MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Hodnocení cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Jaroslava Zichová

Autor Lenka Hladíková

Brno 2012

ZADÁNÍ

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hodnocení cestovního ruchu mikroregionu

Mikulovsko“

vypracovala

samostatně

s

použitím

literárních

a internetových zdrojů, které uvádím v seznamu literatury.

V Brně dne 18. prosince 2012

………………………… Lenka Hladíková

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Zichové za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu během celého studia.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko. V teoretické části je rozebrána obecná problematika cestovního ruchu a jeho vliv na regionální rozvoj. V praktické části je vyhodnocen potenciál cestovního ruchu zkoumané oblasti formou SWOT analýzy, na jejímž základě jsou navrženy možné strategie dalšího rozvoje mikroregionu. Důležitou součástí práce je také zpracování výsledků dotazníkového šetření, jež zkoumá, jak hodnotí cestovní ruch v mikroregionu Mikulovsko jeho obyvatelé. Klíčová slova Cestovní ruch, hodnocení cestovního ruchu, mikroregion Mikulovsko, dotazník, SWOT analýza

Abstract This bachelor thesis deals with the evaluation of tourism in the micro-region Mikulovsko. General tourism issues and their influence on regional development are analysed in the theoretical part of this thesis. In the practical part of this work, you can find the evaluation of the potential of the regional travel industry together with SWOT analysis. The suggestions for further regional development are based on this SWOT analysis. An important part of this work is the questionnaire, the results of which describe how the regional tourism has been evaluated by Mikulov´s inhabitants. Key words Tourism, evaluation of tourism, micro-region Mikulovsko, questionnaire, SWOT analysis

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 8

2

Literární rešerše ......................................................................................................... 9 2.1. Definice cestovního ruchu ..................................................................................... 9 2.2. Typologie cestovního ruchu................................................................................. 10 2.2.1. Druhy cestovního ruchu ................................................................................ 10 2.2.2. Formy cestovního ruchu ................................................................................ 11 2.3. Systém cestovního ruchu ..................................................................................... 11 2.3.1. Činitelé ovlivňující cestovní ruch .................................................................. 12 2.4. Význam cestovního ruchu v regionálním rozvoji ................................................ 14 2.4.1. Regionální rozvoj .......................................................................................... 14 2.4.2. Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj .................................................. 15 2.5. Organizace cestovního ruchu ............................................................................... 21 2.5.1. Ministerstvo pro místní rozvoj ...................................................................... 21 2.5.2. Krajské a obecní úřady .................................................................................. 22 2.5.3. CzechTourism................................................................................................ 22 2.5.4. UNWTO ........................................................................................................ 23

3

Cíl a metodika práce ................................................................................................ 24 3.1. Kvantitativní výzkum - dotazník ......................................................................... 24 3.2. Situační analýza - SWOT .................................................................................... 24

4

Hodnocení cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko ........................................ 28

6

4.1. Přírodní podmínky .............................................................................................. 32 4.2. Historie mikroregionu .......................................................................................... 33 4.3. Hlavní formy cestovního ruchu a turistické cíle .................................................. 35 4.4. Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................... 37 4.5. SWOT analýza ..................................................................................................... 50 5

Shrnutí a závěr ......................................................................................................... 55

6

Seznam použité literatury ........................................................................................ 57

7

Seznam grafů, tabulek a obrázků............................................................................. 61

7

1

Úvod

Cestovní ruch a cestování mají velmi dlouho historii a jsou spjaty s počátky naší civilizace. Nejprve lidé cestovali jen po souši a po vodě, později vzdušným prostorem a na konec i tím vesmírným. (Foret, Turčínková, 2005) Prvopočátky cestovního ruchu můžeme nalézt v prvních doložených popisech cest z období 480 př. n. l. – 16. století. Jedná se nejen o cesty obchodní (obchodní stezky), vojenské (dobyvatelská tažení), náboženské (misie) či prestižní, ale i o cesty objevitelské a kolonizační. Mezi nejznámější cestovatele této doby bychom mohli zařadit Marca Pola (1254–1324) či Krištofa Kolumba (1451–1506). Za zakladatele organizovaného cestovního ruchu lze považovat Thomase Cooka (1808–1892), který v roce 1841 založil první cestovní kancelář. Z počátku se zájezdy uskutečňovaly pouze v rámci Anglie. První zahraniční zájezd se konal až roce 1855 a to na Světovou výstavu do Paříže. (Hesková, 1999) Další významnou osobností, jež měla vliv na formování moderního cestovního ruchu, byl Karl Beadecker (1801–1859), jenž vydal v roce 1827 prvního knižního průvodce s cílem zpřístupnit a ulehčit cestování i středním vrstvám obyvatelstva. (Hesková, 1999) Po první světové válce se začal rozvíjet zejména hromadný cestovní ruch (v Čechách tramping). Největší rozmach nastal v období hospodářské konjunktury (1937). (Hesková, 1999) V rozmezí let 1948–1989 tvořil jádro cestovního ruchu na území Československa cestovní ruch domácí, jež představoval až 95% podíl. Typické bylo chataření a chalupaření, pasivní zahraniční ruch (až 90 % výjezdů do socialistických zemí) a rekreace kolektivů. Po roce 1989 došlo k výraznému zlepšení podmínek pro cestování především vlivem zrušení vízové povinnosti nebo uzavření bezdevizového styku s většinou turistických oblastí. V současné době dochází ke zmírňování tempa růstu turistického průmyslu. Zvyšuje se náročnost zákazníků na poskytované služby, rozvíjí se specifické formy turistiky jako např. agroturistika či cykloturistika. (Hesková, 1999)

8

2

Literární rešerše

2.1. Definice cestovního ruchu Pro definování cestovního ruchu existuje řada definic. Za výchozí definici se však dá považovat definice přijatá UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) a to: ,,Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Definice podle výkladového slovníku Cestovní ruch autorů Pásková, Zelenka (2002, str. 45) uvádí cestovní ruch jako „souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejných aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ Marie Vitáková (2007) zdůrazňuje, že cílem oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Z ekonomického hlediska se jedná o uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, poznání, turistiky, lázeňství a kultury, pokud k němu dochází mimo trvalé bydliště ve volném čase. (Franke a kol., 2012) Cestovní ruch je rovněž sociálně-ekonomickým jevem, na jehož fungování mají vliv ostatní odvětví národního hospodářství (např. kultura, sport, doprava, bankovnictví, obchod, stavebnictví). Někteří autoři zahrnují cestovní ruch pod terciální sektor (služby). Druzí jej označují za samostatné odvětví - tzv. průmysl cestovního ruchu, jež je tvořen hotelnictvím, činností cestovních kanceláří a dalšími službami (např. dopravou, lázeňstvím, obchodem apod.). Dle Petrů (1999) je toto možné, neboť cestovní ruch splňuje základní kritéria, a to specifický charakter materiálně-technické

9

infrastruktury, speciální kvalifikační úroveň pracovníků, specializaci ekonomických a ostatních společenských funkcí. Cestovní ruch se svou ekonomickou vahou řadí na třetí místo za obchod s ropou a ropnými produkty a automobilový průmysl. Podílí se na tvorbě HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů, jeho rozvoj ovlivňuje investiční aktivity a má též zásadní význam pro rozvoj regionů (viz oddíl 2.3. Význam cestovního ruchu v regionálním rozvoji). (Vystoupil, Foretová, 2006) Často dochází k záměně významu pojmů turismus (cestovní ruch) a turistika, na což také poukazuje i Franke a kol. (2012). Prvním zmiňovaným rozumí obecnou kategorii, která v praxi existuje vždy v různých konkrétních podobách. Turistikou označuje pohybovou aktivitu, která je spojená s přesunem konkrétní osoby z jednoho místa do druhého s vynaložením vlastní energie, kdy dochází k uspokojování lidské potřeby (aktivní sport, fyzický pohyb, poznávání nového apod.)

2.2. Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch členíme z hlediska formy a druhu, avšak tyto kategorie se částečně překrývají. 2.2.1. Druhy cestovního ruchu Výkladový slovník cestovního ruchu označuje druhem typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem „jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky“ (Pásková, Zelenka, 2002, str. 69). Dochází zde k dělení dle objektivních faktorů, kterými jsou např. místo realizace (cestovní ruch domácí, zahraniční, mezinárodní, národní, příhraniční, výjezdový, vnitřní), doba trvání pobytu (krátkodobý – maximálně 4 přenocování, dlouhodobý), způsob zabezpečení cesty a pobytu (organizovaný, neorganizovaný, převažující prostředí pobytu (městský, venkovský, lázeňský, přírodní aj.), apod. (Franke a kol., 2012)

10

2.2.2. Formy cestovního ruchu Dle Páskové a Zelenky (2002) je forma cestovního ruchu typem cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka. Za základní motivace návštěvníků jsou považovány odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi. Hladká (1997) uvádí jako základní formy cestovního ruchu následující: Rekreační forma je nejrozšířenější formou cestovního ruchu. Je pro ni typický pasivní i aktivní odpočinek s cílem obnovy duševních i fyzických sil člověka. Z tohoto hlediska lze rekreační formu dále rozlišit na individuální, rodinné, podnikové či příměstské rekreace. Kulturně-poznávací forma bývá úzce spojena s výše zmiňovanou rekreační formou. Jejím cílem je zvyšování vzdělanosti či všeobecného přehledu prostřednictvím návštěv architektonických památek, výstav, festivalů aj. Lázeňsko-léčebná forma je založena na regenerační, zdravotní a rekreační funkci cestovního ruchu. Je vázána zejména na vhodné přírodní prostředí a léčivé zdroje. Sportovně-turistická forma je vázána na fyzických schopnostech a zájmu účastníka cestovního ruchu. Do této oblasti spadá cykloturistika, vysokohorská, pěší, vodní či lyžařská turistika. Důležitá je existence vhodného prostředí pro zmiňované aktivity. Mezi další formy můžeme zahrnout kongresový, náboženský, stimulační či obchodní cestovní ruch.

2.3. Systém cestovního ruchu Cestovní ruch je otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy - subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu včetně vzájemných vazeb. (Hesková, 2006) Subjektem cestovního ruchu jsou účastníci (uspokojují potřeby prostřednictvím spotřeby produktu cestovního ruchu, stojí na straně poptávky). Rozlišují se do kategorií stálý obyvatel (dle Heskové (2006, str. 13) se jedná o osobu, která „žije alespoň šest po sobě následujících měsíců v jiném místě před příchodem do jiného místa na kratší dobu než šest měsíců“), návštěvník (osoba cestující v rámci země trvalé bydliště

11

na dobu kratší než šest měsíců s jiným cílem, než je výkon výdělečné činnosti), turista (vázán na podmínku alespoň jednoho přenocování, rozlišení z hlediska délky pobytu na turistu na dovolené a krátkodobě pobývajícího turistu) a výletník (návštěvník, který cestuje na dobu delší než 24 hodin s tím, že přenocuje v navštíveném místě). (Hesková, 2006) Poptávka po cestovním ruchu je nejvíce ovlivněna důchodem obyvatelstva, množstvím volného času, cenovou hladinou nabídky služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a způsobem života. (Hesková, 1999) Objektem cestovního ruchu je cokoliv, co se může stát cílem cestovního ruchu (stojí na straně nabídky). Jedná se např. o určité místo, historickou památku, kulturní akci, podnik apod. Cílové místo, jinak označováno též jako destinace cestovního ruchu nebo jen zkráceně destinace, musí mít vhodný potenciál pro cestovní ruch. Ten ale není rozmístěn rovnoměrně, může však mít místní až mezinárodní význam. V této souvislosti se hovoří o primární a sekundární nabídce. Primárná nabídka umožňuje naplnit cíle účasti

na

cestovním

ruchu

(poznávání,

oddech,

setkávání

s novými

lidmi)

prostřednictvím infrastrukturní vybavenosti, označované jako sekundární nabídka (jedná se o podniky a instituce, které nabízejí možnost ubytování, stravování, sportovních aktivit či kulturních akcí). (Hesková, 2006) Nabídka cestovního ruchu je ovlivněna kvalitou životního prostředí, technickým a technologickým pokrokem, kvalitou lidských zdrojů, distribučními a prodejními činiteli. (Hesková, 1999) 2.3.1. Činitelé ovlivňující cestovní ruch Na cestovní ruch, jako na systém, má vliv jeho okolí a to v podobě mnoha činitelů (faktorů). a) Selektivní (stimulační) faktory Stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky. Mohou být též vymezeny jako faktory povahy. Dělí se dále na faktory objektivní a subjektivní. Za objektivní můžeme považovat základní politické skutečnosti světového i místního

12

charakteru (mezi tzv. politické vlivy patří mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů,

charakter

politického

systému,

frekvence

střídání

vlád,

stabilita

vnitropolitické situace), administrativní činitele (jedná se o soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek, např. vízová povinnost, celní předpisy, systém hraničních přechodů), ekonomické předpoklady (zejména vliv ekonomického růstu, inflace, nezaměstnanosti, stability měny a úrokové míry), sociální vlivy (dosažená životní úroveň, objem volného času, životní styl), demografické a urbanizační vlivy (počet obyvatel, ekonomická aktivita, mobilita, střední délka života), ekologické podmínky (kvalita životního prostředí) a technické vlivy (technický rozvoj, úroveň ubytování, dopravy, obchod). Mezi subjektivní faktory řadíme psychologické vlivy (motivace, vnímání, učení a postoj) a další pohnutky ovlivněné kulturou a reklamou. (Hesková, 1999) b) Lokalizační podmínky Dle Ryglové (2009) rozhodují lokalizační podmínky o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností, charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit. Rozlišuje podmínky přírodního (klima, reliéf, fauna, flóra) a společenského charakteru (kulturní, zábavní a sportovní zařízení, kulturně historické památky a akce, se kterými se pojí stálá nebo jednorázová návštěvnost). c) Realizační podmínky Hesková (1999) považuje realizační podmínky za převažující pro konečnou fázi forem cestovního ruchu. Dále poukazuje na fakt, že umožňují prostřednictvím dopravy využívání materiálně-technické základny cestovního ruchu, kterou tvoří: 

ubytovací zařízení,



společné či veřejné stravování,



sportovně rekreační zařízení,



účelová zařízení,



cestovní kanceláře (Hesková, 1999).

13

Rozvoj cestovního ruchu v regionech však může dle Vaška (2002) narazit na bariéry v podobě: 

nedostatku potřebných odborníků,



absence marketingových koncepcí rozvoje,



nedostatečné a nekvalitní infrastruktury cestovního ruchu,



nevyhovujícího legislativního a daňového systému,



omezených finančních prostředků pro rozvoj podnikání,



nedostatku finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví.

2.4. Význam cestovního ruchu v regionálním rozvoji 2.4.1. Regionální rozvoj Regionální rozvoj je vědní disciplína, zkoumající prostorové, politické, sociální, ekonomické a další aspekty vývoje konkrétních území (regionů). Ty mají rozličný charakter, polohu, velikost i význam (Krejčí a kol., 2010). Interpretací regionu je mnoho (obecné i úzce specifikované). Dle Touška, Kunce, Vystoupila a kol. (2008, str. 373) je region „omezený složitý dynamický prostorový systém, který vznikl na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazuje určitý typ organizační jednotky, která jej odlišuje od ostatních regionů“. Z hlediska ekonomického vývoje rozlišujeme regiony na růstové, stagnující a problémové. Dle Krejčího a kol. (2010) se růstové regiony vyznačují budováním nových odvětví výroby a služeb a současně růstem počtu obyvatel díky přirozenému přírůstku a migraci, což obvykle vede k dalšímu rozvoji. Dále specifikuje stagnující regiony jako oblasti, kde nedochází z ekonomického hlediska oproti současné struktuře k žádným výraznějším změnám. Regiony vykazující zpravidla dlouhodobě nízkou ekonomickou výkonnost, příp. se vyznačují přítomností více nepříznivých socioekonomických jevů, pak označuje jako problémové. Problémové regiony můžeme dále členit. Strukturálně postižené jsou charakterizovány úpadkem odvětví, jež bylo pro danou oblast určující a vysokou mírou nezaměstnanosti. V České republice se jedná zejména o oblast severovýchodních Čech (Mostecko,

14

Karvinsko, Chomutovsko, Teplicko), kde došlo k útlumu těžební činnosti a celý region se tak dostal do značných potíží. Dalším typem jsou hospodářsky slabé regiony, pro něž je typický slabý výkon ekonomiky, nedostatečné využívání výrobních faktorů a nízké příjmy obyvatel (oblast Hodonínska, Znojemska, Třebíčska, Bruntálska). Posledním typem jsou regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Jedná se především o Děčínsko, Ústecko, Litoměřicko. Mezi problémové se mohou zařadit i tzv. venkovské regiony, které vykazují nízkou hustotu zalidnění doprovázenou postupným úbytkem obyvatel. Tyto oblasti jsou rozloženy po celém území České republiky, avšak jejich vyšší podíl vykazuje Morava. Jako příklad můžeme zmínit region Podluží, jež je tvořen čtrnácti vesnicemi soustředěnými v těsné blízkosti u sebe. Právě pro problémové regiony bývá cestovní ruch velkou pomocí a perspektivou možného budoucího rozvoje. 2.4.2. Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších hybatelů rozvoje regionů. Jak již bylo výše zmíněno, jeho podíl na ekonomice je ovlivněn selektivními, lokalizačními a realizačními předpoklady regionu a také destinačním managementem a marketingem. Pod destinačním managementem a marketingem si můžeme představit činnosti spadající do

oblasti

řízení,

koordinace

a

plánování,

dále

pak

mezimikroregionální

a meziregionální spolupráci a problematiku čerpání podpůrných fondů. (Hesková, 2006) Hrala (1987) dělí regiony na dvě skupiny podle vlivu cestovního ruchu na strukturu hospodářství regionu. Do první skupiny řadí regiony, ve kterých hraje cestovní ruch velkou roli a dalo by se říci, že utváří charakter daného území. Jedná se především o regiony lázeňské, například Karlovarsko či Poděbradsko. Mezi regiony druhé skupiny zařazuje ty, kde je cestovní ruch pouze doplňujícím oborem hospodářské aktivity. Sem spadá většina regionů. Dále však autor poukazuje na problém některých oblastí, kde časem dochází k útlumu původních hospodářských odvětví, jelikož se zde stal cestovní ruch profilujícím oborem. Jedná se zejména o horské regiony, kde je v současnosti určující letní a především pak zimní turistika.

15

Cestovní ruch má na regionální rozvoj nejen pozitivní, ale také negativní dopady. a) pozitivní dopady Vliv na ekonomiku patří k nejvýznamnějším faktorům, jež mají pozitivní dopad na regionální rozvoj. Cestovní ruch se podílí na tvorbě HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu prostřednictvím aktivního CR, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů, ovlivňuje investiční aktivity a podporuje rozvoj malého a středního podnikání. Jedná se o odvětví, které může přinést do národních i regionálních ekonomik významné finanční zdroje. (Vystoupil, Foretová, 2006) Tab. č. 1 Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2006-2010 Ukazatel

2006

2007

2008

2009

2010

Produkce celkem (zc)

8 323 461 9 238 420 9 677 283 8 786 554 9 309 944

Mezispotřeba celkem (kc)

5 412 466 6 056 936 6 352 285 5 524 956 5 901 646

Hrubá přidaná hodnota celkem (zc)

2 910 995 3 181 484 3 324 998 3 261 598 3 408 298

Daně minus dotace Hrubý domácí produkt

314 709

357 449

367 624

367 913

370 582

3 225 704 3 538 933 3 692 622 3 629 511 3 778 880

Produkce CR (zc)

241 595

250 407

251 543

238 257

238 634

Mezispotřeba CR (zc)

157 101

164 173

165 116

149 815

151 272

Podíl cestovního ruchu na HPH (%)

2,9

2,7

2,6

2,7

2,6

HPH cestovního ruchu (zc)

84 494

86 234

86 427

88 442

87 362

HPH CR - Charakteristická odvětví

58 581

61 086

61 117

63 940

63 425

HPH CR - Související odvětví

23 230

21 844

22 257

21 395

21 062

HPH CR - Nespecifická odvětví

2 683

3 304

3 054

3 107

2 875

HPH CR - Charakteristická odvětví (%)

69,3

70,8

70,7

72,3

72,6

HPH CR - Související odvětví (%)

27,5

25,3

25,8

24,2

24,1

HPH CR - Nespecifická odvětví (%)

3,2

3,8

3,5

3,5

3,3

Daně CR

15 462

16 845

17 024

15 851

12 891

HDP CR

99 956

103 079

103 451

104 293

100 253

3,1

2,9

2,8

2,9

2,7

Podíl cestovního ruchu na HDP (%)

Zdroj: ČSÚ [1] Cestovní ruch se v roce 2010 podílel na HDP 2,7 %. Kromě roku 2009 je patrný jistý pokles zapříčiněný růstem ostatních odvětví národního hospodářství. Totéž je patrné i na vývoji podílu tohoto odvětví na hrubé přidané hodnotě, kde byl mezi lety 2006

16

a 2010 zaznamenán pokles o 0,3 %. I přes to, že efektivnost tohoto odvětví pozvolna klesá, patří i nadále mezi významné a nepostradatelné faktory rozvoje regionů i celé ekonomiky. Tab. č. 2 Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu ČR v letech 2006– 2010 a jejich podíl na HDP a exportu

V miliónech USD Meziroční index Podíl devizových příjmů CR na HDP (%)

2006 5540,9 118,5

2007 6382,9 115,2

2008 7207,3 112,9

2009 6478,1 89,9

2010 6670,6 103,0

3,9

3,6

3,3

3,4

3,5

6

5,3

Podíl devizových příjmů 5,8 5,2 4,9 CR na exportu (%) Zdroj: vlastní návrh podle Cestovní ruch v České republice 2010 [2]

Význam cestovního ruchu lze také vyčíst z výše devizových příjmů aktivního příjezdového cestovního ruchu, které mají pozitivní vliv na platební bilanci. V roce 2010 dosahovaly výše 6,7 miliard USD, což je v přepočtu zhruba 127 miliard korun. Podíl devizových příjmů na HDP se mezi lety 2006 a 2010 pohyboval mezi 3 - 4 %, tudíž se dá označit za relativně vyrovnaný. Podíl devizových příjmů cestovního ruchu na exportu zaznamenal mezi lety 2006 a 2008 mírný pokles, avšak od roku 2009 došlo k opětovnému nárůstu. Graf č. 1 Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu v letech 2006-2010 Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu České republiky v letech 2006–2010

Výše devizových 8000,0 příjmů 6000,0 4000,0 2000,0 0,0

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: vlastní návrh podle Cestovní ruch v České republice 2010 [2]

17

Graf č. 2 Podíl devizových příjmů ze zahraničního cestovního ruchu na HDP a exportu v letech 2006-2010

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu Podíl v % 7 6 5 4 3

na HDP

2

na exportu

1 0 2006

2007

2008

2009

2010

Rok

Zdroj: vlastní návrh podle Cestovní ruch v České republice 2010 [2] Vliv na zaměstnanost. Obecně se dá říci, že se jedná o odvětví, které může napomoci ke snížení nezaměstnanosti a zvýšení příjmů, což může v konečném důsledku přispět i ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva, protože v odvětví cestovního ruchu vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Ryglová (2009) uvádí, že díky multiplikačnímu efektu každé pracovní místo v cestovním ruchu otevírá možnost vzniku v průměru dalším třem pracovním příležitostem. Nabízí pracovní příležitosti jak v kvalifikovaných profesích, tak i takových, pro něž není žádná zvláštní kvalifikace nezbytná.

18

Tab. č. 3 Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR v letech 2006-2010 Ukazatel Počet zaměstnaných osob v nár. hospodářství

2006

2007

2008

2009

2010

5 088 340 5 223 840 5 288 361 5 231 822 5 054 538

v tom: sebezaměstnaní

927 720

944 380

952 571

977 891

916 762

zaměstnanci

4 160 620 4 279 460 4 335 790 4 253 931 4 137 776 Počet pracovních míst v národním hospodářství 5 050 293 5 186 507 5 275 713 5 185 387 5 021 260 v tom: sebezaměstnaní 937 244 959 021 993 247 995 158 935 535 zaměstnanci 4 113 049 4 227 486 4 282 466 4 190 229 4 085 725 Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu 235 935 236 024 241 236 239 499 235 569 v tom: sebezaměstnaní 50 853 51 348 51 635 51 155 47 665 zaměstnanci Podíl CR na celkové zaměstnanosti Zaměstnané osoby (v %) Počet pracovních míst v cestovním ruchu v tom: sebezaměstnaní zaměstnanci Podíl CR na celkové zaměstnanosti Pracovní místa (v %)

185 082

184 676

189 601

188 344

187 903

4,64

4,52

4,56

4,58

4,66

231 476

233 481

236 376

236 588

232 073

50 625

52 542

51 015

52 411

49 685

180 851

180 939

185 360

184 177

182 388

4,58

4,50

4,48

4,56

4,62

Zdroj: ČSÚ [3] Z výsledků šetření Českého statistického úřadu je patrné, že se podíl cestovního ruchu jak na celkové zaměstnanosti, tak i na tvorbě pracovních míst stále zvyšuje. I přes to, že přímá zaměstnanost v cestovním ruchu v posledních letech pozvolna klesá, nesmíme opomenout fakt, že díky vysokému multiplikačnímu efektu může být konečná zaměstnanost vyvolaná odvětvím cestovního ruchu vyšší. V roce 2010 dosáhl počet zaměstnaných osob v národním hospodářství hodnoty 5 054 538. Na odvětví cestovního ruchu připadalo 235 569 osob, z toho 187 903 tvořili zaměstnanci a 47 665 byli pracující majitelé firmy a spolupracující členové domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. Dle Statistik cestovního ruchu od Franke a kol. (2012) je většina služeb a činností spojených s cestovním ruchem náročnější na množství pracovní síly. Jelikož ale nevyžaduje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, vykazuje nižší produktivitu práce, než je průměr České republiky.

19

Vliv na kulturu a tradice v pozitivním smyslu spatřuje Hesková (1999) v zachování historických a kulturních památek, v ochraně kulturních památek (např. zřizování ochranných zón UNESCO) a v uchování kulturních prvků (folklóru, tradic, umění a řemesel). Za pozitivní vliv na životní prostředí můžeme považovat vytváření velkoplošných (národní parky, chráněné krajinné oblasti) či maloplošných (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky) chráněných území v místech, kde je přírodní prostředí atraktivní pro cestovní ruch. Cestovní ruch má také vliv na budování image měst. Ta by měla být postavena na přírodních a historických zvláštnostech, ale současně také vycházet z inovačního potenciálu území. Dále pomáhá oslovit potenciální investory prostřednictvím místních památek,

událostí

a

kulturních

hodnot.

Oslovuje

potenciální

zákazníky či

spolupracovníky místních subjektů, napomáhá realizaci a prosazení rozvojových aktivit a projektů. (Foret, Foretová, 2001) b) negativní dopady Vliv na životní prostředí patří mezi nejvýraznější negativní dopady cestovního ruchu na rozvoj regionů. Může docházet k devastaci přírody, nadměrnému znečišťování, nepřiměřenému využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a nerespektování asimilační kapacity při čerpání přírodních zdrojů obnovitelných. Vliv na kulturu a tradice v negativním smyslu je doprovázen akulturací, čili procesem, v rámci něhož dochází k ničení kulturních a sociálních vztahů a přenášení cizích norem na společnost, která není na takový vývoj dostatečně připravena. Míra akulturace závisí na stupni rozvoje cestovního ruchu, na společensko-ekonomickém rozvoji navštívené země a na formách cestovního ruchu (druhu kontaktu turistů s domácím obyvatelstvem). Velkým problémem je také vznik doprovodných jevů CR v podobě nárůstu kriminality, prostituce či distribuce omamných látek. (Hesková, 1999) Cestovní ruch však může mít i negativní vliv na ekonomický rozvoj. Pokud dojde k selhání destinačního managementu a marketingu například v podobě chybného

20

odhadu potenciálu oblasti, může region přijít o investice, dotace a jiné finanční zdroje potřebné pro rozvoj území.

2.5. Organizace cestovního ruchu V České republice podléhá správa cestovního ruchu na národní úrovni Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a na úrovni regionální krajským a obecním úřadům. Dále se cestovním ruchem zabývají i další subjekty, jako například česká agentura CzechTourism, či řada mezinárodních organizací (UNWTO, Evropská komise cestovního ruchu, TAC, SANCO, AIEST, WTTC a jiné). 2.5.1. Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj bylo zřízeno na základě zákona č. 272/1996 Sb. Jedná se o ústřední orgán státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmů bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, veřejné dražby a pohřebnictví. Dále například spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, plní roli Národního koordinačního orgánu (stanovuje jednotný rámec pro řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v České republice), zabezpečuje činnosti spojené s Kohezní politikou EU v ČR, poskytuje informační metodickou pomoc územním samosprávným celkům. [4] Ministerstvo je metodickým a koordinačním orgánem pro všechny, kdo působí v oboru cestovního ruchu. V rámci své činnosti vychází zejména z Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. [4] Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu prostřednictvím využívání a dalšího rozvoje dostupného potenciálu s cílem zvýšit konkurenceschopnost cestovního ruchu na národní i regionální úrovni. Podmínkou je nenarušování ochrany přírody a dalších složek životního prostředí.

21

Cílů je dosahováno zejména prostřednictvím podpory marketingu, zkvalitněním služeb spojených s cestovním ruchem a rozvojem infrastruktury pro cestovní ruch. Konkrétně se jedná například o výrazné rozšíření a zkvalitnění nabídky moderních turistických produktů a programů (tvorba produktů zaměřených na šetrné formy cestovního ruchu, wellness pobyty, kongresový CR apod.), budování integrované sítě cyklotras a cyklostezek, zavádění jednotné národní kategorizace a certifikace v oblasti kvality služeb v zařízeních cestovního ruchu, propagace České republiky jako zajímavé turistické destinace, podpora činnosti turistických informačních center. [5] 2.5.2. Krajské a obecní úřady Krajské a obecní úřady vykonávají správu cestovního ruchu na regionální úrovni. Většinou se touto problematikou zabývá odbor regionálního rozvoje. Do jeho náplně činnosti spadá vytváření koncepčních a rozvojových dokumentů cestovního ruchu krajů/obcí, vytváření a realizace podpůrných programů pro rozvoj cestovního ruchu na úrovni krajů/obcí (využití prostředků EU, krajské programy), koordinace aktivit podnikatelských subjektů v rámci své působnosti, vytváření a realizace marketingu, propagace a prezentace daného území včetně tvorby a realizace regionálních produktů cestovního ruchu, provádí analýzy rozvoje odvětví cestovního ruchu, komunikuje a spolupracuje s turistickými informačními centry. [5] 2.5.3. CzechTourism V roce 1993 byla zřízena příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR), která spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 1. srpna 2003 je jejím oficiálním názvem Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Jejím hlavním posláním je propagace a prezentace České republiky jako atraktivní turistické destinace na domácím i zahraničním trhu. Ve své činnosti se opírá o domácí turistické regiony, města, obce a podnikatelské subjekty. CzechTourism podporuje příjezdový a domácí zahraniční ruch, svými aktivitami se snaží zvyšovat návštěvnost českých turistických destinací, provádí marketingové výzkumy, zpracovává statistiky, pořádá semináře regionálních prezentací pro zástupce českých cestovních kanceláří, provozuje marketingovou podporu podnikatelům v rámci různých projektů a reklamních kampaní a spolupracuje s organizacemi cestovního ruchu v českých regionech. [6]

22

2.5.4. UNWTO Světová organizace cestovního (UNWTO, World Tourism Organization) patří k nejvýznamnějším vládním organizacím cestovního ruchu. Vznikla jako nástupce IUOTO (Mezinárodní unie oficiálních turistických organizací, International Union of Official Travel Organizations), založené v roce 1947. Od roku 2003 je UNWTO specializovanou agenturou OSN. Jejím sídlem je Madrid a v současné době sdružuje 161 členských zemí a 390 zemí přidružených. Nejvyšším orgánem je Valné shromáždění, které zasedá každé dva roky a setkávají se v něm nejvyšší představitelé světového cestovního ruchu, zástupci vlád členských států, odborníků a organizací působících v oblasti cestovního ruchu. Dalšími orgány jsou Výkonná rada (nejvyšší exekutivní orgán UNWTO), Sekretariát (vedení administrativy organizace) a pomocné orgány v podobě šesti regionálních komisí (Africká, Americká, východní Asii a Pacifik, Evropská, Blízký východ a jižní Asie). [7]

23

3

Cíl a metodika práce

Cílem a obsahem bakalářské práce je zhodnocení potenciálu cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko. Pro splnění zadaného řešení byla nejprve zpracována teoretická část studiem odborné literatury a dalších zdrojů týkající se dané problematiky. Pro zpracování vlastní práce byl vytvořen a následně vyhodnocen dotazník. Dalším krokem bylo hodnocení mikroregionu z hlediska silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb a zpracování návrhu strategií vyplývajících z matice SWOT.

3.1. Kvantitativní výzkum - dotazník V rámci vlastní práce byl vytvořen dotazník, jehož cílem bylo zjistit, jak hodnotí cestovní ruchu v mikroregionu Mikulovsko jeho obyvatelé. Tento okruh respondentů byl zvolen záměrně. Důvodem k tomu byl fakt, že pokud s místem svého bydliště nejsou spokojeni sami místní obyvatelé (například shledávají obec nezajímavou či poukazují na nízkou úroveň služeb a podobně), nebude obec dostatečně propagována a tím pádem ani tolik navštěvována turisty. Dotazníky byly respondentům zprostředkovány ve dvou formách

– tištěné

a elektronické. Zaslány byly na obecní úřady jednotlivých obcí, rozdány v tištěné podobě vzorku dotazovaných a sdíleny prostřednictvím sociální sítě Facebook.

3.2. Situační analýza - SWOT SWOT analýza je metodou hodnocení silných stránek (Strengths), slabých stránek (Weaknesses), příležitostí (Oportunities) a hrozeb (Threats) organizací, projektů, strategií. V této bakalářské práci bude využita na zhodnocení potenciálu cestovního ruchu vybraného mikroregionu. V rámci SWOT analýzy se rozeznává tzv. vnitřní (mikro) prostředí a vnější (makro) prostředí. Mikroprostředí je charakterizováno faktory, jež můžeme ovlivnit (analýza silných a slabých stránek, neboli S-W analýza. Naopak makroprostředí je tvořeno

24

prvky, jež ovlivnit nemůžeme, ale ony ovlivňují nás (analýza příležitostí a hrozeb, neboli O-T analýza). Na základě toho principu se poté vytvoří matice (viz. obr. 1), do jejíchž polí se objektivně rozdělují jednotlivé charakteristiky. Obr. č. 1 Vzor matice pro SWOT analýzu

Zdroj: Sun Marketing [8] SWOT analýza je nástrojem dlouhodobého plánování. Aby měla vysokou vypovídací hodnotu, musí se sledovat jednotlivé charakteristiky daného mikroregionu s ohledem na tytéž charakteristiky v rámci větších celků (regionů, státu či kontinentu). (Foret, Foretová, 2001) Základ SWOT analýzy spočívá v jednoduchém, ale výstižném rozboru a hodnocení výchozího stavu. Dále pomáhá upozornit na problémy nebo nové příležitosti k růstu. Slouží též jako podklad při vytváření strategií (např. strategií rozvoje regionů). Dědina a Cejthamr (2005) rozdělují strategie na následující: Strategie SO využívá silných stránek k maximálnímu využití příležitostí. Jedná se o ideální situaci. Často je též nazývána jako maxi - maxi.

25

Strategie WO se snaží odstranit slabé stránky prostřednictvím příležitostí. Často je též nazývána mini - maxi. Strategie ST předpokládá odstranění hrozeb využitím silných stránek. Často je též nazývána maxi - mini. Strategie WT představuje nejhorší variantu, kdy se musíme vypořádat nejen se slabými stránkami, ale i s hrozbami. Jedná se o situaci, jež vážně ovlivňuje další existenci daného projektu, záměru apod. Často je též nazývána mini - mini. Tab. č. 4 Matice SWOT se skupinami strategií Vnitřní prostředí Vnější prostředí

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitostí

Strategie SO maxi-maxi

Strategie WO minii-maxi

Hrozby

Strategie ST maxi-mini

Strategie WT mini-mini

Zdroj: vlastní návrh dle Pošváš, Erbes (2008) Výsledky SWOT analýzy se dále vyhodnocují prostřednictvím matice hodnocení faktorů vnitřního prostředí (Internal Factor Evaluation Matrix – IFE) a matice hodnocení faktorů vnitřního prostředí (External Factor Evaluation Matrix – EFE). Tyto matice napomáhají konkretizovat vlivy jednotlivých faktorů zjištěných v rámci SWOT analýzy s ohledem na jejich důležitost a jak na ně strategicky reagovat. (Pošvář, Tomšík, Žufan, 2004) Tvorba EFE a IFE matice se dle Pošváře, Tomšíka a Žufana (2004) skládá z následujících kroků: 1. Identifikace kritických faktorů úspěchu – 10 až 20 faktorů zahrnujících příležitosti a hrozby (EFE matice) nebo silné a slabé stránky (IFE matice). 2. Přiřazení váhy v intervalu 0,0 až 1,0 každému faktoru – Váha určuje relativní důležitost faktoru. Součet všech vah musí být roven 1,0.

26

3. Přiřazení známky 1 až 4 každému faktoru – známky se udělují podle reakce strategie na daný faktor, podle efektivity stávajících strategií (4 = velmi dobrá reakce, 1 = velmi špatná reakce). 4. Vynásobení váhy každého faktoru odpovídající známkou – tímto se získá tzv. vážené skóre každého faktoru 5. Sečtení všech vážených skóre a určení celkového váženého skóre – konečné hodnoty se pohybují v intervalu <4,0 - 1,0>. Tab. č. 5 Obecná podoba IFE/EFE matice Faktor

Váha

Známka

Vážené skóre

Seznam nejdůležitějších faktorů vnitřního/vnějšího prostředí

<0,0; 1,0>

<4,0; 1,0>

váha X reakce

Celkem

1,00

Suma

Zdroj: vlastní návrh dle Pošvář, Tomšík, Žufan (2004) Celkové vážené skóre 4,0 znamená vynikající reakci na příležitosti a hrozby v okolí (EFE), případně velkou vnitřní sílu (IFE). Celkové vážené skóre 1,0 znamená, že strategie nejsou zaměřeny na využívání příležitostí a předcházení hrozbách (EFE), případně na využívání silných stránek a zdokonalování slabin (IFE).

27

4

Hodnocení cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko

Mikroregion Mikulovsko se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Břeclav. Charakteristickými rysy jsou jeho poloha při hranicích s Rakouskem. Venkovský charakter, teplé klima a velmi úrodná půda vytváří předpoklad pro zemědělskou činnost s vysokým potenciálem. Dobrovolný svazek obcí Mikulovsko je tvořen osmnácti obcemi – Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec. Rozloha tohoto území je 273,85 km² (jedná se téměř o 21 % rozlohy okresu Břeclav a 3,5 % rozlohy Jihomoravského kraje) a k 31. 12. 2011 čítala 20 366 obyvatel. Tab. č. 6 Regionální vazby Česká republika NUTS I NUTS II Jihovýchod NUTS III Jihomoravský kraj NUTS IV okres Břeclav jednotlivé obce NUTS V Zdroj: vlastní návrh Jihovýchodní část státní hranice České republiky s Rakouskem tvoří jižní hranici mikroregionu Mikulovsko, který na východě sousedí s Lednicko-valtickým areálem. Hranice dále pak pokračuje nádržemi Vodního díla Nové Mlýny na severu a na západě ji pak obtéká řeka Dyje, která tvoří hranici se znojemským okresem. Tato poloha je pro region velmi příznivá, především díky silniční síti, která jej spojuje prakticky s celou Evropou. Probíhá tudy několik komunikací evropského významu, ať je to severojižní tah E 461, komunikace I/52 Brno – Mikulov – státní hranice – Vídeň, či síť dalších komunikací I. a II. třídy i místních silnic. Z Mikulova, centra regionu, i když leží v jeho nejjižnější části, je snadná dostupnost do Brna, vzdáleného cca 55 km a tím dostupnost dálnice D1 na Prahu, do 75 km vzdálené Vídně, která otvírá cestu do jižní části Evropy nebo do Břeclavi, odkud je to velmi blízko na Slovensko a odtud do východní Evropy. Menší význam má však železniční doprava, která má převážně jen

28

regionální charakter. Ostatní druhy dopravy – letecká nebo lodní – jsou v regionu zastoupeny jen na úrovni turistické atrakce (občasné vyhlídkové lety a okružní plavby po Novomlýnských nádržích). Obr. č. 2 Schematická mapa území

Zdroj: Mapy CRR [9], upraveno autorkou

29

Tab. 7 Základní přehled o mikroregionu Mikulovsko Počet obyvatel Obec

Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec Celkem

Podíl na Počet celkovém počtu (%)

405 486 1563 436 1705 312 1690 438 627 543 7374 421 1145 341 715 553 762 850 20366

1,99 2,39 7,67 2,14 8,37 1,53 8,30 2,15 3,08 2,67 36,21 2,07 5,62 1,67 3,51 2,72 3,74 4,17 100

Výměra v ha 500 1124 1310 697 1787 883 3519 781 1265 769 4532 651 1674 614 2 660 1303 933 2078 27 080

Míra Podíl Míra registrované na ekonomické celkové nezaměstnanosti aktivity (%) (%) výměře (%)

1,83 4,10 4,78 2,55 6,53 3,22 12,85 2,85 4,62 2,81 16,55 2,38 6,11 2,24 9,71 4,76 3,41 7,59 100

9,3 13,6 8,9 19,8 10,4 12,1 15,4 10,0 13,0 9,7 12,5 6,7 12,5 24,3 12,6 11,0 11,3 19,7 x

55,8 46,91 51,89 44,04 50,85 55,45 52,9 50 37,96 47,33 55,29 60,57 52,4 41,06 50,07 50,81 49,74 46,47 x

Zdroj: ČSÚ [10] Mikroregion Mikulovsko vykazuje hustotu zalidnění 74 obyvatel/km2. V porovnání s Českou republikou (133 obyvatel/km2) či samotným Jihomoravským krajem (159 obyvatel/km2) se však jedná o hustotu podprůměrnou. Tento fakt je ovlivněn nízkou mírou osídlení a nepříznivými socio-ekonomickými podmínkami. V regionu převažují malá sídla vesnického charakteru s méně než 1 000 obyvatel. Tuto hranici překračují jen Dolní Dunajovice (1 705 obyvatel), Drnholec (1 690 obyvatel), Březí (1 563 obyvatel), Novosedly (1 145) a Mikulov, jediné město v mikroregionu (7 374 obyvatel, jež představují 36,21 % všech obyvatel). Pouhý 1,53% podíl na celkovém počtu obyvatel oblasti mají Dolní Věstonice, 1,63% podíl má Nový Přerov a 1,99% Bavory, které jsou

30

současně svou rozlohou nejmenší obcí (výměrou 500 ha představují pouze 1,83% podíl na celkové rozloze mikroregionu). Naopak nejrozlehlejší je Mikulov s 4 532 ha (jedná se o 16,55% podíl). Celý okres Břeclav se dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. V mikroregion Mikulovsko je však tato situace trvale nejhorší. V roce 2011 v průměru dosahovala 12,9 %. Hodnota pro okres Břeclav byla v témž období 11,1 % a pro celou Českou republiku jen 6,4 %. Nejvyšší nezaměstnanost vykazoval Nový Přerov (24,3 %), Dobré pole (19,8 %) a Sedlec (19,7 %). Tyto obce mají nízkou občanskou vybavenost, nejsou zde větší firmy (výjimkou je firma HTS sídlící v Novosedlích), jež by dokázaly pojmout vyšší počet zaměstnanců. Průmysl je z větší části centralizován v Mikulově, kde i přesto byla také nezaměstnanost vyšší, než celorepublikový průměr (12,5 %). Největším zaměstnavatelem je zde firma Gebauer & Griller Kabeltechnik, která i přes své neustálé rozšiřování není schopná zaměstnávat takové množství uchazečů, jež by závratným způsobem ovlivnilo celkovou výši nezaměstnanosti. I z tohoto důvodu stále více obyvatel mikroregion opouští a stěhuje se do větších měst (zejména Brna), kde jsou lepší podmínky k nalezení zaměstnání nebo alespoň za prací dojíždí (často i do blízkého Rakouska). S nezaměstnaností

je

úzce

spjata

výše

ekonomicky

aktivního

obyvatelstva.

V mikroregionu Mikulovsko dosahuje míra ekonomické aktivity, čili podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel, v průměru hodnoty 49,97 %, což je v porovnání s daty uveřejněnými Českým statistickým úřadem pro Jihomoravský kraj (57,8 %) či celou Českou republiku (58,3 %) nižší číslo. V roce 2011 bylo v mikroregionu hlášeno 1 321 uchazečů o zaměstnání, což je 19,5 % z celookresního počtu.

31

4.1. Přírodní podmínky Oblast

Mikulovska

je

tvořena

třemi

ortografickými

soustavami.

Jedná

se

o Vněkarpatskou sníženinu (sestávající se z Drnholecké pahorkatiny, Dyjsko-svratecké nivy a Dunajovických vrchů), Vnější západní Karpaty (tvořeny Mikulovskou vrchovinou, jež se dále člení na Pavlovské vrchy a Milovickou pahorkatinu) a Vídeňskou pánev (Valtická pahorkatina). Místní krajina je spíše rovinného až mírně zvlněného rázu, což je výhodné pro cykloturistiku, oblast Pavlovských vrchů je pak vhodná pro turistiku pěší. Míra zalesnění je poměrně nízká na rozdíl od velmi vysokého podílu orné půdy. (Franke a kol., 2012) Na svazích Pálavy a v Milovickém lese se vyskytují převážně teplomilné doubravy, pozůstatky lužního lesa jsou v okolí obce Drnholec. Na území ostatních obcí se daří zejména akátovým lesíkům a větrolamům z topolů. Rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném regionu brzdí do určité míry množství chráněných lokalit, jež zde byly vyhlášeny. Jedná se o 1 chráněnou krajinnou oblast, 21 evropsky významných lokalit, 3 národní přírodní památky, 3 národní přírodní rezervace, 6 přírodních památek, 14 přírodních rezervací, 5 ptačích oblastí a 8 památných stromů. Nejvýznamnější postavení má CHKO Pálava, jež byla vyhlášena roku 1976 a v roce 1986 označena za biosférickou rezervaci. Svou rozlohou 83 km2 zaujímá 28,4 % regionu. Část území je součástí Mokřadů Dolního Podyjí chráněných Ramsarskou konvencí. CHKO Pálava patří mezi nejvýznamnější území v České republice z hlediska výskytu fauny. Mnoho druhů zde dosahuje svých největších populací a žije zde i pravděpodobně nejvyšší množství zvláště chráněných druhů živočichů ze všech velkoplošných chráněných území ČR. (Rozbory chráněné krajinné oblasti Pálava, 2005) Dalším určujícím znakem Mikulovska je teplé klima, což má za důsledek, že je tato oblast navštěvována turisty zejména v létě. Dle Quittovy klasifikace náleží celé území do nejteplejší oblasti v České republice – T 4 (W4). Oblast se vzhledem k průměrné roční teplotě (9,6°C) řadí k nejsušším územím ČR. Nejvíce srážek je v červenci, který je současně i nejteplejším měsícem (v průměru 19,6°C), nejméně srážek je v lednu, jež je zároveň nejchladnějším měsícem (v průměru -1,5°C). Tyto podmínky jsou příznivým

32

faktorem pro zemědělství, jež je charakteristickým rysem celé oblasti. Převažují zde široké bloky orné půdy o rozloze několik desítek hektarů, na kterých se nejlépe daří obilí, slunečnici a řepce olejce. Krajinný ráz je dotvářen vinicemi, jejichž množství neustále narůstá. Prostor zde dostává i ekologické zemědělství, jemuž se věnují zejména v obcích Pavlov a Perná. (Rozbory chráněné krajinné oblasti Pálava, 2005) Pro mnoho turistů jsou lákadlem místní hydrologické prvky v podobně vodních nádrží, rybníků a vodních toků. Území patří k povodí řeky Moravy a Dyje. Nejvýznamnější jsou z hlediska cestovního ruchu Novomlýnské nádrže vybudované mezi lety 1975 a 1989, rozkládající se na ploše 3 226 ha pod Pavlovskými vrchy. Ve zkoumaném území se nachází i největší moravský rybník Nesyt (rozloha 295 ha), dále pak rybníky Apollo (slouží k rekreačním účelům) či Vrkoč (chov ryb). Velkým problémem je však klesající kvalita vod v téměř všech výše zmíněných hydrologických prvcích, což omezuje další rozvoj turismu v dané lokalitě. (Franke a kol., 2012)

4.2. Historie mikroregionu Mikroregion Mikulovsko má velmi bohatou historii. Paleontologické nálezy v okolí Dolních Věstonic a Milovic dokládají osídlení této oblasti nepřetržitě již od dob lovců mamutů (světoznámý je nález Věstonické venuše), kteří se zde usídlili díky vhodným přírodním podmínkám. Ty umožňovaly jak lov velkých stádových zvířat, tak i rybolov zvláště ve vodách řeky Dyje. Ta byla také na počátku rozvoje prvního zemědělství v této oblasti. Ve 4. století před naším letopočtem se v okolí Pálavy usídlili Keltové, kteří s sebou přinesli znalost hrnčířského kruhu. Jejich keramika byla nalezena v Milovicích, pohřebiště a zbraně v Mikulově a v Dolních Věstonicích duhovky (keltské mince – jedny z prvních ražených mincí na území současné České republiky). V prvních třech stoletích našeho letopočtu bylo Podyjí pod nadvládou Římanů. Za vlády císaře Marca Aurelia zde byl vybudován vojenský tábor, jehož pozůstatky jsou dodnes patrné zejména na vrchu Burgstal u Pasohlávek. Postupně žili v této oblasti i kmeny Hunů a později Slovanů. Celá oblast byla v 7. století součástí Sámovy říše a v 9. století Velké Moravy. Významným historickým milníkem bylo 13. století, kdy se území stalo součástí rozsáhlého panství Liechtensteinů. Došlo k hospodářskému rozmachu, rozvoji vinařství a rybníkářství, nárůstu počtu obyvatel, s čímž byl spojen vznik nových obcí.

33

Dalším důležitým rokem byl r. 1421, kdy byli vypovězeni Židé z Vídně, a proto se usadili v Mikulově, kde vytvořili největší a nejvýznamnější židovskou komunitu na Moravě a přispěli k jeho dalšímu rozvoji zejména po obchodní stránce. (Filipová, 2004) Když v 16. století kvůli zadlužení ztratili Liechtensteinové své statky v Drnholci a Mikulově, nastoupily zde nové rody – Tiefenbachové a Dietrichsteinové. Kardinál František Dietrichstein, který sídlil v Mikulově v letech 1611 až 1636, z něj učinil neoficiální hlavní město Moravy a zasloužil se o jeho podobu, jakou známe dnes. Mikulovský zámek se za jeho vlády stal také místem konání mnoha jednání státního i evropského významu. V první polovině 19. století vývoj v mikroregionu negativně ovlivnila dopravní revoluce. Došlo ke vzniku železniční trati z Brna do Vídně. Ta však z důvodu špatného rozhodnutí majitelů mikulovského panství vedla přes Břeclav. A tak se do té doby ne příliš důležité místo začalo značně rozvíjet na úkor Mikulovska. (Filipová, 2004) Ke konci 19. Století v mikroregionu započal rozmach průmyslu. Vznikaly první cihelny (Mikulov, menší dílny v Drnholci a Dolních Věstonicích), vápenky (Mikulov, Dolní Dunajovice), technické dílny (Mikulov, Drnholec, Dolní Dunajovice), pily (Drnholec, Dolní Věstonice, Mikulov), mechanické pletárny (Perná, Mikulov) či mlýny poháněné párou, později benzínem a elektřinou (Drnholec, Dolní Věstonice, Dolní Dunajovice), z nichž některé přetrvaly do dnešní doby. I přes to všechno bylo stále určujícím odvětvím hospodářství zemědělství (zejména pěstování vinné révy), které si své primární místo udrželo až do počátku 21. století. (Filipová, 2004) Vývoj regionu byl vždy spjat s jeho obyvatelstvem. Od prvopočátku dějin se zde vystřídalo mnoho národů. Vzhledem k poloze Mikulovska zde měli stále větší vliv Němci. Např. v roce 1930 tvořili z celkového počtu 25 133 obyvatel 80 % Němci, 8,1 % Charváti, 3,6 % ostatní národnosti a jen 8,5 % Češi. Po roce 1938 se vznikem Protektorátu Čechy a Morava staly všechny obce této oblasti součástí Německa. Toto období a 2. světová válka byla pro místní obyvatelstvo plné strádání. Židé byli z Mikulova deportováni a téměř vyhlazeni. Po konci války došlo ke konfiskaci

34

německého a charvátského majetku, odsunutí nečeského obyvatelstva a dosídlení oblasti obyvatelstvem českým. (Filipová, 2004) Po roce 1948 byly místní soukromé podniky zlikvidovány či zestátněny. Do roku 1959 byla ukončena socializace a zemědělské majetky byly sloučeny do JZD a státních statků (v Březí, Dolních Dunajovicích, Dolních Věstonicích, Drnholci, Klentnici, Mikulově, Milovicích, Pavlově, Perné a Sedleci). Ty se staly zaměstnavateli největšího podílu obyvatelstva Mikulovska. (Filipová, 2004) Po sametové revoluci v roce 1989 a následné privatizaci došlo k nárůstu podnikatelských subjektů, ke změnám struktury jednotlivých oborů, k přesunu pracujících především do oblasti terciálního sektoru národního hospodářství a k soustředění průmyslové výroby z okolních vesnic převážně do Mikulova. (Filipová, 2004)

4.3. Hlavní formy cestovního ruchu a turistické cíle Cestovní ruch je na Mikulovsku z větší části vázán na zdejší přírodní podmínky. Celá oblast je protkána sítí cyklostezek, které jsou součástí dálkových cyklotras Greenways, a trasami vhodnými pro pěší turistiku. Ty jsou dotvářeny místními panoramaty. Jedná se zejména o Pavlovské vrchy, či jednotlivé vrcholy, jako např. Svatý kopeček v Mikulově, který ročně navštíví desítky turistů. K jeho vrcholu vede Křížová cesta ke kapli sv. Šebestiána, jež je lemována 14 kapličkami a dalšími menšími sakrálními stavbami, které jsou v současné době celoplošně rekonstruovány. Hojně navštěvovány jsou i turistické trasy vedoucí ke zříceninám hradu Děvičky a k Sirotčímu hradu. Dalším lákadlem jsou historické památky. Významnou pozici má především město Mikulov, jež je kulturním centrem mikroregionu. V ochranném pásmu Městské památkové rezervace Mikulov se nachází barokní zámek, jenž dlouhá léta patřil rodu Lichtensteinů a později i Dietrichsteinů. Významné je dále náměstní s renesančními domy, morovým sloupem a Dietrichsteinskou hrobkou. Mikulov se vyznačuje i množstvím sakrálních staveb, jakými jsou například Kostel sv. Václava, Kostel sv. Jana Křtitele, pravoslavný kostel sv. Mikuláše, Synagoga a další památky židovské obce. Za hodnotnou je dále považována i památková rezervace obce Pavlov, která je

35

typická barokní lidovou architekturou vinařských domů, kulturní památky na návsi v Dolních Věstonicích, zámek a kostel v Drnholci, archeologická naleziště a památky v Pavlově a Dolních Věstonicích. Architektonickými památkami v ostatních obcích jsou z větší části pouze kostely. Jednou z hlavních atraktivit mikroregionu je vinařství. Návštěvníci z celé republiky i okolních zemí mají v oblibě vinné sklípky v typicky vinařských obcích. Za jedny z nejvýznamnějších se dají považovat obce Perná, Horní a Dolní Věstonice, či samotný Mikulov. Celá tato oblast je součástí sítě Moravských vinařských stezek. Vinařství je úzce spojeno s lidovými a folklorními tradicemi, jakými jsou vinobraní či otevírání sklepů. Novodobou tradicí se stalo Pálavské vinobraní, pořádané každoročně na začátku září v Mikulově již od roku 1947. Jedná se o nejvýznamnější kulturní akci regionu, kterou v roce 2012 navštívilo více než 45 000 lidí. Ostatní kulturní akce a slavnosti spojené s lidovými tradicemi, jakými jsou například hody konající se v místních obcích, ani zdaleka nedosahují takovéto návštěvnosti. Mnoho turistů také navštěvuje Novomlýnské nádrže. Dolní Novomlýnská nádrž slouží především k rybaření a provozování vodních sportů (například windsurfingu), Střední Věstonická nádrž je vyhlášena za přírodní rezervaci a k rekreačním účelům je využívána zejména Horní Mušovská nádrž, na jejímž břehu byl vybudován kemp ATC Merkur. Jeho rozloha činí 41,5 ha, z toho 23 ha tvoří 2 oddělené laguny. V areálu je k dispozici 350 lůžek, 500 míst s přípojkou a 500 míst bez přípojky, které mohou využívat návštěvníci s karavany či stany. Kemp podléhá svou správou obci Pasohlávky. V těsné blízkosti ATC Merkur je v současnosti budován aquapark a příští rok se má zahájit výstavba lázní, které by se měli stát v budoucnosti dalším velkým lákadlem pro turisty. Z výše uvedeného textu je patrné, že mikroregion má vysoký potenciál cestovního ruchu, avšak je turisticky využíván především v letních měsících ve formě krátkodobé návštěvy a rekreace.

36

4.4. Vyhodnocení dotazníkového šetření Celkový počet vzorku respondentů byl 100 osob. Návratnost je možná určit pouze u tištěné verze, kde se z 20 dotazníků navrátilo 19 vyplněných (tedy 95% návratnost). U elektronické verze je však návratnost těžko zjistitelná, jelikož respondenti často dotazník zasílali dalším osobám, z čehož vyplývá, že bylo obdrženo více vyplněných dotazníků, než jich bylo zasláno. Výsledky u jednotlivých otázek byly zpracovány do podoby grafů a následně okomentovány. Graf č. 3 Struktura dotazovaných dle pohlaví

Pohlaví

43%

Muž

57%

Žena

Z grafu č. 3 je zřejmé, že ve vzorku dotazovaných převažovaly ženy. Na tom má jistý podíl i skutečnost, že žen je obecně v České republice více, než mužů. Graf č. 4 Struktura dotazovaných dle věku

Věková struktura 65 a více 56 - 65 46 - 55 36 - 45 26 - 35 18 - 25 Do 18

7%

10% 20% 20% 15% 27% 1% 0

5

10

15

20

25

30

Podíl odpovědí

37

Největší podíl na vzorku dotazovaných měly osoby ve věku 18–25 let, a to 27 %. S 20 % byly druhými nejčastějšími respondenty souběžně lidé ve věku 36–45 a 46–55 let. Naopak nejméně bylo osob ve věku 65 let a více (7 %) a jedna osoba ve věku do 18 let. Graf č. 5 Struktura dotazovaných dle nejvyššího dosaženého vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání Základní Vyučení s maturitou Vyučení bez maturity Vyšší odborné Vysokoškolské Středoškolské s maturitou

5% 9% 9% 4%

21% 52% 0

10

20

30

40

50

60

Podíl odpovědí

Z grafu č. 5 je patrné, že největší zastoupení na vzorku měly osoby s dokončeným středoškolským vzděláním s maturitou (52 %). Druhým nejčastějším bylo vzdělání vysokoškolské (21 %). Jen 4 % ze všech dotázaných uvedly jako své nejvyšší dosažené vzdělání vyšší odborné a 5 % základní. Graf č. 6 Struktura dotazovaných dle jejich pracovní pozice

Pracovní pozice 8%

Důchodce/kyně

6%

Mateřská dovolená

11%

Nezaměstnaný/á

12%

Podnikatel/ka

50%

Student/ka

13%

Zaměstnaný/á

38

Polovinu ze všech respondentů tvořili lidé zaměstnaní. Dále pak s 13 % studenti a 12 % podnikatelé. Na poslední příčce se umístily osoby na mateřské dovolené (6 %) a důchodci (8 %). Graf č. 7 Regionální struktura dotazovaných

Regionální struktura Sedlec Perná Pavlov Pasohlávky Nový Přerov Novosedly Milovice Mikulov Klentnice Jevišovka Horní Věstonice Drnholec Dolní Věstonice Dolní Dunajovice Dobré pole Březí Brod nad Dyjí Bavory

5% 8% 4% 7%

3% 4% 3% 26% 3% 5% 3% 3% 3% 3% 3% 7% 5% 5% 0

10

20

30

Podíl odpovědí

Z grafu č. 7 vyplývá, že největší zastoupení měli mezi respondenty obyvatelé Mikulova (26 %), což je předpokládatelné, jelikož v tomto městě žije i nejvíce obyvatel ze studovaného mikroregionu. Podíl ostatních obcí se pohyboval mezi 3 – 8 %.

Následující část dotazníku byla věnována samotnému hodnocení mikroregionu, jeho atraktivity či rozsahu a úrovně poskytovaných služeb.

39

Graf č. 8 Hlavní turistická lákadla mikroregionu Mikulovsko

Hlavní lákadla mikroregionu Mikulovsko Jiné Sportovní a jiné volnočasové aktivity Místní folklor a tradice Turistika a cykloturistika Vinařství Kulturní akce Galerie, muzea Příroda, CHKO Pálava Historické památky Církevní památky Archeologické památky

0% 1% 6% 20%

26% 7% 1% 22% 12% 2% 3%

0

10

20 30 Podíl odpovědí

Obyvatelé Mikulovska považují za největší přednost mikroregionu vinařství, resp. s tím spojenou vinařskou turistiku. Jednalo se až o 26 % všech odpovědí. Na druhém místě se umístilo turistické lákadlo v podobě místní přírody spadající pod správu Chráněné krajinné oblasti Pálava. Z grafu je dále patrné, že místní spatřují také vysoký turistický potenciál jak v turistice a cykloturistice, tak i v historických památkách (zejména obyvatelé Mikulova) či v pořádaných kulturních akcích. Graf č. 9 Hodnocení úrovně poskytovaných služeb v obci

Hodnocení úrovně poskytovaných služeb v obci 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

46%

39%

37%

47%

44%

37% 33%

29%

24%

22%

22%

21%

17% 16% 10% 2% Ubytovací služby

10 4% Úroveň veřejného stravování

12%

7% 6% 1%

6% 6%

Péče o čistotu a Cenová úroveň pořádek služeb

40

2% Personál ve službách

Známka 1 2 3 4 5

Graf č. 9 shrnuje zjištěné informace ohledně hodnocení úrovně poskytovaných služeb v obcích mikroregionu Mikulovsko. Nejlepšího výsledku dosáhla péče o čistotu a pořádek, jež obdržela průměrnou známku 2,4 (známka s nejvyšší četností byla 2). Občané tedy považují obce svého bydliště za poměrně čisté a upravené, což je pozitivum i pro turisty, jelikož jim potěšení z dovolené neničí všudypřítomné odpadky a nepořádek. Dalším relativně pozitivně hodnoceným byly ubytovací služby s průměrnou známkou 2,5 (známka s nejvyšší četností byla 2). I zde je patrná jistá spokojenost. Skutečnou úroveň mohou ale posoudit spíše návštěvníci dané oblasti, jež se v místních zařízeních ubytovávají. Jejich závěry však nebyly předmětem dotazníkového šetření. Průměrnou známkou 2,7 byl klasifikován personál ve službách (známka s nejvyšší četností byla 3). Jelikož personál je většinou vizitkou daného podniku, není toto hodnocení nejlepší. Pokud turisty odradí nepříjemná obsluha, průvodci nebo jen pokojská, nebudou se chtít do daného zařízení vrátit, či dokonce po špatných zkušenostech mohou zanevřít i na celou obec nebo oblast. Poněkud horší ohodnocení získala cenová úroveň služeb, a to známku 3. Přesto, že Mikulovsko nepatří mezi nejvíc navštěvované destinace v republice, některé poplatky za služby tomu neodpovídají. Jedná se například o hodnotu pokrmů v místních restauracích. Ceny však nejsou až tak vysoké, jako v některých turisticky populárních městech a oblastech (Praha, Karlovy Vary, horské destinace). Nejhůře ohodnocena byla úroveň veřejného stravování. Známku 3,4 si vysloužila zejména za nízkou kvalitu nabízených pokrmů a k nim neodpovídající vysokou cenu. Dokonce 17% z dotázaných ji přiřadilo známku 5, což je její největší podíl na celkovém hodnocení ze všech sledovaných položek.

41

Graf č. 10 Hodnocení vybavenosti obce infrastrukturou

Hodnocení vybavenosti obce infrastrukturou 40 36%

35%

35 30

32%

31% 29% 29%

27%

36%

33%

32%

Známka

29%

28%

27% 25%

25%

1

25

2

21%

20 15 10

17%

18% 18%

17% 14%

13% 8%

5

9%

19%

3

18% 14%

14%

12%

11%

4 5

9% 7% 3%

2%

2%

0 Nákupní možnosti

Rozsah a dostupnost ubytování

Rozsah a dostupnost stravování

Dopravní infrastruktura

Dostupnost hromadnou dopravou

Vybavení pro Příležitost pro sportovní zábavu a aktivity společenské vyžití

Do grafu č. 10 byly zpracovány výsledky týkající se hodnocení vybavenosti obcí infrastrukturou. Nejhorší hodnocení získali s průměrnou známkou 3,4 příležitost pro zábavu a společenské vyžití a vybavení pro sportovní aktivity. Průměrnou známkou 3 byly klasifikovány nákupní možnosti spolu s rozsahem a dostupností stravování. Dostupnost hromadnou dopravou byla hodnocena průměrně známkou 2,9 a dopravní infrastruktura 2,7. Nejlepšího ohodnocení dosáhl rozsah a dostupnost ubytování, a to 2,3. Jelikož je však mezi městem Mikulov a ostatními obcemi v mikroregionu velký rozdíl, jsou tato data značně zkreslena. Proto jsou rozdělena do dvou následujících grafů, abychom získali lepší přehled o celé situaci.

42

Graf č. 11 Hodnocení vybavenosti infrastrukturou – město Mikulov

Hodnocení vybavenosti infrastrukturou - město Mikulov 70 58%

60

54% 50%

50

46% 38%

40 31%

30

20

31%

27% 23%

31%

31%

31%

23% 19%

15%

15%

15%

15% 12%

10

35% 31%

8% 4%

4% 0%

0% 0%

12% 8%

0%

15%

Známka 1 2 3 4 5

12% 8% 0%

0%

0 Nákupní možnosti

Rozsah a dostupnost ubytování

Rozsah a dostupnost stravování

Dopravní infrastruktura

Dostupnost hromadnou dopravou

Vybavení pro Příležitost pro sportovní zábavu a aktivity společenské vyžití

V grafu č. 11 jsou upravená data pouze pro město Mikulov. Oproti souhrnným informacím v grafu č. 10 jsou patrné značné rozdíly. Nejvíce viditelné změny jsou u rozsahu a dostupnosti ubytování, jež 58 % dotázaných označilo známkou 1 a tato položka tak získala průměrné ohodnocení 1,7. V současné době nabízí Mikulov přibližně 2 500 lůžek v téměř 80 ubytovacích zařízeních a nové stále přibývají. Větší rozdíl vykazují i nákupní možnosti s průměrným hodnocením 2,3. Nejvyšší četnost u této položky zaznamenala známka 1 (na rozdíl od souhrnných dat, ve kterých vévodilo až číslo 4). Ve městě se nachází 4 supermarkety (Lidl, COOP Jednota, Tesco a Billa) a dále množství menších prodejen potravin. Průměrné hodnocení rozsahu a dostupnosti stravování bylo také výrazně lepší. Známka 2,1 značí, že jsou místní obyvatelé spokojeni s množstvím restauračních zařízení. Problémem je však jejich úroveň a cena, viz rozbor grafu č. 9. Dopravní infrastruktura byla klasifikována ve všech rozebíraných situacích v podstatě stejně, což dokazuje, že je stav komunikací po celém mikroregionu na stejné úrovni. Stejně tak dostupnost hromadnou dopravou (průměrná známka 2,9) a to i přes fakt, že je Mikulov spojen s okolními městy mnohem lépe, než okolní obce. Lepší hodnocení v porovnání s daty za celou oblast získalo vybavení pro sportovní aktivity (2,8). Nejedná se však o hodnocení příliš pozitivní.

43

Ve městě se nachází sportovní hala, 2 fotbalová hřiště a přidružená sportoviště u škol. Příležitost pro zábavu a společenské vyžití dopadlo v hodnocení nejhůře ze zkoumaných položek (průměrná známka 3,2). Mnoho dotazovaných uvedlo malé množství kulturních akcí a zejména podniků pro mladé za největší nedostatky celé oblasti. Graf č. 12 Hodnocení vybavenosti infrastrukturou – ostatní obce

Hodnocení vybavenosti infrastrukturou - ostatní obce 45

42% 38%

40

36% 34%

35

32%

31%

30

27% 23%

25 20 15 10

20%

19%

28%

23%

19%

24%

23% 20%

16%

15%

11%

9%

5

5%

15%

15%

12% 7%

Známka

31%

30% 28% 28%

4%

1%

12%

1 2 3 4 5

9% 7%

3%

0 Nákupní možnosti

Rozsah a dostupnost ubytování

Rozsah a dostupnost stravování

Dopravní Dostupnost Vybavení pro Příležitost pro infrastruktura hromadnou sportovní zábavu a dopravou aktivity společenské vyžití

Graf č. 12 zobrazuje vyhodnocená data pro obce spadající do mikroregionu bez města Mikulov. Všechny položky byly hodnoceny hůře, což svědčí o nízké vybavenosti daných obcí infrastrukturou a nespokojenosti místních obyvatel s tímto faktem. Nejlepší průměrnou známkou (2,5) byl klasifikován rozsah a dostupnost ubytování. V součtu nabízejí obce necelé 3 000 lůžek ve 145 ubytovacích zařízeních. Nejvíce kapacit je v obci Pasohlávky, dále pak v Dolních Dunajovicích, Dolních Věstonicích a Pavlově. U ostatních obcí není pobytová funkce příliš významná.

Průměrné hodnocení 3,3

získaly nákupní možnosti. V obcích se nachází pouze menší prodejny s potravinami či pobočky Jednoty COOP, proto musí místní obyvatelé dojíždět na větší nákupy do Mikulova. Stejnou známku získal také rozsah a dostupnost stravování. Zde je hlavním problémem nedostatek kvalitních restaurací a převaha zařízení průměrného hospodského charakteru. Příležitost pro zábavu a společenské vyžití, hodnocené průměrnou známkou 3,4, byla také spojována s největšími nedostatky oblasti stejně jako

44

v případě Mikulova. Nejhůře ohodnoceným s průměrnou známkou 3,6 bylo vybavení pro sportovní aktivity. V mnoha obcích chybí jakákoliv hřiště či tělocvičny. Jedná se především o Brod nad Dyjí či Nový Přerov. V ostatních obcích jsou alespoň sportoviště zřizovaná při základních školách či fotbalová hřiště nízké úrovně. Graf č. 13 Souhrn odpovědí k otázce „Myslíte si, že má obec Vašeho bydliště dostatečnou reklamu a že je o ní slyšet?“

Má obec dostatečnou reklamu? 13% Ano 47%

Ne

40%

Nevím

Graf č. 13, jež shrnuje odpovědi týkající se reklamy a všeobecného povědomí o obci, vykazuje informace značně ovlivněné faktem, že se jedná o data za celý mikroregion. Zkreslená jsou zejména městem Mikulov, které má v rámci studované oblasti výjimečné postavení. Pokud bychom data podrobněji rozebraly, pak si 77 % obyvatel Mikulova myslí, že má toto město reklamu dostačující, 15 % ne a 8 % nevědělo. Naopak u ostatních obcí mimo Mikulova poukázalo na nedostatečnost propagace až 49 % dotázaných, 36 % vyhovovala a 15 % zvolilo odpověď „nevím“. Graf č. 14 Struktura dotazovaných dle způsobu zjišťování informací o dění v obci

Zdroj informací o dění v obci Jiné Z doslechu Plakátovací plochy Místní zpravodaj Jinde na webu Socální sítě (Facebook, Twitter) Oficiální stránky města

1% * 26% 17% 25% 3% 14% 14% 0

10

20 30 Podíl odpovědí

* z práce

45

Nejvíce informací o dění v obci čerpají místní obyvatelé převážně z doslechu, místních zpravodajů a plakátovacích ploch. Tyto zdroje informací jsou však pro turisty v celku nepoužitelné, jelikož by již museli být v daném místě, aby se k nim dostali. V jejich případě jsou proto velmi důležité zejména oficiální stránky obcí či jejich profily na sociálních sítích. Graf č. 15 Souhrn odpovědí k otázce „Je obec Vašeho bydliště turisticky zajímavá pro cestovatele tak, že byste doporučoval/a její navštívení?“

Doporučili byste navštívit Vaši obec? 15% 10%

Ano

Ne

75%

Nevím

Z odpovědí dotazovaných, zanesených do grafu č. 15, je zjevné, že 75 % respondentů shledává místo svého bydliště natolik turisticky zajímavým, že by jeho navštívení doporučili dalším lidem. Při bližším zkoumání bylo zjištěno, že odpověď „ano“ zvolili všichni dotazovaní žijící ve městě Mikulov a 66 % obyvatel ostatních obcí spadajících do mikroregionu Mikulovsko. Z těchto zjištění vyplývá, že si respondenti uvědomují silný turistický potenciál dané oblasti. Graf č. 16 Struktura dotazovaných dle toho, zda podnikají v oblasti cestovního ruchu

Podnikání v oblasti cestovního ruchu Ano

8%

15%

Ne, ale někdo z rodiny ano Ne, ani nikdo z rodiny

77%

46

Z grafu č. 16 vyplývá, že 23 % dotázaných má zkušenosti s podnikáním v oblasti cestovního ruchu, a to buď přímo oni sami (8 %), či někdo z jejich rodinných příslušníků (15 %). Toto poměrně vysoké číslo dokládá, že je mikroregion Mikulovsko úzce provázán s cestovním ruchem. Graf č. 17 Konkrétní oblast podnikání v cestovním ruchu

Podnikání v oblasti cestovního ruchu Jiné 0% Provozování sportovně rekreačního zařízení 4% Provoz cestovní kanceláře 0% Provozování restauračního zařízení Poskytování ubytování (hotely, penziony, … 0

26%

70% 20

40

60 80 Podíl odpovědí

Z respondentů, jež odpověděli, že v cestovním ruchu pracují přímo oni nebo jejich rodinní příslušníci, uvedlo 70 % jako formu podnikání oblast poskytování ubytování. Tento fakt lze doložit vysokým počtem hromadných ubytovacích zařízení a tempem jejich dalšího přírůstku v mikroregionu. 26% podíl získalo provozování restauračních zařízení a 4% provozování sportovně rekreačních zařízení. Graf č. 18 Struktura dotazovaných dle výše ekonomického výsledku podnikání

Výše ekonomického výsledku Vysoký Rostoucí Stagnující Klesající Nízký

0% 39%

50% 6% 6% 0

20

40 60 Podíl odpovědí

Za značný podnět k podnikání v této oblasti můžeme považovat výši ekonomického výsledku. Data ohledně této problematiky byla zpracována do grafu č. 18. I přes to,

47

že 50 % dotázaných označilo výši příjmů jako stagnující, tak ji dalších 39 % považovalo za rostoucí. Tento fakt je velkou motivací nejen k pokračování v daném businessu, ale i k jeho rozšíření. V rámci poskytování ubytovacích služeb se může jednat o zvětšení kapacity lůžek, zvýšení počtu doprovodných služeb či expanze do jiných odvětví, např. provozu restauračního zařízení, jež by mohlo být přidruženo k dosavadním ubytovacím prostorám. Vyhodnocení otevřené otázky: „Co Vám naopak ve městě schází?“ Na základě odpovědí respondentů na tuto otázku je možné zjistit, s čím jsou místní obyvatelé nejvíce nespokojeni a které služby by nově v obci uvítali. Spokojených byla pouze necelá ¼ dotázaných. Nejvíce krát byla zmíněna potřeba lepšího kulturního vyžití v podobě pořádání kulturních akcí, a to v průběhu celé roku. Lidé postrádají zejména představení divadelního či koncertního charakteru. Problematická je také neexistence kin v obcích. V Mikulově se sice jedno nachází, avšak nepromítá nejnovější filmy, na jejichž místní premiéry se musí čekat i několik měsíců. Tuto situaci by však měla vylepšit plánovaná digitalizace kina, která díky novější technologii umožní rozšířit nabídku filmů o světové novinky. Dále pak dotazovaní poukazovali na nutnost zřizování turistických informačních center v jednotlivých obcích a na potřebu rozšíření a zkvalitnění služeb pro turisty. V dotazníku uvedli i několik návrhů k přilákání návštěvníků, jako např. pořádání vinařských kurzů, exkurze do vinařských podniků s výkladem odborníků, či všeobecně lepší propagaci mikroregionu. Mnoho respondentů také zmínilo nedostatečné množství parkovacích míst, která jsou zejména v období hlavní turistické sezóny neustále zaplněna. Další lidé již nemají kam svá vozidla zaparkovat, a proto zabírají plochy před domy místních obyvatel, což často vyústí do vzájemných konfrontací. Za velký nedostatek bylo označeno malé množství ploch vhodných ke sportu a prostor k volnočasovým aktivitám, a to nejčastěji zmiňovaná absence krytého bazénu. S touto problematikou také do určité míry souvisí i požadavky místních obyvatel na více dětských hřišť.

48

Mezi dalšími odpověďmi byla často zmiňována potřeba podniků nabízejících kvalitní stravování, lepší dopravní obslužnost, chybějící doprovodná infrastruktura podél cyklotras (např. značení, odpočinková místa), více zařízení pro mladé (kluby, diskotéky apod.), či prostory vhodné k venčení domácích mazlíčků. Vyhodnocení otevřené otázky zdůvodňující doporučení návštěvy obce svého bydliště Dotazovaní, kteří by návštěvu obce svého bydliště doporučovali, uváděli za největší lákadlo krásnou přírodu v okolí daných obcí. Mnoho z nich si uvědomuje jedinečnost CHKO Pálava, a vybízeli proto k procházkám právě touto oblastí. Jelikož se dle místních obyvatel jedná o klidné a čisté prostředí, doporučovali tuto oblast jako vhodnou k relaxaci a odpočinku. Dále respondenti poukazovali na možnost využití místních cyklotras, jež propojují jednotlivé obce, a po nichž se dá dostat až do blízkého Rakouska. Jako turisticky zajímavé považují také kulturní a archeologické památky či historické jádro města Mikulov. Mnoho dotazovaných by doporučilo navštívit region zejména v době konání Pálavského vinobraní, pořádaného každoročně městem Mikulov na počátku měsíce září, nebo typických jihomoravských hodů. Nejvíce respondentů by lákalo turisty na vinařství, respektive na návštěvu místních vinných sklípků s možností degustace vín typických pro tuto oblast. Značná část dotázaných doporučovala také navštívení Novomlýnských nádrží s možností ubytování v kempu ATC Merkur. Vybízela také k rybaření na místních jezerech a rybnících. Někteří vyjádřili své doporučení k navštívení shrnutím, že se jedná o oblast, kde turisté naleznou vše, co pro svou dovolenou potřebují. Dotazovaní, kteří by návštěvu obce svého bydliště nedoporučovali, nejčastěji uváděli jako odůvodnění malé kulturní a společenské vyžití v obci, nedostatečně rozvinutou nabídku služeb nejen pro turisty a celkovou nezajímavost obci zejména po historické stránce.

49

4.5. SWOT analýza Ke zkoumání faktorů, jež ovlivňují potenciál cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko, byla zvolena SWOT analýza. Ta hodnotí silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby ve zkoumané oblasti a je rozdělena do dvou tabulek – SW analýzy a OT analýzy.

Jako opora pro zpracování byla využita Strategie rozvoje mikroregionu

Mikulovsko. Tab. č. 8 SW analýza cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko SILNÉ STRÁNKY (S)

SLABÉ STRÁNKY (W)

1. vinařství, vinné sklepy, vinařská turistika, Moravská vinařská stezka 2. teplé klima, relativně čisté životní prostředí 3. příhraniční poloha, blízkost Brna a Vídně, dobrá dopravní dostupnost

1. špatná kvalita silničních komunikací, špatný technický stav řady památek 2. sezónnost cestovního ruchu (letní období) 3. nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu

4. vhodné prostředí pro cykloturistiku (síť cyklostezek) 5. množství turistických tras

4. kvalita poskytovaných služeb 5. chybějící turistická informační centra 6. nedostatečná propagace (mimo Mikulov), nedostatečná informovanost o oblasti 7. nedostatek zařízení k trávení volného času, žalostné množství sportovišť 8. vysoká nezaměstnanost

6. CHKO Pálava, blízkost LednickoValtického areálu 7. vodní plochy (Novomlýnské nádrže, Dyje) - rybaření, rekreace 8. místní folklor a tradice 9. množství turistických atraktivit (archeologické, historické a církevní památky)

9. krátká průměrná doba pobytu návštěvníků

10. pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí

10. zhoršující se stav vodních ploch

50

Tab. č. 9 OT analýza cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko PŘÍLEŽITOSTI (O)

HROZBY (T) 1. nedostatečná podpora cestovního ruchu ze strany veřejné správy (jak na úrovni jednotlivých obcí, tak krajů či státu) 2. špatné nakládání s prostředky z dotačních programů

1. spolupráce s okolními mikroregiony při rozvoji cestovního ruchu 2. větší využívání strukturálních fondů a dotačních programů EU 3. vytvoření nabídky pro golfovou turistiku

3. snížení atraktivity mikroregionu 4. nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v oblasti cestovního ruchu 5. nedostatečné finance potřebné na udržování stavu památek

4. podpora kongresové a incentivní turistiky, wellness a lázeňství 5. turistické atraktivity a kulturní akce i v zimních měsících 6. rozvoj dalších forem cestovního ruchu (např. agroturistika, gastroturistika, ekoturistika…) 7. další rozvoj cykloturistiky a vinařské turistiky 8. lepší využití přírodního potenciálu

6. poškození kvality životního prostředí, necitlivý rozvoj území 7. zvýšení atraktivity okolních regionů 8. zaostávající technická infrastruktura 9. nedostatečný rozvoj kvality služeb pro turisty

9. vylepšení image mikroregionu 10. zlepšení kvality poskytovaných služeb

10. přírodní katastrofa

51

Ze SWOT analýzy byly vytvořeny následující dvě matice s hodnocením faktorů vnitřního a vnějšího prostředí (IFE matice a EFE matice). Tab. č. 10 Matice hodnocení faktorů vnitřního prostředí – IFE matice Faktory vnitřního prostředí

Váha

Známka

příhraniční poloha, dobrá dopravní dostupnost teplé klima, relativně čisté životní prostředí vinařství, vinařská turistika vhodné prostředí pro cykloturistiku množství turistických tras CHKO Pálava, blízkost Lednicko-Valtického areálu vodní plochy - rybaření, rekreace místní folklor a tradice množství turistických atraktivit pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí vysoká nezaměstnanost špatná kvalita silničních komunikací, špatný stav řady památek sezónnost, nedostatek atraktivit pro turisty v zimních měsících kvalita poskytovaných služeb chybějící turistická informační centra nedostatečná propagace a informovanost o oblasti nedostatek zařízení k trávení volného času, málo sportovišť nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu krátká průměrná doba pobytu návštěvníků zhoršující se stav vodních ploch Celkem

0,03 0,06 0,1 0,07 0,07

3 4 4 4 4

Vážené skóre 0,09 0,24 0,4 0,28 0,28

0,03

3

0,09

0,05 0,02 0,05

4 3 4

0,2 0,06 0,2

0,04

3

0,12

0,09

1

0,09

0,03

2

0,06

0,1

1

0,1

0,03 0,04 0,06

2 1 1

0,06 0,05 0,06

0,02

2

0,04

0,05 0,03 0,03 1

1 2 2 x

0,05 0,04 0,06 2,62

Z výsledku IFE matice můžeme zjistit, že má cestovní ruch v mikroregionu středně silnou interní pozice. Silné stránky převažují nad slabými a mají tudíž větší význam při posuzování konkurenceschopnosti Mikulovska z hlediska potenciálu cestovního ruchu.

52

Tab. č. 11 Matice hodnocení faktorů vnějšího prostředí – EFE matice Faktory vnějšího prostředí spolupráce s okolními mikroregiony při rozvoji cestovního ruchu větší využívání strukturálních fondů a dotačních programů EU vytvoření nabídky pro golfovou turistiku podpora kongresové a incentivní turistiky, wellness a lázeňství turistické atraktivity a kulturní akce i v zimních měsících rozvoj dalších forem cestovního ruchu další rozvoj cykloturistiky a vinařské turistiky lepší využití přírodního potenciálu vylepšení image mikroregionu zlepšení kvality poskytovaných služeb nedostatečná podpora cestovního ruchu ze strany veřejné správy snížení atraktivity mikroregionu špatné nakládání s prostředky z dotačních programů přírodní katastrofa nedostatečné finance potřebné na udržování stavu památek poškození kvality životního prostředí, necitlivý rozvoj území zvýšení atraktivity okolních regionů zaostávající technická infrastruktura nedostatečný rozvoj kvality služeb pro turisty nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v oblasti cestovního ruchu Celkem

Váha

Známka

Vážené skóre

0,03

3

0,09

0,06

4

0,24

0,07

4

0,28

0,04

3

0,12

0,1

4

0,4

0,04 0,06 0,05 0,06 0,03

3 4 4 4 3

0,12 0,24 0,2 0,24 0,09

0,04

2

0,08

0,08

1

0,08

0,03

2

0,06

0,1

1

0,1

0,06

1

0,06

0,06

1

0,06

0,03 0,02 0,03

2 2 2

0,06 0,04 0,06

0,01

2

0,02

1

x

2,64

Hodnocení na základě EFE matice poukazuje na středně silnou externí pozici, což znamená, že cestovní ruch v mikroregionu reaguje relativně dobře na příležitosti a hrozby. Za této situace je na místě posilovat svou pozici vůči konkurenci prostřednictvím využívání příležitostí.

53

Na základě výsledků zjištěných v rámci SWOT analýzy, IFE matice a EFE matice byl vypracován návrh strategií, jež by mohly napomoci ke zvýšení potenciálu cestovního ruchu. To by mohlo vést jak ke zvýšení atraktivity, tak i následné návštěvnosti zkoumané oblasti. K sestavení tab. č. 12 byly proto vybrány faktory, jež byly v rámci hodnocení vnitřního a vnějšího prostředí označeny nejvyšší váhou.

Tab. č. 12 Návrh strategií vyplývajících z matice SWOT Silné stránky Vnitřní prostředí

Vnější prostředí

1. vinařství, vinařská turistika 2. vhodné prostředí pro cykloturistiku 3. množství turistických tras 4. teplé klima, relativně čisté životní prostředí

Příležitosti

Strategie maxi-maxi

1. turistické atraktivity a kulturní akce i v zimních měsících 2. vytvoření nabídky pro golfovou turistiku 3. vylepšení image mikroregionu 4. větší využívání strukturálních fondů a dotačních programů EU

1. využít dotačních fondů EU k dalšímu rozvoji cykloturistických a turistických tras 2. zlepšit image oblasti kladením většího důrazu na vinařství

Hrozby

Strategie maxi-mini

1. přírodní katastrofa 2. snížení atraktivity mikroregionu 3. nedostatečné finance potřebné na udržování stavu památek 4. poškození kvality životního prostředí, necitlivý rozvoj území

1. budování singletracků pro cyklisty, které tolik nenarušují životní prostředí

54

Slabé stránky 1. sezónnost, nedostatek atraktivit pro turisty v zimních měsících 2. vysoká nezaměstnanost 3. nedostatečná propagace a informovanost o oblasti 4. nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu Strategie mini-maxi 1. rozšíření nabídky produktů cestovního ruchu o golfovou turistiku 2. pořádání turisticky zajímavých akcí, které by do mikroregionu přilákaly návštěvníky i v zimních měsících Strategie mini-mini 1. zaměřit se na zlepšení propagace oblasti a tím zvýšit její atraktivitu

5

Shrnutí a závěr

Cestovní ruch je hospodářským odvětvím s velkou ekonomickou váhou. Podílí se na tvorbě HDP (v roce 2010 se na HDP podílel 2,7 %), pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy místních i státního rozpočtu, podporuje rozvoj malého a středního podnikání a vzniká v něm nejvíce pracovních příležitostí (v roce 2010 zaměstnával téměř 4,7 % z celkového počtu zaměstnaných osob v národním hospodářství). Cestovní ruch je také jedním z nejdůležitějších hybatelů rozvoje regionů, působí na něj jak pozitivně (zachování historických a kulturních památek a jejich ochrana, vytváření velkoplošných či maloplošných chráněných území v místech, kde je přírodní prostředí atraktivní pro cestovní ruch, vliv na budování image měst), tak negativně (devastace přírody, znečišťování, akulturace, nárůst kriminality). Cílem a obsahem této bakalářské práce bylo zhodnocení potenciálu cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko. Pro tuto oblast, jež se nachází na jihu Moravy, je typická její poloha při hranicích s Rakouskem, venkovský charakter, teplé klima, velmi úrodná půda, převažující zemědělství a vysoká míra nezaměstnanosti (v roce 2011 v průměru dosahovala 12,9 %; v rámci celé České republiky to bylo jen 6,4 %.). Mikulovsko je turisticky atraktivní oblastí. Cestovní ruch je zde vázán na přírodní podmínky, avšak množství zde vyhlášených chráněných lokalit jeho rozvoj do určité míry brzdí. Návštěvníky nejvíce láká právě místní příroda, cykloturistika, vinařství, historické jádro města Mikulov, kulturní akce (zejména Pálavské vinobraní) a rekreace na Novomlýnských nádržích. V rámci vlastní práce byl vyhotoven a následně vyhodnocen dotazník, jehož cílem bylo zjistit, jak hodnotí cestovní ruchu ve zkoumaném mikroregionu jeho obyvatelé. Důvodem k tomuto výzkumu byl fakt, že pokud s místem svého bydliště nejsou spokojeni sami místní obyvatelé (např. shledávají obec nezajímavou či poukazují na nízkou úroveň služeb a podobně), nebude obec dostatečně propagována a tím pádem ani tolik navštěvována turisty.

55

Z vyhodnocení dotazníku vyplynulo, že jsou si místní obyvatelé vědomi silného turistického potenciálu, jež celá oblast Mikulovska má. Mikroregion by doporučovali navštívit, avšak nejsou příliš spokojení s kvalitou a rozsahem nabízených služeb. Pokud nebudeme brát v potaz Mikulov, který má v rámci regionu specifické postavení a kvalita nabízených služeb a jejich cena je zde vyšší než v okolí, potýkají se zkoumané obce s problémy v podobě nedostatečné propagace, nízké úrovně veřejného stravování, nedostatku příležitostí pro společenské a sportovní vyžití, omezeného rozsahu nákupních možností, nekvalitních místních komunikací a špatné dostupnosti hromadnou dopravou. Řešením by dle mého názoru mohla být větší podpora rozvoje cestovního ruchu ze strany jednotlivých obcí a jejich užší spolupráce s místními podnikatelskými subjekty. Za další řešení bych považovala zpracování vhodných rozvojových projektů dotovaných z evropských fondů, které by korespondovaly s historií a charakterem oblasti a nenarušovaly specifický ráz celého regionu. Mikroregionu Mikulovsko má sice silný potenciál pro turistický ruch, avšak potýká se s mnoha problémy, jež plnému rozvoji turismu brání. Na základě SWOT analýzy byla zmiňována zejména sezónnost, nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu, chybějící turistická informační centra, krátká průměrná doba pobytu návštěvníků či zhoršující se stav vodních ploch zejména na Novomlýnských nádržích. V rámci dalšího rozvoje oblasti bych doporučovala rozšíření nabídky produktů cestovního ruchu (např. o ekoturistiku, gastroturistiku nebo v současnosti velmi populární golfovou turistiku), pořádání turisticky zajímavých akcí v průběhu celého roku, které by do mikroregionu přilákaly návštěvníky i mimo hlavní turistickou sezónu či zvýšení atraktivity této oblasti její lepší propagací. Dalším mým návrhem by bylo využít dotační fondy Evropské unie k dalšímu rozvoji cykloturistických a turistických tras, např. budování singletracků pro cyklisty, které tolik nenarušují životní prostředí či investice do zmiňované chybějící doprovodné infrastruktury.

56

6

Seznam použité literatury

1) DĚDINA, J., CEJTHAMR, V. Management a organizační chování: manažerské chování a zvyšování efektivity, řízení jednotlivců a skupin, manažerské role a styly, moc a vliv v řízení organizací. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 339 s. ISBN 80-2471300-4. 2) FILIPOVÁ, L. Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko. aktualizovaná verze. ARC Mikulov, 2004, 212 s. 3) FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Pub., 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X. 4) FORET M., TURČÍNKOVÁ, J. Cestovní ruch, 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 108 s. ISBN 80-7157-838-X 5) FRANKE, A. a kol. Statistiky cestovního ruchu: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 230 s. ISBN 978-807357-717-9. 6) FRANKE, A. a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1.vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 301 s. ISBN 978-807-3577-186. 7) HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. 8) HESKOVÁ, M. Základní problémy cestovního ruchu: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, 142 s. ISBN 80-707-9047-4. 9) HLADKÁ, J. Technika cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 161 s. ISBN 80-716-9476-2. 10) HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: VŠE, 1987

57

11) TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807380-114-4 12) KREJČÍ, T. a kol. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 155 s. ISBN 978-807-3754-143. 13) PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s 14) PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, 107 s. ISBN 80-859-7029-5 15) POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. 2. vyd. nezměn. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 155 s. ISBN 978-80-7375-231-6 16) POŠVÁŘ, Z., TOMŠÍK, P., ŽUFAN, P. Management II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, 125 s. ISBN 80-7157-748-0 17) RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-807-4180-286 18) VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2002, 95 s. ISBN 80-245-0445-6. 19) VITÁKOVÁ, M. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 20) VYSTOUPIL, J., FORETOVÁ, V. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 21) Rozbory chráněné krajinné oblasti Pálava. Mikulov: Správa chráněné krajinné oblasti Pálava, 31.12.2005, 128 s.

58

Seznam internetových zdrojů [1] Český statistický úřad: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v

ČR.

[online].

[cit.

Dostupné

2012-10-09].

z:

[2] Cestovní ruch v České republice 2010. Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha, 2010, 108 s. Dostupné z: [3] Český statistický úřad: Modul zaměstnanosti cestovního ruchu v ČR. [online]. [cit. Dostupné

2012-10-09].

z:

[4] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Ministerstvo. [online]. [cit. 2012-10-09]. Dostupné

z:


76bfd0bd8105/Ministerstvo> [5] Koncepce státní politiky cestovního ruchu v české republice na období 2007-2013. Ministerstvo

pro

místní

rozvoj.

Praha,

2007,

66

s.

Dostupné

z:

[6] CzechTourism: Informace o CzechTourism. [online]. [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: [7] Ministerstvo pro místní rozvoj: Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO). [online].

[cit.

2012-10-09].

Dostupné

z:


ruch/Mezinarodni-spoluprace-(1)/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich-/Svetovaorganizace-cestovniho-ruchu-(UNWTO)> [8] Sun marketing: SWOT analýza [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné z:

59

[9]

Mapový

server

CRR

[online].

[cit.

2012-10-23].

Dostupné

z:

[10] Český statistický úřad: ČSÚ a územně analytické podklady [online]. [cit. 2012-1023].

Dostupné

z:

[11] ARC Mikulov. Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko. [online]. 2004 [cit. 2012-10-23]. Dostupné .

60

z:

7

Seznam grafů, tabulek a obrázků

Graf č. 1:

Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu v letech 2006 - 2010

Graf č. 2:

Podíl devizových příjmů ze zahraničního cestovního ruchu na HDP a exportu v letech 2006 – 2010

Graf č. 3:

Struktura dotazovaných dle pohlaví

Graf č. 4:

Struktura dotazovaných dle věku

Graf č. 5:

Struktura dotazovaných dle nejvyššího dosaženého vzdělání

Graf č. 6:

Struktura dotazovaných dle jejich pracovní pozice

Graf č. 7:

Regionální struktura dotazovaných

Graf č. 8:

Hlavní turistická lákadla mikroregionu Mikulovsko

Graf č. 9:

Hodnocení úrovně poskytovaných služeb v obci

Graf č. 10:

Hodnocení vybavenosti obce infrastrukturou

Graf č. 11:

Hodnocení vybavenosti infrastrukturou – město Mikulov

Graf č. 12:

Hodnocení vybavenosti infrastrukturou – ostatní obce

Graf č. 13:

Souhrn odpovědí k otázce „Myslíte si, že má obec Vašeho bydliště dostatečnou reklamu a že je o ní slyšet?“

Graf č. 14:

Struktura dotazovaných dle způsobu zjišťování informací o dění v obci

Graf č. 15:

Souhrn odpovědí k otázce „Je obec Vašeho bydliště turisticky zajímavá pro cestovatele tak, že byste doporučoval/a její navštívení?“

Graf č. 16:

Struktura dotazovaných dle toho, zda podnikají v oblasti cestovního ruchu

Graf č. 17:

Konkrétní oblast podnikání v cestovním ruchu

Graf č. 18:

Struktura dotazovaných dle výše ekonomického výsledku podnikání

61

Tab. č. 1:

Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2006 – 2010

Tab. č. 2:

Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu ČR v letech 2006 – 2010 a jejich podíl na HDP a exportu

Tab. č. 3:

Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v národním hospodářství a cestovním ruchu v ČR v letech 2006 – 2010

Tab. č. 4:

Matice SWOT se skupinami strategií

Tab. č. 5:

Obecná podoba IFE/EFE matice

Tab. č. 6:

Regionální vazby

Tab. č. 7:

Základní přehled o mikroregionu Mikulovsko

Tab. č. 8:

SW analýza cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko

Tab. č. 9:

OT analýza cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko

Tab. č. 10:

Matice hodnocení faktorů vnitřního prostředí – IFE matice

Tab. č. 11:

Matice hodnocení faktorů vnějšího prostředí – EFE matice

Tab. č. 12:

Návrh strategií vyplývajících z matice SWOT

Obr. č. 1:

Vzor matice pro SWOT analýzu

Obr. č. 2:

Schematická mapa území

62

Přílohy

63

Příloha č. 1 Dotazník 1. Hlavním lákadlem pro turisty jsou dle Vás (vyberte minimálně 1) □ □ □ □ □ □

Archeologické památky □ Církevní památky Historické památky □ Příroda, CHKO Pálava Galerie, muzea □ Kulturní akce Vinařství □ Turistika a cykloturistika Místní folklor a tradice □ Sportovní a jiné volnočasové aktivity Jiné (doplňte)…………………………………………………………………………

2. Co Vám naopak ve městě schází? (otevřená otázka)

3. Jak hodnotíte úroveň služeb poskytovaných v obci Vašeho bydliště (1 nejlepší; 5 - nejhorší) 1 2 3 4 5 Ubytovací služby Úroveň veřejného stravování Péče o čistotu a pořádek Cenová úroveň Personál ve službách

4. Jak hodnotíte v obci Vašeho bydliště vybavenost infrastrukturou (1 nejlepší; 5 - nejhorší) 1 2 3 4 5 Nákupní možnosti Rozsah a dostupnost ubytování Rozsah a dostupnost stravování Dopravní infrastruktura Dostupnost hromadnou dopravou Vybavení pro sportovní aktivity Příležitost pro zábavu a společenské vyžití

5. Myslíte si, že má obec Vašeho bydliště dostatečnou reklamu a že je o ni slyšet?

64

□ Ano

□ Ne

□ Nevím

6. Odkud čerpáte informace o dění ve vaší obci (vyberte minimálně 1) □ Oficiální stránky obcí □ Jinde na webu □ Plakátovací plochy

□ Sociální sítě (Facebook, Twitter) □ Místní zpravodaj □ Z doslechu

7. Je obec Vašeho bydliště turisticky zajímavá pro cestovatele tak, že byste doporučoval/a její navštívení? □ Ano

□ Nevím

□ Ne

8. Zdůvodněte prosím odpověď na otázku č. 7 9. Podnikáte v oblasti cestovního ruchu? (otázku zodpovězte, jen pokud jste zvolili jako odpověď na otázku č. 9 jednu z prvních dvou možností) □ Ano

□ Ne, ale někdo z rodiny ano

□ Ne, ani nikdo z rodiny

10. Pokud ano, jedná se o oblast: (otázku zodpovězte, jen pokud jste zvolili jako odpověď na otázku č. 9 jednu z prvních dvou možností) □ □ □ □

poskytování ubytování (hotely, penziony, ubytování v soukromí…) provozování restauračního zařízení provoz cestovní kanceláře provozování sportovně rekreačního zařízení

11. Úroveň příjmů je □ Nízká

□ Klesající

□ Stagnující □ Rostoucí

□ Vysoká

12. V současnosti bydlíte v obci: (označte křížkem) □ □ □ □ □ □

Bavory Dobré pole Drnholec Klentnice Novosedly Pavlov

□ □ □ □ □ □

Brod nad Dyjí Dolní Dunajovice Horní Věstonice Mikulov Nový Přerov Perná

65

□ □ □ □ □ □

Březí Dolní Věstonice Jevišovka Milovice Pasohlávky Sedlec

13. Jaké je vaše pohlaví □ Žena

□ Muž

14. Do jaké věkové skupiny patříte? □ Do 18 □ 46-55

□ 18-25 □ 56-65

□ 26-35 □ 65 a více

□ 36-45

15. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání □ Základní □ Vyučení bez maturity □ Vyučení s maturitou □ Středoškolské s maturitou □ Vyšší odborné □ Vysokoškolské 16. Do jaké pracovní pozice patříte □ Student/ka □ Podnikatel/ka

□ Zaměstnaný/á □ Nezaměstnaný/á □ Mateřská dovolená/ v domácnosti □ Důchodce/kyně

66