MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Zahradnická fakulta

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

VÝZNAMNÁ ROZÁRIA ČESKÉ REPUBLIKY Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Doc.Dr.Ing.Petr Salaš Vypracovala: Tereza Matoušková

Lednice 2010

1

2

3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Významná rozária v České republice“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana ZF MENDELU v Brně.

Dne…………………………………..

Podpis………………………………..

4

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc.Dr.Ing.Petru Salašovi za odborné rady a nezbytné připomínky při psaní práce a též za jeho čas a trpělivost. Dík patří též Ing.Zavadilovi za poskytnuté materiály a data a všem blízkým za podporu.

5

OBSAH 1 Úvod …………………………………………………………. ……….. 8 2 Cíl práce ..……………………………………………………. ………..9 3 Literární přehled…………………………………………….……….. 10 3.1 Historie růží………………………………………………………..………..10 3.2 Růže v současnosti………………………………………………….……….11 3.2.1 Rozšíření růží a podmínky pro další šlechtění…………….…………11 3.2.2 Podmínky pro pěstování růží, běžné choroby a škůdci………..…….12 3.2.3 Osobnosti českého růžařství…………………...……………..…...…14 3.2.4 Rosa Klub ………………………………………………….…...…...20 3.3 Růžové zahrady a rozária………,…………………………….……………22 3.3.1 Vývoj rozárií …………………………………………..……….……22 3.3.2 Výsadby růží v České republice …………………………………….23 3.3.3 Rozárium v Olomouci …………………………………….…….…...24 3.3.4 Botanická zahrada při Ústavu Akademie Věd ČR, Průhonice ….…..25 3.3.5 Dendrologická zahrada při VÚKOZ , Průhonice ……………..….…26 3.3.6 Růžový sad Lidice………….………………………………………..29 3.3.7 Rozárium Hradec Králové.………………….……………………….31 3.3.8 Rozárium Rajhrad ……….……………………….………………….32

4 Metodika práce….…………………………………….………….……35 4.1 Metodika sběru dat a informací……….……………….…...……………35 4.2 Metodika hodnocení sortimentu růží..................……….………………..35

5 Hodnocení…….………………………………………………………..36 5.1 Hodnocení růží v rozáriu Rajhrad ……………………………..………..36 5.2 Seznam odrůd, které jsou vhodné k dalšímu pěstování………..……….39 5.3 Výběr odrůd s uvedením cenných vlastností……………………..……...41 5.4 Hodnocení rozárií ………………………………………………….……..44 5.5 Významná místa výsadby růží, růžové školky……………….…………44

6 Diskuze…….………………………………………………….………..45 7 Závěr…...……………………………………………………………….49 8 Souhrn , Resume ……...……………………………………………….50

6

9 Seznam použitých zdrojů…………….……………………………….51 9.1 Seznam literatury………………….……………………………………...51 9.2 Nepublikované zdroje………….……………….…………………...........53 9.3 Internetové zdroje……….……………………..…………………………54

10 Přílohy……….……………………………………………….……….55 10.1 Tabulková část….………………………………………………….…….55 10.1.1 Tab.1, Soupis růží vyšlechtěných v ČR mezi sv.válkami.……...55 10.1.2 Tab.2, Soupis růží vyšlechtěných po 2.sv. válce…….……….…58 10.1.3 Tab.3, Seznam českých odrůd růží a jejich zastoupení v genové bance růží v Rajhradě ……….…………………………………………61 10.1.4 Tab.4, Seznam v současnosti nejvíce pěstovaných odrůd růží….71 10.2 Obrazová část………………………………………….………………...79

7

1 ÚVOD V ČR se vyskytuje řada více či méně udržovaných rozárií, zahrad a sadů s významnými výsadbami růží. Jejich společná hodnota spočívá v různorodosti. Mají zajímavé rozdíly v sortimentu jednotlivých výsadeb, které jsou podmíněny i dostupností konkrétních odrůd v regionech. Určitou roli hraje i účel, pro který byla daná zahrada vytvořena – rozárium v Hradci je soutěžní, sad v Lidicích pietní, kolekce v Průhonicích je vytvořená botaniky, rozárium v Olomouci je dílem zahradníků pro zahradníky atp. Proto stojí za to navštívit všechna zmíněná místa. Neméně krásné jsou však i drobné lokální zahrady a parky, kterých je v naší republice velmi mnoho. Rozária či růžové zahrady jsou důležitou součástí vývoje růžařství. Soustřeďují se v nich jednotlivé odrůdy a vytváří se tzv.genofond, který slouží k důkladnému studiu všech vlastností odrůd a výběru vhodných rodičovských párů při šlechtění. Šlechtitelé si také ověřují směry a záměry ve šlechtění, aby získali šlechtěním odrůdy s novými vlastnostmi. Velkou službu rovněž prokazují i běžně lidem, kteří chtějí mít bezproblémové krásné a zdravé květiny ve své blízkosti. Milovníci růží rovněž poznávají jednotlivé vlastnosti odrůd, jejich přednosti, mrazuvzdornost, trvanlivost květů, barev, zdravotní stav i vzrůstnost. Ale také nedostatky, jako málo tuhé stonky květů, malá rezistence vůči chorobám a škůdcům a další. Na základě znalostí a zhlédnutí odrůd v různou roční dobu si nejvhodnější vybírají pro svoji vlastní potřebu. Rozária mají význam i pro školkaře, kteří podle vzhledu růží odhadují vhodnost k množení a předpokládaný zájem spotřebitelů. Konečně rozária jsou důležitá pro každého člověka, aby poznával krásu růží, ale také názornou formou propagace růží i růžařství. K bakalářské práci jsem si vybrala rozária, která jsou svojí rozlohou a zastoupením odrůd největší v České republice. Jsou to rozária Olomouc, Průhonice, Lidický sad, a mezinárodní soutěžní rozárium Hradec Králové. Významné svým postavením je nové rozárium v Rajhradě při SOU (střední odborné učiliště), protože zde vzniká naše první genová banka růží.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo především provést průzkum významných rozárií v České republice a zhodnotit jejich stav z historického pohledu až do současnosti. Dalším cílem bylo zjištění sortimentu růží v rozáriích s důrazem na zastoupení českých odrůd. Dílčím cílem bylo též získání informací o českých šlechtitelích růží.

9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Historie růží Růže se vyskytují na Zemi přes 40 milionů let, což dokazují nalezené zkameněliny. Dalším důkazem stáří růží jsou otisky v oligocenních usazeninách, které potvrzují stáří 35 milionů let. Zbytky růží byly také nalezeny v třetihorních vrstvách, pocházejí tedy z doby, kdy se vytvářela hnědouhelná ložiska. Mince s obrazem růže, nalezené v čudském hrobě, dosvědčují stáří více než pět tisíc let. Nejstarší známé zobrazení růže je „Freska s modrým ptákem“, která se nachází na Krétě a patří k mímójskému paláci Knóssos. Stáří fresky se odhaduje na 3500 let. Při vykopávkách v tzv. královském pohřebišti Sumerských králů u města Uru v Mezopotámii byly nalezeny mince s ornamentem růže (cca 3000 let). Vykopávky v Egyptě z alexandrijských dob odhalily v tamních hrobech z roku 170 uschlé věnce růží. Poupata byla v natolik dobrém stavu, že bylo možné určit jejich druhy. Byly určeny jako Rosa sankta. Také už staří Číňané ji pěstovali, ale jen v zahradách vyhrazených vládnoucí vrstvě, a to už kolem roku 3000 př.n.l. Podle čínského filosofa Konfucia se v knihovnách čínských císařů nacházelo více než 600 svazků, pojednávajících o růžích a jejich pěstování, zároveň v ní bylo objeveno nejméně 40 původních druhů. V 18. století začalo cílené křížení růží a to s pomocí růže Damašské a různých domácích druhů. Hlavně směs damašských a čínských růží posunula šlechtění dopředu, s jejich pomocí vzniklo množství nových odrůd. V 17. a 18. st. se důležitým střediskem pěstování růží stala Francie, hlavně město Montpellier, Rouen a okolí Paříže. Hlavní zásluhu na tom měla Josefína Beauharnaisová, rozená Marie Joseph Rose de Tascher, později manželka císaře Napoleona, známá jako císařovna Josefína. V roce 1798, dva roky po svatbě s Napoleonem, získala zámek Malmaison. Během doby se tento zámeček stal proslulý svojí sbírkou růží. Josefína měla dostatek odborných znalostí, finančních prostředků a vlivných přátel, aby si nechala obstarat různé druhy růží z dosažitelných míst. Další vývoj růží ovlivnily nové druhy dovezené z Asie. Kvetly častěji, měly nové barvy, tvary a vůně. Největší zásluhu na rozšíření nových druhů měli Aimé Bonpland (1773 – 1858) a Friedrich Wilhelm Humboldt (1796 – 1859) Zakládali rozária v zámeckých

zahradách.

Později

se

staly

(www.rosaklub.cz).

10

růže

součástí

veřejné

zeleně

3.2 Růže v současnosti V souvislosti s rozrůstajícím se sortimentem růží vzniká potřeba soutěžení a dochází k zakládání soutěžních rozárií pro hodnocení novinek. Významná rozária růstávají dodnes, růže sloužily člověku prakticky už od prehistorie. Jejich role v běhu času se ale poměrně zásadně změnila, souvisí to mj.v i se vznikem nových skupin zahradních růží v posledních několika stoletích. V praxi má růže, resp. růžový keř, nejširší uplatnění v zahradnictví a krajinářství. Sadové růže ve větších výsadbách jsou schopny významně zpevnit svahy, proti erozi chrání půdu také pokryvné růže. Sadové růže se rovněž používají k vytvoření neproniknutelných živých plotů. Pnoucí růže, stoupající po treláži nebo pergole či vytvářející elegantní girlandy, dovedou zútulnit původně nehezká zákoutí v zahradě. S rozvojem šlechtění miniaturních odrůd začínají růže pronikat také na balkóny a do interiérů. Díky značné taxonomické rozrůzněnosti se dá nalézt odrůda téměř pro každý typ výsadby – pro anglický park stejně jako pro pečlivě rozvržené zahrady italského a francouzského typu, pro rozlehlé plochy veřejné zeleně, stejně jako pro nejmenší předzahrádky. Růže nelze vysadit jen do stínu a do silně kyselých půd. Značná variabilita tak umožňuje sázet růže jako solitéry, v menších skupinách, případně i do rozsáhlých záhonů, jak je tomu například v památníku Lidice. Růže se omezeně hodí i do smíšených výsadeb (www.rosaklub.cz).

3.2.1 Rozšíření růží a podmínky pro nové šlechtění Růže se dnes pěstují po celém světě. Určující pro pěstování ve venkovních podmínkách jsou klimatické podmínky. Kulturní růže vznikly v mírném, případně subtropickém pásmu, hranicí pro jejich pěstování je intenzita a délka promrznutí půdy. Ale i v drsných podmínkách Aljašky, Kanady, Skandinávie nebo severního Ruska se pěstují růže, mění se jen odrůdová a druhová skladba (R. rugosa, R. acicularis). Hranici pěstování ale představují i tropy. Intenzivně se růže pěstují po celé Evropě, v Asii hlavně v Izraeli, Indii, Číně a Japonsku. Dále pak v Egyptě a jižní Africe, Austrálii, USA a Brazílii. Všude, kde se pěstují růže, dochází ve větší nebo menší míře i k jejich šlechtění. Přesná čísla se těžko zjišťují, do současnosti vzniklo přibližně něco kolem 40 tisíc odrůd. Toto obrovské

11

kvantum odrůd lze jen stěží pojmout a tak se s větším sortimentem odrůd můžeme setkat jen v historických rozáriích. Největší sortiment růží je soustředěn v Sangerhausenu ve středním Německu a v Sceaux u Paříže. Na obou místech je asi 6 až 7 tisíc odrůd, u nás lze vidět či koupit asi tisíc odrůd růží. Mnohé odrůdy byly překonány jinými a postupně zapomenuty, jiné se zase příliš nerozšířily a mají charakter spíše krajových odrůd. O mnoho krásných a vitálních kultivarů jsme přišli i díky historickým událostem. Z hlediska jednotlivých skupin růží byly dříve jistě nejžádanější a nejvíce také šlechtěné růže velkokvěté; tedy čajohybridy a velkokvěté floribundy. V poválečném období je větší pozornost věnována i mnohokvětým floribundám. V současnosti je jedním z nejprogresivnějším šlechtitelským trendem odolnost růží k chorobám a škůdcům. Snaha omezit chemizaci a obstát v boji s chorobami a škůdci vede šlechtitelské kroky směrem k vyšlechtění nových odrůd, odolných vůči chorobám. Dalším novým směrem, kterým se šlechtění růží ubírá, je vůně růží. Velice módním směrem se v růžařství stává šlechtění na tóny jednotlivých barev. A v neposlední řadě je snaha vyšlechtit i za použití genových technologii poněkud netradiční barvy růží jako jsou čistě černá a modrá. I přes nové a současné trendy je však nabídka většiny naších školek stále dost konzervativní a odrůdová skladba se pohybuje na úrovni 50. až 70. let 20.století. Největší podíl na tom má i fakt, že světové růžařské firmy začaly své výpěstky patentově chránit a licence jsou někdy hodně drahá záležitost. V budoucnu bude velmi záležet na tlaku zájemců o nové růže a také na tom, jak se k věci postaví naši školkaři a dovozci. Šlechtění odolných rostlin představuje v současnosti účinnou, ekologicky přijatelnou ochranu před patogeny.Vedle problematiky chorob a škůdců je věnována pozornost i odolnosti k nepříznivým podmínkám prostředí. (www.garten.cz, www.rosaklub.cz)

3.2.2 Podmínky pro růst růží, nejčastější choroby a škůdci růží Růže potřebuje pro svůj zdárný růst dobu vegetačního klidu a vyžaduje pokles teploty pod 10°C po dobu asi dvou měsíců. Růžím vyhovuje stanoviště slunné, kratší část dne však uvítají zastínění, neboť sluneční úpal nemá příznivý vliv na barvu květů. V úplném stínu se však růžím nedaří, neboť tvoří dlouhé, slabé, špatně vyzrávající výhony, málo kvetou a květy jsou špatně vybarveny. Růžím nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy, s dostatkem humusu a přiměřeným obsahem živin. 12

Studené a mokré jílovité půdy růže nesnášejí. Hladina podzemní vody by měla být pod úrovní 0,7 až 1 m. Zavlažovat je třeba obvykle miniaturní růže, ostatní vystačí zpravidla s dešťovými srážkami, jejich kořeny jsou dostatečně hluboké. Za déletrvajícího sucha nebo na extrémně výsušných místech jsou ale i růže vděčné za vydatnou zálivku. Povrchové kropení, které nezasáhne kořeny, nemá pro ně větší význam. Reakce půdy by se měla pohybovat od 5,5 do 6,5 pH, tedy slabě kyselá. Vhodnou předplodinou jsou např. rané brambory nebo luskoviny, které zlepšují strukturu půdy (STEINHAUER,1996). Růže jsou náchylné na množství chorob a škůdců. V dnešní době se šlechtitelé snaží uvést na trh růže, odolné vůči různým chorobám. První skupinou jsou onemocnění, způsobená houbovými chorobami, největším nepřítelem růží je černá skvrnitost, (Actinonema rosae / Marssonina rosae), houba, která vytváří na listech terčovité, nebo nepravidelné, hnědé, či černé skvrny. Může napadnout i mladé výhony, napadení způsobuje žloutnutí pletiv a opadání listů, choroba růže velice vysiluje a je značně houževnatá, postupuje odspoda. Padlí růžové (Sphaerotheca pannosa) vytváří na povrchu všech nadzemích částí keře bílý povlak, který jej dusí. Vyskytuje se od května za teplého počasí s nedostatkem větru, zejména u keřů přehnojených dusíkem. Nejlepší prevencí je výběr odolných odrůd, zejména těch s lesklými listy, vyvážené hnojení a výběr místa s lehkým průvanem. Rez růžová (Phragmidium mucronatum) se projevuje červnovým výskytem výtrusnic na spodní straně listu, které postupně tmavnou, rizikem pro vznik je přílišná vlhkost prostředí. Čerň (Diplocarpon rosae) je choroba, která vytváří na listech šedivočerný povlak, objevuje se při výskytu mšic, nebývá pro růži fatální, lze omezit slabším fungicidem. Plíseň růžová (Pseudoperonospora sparsa) tvoří na listech šedobílé skvrny, objevuje se ve vlhkém prostředí při příliš husté výsadbě. Listy jsou napadány zespoda, postupně se svíjejí a opadávají, růže může být značně poškozena, choroba se vyskytuje jen při silném zanedbání. Plíseň šedá napadá květy, resp. poupata, ty je nutno rychle odstranit a zlikvidovat, aby se nezačala šířit po výhonech, keře je potřeba prosvětlit, chemická ochrana je málo účinná. Nejběžnějším škůdcem růží jsou svilušky (Tetranychus urticae), mšice (Aphididae), napadají listy a mladé výhony. Růže poškozují také pilatky (Blennocampa 13

pusilla) – pilatka drobná způsobuje zavíjení listů, poškození bývá zanedbatelné, pilatka listová

požírá

listy,

ale

i

květy

a

mladé

výhony.

(www.garten.cz,

www.zahradniportal.cz)

3.2.3 Osobnosti českého růžařství Za posledních 150 let bylo na našem území vyšlechtěno přes 400 odrůd. Naše šlechtění růží mělo velmi vysokou kvalitu a bylo nadprůměrné i rozsahem v porovnání s okolními zeměmi, kromě Německa. Nespornou výhodou našich odrůd je jejich přizpůsobení našim klimatickým podmínkám. V našich rozáriích se můžeme setkat asi se dvěma sty původních odrůd. Ve školkách se jich množí ale jen třicet. Na některé pozoruhodné odrůdy se v průběhu času bohužel zapomnělo. V současné době se problematice novošlechtění věnuje bohužel v naší republice minimální pozornost. Dnes prodej růžových květů i keřů ovládl dovoz. Investice do šlechtění okrasných květin se příliš nevyplácí a proto se přednostně šlechtí užitkové rostliny masové produkce, např.kukuřice. Za novými růžemi, vyšlechtěnými v naší zemi, stojí řada významných i méně významných šlechtitelů a protože má u nás šlechtění dlouhou tradici, uvádím některé z nich. V současné době má u nás rozpracovaný materiál pouze Ing. Benetka v Průhonicích. Jeho poslední růže byla ´Rudolfína´, která uspěla v mezinárodní soutěži novinek, získala 1. místo v pnoucích růžích. Ostatní šlechtitelé Urban, Tesař, Hicl, Havel apod. již ve šlechtitelské práci nepokračují (THOMAS, 2001)

Jan Böhm Syn jednoho z "otců zakladatelů" českého růžařství, Jana Nepomuka Böhma, se narodil 25. 11. 1888 v Praze, zemřel v Blatné 4. 4. 1959. Po první světové válce založil školku v Blatné a začal se věnovat šlechtění, časem množil až milion keřů ročně. Kromě toho intenzivně propagoval růže - nejen knihami a články v časopisech, ale i kvalitními katalogy vlastních růží. Na trh uváděl, kromě svých novinek, i výtvory ostatních šlechtitelů, přispěl k rozšíření např. Geschwindových růží. Böhmův podnik byl nakonec v roce 1952 bohužel nemilosrdně znárodněn. 14

Jan Böhm vyšlechtil přes sedmdesát růží, které získaly řadu ocenění (mj. 14 zlatých medailí), dodnes se zachovaly v některých evropských rozáriích. V Blatné bylo a kvetlo v roce 1929 až 1938, 300 až 350 tisíc růží ve 350 - 400 odrůdách, Böhmovy růže se pěstují do dnešní doby. Vyšlechtěné odrůdy: ´Ave Maria´ (1934) bílá floribunda, ´Čs. červený kříž´ (1928) tmavě červená polyantka s bílým středem, ´Česká pohádka´ (1933) bělavě růžová polyantka, ´Demokracie´ syn. ´Blaze Superior´ (1935) pnoucí červená, ´Eliška Krásnohorská´ (1932) pnoucí růžově červená, ´Generál Štefánik´ (1932) karmínově fialová sadovka, ´Jan Böhm´ (1928) červená remontantka, ´Karel Havlíček Borovský´ (1935) růžově a červeně mramorovaná sadovka, ´Kde domov můj´ (1935) pnoucí růžová, ´Král Alexander I.´ (1935), ´Máňa Böhmová´ (1925) pnoucí bílá, ´Mayor Čermák´ (1932) tmavě červený čajohybrid, ´Naše národní´ (1934) čajohybrid fialově červený s bílým okrajem, ´Sněhurka´ (1938) bílá miniaturní růže, ´Tolstoj´ (1938) světle a tmavě růžová pnoucí (www.garten.cz).

Dr.Gustav Brada Narodil se 26. 9. 1883 v Hroubovicích u Chrudimi, zemřel 8. 3. 1937 v Praze. Gustav Brada nebyl profesí ani školkař, ani botanik nebo zahradník. Patřil mezi nepočetnou hrstku (a to i ve světovém měřítku) amatérů, kteří se dostali až ke šlechtění vlastních růží, nutno dodat, že v případě Dr. Brady nadmíru úspěšnému. Gustav Brada se narodil na Chrudimsku, rodina ale záhy přesídlila na Moravu, o jeho mládí mnoho nevíme, studoval snad ve Vídni. Cestoval za obživou téměř po celém Balkáně, působil jako technolog v cukrovarech na území dnešního Maďarska, Bulharska, Srbska, aby nakonec zakotvil r. 1933 v českých Zdicích jako výrobní ředitel. Byl, mimo jiné, členem Společnosti pěstitelů a milovníků růží a Verein deutcher Rosenfreunde, v jehož "Rosenzeitung" odborně publikoval. Růže začal šlechtit snad v Maďarsku, ale výsledků se dočkal převážně až během svého působení ve Zdicích. Jeho růže byly povětšinou k dostání u jeho dlouholetého přítele, Jana Böhma, ten také uvedl na trh sadovku Poema, Bradovu nejslavnější růži, která se dočkala i mezinárodního ocenění´. Finanční odměnu, kterou mu poslali z Paříže, šlechtitel věnoval chudým dětem. Nejznámější jeho růže jsou: čajohybrid lososově růžová ´Andulka´ (1935), růžová polyantka ´Karolína Světlá´ (1937), pnoucí oranžově žlutá ´Svatopluk Čech´ (1936). (www.garten.cz).

15

Rudolf Geschwind Je příznačné, že se o osobnost Rudolfa Geschwinda přetahují Češi, Slováci, Maďaři a Němci, každý z těchto národů si může nepochybně nárokovat svůj "kus" Geschwinda, ilustruje to jen složitost společné historie. Narodil se 1829 v Hředle, zemřel 1910 v Krupině na dnešním Slovensku. Povoláním byl lesník, ale proslavil se zejména jako šlechtitel růží, speciálně mrazuvzdorných sadovek. Vyšlechtil přes 130 vynikajících odrůd (některé prameny uvádějí i mnohem vyšší čísla), jeho růže měly to štěstí, že se staly poměrně známými i v evropském měřítku a některé jsou dodnes zastoupeny např. v Sangerhausenu a v L´Hay. Světově známou se pak stala ´Grőss an Teplitz´ Geschwind také publikoval (čtyři odborné monografie a řadu článků), nejznámější jeho knihou je Hybridizace a pěstování semenáčů z roku 1864. Vyvrcholením Gerschwindovy práce jsou růže severské (polární), při nichž se mu podařilo získat ojedinělé hybridy s naší Rosa canina i severoamerickou Rosa setigera. Nejznámější a nejpěstovanější jeho růží je pnoucí světle růžově fialová ´Gerschwind's Nordlandrosa´ (1884).(www.garten.cz)

Josef Havel Narodil se 10. 3. 1930 v Hlavňově u Soběslavi, vyučil se zahradníkem v Tučapech, celý život se věnoval zejména pěstování růží. Po Únoru 1948 byla rodina Havlových, v souvislosti s kolektivizací, perzekuována, s nepřízní režimu se poté Josef Havel střetl ještě několikrát. Založil školku v Budislavi, později pracoval v Tučapech a nakonec začal pěstovat růže v Hlavňově, povedlo se mu mj. podchytit několik barevných mutací (viz níže). Zúčastnil se řady soutěží v cizině, nutno dodat, že se značným úspěchem. (za odrůdu ´Nette Ingeborg´ dostal kupříkladu zlatou medaili v Římě). Nestal se nikdy velkopěstitelem, pěstoval max. 30 000 keřů, podnože si kupoval, nepěstoval si je sám. Často se věnoval jenom pozorování výhonů a květů. Vznikla tak spousta druhů a poddruhů botanických růží. Po několikaletém přeočkování a pozorování získal řadu zajímavých růží. Vyšlechtil sedm vlastních odrůd. Byl členem Rosa klubu, ale také v Německu patřil mezi milovníky růží. Účastnil se několikrát soutěže v Baden Baden a v Římě, kde byl jmenován členem poroty. V roce 2002 mu byla uděleno Českým zahrádkářským svazem nejvyšší vyznamenání za dlouholetou činnost v České republice a reprezentaci 16

ve světě v oblasti pěstování a šlechtění čajových růží. Nejznámější z Havlových růží jsou: ´Cantilena Bohemica´ (1977), růžový čajohybrid s nažloutlým rubem, ´Cantilena Moravica´ (1977), světle lososově růžový čajohybrid s bělavým rubem. (www.garten.cz)

Josef Strnad Narodil se 19. 4. 1904 v Brně, zemřel 7. 7. 1981 v Rosicích u Brna. Vyrůstal v rodině se zahradnickou tradicí, sám se zahradníkem také vyučil - od roku 1926 pěstoval růže v Rosicích, udržoval čilé kontakty s významnými firmami v Německu, Rakousku i Francii, zásadně tak přispěl k introdukci řady odrůd na naše území. Získal na 30 nových odrůd, na jeho úspěchu se podílela celá jeho rodina. Růže v zahradnictví Rosice se pěstují od roku 1945 a do dnešní doby vyšlechtili přes 20 vlastních odrůd. Celkem pěstují cca 130 odrůd růží, které vystavují i v zahraničí. Pan Strnad studoval zahradnickou školu v Brně a byl vyslán na praxi do Štýrska do rozária ke knížeti Hohenlohe. Zde se naučil vše o růžích a po návratu začal s pěstováním růží v Rosicích. Postupem času se mu podařilo získat z celého světa asi 150 odrůd, a protože byl velkým milovníkem růží, začal i s jejich šlechtěním - ať křížením, nebo mutací. Za dobu, co žil, se mu podařilo vyšlechtit na 30 nových odrůd růží, které jsou vysázeny jak u nás, tak v rozáriích ve Vídni i ve Francii. Získal řadu ocenění a medailí. Lásku k růžím předal i svým synům, kteří tak pokračují v jejich pěstování a šlechtění v Rosicích, kde udržují sortiment asi 130 odrůd, včetně novinek. Pan Strnad ml. vypěstoval sám 10 novinek, hlavně podchytnutím mutací. Nejznámější z nich jsou ´Carosi´ (1976), světle růžový čajohybrid, ´Červená Gloria Dei´ (1976), čajohybrid, ´Helena´ (1977), lososově červený čajohybrid, ´Morava´ (1971), fialově růžová, ´Mohykán´ (1975), tmavě červený čajohybrid, ´Montezuma Rosice´ (1970), oranžově červený čajohybrid, ´Rosičanka´ (1976), (www.garten.cz, www.strnad.rosice.cz ).

Josef Urban Narodil se 7. 1. 1928 v Bošovicích, zemřel 28. února 2003 v Hajanech. Josef Urban stojí za úspěchy šlechtitelské stanice v Želešicích, kde pracoval od roku 1954. Od šedesátých let získal, později i za pomoci syna, 43 uznaných novinek, velká část z nich je dodnes běžně k dostání ve většině školek u nás.

17

Zahradnická výroba v Želešicích má velmi dlouhou a bohatou tradici. Vhodné položení pozemku na jižním okraji Brna zajišťuje optimální pěstební podmínky. Růží pěstují zhruba 10 000 ks, sortiment je široký, pohybuje se kolem 160 kultivarů. Pěstují krásné české růže, ale i světové novinky. Snaží se sledovat trendy v pěstování růží. Nejznámější vyšlechtěné růže otce a syna Urbanů: ´Ametyst´ (1979), světle fialově modrý čajohybrid, ´Andrea´ (1969), krémově žlutý čajohybrid, ´Barunka´ (1983), sytě růžová floribunda, ´Bohemia´ (1975), karmínově růžová grandiflora, ´Caritas´ (1973), růžový čajohybrid, ´Dagmar´ (1991), karmínově červená polyanthybrida, ´Josef Klimeš´ (1984), temně červený čajohybrid, ´Jubilejní´ (1979), fialově růžová grandiflora, ´Kamélie´ (1973), růžovo fialový čajohybrid, ´Karkulka´ (1986), růžově červená jednoduchá polyanthybrida, ´Koré´ (1980), růžově fialová sadovka, ´Lada´ (1978), karmínově růžová floribunda, ´Lea´ (1988), karmínově červená polyanthybrida, ´Liberta´ (1983), růžová floribunda, ´Lidka´ (1985), zářivě červený čajohybrid, ´Martina´ (1987), zlato žlutá floribunda, ´Mia´ (1975), světle růžový čajohybrid s tmavším žilkováním, ´Monument´ (1969), růžově červený čajohybrid, ´Regina´ (1983), světle růžový čajohybrid, ´Romance´ (1975), červená polyanthybrida, ´Roxana´ (1986), oranžový čajohybrid, ´Roztomilá´ (1987), světle růžová polyantka, atp (www.garten.cz.).

Ludvík Večeřa Narodil se roku 1918 ve Velkém Meziříčí, zemřel v roce 1975 v Praze. Byl vyučeným ovocnářem, ale věnoval se ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích především růžím. Od roku 1952 sledoval sortiment asi 250 odrůd růží z hlediska jeho zdravotního stavu a intenzity růstu. S obdivuhodnou chutí zkoumal progresivní metody šlechtění a pěstování růží. Křížením získal desetitisíce hybridů, které pak podrobil přísné selekci. Poprvé využil při šlechtění růží mutace vyvolané ozářením. Výsledky své práce průběžně publikoval. Věnoval se testování světového sortimentu i šlechtění, vytvořil téměř dvacet nových odrůd, ne u všech bohužel stihl osobně dokončit uznávací řízení. Zemřel náhle roku 1975 a poté jeho dílo dokončila Marie Látová. Mnohé odrůdy se ještě dnes pěstují. Vyšlechtěné odrůdy: ´Alena´ (1975), růžově nažloutle červený čajohybrid, ´Ludvík Večeřa´ (1971), karmínově červená pnoucí, ´Madlenka´ (1975), karmínově růžová floribunda, ´Milena´ (1971), jasně růžově načervenalá grandiflora, ´Milevsko´ (1976), světle růžová sadovka, ´Ostrava´ (1972), třešňově červená sadovka, 18

´Průhonice´ (1974), svítivě fialově růžová, ´Radka´ (1975), čajohybrid karmínově červený se žlutým rubem, ´Vendulka´ (1975), světle růžová floribunda se žlutým žilkováním, ´Zlata´ (1975), sytě žlutá floribunda, ´Zorka´ (1975), růžovo červená floribunda. (www.garten.cz)

Vinzenz Berger Narodil se 24.4.1883 v severních Čechách. Učňovské roky strávil ve vícerých růžařských školkách, poté pracoval v Teplicích – Šanově na městském úřadě. Absolvoval studium na vysokém technickém učilišti, v roce 1914 se stal zahradním inspektorem. Po skončení druhé světové války uprchl do Německa, byl však zadržen sovětskou správou. Jako uznávanému šlechtiteli mu nabídli možnost šlechtit brambory. Kolik růží vyšlechtil, není možné přesně určit.(THOMAS, 2001)

Antonín Chaloupecký Byl školkař a šlechtitel. Narodil se 8.4.1855 v Horních Počernicích, zemřel 20.1.1936 v Pcherách. Vyučil se zahradníkem a od roku 1982 pracoval v Botanické zahradě na Smíchově. V roce 1890 založil vlastní závod Stromové a okrasné školky Pchery. Pěstoval okrasné i ovocné stromky a růže. Zúčastňoval se na výstavách a získal několik ocenění. V roce 1930 dostal diplom Spolku čsl. jiřinkářů v Pardubicích za novinku ´Antonín Chaloupecký´. Byl předsedou Spolku zahradníků Kladno. Vyšlechtil růži ´Furstin Leontine Furstenberg´. Snažil se vyšlechtit černé růže, to se mu bohužel nepodařilo.(THOMAS, 2001)

Bohumil Kafka Byl výzkumný pracovník a šlechtitel. Narodil se 21.4. 1901 v Praze – Břevnově a zemřel 18.4.1977 v Průhonicích.Vystudoval zemědělský obor na ČVÚT v Praze. Po skončení studia pracoval ve vícerých podnicích. V roce 1925 získal doktorát, v roce 1926 začal pracovat v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Jeho zásluhou se v Průhonicích rozvinulo i šlechtění růží a pod jeho vedením se vyučil nový šlechtitel L.Večeřa. Byl také činný v Rosa klubu a stal se jeho prvním čestným členem. Vyšlechtil jedinou růži – Rosa x hugoptera. Je zastoupena v rozáriu Borová Hora u Zvolena.(THOMAS, 2001)

19

Vojtěch Benetka Působí v Průhonicích. Vyšlechtil odrůdy: ´Blanka´ (1993), bílá plnokvětá sadovka, 0,6-1,0 m vysoká. ´Jabloňový Květ´ (1995), bílá sadovka s karmínovým okrajem, vysoká 1,0 m. ´Růženka´ (1993), sytě fialově růžová plnokvětá sadovka. ´Violeta´ (1996), sytě růžově fialová sadovka, 1,0 m vysoká. .(THOMAS, 2001)

Další významní šlechtitelé Walter Berger, Rudolf Julius Bier, Milan Bojan, Svatopluk Brabec , Zdeněk Kukla, Josef Maliva, František Mareček, Josef Mikeš, Adolf Tomáš Nováček, František Pajer, František Poustka, František Zeman, Václav Hicl , Václav Čerený, Josef Čertek, (THOMAS, 2001, www.garten.cz)

3.2.4 Rosa Klub První pokus založit organizaci, která by se systematicky zabývala růžařstvím v České republice, spadá do konce 19. století, konkrétně do roku 1894, kdy byla v čísle 6 časopisu Flora uveřejněna výzva k utvoření „spolku růžařského“. Na výzvu ovšem nebyla adekvátní odezva a tak na realizaci tohoto nápadu došlo až v roce 1929. Občasné články o růžích domácí provenience se již ovšem objevovaly různě v odborném tisku, zejména v časopise Flora. To byl začátek zlaté doby českého růžařství. Přibližně do poloviny dvacátých let min. století můžeme datovat první zárodky iniciativy k utvoření Společnosti pěstitelů a milovníků růží, která později skutečně vznikla, formálně se tak stalo 10.2.1929 na ustavující valné hromadě v Praze. Od dnešního Rosa klubu se lišila zejména profesní skladbou členské základny, zatímco v Rosa klubu je poměr profesionálů a milovníků růží-amatérů přibližně vyvážený, v předválečné společnosti byla profesionálů drtivá většina. Cíle společnosti nebyly malé – vedle všeobecné propagace růží a růžařství to měl být zejména dohled nad kvalitou prodávaného sortimentu, založení zkušebního rozária, dále rozlišení sortimentu podle jakosti i pokusy o regulaci cen, vedle toho měla společnost, jako svého druhu jediná organizace, řešit spory mezi obchodníky arbitrážní cestou. Spolek nepochybně pozvedl úroveň našeho růžařství, ale zdaleka ne všechny cíle byly naplněny, zejména selhaly pokusy o regulaci obchodování, dílčím úspěchem bylo například založení rozária v Průhonicích. Konkurenční napětí mezi členy a zhoršující se politická situace pak vedly v důsledku k zániku Společnosti pěstitelů a milovníků růží, ovšem ne již v první 20

Československé republice, ale až v Protektorátu, stalo se tak 29.6.1941 v Pardubicích na poslední, sedmé valné hromadě Společnosti. Bezprostředně po válce se nezdálo, že by mohl vzniknout spolek nový, v době obnovy státu na to nezbyl čas ani síla, padesátá léta podobným aktivitám přála tím méně. Jedinou světlou výjimkou byla anglická iniciativa k založení růžového sadu v Lidicích. Zásadním mezníkem je potom vznik Rosa klubu ČSSR. V šedesátých letech k tomu byly z mnoha důvodů příznivé podmínky, republika vybředávala z budovatelsky temných padesátých let a lidé se začali pozvolna více zajímat o kvalitu prostředí, ve kterém žili. Bylo samozřejmě žádoucí, aby se do popředí tohoto zájmu dostaly i růže, v roce 1967 se vyprofilovala skupina zakladatelů Rosa klubu. Rosa klub ČSSR vznikl 2.3. 1968 na zakládající schůzí v Praze na Smíchově, kde byly také vytčeny jeho hlavní cíle. Rosa klub měl za cíl pečovat o růžařství u nás obecně, od propagace pěstování růží mezi širokou veřejností až po kontrolu jakosti sortimentu ve školkách. Zpravodaj, který s různou frekvencí vycházel od vzniku klubu, měl členy informovat o novinkách ve světě růží, podat odborné rady pro pěstování, zprostředkovávat poznatky o historii růží a tak podobně. Velkou výzvou bylo založení rozária v Olomouci a posléze v Hradci Králové. V Olomouckém rozáriu pořádá Rosa klub s velkým úspěchem každý druhý rok výstavu „Vyznání růžím“ – a to od roku 1970. Významným zlomem pro růžařství u nás bylo založení Soutěžního rozária v Hradci Králové v roce 1972, které funguje dodnes a každoročně se tam v režii klubu vyhlašuje „Zlatá růže“ města Hradce Králové. (www.rosaklub.cz)

21

3.3 Růžové zahrady a rozária 3.3.1 Vývoj rozárií S postupným šířením růží ve světě byly zakládány růžové zahrady, v niž se soustřeďovaly botanické druhy i vyšlechtěné odrůdy růží. Sloužily okázalosti a nádheře královských a císařských sídel, ale staly se také bankami odrůd, umožňujícími srovnávání vlastností i hodností a výběr těch nejvhodnějších k dalšímu šlechtění a množení. Ukazovaly názorně přednosti i nedostatky druhů a odrůd, jako je např. odolnost proti chorobám. Byly zakládány u východních národů už ve 18.-20. století př. n. l. , později u Babyloňanů a také v Egyptě (ZAVADIL,2009) Podle římského vzoru byly zakládány růžové zahrady ve Francii, např. v roce 550 n. l. v Paříži. Později vznikly také zahrady ve Španělsku. Zde již v 11. století soutěžili majitelé zahrad ve sběru a výsadbě nových odrůd. Rozsáhlé zahrady vznikaly v Neapoli, Janově, Miláně, Florencii apod. Staly se vzorem novým okrasným zahradám ve Francii. V 17. století v období baroka se styl zahrad měnil v souladu s novými architektonickými požadavky, ale růže v nich měly i nadále značné zastoupení, i když už nebyly dominantní rostlinou. Velký význam pro růže mělo zakládání botanických zahrad v Itálii, od 14. století – nejdříve v Palermu, později v Benátkách a dalších městech. Botanické zahrady získaly významné postavení. V 17. století byla založena botanická zahrada v Amsterodamu, ale také v Kew v Anglii, roku 1725 v carském Petrohradu. I na našem území existovala řada rozárií. Koncem 17. století došlo v Děčíně v zámeckém parku hraběte Františka Antonína Thuna k rozsáhlé výsadbě růží. Na panství v Tulešicích u Moravského Krumlova uvádí hrabě Serenyi v katalogu růží 1100 odrůd dovezených z Francie a Německa. Koncem 19. století vytvořila rozsáhlou sbírku druhů a odrůd růží hraběnka Marie Henriette Chotková v Dolní Krupé. Ještě roku 1930 uvádí v katalogu 830 odrůd. V té době vznikly růžové sady o 2ha v Praze na Petříně a v Bratislavě na Petržalce. Po druhé světové válce byl bohatý sortiment růží vysazen v botanické zahradě Akademie věd v Průhonicích u Prahy. V rámci výstaviště Flora Olomouc bylo po roce 1970 založeno a o dva roky později otevřeno rozsáhlé rozárium v Olomouci. Významné rozárium je na národním hřbitově v Lidicích. Velké množství materiálu ke studiu poskytuje rozárium Sangerhausen (SRN). Bylo založeno a otevřeno v roce 1930. Zaujímá plochu asi 15 ha a je v něm soustředěno

22

přes 150 botanických druhů a 6000 odrůd, je tedy označováno za světové rozárium, či Mekku růžařů. V každém Evropském státě nalezneme nejméně jedno rozárium o různé velikosti a s různým počtem odrůd. O veliké oblibě růží svědčí i udělování titulu Město růží, např. v SRN a Švýcarsku. Rovněž pořádání okázalých oslav růží a jiných akcí. Rozsáhlá rozária jsou nejen v Evropě, ale také v USA, např. v Portlandu. Najdeme je však i v Japonsku, Indii, Jihoafrické republice, Číně atd.(JAŠA, ZAVADIL, 2009).

3.3.2 Výsadby růží v České republice Míst, kam se můžeme na růže podívat, je v naší republice opravdu mnoho. Tvoří většinou nedílnou zámků a podobných sídel našich panovníků, nebo nám dotvářejí atmosféru památkových míst, jak je to například v případě památníku v Terezíně. S růžemi se setkáváme obvykle na významných místech městských parků. U nás je dnes obvyklé, že městský park má charakter veřejné zeleně, a proto je přístupný všem návštěvníkům bez omezení. V pravidelné části městských parků se růže používají na záhony v blízkosti cest a centrálních budov. Jejich rozmanitost a velká škála druhů dává možnost k různému využití (partery, kolonády, dlouhé záhony). Růže tvoří i nedílnou součást sídlištní zeleně, zahrad u vil a předzahrádek. Jejich významné místo je i jako různá vyhrazená zeleň podniků a jejich reprezentačních míst. (ZAVADIL,2009) Obliba růží roste, dalo by se říci, že po ještě nedávné stagnaci, jdou zase do módy. Růže k popularitě jako rod mají několik předpokladů. Předně jejich genetická základna je vzhledem k jiným rodům široká. Je tedy vždy jen otázkou času, než se podaří vytvořit nejen další nové pozoruhodné odrůdy, ale i celé nové skupiny. Nejen šlechtěním se však rozšiřuje množství odrůd, které můžeme stále častěji potkat. Přibývá pěstitelů, kteří se ujali starých historických odrůd a každá růžařsky vyspělá země se snaží uchovat odrůdy růží vzniklé v různých dobách na svém území. (ŽLEBČÍK, 2010)

23

3.3.3 Rozárium v Olomouci Rozárium Olomouc bylo založeno v letech 1970-72, je výsledkem spolupráce Rosa klubu, Flory Olomouc a města Olomouce. Návrh vytvořil Ing.arch. Emil Zavadil. Bylo vybudované v tzv. akci Z. Nezvyklé bylo především kosoúhlé rastrování. Na ploše 3,5 ha, která předtím sloužila jako městská felonie odpadků, byla vytvořena netradiční růžová zahrada v prostředí přísně geometrických betonových polí. V expozici s 10 000 keři růží je soustředěno více než 450 domácích i světových odrůd. Růže jsou vysazovány ve skupinách podle typů, sadové růže jsou pak umístěny vesměs solitérně na travnatých plochách mezi záhony. Kolekce je cenná i tím, že obsahuje řadu odrůd domácích šlechtitelů. Z velké části jde o unikáty, protože rozárium vznikalo v 70. letech minulého století a soustřeďuje odrůdy vyšlechtěné v tzv.východním bloku. Ty už se dnes jinde nevyskytují. Rozárium má velmi solidní návštěvnost – a to také díky Floře Olomouc a především její letní části, kde mají růže tradičně výsadní postavení; pro inspiraci si sem jezdí profesionální zahradníci z celé republiky. V posledních cca deseti letech se daří rozárium dobře udržovat a zvelebovat, navzdory tomu, že o toto místo musí bojovat s tenisovým klubem, který má v plánu zde udělat tenisové kurty. Rozárium se nachází v zadní části výstaviště Flory Olomouc, ale má svůj vlastní vchod i vstupné. V rámci zvýšení návštěvnosti se vedení rozária rozhodlo pořádat dny, kdy je vstup pro veřejnost zdarma. V areálu rozária bylo vybudované nové dětské hřiště pro zkrácení dlouhé chvíle dětí. Největším problémem je pro rozárium zřejmě obrovské množství betonu, i když právě to dává rozáriu jiný ráz, než mají ostatní. Je škoda, že jezírka, která byla vybudovaná v rozáriu, byla špatně odizolovaná a na každodenní dopouštění vody nezbývají peníze. Tato plocha by měla být v budoucnu zasypána a vysázena trvalkami. Budoucnost rozária leží v rukou města, uvažuje se o přestěhování rozária do jiné části sadů. Podle plánu občanského sdružení v Olomouci by se měl téměř utajený vojenský areál propojit s botanickou zahradou a rozáriem, plány na nové rozárium jsou stále v jednání, ještě není stále jasné, v jaké parkové úpravě mají rozárium i botanická zahrada být. Korunní pevnůstka by se měla časem proměnit ve volnočasové a vzdělávací místo a botanická zahrada s rozáriem by měly tvořit komplex k relaxaci. (PAPEŽ, 2009)

24

3.3.4 Botanická zahrada při ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích Botanické růže Historie sbírky botanických růží v Botanickém ústavu Akademie věd ČR je různorodá a sahá do konce dvacátých let minulého století, kdy se planými růžemi začal zabývat její zakladatel Dr. Ivan Klášterský. Nejprve pouze teoreticky studiem literatury a herbářů, ke kterým, jako zaměstnanec Národního Muzea měl snadný přístup, dále studiem domácích růží. V roce 1934 se Botanické oddělení Národního muzea přestěhovalo z hlavní budovy na Václavském náměstí do Tróje, kde k budovám patřil i park, a zde začal doktor Klášterský růže cílevědomě shromažďovat. Prvními rostlinami byli jedinci přenesení v roce 1936 přímo ze školek, dále byly některé růže zakoupeny ve firmách, a to především ve firmě Böhm v Blatné a dále ve firmě Krause v Haslou. V roce 1941 byly budovy Botanického oddělení NM v Tróji zabrány okupačními úřady a oddělení se muselo vystěhovat do letohrádku v pražské Královské oboře - Stromovce. Sem byla přenesena i sbírka růží, která v té době čítala více než 100 odrůd. Růže byly vysazeny na několika místech na území Stromovky, ale veřejný park se ukázal být pro cílenou sbírku nevhodný a ta utrpěla značné ztráty. V roce 1948 muselo muzeum vilu Gellert opustit, mrtvé sbírky a inventář byly přemístěny na různá místa v Praze. Teprve v roce 1949 byl Botanickému oddělení NM přidělen zámeček v Kunraticích a teprve sem, do poměrně zpustlého parku, byly přemístěny zbytky sbírky planých růží a odrůd. Samo Botanické oddělení se však do Kunratic nikdy nenastěhovalo, až po přidělení části zámku v Průhonicích se přemístilo do něj. Sbírka planých růží však zůstala v Kunratickém parku až do roku 1953, kdy se přestěhovala na popud Dr. Bohumila Němce, který byl v té době předsedou kuratoria Hlávkovy nadace, do parku zámku v Luňanech u Přeštic. Zde byla sbírka doplněna o některé rostliny z domácích sběrů. Své konečné sídlo, a to Průhonice, nalezla sbírka až v roce 1963 v právě zakládané Botanické zahradě Československé Akademie věd. Z Lužan do Průhonic bylo přesázeno 250 jedinců, v tomto počtu už však bylo jen 37 jedinců z úplně původní sbírky v Praze - Tróji. Původní rozárium s planými růžemi v Průhonicích bylo založeno na pozemku, těsně sousedícím s Průhonickým parkem v části zvané Chotěbuz. Postupně, jak byl

25

materiál experimentálně zpracováván a rozšiřován, byly založeny nové plochy přímo v experimentální zahradě. Cílem bylo vytvoření co nejúplnější sbírky pokrývající nejen domácí, ale i evropské druhy a následně co nejširší celosvětové pokrytí areálu rodu a jeho co nejúplnější vědecké zpracování - taxonomické, geobotanické, cytologické a genetické včetně modelového studia variability a mikroevoluce vůbec. Rostliny ve sbírce, až na malé výjimky, byly důsledně pravokořenné a i malé množství očkovaných rostlin bylo postupně těmito nahrazováno. Sbírka byla doplněna nejen o nové sběry, ale i o záměrně získané hybridní rostliny, vzniklé křížením druhů jedné i více sekcí, dále o přirozené hybridní jedince přenesené z přírody a o rostliny vzniklé autogamií. Na zpracovávání rodu se podílela celá skupina odborných pracovníků, z hlediska taxonomického a ekologického zejména Dr. Václav Větvička a Dr. Ivan Klášterský z hlediska geneticko-cytologického, včetně některých chemických analýz. Od 80. let minulého století se sbírka na původním místě v planém rozáriu neudržuje a keře vysazené v 70. letech Dr. Větvičkou se udržují pouze extenzivně v polní kultuře a jsou ojediněle využívány jako genetický zdroj rostlin. V současné době sbírka podle údajů zpracovaných Dr. Větvičkou a Ing. Bártovou čítá 640 jedinců původních typů a primárních přirozených hybridů. V budoucích letech se počítá s tím, že vybraní jedinci budou přeneseni vegetativně přemnožením do expoziční části zahrady, kde jsou v současné době soustředěny s výjimkou denivek a právě planých růží všechny ostatní sbírky. S dalším studiem rodu lze počítat jedině tehdy, pokud by se našel nový kurátor rodu Rosa, který by měl pracovní kapacitu na jeho další zpracovávání. O výběru nových rostlin pro novou výsadbu byl požádán Dr. Větvička. (BLAŽKOVÁ, 2009)

Kulturní růže Sbírka kulturních růží, která je základem průhonické sbírky, vznikla v Arboretu Peklov v Kostelci nad Černými lesy v letech 1954 - 1962 a jejím zakladatelem byl prof. Pravdomyl Svoboda, který se stal po založení Botanické zahrady ČSAV v Průhonicích jejím ředitelem a sbírku sem přenesl. Kulturní rozárium bylo v průhonické Botanické zahradě založeno na ploše 2,2 ha v zahradě Chotěbuzi v těsném sousedství Průhonického parku a na své severní straně navazující na původní plané rozárium.

26

Velká plocha a dostatečný počet pracovníků umožnil vysadit sbírku v zajímavém počtu jedinců - čajohybridy po 10 ks a polyantky dokonce po 20 ks od odrůdy. Smyslem sbírky od jejího počátku bylo demonstrovat vývoj růží od planých druhů po kulturní růže v co nejširším měřítku a zejména soustředit v co největší možné míře domácí sortiment. Růže ve sbírce byly doplňovány ze sortimentu udržovaných zejména domácích školek v Kunraticích, Žehušicích, Litomyšli, Blatné … Dále pomocí oček dovezených ze zahraničí - Sovětský svaz, Německo, Maďarsko. Postupně se sbírka rozrostla na 1 000 kultivarů v dostatečném počtu od každé odrůdy. Bohužel během 70. a 80. let min. století, v důsledku stagnace jak finančních prostředků, tak omezením počtu pracovníků, musel být omezen i počet pěstovaných kultivarů. Důslednou snahou bylo udržet alespoň v co největší možné míře historický sortiment všech skupin, u kterého celosvětově hrozí jeho zaniknutí, jako ostatně i u dalších rodů. V polovině 90. let minulého století byly postupně všechny kultivary přemnoženy a vysazeny v nově budované expoziční zahradě, která vznikla na území původního kulturního rozária, rozšířeného o část ovocné zahrady dle návrhu Prof. Arch. Ivara Otruby. V současné době je počet kultivarů čajohybridů 304, polyantek 211, sadových růží 28, popínavých růží 91, Ronnantek 20, růží stolistých a mechových 19, miniaturních růží 5. Čajohybridy, polyantky a miniaturní růže jsou vysazovány po 5 rostlinách a ostatní typy po 3 ks. Bohužel povodně v roce 2002 a následná tuhá zima se podepsaly i na průhonické sbírce a některé kultivary se nepodařilo zachránit. Stejně jako s nepřízní počasí se všechny průhonické sbírky potýkají s nedostatkem finančních prostředků a hlavně lidské síly, která by sbírky ošetřovala. Platový systém státní instituce neumožňuje nabrat kvalitní pracovní síly, které by se o sortiment staraly, a tak jejich údržba zůstává na několika obětavých lidech, kteří pracují z lásky k rostlinám. Pokud se situace v nejbližších letech nezmění, bude po odchodu starých pracovníků do důchodu další udržení sbírek nemožné. (BLAŽKOVÁ, 2009)

27

3.3.5 Dendrologická zahrada při VÚKOZ v Průhonicích Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VÚKOZ) je založen na historickém panství hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, které Čs. stát odkoupil prostřednictvím Ministerstva zemědělství v roce 1927. Ústav navázal ve své činnosti na zahradnické tradice spjaté zejména s budováním přírodně krajinářského Průhonického parku od roku 1885 a s činností Dendrologické společnosti a její Spolkové zahrady v Průhonicích od roku 1909. VÚKOZ ve své více než sedmdesátileté existenci vždy zastával úlohu výzkumné, odborné, informační, poradenské a osvětové činnosti oboru okrasného zahradnictví s celostátní působností. Dendrologická zahrada vychází z odkazu zakladatele Průhonického parku Silva Taroucy, vznikla pilnou prací obětavých pracovníků ústavu, ale také pochopením majitelů části pozemků, na kterých se zahrada nachází. Dendrologická zahrada je součástí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasného zahradnictví Průhonice, který řeší úkoly týkající se tvorby a ochrany životního prostředí v sídlech a kraji. V rámci Ministerstva životního prostředí udržuje a rozšiřuje genofond ohrožených druhů planých a kulturních rostlin, je akreditovaným pracovištěm pro posuzování vhodnosti introdukce rostlinných druhů, vykonává expertní a poradenskou činnost v oboru tvorby a ochrany krajiny, zajišťuje proces obnovy funkce vegetace v sídlech a krajině. V oblasti květinářství rozpracovává nové technologie pěstování skleníkových rostlin. Od r. 1927, kdy ústav existuje, zde bylo vyšlechtěno velké množství okrasných rostlin, o které je zájem i v zahraničí. Růže se v dendrologické zahradě vyskytují méně, než je tomu naproti v botanické zahradě. Je zde asi 180 odrůd. V dendrologické zahradě jsou růže hlavně popínavé a moderní půdopokryvné, nachází se zde také růže, vyšlechtěné přímo v ústavu panem Ing. Benetkou. Růže jsou v dobrém stavu, plocha s růžemi se též využívá k svatebním obřadům, avšak stejně jako v ostatních rozáriích se i tady potýkají s nedostatkem financí a kvalitního personálu. (BENETKA, 2009)

28

3.3.6 Růžový sad v Lidicích Iniciativa k založení růžového sadu vznikla v Anglii, kde 10. června 1954 vystoupil s touto myšlenkou spolek "Lidice budou žít", jehož předsedou byl Barnett Stross, poslanec britského parlamentu. Tato myšlenka se setkala ihned se širokou podporou v mnoha dalších zemích. Velká Británie darovala tomuto sadu největší a nejkrásnější sortiment růží; zásluhu na tom měli známí angličtí pěstitelé růží Wheatcroft z Ruddingtonu u Nottinghamu. Definitivně byl sad založen v červnu 1955. Jeho vybudování bylo svěřeno akad. architektovi F. Markovi. S ním spolupracoval odborný poradce doc. dr. B. Kavka a kolektiv dalších odborných pracovníků. Sad je umístěn na území 3,5 ha v nadmořské výšce 340 m n.m. mezi dřívějšími a nově založenými Lidicemi a svažuje se k jihu ke společnému hrobu popravených lidických mužů. Byl vybudován podle plánu, který měl být ztělesněním zásad a požadavků v té době moderní zahradnické architektury. Protože pozemek, vybraný pro založení sadu, měl dosti jednotvárný charakter, bylo nutné na něm provést určité změny, aby terén sadu byl rozmanitější a aby bylo možno dosáhnout správného uspořádání výsadby. Nejvíce práce vyžadovala úprava svahu, kde bylo třeba vyřešit otázku vhodného rozmístění cest a umístění dalších staveb. Projektant se snažil uspořádat skupiny rostlin většinou uprostřed sadu tak, aby nejpůsobivější z nich byly soustředěny ve středu sadu a na jeho jižním svahu. Základem pro tvorbu sadu byly tzv. sadové barevné kompozice; podle nich byla upravována výsadba. Růže se vysazovaly v určitém uspořádání, při němž se přihlíželo k jejich tvaru, vzrůstu, barvě a době květu, ke kontrastu s pozadím apod. Vysazovaly se většinou ve skupinách na upravené záhony různého tvaru a velikosti. Některé byly umisťovány jako solitéry nebo v menších skupinách na zelený trávníkový koberec. Usilovalo se o vytvoření rozmanitosti nejen v barvě květů od nejjemnějších do velmi výrazných, ale i o dosažení působivého vzhledu keřů z dálky i zblízka. V současné době obsahuje růžový sad celkem 213 odrůd růží v počtu více jak 24 tisíc keřů. Růže nejsou z pietních důvodů označeny jmenovkami přímo na místě, ale názvy je možno najít na orientační tabuli. Lidický sad byl několikrát pozměňován. Jeho dnešní podoba je výsledkem posledních úprav z let 2001 – 2002. Nejpůsobivější květy jsou umístěny ve středu sadu a na jižním svahu. Jednotlivé záhony jsou uspořádány tak, že při pohledu z výšky tvoří obrazce růží. 29

Lidický růžový sad patří k nejkrásnějším rozáriím u nás. Péče o růže je svěřena do rukou pana Rosenreitra z firmy Rosa, který se spolu se svými zaměstnanci o rozárium výborně stará. Peníze mají z dotací od města a také z akcí, které se zde pořádají. V Lidickém rozáriu se bohužel naše růže vyskytují velmi málo oproti růžím zahraničním. Je to také tím, že bylo rozárium zakládáno za účasti i ostatních států, které darovaly na tento projekt růže. Růže zde nejsou označeny jmenovkami, a proto je jejich identifikace poněkud náročná, i když existuje plánek s jejich popisem i místem zasazení. Ale bohužel, jak je v těchto místech veřejnosti přístupných časté, vandalové keře občas ničí a tu a tam je dosazeno něco jiného, proto není pravost odrůdy stoprocentně zaručena.( www.lidice-memorial.cz ,ROSENREITER,2009)

Nejvíce pěstované růže v Růžovém sadu v Lidicích ( www.lidice-memorial.cz ) (www.ruze.wi.cz) Fotografie č. 1 (www.ruze.wi.cz)

´Lidka´

Fotografie č. 2 (www.ruze.wi.cz)

´Landora´

30

3.3.7 Mezinárodní soutěžní rozárium v Hradci Králové Rozárium v Hradci Králové bylo založeno v roce 1972. jeho zakladatelem byl Jaroslav Havlů. Jeho umístění je na okraji Hradce v Kuklenách. Je jediné svého druhu ve Střední a Východní Evropě. Od roku 1975 se pořádá soutěž „O zlatou růži Hradce Králové“. Obdobné soutěže jsou např. v Baden Badenu, Madridu, Římě apod. Organizačně patří rozárium v Hradci Králové pod Rosa klub ČR, ve spolupráci s Magistrátem města a Technickými službami. O rozárium se stará pouze jeden zaměstnanec, Václav Jesenský. Celé rozárium udržuje v dokonalém stavu. Soutěžní rozárium není během roku volně přístupné pro veřejnost. Pro tu se otevírá pouze dvakrát do roka, většinou v červnu. V soutěžním rozáriu je více jak 200 stanovišť pro soutěžní růže, na každém z nich bývá umístěn jeden kultivar o počtu 3-5 ks, vždy podle typu růží. Růže pochází od našich i zahraničních šlechtitelů. Komise se k hodnocení schází 4krát ročně. Pro zajištění objektivity se dbá na to, aby byla dodržena anonymita růží, kdo je jejich tvůrcem-šlechtitelem. Hodnocení probíhá podle jednotlivých kategorií velkokvěté, miniaturní, sadové, pnoucí, pokryvné, mnohokvěté. Komise hodnotí vždy více kusů od každého druhu. Růže dostávají standardní zahradnickou péči, nepoužívají se postřiky proti rzi, padlí, skvrnitosti, aby se zjistila jejich přirozená odolnost. Používá se pouze postřik proti živočišným škůdcům. Kritéria hodnocení - u hodnocení se používá 6. bodová stupnice a hodnotí se tyto znaky: mrazuvzdornost, tvar keře, tvar květu, odolnost proti houbovým chorobám, barva květu, stavba květenství, mrazuvzdornost, tvar keře, tvar květu, krycí schopnost, barva rozkvětu, tvar poupěte, plnost poupěte, olistění, samočištění, květní výhon, vůně, celkový estetický dojem, barva při odkvětu, bohatost kvetení, hodnota novosti, odpovídající vzrůstnost a tvar keře (www.rosaklub.cz., THOMAS, 2001).

Fotografie č.3 (www.ruze.wi.cz) Jedna z nejúspěšnějších českých odrůd od šlechtitele J. Urbana ´Jubileum 110´

31

3.3.8 Rozárium v Rajhradě při Středním odborném učilišti Důvodem ke vzniku sbírky byla výzva Světové federace organizací pěstitelů růží (WFRS), která vyzvala své členské společnosti k tomu, aby takovéto sbírky založily. Členskou společností je v tomto případě Rosa klub ČR. Ten je totiž zástupcem naší země ve světové federaci a je tedy vůči ní garantem této sbírky. Rosa klub je specializovanou organizací Českého zahrádkářského svazu a je proto také součástí rozpočtu této organizace. Nejbližšími partnery v tomto projektu je Svaz školkařů, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu a gardencentra. Velký problém bylo určit, kdo je „národní šlechtitel“. Bez problémů bylo zařazení všech těch, kdo se k naší zemi hlásí, problém byl ale hlavně u Sudetských Němců, kteří zde působili, ale byli odsunuti. A bylo jich poměrně velké množství, např: Geschwind, významný růžař 19. a 20. stol. (viz. kapitola Významní šlechtitelé růží) a na kterém se projevily všechny národnostní problémy tehdejšího Rakouska-Uherska. K osobě pana Geschwinda se hlásí Čechy, Slovensko, Maďarsko a Rakousko. Diskuzemi na toto téma se došlo k závěru, že se za národního šlechtitele bude považovat každý, kdo má k našemu území nějaký vztah (ZAVADIL, 2007). Dalším problémem byla identifikace hledaných odrůd a jejich získání. Fyzické získání odrůd bylo komplikováno tím, že bylo nutné získat odrůdu z takového místa a takovým způsobem, aby nebylo možné zpochybnit její pravost. Sběry bylo a je tedy možné provádět jen ve školkařských podnicích, botanických zahradách, výzkumných ústavech a podobných zařízení, nebo jen u velmi renomovaných růžařů, kteří jsou za pravost odrůdy schopni ručit (ZAVADIL,2010). Seznam růží, který byl vytvořen pro účely národní – genetické sbírky růží, byl vytvořen panem Ing. Jašou, Ing. Zavadilem a členy Rosa klubu. Seznam slouží pro orientaci, abychom věděli, které odrůdy vznikly na našem území, popřípadě kteří čeští šlechtitelé v zahraničí vyšlechtili nějakou novinku. Podle něho se též doplňuje i genofond růží. Seznam byl vytvořen podle české i světové literatury. Základem byla již existující rozária, z nichž to nejdůležitější je rozárium v Olomouci, které patří podniku Flora Olomouc, a.s. Další jsou v Průhonicích u Prahy, kde je rozárium Akademie věd, vedle něj výzkumný ústav Silva Taroucy a přes dálnici leží Dendrologická zahrada. Další významné je v Lidicích, v Praze na Petříně a v Hradci Králové. Další menší rozária mají zahrady univerzit, měst, zámků a mnoho jich je i v soukromém vlastnictví (THOMAS, 2003).

32

Rosa klub řešil, kam rozárium umístit, protože Rosa klubu patří pouze soutěžní rozárium v Hradci Králové a to má za úkol být soutěžním rozáriem. Navíc nemá pro sbírku tohoto rozsahu volný prostor. Rozárium bylo tedy vybudováno v areálu Střední odborné školy zahradnické a Střední odborné učiliště Rajhrad. Před samotným budováním sbírky se musely identifikovat hledané odrůdy. Této práce se ujal předseda Rosa Klubu ČR pan doc.Ing. Bohumil Jaša, CSc, který prošel historickou literaturu, katalogy firem a identifikoval jména přibližně 450 původních odrůd a jejich autorů. Střední odborná škola zahradnická a SOU Rajhrad mezitím vyčlenila na svých pozemcích část plochy, na které vysadila potřebná počet podnoží. V prvním roce bylo vysazeno asi 3000 podnoží. V létě 2006 se provedly první sběry přibližně 240 prvních českých odrůd a zároveň asi 40 odrůd světového sortimentu. Těchto 280 odrůd se naočkovalo v poměrně malých sériích. Na konci roku 2006 bylo nasazeno nových 5000 podnoží, které byly přeočkovány v roce 2007. V následujícím období se předpokládá možnost prodeje tohoto sortimentu a zároveň vybudování rozária přímo v Brně, a to na takovém místě, které bude běžným lidem neustále na očích. Vedení rozária se domluvilo s otcem opatem Augustiánského kláštera na Starém Brně na tom, že na pozemku kláštera, který sousedí s veřejným prostorem na Mendlově náměstí, ale je od něj oddělen kovanou mříží, vybudují rozárium. Vybudování sbírky bude mít významné mezinárodní dopady. V prvé řadě bude zařazeno do mezinárodní kolekce rozárií pod patronací WFRS. Dojde k přímému napojení naší národní sbírky na světové rozárium v Sangerhausenu, které je řídícím světovým rozáriem a je světovým garantem tohoto projektu. Při budování této sbírky se ukázal důležitý fakt, a to, že sbírka takového charakteru zde ještě není. Současná rozária mají různá schémata, jedno je soutěžní, další popisuje odrůdy, další se soustřeďuje na pěstování popínavých růží atd. Je nutné si také uvědomit, že postavíme-li česká novošlechtění do řady se světovým sortimentem, zjistíme, že konkurenceschopných odrůd z nich je jen malá hrstka. Přesto mají naše odrůdy šanci. Předmětná sbírka bude sloužit i veřejnosti několika dalšími způsoby. Bude zdrojem genetického materiálu pro šlechtitele, bude inspirací pro města, která již dnes chtějí dodávky českých růží pro výsadby na veřejných prostranstvích a také zdrojem květů pro výstavy.

33

Úkolem tohoto rozária je shromáždit dostupný sortiment národních novošlechtění, kulturně důležitých odrůd a základu světového sortimentu. Má zakonzervovat určitý stav a být dokladem doby. Ve škole je umístěno proto, že škola je místo setkávání lidí, žáků, absolventů, učitelů, lidí z různých spolků atd. Rozárium zde rovněž slouží k výuce a ke společenské funkci (ZAVADIL, 2009). V rozáriu v Rajhradě slouží sbírka růží nejen k sbírkovým účelům, ale také k porovnání,

které

růže

nejlépe

obstojí

v našich

podmínkách,

které

jsou

konkurenceschopné ostatním zahraničním růžím, jak v odolnosti vůči chorobám a škůdcům, tak i vůči povětrnostním vlivům počasí, délce a bohatosti kvetení apod. (ZAVADIL,2010). Pochopitelně nalezneme naše odrůdy ve školkách na většině míst, kde vznikly – Rosice u Brna (Strnad), Skaličany u Blatné (Šíp), Želešice u Brna (Urban), Hlavňov u Tábora (Havel). Někdy jsou dostupné i popisy odrůd (Böhm 1938, Urban 1988) a práce souborně se zabývající problematikou (Žlebčík 1997, Glváč 1998, Hieke 2004, Thomas 2006, 2006), k nimž se řadí i oficiální webové stránky Rosa klubu (www.rosaklub.cz). Tabulka č.4 poskytuje přehled o 267 odrůdách růží, které vznikly na území ČR a jsou předpoklady, že by se zde mohly stále pěstovat. Odrůdy jsou charakterizovány uvedením šlechtitele, roku vzniku, skupinou, barvou a velikostí květu i výškou rostliny. Nejdůležitější částí přehledu je uvedení českých a slovenských rozárií, školek a botanických zahrad, kde bylo pěstování těchto odrůd v posledních třech letech ověřeno. Podařilo se nalézt 218 odrůd, o existenci 49 jsou zatím pochybnosti. (ŽLEBČÍK,2010)

34

4 METODIKA 4.1 Metodika sběru dat a informací Při zpracování bakalářské práce byla nejprve provedena literární rešerše na téma: Významná rozária v České republice. Čerpala jsem především z odborné literatury, vědeckých článků a publikací i z internetových zdrojů. Po vypracování seznamu rozárií z dostupných zdrojů jsem po dohodě s vedoucím bakalářské práce vybrala k popisu následující rozária: Rozárium - botanická zahrada v Olomouci, Botanická zahrada při výzkumném ústavu Akademie věd v Průhonicích, Dendrologická zahrada při VÚKOZ v Průhonicích, Růžový sad v Lidicích, Mezinárodní soutěžní rozárium v Hradci Králové a nejnovější rozárium v Rajhradě při Středním odborném učilišti. U jednotlivých rozárií jsem provedla terénní průzkum, zhodnotila jejich současný stav a z literatury jsem zjistila vývoj od historie po současnost. Jejich perspektivu a uplatnění do budoucna jsem konzultovala s vedoucími pracovníky rozárií, z jejichž úst bylo poskytnuto mnoho cenných informací. Při návštěvě rozárií byla současně vyhotovena i fotodokumentace. Při kompletaci bakalářské práce jsem výsledky zpracovala do přehledných tabulek.

4.2 Metodika hodnocení sortimentu K hodnocení kvality jednotlivých druhů českých růží jsem využila nabídky rozária v Rajhradě, kde se od založení provádělo první hodnocení kvality českých růží. Růže se hodnotily v kategorii vzrůstnost, zdravotní stav, odolnost při přezimování. Jedním z důležitých kritérií byl i konečný počet rostlin na stanovišti, protože od každé růže bylo vysázeno na stanoviště 6 kusů (ks). Využila jsem k hodnocení stupnici od 1-4, kde 1 byla výborná a 4 byla nevyhovující. Viz. tabulka 1. Postup vylučování: 1. růže, co nepřezimovaly 2. růže, kterých zbylo méně než 2 ks 3. růže, co měly v hodnotícím systému známku horší než 2,5 a to ve všech třech kategoriích 4. růže, které nejsou dále pěstovány v českých okrasných školkách V tabulce 2. jsou uvedené růže, které měly nejlepší výsledky po provedeném hodnocení.

35

5 VÝSLEDKY A HODNOCENÍ 5.1 Hodnocení českých odrůd růží v rozáriu Rajhrad V tabulce č.1 jsou uvedené růže, které přezimovaly Schopnost přezimování: 1.výborná 3.ucházející

Název odrůdy Adolf Degen Adolf Horstmann Alena Aliance Alois Jirásek Ametyst Andyko Anička Anna Maria Teschedorf Antonín Dvořák Astra Atlas Aurelia Aurélia Ave Maria Barunka Benetka 89-115 Benetka 89-49 Benetka 90-91 Bezruč Blaník Blatná /Martina Blühvunder Bobrava Bobravka Bohemia Böhm Junior Böhm senior Böhmrose Böhmův Triumf Brada Bradova Germania Canary Cantilena Moravica Caritas Caritas Caritas Carosi Ceschwinds orden Crimcon Duke

2.pěkná 4.nevyhovující

Počet po Schopnost přezimování Vzrůstnost Zdrav.stav přezimování ks 2 3 1 3 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 2 3 1 3 2 1 2 2 2 2

3 4 1 3 1 1 2 2 2, 3 2 1 2 3 2 1 1 1 2 2 1 3 2 1 2 3 2 3 3 3 2 2 4 1 2 2, 3 2

36

3 4 2 1 2 1 1 1 1 2 2 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2 1 2 2 1 2 3 2 3 3 3 1 1 4 2 1 2,5 3 2 2

1 6 6 2 6 6 3 6 1 6 6 6 2 6 6 6 6 6 6 2 4 6 6 3 3 6 6 3 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 2

Pokračování tabulky č.1

Jméno Čsl. Červený kříž ČsL. Červený kříž ČSR Dagmar Dolce Vita Dona Super Dr. Antonín Švec Dr. Betring Dr. Zamenko Dukát E.E.Šašková E.Tschendorf East Europa Eduard Beneš Erfurt Ernst G. Dörel Euridike František Valášek Geen Ice Giella Hanička Heinrich Lumpe Helenka Hero Chopat Chpron Paneuropa Istropolitana J.G.Mendel Jan Hus Jan Palach Jitka Jitřenka Jitřenka Jubilejní Jubileum 110 Julius F. de Macafa Kalj Peter II. Kamélie Kamtiléna Bohemica Karel Hynek Mácha Karel IV. Karkulka Kde domov můj Kněžna Libuše Komtasse Maria Krajina Marija Krásná Úslavanka Lavaclut Lea

Vzrůstnost 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 3 1 2 3 2 3 2 2 2 2 1

Zdrav.stav 1 2 2 2 2 2 3 2 1 2 1 2 2 3 3 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 3 2 3 2 3 3 1 2 3 3 2 3 4 1 1 2 1 3 2 3 2 2 2

37

Schopnost přezimování 1 1 1 1 2 2 2 2 1 2 1 2 1 2 3 1 1 3 1 1 1 2 2 2 2 2 2 3 3 2 2 2 1 2 2 3 2 3 4 1 1 2 2 2 2 3 2 1 2

Počet po přezimování ks 6 6 6 6 2 6 3 1 3 6 2 6 6 6 6 3 6 6 6 6 6 3 6 6 4 4 4 6 6 6 6 6 6 6 3 6 1 6 6 1 6 6 6 6 6 6 6 3 6

Pokračování tabulky 1.

Jméno Lidka Böhmová Litkönigin Lucia Lulube Madlenka Magenta Major Čermák Maria Derman Marička Magdonova Maryša Masarykova jubilejní Matka vlast Melica Milena Ministr Alois Rašín Mír Morades Morava Mutter Brada 2 Muter Brada 3 Mystica Nette Ingeborge Noční panna Noorland Rose I. Noveber Rein Orange Orava Paeonia Palacký Památník krále Jiřího Pear Gynt Píseň Plukovník Švec Poéma Pohádka máje Popelka Probuzení Přelud Radka Regina Rosa Galica ? Rosa hugoptara Rosičanka Roxana Roztomilá Rugelda Růžař Böhm Rylona Ryttila Sázava

Vzrůstnost 2 1 2 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 1 1 1 2 1 2 2 3 2 2 1 1 1 2 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 3 2 1

Zdrav.stav 3 2 2 2 3 2 2 1 1 3 2 1 3 2 1 1 3 3 3 3 1 3 2 2 2 2 2 3 3 3 1 2 2 3 1 1 2 3 3 2 1 2 2 2 3 2 3 1 2

38

Schopnost přezimování 3 2 3 2 3 2 2 1 1 3 2 1 3 2 1 1 2 3 2 3 1 3 2 2 1 1 1 3 3 3 1 3 1 2 1 1 1 3 3 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1

Počet po přezimování ks 6 6 6 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 3 6 6 6 6 6 6 6 3 6 6 6 6 6 6 4 4 6 5 6 6 6 6 6 6 6 2 4 3 6

dokončení tabulky 1.

Jméno Sláva Böhmová Slávia Sněhurka Somer Lumbe Srdce Evropy Stratosféra Svornost Šulcova kladenská Tajfun Temno Trompeter von Sackinger Úsvit Vaterland Večeřa 38-1-68 Večeřa 38-2-68 Violeta Vladislav Rieger (?) Vlasta Burian Vltava Česká pohádka České Práci čest Lidka Silver Quien

Vzrůstnost 2 2 3 2 1 3 2 2 2 3 2 2 2 2 1 1 2 2 2 1 2 1 2

Zdrav.stav 3 2 1 2 3 2 3 1 2 2 2 3 1 1 1 1 1 2 1 1 2 3

Schopnost přezimování 3 2 1 2 1 2 1 2 1 2 1 1,5 3 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2

Počet po přezimování ks 6 6 6 3 1 6 6 6 6 6 3 6 6 6 4 6 6 6 6 6 6 6 6

5.2 Seznam doporučených odrůd Tabulka č. 2: Seznam růží, které byly hodnoceny a které se díky svým vlastnostem dále množí v českých okrasných školkách Jméno Sněhurka Maryčka Magdonova Bradova Germania Dagmar Böhm senior Rosa Galica ? Temno Josef Klimeš Vlasta Burian Tajfun Čsl. Červený kříž Kde domov můj Trompeter von Sackinger Přelud Anička

Typ pl. pl. pl. fl. ča

Barva bílá červená bílá červená červená

ča ča pl. ča

červená Tm.červená červená růž-oranž

sad

f,růž,bílá

sad fl. ča

fialová červená červená

39

Poznámka

voní

poléhavá

Jméno Jubilejní Geschwind´s Orden Andikó Dr. Zamenko Bobravka Probuzení Vladislav Rieger Giella Melica Blatná /Martina Morades Jitřenka Lidka Karel IV. Večeřa 38-1-68 Píseň Maryša České Práci čest Mír Nette Ingeborge Rosa hugoptara Benetka 90-91 Caritas Lavaglut Rosičanka Roztomilá Čsl. Červený kříž Zborov Orava ČSR Vltava Aurélia Erika Taschendorff Sommerliebe Bobrava Zorka Paneuropa Matka vlast Helenka Comtesse M.Henrietta Hero Krásná Úslavanka Svornost Zlata Madlenka Atlas Ministr Alois Rašín

Pokračování tabulky 2. Typ Barva fl. sv.fialová sad růžová pl.min sv.růžová fl. pnoucí

červená růžová

ča ča

sv.růžová červená

fl. ča ča

oranžová červená červená

ča pl. pnoucí pnoucí ča

sv.růžová růžová růžová růžová oranž-bílá

ča fl. ča pl.

růžová červená červená růžová

pl. fl. sad pnoucí sad fl. fl,ča

červená červená f,č,bílá fialová růžová červená žlutá

pnoucí ča sad sad ča pl. fl. fl. ča ča

tm.červ smetanová tm.růž růžová sv.růžová bílá žlutá růžová růž-bíla růžová

40

Poznámka

Trpí často padlím poléhavá

voní

voní Trpí často padlím

5.3 Výběr českých odrůd růží s uvedením cenných vlastností Tento seznam je vypracován z dlouhodobého hlediska zkušeností s pěstováním růží a také podle toho, jak si určité růže získaly oblibu u veřejnosti. Protože trh růží i to, jak nám budou zachovány, je otázka toho, jak se růže zalíbí zákazníkům a jak náročná péče jim musí být věnována. Seznam byl vytvořen pomocí materiálu od Ing. Žlebčíka, prodejního dotazníku v Zahradnictví Litava a podle výsledků hodnocení růží v rozáriu Rajhrad. Vybrané odrůdy růží byly porovnány s katalogy zahraničních firem, jestli jsou nadále úspěšně pěstované i v zahraničí (ROSEN TANTAU 2007, PRASKAC 2008, VERSCHUREN 2004). Mezi nejoblíbenější růže se řadí tyto odrůdy: ´Blanka´ (Benetka 1991). Sadová růže s bílými prázdnými květy, patří mezi rugosa hybridy. Vyniká kompaktním nižším vzrůstem. ´Cantilena Bohemica´ (Havel 1977). Dvoubarevná růže se zajímavou kombinací odlišné barvy na líci a rubu květních plátků, kdy karmínově růžová přechází v stříbřitě bělavou s růžovým nádechem. Vynikající vlastnosti této odrůdy včetně vůně se nejlépe projeví za teplého a suchého počasí. ´Čs. Červený Kříž´ (Böhm 1938). syn. Československý Červený Kříž, Čsl. Červený Kříž, Typická polyantka upoutá záplavou čistě červených květů. Tuto červeň si zachovává po celou dobu kvetení. Barevná plocha vynikne při pozorování zdálky, ale růže je vhodná i pro řez. ´ČSR´ (Böhm 1934). Sadová růže s velmi pozoruhodnou a neobvyklou barvu. Prolínají se zde v proužcích odstíny světle růžové a červenorůžové. ´Dr. Eckener´ (Berger 1929). Také i tato dobře rostoucí a nevymrzající pnoucí růže vznikla u nás, a to v Chomutově. Upoutá čistě růžovou barvou i elegantně volně stavěným květem. ´Dukát´ (Brabec 1980). Nižší čajohybrid, u něhož se při plném rozvití objevuje volný střed. Velikost květu je až 120 mm. Barva je výrazně žlutá a neblednoucí. Naproti tomu poupata jsou sice také žlutá, avšak s červeným lemováním. ´General Štefanik´ (Böhm 1932). Rozložitá 1,0 m vysoká sadovka patřící mezi růže stolisté. Nespornou předností je velmi tmavá fialová barva a silná vůně poněkud neuspořádaného květu, který má průměr 50mm. Růže nakvétá na počátku léta. Je stále pěstovaná a žádaná. ´Helenka´ (Tesař 1989). Čajohybrid nevšední barvy. Velmi světle oranžový střed s růžovým nádechem přechází do bělavého okraje. Dokonalá stavba květu.

41

´Jabloňový Květ´ (Benetka 1996). Sadová růže, patřící mezi rugosa hybridy. Vyniká kompaktním nižším vzrůstem a velmi ojedinělou barvou prázdných květů, jenž jsou bílé s světle růžovým orámováním. ´Josef Klimeš´ (Urban 1985). Rozložitá sadovka s květy ukrytými spíše uvnitř keře. Podle velmi temné červenočerné barvy i svinutých plátků i tvaru keře je růže na první pohled rozpoznatelná a ojedinělá. ´J. G. Mendel´ (Urban 1989). Floribunda nebo nižší sadovka s dobrým zdravotním stavem. V květu se kombinují světle červené, oranžové a růžové tóny; vše vhodně doplňuje temný list. ´Koré´ (Urban 1980). Neobyčejně bujně a zdravě rostoucí sadovka s růžovými květy, které jsou velikostí i stavbou plně srovnatelné s čajohybridy. ´Lidka´ (Urban 1985).Vysoký čajohybrid nezaměnitelný a z daleka viditelný pro svou jásavě červenou barvu. Důležitým rozpoznávacím znakem je dále, že v plně otevřeném květu se špičky květních plátků svinují vně. Jde o dobře rostoucí a kvalitní odrůdu. ´Ludvík Večeřa´ (Večeřa, Látová 1976). Neobyčejně vitální a zimovzdorná pnoucí růže. ´Ludvík Večeřa´ je typickou jednou kvetoucí odrůdou ovšem s velmi dlouhým obdobím kvetení v červnu a červenci. Květy mají červenou neblednoucí barvu. ´Marietta Silva Tarouca´ (Zeman 1925). Vitální pnoucí růže. Kvete většinou jen na počátku léta, růžová barva. ´Milevsko´ (Večeřa, Látová 1980). Velmi zimovzdorná široce rostoucí sadová růže má někdy přímo bochníkovitý neobvyklý tvar. Růže je spíše jen jednou kvetoucí počátkem léta, ale ojedinělé květy se objevují i později. Zejména podle tvaru keře dobře rozpoznatelná a nenáročná odrůda. ´Morava´ (Strnad 1970). Čajohybrid s květy fialově růžového zbarvení; jemně stínovaný. Stavba květu je dokonalá. ´Průhonice´ (Večeřa 1973). Vysoká sadová růže s mírně obloukovitě skloněnými výhony, květy jsou výrazně růžovočerveně zbarvené. Stavba květenství je volná, takže každý květ je dobře patrný. Okrasný význam mají i šípky, objevující se někdy současně s posledními remontujícími květy. ´Regina´ (Urban 1983). Vyšší růžový čajohybrid je nápadný poupaty, která nabývají brzo oblíbený vysoký tvar. ´Romance (Urban 1975). Temně rudý polyantahybrid; květy mají vzdušnou stavbu. Bývá odolnější k houbovým chorobám než mnohé červené podobné růže. 42

´ Rosičanka´ (Strnad 1976). Čajohybrid, červená – růžová, intenzivně vonící. ´Violeta´ (Benetka 1996). Jedná se o hybrid Rosa rugosa, jednoduché fialovorůžové květy, bohatě kvetoucí. ´Rudolfína´ (Benetka 2002). Intenzivně růžově vybarvená jednou kvetoucí pnoucí růže, která ovšem částečně na podzim někdy remontuje. Rychle rostoucí výhony si zachovávají velmi dobrý zdravotní stav do podzimu, čímž růže vyniká nad podobné odrůdy. ´Vltava´ (Böhm 1936). pnoucí růže, bohatě růžově kvetoucí, květy plné intenzivně vonící. ´Rusalka´ (Brada 1934). Mohutně narůstající převážně jednou kvetoucí pnoucí růže. Velmi světle fialová barva přechází při dokvétání až v bílou. Kvere jen jednou do roka. Je velmi dobře řízkovatelná. ´Zorka´ (Večeřa 1975). Středně vysoká floribunda s volnou stavbou květu se vyznačuje proměnou červených poupat na pronikavě růžové květy.Výška do 0,8 m.

43

5.4 Hodnocení rozárií V bakalářské práci bylo provedeno zhodnocení významných českých rozárií od jejich vývoje po současný stav. Popis jednotlivých rozárií je v předcházejích kapitolách. Hodnotila jsem je z pohledu odborné veřejnosti i návštěvníka, práci jsem doplnila o potřebnou fotodokumentaci (přílohy fotografie 4 - 17), jejich současného stavu a tabulkami, ve kterých je přehled o zastoupení českých odrůd růží (tabulka č.3,4,5). V genetické sbírce růží v Rajhradě je soustředěno 270 odrůd růží, ale podle dostupných zdrojů od Ing. Zavadila je zjištěno, že růží vyšlechtěných růží v České republice by mělo být kolem 490 – 500 odrůd. Bohužel se zatím nepodařilo všechny shromáždit. Seznam všech dosud zjištěných odrůd růží je zpracován v tabulce (tabulka č.5) a zároveň je v ní zaznamenáno, které odrůdy se již podařilo do sbírky získat. Současný stav rozárií v ČR je alarmující a je nutné provést nejrůznější opatření, která by vedla k jejich obnově a rozvoji. Důležitým faktorem, který by přispěl k jejich zachování, je rozvoj cestovního ruchu. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků, se kterými se rozária musejí vyrovnávat, je nutné přilákat větší množství návštěvníků, kteří by přispěli k soběstačnosti rozárií. Další z možností je vzdělávání a osvěta, která by mohla být podporována vytvořením částí genetických bank růží.

5.5 Významná místa výsadby růží, růžové školky Růže se díky svým vlastnostem a širokému množství odrůd hodí k velkému množství výsadeb. Jsou nedílnou součástí každého parku a památkových míst. Pro představu je uvedeno několik příkladů vyjímečných míst. Výsadby růží přímo v městě Praze nejsou na takové úrovni, jak by mohl člověk od hlavního města očekávat. Hlavní výsadby jsou v Pražské botanické zahradě v Tróji (Praha 7, Nádvorní 134), ve své horní části nabízí návštěvníkovi asi 50 odrůd zejména miniaturních růží. Z dalších v Praze významných míst jsou výsadby v botanické zahradě na Novém Městě (Praha 2, Na Slupi 16); celkem 26 druhů a odrůd. Jsou zde převážně růže botanické. Omezený počet odrůd bez označení roste stále na Petříně, kde jsou výsadby poblíž horní stanice lanovky. Rozárium vznikalo od roku 1932. Nedávno byly růže vysazeny u planetária ve Stromovce, jejich nevýhodou je, že jsou bez jmenovek (asi 50 odrůd). V areálu České zemědělské univerzity (Praha Suchdol) byly větší plochy

44

mezi budovami v roce 2004 vysazeny půdopokryvnými a záhonovými odrůdami; asi 20 odrůd není označeno. Na růže se stojí za to podívat také v Liberecké botanické zahradě (Purkyňova 630/1). Výsadba záhonových růží a mnohých původních botanických druhů (celkem asi 100 položek) je nejvíce situována na plošině hned za vchodem, ale jinak jsou ke shlédnutí v celé botanické zahradě. V jiných botanických zahradách ČR toho však z růží mnoho není. Hlavním důvodem jsou omezené prostorové možnosti, ale i omezené finanční možnosti. Na růže je možno se podívat nejen na veřejných místech, ale také ve specializovaných školkách, nebo větších i menších zahradnictvích. Výhodou nákupu v okrasných školkách je, že růže je možno vybírat hned na poli a nemusí tedy nikde osychat. Protože stejně jako míst s výsadbou růží je u nás i velké množství pěstitelů a firem, co se pěstováním růží zabývají, uvádím jen některé, které znám z vlastní zahradnické praxe. Růžové a okrasné školky pana Miloslava Šípa ve Skaličanech 3 km severovýchodně od Blatné. Velmi obsáhlý sortiment všech skupin růží (500 položek) však zahrnuje nejen původní odrůdy šlechtitele Böhma, ale i licenčně množené novinky a na 200 historických a botanických růží. Růžové školky manželů Pelcových v Sobotce (Řezenská 386) u Jičína. Ve vybraném sortimentu (250 druhů a odrůd) je řada licenčně množených novinek. Školka jako první u nás využívala internet. Rostliny se odtud také zasílají. Ovocná a růžová školka manželů Šťastných (Ledeč nad Sázavou) - zabývají se pěstováním čajových, popínavých i sadových růží. Rosice u Brna (Na Mýtě 505) – zde působí známý šlechtitel růží pan Josef Strnad. Sortiment (120 odrůd) především velkokvětých čajohybridů, ale i růží pnoucích a půdopokryvných je ve vzorném stavu. Mnohé pěstované růže vznikly právě v tomto zahradnictví, čímž se může málokdo pochlubit. Zahradnictví Urban (Brno – Želešice) - stejně jako v Rosicích se zabývají pěstováním i šlechtěním nových odrůd růží. K dostání je tu široký sortiment růží čajových, půdopokryvných, sadových, polyantek atd. Ve všech podnicích i místech, kde se pěstují růže, je zastoupení českých odrůd velmi nízké (10 – 15%).

45

6 DISKUZE Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení významných českých rozárií od jejich vývoje po současný stav s přihlédnutím na české odrůdy růží. V České republice má šlechtění růží dlouhou tradici, ale postupně se jednotlivé odrůdy vytrácí, protože nejsou dost konkurenceschopné.(Strnad, 2010) Z výsledku průzkumu, který provedl Zavadil (2010), vyplývá, že úspěšně se dá pěstovat asi jen 15% z českých odrůd růží, protože na dnešním trhu chtějí zákazníci nejen krásné růže, ale především musí růže splňovat určité požadavky. Mezi tyto požadavky se řadí především dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům, ale i vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. S tímto zjištěním lze souhlasit, protože po provedeném terénním průzkumu v různých zahradnických podnicích jsem dospěla k závěru, že se více pěstují zahraniční odrůdy než odrůdy od našich šlechtitelů, protože splňují tyto požadavky zákazníků. Většina nových českých vyšlechtěných odrůd nesplňuje požadovaná kritéria, což je jejich nejčastějším nedostatkem. Ale i mezi našemi růžemi se najdou takové, které úspěšně obstojí v boji proti konkurenci, např. ´Lidka´, ´Rosičanka´, ´Josef Klimeš´, ´Rudolfína´ a ´Helenka´. Růžové zahrady byly na našem území zakládány už v době, kdy sloužily jako doplněk zahrad u sídel panovníků. Ale sbírky v rozáriích vznikaly až ve 20. století. Všechna rozária poskytují přehled jak o domácích, tak i zahraničních odrůdách a každé je svým způsobem originální a zvláštní. Například v Botanické zahradě v Olomouci jsou velkým dílem zastoupeny růže, vyšlechtěné v bývalém Sovětském svazu, oproti tomu v Lidickém Růžovém sadu jsou převážně růže od anglických a německých šlechtitelů. Růžemi pouze od našich šlechtitelů se zabývá rozárium v Rajhradě. Rozárium v Rajhradě slouží nejen ke studijním účelům, ale jedná se o národní sbírku růží, jedinou tohoto druhu v republice. Ale i toto rozárium má problémy, vzniklé sloučením škol Střední zahradnické školy Bohunice a Středního odborného učiliště Rajhrad. Na místě dnešního rozária by měla už příští rok stát nová budova školy, rozárium se tedy stěhuje na jiné místo nedaleko. Růže zde rostou v přírodních podmínkách bez chemických zásahů přípravky na ochranu rostlin. Růže ve většině rozáriích jsou vysázené na trvalém stanovišti, jedinou výjimkou je Mezinárodní soutěžní rozárium v Hradci Králové, kde jsou růže na stanovišti na krátkou dobu, potom zde dochází k hodnocení růží, likvidaci rozária a nové výsadbě.

46

Rozária se nachází v různém stavu, ale jedno mají společné - všude je problém s budoucností. Botanická zahrada Olomouc bojuje o svoji existenci s tenisovým klubem a postupně mu ustupuje, na části bývalého rozária už jsou tenisové kurty. V botanické zahradě v Průhonicích mají zase velké plochy, které mají problém udržet v pěkném stavu, protože chybí pracovníci. Ve všech rozáriích kromě soutěžního rozária v Hradci Králové a Růžového sadu v Lidicích se bojuje s akutním nedostatkem kvalifikovaného personálu, hlavně z důvodů finančního. Názory pracovníků, kteří vedou rozária, se shodují v základních problémech. A u všech těchto rozárií mají velké pochybnosti o tom, kdo se bude o rozárium starat později, protože nejsou mladí lidé, kteří by se zajímali o provoz této instituce, právě z důvodu finančního. Ale podle jejich slov návštěvníci preferují především vizuální dojmy, než možnost se aktivně podílet na údržbě či rozvoji místa, i přes nabídnuté sporadické finanční ohodnocení. Stát ani města ve větší míře rozária finančně nedotují. Jediné rozárium, které se nebojí budoucnosti, je Růžový sad Lidice. Dle Rosenreitena (2009) je to z toho důvodu, že už sami našli řešení, jak získat potřebné finanční částky. Pro návštěvníky je tu připraveno i poměrně velké množství různých akcí, kdy si mohou sami zasadit růže. Velkou popularitu si nyní získalo též pořádání svatebních obřadů v tomto atraktivním místě, různé oslavy, pietní akce a jiné. Rozárium je i díky publicitě finančně soběstačné. Stejně postupovat začali i rozáriu v Olomouci, kde se pod vedením pana Tomáše Papeže začínají také konat různé veřejné akce a stavební úpravy. Mezi novými úpravami je i dětské hřiště a prostory k odpočinku. Tato snaha chybí v Průhonicích. Souhlasím s názorem Zavadila (2009), že pokud chce návštěvník jít do části zahrady, kde je soustředěna sbírka růží, musí projít velkou částí Botanické zahrady, která nemá příliš reprezentativní vzhled a měla by se zde provést řada úprav a opatření. Botanická zahrada ani Dendrologická zahrada nemají prostory určené k odpočinku a relaxaci, a ty co mají, jsou ve špatném stavu. (Blažková, 2009). Řada rodičů by při návštěvě rozária ocenila účelně zařízený dětský koutek, kde by mohli zanechat své děti a věnovat se prohlídce místa. Benetka (2009) poukazuje na velmi významný jev, kterým je strategická poloha průhonického rozária. Vzhledem k tomu, že se nachází v těsné blízkosti hlavního města Prahy, je velkou chybou, že se dosud nenašly finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů soukromých 47

investorů. V okolí Prahy je silně rozvinut cestovní ruch a zatraktivnění této lokality by bylo velkou příležitostí, jak nalákat nejen tuzemské hosty, ale především i zahraniční návštěvníky. V dnešní době, kdy je tak obrovská nezaměstnanost, by bylo přínosné i vytvoření nových pracovních příležitostí v tomto parku. V současném programovém období 2007-2013 je velkou chybou, že se vedení průhonického parku nepokouší získat finanční prostředky z možných zdrojů Evropské Unie (Strukturální fondy). Tato možnost se v budoucím období již nemusí naskytnout. Jaká je perspektiva jednotlivých rozárií, ukáže až budoucnost, protože vlivem finančních problémů je budoucnost všech rozárií (až na Lidice) velmi nejistá. Perspektiva řešení je v tom, udělat z rozárií místo, kde by lidé hledali nejen relaxaci, ale také sebevzdělání. Jedná se o část naší kulturní složky, kde je člověk blíž k přírodě a bylo by proto vhodné je zachovat.

48

7 ZÁVĚR Bakalářská práce byla vytvořena za účelem popisu významných českých rozárií s přihlédnutím k českým odrůdám růží. Snažila jsem se osobně navštívit všechna vybraná rozária a zhodnotit je z pohledu jak odborné veřejnosti, tak návštěvníka. V práci jsem se snažila popsat rozária od založení až po dnešní stav. K popisu jsem využila dostupnou literaturu, internetové zdroje a informace od vedoucích pracovníků. Po návštěvě rozárií jsem vybrala rozárium při Středním odborném učilišti v Rajhradě k popisu jednotlivých českých odrůd růží. Toto rozárium jsem vybrala z důvodu, že slouží jako genofond růží, vyšlechtěných na území České republiky, je zde soustředěno (do dnešní doby) 270 odrůd růží. Důvodem bylo to, že růže zde rostou v přirozeném prostředí a bez chemického ošetřování, aby se na jednotlivých odrůdách projevily jejich přednosti a nedostatky. Výsledkem provedeného hodnocení bylo vytypování několika českých odrůd růží, které jsou perspektivní pro další množení a pěstování v podmínkách ČR. Co se týče rozárií, jsou velmi důležitou součástí jednak kulturního prostředí v České republice, tak i důležitým vzdělávacím i výzkumným prvkem. S jejich obnovou a svým způsobem i záchranou by se mělo začít co nejdříve, aby nám tato část naší historie zůstala zachovaná i pro další generace.

49

8 SOUHRN Bakalářská práce na téma Významná rozária v České republice se zaobírá problematikou našich rozárií. V rámci práce bylo hodnoceno šest významných rozárií a zastoupení českých odrůd růží v těchto rozáriích. Tato práce se zaobírá jak literárním přehledem k dané tématice, tak vlastní prací v podobě databáze a hodnocení odrůd růží a jejich analýzou. Práce se zabývá též návrhy řešení.

Klíčová slova: růže, rozária, české odrůdy, šlechtitelé, hodnocení odrůd

RESUME The Bachelor Thesis is concerned with the topic "Significant rose breeding stations in the Czech Republic". The thesis analyses and evaluates six important rose breeding stations with the representation of the Czech rose varieties there. This paper deals with both the literature survey if this topic and author´s individual work, which is represented by the database and evaluation of rose varieties with thein analyses. The thesis also introduces suggestions concerning the solution of the present state.

Key words: rose, rose breeding station, breeders, evaluation

50

9 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ 9.1 Seznam literatury ANONYMUS, Hesse, Baumschulen. Köln: Köln, 1985/86. 420 s. ANONYMUS, Praskac, das Pflanzenland. Tulln: Tulln/Donau, 2005. 256 s. Dostupné z WWW: <www.praskac.st> ANONYMUS, Rosarium Sangerhausen: Rosenverzeichnis. 2. Sangerhausen : Sangerhausen, 1970. 150s ANONYMUS, Rosen: Verschuren. Holland: Leifkeshoek, 2007. 40 s. BÖHM, J. Blatná - město růží -1931: stručné a praktické rady pro milovníky - pěstitele růží. 2. Blatná: FA.K.Nepodal v Blatné, 1931. 67 s. BYLOV, MICHALJOV, N.L. Rosarium. Bratislava: Mír, 1986. 198 s. ISBN 64-123-86

HAENCHEN, E; HAENCHEN, F. Das neue Rosenbuch. Berlin : Veb Deutschen Landwirtschaftsverlag Berlin, 1972. 273 s.

HANISCH, K., H. Rosen. Stuttgart : Stuttgart, 1973. 159 s. ISBN 3-8001-6054-4.

HANEKAMP, P. Rozen. Heerweg: Rosarium oude heerweg blittetswijck, 2001.113s

HIEKE, K. . Lexikon okrasných dřevin. Praha : Helma, 1994. 730 s.

JAŠA, B., HAVLŮ, V., KLIMEŠ, J.. Růže, královna květin. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1977. 489 s. ISBN 07-029-77.

JAŠA, B.; ZAVADIL, B.. Encyklopedie růží. Brno : Computer press, 2008. 212 s. ISBN 978-80-251-2322-5.

JÄGER, A.. Rosenlexikon. Leipzig : Zentralantiquariat der Deutschen demokratischen Republik, 1970. 768 s.

51

ROSENFELD, R.. Rosen. Dorling Kindersley : Garten Kompact, 2004. 320 s. Dostupné z WWW: <www.dk.com>.

RAUSCH, A.. Lexikon růží. Praha: Rebo Produkcions,2004. 283 s.ISBN 80-7234-377-7

STEINHAUER, H.. Růže. Martin: Neografie Martin, 1996. 144 s. ISBN 80-85186-88-8.

THOMAS, J.. Ročenka Rosa klubu ČR 2008. Příbram: PB tisk, 2008. 95 s. MK ČR E 10963.

THOMAS, J.. Ročenka Rosa klubu ČR 2008. Příbram: PB tisk, 1996. 86 s. MK ČR E 10963.

THOMAS,J. Zpravodaj milovníků a pěstitelů růží: Rosa klub ČR. Příbram: Rosa klub ČR, 1991. 98s. MK ČR E 10963.

THOMAS,J. Zpravodaj milovníků a pěstitelů růží: Rosa klub ČR. Příbram : Rosa klub ČR, 1995. 95s. MK ČR E 10963.

THOMAS, J. Zpravodaj milovníků a pěstitelů růží: Rosa klub ČR. Příbram: Rosa klub ČR, 1994. 97s. MK ČR E 10963.

THOMAS,J. Zpravodaj milovníků a pěstitelů růží: Rosa klub ČR. Příbram: Rosa klub ČR, 2006. 96s. MK ČR E 10963.

THOMAS, J.. Historická ročenka 3. Dr.J.Thomas; Bohuslav Křeček. 2001. rozš. vyd. Praha: Příbram, 2001. 215 s. MK ČR E 10963

ZAVADIL, B.. Růže - porozuhodné české růže. In Zahradnictví. 2007. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 2007. s. 2s

VAN DIJKOVÁ, H.; KURPERSHOEKOVÁ, M.. Růže. Lisse: Rebo International, 1996. 144 s. ISBN 80-85815-82-6.

52

VERMEULEN, N.. Encyklopedie růží. 1. Praha: Rebo Produkcions, 2003. 319 s. ISBN 80-7234-265-7.

VĚTVIČKA, V.. Růže. Praha: Brio, 1997. 127 s. ISBN 80-902209-2-4.

9.2 Ústně podané informace BLAŽKOVÁ J. Ing., Botanická zahrada Průhonice, 2009 BENETKA Ing., VÚKOZ Průhonice, 2009 PAPEŽ T. Ing., Botanická zahrada Olomouc, Rozárium Olomouc 2009 ROSENREITER Ing., Růžový sad Lidice 2009 STRNAD J., Zahradnictví Rosice 2010 URBAN J. Ing., Okrasné školky Brno – Želešice 2009 ZAVADIL B. Ing, Střední odborné učiliště Rajhrad, 2010 ŽLEBČÍK Ing., VÚKOZ Průhonice 2010

53

9.3 Internetové zdroje Http://www.garten.cz/a/cz/816-osobnosti-ceskeho-ruzarstvi-3/

:

http://www.garten.cz/a/cz/816-osobnosti-ceskeho-ruzarstvi-3/ [online]. 2006 [cit. 201001-10].

Dostupný

z

WWW:


ruzarstvi-3/>. Http://www.garten.cz/a/cz/816-osobnosti-ceskeho-ruzarstvi-3/

Http://strnad.rosice.net/kontakt.html : http://strnad.rosice.net/kontakt.html [online]. 2001 [cit. 2010-01-10]. Dostupný z WWW: . Http://strnad.rosice.net/kontakt.html.

Http://www.rosaklub.cz/ : http://www.rosaklub.cz/ [online]. 1 2006 [cit. 2010-01-10]. Dostupný z WWW: . Http://www.rosaklub.cz/

Http://www.lidice-memorial.cz/RSrenovation_cz.aspx : http://www.lidicememorial.cz/RSrenovation_cz.aspx [online]. 2004 [cit. 2010-01-10]. Dostupný z WWW: . Http://www.lidicememorial.cz/RSrenovation_cz.aspx.

Http://ruze.wi.cz/uvod.php [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Ruze.wi.cz. Dostupné z WWW: .

Www.flora-ol.cz [online]. 2006 [cit. 2010-04-26]. Flora Olomouc. Dostupné z WWW: .

Www.ruzekrulichovi.cz [online]. 2006 [cit. 2010-04-26]. Ruze. Dostupné z WWW: .

54

10 PŘÍLOHY 10.1 Část tabulková 10.1.1 Tabulka č.3 Soupis růží vyšlechtěných v ČR mezi světovými válkami a porovnání jejich zastoupení v rozáriu Olomouc a Průhonice (pomocné rozdělení) Vysvětlivky zkratek:TH – čajohybrid P- polyantka RH – remontantka CI – pnoucí MltH – multiflorahybrid Lamb.- lambertiantka WH – Wichuranahybrid 0 – bez zastoupení 1 - zastoupeno název Vinz.Bergers Weisse Alois Jirásek Antonín Dvořák Ave Maria Blatná Božena Němcová Böhmrose Böhmův Triumf ČSR Čsl.Červ.kříž Česká pohádka Dr.Antonín Švehla Dr.Edvard Beneš Generál Štefánik Genius Mendel Hubička Hviezdoslav J.Š.Baar Jan Hus Josef Strnad Kde domov můj Kral Alexander 1. Krásná Úslavanka Lidka Böhmová Mayor Čermak Minister Rašín Máňa Böhmová Mír Palacký Plukovník Švec Plzeň

Skup.

šlechtitel

rok

Olomouc Průhonice

TH TH TH PH TH TH TH TH RH PH PH TH TH RH TH TH TH TH TH TH MltH TH TH TH TH TH MltH

Berger Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B.

43 31 33 33 27 31 35 34 34 38 32 34 35 32 34 35 36 34 32 32 35 35 30 29 32 30 25 38 36 35 30

0 1 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

TH TH TH

55

0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

název Sláva Böhmová Svornost Temno Zborov Zlaté Jubileum Zlatá Praha Adolf Deegen Bezruč Blatenská Hvězda Blatenská Královna Böhmova Popelka Böhms Junior Böhms Senior Briand - Paneuropa Choť pěstitele Cl.Gen.Sup.Jansen Čsl.legie Demokracie Dr.Karel Kramář Dr.Scheiner Frant.Lad.Rieger Jihočeské Slunce Jugoslávie K.H.Borovský Luděk Pik Lída Báárová Maryčka Magdonova Masarykova Jubilejní Matka Vlast Mičurin Okr.hejtman Čubr Památník krále Jiřího Růžař Böhm Sněhurka Stratosféra Srdce Evropy Tolstoj Tomáš Baťa Ta naše písn.česká Vlasta Burian Vltava Vyslanec Kalina Mikuláš Aleš Poema Rusalka Dr.Zamenhof K.H. Mácha Karel IV.

Skup. TH PH TH PH TH TH TH TH TH WH PH CITH TH TH TH RH PP WH TH TH TH TH TH Pr RH TH P TH WH WH TH TH TH P Sd MltH SetH Rm P P MtlH RH TH Lb Lb WH TH TH

Pokračování tabulky č.3 šlechtitel rok Böhm J.B. 30 Böhm J.B. 35 Böhm J.B. 34 Böhm J.B. 35 Böhm J.B. 38 Böhm J.B. 31 Böhm J.B. 35 Böhm J.B. 38 Böhm J.B. 38 Böhm J.B. 37 Böhm J.B. 34 Böhm J.B. 35 Böhm J.B. 35 Böhm J.B. 38 Böhm J.B. 31 Böhm J.B. 33 Böhm J.B. 31 Böhm J.B. 33 Böhm J.B. 35 Böhm J.B. 37 Böhm J.B. 29 Böhm J.B. 39 Böhm J.B. 37 Böhm J.B. 36 Böhm J.B. 33 Böhm J.B. 33 Böhm J.B. 34 Böhm J.B. 36 Böhm J.B. 31 Böhm J.B. 34 Böhm J.B. 36 Böhm J.B. 33 Böhm J.B. 36 Böhm J.B. 39 Böhm J.B. 37 Böhm J.B. 34 Böhm J.B. 37 Böhm J.B. 38 Böhm J.B. 32 Böhm J.B. 38 Böhm J.B. 37 Böhm J.B. 36 Bojan 35 DR.Brada 36 DR.Brada 35 DR.Brada 36 DR.Brada 33 DR.Brada 34

56

Olomouc 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0

Průhonice 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

1 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0

název Kral Petar II. Maryša Máti Bradová Slavuše Svatopluk Čech Tatík Brada Troja Naše Národní Jitřenka Dr.T.G.Masaryk E.E.Šašková Šulcova Kladenská Čechoslavia Dr.Eckener Erika Teschendoff Vaterlan Dr.Heinrich Lumpe František Valášek Mar.Silva Tarouca

Skup. TH PH TH TH WH RH TH RH WH RH TH P Th RgH TH TH TH PH MltlH

dokončení tabulky č.3 šlechtitel rok DR.Brada 32 DR.Brada 35 DR.Brada 36 DR.Brada 36 DR.Brada 36 DR.Brada 33 M.Bohmova 27 Mikeš 35 Nováček 30 Šašek 36 Šulc 21 V.Berger 30 V.Berger 30 V.Berger 31 V.Berger 49 V.Berger 28 V.Berger 28 Valášek 30 Zeman 25

(THOMAS, 2001)

57

Olomouc 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0

Průhonice 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 1

10.1.2 Tabulka č.4 Soupis růží vyšlechtěných v ČR po 2. světové válce a porovnání jejich zastoupení v rozáriu Olomouc a Průhonice (Pomocné rozdělení) Vysvětlivky zkratek: TH – čajohybrid P- polyantka H – remontantka CH– pnoucí MltH – multiflorahybrid Lamb.- lambertiantka WH - Wichuranahybrid 0 – bez zastoupení 1 - zastoupeno

Název Dukát Píseň Pohádka Máje Kněžna Libuše Melica Rosa x hugoptera Svítání Gloria Dei - Mutace Sázava Aurora Bílá Junior Miss Carossi, mutace Černoušek Červánek Červená Gloria Dei Červená Super Star Helena Jemně losos.Interflora Jitka Karkulka, mutace Lavina Lila Chr. Imperial Lila Joseph Guy Mohykan Montesuma Rosice Morava Oranžová Garnette Paeonia Super Star Poesie Rosičanka,mutace Růžová lavina

skup. VK VK VK VK VK VK VK VK SAD VK VK VK VK VK VK VK VK VK MK VK VK VK VK VK VK VK MK VK VK VK VK MK

šlechtitel Brabec Brabec Ćertek Ćervený Hicl Kavka Kukla Lorenc Pajer Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad

rok 80 80 78 91 62 76 64

76

Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad

72 71

76 76

58

Olomouc 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 0 1 1

Průhonice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Název Lidka Martina Mia Negride November Rain Roxana Roztomilá Skvost Sněhurka Světlana J.G.Mendel Přelud Schweizer Gold Lenka Madlenka Milena Ostrava Průhonice Romana Vesna Zlata Sněhurka Hold Slunci Cantilena Bohemica Cantilena Moravica Ametyst Andrea Barunka Bobrava Bohemia Caritas Fides Flamender Iluze Jitřenka Josef Klimeš Kamelie Koré Monument New Life Pax Regina Romance Spes Úsvit Anička Alena Blaník Milevsko Radka

skup. VK MK VK VK MK VK MK VK MIN MK SAD MK VK MK MK VK SAD SAD VK VK MK MIN MK VK VK VK VK VK SAD VK VK VK VK VK MK VK VK SAD VK VK VK VK MK VK VK MIN VK VK SAD VK

Pokračování tabulky č.4 šlechtitel rok Urban 85 Urban 87 Urban 75 Urban 71 Urban Urban 86 Urban 88 Urban Urban Urban 75 Urban 89 Urban 89 Urban Večeřa 68 Večeřa 75 Večeřa 71 Večeřa 71 Večeřa 73 Večeřa 75 Večeřa 70 Večeřa 75 Vlk 50 Blatná 56 Havel 85 Havel 85 Urban 76 Urban 60 Urban 83 Urban 75 Urban 75 Urban 73 Urban 70 Urban 73 Urban 60 Urban 78 Urban 85 Urban 74 Urban 80 Urban 60 Urban Urban 83 Urban 83 Urban 75 Urban 70 Urban 78 Valášek 57 Večeřa 75 Večeřa 64 Večeřa 80 Večeřa 75

59

Olomouc 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 0 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1

Průhonice 1 1 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 0 1 0 1 0 0 1

Název Vendulka Zorka Ludvík Večeřa Trpaslík Úsměv Voňavá Elysum Zorina Žlutá Zorina Helenka Dagmar East Europe Flamenda Heureka Jitka Tanečnice

skup. VK MK PN MIN VK VK VK VK VK MK MK VK VK MK MK

Dokončení tabulky č.4 šlechtitel rok Večeřa 73 Večeřa 75 VŠUOZ 81 Strnad Strnad Strnad Strnad Strnad Tesař 89 Urban 91 Urban Urban 60 Urban Urban 87 Strnad 76

(THOMAS, 2001)

60

Olomouc 0 1 1 0 0 0 1 0 1 1 1 0 1 1 0

Průhonice 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0

10.1.3 Tabulka č.5 Seznam českých odrůd růží a jejich zastoupení v Národní sbírce rozária Rajhrad

Vysvětlivky zkratek:TH – čajohybrid P- polyantka RH – remontantka CI – pnoucí MltH – multiflorahybrid Lamb.- lambertiantka WH – Wichuranahybrid 0 – bez zastoupení 1 – zastoupeno Rajhrad 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

Jméno 38-1-68 38-2-68 89-115 89-49 90-91 Ad Flexum Adolf Deegen Adolf Horstman Aenchen von Tharau Alena Alice Rauch Alois Jirásek Alpenfee Amárez Ametyst Amneris Ampel Rose Ančí Böhmová Andiko Andor Andreas Geschwind Anička Anička sport. Anna Boroka Anna Geschwind Anna Scharsach Antonie Schurz Antonín Dvořák Arboretum Borová Hora Ariana Arizona Arva Leany Asra Asta von Parpat Astra Aurelia Liffa

rok

skup. pop. pop.

šlechtitel Večeřa Večeřa Benetka Benetka Benetka

35

TH

Böhm J.B.

1886 75 1909 31

MltH TH MltH TH

69 79 1890

TH TH MltH

Geschwind Večeřa Geschwind Böhm J.B. Geschwind Urban J.st. Urban J.st. Geschwind

29

multi.h.

Böhm J.B.

1890 1867 40 79

MltH

Geschwind Geschwind Valášek Višňovská

růžová

1882 1890 1890 33 2002 1912

RH Rm. RH TH

růžová růžová bílá

150

LH

Geschwind Geschwind Geschwind Böhm J.B. Chorvát Geschwind

růžová

250

1912 1912 1909 1890 1886

AlbH CenH MltH TH StH

Geschwind Geschwind Geschwind Geschwind Geschwind

bílá bílá fialová růžová červená

300 90 300

pol. pol.

61

barva

výška

bílá

270

růžová

250

růžová

150

lila

300

0 0 1 1 0 1 0

Pokračování tabulky č.5 Jméno rok skup. Aureola 34 lutea.h. Aurora TH Ave Maria 33 PH Azalea 1910 MltH Báró Majthényi Natalia 1889 SetH Barunka 83 Fl Barunka 86 TH Bezruč 38 TH Bihary Janos Bílý ideál Blaník 64 TH Blanka Blatenská hvězda 38 TH Blatenská královna 37 wich. Blatná 27 TH Bobrava Bobravka 75 sad Bohemia 75 Fl Böhm Junior 35 TH Böhm Senior 38 TH Böhmova azurová 34 RH Böhmova Popelka 34 pol. Böhmrose 35 Böhmův Climer 35 PnTH Böhmův Triumph 34 TH Božena Němcová 31 TH Bradova Germania 33 Bradova lososová 37 Briand Paneuropa 30 TH Caecilie Scharsach 1887 RH Canary Cantilena Bohemica Cantilena moravica Caritas 74 TH Caroline Bank 1890 MltH Carrosi Climbing general Superior Arnold Jensen 31 PnTH Collete Comtesse Maria Henrieta Sad Corporal Johan Nagy 1890 StH Creme 1900 MosH Crimson Duke Cupido Cyclop 1895 CanH Č.S.R. 34 Pm Černoušek TH

0

Červánek

Rajhrad 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1

Fl

62

šlechtitel Böhm J.B. Strnad (x) Böhm J.B. Geschwind Geschwind Urban J.st. Urban J. Böhm J.B.

barva

výška

růžová fialová

300

růžová

150

Večeřa Strnad st. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Urban J.st. Urban J.st. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Brada Brada Böhm J.B. Geschwind Havel Jos. Havel Jos. Urban J.st. Geschwind Strnad st.

300

Böhm J.B.

Geschwind Geschwind

Geschwind Böhm J.B. Strnad (x) Strnad st.

fialová bílá

300 300

200

Rajhrad Jméno 0 Červánky Červený kříž 0 / sport 0 Česká pohádka 1 České Práci čest Československý 0 Červený kříž Československé Legie 0 1 Dagmar 0 Demokracie 1 Dona Super 0 Dora 1 Dorit 1 Double de Light 0 Dr. A. Švehla 1 Dr. Betring 1 Dr. Edvard Beneš 0 Dr. Heinrich Lumpe 0 Dr. Hurta 0 Dr. Karel Kramář 0 Dr. Ladislav Rieger 0 Dr. Masaryk 0 Dr. Masaryk 0 Dr. Renata Tyršová 0 Dr. Scheiner 0 Dr. Valentin Teirich 0 Dr. Zamenhof 0 Druschki 0 Dryade 1 0 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0

Dukát Dusterlohe / sport E. E. Šašková East Europa Elbfex Elektra Eliška Krásnohorská Elysium Eperyes Erebus Erfurt Erika Pluhar Erika Teschendorff Erinerung an Brod Erinerung an Meine Mutter Erinerung an Meine Vater Erinerung an Schloss Scharfenstein Erlkönig

Pokračování tabulky č.5 rok skup. šlechtitel 1935 PnTH Böhm J.B. 1987 1933 1970

pol. pol. PnTH

Višňovská Böhm J.B. Večeřa

1928

pol.

Böhm J.B.

1933

PnTH

1935

wich.

1887

MltH

Böhm J.B. Urban J.st. Böhm J.B. Urban Geschwind

1935

TH

Böhm J.B.

1935 1928 1867 1937 1939 1930 1919 1937 1929 1890 1935 1934 1891

TH

barva

1980 1981 1933

ArvH TH

Böhm J.B. Berger Geschwind Böhm J.B. Böhm J.B. Böhm J.B. Nováček Böhm J.B. Böhm J.B. Geschwind Brada Brada Geschwind Brabec (Hol.) Višňovská Šašek Jos.

1890

MltH

Geschwind

1933

RH Fl

Böhm J.B. Strnad (x)

1888

Bo

Geschwind

1949 1886

StH

Berger Geschwind

1886

ArvH

Geschwind

1890

MltH

Geschwind

bílá

1890 1886

TH MltH

Geschwind Geschwind

červená purpur.

RH TH TH RH Rm. PnTH TH Bo WH AlpH

63

výška

růžová

červená

růžová

purpur.

purpur.

210

100 300

Rajhrad 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0

Pokračování tabulky č.5 Jméno rok skup. Ernst G. Dörell 1887 MltH Ernst Willner 1888 TH Esmeralda 1888 TH Esperanto 1932 lutea.h. Eugen E. Marlitt 1902 F Eugenie John Marlitt 1902 TH Europeana Eurydice 1887 SetH Fantasca 1890 MltH Fatinitza 1886 MltH Fatme 1912 BeH Ferka 1994 Min. Feuerkugel 1895 CanH Fialová královna 1936 PnTH Fiammetta 1887 Bo Fides 1970 TH Flamenda 1974 TH Flamendr 1974 TH Fleurop Fontäne 1888 RH Forstmeister Heim 1886 SetH Fr. Valášek 1930 pol. Fr. Valášek / sport 1979 PH František Chorvát 2003 Frau Dr. E. Skibinska 1888 RH Frau Viktoria von Thusansky 1888 TH Freya 1910 CanH Frisco Frita Fürstin Clary 1867 Fürstin Esterhazy Futtaker Schlingrose 1900 MltH Garnette Geisha 1913 MltH Gelon 1895 CaH Generál Štefánik (Böhmova azurová) Genius Mendel 1935 TH Geranium 1895 CaH Geschwinds Georgeous 1916 TH Geschwinds Nordland rose I 1884 TH Geschwinds Nordland rose II 1929 Geschwinds Orden 1886 MltH Geschwinds rote Multiflora Geschwinds Schönste 1900 MltH Geschwinds Unermüdliche 1900 BeH

64

šlechtitel Geschwind Geschwind Geschwind Böhm J.B. Geschwind Geschwind

barva červená

výška 300

bílá

100

purpur.

150

Geschwind Geschwind Geschwind Geschwind Sekáč Geschwind Böhm J.B. Geschwind Urban J.st. Urban J.st. Urban J.st.

růžová růžová růžová

300

červená

150

růžová

300

růžová

300

růžová červená

50 300

fialová růžová

250 250

Böhm J.B. Böhm J.B. Geschwind Geschwind

červená červená

250 300

Geschwind

růžová

300

Geschwind Geschwind

červená růžová

250 300

Geschwind Geschwind

červená červená

300

Geschwind

purpur.

150

Geschwind Geschwind Valášek Višňovská Chorvát Geschwind Geschwind Geschwind

Geschwind Geschwind Geschwind Strnad (x) Geschwind Geschwind

Rajhrad 0 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0

Jméno Gilda Gizella Gladiátor Gloria Dei / sport Golden celebrate Gräfin Chotek Griseldis Grüss an Teplitz Grüss an Wien Gyuszi Hauptmann A. Steinsdorfer Havlíčkovo národní (Máňa Böhmová) Hedwig Wildense Heinrich Lumpe Helena Helenka Hermione Herzblättchen Heureka Himmelsauge Hold slunci Hubička Husa Hviezdoslav Hybe Chloris Cholena Chopat Choprom Choť pěstitele Chrysler Imperial Interfloro Irrlicht Istropolitana J. Š. Baar J.G.Mendel J.G.Mendel Jan Böhm Jan Hus Jan Palach Jihočeské slunce Jindřich Hanuš Böhm Jiřenka Jitka Jitřenka Zlaté jubileum Zlatý dech

Pokračování tabulky č.5 rok skup. šlechtitel 1887 MltH Geschwind

barva červená

1970

TH

Strnad st.

červená

1895 1897 1889

CanH

růžová

RH

Geschwind Geschwind Geschwind

1890

TH

Geschwind

1935 1939

RH

Valášek Böhm

1989 1912 1889

TH TH RH MltH

1894 1956 1935 1968 1936

SetH RH TH TH TH

Strnad (x) Tesař Rich. Geschwind Geschwind Urban J.st. Geschwind Valášek Böhm J.B. Urban J.st. Böhm J.B.

1890 1972 1969 1971 1932

TH TH

RH

1895 1965 1934 1989

TH TH TH

1928 1933

RH TH

1937

TH

1937 1979 1988 1933

rug.h. Fl Fl 19wich.

1936

TH

65

Geschwind Chorvát Chorvát Chorvát Böhm J.B. Strnad st. Strnad st. Geschwind Chorvát Mieš-Böhm Urbanové Böhm J.B. Böhm J.B. Urban Böhm J.B. Böhm J.B. Urban J.st. Urban J.st. Mieš-Böhm Urban J.st. Böhm

výška 300

fialová

400 120 150

růžová

50

fialová

300

červená

100

bílá růžová červená

150

Rajhrad 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1

Jméno Jitřenka Josef Klimeš Josef Strnad Joseph Guy Josephine Ritter Jubilejní Jubileum 110 Jugoslavie Julia Festilla Julius Fabianics de Misefa Junior Miss Kamelie Karel Hynek Mácha Karel IV. Karkulka Karoline Bank Kde domov můj Kleiner Postilion Kněžna Libuše Kobold Koré Kral Petar II. Kraljice Marija Krásná Úslavanka La France Lada Lady Gray Lavaglut Lea Leopold Ritter Levina Lída Baarová Lidka Lidka Böhmová Lichtkonigen Lucia Lios Alpha Lisdana Lolerey Luděk Pík Ludvík Večeřa Luluc Lydia Lydia Geschwind Madame Richter Madlenka Major Čermák Major Franz Teirich Majtes Felde

Pokračování tabulky č.5 rok skup. 1978 PH 1985 TH 1932 TH 1900 1979 1989 1936 1890

MltH Fl TH TH MltH

šlechtitel Urban J.st. Urban J.st. Böhm J.B. Strnad st. Geschwind Urban J.st. Urbanové Böhm J.B. Geschwind

1902

Thea plná TH

Geschwind Strnad (x) Urban J.st.

1936 1935 1986

TH TH F sad

Brada Brada Strnad st.

1935 1886 1977 1888 1980 1936 1935 1930 1867 1978 1905 1979 1988 1900

multi.h. MltH TH TH sad

Böhm J.B. Geschwind Červený Geschwind Urban J.st. Brada Brada Böhm J.B. *Guillot Urban J.st. Geschwind *Kordes Urban J.st. Geschwind Strnad (x) Böhm J.B. Urban J.st. Böhm J.B.

1974

TH TH Fl MltH Fl PH MltH Fl TH TH TH

1934 1985 1929 1886 1895 1887 1933 1976 1969 1892 1890 1886 1975 1932 1888

AlpH CanH BeH RH sad NoiH MltH BeH Fl TH BoH

66

Geschwind Geschwind Geschwind Böhm J.B. Večeřa Chorvát Geschwind Geschwind Geschwind Večeřa Böhm J.B. Geschwind

barva

výška

bílá růžová

300

fialová červená

80

růžová

300

červená

červená

300

červená

300

růžová růžová růžová

300 200

růžová růžová bílá

100

Pokračování tabulky č. 5 Rajhrad 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0

Jméno Máňa Böhmová Manetti Alba Rosea Manetti Floribunda Manetti Purpurea Marie Dermar Marie Geschwind Marieta Silva Tarroucová Martina Maryčka Magdonova Maryša Masarykova jubilejní Matka Vlast Meigela Melica Mercedes Mermaid Meteor Mia Mičurin

rok 1925 1887 1887 1887 1889 1898

skup. MltH IndH IndH IndH RH Thea

šlechtitel Böhm J.B. Geschwind Geschwind Geschwind Geschwind Geschwind

růžová bílá purpur. bílá červená

1925 1987 1938 1936 1931 1934 1895

multi.h. Fl pol. P TH wich. CanH

Zeman Urban J.st. Böhm Brada Böhm Böhm Geschwind

bílá

250

1886 1887 1887 1975 1936

MltH SetH NoiH TH wich.

červená bílá červená

300

Mikuláš Aleš Milena Milevsko Ministr Alois Rašín Mír Montezuma Monument Morava Moravěnka Mozart Mutter Brada II Mutter Brada III Mystica Naomi Naše národní Negride Nela Nelite Nette Ingeborge Nette Rosemarie New Liwe Niobe Nočná panna Noel Nora November Rain Nyphe Egeria Nyphe Tepla Oberhofgärtner Franz Joost

1936 1967 1976 1930

TH Fl sad TH

Geschwind Geschwind Geschwind Urban J.st. Böhm BojanBöhm Večeřa Večeřa Böhm

1969 1970

TH TH

Strnad st. Urban J.st. Strnad st. Čertek

1934 1934

TH TH

Brada Brada

1935 1972

gall. Fl

2000

TH

1895 2002

CanH

1895

CanH

1893 1886 1902

67

Urban Böhm Urban J.st. Strnad st. Hicl Urban Havel Jos. Urban J.st. Geschwind Klváč

barva

výška

200

300

bílá fialová

červená

250

růžová

250

MltH SetH

Geschwind Urban J.st. Geschwind Geschwind

růžová červená

300 300

RH

Geschwind

růžová

Pokračování tabulky č.5 Rajhrad Jméno rok skup. šlechtitel Okresní hejtman Čubr 0 1933 TH Böhm 0 Olga Tesař Rich. 0 Orava 1969 F Chorvát 0 Ostrava 1968-74 sad Večeřa 0 Ovid 1890 SetH Geschwind 1 Paeonia Strnad st. 0 Palacký 1936 TH Böhm 0 Památník Komenského 1936 multi.h. Bojan Památník krále 1 Jiřího 1936 TH Böhm 0 Parkzierde 1909 BoH Geschwind 1 Pax 1983 TH Urban J.st. 0 Pescheräh 1890 MltH Geschwind 0 Phaedra 1895 CanH Geschwind 0 Picotte 1890 PolH Geschwind 1 Pink Sea Urban 1 Pink Sprey Brabec 1 Píseň (Hol.) 0 Plukovník Švec 1935 TH Böhm 0 Plzeň 1930 TH Böhm 0 Poema Brada 1 Poesie Strnad st. 0 Pohádka máje Čertek 1 Popelka 0 Preier Essai 1866 MicrH Geschwind 0 Prinz Hirzeprinzchen 1912 MltH Geschwind 1 Probuzení 1935 lamb. Böhm 0 Prodaná nevěsta 1934 lamb. Brada 0 Profesor Kodolani 1903 MltH Geschwind 1 Průhonice 1974 sad Večeřa 1 Přelud 1989 Urbanové 1 R. hug. X omein. sad. Kavka 1 Radka 1975 TH Večeřa 1 Ralona Regierungsrat Rottenberger 0 1926 MltH Praskač 1 Regina 1983 TH Urban J.st. 0 Rigoletto 1890 Bo Geschwind 0 Romana 1975 TH Večeřa 1 Romance 1975 PH Urban J.st. 1 Rosarium Vetersn 0 Rosičanka 1970 TH Strnad st. 0 Rote Beka 1912 BoH Geschwind 0 Rotkäppchen 1887 Bo Geschwind 1 Roxana 1986 TH Urban J.st. 1 Roztomilá 1987 PH Urban J.st. 0 Roztomilá 0 Rudolf Bartak TH Geschwind

68

barva

výška

růžová bílá

300

červená

200

červená bílá

bílá červená

300

červená

červená červená

50

Rajhrad 1 1 1 1 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 0

Jméno Rudolfina Rugelda Rumba Rusalka Ruzyně Růžař Böhm Růžena Růžová lavina Rynde Ryttila Sabina Sára Satanella Satanella II Sázava Sedmokráska Schloss Luegg Schneelicht Schoner Náci Schwarzw madona Schweizer Gold Silver Queen Siwa Sláva Böhmová Slávia Slavuše Smetana Sněhurka Sněhurka Somer Limbe Spanisch sun Spes Spomienka na R. Geschwinda Srdce Evropy Stadtkassier Wilhelm Liffa Stalin Stern fon Blatna Stern von Prag Stratosfera Super Star (plný květ) Svatopluk Čech Světlana Svítání Svornost Swany Swis Gold Sylvia

Pokračování tabulky č. 5 rok skup. šlechtitel Benetka

1934 1936 1939

lamb. TH

barva

výška

červená

150

růžová bílá

300 200

růžová

300

Brada Mikeš Böhm Strnad st.

1900

TH

1934

wich.

Geschwind Geschwind Pajer

1886 1896

MltH RgH

Geschwind Geschwind

1910 1930 1934 1936

CanH TH lamb. TH

Urban J.st. Urban Geschwind Böhm Brada Brada

1937 1950

pol. mini

Böhm Vik

1970

TH

Urban J.st.

1974 1937

PP wich.

Chorvát Böhm

1889 1958 1938 1924 1934

TH

cent.

Geschwind Melichar Böhm Berger Böhm J.B.

1936 1975 1965 1935

MltH PH TH pol.

Strnad st. Brada Urban J.st. Kukla Böhm

1895

CanH

Geschwind

69

100

purpur.

150

Rajhrad 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 0 1

Pokračování tabulky č.5 Jméno rok skup. Symbol míru 1937 wich. Šulcova kladenská 1936 pol. Ta naše písnička česká 1934 TH Tajfun Talas Tamara Tanja Tartarus 1888 RH Tatík Brada 1933 Rm Temno 1934 TH Terror 1888 MltH The Fairy The Pilgrim Theano 1895 CaH setigera Tolstoj 1938 h. Tomáš Baťa 1932 RH Troja 1927 TH Trompeter von Säckingen 1890 Nordl Trpaslík mini Ulana 1890 MltH Úsměv TH Úsvit 1979 Fl Vambery Armin Vaterland 1928 Vendulka 1974 Fl Vincenc Berger (weise) 1943 Vineta 1895 CanH Violeta Virago 1887 SetH Vlasta 1936 multi.h. Vlasta Burian 1937 pol. Vltava 1936 Vyslanec Kalina 1935 RH W. Shakespeare Wachhilde 1910 CanH Walküre 1909 TH Wassilissa 1886 SetH Wenzel Geschwind 1902 TH Whisky Wicking 1909 MltH Wodan 1890 MltH Zacharula Rubrifolia 1895 CanH Zborov 1935 pol. Zehude Assad Zigenuerknabe 1919 BoH Zigeunerblut 1890 Bo Zlata 1975 Fl Zlatá Praha 1931 TH Zlaté jubileum 1938 TH

70

šlechtitel Böhm Šulc Böhm

barva

výška

Geschwind Brada Böhm Geschwind

červená

100

Geschwind

růžová

200

purpur.

300

červená

300

růžová

250

růžová

300

červená

Böhm Böhm Mikeš Geschwind Strnad (x) Geschwind Strnad (x) Urban J.st. Berger Večeřa Berger Geschwind Benetka Geschwind Böhm Böhm Böhm Böhm Geschwind Geschwind Geschwind Geschwind

růžová růžová červená

300 300 100

Geschwind Geschwind Geschwind Böhm

růžová růžová růžová

300 200 250

Geschwind Geschwind Večeřa Böhm Böhm

purpur.

200 250

Rajhrad 1 1 0 0

Jméno Zorina Zorka Zorman Zvolen / sport

Dokončení tabulky č.5 rok skup. 1975 1970 1976

TH TH

šlechtitel Strnad st. Večeřa Chorvát Višňovská

barva bílá

(ZAVADIL, 2007)

10.1.4 Seznam růží, které se dodnes u nás pěstují Tabulka č. 6, dodnes pěstované růže + místo pěstování Skupiny růží ČH – čajohybridy FL – floribundy FG – floribundy grandiflory MI – miniaturní růže PL – polyantky PH – polyanthybridy PN – pnoucí PK – půdopokryvné S - sadové Sr – rugosa hybridy

Barva květu B – bílá Č – červená F - fialová M – modrá O – oranžová R – růžová Ž – žlutá s – světlá t - tmavá p – prázdný květ

A – VÚKOZ Průhonice B – Arboretum Borová hora Technické univerzity ve Zvolenu C – Botanický ústav AV ČR Průhonice H – Mezinárodní soutěžní rozárium Hradec Králové I – Botanická zahrada Liberec K – Růžová školka, Václav Macháček, Praha 4, Kunratice L – Růžový sad Lidice O – Flora Olomouc, areál výstaviště P – Okrasné školky Blatná R – Zahradnictví, Josef Strnad, Rosice S – Růžové školky, Pelcovi, Sobotka X – Genofondová sbírka růží, Střední Odborné Učiliště Rajhrad u Brna Z – Zahradnictví, Josef Urban, Želešice u Brna ! nyní pěstovaná odrůda pravděpodobně neodpovídá původně vyšlechtěné ? údaj nebyl zjištěn

Některá důležitá synonyma: Anna Hartmannová=Frau Direktor Anni Hartmann Bobrava = Bobrovka, Flamendr=Flamenda, Lenka=Zlata

71

výška

Tabulka č. 6 ( dodnes pěstované růže + místo pěstování) Výška rost. Barva Místo Odrůda Šlechtitel Rok Skupina (cm) květu pěstování Adolf Deegen Böhm 1935 ČH 70 R B Alena Večeřa 1975 ČH 80 Č+sŽ A,C,O,P Alois Jirásek Böhm 1931 ČH 80 Ž+B A,B,C Ametyst Urban 1976 ČH 110 sFsM A,O,P Anči Böhmová Böhm 1929 FL 120 R B Andrea Urban 1960 ČH ? sŽ ? Andulka Brada 1935 ČH ? OR ? Anička (1949) Valášek 1949 PL 90 tČ B Anička (1957) Valášek 1957 MI,PL 70 sČ B,K Anna Urban 1990 ČH 90 R Z Antonín Dvořák Böhm 1933 FG,ČH 80 sR B,C,P Astré Kukla ? ČH ? sŽ ? Aureola Böhm 1934 ČH ? Ž B Aurora Strnad 1970 ČH 110 tR+sR A,R Ave Maria Böhm 1933 PN,S 150 B B,C,K,O,P Barunka Urban 1983 FL 70 R A,C,O,S Bedřich Smetana ! Böhm 1932 S,PH 110 Č B,O Bezruč Böhm 1938 ČH 80 Ča B,P,X Bílá Junior Miss Strnad 1970 ČH ? B ? Bílá Zorina Strnad 1978 FL,ČH 80 B R Bílý Ideál ? ? PN,S 400 B O,X Blaník Večeřa 1964 ČH 100 Č+tČ B,P Blanka Benetka 1993 Sr 110 Bp A,P Blatenská Hvězda Böhm 1938 ČH 60 tŽ B Blatenská Královna Böhm 1934 PN 250 R B Blatná Böhm 1927 ČH 70 ČF B,C,P,X Bobravka Urban 1973 FL,S 120 RČ A,O,P,S Bohemia (Böhm) Böhm 1928 ČH 50 Č B,P Bohemia (Urban) Urban 1975 ČH 80 ČR A,C,O,Z Böhm Junior Böhm 1935 ČH 60 sF B,C Böhm Senior Böhm 1935 ČH 70 FČ B,C Böhm´s Climber Böhm 1935 PN ? Č B Böhm Rose Böhm 1935 ČH 70 R A,C,P Böhmova Azurová Böhm 1933 FL,S 110 tR B Böhmova Popelka ! Böhm 1934 PL ? tČ B Böhmův Triumph Böhm 1934 FL,ČH 80 ČtR B,C,P Božena Němcová Böhm 1931 ČH 80 sF+RČ B,C,P Bradova Germania Brada 1932 PL 100 B B Bradova Lososová Druschki Brada 1937 Sr ? tR ? Briand-Paneuropa Böhm 1930 ČH,FG 80 sR A,B,C,P,X Cantilena Bohemica Havel 1976 ČH 100 R+sR A,K,O,P Cantilena ? B ? Hlavnovica Havel 2005 ČH Cantilena Moravica Havel 1981 ČH 110 sR A,O,S 72

Pokračování tabulka 6.

Odrůda Kantilena Slovenica Caritas Carossi Cl.Gen.Superior A.Janssen Čechoslavia Červánek Červánky Červená Gloria Dei Červený Mercedes Červený Super Star Česká Pohádka ! České Práci čest Čs. Červený kříž Čsl. legie ČSR Dagmar Demokracie Denisa Doble Dona Dona Dr. A. Švehla Dr. Brada´s Rosa Druschki Dr. Eckener Dr. Edvard Beneš Dr. Heinrich Lumpe Dr. Karel Kramář Dr. Scheiner Dr. T. G. Masaryk Dr. Zamenhof Dukát E. E. Šašková ! East Europa Elektra Eliška Krásnohorská Esperanto Fides Flamenda Frantisek Ladislav Rieger František Valášek Frau Direktor Anni Hartmann Frita

Šlechtitel Havel Urban Strnad

Výška rost. Rok Skupina (cm) 1993 ČH ? 1970 ČH 90 1979 ČH 100

Barva květu BsR sR BsFsR

Místo pěstování ? A,C,O,X R,O

Böhm Berger Strnad Böhm Strnad Strnad Strnad Böhm ? Böhm Böhm Böhm Urban Böhm Strnad Urban Urban Böhm

1931 1921 1966 1935 1970 1975 1985 1932 1970 1937 1933 1933 1991 1935 1999 1990 1990 1935

PN ČH FL PN ČH FL,ČH ČH PL PN PL PN,S S FL PN ČH ČH ČH FL

250 ? 70 ? 100 100 110 90 240 80 160 180 70 300 100 80 60 70

RF B Ž+sČ tŽ tRČ+sR Č Č tR+B R tČ F FČ+sR Č Č sR Č+B Č Č+tR

B ? ? ? R R A,R B,C,K A,C B,C,K,O,P B A,C A,B,C,O,P B A,R Z Z B,C

Brada Berger Böhm Berger Böhm Böhm Nováček Brada Brabec Šašek Urban Urban Böhm Böhm Urban Urban

1934 1929 1935 1928 1937 1929 1919 1932 1980 1933 1994 1996 1932 1932 1970 1973

Sr S,PN ČH ČH ČH ČH ČH,S PN ČH ČH ČH,FG PH S,PN ČH ČH ČH

? 240 70 70 90 60 150 280 80 70 80 ? 150 70 ? 80

sR sR sR+R R FČ tČ sR R Ž ČtR RsO ČFp R sŽ Ž+R tRČ

? A.C,P A,C,P B,X B,S B A,B B A,B,O,P B,X P,X ? B B ? A,B,C,O,P

Böhm Valášek

1939 ČH 1930 PL

? 80

Č Č

? B,S

Brada Urban

1933 ČH 1996 PH

? ?

B tČ

? ?

73

Pokračování tabulky 6.

Odrůda Generál Štefanik Genius Mendel Granata Grüss an Teplitz Gustav Mahler Hamila Havlíčkova Národní Helena Helenka Heureka Hold Slunci Hubička Hviezdoslav ! Charta 77 Choť Pěstitele Iluze Interflora Strnad Interflora Tmavě Růžová J. G. Mendel J. Kajetán Tyl J. Š. Baar Jabloňový Květ Jan Hus Jan Palach Jesena Jihočeské slunce Jitka Jitřenka (Böhm) Jitřenka (Urban) Josef Klimeš Josef Strnad Jubilejní Jubileum 110 Jugoslavije Kamélie Kardinal Neu Karel Hynek Mácha Karel IV Karkulka Karkulka Mini Karkulka Mutace Karolína Světlá Kde domov můj Kněžna Libuše

Šlechtitel Böhm Böhm Šíp Geschwind Urban Petruželka Böhm Strnad Tesař Urban Böhm Böhm Böhm Havel Böhm Urban Strnad

Výška rost. Rok Skupina (cm) 1931 S 130 1934 ČH 70 ? MI 40 1897 ČH,S 160 2009 ČH 70 ? ČH 110 1934 ČH 60 1971 ČH 100 1989 ČH 130 ? ČH ? 1956 PN 250 1935 ČH 70 1936 FL 70 1989 PL,PK 90 1932 ČH ? 1960 ČH ? ? ČH 120

Strnad Urban Brada Mikeš,Böhm Benetka Böhm Urban Urban Böhm Urban Mikeš Urban Urban Böhm Urban Urban Böhm Urban Strnad Brada Brada Urban Strnad Strnad Brada Böhm Červený

? 1989 1936 1934 1996 1932 2001 1984 1937 1987 1933 1977 1985 1932 1979 1989 1936 1973 1972 1936 1935 1983 ? 1984 1937 1935 1979 74

ČH FL,S FL,PN ČH Sr ČH FL,S ČH ČH ČH,FL PN FL,ČH S,ČH ČH FG ČH ČH ČH ČH ČH ČH PH MI PH PL S,PN ČH

120 120 90 70 120 90 120 ? 80 90 ? 70 130 80 90 100 70 80 110 70 110 60 50 90 ? 150 100

Barva květu F RČ ČtR Č+sŽ Č+sŽ BsRsO FČa tR sOB BsŽ BsŽ BsR sR ČtR BsR sŽR sR

Místo pěstování A,B,C,O A,B,C P A,B,C,X Z H C,K A,R A,C,K,L,O ? A,B,P A,B,C,P A,B,C,P ? B ? A,R

tR sČOR R tR B+BsRp R Č Ž sŽ+tŽ ŽB sR sČO tČ ČF sF tR+sR sŽ RF Č tRČ Č tRsČp Č R sR FR+B R

R A,C,O,S,Z ? A,C,P A,P,S C,B,P,X O,Z ? A,B,X A,B,C,O,P,Z B A,B,O,X A,C,I,L,O,P,Z C,P C,O,P A,C,O,P,Z B,X A,O,P R X,B B,X A,O,P,R,X R R ? B,X A,B,C,O

Odrůda Koré Kral Alexander I. Kralj Petar II Kraljica Marija ! Královna Johanka Krásná Úslavanka Lada Lea Lída Baarová Lidka Lidka Böhmová Lila Chrysler Imperial Lila Joseph Guy Luděk Pik Ludvík Večeřa Madlenka Máňa Böhmová Margaret Elbogen Marietta Silva Tarouca Martina Maryčka Magdonová Maryša Masarykova Jubilejní Máti Bradová Matka Vlast Mayor Čermák ! Melika Melodie Mia Mičurin Mikoláš Aleš Milena Milenium Milevsko Ministr Rašín Mír Mohykán Mona Montezuma Rosice Monument Morava

Pokračování tabulky č.6. Výška rost. Šlechtitel Rok Skupina (cm) Urban 1980 S 200 Böhm 1935 FG 80 Brada 1936 ČH ? Brada 1935 ČH 60 OPS Blatná 1981 ČH 60 Böhm 1930 ČH 80 Urban 1978 FG,ČH 120 Urban 1988 FL 80 Böhm 1934 ČH 70 Urban 1985 ČH 110 Böhm 1929 ČH 90 ČH FL,PH S PN FL PN PL

Barva květu RF ČF OR BsŽ tRsČ sRsO R Č sR sČO R

Místo pěstování A,C,O,P C B B A,C A,B,C A,C,O,P,S A,B,C,O B A,C,I,L,O,P,Z B,C

? ? 100 400 80 300 ?

sF sF Č Č R B B

? ? B A,B,C,K,L,O A,C,O A,B,C,O,P ?

Strnad Strnad Böhm Več.,Látová Večeřa Böhm Brada

? ? 1933 1976 1975 1925 1936

Zeman Urban

1925 PN 1986 FL

400 60

R sŽ+RČ

A,C A,O,P

Böhm Brada

1938 PL 1936 PL,PK

80 90

Č BsR

B B,S

Böhm Brada Böhm Böhm Hicl Urban Urban Böhm Bojan Večeřa Urban Več.,Látová Böhm Böhm Strnad Strnad Strnad Urban Strnad

1931 1934 1933 1932 1991 1985 1975 1936 1936 1967 2002 1980 1930 1946 1972 2000 1970 1960 1969

80 70 250 80 80 ? 90 150 100 100 70 150 80 300 ? 100 ? ? 110

ČtR R tČF+B sR BsR OŽp R F B R R R tR sR tČ ORa ČO RČO R

B,X B,X B B,C,X O ? A,C,O,P B B A,C,P S A,K,L,O B,C,P,X A,B,C ? A,R ? ? A,O,R

75

ČH ČH PN ČH ČH PL ČH S,PN ČH FG ČH S ČH PN ČH ČH ČH ČH ČH

Odrůda Naomi Negride Nela Nette Ingeborg Nette Lotte Nette Rosemarie New Life Nikol November Rain Nymphe Tepla Okresní hejtman Čubr Olga Olga Havlová Olivia Olympia Olza Oranžová Garnette Ostrava Palacký Památník Krále Jiřího Pax Peonea Peonea Mutace Pink Sea Píseň Plukovník Švec Plzeň Poema Poesie Pohádka máje Pozdrav z Průhonic Probuzení Prodaná nevěsta Průhonice Přelud Radka Red Berlin Sport Regina Rena Renate Romance Rosa x pruhoniciana Rosičanka

Pokračování tabulky č.6. Výška rost. Šlechtitel Rok Skupina (cm) Urban 1990 FG,ČH 80 Urban 1972 FL,FG 90 Strnad 2002 ČH,S 120 Havel 1994 ČH 120 Havel 2005 ČH ? Havel 2000 ČH ? Urban 1994 ČH 80 Strnad ? FG 110 Urban 1992 ČH 90 Geschwind 1886 PN 300

Barva květu R tČ sOB sOB sŽ sRsO R BsŽ sFsM RF

Místo pěstování X,Z O A,O,R A,C,I,P,S ? ? A,O,P A,R O,P,X,Z ?

Böhm Strnad ? Urban Urban Urban Strnad Večeřa Böhm

1933 1984 ? 1984 1994 ? ? 1971 1936

ČH ČH ČH ČH S ČH FL S ČH

60 120 80 100 ? ? ? 120 70

R BsŽ Č tR sR Č O Č BsR

B A,R,Z ? Z ? Z ? B B,C,K,X

Böhm Urban Strnad Strnad Urban Brabec Böhm Böhm Brada Str.,Čertek Čertek Zeman Böhm Brada Večeřa Urban Večeřa Strnad Urban Strnad Berger Urban Zeman Strnad

1936 1983 ? ? 1996 1980 1935 1930 1933 1974 1972 1929 1935 1934 1973 1989 1975 ? 1983 1999 1925 1975 1927 1976

ČH,S ČH ČH ČH FG ČH FL,ČH ČH PN ČH ČH S PN S,PL S FL ČH ČH ČH ČH ČH PH S ČH

120 90 110 ? 90 90 80 60 300 70 120 180 280 ? 200 80 90 110 80 110 ? 80 250 100

sRa B tRČ sF sR+B sOsRB ČF Č sR ŽsR ČR sR sRa B tRČ ČR RČ+Ž tRĆ sR sČ BsŽ Č ČFp ČR

A,B,O,P A,C,O,P,Z A,O,R,X ? O,X,Z A,B,O,P A,B,C,P,S B,C B,C A,O,R B,O,P,S,X A A,C,L,P,S ? A,C,L.O A,C,O,P A,C,O R A,C,O,P R ? A,C,O,P C B,O

76

Odrůda Roxana Roztomilá Rudolfína Rusalka Růže Olivetská Růžena Růžová Lavina Růžový Alain Růžový Super Star Sabina Sázava Schweizer Gold Silesia Silver Queen Sláva Böhmová Slavia Slavuše Sněhurka Spes Srdce Evropy Stern von Prag Stratosféra Svatopluk Čech ! Světlana Svítání ! Svornost Symbol míru Šulcova Kladenská Ta naše písnička česká Tamara Tanečnice Tanja Tatík Brada Temno Tolstoj Tomáš Baťa Troja Úsměv Úsvit Vaterland Vendulka Veris Vesna Violeta

Pokračování tabulky č.6 Výška rost. Šlechtitel Rok Skupina (cm) Urban 1986 ČH,FG 70 Urban 1986 PL 100 Benetka 2002 PN 400 Brada 1934 PN 350 Böhm 1938 PN,PL ? Benetka 1993 Sr ? Strnad 1976 FL 80 ? 1960 PL 80 Strnad 1960 ČH 70 Urban 1996 FL ? Pajer 1964 S 150 Urban 1991 ČH 80 Onderka 1993 ČH 80 Urban 0 ČH 80 Böhm 1930 ČH 90 Brada 1934 PL,PN 100 Brada 1936 ČH ? Böhm 1937 PL 70 Urban 1970 ČH ? Böhm 1937 PN ? Berger 1924 Sr ? Böhm 1933 S 180 Brada 1936 PN 200 Urban 1975 FL,PH 70 Kukla 1965 ČH 100 Böhm 1935 PL 80 Böhm 1937 PN ? Šulc 1933 PL 80

Barva květu sČO Rp R sR R RsF tR R R ČF Č Ž tČF sR tR B B B RsF tRp Č tR+F R Ž sR ČtR B sR

Místo pěstování A,C,X A,C,O,P A,C,H,P A,B,C,P A,C,P A,P O,P C ? ? A,O O ? O,X,Z B,C B,B B B,C,K,P ? B,X ? B A,B,O A,C B,S B,C ? B,S

Böhm Urban Strnad Urban Brada Böhm Böhm Böhm Mikeš Strnad Urban Berger Večeřa Strnad Večeřa Benetka

R ČF Č ŽO+Č R ČF R tRF B+Ž sR O tČF R F OČ FRp

B,X ? ? ? B A,B,C,P A,B,P B A,B,C,P R A,C,O,P B,C,X ? A,R ? A,P,X

1938 1996 1976 1996 1933 1934 1938 1932 1927 1971 1978 1928 1973 2005 1970 1996 77

PL PH FL PH S ČH PN ČH,FL ČH ČH ČH ČH,FG ČH ČH ČH Sr

70 ? ? ? ? 80 280 70 80 ? 70 80 ? 110 ? 300

Odrůda Vlasta Burian Vltava Vyslanec Kalina Zborov Zlata Zlatá Praha Zlaté Jubileum Zlatý Dech Zorka Žlutá Zorina

Dokončení tabulky č.6. Výška rost. Šlechtitel Rok Skupina (cm) Böhm 1937 PL 70 Böhm 1936 PN 250 Böhm 1934 S,PH 200 Böhm 1935 PL 80 Večeřa 1975 FL 70 Böhm 1931 ČH,FL 70 Böhm 1938 FL 60 Böhm 1936 ČH ? Večeřa 1975 FL 80 Strnad ? FL ?

(ŽLEBČÍK, 2010)

78

Barva květu sČ FR Č ČtČ sŽ sR+sŽO sŽ O R+Č O

Místo pěstování B B,S,X B B,C A,C,X B,X A.C,P B A,C,O ?

10.2 Část obrazová Botanická Zahrada a rozárium Olomouc Fotografie č.4: Budování betonových útvarů, Foto archív 2009, Ing.Papež

Fotografie č.5: Betonová jezírka, foto archív 2009, Ing. Papež

79

Fotografie č.6: Rozárium v plném provozu, foto archív 2009,Ing.Papež

Fotografie č.7: Současná podoba (červen, 2009). foto Tereza Matoušková

80

Fotografie č.8: Současná podoba (červen 2009), foto Tereza Matoušková

Fotografie č.9: jaro 2009, foto Tereza Matoušková

81

Průhonice Botanická zahrada Akademie věd ČR Fotografie č.10. Botanická zahrada Akademie věd (červen 2009), Tereza Matoušková

Fotografie č. 11. Pnoucí růže, (červen 2009) Tereza Matoušková

82

Fotografie č. 12, sadové růže (červen 2009) Tereza Matoušková

Fotografie č. 13. Polyantky (červen 2009) Tereza Matoušková

83

Rozárium Lidice-Růžový sad Lidice Http://www.lidice-memorial.cz/RSrenovation_cz.aspx

Mapa parku zastoupení růží: růže mnohokvěté- značeno – červená růže velkokvěté –značeno –žlutá růže stromkové – značeno – oranžová růže miniaturní – značeno –tm. vínová růže pokryvné – značeno – růžová Obr. č.1 Mapa parku

84

Obr. č. 2 Obnova Růžového sadu Http://www.lidice-memorial.cz/RSrenovation_cz.aspx.

85

Fotografie č.14, současná podoba Růžového sadu Lidice (červen 2009) Tereza Matoušková

fotografie č. 15, záhony růží s místy k odpočinku (červen 2009) Tereza Matoušková

86

Rozárium při Středním odborném učilišti Fotografie č. 16: rozárium v Rajhradě , (12.8.2008), Ing. Zavadil

fotografie č.17: Záhony růží (srpen 2008) Tereza Matoušková

87

88