MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ TECHNIKY
Diplomová práce
Rozbor technických a organizačních faktorů odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec a.s.
2006
Radek Tesař
Poděkování:
Chtěl bych tímto poděkovat doc. Ing. Jindřichu Nerudovi, CSc. za odborné a metodické vedení a podporu při tvorbě diplomové práce. Dále p. Antonínu Plickovi a Ing. Josefu Teplému, za cenné rady a pomoc při zpracování diplomové práce. Také svým rodičům za umožnění a podporu v celém průběhu mého studia.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Rozbor technických a organizačních faktorů odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec a.s.“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 SB. O vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
…………………………… Radek Tesař
Abstrakt
Jméno a příjmení: Radek Tesař
Název diplomové práce: Rozbor technických a organizačních faktorů odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec a.s. Práce řeší problematiku odvozu dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s.. Jsou zhodnoceny vybrané technické a provozní parametry odvozních souprav a na základě dosažených výsledků tohoto hodnocení jsou navrženy možné způsoby zlepšení odvozu dříví u dané společnosti.
klíčová slova: odvoz dříví, odvozní souprava, technický parametr, provozní parametr, efektivnost provozu.
Abstract
Name: Radek Tesař
Title of diploma work: Technically and organizing analyse of factors of timber hauling in the company Lesy Český Rudolec, a.s. This work solves problems of timber hauling in the company Lesy český Rudolec, a.s.. Selecting technical and running parameters were interpreted and possible methods of improving timber hauling are proposed by the attained results in the company.
Key Words: Timber hauling, hauling rig, technical parameter, operating parameter, running efficiency.
Obsah 1 Úvod ......................................................................................................................................................... 7 2 Metodika.................................................................................................................................................. 8 2.1 CÍL PRÁCE .......................................................................................................................................... 8 2.2 POPIS PLNĚNÍ DIPLOMOVÉHO ÚKOLU ................................................................................................. 8 3 Technologie odvozu dříví podmínkách lesního hospodářství ČR..................................................... 10 3.1 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VOZIDEL ............................................................................................................ 11 3.2 VYBAVENÍ PROSTŘEDKŮ PRO ODVOZ DŘEVA ................................................................................... 12 4 Charakteristika společnosti Lesy Český Rudolec a.s......................................................................... 16 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI .................................................................................................... 16 4.2 CHARAKTERISTIKA VÝCHOVNÝCH A OBNOVNÍCH TĚŽEB V POROSTECH ........................................... 17 4.3 TĚŽBA DŘEVA .................................................................................................................................. 20 4.4 ZPRACOVÁNÍ DŘEVNÍ HMOTY .......................................................................................................... 20 5 Zhodnocení současného stavu v odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec, a.s., doprava Slavonice, včetně bezpečnosti práce ....................................................................................................... 22 5.1 PODMÍNKY PRO ODVOZ DŘÍVÍ U FIRMY LESY ČESKÝ RUDOLEC A.S.................................................. 22 5.1 POPIS NÁSTAVEB PRO ODVOZ DŘÍVÍ ................................................................................................. 22 PROSTŘEDEK 59..................................................................................................................................... 24 5.3 ZPŮSOB ŘÍZENÍ ODVOZU DŘÍVÍ ......................................................................................................... 24 5.4 ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRÁCE .......................................................................................................... 24 5.5 TECHNOLOGICKÝ POSTUP A ORGANIZACE PRÁCE PŘI DOPRAVĚ DŘÍVÍ .............................................. 27 6 Podmínky pro provozování vnitrostátní a mezistátní dopravy dříví ............................................... 29 6.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ ........................................................................... 29 6.2 TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH ..................................................................................................................................... 31
6.3 FINANČNÍ POVINNOSTI DOPRAVCE VŮČI STÁTU VE VZTAHU K PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY .................. 31 6.4 EVROPSKÁ DOHODA O PRÁCI POSÁDEK V MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVĚ .................................... 32 6.5 SPECIFIKA MEZISTÁTNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ........................................................................................... 34 6.6 PROVOZ MEZINÁRODNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ U DANÉ SPOLEČNOSTI ....................................................... 36 7 Hodnocení technických a provozních ukazatelů odvozních souprav ............................................... 38 7.1 TECHNICKÁ KRITÉRIA ...................................................................................................................... 38 7.2 PROVOZNÍ KRITÉRIA......................................................................................................................... 44 7.2.1 KRITÉRIA KVANTITATIVNÍ ............................................................................................................ 45 7.2.2 KRITERIA KVALITATIVNÍ ............................................................................................................... 47
8 Možnosti optimalizace odvozu dříví.................................................................................................... 55 9 Diskuse ................................................................................................................................................... 70 10 Závěr .................................................................................................................................................... 71 12 Přílohy.................................................................................................................................................. 74
1 Úvod Nejobecněji lze charakterizovat dopravu jako jakékoliv přemístění osob či hmotných statků, provedené buď vlastní silou nebo silou zprostředkovanou. Z bohaté škály lidských požadavků byla vždy v popředí zájmů potřeba změny místa, přemisťování nejrozmanitějších věcí a vykonávání nejrůznějších cest. Doprava tak uspokojuje rozsáhlé potřeby v přemisťování, jejím prostřednictvím se uskutečňují materiálové toky mezi výrobou a spotřebou, mezi průmyslem a zemědělstvím a lesnictvím, mezi městem a venkovem i mezi oblastmi a státy. Také v oblasti lesní výroby je nedílnou součástí obousměrný transport osob a z nitra porostů jednosměrný transport dříví. Obousměrnost chápeme jako transport z nitra lesních porostů ven a z prostor mimo les do jeho nitra. Dopravní systém vytváří nezbytné předpoklady a podmínky pro efektivní fungování lesní společnosti. Odvoz dříví je důležitou součástí těžební a dále pak i obchodní činnosti. Tento odvoz je uskutečňován v naprosté převaze nákladními automobily. Zabezpečuje finální činnost těžebního procesu – dodávky dříví na realizaci, které jsou hlavním zdrojem celkových tržeb lesní společnosti. Hlavní kriteria odvozu dříví jsou hospodárnost a pracnost. Je snahou, aby při odvozu dříví bylo vyhověno v maximální míře zásadám co nejvyšší hospodárnosti. Základní operace v odvozu dříví tvoří nakládání, jízda a skládání. Čím déle trvají jednotlivé úkony, tím více klesá přepravní výkonnost vozidla. Vzhledem k omezujícím podmínkám stanoveným pravidly silničního provozu nelze do budoucna očekávat snížení času potřebného na jízdu. Pozornost je proto třeba zaměřit na operace nakládání i skládání dříví a vytížení vozidla nákladem. V některých případech dochází k soustřeďování velkého objemu dřeva na jedno odvozní místo, které při běžném způsobu odvozu kapacitně nestačí. Zde se uplatní přepravní systémy , které zajišťují kontinuální odvoz dříví. Přepravní systémy umožňují zvýšit přepravní výkonnost vozidla tím, že nakládání a skládání probíhá nezávisle na tažném vozidle. Tažné vozidlo již přepravuje další náklad, zatímco se jím dovezený návěs teprve nakládá (skládá). Přepravní systémy mohou mít podobu kyvadlové přepravy nebo kontejnerového systému vhodného pro odvoz štěpky i rovnaného dříví.
2 Metodika 2.1 CÍL PRÁCE Metodickým cílem mého sledování bylo se seznámit s lesní akciovou společností, která jako jednu ze svých činností provozuje dopravu dříví, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. Poznat veškeré náležitosti, které jsou k tomuto provozování potřebné. Dále bylo mým cílem provést analýzu současných prostředků užívaných k dopravě a současného stavu dopravy dříví u sledované společnosti, a navrhnutí případných opatření vyplývající z analýzy.
2.2 POPIS PLNĚNÍ DIPLOMOVÉHO ÚKOLU
2.2.1 Pro zhodnocení současného skutečného stavu v odvozu dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. byl vybrán rok 2005. Za posledních 5 let je toto období bez změny vybavení odvozními soupravami proto bude u tohoto roku bude možné zhodnotit všechny technické a provozní ukazatele.
2.2.2 Potřebná technická data související s odvozem dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. budou převzata z technických průkazů jednotlivých souprav a z prospektů výrobců nástaveb pro odvoz dříví, kteří jednotlivé odvozní soupravy kompletovali.
2.2.3 Ukazatelé technických a provozních parametrů odvozních souprav v daných pracovních podmínkách lesní akciové společnosti budou hodnoceny v užitečné hmotnosti odvozních souprav, rozměrů ložné plochy odvozních souprav, využití vozidla pro vlastní přepravní výkon, tj. využití vozidla nákladem, průměrné odvozní vzdálenosti, přepravní výkonnosti, pracnosti odvozu, spotřebě pohonných hmot na jednotku výkonu, podíl času nakládání a skládání na celkové době provozu vozidla a podílu počtu hodin oprav na celkové době provozu vozidla.
2.2.4 Pro potřeby výpočtu ukazatelů technických a provozních parametrů odvozních souprav budou čerpány data z dokladů dostupných na lesním závodě a z prospektů od výrobců odvozních souprav.
2.2.5 Výsledky ukazatelů technických a provozních parametrů odvozních souprav budou sestaveny do tabulek a grafů.
2.2.6 Budou shromážděny podmínky, které jsou potřebné k provozování dopravy dříví, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. Budou hodnoceny oprávnění k provozování dopravy dříví, technické podmínky provozu vozidel, finanční povinnosti vůči státu a povinnosti řidiče. Ze získaných poznatků budou vyzdvihnuty rozdíly při dopravě dříví vnitrostátní a mezistátní.
2.2.7 Na základě získaných údajů bude provedeno zhodnocení mezinárodní a vnitrostátní dopravy u dané firmy.
2.2.8 Budou zhodnoceny a případně navrženy možnosti úpravy zvolených technických parametrů odvozních souprav a zlepšení organizace v souvislosti se zvýšením výkonnosti odvozu dříví.
2.2.9 Na základě vyhotovených výpočtů a získaných poznatků bude provedeno zhodnocení výsledků. Poté bude vypracován návrh na zlepšení současného stavu, tak aby byl použitelný v podmínkách společnosti Lesy Český Rudolec a.s..
3
Technologie
odvozu
dříví
v
podmínkách
lesního
hospodářství ČR Technologie odvozu dříví závisí na formě dopravovaného dříví, na technickém řešení použitých vozidel a na nakládacích zařízeních. Dopravované dříví
vychází z použité těžební metody a může mít v podmínkách
lesního hospodářství ČR tyto formy: -
surové kmeny v transportních délkách
-
sortimentní výřezy
-
rovnané dříví
-
celé stromy nebo jejich sekce
Všeobecně platí, že koncentrace dříví na jednom odvozním místě bývá nízká a nízké bývají i jednotlivé odběratelské kapacity. Proto je obvyklé, že odvozní prostředek je vybaven vlastním nakládacím zařízením pro nakládání a skládání dříví a to i za cenu určitého snížení jeho užitečné hmotnosti. V současnosti se jako nakládací zařízení používají již výhradně hydraulické jeřáby.
Obr.č. 1 Způsoby odvozu dříví
OM – odvozní místo MS – manipulační sklad OB – odběratel SK – surový kmen SV – sortimentní výřez RD – rovnané dříví D – odvozní prostředek pro odvoz dlouhého dříví V – odvozní prostředek pro odvoz výřezů R – odvozní prostředek pro odvoz rovnaného dříví
3.1 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VOZIDEL 3.1.1 Systematika prostředků pro odvoz dříví Silniční vozidla pro dopravu dříví se dělí: -
motorová vozidla – vozidla poháněná vlastním motorem
-
přípojná vozidla – vozidla, která nemají vlastní motor, jsou určena ke spojení s tažným vozidlem
-
nemotorová vozidla – jsou to např. potahové vozy
-
odvozní soupravy – souprava spojená z tažného vozidla a vozidla přípojného
Motorová vozidla: -
traktory
-
sortimentní vyvážecí soupravy a traktory
-
nákladní automobily - valníky - plošinové automobily - tahače návěsů - kontejnerové nosiče
Přípojná vozidla: -
přívěsy (1 – 4 nápravové) – přípojná vozidla, která nesou náklad samostatně
-
polopřívěsy – vozidla určená k dopravě dlouhého materiálu, nejsou schopny nést náklad samostatně
- jednonápravové - s ojí - bez oje - vícenápravové - s ojí - bez oje
-
návěsy (1 – 4 nápravové) – nejsou schopny nést náklad samostatně, přední částí jsou uloženy na tažném vozidle
Obr. č. 2 Přípojná vozidla
Odvozní soupravy -
přívěsové soupravy - tažné vozidlo + 1 a více přívěsů
Obr.č. 3 Přívěsová odvozní souprava
-
polopřívěsové soupravy - tažné vozidlo + polopřívěs
Obr. č. 4 Polopřívěsová odvozní souprava
-
návěsové soupravy - tažné vozidlo + návěs
Obr. č. 5 Návěsová odvozní souprava
-
kombinované soupravy - tažné vozidlo + návěs + přívěs
V současné době se k odvozu dříví využívají v největší míře nákladní automobily. 3.2 VYBAVENÍ PROSTŘEDKŮ PRO ODVOZ DŘEVA Vybavení prostředků pro odvoz dříví tvoří vybavení pro upevnění nákladu dříví na vozidle a vybavení pro nakládání a skládání dříví na dopravní prostředek.
3.2.1 Vybavení pro upevnění nákladu dříví na vozidle Klanicový oplen Klanicový oplen je zařízení pro nesení a upevnění dlouhého kusového materiálu na vozidlech. Skládá se z oplenu (příčníku), klanic a případně točnice.
Obr. č. 6 Klanicový oplen
Oplen Oplen (příčník) je nosníkové zařízení umístěné příčně k podélné ose vozidla. Oplenové plochy mají hrany nebo hřebeny proti sklouznutí dříví při dopravě. Může být konstrukčně řešen jako pevný, otočný nebo posuvný. Pevné opleny jsou pevně spojeny s rámem vozidla a slouží pro odvoz výřezů Otočný oplen se montuje pro odvoz dlouhého dříví na polopřívěsových soupravách. Je umístěn na točnici, se kterou je spojen čepem, a která umožňuje otáčení oplenu s nákladem při průjezdu zatáčkou. Posuvný oplen je kluzně upevněn na rámu vozidla. Slouží k usnadnění nakládání dříví hydraulickou rukou posunutím tohoto oplenu k hydraulickému jeřábu. Může být posouván buď pomocí hydraulického přímočarého motoru nebo pomocí hydraulického jeřábu. Klanice Klanice zabezpečují náklad dříví ze stran jako stojiny spolu s oplenem, do kterého jsou na jeho koncích vsazeny a upevněny tak, aby umožňovaly bezpečné naložení, odvoz a složení nákladu. Podle konstrukce jsou klanice vyklápěcí, vyhazovací nebo jsou řešeny jako pevné stojiny.
Vyklápěcí (otočné) klanice Tyto klanice jsou otočné kolem čepu v oplenu. Jsou uvolňovány zabezpečovacím zámkem, který se při uvolňování klanice ovládá z vždy opačné strany, aby uvolněný náklad a klanice nemohly zasáhnout obsluhujícího pracovníka. Tento typ klanic se používá pří skládání dlouhého dříví na skladovací rampy pomocí skladových navijáků. Vyhazovací klanice Vyhazovací klanice nejsou drženy čepem v oplenu a při uvolnění ze zámku vypadnou a umožňují sesypat náklad pod klanice a pod řetěz bez toho, že by uvolněné klanice nebo upínací řetězy zůstaly přitlačeny dřívím. Nevýhodou je přemisťování klanic, což vyžaduje značnou fyzickou námahu. Zlamovací klanice Umožňují postupné zvedání klanic při nakládání dříví automobilovými navijáky.
Klanice je možné řešit také jako vysouvací klanice, jejichž vysouvací část se postupně vysunuje při nakládání dříví.
3.2.2 Vybavení odvozních souprav pro nakládání dříví V současné době se k nakládání a skládání dříví na odvozní prostředky používají hydraulické nakládací jeřáby s drapákem. Hydraulické nakládací jeřáby Hydraulické nakládací jeřáby jsou zařízení, které pracují na principu přeměny tlakové energie kapalin na mechanickou práci. Mohou sloužit buď jako samostatná zařízení nebo mohou nést další zařízení (v případě nakládání dříví je to hydraulický nakládací drapák). Nevýhodou používání hydraulických nakládacích jeřábů je snížení užitečné hmotnosti vozidla, na kterém je hydraulický nakládací jeřáb instalován, o hmotnost tohoto hydraulického nakládacího jeřábu. Jednotlivé hlavní části hydraulického nakládacího jeřábu (HJ): -
stabilizační podpěry
-
příčník
-
skříň otoče
-
natáčecí hydromotor
-
sedačka s ovládáním
-
sloup natáčecí
-
zvedací rameno
-
rameno teleskopické
-
rotátor
-
hydraulické nakládací kleště
-
hydraulické válce
Příklad schématu hydraulického jeřábu je uveden v příloze č. 1. Umístění HJ na vozidle je vždy v podélné ose vozidla. U odvozních souprav pro odvoz dlouhého dříví se v současné době nejvíce používají HJ složené do tvaru písmene „Z“ za kabinou vozidla, protože toto uložení má nejpříznivější rozložení hmotnosti na nápravy a současně vytváří účinnou ochranu kabiny při případném posunu nákladu. Pro odvoz rovnaného dříví se HJ montuje buď za kabinu vozidla, a to v případě provozu vozidla samostatně. V případě provozu přívěsové soupravy je vhodnější umístění HJ na zádi tažného vozidla.
Obr. č. 7 Způsoby umístění HJ na vozidle
Pro využití je hydraulický jeřáb charakterizován nosností a prostorovým dosahem. Nosnost závisí na délce vyložení ramene a v prospektech se uvádí jako tzv. zátěžový diagram. Příklad zátěžového diagramu je uveden v příloze č. 2. Prostorový dosah je definován jako dosah výložníku hydraulické ruky při mezních délkových a zdvihových polohách. V prospektech bývá znázorňován opět diagramem. Příklad prostorového dosahu hydraulického jeřábu je uveden v příloze č. 3.
4 Charakteristika společnosti Lesy Český Rudolec a.s.
4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI Společnost Lesy Český Rudolec a.s. byla založena podle § 172 obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetku České Republiky se sídlem v Praze 1,Gorkého náměstí 32 , na který přešel majetek státního podniku ve smyslu § 11, odst.3, zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Rozhodnutím mimořádné valné hromady v listopadu 2000 byla schválena a k 29.12.2000 uskutečněna fúze se společností Lesy Jindřichův Hradec a.s.. Společnost Lesy Jindřichův Hradec a.s. vznikla delimitací bývalého státního podniku Jihočeské státní lesy České Budějovice v roce 1992 a po fůzi se společností Lesy Český Rudolec a.s. stala univerzálním právním nástupcem. Rozhodnutím mimořádné valné hromady v listopadu 2003 bylo schváleno a k 31.12.2003 uskutečněno sloučení společností Lesy Český Rudolec a.s. a Lesní společnost Telč a.s.. Lesní společnost Telč a.s. byla založena FNM ČR dne 28.09.1992 na základě vládou schváleného privatizačního projektu bývalého s.p. Jihomoravské státní lesy Brno, Lesního závodu Telč. Lesy Český Rudolec a.s. se po fúzi s touto společností staly opět univerzálním právním nástupcem. Společnost je držitelem certifikátu C-o-C (spotřebitelský řetězec dřeva) č. 266/C-oC/2004. Společnost je držitelem certifikátu ISO 9001:2001 č. 266/QMS/2004. Firma je zaregistrována v obchodním rejstříku od 2.10.1992 pod IČ 47239298. Jejím sídlem je Český Rudolec. Hlavními předměty její podnikatelské činnosti jsou: Dřevařská výroba – výroba řeziva, sloupů a produktů s tím spojených Lesotechnické práce Myslivost v obhospodařovaných honitbách a rybářství v obhospodařovaných revírech
Poradenská činnost v lesnictví a myslivosti Obchodní činnost Organizační zajištěni nebo prováděni těžby, přibližování, odvozu, dopravy a prodeje dříví a ostatních výrobků z provozovaných činností Výroba pilařská a impregnace dřeva. Statutárním orgánem je představenstvo, jehož předsedou je v současné době ing. Jan Gajdušek. Firma hospodaří v Jihočeském kraji, a to zejména na území působnosti státního podniku Lesy České republiky, a to zejména na území lesních správ Český Rudolec, Telč, Jindřichův Hradec. Jedná se o oblasti příhraniční a jako takové mají těsnou vazbu se sousedním Rakouskem. V celé oblasti se zachovaly rozsáhlé komplexy lesů. Nejvíce se vyskytujícím LVS je stupeň 5. jedlobukový, ale zastoupeny jsou i LVS 3. dubobukový, 4. bukový. V nejvyšších polohách se vyskytuje i LVS 6. smrkobukový. Převažují smrkové porosty druhé generace, které vystřídaly původní bukovo - jedlové porosty. Smrkové monokultury zde trpí častými kalamitami, větrem, jinovatkou a námrazou. Podíl kalamit v dlouhodobém průměru činí 40 % normálních těžeb. Lesy jsou dosud poměrně málo zasaženy imisemi. 4.2
CHARAKTERISTIKA
VÝCHOVNÝCH
A
OBNOVNÍCH
TĚŽEB
V POROSTECH Na území působnosti Lesů Český Rudolec a.s. se vyrábí surové dříví metodou kmenovou s druhováním na manipulačním skladě a metodou sortimentní. Při metodě kmenové je v porostu vyráběna tyčovina a surové kmeny v celých délkách (resp. krácené surové kmeny), které jsou dopraveny na odvozní místo a dále transportovány na manipulační sklad , kde až je provedeno úplné druhování. Tyčovina je dle ČSN 48 0055 dlouhé dříví, mající 1 m od čela tloušťku max. 13 cm s.k., minimální tloušťka čepu 2 cm a maximální délku 15m (jehličnaté tyče) a 13 m (listnaté tyče). Tyčovinu je možno vyrábět ze všech jehličnatých a listnatých dřevin, není dovolena hniloba ani jádra ani běli. V místních podmínkách se tyčovina vyrábí a odváží ve 14, max. 15 m délkách. Surové kmeny jsou osové části skácených a odvětvených stromů (lhostejno, zda odkorněného nebo v kůře), které mimo oddělení vršku zůstaly v celé své délce nezkráceny.
Ve smyslu ČSN 48 0051 je za surový kmen považován skácený a odvětvený strom, který je vhodný pro výrobu jmenovitých sortimentů podle technických norem či podle obchodních uzancí. Surové kmeny se vyrábějí ze všech listnatých i jehličnatých dřevin a dodávají se v neodkorněném stavu. Podle rozměrů se surové kmeny dělí na dvě skupiny: a) tenké - se středovou tloušťkou do 19 cm b.k. a minimální délkou 5 m, b) tlusté – se středovou tloušťkou nad 20 cm b.k. a minimální délkou 8 m. Nejmenší dovolená tloušťka čepu u obou skupin je 6 cm b.k. Dle výrobních pokynů je vzhledem k následnému transportu nutné surové kmeny krátit na dopravní délky. Tímto získáme krácené surové kmeny. V podmínkách a.s. se vyrábí krácené surové kmeny v minimální délce 6 m, odvozní délka je 14 m. Konkrétní délka každého kusu je pak dána jeho následným zpracováním a jakostními parametry (např. 16 m surový kmen se zdravou špicí nebude krácen na 14 + 2 m, ale pro lepši další zpracování a zpeněžení na l0 + 6 m). Při metodě sortimentní je v porostu vyráběno dříví ve formě úplně vydruhovaných sortimentů, které jsou dopravovány k přímo k odběrateli nebo na manipulační sklad společnosti k následnému odkornění. Výchovné těžby lze rozdělit na dvě základní skupiny: do 40 let a nad 40 let věku porostu.
Výchovné těžby do 40 let věku porostu jsou na zájmovém objektu prováděny dvěmi základními technologiemi: 1) JMP (káceni a odvětvování v porostu) + UKT (vyklizování a přibližování na OM) 2) JMP (dtto) + kůň (vyklizování) + UKT (přibližování na OM) Podíl první technologie činí cca 30% z objemu výchovných těžeb. Používá se zejména v porostech rozlámaných námrazou, protože tyto jsou po zpracování kalamit více zpřístupněny. Linky jsou vytvořeny v odstupu 25 m a směrovým kácením šikmo na linku lze pomocí lana navijáku UKT bezproblémově vyklízet. Podíl druhé metody dosahuje 70%. Obecně je možné říci, že zpřístupnění porostů (hustota dopravní sítě, linek, počet skládek, rozčlenění porostů) je na velmi dobré úrovni a vyklizování a přibližování je tímto usnadněno. Ve výchovných zásazích do 40 let je vyráběna především tyčovina a minimum surových kmenů (dimenze těžených stromů a následně vytěženého dříví odpovídají většinou parametrům tyčoviny).
Na základě dohody mezi LČR,s.p. a Lesy Český Rudolec, a.s. se nevyrábí: 1) tyčky:dle ČSN 3 -6 cm na čepu, délka 2 - 8 m, zpracovaná hmota (výkon 058, podvýkon 311 – zpřístupňování porostů řezem nebo zpracovaná jako samovýroba) zůstává v porostu v celé délce nebo v 2 m délkách, popřípadě je seštěpkována a využita jako palivo. 2) tyče třídy 4 (dle ČSN tloušťka 10 – 12 cm b.k., délka 12,1 – 15 m, přechází na surové kmeny 0 tř., tj. tloušťka 10 – 12 cm b.k., délka 5 – 8 m). Výchovné zásahy nad 40 let jsou prováděny 3 základními technologiemi: 1) JMP + UKT - cca 50% Dříví je v porostu nakáceno, odvětveno, vyklizeno navijákem traktoru na přibližovací linku a přiblíženo vlečením za traktorem na skládku surových kmenů. 2) JMP + kůň + UKT - cca 50% Jedná se o motomanuální výrobu surových kmenů s následným vyklizováním koněm a soustřeďováním UKT na skládku surových kmenů. Podle vzdálenosti k skládce surových kmenů lze zvolit v návaznosti na vyklizování koněm i soustřeďování koněm. Při této variantě vyplývají omezení z hmotnatostí těžených stromů, vzdáleností k přibližovací lince a konfiguraci terénu. Obě technologické varianty jsou využívány dle terénních podmínek, zakmenění, věku porostu (nad 70 let věku porostu vyklizuje a přibližuje UKT) a také dle technologického rozčlenění porostů. 3) harvestor - technologie využívaná minimálně. Pokud, pak v kalamitních těžbách (větrné a sněhové kalamity r. 1995, 1996, 2001,2006), popř. v porostech stejnověkých s podobnými dimenzemi těžených stromů. Tato technologie byla a je zaváděna
- na
základě žádosti LČR, s.p. spíše zkušebně a její další využití se v budoucnosti ve větším rozsahu neplánuje. V probírkách nad 40 let se vyrábí tyče, které jsou následně odváženy samostatně v celých délkách (resp. opět 14 m) a surové kmeny zkracované na odvozní délku (14 m). Obnovní těžby jsou
na zájmovém objektu prováděny dvěma základními
technologiemi: 1) JMP (káceni a odvětvování) + UKT (vyklizování a přibližování na OM) 2) JMP (dtto) + SLKT (vyklizování a přibližování na OM) Dle domluvy mezi LČR, s.p. a LAS se přidávají ke všem délkám standardně 1,5% nadměrky.
4.3 TĚŽBA DŘEVA Společnost Lesy Český Rudolec těží ročně cca 200 000 m3 surového dříví na ploše cca. 40 000 ha lesa. V tabulce č. jsou uvedeny výše těžeb u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. podle jednotlivých správ za rok 2005.
Tab.č. 1 Výše a struktura těžeb u společnosti Lesy Český Rudolec a.s za rok 2005
kód
Lesní správa
Výchovná do 40 let (m3)
Výchovná nad 40 let (m3)
Obnovní (m3)
Nahodilá (m3)
Celková (m3)
01
J.Hradec
800
1900
24300
4400
31400
02
K. Řečice
1100
3100
14600
6100
24900
04
Č. Rudolec
600
3000
28400
2000
34000
05
Kunžak
580
3600
16400
1900
22480
06
S. Město
1700
4600
13500
1900
21700
07
Telč
1800
8400
24700
3900
38800
08
Jemnice
1100
3900
17100
3600
25700
Celkem
7680
28500
139000
23800
198980
4.4 ZPRACOVÁNÍ DŘEVNÍ HMOTY Většinu dříví zpracovává společnost na třech vlastních manipulačních skladech - MS Telč, MS Slavonice a MS Barbora, přičemž MS Telč zpracovává pouze surové kmeny tenké. Manipulační sklady jsou vybaveny rampami, na které se dlouhé dříví skládá, proto se ke skládání používá skladových navijáků, umístěných na těchto rampách nebo čelních nakladačů. Výjimku tvoří manipulační sklad Telč, který není vybaven skladovými navijáky, a proto se i ke skládání používají hydraulické nakládací jeřáby. Společnost ještě provozuje dvě výrobní linky na zpracování jehličnaté tyčoviny. Je to provoz při MS Slavonice, kde se vyrábí soustružené okružované sortimenty a provoz v Českém Rudolci, jenž se zabývá výrobou kůlů do vinic.
V tabulce č. 2 jsou uvedeny měsíční a roční kapacity zpracování dřevní hmoty na jednotlivých manipulačních skladech.
Tab č. 2 Měsíční a roční výrobní kapacity manipulačních skladů společnosti
manipulační sklad Telč Slavonice Barbora *
výrobní kapacita [m3] měsíční 2000 6 - 8000 6 - 8000
roční 25000 100000 100000
* manipulační sklad Barbora je navržen na roční výrobní kapacitu 150 000 m3, ale tato kapacita není v současné době plně využívána (viz. tab č. 2). Tyto kapacity je možno dosáhnout za předpokladu vyhovujícího poměru objemu surových kmenů, a sice 1/3 objemu surových kmenů tenkých a 2/3 objemu surových kmenů tlustých.
5 Zhodnocení současného stavu v odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec, a.s., doprava Slavonice, včetně bezpečnosti práce 5.1 PODMÍNKY PRO ODVOZ DŘÍVÍ U FIRMY LESY ČESKÝ RUDOLEC A.S. U lesní společnosti Český Rudolec je odvoz dříví řízen dopravním střediskem, jehož sídlo je na manipulačním skladě ve Slavonicích. Odvoz dříví u společnosti vychází v první zásadě z použitých těžebních metod. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.2, převládající těžební metodou je metoda kmenová s druhováním na manipulačním skladě a jen v minimální míře a na žádost LČR se používá také metoda sortimentní. Odvoz dříví, tj. doprava dříví z odvozních míst na jednotlivé odběratele a vlastní sklad je zajišťován výhradně automobilovou dopravou. Struktura dopravních prostředků pro odvoz a dopravu dřeva je patrná z tab. č. 3.
Tabulka č. 3 Vozidla využívaná pro odvoz a dopravu dříví
Číslo prostředku 63 66 323 324
Nákladní automobil
Hydraulická jeřáb
Přípojné vozidlo
LIAZ 111.800 TATRA 815.2 NT TATRA 815.2 NT TATRA 815.2 NT
ESSEL 80 JONSERED 90 Z JONSERED 90 Z JONSERED 90 Z
326
TATRA 815 Terrno 1
OSTROJ WM 185 N
61 67 60 59
TATRA 815 Terrno 1 IVECO Eurotech SCANIA 124 C SCANIA 124 C
OSTROJ WM 185 NT V-KRAN 20.80 Z LOGLIFT 105 ZT LOGLIFT 105 ZT
Polopřívěs DAV 7 Polopřívěs DAV 12 Polopřívěs DAV 12 Polopřívěs DAV 12 Polopřívěs Lemex TR - 15 + nákladní plošina VNTP 1 Polopřívěs Stroli Návěs ASKO S 240 CS Návěs NSK 3.1 Přívěs Lemex PK 24
Prostředky č. 326, 60 a 67 jsou upraveny na dovoz středně dlouhých sortimentů i dříví dlouhého. Prostředek č. 59 je upraven na odvoz krátkých sortimentů. Ostatní prostředky jsou upraveny na odvoz dlouhého dříví. Úplné technické popisy vozidel jsou uvedeny v příloze č. 4. 5.1 POPIS NÁSTAVEB PRO ODVOZ DŘÍVÍ 5.2.1 Odvoz dlouhého dříví
Všechny soupravy pro odvoz dlouhého dříví jsou vybaveny stejně. Na tažném vozidle je umístěn klanicový otočný oplen s vyklápěcími klanicemi. Polopřívěs s ojí je osazen rovněž otočným klanicovým oplenem s vyklápěcími klanicemi. 5.2.2 Odvoz výřezů a dříví rovnaného Prostředek 61 Tato odvozní souprava je návěsového typu. Návěs je vybaven 4 páry klanicových oplenů typu Laxo. Oplen i klanice jsou vyrobeny z tepelně zušlechtěného, vysoce odolného hliníku. Opleny jsou upevněny přímo na rám vozidla. První 3 klanicové opleny jsou pevně přichyceny k rámu vozidla. Zbývajících 5 klanicových oplenů je přichyceno kluzně a je možno je posouvat po rámu vozidla pomocí hydraulického přímočarého motoru. Jednotlivé opleny jsou mezi sebou propojeny táhly a řetězy jejichž délka je nastavitelná a nechá se měnit podle délky přepravovaných sortimentů, aby byl splněn požadavek na bezpečné uložení nákladu.
Obr. č. 8 Klanicový oplen Laxo z lehkých slitin
pozn. k obrázku č. 13 levá klanice je konstruována vcelku, pravá jako výsuvná s nástavcem. Prostředek 67 Tato odvozní souprav je rovněž návěsového typu. Návěs je opět vybaven 8 klanicovými opleny, vyrobenými z oceli. Opleny jsou umístěné přímo na rámu vozidla. Opleny jsou opět připevněny k rámu vozidla kluzně a jejich pohyb zajišťuje opět hydraulický přímočarý motor.
Prostředek 59 Tuto odvozní soupravu tvoří tažné vozidlo a přívěs. Nástavba obou vozidel této odvozní soupravy je konstruována jako plošinová. Za kabinou tažného vozidla je umístěn ochranný ocelový štít. Tažné vozidlo je vybaveno 4 klanicemi, přívěs 8 klanicemi. Klanice jsou usazeny do hnízd na okrajích plošiny, a to po stranách obou vozidle a na přídi a na zádi. Klanice je možno přesazovat podle přepravovaného sortimentu buď po stranách vozidla nebo na zádi a přídi vozidla. Prostředek 326 Tuto soupravu tvoří tažné vozidlo a polopřívěs. Souprava je vybavena výměnnou nástavbou, která je namontována na oplenový přívěs a tažné vozidlo na místo oplenů stejným způsobem jako opleny. Jedná se o teleskopickou, délkově roztažitelnou plošinu. Roztažení se provádí zabrzděním přívěsu a popojetím tažného vozidla. Nástavba je vybavena 10 klanicovými opleny. Výměnná nástavba musí být pevně spojena s opleny tažného a přípojného vozidla pomocí spojovacího zařízení, které je její součástí.
5.3 ZPŮSOB ŘÍZENÍ ODVOZU DŘÍVÍ V současné době jsou v každém prostředku u lesní akciové společnosti Lesy Český Rudolec k dispozici mobilní telefony. Vedoucí dopravního střediska v kontaktu s vedoucími lesních správ, hajnými a vedoucím skladu zajišťují provoz všech odvozních souprav bez zbytečných prostojů. Pro garážování jednotlivých souprav je využíváno garáží a prostranství u dílen společnosti v Českém Rudolci a v Telči.
5.4 ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRÁCE Vozidla pro odvoz dříví se pohybují po lesních cestách a silnicích, veřejných cestách a silnicích. Zajištění bezpečnosti dopravy, ostatních uživatelů veřejných komunikací , okolí i samotného nákladu je stanoveno zákonem č. 361/2000 Sb. - Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Posádky vozidel musí znát technické, technologické i organizační normy a směrnice pro odvoz dříví. Řidič musí mít příslušné řidičské oprávnění a odpovídá za bezpečný provoz vozidla, správnost uložení nákladu, vytížení vozidla a bezpečnost.
Vybavení odvozních souprav Odvozní soupravy pro odvoz dlouhého dříví a výřezů musí být vybaveny klanicovými opleny schváleného typu, poutacím zařízením předepsaného provedení pro použitý typ odvozní soupravy, žebříkem nebo pevně zabudovanými stupadly k zajištění bezpečného výstupu na vozidlo a oplenový polopřívěs. Vozidla pro odvoz rovnaného dříví musí být vybavena klanicemi, čely nebo postranicemi. Dále potřebným počtem poutacích zařízení, žebříkem nebo pevně zabudovanými stupadly. Řidič je povinen denně kontrolovat stav klanic a jejich uzávěrů v oplenech a stav hydraulické ruky. Při nakládání a skládání se musí vozidla zabezpečit proti pohybu. Nakládání a skládání dříví Při práci se zdvihacím zařízením nebo hydraulickou jeřábem s nákladem je zakázáno zdržovat se v kabině vozidla nebo v dosahu břemen, pokud nejsou tato zařízení obsluhována z kabiny. Je zakázáno pohybovat se pod zdviženým nákladem a v ohroženém prostoru. Je zakázáno pracovat v ohroženém prostoru elektrického vedení, nakládat dříví nad výšku klanic a jejich schválených nástavců, vystupovat na nezajištěný náklad na vozidle, pohybovat se pod nezajištěným nebo zdviženým nákladem. Přečnívá-li náklad vozidlo o více než 1 m, musí být konec nákladu označen červeným praporkem, při snížené viditelnosti červeným světlem nebo červenou odrazkou. Během jízdy je nutné sledovat náklad. V kabině smí být přepravován pouze povolený počet osob. Při jízdě nesmí nikdo sedět na nákladu. Při skládání se klanice oplenu rozepínají a uvolňují jen z opačné strany, než na kterou se dříví skládá. Poutací zařízení a úchyt pro jeho konec musí být připevněny k plošině vozidla. K pevnému sepnutí nákladu se používají spínací řetězy a lana. Pracovníci odpovídající z nepřekročení maximální velikosti nákladu musí být písemně seznámeni s tím, kolik m3 nebo prm syrového a proschlého dříví jednotlivých dřevin a sortimentů se smí nakládat na konkrétní vozidla (soupravy) používaná k odvozu dříví.
5.4.1 Technický stav vozidel Provozovatel silničních vozidel je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidla k pravidelné technické prohlídce a silniční motorová vozidla i k pravidelnému měření emisí ve lhůtách stanovených tímto zákonem. Pro nákladní automobily, jejichž přípustná hmotnost převyšuje 3500 kg, speciální automobil a přípojné vozidlo, jehož hmotnost převyšuje 3500 kg ve lhůtě nejpozději
jednoho roku po zaregistrování vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách. Při technické prohlídce se kontroluje technický stav, činnosti ústrojí a zařízení silničního vozidla. Kontrola technického stavu vozidla zahrnuje kontrolu: a) brzdové soustavy, b) řízení, c) náprav, kol, pneumatik, pérování, hřídelů, kloubů, d) podvozku a karoserie, e) světelných zařízení a světelné signalizace, f) ostatního ústrojí a zařízení, zejména elektrického zařízení a vedení, rychloměru a tachografu, palivové soustavy, těsnosti motoru a převodovky, spojky, řazení rychlostních stupňů, vytápění a větracího systému, spojovacího zařízení, výfukové soustavy, odrušení, hluku, g) předepsané výbavy a zvláštní výbavy. Technická prohlídka se provádí na stanicích technnické kontroly a je platná ve všech státech Evropské unie.
5.4.2 Kontrola zdvihacích zařízení Pro bezpečný provoz zdvihacího zařízení (v našem případě hydraulického jeřábu) je nutná pravidelná kontrola.
Deník zdvihacího zařízení Provozovatel zdvihacího zařízení je povinen vést tento deník u každého zdvihacího zařízení. V tomto deníku se evidují výsledky denních kontrol, případně zjištěné závady a následné prováděné opravy tohoto zařízení. Dále se zde eviduje celkový počet břemen tímto zařízením přepravených za každý den provozu.
Denní kontrola zdvihacího zařízení Tuto kontrolu je povinna provádět obsluha zdvihacího zařízení každý den před zahájením provozu. Kontrola se provádí vizuálně a zjišťuje se, zda na zařízení nejsou patrny viditelné známky poškození, například trhliny nebo praskliny na jednotlivých částech nebo zda neuniká z hydraulického systému olej.
Revize zdvihacích zařízení Mezi další povinnosti provozovatele patří vždy ve lhůtě nejpozději jednoho roku provést revizní zkoušku a pravidelnou inspekci zdvihacího zařízení. Tuto revizní zkoušku a pravidelnou inspekci provádí revizní technik zdvihacích zařízení na základě vykonaných zkoušek a živnostenského oprávnění. Při provádění revizní zkoušky vyhotovuje revizní technik zápis o provedené revizní zkoušce, ve kterém se evidují výsledky kontrol na jednotlivých částech zdvihacího zařízení, které podléhají kontrole. Všechny kontrolované části jsou patrné z přílohy č. 5 – Zápis o provedené zkoušce a pravidelné inspekci. Na základě tohoto zápisu je pak zdvihací zařízení schopné nebo neschopné dalšího provozu.
5.4.3 Zkouška tachografů Tachograf je zařízení, které eviduje dobu a rychlost jízdy vozidla, dále dobu nakládání či skládání a dobu odpočinku řidiče. Protože jsou tyto doby upraveny zákonem, je provozovatel vozidla povinen nejpozději ve lhůtě do dvou let provést zkoušku toho zařízení. Zkoušku opět provádí autorizovaný servis a vyhotovuje zápis o zkoušce tachografu, na jejímž základě zařízení odpovídá nebo neodpovídá dalšímu provozu. 5.5 TECHNOLOGICKÝ POSTUP A ORGANIZACE PRÁCE PŘI DOPRAVĚ DŘÍVÍ Vlastní odvoz dříví zahrnuje následné technologické práce a úkony: 1. zajetí k místu nakládání dříví, případné roztažení oje u polopřívěsové soupravy, zajištění soupravy proti samovolnému pohybu, příjem nákladu, provedení přípravných prací na vozidle pro nakládání 2. nakládání dříví mechanizovaně - rovnané dříví v délce 1 – 2 m se loží kolmo k ose vozidla - výřezy délky od 2 do 6 m délky se loží do hrání za sebou rovnoběžně s osou návěsu - nakládání dlouhého dříví se provádí uchopením v těžišti jen v případech, kdy je nakládáno dříví odpovídající svou hmotností zdvihovému momentu použitého HJ. Je - li hmotnost jednotlivých kusů vyšší, používají se buď technika nakládání dříví s opřením o opěrku, provlečením mezi klanicemi, nebo zvážením těžiště. 3. upevnění a zajištění nákladu 4. jízda s nákladem
5. zajetí k místu skládání, odevzdání nákladu, zajištění soupravy proti samovolnému pohybu, provedení přípravných prací na vozidle pro skládání, uvolnění nákladu, skládání dříví HJ nebo celého nákladu pomocí skladového navijáku nebo čelního nakladače 6. úklid pracoviště 7. příprava vozidla k odjezdu 8. podle potřeby vyplňování pracovních a přepravních dokladů
6 Podmínky pro provozování vnitrostátní a mezistátní dopravy dříví Doprava dříví a obecně silniční doprava je obor, který je výrazně ovlivněn regulačními opatřeními státu, obsaženými v řadě právních předpisů. Tyto předpisy zahrnují úpravu podnikání v silniční dopravě, úpravou provozování silniční dopravy, právní úpravu silničního provozu, právní úpravu daňových povinností, pojištění, ale též úpravu provedenou celními předpisy. 6.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 304/1997 Sb., č.577/2002 Sb. a č.229/2005 Sb. umožňuje provozování silniční dopravy těmito formami: - provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby - provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, které není podnikáním - provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, které je podnikáním. Společnost provozuje dopravu dříví jak pro vlastní potřeby, ale rovněž pro cizí subjekty, které je podnikáním.
6.1.1. Vznik oprávnění k provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby Každý podnikatel, který za účelem své podnikatelské činnosti provozuje silniční dopravu tj. provozuje silniční dopravu pro vlastní potřeby, je oprávněn k této činnosti bez jakéhokoli omezení, ovšem s tím, že při výkonu této činnosti dodrží povinnosti dopravce stanovené zákonem č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 304/1997 Sb., č.577/2002 Sb. a č.229/2005 Sb. a povinnosti a podmínky stanovené předpisy o bezpečnosti a plynulosti provozu, bezpečnosti práce a zvláštními zákony pro určité druhy přeprav. Toto oprávnění k provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby tedy vzniká každému podnikateli přímo na základě zákona hned při vzniku jeho oprávnění k podnikání (zápisem do obchodního rejstříku, udělením živnostenského oprávnění).
6.1.2 Vznik oprávnění k provozování silniční nákladní dopravy pro cizí potřeby, která není podnikáním Pokud podnikatel, který udržuje vozidlový park za účelem provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby a nechce být zároveň podnikatelem v silniční dopravě, ale při zajišťování podnikatelské činnosti občas provede nebo je nucen provést též silniční
dopravu pro cizí potřeby nebo provádí takovou dopravu za jiným účelem než za účelem dosažení zisku, nejde o podnikání. K výkonu této činnosti dopravce nepotřebuje koncesi, avšak musí si pro tuto dopravu pro cizí potřeby obstarat povolení, které uděluje dopravní úřad.
6.1.3 Vznik oprávnění k provozování silniční nákladní dopravy, která je podnikáním (živnost silniční doprava) Silniční motorová doprava provozovaná soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem zisku a za podmínek stanovených Zákonem č. 55/1991Sb. o živnostenském podnikání je zároveň živností ve smyslu § 2. tohoto zákona a je zařazena mezi koncesované živnosti uvedené v příloze č. 3 tohoto zákona. Provozovat silniční motorovou dopravu podnikatelským způsobem může každá právnická nebo fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky způsobilosti pro provozování živnosti stanovené v § 6 Zákona o živnostenském podnikání a zvláštní podmínky tj. odbornou způsobilost a spolehlivost v rozsahu vymezeném zákonem č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 304/1997 Sb., č.577/2002 Sb. a č.229/2005 Sb. Každý, kdo provozuje silniční motorovou dopravu jako živnost, musí tedy po celou dobu svého oprávnění splňovat tyto podmínky: dovršit věk 18 let, být způsobilý k právním úkonům, být bezúhonný, být spolehlivý, být odborně způsobilý a být finančně způsobilý. Oprávnění provozovat živnost silniční motorová doprava vzniká dnem doručení koncesní listiny vydané živnostenským úřadem. U nově zakládané obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, která vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku vznikne oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku (předložení koncese je podmínkou pro zápis předmětu činnosti v obchodním rejstříku). Opis koncesní listiny musí být v každém vozidle používaném v podnikání.
6.1.4 Vznik oprávnění k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy Provozovat mezinárodní silniční motorovou dopravu může každá fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky uvedené v předchozím odstavci, a která je držitelem Eurolicence pro mezinárodní přepravu zboží pro cizí potřeby. Tuto licenci vydává Krajský dopravní úřad na základě živnostenského listu žadatele o toto oprávnění. Opisy tohoto oprávnění musí být v každém dopravním prostředku, který tuto mezinárodní silniční motorovou dopravu vykonává.
6.2
TECHNICKÉ
PODMÍNKY
PROVOZU
SILNIČNÍCH
MOTOROVÝCH
VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Právní úpravu podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích stanovuje Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Hlavním cílem tohoto zákona je předmětné oblasti vytvoření jednotné a ucelené právní úpravy
podmínek
způsobilosti
silničních
vozidel
k provozu
na
pozemních
komunikacích a způsobu prokazování této způsobilosti u vozidel uváděných na trh a u vozidel již provozovaných tak, aby tato úprava byla kompatibilní s podmínkami stanovenými právními normami Evropské unie, aby byly jasně stanoveny technické požadavky kladené z hlediska bezpečnosti provozu, ochrany životního prostředí a energetické náročnosti na silniční vozidla uváděná na trh a na vozidla již provozovaná, práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel spojené s uvedením vozidla do provozu a podmínky provozování vozidla, práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí a uvádějí na trh vozidla, podmínky provozu stanic technické kontroly a stanic měření emisí a práva a povinnosti jejich provozovatelů.
6.3 FINANČNÍ POVINNOSTI DOPRAVCE VŮČI STÁTU VE VZTAHU K PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY Mezi základní finanční povinnosti dopravce patří prokazování finanční způsobilosti k provozování dopravy. Kdo hodlá provozovat mezinárodní silniční nákladní dopravu nákladními automobily o užitečné hmotnosti větší než 3,5 tun nebo celkové hmotnosti věší než 6 tun musí prokázat finanční zajištění mezinárodní silniční dopravy (finanční způsobilost). Finanční způsobilost se rozumí prokázání investičního (hmotného) majetku společnosti, a to ve výši: -
300 000 Kč na první vozidlo
-
180 000 Kč na každé další vozidlo, kterým se bude doprava vykonávat.
Tato finanční způsobilost se vztahuje pouze na vozidla motorová (nikoliv přípojná). Mezi další povinnosti vůči státu patří placení silniční daně.
Označování nákladních vozidel L (bílé písmo v zeleném kruhu) znamená vozidlo se sníženou hlučností podle rakouských národních předpisů. Vozidlo po zkoušce dostane certifikát a takové označení o tom, že jeho hlučnost za jízdy nepřesahuje hluk s hodnotou 78 dB při
výkonu motoru do 150kW a nebo 80 dB při výkonu nad 150 kW. Hlučnost pneumatik soupravy nesmí přesáhnout 72 dB. G (bílé písmo v zeleném kruhu) opět znamená vozidlo s nižší hlučností avšak certifikované podle německého národního předpisu U (bílé písmeno v zeleném kruhu) označuje vozidlo s menším obsahem škodlivin ve výfukových plynech podle normy EURO 1 a současně plní i požadavky menší hlučnosti S (zelené písmeno v bílém kruhu anebo bílé písmeno v zeleném kruhu) patří vozidlům, které splnily podmínky pro tzv. zelenější a bezpečnější vozidla anebo jinak označované superzelené vozidla. Kromě podmínek pro emise výfukových plynů podle normy EURO 2 a EURO 3, EURO 4 a hlučnosti musí plnit i dodatečné podmínky týkající se technického stavu a bezpečnosti jejich provozu na cestách.
6.4 EVROPSKÁ DOHODA O PRÁCI POSÁDEK V MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVĚ Podmínky této dohody jsou povinni dodržovat řidiči jak v mezinárodní, tak i ve vnitrostátní nákladní silniční dopravě. Dohoda stanoví, kterým podmínkám z hlediska věku, odbornosti a spolehlivosti musí vyhovovat řidiči zaměstnaní v nákladní silniční dopravě a podmínky jejich pracovního režimu. Pokud jde o limity nepřetržitého řízení, týdenní a čtrnáctidenní přípustné doby řízení a limity minimálního denního a týdenního odpočinku a dále též podmínky konstrukce, zabudování a vedení kontrolního zařízení a kontroly a dodržování povinnosti a podmínek stanovených touto dohodou. Cílem bylo na prvním místě zajistit bezpečnost silničního provozu, neboť je nepopíratelné, že nadměrné trvání doby řízení a nedostatečná doba odpočinku nebo jejich špatné rozdělení jsou příčinou určitého počtu dopravních nehod, jejichž oběťmi nejsou jen samotní řidiči, ale i ostatní účastníci silničního provozu.
V tabulce č. 4 je uveden přehled dob řízení, dob přerušení řízení a dob odpočinku.
Tab č. 4 Doba řízení, přerušení a doba odpočinku
Článek
Údaj
hodnota
1.
doba řízení denní
9 hodin (2x týdně 10 hodin) nejvýše 6 denních dob
týdenní dvanáctidenní
řízení 90 hodin
2.
3.
přerušení doby řízení po době trvající
4,5 hodiny 45 minut (je možno nahradit přestávkami
nepřetržitě min. doba přerušení řízení
pop nejméně 15 minutách – nelze započítat do
(přestávka)
denního odpočinku)
Denní doba odpočinku
11 hodin (v průběhu 24 hodin) – možnost zkrácení
-
jeden řidič dva řidiči
nejvýše 3x týdně na 9 hodin s tím, že jako – náhrada bude poskytnuta doba odpočinku před koncem následujícího týdne 12 hodin (v průběhu 24 hodin) – s tím, že čerpání je možné ve dvou nebo třech oddělených intervalech během 24 hodin, přičemž jeden interval musí nýt nejméně 8 hodin 8 hodin (v průměru 30 hodin)
4.
Týdenní doba odpočinku
1)
45 hodin (včetně denní doby odpočinku za poslední den v týdnu) – možnost zkrácení na 36 hodin v místě obvyklého odstavení vozidla, nebo v místě pobytu řidiče – možnost zkrácení na 24 hodin mimo výše uvedená místa s tím, že každé zkrácení bude vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne
Vysvětlivky: 1)
Obecné pravidlo pro zkrácení: Zkrácená doba denního odpočinku (maximálně v
jednom týdnu 6 hodin) nebo týdenního odpočinku (maximálně 21 hodin) musí být přiřazena k jinému odpočinku trvajícímu nejméně 8 hodin v místě, kde vozidlo parkuje nebo v místě pobytu řidiče.
Definice: Odpočinkem se rozumí každá nepřerušená doba trvající nejméně jednu hodinu, během níž řidič může volně nakládat se svým volným časem. Denní doba řízení je celková doba řízení mezi dvěma odpočinky denními nebo jedním odpočinkem denním a jedním odpočinkem týdenním.
Přestávka je doba, během níž nesmí řidič vykonávat žádnou jinou činnost. Doba čekání a doba nevěnovaná řízení strávená ve vozidle při jízdě trajektu nebo ve vlaku se nepovažuje za jinou činnost.
Povinnosti řidiče v mezinárodní silniční dopravě: 1.
Odpovídá za správné fungování záznamového zařízení (tachografu)
2.
Řidič je povinen používat záznamové listy – tachografické kotoučky každý den,
kdy řídí, od okamžiku, kdy převezme vozidlo. Nachází-li se na vozidle více než jeden řidič, existuje povinnost měnit
3.
tachografické kotoučky tak, aby údaje o ujeté vzdálenosti, rychlosti vozidla a době řízení byly zaznamenávány na tachografickém kotoučku řidiče, který vozidlo skutečně řídil. Řidič nesmí vyjímat tachografický kotouček před koncem denní pracovní doby,
4.
pokud jeho vyjmutí není jinak povoleno. Řidič nesmí používat tachografický kotouček po dobu delší, než na kterou je
5. určen. 6.
Při poškození tachografického kotoučku, který obsahuje záznam, je řidič
povinen zajistit jeho připojení k rezervnímu tachografickému kotoučku, použitému jako náhrada. 7.
Řidič je povinen zapsat čitelně ručně, automatickým záznamem nebo jinými
prostředky a bez zašpinění tachografických kotoučků časové úseky v případě, že nemůže být použito tachografu ve vozidle. 8.
Na žádost pověřeného kontrolora je řidič povinen předložit kdykoliv
tachografické kotoučky z běžného týdne a z posledního dne předcházejícího týdne, v němž řídil.
6.5 SPECIFIKA MEZISTÁTNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ Mezi hlavní specifikum mezistátní dopravy dříví patří hmotnostní omezující podmínky, které jsou odlišné od hmotnostních omezujících podmínek platících v ČR. Rozměrové omezující podmínky vozidel a souprav nejsou v ČR a ostatních státech rozdílné. V tabulce č. 5 jsou uvedeny hmotnostní omezující podmínky vybraných států a to u jednotlivých vozidel respektive u motorových nákladních vozidel a u přívěsů.
Tab. č. 5 Limitní hmotnosti motorových nákladních vozidle a přívěsů CZ
EU
a) se 2 nápravami
18 t
18 t
b) se 3 nápravami
25 t
25 t
32 t
32 t
Motorová nákladní vozidla
Přívěsy a)
dvounápravový
b)
třínápravový
c)
se 4 nápravami
V tabulce č. 6 jsou uvedeny hmotnostní podmínky u přívěsových souprav ve vybraných státech.
Tab č. 6 Limitní hmotnosti u přívěsových souprav
Přívěsové soupravy
CZ
EU
Přívěsová souprava se 3 nápravami
28 t
28 t
Přívěsová souprava se 4 nápravami
36 t
36 t
a) 2+3
42 t
40 t
b) 3+2 (3)
44 t
40 t
c) 3+3
48 t
40 t
Přívěsová souprava se 5 (6) nápravami
V následující tabulce č. 7 jsou uvedeny omezující podmínky u závěsových souprav ve vybraných státech.
Tab č. 7 Limitní hmotnosti u závěsových souprav
Návěsové soupravy
CZ
EU
Návěsová souprava se 3 nápravami
28 t
28 t
a) 2+2 s rozvorem náprav 1 – 1,3 m
34 t
34 t
b) 2+2 s rozvorem náprav 1,3 – 1,8 m
36 t
36 t
38 t
38 t
a) 2+3
42 t
40 t
b) 3+2 (3)
44 t
40 t
c) 3+2 (3) pro kontejnery a výměnné nástavby
48 t
44 t
Návěsová souprava se 4 nápravami s rozvorem náprav návěsu:
c) 2+2 s rozvorem náprav více jak 1,8 m, jestliže celk. náprav. tlak dvojnápravy je 20 t., hnací náprava má dvojmont. a vzduch. pérování Návěsová souprava s 5(6) nápravami
Z tabulek vyplývá skutečnost, že při mezistátní dopravě dříví dochází ke snížení užitečné hmotnosti vozidla a tím ke snížení objemu přepravovaného nákladu v důsledku předepsaných maximálních celkových hmotností vozidel a souprav. V novele rakouského silničního zákona je uvedena výjimka, kdy při dopravě kulatého dříví
z lesa
k nejbližšímu
technicky
vhodnému
nakládacímu
nádraží
nebo
zpracovatelskému závodu, nejvýše však 100 km vzdušnou čarou, pokud je vybavena zadní náprava přívěsu dvojitými pneumatikami nebo obě vozidla mají více než 2 nápravy, nesmí celková hmotnost soupravy překročit 42 000 kg. U nákladního automobilu, registrovaného ve státě EU, je nutné zaokrouhlit váhy, uvedené v předchozí větě, o 5 % na celé tisíce kg nahoru.
6.6 PROVOZ MEZINÁRODNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ U DANÉ SPOLEČNOSTI Společnost Lesy Český Rudolec a.s. jako jednu ze svých obchodních aktivit provozuje mezinárodní dopravu dříví. Mezinárodní přepravu dříví zajišťuje výhradně jen do Rakouska. Vlastní
odvozní soupravy, které vyhovují podmínkám pro provoz
v Rakousku. Jedná se zejména o technický stav vozidel. Vzhledem k omezujícím hmotnostním podmínkám je však snížena užitečná hmotnost vozidel při této dopravě.
Tab. č.8 Povolené hmotnosti vybraných odvozních souprav v ČR a zahraničí
Odvoz. souprava
Povolená celková hmotnost soupravy ČR (kg)
Povolená celková hmotnost soupravy A (kg)
Užitečná hmotnost ČR (kg)
Užitečná hmotnost A (kg)
44 000 44 000 48 000
40 000 40 000 40 000
27 500 31 800 28 180
18 500 21 800 18 180
44 000
40 000
22 320
18 320
Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou
V tabulce č. 9 je uveden celkový odvoz do zahraničí pro jednotlivé prostředky
Tab. č. 9 Odvoz dříví do zahraničí za rok 2005 pro jednotlivé soupravy
Odvozní souprava 3
Odvoz m
3
Celkem odvoz m
61
59
67
326
6289
941
725
1954
9909
7 Hodnocení technických a provozních ukazatelů odvozních souprav Pro hodnocení odvozu dříví je využíváno mnoho technickohospodářských ukazatelů. Pro hodnocení odvozu dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. jsem zvolil následující kritéria: 1. Technická kritéria a) Užitečná hmotnost odvozní soupravy b) Rozměry ložné plochy odvozní soupravy 2. Provozní kritéria a) Přepravní výkonnost b) Průměrná odvozní vzdálenost c) Využití vozidla pro vlastní přepravní výkon d) Vytěžování vozidla nákladem e) Podíl času nakládání a skládání na celkové době provozu vozidla f) Spotřeba na měrnou jednotku přepravního výkonu g) Pracnost odvozu dříví h) Správkové procento vozového parku
7.1 TECHNICKÁ KRITÉRIA Technická kritéria odvozních souprav jsou daná výrobcem a tudíž je lze jen stěží měnit, a když, tak je k tomu potřeba zásahu do konstrukce vozidla nebo přinejmenším jeho ložné plochy. Proto je zapotřebí tyto technická kritéria zohledňovat a důkladně analyzovat ve vztahu k podmínkám společnosti při investičních záměrech při pořizování nové odvozní soupravy.
7.1.1 Užitečná hmotnost vozidla (odvozní soupravy) Užitečnou hmotností vozidla se rozumí rozdíl mezi celkovou povolenou hmotností vozidla (odvozní soupravy) a pohotovostní hmotností vozidla (odvozní soupravy). Pohotovostní hmotností vozidla se rozumí hmotnost vozidla včetně jeho vybavení. U odvozních souprav se vybavením rozumí hlavně nakládací zařízení (hydraulický jeřáb) a zařízení na upevnění nákladu (opleny).
Celková hmotnost jednotlivých vozidel a odvozních souprav musí být brány s ohledem na maximální povolené hmotnosti jednotlivých vozidel a souprav. Podíl statického zatížení z celkové hmotnosti vozidla připadající na jednotlivé nápravy motorových vozidel nesmí překročit: - u jednotlivé nápravy .. …………………………10 tun - u jednotlivé hnací nápravy..... ........................10,5 tun - u dvojnápravy motorových vozidel součet zatíženi obou náprav dvojnápravy nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru: - od 1,0 m a méně než 1,3 m............... ..............16 tun - od 1,3 m a méně než 1,8 m............... ..............18 tun - od 1,3 m a méně než 1,8 m, je-li hnací náprava vybavena dvojitou montáží pneumatik a vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné…. 19,0 tun. U dvojnápravy přípojných vozidel součet zatížení obou náprav dvojnápravy nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru: - od 1,0 m a méně než 1,3 m................................16 tun - od 1,3 m do 1,8 m včetně ……………................18 tun U trojnápravy přípojných vozidel součet zatížení tří náprav trojnáprava nesmí překročit při jejich dílčím rozvoru jednotlivých náprav: - do 1,3 m včetně...................................................21 tun -nad 1,3 m do 1,4m včetně....................................24 tun Celková hmotnost smí být nejvýše - u motorových vozidel se dvěma nápravami ... ...18 tun - u motorových vozidel se třemi nápravami ..........25 tun - je-li hnací náprava vybavena dvojitou montáží pneumatik a vzduchovým pérováním nebo pérováním uznaným za rovnocenné, pak.... ......26 tun - u motorových vozidel se čtyřmi a více nápravami. ...........32tun - u přívěsů se dvěma nápravami. ... .l8 tun - u přívěsů se třemi nápravami ………………....... 24 tun - u přívěsů se čtyřmi a více nápravami ………….. 32 tun - u jízdních souprav................................................48 tun Celková hmotnost vozidla v provozu může být z důvodu znečištění (bláto, sníh, voda apod.) překročena nejvíce o 3%.
V tabulce č. 10 jsou uvedeny hmotnostní omezující podmínky u jednotlivých vozidel respektive u motorových nákladních vozidel a u přívěsů.
Tab. Č. 10 Limitní hmotnosti motorových nákladních vozidle a přívěsů CZ Motorová nákladní vozidla a) se 2 nápravami
18 t
b) se 3 nápravami
25 t
Přívěsy d)
dvounápravový
e)
třínápravový
f)
se 4 nápravami
32 t
V tabulce č. 11 jsou uvedeny hmotnostní podmínky u přívěsových souprav .
Tab č. 11 Limitní hmotnosti u přívěsových souprav
Přívěsové soupravy Přívěsová souprava se 3 nápravami
28 t
Přívěsová souprava se 4 nápravami
36 t
Přívěsová souprava se 5 (6) nápravami a) 2+3
42 t
b) 3+2 (3)
44 t
c) 3+3
48 t
V následující tabulce č. 12 jsou uvedeny omezující podmínky u závěsových souprav.
Tab č. 12 Limitní hmotnosti u závěsových souprav
Návěsové soupravy Návěsová souprava se 3 nápravami
28 t
Návěsová souprava se 4 nápravami s rozvorem náprav návěsu: a) 2+2 s rozvorem náprav 1 – 1,3 m
34 t
b) 2+2 s rozvorem náprav 1,3 – 1,8 m
36 t
c) 2+2 s rozvorem náprav více jak 1,8 m, jestliže celk. náprav. tlak dvojnápravy je 20 t., hnací náprava má
38 t
dvojmont. a vzduch. pérování Návěsová souprava s 5(6) nápravami a) 2+3
42 t
b) 3+2 (3)
44 t
c) 3+2 (3) pro kontejnery a výměnné nástavby
48 t
Hmotnostní parametry odvozních souprav jsou uvedeny v tabulce č.13.
Tab. č. 13 Hmotnostní parametry odvozních souprav
Odvozní souprava
Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs
Technicky povolená celková hmotnost (kg)
Pohotovostní hmotnost (kg)
Užitečná hmotnost (kg)
49 000 50 000 50 000
21 500 18 200 21 820
27 500 31 800 28 180
44 000
21 680
22 320
42 000
17 700
24 300
42 000
18 100
23 900
42 000
18 100
23 900
42 000
18 100
23 900
27 000
13 700
13 300
6.1.2 Rozměry ložné plochy odvozních souprav Rozměry ložné plochy se rozumí šířka a výška klanicového oplenu případně délka ložné plochy u vozidel upravených pro odvoz výřezů a krátkého dříví. Od rozměrů ložné plochy je odvislý objem nákladu, který je schopen dopravní prostředek naložit. Rozměry ložné plochy musí být brány s ohledem na maximální povolené rozměry jednotlivých vozidle a odvozních souprav. Mezi rozměrové omezující podmínky vozidel patří šířka, výška a délka vozidla. Níže jsou uvedeny hodnoty, které jsou platné v ČR. Rozměry dopravních prostředků: - celková šířka 2,55 m, vozidla s tepelně izolovanou nástavbou, jejíž tloušťka stěn je větší než 45 mm 2,6 m - celková šířka 4 m - celková délka : - jednotlivého vozidla s výjimkou návěsu 12,0 m - soupravy motorového vozidla s návěsem 16,5 m - soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem 18,75 m - soupravy motorového vozidla se dvěma přívěsy nebo s návěsem a jedním přívěsem 22,0 m. V tabulce č. 14 jsou uvedeny rozměrové omezující podmínky, a to jak u jednotlivých vozidel, tak u souprav, všechny hodnoty uvedené v tabulce jsou uvedeny v metrech.
Tab. Č. 14 Limitní rozměry vozidel a souprav
Limitní rozměry vozidel a souprav
CZ
Největší délka Motorového vozidla
12
Přívěsu
12
Článkového vozidla návěs. soupravy
16,5
Jízdní soupravy přívěsové
18,75
Největší šířka vozidel a) všech vozidel
2,55
b) vozidel s chladír. nástavbou
2,6 4
Největší výška vozidel Největší vzdál. Měřená v podélné ose od vnějšího bodu lož. plochy za kabinou řidiče k vnějš. bodu
16
zadního obrysu přívěsu Největší vzdál. Měřená v podélné ose od vnějš. bodu lož. plochy za kabinou řidiče k vnějš. bodu zad. obrysu
15,65
přívěsu minus vzdál. mezi zadní částí motor. voz. a přední částí přívěsu Největší vzdál. osy čepu od zadního obrysu návěsu
12
Vzdálenost měřená vodorovně mezi osou spoj. čepu 2,04
návěsu a jakýmkoliv bodem na předku návěsu (přední obrysový poloměr návěsu) nesmí přesáhnout
V tabulce č. 15 a č. 16 jsou uvedeny rozměry ložné plochy motorových a přípojných vozidel pro odvoz dříví u dané společnosti.
Tab č. 15 Rozměry ložné plochy vozidel pro odvoz dlouhého dříví
Motorové vozidlo Odvoz. souprava
Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs
šířka ložné plochy
Přípojné vozidlo
(mm)
výška ložné plochy (mm)
šířka ložné plochy (mm)
výška ložné plochy (mm)
2350 2350 2350 2350 2350
2100 2100 2100 2100 2100
2300 2300 2300 2300 2050
1700 1700 1700 1700 1090
Tab č. 16 Rozměry ložné plochy odvozních souprav pro odvoz výřezů a krátkého dříví
Odvoz. souprava Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou
ložná výška (mm) 2350 2530 2100 2100
ložná šířka (mm) 2100 2300 2350 2350
ložná délka (mm) 10100 12300 6780 6900
Objem m3
2100
2350
8000-11500
39,48 – 56,75
49,84 71,57 33,46 34,05
Rozměry ložné plochy by měly být brány se zřetelem také k užitečné hmotnosti vozidla, aby tak byla co nejvíce využita. V tabulce č. 17 je zachycena užitečná hmotnost vozidel a objem nákladu dříví vzhledem k užitečné hmotnosti a rozměrům ložné plochy u odvozních souprav pro odvoz výřezů rovnaného dříví.
Tab. č. 17 Objem nákladu vzhledem k užitečné hmotnosti
Odvoz. Souprava Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou
Užitečná hmotnost (kg)
Maximální možný objem nákladu m3
Objem nákladu vzhledem k užitečné hmotnosti m3
27 500 31 800 28 180
33 47 45
34,38 39,75 35,23
22 320
37
27,9
Porovnáním hodnot objemu nákladu dříví m3 vzhledem k užitečné hmotnosti a rozměrům ložné plochy je možno konstatovat, že rozměry ložné plochy jsou vzhledem k užitečné hmotnosti souprav dostačující.
7.2 PROVOZNÍ KRITÉRIA Hospodárnost odvozu dříví je ovlivňována podmínkami technickými a organizačními. Společnost může ovlivňovat především organizační složku. Číselné hodnoty jednotlivých kritérií jsou uvedeny v příloze č. 6.
7.2.1 KRITÉRIA KVANTITATIVNÍ Přepravní výkonnost Přepravní výkonnost je hlavní ukazatel využití odvozních souprav pro přepravní výkon. Může se udávat v různých jednotkách: - průměrný výkon v m3 na jednotlivé typy vozidel - průměrný výkon v tunách je ukazatel, který vyjadřuje skutečnou hmotnost nákladu, která byla přepravena nákladními vozidly v odvozu dříví za jeden rok - průměrný výkon v tkm nebo m3km vyjadřuje velikost přepravních výkonů v odvozu dříví. Čím delší je odvozní vzdálenost a vyšší využití vozidla pro vlastní přepravní výkon, tím více stoupá výkon v tkm nebo m3km. Přepravní výkonnost jednotlivých odvozních souprav se sleduje jak směnová, tak roční. Roční přepravní výkonnost pro jednotlivé odvozní soupravy v m3km byla vypočítána jako násobek celkového počtu přepravených m3 a průměrné odvozní vzdálenosti (v km) a následně byl ještě připočítán celkový počet kilometrů ujetých bez nákladu. Výpočet hodnoty m3km: m3km = m3*km1 + km2 kde m3
objem přepraveného nákladu
km1 průměrná odvozní vzdálenost km2 počet kilometrů při jízdě nevytíženého vozidla
Graf č. 1 Počet m3km pro jednotlivé odvozní soupravy
63
32 4
32 3
66
60
32 6
59
61
1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 67
m3km
Výkon v m3km
odvozní souprava (číselné označení)
Průměrná odvozní vzdálenost Průměrná odvozní vzdálenost v km vyjadřuje průměrnou vzdálenost místa nakládání a místa složení nákladu. Průměrná odvozní vzdálenost se počítá jako podíl počtů kilometrů při jízdě s nákladem a počtů jízd s nákladem.
Graf č. 2 Průměrné odvozní vzdálenosti pro jednotlivé odvozní soupravy
63
32 4
32 3
66
60
32 6
59
61
100 80 60 40 20 0
67
km
Odvozní vzdálenost
odvozní souprava (číselné označení)
V odvozu dlouhého dříví se odvozní vzdálenost pohybuje do 20 km, při dopravě výřezů je odvozní vzdálenost mnohem větší. Je to důsledek hlavně delší odvozní vzdálenosti k odběratelům.
7.2.2 KRITERIA KVALITATIVNÍ Využití vozidla pro vlastní přepravní výkon Vyjadřuje poměr ujetých kilometrů s nákladem k celkově ujetým kilometrům Snahou je využití vozidla pro vlastní přepravní výkon, to znamená omezovat jízdy bez nákladu a snažit se vytěžovat zpětné jízdy ze skladů odběratelů.
Graf č. 3 Využití vozidla nákladem
63
32 4
32 3
66
60
32 6
59
61
70 60 50 40 30 20 10 0
67
%
Využití vozidla pro vlastní přepravní výkon
odvozní souprava (číselné označení)
Vzhledem k tomu, že odvozní soupravy jsou speciální vozidla pro přepravu dříví, není je možno, až na vyjímky, využívat za účelem vytížení pro odvoz jiného materiálu.
Vytížení vozidla nákladem Každá odvozní souprava má určenou svou užitečnou hmotnost. Pro co nejefektivnější provoz vozidel by měly být odvozní soupravy co nejvíce vytěžovány, aby tak byla nejlépe využita jejich užitečná hmotnost. Vytížení vozidla vyjadřuje průměrný náklad v tunách.
Graf. č. 4 Vytížení vozidla nákladem v % užitečné hmotnosti
63
32 4
32 3
66
60
32 6
61
59
120 100 80 60 40 20 0
67
%
Vytížení vozidla nákladem v % užitečné hmotnosti
odvozní souprava (číselné označení)
U odvozních souprav č. 59, č. 61, č. 67 a č. 326 je vytížení vozidla nákladem ovlivněno zejména provozem těchto souprav v zahraniční dopravě dříví, kde je snížená celková hmotnost soupravy a tato celková hmotnost je důsledně kontrolována na hraničních přechodech. U dopravy dlouhého dříví závisí vytížení odvozních souprav hlavně na přepravovaném sortimentu a jeho délce.
Podíl času nakládání a skládání na celkové době provozu vozidla Relativní podíl času nakládání a skládání dříví na celkovém cyklu odvozu dříví je nejvyšší při krátkých odvozních vzdálenostech, s jejich prodlužováním klesá. Obecně proto platí, že pro krátké odvozní vzdálenosti vyhoví vozidlo (odvozní souprava) s výkonnou HR i za cenu toho, že její hmotnost poněkud více sníží užitečnou hmotnost vozidla (odvozní soupravy). Na dlouhé odvozní vzdálenosti lze připustit méně výkonné nakládací zařízení, pokud současně vzroste možnost zatížení vozidla nákladem. Z grafu č. 4 je patrné, že největší podíl na nakládání a skládání mají odvozní prostředky pro odvoz dlouhého dříví, u nichž odvozní vzdálenost dosahuje nízkých hodnot. U soupravy 59 pro odvoz rovnaného dříví je sice odvozní vzdálenost již vyšší (Ø 30,63 km), ale přesto u tohoto prostředku dosahuje podíl nakládání a skládání nejvyšší hodnoty (48% z celkového času provozu vozidla). Je to způsobeno hlavně pracnějším a časově hodně náročném nakládání krátkého rovnaného dříví.
Graf č. 5 Podíl nakládání a skládání a doby jízdy na celkové době provozu vozidla
63
32 4
32 3
66
60
32 6
59
61
60 50 40 30 20 10 0
67
%
Podíl času nakládání a skládání na celkové době provozu vozidla
odvozní souprava (číselné označení)
Obr. č. 9 Nakládání rovnaného dříví
U odvozních souprav 61, 67 a 326 pro dopravu výřezů s poměrně delší odvozní vzdáleností oproti ostatním soupravám se tento podíl pohybuje do 30% celkového času provozu vozidla.
Obr. č. 10 Nakládání dlouhého dříví na odvozním místě – odvozní prostředek Liaz 111.800 s HJ
Obr č. 11 Nakládání sortimentních výřezů na odvozním místě – odvozní prostředek Tatra 815 Terrno 1
Spotřeba pohonných hmot na měrnou jednotku výkonu Spotřeba pohonných hmot na měrnou jednotku byla vypočítána jako podíl roční skutečné spotřeby pohonných hmot (v l) a celkového ročního počtu m3km odvozní soupravy. Faktory ovlivňující spotřebu PHM lze shrnout: -
typ vozidla
-
stáří vozidla
-
technický stav vozidla
-
technika jízdy
-
kvalita odvozních cest
-
hmotnost nákladu
-
odvozní vzdálenost
Graf č. 6 Spotřeba pohonných hmot u jednotlivých souprav na jednotku výkonu (Tkm) v roce 2005
63
32 4
32 3
66
60
32 6
59
61
0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0
67
l/m3km
Spotřeba PHM
odvozní souprava (číselné označení)
Z grafu je patrné, že největší spotřebu na měrnou jednotku mají odvozní soupravy 63 a 323. Jedná se o nejstarší odvozní soupravy.
Pracnost odvozu dříví Pracnost odvozu dříví je ovlivněna mnoha činiteli. Výrazně se projevuje typ a druh použitého nákladního auta a jeho vybavení zařízením pro nakládání a skládání dříví.
Dalšími faktory jsou: dopravovaný sortiment, jeho rozměry, provozní poměry a odvozní vzdálenost. Pracnost odvozu dříví bude udávána v h/m3.
Graf č. 7 Pracnost odvozu dříví pro jednotlivé prostředky za rok 2005
Pracnost odvozu dříví v hod/m3
hod/m3
0,2 0,15 0,1 0,05
63
32 4
32 3
66
60
32 6
59
61
67
0
odvozní souprava (číselné označení)
Z dosažených hodnot lze vyvodit, že největší pracnost na odvoz 1 m3 dříví mají odvozní soupravy užívané pro odvoz dříví na největší odvozní vzdálenost. Pouze u odvozní soupravy č. 63 není pracnost odvozu dříví nejnižší, i když tato souprava je využívána na nejkratší odvozní vzdálenost. U této soupravy se projevuje její nižší užitečná hmotnost oproti ostatním soupravám a méně výkonné nakládací zařízení, kterým je souprava vybavena.
Obr. č. 12 Skládání dříví na manipulačním skladě ve Slavonicích je značně ulehčeno skládáním na rampy pomocí skladového navijáku nebo čelního nakladače
Správkové procento vozového parku Správkové procento vyjadřuje procentický podíl kalendářních dnů, kdy je vozidlo v opravě z důvodu nezpůsobilého technického stavu, k celkovému počtu kalendářních dnů ze sledovaného období.
Graf č. 8 Podíl oprav na celkové době provozu vozidla
odvozní souprava (číselné označení)
63
32 4
32 3
66
60
32 6
59
61
25 20 15 10 5 0
67
%
Podíl oprav na celkové době provozu vozidla
Správkové procento dosahuje nejvyšší hodnoty opět u nejstarších odvozních souprav (č. 323, č. 324, č. 63). U odvozní soupravy č. 67 je správkové procento ovlivněno jeho havárií v březnu 2005 v důsledku poruchy navádění nápravy polopřívěsu.
Obr. č. 13 Havarovaný prostředek č. 67
8 Možnosti optimalizace odvozu dříví 8.1 Vyloučení převážení nakládacího zařízení U společnosti jsou všechny prostředky vybaveny hydraulickým nakládacím jeřábem s drapákem. Vyloučením převážení tohoto nakládacího zařízení by došlo k zvýšení užitečné hmotnosti vozidla. Evropské technologie odvozu dříví se vyznačují tím, že v zájmu operativnosti odvozního prostředku je na něm trvale převáženo nakládací zařízení. Nespornou výhodou tohoto řešení je, že nakládat a skládat dříví lze kdekoliv. Nevýhodou je nižší využití nosnosti vozidla pro vlastní náklad snížené o hmotnost nakládacího zařízení. Odvozní soupravy pro odvoz výřezů jsou využívány hlavně pro dopravu dříví mezi vlastními manipulačními sklady a sklady spotřebitelů. Na vlastních manipulačních skladech by bylo možné zajistit nakládku dříví buď jinou odvozní soupravou společnosti, čelním nakladačem nebo jeřábem. Většina skladů spotřebitelů, na které společnost dopravu dříví zajišťuje, je vybavena čelními nakladači, které jsou schopny skládání dřevní hmoty z nákladních automobilů. Organizačně by mohlo být zajištěno, aby se jeden odvozní prostředek pohyboval pouze mezi těmito sklady, umožňující nakládku a vykládku vozidel se dřívím. Tím by bylo možné vyloučit nakládací zařízení umístěné na odvozní soupravě. Bylo by ovšem nutno zvážit ekonomické výsledky této varianty oproti variantě odvozní soupravy s hydraulickým jeřábem. Doprava dříví, kterou firma zajišťuje, je totiž účtována odběrateli za m3 dopravené dřevní hmoty, která zahrnuje dopravu včetně složení nákladu. Bylo by proto nutné porovnání tržeb při dopravě se složením nákladu, kdy je účtována celá částka za m3 a při pouhé dopravě nákladu, kdy je odpočítána částka, účtována za složení nákladu.
Porovnání ekonomické výhodnosti při provozu vozidla s hydraulickým nakládacím jeřábem a bez hydraulického nakládacího jeřábu K porovnání jsem vybral odvozní prostředek č. 61, neboť tento prostředek má nejvyšší užitečnou hmotnost. Kritéria použitá při výpočtu jsou uvedena v tabulce č.18
Tabulka č. 18 Kritéria pro porovnání Průměrný přepravovaný objem s HJ (m3)
28,83
Hmotnost HJ 105 ZT (kg)
2 300
Účtovaná cena za dopravu včetně složení (Kč/m3) 3
Objem dříví rovnající se váze HJ (m )
201 2,88
Průměrný přepravovaný objem bez HJ (m3) 3
31,71
Účtovaná cena za dopravu bez složení (Kč/m )
151
Celková účtovaná cena za dopravu včetně složení (Kč/náklad)
5 794,83
Celková účtovaná cena za dopravu bez složení po započítání zvýšené užitečné hmotnosti (Kč/náklad) Rozdíl ceny bez složení a včetně složení (Kč/náklad)
4 788,21 1006,62
Pro přepočet objemu dříví jsem použil hustotu smrku v čerstvém stavu (800 kg/m3). Cenu za m3 jsem stanovil jako vážený aritmetický průměr cen za rok 2005. Rozdíl utržené ceny za dříví při dopravě s HJ a bez HJ, patrný z tabulky č. 18 činí hodnotu 1006,62 Kč/jeden náklad. Z výsledku pouhého porovnání tržeb je zřejmé výhodnější vybavení odvozní soupravy hydraulickým jeřábem. Posuzovat ekonomickou výhodnost jen podle tržeb je však zavádějící, neboť odvozní souprava bez nakládacího zařízení má nižší pořizovací cenu, která se promítne do výše odpisů odvozní soupravy. V důsledku nižších odpisů klesnou i přímé výrobní náklady na m3. Aby byl provoz odvozní soupravy výhodnější s nakládacím zařízením, musí být úspory nákladů v důsledku nižších odpisů nižší nebo rovny rozdílu ročních tržeb při provozu s nakládacím zařízením a bez nakládacího zařízení.
Tab. č. 19
Rok odpisování
1
2
3
4
5
1006,62
1006,62
1006,62
1006,62
1006,62
1 500 000
1 500 000
1 500 000
1 500 000
1 500 000
300 000
480000
360000
240000
120000
589
589
589
589
589
592 899
592 899
592 899
592 899
592 899
Rozdíl ceny bez složení a včetně složení na jeden náklad (Kč) Cena nakládacího zařízení (Kč) Odpisy nakládacího zařízení při zrychleném odpisování (Kč/rok) Jízdy s nákladem v roce 2005 Rozdíl tržeb včetně složení a bez složení roční (Kč)
Z tab. č. 19 vyplývá, že při zachování počtu ročních jízd (589) odvozní soupravy č. 61 je úspora nákladů v důsledku nižších odpisů menší, než rozdíl tržeb při provozu s nakládacím zařízením a bez nakládacího zařízení, proto je provoz odvozní soupravy s nakládacím zařízením výhodnější.
8.2 Snížení hmotnosti nástavby vozidla použitím lehkých slitin V současnosti se lehké slitiny užívají u odvozních souprav hlavně při konstrukci klanicových oplenů. Jedná se o tepelně zušlechtěný, vysoce odolný hliník. Při použití tohoto materiálu na celý klanicový oplen je hmotnost tohoto oplenu až o 1/3 nižší než hmotnost klasického ocelového klanicového oplenu. Při použití na klanice je hmotnost celého oplenu nižší až o 1/4 oproti klasickému ocelovému klanicovému oplenu.
Obr č. 14 Klanicový oplen Exte z lehkých slitin
pozn. k obrázku č. 13 levá klanice je konstruována vcelku, pravá jako výsuvná s nástavcem.
Tab. č. 20 Technická data klanicového oplenu Exte
Rozměry
Hmotnost (kg)
100
Maximální nosnost (kg)
4 000
šířka vnější (mm)
2 550
šířka vnitřní (mm)
2 315
ložná výška klanice (mm)
Dle provedení až 2 800
Cena jednoho klanicového oplenu Exte – 100 000 Kč Náhradu klanicových ocelových oplenů za klanice typu Exte bych provedl u odvozních souprav č. 67 a č. 326, což představuje 18 klanicových oplenů Exte. Tím by došlo k zvýšení užitečné hmotnosti souprav celkem o 900 kg, což představuje 1,125 m3.
Orientační ověření reálnosti podnikatelského záměru Při výpočtu efektivnosti investice je využita metoda čisté současné hodnoty (viz tabulka 6.), kterou představuje vzorec Net Present Valeue (NVP). Tento vzorec vyjadřuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů (cash flow) a nákladů investice:
n
NPV = PVCF – IN =
CFt
∑ (1 + k ) t =1
, kde NPV
t
− IN
- čistá současná hodnota investice,
PVCF - současná hodnota cash flow (výnosů z investic), CF
- očekávaná hodnota cash flow v období t,
IN
- náklady na investici,
k
- kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba)
t
- období 1 až n,
n
- doba životnosti investice.
Náklady na pořízení investice 1 800 000 Kč Výpočet odpisů: 1. rok =
CV k1
, kde CV…vstupní cena; k1…koef. v prvním roce odpisování
2. až 3. rok =
2.(CV − O ) kn − l
, kde CV…vstupní cena; O…oprávky; kn…koef. v dalších letech odpisování; l…počet let, po které byl majetek odpisován
Vážený aritmetický průměr cen za přepravu dříví u odvozních souprav č. 67 a č. 326 – 150 Kč/m3. Počet m3 přepravených oběma odvozními soupravami za běžný rok se započítáním zvýšené užitečné hmotnosti odvozních souprav – 29 348 m3. Přímé výrobní náklady za běžný rok u obou souprav – 3 945 697 Kč.
Tabulka č 21. Metoda čisté současné hodnoty 1.rok
2.rok
3.rok
4.rok
5.rok
Tržby
4402230
4402230
4402230
4402230
4402230
Provozní náklady
3945697
3945697
3945697
3945697
3945697
Odpisy
360000
576000
432000
288000
144000
Zisk
96 533
-11 9467
24 533
168 533
312 533
Odpisy
360000
576000
432000
288000
144000
Cash flow
456 533
456 533
456 533
456 533
456 533
Diskontovaný cash flow za 5let provozu celkem
2 282 665
Čistá současná hodnota (2 282 665 – 1 800 000)
482 665
Jelikož čistá současná hodnota vyšla kladná, je investice vratná a tudíž podnikatelský záměr má za těchto podmínek a v daném čase význam, proto můžeme investici přijmout.
8.3 Využití vážícího zařízení pro efektivnější vytížení vozidla nákladem Vytěžování vozidel má velký význam pro efektivní provoz odvozních souprav. Z kapitoly č. 7.3.2 je patrné, že vytížení odvozních souprav není plně využito. V případech, kdy je třeba přesně dodržet celkovou hmotnost vozidla (zahraniční doprava), tak často dochází pouze k odhadu váhy nákladu a
k plnému nevyužití
užitečné hmotnosti. Při odvozu výřezů z manipulačního skladu je souprava vážena na váze, kterou je manipulační sklad vybaven, ale při odvozu výřezů z jiných míst již není možná kontrola celkové hmotnosti. Pro zjištění vytížení odvozní soupravy
je možné užití vážících zařízení. Vážící
zařízení je možné umístit na nápravy soupravy nebo na hydraulický jeřáb. Podmínkou montáže vážícího zařízení na nápravu vozidla je vzduchové pérování. Na nápravě jsou umístěné tlakové ventily. Tlak vyvozený v těchto ventilech je snímán a vyhodnocen elektronickým zařízením. Odvozní soupravy používané u společnosti pro mezistátní dopravu dříví jsou ovšem vybaveny vzduchovým pérováním jen částečně, a to jen vozidla přípojná. Vážící zařízení montované na hydraulický jeřáb je využitelné pro hydraulické jeřáby s otočným rotátorem a drapákem. Hydraulický kloub, který slouží rovněž jako vážící těleso, nahrazuje obvyklý kloub umístěný mezi rotátorem a závěsem teleskopického
ramene výložníku.
Tlak vyvozený v hydraulickém kloubu je snímán snímačem a
vyhodnocován elektronickým měřicím přístrojem, který ukazuje aktuální a celkovou hmotnost nákladu přepraveného HJ. V současné době je u nás dostupné vážící zařízení na HJ typu Korsell. Technické údaje tohoto zařízení jsou uvedeny v tab. č. 27.
Tab. č. 22 Technické údaje vážícího tělesa Korsell 2,5 tuny
5 tun
Hmotnost (kg)
29
40
Výška CC os (mm)
320
350
Průměr (mm)
130
150
80
80
Osa průměr (mm)
45
45
Jonsered, Loglift
Osa průměr (mm)
40
40
Epsilon, LIV
Dolní šířka – rotátor (mm)
80
80
GV 12
Osa průměr (mm)
35
35
GV 12
100
+ 25 Mt
Osa průměr (mm)
45
+ 25 Mt
Dolní šířka – rotátor (mm)
100
GV 17 S
Osa průměr (mm)
45
Horní šířka – hrot ramene jeřábu (mm)
Horní šířka – hrot ramen jeřábu speciál (mm)
Obr. Č. 15 Vážící těleso Korsell
Cena tohoto zařízení se pohybuje v rozmezí 120 – 150 tis. Kč, nutno však k této ceně přičíst částku 10 – 20 tis Kč za montáž na HJ.
8.4 Použití jiných typů vozidel s nižší pohotovostní hmotností Odvozní souprava č 326, která je používána pro odvoz výřezů, je vybavena plošinou a polopřívěsem Lemex TR 15. Hmotnost této nástavby spolu s polopřívěsem činí 7780 kg, v porovnání s hmotností klasických návěsů je hmotnost této nástavby větší, ale určení totožné. V tabulce č. 28 jsou zachyceny technické parametry obou prostředků
Tab. č. 23 Technické údaje návěsu NSK 3.1 a teleskopické plošiny s polopřívěsem Plošina teleskopická s polopřívěsem Pohotovostní hmotnost
Návěs NSK 3.1
7780
6200
Užitečná hmotnost (kg)
26 000
31 800
Celková (kg)
30 000
38 000
Délka
11 500
12 200
Výška
2100
2 530
2300
2 300
54
70
(kg)
Rozměry ložné plochy (mm)
šířka 3
Objem nákladu m
Při použití návěsu jako u odvozního prostředku 61 s hmotností 6 200 kg by se zvýšila užitečná hmotnost o 1580 kg, což činí 1,98 m3 dřevní hmoty. Při počtu ročních jízd s nákladem 632 by roční výkonnost vzrostla o 1248 m3. Vzhledem k tomu, že se tato souprava využívá i pro dopravu dříví do zahraničí (konkrétně Rakouska), kde jsou hmotnostní omezující podmínky souprav ještě přísnější, bylo by toto zvýšení užitečné hmotnosti ještě výhodnější.
8.5 Náhrada polopřívěsů DAV 12 za novější typ Polopřívěsy DAV 12 s užitečnou hmotností 12 000 kg jsou již zastaralé a v dnešní době se vyrábí polopřívěsy s vyšší užitečnou hmotností. V současné době se u nás
vyrábí například polopřívěs Stroli SOP 15 s užitečnou hmotností 15 000 kg. Použití tohoto polopřívěsu znamená zvýšení užitečné hmotnosti odvozní soupravy o 3 000 kg, což přináší objem 3,75 m3 dřevní hmoty. Záměnou polopřívěsu DAV 12 za STROLI SOP 15 s vyšší užitečnou hmotností by při současném počtu jízd s nákladem znamenalo zvýšení roční výkonnosti o 9228 m3. Při průměrném výkonu odvozních souprav v odvozu dlouhého dříví 20 785 m3/rok a plném využití užitečné hmotnosti soupravy by zavedení polopřívěsů s vyšší užitečnou hmotností vedlo k úspoře 0,6 prostředku. V tabulce č. 23 jsou zachyceny technické parametry obou prostředků
Tab. č. 24 Hmotnostní parametry polopořívěsů
Pohotovostní hmotnost (kg) Užitečná hmotnost (kg) Celková (kg)
DAV 12
SOP 15
4 200
3 800
11 800
15 000
16 000
18 800
Obr. č. 16 Polopřívěs Stroli SOP – 15
8.6 Snížení procenta jízd bez nákladu Jak již bylo uváděno v kapitole 7.2.2 průměrné využití vozidla pro vlastní přepravní činí u odvozních souprav 51,65 %, z čehož vyplývá, že více než 48 % jízd je nevyužito pro přepravní výkon.
Vzhledem k tomu, že odvozní soupravy jsou speciální vozidla pro přepravu dříví, není je možno, až na vyjímky, využívat za účelem vytížení pro odvoz jiného materiálu. Nejnižší procento využití pro přepravní výkon mají odvozní soupravy s vybavením pro odvoz dlouhého dříví. Jedná se zejména o organizační opatření. Zvýšení % vytěžování zpětných jízd by se dalo dosáhnout např. spoluprácí s pilařskými podniky v okolí, kterým by se mohla zajišťovat doprava řeziva.
8.7 Náhrady některých odvozních souprav za novější a výkonnější Odvozní soupravy č. 323 a č. 324 dosahují více jak 20% a odvozní souprava 63 více jak 15% podíl oprav z celkového počtu hodin provozu prostředku. Tyto soupravy rovněž dosahují nejvyšší spotřeby pohonných hmot na m3km. Jedná se o nejstarší odvozní soupravy společnosti. U těchto souprav by bylo možné uvažovat o nahrazení novými typy prostředků s větší výkonností. Vlivem oprav a vyšší spotřeby pohonných hmot dochází ke zvyšování nákladů na provoz a rovněž ke snížení výkonnosti v odvozu. Posuzování výsledného efektu odvozních souprav podle dosažené produktivity práce je běžně užívaný způsob. Produktivita práce vyjádřená objemem výroby v technických jednotkách za určitý časový úsek (směnu, rok) je v podstatě vyjádřením dosažené výkonnosti. Nejčastěji se vyjadřuje výkonnost v dopravním procesu v m3, případně v m3km a za efektivnější se obvykle považuje ten prostředek, který dosahuje vyšší výkonnosti v technických jednotkách za dané období. Toto hledisko je však velmi jednostranné a pro posuzování efektivnosti nedostačující, protože nezahrnuje výši výrobních nákladů. Za hlavní přínos je nutno považovat zvýšení produktivity práce, při současném snížení přímých nákladů. Přímé výrobní náklady jsou komplexnější a proto i univerzálnějším ukazatelem než technické jednotky. Pro další kalkulace je proto nutné použít přímých nákladů na provoz nákladních aut v odvozu dříví. Nejvýhodnější a nejjednodušší metoda pro postupnou optimalizaci typů prostředků je dle mého názoru dobře vypracovaná metodika Prof. Ing. Jaroslava Dejmala, DrSc (1973), bývalého vedoucího katedry lesní těžby a zpracování dřeva, k jejíž aplikaci není zapotřebí složité výpočetní techniky.
Základem metody je stanovení minimální směnové výkonnosti (Pe) posuzovaných prostředků dle vzorce:
Pe =
N 2 ⋅ P1 N 1 + P2 ⋅ (± z )
N1 – průměrné přímé směnové (roční) náklady na odvoz u prostředku I N2 – průměrné přímé směnové (roční) náklady na odvoz u prostředku II P2 (P1) – výkonnost za směnu u prostředku II (I) ± z – další očekávaný podíl z nákladů na odvoz 1 m3 dříví Aby byla ekonomická efektivnost použití prostředku II průkaznější, lze pominout v kalkulaci hodnotu z (z=0), potom bude upravený tvar vzorce následující:
Pe =
N 2 ⋅ P1 N1
Pro stanovení minimální roční výkonnosti prostředku II jsem za prostředek II zvolil nejmladší odvozní soupravu společnosti pro odvoz dlouhého dříví. Jedná se o prostředek 60, u kterého jsou již známy roční náklady na provoz N2 (2 106 078 Kč) i roční výkonnost P2 (419 672 m3km). Stanovení minimální roční výkonnosti odvozní soupravy 60 při náhradě za odvozní soupravu: a) 63 N1 = 802 675 Kč P1 = 199 228 m3km
Pe =
N 2 ⋅ P1 2106078 ⋅ 199228 = = 522 739,2 m 3 km N1 802675
b) 323 N1 = 1 074 965 Kč P1 = 316 804 m3km
Pe =
N 2 ⋅ P1 2106078 ⋅ 316804 = = 620 684 m 3 km N1 1074965
c) 324 N1 = 1 232 831 Kč P1 = 448 107 m3km
Pe =
N 2 ⋅ P1 2106078 ⋅ 448107 = = 765 513 m 3 km N1 1232831
Z výpočtu vyplývá, že minimální roční výkonnost prostředku 60 by musela, při stejné výši nákladů, dosáhnout: a) při náhradě za odvozní soupravu 63
522 739,2 m3km
b) při náhradě za odvozní soupravu 323
620 684 m3km
c) při náhradě za odvozní soupravu 324
765 513 m3km
Odvozní soupravy 63, 323 a 324 jsou sice staré, poruchové a mají vyšší spotřebu pohonných hmot, ale vzhledem k tomu, že náklady na jejich provoz nejsou zatíženy odpisy (u soupravy č. 60 činí výše odpisů více než 44% přímých nákladů), jsou přímé výrobní náklady na m3km nižší. Jestliže bychom měli brát v úvahu pouze hledisko výkonnostní, bylo by mnohem výhodnější pořízení nových typů odvozních souprav s vyšší výkonností a menší poruchovostí.
8.8 Zahraniční doprava Při dopravě dříví je omezena celková hmotnost odvozních souprav. Snižuje se tak užitečná hmotnost odvozní soupravy a klesá tak i objem přepravovaného dříví. Velikost nákladu při odvozu dříví do Rakouska je patrný z obr. č. 17. Proto by měla být pro tuto dopravu vybrána souprava s nejnižší užitečnou hmotností. Při dopravě výřezů do zahraničí je proto nejvýhodnější využívat vzhledem k časovým možnostem v co největší míře odvozní soupravu 61. Tato odvozní souprava má nejnižší
pohotovostní hmotnost a nejvyšší užitečnou hmotnost, jak vyplývá z tabulky č.13. na str. 42.
Obr. č. 17 Vážení odvozní soupravy 61 na manipulačním skladě Slavonice před odjezdem do Rakouska
Rozdíl v objemu nákladu oproti soupravě 59 činí 4,5 m3 , 67 4,1 m3 a 326 4,3 m3. V tabulce č. 25 je uveden procentický podíl jednotlivých odvozních souprav na celkovém objemu dopravy dříví do zahraničí.
Tab. č. 25 Podíl odvozu jednotlivých odvozních souprav do zahraničí
Odvozní souprava
61
59
67
326
% odvoz m3
63,47
9,50
7,32
19,72
Provoz soupravy 61 je vzhledem k hmotnostním omezujícím podmínkám v Rakousku nejefektivnější a nejvýkonnější. Využití v maximální míře odvozní soupravy 61 má také velmi příznivý dopad na ekonomiku odvozu, neboť tato doprava je fakturována pouze dopravovaným množstvím
dřevní hmoty v m3, tudíž na ni bude mít největší vliv právě výše nákladu, kterou je možné na odvozní soupravu naložit.
8.9 Využití GPS v dopravě Globální polohový systém (GPS) je navigační systém, kterým je možné určit polohu kdekoliv na zemském povrchu, bez ohledu na počasí a na dobu, kdy měříte. GPS byl původně vojenským systémem. V průběhu let se systém dále vyvíjel a rozšiřoval a začátkem 90. let se stal plně funkčním a dostupným po celém světě. Potenciál a možnosti systému GPS ukázaly na rozšíření využití systému v mnoha oborech lidské činnosti. Sledování vozidel s využitím GPS může sloužit ke kontrole řidičů a k automatizaci administrativy spojené s provozem vozidel. Informace o poloze vozidel lze využít k dispečerskému řízení jejich provozu v reálném čase a případně i k různým bezpečnostním funkcím, jako je dohledání zcizeného vozidla. Systémy GPS sledování umožňují: •
Přesně zaznamenat průběh jízdy vozidla - polohu, čas a rychlost.
•
Automaticky sledovat a zaznamenávat spotřebu PHM, otevření nákladového prostoru a pod.
•
Zaznamenat údaje vložené řidičem - například číslo zakázky,...
•
Rozlišit soukromou a služební jízdu.
•
Zaznamenané hodnoty statisticky vyhodnotit - (maximální a průměrnou rychlost, délku jízdy, průměrnou spotřebu,...).
•
Zaznamenané hodnoty exportovat do knihy jízd.
•
Přenášet aktuální polohu vozidel na dispečink.
•
Přenášet podrobnou historii polohy vozidel na dispečink k dalšímu zpracování.
•
Polohu přenášet na vyžádání, nebo automaticky podle předem nastavených kritérií (vzdálenost, čas, start, alarm, a pod.).
•
Dálkově z dispečerského pracoviště konfigurovat zařízení v autě.
•
Sledovat aktuální polohu vozidel z jednoho, nebo z několika dispečerských pracovišť, nebo od zákazníka.
•
Průběh každé jízdy dodatečně přehrát nad kvalitními mapovými podklady různých měřítek s bohatými možnostmi filtrace záznamů podle zvolených kritérií.
•
S připojeným notebookem navigovat vozidlo k cíli.
•
Automaticky informovat dispečink o časové, nebo délkové odchylce od plánu trasy, o opuštění předem určené zóny, o přiblížení se ke státní hranici a podobně.
•
Informovat dispečink o automaticky/ručně spuštěném alarmu.
•
Monitorovat dění v kabině a případně dálkově zasáhnout do provozuschopnosti vozidla.
•
Pronásledovat a dohledat odcizené vozidlo.
Systémem GPS je již odvozní souprava 61 vybavena od výrobce, ale tento systém není využívaný. GPS systém vyžaduje značné pořizovací náklady, proto by bylo nutné zvážit jeho užití vzhledem k výslednému ekonomickému efektu.
9 Diskuse Pro zpracování diplomového úkolu bylo třeba určit hlavní hodnotící kriteria. Jako vhodná kriteria hodnocení byly vybrán technické a provozně technologické parametry. Silniční doprava a tím i odvoz dříví je ovlivněn regulačními opatřeními státu, obsaženými v řadě právních předpisů. Pro uživatele těchto předpisů je velmi obtížné udržet si aktuální znalost těchto předpisů. Proto jsem do této práce zahrnul také všechny důležité předpisy týkající se silniční dopravy. Při analyzování situace v odvozu dříví jsem došel k několika závěrům. Při uvedené průměrné ceně za dopravu 201 Kč/m3 odvozní soupravou č .61 je výhodnější vybavení této odvozní soupravy nakládacím hydraulickým jeřábem, neboť snížení přímých nákladů na odvoz v důsledku nižší pořizovací ceny odvozní soupravy a tím nižších odpisů se nevyrovná rozdílu ročních tržeb při provozu s nakládacím zařízením a bez nakládacího zařízení. Vyloučením převážení nakládacího zařízení se podle slov dispečera společnosti p. Plicky stává souprava také méně atraktivní pro zákazníky a důsledkem by bylo nejen snížení přepravních zakázek, ale jistě také snížení využití odvozní soupravy pro vlastní přepravní výkon. Náhradou klasických ocelových klanicových oplenů za opleny, které jsou vyrobeny z lehkých slitin (Exte) dojde nejen k zvýšení užitečné hmotnosti odvozní soupravy, ale rovněž k příznivějšímu ekonomickému výsledku, i když jsou opleny Exte výrazně dražší, neboť investice na pořízení tohoto typu klanicového oplenu jsou o 40 000 Kč vyšší na jeden klanicový oplen (oproti klasickému ocelovému oplenu). Z kapitoly 8.7 je patrné, že starší odvozní soupravy nejsou zatíženy odpisy a přímé výrobní náklady na m3km jsou nižší než u novějších souprav. Jestliže bychom uvažovali o nahrazení starších odvozních prostředků za nové, byl by nutný zvýšený provoz těchto prostředků (2 – směnný), aby tak byla výše odpisů eliminována větší výkonností odvozní soupravy. Podíl objemu dříví dopravovaného do zahraničí činí u odvozní soupravy 61 63,47 % celkového objemu vyváženého dříví, u soupravy 59 9,5 %, 67 7,32 % a soupravy 326 19,72 %. Přitom rozdíl v objemu dříví, které je možno soupravu 61 při jízdě do zahraničí zatížit, je oproti soupravě 59 4,5 m3 , 67 4,1 m3 a 326 4,3 m3. Provoz této soupravy v dopravě dříví do zahraničí je proto vzhledem k nejnižší užitečné hmotnosti nejvýhodnější.
10 Závěr Odvoz dřeva je technicky, technologicky a ekonomicky nejlépe vyřešená fáze technické výroby dříví. Význam odvozních souprav v odvozu a dopravě dříví v České republice je neustále na vzestupu. Jejich výhodou je schopnost odvozu a naložení dříví pomocí hydraulického nakládacího jeřábu s drapákem, pokud je jím odvozní souprava vybavena, na kterémkoliv přístupném odvozním místě. Důležitou součástí odvozních souprav pro odvoz dříví je jeho technické vybavení, které má vliv na celkovou výkonnost odvozních souprav i ekonomickou efektivnost. Současnou situaci v dopravě dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. lze charakterizovat jako končící přechodné období, kdy bude ukončená výměna vozidlového parku. Zpracováním diplomového úkolu byly zjištěny některé nedostatky, kterých se dopouštíme v koncepci řízení odvozu dříví. Vzhledem k dosaženým výsledkům proto doporučuji, pokud to umožňují okolnosti, k dopravě dříví do zahraničí používat výhradně odvozní soupravu č. 61. Rovněž bych doporučil vybavení této odvozní soupravy vážícím zařízením umístěným na HJ, aby tak byla efektivně využita jeho užitečná hmotnost. Vybavení souprav č. 67 a č.326 klanicovým oplenem typu Exte. Postupnou náhradu odvozních souprav
č. 63, č. 323 a č. 324 za novější typy
s polopřívěsem s vyšší užitečnou hmotností. Tato navržená doporučení by měla být zohledňována již při rozhodování o pořizování nových odvozních souprav a jejich vybavení. Často jsou totiž zohledňována jen hlediska výše pořizovací ceny prostředku, ale výsledný ekonomický efekt při následném provozu je již opomíjen. Z organizačního hlediska bych jako hlavní doporučení považoval v co nejvyšší míře vytěžování zpětných jízd nákladem, což je ovšem značně náročné hlavně z důvodu víceméně jednostranného užití odvozních souprav pro odvoz dříví a také z důvodu poměrně krátké odvozní vzdálenosti.
Summary The disposal of wood is technically, technologically and economically the most solved stage of production of wood. The purpose of the haul rig in disposal and transport of wood in the Czech Republic is constantly rising. The advantage of them is the ability of disposal and embarkation of wood through the use of hydraulic loading crane with a grab, if is the haul rig equip with it, on any approachable landing. The important part of haul rig for disposal of wood is its technical equipment, which has an influence for total productivity of haul rig and for economical efficiency. Current situation in disposal of wood at company Lesy Český Rudolec a.s. could be characterise as the ending temporary phase when the change of wagon stock is going to end. By processing of the thesis were find out some deficiency in the conception of management of disposal of wood. Considering the achieved results, I recommend (if it is possible) to use to transport in abroad only the haul rig No. 61. As well as I recommend to equip this haul rig with weight mechanism located on the loading crane in order to effective use of its useful weight. The equipment of the haul rigs No. 67 and 326 with stake’s bogle type Exte. Sequential replacement of haul rig No. 63, No. 323 and No 324 with newer type with articulated trailer with higher useful weight. These projected recommendations would be take into account already by decisionmaking about buying new haul rigs and their equipment. Often are take into account only viewpoint of the high of purchase cost of the vehicle but the resultant economical effect in the following up operation is already marginalized. From administrative point of view I would consider as the main recommendation furthest minimize the number of the journey without a load, which is naturally very hard because of more or less one-sided using of the haul rigs for disposal of wood and also because of relatively shorted landing distance.
11 Literatura SIMANOV, V., KOHOUT, V. Těžba a doprava dříví, první vydání, Písek: Matice lesnická spol. s r.o., 2004, 411 s. RÓNAY, E., BUMERL, M. Doprava dreva, první vydání, Bratislava: Príroda, vydavatelstvo kníh a časopisov, n. p., 1982, 320 s. PETŘÍČEK, V.a kol. Mechanizační prostředky v lesnictví, první vydání, Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, 288 s. LUKÁČ, T. Ťažbovo – dopravné technologie v lesnom hospodárstve, první vydání, Zvolen: Ústav pre výchovu a vzdelavanie pracovníkov lesného a vodného hospodárstva, 2003, 218 s. ŠALAMON,
P.
Bezpečnost
práce
v lesnictví,
první
vydání,
Praha:
INFORMATORIUM, 1995, 28 s. PŘIBYL, P., SVÍTEK, M. Inteligentní dopravní systémy, první vydání, Praha: nakladatelství BEN – technická literatura, 2001, 544 s. TOMÁŠEK, B. Návrh technickoorganizačních opatření vedoucích ke zvýšení efektivnosti provozu mechanizačních prostředků při soustřeďování a odvozu dříví u LZ Stříbro, diplomová práce, 1979, 84 s. DOSTÁL, B. Optimalizace složení vozového parku pro odvoz dříví na LZ Nové Město na Moravě, diplomová práce, 1986, 90 s. ČSN 48 0055: Jehličnaté sortimenty surového dříví – technické požadavky, 1984. Firemní materiály Prospekty a reklamní materiály firem Strojírny Libáň a.s.Nasavrky; OSTROJ Opava a.s.; TMW a.s. závod Libáň; UMIKOV CZ s.r.o Litoměřice; TOM service s.r.o Holice; VYHYS a.s. Slovenská Lupča, Slovakia; Loglift Jonsered Oy Ab Salo, Finland; Laxo Mekan AB Örebro, Sweden; ExTe Fabriks AB FÄRILA, Sweden; ALUCAR OY Maxmo, Finland. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 55/1991Sb., o živnostenském podnikání. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
12 Přílohy 1.Schéma hydraulického jeřábu WM 185 N, NT 2. Zátěžový diagram hydraulického jeřábu Ostroj WM 185 N 3. Diagram prostorového dosahu hydraulického jeřábu Ostroj WM 185 N 4. Technické popisy jednotlivých odvozních souprav 5. Zápis o provedené zkoušce zdvihacího zařízení a o pravidelné inspekci 6. Provozní kriteria odvozních souprav
Příloha č. 1: Schéma hydraulického jeřábu WM 185 N, NT
Příloha č. 2: Zátěžový diagram hydraulického jeřábu Ostroj WM 185 N
Příloha č. 3: Diagramu prostorového dosahu hydraulického jeřábu Ostroj WM 185 N
Příloha č. 4: Technické popisy jednotlivých odvozních souprav LIAZ 111.800 Nákladní automobil speciální oplenový pro dovoz dřeva s HR Essel 80 Výrobce Rok výroby Motor
typ max.výkon (kW)/ot(min-1) zdvih. objem (cm3) palivo Celkové rozměry délka (mm) šířka (mm) výška (mm) šířka oplenu vnější (mm) šířka oplenu vnitřní (mm) ložná výška oplenu (mm) Hmotnost pohotovostní (kg) užitečná (kg) celková (kg) Povolené zatížení přední náprava max. kg náprav (kg) zadní náprava max. kg Kola, pneumatiky druh kol rozměr a druh přední pneumatik (zdvojená zadní „[2]“) Počet náprav, z toho poháněných Rozvor (mm) Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) Brzdy provozní – ano nouzová – ano Vnější hlučnost stojícího (dB) vozidla za jízdy (dB)
Liaz s.p., Jablonec nad Nisou 1990 M1.2A-MŠ 638 212,5/2000 11940 nafta motorová 7550 2500 3900 2550 2350 2100 10500 5700 17000 6500 10500 jednoduchá disková 11.00 R 20 16 PR 11.00 R 20 16 PR [2] 2/2 4300 70 parkovací – ano odlehčovací – ano 98 88
Přívěs DAV 7 Přívěs nákladní speciální oplenový Výrobce SL PTR Olomouc Rok výroby 1990 Celkové rozměry délka (mm) 3830 šířka (mm) 2440 výška (mm) 2670 šířka oplenu vnější (mm) 2440 šířka oplenu vnitřní (mm) 2050 ložná výška klanice (mm) 1090 Hmotnost pohotovostní (kg) 2400 užitečná (kg) 7600 celková (kg) 10000 Povolené zatížení náprav (kg) 10000 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh pneumatik (zdvojená „[2]“) 11.00 R 20 16 PR Počet náprav, z toho poháněných 1/0 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 60 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Obr. č. 18 Odvozní souprava č. 63
TATRA 815 – 270 R 25 6X6 EURO 2 Terrno 1 Nákladní automobil speciální oplenový pro dovoz dřeva s HR Ostroj WM 185 Výrobce
Tatra a.s. Kopřivnice, nástavba Lemex s.r.o Lázně Bělehrad Rok výroby 2001 Motor typ T3-928-70/552 max.výkon (kW)/ot(min-1) 300/1800 3 zdvih. objem (cm ) 12 667 palivo nafta motorová Celkové rozměry délka (mm) 7550 šířka (mm) 2550 výška (mm) 3900 Hmotnost pohotovostní (kg) 13900 užitečná (kg) 12100 celková (kg) 26000 Povolené zatížení přední náprava max. kg 7500 náprav (kg) střední,zadní náprava max. kg 9500 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh přední 12.00-20 154/149 J, pneumatik disk 8.00-20 (zdvojená „[2]“) střední,zadní 12.00-20 154/149 J [2], disk 8.00-20 Počet náprav, z toho poháněných 3/3 Rozvor (mm) 4500 + 1320 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 85 s omezovačem Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Vnější hlučnost stojícího (dB) 84 vozidla za jízdy (dB) 81 Výbava ABS – ano retardér- ano nezávislé topení – ano ASR – ne airbag – ne Vozidlo je homologováno podle Směrnice 24-03,49 EURO 2.
Přívěs LEMEX TR - 15 Přívěs nákladní speciální oplenový Výrobce Rok výroby Celkové rozměry
délka (mm) šířka (mm) výška (mm) Hmotnost pohotovostní (kg) užitečná (kg) celková (kg) Povolené zatížení náprav (kg) Kola, pneumatiky druh kol rozměr a druh přední pneumatik (zdvojená „[2]“) zadní Počet náprav, z toho poháněných Rozvor (mm) Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) Brzdy provozní – ano nouzová – ano Výbava Výměnná nástavba VNTP 1 Nákladní plošina odvoz dřeva délkově roztažitelná Výrobce Rok výroby Celkové rozměry
Hmotnost
délka (mm) šířka (mm) výška (mm) pohotovostní (kg) užitečná (kg) celková (kg)
Obr. č. 19 Odvozní souprava č .326
Lemex a.s. Lázně Bělohrad 2001 5100 2470 3390 3780 14220 18000 2 x 9000 jednoduchá disková 18 R 22.5 168 J, disk 22,5 x 14 18 R 22.5 168 J, disk 22,5 x 14 2/0 2860 + 1360 80 parkovací – ano odlehčovací – ano ABS – ano
Lemex a.s. Lázně Bělohrad 2001 8000 – 11000 2500 2442 400 22000 26000
TATRA 815 – 270 R 25 6X6 EURO 2 Terrno 1 Nákladní automobil speciální oplenový pro dovoz dřeva s HR Ostroj WM 185 NT Výrobce
Tatra a.s. Kopřivnice, nástavba strojírny Libáň a.s. Nasavrky Rok výroby 1990 Motor typ T3-928-70/552 -1 max.výkon (kW)/ot(min ) 300/1800 zdvih. objem (cm3) 12 667 palivo nafta motorová Celkové rozměry délka (mm) 7550 šířka (mm) 2550 výška (mm) 3900 šířka oplenu vnější (mm) 2550 šířka oplenu vnitřní (mm) 2350 ložná výška oplenu (mm) 2100 Hmotnost pohotovostní (kg) 13900 užitečná (kg) 12100 celková (kg) 26000 Povolené zatížení přední náprava max. kg 7500 náprav (kg) střední, zadní náprava max. kg 9500 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh přední 385/65 R 22.5 160 J, pneumatik (zdvojená disk 22,5 x 11.75 „[2]“) zadní 315/80 R 22.5 154/150K+ [2], disk 22,5 x 9.00 Počet náprav, z toho poháněných 2/2 Rozvor (mm) 4300 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 80 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Vnější hlučnost stojícího (dB) 84 vozidla za jízdy (dB) 81 Výbava ABS – ano retardér- ano nezávislé topení – ano ASR – ne airbag – ne Vozidlo je homologováno podle Směrnice 24-03,49 EURO 2.
Přívěs Stroli Přívěs nákladní speciální oplenový Výrobce
Strojírny Libáň a.s. Nasavrky Rok výroby 2000 Celkové rozměry délka (mm) 4650 šířka (mm) 2500 výška (mm) 3670 šířka oplenu vnější (mm) 2500 šířka oplenu vnitřní (mm) 2300 ložná výška oplenu (mm) 1400 Hmotnost pohotovostní (kg) 3800 užitečná (kg) 1500 celková (kg) 19000 Povolené zatížení náprav (kg) 2 x 9500 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh pneumatik (zdvojená „[2]“) 385/65 R 22.5 160 J, disk 22,5 x 11.75 Počet náprav, z toho poháněných 2/0 Rozvor (mm) 2860 + 1360 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 80 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Výbava ABS – ano Obr. č. 20 Odvozní souprava č. 60
IVECO MP 260 E 42 P Tahač návěsů s HR V-Kran 20.80Z Výrobce
Iveco, s.p.a. Itálie, nástavba Baljer & Zembrod s.r.o. Brno Rok výroby 1999 Motor typ 8210.42L max.výkon (kW)/ot(min-1) 309/1900 3 zdvih. objem (cm ) 13 798 palivo nafta motorová Celkové rozměry délka (mm) 8750 šířka (mm) 2550 výška (mm) 3860 Hmotnost pohotovostní (kg) 13900 užitečná (kg) 12100 celková (kg) 26000 Povolené zatížení přední náprava max. kg 7500 náprav (kg) střední, zadní náprava max. kg 9500 Kola, pneumatiky Druh kol jednoduchá disková Rozměr a druh přední 315/80 R 22.5 pneumatik 154/150K+, disk (zdvojená „[2]“) 22,5 x 9.00 zadní 315/80 R 22.5 154/150 K+ [2], disk 22,5 x 9.00 Počet náprav, z toho poháněných 3/2 Rozvor (mm) 4500 + 1395 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 90 s omezovačem rychlosti Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Vnější hlučnost stojícího (dB) 87 vozidla za jízdy (dB) 80 Výbava ABS – ano retardér- ne nezávislé topení – ano ASR – ne airbag – ne Vozidlo je homologováno podle Směrnice Eu č. 96/1 EURO 2.
Návěs ASKO S 240 CS Speciální klanicový návěs pro odvoz dřeva
Výrobce
Asko, Košice, Slovenská republika , přestavba Libáň, a.s. Nasavrky, Česká Rok výroby 1994, přestavba 2005 Celkové rozměry délka (mm) 10100 šířka (mm) 2550 výška (mm) 4000 ložná výška (mm) 2300 Hmotnost pohotovostní (kg) 6460 užitečná (kg) 27500 celková (kg) 34000 Povolené zatížení náprav (kg) 3 x 8000 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh pneumatik (zdvojená „[2]“) 385/65 R 22.5 160 J, disk 22,5 x 11.75 Počet náprav, z toho poháněných 3/0 Rozvor (mm) 1310 + 1310 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 80 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ne Obr. č. 21 Odvozní souprava č. 67
SCANIA 124 C Tahač návěsů s HR Loglift 105 ZT Výrobce
Scania CV AB. SÖDERTËLJE, ŠVÉDSKO, nástavba TMW Libáň, a.s. Nasavrky Rok výroby 2004 Motor typ DC 12 01 -1 max.výkon (kW)/ot(min ) 309/1900 zdvih. objem (cm3) 11 705 palivo nafta motorová Celkové rozměry délka (mm) 7600 šířka (mm) 2550 výška (mm) 3720 Hmotnost pohotovostní (kg) 12260 užitečná (kg) 13740 celková (kg) 26000 Povolené zatížení přední náprava max. kg 8000 náprav (kg) střední, zadní náprava max. kg 9500 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh přední 13 R 22,5 156/150 pneumatik G, disk 22,5 x 9.00 (zdvojená „[2]“) zadní 13 R 22.5 156/150 G [2], disk 22,5 x 9.00 Počet náprav, z toho poháněných 3/2 Rozvor (mm) 3900 + 1350 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 85 s omezovačem rychlosti Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Vnější hlučnost stojícího (dB) 91 vozidla za jízdy (dB) 80 Výbava ABS – ano retardér-ano nezávislé topení – ano ASR – ne airbag – ne Vozidlo je homologováno podle Směrnice Eu č. 96/1 EURO 3.
Návěs NSK 3.1 Speciální klanicový návěs pro odvoz dřeva
Výrobce
Strojírny Libáň,a.s. Nasavrky Rok výroby 2001 Celkové rozměry délka (mm) 12300 šířka (mm) 2550 výška (mm) 4000 ložná výška klanice (mm) 2300 Hmotnost pohotovostní (kg) 6200 užitečná (kg) 31800 celková (kg) 38000 Povolené zatížení náprav (kg) 3 x 8000 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh pneumatik (zdvojená „[2]“) 385/65 R 22.5 160 J, disk 22,5 x 11.75 Počet náprav, z toho poháněných 3/0 Rozvor (mm) T 6990 + 1310 + 1310 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 90 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ne Výbava ABS – ano Obr. č. 22 Odvozní souprava č. 61
SCANIA 124 C Nákladní automobil pro přepravu dřeva s HR Loglift 105 ZT
Výrobce
Scania CV AB. SÖDERTËLJE, ŠVÉDSKO, nástavba TMW Libáň, a.s. Nasavrky Rok výroby 2004 Motor typ DC 12 14 max.výkon (kW)/ot(min-1) 309/1900 zdvih. objem (cm3) 11 705 palivo nafta motorová Celkové rozměry délka (mm) 9980 šířka (mm) 2550 výška (mm) 3950 ložná plocha délka (mm) 6980 ložná plocha šířka (mm) 2550 ložná plocha výška (mm) 3500 Hmotnost pohotovostní (kg) 16160 užitečná (kg) 9840 celková (kg) 26000 Povolené zatížení přední náprava max. kg 9000 náprav (kg) střední, zadní náprava max. kg 9500 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh přední : 385/65 R22,5 160 pneumatik K13 R, disk 22,5 x (zdvojená „[2]“) 11.75 střední, zadní 315/80 R 22,5 156/150K [2], disk 22,5 x 9.00 Počet náprav, z toho poháněných 3/3 Rozvor (mm) 4255 + 1455 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 85 s omezovačem Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Vnější hlučnost stojícího (dB) 94 vozidla za jízdy (dB) 88 Výbava ABS – ano retardér-ano nezávislé topení – ano ASR – ne airbag – ne Vozidlo je homologováno podle Směrnice Eu č. 96/1 EURO 3.
Přívěs Lemex PK 24 Speciální klanicový přívěs plošinový pro přepravu dřeva
Výrobce
TMW Libáň a.s., Nasavrky Rok výroby 2004 Celkové rozměry délka (mm) 8770 šířka (mm) 2550 výška (mm) 3500 ložná plocha délka (mm) 6880 ložná plocha šířka (mm) 2550 ložná plocha výška (mm) 2100 Hmotnost pohotovostní (kg) 5600 užitečná (kg) 18340 celková (kg) 24000 Povolené zatížení přední náprava max. kg 10000 náprav (kg) střední, zadní náprava max. kg 9000 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh přední 315/80 R 22,5 pneumatik (zdvojená 156/150L [2], disk „[2]“) 22,5 x 9.00 střední, zadní 315/80 R 22,5 156/150L [2], disk 22,5 x 9.00 Počet náprav, z toho poháněných 3/0 Rozvor (mm) 3800 + 1310 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 80 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ne odlehčovací – ne Výbava ABS – ano Obr. č. 23 Odvozní souprava č. 59
TATRA 815.2 NT Nákladní automobil speciální oplenový pro dovoz dřeva s HR Jonsered 900
Výrobce
Tatra a.s. Kopřivnice, nástavba strojírny Libáň a.s. Nasavrky Rok výroby 1993 Motor typ T3-928-70/552 -1 max.výkon (kW)/ot(min ) 270/1800 zdvih. objem (cm3) 12 667 palivo nafta motorová Celkové rozměry délka (mm) 7550 šířka (mm) 2550 výška (mm) 3900 šířka oplenu vnější (mm) 2550 šířka oplenu vnitřní (mm) 2350 ložná výška oplenu (mm) 2100 Hmotnost pohotovostní (kg) 13900 užitečná (kg) 12100 celková (kg) 26000 Povolené zatížení přední náprava max. kg 7500 náprav (kg) střední, zadní náprava max. kg 9500 Kola, pneumatiky Druh kol jednoduchá disková Rozměr a druh přední 445/65 R 22.5 160 J, pneumatik (zdvojená disk 22,5 x 11.75 „[2]“) Střední, zadní 445/65 R 22.5 160 J, disk 22,5 x 11.75 Počet náprav, z toho poháněných 3/3 Rozvor (mm) 4500 + 1320 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 80 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Vnější hlučnost stojícího (dB) 98 vozidla za jízdy (dB) 88 Výbava ABS – ano retardér- ano nezávislé topení – ne ASR – ne airbag – ne
Přívěs DAV 12 Přívěs nákladní speciální oplenový
Výrobce
Strojírny Libáň a.s. Nasavrky Rok výroby 1994 Celkové rozměry délka (mm) 4900 šířka (mm) 2500 výška (mm) 3300 šířka oplenu vnější (mm) 2500 šířka oplenu vnitřní (mm) 2300 ložná výška oplenu (mm) 1400 Hmotnost pohotovostní (kg) 4200 užitečná (kg) 11800 celková (kg) 15000 Povolené zatížení náprav (kg) 2 x 8000 Kola, pneumatiky druh kol jednoduchá disková rozměr a druh pneumatik (zdvojená „[2]“) 18 – 22,5 16, disk 14,00 x 22,5 CV Počet náprav, z toho poháněných 2/0 Rozvor (mm) 1320 Nejvyšší dovolená rychlost (km/h) 60 Brzdy provozní – ano parkovací – ano nouzová – ano odlehčovací – ano Výbava ABS – ano Obr. č. 24 Odvozní souprava č. 66
Příloha č. 5: Zápis o provedené zkoušce zdvihacího zařízení a o pravidelné inspekci
Příloha č. 6: Provozní kritéria odvozních souprav Tab.č. 1 Počty ujetých kilometrů bez nákladu, s nákladem a počet přepravených m3 a z nich odvozený počet m3km pro každou odvozní soupravu
Počet ujetých Odvoz. souprava
Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs
nákladu
Odvozní vzdálenost (km)
Počet přepravených m3
Počet m3km
19 141 36 601 23 002
52,26 78,11 30,63
11 794 15797 29 939
635 517 1 270475 939 914
25 240
42,93
15 057
671 608
15 942 16 335 12 568 18 332 12 321
14,3 16,06 16,85 26,02 11,27
28 783 23 983 18 054 16 517 16 588
419 672 401 434 316 804 448 107 199 228 589 195
kilometrů bez
Průměr
Tab č. 2 Průměrné odvozní vzdálenosti pro každou odvozní soupravu
Ujeté km
Odvoz. souprava Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs Průměr
Odvozní vzdálenost
celkem 42816 79405 54210
s nákladem 23675 42804 31208
52370
27130
42,93
31764 31830 26251 36130 22980
15822 15495 13683 17798 10659
14,03 16,06 16,85 26,02 11,27 32,02
52,26 78,11 30,63
Tab. č. 3 Využití odvozních souprav nákladem
Odvozní souprava
Počet ujetých kilometrů celkem
Počet kilometrů při jízdě s nákladem
Jízdy s nákladem (%)
42 816 79 405 54 210
23 675 42 804 31 208
55,29 53,91 57,57
52 370
27 130
51,80
31 764 31 830 26 251 36 130 22 980
15 822 145 495 13 683 17 798 10 659
49,81 48,68 52,12 49,26 46,38 51,65
Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs Průměr
Tab. č.4 Vytížení vozidla nákladem v m3 a v tunách
Odvoz. souprava Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs Průměr
Užitečná hmotnost (kg)
Průměrný náklad m3
Průměrný náklad t
% vytížení vozidla nákladem
27 500 31 800 28 180
25,61 28,83 29,38
20,48 23,64 23,5
74,47 74,34 83,39
22 320
23,82
19,1
85,57
24 300 23 900 23 900 23 900 13 300 24 344
25,52 24,85 22,23 24,15 17,54 24,66
20,4 19,9 17,8 19,3 14,1 19,80
83,95 83,26 74,48 80,57 106 82,89
Tab. č. 5 Spotřeba pohonných hmot u jednotlivých souprav na jednotku výkonu (m3km) v roce 2005
Odvoz. souprava
Počet
Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs Průměr
635 517 1 270475 939 914
Spotřeba roční PHM (l) 29 098 40 669 43 046
671 608
47 012
0,07
419 672 401 434 316 804 448 107 199 228
25 040 25 414 31 292 31292 15 100
0,07 0,08 0,12 0,08 0,10 0.07
m3km
Spotřeba PHM (l/m3km) 0,04 0,03 0,04
Tab č. 6 Pracnost odvozu dříví pro jednotlivé prostředky za rok 2005
Odvoz. souprava
Pracnost odvozu dříví v m3/h
Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs Průměr
0,178 0,185 0,121 0,153 0,074 0,090 0,109 0,131 0,114 0,128
Tab. č. 7 Podíl oprav na celkové době provozu vozidla pro jednotlivé odvozní soupravy
Odvoz. souprava Iveco + návěs Scania + návěs Scania + přívěs Tatra + polopřívěs s plošinou Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Tatra + polopřívěs Liaz + polopřívěs Průměr
Počet hodin provozu celkem
Počet hodin oprav
Správkové procento
2094 2929,5 3621
390 91 113,5
18,62 3,11 3,13
2302
267,5
11,62
2125 2164 1967 2166,5 1886,5
128 231,5 399 465 15 100
6,02 10,70 20,28 21,46 15,96 12,32
