MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh interiéru kavárny
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013/2014
Michal Zahradník
Čestné prohlášení
Prohlašuji,
že
jsem
tuto
práci:
.......................................................................
......................................................................................................................
vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:
......……………………….... podpis
Poděkování
Tímto bych zde rád poděkoval především Ing. arch. Hynkovi Maňákovi za cenné rady a připomínky a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Rovněž bych chtěl také poděkovat všem ostatním, kteří mi poradili a pomohli. Velmi si toho vážím.
Abstrakt
Jméno: Michal Zahradník Name: Michal Zahradnik
Název bakalářské práce: Návrh interiéru kavárny Name of baccalaureate work: Interior design café
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá studiem veřejného interiéru, konkrétně kavárny. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Praktická část má za úkol představit návrh interiéru vytvořeného v prostorách starého mlýna a nábytkového prvku (barového pultu) vloženého do tohoto interiéru. Jako zdroj výchozích informací je rešerše historického a současného stavu neboli teoretická část, kde je zkoumáno jak celkové rozvržení interiéru, tak jednotlivé segmenty kavárenského nábytku. Důležitým výstupem práce je zhodnocení výsledků a informací v praxi při následném možném zhotovování interiéru.
Klíčová slova: veřejný interiér, kavárna, kavárenský nábytek, barový pult
Abstract This bachelor’s dissertation is focused on a study of public interior, concretely for cafés. The dissertation is composed of theoretical and practical parts. The practical part should introduce a concept of interior in the old mill and also a piece of furniture element placed into this interior. Source of used information is recherché of historical and contemporary condition of its interior and furniture. Important result of this dissertation is ability to judge completed results and be able to draw up a proper interior.
Key words: public interior, café, café furniture, bar
Obsah 1 Úvod ..........................................................................................................................7 2 Cíl práce a metodika ...................................................................................................8 2.1 Cíl práce ..............................................................................................................8 2.1 Metodika .............................................................................................................8 3 Historie ......................................................................................................................9 3.1 Historie kávového zrna ........................................................................................9 3.2 Pěstování kávovníku ............................................................................................9 3.3 Technika přípravy kávy ..................................................................................... 11 3.4 Historie kaváren ve světě ................................................................................... 11 4 Rešerše současného stavu ......................................................................................... 12 4.1 Kolik kávy? ....................................................................................................... 12 4.2 Přístroje k přípravě kávy .................................................................................... 13 4.3 Rozdělení typů kaváren...................................................................................... 14 4.3.1 Coffee to go (káva s sebou) ......................................................................... 15 4.3.2 Internetové kavárny .................................................................................... 16 4.3.3 Literární kavárny, kulturní kavárny ............................................................. 17 4.3.4 Kavárny u divadel a kin .............................................................................. 17 4.3.5 Cukrárny ..................................................................................................... 18 4.4 Současné brněnské kavárny ............................................................................... 19 4.4.1 Zemanova kavárna ...................................................................................... 19 4.4.2 Kavárna Savoy ............................................................................................ 21 5 Trendy designu kaváren ............................................................................................ 22 5.1 Café Placzek ......................................................................................................23 5.2 Café Falk ...........................................................................................................25 6 Kavárna jako veřejný interiér .................................................................................... 27 6.1 Barový pult a zápultí baru .................................................................................. 27
6.1.1 Barový pult ................................................................................................. 27 6.1.2 Technické vybavení a zápultí baru .............................................................. 28 6.1.3 Úložné prostory .......................................................................................... 28 6.2 Stolový a sedací nábytek .................................................................................... 28 6.2.1 Stoly ...........................................................................................................29 6.2.2 Sezení ......................................................................................................... 30 6.3 Podlaha a strop .................................................................................................. 31 6.3.1 Podlaha ....................................................................................................... 31 6.3.2 Strop ...........................................................................................................32 6.3.3 Stěny...........................................................................................................32 6.4 Osvětlení ...........................................................................................................32 6.5 Barvy................................................................................................................. 34 6.6 Sociální zařízení ................................................................................................ 36 7 Normy a technické požadavky .................................................................................. 36 8 Popis interiéru kavárny ............................................................................................. 37 8.1 Prostor starého mlýna ........................................................................................ 37 8.2 Popis interiéru kavárny ve mlýně ....................................................................... 38 8.3 Vlastní návrh interiéru kavárny ve mlýně ........................................................... 39 8.3.1 Skici barového pultu ................................................................................... 39 8.3.2 Výkresová dokumentace .............................................................................41 8.3.3 Vizualizace ................................................................................................. 56 9 Zhodnocení, diskuse ................................................................................................. 57 10 Závěr ...................................................................................................................... 58 11 Summary ................................................................................................................ 59 12 Seznam použité literatury ....................................................................................... 60 13 Internetové zdroje ................................................................................................... 61 14 Seznam obrázků: .................................................................................................... 62
1 Úvod Kavárenství je pojmem velmi dobře známým, který v sobě obsahuje setkávání se s lidmi za účelem konverzace či navazování vztahů, promítání nejrůznějších filmů a fotografií, pořádání setkání nebo výstav nebo jen prosté návštěvy za účelem ochutnání kávy, čaje či limonády. V průběhu času se tyto trendy kaváren mění a přetvářejí a autor chce tyto změny zaznamenat a zhodnotit. V evropských (potažmo českých) končinách lze fenomén kavárenství vnímat doslova „na každém rohu“. Ve většině měst je nejméně jedna kavárna, v těch větších městech (například Brno) je kaváren mnohonásobně více. Kavárna slouží primárně stejnému účelu – pití kvalitně připravené kávy či jiného nápoje, nicméně se jednotlivé kavárny diferencují v mnoha různých ohledech. Jako první odlišná věc, které si zákazník všimne, je interiér. Je to tvář kavárny, která má upoutat, ale zároveň také musí splňovat mnoho norem a technických požadavků na to, aby byla funkční a praktická. K celkovému návrhu kavárny bylo zapotřebí pochopit a popsat všechny aspekty týkající se tohoto odvětví. Autor práce začal se samotným zkoumáním zrna kávy, přes jeho přípravu v různých přístrojích na výrobu kávy až po technické vybavení kaváren. Autor práce si myslí, že téma kavárenství se dá široce diskutovat, ať už třeba v bakalářské práci či nějaké pěkné kavárně.
7
2 Cíl práce a metodika
2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je navrhnout interiér kavárny v prostorách starého mlýna, který bude splňovat dané technické požadavky a normy. Hlavní myšlenkou je vytvořit příjemné prostředí, které bude mít své kouzlo, ale současně bude funkční a praktické. V další části práce navrhnout vybraný interiérový prvek, který bude součástí kavárny. Všem návrhům předchází teoretická rešerše týkající se kavárenství v minulosti (především v Brně), ale i rešerše současných trendů kaváren.
2.1 Metodika Metodika práce se zabývá obecně problematikou kavárenství, kde řeší různé druhy kaváren, technické vybavení a materiály, přičemž samotný návrh interiéru kavárny čerpá především z teoretické rešerše minulých i současných trendů kaváren. Práce je rozdělena na dvě části, v první části se autor zabývá tématy ohledně historie, pěstování a výroby kávy, dále historickými kavárnami a v neposlední řadě také popisem současných brněnských kaváren. V praktické části jsou všechny tyto poznatky z teoretické rešerše aplikovány na daný interiér s cílem vytvořit kavárnu a interiérový prvek – barový pult.
8
3 Historie
3.1 Historie kávového zrna Nejstarší dochované záznamy o původu kávy jsou z tropických pralesů afrického kontinentu, kde se rozprostírá Etiopie (konkrétně oblast Kaffa) a Jemen. Zde rostly původní divoké kávovníkové keře. Odtud byl keř kávovníku dovezen na Arabský poloostrov. V této oblasti se začala káva vědomě pěstovati a lidé zde objevovali její vlastnosti a účinky. 1 Dlouhou dobu se káva pěstovala hlavně na Arabském poloostrově a byla výrazným zdrojem příjmů pro zdejší obyvatele. Ti nechtěli o svůj kávový monopol přijít, tak zakázali vývoz kávových semen. Do Evropy se první keř kávovníku dostal v roce 1706 – byl dovezen jako dar pro amsterodamského primátora Nicolaese Witsena. Na témže kávovníku se po 7 letech sklízely první peckovice kávy. Byl to první uzrálý keř kávovníku v Evropě. 2 Postupem času se kouzlo kávy dostávalo do různých koutů světa a ke konci 18. století bylo například v Londýně otevřeno celých 300 kaváren. Velmi výrazně rostl počet kaváren také v Paříži nebo Berlíně.3
3.2 Pěstování kávovníku Proces kávy začíná u kávových zrn, které rostou na keřích kávovníků. Tyto keře rostou v tropických a subtropických pásech, konkrétně je to především v Asii, Indonésii,
1
DUFEK, Oldřich. Káva známá i neobyčejná: povídání o kávě, recepty, něco dobrého k tomu. 1. vyd.
Čestlice: Pavla Momčilová, 2000. ISBN 80-859-3632-1. 2
CHARKOVSKÝ, Vadim. Jak na kávu. Vyd. 1. Praha: V. Charkovský, 2013. ISBN 978-80-260-4965-4.
3
DUFEK, Oldřich. Káva známá i neobyčejná: povídání o kávě, recepty, něco dobrého k tomu. 1. vyd. Čestlice: Pavla Momčilová, 2000. ISBN 80-859-3632-1.
9
Indii, Africe a Střední Americe. Pro pěstování kávovníků je zapotřebí teplé podnebí s teplotou pohybující se okolo 18 až 22 °C. 4 Pěstování je velmi časově náročné a namáhavé. Rostliny se musí předpěstovat v bavlněných obalech. Až jsou velké 30 až 50 cm, tak se vysadí na plantážích, kde se vydatně zalévají. Keře mají bílé voňavé květy, které voní po jasmínu. Kávový bob obsahuje dvě oválná zrna s rýhou uprostřed. Tato zrna jsou obalena tenkou pergamenovou blankou a společně se dotýkají nezaoblenou plochou.5 Nejvíce pěstovaný typ kávovníku je tzv. Coffea arabica – káva, tvořící asi 75 % světové produkce. Rostlina dorůstá výšky 3-5 metrů. První sklizeň plodů může být nejdříve po 6 letech. Tento druh kávovníku se vyznačuje relativně malým procentem kofeinu.6
Obr. 1.: Znázornění kávovníku Coffea arabica7
4
DUFEK, Oldřich. Káva známá i neobyčejná: povídání o kávě, recepty, něco dobrého k tomu. 1. vyd. Čestlice: Pavla Momčilová, 2000. ISBN 80-859-3632-1. 5 Tamtéž. 6 VESELÁ, Petra. Kniha o kávě: průvodce světem kávy s recepty na její přípravu. Vyd. 1. Praha: Smart Press, 2010. ISBN 978-80-87049-34-1. 7
DELIKOMAT.
Původ
kávy
[online].
[cit.
2014-04-12].
Dostupné
z:
http://www.delikomat.cz/zajimavosti/fakta-o-kave/puvod-kavy
10
3.3 Technika přípravy kávy Kávová zrna se musí po sklizni vysušit a následně opražit. V dřívějších dobách se pražila káva v domácích pražičkách. Nejčastěji vypadaly jako kovové pánve, na které se umístila poklice, a ty se celé umístily na topeniště. Míchání probíhalo otáčivými míchadly. Nevýhodou domácího pražení byl ostrý štiplavý kouř vycházející z pánví a také často přepražená zrna, která způsobovala hořkost kávy. 8 Dnes už pražení probíhá ve speciálních strojích. Tento proces je složen z několika následujících fází. - 1. fáze: sušení. Zrna se zahřívají a postupně ztrácí vlhkost. - 2. fáze: zvyšování teploty. Začíná být cítit opražená káva. - 3. fáze: první prasknutí. Zrna nabývají na objemu a barva hnědne. - 4. fáze: pyrolýza. Změna chemických vlastností a hnědé zrna tmavnou. - 5. fáze: druhé prasknutí. Barva zrn je nejtmavší. - 6. fáze: „drop“. Rychlé zchlazení zrn a konec procesu. Celkový čas pražení je zhruba 14 minut.9 Po opražení zrn je káva přichystaná na zabalení a následný export do kaváren, kde následuje další krok – mletí kávy. Existují různý typy a druhy mlýnků, přes obyčejné domácí mlýnky až po profesionální, které přesně namelou kávu i nadávkují dle potřeby.
3.4 Historie kaváren ve světě
Na počátku 17. století byla káva přivezena do Benátek, tehdejšího největšího italského obchodního střediska a centra dění. V tomto století se také začaly zakládat
8
DUFEK, Oldřich. Káva známá i neobyčejná: povídání o kávě, recepty, něco dobrého k tomu. 1. vyd. Čestlice: Pavla Momčilová, 2000. ISBN 80-859-3632-1. 9 CHARKOVSKÝ, Vadim. Jak na kávu. Vyd. 1. Praha: V. Charkovský, 2013. ISBN 978-80-260-4965-4.
11
první kavárny, většinou samotnými Araby. Dochované zápisy uvádějí, že první žoky arabské kávy byly dovezeny lodí do Benátek v roce 1615.10 Logicky z toho lze vyvozovat, že úplně první kavárna byla zřízena v Evropě (konkrétně v Benátkách). To bylo v roce 1645, další potom v Londýně v roce 1652. Paříž, která později kavárnami proslula, měla svoji první kavárnu až za více než sedmdesát let, tedy roku 1724.11 Velký zvrat kavárnictví přišel v roce 1961, kdy firma Faema ukázala svůj nový kávovar E61. Přišla s novým způsobem vaření kávy – tento způsob se používá dodnes. Ostatní kavárenské fabriky tuto metodu od firmy Faema převzaly a stále ji používají. 12
4 Rešerše současného stavu
4.1 Kolik kávy? Spíše trochu otázka zdravotnictví. Proč vlastně kávu pijeme a tolik nám chutná? Kolik kávy vlastně můžeme vypít a neuškodit tak organismu? Jaké množství šálků kávy se asi v České republice průměrně pije? Příčiny, proč nám káva tak chutná, poprvé objasnil polský chemik a lékař F. F. Runge až v roce 1820. Několika experimenty zjistil, že v kávových semenech je obsažen alkaloid kofein. Tato chemická sloučenina příznivě stimuluje činnost vnitřních orgánu jakou jsou srdce, ledviny, mozek nebo svaly. 13 Z nedávných lékařských studií vyplývá, že dospělý člověk může za den zkonzumovat kolem 300 mg kofeinu. Při převodu hmotnosti kofeinu na šálky kávy jsou 10
DUFEK, Oldřich. Káva známá i neobyčejná: povídání o kávě, recepty, něco dobrého k tomu. 1. vyd. Čestlice: Pavla Momčilová, 2000. ISBN 80-859-3632-1. 11
ALTMAN, Karel, Lenka KUDĚLKOVÁ a Vladimír FILIP. Zmizelý svět brněnských kaváren:
Verschwundene Welt der Brünner Cafés. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2008. Bruna Aeterna. ISBN 978-80-254-3346-1. 12
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě: průvodce světem kávy s recepty na její přípravu. Vyd. 1. Praha: Smart
Press, 2010. ISBN 978-80-87049-34-1. 13
DUFEK, Oldřich. Káva známá i neobyčejná: povídání o kávě, recepty, něco dobrého k tomu. 1. vyd. Čestlice: Pavla Momčilová, 2000. ISBN 80-859-3632-1.
12
to zhruba čtyři až šest šálků. Podle statistiky Mezinárodní organizace kávy (ICO) si v průměru občan ČR dopřeje ročně 3 kg kávy, naproti tomu průměrný Fin už více jak 11 kg.14
4.2 Přístroje k přípravě kávy Základní kritérium pro rozdělení přístrojů k přípravě kávy je, jestli budeme kávu připravovat doma nebo ji bude připravovat kavárna. Autor práce se zaměřuje především na kavárny, tím pádem jsou zde popsány hlavně profesionální kávovary. Profesionální kávovary se od těch domácích liší především velikostí, množstvím funkcí a cenou. Průměrné rozměry kávovarů jsou asi 50 cm x 50 cm x 70 cm (velikost kávovaru je velice variabilní pro každý jiný typ). Funkcemi kávovaru se rozumí množství různých typů káv, kterých je schopen připravit. Cena kávovarů se pohybují v řádu desítek až stovek tisíc korun.
Obr.2.: Kávovar se 4 pákami15
14
Vitalia. Vitalia [online]. 29. 2. 2012 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/kavy-
netreba-se-bat/ 15
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě: průvodce světem kávy s recepty na její přípravu. Vyd. 1. Praha: Smart
Press, 2010. ISBN 978-80-87049-34-1.
13
Kávovar se skládá z několika důležitých částí. Pumpa, bojler, hlava, páka, výdejník páry, plocha kávovaru, ukazatele tlaku a teploty a tlačítek. Všechny tyto části jsou velice důležité, nicméně se zmíním pouze o některých, které jsou pro mě důležité z hlediska vybavení interiéru. Páka je hlavní částí kávovaru. Je to jedna z prvních částí, kterou si zákazník na kávovaru všimne. „Často také můžete o profesionálních strojích slyšet jako o pákových strojích. Každý kávovar má jednopáku a dvoupáku.16“ Přes tyto páky nám protéká káva do šálků a počet pák nám zásadně mění rozměr kávovaru (čím více pák, tím širší kávovar bude). Výdejník páry je úzká podlouhlá trubička, který vypouští horkou páru. Pára má teplotu asi 95 °C a proto musíme při přípravě dávat pozor. Jako poslední je samotná plocha na kávovaru. Ta zde neslouží jako odkládací plocha, ale jako prostor na ohřívání prázdných šálků. Tento fakt je důležitý si uvědomit při následném zařizování kavárny a umístění úložných prostor.
4.3 Rozdělení typů kaváren V dnešní době už není pití kávy pouze posezení v noblesní společnosti či přečtení nejnovějšího plátku novin, které jsou k dispozici pouze v té či oné kavárně. Fenomén kaváren se v průběhu času měnil a vyvíjel do mnoha různých podob. Různé společenské potřeby daly vzniknout novým druhům pití kávy. V posledních pár letech byl výrazný trend takzvané kávy „coffee to go“, kde si kávu připravenou během několika minut vezmeme a vypijeme po cestě. Nicméně jako protipól těchto „rychlých“ kaváren se zase objevují „domácí“ kavárny, které naopak kladou důraz na posezení beze spěchu v příjemném prostředí. Každý člověk si může vybrat z mnoha různých stylů pití kávy podle sebe, a to je na tom to pěkné.
16
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě: průvodce světem kávy s recepty na její přípravu. Vyd. 1. Praha: Smart
Press, 2010. ISBN 978-80-87049-34-1.
14
4.3.1 Coffee to go (káva s sebou)
Tento typ podávání kávy je poměrně mladý. Vznikl hlavně za účelem úspory času, kdy se připravená káva bere do plastového či papírového kelímku s sebou. Tento fakt je nesporná výhoda, nicméně možná a diskutabilní nevýhoda může být ochuzení se o chvilkové posezení a zrelaxování, které do jisté míry ke kávě patří. Kávu s sebou můžeme dostat na různých místech. Nejznámější jsou v dnešní době fastfoodové řetězce jako například McDonalds či KFC. Prioritou je zde prodej jídla, káva je vedlejším nabízeným produktem. Podobná situace může být s „fastfoodovými“ kavárnami jako jsou Starbucks nebo Coffeeheaven. Tyto firmy se již na prodej kávy specializují, ale nejsou klasickými kavárnami. Možnost posezení zde sice je, ale moderní pojetí této „rychlokavárny“ už k tomu nijak výrazně nevybízí. Další možností, kde sehnat kávu s sebou, jsou automaty na kávu. Asi největší výhodou automatů je, že není potřeba žádný zaměstnanec, který kávu připraví a naservíruje. Nicméně tato výhoda (spíše pro výrobce nežli pro konzumenta) je oplácena značnou nevýhodou – kvalita. Velice diskutabilní věc u kávy z automatů je to, jestli je káva kvalitní nebo nikoliv. Káva je připravená během několika pár sekund a za menší obnos. Dalo by se říci, že je to taková „poslední možnost“, kde si koupit kávu. V posledních letech se rozmáhají „pojízdné kavárny“, kde vám obsluha za moment kávu připraví, a vy můžete pokračovat v cestě. Je to taková kombinace kávy z automatu a „fastfoodové“ kavárny. Nejznámější pojízdnou kavárnou je firma KOFIKOFI, která má například po Brně rozmístěné 3 tyto kavárny. „Co vznikne, když spojí síly milovník kávy a odborník na elektrokola? Výsledkem této neobvyklé symbiózy je pojízdný stánek s kávou, který už čtvrtým dnem kotví na rohu České a Joštovy ulice v Brně.“17
17
MF DNES[Mladá fronta dnes]. Se svým fialkovým latté teď v Brně vyjeli přímo mezi zákazníky
[online]. 25.8.2011 [cit. 13.3.2014]. Dostupné z: http://www.idnes.cz/
15
Obr. 3.: Mobilní kavárna Kofi-kofi v Brně na České ulici18
4.3.2 Internetové kavárny
Fenomén internetových kaváren byl značný především v době, kdy internet ještě nebyla tak lehce dostupná služba jako dnes. Lidé navštěvovali internetové kavárny hlavně z důvodu možnosti spojení se světem. Někteří si chodili „zachatovat“ s přáteli, jiní si museli vyřídit důležitou poštu, ale bylo i spoustu takových, kteří si chodili zahrát počítačové hry. Autor se domnívá, že kvůli těmto počítačovým hrám se internetové kavárny staly spíše synonymem pro počítačové herny, nežli místem pro posezení u šálku kávy. Určitě je různá škála toho, jak moc je daný objekt kavárnou nebo „hernou“. V některých internetových kavárnách byste kávu hledali těžko, a přesto toto označení kavárny stále nesou. S postupným vývojem se ale pojem internetová kavárna rozdělil na dva. Na už zmíněné počítačové herny a na kavárny s internetovým připojením Wi-Fi, popřípadě s několika volně přístupnými počítači.
18
foto Michal Zahradník
16
4.3.3 Literární kavárny, kulturní kavárny
Typ kavárny, který je velmi často spojen s knihkupectvím nebo čítárnou. Vznik literárních kaváren může vycházet z historického účelu kaváren, kam se chodilo za účelem přečíst si u kávy svůj oblíbený plátek novin, který vám po příchodu pan vrchní nabídl. Také se zde pořádají nejrůznější besedy, autorská čtení nebo jiné kulturní programy. Většinou jsou to kavárny pro střední až starší věkovou kategorii. V Brně je například literární kavárna Academia, jejíž součástí je knihkupectví.
Obr 4.: Kavárna a knihkupectví Academia19
4.3.4 Kavárny u divadel a kin
U velkého množství divadel nebo kin bývá často přilehlá kavárna. Většinou je tato „symbióza“ dvou odlišných prostor právě u divadel. K divadlu již kavárna neodmyslitelně patří, zatímco moderní doba u kin preferuje spíše rychlé občerstvení s perlivými nápoji a drobnými pochutinami. V Brně je divadelních kaváren několik, například D-Café na Lidické ulici, kavárna v Janáčkově divadle nebo studentská kavárna u kina Art Café Art. Většina zákazníků těchto kaváren jsou přímo zákazníci divadel nebo kin, ale lze je navštěvovat také bez zájmu o film či představení. Povaha 19
ACADEMIA. Literární kavárna Academia v Brně 2000–2014 [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.academia.cz/knihkupectvi/literarni-kavarna-academia-v-brne.html
17
kaváren je orientována spíše na posezení, zrelaxování a vychutnání si objednaného nápoje. Interiéry mohou být zařízeny různě. Některé se schválně snaží sjednotit s interiérem divadla nebo kina, jiné zase záměrně tento řád porušují.
Obr. 5.: Interiér kavárny D-café20
Obr. 6.: Interiér kavárny Café Art21
4.3.5 Cukrárny
Existují pomyslné dva druhy cukráren. První typ cukrárny, do kterých si zákazník pouze přijde nakoupit své oblíbené zákusky a pochutiny a pak zase odejde, a druhý, který zároveň slouží i jako posezení u právě zakoupených dobrot s šálkem kávy. Je to jakési spojení cukrárny s kavárnou. Cukrárny druhého typu jsou v Brně velmi oblíbené jak dětmi, tak dospělými. Příkladem brněnských cukráren je cukrárna Kolbaba nebo cukrárna-kavárna Šlágr.
Obr. 7.: Kolbabova cukrárna22
20
D-café. Foto [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.dcafe.cz/foto.php Café Art. Fotogalerie [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://kinoart.cz/artek/o-kavarne/ 22 Česká televize [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ 21
18
Interiéry cukráren mohou být zařízeny podobně jako interiéry kaváren, s ohledem na značnou četnost chladících vitrín a jiných úložných prostor na nabízené zboží.
4.4 Současné brněnské kavárny V současnosti je v Brně nespočet různých kaváren. Na chuť si přijdou jak mladší lidé, kteří si chtějí u kávy popovídat s přáteli, starší lidé, kteří si zase jen chtějí v tichu přečíst knihu, matky s dětmi, které mohou zůstat odloženy v hracím koutku, ale i ti, co zrovna spěchají do práce a mají čas pouze na kávu s sebou. Autor vybral 2 brněnské kavárny, které mají dlouholetou historickou tradici, a je dobré si je připomenout a porovnat se současností.
4.4.1 Zemanova kavárna
V roce 1925 navrhl a zkonstruoval známý architekt Bohuslav Fuchs Zemanovu kavárnu v parku na Kolišti. Návrh byl na tehdejší dobu nezvyklý – Fuchs nenavrhoval samostatně jednotlivé části kavárny, ale chtěl vytvořit celistvý komplex, který by spolu
Obr.8..: Zemanova kavárna v parku na Kolišti23
23
ALTMAN, Karel, Lenka KUDĚLKOVÁ a Vladimír FILIP. Zmizelý svět brněnských kaváren:
Verschwundene Welt der Brünner Cafés. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2008. Bruna Aeterna. ISBN 978-80-254-3346-1.
19
ladil jak barvami, tvary, ale i vnitřním vybavením. Značným a výrazným rysem jsou velká výsuvná okna, která později použil architekt Mies van der Rohe u vily Tugendhat. (Vondráčková, 2010) Zemanova kavárna je vžitá jako pojem jednoho z prvních funkcionalistických domů na brněnské a moravské půdě.24
Kavárna byla postavena v parku u Koliště, kde dříve stával pavilon Schopp Café Pavillon, což byla provizorní kavárna s plátěnými přístřešky. Po první světové válce převzal tento podnik Josef Zeman a vybudoval zde nový podnik.25
Obr. 9.: Schopp Café Pavillon26
Interiér kavárny tvořily typické kavárenské Thonetovy židle a želené stolky, které měly desku z mramoru. Kavárna byla ve své době velice oblíbená jak u zdejších Brňanů, tak i u turistů. Při výstavbě Janáčkova divadla v roce 1964 byla neuváženě zbořena a s myšlenkou na znovuotevření kavárny se setkáváme až v roce 1991. Stavba nové kavárny započala roku 1994 a byla dostavěna 24. března roku 1995, v den stého výročí narození Bohuslava Fuchse. (Altman a kol., 2008)
24
ALTMAN, Karel, Lenka KUDĚLKOVÁ a Vladimír FILIP. Zmizelý svět brněnských kaváren: Verschwundene Welt der Brünner Cafés. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2008. Bruna Aeterna. ISBN 978-80-254-3346-1. 25 Tamtéž. 26 Tamtéž.
20
Obr. 10.: Zemanova kavárna ještě v parku na Kolišti27
Do objektu se později přestěhovala luxusní brněnská restaurace U Kastelána. Dnes se kavárna už nejmenuje Zemanova, ale přejmenovala se na Restaurant Pavillon. Tento název již dříve používal zakladatel kavárny Josef Zeman za první republiky.
4.4.2 Kavárna Savoy
Velice známá je brněnská kavárna, která se nachází na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí. Už dříve byla kavárna Savoy považována za noblesní kavárnu, stejně tak, jako dnes. Kavárnu Savoy založil pražan Jan Nekvapil. Byl to muž s dlouholetou zahraniční praxí v Anglii, Francii a Německu. Ještě před založením „Savoyky“ pracoval Nekvapil ve vyhlášených pražských hotelích de Saxe a Modrá hvězda. Tam se po několika letech vypracoval a již v té době byl velmi uznávanou autoritou. Ve dvacátých letech 20. století se rozhodl koupit Thonetův dvůr na Běhounské ulici a vytvořit kavárnu podle svých představ. Ve spolupráci s architektem Jindřichem Kumpoštem vytvořil nadčasový interiér, který byl schopen pojmout neuvěřitelných 1000 zákazníků.28
27
ALTMAN, Karel, Lenka KUDĚLKOVÁ a Vladimír FILIP. Zmizelý svět brněnských kaváren:
Verschwundene Welt der Brünner Cafés. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2008. Bruna Aeterna. ISBN 978-80-254-3346-1. 28
Tamtéž.
21
Byla to kavárna velmi netradiční. Součástí kavárny byla herna, u každého stolu bylo telefonické spojení, dámy se mohly setkávat ve speciálním vyhrazeném salónku v prvním patře. Také zde hrával menší orchestr, pro který bylo vyhrazené místo na oválném balkóně.29 Z bývalého interiéru se bohužel do dnešní doby moc věcí nedochovalo. V 50. letech 20. století se rozhodlo o přestavbě kavárny Savoy na textilní obchod Výběr. Při přestavbě se většina materiálů zničila či znehodnotila. Kavárna zde začala působit znovu až v roce 2008. Interiér je z většiny nepůvodní, ale z části se snaží působit jako původní Savoyka.30
Obr. 11.: Současná podoba exteriéru a interiéru kavárny Savoy31
5 Trendy designu kaváren Každá kavárna má svoji vlastní tvář a atmosféru, kterou působí na zákazníka. Zákazník může reagovat různě. Může být například potěšen, pohoršen, překvapen, znechucen, uchvácen. Všechny tyto dojmy vytváří celková struktura objektu kavárny 29
ALTMAN, Karel, Lenka KUDĚLKOVÁ a Vladimír FILIP. Zmizelý svět brněnských kaváren: Verschwundene Welt der Brünner Cafés. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2008. Bruna Aeterna. ISBN 978-80-254-3346-1. 30 Savoy-brno. KUDĚLKOVÁ, Lenka. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.savoybrno.cz/historie/ 31
Tamtéž.
22
složená z mnoha faktorů jako je umístění kavárny, exteriér, interiér, nabídka, prostředí a obsluha. Autor se snažil popsat působení různých kaváren na svou vlastní osobu.
5.1 Café Placzek Kavárna Placzek se nachází v centru Brna, konkrétně na ulici Minoritská. Mramorový obklad exteriéru s černým kovem a chromovanými lištami napoví, že kavárna je laděna do stylu meziválečného období. Při vstupu se zákazník může rozhodnout, jestli si chce kávu dát v přízemí nebo v 1. patře. Kavárna nabízí celkový počet míst kolem 40 – 50. V přízemí je situován barový pult. I přes malý prostor místností a maximální využití tohoto prostoru, nepůsobí interiér stísněně. Subtilnosti zde dodávají velká okna, která jsou od stropu až po podlahu. V případě potřeby mohou být otevřena dokořán. V 1. patře je snížený strop, který má výšku cca 2,2 metru. To může být problémem pro lidi vyššího vzrůstu.
Obr. 12.: Café Placzek z ulice32
V kavárně jsou dva typy sezení. Kulaté stolky se židlemi nebo hranaté stolky, u kterých je z jedné strany lavice a z druhé židle. Jako velkou výhodu autor považuje použití vlastního schodiště pro personál a vlastního schodiště pro zákazníky. Tato skutečnost má za následek bezproblémový transport objednaného sortimentu.
32
Café Placzek [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://cafeplaczek.cz/Image/interiery/
23
V kavárně u Placzků je hojně využito masivního dřeva buku. To dodává kavárně příjemný a osobitý styl, který upoutá jak na pohled, tak na dotek. Buk byl použit na podlahy, schodiště se zábradlím, obklady stěn, věšáky a další interiérové prvky. Dřevo je v interiéru kombinováno s černě natřeným kovem, ze kterého jsou vyrobena zábradlí a rámy oken. Mramorová podlaha dodává kavárně luxusní vzhled.
Obr. 13.: Interiér kavárny Placzek33
Ostré křivky masivního dřeva v kombinaci s ohýbaným kovem doplňuje střídmá barevnost kavárny. Na rozbití hnědé barvy dřeva, černého kovu a béžové mramorové podlahy je využito křiklavě červené barvy na svítidla. Podle autora působí červené svítidla v interiéru velice dobře a vytváří poetickou atmosféru. Personál v Café Placzek, který je na profesionální úrovni, vám nabídne lístek, na kterém je samozřejmě káva a nápoje, ale také pokrmy, většinou z oblasti studené kuchyně. Celkové prostředí kavárny působí velice příjemně. Kavárna je určena především pro lidi středního až staršího věku, ale chodí sem i studenti.
33
Café Placzek [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://cafeplaczek.cz/Image/interiery/
24
5.2 Café Falk V Brně na ulici Gorkého s číslem popisným 12 se nachází kavárna s názvem Falk. Z venku nenápadný řadový dům se starou zástavbou, který v sobě ukrývá velice zajímavé prostory. Při vstupu do domu může být trochu matoucí panel, polepený všemi
Obr. 14.: Café Falk z ulice34
možnými i nemožnými plakáty. Na chvíli si myslíte, že jste se ocitli na vlakovém nádraží. Po zdolání této překážky vás přivítá poměrně velký prostor kavárny s barovým pultem. Jako první věc se zákazník může rozhodnout, jestli chce navštívit kuřácké nebo nekuřácké prostory, které jsou samozřejmě odděleny. Jednotný styl kavárny by bylo velice obtížné určovat, jelikož jsou zde použity různé mramorové stolky, židle i čalouněné křesla z rokokového období, ale také secesní židle z vetešnictví či koženkové křesla z Ikea. Za zmínku stojí také to, že interiér se nesnaží tvářit naleštěným a přepychovým dojmem. Důkazem jsou občasně roztrhané křesla, rozvrzané židle nebo odpadávající
34
foto Michal Zahradník
25
omítka ze stropu. Barový pult, který ve vstupní místnosti zabírá značnou část, nenabízí možnost vysokého sezení. Bíle natřené stěny a prkenná podlaha působí omšele a nevýrazně.
Obr. 15.: Interiér s barovým pultem35
Personál, převážně složený ze studentů, vás přátelsky pozdraví a nabídne nápojový lístek. Nabízena je široká škála horkých a studených nápojů všeho druhu. Kavárna Falk je kavárnou především studentskou, do které ale mohou bez ostychu zavítat i starší generace návštěvníků.
35
foto Michal Zahradník
26
6 Kavárna jako veřejný interiér Centrem kavárny by měl být barový pult s kávovarem. Je důležité zvolit vhodné umístnění kávovaru z hlediska připojení k elektřině, vodě a odpadu, ale také se musí myslet na pohodlné a bezproblémové obsluhování daného přístroje.
6.1 Barový pult a zápultí baru Barový pult je centrem kavárny. Místem, kde zákazník může pozorovat, jak se připravují jeho objednané nápoje nebo jiné pochutiny. Žádná kavárna by neměla brát zařízení barového pultu na lehkou váhu. Především je potřeba splnit všechny funkční požadavky, aby práce byla pro personál i zákazníky bezpečná, ale také musí tvořit určitý estetický dojem. V bezprostřední blízkosti barového pultu se nachází barové zápultí, kde je technické vybavení kavárny jako je kávovar, lednice, varná konvice, dřez a úložné prostory.
6.1.1 Barový pult
Barový pult byl navrhován s požadavky na něj kladenými, jako jsou správné rozměry, vhodně vybrané materiály a praktické umístění úložných prvků. Celkový barový pult se skládá z pracovní plochy, servírovací plochy, prosklené chladicí vitríny a vložným systémem polic. Rozměry pracovní plochy jsou následující – hloubka je 700 mm (včetně plochy pod servírovací plochou), výška od země je 900 mm a celková délka je 3500 mm. Rozměry servírovací plochy – hloubka je 200 mm a výška činí 300 mm. Celková výška baru je tedy 1200 mm. Jelikož tento barový pult nemá plnit funkci vysokého sezení, je tato výška vhodná. Chladicí vitrína na zákusky je umístěna na rohu pultu z důvodu dobré dostupnosti zákazníkům. Kvůli neobvyklému tvaru musí být vyhotovena na zakázku. Celkový objem vitríny je 96 000 cm3 a základní rozměry jsou uvedeny na výkresové dokumentaci. Systém polic slouží k vystavení nejrůznějších upomínkových předmětů a různého jiného kavárenského zboží. Výška je 1100 mm,
27
šířka a hloubka jsou 200 mm. Police jsou vyrobeny z DTD-L 20 a dokončeny povrchovou úpravou v odstínu bílé barvy. Mezera mezi jednotlivými pracovními plochami je 1000 mm, což počítá s občasnou prací 2 barmanů. Na desku pracovní a servírovací plochy byla použita DTDL z důvodu vysoké odolnosti a praktičnosti. Barevný odstín pracovní plochy je bílá. Servírovací plocha a boční plochy barového pultu jsou v odstínu buku.
6.1.2 Technické vybavení a zápultí baru
Součástí pracovní plochy barového pultu je mycí centrum, které je umístěno u stěny, systém úložných prostor pod pracovní plochou a vedle kávovaru a systém závěsných polic na stěnu. Kávovar, jakožto nejdůležitější spotřebič, je umístěn na rohu vedle chladicí vitríny. Další potřebné elektrospotřebiče, jako je varná konvice, mixér, výrobník zmrzliny, jsou umístěny na protější pracovní ploše u zdi. Pod pracovní plochou barového pultu je umístěná lednice a mraznička, naproti také myčka. Pro vystavení nabízených nápojů slouží vysoká prosklená lednice stojící vedle baru.
6.1.3 Úložné prostory
Potřebné vybavení kavárny je umístěno v úložných prostorách pod pracovní plochou nebo ve skříni vedle kávovaru. Pro vystavované zboží slouží zabudovaná vitrína ve střední části baru. K uložení sklenic slouží systém závěsných polic na stěně.
6.2 Stolový a sedací nábytek Z důvodu zachování původní atmosféry mlýna byly použity především přírodní materiály, jako je dřevo. U některých interiérových prvků jsou tyto materiály kombinovány i s kovem. Není podmínkou mít všechen nábytek stejného druhu.
28
6.2.1 Stoly
Velká část kaváren v historii používala stoly kulatého tvaru, které působí velmi elegantně a lehce. Nicméně nevýhoda oproti stolům čtvercovým či obdélníkovým jsou jejich vyšší nároky na prostor. V interiéru jsou použity stoly jak čtvercového či obdélníkového tvaru, tak tvaru kulatého. Je to především kvůli velké variabilitě počtu míst u jednotlivých stolků – od sezení pro 1 osobu až pro 6 osob. Dalším důvodem je samotný koncept zařízení interiéru, který se řídí pravidlem, že interiérové prvky nemusí být totožné.
Obr. 16.: Stůl Bistro 4RMD36
Jako příklad k vybavení interiéru mohou být stoly typu Bistro 4RMD od ateliéru DAKO, které se skládají ze stolové desky a centrální nohy. Stolová deska je z masivního dubu tloušťky 40 mm. Průměr desky je 80 cm a je namořen do tmavého odstínu. Povrch je dokončen matnou dvousložkovou tvrzenou PUR nátěrovou hmotou. Centrální noha je z litiny a je dokončena povrchovou úpravou.
36
DAKO [online]. 2006 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.dako.cz/stoly/kavarenske-arestauracni-stoly/stoly-bistro-4rmd
29
6.2.2 Sezení
V podobném duchu jako stoly jsou koncipovány i sedací prvky. V různém poměru jsou použity židle a křesla. Jako příklad může být uvedena kvalitní židle DEJAVU z ohýbaného bukového dřeva značky TON. Rozměry židle jsou 405 x 405 x 865 mm (š. x h. x v.), výška sedáku je 460 mm. Hmotnost jedné židle je 4,52 kg. Židle společně se stolem tvoří v interiéru lehký a zároveň pevný celek, který je možno podle situace přemístit.
Obr. 17.: Židle TON Dejavu37
K oběma prvkům ladí a zároveň zachovává vzhled starobylosti a elegance například křeslo LEED. Toto dřevěné čalouněné křeslo má sedák zkonstruovaný
Obr. 18.: Čalouněné křeslo LEED38
37
TON [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.ton.eu/cz/ton-produkty/detail/zidledejavu1/ 38 Gastronabytek24 [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.gastronabytek24.cz/cz/Calounena-kresla/calounene-kreslo-leeds/
30
s ocelovými pružinami, které vytváří pohodlné sezení, ale také dostatečnou odolnost do zátěžových prostor (právě jako je kavárna). Vysokou pevnost také zajišťuje způsob konstrukce křesla – kombinace lepených a šroubovaných spojů. Kostra křesla je vyrobena z masivního buku, mořeného do obdobné barvy jako židle a stoly v kavárně. Výška sedací plochy od země je 49 cm, celková výška opěradla 88 cm. Křeslo váží 11 kg. Na spodek noh křesla budou umístěny filcové kluzáky, aby posouvání nezpůsobovalo nepříjemný hluk a zároveň se nepoškozovala podlaha. Konferenční stolek by byl řešen obdobně jako velké jídelní stoly, akorát ve zmenšené podobě, tzn. s nižší centrální kovovou nohou. Záměrem však je, aby vzájemně korespondovala spodní ozdobná křížová část nohy velkých stolů a malých kávových stolků. Rozměr dřevěné části pak zůstává stejný.
Obr. 19.: Detail na spodní část stolu39
6.3 Podlaha a strop 6.3.1 Podlaha
Podlaha je ve veřejném interiéru jednou z nejvíce namáhaných částí. Z tohoto důvodu musí být kladen velký požadavek na odolnost a houževnatost dané podlahové krytiny. Dalším důležitým aspektem je dobrá udržovatelnost. Ve starých budovách se musí brát v úvahu i technické podmínky – například prostupování vlhkosti podlahou.40 39
REX [online]. 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.rexsro.cz/kavarensky-stolek-bistrovysoky 40 ŘEZNÍČKOVÁ, Alena, MAŇÁK, Hynek. Moderní bydlení: materiály a technické vybavení současného interiéru. 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 2002. ISBN 80-889-0567-2.
31
Použitou podlahovou krytinou je v interiéru dlažba. Má velice dobrou odolnost, což je pro veřejný interiér nutností. Dalším důvodem použití dlažby je zabudování podlahového vytápění prostoru. Barevnost bude světle krémová až písková. Dlažba stejného vzoru bude použita ve všech místnostech kavárny, včetně balkonu.
6.3.2 Strop
Strop kavárny je trámový s viditelnými trámy, které kromě mechanické funkce plní rovněž funkci estetickou. Původní mlýnské trámy byly nahrazeny novými z důvodu jejich nedostatečné pevnosti.
Obr. 20.: Příklad trámového stropu s viditelnými trámy41
6.3.3 Stěny
Stěny kavárny budou natřeny bílou barvou. Jedinou změnu bude tvořit stěna za barovým pultem, která je ponechána bez omítky. Kamenné obklady budou bez nátěru.
6.4 Osvětlení Základní rozdělení osvětlení v interiéru je na přirozené a umělé. Přirozené se do interiéru dostává pomocí oken a prosklených částí domu. Když to interiér umožňuje
41
MF DNES [online].[cit. http://i.idnes.cz/09/101/gal/REZ2e4447__DSC7106.jpg
2014-04-23].
Dostupné
z:
32
(ještě při stavbě domu), tak lze s tímto světlem do jisté míry pracovat například změnou počtu či velikostí oken, výstavbou prosklené části místnosti atd. Nicméně většinou je půdorys místnosti pevně stanoven, tak nezbývá než špatně osvětlené části osvětlit uměle. Autorovi se líbil citát z knihy Foundations of interior design, který dokonale popisuje důležitost osvětlení v interiéru: „Without light there is no color“ [v překladu: „Bez světla není barva.“] 42 V dnešní době jsme schopni zcela nahradit denní světlo různými žárovkami nebo zářivkami o různých barevných teplotách. Barevná teplota je
Obr. 21.: Stupnice barevných teplot43
velmi důležitá z hlediska barevnosti interiéru. Tato veličina se udává ve stupních Kelvina, kde například obyčejná žárovka má barevnou teplotu kolem 2800 Kelvinů (žlutá), 5000 Kelvinů jsou zářivky (bílá) a 8000 Kelvinů je zamračená obloha (světle modrá)44 Obecně můžeme svítidla rozdělit podle světelného toku na:
42
přímá
převážně přímá
smíšená
převážně nepřímá
nepřímá45
SLOTKIS, Susan J. Foundations of interior design. Second edition. New York: Bloomsbury
publishing, 2013. ISBN 978-160-9011-154. 43
44
LUCEO 2012-2014 [online].[cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.eko-tube.eu/produkty/ Megapixel. Barevná teplota [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.megapixel.cz/barevna-
teplota 45
ŘEZNÍČKOVÁ, Alena, MAŇÁK, Hynek. Moderní bydlení: materiály a technické vybavení
současného interiéru. 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 2002. ISBN 80-889-0567-2.
33
Záleží už pouze na účelu, kterého chceme osvětlením dosáhnout. Do prostoru kavárny můžeme použít všechny druhy. Barový pult chceme mít dobře a jasně osvícen, ale například u boxů na sezení použijeme nepřímé osvětlení. Touto hrou světel a stínů lze vytvořit zajímavé a náladové prostředí. U osvětlení je také důležité brát v potaz energii, kterou světlo spotřebovává. Například u obyčejné žárovky se spotřebuje 85 až 90 % na tepelnou energii, zatímco světelná energie je pouze 10 až 15 %. Na porovnání – typická 20 W zářivka produkuje 1 200 lumenů (lumen je jednotka světelného toku, charakterizuje vydané množství světla), zatímco 75 W standardní žárovka produkuje 1 190 lumenů. Oba světelné zdroje produkují stejné množství světla, ale zářivce stačí pouze 25 % energie z energie žárovky. 46 V interiéru jsou použita svítidla přímá. Rozmístění svítidel je v každé místnosti pravidelné. Z hlediska možné změny stolů nejsou umístěny nad každým stolem zvlášť. Osvětlení na balkoně je zajištěno pomocí světel zavěšených na stěně za stolky.
6.5 Barvy Barevnost je velice důležitá vlastnost, která by z hlediska návrhu interiérů neměla být opomíjena. Správnou (nebo i špatnou) kombinací barev lze vytvořit prostředí, které na nás bude emocionálně podvědomě působit. Jsou různé symboliky barev neboli to, jak nás barvy psychicky ovlivňují.
Modrá – pokoj, klid, pasivita, chlad, odměřenost, stabilita Červená – láska, nenávist, agresivita, dynamika, štěstí Zelená – naděje, přátelství, příroda, život, peníze, vzrůst Žlutá – slunce, lehkost, volnost, komunikace, aktivita Hnědá – stabilita, jistota, solidnost, neměnnost, pokora Bílá – čistota, nevinnost, jednoduchost, lehkost, sterilita
46
SLOTKIS, Susan J. Foundations of interior design. Second edition. New York: Bloomsbury publishing, 2013. ISBN 978-160-9011-154.
34
Černá – tma, smutek, strach, elegance, těžkost, tajemství47
U barev se dají rozlišit jejich 3 základní vlastnosti:
jas - Udává, jak moc je barva intenzivní. Můžeme ji upravovat přidáním černé nebo bílé. Čím je barva jasnější, tím se nám zdá zářivější.
barevný tón – Každá barva (barevný tón) má svoji jedinečnou vlnovou délku.
sytost – Záleží zde na příměsi jiné barvy. Poměr dominantní barvy a ostatních barev.
Základní teorie barev nám udává dva barevné režimy. První z nich je tzv. režim RGB, který je založen na míchání barevného světla. Jsou zde tři základní barvy – red (červená), green (zelená) a blue (modrá). Smícháním pouze dvou barev nám vzniknou barvy – azurová, purpurová a žlutá. Smícháním všech barev vznikne bílá. 48
Obr. 22.: RGB a CMYK režimy mísení barev49
Režim CMYK naopak používá míšení světla, které je odraženo od předmětů. Tento režim používají především tiskárny. Princip je stejný jako u RGB režimu, pouze jsou barvy invertované.
47
HRADECKÁ, Jana et al. Škola interiérového designu: pro všechny, koho zajímá dobré bydlení. 1. vyd.
Praha: Grada, 2013. ISBN 978-802-4735-597. 48
Tamtéž. Epiccreativestudio 2013 [online].[cit. 2014-03-07]. tube.eu/produkty/http://epiccreativestudio.com/wednesday-rgb/ 49
Dostupné
z:
http://www.eko-
35
6.6 Sociální zařízení Ve veřejném interiéru se stravováním musí být zřízeny toalety odděleně pro ženy a muže. Dále musí být samostatné toalety pro personál a návštěvníky. Na každých toaletách musí být v předsíni umyvadlo (počet umyvadel se odvíjí od počtu jednotlivých záchodových mís). Celkový počet záchodových mís, pisoárů a umyvadel je řešen podle maximálního počtu zákazníků. - ženy: „pro ženy jedna záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen jedna další záchodová mísa“50 - muži: „pro muže jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle.“51
7 Normy a technické požadavky Při navrhování interiéru musí být splněny normy a bezpečnostní předpisy, aby se co nejvíce předešlo zraněním a jiným škodám způsobených užíváním vybavení a nábytku. U kavárny jsou to především normy:
ČSN 91 0001 Dřevěný nábytek – Technické požadavky ČSN 91 0100 Nábytek – Bezpečnostní požadavky ČSN 91 0620 Židle. Funkční rozměry a způsoby měření ČSN 91 0102 Nábytek – Povrchová úprava dřevěného nábytku ČSN 91 0801 Nábytek. Stolový nábytek. Technické požadavky ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry ČSN EN 116 Kuchyňský nábytek - Koordinované rozměry kuchyňského nábytkek a vybavení 50
ČESKO. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ze dne
26.08.2009, In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 81, s. 3715. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=268/2009%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 51
Tamtéž.
36
8 Popis interiéru kavárny
8.1 Prostor starého mlýna Pár kilometrů od města Ivančice se nachází letovisko s názvem Stříbský mlýn, kudy protéká řeka Jihlava. V těsné blízkosti řeky (na jejím uměle vytvořeném rameni neboli na náhonu) stojí starý mlýn, jehož historie se traduje od roku 1586 (= první písemný záznam). V této době mlýn sloužil svému původnímu účelu – k mletí mouky.
Obr. 23.: Pohled na Stříbský mlýn52
Za několik století se vystřídalo spoustu majitelů objektu, až nakonec mlýn skončil roku 1990 v rukou manželů Zahradníkových. Pro mlýn začala nová a poněkud netradiční etapa života. Vytvořila se zde truhlářská dílna a kovárna, kde se pořádají nejrůznější kovářská sympozia. Postupem času se přidala ještě kavárna a také galerie. V dnešní době jsou bohužel kavárna i galerie z technických důvodů zavřeny. Autor práce měl možnost si prostory mlýna zaměřit (levá část budovy) a navrhnout vlastní interiér ve stávajících místnostech.
52
foto Michal Zahradník
37
8.2 Popis interiéru kavárny ve mlýně V prostoru mlýna se nachází velký počet pater a místností, nicméně pro rekonstrukci bylo vybráno pouze první patro budovy. V tomto patře je 6 místností a 1 balkon. Autor práce navrhl stavební úpravy, a to konkrétně vybourání zdi mezi místnostmi B1 a B2. Vznikla tak nová místnost B, která umožňuje lepší kontrolu pohybu zákazníků po kavárně. Dále bylo potřeba vybudovat záchody (místnost E) pro zákazníky. Na půdorysech jsou i varianty s výlevkou. Poslední stavební práce se týkaly zastavění 2 vchodů, které z hlediska provozu kavárny neplnily svoji funkci, ale zároveň neomezili provoz celého mlýna. V místnostech A, B, D a F jsou místa k sezení. Místnost C slouží jako sklad pro zboží. Barový pult s pokladnou je v místnosti B a je situován směrem ke vchodu kvůli dobrému přehledu personálu o dění v kavárně. V místnosti D, která spojuje kavárnu s balkonem a toaletou, je menší knihovna a také se zde nachází schodiště, které vede do horního a dolního patra. Obě cesty schodiště budou přístupné pouze personálu (ve spodním patře jsou záchody pro personál). Celkový počet míst k sezení se liší v každé ze 4 variant dispozice kavárny. Nejméně míst je ve variantě 1, a to 38, nejvíce zase ve variantě 4, a to 45. Mlýn je hned vedle hlavní silnice z Ivančic do Moravských Bránic. Před mlýnem je parkoviště asi pro 20 vozů. Vývěsní štít bude viset viditelně na této straně kavárny.
38
8.3 Vlastní návrh interiéru kavárny ve mlýně
8.3.1 Skici barového pultu
Obr. 24.: Hledání tvaru a rozmístění barového pultu53
53
skici Michal Zahradník
39
Obr 25.: Konečná dispozice barového pultu54
54
skica Michal Zahradník
40
8.3.2 Výkresová dokumentace
M 1:100
Obr. 26.: Původní půdorys mlýna55
55
návrh Michal Zahradník
41
M 1:100
Obr. 27.: Navržené stavební úpravy56
56
návrh Michal Zahradník
42
M 1:100
Obr. 28.: Varianta dispozice č. 1 (38 míst)57
57
návrh Michal Zahradník
43
M 1:100
Obr. 29.: Varianta dispozice č. 2 (38 míst + výlevka)58
58
návrh Michal Zahradník
44
M 1:100
Obr. 30.: Varianta dispozice č. 3 (39 míst)59
59
návrh Michal Zahradník
45
M 1:100
Obr. 31.: Varianta dispozice č. 4 (45 míst + výlevka)60
60
návrh Michal Zahradník
46
M 1:30
Obr. 32.: Barový pult - půdorys61
Obr. 33.: Barový pult - pohled A162
61 62
M 1:30
návrh Michal Zahradník návrh Michal Zahradník
47
M 1:30
Obr. 34.: Barový pult - pohled A263
Obr. 35.: Barový pult - pohled B164
63 64
M 1:30
návrh Michal Zahradník návrh Michal Zahradník
48
M 1:30 65
Obr. 36.: Barový pult - pohled B2
M 1:30 66
Obr. 37.: Barový pult - pohled B3
65 66
návrh Michal Zahradník návrh Michal Zahradník
49
M 1:30 67
Obr. 38.: Barový pult - řez C
M 1:30 Obr. 39.: Pohled na stěnu A1 (místnost A)68
67 68
návrh Michal Zahradník návrh Michal Zahradník
50
M 1:30 Obr. 40.: Pohled na stěnu A2 (místnost A)69
69
návrh Michal Zahradník
51
M 1:30 Obr. 41.: Pohled na stěnu A3 (místnost A)70
70
návrh Michal Zahradník
52
M 1:30 Obr. 42.: Pohled na stěnu A4 (místnost A)71
71
návrh Michal Zahradník
53
Obr. 43.: Pohled na stěnu B1 (místnost B)72
M 1:50
M 1:30 Obr. 44.: Pohled na stěnu B2 (místnost B)73
72 73
návrh Michal Zahradník návrh Michal Zahradník
54
M 1:50 Obr. 45.: Pohled na stěnu B3 (místnost B)74
M 1:30 75
Obr. 46.: Pohled na stěnu B4 (místnost B)
74 75
návrh Michal Zahradník návrh Michal Zahradník
55
8.3.3 Vizualizace
Obr. 47.: Vizualizace kavárny 176
Obr. 48.: Vizualizace kavárny 277
76 77
návrh Michal Zahradník návrh Michal Zahradník
56
Obr. 49.: Vizualizace kavárny 378
78
návrh Michal Zahradník
57
9 Zhodnocení, diskuse Kavárny patří do sféry veřejných interiérů, tudíž bylo velmi důležité řídit se přesnými technickými normami a předpisy. Návrh interiéru kavárny byl zhotoven v reálných prostorách, proto bylo potřeba dodržovat přesné měření a rýsováni objektu z hlediska možné budoucí realizace. Při navrhování bylo důležité pomýšlet také na to, jací lidé budou kavárnu navštěvovat. Je kladen důraz především na příjemnou a domácí atmosféru, nežli na luxusní a drahé vybavení. Celkově se kavárna snaží si zachovat určité prvky své historie (dřevěné trámy, použití kamenných obkladů, znovupoužití starých křesel, židlí a stolů), ale na druhou stranu využívá také moderní a nové technologie (prostor barového pultu a zápultí).
10 Závěr Cílem bakalářské práce bylo navrhnout ucelený projekt k rekonstrukci kavárny v prostoru mlýna. Práce začala zaměřením daného objektu, následovaly stavební úpravy a jako poslední bylo vybavení interiéru a vytvoření originálního barového pultu, který bude součástí kavárny. V první části byla nutná teoretická rešerše v oboru kavárnictví. Autor začal úplně od počátku, a to od samotného zrna kávy, přes výrobu a technické vybavení kaváren, až po popis vybraných současných brněnských kaváren. V další části je proveden rozbor jednotlivých částí kaváren a současně popis těchto prvků pro kavárnu ve mlýně. Centrem kavárny by měl být barový pult, který se autor snažil navrhnout v tvarosloví přírodních materiálů. Všechny tyto prvky interiéru jsou zpracovány v přílohách práce. Hlavním záměrem autora bylo vytvořit interiér, který není příliš finančně náročný, ale zároveň by měl mít své kouzlo a přilákat opakovaně zákazníky na návštěvu.
58
11 Summary The aim of this bachelor's thesis was to design an integrated project to reconstruct the cafe in the mill. Work began with locating of the space, followed by construction work and finally the interior and creating an original bar counter, which will be part of the cafe. The first part was necessary theoretical research in the field of cafés. Author started from the very beginning, from the first grain of coffee and the production and technical equipment of cafés, to the description of selected contemporary Brno cafés. The next section is an analysis of the various parts of the cafes and also a description of these elements for cafe in the mill. The centre of the cafe should be the bar counter that the author tried to suggest in the morphology of natural materials. All interior elements are processed in the annexes of work. The main intention of the author was to create an interior that is not too expensive, but it should have its own charm and attract customers to visit it repetitively.
59
12 Seznam použité literatury ALTMAN, Karel, Lenka KUDĚLKOVÁ a Vladimír FILIP. Zmizelý svět brněnských kaváren: Verschwundene Welt der Brünner Cafés. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2008. Bruna Aeterna. ISBN 978-80-254-3346-1.
ČESKO. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ze dne 26.08.2009, In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka
81,
s.
3715.
Dostupné
z:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-
zakonu/SearchResult.aspx?q=268/2009%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_sm louvy
DUFEK, Oldřich. Káva známá i neobyčejná: povídání o kávě, recepty, něco dobrého k tomu. 1. vyd. Čestlice: Pavla Momčilová, 2000. ISBN 80-859-3632-1.
HRADECKÁ, Jana et al. Škola interiérového designu: pro všechny, koho zajímá dobré bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-802-4735-597.
CHARKOVSKÝ, Vadim. Jak na kávu. Vyd. 1. Praha: V. Charkovský, 2013. ISBN 97880-260-4965-4.
MF DNES[Mladá fronta dnes]. Se svým fialkovým latté teď v Brně vyjeli přímo mezi zákazníky [online]. 25.8.2011 [cit. 13.3.2014]. Dostupné z: http://www.idnes.cz/
ŘEZNÍČKOVÁ, Alena, MAŇÁK, Hynek. Moderní bydlení: materiály a technické vybavení současného interiéru. 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 2002. ISBN 80-8890567-2.
SLOTKIS, Susan J. Foundations of interior design. Second edition. New York: Bloomsbury publishing, 2013. ISBN 978-160-9011-154. 60
VESELÁ, Petra. Kniha o kávě: průvodce světem kávy s recepty na její přípravu. Vyd. 1. Praha: Smart Press, 2010. ISBN 978-80-87049-34-1.
VONDRÁČKOVÁ, Jana. Obnova brněnských funkcionalistických kaváren. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy.
13 Internetové zdroje VITALIA.
Vitalia
[online].
29.
2.
2012
[cit.
2014-02-28].
Dostupné
z:
http://www.vitalia.cz/clanky/kavy-netreba-se-bat/
Savoy-brno.
KUDĚLKOVÁ, Lenka. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z:
http://www.savoy-brno.cz/historie/
Megapixel. Barevná
teplota [online].
[cit.
2014-03-06].
Dostupné
z:
http://www.megapixel.cz/barevna-teplota
61
14 Seznam obrázků: Obr. 1.: Znázornění kávovníků Coffea arabica ............................................................ 10 Obr.2.: Kávovar se 4 pákami ....................................................................................... 13 Obr. 3.: Mobilní kavárna Kofi-kofi v Brně na České ulici ............................................ 16 Obr 4.: Kavárna a knihkupectví Academia .................................................................. 17 Obr. 5.: Interiér kavárny D-café
Obr. 6.: Interiér kavárny Café Art ........................ 18
Obr. 7.: Kolbabova cukrárna....................................................................................... 18 Obr.8..: Zemanova kavárna v parku na Kolišti ............................................................ 19 Obr. 9.: Schopp Café Pavillon ..................................................................................... 20 Obr. 10.: Zemanova kavárna ještě v parku na Kolišti .................................................. 21 Obr. 11.: Současná podoba exteriéru a interiéru kavárny Savoy .................................. 22 Obr. 12.: Café Placzek z ulice ..................................................................................... 23 Obr. 13.: Interiér kavárny Placzek............................................................................... 24 Obr. 14.: Café Falk z ulice .......................................................................................... 25 Obr. 15.: Interiér s barovým pultem ............................................................................ 26 Obr. 16.: Stůl Bistro 4RMD ......................................................................................... 29 Obr. 17.: Židle TON Dejavu ........................................................................................ 30 Obr. 18.: Čalouněné křeslo LEED ............................................................................... 30 Obr. 19.: Detail na spodní část stolu ...........................................................................31 Obr. 20.: Příklad trámového stropu s viditelnými trámy .............................................. 32 Obr. 21.: Stupnice barevných teplot.............................................................................33 Obr. 22.: RGB a CMYK režimy mísení barev ............................................................... 35 Obr. 23.: Pohled na Stříbský mlýn ............................................................................... 37 Obr. 24.: Hledání tvaru a rozmístění barového pultu ................................................... 39 Obr 25.: Konečná dispozice barového pultu ................................................................ 40 Obr. 26.: Původní půdorys mlýna ................................................................................ 41 Obr. 27.: Navržené stavební úpravy .............................................................................42 Obr. 28.: Varianta dispozice č. 1 (38 míst) .................................................................. 43 Obr. 29.: Varianta dispozice č. 2 (38 míst + výlevka) .................................................. 44 Obr. 30.: Varianta dispozice č. 3 (39 míst) .................................................................. 45 Obr. 31.: Varianta dispozice č. 4 (45 míst + výlevka) .................................................. 46 62
Obr. 32.: Barový pult - půdorys ................................................................................... 47 Obr. 33.: Barový pult - pohled A1................................................................................ 47 Obr. 34.: Barový pult - pohled A2................................................................................ 48 Obr. 35.: Barový pult - pohled B1................................................................................ 48 Obr. 36.: Barový pult - pohled B2................................................................................ 49 Obr. 37.: Barový pult - pohled B3................................................................................ 49 Obr. 38.: Barový pult - řez C ....................................................................................... 50 Obr. 39.: Pohled na stěnu A1 (místnost A) ................................................................... 50 Obr. 40.: Pohled na stěnu A2 (místnost A) ................................................................... 51 Obr. 41.: Pohled na stěnu A3 (místnost A) ................................................................... 52 Obr. 42.: Pohled na stěnu A4 (místnost A) ................................................................... 53 Obr. 43.: Pohled na stěnu B1 (místnost B) ................................................................... 54 Obr. 44.: Pohled na stěnu B2 (místnost B) ................................................................... 54 Obr. 45.: Pohled na stěnu B3 (místnost B) ................................................................... 55 Obr. 46.: Pohled na stěnu B4 (místnost B) ................................................................... 55 Obr. 47.: Vizualizace kavárny 1................................................................................... 56 Obr. 48.: Vizualizace kavárny 2................................................................................... 56 Obr. 49.: Vizualizace kavárny 3................................................................................... 57
63