MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Institut celoživotního vzdělávání

ZÁVISLOST ADOLESCENTŮ NA INTERNETU Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval: Pavel Šmarda

Mgr. Ivona Skalická

Brno 2012

Mendelova univerzita v Brně Oddělení sociálních věd

Institut celoživotního vzdělávání 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Pavel Šmarda Specializace v pedagogice Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku

Závislost adolescentů na internetu

Rozsah práce:

40 normostran

Zásady pro vypracování: 1. Seznámení s problematikou, vyhledávání odborných literárních zdrojů a pramenů, vypracování rámcové struktury bakalářské práce. 2. Vytvoření metodiky bakalářské práce. 3. Studium odborných literárních zdrojů a pramenů, zpracování teoretických východisek, příp. uskutečnění průzkumných šetření. 4. Zpracování textu závěrečné práce, včetně diskuse - konfrontace závěrů průzkumu s poznatky získanými z odborné literatury a vlastní návrhy a zhodnocení provedeného průzkumu. 5. Provedení technických úprav závěrečné práce podle požadavků Metodického manuálu pro vypracování bakalářské práce. 6. Odevzdání práce. Datum zadání bakalářské práce:

duben 2011

Termín odevzdání bakalářské práce:

listopad 2012

Pavel Šmarda Autor práce

Mgr. Ivona Skalická Vedoucí práce

doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. Garantka studijního programu

doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. Ředitelka vysokoškolského ústavu

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Závislost adolescentů na internetu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.

Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………..

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat své vedoucí práce paní Mgr. Ivoně Skalické za připomínky a odbornou pomoc při vypracovaní práce. Dále bych chtěl poděkovat mé rodině a blízkým, kteří mi po celou dobu studia pomáhali.

ABSTRAKT V bakalářské práci je řešena problematika Závislosti adolescentů na internetu. Cílem této práce je zanalyzovat volný čas adolescentů. Zjistit, jak je mládež v dnešní době ovlivněna internetem, jeho virtuálními světy, jako jsou například dnes velmi rozšířené sociální sítě. Zda jsou závislí na počítači, internetu, počítačových hrách, sociálních sítích. Dílčím cílem je, zda jsou více ohroženy dívky, nebo chlapci. Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou popsány jednotlivé druhy závislostí, jejich příčiny vzniku, typy internetové závislosti. Dále jsou v teoretické části popsány sociální sítě, počítačové hry, internet a jeho uživatelé. Pro praktickou část byla použita dotazníková metoda. Dotazník byl předložen vybraným žákům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště a studentkám Střední pedagogické školy. Cílem pomocí dotazníkového šetření je, zda jsou žáci na počítači závislí, kolik tráví na internetu času, kde všude se na internet připojují. Dalším cílem je zjistit, jestli má časté používání počítače na studenty nežádoucí vlivy, jako jsou například konflikty s rodiči, zhoršující se výsledky ve škole, únava či dokonce zdravotní problémy. Klíčová slova: počítač, internet, adolescent, dotazník, závislost, rizika

ABSTRACT In the bachelor thesis, the issues of adolescent dependence on the Internet. Aim of this work is to analyze adolescents' leisure, find out how young people today affected by the internet, the virtual worlds, such as the now very popular social networks. It is also clarified that the young people addicted to computer, internet, computer games and social networks. The operational objective of the inquiry is whether the more risk group of girl or boys. The work is divided into two parts, the theoretical and the practical. The theoretical part describes the different types of addictions, their causes, types of internet addiction. In the theoretical part are also described and sketched social networks, computer games, the Internet and its users. For the practical part of the questionnaire

method was used. The questionnaire consists of 23 questions and was presented to selected students Secondary School and Vocational School students from Secondary pedagogical school. The aim of the questionnaire survey is to determine whether students are dependent on the computer, how much time they spend on the Internet, where all connected to the Internet. Other objectives included questions relating to the issue of frequent computer use of students and adverse effects, such as conflicts with parents, deteriorating school performance, fatigue and even health problems.

Key words: computer, internet, adolescent, questionnaire, addiction, risks

1.OBSAH 1.OBSAH ......................................................................................................................... 8 2. ÚVOD ......................................................................................................................... 10 3. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ............................................................................... 11 4. MATERIÁL A METODIKA ................................................................................... 12 5. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .............................................. 13 5.1 Základní dělení patologických závislostí ............................................................... 13 5.2 Druhy počítačových závislostí ............................................................................... 14 5.3 Příčiny vzniku závislosti ........................................................................................ 15 5.4 Kdy se již jedná o závislost .................................................................................... 18 5.5 Druhy osobních, kapesních počítačů, chytré telefony .......................................... 19 5.6 Zdravotní rizika spojená s nadměrným užíváním počítače................................... 20 5.6.1 Vady zraku ...................................................................................................... 20 5.6.2 Obezita ............................................................................................................ 20 5.6.3 Vady pohybového aparátu ............................................................................... 21 6. SOCIÁLNÍ SÍTĚ, POČÍTAČOVÉ HRY, INTERNET A JEHO UŽIVATELÉ ........................................................................................................... 22 6.1 Nejčastější sociální sítě .......................................................................................... 23 6.1.1 Facebook ........................................................................................................ 23 6.1.2 Google + .......................................................................................................... 28 6.1.3 Myspace .......................................................................................................... 28 6.1.4 Twitter ............................................................................................................. 29 6.1.5 Linkedin .......................................................................................................... 29 6.2 Počítačové hry ......................................................................................................... 29 6.3 Hudba, filmy, internetové televize .......................................................................... 30 6.4 Internet jako zdroj informací .................................................................................. 30 6.5 Bezpečnost osobních dat a kontrola času na internetu............................................ 31 7. PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE ......................................................... 32 7.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................................... 33 8. DISKUZE .................................................................................................................. 53 9. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 55 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................... 56 8

11. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK .......................................................................... 60 12. PŘÍLOHY............................................................................. Příloha č. 1- Dotazník

9

2. ÚVOD

Žijeme v úžasné době čítající dříve nevídané možnosti. V době informací. Ale i tato doba, jako každá jiná, sebou nese negativní stránky. Mezi informační problémy patří například informační válka, informační exploze, nebo závislost na internetu odborně Netholismus. (Jahnová, 2010) Závislost na osobním počítači, internetu, počítačových hrách, sociálních sítích je v praxi velmi těžké rozlišit od běžného koníčku nebo zvýšeného užívání. Nejedná se o závislost fyzickou, ale psychickou. U jedince pak můžeme vysledovat určité příznaky, které svědčí o rozvíjející se závislosti. Takoví lidé pak na internetu tráví převážnou část svého volného času. Na vnější podněty pak reagují nepřiměřeným chováním anebo dokonce agresivním chováním. Tato bakalářská práce se věnuje právě těmto počítačovým závislostem adolescentů, konkrétněji závislosti na internetu. Tyto virtuální světy pozvolna vytlačují jiné zájmy a koníčky dospívající mládeže a patří k nejčastějším volnočasovým aktivitám. Současné mládeži chybí skutečné sportovní aktivity, čas spojený s přírodou či jeho koníčky. Pozornost je věnována vlivu internetu na žáka, na jeho psychiku, jeho vztah k rodině, ke kamarádům. V praktické části této práce se dotazníkovým šetřením zjišťuje, jaký má vliv internet na každého jednotlivce, co pro něj přináší, zda zábavu, prostředek komunikace či zdroj informací, kolik hodin denně tráví u počítače, aj. Jedním z nejvíce diskutovaných témat okolo sociálních sítí je sdílení a následná možnost zneužití citlivých dat. Aniž by si to tito nejen mladí lidé uvědomovali, internet a jeho virtuální světy v sobě totiž skrývají velké nebezpečí, například v podobě skryté identity osoby za osobu jinou. V médiích se pak setkáváme i s novými praktikami například zlodějů, kteří si tipují majetkové vybavení bytu a pohyb osob v domácnosti z fotografií a informacích sdělených právě prostřednictvím sociální sítě.

10

3. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem v teoretické části této práce je porozumět a proniknout do problematiky závislostí, zjistit, s jakými problémy se potýkají dnešní adolescenti a jaké mohou mít potíže při častém používání počítače a internetu. Cílem v praktické části bakalářské práce je zjistit na základě dotazníkového šetření, zda jsou žáci na počítači závislí, kolik tráví na internetu času, kde všude se na internet připojují. Dalším cílem je zjistit, jestli má časté používání počítače na studenty nežádoucí vlivy, jako jsou například konflikty s rodiči, zhoršující se výsledky ve škole, únava či dokonce zdravotní problémy. Dílčím cílem je, zjistit jaký rozdíl je v používání počítače a internetu a sdílení sociálních sítí u dívek a u chlapců. Zda jsou více ohroženy vlivem internetu dívky, nebo chlapci.

11

4. MATERIÁL A METODIKA Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou. Metodou teoretické části je studium českých i zahraničních odborných publikací, internetu, sociálních sítí, jejich analýza, syntéza a srovnání. Tato literatura byla doplněna i z odborných článků na internetu. Tato teoretická část práce je rozdělena do 5 kapitol. V praktické části je výzkum prováděn pomocí dotazníku, který byl předložen vybraným žákům Střední odborné školy a Středního odborného učiliště André Citroëna v Boskovicích a studentkám Střední pedagogické školy v Boskovicích. Celkový počet dotazovaných studentů byl 80, přesněji 40 studentek pedagogické školy a 40 studentů středního odborného učiliště. Jde o žáky ve věkovém rozmezí 15-17 let. Tento dotazník byl přímo vytvořen a sestaven pro tuto bakalářskou práci. Obsahuje celkem 23 otázek a jsou zde použity jak otevřené, tak i uzavřené otázky. Studentům byl určen čas v délce 15-20 minut pro jeho vyplnění. Metodou praktické části je místní šetření na určených školách. Je provedeno zpracování získaných dat. Dotazník je pohodlným nástrojem sběru velkého počtu dat při různých šetřeních a výzkumech, a při dobré konstrukci může dokonce posloužit i ke zjišťování postojů respondentů. Dotazník může být přínosný, jen je-li zajištěna anonymita respondentů (Čačka, 2001).

12

5. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

Počítačová závislost adolescentů je vážný stav, který obvykle vyřadí jednotlivce ze společenského života. Nemusí ztratit jen partnera nebo práci, můžete přijít i hmotné a cenné věci. Pro závislého člověka je velmi důležité jeho okolí. Záleží také, jak se k problému postaví jeho blízcí a jak brzy se ze závislosti jedinec dostane. Závislost je ve své podstatě pokročilým stavem zlozvyku. Období adolescence je druhou fází relativně dlouhého časového úseku dospívání. Trvá přibližně od 15 do 20 let, s určitou individuální variabilitou. Sociální mezníky jsou v období adolescence dva. Prvním je ukončení povinné školní docházky. Druhým je dovršení přípravného profesního období, tj. konec učebního oboru nebo střední školy, následovaný většinou nástupem do zaměstnání (s výjimkou vysokoškoláků) (Vágnerová, 2000).

5.1 Základní dělení patologických závislostí Závislostní chování je součástí životního stylu především dětí, mladistvých a mladých dospělých. Mezi nejrozšířenější závislosti mezi mladistvými řadíme: závislost na alkoholu,

tabáku,

závislost

na

drogách

a

hracích

automatech

(Mühlpachr, Pipeková a kol., 1998). Závislosti lze rozdělit do dvou hlavních skupin: - nedrogová závislost - drogová závislost

Nedrogová závislost Jde o psychickou závislost, kdy: „prožívání člověka se mění na základě příjemného prožitku nebo příjemných prožitků z něčeho tak, že člověk se přestane ovládat a narůstá u něj touha po takovém chování, které směřuje k prožívání daného příjemného prožitku. Nedrogové závislosti tak fakticky představují neodolatelné touhy člověka po něčem. Podobně jako drogy i ony mění jeho chování, prožívání, zasahují do jeho osobnosti“ (Pokorný a kol., 2003). Člověk se tohoto typu závislosti zbavuje velmi obtížně. 13

Drogy, na kterých vzniká především psychická závislost, jsou nazývány „virtuálními drogami“. Nejčastějšími virtuálními drogami jsou hazardní hry – patologické hráčství (zejména závislost na hracích automatech), náruživé věnování se počítačovým hrám nebo internetu (surfování, chatování) a náruživé „mobilování“. (Hortová 2010) Mezi jiné formy závislostního chování, které se v poslední době v rozšířené podobě vyskytují, lze zařadit závislost na televizi či videu, sexuální závislost, workoholismus, patologické nakupování a patologické přejídání (bulimie). Mechanismus účinků nedrogových závislostí je v řadě aspektů podobný, jako u závislostí drogových, a to i v případě, že zpravidla primárně nepoškozují tělo člověka v důsledku intoxikace. Jak bylo výše řešeno, nedrogové závislosti zasahují jak oblast lidské psychiky, tak i oblast sociálních vztahů člověka. A stejně jako drogové závislosti mají nedrogové závislosti v mnoha případech na život člověka fatální dopad.

5.2 Druhy počítačových závislostí Snad poprvé spojil slova závislost a internet newyorský psychiatr Ivan Goldberg v roce 1995. Myslel to jako vtip, ale jak laická, tak odborná veřejnost tohle spojení brzy začala vnímat jinak. Lidé při této závislosti opouštějí své rodiny, přátele a tráví hodiny s počítačem surfováním po internetu nebo hraním on-line her. Goldberg nazval tuto poruchu termínem IAD – Internet Addiction Disorder, závislost na internetu. O stejném problému psala o rok dříve i psycholožka Kimberley Youngová. Záležitostí se od té doby zabývala řada odborníků, zdaleka ne všichni jsou však přesvědčeni, že IAD skutečně existuje.

Jak se závislost na internetu definuje? „Obecně se závislost na internetu definuje jako nadměrné používání internetu, které s sebou přináší do života jedince psychologické, sociální, pracovní nebo školní komplikace“. Jak píše internetový publicista Doc. Arnošt Katolický, výzkumy na Marylandské universitě v USA ukázaly, že si člověk nevybuduje „závislost na internetu“ obecně, ale spíše na konkrétních internetových aplikacích nebo webech. Mezi nejnávykovější aplikace či webové stránky patří ty, které umožňují obousměrnou komunikaci. (Katolický 2010). 14

Odborníci rozlišují 3 základní typy závislosti na internetu (Holcnerová, Nevoralová, Vacek, 2010):

a) Závislost na online hrách Nejčastěji se jedná o tzv. multiplayer RPG online hry, čili hry na hrdiny pro více hráčů. Tyto hry umožňují tisícům hráčů na celé planetě sejít se ve stejný čas na stejném místě ve virtuálním fantazijním světě. Mezi ty nejčastěji uváděné v souvislosti se závislostí patří World of Warcraft nebo Lineage.

b) Závislost na online komunikaci Do této kategorie spadají uživatelé internetu, kteří tráví většinu času online komunikací, ať už se skutečnými, či pouze s internetovými přáteli. Může jít o e-mail, chatroomy, diskusní fóra, ICQ, Skype nebo různé sociální sítě typu Facebook, Twitter, Myspace a Lide.cz.

c) Závislost na stránkách s pornografickým obsahem Sem patří soustavní návštěvníci webových stránek s pornografickým obsahem.

5.3 Příčiny vzniku závislosti Na vzniku drogové závislosti se podle Presla (1995) podílejí tyto základní faktory:

I. Osobnost člověka a její charakteristika Je zapotřebí říci, že neexistuje osobnost, která by byla proti vzniku závislosti absolutně chráněna. Nicméně pravděpodobnost vzniku závislosti je vyšší u: a) osob zvýšeně citlivých, zranitelných, úzkostných, trpících komplexem méněcennosti, se sklonem k většímu sebepozorování. Nejžádanějšími drogami jsou v tomto případě stimulační látky. b) osob extrovertních, které mají sklony k impulzivitě, k podrážděnosti, k dramatizování a zvýšené sebestřednosti, mají často konflikty s okolím i ve škole, sklon k agresivitě, jsou nestálí. Tito lidé mají v oblibě opiáty pro jejich tlumivý a zklidňující účinek. 15

II. Vliv prostředí Podle Presla (1995) se prostředí nejvíce podílí na vzniku drogové závislosti. Do této skupiny můžeme zařadit vše, co nás prakticky obklopuje. Patří sem rodina, vrstevníci, škola, masová média, zaměstnání atd. Všechny tyto faktory více či méně formují náš postoj ke světu (včetně drog).

1. Rodina: má největší vliv na osobnost jedince (hl. matka) Mezi rizikové faktory ovlivňující vznik drogové závislosti patří: •

Tzv. hyperprotektivní rodič, častěji to bývá matka. Jedná se o přílišnou péči matky o potomky. Tento problém nastává především v období puberty, kdy se matka chová nepřiměřeně k věku dítěte, stále s ním jedná jako s malým, nadměrně jej opečovává a obskakuje.

•

Nedostatečná rodičovská péče o děti. Rodiče nemají na děti dostatek času, příliš se jim nevěnují, zanedbávají je, děti si mohou dělat, co chtějí, absence autorit.

•

Závislost některého člena rodiny atd.

2. Kamarádi, vrstevníci, parta: Ovlivňování se a vzájemné působení v rámci party, mezi vrstevníky či kamarády, může být kladného, ale i záporného charakteru. Jejich zájmy, životní orientace, názory atd. tvoří ochranu nebo naopak riziko v drogové problematice. Nejrizikovější skupinou je mládež ve věku 13 – 15 let. •

Menší riziko vzniku drogové závislosti je u skupin, určitým způsobem ideologicky či kultovně orientované s odmítavým postojem vůči drogám.

•

Druhou skupinu tvoří mládež, kde je vztah k drogám velice tolerantní. Jde většinou o volná seskupení př. příznivců určité životní filozofie (např. house kultura), kde je zde droga chápána jako módní prostředek k dosažení určitého příjemného stavu. Droga je zde chápána jako prostředek, nikoli cíl. Aplikuje se méně rizikovým způsobem, k závislosti vede jen málokdy.

•

Rizikový je vstup do party, která je zaměřená na užívání drog. Čím více se prohlubuje jejich drogová závislost, o to více se prohlubuje propast

16

mezi jednotlivými členy party, většinou končící rozpadem party a izolací závislého jedince od ostatních.

3. Partnerský vztah, profese: •

V partnerském vztahu je život s člověkem závislým na drogách nelehký a přináší s sebou řadu rizik pro nezávislého partnera v oblasti zdravotní (HIV) i právní (kriminalita).

•

V zaměstnání. Více riziková jsou místa, kde se přímo pracuje s návykovými látkami. V posledních letech bylo zjištěno, že drogové problémy se více vyskytují u osob vytížených, př. u úspěšných podnikatelů.

4. Škola: Mezi rizikové faktory přispívající ke vzniku drogové závislosti patří: •

špatný prospěch,

•

neoblíbenost v třídním kolektivu,

•

stres, přetížení,

•

necitlivý přístup učitele.

5. Vliv masmédií: Masová média mají na člověka obrovský vliv, jsou součástí našeho každodenního života a mají schopnost s námi manipulovat. Hlavní jejich význam ve společnosti je založen na dlouhodobém a nepřímém působení. Značný vliv mají na socializaci jedince, do určité míry jej formují a utvářejí k obrazu svému. Média mají sklon ke stereotypizaci. U opakujících sdělení má jedinec tendenci mu uvěřit a brát je jako samozřejmost. Média plní funkci zábavní, informační, kulturní, sociální a politickou. Značný vliv mají na socializaci jedince, do určité míry jej formují a utvářejí k obrazu svému. Bulvární tisk spatřuje v drogové problematice spíše senzaci, která přiláká čtenáře a bohužel i v seriózním tisku tomu občas nebývá jinak. Velmi často podávají jednostranný a zavádějící pohled na drogovou problematiku. Média mají stále moc rozhodovat o tom, co se publikum dozvědět smí či nesmí. 17

6. Životní prostředí: Prostředí, ve kterém žijeme, je stále více narušováno člověkem (smog, freony, odpadky, chemikálie atd.).

Velká města působí na člověka více stresově,

projevuje se spěch, přelidněnost, hluková zátěž.

5.4 Kdy se již jedná o závislost Ať se jedná o závislost na internetu nebo na čemkoli jiném, má to většinou stejný průběh. Tento závislý jedinec se snaží touto aktivitou trávit, co možná nejvíce času. Zapomíná na důležité věci, jako jsou pracovní pohovory, nebo na základní životní potřeby. Ztrácí zájem o cokoli jiného. Jediné nad čím přemýšlí, je ta daná činnost, i když jí zrovna nevykonává. Stále přemýšlí, kdy a jak by ji vykonat mohl. Nejčastější závislosti na internetu, je závislost na hrách. Pokud člověk je ve skutečném životě nešťastný, tak se snaží splnit své sny alespoň v životě virtuálním. V tomto virtuálním světě může téměř vše. V herním světě neexistují omezení a zákony. Existují zde jen pravidla stanovená autorem hry, popřípadě komunitou. Tito lidé pak začínají dávat přednost životu druhému. Paradox je, že lidé hrající počítačové hry mají méně rozvinutou představivost, než člověk s nedostatkem podmětů. Jak bylo zmíněno, tento druh závislosti naštěstí není tak častý, ale existují bohužel katastrofické scénáře. Například v březnu tohoto roku nechal korejský pár zemřít hlady své tříměsíční dítě. Proč? Portál BBC uvedl, že pár byl plně zahleděn do počítačové hry. Nejhorší na celé kauze je, že ve hře se údajně starali o virtuální dítě. Tady vidíme opravdu jasný příklad a hrůzný následek toho, co se může stát, když dá někdo přednost životu virtuálnímu před reálným životem. Tyto závislosti jsou špatné a nebezpečné stejně jako kterékoli jiné. Na tom se shodují i psychologové, kteří dlouho váhali, jak se k této problematice postavit a jestli ji vůbec brát v potaz. Možná to neničí tělo a zdraví určitého jedince tak rychle a viditelně, jako třeba drogy, ale věčné vysedávání u počítače pro organizmus přináší mnoho nástrah: •

Vysychání očí, které vede k jejich podrážení a může vést ke zhoršení zraku.

18

•

Zakřivení páteře hrbením se nad počítačem, to může vést k bolestem zad (v tom lepším případě).

•

Lidem, kteří u počítače tráví moc času, chybí pohyb. Což může vést k tloustnutí a zhoršení kondice.

•

Zapomínání na jednu ze základních životních potřeb obživu a v důsledku toho nezdravé hubnutí.

Pokud si člověk uvědomuje, že vztah k počítači je na hranici se závislostí, nebo velice vážným zlozvykem, je nutné se pokusit toto změnit. Najít si koníček, nebo sport, který bude bavit. Být s kamarády venku, než v chatové místnosti. Je nutné změnit svůj život k lepšímu. Jelikož život je příliš krátký na to, aby byl člověk zajatcem v počítačovém světě a otrokem počítače. (Kristýna Jahnová, 2010)

5.5 Druhy osobních, kapesních počítačů, chytré telefony Pro úplnost se tato podkapitola krátce věnuje i technické stránce věci a to konkrétněji hardwaru, tedy samotným počítačům. Doby, kdy takzvaný Personal Computer, tedy osobní počítač, vážil několik kilogramů a byl výhradně složen z několika komponentů, jako byly tělo počítače, monitor a příslušenství jako myš a klávesnice jsou dávno ty tam. V současné době se do světa internetu a například sociálních sítí připojujeme hned z několika druhů zařízení. Ty nejmenší internetové prohlížeče jsou součástí tzv. chytrých mobilních telefonů, na kterých se lze prostřednictvím mobilní sítě nebo bezdrátové sítě WiFi kdykoliv a kdekoliv připojit k internetu. V současné době trh zaznamenal rozvoj tzv. tabletů, které představují jen jakousi obrazovku různých velikostí, která zároveň slouží k prohlížení i k ovládání těchto přístrojů. Dalším druhem jsou již známější notebooky či netbooky, které leckdy zastanou práci klasického osobního počítače a jsou pro svoji snadnou přenosnost velice rozšířené. Z uvedených druhů a množství počítačů vyplývá, že připojit se k internetové síti prakticky kdekoliv není v současné době vůbec žádný problém. I tato skutečnost pomáhá vytvářet si závislost na dění na internetu a zejména mladí lidé mají pocit nutnosti být stále online ve své komunitě.

19

5.6 Zdravotní rizika spojená s nadměrným užíváním počítače Společně s nadměrným užíváním počítače je spojený negativní dopad na zdraví člověka, jako jsou vady zraku, díky absenci pohybu ve volném čase i obezita nebo dokonce vady pohybového aparátu.

5.6.1 Vady zraku

Až 75% lidí si stěžuje na potíže se zrakem u počítače. Hlavní příčinou je náročnost práce u obrazovky na zrak. Zraková náročnost je způsobována trvalým přizpůsobením očí na vidění do blízka, námahou svalů, ovládajících vyklenutí oční čočky a sbíhání osobou očí, rozdílnými jasy různých ploch, na které se člověk dívá a které nenápadně oslňují. Další příčinou mohou být nekorigované vady zraku u lidí, kteří je začnou pociťovat teprve při práci u obrazovky. Zjistilo se, že počítačové obrazovky nekazí zrak, potíže s očima jsou většinou způsobeny únavou, která po odpočinku odezní. Nejdůležitější jsou světelné podmínky na pracovišti. Zraková únava u obrazovky začíná asi po 2 hodinách a zřetelně se projevuje po 4 hodinách práce na počítači. Denní světlo je cenné pro zejména pro své příznivé vlastnosti, které nemůže umělé světlo plně nahradit. Dokonale se v prostoru rozptyluje, vytváří měkké stíny a tím přispívá k snadnému vnímání prostoru, jeho spektrální složení je přirozené pro vnímání barev. Nevýhodou je značná intenzita a její proměnlivost. Nejvýhodnější postavení monitoru je bokem k oknu (Hladký, 1995). 5.6.2 Obezita

V důsledku častého sezení u počítače a nedostatku pohybu může dojít k obezitě. Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Samozřejmě existují určitá období, která jsou pro rozvoj obezity velmi významná – u žen zejména doba těhotenství a období po něm, dále období přechodu, u dívek doba dospívání. Všeobecně pak stresové faktory a určitá období, kdy se snižuje pohybová aktivita – nástup do zaměstnání, založení rodiny, rodinné či pracovní problémy, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu apod. Hlavní příčinou vzniku obezity je nadměrný přísun energie a její nedostatečný výdej (Hessová, 2012). 20

5.6.3 Vady pohybového aparátu Asi 60-80% lidí trpí bolestmi zad při sezení. Většina potíží má funkční charakter, tj. nejde zpravidla ještě o poškození pohybových orgánů s morfologickými změnami. Při práci u obrazovek jde o trojí druh potíží. Bolesti zad v bederní a křížové oblasti jsou spojeny s tlakem na páteřní ploténky. Bolesti zad v šíji souvisí zejména s polohou hlavy a horních končetin při práci. Bolesti ruky a paže jsou podmíněny jednak rychlými opakovanými pohyby prstů, jednak nadměrně častým používáním myši. Tělesná cvičení jsou velmi dobrým prostředkem k předcházení potížím pohybové soustavy. Celková doba kompenzačního cvičení by neměla být delší než 5 minut. Zařazujeme cviky na uvolnění rukou, horních končetin, oblasti ramene a krční páteře, a celkové protažení trupu a horních končetin, podle potřeby i polohy úlevové. Jejich účinek spočívá především ve změně činnosti svalových skupin, které jsou jednostranně zatěžovány při stereotypním plnění pracovních úkolů. (Hladký 1995).

21

6. SOCIÁLNÍ SÍTĚ, POČÍTAČOVÉ HRY, INTERNET A JEHO UŽIVATELÉ Sociální síť, (anglicky social network), je propojená skupina lidí. Je to vlastně každá skupina lidí, která spolu komunikuje různými prostředky. V moderním pojetí se za sociální síť označuje jakákoliv internetová služba, která jednotlivým přihlášeným členům dává možnost vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat, sdílet multimediální obsah (informace, fotografie, videa), chatovat apod. Občas se za sociální síť označují i internetová diskusní fóra, kde si uživatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata. Komunikace mezi uživateli sociálních sítí probíhá buď pouze mezi dvěma uživateli, nebo veřejně, a to mezi uživatelem a skupinou propojených uživatelů. U neuživatelů sociálních sítí panuje všeobecně názor, že sociální sítě jsou využívány hlavně generací teenagerů, nicméně tento názor neodpovídá skutečnosti. V současné době převažují dospělí uživatelé. Například u nejrozšířenější sociální sítě Facebooku, tvoří v České republice přibližně 50% uživatelů věkovou skupinu mezi 20 do 35 let. Za první sociální síť lze považovat projekt Sixdegrees, který byl spuštěn v roce 1997. Tehdy si každý uživatel měl možnost si vytvořit svůj osobní profil a seznam přátel. Později si dokonce mohl prohlížet seznamy přátel svých přátel. V roce 2000 byla tato služba ukončena, avšak tento server stále existuje. Registrace je možná jen na základě pozvánky. Hodnocení zakladatele tohoto projektu je stručné – nebyl úspěšný, jelikož na konci 90 let nebyl počet uživatelů vysoký a tudíž jednoduše předběhl svou dobu. Původní myšlenkou zakládání sociálních sítí bylo, aby sloužily lidem. Mnoho společností a obchodních firem zjistilo, že díky sociálním sítím se jim naskytla jednoduchá příležitost, jak snadno komunikovat se svými zákazníky. Přístup firem je různý. Některé firmy nepovažují sociální sítě za důležité pro svůj obchod, a tudíž nevytváří své profily. Další si vytvoří profil firmy v omezené podobě a někdy i sledují názory na jejich společnost od jiných uživatelů. Poslední skupinou jsou firmy, které se naplno věnují zákazníkům a sociální síť využívají jako nástroj komunikace. Sociální sítě dávají do rukou zákazníků poměrně silný nástroj na sdělení svých poznatků vůči 22

dané společnosti, výrobků, službám. Firmy se proto na sociálních sítích v poslední době snaží přinejmenším sledovat tyto názory zákazníků a při kritice jejich firmy se pružně snaží reagovat směrem k zákazníkovi. (Bednář 2005)

6.1 Nejčastější sociální sítě 6.1.1 Facebook Fenoménem posledních let se stala sociální síť zvaná FACEBOOK. Je to rozsáhlý společenský webový systém, jehož prioritou je vytváření sociální sítě, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavy. V červenci roku 2011 dosáhl rekordního počtu 800 milionů aktivních uživatelů. Je jednou z největších společenských sítí na světě a je plně přeložen do šedesáti osmi jazyků. Samotné jméno serveru vzniklo z papírových letáků Facebooks, které se rozdávají studentům prvních ročníků na amerických univerzitách. Účelem těchto letáků je rychlejší a bližší seznámení studentů mezi sebou. Zakladatelem této sociální sítě byl Mark Zuckerberg, student Harvardovy univerzity, pro kterou byla sociální síť původně založena od 4. února 2004 přímo z pokoje univerzitních kolejí. Během následujících měsíců byly k této síti připojeny další americké, záhy i zahraniční univerzity. V České republice měla toto privilegium připojení Masarykova univerzita v Brně. Počátkem roku 2006 se začaly k této síti připojovat i velké nadnárodní obchodní společnosti. Zlomovým datem se stal 11. srpen 2007, kdy se od tohoto data k sociální síti může připojit každý uživatel starší 13 let. Od září roku 2006 do září roku 2007 se dostal facebook na žebříčku mezi nejnavštěvovanější internetovými stránkami světa z 60 příčky na 7 pozici. Co se týče tržní hodnoty společnosti, v roce 2006 byla odhadnuta na 100 miliónů amerických dolarů. Hlavním příjmem pro společnost Facebook je placená reklama, která je přesně cílena podle zájmů uživatele a jeho chování na stránkách samotného Facebooku. V roce 2010 vznikl celovečerní film The Social Network, který mapuje vznik Facebooku. (Facebook 2012, Dědiček 2010) Pro svoji jednoduchost se tato sociální síť stala pro uživatele internetu naprosto novým druhem sdílení informací, multimediálních dat jako jsou digitální fotografie, videa a samozřejmě nástrojem rychlé komunikace. O rozsáhlosti a rostoucím počtu uživatelů svědčí i níže uvedená čísla v tabulce.

23

Aktivních uživatelů

800 mil. (rok 2011)

Průměr nových uživatelů za den

250 tis.

Zhlédnuté stránky

65 miliard za měsíc

Vyhledávání

Přes 500 mil. /měsíc

Velikost indexu vyhledávání

200 GB

Největší země

USA, Indonésie, Spojené království

Pořadí v návštěvnosti všech webovských aplikací 3 na světě Počet fotografií

1.7 miliardy ( Ø 44 fotek na uživatele)

Počet uživatelů v ČR (2011)

2 934 860

Tab. A - přehled dat o společnosti FACEBOOK (Wikipedia, 2011)

Samotná registrace k portálu je naprosto uživatelsky jednoduchá, zvládne ji prakticky každý. Po zadání svého jména, emailové adresy, hesla a odsouhlasení licenčních podmínek vám již nic nebrání sdílet svůj „život“ prostřednictvím této sítě. Každý uživatel má v profilu takzvanou The Wall (zeď), na kterou si sám zapisuje svůj sdílený obsah nebo i ostatní uživatelé na ni mohou psát vzkazy a zobrazují se zde v podstatě všechny děje v sociální síti. Na zeď se může vkládat prakticky všechen multimediální obsah. Pro tzv. sdílení a šíření vašich názorů, poznámek, komentářů, nálad, fotografií, videa a jiné je potřeba požádat kamarády a známé o tzv. „přátelství“.

Požádaný

kamarád vámi tuto elektronickou pozvánku buď odmítne, nebo přijme a od té doby si podle nastavených parametrů soukromí navzájem sdílíte výše uvedené kvanta informací. V praxi dochází k tomu, že takzvanými „virtuálními přáteli“ se stávají i zcela nebo jen z části neznámí lidé, kteří by v reálném životě, se za přátele rozhodně neoznačili či nepovažovali. Početní limit přátel není nijak omezen, lze je jednotlivě třídit, zařazovat do skupit s různými právy vůči vaší osobě. Bohužel tento virtuální svět a jeho přátelství ve skutečnosti nenahrazuje skutečné přátele, u mnoha mladých lidí naleznete stovky těchto „virtuálních přátel“ avšak v reálném životě je tomu jinak.

24

Dalším negativem sociální sítě může být tzv. pocit bezpečnosti při sdílení citlivých dat jako například fotografií dětí, aktů aj. I tyto data mohou být často zneužity nežádoucí osobou k různým účelům. Dalším negativním jevem může být hrozba tzv. skryté identity, jelikož nemáme často zpětnou vazbou zjistit, zda za „virtuálním kamarádem“ se neskrývá jiná osoba, klidně i opačného pohlaví, než za které se vydává, a která jen zneužívá například cizích fotografií, jména, příjmení apod.… Obzvlášť následně reálné seznámení může být pro některé uživatele minimálně nepříjemnou situací. Dalším nebezpečím sociální sítě se stává odloučení od reality narušení například partnerského či jiného vztahu například v rodině. Svoje postřehy k dané problematice uvádí psycholožka Magdalena Frouzová, která pro deník Novinky.cz uvádí: „Zatímco počítač nám otevřel počítačový svět, tak Facebook nám otevřel ten sociální,“ říká psycholožka Magdalena Frouzová, podle níž se stal součástí našeho života, ať chceme, nebo ne. Má zcela jistě spousty výhod, maže vzdálenosti mezi kontinenty, dennodenně můžeme být v kontaktu s příbuznými, kamarády i známými, kteří jsou na druhém konci republiky či světa. Znamená přínos pro lidi staré, handicapované či osamělé. Propojuje skupiny se stejným osudem či momentální životní náplní, ať už jsou to nemocní, ženy na rodičovské dovolené nebo studenti. Na druhé straně nám sociální sítě přinesly problémy, které jsme do té doby neznali - závislost, ztrátu soukromí a zničené mezilidské, zejména partnerské vztahy. (Novinky.cz 2012) Problém, který lidstvu Facebook přinesl, nespočívá jen v tom, že se díky svému profilu stanu součástí celosvětové reality show nebo že na mě někdo vyšťourá kompromitující fotku či vzkaz, na který jsem už dávno zapomněla. Největší problém uživatelů Facebooku je závislost na komunikaci, která jim připadá ve srovnání s materiálním světem snadná a příjemná. Ruku v ruce s tím přicházejí problémy v komunikaci s okolím. Kvůli sociálním sítím se dnes lidé rozcházejí, ba dokonce rozvádějí, přicházejí o přátele i o zaměstnání. Kvůli Facebooku bylo matce odebráno dítě, protože mu už nedávala ani jíst. Psycholožka Magdalena Frouzová varuje před zjednodušujícím pohledem, že utíkám-li na Facebook, něco mi v životě či ve vztahu chybí. To už dávno není pravda. „Spíš bych se přiklonila k názoru, že lidé jsou nenasytní. Představte si, že jste se skvěle naobědvala. Jídlo vám chutnalo, ani hlad už nemáte. Jenže pak vám číšník přinese dort jako pozornost podniku. Je zadarmo. Skvěle vypadá, a když vám řeknu, že jsem ho měla a že byl výborný, co uděláte?“ pokládá řečnickou otázku. I když nám v partnerství 25

nic nechybí, proč to nezkusit, když je to tak lákavé, navíc zadarmo. Když je to prostě k dispozici. (Mirka Paloncy Nejedlá, Právo 2012) V následujícím článku internetového deníku Novinky.cz popisuje svoje problémy paní Simona, která začala mít vážné problémy v manželství i kvůli sociální síti. Začalo to po narození dcery „Náš vztah začal skřípat po narození dcery,“ vypráví dvaatřicetiletá Simona. „Malá v noci špatně spala. Přes den jsem to ještě nějak zvládla, ale jakmile večer usnula, odpadla jsem také,“ vypráví. „Manžel trávil osamělé večery na Facebooku. Párkrát jsem ho přistihla i při masturbaci,“ pokračuje Simona. Přiznává, že předstírala, že o ničem neví. Jenže mužovy počítačové aktivity se evidentně neomezovaly jen na noc. Na Facebooku trávil i značnou část pracovní doby, což se logicky nelíbilo zaměstnavateli. Když přišel o práci, začaly skutečné problémy. „Doma je už rok. Na Facebooku tráví i dvacet hodin denně, výjimkou není ani třicet hodin v kuse,“ stěžuje si Simona. „Rodina je přirozené terapeutikum,“ říká psycholožka Magdalena Frouzová. „Když žijete s někým v bytě a chováte se zvláštně, okolí vás upozorní. Nenechají vás úplně padnout. Když ale žijete sami, tak vlastně můžete v tomhle ohledu jít za tu hranici strašně daleko. Pak jde o velmi vážné případy,“ tvrdí odbornice. Dá se poznat, že člověk začíná mít problém? Podle psycholožky, která se specializuje na léčbu závislostí, je první jednoduchý, ale varovný signál, když začnete zanedbávat věci, které pro vás byly předtím důležité. „Obvykle totiž lidé nějakou dobu ještě zvládají plnit všechny své povinnosti a natahují noci. Jenomže když místo osmi hodin spíte jen šest, tunelujete zdraví. Časem začnete flákat i běžný život. V tom okamžiku byste měli zbystřit,“ říká. (Mirka Paloncy Nejedlá, Právo 2012) Facebook byl zakázán na některých pracovištích a školských zařízeních pro sdílení nevhodného obsahu a je blokován například v Sýrii z důvodu údajného pomlouvání vládních špiček. V minulosti Facebook také nechtěně umožnil pomocí aplikace Beacon ostatním zjistit, co daný uživatel nakupuje na internetu. Facebook a sociální sítě jako takové představují další hrozbu v podobě sdílení neuvěřitelného množství informací o své osobě a okolí, které se dají snadno zneužít. Zejména mladí lidé zveřejňují podrobné informace o chodu domácnosti - kdy chodí členové rodiny do práce, do školy, kdy je uživatel sám doma, kdy jede rodina na hory na lyže nebo na několika denní letní dovolenou k moři. Těchto zdánlivě nedůležitých 26

informací pak zneužívají např. bytoví zloději, kteří bezpečně vědí, že je v tuto dobu majitel domu či jeho rodina nepřekvapí. Kriminalisté tuto jednoduchou metodu potvrzují. Výrazně ubylo tzv. tipařů, kteří fyzicky sledují, kdo a kdy z domu odchází a raději v klidu u monitoru počítače sbírají a vyhodnocují tyto citlivá data. Dalším trikem tentokrát internetových pirátů může být i získání citlivých dat například číslo bankovní karty. Na co si dát pozor jako jedna z prvních informovala antivirová společnost Kaspersky Lab. (Immag 2012) „Méně pozorný uživatel navíc nemusí na první pohled ani poznat, že se jedná o útok. Ten má vždy stejný scénář – na napadený profil přijde anglicky psaná zpráva od uživatele Facebook Security (Bezpečnost Facebooku), ve které podvodníci varují, že uživatelský účet bude smazán, protože jej někdo nahlásil jako závadný. Aby uživatel předešel smazání profilu, musí potvrdit svoji totožnost. To je možné výhradně prostřednictvím webových stránek, na které podvodníci ve zprávě odkazují. Zde musí lidé zadat nejen své osobní informace jako je jméno, adresa, e-mail a hesla k e-mailu i účtu na Facebooku, ale například i kompletní informace o kreditní kartě. Obdobné podvody jsou stále populárnější Ve skutečnosti místo ověření totožnosti uživatel umožní podvodníkům zneužít jeho kreditní kartu. Pokud uživatel na podobné zprávy na Facebooku narazí, neměl by na ně vůbec reagovat a už vůbec by neměl vyplňovat žádné osobní informace. „Tyto podvody jsou stále populárnější a nezbývá mi než doporučit, aby své osobní údaje, zejména o e-mailu, heslech a kreditní kartě, lidé přes sociální sítě nesdělovali. Na podobné zprávy je samozřejmě vhodné upozornit správce Facebooku,“ konstatoval bezpečnostní expert společnosti Kaspersky Lab David Jacoby.“ (mif, Novinky, 2012) Facebook nepřináší jen negativní vlastnosti a pokud je uživatel obezřetný, ve sdílení informací a multimediálního obsahu střídmý a samozřejmě dostatečně informovaný, tak facebook v dnešní době může lidem sloužit jako jeden z nástrojů bezplatné a rychlé komunikace mezi uživateli a to i přes jazykové bariéry nebo velkou vzdálenost. Rovněž se na této sociální síti sdružují lidé se stejnými zálibami, koníčky, problémy či jen blízkými geograficky. Díky oblíbenosti této sociální sítě si ji zřídili komerční i nekomerční subjekty jakou jsou například rádia, televizní stanice a pořady, politické strany, občanská sdružení, neziskové organizace aj. Díky své jednoduchosti tak uživatelé mohou snadno měnit obsah, přidávat komentáře, fotodokumentaci. 27

Co se týče ochrany a nastavení samozřejmě se lze proti některým negativním vlivům sociálních sítí účinně bránit a to buď ve sdílení jen nutných či nezneužitelných informací či v uživatelském nastavení své sociální sítě a to tak, že jednotlivé přátele označíte a zařadíte do skupin s jednotlivými právy prohlížet váš sdílený obsah. Uvedu jednoduchý příklad – uživatel facebooku si z celkového počtu například 200 přátel označí např. 30 tzv. blízkých přátel nebo členů rodiny a nastaví jim větší přístupová práva na prohlížení a sdílení veškerého obsahu jeho sdílených informací. Od těchto blízkých přátel a rodiny pravděpodobně tak nehrozí možnost zneužití informací. Těchto skupin s různými právy si uživatel může nastavit několik. 6.1.2 Google + Google+ neboli také Google Plus je nejmladší je internetová sociální síť, kterou v roce 2011 spustila společnost Google. I když se jedná o úplnou novinku, spuštění proběhlo v různých jazycích a to včetně v češtině. Pro Google tahle sociální síť nebyla jeho prvním pokusem. Jeho předešlé projekty sociálních sítí Orkut, Wawe, Buzz se neujaly podle očekávání. V projektu Google plus se vývojáři poučili z předešlých chyb a i něco málo obkoukali od konkurence. Google plus se hodlá stát největší přímou konkurencí Facebooku i Twitteru. V prvních týdnech spuštění sociální sítě bylo registrováno zhruba 10 milionů, po měsíci už 25 milionů uživatelů. V říjnu roku 2011 počet stoupl na 40 milionů aktivních uživatelů. (Lupa.cz 2011) 6.1.3 Myspace Tento komunitní server, který je jedním z největších komunitních serverů na světě byl založen v roce 2003 v USA. Jeho většinovým vlastníkem je společnost Specific Media. Jeho mottem je tzv. „místo pro přátele“ - "A place for friends". Profil si zdarma může založit každý, kdo dosáhl věku 14 let. Kromě běžných uživatelských profilů se na tomto serveru nacházejí profily muzikantů, herců, filmařů z celého světa. Mezi funkce serveru patří chat, diskusní skupiny, seznamka, blogy aj. Myspace koupil v roce 2005 mediální magnát Rupert Murdoch za neuvěřitelných 580 milionů dolarů. Během sílícího vlivu Facebooku došlo k poklesu zájmu o tento server a v roce 2011 koupila 95% akcií společnost Specific Media za cenu 35 milionu dolarů. (FT.com. 2011)

28

6.1.4 Twitter Patří mezi další sociální sítí s přibližně 200 milióny uživateli. V roce 2006 ho založil Dorsey Bitter a získal velký význam na celém světě. Často bývá označen jako „SMS internetu“. Uživatelé si mohou navzájem posílat a číst příspěvky zvané „tweety“, jejich kapacita je omezena na 140 znaků. Každý den se celosvětově k této síti přihlásí přibližně 50 milionů uživatelů, kteří si navzájem pošlou přibližně 250 milionů tweetů. Počet českých uživatelů této sociální sítě je zhruba 76 tis., což je s konkurenčním Facebookem, který používá 3 mil. uživatelů, zanedbatelné číslo. (Twitter 2012) 6.1.5 Linkedin Tato sociální síť je od ostatních svým zaměřením a uživateli odlišná. Je to prostor, kde se setkávají profesionálové, kteří zde pracovně diskutují a vyměňují si názory a zkušenosti. V roce 2011 dosáhla 100 milionu uživatelů a i v České republice si postupně získává také své příznivce.

Převážnou

část

uživatelů představují

profesionálové z řad manažerů, konzultantů a odborníků z nejrůznějších oblastí. Také často společnosti vlastní své účty na Linkedln. Každý profil uživatele obsahuje jeho vlastní životopis, kde se dozvíme informace o jeho kariéře, pracovním místě, vzdělání. Jednotlivé kontakty uživatelů a jejich kontaktů jsou vzájemně propojeny, čímž vzniká provázaná síť uživatelů. Je zde snadné vyhledat stávající či bývalé kolegy z práce, spolužáky například z vysokých škol či najít nové obchodní partnery díky zveřejnění podrobností o možné spolupráci. Logicky je tedy tato síť často pomocníkem personalistů, kteří zde mohou pohodlně hledat vhodného uchazeče na pracovní pozici. Vytvoření základního profilu, který je pro běžné použití zcela dostačující, je zdarma, za ostatní nadstandardní funkce si uživatel musí připlatit. Obrovskou službou pro uživatele je tzv. funkce Linkedln Answers, kde uživatel může pokládat různé otázky, na které zpravidla díky počtu profesionálů a odborníků téměř vždy dostane spolehlivou a přínosnou odpověď. Tyto otázky mohou být jak odborné, tak i obchodní. Stejně jako jeho konkurence se Linkedln rozhodl v roce 2011 vstoupit a obchodovat na americké burze. (Wikipedie 2012)

6.2 Počítačové hry Mezi mládeží tvoří počítačové hry nezanedbatelný čas, který tráví na počítači. Podle průzkumu se jedná spíše o mladé muže ve věku již od 10ti let, kteří podlehnou v dnešní 29

době propracovaným, téměř skutečným hrám ať už s bojovou či válečnou, závodní, sportovní nebo strategickou tématikou. I vliv internetu zaznamenal v této kategorii pokrok. Tyto například bojové hry se již běžně hrají po internetu, takže existují různé skupiny mladých lidí, kteří se pravidelně na internetu setkávají a hrají společně tyto hry. Následně po dohraných hrách na internetových serverech probírají strategie, postupy či si vyměňují zkušenosti. I tito lidé se převážně neznají, oslovují se zvolenými přezdívkami a neexistuje zde problém ani jazykový či teritoriální. O to více hru prožívají, pokud se znají z běžného života a svoje postřehy si vyměňují i osobně. Co se týče času, který věnují hrám, tak ten bývá v řádech několika desítek hodin týdně. O tom, jak může být hraní her nebezpečně návykové, svědčí i případ z Nového Mexika, kde matka malé holčičky byla tamním soudem odsouzena k 25 letům vězení za to, že díky několika desítkám hodin, které strávila na internetu, nechala svoji malou dceru hladovět a bez dozoru. Colleen Christieová byla tak pohlcena a vtažena do děje hry World of Warcraft, že ani nebyla schopna zaregistrovat, že její malá dcerka umírá na podvýživu. Tříletou holčičku, vážící pouhých 10 kilogramů, převezli záchranáři do nemocnice již v bezvědomí. (Novinky cz. 2012)

6.3 Hudba, filmy, internetové televize Vliv internetu zaznamenala i hudba, filmy a online pořady či internetové televize, které taktéž mají vliv na dobu strávenou u počítače. Ještě před pár lety se běžně chodilo do videopůjčoven, kde se půjčovali novinky ze světa filmu na videokazetách či DVD nosičích. Dnes není problém během několika minut stáhnout požadovaný film, hudební CD nebo DVD bezplatně z některého serveru. O internetových televizích se před pár lety ani nemluvilo. Dnes není problém díky kvalitnímu mobilnímu připojení na internet, sledovat online pořady či filmy ve svém mobilním telefonu či tabletu. Toto odvětví, tedy film a hudba ve vztahu k závislosti jedince a času stráveném na internetu, se dle průzumů jeví jako nejméně nebezpečná a návyková.

6.4 Internet jako zdroj informací Internet jak zdroj informací je v dnešní době již zcela běžná a neoddiskutovatelná věc, o které snad ani nikdo nepochybuje. Spousty lidí si zvyklo využívat jeho služeb prioritně právě k získávání informací. Někteří lidé jsou doslova dychtiví po nových zpravodajských novinkách, že několikrát denně sledují různé zpravodajské kanály 30

prostřednictvím různých médií. Se stále vzrůstajícím objemem informací na Internetu si však mnoho lidí přestává klást otázku, jaká je často kvalita těchto informací. I zde platí, že informace různého druhu je někdy dobré si ověřit z více zdrojů, jelikož ve světě internetu neexistuje jakýsi „hlídač“ zaručených informací jako je tomu například u jiných médií. Nicméně pokud se vrátím k internetu a jeho závislosti na něm, ani z tohoto úhlu pohledu se mi nejeví jako vyloženě kritický. Není třeba podléhat mediálnímu tlaku a přísunu nových informací a vzpomenout si například, že když jsme byli na dovolené u moře, přísun novinek se nám nedostávalo a prakticky žádnou absenci či ztrátu jsme nepociťovali. Co se týče denního přísunu zpráv, podle mého názoru není třeba jednotlivé zprávy ze světa či z domova číst na několika internetových denících či zpravodajských serverech.

6.5 Bezpečnost osobních dat a kontrola času na internetu Internet představuje neomezené množství informací a možnosti využití. Sami do tohoto systému aktivně přispíváme denně obrovské množství informací – emaily, sociální sítě, sdílení multimédií, internetové bankovnictví aj. Počítačoví odborníci však varují i před rostoucí a propracovanou kyberšikanou. Každé sdílení našich osobních dat je možné zneužít, byť jsou na síti jen pár minut. Nikdy bychom například neměli v internetové kavárně či restauraci s WiFi připojením provádět bankovní operace, či jen nezadávat prostřednictvím internetového obchodu informace o své platební kartě. Dále je důležité, abychom na počítači udržovali poslední verze antivirových programů, které mají silnou technickou podporu a které dokážou tyto útoky odhalit či jejich rizika eliminovat. Dalším nepsaným pravidlem je vytvoření bezpečného hesla k přístupu do mailů, sociálních sítí, k bankovním účtům aj. a samozřejmě jej nenechávat nikde napsané v poznámkovém bloku. Na sociálních sítích se není dobré hned stávat fanoušky nové skupiny či zadávat svoje telefonní číslo pro aktivaci například nových služeb sociální sítě. Zajímavý je i internet z pohledu času. Fenomén internetu jako „žrouta času“ netrápí jen mladé lidí, proto i pro vývojáře softwaru bylo výzvou vymyslet program, který by hlídal čas, po který jsme připojeni na internetu. Jeden z mnoha se jmenuje RescueTime. Tato utilitka, kterou si nainstalujete do svého počítače, vám pomůže zanalyzovat váš čas na počítači a vyhodnotit jej pro přehlednost do několika grafů. Dalšími programy jsou například Pasford 1.0, StartUp Agent, PC monitoring aj. 31

„Kolik času strávíte denně vyřizováním e-mailů? Které webové stránky nejvíce plýtvají vaším časem? Kolik hodin týdne strávíte na Facebooku? Odpovědi na tyto otázky těžko odhadnete - vždyť čas utíká jinak, když píšete závěrečnou zprávu, a jinak, když chatujete nebo koukáte na film. Utilitka RescueTime vám chce dát věrný a podrobný analytický pohled na to, jak trávíte čas u počítače. Kromě pasivní analýzy nabízí RescueTime i aktivní nástroje, které můžete využít ke zvýšení své produktivity, nebo zkrátka jen k automatickému upozornění na zlozvyky. Řekněme, že pracujete na knize a chcete s jejím psaním pořádně pohnout. Jednoduché - stanovte si cíl, že každý den musíte knize věnovat alespoň hodinu. Každý týden pak uvidíte, které dny jste svůj cíl splnili a kdy jste jej zanedbali. Cíl může být definován i negativně - třeba "nesmím být denně déle jak 15 minut na Facebooku." ”V případě nesplněného cíle je jediným trestem červená barva v týdenních statistikách. To funkce Upozornění jde o trochu dále - můžete ji nastavit tak, aby vás varovala přímo při činu: "Už jste na Facebooku celých 30 minut!" Nebo vás naopak RescueTime bublinou pochválí, že jste dneska velmi produktivní. Oboje bude mít samozřejmě jen takový význam, jaký těmto varováním přisoudíte, nicméně pokud věříte svému úsudku, může být právě toto varování dostatečný impuls k tomu, abyste přestali zalévat kytky na facebookové zahrádce a pustili se do těch tabulek, které máte odevzdat ” (Pavel Kasík, 2011)

32

PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE

7.

Tato praktická část práce se věnuje dotazníkovému šetření u studentů. Anonymně měli za úkol vyplnit anketní lístky, kde odpovídali na dotazy týkající se zkušenosti s internetem, času, apod. Dotazník obsahoval 23 otázek, jak uzavřených, tak otevřených. Osloveno bylo 80 žáků středních škol, konkrétněji přesně 40 studentů Střední odborné školy a Středního odborného učiliště André Citroëna v Boskovicích a 40 studentek Střední pedagogické školy v Boskovicích. Věkové rozmezí studentů bylo od 15cti do 17 let. Odpovědi dotazovaných studentů jsou zcela subjektivní. Některé výsledky jsou pro přehlednost zobrazeny i v grafech s procentuelním poměrem. Čas na jejich vyplnění byl přibližně 35 minut.

7.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Výsledky jsou uvedeny popisem, grafem a tabulkami s komentářem. Hodnoty jsou uvedeny absolutní (abs.) a relativní (%) četnost.

Vyhodnocení otázky č. 1 Připojuješ se denně na internet? Kolik hodin na něm trávíš času? Skoro tři čtvrtiny studentů odpovědělo, že se denně připojují na internet a jak dlouho jsou na něm připojeni je uvedeno v následujícím grafu. Ten je pro přehlednost rozdělen i podle pohlaví. Jak je z grafu patrné, nejčastěji se studenti i studentky připojují denně kolem dvou až tří hodin. Ovšem, pro dívky ani pro chlapce není problém denně strávit na internetu kolem šesti až devíti hodin, což z mého pohledu jak pedagoga, tak otce sedmnáctiletého syna není vhodné. Nutně pak musí být ochuzeni o skutečnou realitu, jakou jsou sporty, koníčky, skutečné přátelství apod. Tabulka č. 1: otázka č.1- Připojuješ se denně na internet? Celkem 80

Dívky 40

Chlapci 40

Odpověď

abs.

%

abs.

%

abs.

%

ANO NE

53 27

66 34

24 16

60 40

29 11

73 27

Zdroj: vlastní práce 33

9.HOD 8.HOD 7.HOD 6.HOD 5.HOD

ženy

4.HOD

muži

3.HOD 2.HOD 1.HOD 0

2

4

6

8

10

12

Graf. č.1 – časový přehled připojení studentů k Internetu Zdroj: vlastní práce Vyhodnocení otázky č. 2 K čemu používáš internet? Kolik hodin věnuješ vyznačeným aktivitám, jako je: komunikace, zábava, hudba, film, informace ke studiu, sociální sítě, nakupování, zprávy, novinky, hry. I tato otázka byla pro přehlednost zpracoval do dvou grafů, které ukazují, že internet oběma polovinám slouží jakou zdroj informací, nástroj komunikace a dokonce shodně obě skupiny uvedli, že i k informacím či přípravě ke studiu. Studenti oproti studentkám více na internetu stahují hudbu a filmy, mladé ženy využívají oproti mužům internet jako nástroj komunikace a hledají na internetu také více zábavy. Mezi nejčastější programy pro komunikaci uváděli mladé dívky e-mail, ICQ a SKYPE.

34

muži KOMUNIKACE ZÁBAVA 2%

14%

16%

4%

HUDBA-FILM INFORMACE KE STUDIU

18%

18%

SOC.SÍTĚ NAKUPOVÁNÍ

10%

16%

ZPRÁVY-NOVIN

2%

HRY HOBBY

Graf. č.2 – využití internetu u studentů

ženy

Zdroj: vlastní práce

KOMUNIKACE ZÁBAVA

1% 5%

HUDBA-FILM 23%

16%

INFORMACE KE STUDIU

3% 11%

16% 16%

SOC.SÍTĚ NAKUPOVÁNÍ

9%

ZPRÁVY-NOVIN HRY HOBBY

Graf. č.3 – využití internetu u studentů


Vyhodnocení otázky č. 3 Jak dlouho vydržíš bez internetu? Myslíš na něho, když na něm nejsi? U této otázky se shodovali všichni studenti jednotně a jejich nejčastější odpověď zněla, že se bez internetu obejdou zhruba jeden týden (56%) a v 91 procent na internet a jeho dění nemyslí, pokud nejsou připojení. Osobně mě tento výsledek druhé části otázky, který jsem vyjádřil v procentech, překvapil, jelikož jsem se domníval, že mladí lidé

35

přemýšlí nad děním na internetu nebo sociálních sítích i mimo dobu jejich připojení. Otázkou zůstává, na kolik jsou odpovědi vzdáleny či kopírují skutečnost. Tabulka č.2: Otázka č.3- Jak dlouho vydržíš bez internetu? Celkem 80

Dívky 40

Chlapci 40

Odpověď

abs.

%

abs.

%

abs.

1. den Týden Měsíc Neomezeně Nevím

5 45 7 15 8

6 56 9 19 10

1 20 6 11 2

2 50 15 28 5

4 25 1 4 6

% 10 63 2 10 15


Vyhodnocení otázky č. 4 Jsi uživatelem sociální sítě, pokud ano, uveď její název.

Celkem 65 procent studentů odpovědělo, že jsou uživateli nejznámější sociální sítě FACEBOOKu. Mezi další sociální sítě uvedli server Lide.cz, komunikační nástroj Icq a i poměrně novou sociální síť GOOGLE. Mé překvapení bylo, že celkem 25 studentů není uživatelem žádné sociální sítě.

Tabulka č.3: Otázka č.4- Jsi uživatelem sociální sítě, pokud ano, uveď její název. Celkem 80

Dívky 40

Chlapci 40

Odpověď

abs.

%

abs.

%

abs.

Facebook Lidé Google ISQ Žádná social. síť

53 2 3 2 20

65 3 4 3 25

28 2 1 0 9

70 5 2 0 23

25 0 2 2 11 Zdroj: vlastní práce

36

% 63 0 5 5 27

Vyhodnocení otázky č. 5 Které jsou podle tebe negativní vlastnosti nebo hrozby internetu? 28 procent studentů se obávají toho, že se na internetu virtuálně setkají podle jejich slov s nebezpečnými lidmi. Uvědomují si vznik návyku závislosti na internetu, ztrátu soukromí a hlavně dívky (18%) uváděly hrozbu sexuálního zneužívání. Jelikož tahle otázka byla volně položená a studenti měli sami vyjmenovávat jednotlivé hrozby, výsledek tohoto dotazování mě mile překvapil.

Tabulka č.4: Otázka č.5- Které jsou podle tebe negativní vlastnosti nebo hrozby internetu?

Odpověď

Celkem 80 abs. %

Dívky 49 abs.

%

Závislost na intern. Nebezpeční lidé Kyberšikana Viry na internetu Sex. Zneužívání Ztráta soukromí Nevím

14 22 10 7 9 12 6

6 13 9 2 9 10 0

12 27 19 4 18 20 0

18 28 12 9 11 15 7

Chlapci 31 abs. % 8 9 1 6 0 2 5

27 29 3 19 0 6 16


Negativní vlastnosti,hrozby Internetu NEVÍM

6

ZTRÁTA SOUKROMÍ

12

SEX. ZNEUŽÍVÁNÍ

9

VIRY

7

KYBERŠIKAN

10

NEBEZPEČNÍ LIDÉ

22

NÁVYK NA ZÁVISLOST INTERNETU

14 0

10

Graf. č.4 – negativní vlastnosti, hrozby internetu 37

20

30


Vyhodnocení otázky č. 6 Jak trávíš svůj volný čas? Otázka volného času u studentů přinesla rovněž zajímavé odpovědi. Mezi nejčastější odpovědi u studentek patřilo setkání s přáteli (34%), následovaly koníčky (22%), internet (14%), sport a příprava do školy (12%). Studenti rovněž nečastěji tráví svůj volný čas s přáteli, ale zde se odpovědi nejvíce procentně lišily, dívky se věnují sportu jen z 12 procent. Zato chlapci se věnují sportu ze 24 procent. Na příčce nechybí internet (16%) a čtveřici nejčastější činností uzavírají různé druhy prací (14%). U obou skupin nechyběli ani odpovědi, že volný čas vyplňují spánkem, randěním, věnují se domácím zvířatům či dokonce, že volný čas vůbec nemají. Tabulka č.5: Otázka č.6- Jak trávíš svůj volný čas? Dívky 40 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Jak trávíš svůj volný čas S přáteli Koníčky Počítač- internet Sport Příprava do školy Zvířata Spánek Práce

Chlapci 40 % 34 22 14 12 12 4 2 0

Jak trávíš svůj volný čas S přáteli Sport Počítač- internet Práce Koníčky Příprava do školy Spánek Zvířata

% 26 24 16 14 12 10 2 0


Vyhodnocení otázky č. 7 V kolik hodin běžně vypínáš PC a nosíš si k počítači i jídlo? Nejčastěji studenti a studentky vypínají svůj počítač kolem 22.00 – 23.00 hodiny, i když u dívek nebyla výjimka 1.00 ranní. Rovněž překvapující byly odpovědi studentek, které uváděli, že v 83 procentech si nosí k počítači jídlo. Studenti na stejnou otázku odpověděli kladně v 57 procentech. Při procházení jednotlivých otázek a porovnání časů je zajímavé, že studenti zvládnou být připojeni několik hodin na internetu, přitom se věnovat přátelům, plnit si školní povinnosti, sportovní aktivity nebo se věnovat domácím mazlíčkům.

38

Tabulka č.6: Otázka č.7- Nosíš si jídlo k počítači? Celkem 60 Nosíš jídlo k PC Ano Ne Občas

abs. 28 13 19

Dívky 30 % 47 22 31

abs. 15 3 12

Chlapci 30 abs. 13 10 7

% 50 10 40

% 43 33 24


Tabulka č.7: Otázka č.7- V kolik hodin běžně vypínáš PC? Celkem 73 V kolik hodin vypínáš PC 18.00 19.00 20.00 21.00 22.00 23.00 24.00 Po 24.00

Dívky 35

Chlapci 38

abs.

%

abs.

%

abs.

%

3 1 7 9 25 23 3 3

4 1 9 12 35 31 4 4

1 0 5 2 9 15 1 3

3 0 14 6 26 43 3 5

2 1 2 7 16 8 2 0

5 2 5 18 42 20 5 0


Vyhodnocení otázky č. 8 Býváš na internetu déle, než jsi původně zamýšlel? Pokud ano, uveď důvod. U této otázky odpovědělo kladně 67 procent studentek. Jako důvod uvedly nejčastěji internetovou komunikaci s přáteli a sledování nových informací, fotografií a videí na sociálních sítích. Studenti na stejnou otázku odpověděli kladně v 47 procentech. Rovněž důvody jsou nejčastěji sociální sítě, komunikace přes internet a i sledování filmů.

39

Býváš na internetu déle než jsi původně zamýšlel - studentky NE 33% ANO 67%

Graf. č.5- délka pobytu na internetu


Býváš na internetu déle než jsi původně zamýšlel - studenti ANO 47%

NE 53%

Graf. č.6- délka pobytu na internetu


Vyhodnocení otázky č. 9 Máš na internetu kamarády a známé, které jsi nikdy neviděl? U této otázky 60 procent studentek uvedlo, že nemá takový typ virtuálních kamarádů či kamarádek, u studentů to bylo o něco méně, konkrétněji 57 procent. Tyto odpovědi na tuto otázku jasně ukazují, že 42 procent kamarádů je pouze virtuálních. To odráží

40

i zmiňovanou absenci reálného seznamování a navazování kontaktů či prožívání společných zážitků. Díky tomu se tito mladí lidé dostávají i do určité sociální izolace.

Tabulka č.8: Otázka č.9- Máš na internetu kamarády a známé, které jsi nikdy neviděl?

Odpověď

Celkem 60 abs. %

ANO NE

25 35

Dívky 30

42 58

abs.

%

Chlapci 30 abs. %

12 18

40 60

13 17

43 57


Vyhodnocení otázky č. 10 Sešel/la jsi se někdy osobně s někým, s kým jsi se seznámil/a na internetu? Jak mladí muži, tak dívky opět shodně odpovídali, že se s dotyčným internetovým kamarádem opravdu sešli. Naštěstí se tyto jejich setkání obešly bez zklamání či nepříjemných situací.

ŽENY ANO

NE

43% 57%

Graf. č.7 – reálné seznamování žen s osobami z internetu Zdroj: vlastní práce

41

MUŽI ANO

NE

47% 53%

Graf. č.8 – reálné seznamování mužů s osobami z internetu Zdroj: vlastní práce

Vyhodnocení otázky č. 11 Přemýšlíš o tom, co o sobě na internetu zveřejníš? Na otázku, zda každý student či studentka přemýšlí o tom, co o sobě na internetu zveřejní se kromě čtyřech mladých mužů vyjádřili všichni kladně. I tyto odpovědi jsem zaznamenal jako velice kladné a ze strany mladých lidí jako zodpovědné.

Tabulka č.9: Otázka č.11- Přemýšlíš o tom, co o sobě na internetu zveřejníš?

Odpověď

Celkem 65 abs. %

ANO NE

61 4

Dívky 35

94 6

abs.

%

35 0

100 0

Chlapci 30 abs. % 26 4


42

87 13

Vyhodnocení otázky č. 12 Komunikuješ s přáteli raději osobně nebo prostřednictvím internetu? Pokud po internetu, napiš jak. (email, sociální sítě, icq, apod.) Jak je vidět z grafu, většina dotazovaných zatím preferuje osobní komunikaci, když v této otázce je nezanedbatelný i údaj 30 procent, a to „jak kdy“.

oblíbenost komunikace 30% OSOBNĚ PŘES INTERNET

63%

7%

JAK KDY

Graf. č.9 – oblíbenost komunikace


Tabulka č.10: Otázka č.12- Komunikuješ s přáteli raději osobně nebo prostřednictvím internetu? Celkem 80 Oblíbenost komunikace Osobně Přes internet Jak, kdy

Dívky 40

Chlapci 40

abs.

%

abs.

%

abs.

%

50 6 24

63 7 30

23 2 15

58 5 37

27 4 9

68 10 22


43

Vyhodnocení otázky č. 13 Jaké má podle tebe výhody virtuální komunikace oproti té reálné?

Na otázku, jaké má výhody virtuální komunikace oproti té reálné bylo zjištěno, že virtuální komunikace je především hlavně rychlá, pohodlná a časově, prostorově a geograficky není ničím omezena. Virtuální komunikaci využívá 65 procent dívek. Zato chlapců virtuální komunikaci využívá jen 20 procent.

Tabulka č.11: Otázka č.13- Jak nejraději komunikuješ? Celkem 80 Komunikace virtuálně přes PC Ano Ne Bez odpovědi

Dívky 40

abs.

%

abs.

%

Chlapci 40 % abs.

34 32 14

43 40 17

26 10 4

65 25 10

8 22 10

20 55 25


Vyhodnocení otázky č. 14 Říkáš na internetu věci, které bys normálně neřekl? U této otázky bylo zjištěno, že mladí lidé si převážně nesdělují věci po internetu, které by v osobním životě druhému neřekli. Jen 27 procent dotázaných obou pohlaví o sobě řekne na internetu více než v osobní komunikaci. V tomto případě bych u těchto odpovědí byl lehce skeptický, jelikož skutečnost podle mého názoru bude přesně opačná. Tabulka č.12: Otázka č.14- Říkáš na internetu věci, které bys normálně neřekl? Celkem 66 Odpověď Ano Ne Občas ano

Dívky 34

Chlapci 32

abs.

%

abs.

%

abs.

%

18 40 8

27 60 13

10 18 6

29 53 18

8 22 2

25 69 6


Vyhodnocení otázky č. 15 Omezují či zakazují ti rodiče přístup na internet? Co se týče rodičovských zákazů ohledně používání internetu, skoro většina studentů (91%) odpověděla, že žádný zákaz tohoto typu nemají. Tomu by odpovídaly i předešlé odpovědi v kolik obvykle vypínají počítač a jak dlouho denně jsou připojeni.

Tabulka č.13: Otázka č.15- Omezují či zakazují ti rodiče přístup na internet? Celkem 80 Odpověď Ano Ne Někdy

Dívky 40

Chlapci 40

abs.

%

abs.

%

abs.

%

4 74 2

6 91 3

2 36 2

5 90 5

2 38 0

5 95 6

Zdroj: vlastní práce Vyhodnocení otázky č. 16 Přivítal bys internetovou komunikaci se školou, se svými učiteli? U této otázky se odpovědi studentů rozcházeli. Zatím co ženy (63%) by tuto možnost viděli jako přínosnou pro svoje studium, mladí muži tuto možnost spíše odmítali. Jen 25 procent mužů tuto možnost přivítala. Z mého pohledu, tentokráte jako pedagoga, bych tuto možnost uvítal, jelikož bych například mohl některé úkoly či informace snáze, všem a někdy i rychleji přenášet prostřednictvím internetu. Dokázal bych si představit i určitou komunikaci k učivu s jednotlivými žáky, odpovídat pružně na jejich dotazy k látce apod. Tabulka č.14: Otázka č.16- Přivítal bys internetovou komunikaci se školou, se svými učiteli? Celkem 80 Odpověď Ano Ne Někdy

Dívky 40

Chlapci 40

abs.

%

abs.

%

abs.

%

35 38 7

43 48 9

25 10 5

63 25 12

10 28 2

25 70 5


Vyhodnocení otázky č. 17 Myslíte si, že patříte mezi lidi, kteří jsou závislí na internetu? Následující otázka zněla, zda si jednotlivci o sobě myslí, že jsou závislí na internetu. Odpovědi jsem rovněž zpracoval do dvou grafů podle pohlaví. Odpovědi byli téměř totožné a jen malá část studentů si přiznala, že mohou být zcela či částečně závislí. Z těchto dvou výsledků hůře ve vztahu k závislosti vyšli mladí muži, když jen o několik procent.

Závislost na internetu - ženy 3%

4%

10% ANO NE ČÁSTEČNĚ NEVÍ

83%

Graf. č.10 – závislost ženy


Závislost na internetu - muži 3%

3% 17% ANO NE ČÁSTEČNĚ

77%

NEVÍ

Graf. č.11 – závislost muži


46

Vyhodnocení otázky č. 18 Znáš nějaké kamarády, kteří jsou závislí na počítači a internetu? I když o sobě studenti v průzkumu tvrdili, že závislí na internetu sami nejsou, v následující otázce, zda někoho závislého znají, 60 procent všech dotazovaných odpovědělo, že znají. Věkové rozmezí těchto jejich závislých kamarádů se pohybovalo od 13 do 20 let. I tady mne napadla otázka, jak pravdivé odpovědi studenti do dotazníku uvedli. Někteří si ani zřejmě neuvědomují, že možná mohou patřit do jiné skupiny uživatelů internetu, než kam se sami řadí.

Tabulka č.15: Otázka č.18- Znáš nějaké kamarády, kteří jsou závislí na počítači a internetu? Celkem 80 Odpověď Ano Ne Nevím

Dívky 40

Chlapci 40

abs.

%

abs.

%

abs.

%

48 12 20

60 15 25

23 7 10

58 17 25

25 5 10

62 13 25


Vyhodnocení otázky č. 19 Doplň, zda a které oblasti tvého života utrpěly či se zhoršili kvůli používání internetu? (práce, školní výsledky, vztahy s rodiči, vztahy s přáteli, vztahy s partnerem/kou, vše je stejné jako dřív) U této otázky se odpovědi studentů a studentek odlišovaly. U studentek internet zaznamenal mnohem větší dopad na jejich dosavadní život. Nejvíce se zhoršili výsledky ve škole, následovaly vztahy s kamarády, vztahy v partnerském životě a s rodiči. Ve 44 procentech odpovědí nebylo zaznamenáno žádných změn v důsledku častého používání počítače a internetu.

47

ŽENY PRÁCE

ŠKOl. VÝSLEDKY

VZTAHY S RODIČI

VZTAHY S PŘÁT.

VZTAHY S PART.

VŠE STEJNÉ

2% 22%

44%

15%

10%

Graf. č.12 – otázka č. 19 ženy

7%


U dotazovaných studentů se ve 20 procentech zhoršili školní výsledky, ve 3 procentech ovlivnil internet vztahy s rodiči. V 77 procentech studenti nezaznamenali žádné změny a podle jejich odpovědí, je vše stejné. Je otázkou, jak daleko byly v tomto případě uvedené odpovědi od skutečnosti.

MUŽI PRÁCE

ŠKOl. VÝSLEDKY

VZTAHY S RODIČI

VZTAHY S PŘÁT.

VZTAHY S PART.

VŠE STEJNÉ

0% 20% 3% 0% 0% 77%

Graf. č.13 – otázka č. 19 muži


48

Tabulka č.16: Otázka č.19- Utrpěly některé oblasti tvého života či se zhoršili kvůli používání internetu? Dívky 40 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Chlapci 40

Dopad při používání internetu Nic se nezměnilo Horší školní výsledky Horší vztahy s přáteli Horší vztahy s partnerem Horší vztahy s rodiči Horší pracovní vztahy

Počet 18 8 6 4 3 1

Dopad při používání internetu Nic se nezměnilo Horší školní výsledky Horší vztahy s rodiči

Počet 30 8 2


Vyhodnocení otázky č. 20 Omezil jsi kvůli internetu některé své zájmy – sportovní, kulturní, rekreační aj.? Pokud ano, uveď které. 20 procent studentek přiznává, že v důsledku používání internetu omezily některé své zájmy. U studentů je při stejné otázce odpověď ano jen u 3 procent. Které aktivity a do jaké míry je pro přehlednost uvedeno v grafech.

Omezení aktivit u studentek KULTURA

SPORT

ČETBA

17%

ŠKOLA

HUDBA

33%

17%

17%

16%

Graf. č.14 – Omezení aktivit u studentek

49


Omezení aktivit u studentů SPORT

ČETBA

ŠKOLA

20% 40%

40%

Graf. č.15 – Omezení aktivit u studentů


Vyhodnocení otázky č. 21 Máte více přátel na internetu nebo mimo něj? Dotazované studentky uvedly, že 45 procent přátel je skutečných. Zbytek, tedy 55 procent je pouze tzv. virtuálních přátel. U studentů 83 procent tvoří skuteční přátelé nebo kamarádi, zbylých 17 procent jsou internetoví známí nebo kamarádi. Je otázkou, za koho dotazovaní studenti považují přátele nebo kamarády.

Tabulka č.17: Otázka č.21- Máte více přátel na internetu nebo mimo něj?

Máte více přátel na internetu?

Celkem 70 abs. %

Dívky 40 abs. %

Chlapci 30 abs. %

ANO NE

27 43

22 18

5 25

38 62

55 45

17 83


Vyhodnocení otázky č. 22 Hledáš na internetu přátele snadněji? Pokud ano, uveď důvod. U této otázky se odpovědi studentů a studentek přesně shodovali. V 97 procentech se snadněji seznamují ve skutečném životě a zbylé 3 procenta tvořila část dotazovaných, 50

kteří by raději volili seznámení prostřednictvím internetu. Jako důvod, proč by studentky zvolily internet, bylo oslovení širšího počtu potencionálních přátel. Studenti viděli seznamování po internetu jako časově snadnější a rychlejší.

Tabulka č.18: Otázka č.22- Hledáš na internetu přátele snadněji?

Odpověď

Celkem 80 abs. %

Dívky 40 abs.

%

Chlapci 40 abs. %

ANO NE

2 78

1 39

3 97

1 39

3 97

3 97


Vyhodnocení otázky č. 23 Největší vliv na rozvoj tvého vzdělání má škola, rodina, internet? Nejčastějším přínosem ve vzdělání je pro studentky škola, následuje rodina a pouze ve 3 procentech se dozvídají a učí z internetu. U studentů se rovným dílem, a to ve 44 procentech, umístila škola a rodina. V 12 procentech získávají a rozvíjí svoje vědomosti prostřednictvím internetu.

Rozvoj vzdělání - studentky ŠKOLA

RODINA

INTERNET

3% 33% 64%

Graf. č.16 – Rozvoj vzdělání – studentky

51


Rozvoj vzdělání - studenti ŠKOLA

RODINA

INTERNET

12% 44%

44%

Graf. č.17 – Rozvoj vzdělání – studenti

52


8. DISKUZE

V dotazníkovém šetření bylo osloveno 80 žáků středních škol, konkrétněji 40 studentů Střední odborné školy a Středního odborného učiliště André Citroëna v Boskovicích a 40 studentek Střední pedagogické školy v Boskovicích. Věkové rozmezí studentů bylo od 15 do 17 let. U všech dotázaných žáků na otázku, zda se připojují k internetu, jejich odpověď zněla ano. To znamená, že každý z nich má nějaké zařízení, nebo možnost přístupu k počítači, nebo vlastní mobil s připojením na internet. Dle Českého statistického úřadu má počítač i internet 6 z 10 českých domácností. Připojení k internetu má 62% domácností. Jak je vidět z průzkumu, tak 100% dnešní mládeže má možnost se připojit k internetu. V délce pobytu na internetu kupodivu vládnou dívky, které jsou schopny na internetu pobývat skoro dvakrát déle než chlapci. Překvapilo mě, že děvčata používají internet k nakupování stejně málo jak chlapci. Kdy jen 2% chlapců a 3% dívek nakupují přes internet. V praxi je tento rozdíl určitě větší. Dívky určitě nakupují raději. Zato v komunikaci dívky nezklamali. Komunikují přes internet a sociální sítě o třetinu více. Je potěšitelné, že si mládež uvědomuje a ví o hrozbách napadení ze strany internetu. Kde se skrývají nebezpeční lidé. U dívek převyšuje strach ze sexuálního zneužití. Protože jak víme internet je plný hrozeb napadení ve všech směrech. A ze zvyšujícím se počtem lidí s připojením na internet se zvyšuje i hrozba napadení. Jaké jsou největší hrozby na internetu pro mládež? Jako první nás asi napadne zneužití k pedofilním aktivitám. Další hrozbu pro dětské návštěvníky internetu představuje přístup k pornografickým stránkám. Takže vše závisí na tzv. „rodičovské ochrany“ (parental control). Dítě nemá životní zkušenosti a chce se učit, zkoušet, hledat … Proto je z hlediska útočníka snadno dosažitelným a zmanipulovatelným cílem. Jak píše Tomáš Přibyl ve svém článku Internet: Hrozba pro děti? (Přibyl 2010) V jedné studii se statistici USA v Indexu spokojenosti poprvé zaměřili na spokojenost spotřebitelů, kteří užívají sociální weby. Z výzkumu vyplynulo, že z velkých sociálních sítí panuje největší spokojenost s Google+ (78%) a nejnižší spokojenost je s Facebookem (61%). Když to srovnám se svým dotazníkem, tak většina uživatelů, kteří odpověděli na otázku kterou sociální síť sdílejí, tak odpověděli že 53

facebook (90%). Ostatní buď užívají jinou sociální síť a nebo žádnou. Zde je vidět že nezáleží na kvalitě, ale na kvantitě. Jak bylo psáno, uživatelů sítě facebook je na světě přes 800 mil. A uživatelů Google+ plus je pouze 40 mil. (Boček 2012) Otázkou určitě zůstává, na kolik jsou odpovědi studentů a studentek shodné s realitou. Podle zjištění z odborné literatury a článků, jsem zjistil, že odpovědi studentů zmiňovaných škol se zhruba přibližují výzkumům, realitě.

Tu pravou a správnou

odpověď zná někdy jen on sám z těch 80 oslovených dívek a chlapců. Limity této práce jsou omezené a pro důkladnější a přesnější průzkum by bylo zapotřebí většího průzkumu z větším počtem naší mládeže.

54

9. ZÁVĚR Cílem této práce je zanalyzovat volný čas adolescentů a zjistit, jak je mládež v dnešní době ovlivněna Internetem, jeho virtuálními světy, jako jsou například dnes velmi rozšířené sociální sítě. Závislost na osobním počítači, internetu, počítačových hrách, sociálních sítích je v praxi velmi těžké rozlišit od běžného koníčku nebo zvýšeného užívání. Nejedná se o závislost fyzickou, kterou bychom mohli snadněji zaznamenat, ale o závislost psychickou. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V úvodu práce se zabývám jednotlivými druhy závislostí, jejich příčinami vzniku, blíže se věnuji typu internetové závislosti. V praktické části, zjišťuji skutečný stav věci a to předložením dotazníku studentům a studentkám dvou středních škol. Z něho se dozvídám, jak dlouho jsou uživateli sociálních sítí, jak raději komunikují či se seznamují, kolik hodin denně a na jakých serverech tráví svůj volný čas, jak je internet ovlivnil v jejich osobním životě. Dotazováním jsem zjistil konkrétní údaje a připojil k nim svoje postřehy a názory. Osobně se domnívám, že pokud jsou odpovědi studentů pravdivé, nedá se naštěstí hovořit o jejich závislosti na internetu, spíše o neefektivně stráveném volném čase. Obě strany pohlaví, jak dívky, tak chlapci tráví volný čas jinými způsoby než brouzdáním po internetu Jako určité řešení tohoto problému bych například navrhoval stanovit si pevný, úměrně rozumný čas, který strávím na internetu. Pokud mi například počítač slouží i při práci, po tuto dobu bych si internetové připojení omezil, aby mne zbytečně neodváděl pozornost od práce. Zbytek ušetřeného volného času bych věnoval rodině, přátelům, sportu, koníčkům, cestování či četbě knih. V dalších dvou částech práce se věnuji jednotlivým sociálním sítím a bezpečnosti sdílení dat na internetu. Je potěšitelné, že stále převládá u obou pohlaví osobní komunikace před neosobní komunikací. Z klinických studií a ze statistiky vyplývá, že opravdu závislých lidí na internetu je v České republice a vůbec v Evropě opravdu malé procento, mnohem častější jsou například více závislí na mobilním telefonu. Zbytek případů se dá označit za zlozvyky a jak jsem již zmiňoval špatně využitý volný čas. Nicméně tento faktor závislosti na internetu je třeba pečlivě sledovat, aby v budoucnu nebyl označován za problém našeho moderního světa.

55

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] BOČEK, Jan. Facebook není pro mladý: sociální sítě. Computer. 2012, roč. 19, č. 15-7, s. 6-12. ISSN 1214-8790.

[2] DĚDIČEK, Dominik. Facebook: jednoduše. 1. Vyd. Brno: Computer Press, 2010, 128s. ISBN 978-80-251-3196-1

[3] HLADKÝ, Aleš., GLIVICKÝ V. Škodí počítač našemu zdraví?. 1.vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1995, 103 s. ISBN 80-901-6838-8.

[4] MÜHLPACHR,Pavel. Sociální patologie.1.vydání, Brno: MU Pedagogická fakulta, 2001, 104s. ISBN 80-210-2511-5

[5] POKORNÝ, Vratislav, TELCOVÁ, Jana, TOMKO, Anton. Prevence sociálně patologických

jevů.

Manuál

praxe. Brno:

Ústav

psychologického

poradenství

a diagnostiky r.s., 2003. 186 s. ISBN 80-86568-04-0 ISBN 80-210-3532-3

[6] PRESL, J., Drogová závislost. Může být ohroženo i Vaše dítě. 2. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-85800-25-X.

[7] VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0.

Internetové zdroje

[8] BEDNÁŘ, Vojtěch. Jak dnes fungují sociální sítě? Server o českém internetu. [online]

Lupa

11.08.

2005

[cit.

z http://www.lupa.cz/clanky/jak-dnes-funguji-socialni-site,. 56

2012-07-11].

Dostupný

[9] ČAČKA, Otto. Psychologie práce a metody psychologie, vč. „řízení firmy a porzonalistika“ [online] Brno 2002 [cit. 2012-07-12]. Dostupný z www: www.cackon.net/docent/soubory/PsychologiePrace.doc

[10] ČSÚ, ČSÚ: Počítač i internet má více než 6 z 10 českých domácností [online] ČSÚ 30.11.2011 [cit. 2012-10-13]. Dostupný z http://channelworld.cz/clanky/csu-pocitac-iinternet-ma-vice-nez-6-z-10-ceskych-domacnosti-5329

[11] FT.com, Matthew Garrahan. Murdochův sen o úspěchu MySpace se rozplynul. Prodal jej za zlomek ceny. [online]. 1.11.2011 [cit. 2012-10-11]. Dostupný z http://byznys.ihned.cz/analyzy-a-komentare/c1-52215160-murdochuv-sen-o-uspechumyspace-se-rozplynul

[12] HESSOVÁ, Lenka. Obezita.cz. [online] Roche s.r.o. 2012. [cit. 2012-08-14]. Dostupné z http://www.obezita.cz/obezita/priciny-obezity/

[13]

HOLCNEROVÁ,

Petra;

NEVORALOVÁ,

Monika;

VACEK,

Adiktologická ambulance. [online]. 28.11. 2010. [cit. 2012-09-08]. závislostního z:

chování

na

internetu

Jaroslav. Historie Dostupné

http://poradna.adiktologie.cz/article/zavislost-na-internetu/historie-zavislostniho-

chovani-na-internetu/

[14] HORTOVÁ, Drahomíra. Nebezpečí virtuálních drog. [online]. SŠ Olešnice 20122013.

[cit.2012-09-12].

Dostupné

z

http://www.ssolesnice.skolniweb.

cz/index.php?menu=53&rid=176

[15] IMMAG.cz Podvodníci a Facebook. [online]. 16.01.2012. [cit. 2012-09-10]. Dostupný z http://www.immag.cz/2012/01/16/podvodnici-a-facebook/

57

[16] JAHNOVÁ, Kristýna. Internet- dobrý sluha, zlý pán. Zapni mozek [online]. 07.11.2010 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.zapnimozek.cz/internet-dobrysluha-zly-pan/

[17] KASÍK, Pavel. Změřte si, jak moc se flákáte u počítače. Aplikace odhalí vaše slabůstky.

[online].

18.10.2011.

[cit.

2012-08-16].

Dostupné

z :http://technet.idnes.cz/zmerte-si-jak-moc-se-flakate-u-pocitace-aplikace-odhali-vaseslabustky-126-/software.aspx?c=A111017_164652_software_pka

[18]

KATOLICKÝ, Arnošt. Sociální sítě. [online]. 30.04.2010. [cit. 2012-11-23].

Dostupné

z www:

http://socsite-aka.akamonitor.cz/2010/04/vyzkum-zavislosti-

studentu-na.html

[19] LUPA.cz. Google+ na vlastní kůži: Nová sociální síť je lepší Facebook. [online] 29.06.2011 [cit. 2012-11-04]. Dostupný z http://www.lupa.cz/clanky/google-spustilvlastni-socialni-sit-google-uspesne-vytvoril-lepsi-facebook/

[20] NOVINKY, mif. Facebooku

Počítačoví podvodníci mají nový trik, jak napálit uživatele [online]

16.01.2012

[cit.2012-08-15].

Dostupný

z http://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/256370-pocitacovi-podvodnici-majinovy-trik-jak-napalit-uzivatele-facebooku.html

[21] NOVINKY,cz. Závislost na internetu působí podobné změny v mozku jako alkohol nebo

drogy.

[online]

13.01.2011

[cit.2012-08-16].

Dostupný

z http://www.novinky.cz/internet-a-pc/256160-zavislost-na-internetu-pusobi-podobnezmeny-v-mozku-jako-alkohol-nebo-drogy.html

58

[22] NOVINKY,cz. Partner propadlý Facebooku může skutečně zničit vztah. [online] 12.01.2012

[cit.2012-08-10]. Dostupný z http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-

sex/255827-partner-propadly-facebooku-muze-skutecne-znicit-vztah.html

[23] PALONCY NEJEDLÁ, Mirka. Partner propadlý Facebooku může skutečně zničit vztah.

[online]

12.01.2012

[cit.

2012-08-01].

Dostupný

z www:

http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/255827-partner-propadly-facebooku-muzeskutecne-znicit-vztah.html

[24] PŘIBYL, Tomáš. Internet: Hrozba pro děti? [online] 6.10.2010 [cit. 2012-11-13] Dostupný z http://finexpert.e15.cz/internet-hrozba-pro-deti

[25] WIKIPEDIA, Linkedin [online] 3.7.2012 z http://cs.wikipedia.org/wiki/LinkedIn

[26] Www.facebook.com www. twitter.com www.myspace.com www.plus.google.com www.linkedin.com www.zakonycr.cz www.wikipedia.org

[27] Právní předpisy Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

59

[cit. 2012-11-13].

Dostupný

11. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK

Graf č.1.- Připojuješ se denně na internet? Kolik hodin na něm trávíš času? ……...…34 Graf č. 2 a 3- K čemu používáš internet? Kolik hodin věnuješ vyznačeným aktivitám, jako je: komunikace, zábava, hudba, film, informace ke studiu, sociální sítě, nakupování, zprávy, novinky, hry……..……………………………………………… 35 Graf č.4- Které jsou podle tebe negativní vlastnosti nebo hrozby internetu? …………37 Graf č.5 a 6- Býváš na internetu déle, než jsi původně zamýšlel?.................................40 Graf č. 7 a 8-

Sešel/la jsi se někdy osobně s někým, s kým jsi se seznámil/

a na internetu…………………………………………………………………..….41 a 42 Graf č. 9- Komunikuješ s přáteli raději osobně nebo prostřednictvím internetu? Pokud po internetu, napiš jak. (email, sociální sítě, icq, apod.) ………………………………43 Graf č. 10 a 11- Komunikuješ s přáteli raději osobně nebo prostřednictvím internetu? Pokud po internetu, napiš jak. (email, sociální sítě, icq, apod.) ……………………….46 Graf č. 12 a 13- Doplň, zda a které oblasti tvého života utrpěly či se zhoršili kvůli používání internetu? (práce, školní výsledky, vztahy s rodiči, vztahy s přáteli, vztahy s partnerem/kou, vše je stejné jako dřív) ……….……………………………………...48 Graf č. 14 a 15- Omezil jsi kvůli internetu některé své zájmy – sportovní, kulturní, rekreační aj.? Pokud ano, uveď které……………………………………………..49 a 50 Graf č. 16 a 17- Největší vliv na rozvoj tvého vzdělání má škola, rodina, internet? …………………………………………………………………………………….51 a 52

Tabulka č.1- Připojuješ se denně na internet?...............................................................33 Tabulka č.2- Jak dlouho vydržíš bez internetu?............................................................36 Tabulka č.3- Jsi uživatelem sociální sítě, pokud ano, uveď její název……………......36 Tabulka č.4- Které jsou podle tebe negativní vlastnosti nebo hrozby internetu? ….…37 Tabulka č.5- Jak trávíš svůj volný čas? …………..………………………………….38 Tabulka č.6- Nosíš si jídlo k počítači?.........................................................................39 Tabulka č.7- V kolik hodin běžně vypínáš PC?............................................................39 Tabulka č.8- Máš na internetu kamarády a známé, které jsi nikdy neviděl?................41 60

Tabulka č.9- Přemýšlíš o tom, co o sobě na internetu zveřejníš?.................................42 Tabulka č.10- Komunikuješ s přáteli raději osobně nebo prostřednictvím internetu....43 Tabulka č.11- Jak nejraději komunikuješ?...................................................................44 Tabulka č.12- Říkáš na internetu věci, které bys normálně neřekl?..............................44 Tabulka č.13- Omezují či zakazují ti rodiče přístup na internet?..................................45 Tabulka č.14- Přivítal bys internetovou komunikaci se školou, se svými učiteli?........45 Tabulka č.15- Znáš nějaké kamarády, kteří jsou závislí na počítači a internetu?..........47 Tabulka č.16- Utrpěly některé oblasti tvého života či se zhoršili kvůli používání internetu?.........................................................................................................................49 Tabulka č.17- Máte více přátel na internetu nebo mimo něj?........................................50 Tabulka č.18- Hledáš na internetu přátele snadněji?......................................................51 Tab. A - přehled dat o společnosti FACEBOOK ……………………………………..42

61

12. PŘÍLOHY Příloha č. 1- Dotazník

DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Pavel Šmarda a rád bych vás požádal o vyplnění následujícího dotazníku, který slouží k získání údajů pro mou bakalářskou práci. Cílem dotazníku je zjistit, jak nás ovlivňují internetové sítě, jaký mají pro nás přínos, výhody a nevýhody. Vyplňujte prosím pravdivé odpovědi, dotazník je zcela anonymní. Výsledky budou sloužit jen pro tento průzkum.

Váš věk:

žena

1.

Připojuješ se denně na internet ? internetu?

2.

K čemu převážně používáš internet? Napiš jak dlouho denně – např. min. Komunikace (e-mail, icq, skype) Zábavu Sociální sítě

Nakupování

ANO NE

muž

Kolik hodin denně trávíš na

Hudbu, filmy Zprávy, novinky

/

1,5 h. nebo

20

Informace ke studiu Hry

Koníčky

Ostatní: 3.

Jak dlouho vydržíš bez internetu?

Myslíš na internet, když na něj nejsi?

4.

Jsi uživatelem sociální sítě? Pokud ano, uveď její název.

5.

Které jsou podle tebe negativní vlastnosti nebo hrozby internetu?

6.

Jak trávíš svůj volný čas?

7.

V kolik hodin běžně vypínáš PC?

8.

Býváš na internetu déle, než jsi původně zamýšlel? Pokud ano, uveď důvod. ANO

9.

Máš na Internetu kamarády, známé, které jsi nikdy neviděl?

Nosíš si k počítači jídlo?

10. Sešel/la jsi se někdy osobně s někým, s kým jsi se seznámil/a na Internetu?

NE

11. Přemýšlíš o tom, co o sobě na internetu zveřejníš? 12. Komunikuješ s přáteli raději osobně nebo prostřednictvím internetu? Pokud po internetu,

napiš jak? (mail, sociální sítě, aj.) 13. Jaké má podle tebe výhody virtuální komunikace oproti té reálné?

14. Říkáš na internetu věci, které bys normálně neřekl/a ?

15. Omezují či zakazují ti rodiče přístup na internet?

16. Přivítal bys internetovou komunikaci se školou, se svými učiteli? 17. Myslíte si, že patříte mezi lidi, kteří jsou závislí na počítači a internetu? 18. Znáš nějaké kamarády, známé, kteří jsou závislí na PC? Pokud ano, kolik je jim let? 19. Doplň, zda a které oblasti tvého života kvůli tvému používání internetu nějak utrpěly,

zhoršili se. práce

školní výsledky

vztahy s partnerem/kou

vztahy s rodiči

vztahy s přáteli

všechno je stejné jako dřív

20. Omezil jsi kvůli internetu některé své zájmy – sportovní, kulturní, rekreační aj.? Pokud

ano, uveď které.

21. Máte více přátel na internetu nebo mimo něj?

Na internetu

Mimo internet

22. Hledáš si na internetu přátele snadněji? Pokud ano, uveď proč.

(Napiš k třem uvedeným číslovku podle důležitosti. (1= nejdůležitější, 3= nejméně důležité))

23. Největší vliv na rozvoj tvého vzdělání má:

Škola Děkuji vám za váš čas.

Rodina

Internet

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents