbližších 12 předcházejících měsíců je tato osoba povinna podat přihlášku k registraci a to do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém překročila registrační limit a stává se plátcem daně od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila registrační limit.

Osoba povinná k dani uskutečňuje stavební práce. V období březen až září 2007 činily příjmy z provedených prací: březen 2007

211 000,- Kč

duben 2007

182 000,- Kč

květen 2007

246 000,- Kč

červen 2007

199 000,- Kč

červenec 2007 362 000,- Kč srpen 2007

292 000,- Kč

září 2007

218 000,- Kč

Osoba povinná k dani překročila v srpnu 2007 registrační limit 1 000 000,- Kč - na konci srpna byl obrat 1 121 000,- Kč. Tato osoba je povinna do 15. 9. 2007 podat přihlášku k registraci DPH. Plátcem DPH se tedy stává od 1. 11. 2007, v případě splnění registrační povinnosti.

Registrace při překročené stanového částky z pořízeného zboží - osoba povinná k dani se může stát plátcem daně ke dni překročení limitu 326 000,- Kč z pořízení zboží z jiného členského státu, v jehož hodnotě není zahrnuto pořízení nového dopravního prostředku a pořízení zboží se spotřební daní.

Neplátce DPH v období od ledna do srpna 2007 pořizuje zboží od osob registrovaných v jiných členských státech v celkové hodnotě 365 000,- Kč. Dne 15. srpna byl překročen limit 326 000,- Kč a proto je k tomuto dni osoba povinná k dani povinna podat přihlášku k registraci a stává se plátcem daně.

25

Dobrovolná registrace - osoba povinná k dani nebo neplátce může podat přihlášku k registraci kdykoliv i když nepřesáhla zákonem stanovený limit. Zákaz registrace má pouze osoba, která uskutečňuje jenom osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.

Za nesplnění povinné registrace vyměří správce daně náhradu ve výši 10 % z úhrnu výnosů nebo příjmů, které uskutečnil neoprávněně bez daně, za období od data, ke kterému měl být ze zákona registrovaným plátcem, do data, ke kterému byl správcem daně registrován.

Registraci je možné zrušit a to: na žádost plátce - pokud je obrat za nejbližších 12 předcházejících kalendářních měsíců menší než částka 1 000 000 Kč, může plátce daně podat žádost o zrušení registrace. správcem daně - důvody, na základě kterých může správce daně zrušit registraci plátci daně jsou, že pokud plátce neplní své povinnosti ze zákona, přestane být osobou povinnou k dani a v případě, že neuskutečnil bez oznámení důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění.

Zákon také řeší také problém zákazu registrace, který vztahuje pouze na osoby, které uskutečňují jen osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.

3.7.3

Daňové přiznání

Formulář daňového přiznání k dani z přidané hodnoty je tiskopisem, který jsou povinny podat zákonem vymezené osoby. Na předepsaném tiskopise a v požadovaném členění uvádí tyto osoby veškeré údaje, které jsou povinny podat místně příslušnému správci daně, je univerzálním tiskopisem, který se použije nejen pro podání řádného daňového přiznání, ale i pro podání tzv. opravného a dodatečného daňového přiznání. (Fitříková, 5)

Fitříková uvedla osoby, které jsou povinny podávat daňové přiznání a to: •

osoba, která je plátcem (§ 94), 26

•

osoba identifikovaná k dani (§ 96),

•

osoba, která není plátce ani osobou identifikovanou k dani (pouze ve specifických případech.

Řádné daňové přiznání Podává plátce daně do 25 dnů po skončení zdaňovacího období a to i v případě, pokud mu nevznikla daňová povinnost. V případě vzniku vlastní daňové povinnosti je plátce povinen tuto daň zaplatit a to ve stejném termínu, který je určen pro podání daňového přiznání. Podává se za každé zdanitelné plnění zvlášť.

Dodatečné daňové přiznání Plátce daně má povinnost podat toto přiznání pokud dojde souhrnem oprav ke zvýšení daňové povinnosti nebo k opravě sazby a výše daně a to nejdříve po uplynutí měsíce od podání řádného daňového přiznání. Dobrovolně je možné podat dodatečné daňové přiznání v případě snížení daňové povinnosti. Jeho podání bude možné až po uplynutí lhůty pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, který je možné podat v řádném daňovém přiznání nejpozději do konce kalendářního roku.

Opravné daňové přiznání Opravné daňové přiznání má plátce povinnost a dobrovolnost podat stejně jako dodatečné přiznání. Rozdíl je pouze v termínu podání, který je ihned po uplynutí termínu pro podání řádného daňového přiznání a nejpozději před termínem podání dodatečného daňového přiznání.

27

4.

VLASTNÍ PRÁCE

Od 1. 1. 1993 je v České republice zavedena daň z přidané hodnoty, avšak v souvislosti se vstupem ČR do EU dne 1. 5. 2004 musela být tato daň zcela předělána a tím přizpůsobena podmínkám EU, vznikl proto zcela nový zákon o dani z přidané hodnoty. Vzhledem k tomu, že zavedení nového zákona přineslo řadu změn v této oblasti, budeme se zabývat daňovými problémy, které nastaly mnohým plátcům při uplatňování DPH jak v tuzemsku, tak při obchodování se zeměmi EU.

4.1

Uplatňování DPH v tuzemsku

4.1.1

Záloha - přijetí platby

Jedná se o typ daňového dokladu, který musí obsahovat všechny náležitosti běžného daňového dokladu pouze s tím rozdílem, že na daňovém dokladu o platbě předem není uvedeno uskutečnění zdanitelného plnění, ale pouze datum přijetí platby, protože se týká právě přijaté platby před datem uskutečnění zdanitelného plnění. Je to tedy daňový doklad na přijatou nebo zaplacenou zálohu. Nevztahuje se však na různá finanční plnění jakými jsou náhrady škod, plnění ze strany pojišťovny, přijaté kauce, které mají charakter jištění budoucího závazku, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, vývoz zboží, dodání zboží osobě registrované v jiném členském státě, ale také mylně přijaté platby, které budou opět znovu vráceny.

Daňový doklad na přijatou platbu přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění je nutné dle zákona o DPH vystavit nejpozději do 15-ti dnů od data přijetí platby.

11. 3. 2007

přijetí platby

25. 3. 2007

vystavení daň.dokladu

15. 4. 2007

DUZP

Zdroj: autor

28

Z této přijaté platby předem od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečňováno, je plátce povinen přiznat daň. Přijatá platba představuje podle § 36 odst. 2 zákona o DPH částku, která již obsahuje daň. A ta se vypočítá podle § 37 odst. 2 zákona o DPH: daň na výstupu = přijatá platba x koeficient

Příklad č. 1: Plátce poskytl jinému plátci jazykový kurz, který se konal v období od 1. 6. do 30. 6. 2007. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je tedy 30. 6. 2007. Celková cena za poskytnutí služby byla sjednána ve výši 10 000 Kč (bez DPH) a daň byla stanovena ve výši 1 900 Kč, tj. ve výši 19 % DPH. Obě smluvní strany se dohodly na úhradě zálohy ve výši 5 000 Kč. Sjednaná záloha byla připsána na účet dodavatele dne 5. 5. 2007.

Postup ze strany plátce DPH: 1) Dne 10. 5. 2007 vystavení daňového dokladu na přijatou platbu přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění s datem přijetí platby dne 5. 5. 2007 na celkovou částku 5 000 Kč vč. DPH. Byla splněna povinnost vystavení daňového dokladu do 15-ti dnů od data přijetí platby. 2) Rozpočítání částky na základ daně a daň: 5 000 x 0,1597 = 798,50 Kč základ daně

4 201,50

daň celkem

798,50 5 000,00

3) Povinnost přiznat daň na výstupu v daňovém přiznání za květen 2007. II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

4 201,50

798,50

1. uskutečněná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku

210

se základní sazbou daně

ř.

V. Uskutečněná plnění celkem

510

Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 4 201,50

Částka za plnění

daně

29

4) Vystavení konečné faktury s odpočtem přijaté platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. DUZP 30. 6. 2007, vystavení 5. 7. 2007, splatnost 19. 7. 2007. celkové plnění ( základ, daň)

10 000,00 Kč

1 900,00 Kč

- plnění z přijaté platby (základ, daň)

- 4 201,50 Kč

- 798,50 Kč

5 798,50 Kč

1 101,50 Kč

konečná částka (základ, daň)

5) Povinnost přiznat konečnou částku DPH na výstupu v daňovém přiznání za měsíc červen 2007. II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

5 798,50

1 101,50


210

se základní sazbou daně

V případě shodného měsíce data přijetí platby přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění s měsícem data uskutečnění zdanitelného plnění není nutné vystavovat zvlášť daňový doklad na přijatou platbu předem, ale stačí pouze jeden daňový doklad, kde bude odvedeno DPH jak ze zálohy, tak ze zbývající částky.

Povinnost odvést DPH z přijaté platby se nevztahuje na osoby, které nejsou účetními jednotkami a které nevedou účetnictví.

4.1.2

Uplatňování DPH ve výstavbě

Před vstupem ČR do EU platila snížená sazba daně na stavební práce, avšak po vstupu dne 1. 5. 2004 se zvýšila na základní sazbu daně, pouze pro bytovou výstavbu byla udělena výjimka na uplatňování snížené sazby daně ve výši 5 %.

Příklad č. 2: Stavební firma, která je plátce DPH, provedla opravu střechy rodinného domu v Praze v hodnotě 86 000,- Kč bez DPH.

30

Postup ze strany stavební firmy: 1) Vystavení faktury s DPH ve výši 5 %, protože oprava střechy na rodinné domu se týká bytové výstavby. 2) Výpočet DPH: 86 000 * 5 % = 4 300,- Kč. 3) Odvedení částky DPH v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období. II. Povinnost přiznat daň ř.

Základ daně

Daň na výstupu

86 000,00

4 300,00


215 se sníženou sazbou daně ř.



510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 86 000,00 daně

Příklad č. 3: Stavební firma, která je plátcem daně provedla rekonstrukci Obecního úřadu v hodnotě 250 000,- Kč bez DPH.

Postup ze strany stavební firmy: 1) Vystavení faktury s 19 % DPH, protože se rekonstrukce Obecního úřadu nevztahuje k bytové výstavbě. 2) Výpočet DPH: 250 000 * 19 % = 47 500,- Kč. 3) Odvedení částky DPH v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období. II. Povinnost přiznat daň ř.

Základ daně

Daň na výstupu

250 000,-

47 500,-


210 se základní sazbou daně ř.



510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 250 000,daně

31

4.2

DPH u pohybu zboží v rámci EU

V souvislosti se vstupem ČR do EU se z oblasti dovozu a vývozu zboží vyčlenily obchodní transakce, které byly realizovány v rámci EU, kde se začala aplikovat pravidla jednotného vnitřního trhu. Zrušení vnitřních hranic po vstupu do EU znamená absenci hraničních kontrol uvnitř území Evropského společenství. Odpadly celní formality, povinnost zaplatit celní dluh do 10 dnů od jeho vzniku a v návaznosti na to i čekání na odpočet DPH, který byl plátce oprávněn uplatnit až s určitým časovým odstupem, nejdříve však v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu. Na druhou stranu již zde není státní orgán, aby potvrdil skutečnosti týkající se pohybu zboží, tj. že zboží vystoupilo na území členského státu, popř. že přeprava zboží byla realizována.

4.2.1

Dodání zboží do EU

Po vstupu ČR do EU byl pojem vývoz zboží nahrazen termínem dodání zboží, avšak jen pro dodání zboží do zemí EU, pokud se jedná o zemi mimo EU, tedy třetí zemi, zůstal zachován termín vývoz zboží. Dodáním zboží do jiného členského státu se podle § 13 odst. 2 zákona o DPH rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je to převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.

Dodání zboží do jiného členského státu je od daně osvobozeno na základe § 64 odst. 1 zákona o DPH, pokud jde o dodání zboží do jiného členského osobě registrované k DPH.

dodání zboží CZ - plátce osvobozené plnění

EU - plátce povinnost přiznat DPH FAKTURA

32

Dodavatel, který uplatňuje osvobození, je povinen prokázat: a) dodání zboží osobě s platným DIČ, které by si měl ověřit na serveru Evropské komise nebo u tuzemského finančního úřadu. b) skutečné odeslání zboží ze země plátce do země pořizovatele - lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského sátu nebo jinými důkazními prostředky. Bez průkazných prostředků, že zboží bylo skutečně fyzicky dodáno, neprokáže osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu a dodání zboží bude finančním úřadem posouzeno jako tuzemské plnění podléhající dani.

Příklad č. 4: Plátce daně v tuzemsku dodává zboží do Německa osobě registrované k DPH. Dodání zboží je uskutečněno dnem 21. 8. 2007 v částce 1 800,- EUR.

Postup ze strany plátce DPH v tuzemsku: 1) Přepočítání částky 1 800,- EUR dle platného kurzu 27,670 Kč/EUR ze dne 21. 8. 2007: 1 800 * 27,670 = 49 806,- Kč 2) Dodání zboží je v tuzemsku osvobozeno od uplatňování DPH a je nutné jej uvést v daňovém přiznání v řádku 410. IV. Uskutečněná plnění osvobozená od daně s nárokem na


odpočet daně 410 dodání zboží do jiného členského státu (§ 64 odst. 1)

49 806,-

Každý plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu plátci daně, je povinen podat souhrnné hlášení o dodání zboží do jiného členského státu podle § 102 zákona o DPH na tiskopise Ministerstva financí. Podává jej nejpozději do 25. dne po skončení kalendářního čtvrtletí. V případě, že plátce neuskutečnil dodání zboží do EU v průběhu daného čtvrtletí, nevznikla mu povinnost pro podání souhrnného hlášení. Pokud plátce zjistí, že na tomto hlášení uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění podat následné souhrnné hlášení.

33

Příklad č. 5: Plátce daně v tuzemsku dodal zboží: -

do Německa osobě registrované k dani s platným DIČ DE101010101 dne 1.3.2007 v celkové hodnotě 1 000,- EUR při platném kurzu 28,225 Kč/EUR ke dni 1.3.2007, což je po přepočtu 28 225,- Kč,

-

do Rakouska osobě registrované k dani s platným DIČ ATU10101010 dne 3.3.2007 v celkové hodnotě 2 000,- EUR při platném kurzu 28,160 Kč/EUR ke dni 2.3.2007, což je po přepočtu 56 320,- Kč.

Postup: Plátce DPH v tuzemsku je povinen podat souhrnné hlášení při dodání zboží do Německa a do Rakouska, protože tyto státy jsou členskými zeměmi EU. 1) Dodavatel zboží vyplní kódy zemí, které jsou uvedeny v příloze souhrnného hlášení. Německo má kód DE a Rakousko AT. 2) Vyplnění platného DIČ pořizovatele zboží. 3) Vyplnění kódu plnění, které jsou pod čísly 0 - 2 podle toho o jaké plnění se jedná, tyto kódy jsou uvedeny v příloze souhrnného hlášení. 0 - dodání zboží do EU 1 - přemístění obchodního majetku 2 - třístranný obchod 4) Podle počtu vystavených dokladů jednomu příjemci se uvede počet plnění. 5) Celková hodnota plnění jako součet hodnot z vystavených dokladů na jednoho příjemce. Číslo

Kód

řádku země

DIČ pořizovatele zboží

Kód

Počet

plnění plnění

Celková hodnota plnění v Kč

1

DE

DE101010101

1

1

28 225,-

2

AT

ATU10101010

1

1

56 320,-

Kontrolní součet řádků 1-2:

84 545,-

34

4.2.2

Zasílání zboží

Plátce je povinen uplatnit daň na výstupu za podmínek, že zasílá zboží do členského státu EU osobě, která není registrovaná jako plátce daně.

zasílání zboží CZ - plátce povinnost přiznat DPH

EU - neplátce FAKTURA

Příklad č. 6: Plátce daně v tuzemsku zasílá zboží osobě neregistrované k DPH do Rakouska. Dodání zboží se uskutečnilo dnem 18. 6. 2007, kdy také byla vystavena faktura na částku 6 500,- EUR.

Postup ze strany plátce DPH: 1) Nejprve je nutné přepočítat částku 6 500,- EUR, dle platného kurzu 28,600 Kč/EUR ke dni 18. 6. 2007: 6 500 x 28,600 = 185 900,- Kč 2) Výpočet DPH: 185 900 x 0,1597 = 29 688,23 Kč 3) Odvedení částky DPH na výstupu, protože nelze na toto zboží v tuzemsku uplatnit osvobození od daně. II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

156 211,77

29 688,23


210

se základním sazbou daně

ř.


510

Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 156 211,77


daně

35

Pokud však při zasílání zboží do jiného členského státu český plátce překročí registrační limit daný příslušným členským státem, je povinen se v této zemi registrovat k dani z přidané hodnoty a odvádět toto DPH v daném členském státě.

Přehled registračních limitů pro potřeby § 18 zasílání zboží 35 000 EUR - Belgie, Dánsko, Řecko, Španělsko, Irsko, Finsko, Švédsko, Malta, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko 100 000 EUR - Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko 27 899 EUR - Itálie, 31 427,27 EUR - Portugalsko, 34 220 EUR - Kypr 35 151 EUR - Estonsko, 36 207 EUR - Litva, 36 952 EUR - Lotyšsko, 109 598 EUR - Velká Británie 1 140 000 Kč - Česká republika

Příklad č. 7: Zasílání zboží do limitu Firma X, která je registrovaná k DPH v ČR, dodala zboží firmě do Rakouska, která není registrovaná k dani v hodnotě 18 000,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 504 000,- Kč. Zjistila, že limit státu Rakousko je 100 000,- EUR. Dodání je tedy zdanitelným plněním a firma bude účtovat dodání s českou daní.

Postup ze strany dodavatele: Plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tedy dodání zboží. V daňovém přiznání bude plnění přiznáno v řádcích 210 a 510. Do souhrnného hlášení se zasílání zboží neuvádí. částka DPH 504 000 * 0,1597 = 80 488,80 Kč základ daně 504 000 - 80 488,80 = 423 511,20 Kč II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

423 511,20

80 488,80


210 se základní sazbou daně V. Uskutečněná plnění celkem


510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 423 511,20 daně (§ 72 odst. 2 písm. a) až d)

36

Zasílání zboží nad limit

Příklad č. 8: Firma Z, která je registrovaná k DPH v tuzemsku dodává zboží firmě do Německa, která není registrovaná k DPH. Svými dodávkami, které jsou v hodnotě 120 000,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 3 360 000,- Kč, překročila limit státu Německo, který je ve výši 100 000,- EUR.

Postup ze strany dodavatele: Firma Z je povinná odvést daň v Německu podle německého zákona, proto se musí v této zemi zaregistrovat. V daňovém přiznání se plnění uvede v řádku 510. ř.



510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 3 360 000,daně (§ 72 odst. 2 písm. a) až d)

Příklad č. 9: Firma A, která je plátce DPH v Rakousku, dodává zboží soukromé osobě do České republiky, která neuskutečňuje ekonomickou činnost. Dodávkou, která je v hodnotě 86 000,- EUR při platném kurzu 27,900 Kč/EUR tj. 2 399 400,- Kč, překročila limit České republiky, který je ve výši 1 140 000,- Kč.

Postup ze strany dodavatele: Firma A je povinna odvést DPH v tuzemsku, z důvodu překročení zákonem stanovený limit pro ČR. Musí se v tomto státě zaregistrovat a odvést DPH 19 % z dodávky zboží. částka DPH 1 140 000 * 19 % = 216 600,- Kč základ daně 1 140 000 - 216 600 = 923 400,- Kč II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

923 400,-

216 600,-

4. zasílání zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku (§ 18)

240 se základní sazbou daně

37

4.2.3

Pořízení zboží z EU

V souvislosti se dnem 1. 5. 2004 byl pojem dovoz zboží stejně jako vývoz zboží nahrazen termínem pořízení zboží, ale pouze v rámci obchodů s členskými zeměmi EU. Pořízení zboží z jiného členského státu je upraveno v § 16 zákona o DPH a rozumí se jím nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník, pokud je pořízeno od osoby registrované k dani v jiném členském státě.

V souvislosti s pořízením zboží z EU se tuzemský plátce může dostat do dvou situací:

a) zboží je pořízeno z EU od osoby registrované k dani v jiném členském státě

FAKTURA

CZ - plátce povinnost přiznat DPH

pořízení zboží

EU - plátce osvobozené plnění

Při pořízení zboží z EU od osoby, která má přidělené DIČ z jiného členského státu, se uplatní samovyměření DPH, kdy si tuzemský plátce při pořízení zboží z jiného členského státu EU sám vypočítá daň, kterou odvede a zároveň si uplatní nárok na její odpočet, avšak jen za splnění podmínek daných zákonem.

Příklad č. 10: Plátce DPH v tuzemsku, který pořídil zboží od osoby registrované k DPH v jiném členském státě v hodnotě 1 800,- EUR s daňový dokladem ze dne 10. 8. 2007.

Postup ze strany pořizovatele zboží: 1) Přepočítání částky 1 800,- EUR platným kurzem 28,050 Kč/EUR ze dne 10. 8. 2007: 1 800 x 28,050 = 50 490,- Kč 2) Samovyměření daňové povinnosti s povinností uplatnění na výstupu a s nárokem odpočtu na vstupu: 50 490 x 19 % DPH = 9 593,10 Kč 38

II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


50 490,-

9 593,10

III. Nárok na odpočet daně z plnění za

Základ daně

Daň na vstupu

50 490,-

9 593,10

ř.

2. pořízení zboží z jiného členského státu (§ 16 a § 17 odst. 6 písm. e); mimo § 19)

ř.



b) zboží je pořízeno z EU od osoby, která není registrovaná v jiném členském státě

FAKTURA

CZ - plátce nevzniká povinnost

pořízení zboží

EU - neplátce

V tomto případě nevzniká povinnost tuzemskému plátci daně odvést DPH a ani se neuvádí záznamní povinnost do daňového přiznání.

Specifickým případem při uplatňování DPH při pořízení zboží z EU je pořízení dopravních prostředků, kdy zákon o DPH upravuje podmínky zvlášť pro nové dopravní prostředky dle § 19 a ojeté dopravní prostředky.

Pořízení nového dopravního prostředku Pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu je předmětem daně vždy, a to i v případě, pokud jej pořizuje plátce DPH, neplátce DPH i soukromá osoba. Tyto osoby jsou povinny při pořízení nového dopravního prostředku podat daňové přiznání

a přiznat daň v řádku 250 nebo 255. Odlišují se od sebe pouze v některých

detailech. Jednotlivé varianty budou následně probrány a objasněny na konkrétních příkladech.

39

Pořizovatel

Dodavatel

Daňové přiznání

Hlášení a doklad

Daň na výstupu

Plátce ČR

Plátce EU

ANO - běžné

NE

ANO

Plátce ČR

Neplátce EU

ANO - běžné

ANO

ANO

Neplátce ČR Plátce EU

ANO - do 10 dnů ANO - do 10 dnů ANO

Neplátce ČR Neplátce EUR ANO - do 10 dnů ANO - do 10 dnů ANO Zdroj: Fitříková, 6

Nový dopravní prostředek je definován zákonem o DPH a to v § 4 odst. 3 písm. a) b) a je jím dopravní prostředek, který: má najeto méně než 6000 km v případě pozemního motorového vozidla, u lodí najeto méně než 100 hodin, u letadel nalétáno méně než 40 hodin byl dodán do 3 měsíců, v případě pozemního motorového vozidla do 6 měsíců, ode dne prvního uvedení do provozu.

a) pořízení tuzemským plátcem daně od osoby registrované k dani v jiném členském státě - postupuje se obdobně jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Tuzemský plátce daně je povinen přiznat daň na výstupu a tuto daň uvést v daňovém přiznání v řádku 250 za příslušné zdaňovací období. Může si uplatnit také daň na vstupu, avšak v případě osobního automobilu, který není pořizován za účelem dalšího prodeje, si tuto daň na vstupu uplatnit nemůže.

Příklad č. 11: Český plátce daně si pořídil nákladní automobil z Rakouska ke dni 15. 8. 2007 od osoby registrované k dani v Rakousku v hodnotě 18 000,- EUR při pevném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 504 000,- Kč.

Postup: Kupující je povinen uplatnit DPH na výstupu v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období v řádku č. 250 a při pořízení nákladního automobilu si může také uplatnit nárok na odpočet DPH v řádku č. 360.

40

II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

5. pořízení nového dopravního prostředku

250 od osob registrovaných k dani v jiném 504 000,-

95 760,-

členském státě (§ 19 odst. 3) III. Nárok na odpočet daně z plnění za ř.

Základ daně

Daň na vstupu



95 760,-

členském státě (§ 19 odst. 3)

b) pořízení tuzemským plátcem daně od osoby, která není registrovaná k dani v jiném členském státě - postupuje se stejně jako při pořízení plátcem daně od osoby, která je registrovaná k dani v jiném členském státě a v daňovém přiznání pořizovatel uvede daň na výstupu v řádku 255. Tuzemský plátce daně je povinen přiložit k daňovému přiznání hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil dodavatel.

Příklad č. 12: Tuzemský plátce pořizuje osobní automobil z Německa od neplátce dne 26. 7. 2007 v hodnotě 14 000,- EUR při pevném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 392 000,- Kč.

Postup: Kupující má povinnost přiznat DPH z pořízeného osobního automobilu v daňovém přiznání v řádku č. 255 a navíc je povinen přiložit kopii daňového dokladu o koupi, který mu vystavil dodavatel a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku.


Základ daně

Daň na výstupu


255 od osob neregistrovaných k dani v jiném 392 000,-

74 480,-


41

c) pořízení osobou, která není plátcem od osoby registrované k dani v jiném členském státě - pořizovatel je povinen uplatnit DPH na výstupu a podat daňové přiznání do 10 dnů od pořízení dopravního prostředku společně s přiloženou kopií daňového dokladu o nákupu vozidla a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku. Na základě podaného přiznání vyměří správce daně daň, kterou je pořizovatel povinen zaplatit do 25 dnů ode dne vyměření daně.

Příklad č. 13: Občan koupil v Rakousku nový osobní automobil od osoby registrované k DPH v hodnotě 15 000,- EUR dne 18.6.2007 při platném kurzu 28,600 Kč/EUR tj. 429 000,- Kč.

Postup: Občan je povinný podat daňové přiznání a přiznat daň v řádku č. 250 z koupě nového osobního automobilu, přiložit kopii daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku.


Základ daně

Daň na výstupu



81 510,-


d) pořízení osobou, která není plátcem od osoby, která není registrovaná k dani v jiném členském státě - pořizovatel je povinen uplatnit DPH na výstupu v daňovém přiznání v řádku 255 i když je neplátce a pořizuje nový dopravní prostředek také od neplátce DPH.

Příklad č. 14: Občan pořizuje nákladní automobil od osoby neregistrované k dani v jiném členském státě v hodnotě 15 000,- EUR dne 6. 9. 2007 při platném kurzu 27,600 Kč/EUR tj. 414 000,- Kč.

42


Základ daně

Daň na výstupu


255 od osob neregistrovaných k dani v jiném 414 000,-

78 660,-


Pořízení ojetého dopravního prostředku Ojetý dopravní prostředek je dopravní prostředek, který nesplňuje definici pro nový dopravní prostředek, která je dána zákonem o DPH v § 4 odst. 3 písm. a) a b), ale uplatňují se u něj postupy jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Uplatňování DPH u ojetého dopravního prostředku je odlišné z hlediska pořízení ze strany plátce daně nebo ze strany neplátce daně a také v případě uplatnění zvláštního režimu při obchodování s použitým zbožím podle § 90 zákona o DPH.

a) pořízení plátcem daně Pořizuje-li ojetý dopravní prostředek plátce daně z jiného členského státu od osoby registrované k dani v jiném členském státě a nebyl-li při dodání vozidla uplatněn zvláštní režim, bude mu dodán ojetý dopravní prostředek jako plnění osvobozené od daně ze strany dodavatele s tím, že daň uplatní pořizovatel v tuzemsku na výstupu, se sazbou daně platnou v tuzemsku, v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období v řádku 220 s možností uplatnění odpočtu DPH v řádku 320, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu.

Příklad č. 15: Tuzemský plátce nakupuje ojetý nákladní automobil z Rakouska od osoby registrované k DPH v tomto státě v hodnotě 5 000,- EUR dne 20. 8. 2007 při platném kurzu 27,700 Kč/EUR tj. 138 500,- Kč.

Postup: U prodávajícího jde o klasické dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v ČR, proto při dodání vozidla českému plátci uplatní osvobození od daně. Kupující pořizuje zboží z jiného členského státu, proto je povinen přiznat daň 43

na výstupu a v případě koupě nákladního automobilu má možnost na uplatnění odpočtu daně. II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


138 500,-

26 315,-


Základ daně

Daň na vstupu

138 500,-

26 315,-

ř.


ř.



b) pořízení neplátcem daně Při pořízení ojetého dopravního prostředku neplátcem daně od osoby z jiného členského státu, která je plátcem registrovaným k dani v jiném členském státě, je dopravní prostředek předmětem daně v zemi prodávajícího, proto pořizovatel zaplatí cenu včetně daně se sazbou daně členského státu, ve kterém automobil nakupuje. Avšak za předpokladu, že se na dodání nevztahuje režim osvobození upravený právním předpisem dané země.

Příklad č. 16: Občan v ČR si pořizuje ojetý osobní automobil z Německa od osoby registrované k dani ve zmíněném členském státě. Německý prodejce vystaví občanovi z ČR daňový doklad o prodeji ojetého vozidla i s DPH, protože dopravní prostředek je v tomto případě předmětem daně v Německu.

c) zvláštní režim Pořízení ojetého dopravního prostředku není předmětem daně v tuzemsku v případě, že byl při dodání z jiného členského státu uplatněn zvláštní režim podle § 90 odst. 3 zákona o DPH. Tento odchylný režim může uplatnit v jednotlivých členských státech obchodník při dodání použitého zboží za splnění podmínek stanovených v § 90 zákona o DPH. Spočívá v tom, že při dodání ojetého dopravního prostředku odběrateli, zdaní 44

dodavatel pouze přirážku, kterou stanoví jako rozdíl mezi jeho prodejní a pořizovací cenou.

Příklad č. 17: Tuzemský plátce nakupuje ojetý dopravní prostředek u obchodníka s ojetými vozidly, který je registrován k DPH v Rakousku. Prodávající při dodání použil zvláštní režim. Uplatnění zvláštního režimu musí být uvedeno na dokladu o prodeji vozidla. Kupující, tedy tuzemský plátce není povinen přiznat daň na výstupu a nemá nárok na odpočet daně při koupi vozidla.

4.2.4

Třístranný obchod

Tento typ obchodu je vymezen v § 17 zákona o DPH. Třístranný obchod je možné uplatnit pouze tehdy, pokud jej uzavírají tři osoby a to - prodávající, kupující a prostřední osoba registrované k dani ve třech různých státech. Předmětem dodání je stejné zboží a je přímo odesláno nebo přepraveno od prodávajícího ke kupujícímu.

CZ - plátce prostřední osoba faktura

SK - plátce prodávající

faktura

zboží

DE - plátce kupující

Povinnosti zúčastněných osob:

Prodávající - vystavuje doklad o prodeji, který posílá prostřední osobě, dodává zboží osobě registrované v jiném členském státě a uskutečňuje plnění osvobozené od daně. Tuto transakci uvede v daňovém přiznání v řádku 410 a v souhrnném hlášení.

45

Kupující - přijímá daňový doklad od prostřední osoby, pořizuje zboží od osoby registrované v jiném členském státě, je proto povinen při pořízení zboží přiznat daň na výstupu a současně mu vzniká nárok na odpočet daně na vstupu.

Prostřední osoba - přijímá daňový doklad od prodávajícího a zároveň vystavuje daňový doklad kupujícímu, tzn. pořizuje zboží z EU a současně dodává do EU a při splnění zákonných podmínek je oprávněna uplatnit "zjednodušený postup", který spočívá v tom, že při pořízení zboží od prodávajícího jí nevzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, ale ani nárok na odpočet daně. V daňovém přiznání uvádí prostřední osoba údaje o pořízení a dodání zboží pouze evidenčně v ř. 810 a 815 daňového přiznání. V souhrnném hlášení uvede údaje o kupujícím a hodnotu, za kterou bylo zboží dodáno kupujícímu. Ve sloupci pro uvedení kódu bude č. 2, což se jedná o třístranný obchod.

Příklad č. 18: Český plátce pořídí zboží od slovenské osoby, registrované k dani a dodá toto zboží německému podnikateli, osobě registrované k dani v Německu. Obchodní podmínkou je, že zboží bude dodáno přímo ze Slovenska do Německa. Hodnota pořízeného zboží fakturovaného prodávajícím je 1 000,- EUR, prostřední osoba bude fakturovat kupujícímu 1 100,- EUR.

Postup ze strany českého plátce, který je prostřední osobou: 1) Při pořízení zboží přepočítá hodnotu 1 000,- EUR na české koruny podle platného kurzu ke dni vystavení faktury od slovenského plátce a uvede záznamní povinnost

do přiznání k DPH do řádku 810.

1 000 x 27,000 Kč/EUR = 27 000,- Kč VIII. Doplňující údaje: 1. Uvedení hodnoty při užití zjednodušeného postupu při dodání Hodnota zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17) 810 Pořízení zboží prostřední osobou

27 000,-

2) Na dodání zboží kupujícímu - německému plátci je povinen vystavit daňový doklad podle § 26 zákona o DPH a sdělení, že se jedná o třístranný obchod. 46

Fakturu vystaví na částku 1 100,- EUR a přepočítá na české koruny platným kurzem. V daňovém přiznání je povinen uvést záznamní povinnost na ř. 815. 1 100 x 27,000 Kč/EUR = 29 700,- Kč VIII. Doplňující údaje: 1. Uvedení hodnoty při užití zjednodušeného postupu při dodání Hodnota zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17) 815 Dodání zboží prostřední osobou

4.3

29 700,-

Poskytování služeb v rámci EU

Poskytování služeb je vymezeno v § 14 odst. 1 zákona o DPH a rozumí se jimi veškeré činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti. Pro správné uplatnění DPH při poskytování služeb nebo při jejich přijímání je nejdůležitější dobře určit, kdo DPH odvede a to podle zjištění kdo službu poskytuje, kdo ji přijímá, zda se jedná o plátce nebo neplátce daně, kde se služba uskutečňuje a především také o jakou službu se jedná. Místo plnění u poskytování služeb je stanoveno v § 9 zákona o DPH, podle kterého platí základní pravidlo, že místem plnění při poskytování služby je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo, místo podnikání, místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. V případě, že poskytuje službu prostřednictvím provozovny, považuje se za místo plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Podle již uvedeného základního pravidla se místo plnění stanoví vždy, existují však výjimky, kdy je místo plnění posuzováno podle osoby poskytovatele nebo příjemce a to u služeb, které jsou uvedeny v § 10 zákona o DPH. Některé z nich budou dále probrány podrobněji a objasněny na konkrétních příkladech, jedná se o služby vztahující se k nemovitostem, přepravní služby, služby oceňování a práce na movité věci.

47

4.3.1

Služby vztahující se k nemovitostem

U těchto služeb poskytovaných mezi členskými státy EU je místem plnění místo, kde se nemovitost nachází bez ohledu na to, kdo službu poskytuje. Pokud se nemovitost nachází v ČR nebo v Rakousku, musí se také v tomto státě odvést DPH. Otázkou však zůstává, kdo tuto daň odvede, zda poskytovatel nebo příjemce. Proto je nutné vědět, zda příjemce služby je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo je neplátce daně.

⇒ DPH je povinen odvést příjemce služby - plátce daně poskytuje službu vztahující se k nemovitosti osobě registrované k dani v jiném členském státě, za podmínky, že se nemovitost také nachází v jiném členském státě. V tomto případě se uplatní princip reverse charge - přenesení daňové povinnosti na příjemce služby, kdy příjemce je povinný přiznat a zaplatit daň z přidané hodnoty.

Příklad č. 19: Stavební firma X, plátce DPH, provede opravu střechy hotelu v Německu pro plátce daně. Celková dohodnutá částka za provedené práce je 15 000,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 420 000,- Kč.

Postup ze strany firmy X: Místem plnění provedené práce bude Německo, protože tam se nemovitost nachází a proto bude podléhat německé dani. Tato služba není předmětem DPH v tuzemsku, ale v Německu. V případě, že německý příjemce služby je registrovaný k DPH, uplatní se přenesení daňové povinnosti na tohoto německého plátce daně. Tuzemský plátce vystaví fakturu bez DPH společně se sdělením, že místo plnění je v Německu. A v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období uvede částku plnění do řádku 510. ř.


510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně (§ 72 odst. 2 písm. a) až d)

Částka za plnění 420 000,-

48

Příklad č. 20: Stavební firma X, plátce DPH v Polsku, provede rekonstrukci hotelu v ČR pro plátce daně. Celková dohodnutá částka za provedené práce je 10 000,- EUR při platném kurzu 27,000 Kč/EUR tj. 270 000,- Kč.

Postup ze strany plátce daně v ČR: Místo plnění je Česká republika, kde je tato služba předmětem daně. V případě, že český příjemce služby je registrovaný k DPH, uplatní se přenesení daňové povinnosti na tohoto českého plátce daně. Polský plátce vystaví fakturu bez DPH společně se sdělením, že místo plnění je v ČR. Tuzemský plátce daně odvede DPH na výstupu ve výši 19 % z částky 270 000,- Kč tj. 51 300,- Kč v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období a zároveň si také uplatní nárok na odpočet daně. II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


270 000,-

51 300,-


Základ daně

Daň na vstupu

270 000,-

51 300,-

ř.

3. poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě

ř.



⇒ DPH je povinen odvést poskytovatel služby - plátce daně v členském státě poskytuje službu vztahují se k nemovitosti osobě, která není registrovaná k dani v žádném členském státě, za podmínky, že se nemovitost také nachází v jiném členském státě. V tomto případě se musí plátce daně zaregistrovat k dani v jiném členském státě a v tomto státě odvést DPH, protože se zde nachází nemovitost.

Příklad č. 21: Stavební firma Z, plátce DPH, provede rekonstrukci rodinného domu v Rakousku pro občana v celkového hodnotě 16 000,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 448 000,- Kč.

49

Postup ze strany firmy Z: Místem plnění provedení rekonstrukce bude Rakousko, protože v této zemi se rodinný dům nachází. Protože objednatel služby je občan Rakouska, neplátce DPH, je firma Z povinna splnit své daňové povinnosti v Rakousku a v této zemi se zaregistrovat k dani. V daňovém přiznání uvede firma Z plnění na ř. 510. ř.




Příklad č. 22: Stavební firma A, plátce DPH v Německu, provede opravu střechy rodinného domu v České republice pro občana v celkového hodnotě 11 000,- EUR při platném kurzu 27,300 Kč/EUR tj. 300 300,- Kč.

Postup ze strany českého občana: Místo plnění provedení opravy střechy bude v ČR, protože se v této zemi rodinný dům nachází. Objednatel služby je občan ČR, neplátce DPH. Tento občan nepodává daňové přiznání ani neuvádí záznamní povinnost. Firma A z Německa se musí registrovat v tuzemsku a odvést tady DPH.

4.3.2

Přeprava zboží mezi členskými státy

Místem plnění u přepravní služby mezi členskými státy je místo zahájení přepravy. Pokud je přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena přeprava, považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo objednateli přepravy zboží a místo zahájení ani místo ukončení přepravy zboží není pro stanovení místa plnění podstatné.

⇒ DPH je odvedeno v místě zahájení přepravy a) tuzemský přepravce poskytuje přepravu tuzemským plátcům i neplátcům daně,

50

b) plátce daně v členském státě poskytuje přepravu mezi jinými členskými státy pouze neplátcům.

Příklad č. 23: Česká přepravní firma přepravuje zboží z Vídně do Prahy pro českého občana v hodnotě 800,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 22 400,- Kč.

Postup: Místo plnění je ve Vídni, protože tam byla zahájena přeprava. Česká přepravní společnost musí v Rakousku odvést rakouskou daň. V daňovém přiznání bude plnění uvedeno pouze v řádku 510. ř.



510 Celková částka uskutečněných plnění 22 400,s nárokem na odpočet daně

Příklad č. 24: Česká přepravní firma přepravuje zboží z Prahy do Vídně pro českého plátce daně v hodnotě 600,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 16 800,- Kč.

Postup: Místo plnění je Praha. Česká přepravní firma vystaví fakturu i s DPH 19 %. V daňovém přiznání bude plnění uvedeno v řádku 210. částka daně 16 800 * 0,1597 = 2 682,96 Kč základ daně 16 800 - 2 682,96 = 14 117,04 Kč II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně Daň na výstupu




14 117,04

2 682,96 Částka za plnění


51

Příklad č. 25: Rakouská přepravní firma přepravuje zboží z Vídně do Prahy pro českého občana v hodnotě 89,- EUR při platném kurzu 27,600 Kč/EUR tj. 2 456,40 Kč. Místo plnění je Rakousko, přepravce vystaví fakturu i s rakouským DPH a v této zemi jej také odvede.

Příklad č. 26: Česká přepravní firma přepravuje zboží z Prahy do Vídně pro rakouského občana v hodnotě 120,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 3 360,- Kč.

Postup: Místo plnění je Praha. Česká přepravní firma vystaví fakturu i s DPH 19 %. V daňovém přiznání bude plnění uvedeno v řádku 210. částka daně 3 360 * 0,1597 = 536,59 Kč základ daně 3 360 - 536,59 = 2 823,41 Kč II. Povinnost přiznat daň za ř.




2 823,41


536,59 Částka za plnění


⇒ DPH je odvedeno v členském státě, který poskytl DIČ příjemci přepravy - plátce daně v členském státě poskytuje přepravu osobě registrované k dani v jiném členském státě, který vydal daňové identifikační číslo objednateli přepravy. Místo plnění bude tedy v tomto jiném členském státě a proto se uplatní přenesení daňové povinnosti a povinnost odvést a zaplatit daň má plátce v jiném členském státě.

52

Příklad č. 27: Česká přepravní firma, plátce DPH, uskuteční přepravu z Prahy do Vídně pro osobu registrovanou k dani v Rakousku. Za smluvenou částku 750,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 21 000,- Kč.

Postup: Místem zahájení přepravy je Praha, ale místo plnění se přesouvá za osobou registrovanou k dani v Rakousku, protože Rakousko vydalo DIČ objednateli přepravy zboží. Faktura bude vystavená bez DPH, protože plnění není předmětem české daně. V daňovém přiznání uvede česká přepravní firma plnění do řádku 510. ř.




21 000,-

Příklad č. 28: Slovenská přepravní firma, plátce DPH,

přepraví zboží z Bratislavy do Prahy

pro osobu registrovanou k DPH v tuzemsku. Dohodnutá částka přepravy je 9 500,- Sk bez DPH při platném kurzu 0,776 Kč/Sk tj. 7 372,- Kč.

Postup: Místo plnění bude Česká republika. Slovenská firma vystaví fakturu pro českého plátce daně bez DPH. Plátce DPH v ČR musí z této částky odvést DPH 19 % a také si může uplatnit nárok na odpočet daně, podává také daňové přiznání za příslušné zdaňovací období. Částka daně 7 372 * 19 % = 1 400,68 Kč

53

II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


7 372,-

1 400,68


Základ daně

Daň na vstupu

7 372,-

1 400,68

ř.


ř.



4.3.3

Práce na movité věci

Podle zákona existuje obecné pravidlo, že místem plnění při práci na movité věci je místo, kde je služba fyzicky uskutečněna. Pokud je tedy služba poskytnuta českým plátcem DPH v ČR, je podle tohoto obecného pravidla místem plnění ČR a poskytnutá služba představuje tuzemské zdanitelné plnění. Výjimkou je situace, kdy je služba práce na movité věci poskytnuta osobě registrované k dani v jiném členském státě EU. Pokud jsou služby práce na movité věci poskytnuty osobě registrované k dani v jiném členském státě EU, je místem plnění členský stát, který vydal DIČ, které tato osoba poskytla pro provedení této služby za podmínky, že movitá věc je po provedení práce následně odeslána nebo přepravena z území ČR.

⇒ DPH je odvedeno v místě, kde je služba uskutečněna - pokud je práce na movité věci poskytnuta osobě, která není registrovaná k dani v žádném členském státě a v případě výjimky, kdy je práce na movité věci poskytnuta v členském státě osobě registrované k dani v jiném členském státě a toto zboží je ponecháno v tom členském státě, kde byla práce provedena.

Příklad č. 29: Česká servisní firma provádí opravy chladících zařízení pro firmu v Německu, která je registrovaná jako plátce daně v Německu. Po opravě je chladící zařízení ponecháno

54

v tuzemsku. Celková částka za opravu je 300,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 8 400,- Kč.

Postup: V případě, že chladící zařízení zůstává v tuzemsku, bude faktura zatížená českou daní ve výši 19 %. Česká servisní firmy uvede plnění v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období v řádku 210. částka daně 8 400 * 0,1597 = 1 341,48 Kč základ daně 8 400 - 1 341,48 = 7 058,52 Kč II. Povinnost přiznat daň za ř.





7 058,52

1 341,48 Částka za plnění


Příklad č. 30: Německá firma provedla potisk skleniček pro českého neplátce daně v Německu, kdy byly tyto skleničky odvezeny zpět do ČR za dohodnutou částku 80,- EUR při platném kurzu 27,500 Kč/EUR tj. 2 200,- Kč. Místo plnění je v Německu, protože je práce provedena pro neplátce daně v jiném členském státě. Německá firma vystaví fakturu i s německým DPH a v tomto státě jej také odvede.

⇒ DPH je odvedeno v členském státě, který vydal DIČ příjemci služby - pokud je práce na movité věci poskytnuta v členském státě pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě a je zaručena přeprava nebo odeslání tohoto zboží z území členského státu, kde byla práce uskutečněna.

55

Příklad č. 31: Italská firma, která je plátce daně, provádí leštění keramických váz pro plátce daně v ČR. Po provedení práce jsou tyto vázy odeslány zpět do ČR. Dohodnutá částky za provedenou práce je 5 000,- EUR při platném kurzu 28,300 Kč/EUR tj. 141 500,- Kč bez DPH.

Postup: Italská firma vystaví fakturu českému plátce bez DPH. Česká firma podá za příslušné zdaňovací období přiznání k DPH, kde odvede daň ve výši 19 % a také si může uplatnit nárok na odpočet daně. Částka daně 141 500 * 19 % = 26 885,- Kč II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


141 500,-

26 885,-


Základ daně

Daň na vstupu

141 500,-

26 885,-

ř.


ř.



Příklad č. 32: Česká firma provádí kompletace lyžařského vázání pro rakouskou firmu, která je plátce DPH v Rakousku. Po kompletaci je lyžařské vázání zasláno zpět do Rakouska. Celková částka za montáž je dohodnuta na částku 3 200,- EUR při platném kurzu 28,000 Kč/EUR tj. 89 600,- Kč.

Postup: V případě, že se hotové lyžařské vázání vrací zpět do Rakouska a česká firma bude moci doložit skutečnost, že movitá věc byla odeslána nebo přepravena z území tuzemska, bude faktura za tuto práci na movité věci fakturována bez DPH, místem plnění bude Rakousko. Plnění se v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období uvede v řádku 510. 56

ř.



4.3.4


Kulturní a umělecké služby

Služby kulturní, umělecké a jiné jsou uvedeny v § 10 odst. 4 písm. a). Místem plnění u těchto služeb je vždy místo, kde jsou tyto služby uskutečňovány. Nikdy se nemůže místo plnění změnit v závislosti na daňové identifikačním čísle příjemce služby, jak je tomu u některých jiných služeb.

Příklad č. 33: Tuzemská umělecká agentura zprostředkovává vystoupení hudební skupiny z České republiky na Slovensku v hodnotě 26 000,- SK bez DPH pro slovenského plátce daně.

Postup ze strany tuzemské umělecké agentury: Místo plnění je na Slovensku - tam, kde je služba uskutečněna - přenesení daňové povinnosti na slovenského plátce daně. Tuzemský plátce daně vystaví fakturu v částce bez DPH s větou, že na službu je v tuzemsku uplatněno osvobození od daně a že se daň musí odvést na Slovensku. Přepočet částky 26 000,- SK na CZK při platném kurzu 77,600/100 SK/CZ, tj. 20 176,- Kč. ř.




Příklad č. 34: Rakouská umělecká agentura zprostředkovává vystoupení umělců v České republice pro českého plátce daně v hodnotě 600,- EUR bez DPH při platném kurzu 27,800 Kč/EUR tj. 16 680,- Kč.

57

Postup: Rakouská firma vystaví fakturu bez DPH. Místo plnění je Česká republika, kdy český plátce je povinen odvést DPH ve výši 19 % a také si může uplatnit nárok na odpočet této daně a má povinnost podat daňové přiznání za příslušné zdaňovací období. Částka daně 16 680 * 19 % = 3 169 ,20 Kč II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


16 680,-

3 169,20


Základ daně

Daň na vstupu

16 680,-

3 169,20

ř.


ř.



4.3.5

Ostatní služby § 10 odst. 6 a 7

Jedná se o několik služeb jakými jsou například poradenství, právní služby, účetní, reklamní, telekomunikační a jiné.

⇒ DPH odvádí příjemce služby - služba je poskytována plátcem daně pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, místem plnění je místo, kde má příjemce služby sídlo, místo podnikání nebo provozovnu - přenesení daňové povinnosti na příjemce služby, který je registrovaný k dani v jiném členském státě.

Příklad č. 35: Plátce v tuzemsku poskytuje poradenskou službu do Německa, osobě registrované k dani v Německu, která nemá v tuzemsku provozovnu, v celkové částce 218,- EUR při platném kurzu 27,000 Kč/EUR tj. 5 886,- Kč.

58

Postup: Místo plnění je v Německu a povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce služby v Německu, který si objednal službu. Tuzemský plátce uvede v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období v ř. 510 částku 5 886,- Kč. ř.




5 886,-

Příklad č. 36: Plátce v Rakousku poskytuje účetní službu do České republiky, osobě registrované k dani v ČR, která nemá v Rakousku provozovnu, v celkové částce 1 000,- EUR, při platném kurzu 27,630 Kč/EUR, tj. 27 630,- Kč.

Postup: Místo plnění je v České republice a povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce služby v ČR, který si objednal službu. Plátce daně v ČR odvede v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období daň a zároveň si uplatní odpočet daně ve výši 19 % z částky 27 630,- Kč tj. 5 249,70 Kč. II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


27 630,-

5 249,70


Základ daně

Daň na vstupu

27 630,-

5 249,70

ř.


ř.



⇒ DPH odvádí poskytovatel služby - služba je poskytována plátcem daně osobě neregistrované k dani v jiném členském státě, v tomto případě je místem plnění místo, kde má poskytovatel služby sídlo, místo podnikání nebo provozovnu.

59

Příklad č. 37: Plátce v tuzemsku poskytuje reklamní službu do Itálie osobě, která není registrovaná k dani v žádném z členských států v hodnotě 250,- EUR při platném kurzu 27,000 Kč/EUR tj. 6 750,- Kč bez DPH.

Postup: Místo plnění je v tuzemsku a plátce daně v tuzemsku má povinnost přiznat a zaplatit daň v tuzemsku ve výši 19 % z částky 6 750,- Kč tj. 1 282,50 Kč. Faktura bude vystavena i s českou daní. II. Povinnost přiznat daň za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

6 750,-

1 282,50


210 se základní sazbou daně V. Uskutečněná plnění celkem


510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet 6 750,daně (§ 72 odst. 2 písm. a) až d)

Příklad č. 38: Plátce daně v Polsku poskytuje poradenskou službu do České republiky osobě, která není registrovaná k dani v žádném členském státě v hodnotě 350,- EUR při platném kurzu 27,300 Kč/EUR tj. 9 555,- Kč.

Postup: Místo plnění je v Polsku a plátce má povinnost přiznat a zaplatit daň v Polsku, fakturu vystaví s polskou daní. Osoba v ČR neuvádí žádný záznam v přiznání k DPH.

60

5.

SOUVISLÝ PŘÍKLAD

Firma XZV, s.r.o, registrovaná k DPH v ČR s platným DIČ CZ101101101, se zabývá výrobou, prodejem, montáží a opravami chladících zařízení a prodejem souvisejícího materiálu, vedlejší činností je pro ni přeprava chladících zařízení i pro jiné firmy. Pro přepočet pohledávek a závazků používá pevného kurzu, který činí 30,- Kč/EUR. Tato společnost uskutečnila v měsíci červnu 2007 následující činnosti:

1) přijala dne 5. 6. 2007 zálohu ve výši 56 000,- Kč vč. DPH od tuzemské firmy na montáž chladícího zařízení. - firma je povinna odvést DPH z přijaté zálohy ve výši 19 % - výpočet DPH z přijaté zálohy: 56 000 * 0,1597 = 8 943,20 Kč - základ daně 56 000 - 8 943,20 = 47 056,80 Kč - daňové přiznání za měsíc červen 2007 II. Povinnost přiznat daň ř.

Základ daně

Daň na výstupu

47 056,80

8 943,20




510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně

Částka za plnění 47 056,80

2) dodala dne 7. 6. 2007 rakouské firmě, registrované k DPH v Rakousku s DIČ ATU11011011, montážní materiál za dohodnutou cenu 11 000,- EUR. - místo plnění je v Rakousku, v tuzemsku je plnění osvobozeno, dochází k přenesení daňové povinnosti - přepočet dohodnuté částky 11 000,- EUR bez DPH na CZK pevný kurzem 30,- Kč/EUR tj. 330 000,- Kč - daňové přiznání za červen 2007

61

ř.

IV. Uskutečněná plnění osvobozená od daně s nárokem Částka za plnění na odpočet daně

410 dodání zboží do jiného členského státu ř.

330 000,Částka za plnění



330 000,-

- v souhrnném hlášení za 2. čtvrtletí roku 2007 se uvede kód 0

3) nakoupila montážní materiál dne 8. 6. 2007 od německé firmy, která je registrovaná k DPH v Německu DIČ DE101010101, za dohodnutou cenu 15 000,- EUR bez DPH. - místem plnění je Česká republika, kde se odvede DPH za materiál a plátce si také může uplatnit nárok na odpočet daně - přepočet částky 15 000,- EUR na CZK pevně stanoveným kurzem 30,- Kč/EUR tj. 450 000,- Kč - výpočet částky DPH 450 000 * 19 % = 85 500,- Kč - daňové přiznání za červen 2007 II. Povinnost přiznat daň za ř.


2. pořízení zboží z jiného členského státu


450 000,-


Základ daně Daň na vstupu

ř.

85 500,-

2. pořízení zboží z jiného členského státu


450 000,-

85 500,-

4) provedla opravu chladícího zařízení dne 11. 6. 2007 v tuzemsku pro italskou firmu, registrovanou k DPH v Itálii. V dohodnuté částce 350,- EUR bez DPH. Opravené chladící zařízení bylo převezeno zpět do Itálie. - místo plnění je v Itálii, i když byla oprava chladícího zařízení provedena v tuzemsku, protože toto zařízení bylo převezeno zpět do Itálie a podle zákona o DPH je místo plnění v členském státě, který poskytl DIČ příjemci této služby - přepočet částky 350,- EUR na CZK pevným kurzem 30,- Kč/EUR tj. 10 500,- Kč - daňové přiznání za červen 2007

62

ř.



510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem 10 500,na odpočet daně

5) koupila nový nákladní automobil z Francie od plátce DPH ve výši 35 000,- EUR bez DPH dne 15. 6. 2007. - místo plnění je v tuzemsku, firma má povinnost odvést DPH z tohoto automobilu a v případě nákladního si může také uplatnit nárok na odpočet daně - přepočet částky 35 000,- EUR na CZK pevný kurzem 30,- Kč/EUR tj. 1 050 000,- Kč - výpočet daně 1 050 000 * 19 % = 199 500,- Kč - daňové přiznání za červen 2007 II. Povinnost přiznat daň za ř.



250 od osob registrovaných k dani v jiném členském 1 050 000,-

199 500,-

státě III. Nárok na odpočet daně z plnění za ř.



360 od osob registrovaných k dani v jiném členském 1 050 000,-

199 500,-

státě

6) provedla zabudování klimatizace do budovy rakouské firmy registrované k DPH v Rakousku s platným DIČ ATU22211122 dne 17. 6. 2007, za dohodnutou cenu 950,- EUR. - místo plnění je v Rakousku, uplatní se přenesení daňové povinnosti na Rakouského plátce daně. Tuzemský plátce uplatní osvobození od daně. - přepočet částky 950,- EUR na CZK pevným kurzem 30,- Kč/EUR tj. 28 500,- Kč - daňové přiznání za červen 2007 ř.



510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem 28 500,- Kč na odpočet daně

63

7) nakoupila materiál od českého plátce dne 19. 6. 2007 za hodnotu 95 000,vč. DPH. - místo plnění je tuzemsko - výpočet výše daně 95 000 * 0,1597 = 15 171,50 Kč - základ daně 95 000 - 15 171,50 = 79 828,50 Kč - daňové přiznání za červen 2007 III. Nárok na odpočet daně z plnění za ř.

Základ daně

Daň na výstupu

79 828,50

15 171,50

1. přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku


8) dodala montážní materiál dne 21. 6. 2007 do Polska osobě neregistrované k DPH, za dohodnutou částku 500,- EUR bez DPH. - místo plnění je v tuzemsku, jedná se o zasílání zboží, kdy nemůže být uplatněno osvobození od DPH, protože pořizovatel zboží není registrovaný k DPH a nemůže dojít k přenesení daňové povinnosti - dodavatel vystaví fakturu i s DPH - přepočet částky 500,- EUR na CZK pevným kurzem 30,- Kč/EUR tj. 15 000,- Kč - výpočet částky daně 15 000 * 19 % = 2 850,- Kč - daňové přiznání za červen 2007 II. Povinnost přiznat daň za ř.




15 000,-



2 850,Částka za plnění 15 000,-

64

9) měla dodat rakouské firmě, registrované k DIČ v Rakousku ATU55511155, montážní materiál, který neměla na skladě, proto se s tímto odběratelem dohodla a objednala požadovaný materiál u firmy registrované k DPH v Polsku s DIČ PL111222111. Zboží bylo přepraveno dne 23. 6. 2007 přímo z Polska do Rakouska, za dohodnutou cenu 1 500,- EUR. - jedná se o třístranný obchod, kde tuzemský plátce vystupuje v roli prostřední osoby - přepočet částky 1 500,- EUR na CZK pevným kurzem 30,- Kč/EUR tj. 45 000,- Kč - daňové přiznání za červen 2007, kde se uvede pouze záznamní povinnost VIII. Doplňující údaje: 1. Uvedení hodnoty při užití zjednodušeného postupu při dodání Hodnota zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17) 810 Pořízení zboží prostřední osobou

45 000,-

815 Dodání zboží prostřední osobou

45 000,-

- v souhrnném hlášení za 2. čtvrtletí roku 2007 bude uveden kód 2

10) nakoupila montážní materiál z Itálie od neplátce v hodnotě 11 000,- EUR dne 25. 6. 2007. - tuzemskému plátci daně nevzniká povinnost odvést DPH a ani se neuvádí záznamní povinnost do daňového přiznání

11) dne 26. 6. 2007 přepravila chladící zařízení z Německa do České republiky pro německého plátce DPH v Německu s platným DIČ DE555666555 v hodnotě 800,- EUR. - místo plnění je v Německu, tuzemský plátce uplatňuje osvobozené plnění od daně - přepočet částky 800,- EUR na CZK pevným kurzem 30,- Kč/EUR tj. 24 000,- Kč - daňové přiznání za červen 2007 ř.



510 Celková částka uskutečněných plnění s nárokem 24 000,na odpočet daně

65

12) dne 27. 6. 2007 koupila knihu Abeceda mzdové účetní v knihkupectví v tuzemsku v hodnotě 615,- Kč vč. 5 % DPH. - firmě vzniká nárok na odpočet daně - výpočet částky daně 615 * 0,1597 = 98,22 Kč - základ daně 615 - 98,22 = 516,78 Kč - daňové přiznání za červen 2007 III. Nárok na odpočet daně z plnění za ř.


1. přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku

315 se sníženou sazbou daně

516,78

98,22

13) dne 28. 6. 2007 poskytla Německá reklamní firma reklamu chladících zařízení v německých novinách za dohodnutou cenu 150,- EUR bez DPH. - místo plnění je v tuzemsku, kdy příjemce služby je povinen zaplatit a přiznat daň ve výši 19 % - přepočet částky 150,- EUR na CZK pevným kurzem 30,- Kč/EUR tj. 4 500,- Kč - výpočet částky daně 4 500 * 19 % = 855,- Kč - daňové přiznání za červen 2007 II. Povinnost přiznat daň za

Základ daně

Daň na výstupu


4 500,-

855,-


Základ daně

Daň na vstupu

4 500,-

855,-

ř.


ř.



66

Tab. č. 1: Povinnost přiznat daň řádek

Základ daně

Daň na výstupu Datum plnění Příklad č.

47 056,80

8 943,20

5. 6. 2007

1

15 000,00

2 850,00

21. 6. 2007

8

220

450 000,00

85 500,00

8. 6. 2007

3

230

4 500,00

855,00

28. 6. 2007

13

250

1 050 000,00

199 500,00

15. 6. 2007

5

Daň na výstupu celkem

297 648,20

210

Zdroj: vlastní výpočty

Tab. č. 2: Nárok na odpočet daně řádek

Základ daně

Daň na vstupu Datum plnění Příklad č.

310

79 828,50

15 171,50

19. 6. 2007

7

315

516,78

98,22

27. 6. 2007

12

320

450 000,00

85 500,00

8. 6. 2007

3

330

4 500,00

855,00

28. 6. 2007

13

360

1 050 000,00

199 500,00

15. 6. 2007

5

Daň na vstupu celkem

301 124,72

Zdroj: vlastní výpočty

Tab. č. 3: Osvobozené plnění, uskutečněná plnění a doplňující údaje řádek Částka za plnění Datum plnění Příklad č. 410

330 000,00

4. 6. 2007

2

47 056,80

5. 6. 2007

1

330 000,00

7. 6. 2007

2

10 500,00

11. 6. 2007

4

28 500,00

17. 6. 2007

6

15 000,00

21. 6. 2007

8

24 000,00

26. 6. 2007

11

810

45 000,00

23. 6. 2007

9

815

45 000,00

23. 6. 2007

9

510

Zdroj: vlastní výpočty 67

Daň na výstupu celkem............................................................ 297 648,20 Kč Daň na vstupu celkem.............................................................. 301 124,72 Kč Nadměrný odpočet daně (daň na výstupu - daň na vstupu)

- 3 477,00 Kč

Vyhotovení daňového přiznání i se souhrnným hlášením je součástí přílohy.

68

6.

ZÁVĚR

Cílem této bakalářské práce bylo především objasnění problematiky uplatňování daně z přidané hodnoty v ČR i při obchodování s členskými státy EU, řešení aktuálních daňových problémů za pomoci názorných příkladů. Z důvodu vstupu ČR do EU dnem 1. 5. 2004 musel být daňový systém přizpůsoben podmínkám Evropského společenství a proto byl vytvořen zcela nový zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. Kde byly nově ustanoveny podmínky uplatňování DPH v rámci obchodování s členskými státy EU, ale také částečné změny v oblasti uplatňování DPH v tuzemsku. Pojmy dovoz a vývoz zboží byly pro tuto problematiku nahrazeny termíny dodání a pořízení zboží z EU, u obchodování se zeměmi mimo Evropské společenství tyto pojmy zůstaly nezměněny. V rámci uplatňování DPH v tuzemsku se povinně stanovilo odvádění daně z přijatých plateb před dnem uskutečnění zdanitelného plnění a také se změnily sazby DPH u bytové výstavby. Kdy před vstupem do EU platila jednotná sazba daně pro stavební práce a to ve výši 5 %, dnem 1. 5. 2004 byla sazba změněna na 19 % a snížená sazba ponechána jen pro bytovou výstavbu. Ve své práci jsem se zaměřila na změny při uplatňování DPH, které nastaly mnohým plátcům po vstupu ČR do EU a to jak při obchodování v tuzemsku, tak také při obchodování s členskými státy EU v rámci pořízení zboží, dodání zboží a poskytování služeb. Tato problematika je však značně rozsáhlá a proto jsem se snažila o stručnější objasnění a vystihnutí za pomoci názorných příkladů. Od začátku roku 2008 má vstoupit v platnost novela stávajícího zákona o DPH, kde podstatná změna nastane u samotné sazby DPH, kde se snížená sazba zvýší z 5 % na 9 % DPH a dotýká se § 39 odst. 1, § 37 odst. 2, § 38 odst. 4 a § 47 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Dále bude nově stanovena možnost požádání jakékoliv osoby o závazné posouzení správné sazby DPH, kdy toto závazné posouzení bude vydávat Ministerstvo financí a bude zpoplatněno částkou 10 000,- Kč. Další podstatnou změnou bude skupinová registrace osob. Kdy skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je k dani registrovaná jako plátce, nebude muset uplatňovat DPH za plnění poskytovaná v rámci skupiny a bude podávat daňová přiznání a souhrnná hlášení společně za celou skupinu osob. Další podmínky a povinnosti budou dány novelizací zákona o DPH, která vstoupí v platnost dnem 1. 1. 2008. 69

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY (1) BENDA, V., PITNER, L. Zákon o DPH s komentářem, 2. vyd. Praha: Bova Polygon, 2006. 392 s. ISBN 80-7273-135-1. (2) BENDA, V., TOMÍČEK, M. DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží, 1. vyd. Praha: Bova Polygon, 2006. 264 s. ISBN 80-7273-131-9. (3) BENDA, V., PITNER, L. Zákon o DPH v příkladech, 1. vyd. Praha: Bova Polygon, 2006. 512 s. ISBN 80-7273-136-X. (4) DUŠEK, J. Zákon s přehledy DPH 2006. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 208 s. ISBN 80-247-1437-X. (5) FITŘÍKOVÁ, D. a kol. autorů, Daň z přidané hodnoty od A do Z 2007. 13 aktualizace vyd. Praha: VERLAG DASHOFÄR, 2007. ISBN 80-86229-92-0. (6) LEDVINKOVÁ, J. DPH v příkladech 2006, 2. vyd. Olomouc: Anag, 2006. 240 s. ISBN 80-7263-330-9. (7) VYCHOPEŇ, J. Daňový TIP - aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi, 22/2006 vyd. Praha: Verlag Dashöfer, 2006. ISSN 1211-1155. (8) Portál Zippus [on-line]. [cit. 2007-09-07], dostupné na (9) Portál - Seznam encyklopedie [on-line]. [cit. 2007-09-07], dostupné na (10) Portál Měšec [on-line]. [cit. 2007-09-07], dostupné na (11) Portál Jak Podnikat [on-line]. [cit. 2007-06-25], dostupné na http://www.jakpodnikat.cz/danovy-doklad-nalezitosti.php (12) Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

70

8.

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Daňové přiznání - souvislý příklad Příloha č. 2: Souhrnné hlášení - souvislý příklad Příloha č. 3: Daňový doklad o platbě předem

71

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents