Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Výběr vhodné právní formy podnikání a návrh podnikatelského záměru salónu Šárka Diplomová práce
Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.
Brno 2012
Bc. Lenka Šejnohová
Ráda bych poděkovala JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D., vedoucí diplomové práce, za odborné vedení, ochotu, cenné rády a připomínky a čas věnovaný vedení této diplomové práce. Také bych ráda poděkovala paní Šárce Novotné za poskytnutí odborných rad a informací.
Prohlášení Prohlašuji, že diplomová práce je mým autorským dílem a zpracovala jsem ji samostatně, pod vedením vedoucí diplomové práce a s využitím odborné literatury uvedené v seznamu použité literatury. V Brně dne 20. května 2012
_______________________ Bc. Lenka Šejnohová
Abstract Šejnohová, L. Selection of appropriate legal forms of business and design a business plan salon Sarka. The Diploma thesis. Brno, 2012. This thesis deals with the choice of the legal form suitable for a starting entrepreneur, especially natural person, sole private business and limited liability company. The thesis is divided into a theoretical and practical part. The theoretical part describes legal forms of business that might be taken into consideration for a small enterprise, as well as business plan and marketing strategy. In the practical part the business plan of founding “Salon Šárka” is suggested and a concrete marketing strategy is determined. The goal of the thesis is recommending starting entrepreneurs the most suitable legal form of business and suggesting the business plan of a concrete subject. Keywords Legal form of business, business plan, a hairdresser.
Abstrakt Šejnohová, L. Výběr vhodné právní formy podnikání a návrh podnikatelského záměru salónu Šárka. Diplomová práce. Brno, 2012. Diplomová práce se zabývá výběrem právní formy podnikání vhodné pro začínající malé podnikatele, zejména podnikání fyzické osoby, osobní obchodní společnosti a společnost s ručením omezením. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány právní formy podnikání připadající v úvahu pro malého podnikatele, dále podnikatelský záměr a marketingová strategie. V praktické části je navržen podnikatelský záměr založení salónu Šárka a určení konkrétní marketingové strategie. Cílem práce je doporučit začínajícím podnikatelům nejvhodnější formu podnikání a navrhnout podnikatelský záměr konkrétního subjektu. Klíčová slova Právní forma podnikání, podnikatelský záměr, kadeřnictví.
Obsah
6
Obsah 1
Úvod a cíl práce
11
1.1
Úvod ................................................................................................................ 11
1.2
Cíl práce .......................................................................................................... 12
2
Metodika
13
3
Literární rešerše
14
3.1
Rozhodování o právní formě podnikání.................................................... 14
3.1.1
Podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění... 16
3.1.2
Komanditní společnost......................................................................... 19
3.1.3
Veřejná obchodní společnost ............................................................... 21
3.1.4
Společnost s ručením omezeným........................................................ 22
3.2
Podnikatelský plán ........................................................................................ 24
3.2.1 4
Struktura podnikatelského plánu ....................................................... 25
Vlastní práce
33
4.1
Vyhodnocení alternativ právní formy podnikání..................................... 33
4.2
Podnikatelský plán ........................................................................................ 35
4.2.1
Titulní strana.......................................................................................... 35
4.2.2
Popis podniku........................................................................................ 36
4.2.3
Analýza vnějšího prostředí.................................................................. 37
4.2.4
SWOT analýza ....................................................................................... 48
4.2.5
Marketingový plán................................................................................ 50
4.2.6
Finanční plán.......................................................................................... 53
4.2.7
Posouzení efektivnosti projektu.......................................................... 59
5
Diskuse
62
6
Závěr
65
Obsah
7
7
Literatura
67
A
Ceník služeb kadeřnického salónu Šárka
72
Seznam obrázků a grafů
8
Seznam obrázků a grafů Obr. 1 Hybné síly konkurence v odvětví dle Portera Zdroj: Vlastnicesta.cz, 2010
29
Obr. 2 Počet obyvatel dle pohlaví v Jihomoravském kraji Zdroj: data ČSU
45
Graf č.1 Podíl domácností s připojením k internetu na celkové populaci České republiky Zdroj: data ČSU
40
Graf č.2 Podíl domácností s připojením k internetu v Jihomoravském kraji na celkové populaci v České republice Zdroj: data ČSÚ
41
Graf č.3 Využívání internetu jedinci dle socio-demografických skupin v roce 2006 a 2011 Zdroj: ČSU
41
Seznam tabulek
9
Seznam tabulek Tab. 1 Paušální výdaje z příjmu ze živnostenského podnikání dle zákona o dani z příjmu pro rok 2011
18
Tab. 2 Výhody a nevýhody podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná
19
Tab. 3
Výhody a nevýhody komanditní společnosti
21
Tab. 4
Výhody a nevýhody veřejné obchodní společnosti
22
Tab. 5
Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným
24
Tab. 6
Výkaz cash flow sestavený přímou metodou
31
Tab. 7
Stanovení vah kritérií
34
Tab. 8
Vyhodnocovací tabulka variant právní formy podnikání
34
Tab. 9
Vyhodnocovací tabulka variant právní formy podnikání
35
Tab. 10
Úrokové sazby
39
Tab. 11
Silné a slabé stránky kadeřnictví Jenisej
43
Tab. 12
Silné a slabé stránky Studia Belle
44
Tab. 13
Silné a slabé stránky kadeřnictví Táňa Kmenta
44
Tab. 14
SWOT analýza kadeřnického salónu Šárka
49
Tab. 15
Náklady na vybavení provozovny kadeřnictví Šárka
54
Tab. 16
Celkové náklady kadeřnictví za rok 2013 a 2014 v Kč
54
Tab. 17
Plánované průměrné měsíční tržby kadeřnictví Šárka
57
Tab. 18
Predikce výnosů kadeřnictví Šárka v roce 2013 a 2014
57
Tab. 19
Předpokládaný výsledek hospodaření v prvních dvou letech
58
Seznam tabulek
10
Tab. 20
Predikce Cash flow v prvních dvou letech
59
Tab. 21
Předpokládané výdaje na pořízení investice
60
Tab. 22
Predikce cash flow po dobu provozu investice
60
Tab. 23 %
Kumulativní součet diskontované CF při míře výnosnosti 80 61
Úvod a cíl práce
11
1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Drobní podnikatelé představují nedílnou součást struktury vyspělé tržní ekonomiky. Jsou flexibilnější a dokáží se lépe přizpůsobovat změnám v podnikatelském prostředí. Mohou pomoci rozvoji některých regionů, zvláště obcím a menším městům. V současném období rozvíjející se hospodářské krize může vznikající podnikatelský subjekt poskytnout pracovní příležitost pro rozšiřující se řadu nezaměstnaných. Drobné podnikání se ukázalo v některých oblastech efektivnější než podnikání „ve velkém“. Příkladem může být oblast služeb. Významnost a perspektivu malého a středního podnikání potvrzuje i snaha Evropské unie o rozvoj tohoto podnikání, kdy patří k jejím prioritám a je podporována v rámci jejích výzkumných programů. Založení vlastního podniku je touhou mnoha lidí. Ovšem každý nemá potřebné znalosti, dovednosti či zkušenosti podnikatele. Podnikatel před vlastním „rozjetím“ podnikání si musí odpovědět na mnoho otázek. Mám vhodné odborné předpoklady? Jakou právní formu podnikání mám zvolit? Mohu splnit zákonné požadavky? Jaké finanční prostředky budu potřebovat? Mám je k dispozici? Jsou reálně dostupné formou bankovních úvěrů? Mám vhodné prostory? Jsem odpovědný, pracovitý, stresu odolný a umím řešit problémové situace? Budu mít podporu nejbližší rodiny? Dokáži efektivně komunikovat s orgány státní správy? Je velmi podstatné, aby si podnikatel uměl odpovědět na uvedené otázky i otázky další, které vyvstanou při zvažování zahájení podnikání. Stěžejním bodem rozhodování je volba vhodné právní formy podnikání. Podnikatel má na výběr z mnoha různých možností. Může podnikat jako osoba fyzická či právnická. U osoby právnické existují další varianty v podobě osobních či kapitálových obchodních společností nebo družstev. V posledních letech, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, vyvstaly nové možnosti podnikání v rámci celé EU jako např. Evropská společnost či Evropská družstevní společnost. Zvolená právní forma podniku ovlivní vztah podnikatele k okolí, zejména však jeho přístup k cizímu kapitálu. Právní forma a na ni navazující název podniku také signalizuje ostatním rozměr podnikatelských aktivit, a proto by mu měla odpovídat. Tato volba není nevratná, ale správné rozhodnutí na počátku předejde mnoha komplikacím a dodatečným nákladům spojených s jeho změnou.
Úvod a cíl práce
12
Jako odpověď na vyvstalé otázky může posloužit vytvoření podnikatelského plánu, též označovaného jako podnikatelský záměr či business plán. Sestavení podnikatelského plánu není snadnou záležitostí a zabere také spoustu času. I proto jej mnoho začínajících podnikatelů chybně považuje za zbytečný a nepotřebný dokument. Podnikatelský plán je naopak klíčovou náležitostí při zahájení podnikatelské činnosti a předpokladem pro úspěšné fungování v budoucnu. Zde si podnikatel ujasňuje veškeré budoucí aktivity. Ať už bude sloužit pouze podnikateli pro utřídění myšlenek nebo jako prostředek pro získání dodatečného kapitálu, vždy by měl být pravdivý, realistický a přiměřeně ambiciózní. Při zpracování podnikatelského plánu se podnikatel podrobně seznámí s podnikatelským prostředím. Součástí plánu je právě kromě definice podnikatelských aktivit také analýza trhu a konkurence, sestavení finančního plánu, stanovení prodejní ceny produktů či služeb, výběr prodejních cest nebo možnost využití některých forem podpor a dotací. Sledování tržního prostřední i konkurence by nemělo končit sestavením podnikatelského plánu, ale mělo by pokračovat po celou dobu trvání podnikatelské činnosti. Vnější prostředí podniku není stálé, a proto je nutné ho průběžně analyzovat, aby byl podnikatel lépe připravený a schopný reagovat nebo se přizpůsobovat změnám okolí. Zahájení podnikání je zejména pro malého podnikatele zásadním rozhodnutím, které ovlivní celý jeho život. Proto by se nemělo jednat o ukvapené rozhodnutí. Naopak by mělo jít o delší proces postupného zkoumání a zvažování různých variant. Na konci procesu by mělo dojít k výběru nejvhodnější přípustné varianty.
1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je zvolit nejvhodnější právní formu podnikání pro začínající podnikatelku. Dále na základě vybrané varianty právní formy vytvořit realizovatelný podnikatelský záměr. Vytvořený podnikatelský záměr by měl posloužit pro důkladné upřesnění podnikatelské činnosti a zvážení všech rizik plynoucích z této činnosti. Dílčí cíl spočívá v provedení analýzy tržního prostředí a konkurence. Dalším dílčím cílem je zpracování finančního plánu pro převedení zamýšlených podnikatelských aktivit do podoby finančních ukazatelů. Dílčím cílem je také posouzení efektivnost investice. V neposlední řadě představuje dílčí cíl i sestavení návrhu marketingové strategie prostřednictvím marketingového plánu.
Metodika
13
2 Metodika Náplň diplomové práce spočívá ve volbě vhodné právní formy a návrhu podnikatelského plánu pro konkrétního podnikatele. Práce je dle doporučení týkajících se odborných textů členěna do několika částí. První část práce, nazvaná literární rešerše, nás uvádí do zkoumané problematiky. Témata právních forem v podnikání a podnikatelského plánu jsou zde popsány v kontextu soudobé odborné literatury. Byly vybrány podstatné informace k dané problematice z české i zahraniční literatury. Veškeré použité zdroje jsou uvedeny na závěr v přehledu literatury. Literární rešerše sloužila jako podklad pro zpracování další části práce nazvané Vlastní práce. Zde byly porovnány varianty právních forem a na základě vybrané varianty sestaven podnikatelský plán se všemi náležitostmi. Zpracování diplomové práce probíhalo v několika krocích. Prvním krokem bylo studium dostupné odborné literatury zabývající se tématikou zahájení podnikání, právních typů společností a živnostenského podnikání, podnikatelského plánu a v neposlední řadě marketingu. Při zpracování byly využity také zdroje internetové. Jednalo se zejména o internetové články o novinkách a trendech z oblasti kadeřnických služeb, webové stránky potenciálních konkurentů, dodavatelů a aktuální data z Českého statistického úřadu. Poté následovala série schůzek s paní Šárkou Novotnou, která poskytla potřebné údaje pro sestavení podnikatelského plánu a blíže mě seznámila se specifiky kadeřnických služeb. Ve vlastní práci byla využita metoda analýzy sekundárních dat při průzkumu trhu a konkurence. Zpracována byla PESTLE analýza vnějšího prostředí, která identifikovala podstatné faktory okolí potenciálně ovlivňující zamýšlené podnikání. Na PESTLE analýzu navazuje Porterova analýza hybných sil v odvětví kadeřnických služeb. Jako důležitý podklad pro obě analýzy posloužila data z internetu, zejména ze stránek Českého statistického úřadu, stávajících konkurentů a prodejců kadeřnických produktů. Matematické metody byly použity při sestavení finančního plánu, konkrétně při výpočtu předpokládaných nákladů, výnosů a hodnocení efektivnosti investice podle jednotlivých ukazatelů. V závěru práce posloužila metoda indukce k zhodnocení navrženého podnikatelského plánu. Na základě zjištěných poznatků při plnění cílů práce bylo vyjádřeno stanovisko autora k realizovatelnosti podnikatelských aktivit.
Literární rešerše
14
3 Literární rešerše 3.1 Rozhodování o právní formě podnikání Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí na počátku podnikání spočívá ve správně zvolené právní formě podnikatelské činnosti. Zejména začínající podnikatelé podceňují váhu tohoto strategického rozhodnutí. Podceňují řadu faktorů, které dlouhodobě ovlivňují jeho činnost. I když lze právní formu podnikání v čase měnit, je třeba počítat s jistou finanční i administrativní náročností. Správná volba ještě před zahájením činnosti ušetří tolik vzácné finanční prostředky pro malého podnikatele. (Staňková, 2007) Proces rozhodování znamená posuzování více možných variant a zvolení nejvhodnější z nich k realizaci. Rozhodování patří k nejvýznamnějším činnostem podnikatele. Přiměřenost a kvalita rozhodovacího procesu zásadně ovlivňuje efektivnost a budoucí vývoj podnikatelské aktivity. Při řešení strategický problémů se doporučuje postupovat po jednotlivých etapách. Nejdříve se provede analýza okolí, kdy se zjišťují podmínky vyvolávající nutnost rozhodování, identifikaci problému a jeho příčin. Dále se navrhuje řešení, při čemž jsou hledány a tvořeny možné varianty. V následné etapě se volí konkrétního řešení. Obsahem poslední etapy je kontrola vybraného řešení založená na konfrontaci skutečně dosažených výsledků se stanovenými, předpokládanými cíli. (Machalová, 2007) Kvalitu rozhodovací procesu významně ovlivňují stanovená kritéria hodnocení. Kritéria hodnocení by měla vycházet z předpokládaných cílů, jež se chce dosáhnout. Při výběru z možných variant řešení lze využít jednokriteriální či vícekriteriální metodu hodnocení. Při využití vícekriteriální metody se stanovuje více kritérií hodnocení. Soubor kritérií musí být úplný, jednoznačný a srozumitelný. Každý aspekt by měl vstupovat do hodnocení právě jenom jednou. Počet kritérií by neměl být příliš velký. Na konci hodnocení variant řešení vzhledem ke zvoleným kritériím je sestaveno preferenční uspořádání variant. První varianta je tudíž nejvýhodnější. Stanovení tohoto uspořádání není snadnou záležitostí. Složitost se zvyšuje s rostoucím počtem kritérií i velikostí souboru variant. Problém spočívá také ve faktu, že většina kritérií není vyjádřena ve stejných jednotkách, a proto se provádí převod na stejnou jednotku. Přijatá varianta řešení také závisí na významu, který subjektivně podnikatel přikládá daným kritériím řešení. Váhy kritérií mohou být přisuzovány následujícími metodami:
Literární rešerše
15
• na základě bodové stupnice, kdy se jednotlivým kritériím přiřadí určitý počet bodů ze svolené stupnice, • alokací 100 bodů, kdy se mezi zvolená kritéria rozdělí 100 bodů dle významnosti, • preferenčním uspořádáním, při kterém se váha kritéria porovnává s nejméně významných kritériem, • metodou párového srovnání, kdy se pro kritérium zjišťuje počet preferencí vůči všem ostatním kritériím, • Saatyho metodou, kdy se také zjišťují preferenční vztahy dvojic kritérií a poté se stanovuje velikost preference pomocí počtu bodů zvolené stupnice, • stromem kritérií, pokud je více než deset kritérií, kritéria se seskupí do dílčích skupin, jimž jsou přiřazeny jednotlivé váhy, kritériím se přiřadí i váhy v rámci skupiny, dané váhy se u kritérií vynásobí. (Machalová, 2007) Vybraná varianta řešení by měla být realistická a neměla by porušovat omezující podmínky. (Machalová, 2007) Jednotlivé právní formy podnikání jsou specifické způsobem řízení, odpovědností společníků za riziko či způsobem zdaněním. V převážné míře je tato volba v režii podnikatele, ale u některých činností, např. bank, je předepsána zákonem. (Nývltová, Marinič, 2010) Na počátku procesu volby právní formy se stanovují kritéria rozhodování podle individuálních potřeb podnikatele. Autoři Veber, Srpová (2008) i Synek a Kislingerová (2010) navrhují na zvážení níže uvedené skutečnosti: • způsob a rozsah ručení za závazky podniku, • oprávnění k vedení, zastupování podniku navenek, možnost spolurozhodování, • nutný počet osob zakladatelů, • velikost základního nebo počátečního kapitálu, • náročnost založení podniku, administrativa, výdaje spojené se založením a provozem podniku, • účast společníků podniku na zisku a ztrátě, • finanční možnosti podnikatele a přístup k cizím zdrojům, • daňové zatížení, • uveřejnění účetní závěrky v obchodním rejstříku. Veber a Srpová (2008) rozšiřují řadu kritérií o následující: • míra právní regulace podnikatelské činnosti, • rozsah zamyšlených podnikatelských aktivit,
Literární rešerše
16
• obor podnikatelské činnosti, • míra obtížnosti transformace právní formy jinou formu, zákonné povinnosti při přerušení či ukončení činnosti podnikání. Pro začínající malé podnikatele přicházejí v úvahu pouze některé formy podnikání. Mezi takové patří podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění, osobní obchodní společnosti, jimiž jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, a v neposlední řadě společnost s ručením omezeným. (Srpková, Řehoř, 2010) 3.1.1
Podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění
Provozování podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění patří mezi nejjednodušší formy podnikání. Právní přepisy živnostenského podnikání jsou shrnuty v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. K zákonu náleží pět příloh, ve kterých jsou taxativně vyjmenovány jednotlivé druhy živností. Živností se rozumí soustavná činnost, jež podnikatel provádí samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost pro dosažení zisku. Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Mezi živnosti ohlašovací řadíme živnosti volné, vázané a řemeslné. K provozování živností ohlašovacích stačí ohlášení na příslušném živnostenském úřadě podle bydliště. Podnikatel získá osvědčení ve formě výpisu ze živnostenského rejstříku. (BusinessInfo.cz) K získání oprávnění musí splňovat zákonem stanovené všeobecné podmínky: • dosažení 18 let věku, • způsobilost k právním úkonům, • trestní bezúhonnost. (Srpková, Řehoř, 2010) U živností řemeslných, vázaných a koncesovaných se vyžadují i podmínky zvláštní jako odborná způsobilost či praxe v oboru. Podmínkou provozování živnosti koncesované je získání koncese a pozitivní vyjádření místně příslušného orgánu státní správy. (Srpková, Řehoř, 2010) Zákon dovoluje, aby podnikatel provozoval více živností, pokud obdrží pro každou živnost příslušné oprávnění. Zákon také určuje překážky bránící provozování živnostenského podnikání: • byl-li na majetek podnikatele prohlášen konkurz, • byl-li podnikateli nařízen trest či sankce ve formě zákazu činnosti související s oborem živnostenského podnikání, • bylo-li podnikateli zrušeno živnostenské oprávnění, protože závažným způsobem porušil podmínky udělení koncese,
Literární rešerše
17
• neplní-li závazky vůči státu, • neprovozuje-li živnost déle než čtyři roky. (BusinessInfo.cz) Nesplňuje-li osoba výše zmíněné podmínky, může provádět příslušnou činnost prostřednictvím osoby odpovědného zástupce, který veškeré podmínky splňuje. Odpovědný zástupce musí být osoba fyzická a musí být s podnikatelem ve smluvním vztahu. (Nývltová, Marinič, 2010) Fyzické osoby provozující živnost ručí za závazky z podnikání celým svým majetkem, tedy i osobním. Činnost provozuje pod vlastním jménem a příjmením, případně lze využít odlišující dodatek nebo jiné označení. Podnikatel je registrován v živnostenském rejstříku. Může požádat i o zápis do obchodního rejstříku, čímž by získal obchodní firmu. V důsledku registrace do obchodního rejstříku vzniká povinnost vést účetnictví. Účetnictví musí vést také podnikatel, jehož obrat přesáhl 25 000 000 Kč za bezprostředně předcházející kalendářní rok. Ostatní podnikatelé se mohou rozhodnout mezi vedením účetnictví a daňovou evidencí. (Nývltová, Marinič, 2010) Zisk podnikatele podléhá dani z příjmu fyzických osob. Základ daně z příjmu ovlivňují příjmy podnikatele. Příjmy se snižují o výdaje na jejich dosažení a lze je uplatnit třemi způsoby: 1.
Na základě vedeného účetnictví.
2.
Na základě vedené daňové evidence, jenž obsahuje záznamy o příjmech a výdajích, členěných pro potřeby zjištění základu daně, a záznamy o majetku a závazcích.
3.
Procentem z příjmu předepsaným zákonem o dani z příjmu. (Nývltová, Marinič, 2010)
Literární rešerše
18
Tab. 1 Paušální výdaje z příjmu ze živnostenského podnikání dle zákona o dani z příjmu pro rok 2011
Druh činnosti Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslná výroba Všechny živnosti kromě zemědělské a řemeslné výroby Podnikání dle zvláštních předpisů, z užití průmyslových práv či jiného duševního vlastnictví Pronájem majetku zařazeného do podnikání a samostatná výdělečná činnost
Paušální výdaj z příjmů 80 % 60 % 40 %
30 %
Zdroj: Zákon o dani z příjmu, 2011
Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění může podnikat za spolupráce druhého z manželů nebo osoby žijící ve společné domácnosti. Při určení daně pak může podnikatel zákonem stanoveným způsobem rozdělit příjmy i výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmu na tyto osoby. Výsledný zisk je zdaněn 15% sazbou pro rok 2012. Podnikatel má možnost uplatnit různé slevy, např. slevu na poplatníka, na vyživované osoby. Současně musí odvádět pojistné na zdravotním a sociálním pojištění, které není považováno za výdaj pro dosažení, udržení a zajištění příjmů. Povinné sociální pojištění zde zahrnuje pouze důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění není povinnou složkou a jeho placení je zcela dobrovolné. Sazba pro zdravotní pojištění činní i v roce 2012 13,5 % z vyměřovacího základu. (Nývltová, Marinič, 2010)
Literární rešerše Tab. 2
• • • • • • •
•
19
Výhody a nevýhody podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná
Výhody Není třeba počáteční kapitál Nízké náklady na založení Poměrně rychlé a snadné založení a zahájení činnosti Odpadají složité formální i právní povinnosti Samostatnost podnikatele a volné rozhodování Volba mezi vedením účetnictví či daňové evidence Lze pro zjištění dílčího základu daně uplatnit výdaje procentem z příjmů Pro snížení daňové povinnosti je možné uplatnit nezdanitelné částky základu daně i odčitatelné položky
Nevýhody •
•
• •
•
Vysoké riziko spojené s neomezeným ručením podnikatele celým svým majetkem Vysoké nároky na odborné i ekonomické znalosti podnikatele Omezený přístup k cizím zdrojům Méně výhodné postavení při uzavírání obchodních smluv Možné finanční problémy mohou ovlivnit rodinný život podnikatele
Zdroj: Veber, Srpová, 2008, vlastní práce
3.1.2
Komanditní společnost
Komanditní společnost je typem osobní obchodní společnosti. Podnikání touto formou má své kořeny již ve středověku. V posledních letech, vzhledem k rostoucímu využívání společnosti s ručením omezeným, její použití v praxi klesá. (Srpková, Řehoř, 2010) Právní úprava je obsažena v obchodním zákoníku. Zde je stanoveno, že se úprava komanditní společnosti z části řídí ustanoveními o veřejné obchodní společnosti a právní postavení komanditistů je upraveno v ustanoveních o společnosti s ručením omezeným. Komanditní společnost upravují právní předpisy osobní i kapitálové společnosti. (Businesscenter.cz, 2011) Komanditní společností se rozumí právnická osoba založená nejméně dvěma osobami, z nichž jedna musí být v postavení komanditisty a druhá v postavení komplementáře. Komanditistou a komplementářem může být osoba fyzická i právnická. Postavení společníků se liší ve způsobu ručení. Komanditista ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, který je zapsán v obchodním rejstříku. Oproti tomu komplementář za závazky společnosti ručí celým svým majetkem. (Srpková, Řehoř, 2010)
Literární rešerše
20
Společnost se zakládá společenskou smlouvou, jež musí mít písemnou formu. Zákon v tomto případě nevyžaduje provedení smlouvy notářským zápisem. Kromě povinných náležitostí jako u veřejné obchodní společnosti musí smlouva navíc obsahovat určení, kdo ze společníků je komanditista a kdo komplementář. U komanditisty dále musí být zapsána výše jeho vkladu s rozlišením, zda se jedná o vklad peněžitý či nepeněžitý a čím je tvořen. Minimální výše vkladu komanditisty je 5 000 Kč. Komanditní společnost je registrována v obchodním rejstříku pod názvem obchodní firmy. Obchodní firma dle zákona musí obsahovat dovětek „komanditní společnost“ či zkratku „kom. spol.“ nebo „k. s.“ Obchodní vedení náleží pouze komplementářům. V dalších záležitostech rozhodují všichni společníci společně, každý má při rozhodování jeden hlas, pokud v rámci společenské smlouvy nestanoví jinak. Komanditista má právo nahlížet do účetních knih a dokladů a kontrolovat obsažené údaje. Nevztahuje se na něj zákaz konkurence. Rozdělení zisku u komanditní společnosti je dispozitivní, lze jej změnit společenskou smlouvou. Zisk společnosti se může rozdělit na část připadající komplementářům a část připadající komanditistům. Komplementáři si svoji část zisku rozdělí rovným dílem, komanditisté dle výše svých splacených vkladů. Pokud je na konci účetního období vykázána ztráta, podílí se na její úhradě komplementáři rovným dílem, komanditisté pouze bylo-li tak sjednáno ve společenské smlouvě. Předepsaná právní úprava rozdělení zisku a podíl na ztrátě je kogentního charakteru. Lze jej upravit ve společenské smlouvě. (Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, 2011) Komanditní společnost je osobou právnickou, z čehož plyne povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Společnost vede účetnictví ode dne vzniku až do dne zániku. Při jejím založení se ke dni zápisu do obchodního rejstříku sestavuje soupis majetku a zdrojů, zároveň se sestavuje počáteční rozvaha a otevírají účetní knihy. (Účetní kavárna.cz) Z daňového hlediska je nutné rozlišit výsledek hospodaření na část náležející komanditistům a část náležející komplementářům. Zisk komanditistů podléhá dani z příjmu právnických osob, naopak zisk komplementářů je zdaněn daní z příjmu fyzických osob. Komanditisté jsou povinni ze svých podílů odvést srážkovou daň z příjmu z kapitálového majetku. Srážková daň nebo také zvláštní sazba daně činní 15 % pro rok 2012. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Literární rešerše Tab. 3
• • •
•
21
Výhody a nevýhody komanditní společnosti
Výhody Není nutný vysoký počáteční kapitál Komanditista nemá zákaz konkurence Podíl na zisku komplementářů podléhá dani z příjmu fyzických osob a pojistnému sociálního pojištění Lze společnost za určitých podmínek přeměnit bez likvidace na veřejnou obchodní společnost
Nevýhody • •
•
•
Komplementáři ručí neomezeně za závazky společnosti Společenskou smlouvu je možné měnit pouze se souhlasem komanditistů a komplementářů Podíl na zisku komanditistů podléhá dani z příjmu právnických osob a po vyplacení navíc ještě snížen o srážkovou daň Rozpor mezi prioritami společníků, každý z nich nese odlišnou míru rizika
Zdroj: Veber, Srpová, 2008, vlastní práce
3.1.3
Veřejná obchodní společnost
Veřejná obchodní společnost spadá do kategorie osobních obchodních společností a je osobou právnickou. Lze ji považovat za jednu z nejstarších a nejjednodušších typů obchodních společností. Může být založena pouze pro účely podnikání. Musí být založena minimálně dvěma osobami, fyzickými či právnickými, které musí splňovat požadavky živnostenského zákona. Do obchodního rejstříku se zapisuje pod názvem, tzv. obchodní firmou. Součástí obchodní firmy musí být označení „veřejná obchodní společnost“ nebo zkratky „v.o.s.“, „veř. obch. spol.“ Je-li v názvu jméno alespoň jednoho společníka, používá se dodatek „ a spol.“ (Srpková, Řehoř, 2010) Veřejná obchodní společnost se liší od komanditní společnosti v rozsahu ručení společníků. Zde ručí všichni společníci celým svým majetkem společně a nerozdílně za závazky společnosti. Nerozdílně znamená vzájemné propojení majetků společníků bez ohledu na míru účasti jejich vkladů do společnosti. (Srpková, Řehoř, 2010) Právní úprava je zakotvena v paragrafech 76 až 92 obchodního zákoníku. Společnost se zakládá společenskou smlouvou. Ještě před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí získat oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti. Nejčastěji se jedná o živnostenské oprávnění, jež vzniká dnem, kdy fakticky vzniká společnost. Zákon nestanovuje žádný základní kapitál. K řízení společnosti jsou oprávněni všichni společníci, pokud nestanoví
Literární rešerše
22
ve společenské smlouvě něco jiného. Dále se také na všechny společníky vztahuje zákaz konkurence. Společník tedy nesmí bez souhlasu ostatních společníků provozovat činnost v předmětu podnikání společnosti. Ve společenské smlouvě je možné sjednat nižší míru zákazu konkurence. (Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, 2011) Jelikož se jedná o právnickou osobu, vyplývá jí ze zákona povinnost vést účetnictví dle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zisk společnosti se rozděluje rovným dílem mezi jednotlivé společníky. Podle charakteru společníka, zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu, je zisk zdaněn daní z příjmu právnické či fyzické osoby. Společnost sama o sobě nepodává daňové přiznání. Zdaňují se pouze podíly společníků. (Podnikatel.cz) Tab. 4
• • • •
Výhody a nevýhody veřejné obchodní společnosti
Výhody Není požadován počáteční kapitál Snadný výstup společníka ze společnosti Snadnější přístup k cizímu kapitálu Zisk společnosti se rozdělí mezi společníky, a tudíž podléhá dani z příjmu fyzických osob
Nevýhody • •
• •
Neomezené ručení společníků Společníci musejí být nejméně dva, nesení osobního rizika může způsobovat konflikty Pro všechny společníky platí zákaz konkurence Založení společnosti pouze za účelem podnikání
Zdroj: Veber, Srpová, 2008, vlastní práce
3.1.4
Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným řadíme mezi kapitálové obchodní společnosti. V České republice patří k nejrozšířenější formě podnikání právnických osob. Jedná se o podstatně jednodušší formu kapitálové společnosti, než je akciová společnost. Časté využívání této společnosti v praxi může být ovlivněno i stále klesající sazbou daně z příjmu právnických osob, níž je příjem společnosti zdaněn. (Srpková, Řehoř, 2010) Společnost s ručením omezeným může být založena i jednou osobou fyzickou nebo právnickou. Jediný zakladatel společnosti ovšem nesmí být jediným zakladatelem či společníkem v jiné společnosti s ručením omezeným. Maximální počet zakladatelů činní padesát osob. (Srpková, Řehoř, 2010) Také u této společnosti vyžaduje zákon pro založení společenskou smlouvu. Obchodní zákoník umožňuje doplnění, rozšíření či změnu některých
Literární rešerše
23
daných ustanovení. Předepsaná je písemná podoba smlouvy ztvrzena notářským zápisem. Pokud společnost zakládá pouze jedna osoba, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina. (Srpková, Řehoř, 2010) Obchodní firma musí obsahovat dodatek „společnost s ručením omezeným“ nebo „ spol. s.r.o.“ či „s.r.o.“. Minimální výše základního kapitálu musí činit 200 000 Kč. Každý společník se podílí na základním kapitálu pouze jedním vkladem, jenž musí dosahovat alespoň výše 20 000 Kč. Vklad společníka může mít nepeněžní povahu. Lze vložit např. vybavení, stroje či nářadí. Vše musí být ocenitelné znalcem. Vkladem nemůže být práce. Dříve než je podán návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, musí být splaceno celé emisní ážio a u každého peněžitého vkladu minimálně 30 %. Celkem však musí souhrn peněžitých i nepeněžitých vkladů dosahovat nejméně 100 000 Kč. U jednoho zakladatele musí být splacen celý základní kapitál. Podnikatelé často mylně předpokládají nedotknutelnost základního kapitálu společnost. Po založení společnosti se stává jejím majetkem a lze jím volně disponovat, nakupovat zásoby, platit závazky atd. (Businesscenter.cz) Společnost ručí za závazky celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně do výše všech nesplacených částí vkladů společníků zapsaných v obchodním rejstříku. (Businesscenter.cz) Mezi orgány společnosti patří jednatel, valná hromada a zákonem nepovinná dozorčí rada. Jednatel či více jednatelů jsou statutárním orgánem a mohou jednat jménem společnosti. Právně zodpovídají za chod společnosti, vedou účetnictví, spolupracují s úřady. Nejvyšším orgánem je valná hromada společníků. Valná hromada jmenuje a odvolává jednatele, může měnit společenskou smlouvu a stanovy a schvaluje účetní závěrku. Může jmenovat členy dozorčí rady, která se zřizuje u společnosti s.r.o. jen velmi výjimečně. (Businesscenter.cz) Změna vlastnictví podílu ve společnosti se řídí podle společenské smlouvy a bývá značně komplikovaná. Ohrožení společnosti spočívá v úmrtí společníka, kdy problémy v dědickém řízení mohou dokonce způsobit zánik společnosti. Negativním aspektem pro zvolení s.r.o. může být dvojí zdanění výnosu společníků společnosti. Nejdříve je zdaněn zjištěný výsledek hospodaření společnosti. Pokud dojde k naplnění rezervního fondu, který má povinnost zřizovat, může valná hromada rozhodnout o rozdělení zisku mezi vlastníky. Vlastníci musí odvést 15% srážkovou daň z kapitálového výnosu z podnikání. Společnost s ručením omezeným podléhá také daním nepřímým, např. daň z přidané hodnoty. DPH je zúčtována dle velikosti obratu společnosti. (Kislingerová, 2010)
Literární rešerše Tab. 5
• •
•
•
•
24
Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným
Výhody Společníci ručí za závazky společnosti omezeně Pokud není stanoveno ve společenské smlouvě jinak, nevztahuje se na společníky zákaz konkurence Možnost vložení nepeněžitého vkladu do společnosti Vyplacené podíly na zisku společníkům nepodléhají pojištěnu sociálního pojištění Možnost ustavení kontrolního orgánu
Nevýhody • • •
•
Založení společnosti je administrativně náročnější Náročnější chod společnosti, např. svolání valné hromady Možnost menší důvěryhodnosti u obchodních partnerů z důvodu omezeného ručení společníků Zisk společnosti podléhá dani z příjmu právnických osob, vyplacené podíly společníkům dále zdaněny zvláštní sazbou daně
Zdroj: Veber, Srpová, 2008, vlastní práce
3.2 Podnikatelský plán McKeever (2011) popisuje podnikatelský plán jako písemný dokument, jež detailně popisuje a analyzuje budoucí podnikatelské aktivity. Slouží podnikateli k ujasnění finančních aspektů podnikání, kdy prostřednictvím něj zjišťuje potřebu finančních prostředků pro zahájení činnosti a odhaduje výnos, který se vrátí zpět. (McKeever, 2011) Podnikatelský plán popisuje podstatné vnitřní i vnější faktory ovlivňující podnikatelskou činnost. Měl by pomoci ujasnit odpovědi na otázky: „Kde jsme?“, „Kam se chceme dostat?“, „Jak se tam dostaneme?“. (Srpková, Řehoř a kol., 2010) Podnikatelský plán by měl sloužit hlavně podnikateli k interním účelům. Pro vnitřní uživatele plní funkci nástroje analýzy a poté integruje informace pro vytvoření konkrétních cílů a vizí. Jako ucelený dokument komplexně popisuje strategii, prostřednictvím které chce podnikatel dosáhnout v daném období předem stanovených cílů. Lze jej také využít jako nástroj realizace závažných budoucích změn. Často se využívá i k posouzení technické a ekonomické realizovatelnosti rozsáhlých investičních akcí. (Staňková, 2007) V praxi však bývá sestavován teprve tehdy, když ho požaduje banka, společník nebo investor. Firmě slouží jako plánovací nástroj, podklad pro
Literární rešerše
25
rozhodovací proces nebo jako nástroj kontroly. Externí subjekty, např. banka, na jeho základě analyzují schopnost podnikatele projekt realizovat. Zda se vyplatí do projektu investovat. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán zvyšuje šanci získat potřebný kapitál. (Srpková, Řehoř a kol., 2010) Při zpracování podnikatelského plánu by se měly dodržovat některé obecně platné zásady. Podnikatelský plán by tedy měl být: • Inovativní - jde o to, abych dokázal, že náš výrobek či služba dokáže uspokojovat potřeby zákazníků lépe než dosud a lépe než naše konkurence. • Srozumitelný a uvážlivě stručný – vyjadřovat se stručně, neprezentovat příliš mnoho myšlenek v jedné větě, přídavná jména volit opatrně a zbytečně s nimi neplýtvat, myšlenky vyjadřujeme stručně ale ne na úkor postižení hlavních faktů, důležitá je výstižnost. • Logický a přehledný – myšlenky by na sebe měly navazovat, musí být podloženy fakty, jednotlivá tvrzení by si neměla odporovat, pro přehlednost se hodí využití tabulek a grafů, např. časový harmonogram realizace podnikatelského plánu. • Pravdivý a reálný. • Respektující rizika – uvědomění si rizik a možné návrhy jejich eliminace nebo zmírnění zvyšují důvěryhodnost celého podnikatelského plánu. (Srpková, Řehoř a kol., 2010) Fotr a Souček (2005) uvádějí další požadavky na podnikatelský plán. Podle nich by měl podnikatelský plán zdůraznit prospěch z produktu či služby pro uživatele. Měl by demonstrovat konkurenční výhodu, silné stránky a kompetence manažera. Podat vysvětlení potenciálnímu poskytovateli kapitálu, jakým způsobem by získal vložený kapitál zpět i s patřičným zhodnocením. V případě předkládání bankovní instituci musí prokazovat schopnost hradit splátky a úroky z úvěru. Podnikatelský plán by neměl být příliš optimistický, protože to snižuje jeho důvěryhodnost u potenciálních věřitelů. Nesmí být ani příliš pesimistický. Podcenění plánu způsobuje snížení atraktivnosti pro investora. Důležité je nepodcenit ani formální úpravu a kvalitně ji zpracovat. (Fotr, Souček, 2005) 3.2.1
Struktura podnikatelského plánu
V současnosti neexistuje žádná právní norma, která by předepisovala přesnou strukturu podnikatelského plánu. Záleží pouze na podnikateli, jakou strukturu zvolí. (Srpková, Řehoř a kol., 2010)
Literární rešerše
26
Při sestavení podnikatelského plánu pro zcela nový podnik lze použít strukturu, jež bude obsahovat titulní stranu, popis podniku, externího prostředí, trhu, marketingový plán, operační plán, finanční plán a přílohy. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Titulní strana a obsah Titulní strana s identifikačními údaji podnikatele i podniku by měla být součástí sestavovaného plánu v případě, že bude předkládán dalším osobám. Dokument pak působí profesionálně a odborně. Pozitivně působí také umístění loga podniku. Za titulní stranou by měl následovat obsah celého dokumentu, případně i seznam příloh pro snadnější a rychlejší orientaci v něm. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Popis podniku V následující části podnikatelského plánu se detailně, jasně a výstižně popisuje zakládaný podnik. Specifikuje se především zákonná forma podniku a druh živnosti, jež bude provozovat. Blíže se zde vysvětluje poskytovaný produkt či služba, jejich silné stránky a konkurenční výhody podnikatele. Uvádí se kontaktní údaje o místě provozovny s přiblížením, zda je umístěna v prostorách ve vlastnictví podnikatele či jsou prostory pronajaty. Pokud se jedná o pronájem, mělo by se uvést, jak má podnikatel zajištěnou výpovědní lhůtu v nájemní smlouvě a jakým způsobem by v případě výpovědi postupovat, aby neohrozil provoz podnikatelské činnosti. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Lokalita provozovny výrazně ovlivňuje podnikatelskou činnost. Proto by měl podnikatel podle Fotra a Součka (2005) posoudit její vhodnost z hlediska infrastruktury, finančních a daňových aspektů, klimatických podmínek a v neposlední řadě z hlediska ekologických požadavků. V rámci infrastruktury lokality provozovny je podstatné zvážit dopravní dostupnost, úroveň komunikačních zařízení, energetické zdroje, disponibilitu kvalifikovaných lidských zdrojů, dostupnost stavebních, montážních i opravářských kapacit a možnost likvidace či ukládání odpadu. (Fotr, Souček, 2005) Dále je vhodné v této části uvést způsob, kterým bude vedeno účetnictví. Větší důvěryhodnosti nabývá podnikatelský záměr informováním o pojištěních, jež hodlá podnikatel realizovat. Lze zde prezentovat formu, kterou chce podnikatel využít pro odlišení od konkurence a lepší identifikaci pro zákazníky. Firmu může prezentovat prostřednictvím loga, vizuálního stylu či typem písemností. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Analýza externího prostředí
Literární rešerše
27
Před započetím podnikatelské činnosti by měl podnikatel poznat a zhodnotit okolí, které bude značným způsobem ovlivňovat jeho činnost. Důležité je co nejpřesněji definovat trh, na který chce vstoupit a poté ho důkladně prozkoumat. K tomuto účelu mohou být využity např. PESTLE analýza či Porterův model konkurenčních sil v odvětví. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) • PESTLE analýza PESTLE analýza patří k hojně využívané metodě zkoumání makroprostředí firmy. Při využití této analýzy se sledují faktory okolního prostředí, jež přímo ovlivňují podnikatelskou činnost. Faktory okolí se uspořádají do šesti skupin a pak se zohledňuje jejich vliv na chod podniku. (Haberberg, Rieple, 2008) Faktory vnějšího prostředí rozdělíme do následujících skupin: Politické faktory • • • • •
Politika vlády, ideologie Války, občanské nepokoje Terorismus Obchodní politika Zájmové skupiny
Ekonomické faktory • • • • • •
Ekonomický růst Chování konkurence, dodavatelů Měnový kurz Daňová politika státu Mzdové tarify Ceny materiálu a služeb
Sociální faktory • • • • • • •
Demografický vývoj Životní styl Postoj k práci Diskriminace Sociální hodnoty a preference Pracovní mobilita Vzdělanost obyvatelstva
Technologické faktory • Rozšířenost výpočetní techniky • Inovace
Literární rešerše
• • • •
28
Úroveň internetového obchodování Nové výrobky a zařízení Logistika Metody a procesy výroby
Legislativní faktory • • • • •
Zákony a vyhlášky státu Harmonizace zákonů a daní Dodržování lidských práv Mezinárodní smlouvy a uskupení Mezinárodní obchodní spolupráce
Ekologické faktory • Ekologická uskupení • Omezení emisí, znečištění • Prevence před živelnými katastrofami • Hluk (Dědina, Odcházel, 2007) • Porterův model konkurenčních sil v odvětví Další analýza vnějšího prostředí se zaměřuje na zkoumání odvětví a jeho hybných sil. Michael Porter (1994) definoval pět základních konkurenčních sil, od nichž se odvíjí úroveň konkurence v odvětví a které zároveň ovlivňují potenciální ziskovost odvětví. Podle něj jsou největšími hybnými silami stávající konkurenti, nově vstupující firmy, vyjednávací schopnost dodavatelů a zákazníků a nebezpečí substitučních výrobků. (Porter, 1994)
Literární rešerše
29
Obr. 1 Hybné síly konkurence v odvětví dle Portera Zdroj: Vlastnicesta.cz, 2010
Provedené analýzy vnějšího prostředí mohou posloužit jako podklad pro stanovení příležitostí a hrozeb pro zamýšlený projekt podnikání. Při porovnání se stávající konkurencí lze identifikovat silné a slabé stránky podnikatele a budoucího podniku. Určením výše uvedených faktorů vznikne část SWOT analýzy, na jejímž základě mohou být vytvořeny možné strategie podniku. (Wupperfeld, 2003) Marketingový plán Marketingová strategie patří mezi nejdůležitější rozhodnutí podnikatele. Marketingové aktivity prostupují všemi částmi podnikového řízení, od nákupu zboží či služeb, přes výrobu, finance, přijímání nových zaměstnanců až po prodej produktů. Správně navržená strategie v oblasti marketingu by měla plnit následující cíle: • Určit potřeby a touhy zákazníků. • Jasně vymezit cílovou skupinu zákazníků a definovat způsoby komunikace s ní. • Identifikovat výhodu firmy oproti konkurenci a určit strategii, jak ji využít. • Být oporou při tvorbě komunikačního mixu. (Staňková, 2007) Zákazníci se liší svými přáními, věkem, bydlištěm nebo příjmem. Z důvodu roztříštěnosti trhu potenciálních zákazníků se provádí jeho segmentace. Trh se rozdělí na menší části, což umožní podnikateli lépe a intenzivněji plnit přání
Literární rešerše
30
svých zákazníků. Existuje celá řada segmentačních kritérií, podle níž lze trh rozčlenit. Často využívanými jsou demografické, geografické, psychografické a behaviorální kritéria. (Kotler, 2007) Velké firmy provádějí při určování potřeb svých zákazníků vlastní primární výzkumy. Tyto výzkumy jsou ale velmi finančně i časově náročné. Pro malé firmy nejsou realizovatelné, a proto především využívají sekundární data. Sekundární data lze čerpat z výzkumu Českého statistického úřadu, sledováním trendů a novinek v internetových článcích či odborných časopisech. Pokud je podnikatel v přímém kontaktu se zákazníkem, může sledovat jeho chování. (Staňková, 2007) Podkladem pro zpracování marketingového plánu, popřípadě marketingového mixu, může být zpracování SWOT analýzy s návrhem využití silných stránek firmy a příležitostí v okolí a bránění se hrozbám a odstranění slabých stránek. Marketingový mix poslouží malým podnikatelům jako vhodný přístup k formování marketingové strategie. V jeho rámci lze charakterizovat tzv. „4P“. Zde se řadí produkt, cenová politika, propagace jako způsob upozornění na sebe a distribuce určující způsob dostání produktu či služby k zákazníkům. Úspěšnost marketingového působení závisí především na kreativitě a neotřelosti podnikatele ve spojení s nepřetržitým sledováním vývoje trhu. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Finanční plán Sestavení finančního plánu je nejpodstatnější částí podnikatelského plánu. Prostřednictvím něj se převádí zamýšlené podnikání do podoby peněžních toků a zároveň se ověřuje reálnost podnikatelského plánu. Případně slouží k přesvědčení investora o výnosnosti plánu. Podnikatel zde může modelovat možné varianty budoucího vývoje – optimistické či pesimistické. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Dle časového období, na které je finanční plán sestavován, se rozlišují plány na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé plány mapují finanční prostředky po dobu kratšího časového horizontu do jednoho roku, např. čtvrtletní či měsíční. Jsou velmi podrobné. Pro roční časový horizont obsahují většinou plánovanou rozvahu, plán peněžních toků, plán výnosů, nákladů a tvorby zisku případně plán rozdělení ziku a plán externího financování. Plánované náklady zahrnují výdaje na zřízení a provoz podniku. Předpokládané náklady se odhadují poměrně přesně podle dostupných informací. Obtížnější situace nastává při plánování předpokládaných výnosů. Odhadovat příjmy z podnikatelské činnosti lze již s menší přesností a
Literární rešerše
31
spolehlivostí a do jisté míry budou odrazem úspěšnosti marketingového plánu. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Tab. 6
Výkaz cash flow sestavený přímou metodou
Počáteční stav peněžních prostředků +Příjmy za určité období -Výdaje za určité období Konečný stav peněžních prostředků Zdroj: Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek, Otrusinová, Kubíčková, 2011
Dlouhodobý finanční plán bývá sestavován na delší časové období, zpravidla na tři až pět let. Agreguje všechny dílčí oblasti finančního plánování a definuje souhrnné cílové ukazatele, kterých chce podnikatel v daném období dosáhnout. Sestavení dlouhodobého plánu by měla předcházet důsledná strategická analýza financí podniku i jeho okolí. Tím by se měla ověřit dosažitelnost předpokládaných cílů z hlediska zajištění nutných zdrojů a způsobů předcházení očekávaných rizik. Analýzou finančního plánu se posuzuje, zda vypracovaný plán vede k dosažení stanovených cílů. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) Posouzení investičního projektu Pokud rozhodujeme o nových investicích, měli bychom brát zřetel na dlouhodobé cíle podniku, čímž většinou bývá zvyšování majetků vlastníků. Nejlepšími kritérii hodnocení investičních projektů jsou finanční kritéria, která zohledňují hodnotu peněz v čase i možná rizika projektu. Mezi zmíněná kritéria patří metoda čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a metoda doby návratnosti. Pro jejich využití se předpokládá sestavení plánu peněžních toků investice. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) • Metoda čisté současné hodnoty Čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji na pořízení investice. Je to tedy dodatečný výnos, který získá podnikatel pořízením investice nad požadovanou míru výnosnosti. Za přijatelné investice lze považovat pouze investice, jejíž čistá současná hodnota je větší nebo roven nule, což zabezpečuje alespoň minimálně požadovaný výnos. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007)
Literární rešerše
32 n
ČSH = ∑ t =1
CFt − KV (1 + i) t
Hodnota ukazatele závisí na kvalitě plánu peněžních toků a požadované míře výnosnosti. S rostoucí požadovanou mírou výnosnosti se blíží nule. V případě, že se požadovaná míra výnosu zvyšuje úměrně riziku investice, může být investice s vyšší mírou rizika odmítnuta i při stejném peněžním toku jako méně riziková investice. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) • Metoda vnitřního výnosového procenta Vnitřní výnosové procento nebo též vnitřní míra výnosnosti investice vyjadřuje skutečnou míru výnosnosti investice, která bude dosažena realizací plánovaných příjmů a kapitálových výdajů. Představuje takovou výnosovou míru, při níž se diskontované příjmy vyrovnávají kapitálovým výdajům a při níž se hodnota čisté současné hodnota rovná nule. Lze se vypočítat postupným dosazením nebo použitím jednoduché interpolace. VVP = in +
ČSH n * (iv − i n ) ČSH n − ČSH v
Při použití interpolace se odhadnou dvě míry výnosnosti. První míra výnosu se odhadne, aby čistá současná hodnota byla kladná. Druhá výnosová míra se určí tak, aby čistá současná hodnota byla záporná. Přijatelná je investice, která má vyšší vnitřní výnosové procento než požadovanou míru výnosu. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007) • Metoda doby návratnosti investice Doba návratnosti se vypočte pomocí kumulovaného součtu předpokládaných diskontovaných příjmů v jednotlivých letech. V roce, ve kterém se diskontované příjmy vyrovnají kapitálovým výdajům, dojde k návratnosti investice. n
KV = ∑ t =1
CFt (1 + i) t
U tohoto kritéria se posuzuje doba, za kterou se podnikateli investovaný kapitál vrátí. Rozhodující je rychlost splacení investovaného kapitálu peněžními toky plynoucími z investice. Musí se jednat o investice, jejichž příjmy převýší plánované výdaje. (Koráb, Peterka, Řežňáková, 2007)
Vlastní práce
33
4 Vlastní práce 4.1 Vyhodnocení alternativ právní formy podnikání Paní Šárka Novotná má v úmyslu zahájit provoz kadeřnického salónu. Pro účel zamýšlené činnosti přicházejí v úvahu následující formy podnikání: • • • •
podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným.
Forma akciové společnosti nepřichází pro malé podnikání vůbec v úvahu, především z důvodu vysokého základního kapitálu a náročnosti na organizační a administrativní činnosti. Forma družstva byla vyloučena s přihlédnutím k zákonem stanovenému počtu zakladatelů, jež činí pět osob. Pro zvolení nejvhodnější právní formy podnikání se nejdříve musí definovat kritéria rozhodování. Nejdůležitější kritéria pro začínající podnikatelku představují náročnost založení a administrativní náročnost provozu podnikatelské činnosti. Náročností založení se rozumí nutné administrativní kroky a požadavky vyplývající z právních předpisů. Dalšími aspekty, které musí podnikatelka zvážit, jsou náklady na založení, zákonem požadovaný základní kapitál a počet zakladatelů. Nelze opomenout ani rozsah ručení podnikatelky za závazky vyplývající z její činnosti, daňové zatížení hospodářského výsledku či možnost přístupu k cizímu kapitálu. Dále se stanovují váhy definovaných kritérií pomocí bodové stupnice. Kritériím je přiřazena hodnota ze stupnice 1 až 5 podle důležitosti pro začínající podnikatelku. Hodnota 1 představuje nejdůležitější kritérium a hodnota 5 kritérium nejméně důležité. Váha kritéria se vypočte jako podíl příslušné bodové hodnoty a celkové sumy bodových hodnot všech kritérií. Váhy relevantních kritérií pro rozhodování o právní formě jsou uvedeny v následující tabulce.
Vlastní práce Tab. 7
34
Stanovení vah kritérií
Kritérium Náklady na zřízení Rozsah ručení Daňové zatížení Administrativní náročnost provozu Počet zakladatelů Přístup k cizím zdrojům Výše základního kapitálu Náročnost založení Součet
Body 2 3 4
Váha 0,111 0,167 0,222
1
0,056
2 3 2 1 18
0,111 0,167 0,111 0,056 1
Pozn.: Body 1 ….. nejvíce důležité 5 ..... nejméně důležité Tab. 8
Vyhodnocovací tabulka variant právní formy podnikání
Kritérium
Náklady na zřízení Rozsah ručení Daňové zatížení Administrativní náročnost provozu Počet zakladatelů Přístup k cizím zdrojům Výše základního kapitálu Náročnost založení Suma hodnot Pozn.: Body 1 ….. nejlepší 5….. .nejhorší
Váha
Živnostenské podnikání
Společnost s ručením omezeným Body Celková (1-5) hodnota 3 0,333 2 0,334 3 0,666
0,111 0,167 0,222
Body (1-5) 1 4 2
Celková hodnota 0,111 0,668 0,444
0,056
1
0,056
4
0,224
0,111 0,167 0,111 0,056 1
1 4 1 1
0,111
1 2 4 3
0,111 0,334 0,444 0,168 2,614
0,111 0,056 2,225
Vlastní práce Tab. 9
35
Vyhodnocovací tabulka variant právní formy podnikání
Kritérium Náklady na zřízení Rozsah ručení Daňové zatížení Administrativní náročnost provozu Počet zakladatelů Přístup k cizím zdrojům Výše základního kapitálu Náročnost založení Suma hodnot
Váha 0,111 0,167 0,222
Veřejná obchodní společnost Body Celková (1-5) hodnota 2 0,222 4 0,668 2 0,444
Komanditní společnost Body Celková (1-5) hodnota 2 0,222 4 0,668 3 0,666
0,056
2
0,112
2
0,112
0,111 0,167 0,111 0,056 1
2 3 1 3
0,222 0,501 0,111 0,165 2,448
2 3 1 3
0,222 0,501 0,111 0,165 2,670
Pozn.: Body 1 ….. nejlepší 5….. .nejhorší
Sumy hodnot navržených variant se získaly jako součet součinů vah jednotlivých kritérií a bodového hodnocení variant. Na základě výše provedené rozhodovací analýzy se jeví jako nevhodnější varianta pro naši začínající podnikatelku podnikání na základě živnostenského oprávnění. Náklady na získání živnostenského oprávnění jsou nejnižší ze všech právních forem podnikání a ani jeho opatření není administrativně náročné. Odpadá zde povinnost složení základního kapitálu. Živnostník nemusí vést složité účetnictví, může si zvolit jednoduší variantu vedení daňové evidenci. Jako fyzická osoba je poplatníkem daně z příjmu fyzických osob. Zisk je zdaněn nižší 15% sazbou než u právnické osoby. Nevýhoda spočívá v neomezeném ručení za závazky plynoucí z podnikatelské činnosti. Živnostník ručí celým svým majetkem, tedy i osobním. Další negativní jev spjatý s touto formou podnikání je omezený přístup k cizímu kapitálu. U bankovních institucí nedosáhnou na tak vysoký úvěr, který by obdržely obchodní společnosti.
4.2 Podnikatelský plán 4.2.1
Titulní strana
Jméno podnikatele: Bc. Šárka Novotná
Vlastní práce
36
Název firmy: Kadeřnický salón Šárka Sídlo: Brno, Starý Lískovec 123 Právní forma: fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění Předmět podnikání: kadeřnictví, holičství Datum narození: 10. 3. 1987 Telefonní číslo: 721 229 354 Provozovna: Brno, Nový Lískovec 12 Logo:
Provozní doba kadeřnického salónu Šárka Pondělí 10:00 - 20:00 Úterý 10:00 – 20:00 Středa 10:00 - 20:00 Čtvrtek 10:00 - 20:00 Pátek 10:00 - 20:00 Sobota na objednání Mimo provozní dobu dle domluvy 4.2.2
Popis podniku
Paní Bc. Šárka Novotná se rozhodla zahájit podnikatelskou činnost v oboru kadeřnických služeb. Je čerstvou absolventkou Masarykovi university v Brně oboru Učitelství praktického vyučování. Ještě předtím navštěvovala Střední školu obchodu a služeb SČMSD ve Žďáře nad Sázavou, kde získala nejdříve výuční list z oboru Kadeřnice a následně maturitní osvědčení z oboru Podnikání. Při studiu na vysoké škole byla zaměstnána na částečný úvazek v kadeřnictví paní Jany Koubkové, kde získala praktické zkušenosti a vybudovala si menší okruh stálé klientely. Paní Koubková se rozhodla odstěhovat s manželem do Prostějova, kde získal lukrativnější práci. Prostory kadeřnického salónu se tudíž uvolnily. Paní Novotná se tedy rozhodla zahájit zde vlastní podnikatelskou činnost.
Vlastní práce
37
Při podnikání bude spolupracovat s paní Magdalénou Joklovou. Paní Joklová získala výuční list v oboru Kosmetických služeb na Střední škole obchodu a služeb SČMSD ve Žďáře nad Sázavou. V salónu doposud poskytovala kosmetické služby. Paní Novotná se s ní rozhodla navázat spolupráci, protože i ona si zajistila stálou klientelu, v poskytování kosmetických služeb je úspěšná a i spolupráce a komunikace s ní byla doposud výborná. Každá bude pracovat na základě vlastního živnostenského oprávnění. Po dohodě s majitelem podepíší nájemní smlouvu, kdy se budou rovnocenně podílet na placení nájmu. Na základě rozhodovací analýzy volby právní formy se rozhodla pro podnikání fyzické osoby na základě živnostenského listu. Předností této formy podnikání je poměrně snadné založení, nízká administrativní náročnost a nízká nákladnost vyplývající ze skutečnosti, že není nutné složení základního kapitálu. Paní Novotná se chce zaměřit na poskytování kadeřnických služeb a zároveň se bude starat o chod salónu a související administrativu. Proto pro ni byla při volbě právní formy zásadní skutečnost, že při podnikání na živnostenský list postačuje živnostníkovi vedení daňové evidence a nemusí vést složitější účetnictví. U podnikatelů poskytujících služby je zvláště podstatný výběr prostor, jež by měl být vystaven mnoha hodnotícím kritériím. Provozovna kadeřnického salónu bude situovaná v městské části Nový Lískovec. Nový Lískovec je okrajovou částí Brna. Jedná se hustě obydlenou oblast, která nabízí významný potenciál zákazníků pro zamýšlenou činnost. Místo provozovny je dobře dostupné městskou hromadnou dopravou. Zamýšlené prostory se skládají ze tří místností. Největší místnost je určená pro provoz kadeřnického salónu. Další dvě menší budou sloužit jako čekárna pro zákazníky a místnost pro zaměstnance. Součástí je také sociální příslušenství. Náklady na pronájem činní 7 000 Kč bez energií a služeb. V porovnání s pronájem obdobných prostor v centru Brna jsou náklady značně nižší. Umístění provozovny je ideální z hlediska poměru nákladů na pronájem a množství potenciálních zákazníků a dopravní dostupností. 4.2.3
Analýza vnějšího prostředí
PESTLE analýza poslouží ke zkoumání externího prostředí podnikatelského subjektu. • Oblast politická a legislativní
Vlastní práce
38
Provozování kadeřnictví a holičství je podle Přílohy 1 Živnostenského zákona živností řemeslnou. Podnikatelka musí kromě všeobecných podmínek doložit také odbornou způsobilost, což znamená předložení výučního listu. V rámci výkonu podnikatelské činnosti se musí řídit obecně platnými právními předpisy České republiky, kterými jsou živnostenský zákon, obchodní zákoník, zákon o daních z příjmu, zákon o účetnictví, zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o sociálním zabezpečení, o ochraně spotřebitele, o nájmu a podnájmu nebytových prostor a zákon o požární ochraně a související předpisy. Jen obtížně lze předpokládat budoucí vládní koncepce rozvoje malého a středního podnikaní. V současnosti probíhá Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013, jež podporuje vznik nových a rozvoj stávajících malých a středních podniků. Program je podporován ze statutárních fondů EU. V jeho rámci lze využít program podpory Start, který je určen začínajícím podnikatelům. Poskytuje podporu ve formě bezúročného úvěru či zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k danému úvěru. Poslední výzva k podávání žádostí o podporu proběhla v roce 2010. Politické prostředí je nyní nestálé. Je nutné neustále sledovat vývoj a přijímání nových zákonů, zejména týkajících se sazeb daní z příjmů a daně z přidané hodnoty. • Ekonomické faktory Tempo růstu hrubého domácího produktu mělo v roce 2011 sestupnou tendenci podobně jako v celé Evropě. Dle struktury růstu HDP mají významný vliv na stávajícího hospodářský útlum domácí podmínky, zejména výdaje na konečnou spotřebu i na tvorbu hrubého kapitálu. V reálném vyjádření vzrostlo HDP v roce 2011 meziročně o 1,7 %. V jednotlivých čtvrtletích postupně tempo růstu HDP klesalo, v posledním čtvrtletí 2011 o 0,6 %. Sektor služeb byl jednou z nejvíce postižených oblastí hospodářské krize z roku 2009. I nadále zde tržby klesají. V roce 2010 činil reálný pokles tržeb oproti roku 2010 o 1,5 %. U většiny služeb došlo v posledním čtvrtletí 2011 k mírnému nárůstu tržeb na rozdíl od výrazného poklesu ve 3. čtvrtletí. Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2011 činila 6,8 %, což je v porovnání s Evropskou unií příznivá hodnota. Na přírůstek celkové zaměstnanosti měl největší vliv zvyšující se počet podnikajících osob. Naopak stále dochází k úbytku pracovníků se statusem zaměstnance. V minulém roce pokles jejich počet o 6 800 zaměstnanců. Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla meziročně v roce 2011 o 2,2 % na částku 24 319 Kč. Protože se jednalo o druhý nejnižší nárůst za posledních jedenáct let a vlivem rostoucí spotřebitelské
Vlastní práce
39
inflace se reálná mzda zvýšila pouze o 0,3 %. Nepříznivý mzdový vývoj signalizuje omezení výdajů domácností na spotřebu. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2011 činila 1,9 % a stále roste. V únoru 2012 dosáhla 3,7 % především vlivem růstu cen potravin, nealkoholických nápojů a ostatního zboží a služeb. Tab. 10
Úrokové sazby
Sazba 2T repo sazba Diskontní sazba Lombardní sazba
Výše sazby v % 0,75 0,25 1,75
Zdroj: ČNB, stav k 31. 3. 2012
• Sociální faktory Kadeřnický salón Šárka se bude nacházet v největším městě Jihomoravského kraje, v Brně. Ke konci roku 2011 zde žilo téměř 379 000 obyvatel. Největší zastoupení zde má skupina osob od 20 do 40 let věku. Statutární město Brno se skládá z 29-ti městských částí. Nadprůměrná vzdělanostní úroveň obyvatelstva je výsledkem kvalitního systému vysokého školství. Studuje zde přes 80 000 studentů na třinácti univerzitách. Průměrná měsíční mzda v roce 2011 činila 23 538 Kč, což představuje meziroční nárůst o 3,1 %. Reálná mzda se meziročně zvýšila o 1,2 %. Míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 29. 2. 2012 dosahovala 10,44 %. • Technologické faktory Zejména v posledních letech lze v České republice sledovat prudký rozvoj informačních technologií a narůstající využívání internetu v českých domácnostech. Konkrétní vývoj připojení k internetu českých domácností v letech 2005 až 2010 znázorňuje následující graf.
Vlastní práce
40
Graf č.1 Podíl domácností s připojením k internetu na celkové populaci České republiky Zdroj: data ČSU
V roce 2005 se mohlo doma připojit pouze 20 % domácností. V roce 2010 již dosahovala vybavenost domácností internetem šedesáti procent. Ve 2. čtvrtletí roku 2011 vzrostl tento počet na 62 %, což je téměř 2,5 milionu obyvatel. Lepší vybavenost internetem mají rodiny s dětmi před rodinami bez dětí. Vybavenost internetem domácností v Jihomoravském kraji znázorňuje graf č. 2. Vybavenost internetem v Jihomoravském kraji se stále zlepšuje a ve srovnání s ostatními kraji ČR dosahuje spolu se Středočeským krajem nejvyšších hodnot.
Vlastní práce
41
Graf č.2 Podíl domácností s připojením k internetu v Jihomoravském kraji na celkové populaci v České republice Zdroj: data ČSÚ
Výraznou změnu prodělal i způsob připojení českých domácností k internetu. V posledních letech se upouští od nízkorychlostního připojení prostřednictvím pevné telefonní linky a přechází k vysokorychlostnímu připojení prostřednictvím bezdrátového připojení, přes kabelovou televizi či ADSL připojení.
Graf č.3 Využívání internetu jedinci dle socio-demografických skupin v roce 2006 a 2011 Zdroj: ČSU
Jak je z výše uvedeného grafu patrné, nejvíce využívá internet věková skupina 16 až 24 let a lidé s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Nejmenší využití
Vlastní práce
42
má internet ve věkových skupinách 65 let a více, ale v poslední době se i zde počet uživatelů stále zvyšuje. Lidé internet používají ke komunikaci. K účasti na sociálních sítích využívalo internet 38 % uživatelů především z mladších věkových skupin a z řad studentů. Nejčastěji prováděné činnosti na internetu jsou vyhledávaní zboží a služeb, nakupování, on-line bankovnictví, stahování a poslech hudby a čtení on-line zpráv. • Ekologické faktory Ochrana životního prostředí se stává stále častěji diskutovaným tématem. Vlády jednotlivých států se více zaměřují na oblast životního prostředí. Snaží se integraci ochrany životního prostředí do jednotlivých odvětví hospodářství, které ji svojí činností ovlivňují. Legislativní opatření ovlivňují i podnikatelské prostředí. Ekologická daňová reforma, jež vešla v platnost v roce 2008, má za cíl ovlivnit chování ekonomických subjektů, aby vedlo ke snižování škodlivého dopadu na životní prostředí i zdraví obyvatelstva. Výrobky či služby, jejíž výroba nebo spotřeba zatěžuje životní prostředí, jsou předmětem zdanění. Dochází tedy ke zvyšování jejich cen. Větší pozornost je věnována odpadovému hospodářství. Proběhlo několik kampaní Ministerstva životního prostředí na podporu třídění odpadů mezi obyvateli i podnikatelskými subjekty. Město Brno se také snaží o zlepšení životního prostředí. V rámci projektu Brno – zdravé město se připojuje k projektu Evropského týdne mobility, který je zakončen Evropským dnem bez automobilů. V tento den poskytuje občanům dopravu prostřednictvím městské hromadné dopravy zdarma. Město Brno má propracovanou síť městské hromadné dopravy. Porterova analýza pěti konkurenčních sil slouží k identifikaci konkurentů a potenciálních hrozeb v odvětví. Je vymezeno pět oblastí, jež by měly být podrobně prozkoumány. • Stávající konkurence Stávající konkurence zahrnuje veškeré firmy a podnikatele působící doposud v oblasti zamýšleného podnikání. Kadeřnické, kosmetické a podobné služby patří podle odvětvové klasifikace OKEČ do oblasti Ostatních služeb (OKEČ 93). V Jihomoravském kraji je evidováno 521 ekonomických subjektů podnikajících v oblasti kadeřnických služeb. V Brně působí v současnosti 249 kadeřnických subjektů. Jedná se především o kadeřnictví, nehtová a vlasová studia, kosmetické salóny ale i svatební studia, která v rámci přípravy svateb zajištují kadeřnické a kosmetické služby pro nevěstu. V oblasti podnikání existuje velká
Vlastní práce
43
konkurence. Jedná se o poskytování osobních služeb, kde hraje důležitou roli osoba poskytovatele. Vhodným vystupování a poskytováním kvalitních služeb si lze vybudovat dobré jméno a tím i širokou základnu stálé klientely. Kadeřnický salón bude poskytovat také kosmetické služby. Hodnocení konkurenti jsou vybrání dle poskytování podobných služeb a podle orientace na cílovou skupinu v Brně. Protože se podnikatelka chce orientovat především na mladší věkové kategorie a studenty, jsou vybráni konkurenti poskytující nové trendy v oboru. V městské části Nový Lískovec, kde bude provozovna zřízena, působí tři podnikatelky poskytující kadeřnické služby a dva subjekty poskytující kosmetické služby. Jde osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění a poskytující standartní služby v kadeřnictví a kosmetických službách. Kadeřnictví Jenisej Kadeřnictví Jenisej se nachází městské části Starý Lískovec města Brna. Patří profesionálnímu kadeřníkovi Luboši Havlíkovi. Tab. 11
Silné a slabé stránky kadeřnictví Jenisej
• •
• • •
Silné stránky poskytování služeb do domu vítězství v soutěži Brněnské trefa rádia Kiss Hady o nejlepší kadeřnictví v Brně certifikáty profesionálního kadeřníka majitele zavedená firma, široká a stála klientela velké parkoviště
Slabé stránky • kratší provozní doba 10:00 - 18:00 • obecné webové stránky, bez podrobnějších údajů, neaktualizované • nepřehledný ceník, neurčitost cen, uváděno: ceny od určité sumy
Zdroj: vlastní práce na základě www.luboshavlik.cz
Studio Belle Studio Belle má svoji provozovnu na Náměstí Svobody v Brně. Studio nabízí kadeřnické, kosmetické služby a masážní služby.
Vlastní práce Tab. 12
44
Silné a slabé stránky Studia Belle
• • • •
•
Silné stránky provozovna v centru Brna široká škála služeb časté akční nabídky a slevy propracované webové stránky - kladné reference možnost objednání i na neděli
Slabé stránky • vyšší ceny • delší čekací doby na objednání
Zdroj: vlastní práce na základě www.studiobelle.cz
Kadeřnictví Táňa Kmenta Kadeřnictví Táňa Kmenta se nachází na ulici Křenova v Brně. Jedná se stylingové kadeřnictví poskytující dále i kosmetické a masážní služby. Tab. 13
Silné a slabé stránky kadeřnictví Táňa Kmenta
• • • • •
Silné stránky designové webové stránky pronájem pro firemní akce úspěchy kadeřnice na mezinárodních soutěžích široká škála služeb provozovna v centru Brna
Slabé stánky • vyšší ceny
Zdroj: vlastní práce na základě www.tana-kmenta.cz
• Potenciální noví konkurenti V posledních letech, po hospodářské krizi, dochází k poklesu tržeb v sektoru služeb, což je způsobeno zejména poklesem spotřebních výdajů domácností. Tato skutečnost může působit překážku vstupu nových podnikatelských subjektů v oboru. Dalším trendem posledních let je dle dat Českého statistického úřadu snižující se zájem žáků o studium na středních odborných učilištích, kde se kadeřnické a kosmetické služby vyučují. Snižuje se tedy počet potenciálních budoucích podnikatelů v těchto službách. Klesající počet
Vlastní práce
45
žáků odborných učilišť může být do jisté míry kompenzován rekvalifikačními kurzy poskytovanými úřady práce. V oboru poskytování kadeřnických a kosmetických služeb neexistují velké bariéry vstupu. Současná vládní politika neklade téměř žádné překážky vstupu do odvětví. Podnikání lze provozovat na základě živnostenského oprávnění, kde se musí doložit pouze všeobecná a odborná způsobilost. Také náklady na zahájení podnikání nejsou závratně vysoké. Budoucí vývoj lze obtížně předvídat. Záleží zejména na povaze podnikatele a jeho ochotě nést značné riziko. • Odběratelé Pro paní Novotnou tvoří skupinu odběratelů muži, ženy a děti žijící či přechodně působící v Brně a okolí.
Obr. 2 Počet obyvatel dle pohlaví v Jihomoravském kraji Zdroj: data ČSU
Jak je patrné z výše uvedeného grafu, počet obyvatel Jihomoravského kraje se stále zvyšuje. Na celkovém počtu obyvatel má větší podíl ženské pohlaví, což pozitivně působí na zamýšlenou podnikatelskou činnost. U žen se předpokládá vyšší využití služeb paní Novotné. Brno je považováno za studentské město. Studuje zde přibližně 80 000 studentů na středních školách, odborných učilištích, vyšších odborných školách a vysokých školách. Dále zde působí celá řada soukromých či jazykových škol. Právě na skupinu mladých lidí, studentů, by se chtěla podnikatelka zaměřit.
Vlastní práce
46
• Dodavatelé K zajištění provozu kadeřnického salónu je velmi důležitá spolupráce s dodavateli vlasové kosmetiky a dalších produktů. Vedle tvůrčích schopností a šikovnosti kadeřnice významně ovlivňuje potencionálního zákazníka i kvalita a spolehlivost poskytovaných vlasových produktů. Na českém trhu působí celá řada firem nabízející vlasové barvy, preparační, stylingové či pečující přípravky. Známé a velké značky, jako např. Wella či Schwarzkopf Professional byly z potenciálních dodavatelů vyloučeny pro vysoké ceny a podmínku výhradního dodavatelství při uzavření smlouvy. S přihlédnutím k zamýšleným poskytovaným službám byly vybrány čtyři značky produktů vlasové kosmetiky a blíže zkoumány jejich nabídky produktů a možnosti nákupu. Jedná se o značky Inebrya, Londa Professional, Metrix a Salerm. Inebrya je značka italské kosmetické firmy Lisap Milano. Nabízí široký sortiment produktů od přípravků pro všechny druhy barvení, přes pečující a regenerační kůry, po stylingové přípravky a přípravky pro muže. Cena nabízených produktů je v porovnání s konkurencí průměrná, u některých produktů, např stylingových je cena nižší. Firma provádí vlastní výzkum, při kterém vybírá a kontroluje suroviny, aby zajistila kvalitu svých výrobků. Vlastní certifikáty systému řízení kvality a inovací UNI EN ISO 9001:2008. Certifikace bylo dosaženo v oblasti výzkumu, výroby i prodeje, služeb i školení. Produkty jsou v České republice prodávány nejen v sítí prodejen ale také prostřednictvím obchodních zástupců. Prodejna Lisap, kde jsou produkty značky Inebrya k dostání, se nachází v Brně na ulicí Vídeňská v obchodním centru Futurum. Při navázání spolupráce získá kadeřník svého osobního obchodního poradce, který se mu bude věnovat a zajišťovat dodávky zboží. Lze také zajistit dodávku zboží přímo do provozovny kadeřnictví. Firma nabízí množstevní slevy, propagační předměty a každý měsíc slevové akce. Matrix představuje profesionální vlasovou kosmetiku ze Spojených států amerických. Nabízí kvalitní produkty s využitím nejmodernějších technologií určené pro snadné použití. Na českém trhu působí sedm let. Lze si vybrat ze širokého sortimentu produktů, především velký výběr odstínu vlasových barev a celá řada regeneračních prostředků. Ceny produktů patří na českém trhu k těm vyšším. Distribuce značky Matrix probíhá u nás prostřednictvím sítě velkoobchodů a obchodních zástupců. Jede ze sítě velkoobchodů, Prime Brno, se nachází i v Brně na ulici Křenová. Velkoobchod je určený pouze pro registrované kadeřníky a nabízí akční slevy. U využití obchodního zástupce lze po navázání spolupráce dohodnout množstevní slevy.
Vlastní práce
47
Londa Professional je již tradiční značkou vlasové kosmeticky původem z Německa. Jedná se o známou značku s dlouholetou tradicí. Nabízí široký sortiment vlasových produktů. Kromě toho nabízí také semináře, poradenství a odborná školení pro kadeřníky. Jelikož se jedná o známou značku, ceny produktů jsou vyšší v porovnání s konkurenčními značkami. Distribuce v České republice je zajištěna prostřednictvím velkoobchodů, maloobchodů i obchodních zástupců. Jejich zastoupení se nachází i v Brně. Při uzavření dohody získá kadeřník osobního obchodního zástupce, poradenské služby, množstevní slevy i propagační nástroje. Lze dohodnout dopravu zakoupeného zboží zdarma do provozovny kadeřnictví. Značka Salerm patří do portfolia nadnárodní společnosti Salerm Cosmetics ze Španělska. Firma existuje přes padesát let. Stále se snaží ve svých výzkumných a vývojových laboratořích vyvíjet a vyrábět kvalitní vlasové produkty dle nejnovějších vědeckých metod. V produktové nabídce nalezneme profesionální vlasové barvy, širokou řadu pečujících šamponů pro všechny typy vlasu, prostředky pro ochranu při úpravě vlasů a stylingové produkty. Firma přichází často s novými produkty. V minulém roce uvedla na trh novinku s názvem Absolut Straightening. Absolut Straightening je přípravek obsahující keratin na šetrné narovnání vlasů. Podobný přípravek nelze najít v nabídce ostatních výrobců. Prostřednictvím obchodních zástupců a místních poboček organizující školící kurzy pro kadeřníky. Poskytují také stipendia pro studium na Salerm Academy & Technical Centre v Barceloně, kde nabízí výuku a školení v nejmodernějších postupech v oboru kadeřnictví. Prodej produktů Salerm probíhá v České republice prostřednictvím velkoobchodů i maloobchodů, případně prostřednictvím obchodních zástupců. Ceny u většiny produktů jsou mírně vyšší oproti ostatním značkám. Po prozkoumání potenciálních dodavatelů kadeřnických produktů na českém trhu a důkladném zvážení se paní Novotná rozhodla pro navázání spolupráce s dodavateli značek Inebrya a Salerm. Obě značky mají prodejní zastoupení přímo v Brně. Nabízí široký sortiment produktů. Produkty značky Inebrya přinášejí kvalitní výrobky za přijatelnou cenu. Paní Novotná s nimi v minulosti pracovala a byla s nimi spokojená. Pozitivně hodnotí také širokou nabídku odstínů profesionálních barev. Značka Salerm byla vybrána i přes vyšší ceny produktů, zejména pro svoji inovativnost a příznivé podmínky spolupráce. Budoucí podnikatelka se zúčastnila školení od firmy Salerm Cosmetics, kde měla možnost vyzkoušet nový narovnávač vlasů s keratinem. Proto se rozhodla zařadit tento produkt do nabízených služeb. Značnou výhodou je možnost účastnit se školení a seminářů pořádaných touto firmou.
Vlastní práce
48
Umožní to podnikatelce být stále v kontaktu s novinkami a trendy v oboru kadeřnictví, což je z hlediska orientace na mladé lidi a studenty zásadní. • Substituty Nahradit poskytované kadeřnické a kosmetické služby je pro potenciální zákazníky poměrně obtížné. Alternativou mohou být strojky na stříhání vlasů, barvy, kosmetické prostředky volné dostupné v obchodech. Barvy a kosmetické prostředky jsou méně nákladné v porovnání s návštěvou kadeřnictví. Nevýhoda spočívá v neodborné aplikaci, kdy vždy nemusí docílit očekávaného výsledku. Běžně dostupné přípravky také nedosahují stejné kvality profesionální kadeřnické a kosmetické přípravky. 4.2.4
SWOT analýza
SWOT analýza poslouží k identifikaci silných a slabých stránek budoucí podnikatelky a příležitostí a hrozeb, které působí na podnik z vnějšího prostředí. V tabulce č. 14 je sestavena SWOT matice pro podnikání paní Novotné.
Vlastní práce Tab. 14
• • • • •
•
•
• • •
• • •
49
SWOT analýza kadeřnického salónu Šárka
Silné stránky zkušenosti v oboru neustálé vzdělávání - účast na školeních volné peněžní prostředky nahrazení prosperujícího kadeřnictví vlastnosti podnikatelky komunikativnost, pracovitost, pečlivost Příležitosti růst počtu obyvatel v Jihomoravském kraji, větší podíl žen dobrá vybavenost připojením k internetu domácností v Jihomoravském kraji velké množství vzdělávacích zařízení v Brně dobrá úroveň MHD v Brně nejčastější aktivity uživatelů na internetu - pobyt na sociálních sítích, vyhledávání zboží a služeb, nákup dodavatelé nabízejí množstevní slevy Brno – největší zastoupení má věková skupina 20 až 40 let Evropský den bez aut – v Brně MHD zdarma
Slabé stránky • nedostatek znalostí souvisejících s podnikáním • nové, doposud neznámé kadeřnictví • absence parkoviště u kadeřnictví
Hrozby
• politická nestabilita • rozvíjející se ekonomická krize • snižování výdajů domácností na spotřebu • zvyšování nezaměstnanosti • vysoká konkurence subjektů poskytujících kadeřnické služby v Jihomoravském kraji • snižující se růst reálných mezd
Na základě sestavené SWOT matice lze navrhnout pro paní Novotnou několik strategií pro provoz kadeřnického salónu. Jelikož se snižují reálné mzdy a domácnosti snižují svoji spotřebu, je vhodné poskytovat služby za přijatelné ceny a nabízet slevy či akční nabídky. Absenci parkoviště u provozovny kadeřnického salónu lze do jisté míry kompenzovat dobrou úrovní městské hromadné dopravy v Brně. Provozovna je dobře dostupná prostředky MHD a
Vlastní práce
50
tudíž zákazníci nemusí k dopravě do kadeřnictví využívat pouze osobní automobil. K propagaci kadeřnického salónu využít internet, např. webové stránky. Webovými stránkami můžeme odstranit slabou stránku neznámého kadeřnictví a zároveň zvýšit svoji konkurenceschopnost. 4.2.5
Marketingový plán
Marketingový plán s určenou marketingovou strategií je důležitým bodem při zvažování zahájení podnikatelské činnosti. Nejdříve je nutné definovat cílovou skupinu, na niž se bude podnikatelka orientovat. Kadeřnický salón bude poskytovat služby pro muže i ženy. Podnikatelka se chce zaměřit na mladší věkové skupiny, především na studenty do 26 roku věku. Skupina studentů a mladších lidí byla vybrána záměrně. Větší část stále klientely, kterou si doposud paní Novotná vybudovala, tvoří právě studenti a mladí lidé. Brno nabízí velkou základnu potenciálních zákazníků. Nový Lískovec a blízké okrajové části Brna jsou časté lokality pro přechodné bydlení studentů, protože nabízí levnější variantu nájemného. Tato skupina se zaměřuje především na nové trendy a nejvíce se snaží budovat si image a udržovat atraktivní vzhled, i přes nižší příjmy. V tomto období si lidé budují životní návyky a vztahy. Podnikatelka chce nalákat studenty a vychovat z nich věrné stálé zákazníky i po dokončení studia. Pro tento účel byl navržen následující marketingový mix s využitím „4P“. Produkt Produkt představuje nejdůležitější část marketingového mixu. Musí být dostatečně zajímavý a plnit touhy a přání zákazníků. Cílem paní Novotné je poskytovat svým zákazníkům širokou nabídku kvalitních služeb. Kromě standardních kadeřnických služeb, jako je stříhání, tvorba společenských účesů, barvení, melírování, trvalá či dětské stříhání, bude podnikatelka nabízet regeneraci vlasů, poradenství, typologii pleti i vlasů, prodlužování a narovnávání vlasů moderními technologiemi a masáže vlasové pokožky. K tomu bude používat kvalitní a předem vyzkoušené přípravky. Pro držení kroku s novými trendy v barvení a stříhání se bude účastnit školení a seminářů v této oblasti. Produkt kadeřnického salónu bude navíc doplněn o poskytování kosmetických služeb, především o modeláž nehtů, které bude poskytovat v salónu paní Magdaléna Joklová. Jelikož produktem je zde poskytování služeb, výrazně ovlivňuje zákazníka také prostředí a lidé. Samozřejmostí je milé a vstřícné vystupování podnikatelky a dodržování dohodnutých termínů. Podnikatelka se bude snažit
Vlastní práce
51
vytvořit příjemnou atmosféru a navázat přátelské vztahy, aby se zákazníci rádi do salónu vraceli. Tomu bude uzpůsobeno vybavení interiéru salónu zakoupením pohodlného nábytku. Navíc bude podnikatelka poskytovat nápoje, např. kávu, čaj či minerální vodu, zdarma. Součástí bude také malý dětský koutek pro malé děti zákaznic. Vybavení interiéru provozovny bude laděné podle jednotného vizuálního stylu, který zamýšlí podnikatelka udržovat ve všech oblastech podnikatelské činnosti. Vybrána byla kombinace barev fialové a šedé, jež jsou v dnešní době velmi oblíbené. Kombinace těchto zvolených barev bude použita v logu, ve vybavení provozovny, na webových stránkách, na vizitkách a doplňkovém materiálu. Jednotný vizuální styl poslouží k upoutání zákazníka a pro lepší identifikaci kadeřnictví zákazníky. Cena V současné době se stává cena zásadním kritériem při rozhodování zákazníků. Proto se podnikatelka rozhodla stanovit podobné ceny, které nabízí menší kadeřnictví, s přihlédnutím na pokrytí provozních nákladů. Ceník poskytovaných služeb se nachází v příloze této práce. Součástí cenové politiky paní Novotné bude poskytování slev. Především se jedná o slevu 15 % na poskytované služby pro studenty po předložení studentského průkazu či ISIC karty. Cílem slevy je přilákat studenty do kadeřnictví. Jedná se také o další formu odlišení se od konkurence. Podobnou slevu doposud v Brně žádné kadeřnictví neposkytuje. V rámci programu na udržení a získání věrných zákazníků bude poskytován po každé desáté návštěvě kadeřnictví poukaz na další návštěvu zdarma. Zákazníci budou mít k dispozici zákaznické kartičky, kam si mohou zaznamenat datum a čas návštěvy kadeřnictví. Při návštěvě je podnikatelka opatří podpisem k jejímu potvrzení. Po předložení kartičky s potvrzenými deseti návštěvami získá zákazník poukaz na služby zdarma při další návštěvě. Jako podpora prodeje při zahájení provozu kadeřnictví poskytne paní Novotná 50 poukázek na barvení, stříhání a foukaní za 300 Kč bez rozdílu délky vlasů prostřednictvím slevového portálu Vykupto.cz. Slevové portály se v současnosti staly hitem a jsou hojně využívány především mladšími lidmi. Portál Vykupto.cz byl vybrán po dobrých zkušenostech podnikatelky při osobním využívání jeho služeb a vzhledem k jeho velké návštěvnosti. Distribuce Při poskytování kadeřnických služeb bude využita přímá distribuční cesta. Podnikatelka bude v přímém kontaktu se zákazníkem. Objednání k návštěvě
Vlastní práce
52
kadeřnictví bude možné na základě domluvy s podnikatelkou či prostřednictvím rezervace na webových stránkách kadeřnictví. Nepřímé distribuční cesty bude využíváno v případě poskytování určitých slev prostřednictvím internetových slevových portálů. Propagace Pro začínajícího podnikatele je velmi důležité dát o sobě vědět. Musí zákazníkům ukázat svoji existenci. Proto budou ještě před zahájením podnikání vytvořeny webové stránky www.salonsarka.cz, které zákazníkovi zprostředkují veškeré informace týkající se nabízených služeb, cen nabízených služeb, sortimentu kadeřnických produktů, kontaktních údajů či provozní doby. Webové stránky jsou v současné době nezbytností. Data Českého statistického úřadu ukazují, že lidé využívají internet i k vyhledávání zboží a služeb. Webové stránky budou laděny do šedé a fialové barvy. Na stránkách bude také návštěvní kniha, kde budou moci zákazníci psát své názory. Kladné ohlasy poslouží jako nejlepší reklama. Lidé často vyhledávají hodnocení dřívějších zákazníků a na základě jejich dobrých zkušeností se mohou rozhodnout služby vyzkoušet. Zpětné vazby zákazníků mohou paní Novotné posloužit i jako námět k zamyšlení pro zlepšení některého aspektu podnikání. Dále zde bude uveřejněna fotogalerie účesů a střihů zákaznic, které budou s uveřejněním svých fotografií souhlasit, aby si potenciální zákazník mohl prohlédnout dosavadní práci kadeřnice. Pro zvýšení komfortu zákazníků a snadnější objednávání do kadeřnictví bude na webových stránkách možnost rezervace. Objednat se bude možné v rozmezí provozní doby kadeřnictví od pondělí do pátku. Budou zde uvedeny pokyny pro rezervaci s vysvětlením, kolik času si rezervovat pro jednotlivé typy úkonů. Po potvrzení rezervace bude zaslán zákazníkovi potvrzující e-mail. Jelikož jsou cílovou skupinou mladí lidé, bude vytvořen profil kadeřnického salónu na sociální síti Facebook.com. Pobyt na sociálních sítích patří dle dat Českého statistického úřadu k nejčastějším činnostem mladých lidí prováděným na internetu. V současnosti je sociální síť Facebook v České republice více využíván než sociální síť Twitter. Na profilu budou také kontaktní údaje, přehled nabízených služeb, ceník, aktuální slevové nabídky i novinky a trendy z oblasti kadeřnictví. Profil poslouží nejen k informování ale také k udržování kontaktu se zákazníkem pro udržování se v jejich paměti. Zákazník by měl mít pocit zájmu a akce, aby viděl, že se stále něco děje. Profil bude vytvořen také před zahájením podnikatelské činnosti. Pozvánku ke sdílení profilu kadeřnictví rozešle podnikatelka mezi své přátelé, kteří umožní rozšíření informace o zahájení provozu kadeřnictví dále.
Vlastní práce
53
Jako podpora prodeje při otevření kadeřnictví budou sloužit již zmíněné poukázky na výhodné stříhání a barvení nabízené prostřednictvím slevového portálu. Roli poutače pro potenciální zákazníky v místě působnosti bude plnit viditelné označení místa provozovny. Provozovna bude označena poutačem s logem kadeřnického salónu. Bude opatřena zákonem stanovených označením provozovny. Dále bude uvedena provozní doba a ceník služeb. K propagaci v místě provozovny budou sloužit také letáčky s přehledem poskytovaných služeb a cenami a kontaktními údaji. Letáčky budou vylepeny na frekventovaných místech v Novém Lískovci, např. na zastávkách MHD a rozdávány před vysokými školami v Brně. 4.2.6
Finanční plán
Finanční plán je další podstatnou částí podnikatelského plánu. Obsahuje kalkulaci předpokládaných nákladů na zahájení podnikání a pro provoz kadeřnictví a odhad výnosů z plánované činnosti. Finanční plán je sestaven pro první dva roky podnikání. Plánované náklady a výnosy pro první rok podnikání jsou detailněji členěny, aby bylo v budoucnu možné sledovat případné odlišnosti plánu od reality. Při kalkulaci plánovaných výnosů se bere v potaz spíše pesimistická varianta počtu zákazníků kadeřnictví, aby bylo dosaženo sestavení realistického plánu. Zahájení podnikání je obtížné a většinou se ani nepředpokládají vysoké zisky hned od počátku. Plánované náklady Paní Novotná musí před zahájením podnikání učinit investice do vybavení provozovny kadeřnického salónu. Přehled nového vybavení provozovny i s pořizovacími cenami se nachází v tabulce č. 15. Jedná se o nábytek a kadeřnické přístroje vybrané přes internetové obchody Svetkadernictvi.cz a Novekadernictvi.cz. Vybavení provozovny i výmalba je v kombinaci šedé a fialové barvy.
Vlastní práce Tab. 15
54
Náklady na vybavení provozovny kadeřnictví Šárka
Předmět
Cena v Kč
Kadeřnická obsluha Speky Mycí box Yoko s křeslem Carmen fialové Křeslo Yoko - fialové Skříň W-7 VIP a skříň V5 – šedá Vozík TRO 228 - fialový Sušící helma - HDR 101 Stativ Klimazon hair master - olymp Recepce - Roma Taburet Efalock puck Výmalba interiéru Čekárna - pohovka Joko Náklady celkem
13 000 19 500 10 425 8 661 2 190 3 490 57 900 13 927 1 890 1 850 13 786 146 619
Dle hygienických předpisů musí mít provozovna zvláštní místnost pro osobní potřeby zaměstnanců, popř. majitelky. Stávající místnost vyhovuje hygienickým předpisům a není třeba prozatím dalších investic. Podle hygienických předpisů musí být v místnosti pro osobní potřebu uloženy úklidové prostředky. Majitelka nakoupí dezinfekční prostředky v hodnotě 850 Kč. Paní Novotná vlastní běžné drobné vybavení pro kadeřnické služby, např. nůžky, strojky, kartáče, hřebeny, žehličku, fény či pláštěnky a ručníky a neplánuje v prvním roce další investice. Tab. 16
Celkové náklady kadeřnictví za rok 2013 a 2014 v Kč
Položka Vybavení provozovny Zálohy na sociální a zdravotní pojištění Náklady na zřízení ŽO Výdaje na propagaci Provozní náklady Materiálová spotřeba Celkem
2013 146 619
2014 15 000
42 396
42 396
1 000 26 599 87 000 61 700 365 314
0 12 000 87 000 118 000 274 396
Vlastní práce
55
Vybavení provozovny Podrobný výčet nákladů na vybavení provozovny v prvním roce podnikání, v roce 2013, je obsažen v tabulce č. 15. V druhém roce podnikání předpokládá podnikatelka další investice do obnovy drobného vybavení kadeřnictví. Výše investic do vybavení provozovny bude záviset na prosperitě podnikání. Prozatím se předpokládá minimální částka 15 000 Kč. Zálohy na sociální a zdravotní pojištění Výše záloh na sociálním a zdravotním pojištění pro léta 2013 a 2014 není možné v současné době přesně určit. Jejich výše i výše vyměřovacího základu se každý rok mění. Ve finančním plánu se s nimi ovšem musí počítat, protože tvoří nezanedbatelnou část ročních nákladů. Zálohy jsou vypočteny podle sazeb pro rok 2012. Zálohy se začínají platit o prvního měsíce zahájení podnikatelské činnost, tzn. od vyřízení živnostenského oprávnění. Jelikož paní Novotná zahajuje svoji podnikatelskou činnost a není možné pro výpočet záloh použít vyměřovací základ v podobě daňového základu, musí měsíčně odvádět stanovené minimální zálohy na zdravotním pojištění při hlavní činnosti, jež činní 1 697 Kč a minimální zálohy na sociálním pojištění při hlavní činnosti ve výši 1 836 Kč. Na konci roku se podává Přehled pojistného a dorovná případný nedoplatek či přeplatek. Současná vláda zamýšlí od příštího roku snížit odvody na pojištění pro živnostníky. Náklady na zřízení ŽO Podnikání bude provozováno na základě živnostenského oprávnění. Jediným nákladem je tudíž poplatek za vyřízení živnostenského listu, který činní 1 000 Kč. Výdaje na propagaci Celkové výdaje na propagaci tvoří náklady na tvorbu webových stránek s rezervačním systémem, náklady na tvorbu letáků a náklady na tvorbu cedule s názvem kadeřnického salónu Šárka. Zhotovitelem webových stránek bude společnost DesignBeat s.r.o. Dle cenové nabídky činní celkové náklady 23 900 Kč, z toho One page porfolio činní 10 000 Kč, implementace sociálních sítí 4 000 Kč a Webcom modul: „Rezervace on-line“ 9 900 Kč. Náklady na webové stránky jsou vyšší hlavně z důvodu zařazení modulu pro on-line rezervaci. Jedná se ovšem o jistou formu odlišení se od konkurence a zvýšení kvality poskytovaných služeb. Výroba letáků bude zadána pře internetový obchod Vistaprint.cz. Bude vyrobeno 500 kusů o rozměrech 95 x 210 mm za cenu 499 Kč. Ceduli vytvoří společnost Gravo za 2 200 Kč.
Vlastní práce
56
V druhém roce podnikání, roce 2014, plánuje podnikatelka další investice do propagace v závislosti na výši tržeb. Chtěla by umístit reklamní plakáty v prostředcích MHD v Brně. Především v tramvaji č. 8 a trolejbusu č. 25, jež spojují okolí provozovny s centrem (tramvaj č. 8) či Mendlovou univerzitou (trolejbus č. 25). Dále také plánuje polep svého soukromého auta reklamou pro kadeřnický salón. Provozní náklady Provozní náklady zahrnují nájemné, energie a služby, náklady na telefon, internet a vedení účtu. Paní Novotná s paní Joklovou mají dohodnutou nájemní smlouvu na pět let za 7 000 Kč měsíčně, kdy se budou na nájemném podílet rovným dílem. Paní Novotná zaplatí tedy 3 500 Kč na nájemném. Při její činnosti dochází k větší spotřebě energií, bude hradit sama náklady za energie a služby. Podle dosavadních zkušeností předpokládá částku 3 000 Kč za měsíc. Měsíční náklady na telefon, internet a vedení účtu činní 750 Kč. Materiálová spotřeba Materiálová spotřeba závisí na počtu zákazníků a její odhad je dost obtížný. Před zahájením provozu kadeřnictví se nakoupí zásoby materiálu, např. barvy, šampóny, stylingové prostředky a další, v hodnotě 15 000 Kč a desinfekčních a úklidových prostředků v hodnotě 850 Kč. V průběhu roku bude dokupován potřebný materiál vždy po určité době ve větším množství, aby mohlo být využito množstevních slev od dodavatelů. V druhém roce podnikání se počítá se zvýšením materiálové spotřeby z důvodů zvýšení počtu zákazníků. Paní Novotná má volné peněžní prostředky pro zahájení podnikání a tudíž nebude využívat bankovní úvěr. Úroky z úvěru ani jiné poplatky nevstupují do plánovaných nákladů. Plánované výnosy Nejtěžší část při sestavení finančního plánu spočívá v odhadu budoucích výnosů. Tržby z podnikatelské činnosti ovlivňuje mnoho faktorů, a proto je jejich přesný odhad takřka nemožný. Průměrné měsíční tržby předpokládá podnikatelka ve výši 29 800 Kč. Podrobné členění tržeb je obsaženo v tabulce č. 17. Průměrný počet zákazníků za měsíc byl odhadnut na základě dosavadních zkušeností paní Novotné.
Vlastní práce Tab. 17
57
Plánované průměrné měsíční tržby kadeřnictví Šárka
Tržby Tržby stříhání Tržby barvení Tržby prodlužování vlasů Tržby narovnávání vlasů Tržby celkem
Průměrný počet zákazníků za měsíc 40 40
Průměrná cena v Kč 220 350
Tržby za měsíc v Kč 8 800 14 000
0,5
2 500
2 500
3
1 500
4500 29 800
Při odhadu budoucích tržeb byla brána v potaz pesimistická varianta, tedy nižší počet zákazníků. Celkové plánované tržby pro první dva roky provozu kadeřnictví znázorňuje tabulka č. 18. Pro rok 2013 byly kalkulovány na základě průměrných měsíčních nákladů. V druhém roce provozu kadeřnictví, 2014, se předpokládá nárůst tržeb o 10 % rozšířením stálé klientely vlivem marketingového působení. Tab. 18
Predikce výnosů kadeřnictví Šárka v roce 2013 a 2014
Položka Tržby v Kč
2013 357 600
2014 393 360
Předpokládaný výsledek hospodaření kadeřnictví Šárka Hospodářský výsledek z provozu kadeřnického salónu Šárka se určí jako rozdíl mezi výnosy a náklady vzniklých během roku. V prvním roce podnikatelské činnosti dosáhne podnikatelka ztráty. Ztráta je způsobena především vyššími počátečními výdaji na vybavení a provoz kadeřnictví. Ztrátu z prvního roku lze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně v roce druhém. V roce 2014 se již přepokládá kladný výsledek hospodaření 118 964 Kč. V tomto roce vychází daň na 16 688 Kč. Podnikatelka uplatní slevu na poplatníka 24 840 Kč, která se od vypočtené daně odečte. Daňová povinnost tedy nevznikne. Při kalkulaci budoucího výsledků hospodaření je uvažována sazba daně i výše daňových slev dle sazeb pro rok 2012. V příštích letech se dá očekávat zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob i změnu ve způsobu
Vlastní práce
58
určení základu daně. Paní Novotná předpokládá v prvních letech odvádění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění. Tab. 19
Předpokládaný výsledek hospodaření v prvních dvou letech
Výnosy Náklady Výsledek hospodaření před zdaněním Daň (15 %) Výsledek hospodaření po zdanění
2013 357 600 365 314
2014 393 360 274 396
-7 714 0
118 964 16 688
-7 714
118 964
Plánované cash flow V následující tabulce je sestaven předpokládaný peněžní tok, cash flow, v úvodních dvou letech provozu kadeřnického salónu Šárka. Při výpočtu cash flow bylo využito přímé metody. Počáteční stav peněžních prostředků představuje vklad podnikatelky do zahájení podnikatelské činnosti.
Vlastní práce Tab. 20
59
Predikce Cash flow v prvních dvou letech
K 31. 12. 2013 Počáteční stav peněžních prostředků Tržby Příjmy celkem Vybavení provozovny Zálohy na sociální a zdravotní pojištění Náklady na založení Výdaje na propagaci Provozní náklady Materiálová spotřeba Daň z příjmů Výdaje celkem Cash flow Konečný stav peněžních prostředků
K 31. 12. 2014
200 000 357 600 357 600 146 619
192 286 393 360 393 360 15 000
42 396 1 000 26 599 87 000 61 700 0 365 314 -7 714
42 396 0 12 000 87 000 118 000 0 274 396 118 964
192 286
311 250
Jak je zřejmé z predikce cash flow, podnikatelka bude mít dostatek peněžních prostředků. 4.2.7
Posouzení efektivnosti projektu
Při posuzování efektivnosti investice do zahájení podnikání v oboru poskytování kadeřnických služeb je nutné určit nejdříve celkové kapitálové výdaje na pořízení investice. Celkové kapitálové výdaje na pořízení investice v tomto případě představují veškeré výdaje podnikatelky před zahájením provozu kadeřnictví související s vyřízením živnostenského podnikání a se zajištěním provozu kadeřnictví.
Vlastní práce Tab. 21
60
Předpokládané výdaje na pořízení investice
Položka Výdaje na vybavení provozovny Výdaje na založení podnikání Počáteční výdaje na propagaci Počáteční výdaje na zásoby Kapitálové výdaje celkem
Kč 146 619 1 000 26 599 15 850 190 068
Poté se určí celkový cash flow za období provozu investičního projektu. Paní Novotná má nájemní smlouvu prozatím na pět let, proto je předpokládané období fungování investice právě pět let. Tab. 22
Predikce cash flow po dobu provozu investice
Příjmy Provozní výdaje Cash flow Diskont (i=10%) Diskontované CF Kumulativní součet diskontované CF
1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 357 600 393 360 432696 475966 210 020 241 523 277 751 319 414 147 580 151 837 154 945 156 551 0,909091 0,826446 0,751315 0,683013 134 163,64 125 485,12 116 412,13 106 926,73
5. rok 523562 367 326 156 236 0,620921 97 010,18
134 163,64 259 648,76 376 060,89 482 987,63 579 997,81
Součet diskontovaných peněžních toků za pět let provozu podnikání představuje 579 997,81 Kč. • Metoda čisté současné hodnoty n
CFt − KV = 579 997,81 – 190 068 = 389 929,81 Kč t t =1 (1 + i ) Dodatečný výnos z investice nad požadovanou míru výnosnosti 10 % je 389 929,81 Kč. Hodnota čisté současné hodnoty je kladná, investice tedy zaručuje minimální požadovaný výnos. Z hlediska tohoto ukazatele se jeví investice jako přijatelná. ČSH = ∑
• Metoda vnitřního výnosového procenta Při výpočtu je použita lineární interpolace. Nejdříve se stanoví výnosová míra, při níž je čistá současná hodnota záporná. Takto určená výnosová míra je 80 %, při níž je čistá současná hodnota -11 466,44 Kč.
Vlastní práce Tab. 23
61
Kumulativní součet diskontované CF při míře výnosnosti 80 %
Cash flow Diskont (i=80%) Diskontované CF Kumulativní součet diskontované CF
1. rok 147 580,00 0,555556 81988,89
2. rok 151837,00 0,308642 46863,27
3. rok 154944,55 0,171468 26568,00
4. rok 5. rok 156551,43 156235,87 0,095260 0,052920 14913,07 8268,34
81988,89
128852,16
155420,16
170333,22 178601,56
ČSH = 178 601,56 – 190 068 = -11 466,44 VVP = in +
ČSH n * (iv − i n ) = 0,1 + (389 929,81/389 929,81 + 11466,44) * ČSH n − ČSH v
*(0,8-0,1) = 0,780004 Vnitřní výnosové procento je 78 %, což představuje skutečnou míru výnosnosti investice. Hodnota vnitřního výnosového procenta je nad hranicí minimální požadované míry výnosnosti. Dle ukazatele vnitřního výnosového procenta lze považovat investici za přijatelnou. • Metoda doby návratnosti investice Při metodě doby návratnosti investice se berou v úvahu diskontované peněžní příjmy z investice. n CFt KV = ∑ t t =1 (1 + i ) Z kumulativního součtu diskontovaného cash flow je zřejmé, že se investice vrátí v průběhu druhého roku provozování kadeřnictví. t = 259 648,76/190 068 = 1,366 0,366 * 365 = 133,62 dní Doba návratnosti investice je 1 rok a 134 dní, což představuje dobu, kdy se podnikatelce vrátí investované prostředky. Doba návratnosti není nikterak dlouhá. Investice se podnikatelce rychle vrátí.
Diskuse
62
5 Diskuse Zahájení podnikání představuje zásadní rozhodnutí zvláště v životě drobného podnikatele. Existuje mnoho aspektů, jež musí zvážit. Proto je důležité neuspěchat rozhodnutí a důkladně vše zvážit. Prvním krokem by mělo být sepsání podnikatelského plánu. Teprve tehdy si podnikatel utřídí potřebné informace a své možnosti. První rozhodnutí spočívalo ve volbě právní formy. Po sestavení vážnosti kritérií dle požadavků podnikatelky byla určena jako nejvhodnější varianta podnikání na základě živnostenského oprávnění. Pro podnikatelku neexistují legislativní překážky získání živnostenského oprávnění. Je schopna doložit odbornou způsobilost. Značnou výhodou pro ni jistě bude jednodušší vedení administrativní agendy. Může vést pouze daňovou evidenci, kdy bude schopna sama evidovat příjmy a výdaje. Pozitivně působí i fakt, že není zákonem předepsaný základní kapitál. Základní kapitál není předepsán ani u veřejné obchodní společnosti. Tato společnost musí být ovšem založena minimálně dvěma společníky a oba ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Paní Novotná by sice mohla založit společnost společně s paní Joklovou, ovšem ručení zde představuje obrovské riziko. Každý také nemá osobní předpoklady úzce spolupracovat s někým jiným či být schopen přijímat společná rozhodnutí. U společnosti s ručením omezeným zákon sice předepisuje základní kapitál. Základní kapitál však nemusí být vložen ve finanční podobě, ale také ve formě vybavení provozovny nebo přístrojů. Není tedy fixován, nýbrž může být využíván k financování podnikání. Výraznou nevýhodou této společnosti pro paní Novotnou vidím v značné komplikovanosti právních předpisů pro laika a administrativní náročnosti založení i provozování společnosti. K zahájení podnikání touto formou by musela využít služeb právního a daňového poradce, což by se velmi prodražilo. Podnikatelka má volné finanční prostředky, vhodnější pro ni určitě bude vložit je přímo do podnikatelské činnosti než do poměrně nákladných poradenských služeb. Tuto nevýhodu není možné vykompenzovat výhodou v podobě omezeného ručení. Paní Novotná bude ručit celým svým majetkem. Záleží na povaze a osobních vlastnostech každého podnikatele, zda je schopen a ochoten nést toto riziko. Pro některé může být hnací silou pro zvýšení výkonu a vylepšování své činnosti. Hrozbu podnikatelského plánu představuje současná ekonomická a částečně i politická situace v České republice. Politická nestabilita a nejistota budoucího legislativního vývoje komplikuje plánování budoucího podnikání.
Diskuse
63
Podnikatelka musí neustále sledovat dění a vývoj např. v oblasti daňových zákonů. Nyní se hovoří o zvyšování sazeb daně z příjmu fyzických osob i o změně způsobu výpočtu daňového základu. Hovoří se i o snížení odvodů na zdravotním pojištění osob samostatně výdělečně činných. Předpokladem prosperujícího podnikatele je orientace v dění ve společnosti. Umožní mu to připravit se na změny a zakomponovat je do rozhodnutí o dalším vývoji v podnikání. Lze tak zmírnit negativní dopady. V roce 2014 by měl vejít v platnost nový obchodní zákoník, který by měl obsahovat celou řadu změn. Bude nutné se informovat, zda ovlivní i činnost podnikatelky. V českém právu stále platí „neznalost neomlouvá“. Předpokládané podnikání velice ohrožuje rozvíjející se hospodářská krize v Evropské unii, která se plně projevuje i v České republice. Z dat Českého statistického úřadu je patrné, že domácnosti snižují své spotřební výdaje. Dochází také ke snížení růstu reálných mezd, což omezuje příjmy domácností s odhledem na zvyšující se ceny spotřebního zboží a služeb. Lidé se snaží omezovat své výdaje, z čehož plyne nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných tržeb. Bude tedy třeba klást důraz na získávání a udržení zákazníků. Řešením může být cenová politika v podobě výhodných cen a poskytování akčních nabídek. Jestliže dojde v dalších letech k plánovanému opětovnému zvýšení daně z přidané hodnoty, měla by podnikatelka vzít v úvahu nárůst cen energií i spotřebního materiálu. Výhodou paní Novotné jsou i přes nízký věk zkušenosti v oboru kadeřnických služeb. Je aktivní, snaží se stále vzdělávat a navštěvuje různá školení. Sleduje trendy a novinky. Za krátkou dobu působení v Brně si zvládla vybudovat sice menší, ale stálou základnu zákazníků, což vypovídá o jejích kreativních schopnostech a umění jednat s lidmi. Podnikatelka se tedy nebude pouštět do nové neprozkoumané oblasti, ale má již slušné základy, na kterých může budovat úspěšné podnikání. Kladně lze vnímat i skutečnost, že v podnikání nahradí prosperující kadeřnictví. V městské části Nový Lískovec působí další tři kadeřnické subjekty, a i přesto si stávající kadeřnictví dokázalo získat klientelu a prosperovat. Proto má paní Novotná v budoucím podnikání významnou šanci na úspěch. Z velké části záleží úspěch na přístupu podnikatelky ke svým zákazníkům, kreativitě, vitalitě a ochotě. Z hlediska použitých metod hodnocení efektivnosti investice, je považována investice za přijatelnou. Čistá současná hodnota investice dosahuje 389 929,81 Kč. Vnitřní výnosové procento investice je 78 %, což je vysoko nad požadovanou minimální výnosností investice. Vysoká výnosnost je způsobena
Diskuse
64
především relativně nízkými náklady na pořízení investice. Nízkými počátečními výdaji se dá podle plánu dosáhnout vysokých výnosů. Odhad budoucích výnosů je vždy značně nejistý. Není vhodné se nechat ukolébat předpokládanými dobrými výsledky v plánu, ale naopak vyvíjet aktivitu, aby bylo výnosů skutečně dosaženo. Návratnost investice je 1 rok a 134 dní. Investované finanční prostředky budou z investice splaceny rychle. Zpracovaná diplomová práce může sloužit každému podnikateli jako návod pro sestavení podnikatelského plánu při zahájení činnosti v poskytování kadeřnických služeb a při volbě vhodné právní formy podnikání. Na úvod vlastní práce jsem názorně ukázala jednoduchou rozhodovací analýzu, kterou může využít každý začínající podnikatel při volbě právní formy podnikání. Výsledky diplomové práce mohou být využity každým podnikatelem působícím o oboru poskytování kadeřnických služeb: • Neexistují velké bariéry vstupu nových podnikatelských subjektů do odvětví. Zákon nestanovuje zásadní překážky. Náklady na vstup do odvětví nejsou nikterak vysoké. • V oboru poskytování kadeřnických služeb panuje poměrně velká konkurence. • V České republice působí celá řada firem prodávající kadeřnické a kosmetické prostředky. Podnikatelé mají možnost vybrat si z široké řady potenciálních dodavatelů. • Podnikatel musí brát zřetel na současné hrozby, jimiž jsou především politická nestabilita, rozvíjející se hospodářská krize, snižující se výdaje domácností na spotřebu, snižující se tržby v oblasti služeb. • Vláda prozatím nabízí programy na podporu malého a středního podnikání. V nejdůležitějších bodech je navržený podnikatelský plán použitelný v podstatě na kterékoliv odvětví národního hospodářství. Každý podnikatel musí definovat svůj podnik a produkt, prozkoumat a zhodnotit faktory okolního prostředí, zvážit konkurenci, kalkulovat předpokládané náklady a výnosy a určit marketingový plán, jak o sobě dát vědět.
Závěr
65
6 Závěr Cílem diplomové práce bylo zvolit nevhodnější právní formu podnikání pro začínajícího drobného podnikatele a následně vytvořit podnikatelský plán zamýšleného podnikání se všemi podstatnými náležitostmi. Podnikatelský plán je důležitým dokumentem a poslouží budoucímu podnikateli k eliminaci nebezpečí nečekaných změn. V teoretické části jsem shromáždila nejdůležitější informace o právních formách podnikání přicházejících v úvahu pro malé a střední podnikání. U každé formy jsem uvedla hlavní klady a zápory, jež by měl vzít podnikatel v úvahu. Následně jsem představila podnikatelský plán s podstatnými prvky, jež uvádí česká i zahraniční literatura. Znalosti získané z teoretické části jsem uplatnila při tvorbě vlastní práce. Nejprve jsem na základě rozhodovací analýzy vybrala nejvhodnější právní formu pro naši podnikatelku. Podnikání na základě živnostenského podnikání představuje pro paní Novotnou nejlepší volbou, jež přináší značná pozitiva. Nevýhoda může spočívat v ručení celým svým majetkem a horším přístupu k cizím zdrojům. Pokud je podnikatelka ochotná nést riziko neomezeného ručení, neexistuje žádná překážka v podnikání touto formou. Prozatím špatný přístup k bankovním úvěrům nemusí podnikatelku trápit, protože má k dispozici finanční prostředky pro start provozu kadeřnického salónu. V úvodu podnikatelského plánu jsem představila podnikatelku a její zamýšlené podnikatelské aktivity. Dále jsem provedla analýzy vnějšího prostředí. Prostřednictvím PESTLE analýzy jsem identifikovala potenciální příležitosti a hrozby pro podnikatelský plán. Hrozby spočívají především v nestálém politickém prostředí a ve zhoršujícím se ekonomickém vývoji. Jedná se především o zvyšující se nezaměstnanost, snižující se spotřební výdaje domácností, pokles tržeb v oblasti služeb, vysokou konkurenci v odvětví a v neposlední řadě snižující se růst reálných mezd. Příležitosti lze vidět v růstu populace v Jihomoravském kraji, hlavně ženského pohlaví, což nabízí širokou základnu potenciálních zákazníků. Příležitostí je samotné místo působení kadeřnického salónu v druhém největším městě České republiky, v Brně. Studenti v Brně představují značně velkou demografickou skupinu. Uvádí se, že zde studuje kolem 80 000 studentů. Příležitost spočívá také v poměrně dobré vybavenosti připojení k internetu jihomoravských domácnosti a v dobré úrovni městské hromadné dopravy v Brně. Důležité informace přineslo i zpracování Porterovy analýzy pěti konkurenčních sil. Zjistila jsem, že konkurence v odvětví kadeřnických služeb je
Závěr
66
vysoká. Za největšího stávajícího konkurenta paní Novotné lze považovat nedaleké kadeřnictví Jenisej ve Starém Lískovci. Protože neexistují větší bariéry vstupu do odvětví, musí podnikatelka počítat s možností sílící konkurence. Hrozba ze strany substitutů není významná, ale existuje. Trh nabízí rozmanitou a širokou škálu dodavatelů kadeřnických potřeb. Přímo v Brně působí celá řada dodavatelů, což umožní bezproblémové a snadné zásobování. Dále jsem na základě SWOT analýzy navrhla prostřednictvím marketingového plánu marketingovou strategii cílenou na mladé lidi a studenty v Brně a okolí. Základem produktu je poskytování kvalitních kadeřnických služeb doplněných o nabídku kosmetických služeb paní Joklové. Pro odlišení od konkurence bude sloužit jednotný vizuální styl uplatněný v prostorách provozovny, na webových stránkách i tištěných dokumentech, jehož základem jsou firemní barvy fialová a šedá. Podnikatelka bude také zákazníkům nabízet nápoje zdarma. Odlišovat od konkurence se bude i rezervačním systémem na webových stránkách a slevami na poskytované kadeřnické služby pro studenty. Nejdříve se bude orientovat na propagaci prostřednictvím internetu, tzn. webových stránek, facebooku a slevového portálu. Jedná se o účinnou a levnou formu propagace. V rámci finančního plánu jsem kalkulovala plánované náklady, výnosy a přepokládaný výsledek hospodaření zamýšlených podnikatelských aktivit pro první dva roky činnosti. Náklady v prvním roce provozu kadeřnického salónu byly podrobně popsány pro lepší sledování možných odlišností od plánu v budoucnu. Rozjezd provozu kadeřnictví nebude výrazně finančně nákladný. Nejnákladnější položku představuje nákup nového vybavení provozovny. Bylo vybráno dražší vybavení s ohledem na plnění marketingového plánu. K pokrytí počátečních výdajů postačí finanční prostředky, jimiž paní Novotná disponuje. Nebude tedy hned od počátku podnikání zatížena bankovním úvěrem. Provedla jsem posouzení efektivnosti investice paní Novotné do provozování kadeřnického salónu. Vybrala jsem si metody zohledňující časové hledisko, a proto mají lepší vypovídací schopnost. Z hlediska metody čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta lze investici považovat za přijatelnou. Doba návratnosti investice je uspokojivá. Na základě shromážděných informací nevidím žádné překážky v zahájení podnikání podle podnikatelského plánu. Vytvořila jsem realizovatelný podnikatelský plán. Jestliže podnikatelka bude bdělá a bude věnovat pozornost uvedeným hrozbám, nemělo by nic bránit úspěchu v její podnikatelské činnosti.
Literatura
67
7 Literatura MONOGRAFIE Česká republika. Obchodní zákoník. In: Zákon č. 513/1991 Sb. Ostrava: Sagit,a.s., 2011, 830. DĚDINA, Jiří a ODCHÁZEL. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2149-1. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. HABERBERG, Adrian a Alison RIEPLE. Strategic Management: Theory and Application. first. Oxford: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19921646-8. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vydaní. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7400-194-9. KORÁB, Vojtěch, Jiří PETERKA a Marie ŘEŽŇÁKOVÁ. Podnikatelský plán. Vydání první. Brno: Computer Press, a.s., 2007. ISBN 973-80-251-1605-0. KOTLER, Philip. Moderní marketing. 4. evropské vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. MACHALOVÁ, J. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-7179-463-9. MCKEEVER, Mike. How to Write a Business Plan. 10th Edition. California: Nolo, 2011, 288 s. ISBN 9781413312805. NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3158-2. OTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: podle novely zákona o účetnictví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-342-4. PORTER, Michael. Konkurenční strategie. 1. vydání. Praha: Victoria publishing, a.s., 1994. ISBN 80-85605-11-2. SPRKOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing,a.s., 2010, 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. STAŇKOVÁ, Anna. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C H Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-926-9.
Literatura
68
SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. ŠEJNOHOVÁ, Lenka. Proces založení ekoagrofarmy na Vysočině. Brno, 2010. Bakalářská práce. Mendelova univerzita, Provozně ekonomická fakulta. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikaní malé a střední firmy. 2.,aktualizováné a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing,a.s., 2008, 432 s. ISBN 978-80247-2409-6. WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Vydání 1. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-7261-075-9. INTERNETOVÉ ZDROJE Aktuality: Luboš Havlík. Kadeřnictví Jenisej [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW:
. Demografický vývoj ve městech v Jihomoravském kraji v roce 2011. Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. 15. 3. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z WWW:
. Ekologická daňová reforma. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: . Formy podnikání, vedení účetnictví či jiné evidence. Účetní kavárna [online]. 2006 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z WWW: . Inebrya. Futurum Brno [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: . Inebrya: mnohobarevná profesionální vlasová kosmetika. Inebrya [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: . Informační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z WWW: . Kadeřnictví Táňa Kmenta Brno. Táňa Kmenta [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW: .
Literatura
69
Letáky. Vistaprint.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: . Nejnovější ekonomické údaje. Český statistický úřad [online]. 9. 3. 2012 [cit. 201203-31]. Dostupné z WWW: . O společnosti. Gravo.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Operační program Podnikání a Inovace 2007 - 2012. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Operační program Podnikání a inovace. Fondy Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: . Produkty Matrix: představ si všechno, co dokážeš. Matrix [online]. 2012 [cit. 2012-0414]. Dostupné z WWW: . Profesionální výrobky pro náročné kadeřníky. Londa professional [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: < http://www.londaprofessional.cz/vyrobky>. Salerm Cosmetics. Salerm Cosmetics [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z WWW: . SOUKUPOVÁ, Klára. Víte, jak určit výši daně u společníka v.o.s. Podnikatel.cz [online]. 2009 [cit. 2012-01-28]. Dostupné z WWW: . Společnost s ručením omezeným. Businesscenter.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-29]. Dostupné z WWW: . STŘELEC, Jiří. Porterův model konkurenčních sil. Vlastní cesta.cz [online]. 2010 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z WWW: . Studio Belle. Studio Belle Brno [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW: .
Literatura
70
Zákon o daních z příjmů: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Businesscenter.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z WWW: . Živnosti. BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-29]. Dostupné z WWW: .
Přílohy
71
Přílohy
Přílohy
A
72
Ceník služeb kadeřnického salónu Šárka KRÁTKÉ
STŘEDNÍ
DLOUHÉ
o Mytí, styling o stříhání o barva, střihání
140,200,400,-
160,220,450,-
180,250,500,-
o barva dorost, stříhání
380,-
400,-
440,-
melír, stříhání pouze dorost melíru melír, barva, stříhání
460,660,-
600,500,720,-
700,600,830,-
trvalá, stříhání
470,-
520,-
560,-
stříhání na sucho stříhání, mytí, styling úprava vousu melír, stříhání barva, stříhání
60,180,40,380,390,-
80,200,-
220,-
o stříhání na sucho o stříhání, mytí, sušení
60,180,-
80,200,-
220,-
Ženy
o o o o o Muži o o o o o Děti
Prodlužování vlasů (dle spotřeby materiálu) od 2 000,Narovnání vlasů keratinem (Absolut Straightening) od 1 500,dle délky vlasů Celková regenerace vlasů 200,Studenti do 26 let u nás mají 15% slevu na poskytované služby. Pro stálé zákazníky – po každé desáté návštěvě poukaz na příští návštěvu zdarma.