MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
VYUŽITÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ VE MĚSTĚ LOŠTICE Bakalářská práce
Autor: Pavlína Berková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Romana Pikulová Brno 2012
ZADÁNÍ
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci na téma Využití strukturálních fondů ve městě Loštice vypracovala samostatně za odborného vedení Ing. Romany Pikulové a s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury. Brno dne
Podpis
Poděkování Především bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Romaně Pikulové za odborné vedení, podporu a trpělivost při psaní. Dále děkuji Evě Berkové, Marii Tomanové a Stanislavovi Veselému za poskytnutí materiálů vztahujících se k danému tématu, odbornou konzultaci a možnost diskuze na dané téma. A v neposlední řadě mojí rodině a příteli za psychickou podporu během celého roku.
Abstrakt Cílem předkládané bakalářské práce je zjistit v jakém rozsahu dosud město Loštice využilo možnost čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a na jaké projekty by v budoucnu město ještě mohlo tyto zdroje využít. Práce je rozdělena do dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy související s regionální politikou, pojmy týkající se projektů spolufinancovaných z fondů EU a nástin jednotlivých operačních programů. Praktická část je zaměřena na základní charakteristiky města a jednotlivé projekty, které byly na jeho území realizované. V závěrečné části jsou představeny vlastní návrhy projektů, které by mohly být v budoucnu na území města uskutečněny.
Abstract The aim of this bachelor thesis is to determine how in the range has the town Loštice used the opportunity to get finance from the funds of the European Union and for what kind of the projects would use these financial resources in the future. The thesis is divided into two sections, a theoretical and a practical part. In the theoretical part the basic concepts related to the regional policy and the terms of projects co-financed from European funds are explained and an outline of an operational program is mentioned. The practical part is focused on basic information about the town and the individual projects which were implemented in its area. The final part presents own proposals of the projects that could be realized in the town´s area in the future.
Klíčová slova Regionální politika, fondy Evropské unie, rozvojové projekty
Key words Regional policy, funds of European Union, developing projects
Obsah 1 ÚVOD .......................................................................................................................... 10 2 CÍL PRÁCE A METODIKA ....................................................................................... 11 2.1 Cíl práce ................................................................................................................ 11 2.2 Metodika práce ..................................................................................................... 11 3 REGIONÁLNÍ POLITIKA ......................................................................................... 12 3.1 Tradiční regionální politika .................................................................................. 12 3.2 Endogenní regionální politika ............................................................................... 12 4 REGIONÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE ......................................................... 13 4.1 Regiony soudržnosti ............................................................................................. 14 4.2 Regionální politika EU v období 2000–2006 ....................................................... 15 4.2.1 Cíle regionální politiky EU v období 2000–2006 .......................................... 15 4.3 Regionální politika v letech 2007–2013 ............................................................... 16 4.3.1 Cíle regionální politiky v letech 2007–2013.................................................. 17 4.4 Financování regionální politiky EU ...................................................................... 18 4.5 Principy politiky HSS pro programovací období 2007–2013 .............................. 20 5 PROGRAMOVACÍ PROCEDURY ............................................................................ 21 5.1 Strategické obecné zásady Společenství ............................................................... 22 5.2 Národní rozvojový plán 2007–2013 ..................................................................... 23 5.3 Národní strategický referenční rámec ................................................................... 24 5.4 Operační programy 2007–2013 ............................................................................ 24
5.4.1 Tematické operační programy ....................................................................... 25 5.4.2 Regionální operační programy....................................................................... 27 6 PROJEKTOVÝ CYKLUS ........................................................................................... 29 6.1 Projekt ................................................................................................................... 29 6.2 Fáze projektového cyklu ....................................................................................... 29 7 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY MĚSTA LOŠTICE .......................................... 31 7.1 Lokalizace města................................................................................................... 31 7.1.1 Region soudržnosti Střední Morava .............................................................. 31 7.1.2 Olomoucký kraj ............................................................................................. 32 7.1.3 Mikroregion Mohelnicko ............................................................................... 32 7.1.4 Město Loštice ................................................................................................. 33 7.2 SWOT analýza ...................................................................................................... 35 7.3 Demografická charakteristika města ..................................................................... 35 7.4 Nezaměstnanost .................................................................................................... 37 7.5 Kultura .................................................................................................................. 38 7.5.1 Spolky a zájmové skupiny ............................................................................. 38 7.5.2 Tipy na výlet .................................................................................................. 40 7.5.3 Místní tradice ................................................................................................. 42 8 PROJEKTY SPOLUFINANCOVANÉ EVROPSKOU ÚNIÍ NA ÚZEMÍ LOŠTIC . 43 8.1 Revitalizace veřejného prostranství – Náměstí Míru Loštice ............................... 43 8.1.1 Identifikace operačního programu ................................................................. 43
8.1.2 Cíle projektu .................................................................................................. 44 8.1.3 Harmonogram projektu .................................................................................. 44 8.1.4 Financování projektu ..................................................................................... 45 8.2 Město Loštice – Modernizace kulturního domu ................................................... 45 8.2.1 Identifikace operačního programu ................................................................. 46 8.2.2 Cíle projektu .................................................................................................. 46 8.2.3 Harmonogram projektu .................................................................................. 46 8.2.4 Financování projektu ..................................................................................... 47 8.3 Snižování energetické náročnosti budov – Mateřská škola a knihovna ............... 48 8.3.1 Identifikace operačního programu ................................................................. 48 8.3.2 Financování projektu ..................................................................................... 48 8.4 Protipovodňová opatření obcí povodí Třebůvky .................................................. 48 8.4.1 Identifikace operačního programu ................................................................. 48 8.4.2 Financování projektu ..................................................................................... 49 8.5 Zhodnocení projektů ............................................................................................. 49 9 Navrhované projekty.................................................................................................... 50 9.1 Cyklostezka Loštice – Mohelnice ......................................................................... 50 9.1.1 Identifikace operačního programu ................................................................. 51 9.1.2 Cíle projektu .................................................................................................. 51 9.1.3 Výstupy projektu............................................................................................ 51 9.1.4 Financování .................................................................................................... 51
9.2 Revitalizace veřejného prostranství – Městský park Loštice ................................ 52 9.2.1 Identifikace operačního programu ................................................................. 52 9.2.2 Cíle projektu .................................................................................................. 52 9.2.3 Výstupy projektu............................................................................................ 53 9.2.4 Financování projektu ..................................................................................... 53 9.3 Rekonstrukce sportovního areálu TJ Slavoj ......................................................... 53 9.3.1 Identifikace operačního programu ................................................................. 53 9.3.2 Cíle projektu .................................................................................................. 54 9.3.3 Výstupy projektu............................................................................................ 54 9.3.4 Financování projektu ..................................................................................... 54 10 Finance města ............................................................................................................ 54 11 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 56 12. SEZNAM KNIŽNÍCH ZDROJŮ ............................................................................. 58 13 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ................................................................ 58 14. SEZNAM OSTATNÍCH ZDROJŮ .......................................................................... 61 15. SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................. 62 15. SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 64 16. SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 64
1 ÚVOD Regionální politika Evropské unie (politika hospodářské a sociální soudržnosti), jejímž hlavním nástrojem jsou strukturální fondy, je odrazem principu solidarity. Bohatší státy přispívají na rozvoj chudším státům a regionům tak, aby došlo ke zvýšení kvality života obyvatel všech členských států Unie. Na základě evropských nařízení má politika HSS jako svůj hlavní úkol podporu harmonického a udržitelného rozvoje ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti a ochranu a zlepšování životního prostředí na celém jejím území. [7] Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004, což pro ni znamenalo možnost čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů. Ještě před samotným vstupem mohla ČR čerpat dotace z programu předvstupní pomoci. V době přistoupení již běželo programovací období 2000–2006. To pro ČR znamenalo možnost čerpání finančních prostředků ve zkráceném programovacím období, které proběhlo v období 2004–2006. V současném programovacím období 2007–2013 může republika čerpat finanční prostředky z evropských fondů ve výši 26,69 miliard eur (což činí přibližně 752,7 miliard korun), při čemž pro úspěšné čerpání musí stát z vlastního rozpočtu přidat přibližně čtyři miliardy eur, jelikož EU financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky Unie. [7] Evropská kohezní politika je směřována především do územních celků s počtem obyvatel pohybujících se mezi 800 tisíci a třemi milióny. Pro efektivní získání prostředků z evropských fondů, tedy byly na území České republiky zřízeny regiony soudržnosti (NUTS II), které se skládají z jednoho či více krajů. [7]
10
2 CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl práce Pro vypracování této bakalářské práce bylo zvoleno město Loštice, ve kterém žiji. Cílem práce je zjistit v jakém rozsahu dosud město Loštice čerpalo město prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Na jaké druhy aktivity byly tyto dotace využity. Součástí práce je také návrh dalších projektů, které by mohlo město v budoucnu zrealizovat za finanční pomoci Evropské unie.
2.2 Metodika práce Práce je rozdělena do dvou částí, kterými je část teoretická a praktická. Teoretická část, nazvaná jako teoretická východiska, je tvořena literární rešerší, kde jsou vysvětleny pojmy týkající se regionální politiky, které jsou důležité pro porozumění praktické části. Praktická část je věnována především hlavním charakteristikám města, jeho celkové situaci a především projektům, které již byly realizovány za pomoci strukturálních fondů Unie. Tyto projekty jsou zde také blíže popsány. V neposlední řádě je zde návrh budoucích projektů, na které by mohlo město v budoucnu dostat peníze z evropských zdrojů. V teoretické části jsou přiblíženy pojmy regionální politika, fondy Evropské unie a jednotlivé operační programy. Pro zpracování této problematiky byla využita zejména česká literatura. Jelikož ne vše je v literatuře popsané v požadované podrobnosti, byly využity i internetové zdroje. Materiály týkající se realizace jednotlivých projektů na území města včetně finančních zpráv byly získány na Městském úřadě v Lošticích a také z oficiálních stránek města.
11
TEORETICKÁ VÝCHODISKA
3 REGIONÁLNÍ POLITIKA Podle Wokouna (2003) je regionální politika: „soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů.“ [4, s. 29] Lze rozlišit dva základní přístupy z hlediska nastavení základních parametrů, zaměření, řízení a implementace regionální politiky, a to tradiční (exogenní) regionální politika a endogenní regionální politika. [5]
3.1 Tradiční regionální politika Tradiční regionální politika se zaměřuje především na mobilitu výrobních faktorů (práce a kapitálu) z vyspělých regionů do regionů méně vyspělých. Tato politika byla uplatňována zejména v 70. letech 20. století. Jelikož ale bylo zjištěno, že účinnost těchto opatření je velmi nízká a zamýšlené podpory nevedou k pozdvižení zaostalých oblastí, přestal se tento způsob používat. Oživení problematického regionu bylo neúčinné v důsledku chybějícího kvalitního lidského potenciálu. [5]
3.2 Endogenní regionální politika Tato politika se zaměřuje hlavně na posílení zdrojů a struktur, které již v regionu existují. Snaha se pak především orientuje na posílení podnikavosti a inovací. Existují tři možná hlediska orientace endogenní regionální politiky, a to orientace na:
lidský kapitál – důraz na kvalitní nabídky pracovních míst;
inovace – zlepšení inovačního potenciálu, využití vhodných ekonomických zdrojů;
organizační a institucionální rámec – decentralizace rozhodování.
Hlavním cílem regionální politiky je efektivní a vyvážený rozvoj všech částí státu a aktivace jejich nedostatečně využívaného potenciálu, především pokud se jedná o hospodářský rozvoj, životní podmínky obyvatel, možnost pracovních příležitostí,
12
zvyšování kvalifikace a dostupnosti služeb. Při tom je však důležité respektovat místní zvláštnosti, přírodní hodnoty území a požadavky tvorby a ochrany krajiny. [5] Podle Wokouna (2003) cíle endogenní regionální politiky vychází především z identifikace hlavních problémů daného regionu a z pojetí hospodářské politiky. Pro jednotlivá časová období poté dochází k jejich konkretizaci pokud možno tak, aby byla možná kontrola jejich plnění a souběžné hodnocení účinnosti použitých nástrojů. [4]
4 REGIONÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Regionální politika EU se především zaměřuje na podporu harmonického rozvoje všech jejich členských států. Hlavním cílem je snižovat rozdíly ve vyspělosti jednotlivých regionů (států), vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysoká míra zaměstnanosti, rovnoprávnost mezi muži a ženami a v neposlední řadě ochrana a zlepšování životního prostředí. [5] Politika hospodářské a sociální soudržnosti je založena na solidaritě mezi vyspělými a zaostávajícími regiony. Pomoc je pak především soustředěna právě do regionů zaostávajících. [5] Kohezní politika je koncipována jako tzv. komunitární politika. To znamená, že samotná realizace politiky závisí na členských státech, avšak koordinace a harmonizace této politiky je prováděna nadnárodně za pomoci orgánů Unie. Tedy regionální politika, její nástroje a programy jsou řízeny decentralizovaně, ale nadnárodní úroveň určuje hlavní priority, pravidla financování a schvaluje strategické dokumenty. [5] Politika HSS je postavena na několika principech (zásadách). Hlavní cíle této politiky jsou vždy definovány pro jednotlivá programovací období. Na financování této politiky se podílí dva strukturální fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Speciálním podpůrným fondem je Fond soudržnosti (Kohezní fond). [5]
13
4.1 Regiony soudržnosti Na území České republiky v důsledku potřeby statistického a analytického srovnání v rámci Evropské unie vznikly nové územní celky NUTS II (nomenklatura územních statistických jednotek) neboli regiony soudržnosti, které se skládají z jednoho či více krajů. Na území České republiky tedy vzniklo 7 regionů soudržnosti, které pokrývají celé území státu s výjimkou Prahy. [25]
Obr. č. 1: Vymezení regionů soudržnosti Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz
Územní jednotky NUTS se v ČR pro potřeby statistického a analytického srovnání vymezují takto: NUTS I = území celé ČR, NUTS II = regiony soudržnosti, NUTS III = kraje, NUTS IV = okresy, NUTS V = obce.
14
4.2 Regionální politika EU v období 2000–2006 Regionální politika v tomto období byla do značné míry ovlivněna akčním programem Agenda 2000, který byl přijat v roce 1997 Evropskou komisí. Tento program nastiňuje vývoj EU v novém století a především je věnován připravovanému rozšíření o méně vyspělé státy a jeho dopady. [5] V roce 2000 dále došlo k přijetí Lisabonská strategie, která určovala nové cíle vývoje. Evropská unie by se podle ní měla stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě. V tomto období byla politika HSS založena na šesti cílech a čtyřech strukturálních fondech. Byly vytvořeny nové nástroje pro státy připravující se na členství. V roce 1999 vznikl program SAPARD. Týkal se podpory řešení priorit v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. V roce 2000 byl přijat program ISPA, který měl za úkol připravit kandidátské země na čerpání z Kohezního fondu. Podporoval velké infrastrukturní projekty v oblasti životního prostředí a dopravy. [5] V roce 2004 došlo k historicky největšímu rozšíření Evropské unie. Přistoupilo deset nových států – Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Tím však došlo ke zvýšení disparity mezi jednotlivými regiony. Populace vzrostla o 20 %, ale HDP se zvýšilo o pouhých 5 %. Téměř celé území Unie patřilo pod Cíl 1 (dnešní cíl Konvergence) způsobilé pro největší pomoc z fondů EU. Rozpočet kohezní politiky v období 2004–2006 byl navýšen kvůli novým členským státům o 22 miliard eur. [5] 4.2.1 Cíle regionální politiky EU v období 2000–2006
Cíl 1 – Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů – tento cíl je určen pro regiony s HDP pod hranicí 75 % průměru EU.
Cíl 2 – Podpora hospodářské a sociální konvergence regionů, které čelí strukturálním obtížím
Cíl 3 – Podpora přizpůsobování se a modernizace politik a systémů vzdělávání, rekvalifikací a zaměstnanosti [16]
15
Finanční prostředky ze strukturálních fondů jsou využívány na realizaci tzv. operačních programů a tzv. iniciativ společenství. Tyto fondy jsou hlavním fiskálním nástrojem Unie. V tomto programovacím období fungovaly čtyři strukturální fondy.
Evropský fond regionálního rozvoje – ze zdrojů ERDF byly financovány projekty spadající pod cíl 1 a 2.
Evropský sociální fond (ESF) – je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti. Byl především zaměřen na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy v rámci všech tří cílů politiky HSS.
Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) – financován rozvoj venkovských oblastí. Tento fond je rozdělen na orientační a záruční sekci. Orientační sekce podporuje rozvoj venkova v rámci cíle 1 a hlavními cíli je modernizace a racionalizace zemědělské výroby. Záruční sekce se orientuje na výrobní kompetence a stabilizaci cen.
Finanční nástroje pro podporu rybolovu – financuje hlavně rozvoj přímořských oblastí a rybářské odvětví.
Fond soudržnosti (FS) – je doplňkový fond. Poskytuje finanční prostředky na velké investiční projekty v oblasti infrastruktury a životního prostředí. Možnost čerpat z FS mají státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU. [16]
4.3 Regionální politika v letech 2007–2013 V tomto období došlo zejména ke snížení cílů na tři, snížení počtu strukturálních fondů a k úpravě cílů politiky HSS. Z hlediska směřování kohezní politiky je důležitý dokument Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost, který byl přijat v roce 2006 a platnosti nabyl následujícího roku. V tomto roce přistoupili dva noví členové, a to Rumunsko a Bulharsko. Pro státy, které se připravují na členství, vznikl nový nástroj předvstupní pomoci IPA, který nahradil dosavadní nástroje předvstupní pomoci. [5]
16
4.3.1 Cíle regionální politiky v letech 2007–2013 Na každé programovací období jsou stanoveny nové cíle kohezní politiky. V tomto programovacím období byly zvoleny tyto:
cíl 1 Konvergence,
cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost,
cíl 3 Evropská územní spolupráce. [5] Cíl Konvergence Tento cíl je určen na urychlení konvergence nejméně rozvinutých států a jednotlivých regionů tak, aby došlo ke zlepšení podmínek pro růst a zaměstnanost pomocí zvýšení kvality investic do hmotného a lidského kapitálu, rozvoje inovací a znalosti společnosti a ochrany a zlepšování životního prostředí a výkonnosti. Cíl konvergence je prioritou pro strukturální fondy. Finanční alokace pro tento cíl je 251 miliard eur. [5] Možnost čerpat dotace z tohoto cíle mají regiony NUTS II, které mají hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele nižší než 75 % průměru HDP EU25 na obyvatele. Náleží sem také regiony NUTS II, které by přestaly být způsobilé pro tento cíl jen v důsledku rozšíření EU, ne však kvůli svému rozvoji. Jsou to tedy regiony, které mají HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru HDP EU15, ale vyšší než 75 % průměru HDP EU25. Tyto regiony jsou postižené statistickým efektem a jsou označovány jako phasing-out regiony. [5] Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl je určen pro vyspělejší regiony a slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionů a zaměstnanosti v regionech v důsledku zvyšování investic do lidského kapitálu, inovací, podpory znalostí společnosti a podnikání, ochrany a zlepšování životního prostředí a zlepšování dostupnosti a přizpůsobivosti zaměstnanců a podniků a rozvoje trhů práce. Způsobilé pro čerpání z toho cíle jsou všechny regiony NUTS II, které nespadají pod cíle Konvergence. Jsou sem zařazeny i regiony NUTS II, které v předchozím období
17
spadaly pod cíl 1 (předchůdce cíle Konvergence), ale v současné době jejich HDP na obyvatele už přesahuje 75 % průměru HDP EU15. Tyto regiony jsou nazývány jako phasing-in regiony. [5] Cíl Evropská územní spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce je zaměřen na posílení příhraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a meziregionální spolupráce. V rámci příhraniční spolupráce jsou způsobilé regiony NUTS III ležící podél vnitřních hranic a některých vnějších pozemních hranic a regiony NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny maximálně 150 km. Oblast meziregionální spolupráce zahrnuje celou EU. [5] Tab. č. 1: Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013
CÍL
FONDY PRO ČR
Konvergence
FONDY PRO EU27 283 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč) 81,54 %
Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost
54,96 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč) 15,95 % 419,09 mil € (cca 11,73 mld. Kč)
25,88 mld. € (cca 730 mld. Kč)
96,98 %
1,56 %
Evropská územní spolupráce
8,72 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)
2,52 % 389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč) 1,46 %
Celkem
347 mld. €
100 % 26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč) 100 %
Pramen: www.strukturalni-fondy.cz; Vlastní zpracování
4.4 Financování regionální politiky EU Kohezní politika je naplňována pomocí strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy (SF) jsou určené pro méně vyspělé nebo jinak znevýhodněné regiony (př. upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, venkovské a problémové městské oblasti). Existují dva strukturální fondy a těmi jsou:
18
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – vznikl v roce 1975. Z tohoto fondu jsou podporovány investiční projekty neboli projekty infrastrukturní, jako např. odstranění ekologických zátěží, výstavba silnic a železnic, zavádění služeb elektronické veřejné správy atd. Jsou z něj financovány záměry ze všech tří cílů politiky HSS – Konvergence, Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti i Evropské územní spolupráce. V rámci cíle konvergence ERDF soustředí svoji pomoc na podporu udržitelného regionálního a místního hospodářského rozvoje pomocí mobilizace a posílení endogenních kapacit prostřednictvím programů zaměřených na modernizaci regionálních hospodářských struktur. [5,23,8]
Evropský sociální fond (ESF) – existuje od roku 1957 a je hlavním finančním nástrojem pro investice do lidských zdrojů. Jsou z něj podporovány neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako např. rekvalifikační kurzy nezaměstnaným, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, zlepšení podmínek pro využívání ITC pro žáky a učitele atd. Hlavním účelem ESF je zmenšování rozdílů v prosperitě a životní úrovni jednotlivých členských států EU, činnost je především zaměřena na podporu zaměstnanosti. Podporovány jsou projekty spadající pod cíl 1 a 2. [5,23,6] Fond soudržnosti (FS) – byl založen v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy, původně měl sloužit k poskytování pomoci jen vybraným zemím (např. Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko), aby se mohli připravit na vstup do hospodářské a měnové unie. Má pomoci zemím ke stabilizaci rozpočtu. Na rozdíl od strukturálních fondů, které jsou zaměřené na podporu rozvoje regionů, je Fond soudržnosti určen na podporu rozvoje chudších států. Jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty – zaměřené na dopravní infrastrukturu většího rozsahu a ochranu životního prostředí. V současném programovacím období mají na tuto pomoc nárok Bulharsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Španělsko může fond využívat jako phasing-out region. [5, 23]
19
Tab. č. 2: Financování cílů politiky HSS
CÍL
ZDROJE FINANCOVÁNÍ CÍLE
Konvergence
ERDF
ESF
ERDF
ESF
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce
CF
ERDF
Pramen: www.strukturalni-fondy.cz; vlastní zpracování
Financování předvstupní pomoci Od roku 2007 existuje nový nástroj politiky HSS, kterým je IPA. Je určen státům, které se připravují na členství v EU a jeho hlavním úkolem je připravit je na vstup a pomoci začlenit evropskou legislativu do jejich národního práva. Příjemci z IPA jsou rozděleni do dvou kategorií:
kandidátské země – Chorvatsko, Turecko, Makedonie;
potenciální kandidátské země na západním Balkánu – Albánie, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo. [5]
4.5 Principy politiky HSS pro programovací období 2007–2013 Politika HSS je vždy postavena na několika principech, tyto princip jsou jinak nazývány zásady pomoci. Pro současné programovací období jsou platné následující principy: Komplementarita, provázanost, koordinace a soulad – fondy Evropské unie poskytují podporu, která doplňuje vnitrostátní opatření tím, že do nich začleňuje priority Unie. Pomoc z fondů tedy musí být provázaná s činnostmi, politikami a prioritami EU. Provázanost musí být především uvedena ve Strategických obecných zásadách Společenství, v Národním strategickém referenčním rámci a v jednotlivých operačních programech.
20
Programování – cíle fondů jsou sledovány v rámci programování, které je víceleté a je organizované do několika fází – určení priorit, financování, systém řízení a kontroly. Projekty tedy musí být realizované na základě určitých programů, které naplňují cíle programovacích dokumentů
–
operačních
programů,
národního
strategického
referenčního rámce a dalších strategických dokumentů. Partnerství – cíle fondů jsou naplňovány na základě vzájemné spolupráce mezi Evropskou komisí a členskými státy. Územní úroveň provádění – za realizaci operačních programů odpovídají členské státy na dané územní úrovni. Proporcionální intervence – znamená, že finanční a správní zdroje vynaložené Komisí a členskými státy musí být úměrné celkové výši výdajů přidělených na operační program. Sdílené řízení – rozpočet EU přidělený fondům je naplňován v rámci sdíleného řízení, na kterém se podílejí Evropská komise a členské státy. Adicionalita – znamená, že příspěvek ze strukturálních fondů nemá nahrazovat národní zdroje, ale má je pouze doplňovat. Mimo tyto principy existují ještě dvě zásady (horizontální priority) – rovnost mužů a žen a zákaz diskriminace a udržitelný rozvoj. Tyto principy musí být promítnuty v programech, které připravují členské státy, i v projektech jednotlivců. [5]
5 PROGRAMOVACÍ PROCEDURY Při vyjednávání střednědobého plánu výdajů evropského rozpočtu, Evropská rada rozhoduje o množství prostředků, které půjdou na jednotlivé politiky EU. Rozhoduje také o výši financí, která bude přidělena na politiku HSS. Na základě jednomyslné shody v Evropské radě, musí Evropská komise připravit návrh evropské legislativy pro využívání prostředků z rozpočtu EU rozdělovaných prostřednictví fondů.
21
Poté Rada EU a Evropský parlament schvalují Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), které vymezují priority rozvoje Unie. SOZS tvoří orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Následně na to jednotlivé členské státy připraví své Národní strategické referenční rámce (NSRR) a Národní rozvojové plány (NRP), které určují hlavní prioritní rozvojové oblasti státu a k nim určují cíle, kterých hodlají dosáhnout na základě pomoci z prostředků EU. NSRR definuje jednotlivé operační programy (OP). Stát musí NSRR a OP předložit ke schválení Evropské komisi, která posuzuje soulad NSSR a OP se Strategickým referenčním rámcem Společenstvím. Poté co dojde k jejich schválení, může členský stát zahájit čerpání prostředků z fondů Unie. Evropská komise už jen monitoruje, vyhodnocuje průběh a zasílá peníze na speciální účet v členském státě. [20]
5.1 Strategické obecné zásady Společenství Strategické obecné zásady Společenství tvoří orientační rámec pro intervenci fondů, při čemž přihlíží k jiným souvisejícím politikám Společenství. Doporučuje způsoby, jak mohou regiony co nejlépe využívat 308 miliard eur, které jsou v rámci unijní politiky k dispozici. Stanovují společné cíle, kterých musí dosáhnout všechny operační programy. Výdaje musí být použity na projekty, které podporují výzkum a inovace, informační společnost, udržitelný rozvoj, energetickou účinnost a rozvoj lidských zdrojů. Programy, které jsou spolufinancovány prostřednictvím kohezní politiky, by měly být zaměřeny na tři priority: 1. Obecná zásada – Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující – zvýšení přitažlivosti regionů, dostupnost měst, odpovídající kvalita a úroveň služeb. Zásada je zaměřena na: rozšíření a zlepšení dopravní infrastruktury, posílení součinnosti mezi životním prostředím a růstem, řešení intenzivního využívání tradičních zdrojů energie v Evropě.
22
2. Obecná zásada – Zlepšení znalostí a inovace: cesta k růstu. Zaměřuje se na tyto oblasti podpory: zvýšení a zlepšení investic do výzkumu a technologického rozvoje, usnadnění inovací a podpora podnikání, podpora informační společnosti pro všechny, zlepšení přístupu k financím. 3. Obecná zásada – Vytváření více lepších pracovních míst. Cílem třetí zásady je: přivést více lidí do zaměstnání, zajistit jejich setrvání v zaměstnání a modernizovat systémy sociální ochrany; zvýšit přizpůsobivost pracujících, podniků a pružnost trhu práce; zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace; efektivní správní kapacitu veřejné správy a veřejných služeb; pomoci udržet zdravou pracovní sílu. [5, 3]
5.2 Národní rozvojový plán 2007–2013 Členské státy mohou čerpat prostředky z EU jen v případě, že mají jasně definována pravidla a strategie čerpání těchto prostředků. NRP vytyčuje cíle, které mají být splněny, obsahuje rozpracované priority do jednotlivých cílů a popisuje postupy realizace. Klíčové body NRP jsou poté promítnuty do Národního strategického referenčního rámce. NRP je podkladový dokument pro vyjednávání NSRR s Evropskou komisí. Národní rozvojový plán je rozdělen do 6 částí. První část se zabývá současnou situací daného státu s důrazem na makroekonomickou analýzu. V druhé části je vypracována SWOT analýza, která konkretizuje silné a slabé stránky, dále pak příležitosti a hrozby. Třetí kapitola definuje cíle, strategie a prioritní osy NRP. Jednotlivé operační programy jsou rozebrány v páté části a poslední část se zabývá rozložením finančních zdrojů.
23
Globálním cílem NRP České republiky v současném programovacím období je přeměna socioekonomického prostředí tak, aby byly dodrženy principy udržitelného rozvoje a ČR se stala přitažlivějším místem pro realizaci investic, práci i život obyvatel. Stát především usiluje o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatel. Pro naplnění globálního cíle budou použity čtyři strategické cíle: 1. Konkurenceschopná česká ekonomika, 2. Otevřená, flexibilní a soudržná společnost, 3. Atraktivní prostředí, 4. Vyvážený rozvoj území. [3]
5.3 Národní strategický referenční rámec NSRR je rámcová rozvojová strategie na úrovni státu a nástroj pro přípravu programování fondů. Tento dokument navrhuje vždy členská země. Je podkladem pro operační programy, protože na jeho základě vyjednává stát jejich podobu s Evropskou komisí. Tvoří pomyslnou spojnici mezi Strategickými obecnými zásadami Společenství a národními prioritami rozpracovanými v Národním rozvojovém plánu. NSRR je rozdělen do dvou částí, a to na strategickou a operační část. Ve strategické části jde zejména o posilování vazeb mezi kohezní politikou Unie a Lisabonskou strategií, dále je zde konkretizována zvolená strategie pro definované cíle politiky soudržnosti. Náplní operační části je seznam operačních programů a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé programy. [3, 17]
5.4 Operační programy 2007–2013 Operační programy slouží k realizaci čerpání prostředků z unijních fondů. OP popisují souhrnné priority, řízení a finanční zdroje, upřesňují oblasti intervence na národní úrovni i v jednotlivých regionech země. O jejich konečném schválení rozhoduje Evropská komise. Existují dva druhy operačních programů – tematické a regionální. Tematické jsou zaměřeny na jednu problematiku, problematiku daného sektoru nebo oblasti (př. doprava, životní prostředí atd.) a regionální se zaměřují na konkrétní region
24
NUTS II. Vláda ČR přijala pro programovací období 2007–2013 těchto 24 operačních programů:
OP Podnikání a inovace,
OP Výzkum, vývoj a inovace,
OP Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost,
OP Vzdělávání,
OP Životní prostředí,
OP Doprava,
OP Integrovaný operační program,
OP Technická pomoc,
Sedm Regionálních operačních programů,
Dva programy pro region soudržnosti hl. m. Praha,
Pět programů příhraniční spolupráce,
Dva programy nadnárodní a meziregionální spolupráce. [3] 5.4.1 Tematické operační programy OP Doprava Zaměřuje se na financování dopravní infrastruktury národního významu. Tento OP je především zaměřen na zkvalitnění a vzájemné propojení železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Finanční zdroje jsou zprostředkovány z ERDF, z Kohezního fondu a ze státního rozpočtu. [5] OP Životní prostředí Operační program je určen na zlepšování kvality ŽP a tím i zdraví obyvatel. Jsou z něj podporovány
projekty
jako
například
vodohospodářská
infrastruktura
a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší, přírody a krajiny atd. Operační program životní prostředí je financován z ERDF, Kohezního fondu a státního rozpočtu. [5]
25
OP Podnikání a inovace OP Podnikání a inovace se zaměřuje na podporu nových a stávajících firem, podporu inovací, komunikačních a informačních technologií, na zlepšení podnikatelského prostředí aj. Podpora těchto projektů je financována z ERDF a státního fondu. [5] OP Výzkum a vývoj pro inovace Dochází k podpoře výzkumně-vývojového a inovačního potenciálu České republiky. Na vysokých školách a výzkumných pracovištích financuje vybavení moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a komercializaci výzkumu a vývoje. K financování dochází z ERDF a ze státního rozpočtu. [5] Integrovaný operační program Hlavní zaměření operačního programu je modernizace veřejné správy, ITC pro územní veřejnou správu, kvalitu a dostupnost veřejných služeb, celostátní podporu cestovního ruchu a podporu územního rozvoje. Tento program je určen jak pro cíl Konvergence a tak pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. [5] OP Lidské zdroje a zaměstnanost Tento program je zaměřen na zvyšování adaptability zaměstnanců i zaměstnavatelů, na vzdělávání ve firmách a na prevenci nezaměstnanosti v restrukturalizovaných firmách. Dále také financuje aktivní politiku zaměstnanosti. Financování poskytuje Evropský sociální fond a státní rozpočet. [5] OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Podporuje všechny druhy vzdělávání – primární, sekundární i terciérní, je také zaměřeno na celoživotní vzdělávání a na výzkum a vývoj zaměřený na poznání požadavků pracovního trhu. Program je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. [5]
26
OP Technická pomoc Technická pomoc je velice specifický program, který není určený k financování rozvojových projektů a nelze z něj získat žádné běžné prostředky. Je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocení realizace NSRR. [5] 5.4.2 Regionální operační programy Každý NUTS II má v současnosti vytvořen regionální operační program (ROP). Celkem jich je tedy 7. Regionální operační programy jsou financovány z ERDF a ze státního rozpočtu. Každý ROP je řízen Regionální radou příslušného regionu soudržnosti. České regionální operační programy podporují především:
Regionální infrastrukturu,
Rozvoj cestovního ruchu,
Rozvoj měst a venkovských sídel. V některých případech také ROPy podporují i rozvoj infrastruktury veřejných služeb, podnikatelské prostředí, vzdělávání, sociální infrastrukturu a zdravotnictví. [5] Tab. č. 3: Regionální operační programy v ČR
PROGRAM
Kraje spadající pod tento program
ROP NUTS II Jihozápad
Plzeňský + Jihočeský kraj
ROP NUTS II Severozápad
Karlovarský + Ústecký kraj
ROP NUT II Severovýchod
Liberecký, Královehradecký, Pardubický kraj
ROP NUTS II Střední Čechy
Středočeský kraj
ROP NUTS II Jihovýchod
Vysočina + Jihomoravský kraj
ROP NUTS II Moravskoslezsko
Moravskoslezský kraj
ROP NUTS II Střední Morava
Olomoucký + Zlínský kraj
Pramen: www.strukturalni-fondy.cz; vlastní zpracování
27
Regionální operační program NUTS 2 Střední Morava Globálním cílem tohoto program je „zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu. Komplexní pojetí globálního cíle se týká jak posílení ekonomického rozvoje městských oblastí, představující rozvojová centra regionu, tak ke stabilizaci venkovského prostoru. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím naplnění vnitřního potenciálu regionu (posílením vazeb mezi centry prosperity a zaměstnanosti) a jejich venkovským zázemím. Současně však region vykazuje svůj vnější rozvojový potenciál (především v oblasti dopravy, cestovního ruchu a atraktivnosti pro podnikání), jež by měl být naplněním tohoto ROP rovněž podpořen.“ [18, s.11] Pod globální cíl spadají následující tři specifické cíle:
zajistit efektivní, flexibilní a bezpečnou dopravní infrastrukturu v rámci regionu a spolehlivou, kvalitní a integrovanou veřejnou dopravní službu;
zlepšit kvalitu života v regionu, atraktivnost měst a obcí, zajistit kvalitní a dostupné sociální služby a příznivě podpůrné podmínky pro podnikání;
zvýšit atraktivnost regionu pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Z nich byly dále vytvořeny čtyři prioritní osy: 1) Doprava, 2) Integrovaný rozvoj a obnova regionu, 3) Cestovní ruch, 4) Technická pomoc. Finanční prostředky alokované na ROP NUTS II Střední Morava činí 657,4 milionů eur, což činí 14,11 % z celkové částky alokované na všechny regionální operační programy. [3]
28
6 PROJEKTOVÝ CYKLUS 6.1 Projekt Projekt má vždy jen dočasný charakter, má pevně daný začátek a konec, výsledkem bývá vytvoření unikátního produktu nebo služby a je ukončen, jestliže jsou naplněny cíle a záměry investorů. Projekt také bývá definován jako série aktivit, jejichž cílem je naplnění jasně specifického cíle do určitého času a v rámci předem stanoveného rozpočtu. [2]
6.2 Fáze projektového cyklu Fáze programování – v této fázi dochází k ustanovení pravidel a principů pro spolupráci s EU a cílovou zemí. Tato spolupráce je založena na analýze místních problémů jako kompromis s ohledem na priority na úrovni EU a jejich kapacitních možnostech (disponibilní prostředky). Výstupem této fáze je dokument, který definuje národní rozvojovou strategii ve vazbě na regionální politiku Unie. Fáze identifikace – konkretizuje cíle a priority, které byly odsouhlaseny v rámci programových dokumentů. Tato fáze je realizována prostřednictvím předinvestičních studií, studií proveditelnosti a dalších analýz, které vedou k jasně definovaným záměrům a aktivitám a vhodnosti jejich dalších posuzování. Fáze posuzování – v této fázi dochází k posuzování všech významných aspektů připravovaného záměru. Vznikají zde dokumenty, které obsahují detailní popis řešení, časový rámec, očekávané výsledky a jejich indikátory. Konečným výstupem je stanovisko o doporučení nebo nedoporučení projektu k financování. [2] Fáze financování – výstupem této fáze je podpis smlouvy (formálního ustanovení) mezi poskytovatelem podpory a nositelem projektu. Formální ustanovení zahrnují základní opatření a podmínky pro provedení platby. Fáze implementace – schválené finanční prostředky jsou použity k dosažení účelu a cíle projektu. V této fázi dochází k zadávání subdodávek na díla, dodávky zboží
29
a služeb. Také probíhá průběžné monitorování realizace projektu za účelem pružné reakce na měnící se podmínky. Fáze hodnocení je závěrečnou fází projektového cyklu. Zahrnuje systematické a zcela objektivní vyhodnocení průběhu a dokončení projektu. [2]
Obr. č. 2: Fáze projektového cyklu Zdroj: [2], vlastní zpracování
30
PRAKTICKÁ ČÁST
7 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY MĚSTA LOŠTICE 7.1 Lokalizace města Region soudržnosti (NUTS II):
Střední Morava
Kraj (NUTS III):
Olomoucký
Okres (NUTS IV):
Šumperk
Mikroregion:
Mohelnicko
Obec s rozšířenou působností:
Mohelnice
Obec s pověřeným obecním úřadem:
Mohelnice
Katastrální území:
Loštice
Kód obce:
540196
7.1.1 Region soudržnosti Střední Morava NUTS II Střední Morava leží ve středu Evropy, ve východní části České republiky. Převážná část regionu má periferní polohu, protože hraničí s Polskem a Slovenskem. Region soudržnosti Střední Morava je tvořen dvěma kraji – Olomouckým a Zlínským. Celková rozloha regionu činí 9 230 km2 a žije zde 1,2 milionu obyvatel. Od počátku 90. let počet obyvatel v regionu výrazně klesá, především v důsledku demografického vývoje. K tomuto faktu výrazně přispěla i vysoká emigrace z regionu. Teprve v roce 2006 byl po mnoha letech opět zaznamenán celkový přírůstek obyvatel. V rámci srovnání ekonomické vyspělosti je Střední Morava podprůměrně rozvinutým regionem jak v rámci EU27, tak v rámci České republiky. Avšak v porovnání s novými členskými státy EU10 je jeho ekonomická vyspělost nadprůměrná. Mezi hlavní problémy
regionu
patří
jeho
vysoká
nezaměstnanost
a
podíl
dlouhodobě
nezaměstnaných. I vzdělanostní struktura není příznivá, jelikož je zde nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. [29]
31
7.1.2 Olomoucký kraj Olomoucký kraj se nachází na severu střední Moravy, jeho severní hranice je zároveň i hranicí státní. Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihu se Zlínským a Jihomoravským krajem a na západě s krajem Pardubickým. Na území Olomouckého kraje se nachází tyto okresy: Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Celková rozloha kraje činí 5266,78 hm2 a je svojí rozlohou 7. největším krajem v ČR. Z celkové rozlohy tvoří 53,5 % zemědělská půda, přičemž každým rokem klesá podíl orné půdy a zvyšuje se podíl nezemědělské půdy. Hustota zalidnění je 121,4 osob/km 2 a je tedy nižší než je průměrná hustota v ČR, která činí 130 osob/km2. Nejnižší hustotu zalidnění má okres Jeseník s 58,3 osob/km2 a nejvyšší hustotu zalidnění má okres Přerov (158,9 osob/km2). [29] 7.1.3 Mikroregion Mohelnicko Mikroregion Mohelnicko (MRM) byl zaregistrován na Okresním úřadě v Šumperku 8. 9. 1999 a změna názvu na Svazek obcí byla registrována 11. 12. 2001. Oficiální název od tohoto data zní – Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko. Mikroregion je tvořen 14 obcemi, kterými jsou: Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police (od roku 2006), Stavenice, Třeština (až od roku 2005), Úsov a jejich místní části. Mohelnicko se nachází v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk, na severním okraji Hané a v navazující Zábřežské vrchovině. Jedná se o území, které je převážně rovinné. Průměrná nadmořská výška v mikroregionu je 330 m. n. m, nejnižší bod je 250 m. n. m. a nejvyšší 560 m. n. m. Mikroregion zahrnuje oblast teplého až mírně chladného podnebí. MRM patří mezi zemědělské oblasti. Jeho středem protéká řeka Morava, na jejímž toku vznikla dvě přírodní jezera mezi městem Mohelnice a obcí Moravičany. Mikroregion se rozkládá na území o rozloze 17 907,57 ha s hustotou zalidnění 97,8 osob/km2 a žije zde téměř 18 000 obyvatel. [29, 9]
32
Obr. č. 3: Poloha Mikroregionu Mohelnicko v Olomouckém kraji Zdroj: QGIS 2012, vlastní zpracování
7.1.4 Město Loštice Loštice jsou malé město ležící na střední Moravě, rozkládající se na nejsevernějším cípu Hané. Nadmořská výška města se pohybuje kolem 260 m. n. m. Městem protéká řeka Třebůvka, která se v nedaleké obci Moravičany vlévá do Moravy. Město je z historie známo především díky hrnčířství, jelikož se zde vyráběly známé Loštické poháry, které byly v 15. a 16. století používány téměř po celé střední Evropě. V současné době ve městě žije přes 3 000 obyvatel. Nejvýznamnějším produktem v Lošticích je výroba „Loštických tvarůžků“ (tzv. Olomoucké syrečky), které mají charakteristickou vůni a speciální chuť.
33
Město má také bohatý kulturní život. Působí zde přes 30 spolků a zájmových organizací. Nejstarším spolkem je ochotnické divadlo, které zde působí více jak 120 let. Mezi nejvýznamnější společenské akce patří každoroční Slavnosti hudby a tvarůžků a turistické Putování za loštickým tvarůžkem. [14]
Obr. č. 4: Poloha města Loštice v rámci mikroregionu Mohelnicko Zdroj: QGIS 2012, vlastní zpracování
34
7.2 SWOT analýza Tab. č. 5: SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY Blízkost města Olomouce Dobrá dopravní dostupnost (silniční) Propracovaná síť cyklistických a pěších tras Dobrý potenciál pro cestovní ruch Kulturní tradice Silná tradice výroby tvarůžků Kvalifikovaná pracovní síla Malé průmyslové podniky Příznivé klima pro zemědělství PŘÍLEŽITOSTI Aktualizace a přizpůsobování územně plánovacích dokumentů Zlepšení dopravní infrastruktury
SLABÉ STRÁNKY Absence železniční tratě Špatný stav některých komunikací Rozvody elektrické sítě nadzemí V některých částech města chybí kanalizace Nedostatečné propagace města a cestovního ruchu Nedostatečné finanční zdroje města Omezená nabídka pracovních míst Emigrace mladých lidí Útlum zemědělské výroby HROZBY Klimatické změny, časté záplavy
Obtížné získání finančních zdrojů z EU pro malou obec Využití dotací EU na rozvoj města Nedostatečný zájem lidí o podnikání Vytvoření příležitostí pro výstavbu nových Nízká kupní síla obyvatel bytových jednotek
7.3 Demografická charakteristika města
Obr. č. 5: Graf vývoje počtu obyvatel v Lošticích od roku 1985 do roku 2010 ve městě Loštice Pramen: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/mesta_a_obce; vlastní zpracování
35
Z grafu je patrné, že počet obyvatel se v Lošticích během posledních dvaceti pěti let nijak výrazně neměnil. Neustále se tento počet pohybuje mezi 3 000 a 3 100 obyvateli. Město je tedy z hlediska počtu obyvatel stabilní. K mírnému propadu došlo akorát v roce 1991, kdy se počet obyvatel, jako v jediném roce, dostává pod úroveň 3 000 obyvatel. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1985, kdy v Lošticích žilo více jak 3 200 obyvatel. Dostupné informace za rok 2010 uvádějí: Živě narození (Mt) = 29 Zemřelí (Nt) = 28 Přirozený přírůstek (St = Mt – Nt) = 1 Přistěhovalí celkem (It) = 53 Vystěhovalí celkem (Et) = 59 Saldo migrace (Δt = It - Et) = - 6 Celkový přírůstek (ΔSt = (Mt – Nt) – (It – Et)) = - 5 Počet obyvatel podle produktivity v roce 2010: Počet obyvatel 0 – 14 let (před-produktivní) = 423 Počet obyvatel 15 – 64 let (produktivní) = 2 070 Počet obyvatel 65 a více let (post-produktivní) = 562 [24] Přirozený přírůstek v Lošticích v roce 2010 činí 1, což znamená, že se narodilo o jednoho člověka více, než zemřelo. Avšak saldo migrace je záporné v důsledku toho, že se více lidí z města odstěhovalo, než přistěhovalo. Tento fakt ve výsledku zapříčinil, že celkový přírůstek obyvatel v roce 2010 je záporný. Obyvatelstvo z pohledu produktivity je relativně vyrovnané avšak bohužel se zde projevuje stárnutí populace, kdy přibývá počet lidí v post-produktivním věku a snižuje se počet obyvatel v před-produktivním věku. V Lošticích je o více jak 100 dětí méně než je lidí starších 65 let. V budoucnu se předpokládá, že tento trend bude pokračovat a počet dětí se bude dále snižovat, jelikož dnešní mladé páry už nemají tolik dětí jako dříve.
36
7.4 Nezaměstnanost
Obr. č. 6: Gaf vývoje míry nezaměstanosti, hodnoty uvedeny k 31.12 Zdroj: www.mspv.cz, vlastní zpracování
Z grafu je patrné, že míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji dosahovala nejnižších hodnot v roce 2008, kdy tato hodnota lehce přesahovala hranici 6 %. Důsledky hospodářské krize, které se začaly značně projevovat na přelomu roků 2008 a 2009 vyvolaly výrazný vzrůst míry nezaměstnanosti. Tato situace se ustálila až v roce 2010. V roce 2011 je opět vidět mírný pokles nezaměstnanosti. Nejhorší situace z pohledu míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji byla v roce 2010, kdy tato hodnota činila 11,5 %. Olomoucký kraj je rozdělen do pěti okresů. Každý z těchto okresů je zcela jedinečný. Z pohledu nezaměstnanosti největším problémem Olomouckého kraje je okres Jeseník, který má ve všech zkoumaných letech nejvyšší míru nezaměstnanosti a vzhledem k ostatním okresům je neúměrně vysoká. Tento okres se především zaměřuje na cestovní ruch, který zde převládá hlavně v zimě a tím pádem se zde zvyšuje nezaměstnanost v některých obdobích roku. Situace v Mikroregionu Mohelnicko z pohledu nezaměstnanosti je obdobná jako ve městě Loštice avšak její míra je ve všech zkoumaných letech o něco málo větší.
37
Nejlepší situace pro občany Loštic z pohledu míry nezaměstnanosti byla v roce 2007, kdy činila „pouhých“ 5,2 %, což byla nejlepší hodnota během zkoumaných let. Ovšem poté co se začaly projevovat důsledky hospodářské krize i zde, došlo ke zhoršení situace, míra nezaměstnanosti vzrostal a to až na rekordních 12,8 %, kterých dosahovalo v roce 2009. V porovnání míru nezaměstnanosti v Lošticích a míry nezaměstnanosti v Olomouckém kraji, jsou na tom Loštice ve všech letech až na dva, a to právě již zmiňovaný rok 2009 a rok 2008, lépe. Z pohledu životních podmínek jsou Loštice dobrým místem pro život, jelikož jeho nejbližší okolí, ale samozřejmě i samotné Loštice, poskytují mnoho pracovních příležitostí pro místní občany.
7.5 Kultura 7.5.1 Spolky a zájmové skupiny Jezdecký klub Loštice Jezdecký klub Loštice, který byl založený v roce 1974, úzce spolupracuje se Středním odborným učilištěm zemědělským v Lošticích. Jezdecký klub od roku 1993 funguje pod vedením manželů Heidenreichových a jeho hlavní náplní je:
sdružovat členy, kteří mají zájem nejen o koně, ale i o ostatní hospodářská zvířata, přírodu a nebojí se práce;
vykonávání jezdeckého sportu;
chov koní;
organizování jezdeckých závodů. [10] Klub český turistů Loštice Historie turistické činnosti v Lošticích sahá až do roku 1895, kdy došlo k založení Klubu českých turistů ve městě. Ovšem doložitelné záznamy o jeho činnosti jsou známy až od roku 1926. Turistická činnost zde patří k významným sportovním aktivitám místních obyvatel. Klub poskytuje svým členům organizování pobytů v přírodě, ať už se jedná o pěší turistiku, cyklistické výlety, vodní turistiku nebo lyžování.
38
K předním aktivitám klubu patří zejména organizace oblíbeného pochodu Putování za loštickým tvarůžkem. [11] Dětský pěvecký sbor Větrník Jedná se o pěvecký sbor, který je organizován jako nepovinný předmět v rámci Základní školy Loštice. Byl založen v roce 1999 a navázal tak na přerušenou tradici školního pěveckého sboru. Sbor od jeho založení vede Mgr. Svatava Šimková a na klavír jej doprovází její dcera Hana. Základním repertoárem jsou písně našich současných autorů, české a moravské lidové písně. Sbor se v průběhu roku zúčastňuje spousty soutěží, kde se vždy umísťuje ve stříbrném nebo zlatém pásmu. Sbor také spolupracuje se sdružením Respekt a tolerance, který mapuje osudy židovských rodin v Lošticích a usiluje o záchranu místní synagogy. [21, 1] JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR – Loštice Dlouhodobé působení Junáku v Lošticích bylo přerušeno v roce 1950. K obnovení činnost došlo v roce 1968, avšak po dvou letech byl opět zrušen. Skautská organizace byla obnovena až v roce 1990, kdy byla navrácena i klubovna v borovém lese a funguje až dodnes. Junák je zde rozdělen na několik oddílů, kterými jsou klub Oldskautů, oddíl Vlčat, oddíl Světlušek, Dívčí a chlapecký oddíl. Tyto oddíly každoročně pořádají několik víkendových výprav po celé republice a o letních prázdninách se vždy uskuteční tábor v Tatenicích, který patří mezi nejoblíbenější činnosti místních Skautů. [1] Jednota divadelních ochotníků Jednota divadelních ochotníků působí v Lošticích již od roku 1952. Tento soubor každoročně nacvičí jednu až dvě nové hry, kterými baví nejen obyvatele Loštic, ale i okolní města a vesnice. V posledních několika letech dochází k omlazení souboru, což umožňuje nacvičit větší a pestřejší škálu her. [1]
39
Mezi další spolky a zájmové skupiny ve městě patří:
Český rybářský svaz Loštice,
Český svaz chovatelů ZO Loštice,
Sbor dobrovolných hasičů Loštice,
Občanská sdružení Respekt a tolerance,
TJ Slavoj aj. [22] 7.5.2 Tipy na výlet Památník Adolfa Kašpara v Lošticích Toto muzeum je umístěno v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil léto významný český ilustrátor Adolf Kašpar. Vlastivědné muzeum v Šumperku v 60. letech 20. století se rozhodlo zřídit v Kašparově domě na jeho památku umělcův památník. Za pomoci Kašparových přátel a rodiny, byla shromážděna kolekce jeho prací, která je zde vystavována jako stálá expozice. Ke zhlédnutí zde jsou vystaveny ilustrace například k dílům Aloise Jiráska a Boženy Němcové, akvarely s motivy Loštic a okolí. Také jsou zde vystaveny předměty z umělcovy etnografické sbírky (např. kroje, keramika a lidový nábytek). Návštěvníci mohou nahlédnout také do Kašparova ateliéru, který je zde zachován v původní podobě. Kromě Kašparových děl je zde i stálá expozice pod názvem Kapitoly z dějin Loštic, kde jsou k vidění předměty z dob pravěku, soubor unikátní keramiky s povrchem pokrytým puchýřky, tzv. loštické poháry. V expozici není zapomenuta ani vzpomínka na místní židovskou komunitu, jejíž osud byl tragicky ukončen za druhé světové války. [15] Muzeum tvarůžků Loštice Muzeum tvarůžku bylo v Lošticích otevřeno v roce 1994 v prostorách původní výrobny tvarůžků. Prohlídka začíná ve sklepě, kde návštěvníci mohou vidět, jak původně probíhalo mletí a lisování tvarohu, v dalších podlažích je vidět vlastní výroba tvarůžků. Součástí expozice je také videozáznam, kde návštěvníci mohou vidět, jak samotná výroba vypadala na svém začátku a jak probíhá v dnešní době. [13]
40
Zámek Žadlovice u Loštic Jindřich Podstatský, majitel hradu Bouzov, nechal v Žadlovicích v 16. století vystavět tvrz, která byla koncem 17. století přestavěna na zámek, který se stal centrem rozrůstajícího se samostatného panství pánů z Bukůvky. V druhé polovině 18. století, kdy byl majitelem zámku hrabě Mitrovský, dostal zámek barokní vzhled, který mu zůstal do dnešní doby. Posledním majitelem z řad šlechty byl rod Dubských, kterým byl zámek v roce 1945 odebrán, kvůli jejich přihlášení se k německé národnosti. V dnešní době zámek slouží jako internát Středního odborného učiliště zemědělského Loštice, není tedy oficiálně přístupný, avšak je možné areálem volně projít. [26] Synagoga V době středověku se v Lošticích usídlila početná židovská obec. V blízkosti farního kostela byla postavena původní synagoga, která byla zničena během třicetileté války. V 17. století byla na původním místě vystavěna synagoga nová, která byla v 18. století rozebrána a její střešní části byly použity na krov nové, tentokrát již zděné synagogy, která byla vybudována v nově vzniklé židovské čtvrti. K uzavření synagogy došlo brzy po okupaci v roce 1939. Současně s jejím uzavřením došlo k odstranění veškerého vybavení (některé části vybavení se do dnes nacházejí v Židovském muzeu v Praze). Sál je kryt tzv. pruskou klenbou, k vidění jsou i zbytky štukové výzdoby. Většina židovského obyvatelstva zahynula v průběhu války v koncentračních táborech. Po válce byla stavba využívána nejdříve jako skladiště, poté hudební škola a muzeum hrnčířství. Od roku 1989 dochází k postupné rekonstrukci budovy a od loňského roku je budova opět otevřena veřejnosti. [12] Židovský hřbitov Hřbitov je situovaný jihovýchodním směrem od synagogy, jeho založení je datováno k roku 1554, ovšem náhrobky jsou dochovány až z 1. čtvrtiny 18. století. K pohřbívání zde docházelo i krátce po druhé světové válce. Můžeme zde shlédnout cenné barokní a klasicistní náhrobky a také třeba tumbu z 1. poloviny 19. století. [27]
41
7.5.3 Místní tradice Mezi každoročně pořádané akce, které jsou pro město Loštice typické, patří Slavnosti hudby a tvarůžků a Putování za loštickým tvarůžkem. Obě tyto slavnosti jsou neodmyslitelně spojeny s tvarůžky, které jsou na území města vyráběny už „od nepaměti“ a nachází se zde jediná výrobna Pravých olomouckých tvarůžků v republice. Tyto slavnosti jsou určené nejen pro místní obyvatele, ale lidi z širokého okolí a turisty, kteří si přijdou určitě na své. Slavnosti hudby a tvarůžků Tato akce má počátky v roce 1996, kdy Loštická Veselka uspořádala první festival dechové hudby pod názvem „Pod loštickým nebem“, v té době se jednalo o přehlídku dechové hudby. V průběhu let se podoba slavností postupně měnila až do dnešní podoby, kdy se slavnosti konají vždy na náměstí Míru (výjimkou byl rok 2009, kdy došlo k revitalizaci náměstí). Jde o třídenní akci, kde si může návštěvník poslechnout nejen hudbu dechovou, ale i jiné žánry. V sobotu večer se koná taneční zábava s ohňostrojem a v neděli ráno probíhá bohoslužba pod širým nebem. Slavnosti jsou zakončeny volbou krále Tvarůžka a soutěží s tvarůžkovou tématikou. Putování za loštickým tvarůžkem Klub českých turistů v Lošticích pořádá pravidelně již od roku 1977 poslední květnovou sobotu dálkový pochod Za loštickým tvarůžkem. Původně se jednalo pouze o pěší turistiku, kdy si účastníci mohli vybrat z tras 8 km, 15 km, 25 km, 35 km a 50 km, ale v poslední době vzrostl zájem i o cyklistiku a pořadatelé tedy rozšířili nabídku a cyklisté se mohou zúčastnit tras 15 km, 25 km, 35 km a 50 km cyklo. Konec „putování“ vždy končí na fotbalovém hřišti pod Borovým lesem, kde na všechny zúčastněné čeká tradiční tvarůžkový chléb jako odměna a samozřejmě i diplom.
42
8 PROJEKTY SPOLUFINANCOVANÉ EVROPSKOU ÚNIÍ NA ÚZEMÍ LOŠTIC Město Loštice do dnešní doby využilo prostředků z Evropské unie čtyřikrát. Těmito projekty jsou Revitalizace veřejného prostranství – Náměstí Míru Loštice, Město Loštice – Modernizace kulturního domu, Snižování energetické náročnosti budov – Mateřská škola a knihovna a Protipovodňová opatření obcí povodí Třebůvky. Z nichž první dva projekty byly spolufinancované ze strukturálních fondů (konkrétně pak z Evropského fondu pro regionální rozvoj) a další dva zmiňované projekty byly spolufinancovány z Fondu soudržnosti.
8.1 Revitalizace veřejného prostranství – Náměstí Míru Loštice Investiční projekt města Loštice, který je tvořen dvěma samostatnými projekty: Revitalizace centra města Loštic a Rekonstrukce místní komunikace – ulice Ztracená. V tomto projektu šlo městu především o navrácení náměstí jeho shromažďovací a společenskou funkci. Součástí projektu byla rekonstrukce ulice Ztracené, která měla naprosto nevyhovující stav. Zejména pak pro kvalitní dopravní dostupnost a zkrácení dojezdových vzdáleností k zásahu při výjezdu záchranného sboru místních hasičů, kteří zde mají svoji základnu. Výstupy projektu jsou určeny zejména pro místní obyvatele všech věkových skupin a také obyvatele okolních obcí. [30] 8.1.1 Identifikace operačního programu Název operačního programu:
ROP NUTS II Střední Morava
Název prioritní osy:
Integrovaný rozvoj a obnova venkova
Název oblasti podpory:
Rozvoj venkova
Název podoblasti podpory:
Fyzická revitalizace území
43
8.1.2 Cíle projektu Globální cíl projektu: Zlepšení kvality života na venkově, zvýšení atraktivnosti města Strategické cíle projektu: zvýšení kvality života v obci prostřednictvím investice do revitalizace veřejného prostranství; obnova shromažďovací a společenské funkce centra města; zajištění vyhovující dopravní dostupnosti k objektům a provozovnám sloužícím pro občany; obnova infrastruktury a místních komunikací ve vazbě na občanskou vybavenost města a veřejné prostranství; celkové oživení centra města; zkvalitnění celkového životního prostředí města; optimalizace parkovacích ploch a autobusových zastávek; podpora tradiční sounáležitosti obyvatelstva s městem. [30] 8.1.3 Harmonogram projektu Aktivita 1: Období přípravných akcí, kdy se projekt připravuje a rozhoduje se o jeho realizaci nebo zamítnutí. Z hotovostních toků sem patří náklady na projektovou dokumentaci.
Začátek aktivity 1: 1. 9. 2006
Konec aktivity 1: 28. 2. 2008 Aktivita 2: V této etapě dochází k výběru dodavatele projektu na základě zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.
Začátek aktivity 2: 1. 5. 2008
Konec aktivity 2: 10. 7. 2008
44
Aktivita 3: Období od zahájení stavebních prací, do zahájení plného provozu. Z hlediska hotovostních toků je toto období ve znamení značného převýšení výdajů nad příjmy.
Začátek aktivity 3: 10. 7. 2008
Konec aktivity 3: 30. 11. 2009 Aktivita 4: Předání stavby stavební firmou investorovi, předběžné užívání stavby, následně po kolaudaci užívání stavby.
Začátek aktivity 4: 30. 11. 2009
Konec aktivity 4: 31. 12. 2009 [30] 8.1.4 Financování projektu Celkové výdaje projektu:
19 076 000 Kč
Celkové způsobilé výdaje:
19 076 000 Kč
Celkové nezpůsobilé výdaje:
0 Kč
Vlastní podíl žadatele:
1 907 600 Kč
Dotace z rozpočtu RR
17 168 400 Kč
z toho z EU
16 214 600 Kč [30]
8.2 Město Loštice – Modernizace kulturního domu Investiční projekt města, jehož cílem bylo přispět ke zvýšení kvality života ve městě pomocí investice do modernizace společensko-kulturního zařízení. Díky tomuto projektu bylo vytvořeno moderní kulturní zařízení s hlavním sálem, s několika klubovnami pro spolkovou a zájmovou činnost, s posilovnou včetně nezbytného technického a sociálního zařízení. U budovy vznikla přístavba, kde se nachází městská knihovna. Projekt je zaměřen na práci s mládeží, začlenění seniorů do společnosti a podporu spolkové a zájmové činnosti obyvatel. Realizací projektu vzniklo jedno nové pracovní místo. [29]
45
8.2.1 Identifikace operačního programu Název operačního programu:
ROP NUTS II Střední Morava
Název prioritní osy:
Integrovaný rozvoj a obnova venkova
Název oblasti podpory:
Rozvoj venkova
Název podoblasti podpory:
Sociální infrastruktura
8.2.2 Cíle projektu Globální cíl: Zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel. Strategické cíle: zlepšení kvality života ve městě, zvýšení atraktivnosti města i regionu – zabránění vylidňování venkova; rozvoj sociální infrastruktury města – rozvoj kulturních zařízení vhodných pro konání kulturních a společenských akcí; sociální integrace starších osob důchodového věku – zapojení seniorů do společenského života; modernizace a regenerace zchátralých staveb; přispění ke snižování nezaměstnanosti v regionu – vznik nového pracovního místa. [29] 8.2.3 Harmonogram projektu Aktivita 1: Příprava projektu – technická dokumentace a dokumentace pro dotaci.
Začátek aktivity 1: 1. 2. 2007
Konec aktivity 1: 5. 5. 2008
46
Aktivita 2: Výběr dodavatele projektu podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.
Začátek aktivity 2: 1. 7. 2008
Konec aktivity 2: 30. 9. 2008 Aktivita 3: Realizace projektu, fyzické práce – uzavření smluvních vztahů, realizace projektu, fyzické práce.
Začátek aktivity 3: 1. 10. 2008
Konec aktivity 3: 30. 11. 2009 Aktivita 4: Předání stavby, kolaudace, provoz, závěrečná monitorovací zpráva, dokončení a předání stavby žadateli.
Začátek aktivity 4: 1. 12. 2009
Konec aktivity 4: 30. 12. 2009 Datum zahájení projektu:
1. 7. 2008
Datum ukončení projektu:
30. 12. 2009
Doba trvání projektu v měsících:
17, 9
Datum zahájení fyzické realizace:
1. 10. 2000
Datum ukončení fyzické realizace:
30. 11. 2009
8.2.4 Financování projektu Celkové výdaje projektu:
25 155 664 Kč
Celkové způsobilé výdaje:
25 155 664 Kč
Celkové nezpůsobilé výdaje:
0 Kč
Vlastní podíl žadatele:
2 515 567 Kč
Dotace z rozpočtu RR:
22 640 097 Kč
Z toho z EU
21 382 313, 83 Kč [29]
47
8.3 Snižování energetické náročnosti budov – Mateřská škola a knihovna Účelem této dotace byla realizace úspor energie v objektu mateřské školy a městské knihovny. Opatření spočívá v zateplení obvodních stěn, výměna vyplní a zateplení střechy a stropů. [32] 8.3.1 Identifikace operačního programu Název operačního programu:
Operační program Životní prostředí
Název prioritní osy:
Udržitelné využívání zdrojů energie
Název oblasti podpory:
Realizace
úspor
energie
a
využití
odpadního tepla 8.3.2 Financování projektu Celkové výdaje na projekt:
5 474 529 Kč
Celkové způsobilé výdaje:
4 554 592 Kč
Celkové nezpůsobilé výdaje:
919 937 Kč
Zdroje žadatele:
455 460 Kč
Půjčka ze SFŽP (doplnění vlastních zdrojů):
455 459 Kč
Dotace z Fondu soudržnosti:
3 871 403 Kč
Dotace ze SFŽP ČR
227 729 Kč [32]
8.4 Protipovodňová opatření obcí povodí Třebůvky Účelem projektu je dosáhnout větší bezpečnosti při povodňových situacích. Zlepšení vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní v oblasti povodí Třebůvky. Projekt se týká obcí Loštice, Moravičany a Bouzov, které se o náklady na projekt dělí, projekt pak zaštiťuje město Loštice. 8.4.1 Identifikace operačního programu Název operačního programu:
Operační program Životní prostředí
Název prioritní osy:
Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
48
8.4.2 Financování projektu Celkové náklady projektu:
7 605 396 Kč
Celková spoluúčast obcí:
760 540 Kč
Dotace pro město Loštice:
2 259 496 Kč
Vlastní zdroje města:
225 950 Kč [28,34]
8.5 Zhodnocení projektů Město Loštice doposud využilo peněžní prostředky z Evropské unie na čtyři velké projekty. Z nichž dva (Revitalizace veřejného prostranství – Náměstí Míru Loštice a Město Loštice – Modernizace kulturního domu) byly financovány ze strukturálních fondů, respektive jednoho a to Evropského fondu pro regionální rozvoj a třetí a čtvrtý projekt byly financovány z podpůrného fondu, a to Fondu soudržnosti, které spolufinancuje projekty zaměřené na životní prostředí. Peněžní prostředky, které jednotlivé projekty z EU získaly: Revitalizace veřejného prostranství – Náměstí Míru Loštice
16 214 600 Kč
Město Loštice – Modernizace kulturního domu
21 382 314 Kč
Snižování energetické náročnosti budov – Mateřská škola a knihovna
3 871 403 Kč
Protipovodňová opatření obcí povodí Třebůvky
2 259 496 Kč
Celkově město Loštice z fondů Evropské unie od roku 2006 získalo 43 727 812,83 Kč. Z čehož ze strukturálních fondů EU (v tomto případě z ERDF) to byla částka 37 596 913,83 Kč. Ze svých zdrojů pak město vynaložilo na všechny tyto projekty částku 5 560 036 Kč. Bez možnosti čerpat finanční prostředky z Evropské unie by město Loštice tyto projekty nebylo samo schopnost zrealizovat, jelikož jeho příjmy ve většině let stačí pouze na pokrytí nákladů spojených s provozem města.
49
9 Navrhované projekty Jelikož jsou Loštice malé městečko, které nemá dostatek vlastních finančních zdrojů, kterými by bylo schopno samo zafinancovat nějaký větší projekt, je v jeho zájmu, aby v době, kdy je možné získat finanční zdroje z Unie, tuto možnost využilo a pokusilo se nějaké prostředky získat. Loštice mají dobrou polohu v rámci kraje z pohledu kvality života pro místní obyvatele, ale i pro cestovní ruch a mají tak příležitost přilákat nové obyvatele a turisty, kteří s sebou přivedou nové investory a bude se tak moci město dále rozvíjet. Regionální operační program NUTS II Střední Morava má pro současné programovací období, tedy 2007 – 2013 stanovené tyto tři prioritní osy:
Prioritní osa 1 – Doprava,
Prioritní osa 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu,
Prioritní osa 3 – Cestovní ruch,
Prioritní osa 4 – Technická pomoc. [18] Na základě vlastního uvážení a dotazování se místních obyvatel bych navrhla následující projekty:
9.1 Cyklostezka Loštice – Mohelnice Cyklostezka Loštice – Mohelnice je projekt zaměřený na bezpečnost dopravy na jízdním kole mezi městy Loštice a Mohelnice. Tyto města jsou od sebe vzdálena téměř 5 km a propojuje je silnice II. třídy, která je v některých úsecích velmi nebezpečná. Každoročně se zde stává mnoho dopravních nehod, z nichž největší část činí právě střety cyklistů s osobními automobily. Především z tohoto důvodu je potřeba, aby cyklostezka vznikla. Výstupy projektu budou určeny, nejen pro lidi dojíždějící do Mohelnice, popřípadě Loštic za prací, ale i pro volnočasové aktivity.
50
9.1.1 Identifikace operačního programu Název projektu:
Cyklostezka Loštice – Mohelnice
Zadavatel projektu:
Město Loštice
Operační program:
ROP NUTS II Střední Morava
Prioritní osa:
1. Doprava
Oblast podpory:
1.3 Bezmotorová doprava
Zakládá projekt veřejnou podporu:
Ne
9.1.2 Cíle projektu Globální cíl:
Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu
Specifické cíle:
Výstavba segregované cyklostezky v rámci městské aglomerace Bezpečnost cyklistů Zdraví obyvatel Snížení zátěže životního prostředí
Předpokládanými cílovými skupinami jsou:
Obyvatelé měst Loštice a Mohelnice,
Sportovci,
Turisté.
9.1.3 Výstupy projektu Výstupem projektu bude nově vytvořená cyklostezka mezi městy Loštice a Mohelnice, jejíž délka bude 5 km. Podél cesty budou umístěny dvě lavečky na odpočinek, osvětlení a odpadkové koše. 9.1.4 Financování Předpokládané náklady na vybudování cyklostezky
8 500 000 Kč
Nárok na dotaci z ERDF 85 %
7 225 000 Kč
Nároky na vlastní rozpočet 15 %
1 275 000 Kč
51
9.2 Revitalizace veřejného prostranství – Městský park Loštice Navrhovaný projekt má za cíl revitalizaci Městského parku včetně veřejné zeleně, který povede k obnově funkce regenerované plochy k veřejnému využití. Park je v dnešní době málo využíván, jelikož občanům nenabízí příjemné prostředí a žádné vyžití. V budoucnu by zde mělo vzniknout příjemné prostředí hlavně pro rodiny s dětmi, především pak dětské hřiště s pískovištěm, lavečkami a novou veřejnou zelení, která parku dodá lepší vzhled. 9.2.1 Identifikace operačního programu Název projektu:
Revitalizace veřejného prostranství – Městský park Loštice
Zadavatel projektu:
Město Loštice
Operační program:
ROP NUTS II Střední Morava
Prioritní osa:
2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu
Oblast podpory:
2.3 Rozvoj venkova
Podoblast podpory:
Fyzická revitalizace území
Zakládá projekt veřejnou podporu: Ne 9.2.2 Cíle projektu Globální cíl:
Zvýšení kvality života na venkově
Specifické cíle:
Zvýšení kvality života na venkově prostřednictvím investice do revitalizace území; Snížení odchodu mladých rodin do měst; Zvýšení dostupných služeb.
Předpokládanými cílovými skupinami jsou:
Místní obyvatele,
Rodiny s dětmi,
Mládež.
52
9.2.3 Výstupy projektu Výstupem projektu bude obnova stávajícího Městského parku, který je ve špatném stavu. Na jeho místě vznikne nové dětské hřiště se skluzavkou, prolézačkami, houpačkami a pískovištěm, které v současnosti v parku chybí. Dojde k výměně laveček, odpadkových košů, osvětlení a k obnově a nové výsadbě městské zeleně, která dodá místu příjemný vzhled. 9.2.4 Financování projektu Předpokládané způsobilé výdaje na projekt:
7 000 000 Kč
Nárok na dotaci z EU 85 %, což činí:
5 950 000 Kč
Nároky na vlastní rozpočet 15 %, což činí:
1 050 000 Kč
9.3 Rekonstrukce sportovního areálu TJ Slavoj Cílem projektu je obnova stávajícího hřiště TJ Slavoj, které poskytuje množství volnočasových aktivit pro členy TJ Slavoj, pro žáky Základní školy Loštice, kteří toto hřiště využívají v jarních a podzimních měsících pro výuku tělesné výchovy. Nachází se zde dvě tenisová hřiště, dvě volejbalová hřiště, dvě hřiště na nohejbal (asfaltové), běžecká dráha, tribuna včetně šaten a sociálního zařízení a klubovna TJ Slavoj. Většina hřišť je v nevhodném stavu, a proto především z důvodu bezpečnosti dětí a sportovců, kteří areál využívají je nutná oprava. Nezbytná je také oprava tribuny včetně šaten a sociálního zařízení. 9.3.1 Identifikace operačního programu Název projektu:
Revitalizace veřejného prostranství – hřiště TJ Slavoj
Zadavatel projektu:
Město Loštice
Prioritní osa:
2 Integrovaný rozvoj a obnova venkova
Oblast podpory:
2.3 Rozvoj venkova
Podoblast podpory:
Sociální infrastruktura
Zakládá projekt veřejnou podporu: Ne
53
9.3.2 Cíle projektu Globální cíl:
Zvýšení kvality života na venkově
Specifické cíle:
Obnova infrastruktury pro volnočasové aktivity; Zvýšení zájmu o sport; Pokles obezity zejména u dětí.
Předpokládanými cílovými skupinami jsou:
Místní obyvatelé,
Sportovci,
Žáci základní školy,
Členové TJ Slavoj.
9.3.3 Výstupy projektu Výstupem projektu je zrekonstruovaný sportovní areál sloužící zejména pro členy TJ Slavoj a žáky Základní školy Loštice, kde dojde k rekonstrukci dvou nohejbalových hřišť, obnově běžecké dráhy a rekonstrukce tribuny včetně sociálního zařízení. Projekt bude také sloužit k nákupu nových sportovních náčiní pro jednotlivá hřiště. 9.3.4 Financování projektu Předpokládané způsobilé výdaje projektu:
45 000 000 Kč
Nárok na dotaci z EU 85 %, což činí:
38 250 000 Kč
Nárok na vlastní rozpočet města:
6 750 000 Kč
10 Finance města Úkolem této kapitoly je zjistit, jak je na tom město Loštice finančně, zda má zdroje na dofinancování případných budoucích projektů. V roce 2011 mělo město příjmy ve výši 38 239 539,48 Kč a výdaje na provoz města v témže roce činily 36 498 581,86 Kč, to znamená, že saldo příjmů a výdajů bylo 1 740 957,62 Kč. Na konci roku měly Loštice k dispozici navíc téměř 2 milióny korun. [35]
54
V průběhu roku 2011 město uhradilo splátky dluhopisů a půjčených prostředků ve výši 2 629 797,97 Kč navýšené o úroky ve výši 577 064,63 Kč, dluhová služba tedy činí 3 206 862,60 Kč. Ukazatel dluhové služby pak činí 8,39 %. [33] Dluhová služba = splátky dluhopisů a půjčených prostředků + úroky Dluhová služba = 2 629 797,97 + 577 064,63 = 3 206 862,60 Kč Ukazatel dluhové služby = dluhová služba / celkové příjmy Ukazatel dluhové služby = 3 206 862,60 / 38 239 539,48 = 8,39 % Město Loštice je z pohledu ukazatele dluhové služby v dobrém stavu, jelikož podle usnesení Vlády České republiky č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby, Ministerstvo financí připouští zadluženost obcí a krajů až do výše 30 %. Pokud obec tuto hranici překročí je povinna ministrovi financí sdělit, jaká opatření hodlá učinit, aby se tento stav v budoucím období neopakoval. V případě, že i v dalším roce dojde k překročení této hranice, předá Ministerstvo financí seznam obcí, které překročili hranici dluhové služby přes 30 % ve dvou obdobích po sobě následujících, poskytovatelům prostředků ze státního rozpočtu a státních fondů, aby při projednávání žádostí o dotaci, půjčku nebo o návratnou finanční výpomoc, k tomuto faktu přihlédli. Tento fakt jim pak může zabránit v získání jednoho z těchto prostředků. [19] Loštice do roku 2012 vstupovaly s celkovou zadlužeností 13 768 108,95 Kč. Tento dluh pochází ze dvou projektů, který mi je budování kanalizace a výstavba bytového domu. Na základě splátkové kalendáře tento dluh město splatí v roce 2020, kdy dojde k poslední splátce za výstavbu bytového domu. K poslední splátce za budování kanalizace dojde o čtyři roky dříve, a to v roce 2016. Ukazatel dluhové služby je 8,39 %, tedy pro město pozitivní, jelikož povolené zadlužení je až do výše 30 %. Projekty, které byly navrženy, by město Loštice bylo schopno zafinancovat za pomoci úvěrů, které by obdrželo.
55
11 ZÁVĚR Cílem předkládané bakalářské práce bylo zjistit, v jaké rozsahu a na co město Loštice v minulosti využilo finančních prostředků z fondů Evropské unie a návrh projektů, které by mohly být v budoucnu zrealizovány. Loštice od roku 2006 do současnosti získali z Evropské unie dotace ve výši 43 727 812,83 Kč, které použili na čtyři projekty. Těmito projekty byly Revitalizace veřejného prostranství – Náměstí Míru Loštice, Město Loštice – Modernizace kulturního domu, Snižování energetické náročnosti budov – Mateřská škola a knihovna a Protipovodňová opatření obcí povodí Třebůvky, na kterém se podílely s obcemi Moravičany a Bouzov. Z celkové částky, která přesáhla 43 miliónů korun, pak ze strukturálních fondů (ERDF a ESF) získaná částka činila 37 596 913,83 Kč. Na realizaci všech projektů se finančně podílelo samozřejmě i město, které celkově vynaložilo ze svých prostředků částku 5 560 036 Kč. Projekty, které město uskutečnilo, by nevznikly nebýt finančních zdrojů Evropské unie, jelikož Loštice jsou malé město, které nemá dostatek vlastních finančních zdrojů na rozvojové projekty. Jeho příjmy ve většině let stačí pouze na pokrytí nákladů spojených s provozem města a na umořování dluhů. Díky rozvojovým projektům, které zde byly zrealizovány, došlo k revitalizaci náměstí v Lošticích, jemuž byla navrácena jeho shromažďovací a estetická funkce a také došlo k rekonstrukci kulturního domu, který byl ve značně kritickém stavu. Tyto dva projekty jsou například pro turisty nejvíce viditelné, ovšem projekt Snižování energetické náročnosti budov – Mateřská škola a knihovna, přispěl zejména k ochraně a zlepšení životního prostředí, které je důležité. Projekt Protipovodňová opatření obcí povodí Třebůvky, jehož hlavním cílem bylo ochránit obyvatele nejen Loštic, ale i obyvatele obcí Moravičany a Bouzov, je svým rozměrem mnohem větší. Pocit bezpečí a kvalitní životní prostředí, ve kterém místní obyvatele žijí, se nedá nijak vyčíslit. Je ale jasné, že výrazně přispějí k jejich větší spokojenosti s místem bydliště.
56
V závěru práce byly navrženy tři rozvojové projekty (Cyklostezka Loštice – Mohelnice, Revitalizace veřejného prostranství – Městský park Loštice a Rekonstrukce sportovního areálu TJ Slavoj), které by mohly být v budoucnu uskutečněny a mohly by pomoci městu v jeho dalším rozvoji, který by přispěl jednak k lepšímu „jménu“ města a jednak by svým občanům město poskytovalo lepší podmínky a služby pro život. A možná právě pomocí nich by došlo ke snížení emigrace mladých lidí s dobrým potenciálem do okolních větších měst.
57
12. SEZNAM KNIŽNÍCH ZDROJŮ 1. FIALEK, P. Loštice: město a lidé 1948 – 2008. Mohelnice: Tiskárna Václava Křupky, 2010, 135 str. 2. HALÁMEK, P. Projektový cyklus v EU. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 73 s. ISBN 80-210-3552-8. 3. MAREK, D. – KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1.vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal, 2007. 208 s. ISBN 978-80-87029-13-8. 4. WOKOUN, René, et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2008. ?? s. ISBN 978-80-7201-699-0. 5. ŽÍTEK, V. -- KLÍMOVÁ, V. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 106 s. ISBN 978-80-210-4761-7.
13 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 6. Co je ESF. Evropská komise: Evropský sociální fond [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=35&langId=cs 7. Definice a finanční objem regionální politiky. Fondy Evropské unie [online]. [cit. 2011-10-12].
Dostupné
z:
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-
EU/Regionalni-politika-EU 8.
European
Regional
Development
Fund
(ERDF).
2007-2013.eu
[online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.2007-2013.eu/by_scope_erdf.php 9. Charakteristika Mikroregionu Mohelnicko. Mikroregion Mohelnicko: Oficiální stránky z:
Mikroregionu
Mohelnicko
[online].
[cit.
2012-01-15].
Dostupné
http://www.mu-mohelnice.cz/charakteristika-mikroregionu-mohelnicko/d-
158011/p1=75428
58
10. Jezdecký klub Loštice. JK Loštice [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://jklostice.webnode.cz/ 11. Klub českých turistů. OKČT Loštice [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://okctlostice.webnode.cz/ 12.
Loštice
synagoga.
Turistika.cz
[online].
[cit.
2012-01-24].
Dostupné
z: http://www.turistika.cz/vylety/lostice-synagoga 13. Muzeum tvarůžků Loštice. Znatemapu.cz - Navštivte okres Šumperk! Malebný region v podhůří Jeseníků [online]. [cit. 2012-01-24]. Muzeum tvarůžků Loštice. Dostupné z: http://www.znatemapu.cz/muzeum-tvaruzku-lostice 14. O nás. Město Loštice: Oficiální stránky metropole tvarůžků [online]. 2010 [cit. 2011-11-021]. Dostupné z: http://www.mu-lostice.cz/o-nas 15. Památník Adolfa Kašpara v lošticích. Vlastivědné muzeum v Šumperku [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/pamatnikadolfa-kaspara-vlosticich/ 16. PEKOVÁ, I. Programy 2004-2006. Centrum regionálního rozvoje České republiky [online]. 2010 [cit. 2011-10-24]. Dostupné z: http://www.crr.cz/cs/programy-eu/obdobi2004-2006/ 17. Programming period 2007-2013: Aide-mémoire for the desk officers. [online]. s. 213 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://docs.uoa.gr/D_KPS/5_%C5%E3%EA%FD%EA%EB%E9%EF%E9_%D0%F1% EF%E5%F4%EF%E9%EC%E1%F3%DF%E1%F2_%C5%F0%E9%F7%E5%E9%F1 %E7%F3%E9%E1%EA%FE%ED_%D3%F7%E5%E4%DF%F9%ED/4%E7_%C5%E 3%EA%FD%EA%EB%E9%EF%F2/aide_memoire_complete.pdf 18. Prováděcí dokument ROP Střední Morava. ROP Střední Morava [online].[cit. 201203-24]. Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/file/2602
59
19. Regulace zadluženosti obcí a krajů – ukazatel dluhové služby. Ministerstvo financí České
republiky
[online].
2008
[cit.
2012-24-03].
Dostupný
z WWW:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zpravy_mf_12197.html?year=2008 20. Řízení fondů EU. Fondy Evropské unie [online]. [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Rizeni-fondu-EU 21. Současnost našeho sboru. Větrník: Dětský pěvecký sbor ZŠ Loštice [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.vetrnik.wz.cz/onas.php 22. Spolky, zájmové skupiny. Město Loštice: Oficiální stránky metropole tvarůžků [online]. 2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.mu-lostice.cz/org/spolkyzajmove-skupiny 23. Strukturální fondy a Fond soudržnosti. Fondy Evropské unie [online]. [cit. 2011-1024].
Dostupné
z:
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-
EU/Regionalni-politika-EU 24. Veřejná databáze. Český statistický úřad [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=540196&cislotab=M OS+ZV01 25. Vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby
EU.
Český
statistický
úřad
[online].
[cit.
2012-02-15].
Dostupné
z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vymezeni_uzemnich_jednotek_nuts_v_cr_pro_pot reby 26. Zámek Žadlovice u Loštic. Město Loštice - Oficiální stránky metropole tvarůžků [online]. 2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.mu-lostice.cz/o/zamekzadlovice-v-losticich
60
27. Židovský hřbitov Loštice. Město Loštice: Oficiální stránky metropole tvarůžků [online]. 2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.mu-lostice.cz/o/zidovskyhrbitov-lostice
14. SEZNAM OSTATNÍCH ZDROJŮ 28. Akceptování žádosti o podporu ze SFŽP ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí 29. GHC REGIO s.r.o. Město Loštice, modernizace kulturního domu. Olomouc, 2008 30. GHC REGIO s.r.o. Revitalizace veřejného prostranství – Náměstí Míru Loštice. Olomouc, 2007 31. Ministerstvo práce a sociálních věcí 32. Ministerstvo životního prostředí. Rozhodnutí č. 09037273-SFŽP. Praha, 2010, 4 str. 33. Monitoring hospodaření obcí 34. Smlouva o společné úhradě nákladů na projekt: „Protipovodňová opatření obcí povodí Třebůvky 35. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu 36. QGIS 2012
61
15. SEZNAM ZKRATEK ČR
Česká republika
EAGGF
Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
EU 10
Česká republika, Kypr, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko
EU 15
Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Francie, Finsko, Velká Británie, Řecko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko
EU 25
EU 15 + EU 10
EU 27
EU 25 + Bulharsko, Rumunsko
FS
Fond soudržnosti
HDP
Hrubý domácí produkt
HSS
Hospodářská a sociální soudržnost
IPA
Nástroj předvstupní pomoci
ISPA
Nástroj předstupních strukturálních politik
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MRM
Mikroregion Mohelnicko
NRP
Národní rozvojový plán
MSRR
Národní strategický referenční rámec
62
NUTS
Územní statistická jednotka
OP
Operační program
ROP
Regionální operační program
SAPARD
Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova
SF
Strukturální fondy
SFŽP
Státní fond Životního prostředí
SOZS
Strategické obecné zásady Společenství
SWOT
Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb
TJ
Tělovýchovná jednota
ŽP
Životní prostředí
63
15. SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Rozdělení prostředků z fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013 Tab. č. 2 Financování cílů politiky HSS Tab. č. 3 Regionální operační programy v ČR Tab. č. 4 SWOT analýza
16. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Vymezení regionů soudržnosti Obr. č. 2 Fáze projektového cyklu Obr. č. 3 Poloha mikroregionu Mohelnicko v Olomouckém kraji Obr. č. 4 Poloha města Loštice v rámci mikroregionu Mohelnicko Obr. č. 5 Graf vývoje počtu obyvatel v Lošticích od roku 1985 d roku 2010 Obr. č. 6 Graf vývoje míry nezaměstnanosti
64