Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Výhodnost provozu malých vodních elektráren a mikrozdrojů
2010
Pavla Beránková
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Výhodnost provozu malých vodních elektráren a mikrozdrojů, zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Brně, dne: ……………………………………………………..
2
Poděkování:
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Martinu Fajmanovi Ph.D. za trpělivost, věcné připomínky a odborné rady, které přispěly k napsání a zdárnému dokončení práce. Dále děkuji panu Viktoru Laikovi, který mi poskytnul schémata jednotlivých turbín a odborné texty z jeho internetových stránek, a panu Miroslavu Vránkovi, který mi poskytnul informace o MVE Černvír.
3
Pavla Beránková Výhodnost provozu malých vodních elektráren a mikrozdrojů ABSTRAKT Pro rozvoj malých vodních elektráren a mikrozdrojů je rozhodující, aby jejich ekonomické ukazatele byly srovnatelné, respektive výhodnější než ukazatele ostatních energetických zdrojů. Poznatky z provozu potvrzují, že malé vodní elektrárny se vyznačují několikanásobně delší dobou ekonomické životnosti, než je doba návratnosti prostředků vynaložených na jejich pořízení. Pozornost bude zaměřena na dominantní malé vodní elektrárny o výkonu od 0,1 MW do 10 MW, které se rozhodujícím způsobem podílejí na celkovém předpokládaném objemu výroby a výkonů malých vodních elektráren. Záměrem práce je posouzení efektivnosti malé vodní elektrárny hodnocením ekonomických účinků a nároků. Klíčová slova: malé vodní elektrárny, životnost MVE, návratnost investice, finanční zdroje, legislativa
ABSTRACT For small hydro power plants and micro-sources development, it is crucial that their economical indicators are comparable with, or more favourable than indicators of other energy sources. Operation observations confirm that the economic lifetime of a small hydro power plant is several times longer than its pay-off period. The thesis is focused on small hydro power plants with installed power of 0.1 MW up to 10 MW, which constitute a significant part of the total expected amount of production and power supply of small hydro power plants. The aim of this thesis is also to evaluate the efficiency of small hydro plants by evaluation of economic income and expenses. Key words: small hydro power plants, lifetime, return on investment, financial resources, legislation
4
OBSAH 1. 2. 3.
Úvod ........................................................................................................................ 6 Cíl práce.................................................................................................................. 7 Charakteristika malých vodních elektráren a druhy turbín ............................. 8 3.1. Rozdělení turbín..................................................................................................... 8 3.2. Princip fungování turbín ........................................................................................ 9 3.3. Charakteristika nejpoužívanějších turbín pro MVE .............................................. 9 3.3. 1. Bankiho turbína.............................................................................................. 9 3.3. 2. Kaplanova turbína........................................................................................ 10 3.3. 3. Francisova turbína........................................................................................ 11 3. 3. 3. 1. Francisova horizontální....................................................................... 11 3. 3. 3. 2. Francisova vertikální.......................................................................... 12 3. 3. 4. Setur ............................................................................................................ 14 4. Historický vývoj problematiky MVE...................................................................... 15 4.1. Světová historie.................................................................................................... 15 4.2. Rozvoj malých hydroenergetických zdrojů na našem území .............................. 16 5. Problematika budování a údržby MVE.................................................................. 19 6. Financování projektů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů .......................... 20 6.1. Financování s úvěrem – Orientační informace pro investory............................. 20 6.1.1. Ekonomika projektu..................................................................................... 20 6.1.2. Informace o projektu, základní informace o projektu................................... 21 6.1.3. Celkové náklady projektu ............................................................................. 21 6.1.4. Časový harmonogram výstavby projektu ..................................................... 21 6.1.5. Struktura financování.................................................................................... 22 6.1.6. Další potřebné dokumenty ............................................................................ 23 6.2. Financování s využitím dotačních titulů.............................................................. 23 6.2.1. Operační program průmysl a podnikání (OPPP) .......................................... 23 6.2.2. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie..................................................................................................................... 24 6.2.3. Podpora ze strukturálních fondů EU............................................................. 24 7. Ekonomická efektivnost MVE ............................................................................ 25 7.1. Hodnocení ekonomické efektivnosti projektu ..................................................... 26 8. Provozovna MVE ................................................................................................. 28 8.1. Charakteristika MVE ........................................................................................... 28 8.2. Výroba energie.................................................................................................... 29 8.3. Ekonomika provozu............................................................................................. 31 8.3.1. Příjmy............................................................................................................ 31 8.3.2. Výdaje........................................................................................................... 32 8.3.3. Doba návratnosti ........................................................................................... 33 9. Diskuse a závěr..................................................................................................... 34 10. Seznam použité literatury ................................................................................... 36 11. Seznam obrázků a tabulek ................................................................................. 38 Přílohy............................................................................................................................ 39
5
1. Úvod
Už odpradávna lidé využívají energie skryté ve vodě k nejrůznějším účelům. Zatímco však dříve poháněla kola roztáčená vodou mnohé stroje, například hamry, mlýny nebo pily, a vykonávala tak mechanickou práci, dnes jsou vodní turbíny, jejich nástupci, užívány téměř výhradně k výrobě elektrické energie. Stále více si musíme uvědomovat výhody přinášené obnovitelnými zdroji energie, tedy kupříkladu zmiňované vody. Hlavně v době, kdy lidé bohatě čerpají z energetických zásob naší Země a velmi nepříznivě tak ovlivňují naše životní prostředí. Voda, jakožto ekologický způsob získávání elektrické energie, je jednou z možností pro budoucnost, jak uchránit životní prostředí a zároveň si udržet nynější životní úroveň. V České republice se využívá jen 30 % potenciálu vod (ŠAMÁNEK a KALANDRA, 2001). Pro získání vodní energie ve větším množství se musí vystavět velké elektrárny. Pro ně je potřeba najít vhodné umístění, na velkém vodním toku, s dostatečným množstvím vody a velkým spádem. Protože u nás většina velkých řek pramení, tak není tolik vhodných míst na výstavbu elektráren. I nadále budou muset vodní elektrárny plnit funkci pouze vedlejších zdrojů elektrické energie. Takže význam pro rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů energie mají malé vodní elektrárny, kterými se budu zabývat.
6
2. Cíl práce Cílem práce je zhodnotit ekonomické parametry, jako jsou např. materiálové a lidské zdroje, přínos výkonů a zisku. Pozornost se zaměří na dominantní malé vodní elektrárny o výkonu od 0,1 MW do 10 MW. Dále posoudím příklad projektu MVE, strukturu financování a dosažitelnost finančních zdrojů, včetně zmapování opory v zákonné legislativě, vyhlášky, směrnice, instrukce. Výsledkem bude také rozvaha o výhodnosti těchto provozů, zjištění množství vynaložených prostředků a doba návratnosti investice. Tím vším se bude tato práce zabývat.
7
3. Charakteristika malých vodních elektráren a druhy turbín Svojí geografickou polohou je Česká republika (leží na rozvodí tří moří, řeky zde pramení) přímo předurčena k využití vodní energie v malých vodních elektrárnách (dále jen MVE). Podle ČSN 73 6881 MVE jsou tímto pojmem označovány všechny vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW. Technicky využitelný potenciál řek v ČR činí 3 380 GWh.rok-1. Z toho potenciál využitelný v MVE je 1 570 GWh.rok-1. Potenciál využitý v současné době v MVE činí přibližně 30 %, tj. asi 500 GWh.rok-1 (ŠAMÁNEK a KALANDRA, 2001). Energie z MVE patří mezi nejlevněji získané energie, navíc její získání je ekologické a v mnoha směrech kladně ovlivňuje režim vodního toku. MVE se nacházejí po celém území, což je výhodné z hlediska distribuce energie, protože je snadnější je připojit do energetické sítě a nezatěžuje se tím přenosová soustava (LAIKA,. 2009). K neodmyslitelné součásti MVE v dnešní době patří vodní turbína, která tvoří základ přeměny hydraulické energie na elektrickou energii.
3.1. Rozdělení turbín Turbíny se rozdělují podle nejrůznějších kritérií. Zvolila jsem následující rozdělení podle LAIKY (2009): 1. Turbíny historické a. Fourneyronova b. Girardova c. Hänelova d. Henschel – Jonvalova e. Knopova f. Segredovo kolo g. Schwankrugova h. Zuppingerova
2. Turbíny rovnotlaké a. Bankiho b. Peltonova c. Turgo 3. Turbíny přetlakové a. Francisova b. Kaplanova c. Propelerova 4. Jiné systémy – Setur
8
3.2. Princip fungování turbín Do turbíny se voda přivádí náhonem (uměle vytvořené rameno řeky). Dále protéká přívodním kanálem, na jehož konci bývá válcový mezikus, kterým se voda dostává k vlastní turbíně. Přiváděcí lopatky mají zakřivený tvar tak, aby voda získala vhodný směr pro optimální vstup do otáčejícího se věnce oběžného kola. Voda díky spádu zvyšuje rychlost, a tím působí na lopatky a předává energii oběžnému kolu. Pak voda opouští oběžné kolo s minimální zbytkovou energii a vytéká do odpadního kanálu.
3. 3. Charakteristika nejpoužívanějších turbín pro MVE 3. 3. 1. Bankiho turbína Teoreticky vynalezena australským inženýrem A.G.M. Mitchelem v r. 1903, pro praktické použití ji dopracoval maďarský profesor D. Banki v r. 1918. Její vývoj je spojen zejména s firmami Ossberg, Cik a ČKD Turbo Technics s.r.o. Typově se jedná o příčně dvojnásobně protékanou turbínu s parciálním ostřikem, která na prvním dostředivém průtoku
pracuje
přetlakově
nebo mezně, druhý odstředivý průtok je pouze rovnotlaký. Účinnost
je
78
až
84%
(LAIKA, 2009). Voda je přiváděna k turbíně potrubím. Na konci potrubí je umístěna regulační klapka, tak jak je zobrazeno na obrázku č.1. Na
pohybovou
energii
se
hydrostatická energie přemění mezi Obrázek 1: Schéma Bankiho turbíny (LAIKA, 2009)
9
zakřivenou
stěnou
a
klapkou. Do oběžného kola
voda vstoupí tangenciálně. Lopatky mění směr vody do středu kola k hřídeli. Tato změna směru předává energii oběžnému kolu (79% energie z celkového výkonu). Vytékající voda potom vstoupí do lopatek na druhé straně lopatkového věnce. Voda opět změní směr a předá další energii (21% energie z celkového výkonu). Výrazně okysličuje vodu. Snadno a rychle se reguluje. Je méně citlivá na nečistoty. Díky ložiskům uloženým mimo vodu, může turbína pracovat i s pitnou vodou. Vhodné použití Bankiho turbíny je u přečerpávajících elektráren, protože se může točit bez vody a neklade odpor (LAIKA, 2009).
3. 3. 2. Kaplanova turbína Nejčastěji používaná turbína pro malospádové vodní elektrárny. Najdeme ji na vodních dílech jezových nebo derivačních s otevřeným přivaděčem na menších spádech. Slouží jako pohon především pro asynchronní generátory. Využívá se pro spády od 1,5 do cca 5,5 metrů a průtoky od 250 do 6000 l.s-1. Nepotřebuje žádnou kašnu ani hluboké vývařiště, proto se staví s nízkými stavebními náklady. Savka turbíny je esovitě zahnutá a následkem toho má nižší účinnost ve srovnání s přímou savkou. U menších turbín se používá řemenový převod, u velkých pak ozubené soukolí. K nevýhodám patří mechanická složitost turbíny a od toho odvíjející se vysoká cena turbíny a vyšší náklady na údržbu. Ve spodní části strojovny je umístěna turbína a přes přírubu spojena s přechodovým kusem, který zajišťuje přívod vody. Rozváděcí lopatky mění směr a rychlost vody při vstupu do oběžného kola. Počet lopatek je sudý, nejčastěji čtyři. Voda opouští oběžné kolo s velkou zbytkovou energií, kterou využívá savka turbíny a transformuje ji na zápornou tlakovou energii, která podporuje průtok vody strojem (LAIKA, 2009). Tento princip fungování turbíny je zobrazen obrázkem č.2.
10
Obrázek 2: Schéma Kaplanovy turbíny (LAIKA, 2009)
3. 3. 3. Francisova turbína 3. 3. 3. 1. Francisova horizontální Kašnová turbína, která patří k nejrozšířenějším na světě. Výrobní řada této turbíny je rozmanitá tak, aby se našla turbína pro každý spád a průtok. Používá se na spádech od 2 do 8 metrů a při průtoku malém a středním. Má nižší účinnost než vertikální. To však vyvažují výhody. Mezi ně patří vodorovný hřídel, který zjednodušuje převody. Turbína se nachází ve stěně turbínové kašny. Voda prostupuje kašnou a pomocí rozváděcích lopatek vstupuje ve správném směru do oběžného kola. Po předání energie oběžnému kolu voda odchází do odpadního kanálu. Protože turbína je vysoko nad spodní hladinou, je potřeba kolenové savky. Savka může být vedena uvnitř kašny (mokrá savka) nebo strojovnou (suchá savka) (LAIKA, 2009). Dispoziční schéma Francisovy horizontální turbíny zobrazuje obrázek č.3.
11
Obrázek 3: Schéma Francisovy horizontální turbíny - mokrá savka (LAIKA, 2009)
3. 3. 3. 2. Francisova vertikální Hojně rozšířena. Nachází se většinou na jezových vodních dílech. Hlavní mechanický pohon pro větší mlýny, městské elektrárny a průmyslové závody. Dochované turbíny jsou využívány jako MVE. Používána na spádech od 1,5 do 5 metrů při středních a velkých průtocích. Vyšší účinnost dosahuje díky přímé savce, avšak získanou účinnost záhy ztratí v převodech. Turbína je umístěna na dně turbínové kašny. Hřídel vede dostatečně vysoko nad spodní vodou, nehrozí zaplavení. Při průtoku vody kašnou, mění voda směr pro vstup do oběžného kola, kterému předá energii a odchází do odpadního kanálu (LAIKA, 2009). Vzhled Francisovy vertikální turbíny zobrazuje obrázek č.4.
12
Obrázek 4: Schéma Francisovy vertikální turbíny (LAIKA, 2009)
13
3. 3. 4. Setur Vynalezena inženýrem Miroslavem Sedláčkem, systém je patentově chráněn ve většině průmyslových zemích světa. (Patent č.:EP1015760 B1, US Patent 6,139,267, RU No 2185525). Jedná se o vertikální bezlopatkový vodní motor. Pracuje na principu odvalování
rotačního
tělesa
ve
výtokovém
konfuzoru
(využití
principu
hydrodynamického paradoxu). Účinnost podle provedení od 40 až do 75% (LAIKA, 2009). Pracuje na odlišném principu než ostatní turbíny. Pracuje na tzv. hydrodynamickém paradoxu (tj. jev, který způsobuje, že zakřivené těleso (koule) je přitahováno ke stěně tím víc, čím rychleji mezi ním a stěnou proudí kapalina). Koule musí být zavěšena na pružině, jinak by tento efekt nenastal. Voda vstupuje do turbíny tangenciálně a tím způsobuje mírnou rotaci – koule se vychyluje. Když se koule dostane blíž ke stěně, vzroste rychlost vody a klesne tlak. Zvyšuje se i rotace a síla, která kouli přitahuje ke stěně. Koule přitažená ke stěně se stále otáčí díky rychlosti vody a pomocí planetové převodovky otáčí hřídelí. Systém Setur přes svoji popularizaci dostatečně
není rozšířený.
Je
vhodný pro velmi malé vodní zdroje a ostrovní provoz, kdy se vyrobená energie
spotřebovává
na
místě výroby. Vyznačuje se spolehlivostí, jednoduchostí,
necitlivostí
na organické nečistoty a nemá negativní vliv na životní prostředí. Turbína má ekonomický Obrázek 5: Schéma Setur systému (LAIKA, 2009)
provoz. Dobře se reguluje průtok (LAIKA, 2009).
14
4. Historický vývoj problematiky MVE 4.1. Světová historie Jaderná energetika je relativně mladým oborem, naopak energie vodních toků patří k nejstarším energetickým zdrojům, které se lidstvo ve své historii naučilo využívat. První stopy využití vodní síly vedou až do roku 600 př. n.l., kdy, dle archeologických výzkumů, Chaldejci stavěli kanály, na nichž dovedli pomocí vodního kola využít vodní energii ke zvedání vody do zavlažovacích kanálů. Na našem území byl jako první ve střední Evropě vybudován roku 718 na řece Ohři u Žatce mlýn Obrázek 6: Vodní kolo poháněný vodní energií. (SOU a SOŠ Uničiv, 2009) A přestože využívání vodní energie patří k nejdéle využívaným přírodním silám, vývoj techniky pro její využívání byl velmi pomalý. Celý rozvoj techniky se na celá léta omezil jen na zdokonalování různých typů vodních kol, i když během staletí se jejich efektivnost postupně zvětšovala. Vodní kola zprvu horizontální a později vertikální - se pro nejrůznější účely používala celá tisíciletí (PAŽOUT, 1990). Přelom nastal začátkem 19. století, kdy nejrůznější vynálezy odstranily nevýhody a těžkosti mechanického převodu energie pro její spotřebu. První přetlaková turbína byla sestrojena roku 1827, další Francisova roku 1847, Peltonova turbína 1880 a Kaplanova turbína roku 1918 (LAIKA, 2009). Tempo využití vodní energie se zrychlilo až v 2. pol. 19. století a to v důsledku zdokonalení vodních motorů. V čele stála Francie a USA, potom Švýcarsko a Německo, dále Rakousko, Itálie, Švédsko a Norsko.
15
Zcela zásadní význam pro rozvoj hydroenergetiky mělo rozvinutí propojené elektrizační soustavy. Taková soustava se začala ve vyspělých zemích vytvářet až během 20. století. Na našem území k tomu došlo dokonce až v 50. letech minulého století. Teprve v této době byly v plné míře splněny rozhodující podmínky k úspěšnému využití malých vodních elektráren: byly vyvinuty moderní turbíny, elektřina se stala jedním z hlavních nositelů energie, k dispozici byla rozvinutá elektrifikační soustava. (Pozn. první vodní elektrárnu na světě postavil roku 1882 Thomas Alva Edison v New Yorku. Měla výkon 90 kW a vyráběla stejnosměrný proud. První vodní elektrárna v Evropě byla uvedena do provozu roku 1883 ve švýcarském Lausanne.) (PAŽOUT, 1990).
4.2. Rozvoj malých hydroenergetických zdrojů na našem území Počátky využití elektřiny u nás jsou spojeny s výstavbou malých elektráren. Nejprve byly zřizovány při průmyslových závodech. Zpočátku se využívaly pouze pro osvětlení továren a teprve později se jimi vyrobená elektrická energie používala pro pohon strojů. Zprvu sloužily elektrárny výlučně pro podnikovou spotřebu a až později i pro dodávky mimo podnik. Elektrické žárovky se nejprve uplatnily pro osvětlení divadel a to v roce 1882 v Městském divadle v Brně a o rok později i v Národním divadle v Praze. Národní divadlo tehdy dokonce vlastnilo svou vlastní malou elektrárnu. Zajímavá malá vodní elektrárna byla vytvořena v Jindřichově Hradci v roce 1888 přebudováním mlýna z roku 1551. Tato elektrárna byla roku 1902 rozšířena a roku 1921 rekonstruována, tehdy zde nainstalovali Francisovy turbíny s celkovým výkonem 44 kW. V období budování malých místních elektráren se neprojevovaly ještě tak výrazně výhody elektrické energie. Každý podnik si musel sám zajišťovat přeměnu elektrické energie na mechanickou a to bylo jen zanedbatelně méně nákladné než přímý mechanický pohon.
16
První elektrizační družstvo v Čechách bylo založeno roku 1890 a jmenovalo se Pernik. Na místní elektrifikaci menších měst i jednotlivých osad se podílely malé hydroenergetické zdroje instalované ve mlýnech, pilách apod. V roce 1870 byla u nás v Pardubicích založena první továrna na výrobu vodních turbín a regulátorů Josef Prokop a synové. Do roku 1929 vyrobila 1 300 turbín a vyvážela je do všech států Evropy. Význam vodní síly na našem území vzrostl v devadesátých letech 19. století právě v důsledku existence vhodných vodních turbín a s tím možnosti výroby a přenosu elektrické energie. Obnoven byl provoz některých malých potočních mlýnů a které mohly, byť na omezenou dobu, vyrábět elektřinu pro mlátičky a motory cirkulárek a domácí osvětlení. Zároveň bylo v této době vybudováno značné množství malých vodních elektráren, které pomohly k elektrifikaci obcí a rozvoji řemeslné výroby. Jednotlivé elektrárny pracovaly do vlastní elektrické sítě – zpravidla zásobovaly elektřinou jednu nebo několik obcí, závodů a podobně. Spotřeba jimi vyrobené energie byla závislá na rozsahu rozvodných sítích v daných lokalitách. Nejmenší vodní elektrárny mohly dodávat elektrickou energii jen pro osvětlení obce, případně pro několik menších motorů v dané lokalitě. S postupně se rozšiřující sítí velkoelektráren tyto zdroje velké elektrárny pohltily nebo sloužily už jen jako zdroje pomocné. Tento proces probíhal zejména v období těsně před první světovou válkou. Paradoxně nedostatek pohonných hmot pro zemědělské stroje za první světové války vedl opět k rozvoji malých vodních elektráren. Neposledně k tomu vedla i specifika našeho hydroenergetického potenciálu, který je charakteristický velkým množstvím lokalit, kde nebylo možné stavět velké vodní elektrárny. K dalšímu rozmachu budování mikroelektráren a malých vodních elektráren s výkonem pod 0,5 MW došlo po roce 1930, kdy byly tisíce vodních kol nahrazovány převážně Francisovými turbínami s účinností 76 až 79 % a výkonem 5 až 10 kW, řada z nich je provozována dodnes. K rychlému rozvoji také přispívala poměrně nízká pořizovací cena turbosoustrojí a krátké dodací lhůty pro technologická zařízení. Turbína s oběžným kolem o průměru 300mm včetně přívodního potrubí a kovového stavidla v roce 1939 stála 26 280 korun a turbína samotná 23 480 korun (PAŽOUT, 1990).
17
Období po roce 1948 je charakteristické rozvojem velkých vodních děl a ústupem MVE. Od konce 80. let minulého století je však možno zaznamenat obnovený zájem podnikání v oblasti výroby elektrické energie v malých vodních zdrojích Vstup ČR do EU vede ke zvýšení řady aktivit navazujících kromě jiného i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES o podpoře výroby elektrické energie v obnovitelných zdrojích. K nejvýznamnějšímu zdroji patří v rámci obnovitelných energetických zdrojů v ČR bezesporu využití energie vodních toků. Malé vodní elektrárny lze z celostátního hlediska považovat za doplňkový zdroj elektrické energie. V každém případě výstavba a rekonstrukce
malých vodních
elektráren může být příspěvkem k řešení (PAŽOUT, 1990; LAIKA, 2009).
18
5. Problematika budování a údržby MVE V ČR se stále ještě nachází nevyužitý hydropotenciál, zejména pro MVE. Jde především o lokality s nízkými spády, v lepším případě od 2 do 5 m a s extrémně nízkými spády do 2 m. Lokality s vyššími spády jsou k dispozici velmi zřídka, a protože výkon vodního toku determinuje právě spád, je jeho využití výrazně méně ekonomicky výhodné při realizaci (LAIKA, 2009). V ČR existuje velmi dobré technologické zabezpečení od množství výrobců, kteří nabízejí všechny typy turbín, všechny možné jejich modifikace a velikosti, které lze využít na lokality s nízkými a extrémně nízkými spády. Tyto realizace se vyznačují delší dobou návratnosti vložených investic a tím pádem i nižšími ekonomickými výsledky. Při ústupcích požadavku na spád se musí počítat s vyššími náklady na stroj. Cena vodního stroje je úměrná velikosti výrobku, a tomu i odpovídají náklady na instalaci. Ceny vhodných strojů se budou pohybovat od desítek tisíc u reverzních vodních čerpadel po miliony u turbín s průměrem oběžného kola přes jeden metr. Do problematiky finanční rozvahy se také zahrnují náklady na běžnou údržbu stroje, elektrovodného zařízení, jakož i údržbu návodního systému včetně čištění česlic. Prognózování patří pravděpodobně k nejobtížnější části hodnocení projektu, protože příjmy ovlivňují v průběhu let mnohé faktory jako vývoj cen, poptávka, vývoj kurzu a podobně. Dále se musí vyhovět požadavkům vodního zákona, rybářům a ochranářům a také politice elektrorozvodných společností, které se můžou v průběhu času měnit. Je teda třeba počítat s nepředvídanými náklady.
19
6. Financování projektů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Následující kapitoly jsou zpracovány s využitím zdroje BANKA ČS (2009). Výstavba MVE může být financována: -
v plném rozsahu z vlastních zdrojů
-
nebo částečně s úvěrem
-
nebo částečně s dotací
6.1. Financování s úvěrem – Orientační informace pro investory Žadatel o úvěr musí předložit ekonomiku projektu, informace o projektu, celkové náklady projektu, harmonogram projektu, strukturu financování, vlastní finanční zdroje a mnoho dalších dokumentů.
6.1.1. Ekonomika projektu Zpracování studie proveditelnosti, která bude zohledňovat a obsahovat následující informace: -
podrobný popis struktury plánovaných výnosů a nákladů v čase se zohledněním jejich předpokládaného vývoje včetně komentáře k vývoji jednotlivých položek nákladů a výnosů (např. růst materiálových nákladů, růst mzdových nákladů, pojištění, odpisy, opravy, údržba, atd.),
-
odtokové křivky správce toku (dlouhodobá měření ČHMÚ), v případě modelového řešení doložit posudek,
-
rozhodnutí o nakládání s vodami,
-
zpracování scénářů budoucího vývoje v podobě citlivostní analýzy na vývoj uvažované ceny jednotky (1 kWh) prodávané elektrické energie, změny ve výrobě energie při kolísavosti ročního využití výkonu elektrárny, upraveno Zákonem č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
20
6.1.2. Informace o projektu, základní informace o projektu Informace o projektu sděluje podnikatelský záměr. Podnikatelský záměr je klíčovou částí předpokládaného projektu. Měl by popisovat s dostatečnou přesvědčivostí všechny významné body projektu. Musí obsahovat základní informace, jako je název projektu, název nebo jméno předkladatele a jeho adresu. Dále se uvádí informace o zkušenostech (pokud existují) s podnikáním v daném oboru předmětu projektu. Uvádí se zde i kdo je (bude) nositelem licence pro podnikání v energetickém odvětví (viz Zákon č. 425/2000 Sb.).
6.1.3. Celkové náklady projektu Celkové náklady se člení do několik částí: •
Technologie: -
detailní rozpis použité technologie včetně cen, dodavatele technologické části (pokud je již stanoveno).
•
Stavební práce: -
•
detailní rozpis prací včetně cen a dodavatelů (pokud je již stanoveno).
Pozemek: -
výpis z katastru nemovitostí,
pokud je majitelem pozemku žadatel, uvést cenu pozemku, informaci o tom, zda bude pozemek součástí projektu,
pokud není žadatel majitelem pozemku, předložit nájemní smlouvu, kde doba nájmu nesmí být kratší než délka trvání bankovního úvěru.
6.1.4. Časový harmonogram výstavby projektu -
současný stav projektu (uvést, co již bylo realizováno),
-
časový harmonogram realizace projektu,
-
doba zkušebního provozu,
-
doba plného provozu – zahájení prodeje energie.
21
6.1.5. Struktura financování •
Požadovaná výše úvěru, doba splatnost úvěru: -
specifikovat výši požadovaného úvěru,
-
specifikovat předpokládanou dobu splatnosti požadovaného dlouhodobého investičního úvěru.
•
Výše vlastních finančních zdrojů vložených do projektu: -
přehled vlastních zdrojů, prokazatelně vkládaných do projektu, včetně již vložených (nutno doložit jejich vynaložení),
-
za vlastní zdroje se považuje také hodnota pozemku vloženého do projektu formou vlastního kapitálu.
Minimální výše vlastních zdrojů investora prokazatelně vkládaných do realizace projektu před prvním čerpáním úvěru by měla činit 15 – 30 % celkových nákladů projektu. Za vlastní zdroje lze považovat prostředky již proinvestované (k jejich uznání bude požadováno dokladování jejich vynaložení), finanční prostředky čerpané z vlastního jmění investora, cizí zdroje získané investorem k financování projektu – půjčky třetích subjektů, dodavatelské úvěry apod. (v tomto případě bude ze strany banky požadováno uznání podřízenosti dluhu z těchto závazků závazkům investora vůči Bance plynoucím z potenciálně poskytnutého úvěru). V případě, že budou získány na realizaci projektu finanční prostředky poskytované z dotačních titulů státu nebo EU, budou tyto zdroje přednostně použity na snížení angažovanosti u banky (BANKA ČS, 2009). •
Finanční zdroje z dotačních titulů: -
Smlouva o poskytnutí dotace na projekt z dotačních titulů strukturálních fondů nebo národních programů, k ní přiložit záměr jak se s dotací naloží (předčasná splátka části úvěru ve výši přiznané dotace,…).
•
Ostatní finanční zdroje projektu: -
Pokud existují, uvést ostatní zdroje k financování projektu, jako např. půjčky třetích subjektů, dodavatelské úvěry (v tomto případě bude ze strany banky požadováno uznání podřízenosti dluhu z těchto závazků závazkům investora vůči bance plynoucím z potenciálně poskytnutého úvěru). 22
6.1.6. Další potřebné dokumenty K poskytnutí bankovního úvěru je potřeba bance předložit následující dokumenty: •
•
•
Dokumenty osvědčující stav jednání investora s orgány státní správy: -
osvědčení o kvalifikaci provozovat energetický zdroj daného výkonu,
-
územní rozhodnutí,
-
stavební rozhodnutí,
-
rozhodnutí o přidělení dotace,
-
licence udělená Energetickým regulačním úřadem (dokládá se po kolaudaci).
Smlouva s provozovatelem distribuční sítě: -
souhlas s připojením k distribuční síti,
-
smlouva o připojení dle vyhlášky č. 51/2006 Sb.
Smlouvy s dodavatelem technologie: -
-
Smlouva o dílo, obsahující také:
termín dokončení projektu včetně sankcí v případě jeho nedodržení,
garance za minimální výkon dodávaných technologii,
technické tolerance technologie,
garance za ostatní části technologie.
Servisní smlouva.
6.2. Financování s využitím dotačních titulů 6.2.1.Operační program průmysl a podnikání (OPPP) Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) umožňuje čerpat prostředky EU i v oblasti energetiky na vyšší využití obnovitelných zdrojů energie. OPPP vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podrobné texty podmínek poskytnutí dotace a formuláře žádostí o dotaci jsou zveřejněny na internetu na adrese www.mpo.cz nebo www.ceacr.cz přes odkaz OPPP. Program je určen pro malé a střední podnikatele. Podmínkou je snížení limitu emisí CO2 o 60 t.rok-1. Dále se posuzuje energetická účinnost, finanční zdraví žadatele, místo realizace a vliv na životní prostředí.
23
6.2.2.Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Akční program vyhlášený Ministerstvem průmyslu a obchodu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 byla poskytována podpora pro podnikatele, provozující malé vodní elektrárny, v maximální výši 5 mil. Kč a to jen do 40%. V roce 2009 tato podpora ze státního programu nebyla poskytována.
6.2.3.Podpora ze strukturálních fondů EU Přílohou žádosti o dotaci musí být podnikatelský záměr, energetický audit a finanční formuláře. Dotace může být poskytnuta ve výši 0,5 mil.Kč až 30 mil.Kč. Nemůže však překročit maximální možnou hranici 46% z uznatelných nákladů – skutečná výše dotace se vypočítává dle metodiky výběrových kritérií. Žádosti se podávají na místně příslušnou regionální kancelář Czechinvest, která provede posouzení formální přijatelnosti projektu a ekonomické hodnocení žadatele. Česká energetické agentura (ČEA) vyhodnotí podmínky přijatelnosti projektu a splnění výběrových kritérií. Z toho pak vyplyne stanovení výše dotace. Konečné stanovisko pak vydává Hodnotitelská komise MPO. Žádosti by měly být podány podle doporučení ČEA na regionální kancelář Czechinvest.
24
7. Ekonomická efektivnost MVE Efektivnost MVE se obecně chápe jako zhodnocení nákladů a výnosu. O efektivnosti MVE rozhoduje především její koncepce, správná volba soustrojí, jejich optimální počet, průtokové poměry, volba česlí, stupeň automatizace provozu, rozsah potřebných stavebních prací, kvalita zařízení a provozní náklady. Při rozhodování o projektu pracujeme s očekávanými peněžními toky, při hodnocení stávajícího projektu nebo ukončeného projektu pracujeme se skutečnými peněžními toky (PAŽOUT, 1990).
Výdaje lze rozdělit do tří kategorií: •
přímé výdaje -
v souvislosti s výstavbou či rekonstrukcí (v naprosté většině jde o největší část výdajů – obsahují nejen náklady na nákup strojů, ale rovněž výdaje za přípravu projektu a realizaci projektu),
•
provozní výdaje -
•
v souvislosti s provozem MVE (zásoby surovin, výrobky, pohledávky, závazky),
ostatní provozní výdaje -
výdaje na vývoj, školení pracovníků atd.
Vedle nákladů přímo spojených s pořízením a provozem jsou i náklady z finančních toků. Při stanovení nákladů rozlišujeme druh kapitálu použitého na profinancování investice. Z cizích zdrojů financování tvoří největší náklad placený úrok. Ten však patří mezi nákladové položky, které snižují daňový základ, nutno tedy o tuto daňovou úlevu snížit náklady cizího kapitálu.
Výše nákladů na cizí kapitál se stanovuje podle vzorce:
Nck = ú .(1-d) Nck – Náklady cizího kapitálu (%), ú – úroková sazba (%), d – daňová úleva (%)
25
(1)
Výsledkem je stanovení diskontované sazby projektu (MÁČE, 2005).
7.1. Hodnocení ekonomické efektivnosti projektu Máme několik fází hodnocení: •
zhodnocení účelu a potřebnosti investic -
•
v této fázi se vychází ze základních koncepčních úvah, projektu a realizace,
zhodnocení zaměnitelnosti variant -
vyhodnocení a srovnání použitých materiálů, přístrojového vybavení, atd., např. zda je nutná ta či ona turbína, není-li zbytečně použita dražší, zhodnocení z budoucího hlediska, jestli není třeba z hlediska budoucí investice použít stroj vyšší kapacity a podobně,
•
rozhodnutí o konečné investici.
Volba metody posuzování patří k zásadní záležitostí, protože různé metody mohou vést k různým výsledkům. Nutno tedy zvolit jednoznačně kritéria, podle kterých se bude posuzovat. Nejdůležitějším hlediskem je faktor času, podle kterého se metody dělí na statické a dynamické. (VALACH, 2005) Statické metody se pro svoji jednoduchost používají pro rychlé vyhodnocení projektu, opomíjejí faktor rizika a času. Využívají se tam, kde faktor času není tak významný, tedy pro investice na krátkou dobu (2 – 3 roky) a nízkou požadovanou výnosností. Statickou metodou určíme rychle např. dobu návratnosti (doba, za kterou počáteční investice vyrovná peněžní toky). Při krátké době návratnosti je příznivější hodnocení projektu (FOTR a SOUČEK, 2005).
Vzorec se dá vyjádřit jako:
t = I/ CF
(2)
I = investiční výdaj, t = doba návratnosti, CF = průměrný peněžní tok
Peněžní tok (Cash-flow) lze vyjádřit také jako rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých období a následně se stanoví průměrný peněžní tok. 26
Dynamické metody zohledňují faktor času, což znamená, že peníze, které máme k dispozici v současnosti, mají jinou hodnotu než peníze obdržené v budoucích časových obdobích. Jejich základem je diskontování všech vstupních parametrů použitých pro výpočet. Zároveň diskontní sazba zohledňuje nejen působení času ale i faktor rizika. Využívá se při rozhodování o pořízení investice s delší dobou životnosti, kde by nezohlednění faktoru času mohlo vést ke zkreslení a chybnému rozhodnutí managementu (SYNEK, 1999).
27
8. Provozovna MVE 8.1. Charakteristika MVE Poloha MVE: obec Černvír na řece Svratce (obrázek č. 7) Typ turbíny: levotočivá horizontální Francisova turbína Instalovaný výkon: max. 30 kW Spád: -
celkový
2,05 m,
-
efektivní
1,85 m.
Způsob regulace: -
mechanický – ručně se nastaví úhel mezi lopatkami oběžného kola a tím se reguluje průtok turbínou,
-
automatický – měřící válec měří sloupec vody, a podle toho přivírá nebo otvírá lopatky oběžného kola.
Česle: (jsou to kovové mříže, sloužící k zachytávání nečistot tak, aby nečistoty nevstupovaly do turbíny a nezpůsobily škodu) dělí se: -
hrubé – zachytávají velké nečistoty, které přivedla voda,
-
jemné – zachycují zbytek nečistot, které propustily hrubé česla.
Stavidla: MVE leží u řeky Svratky, ze které je náhonem odvedena voda k turbíně. Na náhoně se nachází dvojí stavidla. Jedna jsou umístěna na začátku a pouští vodu do náhonu. Druhá leží pár metrů před česly a regulují průtok vody do turbíny. Musí udržovat minimální průtok 0,72 m3 pod jezem. Datum připojení do sítě: -
datum spuštění zkušebního provozu
-
datum zahájení ostrého provozu
28
19.11.2004, 1.1. 2005.
Obrázek 7: Povodí ČR - umístění MVE Černvír (Geodézie ČS a.s., 1999)
8.2. Výroba energie Výrobu energie nejlépe vystihuje následující tabulka a graf.
Tabulka 1: Měsíční výroba el. energie MVE Černvír
[kWh]
2005
2006
2007
2008
2009
leden
13 150
11 150
15 700
17 460
9 610
únor
10 110
9 020
16 400
16 390
11 340
březen
8 860
12 120
18 210
17 300
14 970
duben
15 760
10 770
15 200
17 580
16 180
květen
13 670
15 280
13 010
15 490
13 780
červen
12 450
12 770
11 970
13 510
12 970
červenec
13 020
10 770
11 540
13 120
15 637
srpen
13 350
13 570
11 230
13 140
13 430
září
11 900
12 000
5 180
11 880
10 940
říjen
2 510
8 640
10 560
9 680
4 290
listopad
8 080
11 830
12 800
11 420
13 289
prosinec
12 850
14 560
17 380
12 740
14 570
135 710
142 480
159 180
169 710
151 006
SUMA
29
Měsíční výroba [kWh] 20 000 18 000 16 000 14 000 rok 2005 12 000
rok 2006
10 000
rok 2007 rok 2008
8 000
rok 2009 6 000 4 000 2 000 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíce
Obrázek 8: Měsíční výroba el. energie MVE Černvír
Z grafu (obrázek č. 8) lze pozorovat velký pokles výroby v září a říjnu. Tento pokles způsobují každoroční opravy a údržba, a také i opad listí, který se musí pravidelně odstraňovat. Dalšími důvody odstávek turbíny mohou být také časté výpadky elektrického proudu, proplachy turbíny, čištění náhonu a česel, povodně, v neposlední řadě i ledová tříšť, která omezuje množství výroby. V tabulce č. 2 uvádím počet hodin odstávek, a díky těmto údajům lze vypočítat počet hodin a dnů provozu turbíny, což udává tabulka č. 3.
Tabulka 2: Počet hodin odstávek turbíny MVE Černvír [h] leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec SUMA
2005 10 21 245 3 26 3 3 3 6 576 275 2 1173
2006 11 12 56 133 6 0 53 6 4 218 13 1 513
2007
2008
2 23 31 1 4 4 4,5 7 391 62 17 4 550,5
0 5 6 3 3,5 1,5 35,5 4 2 81 4 1,5 147
30
2009 2 1 46 4 7 2 29 19,5 6 436 43 2 597,5
Tabulka 3: Provozní doba MVE Černvír 2005
2006
2007
2008
2009
7587
8247
8209,5
8613
8162,5
316,13
343,63
342,06
358,88
340,10
počet hodin v provozu počet provozních dnů
8.3. Ekonomika provozu V letech 2005–2008 prodával majitel MVE veškerou vyrobenou energii provozovateli sítě za ceny z Cenového rozhodnutí, které se řídí zákonem č. 180/2005 Sb. Zpětně nakupoval od provozovatele el. energii na osobní spotřebu. V této době byl osvobozen od daní z příjmů. Od roku 2009 je zařazen do programu zelených bonusů, kde vyrobí el. energii, část z ní spotřebuje a zbytek dodává do sítě, avšak dostane zaplaceno i za svoji spotřebovanou el. energii.
8.3.1. Příjmy Výše získané údaje jsou využity k výpočtu příjmů za vyrobenou energii.
Tabulka 4: Příjmy MVE Černvír rok 2005 2006 2007 2008 2009 SUMA
roční výroba energie [kWh] 135 700 142 480 159 180 169 710 151 006 758 076
výkupní cena -1 [Kč.kWh ] 2,05 2,13 2,17 2,47 2,61 xxx
výnos [Kč] 278 185 303 482 345 421 419 184 394 126 1 740 397
31
8.3.2. Výdaje Výdaje zahrnují vynaložené počáteční investice a provozní výdaje za údržbu a opravy, atd. Provozní výdaje majitel MVE snižuje svépomocí, kromě nezbytně nutných případů nenajímá externí dodavatele služeb a uvedené úkony provádí majitel MVE Černvír sám. Průměrné výdaje na opravu a údržbu MVE Černvír činí 50 000 Kč.rok-1. S touto částkou budu dále počítat výši celkových výdajů. Investiční výdaje činí částka 1 190 000 Kč. Do investičních výdajů se zahrnují náklady na rekonstrukci stavby, strojní vybavení, modernizace soukolí a poplatky za projekt a povolovací řízení.
Příklad výdajů na údržbu a opravu v posledním roce: − zakoupené náhradní časové relé
500,00 Kč
− úprava polohy generátoru
15 000,00 Kč
− bagrování náhonu
7 000,00 Kč
− savka
4 000,00 Kč
− barva
1 000,00 Kč
− odhlučnění strojovny
7 000,00 Kč
− instalace I profilů na výtoku náhonu
2 000,00 Kč
− oprava čištění (nákup nových kol)
8 000,00 Kč
− zdění kamenného tarasu u výtoku náhonu
6 000,00 Kč 50 500,00Kč
Tabulka 5: Výdaje MVE Černvír Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 SUMA
Druh výdaje
Částka [Kč]
Investiční výdaje Výdaje na opravy a údržbu Výdaje na opravy a údržbu Výdaje na opravy a údržbu Výdaje na opravy a údržbu Výdaje na opravy a údržbu xxx
1 190 000 50 000 50 000 50 000 50 000 50 000 1 440 000
32
8.3.3. Doba návratnosti Z porovnání tabulek č. 4 a 5 je vidět, že se vynaložená investice za uplynulých 5 let již navrátila. To znamená, že příjmy převyšují vynaložené výdaje a MVE Černvír dosahuje v posledních letech zisku. Tvrzení ověřím následujícím výpočtem podle uvedeného vzorce (2) v kapitole č. 7.1. a pomocných výpočtů v tabulce č. 6.
Tabulka 6: Výpočet Cash- flow MVE Černvír rok 2005 2006 2007 2008 2009 SUMA Průměr
příjem [Kč] 278 185 303 482 345 421 419 184 394 126 1 740 398 xxx
výdaj [Kč] 50 000 50 000 50 000 50 000 50 000 1 440 000 xxx
cash-flow [Kč] 228 185 253 482 295 421 369 184 344 126 298 080
t = I/ CF
t = 1 190 000/ 298 080 = 3,99 let
Výpočet ukazuje, že počáteční investice tj. 1 190 000 Kč se navrátí přibližně za 4 roky. Jedná se tedy o krátkodobou investici. V roce 2009 a 2010 je majitel v zisku.
33
9. Diskuse a závěr V první fázi jsem prostudovala odbornou literaturu zaměřenou na charakteristiku MVE a vodních turbín, dále historii vývoje využití malých vodních děl a rozvoj malých hydroenergetických zdrojů na našem území. Na základě toho jsem dospěla k názoru, že malé vodní elektrárny rozhodně ke krajině patří. Stovky let ji dotvářely i zpestřovaly. Jejich spádové nároky, ani rozloha záplavového území nepůsobí tak devastačně, jako velká díla. Spíš naopak. Už proto, že jich většina pracovala derivačně, s vlastní akumulační nádrží a pro její napájení využívala jen část průtoku vodoteče, na kterou byla napojena. Věnovala jsem se také studiu legislativy na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a dosažitelnosti podpory na vybudování, rekonstrukci a provoz MVE. Zjistila jsem, že podpora státu v této oblasti je celkem široká a garantované výkupní ceny vyrobené energie vcelku dostačující k pokrytí provozu MVE. Také možností profinancování výstavby nové nebo rekonstrukci staré MVE jsou pro většinu investorů dosažitelné. V další fázi jsem se věnovala studiu hodnocení efektivnosti provozu MVE. Získané informace jsem aplikovala na vybranou reálnou MVE v obci Černvír v katastru obce Nedvědice. Zjistila jsem, že jde o unikátní funkční historickou elektrárnu, která byla zprovozněna s poměrně malými náklady, s cílem co nejvíce zachovat historickou hodnotu soustrojí, přesto ji zmodernizovat natolik, aby byl její provoz dostatečně rentabilní. Na základě toho nebyla MVE hodnocena majitelem za pomoci využití moderních metod hodnocení, protože šlo v první řadě pouze o návratnost investice. Vzhledem k typu projektu by teoreticky mohla MVE pracovat do nekonečna, postupnou obnovou opotřebených či nefunkčních částí strojního celku. Na základě dostupné literatury se předpokládá minimální životnost 10 let. Pravda však je, že dosažené výnosy je možné realizovat pouze při státem garantovaných výkupních cenách. Projekt byl financován prakticky pouze vlastním kapitálem, takže bylo problematické určení diskontní sazby projektu.
34
Po provedeném obecném průzkumu různých MVE na našem území jsem zjistila, že většina provozovatelů MVE počítá s návratností investice v rozmezí 2-5 let s jistotou, že provoz těchto zdrojů je jednoznačně rentabilní. Po podrobném hodnocení jsem došla k závěru, že MVE jsou jednoznačně výhodné. Malé vodní elektrárny mají prakticky trvalý a nevyčerpatelný zdroj energie. Vyznačují se malou poruchovostí, vysokým počtem provozních hodin, nízkými provozními náklady a malým počtem potřebného obsluhujícího personálu. Jsou nejlevnějším zdrojem jalové energie, která pomáhá zvyšovat efektivnost spolupracujících elektráren a zmenšuje ztráty v sítích vysokého napětí. Jimi vyrobená energie nezatěžuje přenosovou soustavu. MVE využívají obnovitelný zdroj energie, jejich výroba elektrické energie bude stále výhodnější, protože lze předpokládat, že výrobní náklady budou po dobu jejich životnosti téměř neměnné, zatímco ceny energií z klasických zdrojů budou růst s růstem cen jejich surovin (uhlí, zemní plyn, jaderné palivo apod.).
35
10. Seznam použité literatury Literatura:
1. BANKA ČS. Oficiální portál České spořitelny, Orientační informace pro investory,
[online],
[cit.
26.9.2009]
Dostupné
na:
. 2. ČEZ.
Elektrárny
[online]
2009,
[cit.
29.9.2009]
Dostupné
na: . 3. ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. Cenové rozhodnutí ERÚ č.
10/2005, č. 8/2006, č. 7/2007, č. 8/2008, č. 4/2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. 4. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 5. HOLOTA, M. Malé vodní elektrárny, projektování a provoz, 1.vyd., Praha: Academia, 2002, 271 s., ISBN 80-200-0828-4. 6. LAIKA, V. Abeceda malých vodních pohonů [on-line], [cit. 28. 11. 2009].
Dostupné na: . 7. MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů: Praktické příklady a použití, 1.vyd. Praha: Grada, 2005, 80 s., ISBN 80-247-1557. 8. MPO:Metodické doporučení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj z 10. května 2007, O umísťování MVE v nezastavěném území [on-line], [cit. 30.9.2009]. Dostupné na: . 9. PAŽOUT, F. Malé vodní elektrárny (díl 1.), 2.vyd.. Praha: SNTL, 1990, 502 s. , ISBN 80-03-00192-7. 10. SYNEK, M. Ekonomická analýza. Praha: VŠE 2006, 79 s., ISBN 80-2450603-3.
36
11. SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika, 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 1999, 452 s., ISBN 978-80-247-1992-4 12. ŠAMÁNEK, L., KALANDRA, P. Obnovitelné zdroje energie. Praha: FCC PUBLIC, 2001, 150s. ISBN 80-901985-8-9. 13. VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, 2. přepracované vydaní. Praha: Ekopress, 2005, 465 s., ISBN 80-86929-01-9. 14. WIKIPEDIA: Malá vodní elektrárna [online], [cit. 26.9.2008]. Dostupné na: 15. ZÁKON č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. 16. ZÁKON č. 294/2001 Sb. (vodní zákon) ve znění zákona č. 20/2004 Sb. 17. ZÁKON č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění zákona č. 670/2004
Sb. ve znění novely z 2008. 18. ZÁKON č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (v platném znění od 1.1.2006).
37
11. Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1: Schéma Bankiho turbíny (LAIKA, 2009).....................................................9 Obrázek 2: Schéma Kaplanovy turbíny (LAIKA, 2009)................................................11 Obrázek 3: Schéma Francoisovy horizontální turbíny – mokrá savka (LAIKA, 2009) .12 Obrázek 4: Schéma Francoisovy vertikální turbíny (LAIKA, 2009) .............................13 Obrázek 5: Schéma Setur systém (LAIKA, 2009) .........................................................14 Obrázek 6: Vodní kolo (SOU a SOŠ Uničiv, 2009) .......................................................15 Obrázek 7: Povodí ČR – umístění MVE Černvír (GEODÉZIE ČS a.s., 1999)..............29 Obrázek 8: Měsíční výroba el. energie MVE Černvír ....................................................30
Tabulka 1: Měsíční výroba el. energie MVE Černvír ....................................................29 Tabulka 2: Počet hodin odstávek turbíny MVE Černvír ................................................30 Tabulka 3: Provozní doba MVE Černvír........................................................................31 Tabulka 4: Příjmy MVE Černvír ....................................................................................31 Tabulka 5: Výdaje MVE Černvír....................................................................................32 Tabulka 6: Výpočet Cash-flow MVE Černvír ................................................................33
38
PŘÍLOHY
39
Legislativa •
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (v platném znění od 1.1.2006) § 4, odst.e (fyzické osoby) a § 19, odst.d (právnické osoby) Od daně jsou osvobozeny příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování.
•
Zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění zákona č. 670/2004 Sb. ve znění novely z 2008 (ověřit!) § 31, odst.2 Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají, pokud o to požádají a pokud splňují podmínky stanovené prováděcím předpisem, podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce. § 31, odst.3 Odchylky výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny z důvodu přirozené povahy těchto zdrojů nesmí být důvodem odmítnutí práva podle odstavce 2.
•
Zákon č. 294/2001 Sb. (vodní zákon) ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
§9, odst.6 Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 25 let. §57 – užívání vodních děl jinými osobami. Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku ..............a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle §8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k
40
výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách instalovaného výkonu výrobny 10 MWe. •
do
celkového
Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Zde uvádíme pouze některé nejdůležitější paragrafy. § 3, odst.1 Podpora podle tohoto zákona (dále jen podpora) se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobenou v zařízeních v České republice využívajících obnovitelné zdroje, s výjimkou větrných elektráren umístěných na rozloze 1 km2 o celkovém instalovaném výkonu nad 20 MWe...... § 3, odst.2 Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanovena odlišně s ohledem na druh obnovitelného zdroje a velikost instalovaného výkonu výrobny ..... § 4, odst.3 Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora, má právo si vybrat, zda svoji elektřinu nabídne k výkupu podle odst. 4 nebo zda za ni bude požadovat zelený bonus......... § 4, odst.4 Provozovatelé regionálních distribučních soustav a provozovatel přenosové soustavy jsou povinni vykupovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora, a uzavřít smlouvu o dodávce, pokud výrobce elektřinu o obnovitelných zdrojů nabídl, za podmínek podle § 5 a ceny podle § 6........ § 4, odst.7 Pokud výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora, nenabídl tuto elektřinu k povinnému výkupu podle odst. 4 a prodal ji na trhu s elektřinou, je provozovatel příslušné regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinen hradit výrobci za tuto elektřinu zelený bonus vyjádřený v Kč/MWh. § 5, odst.3 Pokud elektřinu z obnovitelných zdrojů hodlá její výrobce nabídnout k výkupu podle § 4, odst.4, oznámí tuto skutečnost příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy ............... § 5, odst.5 Výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelného zdroje pro vlastní potřebu, je povinen předávat naměřené nebo vypočtené údaje o množství jim vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy. Splněním této povinnosti vzniká tomuto výrobci nárok na úhradu zeleného bonusu .......... § 6, odst.6 O uskutečněné výrobě a výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů předává její výrobce naměřené nebo vypočtené údaje podle jednotlivých druhů obnovitelných
41
zdrojů příslušnému soustavy ............
provozovateli
regionální
distribuční
§ 6, odst.1 Úřad (Energetický regulační úřad) stanoví vždy na kalendářní rok dopředu výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů ............
42
