Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn Agronomická fakulta Ústav zem d lské, potraviná ské a environmentální techniky
Hodnocení provozu kompostárny Diplomové práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. Ing. Pavel Zemánek Ph.D.
Hana
Uhlí ová Brno 2007
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení provozu kompostárny vypracovala samostatn a použila jen pramen , které cituji a uvádím v p iloženém soupisu literatury. Diplomová práce je školním dílem a m že být použita ke komer ním ú el m jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a d kana AF MZLU v Brn .
dne………………………………………. Podpis diplomanta……………………….
POD KOVÁNÍ
Ráda bych pod kovala vedoucímu diplomové práce panu doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za cenné rady a p ipomínky poskytnuté v pr b hu zpracování diplomové práce, dále panu Miloslavu Odvárkovi a paní Ing. Iv Zeronikové za poskytnuté informace.
ANOTACE:
Diplomová práce se týká Hodnocení provozu kompostárny. Úvodní ást seznamuje s problematikou biologicky rozložitelného odpadu se soust ed ním na aerobní zpracování. Je zde zahrnuta problematika kompostování z údržby zelen z pohledu technologických proces a také z hlediska uplatn ní logistiky. V rámci podpory kompostování v kraji Vyso ina byl vybrán mikroregion Velkomezi í sko-Bítešsko, kde je popsáno možné ešení využití odpad z údržby zelen výstavbou malých kompostáren a pro n navrženo vhodné technologické a mechaniza ní uplatn ní. Následuje provedení návrhu modernizace a ekonomické zhodnocení vybrané kompostárny. Záv re né zhodnocení diplomové práce ukazuje z údržby zelen
ešení problematiky odpadu
v daném mikroregionu a výpo et finan ní náro nosti u modelové
kompostárny.
ANNOTATION:
Dissertation refers to evaluation of composting facility operation. First part introduces problems with biodegradable waste aimed at aerobical treatment. It comprises problems with composting waste from green vegetation maintenance from the view of technological processes and with the aspect by applying logistics as well. Within the frame of composting support in the Vyso ina district micro region Velkomezi í sko-Bítešsko was chosen. There is defined possible solution using wastes from green vegetation maintenance by building small composting facilities and suggestion of suitable technological and mechanisation application. Implementation of improvement suggestion and economics evaluation of chosen composting plant follows. Final evaluation in dissertation shows possible solution of problems with wastes from green vegetation maintenance and calculation of costingness by using modeling composting facility.
KLÍ OVÁ SLOVA:
biologicky rozložitelné odpady, odpady z údržby zelen , kompostování,
modernizace
kompostárny,
ekonomické
zhodnocení,
KEY WORDS: biologically decomposable wastes, wastes from upkeep green, composting, modernizing compost facility, economics estimation,
OBSAH: 1
ÚVOD............................................................................................................................9
2
CÍL PRÁCE................................................................................................................11
3
LITERÁRNÍ ÁST ...................................................................................................12 3.1
Kompostování odpad v eské republice, sou asný stav a výhled......................12
3.2
Kompostovatelný odpad z údržby zelen .............................................................14
3.2.1
Využívání odpad ze zahrad........................................................................15
3.2.2
Kompostování odpad z údržby zelen .......................................................15
3.3
Optimalizace surovinové skladby zakládky .........................................................19
3.4
Mechanizace p i údržb zelen .............................................................................21
3.5
Uplatn ní logistiky p i výrob kompost .............................................................22
3.5.1
4
Svoz komunálního odpadu...........................................................................23
3.6
Specifikace nádob a prost edk pro sb r a svoz BRO..........................................25
3.7
P íklady komunitního a individuálního kompostování v zahrani í ......................28
3.7.1
Luzern, Švýcarsko .......................................................................................28
3.7.2
tvr Büttenen, Švýcarsko...........................................................................30
3.7.3
Domácí kompostování ve Flandrech, Belgie...............................................30
3.7.4
Motiva ní a populariza ní kampa ..............................................................32
METODIKA...............................................................................................................38 4.1
Volba území pro ešení návrhu.............................................................................38
4.2
Pr zkum množství a druh BRO v jednotlivých obcích ......................................38
4.3
Zpracování receptury kompostové zakládky ........................................................38
4.4
Návrh umíst ní zpracovatelských center ..............................................................39
4.5
Návrh kompostovací technologie .........................................................................39
4.6
Ekonomické hodnocení vybraného provozu v praxi ............................................40
5
VÝSLEDKY ...............................................................................................................41 5.1
Volba území pro ešení návrhu-popis Mikroregionu............................................41
5.2
Pr zkum množství a druh BRO v jednotlivých obcích ......................................41
5.3
Návrh umíst ní zpracovatelských center ..............................................................42
5.3.1
Stanovení sou adnic optimálního umíst ní kompostárny............................42
5.3.2
Optimalizace svážených množství BRO......................................................44
5.4
Zpracování receptury kompostovací zakládky .....................................................48
5.5
Návrh kompostovací technologie .........................................................................50
5.5.1
Vstupní data .................................................................................................51
5.5.2
Návrh plochy pot ebné pro kompostování C1..............................................52
5.5.3
Návrh plochy pot ebné pro kompostování C2..............................................53
5.5.4
Pracovní operace a mechaniza ní prost edky..............................................54
5.6
Ekonomické hodnocení vybraného provozu v praxi ............................................57
5.6.1
Základní údaje vybrané kompostárny..........................................................57
5.6.2
Charakteristika vybrané kompostárny .........................................................59
5.6.3
Varianta 0: Stávající stav .............................................................................60
5.6.4
Varianta 1: Použití traktorového p ekopáva e.............................................61
5.6.5
Varianta 2: Použití traktorového p ekopáva e na zv tšené ploše................62
5.6.6
Varianta 3: Modernizace strojního vybavení na zv tšené ploše..................63
5.6.7
Srovnání p edchozích variant ......................................................................64
5.6.8
Ekonomické hodnocení................................................................................65
6
DISKUZE ...................................................................................................................72
7
ZÁV R .......................................................................................................................75
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................77
SEZNAM TABULEK: ......................................................................................................80
SEZNAM OBRÁZK A GRAF :...................................................................................81 P ÍLOHY .........................................................................................................................82
1
ÚVOD
Zdrojem odpad pro výrobu kompost jsou veškeré biodegradabilní odpady, které neobsahují nadlimitní koncentrace rizikových prvk a další cizorodé látky. Jde jednak o odpady z ve ejné zelen , odpady ze zem d lské výroby (rostlinné odpady, zví ecí fekálie), odpady z potraviná ského pr myslu, z výroby celulózy a papíru, istírenské kaly z istíren odpadních vod s nízkými pr myslovými ekvivalenty a odpady z t žby a zpracování d eva. Biologické zpracování odpadu je v sou asné dob aktuální téma, zejména pro obce, které mají ze zákona povinnost zpracovat plány odpadového hospodá ství. Realizace plán odpadového hospodá ství musí zajistit napln ní požadavk sm rnice EU o skládkování, která ukládá povinnost snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpad (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky inil v roce 2010 nejvíce 75 %, v roce 2013 nejvíce 50 % a výhledov v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového množství BRKO uloženého v roce 1995. Tato skute nost spolu s možností využití dotací napomáhá významnému rozvoji za ízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpad , p edevším kompostáren. Bioodpad se podílí ve struktu e komunálního odpadu od cca 7 % do 30 % podle typu obytné zástavby. Svými vlastnostmi ovliv uje náro nost na jeho ešení. Bioodpad je obrovským zdrojem živin a p edevším organické hmoty, které je v zem d lsky obd lávané p d velký nedostatek. Organická hmota podmi uje využití živin, které jsou do p dy dodávány a další vlastnosti, které mají zásadní vliv na p dní úrodnost. Bioodpad by se m l vracet zp t do kolob hu živin do p dy, ale v kontrolovaném systému. Uložený bioodpad bez aerobního nebo anaerobního zpracování má negativní vliv na ovzduší, spodní i povrchové vody. Sou asný stav materiálového využití bioodpadu je v
R v samém
za átku. Kompostování by mohlo v p írod
ešit adu d ležitých problém , z nichž n které
lze za adit až na úrove pov stných globálních problém lidstva. P es tuto skute nost je pravda, že investo i a projektanti, kte í volí kompostování jako jednu z možností využívání biomasy rostlinného p vodu naráží na bariéru zastaralých norem, hygienických p edpis a ned slednou, n kdy i rozpornou legislativu. Na druhé stran je však t eba konstatovat, že z 9
hlediska nabídky technických za ízení pro kompostování má zákazník možnost velmi pestrého výb ru jak z produkce eských firem, tak i zahrani ních. Nabídka je po stránce technické a technologické na podobné úrovni a co se tý e investi ních náklad je tuzemská produkce pro investora podstatn p itažliv jší než produkce „západní“. Co ješt v této oblasti trochu chybí, je reklama, dravost a sebev domí p i pronikání k zákazníkovi. Uvád ní výsledného produktu–kompostu nebo substrátu do ob hu je možné pouze po zaregistrování kompostu u Úst edního kontrolního zkušebního ústavu zem d lského, p ípadn získání certifikace u organizace, která k tomu má pot ebnou akreditaci. V menších m stech a obcích je vhodné propagovat a podpo it domácí a komunitní kompostování
bioodpadu. Místní kompostování je výhodné jak ekonomicky, tak i
ekologicky. Je spojeno s minimální p epravní zát ží, pot ebou mechanizace a zát ží životního prost edí. V míst jsou také p ízniv jší podmínky pro využití kompostu. V rámci
podpory
kompostování
v kraji
Vyso ina
byla
práce
zam ena
na mikroregion Velkomezi í sko-Bítešsko, kde byly zjiš ovány údaje pro zpracování studie kompostáren.
10
2
CÍL PRÁCE
Cílem diplomové práce je zpracování návrhu pro ešení využití biodegradabilních odpad
v mikroregionu
Velkomezi í sko-Bítešsko
kompostováním
a
vybraného kompostovacího provozu z hlediska možností jeho dalšího rozvoje.
11
zhodnocení
3
LITERÁRNÍ ÁST
3.1 Kompostování odpad v eské republice, sou asný stav a výhled
Kompostování na území
eské republiky má tém
nejstarší tradici v Evrop ,
nebo první kompostárna s ízenou technologií u nás byla uvedena do provozu v r. 1912. Od té doby byl nep etržitý rozvoj kompostování až do r. 1987, kdy se na území republiky vyrobilo tém odpad
eské
2,5 mil. t kompostu. Teprve po roce 1989, kdy kompostování
ztrácí státní dota ní podporu, se výroba kompost
minimalizuje na 200–400
-1
tis. t . rok . Vyráb né komposty v tomto období jsou využívány p edevším p i rekultivacích a p i zakládání a údržb zelen . K do asnému zvýšení zájmu zem d lc o vyrobené komposty došlo v r. 2000, kdy byla zem d lc m poskytnuta podpora ze státního rozpo tu na hnojení zem d lské p dy registrovanými komposty. Ukon ením této podpory byla v r. 2001 ada kompostárenských kapacit op t zastavena. V minulosti bylo kompostování považováno za d ležité z hlediska udržení úrodnosti zem d lské p dy s cílem dosažení sob sta nosti státu ve výrob
potravin.
V podmínkách restrukturalizace zem d lství a sou asné agrární politiky není zájem zem d lského resortu o podporu kompostování. Kompostování však z stává významným nástrojem v odpadovém hospodá ství a p i uplat ování nové legislativy odpad
jeho
význam a podpora z resortu životního prost edí bude stoupat. Nová právní úprava odpadového hospodá ství (zákon . 185/2001 Sb.) aproximuje Sm rnici rady 99/31/EC "o skládkování odpad ". Jedním z požadavk je omezení množství biologicky rozložitelných komunálních odpad na skládky. V roce 2010 musí být v
této sm rnice ukládaných
eské republice množství biologicky rozložitelných
odpad ukládaných na skládky sníženo na 75 % celkového vzniklého množství t chto odpad v roce 1995, tj. 1,046 mil. t a vzniká problém odstran ní nebo využití cca 2 mil. t t chto odpad jiným zp sobem než skládkováním. I když se zatím uvažuje s p evahou spalování t chto odpad
a s významným nár stem recyklace papíru, bude nezbytné
zabezpe it kompostování minimáln 750 000 t t chto odpad ro n Další pot eba kompostování minimáln 100 000 t ro n vzniká v oblasti nakládání s istírenskými kaly, kde kompostování zabezpe uje p edevším hygienizaci. Je tedy možno 12
o ekávat stoupající význam kompostování s nutností budování dalších kompostáren s nár stem stávající kapacity o cca 0,5 mil. t ro ní produkce. P i kompostování bioodpad je nutno se zam it p edevším na odpady ze zelen , na kuchy ské odpady z restaurací a jídelen a na živnostenský odpad ze skladování a prodeje zeleniny a tržiš . Další komunální bioodpady bude nutné získávat odd leným sb rem tuhého domovního odpadu, což si vyžádá dalších investi ních a provozních náklad , ale též intenzivní osv tu a výchovu obyvatelstva (K ENEK). V
eské republice jsou vnímány kompostárny jako za ízení na využívání odpad .
V n kterých státech Evropské unie se toto vnímání výrazn posunuje k za ízení na výrobu kompost , p stebních substrát . Zisk moderních kompostáren je z v tší asti vytvá en prodejem výrobk , které mají relativn vysokou p idanou hodnotu. Nejv tší nevýhodu sou asného stavu je fakt, že provozovatelé kompostáren považují sami sebe za zpracovatele odpadu, nikoli za producenty kompostu. Pro zlepšení ekonomické bilance kompostáren a zvýšení zájmu spot ebitel o výrobky z kompost jsou v n kterých regionech N mecka, Belgie, Dánska a Norska realizovány rozsáhlé marketingové programy. Cílovou skupinou nejsou zem d lci, ale maloodb ratelé, p edevším ženy ve st edním v ku s vlastní domácností a zahradou. Komposty a p edevším substráty z nich vyrobené konkurují konven ním substrát m (p evážn vyráb ným z rašeliny), protože jsou šetrn jší k životnímu prost edí, jedná se tedy o produkty se zna kou ekologicky šetrný výrobek (HABART, VÁ A, 2005). Cílem marketingových plán není "zbavit se kompostu", ale dodat na trh kvalitní výrobek, který si zákazníci v budoucnu znovu koupí. Proto jsou vyráb ny r zné komposty (z r zných surovin), které slouží na výrobu speciáln ur ených substrát (pro p stování pokojových rostlin, okrasné zahradní mul e nebo výsadbu mladých rostlin). Producent má vždy snahu vytvo it regionální odbytišt
v blízkosti produkce,
nejlépe prodávat kompost (respektive z n j vyráb né substráty) p ímo na kompostárnách, ímž se zvyšuje u spot ebitel Prodejní
pov domí, že se jedná o ekologicky šetrný výrobek.
ást kompostáren funguje jako zahradnické centrum s nabídkou širokého
sortimentu dopl kového zboží (kv tiná , zahradního nábytku atd.).
13
3.2 Kompostovatelný odpad z údržby zelen
Odpad z údržby zelen je asto kompostován v obecních kompostárnách. N které odpady spadající do této skupiny nejsou vykazovány, jelikož jejich producent je kompostuje i využívá a necítí pot ebu to komukoliv oznamovat. Tyto odpady jsou relativn snadno využitelné a kompostování co nejblíže místu jejich vzniku je nejlogi t jší a nejekonomi t jší variantou jejich využívání. S ohledem na nové legislativní podmínky asi nemá smysl uvažovat o zavád ní spole ného odd leného sb ru zahradních a kuchy ských odpad , ale spíše se zam it na extenzivní sb r zahradních odpad dopln ný intenzivním sb rem kuchy ských odpad . Vyjma legislativních jsou k tomuto ješt následující d vody (HABART, POPELKOVÁ, 2004): •
zahradní odpad je nutné p i sb ru stla ovat, zatímco kuchy ský odpad je dostate n hutný sám o sob , takže je možné jej sbírat za pomoci malých nákladních automobil
s otev enou korbou, které mají nižší investi ní
i provozní náklady než sb rné vozy se stla ováním odpadu, •
zahradní odpad sta í sbírat jednou m sí n nebo prost ednictvím sb rných dvor , zatímco kuchy ský odpad je obvykle t eba sbírat dvakrát týdn ,
•
mén
astý sb r zahradního odpadu provázený informa ním servisem a nap .
i pomocí s drcením v tví motivuje k domovnímu kompostování zahradních (a n kdy i kuchy ských) odpad , •
kompostárny obvykle vyžadují za kuchy ský odpad v tší poplatky, jelikož je nutné jej zpracovávat v zakrytých halách i bioreaktorech (kv li zápachu a hygienizaci) a je náro n jší na spot ebu vzduchu (kv li své vyšší fermentovatelnosti), takže vyžaduje intenzivn jší provzduš ování než odpad zahradní.
14
3.2.1
Využívání odpad ze zahrad
Využívání zahradních odpad pot ebuje v sou asné dob vy ešit velké množství obcí, jelikož vlivem postupné p em ny ásti zahrad z produk ních na okrasné se zahradní odpady stále více dostávají do odpadového toku. Zvolené metody by m ly spl ovat zhruba tyto požadavky (HABART, POPELKOVÁ, 2004): •
snadný a bezproblémový odvoz domovního bioodpadu,
•
vysoká istota sebraného bioodpadu,
•
vysoká motivace k domovnímu a komunitnímu kompostování,
•
co nejv tší odd lení biologicky rozložitelné složky ze zbytkového odpadu,
•
zlepšení hygieny sb ru a svozu odpad .
Obrázek 1 Vliv domácího kompostování na míru recyklace
3.2.2
Kompostování odpad z údržby zelen
Jde
zpravidla
o tzv.
krechtové
kompostování
s p ekopáváním
naklada i
nebo rota ními p ekopáva i kompostu. Kompostuje se pose ená tráva, sta ina, d evní št pka z pr ez , plevelné rostliny, odpad z tržiš , listí apod.. Surovinová skladba kompost bývá dopln na dalšími biodegradabilními odpady z provozoven (výlisky ovoce,
15
potraviná ské odpady, odpady z ve ejného stravování, nezávadné kaly nebo zví ecí fekálie)[1]. M rné množství odpadu ze zelen bez znalosti konkrétního druhu a zdroje výskytu je obtížné stanovit. Podle zahrani ních zkušeností se množství odpadu ze zelen pohybuje v rozmezí 30–300 kg na obyvatele a rok (n které starší údaje v R uvád jí pr m rný výskyt 24 kg na obyvatele a rok) (KALINA, 1991).
LISTÍ Listí je tradi ní zahradnický odpad použitelný jako materiál ke kompostování. Ideální p íprava pro kompostovací zakládku p edstavuje smíchání podrceného listí z více druh . N které druhy se h e rozkládají, k nim pat í nap íklad listy dubu, jírovce, topolu, b ízy a akátu. Vlhkost sm si listí se pohybuje v rozmezí 15–40 %, pom r C:N (31–48):1, což signalizuje pot ebu p idávání komponent , které tento pom r zužují (kejda, hn j, kuchy ský odpad atd.). P ed založením je t eba promíchat listí s p dou, hnojem nebo kompostem v pom ru 2:1. Doporu ená ší ka ad je 3 m v základn a výška 2,4 m. Aby se udržela optimální teplota a vlhkost v hromadách, nem la by být ani ší ka ani výška menší než 1,8 m, což je v tšinou problém. Jednotlivé ady musí být od sebe vzdáleny tak, aby umožnily pohyb mechaniza ních prost edk . Ke sb ru listí se využívají stroje opat ené nasávacím za ízením, umož ující snížení objemu sbíraného listí a tím snížení po tu jízd. Redukce je až 5:1. Navíc nedochází k úletu listí. V n kterých p ípadech se používá systém pln ní listí do vak , které navíc mohou být z biodegradovatelného materiálu, ímž se práce znateln usnadní. V p ípad pot eby se kompostovací zakládky mohou zvlh it (optimáln na 45 %), zde je výhodné vytvo it „mísovitý“ povrch pro aplikaci nejlépe kejdy, mo vky apod.. Zrání kompostu se urychlí provzduš ováním a drcením, protože se zv tšuje sty ný povrch. V p ípad pot eby se m že ovliv ovat hodnota pH p idáním vápna. Kompost z listí strom je tmavý a p íjemn voní zeminou. M že být použít všude tam, kde se používá rašelina, široké využití se nabízí nap . k p ihnojování trávník , park , h iš , ochran p ed erozí, mul ování nebo jako zemina pro kv tiny a záhony . 16
TRÁVA Z ÚDRŽBY TRÁVNÍKOVÝCH PLOCH Celkové množství tohoto vcelku problematického materiálu roste soub žn se zvyšujícími se plochami intenzívn
ošet ovaných trávník . Podle stupn
intenzity
se travní porosty se ou 3x–20x za sezónu a stále roste po et žacích stroj vybavených sb racím košem. erstvá pose ená tráva se tak stává nežádoucím odpadem. Struktura výsledné hmoty je tvo ena úst ižky trávy o délce 15–20 mm. Vyšší obsah vody je zp soben jejím uvoln ním z pletiv p i p est ižení stébla. Vlhkost se tak pohybuje v hodnotách 50-70 %. I z t chto d vod nelze tuto hmotu zkrmovat. Pom r C:N=30:1 je p íznivý. Objem takto vzniklé hmoty závisí pochopiteln na stavu porostu, udává se 20– 25 m3 hmoty z 1 ha ošet ované trávníkové plochy za rok. P i objemové hmotnosti 150– 200 kg.m-3 to p edstavuje množství 3,0–5,0 t.ha-1. Kompostování bez p ídavku zeminy, minimálního množství substrátu, drcené slámy, št pky apod. je problematické, nebo vrstva se rychle slehává a bez p ístupu vzduchu je náchylná k anaerobním proces m a k plísním. Zakládky s vyšším podílem takové hmoty je nutno podstatn
ast ji p ekopávat.
ODPADNÍ D EVO Z OVOCNÝCH STROM Odpadní d evo z ovocných strom , které vzniká po zimním ezu je na zpracování náro n jší, nebo
podrcení (št pkování) v mezi adí vyžaduje speciální a výkonné
mechaniza ní prost edky. Pr m rné množství odpadního d eva iní: •
u jabloní 2,50 t.ha-1
•
u merun k 2,20 t.ha-1
•
u broskvoní 2,80 t.ha-1 (v etn letního ezu) Objemová hmotnost závisí na vlhkosti, p i 30–35 % vlhkosti (u energetické št pky
je to vlhkost pro optimální spalování) se pohybuje od 250 do 350 kg.m-3. Pom r C:N je velmi široký a
iní (100-120):1. Tento materiál tedy bude pat it k obtížn
kompostovatelným. Protože d evní št pka z odpadního d eva ovocných výsadeb tvo í spolu se slámou, pilinami, hoblinami apod. výborný nasávací komponent pro hov zí i prase í kejdu, lze 17
dosáhnout vhodným mísením p íznivého pom ru C:N a kompostovací proces uskute nit. Pro zajišt ní kompostovacího procesu je t eba ešit tyto okruhy problém : •
dopravu materiálu na kompostovací stanovišt (d eva nebo št pky p i použití mobilních drti ),
•
skute nost, že úvodní fáze rozkladu trvá 1-2 m síce a celý proces 6–8 m síc .
D EVNÍ ODPAD Z KOMUNÁLNÍ SFÉRY Obecn lze konstatovat, že d evní št pka je produkována tam, kde se vyskytuje a vzniká, p ípadn
kde se sváží odpadní d evo. Výroba d evní št pky je podmín na
mechanizací výroby. D evní št pku produkuje zem d lství, lesnictví, komunální služby (údržba ve ejné zelen a nakládání s odpady), stavební a d evozpracující pr mysl. Št pka p edstavuje surovinu, získanou drcením nebo št pkováním d evní hmoty. V procesu kompostování sehrává d evní št pka významnou roli. D vodem jsou její vhodné fyzikální vlastnosti, díky kterým zabezpe uje pórovitost a vhodnou vzdušnost kompostové zakládky. Obecný požadavek na maximální velikost jednotlivých segment
št pky
je 5 cm3=5000 mm3. Menší ástice mají v tší oxida ní a sty nou plochu, což je vhodn jší pro biologické procesy rozkladu, které pak probíhají ú inn ji. Optimální velikost št pky je 15–20 mm.
SLÁMA Ro ní produkce slámy dosahuje v R p ibližn
7,5 mil. tun. V míst
vzniku
se nejedná o odpad. P itom p evažuje sláma obilnin (6,5 mil. tun). Zbytek tvo í sláma epky, luskovin a víceletých pícnin na semeno. Složení slámy: Je závislé na druhu plodiny, charakteru stanovišt , hnojení a p edplodin . Pr m rné složení slámy podle druhu uvádí následující tabulka 1 (FILIP, 2002):
18
Tabulka 1 Pr m rné chemické složení slámy v % Druh slámy
Sušina
Org. látky
N
P
K
Ca
Mg
C:N
Obilnin
86
82
0,42
0,09
0,79
0,24
0,06
80-100
Kuku i ná
85
80
0,48
0,16
1,26
0,32
0,14
60-80
epková
84
80
0,56
0,11
0,85
0,81
0,16
60-80
Luskovin
86
80
1,33
0,16
1,07
0,91
0,16
20-25
Trav na semena
85
80
1,51
0,18
1,32
0,69
0,17
20-30
Jetelovin na semeno
85
81
1,26
0,20
0,87
0,92
0,19
20-30
Kompostování musí být provád no na vodohospodá sky zabezpe ené ploše, jejíž po ízení je finan n náro né. Proto se asto využívají nepot ebné silážní žlaby, zem d lská složišt
nebo hnojišt , p ípadn
zabezpe ené plochy bývalých provozoven uhelných
sklad . Za ízení kompostárny dokonalým št pkova em a technikou pro homogenizaci a p ekopávání kompost rovn ž n kdy p esahuje investi ní možnosti technických služeb. Tento problém pomáhají ešit firmy, které pronajímají své kompostárenské stroje a mohou tedy obsluhovat n kolik kompostáren (ZEMÁNEK, 2001).
3.3 Optimalizace surovinové skladby zakládky
P i kompostování by m lo dojít k p em n amonných iont na vázan jší formy dusíku. Imobilizace dusíku na makromolekuly vznikajících humusových látek je d kazem správn vedeného fermenta ního procesu. Surovinová skladba kompostu a technologie jeho výroby by m la být optimalizována tak, aby výsledný produkt obsahoval co nejvíce humusových látek s p evahou humnových kyselin a svým ú inkem dlouhodob zvyšoval úrodnost p dy.Výsledný produkt by m l být odolný dalšímu intenzivnímu rozkladu a pom r C:N by m l být u vyzrálého kompostu maximáln 30:1. Kompost nesmí obsahovat nadlimitní obsah cizorodých látek (podle zhygienizován.
19
SN 465735) a m l by být dokonale
Surovinovou skladbu kompostu lze optimalizovat t mito kroky: a) Výb r odpad a hmot, které chceme kompostovat a ur ení jejich p edpokládané hmotnosti. b) Odhad vlhkosti, obsahu organických látek, dusíku a P2O5 jednotlivých odpad a hmot, bu
na základ
tabulkových p ehled , nebo s využitím chemických
rozbor . Je t eba rozlišovat, zda jsou hodnoty uvedeny v sušin nebo v p vodní hmot . c) Propo et složení kompostové zakládky (vlhkost, organické látky, N, P2O5, C:N). d) Korekce surovinové skladby k dosažení optimální vlhkosti, C:N a minima P2O5, vlhkost korigujeme p idáním nebo ubráním tekutin, pom r C:N snížíme p ídavkem hmoty bohaté na dusík, p idáním minerálního N (síran amonný, mo ovina) nebo ubráním hmoty s nízkým obsahem N, je-li t eba, P2O5 optimalizujeme p ídavkem superfosfát . e) Propo et opravené surovinové skladby. f) Odhad ztrát v pr b hu kompostu, u kompost ze zem d lských a zahradnických odpad jsou hmotnostní ztráty v pr b hu zrání cca 20 % hmotnosti zakládky, z toho t i tvrtiny p edstavují ztráty vody a jedna tvrtina ztrátu organických látek, ztráty dusíku jsou zanedbatelné. Výjimku tvo í komposty s vysokým podílem listí, kde jsou ztráty hmotnosti až 50–60 %. g) Výpo et p edpokládaného množství a složení.
K tomuto ú elu byl vytvo en databázový program KOMPOST 2.00, ve kterém jsou obsaženy vybrané organické materiály s jejich základními vlastnostmi, jakými jsou vlhkost, obsah organických látek, obsah uhlíku, obsah dusíku a obsah fosforu. Tyto materiály lze vkládat do ásti okna, které zna í kompostovou zakládku, a udávat jejich množství. Ve zmín né ásti okna se zobrazí pom r C:N celé zakládky a ten lze korigovat výb rem n kterého z materiál a úpravou jeho množství. Množství lze upravit p epsáním i pohybem jezdce umíst ného pod tímto údajem. Je-li zadaná receptura z hlediska C:N výhodná pro kompostování, íslo udávající pom r zm ní barvu z ervené na zelenou. Organické materiály uložené v této databázi jsou p evzaté z publikace „Výroba a využití kompost v zem d lství“. Databázi je možné jednoduchým zp sobem rozši ovat o další 20
organické
materiály.
Program
je
voln
k dispozici
na internetových
stránkách
www.biom.cz . Dalším softwarovým pomocníkem p i optimalizaci surovinové skladby kompostové zakládky, který pracuje obdobn , je program COMPOSTER. Demoverzi tohoto programu je možné získat na internetové adrese www.amaio.com/composter. Úplná verze programu obsahuje
cca 60 složek
organických
materiál
vhodných
pro
kompostování
(MACOUREK, 2002).
3.4 Mechanizace p i údržb zelen
Pro údržbu zelen jsou nej ast ji využívány: •
ru ní zahradnické ná adí, kam za azujeme zahradnické n žky, pákové n žky a n žky s prodlouženou rukojetí na v tve a výhony strom , ke , na st íhání slabších výhon živých plot ,
•
ru ní n žky mají tvarované rukojeti, jsou p izp sobené pro praváky i leváky, jsou opat eny vým nnými b ity. Pákové n žky mají nízkou hmotnost, používají se pro odstra ování siln jšího a suchého starého d eva. Teleskopické vyv tvovací n žky umož ují provád ní operací ve výškách do 5–7 m výšky stromu bez použití plošin,
•
plotost ihy, které jsou ur ené pro tvarování a údržbu živých plot . Pro vysoké a d evnaté živé ploty jsou vhodné plotost ihy s v tší rozte í nož (min. 30 mm), na st íhání menších a mladších ke
sta í plotost ihy s menší rozte í (12–25 mm).
Pro st íhání zvláš vysokých živých plot lze využít teleskopické plotost ihy. St ižná lišta dlouhá p ibližn 400 mm je namontována na teleskopicky výsuvné ty i a dá se skláp t a otá et, •
et zové pily, nacházejí široké uplatn ní zejména p i pro ezávání, odstra ování starých, odum elých v tví p ípadn celých strom ,
•
k ovino ezy, reprezentující celou skupinu mechaniza ních prost edk ur ených pro údržbu travnatých ploch s r znou kvalitou porostu. Do této kategorie lze za adit vyžína e, dosekáva e, strunové seka ky, motorové kosy a k ovino ezy.
21
Je t eba vycházet z toho, že pro výrobu kompostu a jeho další využití je t eba zajistit vhodnými mechaniza ními prost edky všechny technologické operace s tím související. Jedná se o tyto operace (PASTOREK, 2000): a) zabezpe ení vhodných fyzikálních vlastností kompostovaných materiál (drcení, m ln ní, št pkování, se ení), b) zabezpe ení
d kladného
promísení
jednotlivých
komponent
zakládky
(promísení, p ekopání), c) zabezpe ení správného založení kompostu (vrstvení, nakládání, urovnání, p evážení), d) zabezpe ení pot ebných parametr aerace, teploty, vlhkosti (p ekopání), e) finalizace kompostu - ve v tšin p ípad je kompost vyrobený z travní biomasy expedován v hrubé podob zp t do p írodního kolob hu; pokud ne, lze uvažovat o jeho dalším zpracování (drcení, pop . mísení, prosévání, pytlování, expedice jemného kompostu). Správný r st a vývoj zelen je podmín n adou pracovních operaci, které lze souborn ozna it termínem údržba zelen . S ohledem na konkrétní podmínky (rostlinný druh, požadovaný vzhled zelen - solitér, živý plot, apod.) m že jít o operace, které se pravideln opakují nebo jsou jednorázového charakteru.
3.5 Uplatn ní logistiky p i výrob kompost
Logistika vytvá í p edpoklady pro to, aby byly k dispozici dané materiály v pot ebném ase a na daném míst . Není tomu jinak ani v technologickém procesu výroby kompost .
Optimalizace
všech
inností
a
vazeb
je
zajišt na
vypracováním
tzv. „logistických et zc “, u kterých jsou propracovány veškeré zásady a technologické postupy
v etn
postup
dopravních,
manipula ních,
skladovacích,
expedi ních
a aplika ních. Doprava materiálu, z místa jejich vzniku na místo jejich zpracování, p edstavuje významný objem prací spojených s kompostováním. Obecn 22
se eší úloha umíst ní
zpracovatelského místa s ohledem na více zdroj
r zných surovin v daném území
p i minimalizaci dopravních tras. Úlohu lze i obrátit, tzn. ešit velikost nasávací oblasti s produkcí r zného množství r zných surovin pro danou kapacitu kompostárny. Nezbytnou sou ástí zpracování biomasy je ekonomická stránka procesu, u n hož je rozhodující cena vstupní suroviny, cena technologie a strojního za ízení, náklady na p ípadné skládkování a náklady na vlastní provoz. U kompostovacích proces materiál
z místa vzniku odpad
tvo í nezanedbatelnou položku náklady na dopravu na kompostárnu. Tyto náklady jsou nep ízniv
ovliv ovány stále se zvyšující cenou pohonných hmot, nep íznivou objemovou hmotností zpracovávaných materiál a asto speciálními nároky na ložný objem (listí, št pky). P i stanovení finan ních náklad
na p epravu r zných materiál
se oby ejn
vychází z celkových provozních náklad použitého vozidla nebo soupravy na hodinu provozu [K .h-1] a dosahované dopravní výkonnosti [t.h-1]. Podílem obou veli in se pak získá m rný náklad na jednotku hmotnosti p epravovaného materiálu [K .t-1]. Pro ekonomickou analýzu nebo porovnání r zných druh
p epravních prost edk
v dopravním procesu se mohou použít i další m rné ukazatele jako jsou náklady na (ZEMÁNEK, 2001):
3.5.1
•
ujetou vzdálenost [K .km-1]
•
jednotku p epravní práce [K .km-1]
Svoz komunálního odpadu
Svoz odpadu navazuje na zp sob sb ru, který ur uje druh a typ použitého svozového automobilu nebo nosi e p epravník . Základním úkolem svozu odpad
je
dosažení maximální hospodárnosti p i dodržení všech bezpe nostních a hygienických p edpis . K tomu slouží odvozní plány a optimální rozloha svozové oblasti v etn využití dvoufázové p epravy.
23
Obrázek 2 Nádoba na sb r bioodpadu
Odvozní plány zohled ují po et, druh a objem odpadkových nádob, typ svozového vozidla, po et pracovník , trasy svozu, frekven ní zatížení komunikací aj. Sestavují se na základ zkušeností nebo pomocí výpo etní techniky. Ta sice m že p isp t k úspo e náklad o 15 až 20 %, ale po ízení databáze bývá nákladné. Krom toho se p i tvorb programu musí p ihlížet ke klimatické oblasti, protože teplejší podnebí vyžaduje ast jší odvoz bioodpad a takové programy zase nejsou vhodné pro severní oblasti (BOŽEK, FILIP, KOTOVICOVÁ, 2003). Optimální velikost svozové oblasti lze ur it ze vztahu náklad a plochy zaujímající optimální po et obyvatel. Svozová oblast by m la mít 200 000 – 350 000 obyvatel. Záleží též na místních zvyklostech, a nelze proto p edepisovat jednotný zp sob (obrázek 3).
Obrázek 3 Optimální rozloha svozové oblasti 24
ešení
Dopravní náklady lze snížit z ízením p ekládací stanice, p edevším pokud se vyt íd né složky komunálního odpadu budou zpracovávat daleko od místa sb ru a bude ú elné využít dvoufázové dopravy. Na obrázku 4 je nazna en zp sob exaktního postupu p i z izování p ekládací stanice. Nejprve se zobrazí m rné dopravní náklady na svozové vozy (k ivka 1), speciální p epravní vozy (k ivka 2) a náklady na z ízení p ekládací stanice (k ivka 3) v relaci k množství odpadu. K ivka 4 reprezentuje sumu m rných náklad na speciální p epravní vozy a výstavbu p ekládací stanice. Pr se ík k ivky 1 s k ivkou 4 vymezuje kvantum odpadu, kdy bude ekonomické z ídit p ekládací stanici.
Obrázek 4 Ur ení vhodnosti p ekládací stanice
3.6 Specifikace nádob a prost edk pro sb r a svoz BRO
Pro sb r odpadu ze zelen v rozptýlené p ím stské zástavb rodinných dom nebo i na jiných územích m st, kde docházková vzdálenost do sb rných dvor je p íliš vysoká, mohou být také z izována „stálá sb rná místa“. Tato sb rná místa by m la být vybavena p epravníky odpadu (kontejnery, valníky), m la by být ozna ená a oplocená. V opa ném p ípad je vhodné p istavovat ozna ené kontejnery výhradn na dobu nezbytnou k jejich 25
napln ní, nebo tato místa jsou p íležitostí pro vytvá ení erných skládek. Optimálním ešením v t chto oblastech je mobilní sb r odpadu ze zelen
s obsluhou v p edem
vyhlášených termínech na ur ených stanovištích. Zavedením takovýchto stálých sb rných míst se naopak eliminují podmínky pro zne iš ování prostranství i p ímo tvorbu erných skládek (KOTOULOVÁ, VÁ A, 2001). P edpokládáme-li, že se biologicky rozložitelný odpad (dále BRO) bude tedy shromaž ovat u producent (obce, ob ané, zem d lská družstva aj.) a následn je bude nutné dopravit na p íslušné za ízení. Níže jsou uvedeny technické a cenové specifikace shromaž ovacích prost edk
pro BRO. Ceny jsou orienta ní, bylo
erpáno z cenové
nabídky firmy MEVATEC s.r.o., Roudnice nad Labem, ale dodavatel shromaž ovacích prost edk je na trhu více. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH.
Oceloplechové kontejnery AVIA Jedná se o klasické oceloplechové kontejnery, které jsou vhodné na trávu, v tve, listí. Dají se zakrýt plachtou nebo sítí. Tabulka 2 Cenová nabídka oceloplechových kontejner Objem 3
Rozm ry (mm)
Cena (K )
(m )
ší ka
hloubka
výška
3
3 335
1 820
500
25 800,-
4
3 335
1 820
625
26 800,-
6
3 335
1 820
1 000
28 900,-
9
3 335
1 820
1 500
33 490,-
12
3 335
1 820
2 000
36 990,-
26
Obrázek 5 Oceloplechový kontejner AVIA
Vanové kontejnery Jedná se o kontejnery, které jsou vhodné pro skladování a transport r zných druh odpad , nebo jsou sva ované zevnit i venku, což zajiš uje vodot snost.
Tabulka 3 Cenová nabídka vanových kontejner Objem
Rozm ry (mm)
Cena (K )
(m3)
ší ka
hloubka
výška
5,5
3 500
1 820
1 100
23 700,-
7
3 500
1 820
1 400
27 800,-
10
4 000
1 820
1 700
30 900,-
27
Obrázek 6 Vanový kontejner
3.7 P íklady komunitního a individuálního kompostování v zahrani í
3.7.1
Luzern, Švýcarsko
MÍSTO: M sto Luzern (60 000 obyvatel) leží poblíž Curychu v n mecky mluvící ásti Švýcarska. Komunální odpad je zde t íd n donáškovým zp sobem. Pouze bioodpad je odvážen ze zelených popelnic od jednotlivých domácností, a to jen od t ch, které o tuto službu projeví zájem. Sm sný komunální odpad (SKO) je spalován ve spalovn . Nastává ale situace, kterou v
eské republice zatím neznáme: spalovna nesta í pojmout produkci
SKO, a proto se aktivn podílí na informa ních kampaních zam ených na p edcházení vzniku SKO.
KOMUNITNÍ KOMPOSTOVIŠT : Pod
pojmem
„komunitní
kompostovišt “
(Gemeinschaftskompostplatz)
se v Luzernu rozumí spole né kompostovací místo pro 5 a více domácností. M sto Luzern podporuje zakládání t chto kompostoviš
finan n
a poradensky. V roce 2004 je
v Luzernu 14 komunitních kompostoviš , které celkem produkují 44,5 tuny zralého kompostu ro n . Ve m st Luzern platí speciální na ízení, podle kterého každý nový 28
bytový d m musí mít plochu rezervovanou pro komunitní kompostování, aby se pak noví obyvatelé mohli rozhodnout, zda si kompostárnu z ídí.
FINAN NÍ PODPORA: Na z ízení nebo rozší ení kompostovišt maximáln
50 švýcarských frank
je poskytována jednorázová podpora
na každou p ipojenou domácnost, což m že být
p i v tším po tu zapojených domácností dosta ující ástka. Záleží ovšem na konkrétním provedení kompostovišt . P i žádosti o p ísp vek na z ízení kompostovišt musí být podán plán a po et zapojených domácností. Nejde o technický popis, jen o ná rt. Cílem je podporovat pouze smysluplné a dob e naplánované kompostovišt . Nap íklad pokud je vybraný prostor menší, než je pot ebné pro p edkládaný po et zapojených domácností, není p iznána podpora. P ísp vek se vyplácí na základ p edložených ú tenek o nákupu materiálu i ná adí. Kompostovišt , ve kterých se za rok vyprodukuje alespo 2 m3 zralého kompostu, jsou dotována ástkou 100 švýcarských frank za 1 m3 zralého kompostu. Podmínkou je uvést v ro ním hlášení minimáln t i osoby, které se na chodu kompostárny podílí. Proplácení je provád no vždy za uplynulý kalendá ní rok. Nap íklad pokud kompostárna v daném roce vyprodukuje 4 m3 zralého kompostu, iní p ísp vek m sta 400 švýcarských frank . Finan ní p ísp vky se m stu vrátí na úsporách p i svozu komunálního odpadu.
INDIVIDUÁLNÍ KOMPOSTOVÁNÍ: V Luzernu je p ibližn
700 soukromých kompostoviš . Pojem soukromé
kompostovišt znamená malé kompostovišt pro 1–5 rodin. M sto podporuje individuální kompostování podle stejných pravidel jako je tomu u komunitních kompostoviš . Krom osv ty a poradenství je to finan ní p ísp vek na založení i rozší ení kompostovišt , jak je uvedeno výše v textu, jde o 50 švýcarských frank kompostovišt
pro jednu domácnost není
na p ipojenou domácnost. Na
ástka dostate ná a ob ané se musí
na financování i sami podílet. Když se spojí n kolik rodin, je situace p ízniv jší. (HABART, POPELKOVÁ, 2004).
29
3.7.2
tvr Büttenen, Švýcarsko
Základem kompostovišt je 6 d ev ných box (objem 1 m), p i emž 1 box je ur en pro p idávání erstvého odpadu - pozná se podle zelené plachty, na které jsou natišt ny pokyny pro použití: „nadzvednout plachtu, nasypat a rozvrstvit odpad“. Zbývajících 5 box je kryto ervenou plachtou. V t ch probíhá zrání kompostu, erstvý bioodpad se do nich proto už nep idává. Vyzrálý kompost je p emíst n z box , ve kterých zrál, do v tšího skladovacího boxu, ze kterého si pak lidé berou kompost do kv tiná . Vyprázdn ný box je použit na zakládání nového kompostu (vym ní se ervená plachta za zelenou). Navíc jsou v areálu t i boxy pro uložení v tví, které n kdo z obyvatel as od asu našt pkuje. Št pky se pak podle pot eby p idávají do zakládaného kompostu (pokud je t eba dodat strukturní a suchý materiál do mokrého a hutného). Kompost je b hem zrání pot eba prohazovat. Sou ástí vybavení je malý domek na ná adí i s vlastním št pkova em. Skupina lidí z bytového domu se o kompostovišt stará svépomocí. Základem je rozpis služeb na p ehazování kompostu (obdoba služeb na úklid schodišt v eských panelových domech). Za každoro ní finan ní p ísp vek m sta nakupuje pracovní skupina ná adí nebo zorganizuje pro své rodiny spole ný výlet (HABART, POPELKOVÁ, 2004).
3.7.3
Domácí kompostování ve Flandrech, Belgie
Ve ejná agentura odpadového hospodá ství Flander (OVAM) je zodpov dná za nakládání s odpady a remediaci p d. Za ú elem vytvo ení p íznivé situace na trhu kompost , podpo ené vysokou a spolehlivou kvalitou kompost , bylo v roce 1992 založeno Vlámské kompostárenské sdružení (VLACO). VLACO zajiš uje spolupráci mezi OVAM, soukromými výrobci kompost , obcemi, distributory, kompost
a výrobci
p stebních substrát . Flandry mají 5,9 milionu obyvatel a hustotu obyvatelstva 434 obyvatel na km2, což je nejvyšší hodnota v Evrop . Tato hustota obyvatelstva má vliv na chování spot ebitel , produkci a složení odpadu. Pro motivaci výrobc a spot ebitel k dosažení nejvyšší možné úrovn pln ní princip odpadové hierarchie jsou pot ebné zvláštní nástroje. 30
V roce 2000 produkovaly Flandry tém
3,3 mil. tun komunálního odpadu, což
znamená 561 kg na obyvatele za rok. Z domovního odpadu bylo odd len sbíráno 38,6 % biologicky rozložitelného komunálního odpadu (zelenina, ovoce, zahradní odpady). VLACO má dnes dv divize. Jedna má na starosti vytvá ení trhu pro pr myslov vyráb né komposty a druhá divize zajiš uje propagaci domácího kompostování. Divize „domácí kompostování“ je dnes financována obcemi, kterým zajiš uje propaga ní servis. Tento poplatek obcí je vypo ítán z poplatku za jednoho obyvatele obce (0,0248 Euro/rok). Odd lený sb r bioodpad
je realizován dv ma zp soby, které se zam ují na
odlišné frakce bioodpad : •
•
zahradní odpad (6 000 000 obyvatel) -
1991: 40 tisíc tun
-
2002: 385 tisíc tun (64 kg na obyvatele a rok)
smíšená organická frakce (GFT) (3 700 000 obyvatel) -
1994: 75 tisíc tun
-
2002: 400 tisíc tun (108 kg na obyvatele a rok)
Opat ení koordinovaná i podporovaná sdružením VLACO zahrnovala (HABART, POPELKOVÁ, 2004): •
n kolik ve ejných kampaní zam ených na prevenci vzniku odpadu,
•
vytvo ení institutu „Mistra kompostá e“ (v roce 2001 bylo vyškoleno 3000 mistr kompostá
• •
po celých Flandrech),
vyšší vzd lávací kurzy pro „graduované mistry kompostá e“, asopis vydávaný ty ikrát do roka,
•
pravidelný kongres po ádaný dvakrát ro n (více než tisíc ú astník ),
•
propaga ní kampan
zahrnující výukové materiály a ekologické balí ky
pro školy, •
technickou a administrativní podporu.
31
3.7.4
Motiva ní a populariza ní kampa
S cílem podporovat domácí kompostování a u it lidi všem jeho aspekt m vznikla ve Flandrech v Belgii instituce „Mistra kompostá e“. Mist i kompostá i jsou dobrovolníci, kte í jsou školeni organizací VLACO a podporováni místními obecními ú ady. P edpokládá se, že proškolený dobrovolník má více tvo ivosti než zam stnanec místních ú ad . Mist i kompostá i ší í informace a v domosti svými vlastními slovy a ukazují lidem, jak lze kompostovat p ímo na míst . Úsp ch Mistr kompostá
závisí na kvalitní
spolupráci s obecní samosprávou a také na vysoké úrovni motivace. Kurz „Mistr Kompostá “ se skládá ze sedmi p ldenních lekcí. Každé domácnosti musí být vysv tleny výhody domácího kompostování. D ležité je poradit, jak nejlépe v lenit domácí kompostování do každodenního života. Jedním z nástroj jsou tišt né informace (brožurka apod.) o tom, jak a pro kompostovat. Ke zvýšení míry domácího kompostování byla ud lována také zvláštní podpora na nákup kompostér . Podpora se vztahovala na speciáln konstruované malé zahradní kompostéry a inila 70 % z po izovací ceny. Jednou z významných inností je také popularizace tohoto nejstaršího zp sobu recyklace. Materiálem, jehož význam p erostl hranice regionu, ve kterém vznikl je „Stru ný návod pro domácí kompostování“. Systémem otázek a odpov dí se snaží nejen popularizovat, ale také objas ovat problematiku domácího kompostování. Pro zajímavost z n ho n které otázky uvádím:
JAK ZALOŽIT KOMPOST: Kompost m žete založit na kterémkoliv míst zahrady. Je však nutné dodržet n kolik zásad: •
Zajistit kontakt kompostu s p dou pod ním, aby k n mu m ly p ístup p dní organizmy, které pomáhají rozkladu organických materiál .
•
Kompost by nem l být vystaven p ímému slunci, v tru i dešti. Doporu uje se polostín a malá st íška.
•
Do kompostu budeme asto odnášet odpady, takže by nem l být p íliš daleko a m la by k n mu vést zpevn ná cesti ka. 32
Tabulka 4 Materiál vhodný ke kompostování Odpad z kuchyn
Odpad ze zahrady
Jiné organické odpady
Potraviny
kv tiny
Popel ze d eva
Zbytky jídel*
Pokosená tráva
Hobliny a piliny
Zbytky zeleniny a ovoce
Posekané i celé v tve listí
Hn j
Ovoce, zelenina
Tráva*
aj, kávová sedlina Potravinami zne išt ný papír
*p i v tším množství trávy a va ených kuchy ských zbytk je dobré tento materiál smíchat s hrubším materiálem (v tvemi, slámou) a také se zralým kompostem nebo zeminou, ímž se do odpad p idají pot ebné mikroorganismy a drobní živo ichové.
Tabulka 5 Materiál nevhodný ke kompostování Druhotné suroviny
Problémové látky
Další
Kovy
barvy
Prach z vysava e
Plasty
Staré léky
Rostliny napadené chorobami
Sklo
Staré oleje
Oddenkaté plevele
Textil
baterie
Plevele s vyzrálými semeny
Chemické prost edky
Masné a mlé né výrobky
istý papír
KOMPOST NEBO KOMPOSTÉR: Hromada je základem všeho kompostování. Na stavbu nepot ebujete žádný zásobník. To znamená, že je nejmén náro ná na peníze. Sta í materiál vhodn navršit dle níže uvedených pravidel. Hlavní nevýhodou je, že hromada zabírá na zahrad více místa než kompostér. Pokud jde o rozm ry, doporu uje se ší ka nejvýše 2 m. Tím se omezí i výška asi na 1,5 m (kv li stabilit ). Délka m že být podle pot eby.
asem se hromada
m že prodlužovat tak, že se na konci hromadí nové odpady a na za átku se odebírá hotový kompost [2]. 33
Kompostéry jsou vhodné hlavn tam, kde je nedostatek místa. P i trošce fantazie a zru nosti mohou p sobit atraktivn a dotvo it tak vzhled zahrádky. Existuje celá ada kompostér r zných tvar a velikostí. Nejlevn jší je d ev ný kompostér, který si m že každý vyrobit sám. D ev né kompostéry však mají omezenou životnost. P i zhotovení kompostéru musíme pamatovat na to, že by m l mít jednu st nu otevírací, abychom mohli kompost p ekopávat a také abychom mohli snadno vybrat zralý kompost. Vlastnoru n zhotovený kompostér nemusí být nutn ze d eva, ale m žeme použít t eba pletivo nebo z cihly a jiné stavební materiály. Vždy však musíme pamatovat na to, aby ve st nách byly otvory, kterými do kompostu m že procházet velmi pot ebný vzduch. Kompostér je možno také zakoupit. Prodávají se hlavn plastové kompostéry (i z recyklovaného plastu). Výhodou plastového kompostéru je vyšší trvanlivost. Plechové kompostéry naopak nejsou vhodné, protože kov vede dob e teplo a kompost p íliš rychle chladne a v zimních m sících m že i zamrznout. Porovnání kompostér
na
eském trhu je možné nalézt na internetové adrese
http://biom.cz/index.shtml?x=89496.
KDY JE KOMPOST ZRALÝ: Kompost m žeme použít zhruba za p l roku. Abychom si mohli být jisti, že dostate n vyzrál, je dobré jej jednou až dvakrát p ekopat, ímž se kompost provzdušní a na echrá. Opravdu vyzrálý kompost nám vznikne zhruba za rok od za átku kompostování.
ZÁKLADNÍ PRAVIDLO PRO KOMPOSTOVÁNÍ: a) Do spodní vrstvy kompostu ukládáme hrubý a vzdušný materiál, který by nem l chyb t i ve vyšších vrstvách (v tvi ky, sláma, suché rostliny...). b) Místo ke kompostování by m lo být p ístupné za každého po así - nejlépe po zpevn né p šince. c) Mícháme vlhké se suchým. d) Mícháme „zelené s hn dým“ - dusíkaté s d evnatým. e) Mícháme porézní materiál s hutným. f) Hrubší materiál je dobré nadrtit. 34
g) Kompostování zrychlíme a zkvalitníme tím, že p idáváme zralý kompost nebo zeminu (zejména když kompostujeme v tší množství jednodruhového materiálu, nap . trávu, listí apod.). h) Nezapomínejme kontrolovat vlhkost. i) Nic nezkazíme, když kompost p ekopeme ast ji. j) Ze špatných surovin nem že být dobrý kompost.
SPRÁVNÉ POUŽÍVÁNÍ KOMPOSTU: Kompost je skv lé hnojivo, kterým do p dy navracíme všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do p dy také velmi d ležitou organickou hmotu, tedy p edevším humus. Ten velmi dob e p sobí na vlastnosti p dy. Vyzrálý kompost nej ast ji zapravujeme m lce do p dy (p ibližn 1 ro n ). Pokud máme mén
2 centimetrová vrstva
zralý kompost, použijeme jej jako mul , který do p dy
nezapravujeme. Tento mul m že potla it r st plevel . B hem sezóny dozraje na míst a na podzim jej zapravíme do p dy. Kompost se hodí ke všem plodinám. Velmi jej ocení nap íklad dýn , která se dob e p stuje p ímo ve zrajícím kompostu. Stejn tak je kompost vhodný k ovocným strom m a na trávník [2].
Obrázek 7 Kompostéry a kompostovací sila
35
ZÍSKANÉ ZKUŠENOSTI: •
Domovní kompostování m že být provozováno úsp šn , ale je nutné vždy brát v úvahu individuální pot eby a preference, fyzické schopnosti, typ lokality a zástavby. Odd lený sb r kuchy ských a zahradních odpad musí být nabízen ve všech typech obcí. Ukázalo se, že v oblastech, kde je nabízen odd lený sb r, se významn zvyšuje motivace k odd lenému sb ru.
•
Motivace k domovnímu kompostování je úzce spojená se vzd láním, pr b žným informováním, praktickou zkušeností a ukázkami. Lidé aktivn reagují na své zapojení do projektu a získanou zodpov dnost. P i stanovování výše poplatk za svoz smíšeného a separovaného odpadu je vhodné vzít v úvahu p ísp vek ke snížení množství odpadu plynoucí z domovního kompostování.
•
P ijímání myšlenky domovního kompostování m že být velmi zvýšeno s pomocí mistr
kompostá
pracujících na bázi dobrovolnosti. D ležité nástroje
pro udržení vzájemné komunikace jsou: -
zajišt ní základních podp rných prost edk
(nap . za ízení, školení,
podpora, spolupráce s místními ú ady),
•
-
udržování instituce mistr kompostá
na bázi dobrovolnosti,
-
zajišt ní viditelného ocen ní dosažených výsledk .
Vyplatí se nabídnout ob an m široký výb r možností, jak p edcházet vzniku odpad
a možností, jak odpad recyklovat.
ím je vyšší míra prevence,
tím levn jší a cenov efektivn jší se stane celý systém nejen pro spole nost, ale i pro každého jednotlivce.
P ÍKLAD VÝPO TU PRO APLIKACI KOMPOSTU: Pro pokrytí jednoho metru tvere ního záhonu 1 cm vysokou vrstvou kompostu je pot eba jeden kbelík s 10 litry kompostu. Plným kole kem kompostu se dá pokrýt p ibližn 5 m2 plochy. Jeden m3 kompostu v áste n vysušeném stavu váží 2 500–1200 kg a vysta í na 100 m2 zahradní plochy. Možná se vám zdá kompostování trochu složité, ale není tomu tak. Chce to jen trochu zkušeností a výsledky na sebe nenechají ekat. Možná se vám to napoprvé nepoda í „na jedni ku“, ale hlavní je za ít a experimentovat. Snížíte tak množství
36
domovního odpadu, ušet íte za odvoz popelnic, p isp jete k ochran životního prost edí a získáte kvalitní hnojivo pro vaši zahrádku [2].
37
4
METODIKA
4.1 Volba území pro ešení návrhu Pro mikroregion Velkomezi í sko-Bítešsko, který se nachází v kraji Vyso ina, má rozlohu 21 555,6 ha a žije zde cca 34 987 obyvatel, bude provedena studie ohledn množství vyprodukovaného BRO. Odhad produkce z m sta Velké Mezi í í, kde je cca 100 ha zatravn ných ploch ve ejné zelen a kde žije 11 744 obyvatel je 500 t.rok-1. Lze p edpokládat, že v žádné obci mikroregionu nebude vyšší produkce než 50 kg.obyv.-1.rok-1, a proto kapacita malých kompostáren pro zpracování odpadu z obecní a m stské zelen je p im enou variantou ešení problému BRO v mikroregionu.
4.2 Pr zkum množství a druh BRO v jednotlivých obcích V mikroregionu bude proveden pr zkum, na jehož základ se zjistí produkce BRO z
jednotlivých obcí. Pr zkum bude proveden z výsledk
statistického šet ení
organizovaného referátem ŽP p i M Ú Velké Mezi í í. S ohledem na kompostovatelné materiály budou soust ed ny zejména údaje o produkci listí, št pky, trávy a kejdy ve sledovaném území.
4.3 Zpracování receptury kompostové zakládky V sledovaném mikroregionu bude stanoveno celkové množství kompostovatelných odpad v tunách za rok. Toto celkové množství bude rozd leno do dvou kompostovacích cykl a bude navržena celková surovinová skladba této zakládky tak, aby vyhovovala požadavk m na pom r C:N o hodnot 30-35:1.
38
4.4 Návrh umíst ní zpracovatelských center P i hledání vhodné lokality pro umíst ní kompostárny v rámci mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko bude využita metoda optimálního umíst ní centrálního skladu. Tato modelová metoda p edpokládá následující hypotézy: •
centrum lze umístit kdekoli,
•
umíst ní dodavatel nebo odb ratel a objemy p epravy jsou nem nné,
•
doprava je kyvadlová,
•
náklady na dopravu jsou úm rné objemu p epravy a vzdušné vzdálenosti,
•
cílem je ur it umíst ní skladu s minimálními náklady na dopravu. Model odpovídající t mto hypotézám se ozna uje jako „Steiner v-Weber v
problém” a v praxi se zjednodušuje aproximací, p i které se hledá t žišt plochy. Mikroregion Velkomezi í sko-Bítešsko má nepravidelný tvar hranic, proto bude rozd len na dv p ibližn stejné ásti a pomocí metody t žišt bude ešeno umíst ní každé kompostárny zvláš . P edpokládané kapacity kompostáren budou 500 a 750 t.rok-1.
4.5 Návrh kompostovací technologie S ohledem na požadavek nízké investi ní náro nosti bude zpracován návrh kompostáren, které využívají kompostování v pásových hromadách na zpevn né ploše. V návrhu budou ešeny zejména tyto okruhy problém : •
pr ezové rozm ry pásových hromad a délka hromad,
•
velikost plochy kompostárny,
•
návrh pot ebné mechanizace na kompostárn ,
•
optimalizace svozu a svozové mechaniza ní prost edky.
39
4.6 Ekonomické hodnocení vybraného provozu v praxi
Pro vybranou kompostárnu bude provedeno ekonomické hodnocení, p i kterém budou navrženy t i varianty modernizace. Varianta 0 bude hodnotit stávající situaci kompostárny. Ve variant
1
bude navrženo moderní strojní vybavení zakoupením
traktorového p ekopáva e. Ve variant u varianty 1 a bude zárove
2 bude využito stejné strojní vybavení jako
zv tšena kompostovací plocha oproti stávajícímu stavu.
Varianta 3 navrhuje zakoupení samojízdného p ekopáva e, který bude využíván na zv tšené ploše stávající kompostárny. Pro nejvhodn jší variantu bude provedena finan ní analýza, ve které bude zohledn na také áste ná finan ní podpora ve form dotací v r zných výších.
40
5
VÝSLEDKY
5.1 Volba území pro ešení návrhu-popis Mikroregionu
Mikroregion Velkomezi í sko-Bítešsko (svazek obcí) byl založen po átkem roku 2004 a adí se k nejv tším mikroregion m. Zakládajícími leny bylo 54 obcí. Mikroregion se rozkládá p evážn na území spadající pod Velké Mezi í í-obec s rozší enou p sobností ve východní ásti kraje Vyso ina. Východní ást mikroregionu leží již na území kraje Jihomoravského. O obcích z jižní a východní ásti se datují první písemné zmínky z 12. – 14. století, o obcích ze západní ásti byla první písemná zmínka z 13. – 15. století. Nejv tšími obcemi mikroregionu jsou Velké Mezi í í a Velká Bíteš. Na po átku roku 2005 sdružoval mikroregion 53 obcí se 34 086 obyvateli. V polovin roku 2005 p istoupily k mikroregionu další 2 obce (celkem 55) a celkový po et obyvatel se zvýšil na 34 529. Hlavním rysem tohoto seskupení, nejenom p i jeho vzniku, je partnerství. Základním strategickým dokumentem mikroregionu je Integrovaná regionální rozvojová strategie na léta 2004-2013 „Kvalita života“. Území mikroregionu od západu na východ protíná dálnice D1, což má kladný dopad pro ekonomickou oblast mikroregionu. Nachází se zde n kolik významných krajinných oblastí, oblasti NATURA 2000, sou asn také zajímavé kulturní památky. V roce 1990 byly ve Velkém Mezi í í a Velké Bíteši vyhlášeny m stské památkové zóny. Se vstupem naší republiky do EU jsme se zavázali p ijmout a operativn zapracovat evropské sm rnice do naší legislativy. Jedna z t chto sm rnic na izuje omezit ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpad do skládek. Seznam kompostáren v R je uveden v p íloze I.
5.2 Pr zkum množství a druh BRO v jednotlivých obcích
V blízkém okolí mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko je provozováno n kolik za ízení na využití BRO (p íloha II). Bohužel za ízení jsou bu 41
pln využívány nebo
se nachází ve velké dopravní vzdálenosti a nebylo by tedy ekonomicky únosné BRO do nich dopravovat. Na základ
analýzy, která byla provedena v mikroregionu, byla
stanovena produkce ve ejné zelen
z 29 obcí. Celkové množství, které bylo
vyprodukováno ve sledovaném území, je cca 1 222,41 t.rok-1. Z celkového množství p ipadá na trávu 672,6 t.rok-1, což je 55 %, na listí 366,84 t.rok-1, tedy 30 % a na št pku 183,48 t.rok-1, což je 15 %. V rámci správné optimalizace surovin bude p idávána kejda, která bude dovážena z blízkých zem d lských družstev. Vyprodukované množství odpadu ze zelen v mikroregionu a seznam obcí je uveden v p íloze III.
5.3 Návrh umíst ní zpracovatelských center
5.3.1
Stanovení sou adnic optimálního umíst ní kompostárny Mikroregion Velkomezi í sko-Bítešsko má nepravidelný tvar hranic (p íloha IV).
Dané území bylo rozd leno na dv p ibližn stejné ásti a pro každou ást bylo graficky výpo etní metodou t žišt
stanoveno umíst ní zpracovatelského provozu. Výpo et
sou adnic byl proveden podle vzorc : n
x=
Qx
i =1 n
i =1
i
Q
n i
y=
i
i =1
Qy i
n
i =1
Q
i
i
kde: x, y - p edstavují sou adnice popisující umíst ní kompostárny xi, yi - sou adnice popisující umíst ní i-tého producenta bioodpad Qi - objem p epravované biomasy mezi kompostárnou a jejím i-tým producentem n - kone ný po et producent biomasy Vypo tené sou adnice jsou uvedeny v tabulce 6 a tabulce7:
42
Tabulka 6 Stanovení sou adnic optimálního umíst ní kompostárny C1 Obec
Q
x
y
Q*x
Q*y
Baliny
5,9
7,3
6,3
43,07
37,17
Blízkov
16,8
5,5
10
92,4
168
Bory
39,2
11,4
10,9
446,88
427,28
15,7
3,7
11,5
58,09
180,55
Horní Radslavice
4,6
3,3
6,3
15,18
28,98
Chlumek
8,7
3
8,9
26,1
77,43
Oslavi ka
4,8
9
6,5
43,2
31,2
Pavlínov
12,5
3,8
7,4
47,5
92,5
Stránecká Zho
29,3
6,3
8,9
184,59
260,77
Uh ínov
13,5
6,5
7,2
87,75
97,2
Velké Mezi í í
587,2
10
7,5
5872
4404
738,2
9,36
7,86
6916,76
5805,08
erná
Tabulka 7 Stanovení sou adnic optimálního umíst ní kompostárny C2 Obec
Q
x
y
Q*x
Q*y
B ezejc
6,6
13,7
6,4
90,42
42,24
B ezí
8,6
19,4
5,7
166,84
49,02
B ezské
11
20,2
4,9
222,2
53,9
Dobrá Voda
16,3
12,8
8,6
208,64
140,18
Dolní He manice
23,4
11,8
4,2
276,12
98,28
Dolní Libochová
7,6
18,4
9,4
139,84
71,44
He manov
10,8
18,1
7,8
195,48
84,24
Jívoví
15,4
14
9,6
215,6
147,84
Nová Ves
8,9
18,9
8,4
168,21
74,76
Nové Sady
9,5
17,8
3,2
169,1
30,4
O echov
16,3
15,9
6,4
259,17
104,32
Osová Bítýška
40,9
16,9
4,9
691,21
200,41
Pikárec
15,8
15,8
10,8
249,64
170,64
Rad oves
5
19,6
8,2
98
41
Sk iná ov
7,6
17,4
6,1
132,24
46,36
43
Obec
Q
x
y
Q*x
Q*y
Tasov
30,2
13,2
3,3
398,64
99,66
Velká Bíteš
242,6
19,3
2,8
4682,18
679,28
8,3
16,9
4,6
140,27
38,18
484,8
17,54
4,48
8503,8
2172,15
Záblatí
Zpracovatelský provoz pak bude konkrétn umíst n do nejbližšího sídla. Dalšími d vody pro umíst ní provozu v tomto míst je jejich centrální situovanost ve vymezeném území z hlediska spádovosti (silni ní dostupnosti) všech dalších producent
odpad
a v p ípad C1 je rovn ž uvedené místo nejv tším producentem odpadu ve vymezeném území. Pro kompostárnu C1 to bude m sto Velké Mezi í í. U kompostárny C2 byla zvolena obec Osová Bítýška (p íloha V).
5.3.2
Optimalizace svážených množství BRO
Receptura zakládky musí být optimalizována tak, aby se docílilo co nejvyšší ú innosti tvorby humusových látek. V surovinovém složení kompostu je nejd ležit jším elementem organická hmota rozložitelná mikroorganismy. Základním p edpokladem správného kompostování je udržení p im ené vlhkosti kompostové hromady na po átku a b hem celého procesu. Vlhkost je závislá zejména na pórovitosti zpracovávaného materiálu. Jak uvádí (Vá a, 1997) optimální vlhkost u erstvého kompostu pro zemité komposty s obsahem organických látek do 20 % v sušin (nap . na bázi rybni ního bahna) je 45 – 50 %. Komposty ze zem d lských odpadních hmot s obsahem 30 – 40 % organických látek v sušin vyžadují po áte ní vlhkost 55 – 60 %. Organické komposty ze stromové k ry, d evních odpad
a p i kompostování
chlévské mrvy se zeminou, kdy obsah organických látek v sušin je v rozmezí 50 – 70 %, vyžadují vlhkost 60 – 70 %. Metodou t žišt bylo ur eno zpracovatelské centrum C1 = Velké Mezi í í, kde vyprodukuje 11 obcí za rok cca 405 t trávy, 221 t listí a 110 t št pky. Proto byla pro danou kompostárnu navržena kapacita cca 750 t.rok-1 zpracovaného BRO. Optimalizace svážených surovin je uvedena v tabulce 8. 44
Tabulka 8 Optimalizace svážených surovin na kompostárnu C1 Suroviny dle receptury
Vzdálenost k C1
druh
TRÁVA
LISTÍ
ŠT PKA
KEJDA
(t)
380
190
100
750
(%)
27
13
7
53
322,85
176,1
88,05
0
322
176
88
0
7
4
2
750
7
4
2
3,25
1,77
0,89
0
3
1
0
0
2,64
1,44
0,72
0
2
1
0
0
16,12
8,79
4,4
0
16
8
4
0
21,56
11,76
5,88
0
21
0
5
0
6,88
3,75
1,88
0
6
0
1
0
2,53
1,38
0,69
0
2
0
0
0
9,24
5,04
2,52
0
1
0
0
0
8,64
4,71
2,36
0
0
0
0
0
4,79
2,61
1,31
0
0
0
0
0
405,5
221,35
110,7
750
25,5
31,35
10,7
0
Velké Mezi í í Uh ínov Baliny Oslavi ka Stránecká Zho Bory Pavlínov Horní Radslavice Blízkov erná Chlumek
Nevyužito
(Km)
(min)
0
0
5,8
9
5,9
9
6,4
9
6,9
7
8,5
10
10,7
15
11
15
13,7
12
14,2
11
15,7
14
Další zpracovatelské centrum je C2 = Osová Bítýška, kde vyprodukuje 18 obcí za rok cca 266 t trávy, 145 t listí a 72 t št pky. Proto byla pro danou kompostárnu navržena
45
kapacita cca 500 t.rok-1 zpracovaného BRO. Optimalizace svážených surovin je uvedena v tabulce 9. Tabulka 9 Optimalizace svážených surovin na kompostárnu C2 Suroviny dle receptury
Vzdálenost k C2
druh
TRÁVA
LISTÍ
ŠT PKA
KEJDA
(t)
250
100
50
400
(%)
31
13
6
50
Osová
22,5
12,27
6,14
400
Bítýška
22
12
6
400
4,57
2,49
1,25
0
4
2
1
0
4,18
2,28
1,14
0
4
2
1
0
8,97
4,89
2,45
0
8
4
2
0
Záblatí Sk iná ov O echov
46
(Km)
(min)
0
0
1,8
4
2
3
3,2
3
Suroviny dle receptury
Vzdálenost k C2
druh
TRÁVA
LISTÍ
ŠT PKA
KEJDA
(t)
250
100
50
400
(%)
31
13
6
50
4,73
2,58
1,29
0
4
2
1
0
5,94
3,24
1,62
0
5
3
1
0
5,23
2,85
1,43
0
5
2
1
0
3,63
1,98
0,99
0
3
1
0
0
133,43
72,78
36,39
0
133
72
36
0
6,05
3,3
1,65
0
6
0
1
0
4,9
2,67
1,34
0
4
0
0
0
16,61
9,06
4,53
0
B ezí He manov Nové Sady B ezejc Velká Bíteš B ezské Nová Ves Tasov
47
(Km)
(min)
5,2
5
5,9
9
6,3
8
6,5
7
7,3
7
7,3
10
7,4
11
8,5
9
Suroviny dle receptury
Vzdálenost k C2
druh
TRÁVA
LISTÍ
ŠT PKA
KEJDA
(t)
250
100
50
400
(%)
31
13
6
50
8,47
4,62
2,31
0
8
0
0
0
2,75
1,5
0,75
0
2
0
0
0
8,965
4,89
2,445
0
8
0
0
0
12,87
7,02
3,51
0
12
0
0
0
8,69
4,74
2,37
0
6
0
0
0
4,18
2,28
1,14
0
0
0
0
0
266,66
145,44
72,74
400
16,66
45,44
22,74
0
Jívoví Rad oves Dobrá Voda Dolní He manice Pikárec Dolní Libochová
Nevyužito
(Km)
(min)
10,4
9
10,8
12
11,5
12
11,6
12
13,3
12
15
16
5.4 Zpracování receptury kompostovací zakládky
P i stanovení surovinové skladby kompostu je podstatným kriteriem pom r uhlíku (C) k dusíku (N). Pom r C:N zásadn ovliv uje intenzitu innosti mikroorganism a tím tedy dobu zrání kompostu, tvorbu humusových látek a samoz ejm také výslednou kvalitu kompostu. Abychom dosáhli u zralého kompostu C:N v rozmezí 25–30:1 (vysoká stabilita a agronomická ú innost), je t eba optimalizovat C:N v erstvém kompostu v rozmezí 30–35:1 (JELÍNEK, A. a kol). Dle množství a druhu BRO od jednotlivých producent
zadaných v tabulce 8
pro C1 a tabulce 9 pro C2 byla vypracována a navržena receptura kompostové zakládky pro dva kompostovací cykly o délce 12 týdn , kdy zpracovávaná data p edstavují množství BRO vyprodukované v pr b hu jednoho roku. Z d vodu klimatických podmínek byl 48
v provozu kompostárny navržen pouze dvoucyklový kompostovací plán za rok, a to v období b ezen až listopad. P i použití všech nabízených BRO ke kompostování pro kompostárnu C1 vychází výsledný pom r C:N o hodnot
32,51. Není tedy pot eba provád t korekci skladby
p ídavkem dusíku pro vyrovnání zkoumaného pom ru C:N. Výsledný vyzrálý kompost pak p i p edpokládaných ztrátách vody a organických látek ve form oxidu uhli itého vyprodukovaného v pr b hu zrání kompostu bude mít hmotnost cca o 20% nižší a výsledný pom r C:N bude roven hodnot 28,39. Výpo ty jsou uvedeny v tabulce 10. Tabulka 10 Zpracování receptury C:N pro kompostárny C1 Položkasurovina
Obsah látek Hmotnost Vlhkost Org.látky
Dusík
(t)
(%)
(%suš.)
listí
190,00
16,5
94,0
0,5
št pka
100,00
17,0
94,0
380,00
20,0
750,00
Zakládka
1420,00
C:N
32,51
trávníkové plochy kejda prasat
Zakládka po korekci
1393,75
C:N
32,51
Ztráty
278,75
Vyzrálý kompost C:N
1115,00
Hmotnost látek P2O5
(t)
(t)
(t)
(t)
0,20
31,35
149,13
0,79
0,31
0,5
0,20
17,00
78,02
0,41
0,16
91,5
0,9
0,50
76,00
278,16
2,73
1,52
94,5
5,85
0,6
0,14
708,75
43,87
4,50
1,01
58,67
38,68
0,59
0,21
833,10
549,19
8,44
3,02
59,77
39,40
0,61
0,22
833,10
549,19
8,44
3,02
209,06
69,68
0,00
0,00
624,04
479,50
8,44
3,02
55,97
43,00
(%suš.) (%suš.)
Voda Org.látky Dusík P2O5
0,76
0,27
28,39
Rovn ž p i použití skladby surovinové zakládky u kompostárny C2 není nutno provád t korekci pom ru C:N, která je p i založení rovna 33,56. Výsledný vyzrálý kompost pak p i p edpokládaných ztrátách vody a organických látek ve form oxidu
49
uhli itého vyprodukovaného v pr b hu zrání kompostu bude mít hmotnost cca o 20 % nižší.Výsledný pom r C:N bude roven hodnot 29,38. Výpo ty uvedeny v tabulce 11. Tabulka 11 Zpracování receptury podle C:N pro kompostárnu C2 Položkasurovina
Obsah látek Hmotnost Vlhkost Org.látky Dusík (t)
(%)
(%suš.)
listí
100,00
16,5
94,0
0,5
št pka
50,00
17,0
94,0
250,00
20,0
kejda prasat
400,00
Zakládka
800,00
C:N
33,56
trávníkové plochy
Zakládka po korekci
783,52
C:N
33,56
Ztráty
156,70
Vyzrálý kompost C:N
Hmotnost látek
626,81
P2O5
(t)
(t)
(t)
(t)
0,20
16,50
78,49
0,41
0,16
0,5
0,20
8,50
39,01
0,20
0,08
91,5
0,9
0,50
50,00
183,00
1,80
1,00
94,5
5,85
0,6
0,14
378,00
23,40
2,40
0,54
56,63
40,49
0,60
0,22
453,00
323,90
4,83
1,79
57,82
41,34
0,62
0,23
453,00
323,90
4,83
1,79
117,52
39,17
0,00
0,00
335,47
284,72
4,83
1,79
53,52
45,42
(%suš.) (%suš.)
Voda Org.látky Dusík P2O5
0,77
0,29
29,38
5.5 Návrh kompostovací technologie
Tato technologie p edstavuje klasickou výrobu kompost , kdy se kompostovaný materiál vrství do pásových hromad lichob žníkového pr ezu. Délka hromad je omezena délkou
stanovišt ,
které
musí
spl ovat
n které
požadavky
(umožnit
otá ení
mechaniza ních prost edk p i navážení a p ekopávání, zamezit ohrožení povrchových a podzemních vod apod.). Výhody pásové zakládky lichob žníkového profilu: -
lepší využití ploch – menší podíl plochy p ipadá na pracovní uli ky,
-
lepší udržení teploty v hromad zejména p i za átku procesu,
50
-
menší zranitelnost dešt m tzv. velký absorp ní objem hromady vzhledem k jejímu povrchu,
-
5.5.1
lepší aplikace tekuté složky.
Vstupní data
Délka kompostovacího cyklu:
12 týdn
Po et kompostovacích cykl za rok:
2
Po et pracovních sm n jednoho cyklu:
40 (8 týdn x 5 pracovních dn )
Po et hodin jednoho cyklu:
320 (40 sm n x 8 pracovních hodin)
Zpracovaný objem materiálu za jeden cyklus:
C1= 750 t, C2= 400 t
Stanovení plochy pr ezu pásové zakládky A= (2,5 + 1,5) . 1,2 = 2,4 m2 2 P i použití kompostovací technologie s vystav ním lichob žníkové pásové zakládky o výšce H = 1,2 m, dolní ší ce zakládky B = 2,5 m a horní ší ce zakládky B1 = 1,5 m bude plocha pr ezu zakládky o velikosti 2,4 m2.
Stanovení objemu kompostu p ipadajícího na 1m2 kompostovací plochy P = A/B = 2,4 / 2,5 = 0,96 m3/m2 Na 1 m2 tvere ní kompostovací plochy bude p ipadat 0,96 m3 kompostovaného materiálu.
51
5.5.2
Návrh plochy pot ebné pro kompostování C1
Stanovení celkového množství kompostovaného materiálu Mc = M1 + M2 + M3 + M4 = 1 450 t Ze všech sb rných míst je plánováno v pr b hu jednoho celého roku svést celkem 1 450 tun materiálu ur eného pro dva plánované kompostovací cykly.
Stanovení objemové hmotnosti výsledného kompostu
ρ=
M 1 ⋅ ρ1 + M 2 ⋅ ρ 2 + M 3 ⋅ ρ 3 + M 4 ⋅ ρ 4 = 0, 281 t/m3 Mc
Dokonalým smícháním veškerého svezeného BRO vznikne sm s pro kompostování s objemovou hmotností 281 kg/m3.
Stanovení pot ebné velikosti kompostovací plochy
S=
M c T 1 1420 12 1 ⋅ ⋅ = ⋅ ⋅ = 2 630,28 m 2 ρ s 24 P 0,281 24 0,96
Vypo tená pot ebná velikost kompostovací plochy o velikosti 2 630,28 m2 vychází z p edpokladu trvání jednoho kompostovacího cyklu 12 týdn
(T) a pouze dv ma
kompostovacími cykly v pr b hu jednoho roku, tj. 24 týdny kompostování. Tato vypo tená plocha bude navýšena o 15 % pro otá ení p ekopáva a navážecích souprav a dalších používaných stroj . Velikost plochy pak bude
init
3 025 m2. S ohledem na redukci objemu p i kompostování bude k dispozici více než uvažovaných 15 % plochy.
52
5.5.3
Návrh plochy pot ebné pro kompostování C2
Stanovení celkového množství kompostovaného materiálu
Mc = M1 + M2 + M3 + M4 = 800 t Ze všech sb rných míst je plánováno v pr b hu jednoho celého roku svézt celkem 800 tun materiálu ur eného pro dva plánované kompostovací cykly.
Stanovení objemové hmotnosti výsledného kompostu
ρ=
M 1 ⋅ ρ1 + M 2 ⋅ ρ 2 + M 3 ⋅ ρ 3 + M 4 ⋅ ρ 4 = 0, 282 t/m3 Mc
Dokonalým smícháním veškerého svezeného BRO vznikne sm s pro kompostování s objemovou hmotností 282 kg/m3.
Stanovení pot ebné velikosti kompostovací plochy
S=
Mc T 1 800 12 1 ⋅ ⋅ = ⋅ ⋅ = 1 476,59 m2 ρ s 24 P 0,282 24 0,96
Vypo tená pot ebná velikost kompostovací plochy o velikosti 1 476,59 m2 vychází z p edpokladu trvání jednoho kompostovacího cyklu 12 týdn
(T) a pouze dv ma
kompostovacími cykly v pr b hu jednoho roku, tj. 24 týdny kompostování. Tato vypo tená plocha bude navýšena o 15 % pro otá ení p ekopáva a navážecích souprav a dalších používaných stroj . Velikost plochy pak bude
init
1 699 m2. S ohledem na redukci objemu p i kompostování bude k dispozici více než uvažovaných 15 % plochy.
53
5.5.4
Pracovní operace a mechaniza ní prost edky
Formování a úprava hromady Kompostované
suroviny
se
pi
zakládce
vrství
do
pásových
hromad
lichob žníkového pr ezu. Mezi základní technické prost edky pat í kolový traktor sloužící k manipulaci s naváženými surovinami (tabulka 12). V p ípad použití traktoru je nutné, aby k n mu bylo možné p ipojit elní naklada (tabulka 13).
Tabulka 12 Malotraktor do výkonu 50 kW Rozm ry Firma
Typ
Výkon
stroje
[kW]
malotraktoru [mm]
[kg] délka
WISKONSI W 5033
Hmotnost
31
ší ka
výška
3 200 1 482
1 950
1463
Cena bez DPH [K ]
265 000,-
Tabulka 13 elní naklada e p ipojitelné k traktoru Výkon Typ stroje
26-44
Provozní tlak
traktoru [kW]
FL - 100
Zdvihová síla v oku ramene
Dole
Naho e
[kN]
[kN]
17,7
14,5
54
[MPa]
18,5
Max. výška zdvihu [m]
3,2
Drcení surovin Drti e jsou v kompostovacích linkách ur eny pro drcení ten ích v tví, k ry, zelené hmoty, réví a dalších surovin ukládaných do kompostovacích zakládek. Funkce drcení se provádí za ú elem zv tšení aktivního povrchu kompostovaných surovin, ímž se urychlí kompostovací proces a zvýší kvalita kompostu. Št pkova e ozna ujeme jako stroje ur ené k bezt ískovému d lení d eva nap í nebo podél vláken. V kompostovacích linkách nachází uplatn ní všude tam, kde je pot eba upravit do zakládky podíl odpadního d eva z ovocných výsadeb, z údržby park , réví apod.. Uveden v tabulce 14.
Tabulka 14 Št pkova Firma
Typ stroje
SOME
SASMO PS - 10
Výkonnost 3
Pohon
-1
[m .h ]
Vývodová
2
h ídel
Provedení
3B
Cena bez DPH [K ]
30 000,-
P ekopávání kompostu P ekopávání kompostu je nejd ležit jší pracovní operací v celém technologickém postupu. Jeho ú elem je provzdušnit kompostované suroviny a tím dosáhnout zintenzivn ní mikrobiální innosti. Složky jednotlivých surovin v kompostovací hromad musí na sebe co nejú inn ji p sobit, proto je nutné je dokonale rozm lnit a promíchat, aby jejich oxida ní povrch byl co nejv tší. Uveden v tabulce 15.
55
Tabulka 15 P ekopava kompostu Rozm ry hromad Firma
Typ
Výkonnost
stroje
[m3.h-1]
Ostratický
NPK
s.r.o.
250
Požadovaný
Cena bez
[mm] Provedení
p íkon [kW]
600
60
ší ka
výška
2500
1200
DPH [K ]
3B, H
300 000,-
Prosévání kompostu Prosévání kompostu slouží k odd lení požadované frakce kompostu pro další zpracování nebo použití. Pracovním ústrojím je v tšinou rota ní válcové nebo vibra ní prosévací síto (tabulka 16).
Tabulka 16 Prosévací stroj Firma
Typ stroje
Výkonnost 3
-1
[m .h ]
Rozm ry stroje [mm] Pohon ší ka
délka
výška
2 190
430
1 980
Cena bez DPH [K ]
STS eský
RM 5 - 027
16
el.motor
214 000,-
Brod
Zp sob a technické prost edky pro zajišt ní odvozu BRO Pro
zjišt ní
pot ebných
technických
prost edk
na
svoz
plánovan
vyprodukovaného bioodpadu bylo zapot ebí zjišt ní vzdáleností jednotlivých producent od místa kompostárny a stanovení množství svážené biomasy na jedno kompostovací období. Následn
pak byl ze zadaných hodnot pr m rné doby naložení
i vyložení
nákladního automobilu a jeho pr m rné p ejezdové rychlosti stanoven pot ebný 56
as
pro svoz kompostovaného materiálu. Svoz bude probíhat podle vypracovaného harmonogramu, pro svoz bude využíván nákladní automobil o ložném objemu 6 m3, vD = 30 km.h-1, TN = 15 min, TV = 5 min. V p íloze VI je uveden harmonogram svozu pro kompostárnu C1 a v p íloze VII pro kompostárnu C2, kde po ítáme s osmi hodinovou pracovní dobou a p estávkou 30 min. Uvedená varianta je pouze jednou z možných a vyhovujících, která m že být navržena pro ešení daného problému svozu odpadu z dané oblasti.
5.6 Ekonomické hodnocení vybraného provozu v praxi
5.6.1
Základní údaje vybrané kompostárny
Za ízení se nachází v k. ú m sta Ž ár nad Sázavou a slouží k využívání odpad (R3 – kompostování, dle p ílohy . 3 Zákona . 185/2001 Sb.) v souladu s §4 Zákona . 185/2001 Sb., O odpadech a o zm n n kterých dalších zákon . Ž ár nad Sázavou je okresní m sto, ležící na pomezí krajin
ech a Moravy v malebné
eskomoravské vrchoviny uprost ed chrán né krajinné oblasti Ž árské vrchy. Stavba kompostárny ODAS byla uvedena do provozu na základ kolauda ního
rozhodnutí
.j. stav1386/97 ze dne 11.12.1998. Provozovatel kompostárny je firma
Miloslava Odvárky ODAS. Seznam druh
odpad
je uveden v tabulce 17.
57
a ú el k n muž je za ízení ur eno
Tabulka 17 Seznam druh odpad Katalogové íslo
Název odpadu
02 01 03
Odpad rostlinných tkání
02 01 06
Zví ecí trus
17 05 06
Vyt žená hlušina
20 01 08
Biologicky rozložitelný odpad
20 02 01
Biologicky rozložitelný odpad
20 02 02
Zemina
Stru ný popis za ízení Kompostování probíhá na oplocené, panelové ploše mírn spádové. Obvod plochy je zabezpe en záchytnými žlábky, které svádí povrchovou vodu do záchytné jímky. Takto jímaná voda je užívána zp t k zavlažování kompostované hmoty. Kompostovací technologie je zajiš ována prost ednictvím pásových hromad na ploše cca 1 000 m2. Materiál je vrstvený naklada em do zakládek o tvaru krechtu. Profil krechtu je lichob žníkového tvaru o ší ce cca 2,5 m a výšce cca 1,5 m rovnob žn po spádu plochy. Délka zakládky je cca 30 m, na ploše je sou asn založeno 6 zakládek. Kapacita kompostárny cca 500 m3 v jednom pracovním cyklu. Sou ástí technického vybavení kompostárny je elní naklada UN-053 a traktor Z 3320.2, který slouží k p ekopávání zakládek. Kompostárna je zabezpe ena po obvodu záchytnými žlábky a srážková voda je svád na do jímky. Pr b žn se využívá k zavlažování kompostu. V p ípad podez ení na p ítomnost cizorodých látek nebo patogenních mikroorganism mikrobiologický rozbor a bude stanoven odpovídající zp sob sanace.
58
bude proveden
5.6.2
Charakteristika vybrané kompostárny Z látkového hlediska jsou vstupy na kompostárnu ODAS erstvá tráva, hn j, št pka
a zemina. Odpad je dovážen od roku 2000 za ú elem jeho zneškodn ní a následné produkce kompostu. V tabulce 18 je uvedeno množství navezeného odpadu v jednotlivých letech. Graf 1 uvádí celkové množství navezeného odpadu a množství vyprodukovaného kompostu. Tabulka 18 Množství navezeného BRO v letech 2000 – 2006 Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Hlína
400
1700
1100
1242
0
460
0
Št pka
400
1530
1340
460
370
480
524
Tráva
893
3240
2970
440
1170
1402
686
Hn j
204
600
740
240
220
224
166
Kompost
760
2420
2280
910
1114
1010
1100
Graf 1 Množství kompostu v letech 2000 - 2006
8000 7000 6000 5000 4000 Kompost Navezený odpad
3000 2000 1000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
59
2006
Rok
Popis technologického postupu Technologický postup kompostování bioodpadu ze zelen probíhá v osmi cyklech se t emi p ekopávkami, a to na zakládkách o minimální výšce 1,5 m. P ekopávky jsou provád ny elním naklada em. Materiál je p ed navezením rozdrcen na drtícím za ízení. Hotový kompost je proséván na rota ním válcovém sítu. V tabulce 19 je shrnuto celkové strojní vybavení kompostárny. P i kompostování rostlinného bioodpadu dojde k výrazné objemové redukci, proto z d vodu zachování výšky zakládek je nutné p i aera ních p ekopávkách zakládky zkrátit.
Tabulka 19 Strojní vybavení kompostárny ODAS Po izovací cena
Stroj
Dodavatel
Typ za ízení
Drti
Agrointeg s.r.o.
HS 700 Z
393 890,-
UN-053
333 200,-
elní naklada
Nuclea T ebí
R
(+ da 19 %)K
Kolový traktor
Zetor Brno
Zetor 3320.2
493 255,-
Rota ní síto válcové
NOVER s.r.o.
Proséva ka substrátu
202 300,-
Strojní za ízení celkem
5.6.3
1 422 645,-
Varianta 0: Stávající stav
Dle údaj z provozního deníku bylo navezeno na kompostárnu v roce 2006 celkem 1 376 t BRO. Z celkového množství navezeného materiálu tvo ila tráva 686 t, hn j 166 t, št pka 524 t. Objemová hmotnost zakládky po navezení inila 328 kg.m-3. Celkem bylo vyprodukováno 482 t kompostu o objemové hmotnosti 536 kg.m-3. Kompostovaní probíhalo
ve
ty ech
kompostovacích
cyklech.
Kompost
byl
následn
p i rekultivacích ve m st Ž ár nad Sázavou. Údaje uvedeny v tabulce 20. 60
využit
Tabulka 20 Stávající stav 1000 (40*25)
(m2)
Délka zakládky
30
(m)
Po et zakládek
6
(ks)
525
(m3)
4
-
Objem zpracované hmoty za rok
2099
(m3)
Objemová hmotnost zakládky
328
(kg/m3)
Hmotnost navážky za rok
688
(t)
Hmotnost hotového kompostu za rok
482
(t)
Objemová hmotnost hotového kompostu
536
(kg/m3)
Objem hotového kompostu
899
(m3)
Plocha pro kompostování
Celkový objem zakládky: V Po et kompostovacích cykl za rok
5.6.4
Varianta 1: Použití traktorového p ekopáva e
V dané variant se po ítalo s možností využití traktorového p ekopáva e, p i emž bude lépe uzp sobena organizace hromad a tím bude možnost využít více materiálu b hem roku. Výpo ty uvedeny v tabulce 21.
Tabulka 21 Použití traktorového p ekopáva e 1000 (40*25)
(m2)
Pr ezová plocha zakládek: S
3
(m2)
Délka zakládky
30
(m)
Po et zakládek
6
(ks)
540
(m3)
4
-
Objem zpracované hmoty za rok
2160
(m3)
Objemová hmotnost zakládky
328
(kg/m3)
Hmotnost navážky za rok
708
(t)
Plocha pro kompostování
Celkový objem zakládky: V Po et kompostovacích cykl za rok
61
Hmotnost hotového kompostu za rok
496
(t)
Objemová hmotnost hotového kompostu
536
(kg/m3)
Objem hotového kompostu
925
(m3)
5.6.5
Varianta 2: Použití traktorového p ekopáva e na zv tšené ploše
Varianta 2 p edpokládá stejné strojní vybavení jako u varianty 1. Zárove bude p vodní kompostovací plocha 1 000 m2 (40*25) rozší ena o 600 m2 (40 x 15 m). Celková velikost kompostovací plochy bude
init 1 600 m2. Pomocí výpo t
bude objem
zpracovaného hmoty 3 600 m3.rok-1. Objem hotového kompostu bude init 1 542 m3. Výpo ty jsou uvedeny v tabulce 22.
Tabulka 22 Použití traktorového p ekopáva e na zv tšené ploše 1600 (40*40)
(m2)
Pr ezová plocha zakládek: S
3
(m2)
Délka zakládky
30
(m)
Po et zakládek
10
(ks)
Celkový objem zakládky: V
900
(m3)
4
-
Objem zpracované hmoty za rok
3600
(m3)
Objemová hmotnost zakládky
328
(kg/m3)
Hmotnost navážky za rok
1181
(t)
Hmotnost hotového kompostu za rok
327
(t)
Objemová hmotnost hotového kompostu
536
(kg/m3)
Objem hotového kompostu
1542
(m3)
Plocha pro kompostování
Po et kompostovacích cykl za rok
62
5.6.6 Varianta 3: Modernizace strojního vybavení na zv tšené ploše
Zde se p edpokládá modernizace strojního parku na zv tšené ploše jako u varianty 2. P ekopávání zakládek bude zajiš ovat samojízdný p ekopáva , který zajistí v tší uspo ádání pr ezu zakládky, p i emž umožní zpracovat hmotu 9 000 m3.rok-1. Objem hotového kompostu bude init 3 084 m3. Výpo ty jsou uvedeny v tabulce 23.
Tabulka 23 Modernizace strojního vybavení na zv tšené ploše 1600 (40*40)
(m2)
Pr ezová plocha zakládek: S
7,5
(m2)
Délka zakládky
30
(m)
Po et zakládek
10
(ks)
Celková velikost plochy
Celkový objem zakládky: V
2250
Po et kompostovacích cykl za rok
4
-
Objem zpracované hmoty za rok
9000
(m3)
Objemová hmotnost zakládky
328
(kg/m3)
Hmotnost navážky za rok
2952
(t)
Hmotnost hotového kompostu za rok
1653
(t)
Objemová hmotnost hotového kompostu
536
(kg/m3)
Objem hotového kompostu
3084
(m3)
63
5.6.7
Srovnání p edchozích variant
Porovnáním uvedených variant bylo zjišt no, že varianta 1 je nevhodná oproti stávajícímu stavu. Zakoupení traktorového p ekopáva e sice umožní lepší uspo ádání hromad, ale nebude to tak ekonomicky výhodné. Výhodná se jeví varianta 3, která nám umožní lepší umíst ní zakládek a p edevším rozší ení pr ezu zakládky. Tím vzroste množství zpracované hmoty a také produkce hotového kompostu. Srovnání variant uvedeno v tabulce 24. Graf 2 uvádí množství zpracovaného materiálu a výsledného kompostu v jednotlivých variantách.
Tabulka 24 Srovnání variant Varianta
0
1
2
3
Objem zpracované hmoty za rok
2099
2160
3600
9000
Hmotnost navážky za rok
688
708
1181
2952
482
496
327
1653
899
925
1542
3084
Hmotnost hotového kompostu za rok Objem hotového kompostu
64
Graf 2 Zhodnocení variant rozvoje m3 9000
8000
7000
6000
5000 Objem hotového kompostu Objem zpracované hmoty za rok
4000
3000
2000
1000
0 0
5.6.8
1
2
3
Varianty
Ekonomické hodnocení
Ekonomické hodnocení bude provedeno u varianty 3, nebo
se výrazn
liší
od sou asného stavu kompostárny ODAS. Jedná se zejména o strojní vybavení, které umožní navýšení zpracovávaného materiálu cca o 100 % oproti stávajícímu stavu. Zárove množství výsledného objemu kompostu bude o 70 % v tší oproti stávajícímu stavu. Poté bude provedeno finan ní zatížení investice, která bude snížena o možnou dotaci z fondu EU. Pro porovnání bude stanovena ve t ech r zných %-ních výších. Nejd íve bude stanovena výše poplatku za uložení BRO na kompostárnu a ceny za prodávaný kompost. Dále je nutné ur it náklady na po ízení, od itatelné položky, výši odpis atd. Dané položky vypo ítáme dle vzorc :
a) Náklady na provoz kompostárny Náklady na 1 t kompostu byly stanoveny 800 K , tato cena je stanovena odhadem, vyplývá ze strojní vybavenosti kompostárny. 65
Náklady = hmotnost kompostu [t] . cena za 1 t kompostu [K ] = 1 653 . 800 = 1 322 400,- [K /t]
b) Výnosy kompostárny Cena kompostu se na trhu pohybuje kolem 500 K .t-1. Cena p ijatého BRO na kompostárnu je stanovena 350 K .t-1. V1 = hmotnost kompost [t] . cena kompostu [K /t] = 1 653 . 500 = 826 500,- [K ] V2 = p ijatý BRO [t] . cena p ijatého BRO [K /t] = 2 952 . 350 = 1 033 200,- [K ] V = V1+ V2 = 1 859 700 ,- [K ]
c) Hospodá ský výsledek (HV) HV = výnosy – náklady [K ] = 1 859 700 - 1 322 400 = 537 300,- [K ]
d) Výpo et odpis Or = (cp . a)/100 kde:
Or – výše ro ního odpisu
[K ]
cp – po izovací cena majetku [K ] a – koeficient odpisování pro p íslušnou skupinu
e) Od itatelné položky a. Na poplatníka
38 040,-
b. P ísp vek na penzijní p ipojišt ní
12 000,-
c. Soukromé žp.
12 000,-
Celkem od itatelné položky inní 62 040,- K . 66
f) Da z p ijmu fyzických osob dle zákona
NR . 586/1992 Sb. o daních
z p íjmu ve zn ní pozd jších novel uvedeno v tabulce .25: Tabulka 25 Da z p ijmu fyzických osob Základ dan
Výše dan Ze základu p esahujícího
od [K ]
do [K ]
0,-
121 200,-
14 544,- + 19%
121 200,-
121 200,-
218 400,-
14 544,- + 19%
121 200,-
218 400,-
331 200,-
33 012,- + 25%
218 400,-
331 200,-
a více
61 212,- + 32%
331 200,-
g) Hospodá ský výsledek po zdan ní HVpo zda . = HV – da z p íjmu [K ]
h) Stanovení investi ních náklad [K ] Cena v etn
Investi ní náklady
DPH [K ]
Zhotovení plochy (1600 m2)
3 800 000,-
Stavební úpravy (komunikace, oplocení, vrata)
322 000,-
Drti HS 700 Z (firma Cramer)
393 890,-
Rota ní- válcové síto (firma Nover s.r.o.)
202 300,-
Samojizdný p ekopáva UNI 4000 (firma Sanberger- Rakousko) Celkem
4 998 000,9 716 190,-
67
Stanovené investi ní náklady pro variantu 3 byly vypo teny v hodnot 9 716 190,K . V grafu 2 jsou uvedeny možnosti získání dotací ve stanovených výších 30 %, 50 % a 80 %. Pro názornost první sloupec uvádí množství získaných dotací. Druhý sloupec znázor uje finan ní investice, které bude pot eba dodat, aby byly zaplaceny investi ní náklady u varianty 3.
Graf 3 Investi ní náklady 8000000
7000000
6000000
5000000
K
dotace vlastní zdroje
4000000
3000000
2000000
1000000
0 30%
50% dotace
80%
i) Doba návratnosti investice Dn = Náklady na po ízení investice Zisk •
Celkové náklady (zdroje vlastní + dotace)
70% vlastní zdroje + 30% dotace
Dn = 12,7 let
50% vlastní zdroje + 50% dotace
Dn = 9,0 let
20% vlastní zdroje + 80% dotace
Dn = 3,6 let
68
•
Vlastní náklady (zdroje vlastní) Dn = 9 716 190 = 18,08 let 537 300
V tabulce 26 je uveden finan ní výhled dané kompostárny na 10 let dop edu. Vypo tené údaje byly pro názornost p evedeny do grafu 4, kde jsou zobrazeny výše náklad a výnos , odpisy, hospodá ský výsledek po zdan ní (zisk) a výše dan . Z tabulky i grafu je z ejmé, že výše odpis bude v prvních p ti letech výrazn vyšší než v letech dalších. To proto, že jejich hodnotu podstatn ovliv ují odpisové položky samojízdného p ekopáva e kompostu, který se odpisuje po dobu p ti let. Celková výše odpis
má
významný vliv také na výpo et dan , jelikož snižují základ pro výpo et dan . Tato zm na je dob e vid t v grafu, kdy se snížením odpis dochází ke zvýšení dan a tím pádem i ke snížení zisku.
69
Tabulka 26 Finan ní výhled varianty 3
Rok
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
Výnosy
1859700
1915491
1972956
2032144
2093109
2155902
2220579
2287196
2355812
2426487
Náklady
1322400
1362072
1402934
1445022
1488373
1533024
1579015
1626385
1675177
1725432
537300
553419
570022
587122
604736
622878
641564
660811
680636
701055
62040
62040
62040
62040
62040
62040
62040
62040
62040
62040
zpevn ná plocha
53200
129200
129200
129200
129200
129200
129200
129200
129200
129200
p ekopáva
549780
1112055
1112055
1112055
1112055
0
0
0
0
0
drti
43328
87641
87641
87641
87641
0
0
0
0
0
síto
22253
45012
45012
45012
45012
0
0
0
0
0
CELKEM Odpisy
668561
1373907
1373907
1373907
1373907
129200
129200
129200
129200
129200
10% nového DM
971619
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1164920
-882528
-865926
-848825
-831211
431638
450324
469571
489396
509815
7000
7000
7000
7000
7000
114940
120920
127079
133423
139957
530300
546419
563022
580122
597736
507938
520645
533732
547213
561098
HVzisk p ed zdan ním CELKEM od itatelné položky Odpisy:
Základ dan Da HV po zdan ní
70
Graf 4 Finan ní zatížení varianty 3 K
3000000
2500000
2000000 Výnosy Náklady Odpisy celkem Da HV po zdan ní ( Zisk)
1500000
1000000
500000
0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
71
2014
2015
2016
2017
Rok
6
DISKUZE
Jedním ze zásadních cíl Plánu odpadového hospodá ství R je vy ešení problému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. V rámci podpory zpracování BRO v kraji Vyso ina byla studie vymezena pro mikroregion Velkomezi í sko-Bítešsko. V blízkém okolí zkoumaného mikroregionu je provozováno n kolik za ízení na využití BRO, bohužel za ízení jsou již pln vytížena, nebo se nachází ve velké dopravní vzdálenosti a nebylo by tedy ekonomicky únosné BRO do nich dopravovat. Ve sledovaném území byl proveden pr zkum formou
ízeného rozhovoru,
ve kterém byli dotazovány firmy zabývající se údržbou zelen . Nepoda ilo se zjistit dosta ující množství odpov dí z d vody neochoty n kterých firem. Další možností bylo oslovit referát ŽP, který by mohl mít údaje týkající se odpad z údržby zelen jednotlivých obcí. Díky ochot referátu bylo zjišt no množství odpadu ze zelen z 29 obcí, z kterého p ipadá na trávu 672,6 t.rok-1, na listí 366,84 t.rok-1a na št pku 183,48 t.rok-1. V rámci správného umíst ní kompostárny bylo dané území rozd leno na dv p ibližn
stejn
velké plochy a metodou t žišt
byly vhodn
umíst ny kompostárny
o kapacit 500 – 750 t.rok-1. Dalšími d vody pro umíst ní provozoven v tomto míst byla jejich situovanost, nebo
nejd ležit jším parametrem byla co nejmenší dopravní
vzdálenost od hlavních producent odpad . Zpracovatelský provoz byl podle provedených výpo t vhodn umíst n do nejbližšího sídla, tedy u kompostárny C1, což bylo m sto Velké Mezi í í a u kompostárny C2, což byla obec Osová Bítýška. Pro m sto Velké Mezi í í by byla vhodná lokalita umíst ní kompostárny v okolí skládky odpad o kapacit 750 t.rok-1. V obci Osová Bítýška se doporu uje p ebudování bývalých zem d lských žlab , které jsou výhodné pro budování malých kompostáren, kde kapacita bude 500 t.rok1
. Pro každou kompostárnu bylo stanoveno celkové množství kompostovatelných
odpad v tunách za rok. Celkové množství bylo rozd leno do dvou kompostovacích cykl , nebo v obou p ípadech recepturu zakládky tvo í št pka, listí, kejda a travní hmota, která p edstavuje nejv tší objem navážených odpad (cca 30 %). Travní porosty se se ou 3x – 20x za sezónu (ZEMÁNEK, 2001), a proto vzhledem k produkci bude materiál navážen v období b ezen –
erven pro I. kompostovací cyklus a ervenec – listopad pro II.
kompostovací cyklus. 72
PLÍVA (2005) uvádí, že u kompostových zakládek s vyšším podílem d evní št pky se proces kompostování m že prodloužit až na dobu 32 týdn . Proto bude do kompostové zakládky p idáno cca 7 % d evní št pky z celkového objemu vstupních surovin a je tedy po ítáno s délkou 12 týdn . Abychom dosáhli u zralého kompostu C:N v rozmezí 25 – 30:1 (vysoká stabilita a agronomická ú innost), je t eba optimalizovat C:N v erstvém kompostu v rozmezí 30 – 35:1 jak uvádí JELÍNEK, A a kol.(2002), VÁ A a kol. (2004). V rámci zachování požadavk
na pom r C:N v surovinové skladb zakládky, byla navržena optimalizace
skladby, a to p idáním prase í kejdy z blízkých zem d lských družstev. Pro kompostárnu C1 byla využita kejda z družstva obce Uh ínov, která bude dovážena ze vzdálenosti 5,8 km v množství 750 t.rok-1. Pro kompostárnu C2 bude využita prase í kejda ze zem d lského družstva, které je sou ástí obce Osová Bítýška, v množství 400 t.rok-1. Zem d lské družstvo je vzdáleno 0,3 km od kompostárny C2. Rovn ž je nutno upozornit, že vyzrálé komposty z jednotlivých kompostovacích cykl budou mít kone nou hmotnost o 20 - 30 % nižší než-li zakládka na po átku kompostování a to z d vod ztrát odparem vody a únikem oxidu uhli itého vyprodukovaného v pr b hu zrání kompostu. Pro zjišt ní pot ebných technických prost edk na svoz bilancovaného bioodpadu bylo zapot ebí zjišt ní vzdáleností jednotlivých producent
od místa kompostárny
a stanovení množství sváženého BRO na jeden kompostovací cyklus. Následn pak byl ze známých hodnot doby naložení i vyložení nákladního automobilu a pr m rné dopravní rychlosti stanoven pot ebný as pro svoz kompostovaného materiálu. Pro ob kompostárny bude využit jeden nákladní automobil o ložném objemu 6 m3, který bude daný materiál svážet pro jeden kompostovací cyklus 5 dní na kompostárnu C1 a poté na kompostárnu C2 19 dní. Nakládka bude ešena podle povahy materiálu (ru n naklada
nebo pomocí malých
v míst ).
Pro kompostárnu C1 byla vypo ítána velikost kompostovací plochy 3 025 m2 a pro kompostárnu C2 plocha 1 699 m2, v obou bude využívána technologie pásových hromad. Pro kompostárny byla navržena kompostovací linka, ve které budou uplat ovány mechaniza ní prost edky pro jednotlivé operace. Celková investi ní náro nost navržené linky je 1 109 000,- K bez DPH. Díl ím cílem práce bylo provést ekonomické hodnocení vybraného provozu kompostárny. Pro toto hodnocení byla vybrána kompostárna ODAS ve Ž á e nad Sázavou 73
s kapacitou 500 m3 v jednom kompostovacím cyklu. Pro kompostárnu byly navrženy možné varianty rozvoje a pro jednu z nich bylo provedeno ekonomické zhodnocení. Ve variant 1 byla provedena modernizace strojního parku kompostárny, kde byl zakoupen traktorový p ekopáva , který nahradil dosavadní naklada UN – 053. V rámci modernizace bylo možné provést lepší využití organizace hromad vzhledem ke stávajícímu stavu. P esto se zpracovalo jen o 2 % více hmoty a výsledná produkce kompostu byla zanedbatelná oproti stávajícímu stavu. Ve variant 2 bylo využito stejné strojní vybavení jako u varianty 1 s tím, že byla rozší ena kompostovací plocha o 600 m2, což nám umožnilo zpracovat 3 600 m3 hmoty a výsledný objem hotového kompostu byl navýšen oproti stávajícímu stavu o cca 70 %. Ve variant 3 byl využit samojízdný p ekopáva kompostu, který umož uje v tší pr ez plochy zakládky a výhodn jší rozmíst ní hromad na ploše, a to z d vodu menšího využití plochy na uli ky mezi zakládkami. Zárove
zde byla rozší ena kompostovací
plocha o 600 m2 oproti stávajícímu stavu. Varianta umož uje zpracovat 9 000 m3 hmoty a získat p ibližn 3 084 m3 hotového kompostu, což je cca 3x více oproti stávajícímu stavu. Pro ekonomické zhodnocení byla vybrána varianta 3, nebo
se výrazn
liší
od stávajícího stavu modernizace strojního vybavení a také zv tšením kompostovací plochy o cca 600 m2 (40 x 15). Náklady na výrobu 1 t kompostu byly stanoveny ástkou 800 K .t-1 na danou technologii, které vychází z dostupných údaj
JELÍNEK, PLÍVA
-1
(1999), které uvádí náklady na 1 t kompostu ástku 270 – 760 K .t . Hodnota náklad byla navýšena z d vodu vzr stajících cen energií atd.. Finan ní výhled varianty 3 byl vyhodnocen na 10 let dop edu. Investi ní náklady byly vypo ítány na 9 716 190,- K . V rámci podpory snižování ukládání množství BRO na skládky je zde možnost zažádat o dotaci z fondu EU, která by snížila investi ní náklady. V p ípad , že bude získána pouze ve výši 30 % dotace, je zde p ijatelná doba návratnosti 12,7 let. Pokud bude schválena dotace ve výši 50 % bude návratnost investice 9 let. Budeli vyhov no zažádané dotaci ve výši 80 %, v tomto p ípad by návratnost investice inila pouhých 3,6 let. Jestliže budou investi ní náklady hrazeny pouze z vlastních zdroj , p edpokládá se doba návratnosti 18,08 let.
74
7
ZÁV R Ve vybraném mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko, který má rozlohu 21 555 ha
(215 km2), byla zjišt na produkce z údržby ve ejné zelen
z 29 obcí. Množství
vyprodukovaného odpadu inilo 1222,41 t.rok-1. Ve sledovaném mikroregionu byly tedy navrženy kompostárny o kapacit 500 a 750 t.rok-1. S ohledem na dopravní vzdálenost a situovanost byly kompostárny p emíst ny do nejbližších zpracovatelských center. Pro kompostárnu C1 to bylo m sto Velké Mezi í í, kde bylo doporu eno umístit kompostárnu v okolí skládky odpad o kapacit 750 t.rok-1. V obci Osová Bítýška se doporu ilo p ebudování bývalých zem d lských žlab , které jsou s výhodou využívány pro budování malých kompostáren, kde kapacita bude 500 t.rok-1. Pro každou kompostárnu byla navržena vhodná receptura zakládky podle pravidel optimalizace surovinové skladby. Pomocí vhodných logistických metod byla stanovena pro jednotlivou kompostárnu svozová situace a navržen harmonogram svozu BRO na kompostárnu. Kompostárny mají kapacity 500 a 750 t.rok-1, proto bylo doporu eno strojní vybavení linky s jedním energetickým zdrojem s adou p ipojitelného ná adí. Její investi ní náro nost nep esáhne 1 109 000,- K . Výsledky práce ukazují metodické ešení pro zadaný region a budou využitelné p i zpracování návrh
ešení využití biodegradabilních odpad v tomto regionu.
V p ípad mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko bude vhodné zjistit zbývající produkci BRO z ostatních obcí, které se zde nachází
a zárove
provést dotazníkové
šet ení, jehož úkolem by bylo také zjistit, jakým zp sobem ob ané nakládají s travní hmotou a dalšími odpady ze zahrad. Rizikem kompostáren m že být ekonomická neefektivnost provozu kompostárny. Vhodným doporu ením je dohoda o bezúplatném odb ru, nap . se správci ve ejné zelen , kte í jsou sou asn producenty bioodpadu. Jiným ešením je, podobn jako v n kterých zemích EU, provozování komunálních kompostáren v rámci p sobnosti jedné nebo n kolika obcí a využití vyprodukovaného kompostu pro pot eby obce, pro rekultivace apod.. V rámci ekonomického hodnocení provozu vybrané kompostárny bylo zjišt no, že sou asný stav vyhovuje podmínkám, pro které bylo za ízení vybudováno. V budoucnu by se dala využít navrhovaná varianta 3, ve které by se zpracovalo 4x více objemu 75
kompostovatelných
odpad ,
což
by
znamenalo
i s p ilehlými obcemi.
76
možnosti
využití
kompostárny
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
EPSTEIN, E.: The Science of Composting, Publishing Technomic, Lancaster- Basel, 2000 FILIP, J.: Odpadové hospodá ství, MZLU v Brn , 2002, str.60 FILIP, J., BOŽEK, F., KOTOVICOVÁ, J.: Komunální odpad a skládkování, skriptum MZLU v Brn , 2003, str.16 GRODA, B. a kol.: Technika zpracování odpad , skriptum MZLU v Brn , 1995 GRODA, B. a kol.: Technika zpracování odpad II, skriptum MZLU v Brn , 1997 HABART, J., Vá a, J.: Marketing prodeje kompost , asopis Odpady 3/2005, str.23 HABART, J., POPELKOVÁ, J.: Využívání bioodpad , Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci s CZ Biom, prosinec 2004, str. 1-5, 23-25, 16-19 JELÍNEK, A. a kol.: Hospoda ení a manipulace s odpady ze zem d lství a venkovských sídel, Praha, 2001 JELÍNEK, A. a kol.: Faremní kompost, VÚZT Praha, 2002 KALINA, M.: Kompostování a pé e o p du, Praha, Grada 1999 KOLEKTIV AUTOR : P íru ka o právních aspektech problematiky související s kompostováním zbytkové biomasy, Nám š nad Oslavou, 2004 KOTOULOVÁ, Z, VÁ A, J.: P íru ka pro nakládání s komunálním bioodpadem, MŽP ve spolupráci s eským ekologickým ústavem, Praha 2001, str.17
77
KOVAL ÍK, K.: Návrh kompostovaní linky pro zahradnictví, Diplomová práce, Zahradnická fakulta v Lednici na Morav , 2002 K ENEK, V.: Možnosti využití a zneškodn ní odpad , http://www.kke.zcu.cz/predmety/predmety/evo.html p ednáška .5, str. 6-7, 14-16 MACOUREK, M.: Optimalizace surovinové skladby p i kompostování zbytkové biomasy BIOM [on line] 11. 3. 2002, [cit. 19. 3. 2002].
PASTOREK, Z.: Využití odpadní biomasy rostlinného p vodu, Ústav zem d lských a potraviná ských informací, 2000, str. 49-50 PLÍVA, P. a kol.: Technika pro kompostování v pásových hromadách, VÚZT Praha, 2005 ŠIMÍ KOVÁ, P.: Analýza využití kompostárny, Diplomová práce, Agronomická fakulta MZLU v Brn , Brno 2006 VÁ A, J.: Výroba a využití kompost v zem d lství, Institut výchovy a vzd lávání Mze R, Praha, 1997 ZEMÁNEK, P.: Speciální mechanizace, mechaniza ní prost edky pro kompostování, skriptum MZLU v Brn , 2001, str. 17, 18, 19, 22, 24 [1]
http://stary.biom.cz/sborniky/bioodp99/04.html (autor : Vá a, J.)
[2]
http://www.hnutiduha.cz/kompostovani
SN 46 5735 „Pr myslové komposty“ P i mikrobiologických zkouškách kompostu by m ly být krom požadavk
b žných
SN ISO 6887 dodrženy požadavky pro stanovení termotolerantních
koliformních bakterií
SN ISO 9308-1, pro stanovení enterokok
a pro stanovení bakterií rodu Salmonella SN ISO 12824. 78
SN ISO 7899-2
Zákon .185/2001 Sb., o odpadech, ve zn ní pozd jších p edpis
o Vyhláška . 376/20001 Sb., o hodnocení nebezpe ných vlastností odpad o Vyhláška . 381/20001 Sb., Katalog odpad o Vyhláška . 383/20001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
79
SEZNAM TABULEK: Tabulka 1 Pr m rné chemické složení slámy v %...............................................................19 Tabulka 2 Cenová nabídka oceloplechových kontejner ....................................................26 Tabulka 3 Cenová nabídka vanových kontejner ................................................................27 Tabulka 4 Materiál vhodný ke kompostování ......................................................................33 Tabulka 5 Materiál nevhodný ke kompostování ..................................................................33 Tabulka 6 Stanovení sou adnic optimálního umíst ní kompostárny C1 ..............................43 Tabulka 7 Stanovení sou adnic optimálního umíst ní kompostárny C2 ..............................43 Tabulka 8 Optimalizace svážených surovin na kompostárnu C1 .........................................45 Tabulka 9 Optimalizace svážených surovin na kompostárnu C2 .........................................46 Tabulka 10 Zpracování receptury C:N pro kompostárny C1 ...............................................49 Tabulka 11 Zpracování receptury podle C:N pro kompostárnu C2.....................................50 Tabulka 12 Malotraktor do výkonu 50 kW ..........................................................................54 Tabulka 13 elní naklada e p ipojitelné k traktoru............................................................54 Tabulka 14 Št pkova ..........................................................................................................55 Tabulka 15 P ekopava kompostu.......................................................................................56 Tabulka 16 Prosévací stroj ..................................................................................................56 Tabulka 17 Seznam druh odpad .......................................................................................58 Tabulka 18 Množství navezeného BRO v letech 2000 – 2006 .............................................59 Tabulka 19 Strojní vybavení kompostárny ODAS ...............................................................60 Tabulka 20 Stávající stav.....................................................................................................61 Tabulka 21 Použití traktorového p ekopáva e....................................................................61 Tabulka 22 Použití traktorového p ekopáva e na zv tšené ploše .......................................62 Tabulka 23 Modernizace strojního vybavení na zv tšené ploše ..........................................63 80
Tabulka 24 Srovnání variant ...............................................................................................64 Tabulka 25 Da z p ijmu fyzických osob .............................................................................67 Tabulka 26 Finan ní výhled varianty 3 ...............................................................................70
SEZNAM OBRÁZK A GRAF : Obrázek 1 Vliv domácího kompostování na míru recyklace................................................15 Obrázek 2 Nádoba na sb r bioodpadu ................................................................................24 Obrázek 3 Optimální rozloha svozové oblasti .....................................................................24 Obrázek 4 Ur ení vhodnosti p ekládací stanice..................................................................25 Obrázek 5 Oceloplechový kontejner AVIA ..........................................................................27 Obrázek 6 Vanový kontejner................................................................................................28 Obrázek 7 Kompostéry a kompostovací sila........................................................................35
Graf 1 Množství kompostu v letech 2000 - 2006..................................................................59 Graf 2 Zhodnocení variant rozvoje......................................................................................65 Graf 3 Investi ní náklady.....................................................................................................68 Graf 4 Finan ní zatížení varianty 3 .....................................................................................71
81
P ÍLOHY: P íloha I
Seznam kompostáren v R
P íloha II
Seznam za ízení (kompostáren) k využívání BRO v blízkém okolí mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko
P íloha III
Množství
odpadu
vyprodukované
v mikroregionu
Bítešsko P íloha IV
Mapa mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko
P íloha V
Transformace území pro ešení umíst ní kompostáren
P íloha VI
Harmonogram svozu BRO na kompostárnu C1
P íloha VII
Harmonogram svozu BRO na kompostárnu C2
82
Velkomezi í sko-
P ÍLOHA I: Seznam kompostáren v R Název za ízení Kraj: Ústecký
Kraj: St edo eský
Kompostárna Duchcov
Kompostárna elákovice
Kompostárna Rvenice
Kompostárna Svaté Pole
Kompostárna Modlany
Kompostárna Všestary
Kompostárna Tašov
Kompostárna o ovice
Kompostárna Odlice
Kompostárna Klecany
Kompostárna St imice
Kompostárna Tuchom ice
Kompostárna Chomutov
Kompostárna Odolená Voda
Kompostárna V domice- Hoštka
Kompostárna Jíkev
Kompostárna Všebo ice
Kompostárna Holi ky
Kompostárna V domice
Kompostárna s biostanicí Unhoš
Kompostárna Jedlová Hora
Kompostárna Trhový Št pánov
Kompostárna Ahníkov
Kompostárna Bratkovice
Kompostárna Místo
Kompostárna T ebotov
Kompostárna Jirkov
Kompostárna Tursko
Kompostárna Vrbi ka
Kompostárna Benátky nad Jizerou
Exp. Kompostárna Chomutov
Kompostárna Chýžice
Kompostárna Bezd kov
Kompostárna Horstev- TALPA
Kompostárna Pitterling f. Ekodendra
Kompostárna Písková Lohota
Kraj: Vyso ina
Kompostárna Spomyšl
Kompostárna Dlouhá Ves
Kompostárna Libe
Kompostárna He manice u Rouchovan
Kompostárna Dubí u Kladna
Kompostárna Zdánice
Kompostárna Dob íš
Kompostárna Hamry
Kompostárna P edboj
Kompostárna Moravské Bud jovice
Kompostárna Veltrusy
83
Kompostárna Pelh imov
Kompostárna Panenské B ežany
Kompostárna Havlí k v Brod
Kompostárna Vodochody
Kompostárna Ždírec nad Doubravou
Kompostárna Mochov
Kompostárna Jihlava
Kompostárna Loukov
Kompostárna Sázava
Kompostárna Neveklov
Kompostárna Vladislav
Kompostárna Petrov
Kompostárna Krahul í
Kompostárna Psáry STC385 Název za ízení
Kraj: Vyso ina
Kraj: St edo eský
Kompostárna Zátoky
Kompostárna Svídnice STC337
Kompostárna Ž ár nad Sázavou
Kompostárna Neškaredice STC451
Kompostárna CMC Nám š a.s.
Kraj: Jiho eský
Kompostárna Budišov
Kompostárna Jarošovice
Kompostárna Byst ice nad Pernštejnem VYS008
Kompostárna Strakonice JHCO83
Kompostárna V trný Jeníkov VYS170
Kompostovací plocha R žov OV2004
Kraj: Moravskoslezský
Kompostárna Nová Byst ice JHC168
Kompostárna Hlu ín
Kraj: Pardubický
Kompostárna Opava- Polanova
M stská kompostárna Pardubice
Kompostárna Velká Polom
Kompostárna Sedlec PAK096
Kompostárna Markvartovice
Kompostárna Dašice PAK117, 135
Kompostárna Rýma ov
Kompostárna Chvaletice PAK026
Kompostárna B ezová
Kraj: Liberecký
Kompostárna T inec
Plocha pro p ípr. Rekultiv. Zemin Chotyn
Kompostárna Sobecká
Kompostárna Horní Suchá
Kompostárna Hlu ín- Darkovi ky
Komp. plocha Krásná studánka
Kompostárna Starý Ji ín
Kompostárna DIAMO s.p.
Kompostárna Paseky (MSK055)
Kraj: Zlínský
Kompostárna P ívoz
Kompostárna Tylovice ZLK096
Kompostárna Hrušov
Kompostárna Morkovice ZLK098
Kompostárna Oudole
Kompostárna INPOST Mist ice ZLK104
Kompostárna P íbor
Kompostárna Ju inka ZLK108
Kompostárna Bruzovice
Kraj: Plze ský
Kompostárna Vratimov (MSK016)
Kompostárna Chrást
84
Kraj: Jihomoravský
Kompostárna T chlovice
Kompostárna Vítonice
Kompostárna Kokšín
Kompostárna Strážice
Kompostárna Úlice
Kompostárna s bioplyn.stan. Újezd u erné Hory
Kompostárna Lom u Tachova
Kompostárna Kyjov
Kompostárna Úherce
Kompostárna Hrani ky
Kompostárna Lazce Název za ízení
Kraj: Jihomoravský
Kraj: Olomoucký
Kompostárna Chrlice
Kompostárna Boskovice
Kompostárna Bavory
Kompostárna Uni ov
Kompostárna Citonice
Kompostárna Ludé ov
Kompostárna Vlasatice
Kompostárna Mrsklesy
Kompostárna Sobolovice
Kompostárna N m ice nad Hanou
Kompostárna Kozlany
M st. Kompostárna Moravský Beroun
Kompostárna Buchlovice
Kompostárna Rapotín
Kompostárna Žab ice (JHM318)
Kompostárna Olomouc
Centrální kompostárna Brno MZP070
Kompostárna Rajhrad
BS Újezd (JHM246)
Kompostárna Polovice (OLK129)
Kraj: Karlovarský
Kompostárna Velký Týnec OLK138
Kompostárna Tisová (KVK095)
Kompostárna Hranice
Kompostárna Skalka u Chebu
Kraj: Královéhradecký
Kompostárna Chocovice
Kompostárna Sedli ky
Kompostárna Velká Hle sebe
Kompostárna Jarom
Kompostárna istá u Rovné
Kompostárna Smi ice (HKK155)
Kompostárna Bražec u Hradišt
Kompostárna Stupná HKK189
Kompostárna B ezová (KVK009)
Kompostárna pro m sto Ji ín HKK211
Kompostárna Kolová
Kompostárna Lípa nad Orlicí
Kompostovací plocha Sokolov
Kompostárna B ezhrad
Kompostárna Stará Role
Kompostárna K ovice
Kompostárna Sedle ko
Zjišt né kompostárny v R celkem: 160
Kompostárna Trst nice Hlavní m sto Praha Kompostárna Malešice
85
(HKK057)
Kompostárna NKP Vyšehrad Kompostárna Modletice Kompostárna Jinonice
P ÍLOHA II: Seznam za ízení (kompostáren) k využívání BRO v blízkém okolí mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko Okres
Typ za ízení K využívání
ZR
odpad - R10kompostárna
Umíst ní Jihlavská 22, Ž ár nad Sázavou
K využívání ZR
odpad - R10-
Sázava u Ž áru nad Sázavou
kompostárna K využívání ZR
odpad - R10kompostárna
Zem d lské družstvo Ždánice
odpad - R10-
Odvárka Miloslav, Haškova 2162/13, Ž ár nad Sázavou Svazek obcí pod Páperkem, Sázava 159 TS m sta, a.s. Na Ciheln 469 Byst ice nad Pernštejnem TS m sta, a.s.
K využívání ZR
Provozovatel
Ždánice
kompostárna
Na Ciheln 469 Byst ice nad Pernštejnem VODÁRENSKÁ SPOLE NOST, a.s.,
K využívání ZR
odpad - R10-
AKCIOVÁ
Zátoky
kompostárna
Sob šická 820/156, Brno divize Ž ár nad Sázavou Studentská 1133 CE WOOD, a.s.,
K využívání TR
TR
odpad - R10-
Budišov
kompostárna
Zlín
K využívání
CMC Nám š a.s.,
odpad - R10-
Vícenice u Nám št
kompostárna TR
Zlínské Paseky 3662,
K využívání
V. Nezvala 977 Nám š nad Oslavou
He manice u Rouchovan
86
EKO-BIO Vyso ina, spo.s.r.o.,
odpad - R10-
Ulice manž. Curiových
kompostárna
T ebí
K využívání TR
odpad - R10-
Vladislav
kompostárna
odpad - R10-
Moravské Bud jovice
kompostárna
odpad - R10-
Dlouhá Ves
kompostárna
HB
odpad - R10-
Bud jovice, Dopravní 1334,
Brepa, s.r.o., Pardubice
Havlí k v Brod
Masarykova 3502,
kompostárna
Havlí k v Brod
K využívání
Naturamyl, a.s.,
odpad - R10-
Moravské
Jind ich Marek,
K využívání HB
služby
Moravské Bud jovice
K využívání HB
Karlovo nám. 55 Technické
K využívání TR
M sto T ebí
Hamry
kompostárna
Hamry 1596, Havlí k v Brod Obec Ždírec nad Doubravou,
HB
kompostárna
Ždírec nad Doubravou
Masarykovo nám stí 1, Ždírec nad Doubravou SITA Moravia,a.s.,
K využívání HB
odpad - R10-
Oudole
kompostárna
Holzova, Brno
87
P ÍLOHA III: Množství odpadu vyprodukované v mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko Název obce
Po et obyvatel
Množství odpadu (t) Tráva
Listí
Št pka Celkem BRO
Baliny
117
3,25
1,77
0,89
5,91
Blízkov
335
9,24
5,04
2,52
16,8
Bory
783
21,56
11,76
5,88
39,2
B ezejc
131
3,63
1,98
0,99
6,6
B ezí
172
4,73
2,58
1,29
8,6
B ezské
220
6,05
3,3
1,65
11
erná
314
8,64
4,71
2,36
15,71
Dobrá Voda
325
8,97
4,89
2,45
16,31
Dolní He manice
467
12,87
7,02
3,51
23,4
Dolní Libochová
152
4,18
2,28
1,14
7,6
He manov
216
5,94
3,24
1,62
10,8
Horní Radslavice
91
2,53
1,38
0,69
4,6
Chlumek
174
4,79
2,61
1,31
8,71
Jívoví
308
8,47
4,62
2,31
15,4
Nová Ves
177
4,9
2,67
1,34
8,91
Nové Sady
190
5,23
2,85
1,43
9,51
O echov
325
8,97
4,89
2,45
16,31
88
Oslavi ka
96
2,64
1,44
0,72
4,8
Osová Bitýška
818
22,5
12,27
6,14
40,91
Pavlínov
249
6,88
3,75
1,88
12,51
Pikárec
315
8,69
4,74
2,37
15,8
Rad oves
99
2,75
1,5
0,75
5
Sk iná ov
152
4,18
2,28
1,14
7,6
Stránecká Zho
585
16,12
8,79
4,4
29,31
Tasov
604
16,61
9,06
4,53
30,2
Uh ínov
269
7
4
2
13
Velká Bíteš
4852
133,43
72,78
36,39
242,6
Velké Mezi í í
11744
322,85
176,1
88,05
587
165
4,57
2,49
1,25
8,31
24445
672,17
366,79
183,45
1222,41
Záblatí
89
P ÍLOHA IV: Mapa mikroregionu Velkomezi í sko-Bítešsko
90
91
P ÍLOHA V: Transformace území pro ešení umíst ní kompostáren
8
P ÍLOHA VI: Harmonogram svozu BRO na kompostárnu C1 Celkový po et svoz
C1= TRÁVA (m3) Množství (t)
Pracovní doba na 1 svoz
Po et svoz
Harmonogram
1x
Uh ínov (6)
41,6 min
1x
1. den
3x
Stránecká Zho (18)
47,6 min
3x
1. den
89,4 min
1x
1. den
115,2 min
1x
1. den
1x
1. den
4x
2. den
1x
1x
Stránecká Zho (4,5), Blízkov (1,5) Pavlínov (2,6), Horní Radslavice (2,9), Stránecká Zho (0,4)
5x
Bory (30)
54 min
1x
Uh ínov (4), Baliny (1,2)
65,6 min
1x
2. den
1x
Baliny (3,1), Oslavi ka (2,9)
58,6 min
1x
2. den
1x
Pavlínov (6)
62,8 min
1x
2. den
8
C1= LISTÍ (m3)
Celkový po et svoz
Množství (t)
Pracovní doba na 1 svoz
Stránecká Zho (54),
10x
Po et svoz
Harmonogram
1x
2.den
1x
4.den
8x
3.den
47,4 min
1x
Uh ínov (4,6), Baliny (1,2)
65,6 min
1x
3.den
4x
Uh ínov (24)
41,6 min
4x
4. den
1x
Baliny (6)
47,6 min
1x
4. den
C1= ŠT PKA (m3) Pracovní doba na 1 svoz
Celkový po et svoz
Množství (t)
1x
Bory (3,7), Stránecká Zho (1,7)
1x
Po et svoz
Harmonogram
96,6 min
1x
4.den
Stránecká Zho (6)
47,4 min
1x
4.den
1x
Uh ínov (6)
41,6 min
1x
4.den
1x
Bory (6),
54 min
1x
5. den
9
P ÍLOHA VII: Harmonogram svozu BRO na kompostárnu C2
10
C2= TRÁVA (m3) Celkový po et svoz
Množství (t)
Pracovní doba na 1 svoz
Po et svoz
Harmonogram
1x
Dobrá Voda (6)
77,2 min
1x
8. den
1x
Dobrá Voda (5,5), O echov (0,5)
92,2 min
1x
8. den
1x
O echov (6)
32,8 min
1x
8. den
1x
Jívoví (6)
72,8 min
1x
8. den
1x
Jívoví (5,5), O echov (0,5)
67,8 min
1x
8. den
1x
Pikárec (6)
90,8 min
1x
6. den
1x
Pikárec (2,6), Sk iná ov (2,6)
107,8 min
1x
6. den
1x
He manov (6)
43,6 min
1x
8. den
1x
Rad oves (2,9), Nová Ves (1,9), He manov (1,2)
85,2 min
1x
7. den
2x
Dolní He manice (12)
65,6 min
2x
6. den
1x
Dolní He manice (5,2), Záblatí (0,8)
86,8 min
1x
7. den
1x
B ezské (2,6), Záblatí (3,2)
71,4 min
1x
7. den
1x
O echov (2,8), Sk iná ov (3,2)
53,6 min
1x
7. den
1x
B ezské (6)
49,2 min
1x
7. den
1x
B ezejc (4,3)
46 min
1x
6. den
1x
O echov (1,7), Nová Ves (3,9)
71,6 min
1x
6. den
1x
7. den
3x
Tasov (6)
2x
5. den
76,211 min
1x
5. den
60,2 min
1x
8. den
1x 1x
Záblatí (1), Tasov (5) Nové Sady (5,2),
54 min
Celkový po et svoz 2x
Po et svoz
Harmonogram
2x
13.den
40,8 min
1x
13.den
B ezejc (6) He manov (18) He manov (3,5), Sk iná ov (2,3) O echov (24) O echov (4,6), Sk iná ov (12) Velká Bíteš (4,3), Nové Sady (1,7)
46 min 43,6 min
1x 3x
13.den 13.den
58,6 min
1x
13.den
32,8 min 32,8 min 28 min
4x 1x 2x
14.den 14.den 14.den
71,4
1x
14.den
85x
Velká Bíteš (510),
56,4 min
2x
Nové Sady (12) Nové Sady (0,6), Záblatí (0,3) Záblatí (12) Záblatí (2), B ezejc (1,15)
45,2 min
1x 84x 1x
14.den 15.den-22.den 14.den
60,2 min
1x
13.den
27,2 min
1x
14.den
1x
14.den
1x 1x 3x 1x 4x 1x 2x 1x
1x 2x 1x
Množství (t)
C2= LISTÍ (m3) Pracovní doba na 1 svoz 40,8 min
B ezí (12) B ezí (2,3),
55,2 min
12
C2= ŠT PKA (m3) Celkový po et svoz 11x
1x 1x 1x 1x
Množství (t) Velká Bíteš (66) Velká Bíteš (3,3), Nové Sady (2), Záblatí (0,7) He manov (2), O echov (3,9) B ezí (2), B ezské (2), Záblatí (1,3), Sk iná ov (2)
Pracovní doba na 1 svoz 56,4 min
Po et svoz 8x
Harmonogram 23. den
3x
24. den
90 min
1x
24. den
69,2 min
1x
24. den
96,8 min
1x
24. den
28 min
1x
24. den
13
