Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Zadlužení města Brna Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autorka práce:
Ing. Roman Ptáček Ph.D.
Sylvie Jonášová
Brno 2011
Touto cestou děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Romanu Ptáčkovi Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této práce.
Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Zadluţenost města Brna“ jsem zpracovala sama pod odborným vedením Ing. Romana Ptáčka Ph.D. a s pouţitím literatury, kterou uvádím na konci tohoto dokumentu. V Brně dne 13. května 2011
__________________
Abstract The name of bachelor thesis is "Indebtedness of the city of Brno" is primarily management and indebtedness of local governments in the Czech Republic, especially the city Brno. The goal of this work is based on the analysis to evaluate the city indebtedness and debt financing in the years 2005-2009. Theoretical part deals with the role of local governments, including their budgets. Space is also devoted to theoretical perspectives on the indebtedness. The second part is more practical and includes the recent development and structures of the indebtedness of the city of Brno's debt in the past and present. Evaluating is also an indicator of debt service for the city of Brno. In the end of my bachelor thesis I introduced my own recommendations and suggestions for improving the current situation. Keywords Territorial local authority, the municipality, management, indebtedness, the debt service indicator
Abstrakt Předmětem bakalářské práce s názvem „Zadluţenost města Brna“ je hospodaření a především zadluţení územně samosprávných celků v České republice konkrétně města Brna. Cílem práce je na základě analýzy vyhodnotit zadluţení města Brna a způsoby financování v letech 2005-2009. Úvodní teoretická část se věnuje postavení územně samosprávných celků, včetně jejich rozpočtů a prostor je věnován také teoretickým pohledům na zadluţování. Druhá část je spíše praktická a obsahuje zmapování vývoje a struktury zadluţenosti města Brna jeho zadluţení v minulosti i v současnosti. Zjišťuje se zde také ukazatel dluhové sluţby pro statutární město Brno. V závěru práce jsou představeny mé vlastní doporučení a návrhy ke zlepšení stávající situace. Klíčová slova Územně samosprávný celek, obec, hospodaření, zadluţenost, ukazatel dluhové sluţby
5
Obsah 1
Úvod
8
2
Definování cíle a metod zpracování bakalářské práce
9
3
Územně samosprávné celky 3.1
4
5
6
10
Charakteristika obce ................................................................................ 12
Hospodaření územně samosprávných celků
19
4.1
Příjmy obcí .............................................................................................. 26
4.2
Výdaje obcí .............................................................................................. 30
Zadluženost
32
5.1
Zadluţenost obcí ..................................................................................... 32
5.2
Zdroje spolufinancování ......................................................................... 33
5.3
Regulace zadluţenosti ..............................................................................37
5.4
Struktura zadluţenosti obcí .................................................................... 43
Hospodaření a zadluženost města Brna
46
6.1
Charakteristika Brna ............................................................................... 46
6.2
Analýza hospodaření Brna v letech 2005-2009 ..................................... 47
6.3
Výše a struktura zadluţenosti Brna v letech 2005-2009 ........................ 51
6.4
Dluhová sluţba Brna ............................................................................... 54
7
Diskuze výsledků
56
8
Závěr
60
9
Přehled informačních zdrojů
62
6
Seznam tabulek Tab. 1
Výpočet ukazatele dluhové služby
Tab. 2 Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR v letech 2001 2009
38 43
Tab. 3 Údaje o zadluženosti obcí ČR bez hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy v letech 2001 - 2009 44 Tab. 4 Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy na celkové zadluženosti obcí v letech 2001 - 2009
45
Tab. 5 Příjmy a výdaje statutárního města Brna v letech 20052009 49 Tab. 6 Financování statutárního města Brna v letech 2005-2009 (v mil. Kč) 50 Tab. 7
Zadluženost statutárního města Brna v letech 2005-2009 52
Tab. 8
Rating statutárního města Brna
54
Tab. 9 Dluhová služba statutárního města Brna v letech 20052007 55 Tab. 10
Dluhová služba statutárního města v letech 2008-2009
55
Tab. 11
Zadluženost statutárního města Brna k 31.12. 2005
67
Tab. 12
Zadluženost statutárního města Brna k 31.12. 2006
69
Tab. 13
Zadluženost statutárního města Brna k 31.12. 2007
71
Tab. 14
Zadluženost statutárního města k 31.12 2008
73
Tab. 15
Zadluženost statutárního města Brna k 31.12. 2009
75
Tab. 16
Stupnice pro dlouhodobý rating
77
Tab. 17
Stupnice pro krátkodobý rating
78
7
Seznam grafů Graf č. 1
Počty obcí podle jednotlivých stupňů ratingu
41
Graf č. 2
Struktura zadluženosti města Brna v letech 2005-2009 53
8
1 Úvod V České republice se v posledních letech vedou diskuze na téma zadluţenosti územně samosprávných celků mezi zástupci samosprávných celků, představiteli státní správy a představiteli mediální sféry. Debaty se vedou i o nutnosti či vhodnosti regulace zadluţenosti. Jednotlivé názory se velmi odlišují a ne vţdy se opírají o objektivní informace, které popisují skutečnou situaci a trendy. Prvním bouřlivým rokem, kdy probíhaly diskuze, byl rok 2004. V tomto roce se také Vláda ČR nelegislativním opatřením pokusila regulovat a monitorovat zadluţenost. Vláda uloţila ministrovi financí za povinnost sledovat ukazatel dluhové sluţby obcí a krajů. V roce 2008 schválila Vláda ČR postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí. Monitoring je zaloţen na sledování soustavy informativních a monitorujících ukazatelů u jednotlivých obcí. V obou případech se jedná o nelegislativní opatření, u kterých je výrazně oslabena moţnost udělit případné sankce. Od doby, kdy obce dostaly moţnost rozhodovat o svém majetku a nabyly pravomoci, uběhla jiţ řada let. Problematika zadluţenosti se v současné době stahuje především na obce. Od 90. let, kdy obce disponují s nově nabytými pravomocemi, můţeme hovořit o postupném zvyšování obecních dluhů a rostoucí zadluţenosti nejniţších úrovní veřejných financí. Obcím se otevřela moţnost realizovat kapitálové investice do rozvoje místní infrastruktury a nebyla pro ně ani překáţka nedostatku vlastních finančních zdrojů. Návratné finanční zdroje poskytly v převáţné většině municipalitám peněţní ústavy. Obce se dostaly do situace, kdy nebyly schopny splácet dluhy běţnými příjmy a kryly schodky rozpočtů opět novými úvěrovými zdroji. V dnešní době je zadluţenost sledována v souvislosti s přípravou České republiky na vstup do Evropské měnové unie. Pro vstup je vyţadováno plnění Maastrichtských kritérií, proto je kladen velký důraz na dodrţování posuzovaných hodnot. Nepříznivý vývoj obecní zadluţenosti můţe mít negativní dopad na celkové veřejné finance. Extrémní zadluţenost obcí můţe zkomplikovat vstup ČR do Evropské měnové unie a její plnění Maastrichtských kritérií. Ovšem pozitivním rysem rostoucí zadluţenosti je skutečnost, ţe investice v převáţné většině jsou pouţity do infrastruktury. Územně samosprávné celky své investice směřují do projektů na ochranu ţivotního prostředí, do školních zařízení, do výstavby bytových domů, na zkvalitnění místní hromadné dopravy a podobně.
9
2 Definování cíle a metod zpracování bakalářské práce Bakalářská práce se zabývá hospodařením a především zadluţením územně samosprávných celků v České republice konkrétně města Brna. Cílem práce bude na základě analýzy vyhodnotit zadluţení města Brna a způsoby financování během posledních 5 let v období 2005-2009 a navrhnout moţné varianty řešení tohoto problému. Při zpracování bakalářské práce bude vyuţito zejména metody analýzy a syntézy. Data potřebná pro analýzu zadluţenosti města Brna v letech 20052009 budou získána z veřejně přístupných internetových stránek statutárního města Brna. Doplňujícími materiály budou výroční výkazy, rozpočty z let 20052009 a legislativa potřebná pro vymezení pojmů. Při práci s těmito daty bude vyuţito analýzy časových řad. Bude zkoumán vývoj zadluţenosti města Brna během posledních let v době, kdy se ekonomika nacházela v konjuktuře. Následně bude zhodnocen vliv finanční krize na zadluţenost statutárního města Brna v době, kdy se ekonomika ocitla v recesy. Teoretické vymezení pojmů hospodaření a zadluţenosti územně samosprávných celků bude zpracováno pomocí uváděného seznamu zdrojů literatury. Pomocí komparace budou posouzeny získané informace z teoretické a praktické části práce. Výsledkem práce bude posouzení aktuálního stavu zadluţenosti a hospodaření města Brna a stanovení případně návrhů, které by mohly stávající situaci zlepšit. Práce bude ukončena závěrem, ve kterém budou shrnuty získané poznatky.
10
3 Územně samosprávné celky Uzemní samospráva je formou veřejného vládnutí a veřejné správy. Kaţdý územně samosprávný celek je ohraničen geograficky, ţije na něm společenství občanů, které vykovává veřejnou správu tohoto celku. (Provazníková, 2009) Samospráva je určitou formou realizace práva občanů. Ti mají moţnost si obstarávat vlastní záleţitosti v mezích práva státu, coţ znamená ve shodě s ústavou a příslušnými zákony. Fungování územní samosprávy je podmíněno i vytvořením potřebných ekonomických podmínek pro samostatné řízení celku. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Samospráva vystupuje jako veřejnoprávní korporace. Právní subjektivitu má jak ve sféře práva veřejného, tak ve sféře práva soukromého. (Šelesovský, 2001) Jakmile stát přenáší odpovědnost za plnění veřejných statků na územní samosprávu, hovoříme o decentralizaci zabezpečování veřejných statků. Můţe se jednat o delegaci pravomocí na lokální nebo regionální úroveň. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Přiblíţení státní správy občanům v mezích přenesené působnosti územní samosprávy nazýváme dekoncentrací. Umoţnuje přenesení výkonu státní správy na niţší celky. Na jednotlivé články samosprávy přenáší stát kontrolu a právní dozor nad hospodárným a účelným plněním úkolů ve veřejné správě. Důraz je především kladen na občany, kteří ţijí a bydlí v místě, kde tyto sluţby vyuţívají.(Peková, 2008) V roce 1989, po pádu komunistického reţimu, započala transformace veřejné správy v České republice. V této době byla součástí Česká republika československého federativního státu. Vznik decentralizace vedl ke zrušení národních výborů a ke vzniku samosprávy obcí. Obecní samosprávě dal vznik zákon č. 367/1990 Sb., o obcích. V roce 1990 byly vyhlášeny svobodné parlamentní volby a zanikl výsadní vliv Komunistické strany Československa. Změnám se nevyhnula ani struktura mocenských orgánů, které musely respektovat demokratický a právní rámec vznikající ve veřejné správě. (Transformace veřejné správy, 2009) V období federální vlády fungovala územní samospráva ve dvou stupních - základním a obecním. Okresní úřady vznikly na stupni okresním, pracovaly jako státní správa se všeobecnou působností. (Periodizace vývoje veřejné správy na území ČR, 2007) Jejich vznik umoţnil zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech. Krajské národní výbory zanikly bez náhrady. Odlišné názory politických představitelů obou republik na uspořádání federace vedly k zániku České a Slovenské federativní republiky. K 1. lednu 1993 se stala Česká republika suverénním státem. Samospráva byla omezována pouze na obecní úroveň. Chyběl spojovací článek mezi obecní úrovní a státní správou. Řešení se nabízelo ve vzniku krajských zřízení, staly by
11
se zástupci mezoregionálního článku. Tato myšlenka odstartovala druhou fázi reformy územní veřejné správy. (Transformace veřejné správy, 2009) Dne 3. prosince 1997 byl schválen ústavní zákon č. 374/1997 Sb., který dal vzniknout 14 krajům (včetně hlavního města Prahy), které představovaly vyšší územně samosprávné celky. (Periodizace vývoje veřejné správy na území ČR, 2007) Byla zde dlouhá doba legisvakance. Zákon č. 347/1997 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. (Transformace veřejné správy, 2009) Z hlediska územní samosprávy začal v České republice nabytím účinnosti zákonu fungovat dvoustupňový systém. Podle Ústavy České republiky za základní jednotku územní samosprávy je povaţována obec (ústavní zákon č. 1/1993 hlava VII čl. 99). Druhým stupněm jsou vyšší územně samosprávné celky – kraje. (Provazníková, 2009) V roce 1999 byly schváleny následující zákony: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech atd. (Periodizace vývoje veřejné správy na území ČR, 2007) Nutnou potřebou bylo zvolit příslušný model pro výkon veřejné správy. Hlasováním v Poslanecké sněmovně byl odsouhlasen spojený model veřejné správy. (Transformace veřejné správy, 2009) Krajský úřad působící v krajské samosprávě stejně i obecní úřad v obecní samosprávě vykonávají úkony vlastní samosprávy současně s úkony přenesené působnosti státní správy. (Periodizace vývoje veřejné správy na území ČR, 2007) Dne 31.12. 2002 došlo k ukončení působnosti okresních úřadů. Pravomoci přešly na obce s rozšířenou působností, na kraje a na ostatní orgány státní správy. (Provazníková, 2009) Zákon č. 314/2002 Sb., dal vzniknout obcím s rozšířenou působností, upravuje konkrétní formu a existenci obecních úřadů. Do té doby upravovala jejich formu a existenci pouze vyhláška Ministerstva vnitra v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. (Transformace veřejné správy, 2009) Od 1. ledna 2003 vzniklo více druhů obcí, které se odlišují druhem i mírou přenesených pravomocí od státní správy. V České republice je rozdělena územní samospráva do dvou funkcí. Jednu ze základních funkcí označujeme jako samosprávnou. V naší republice je označována jako samostatná působnost. Vyjadřuje moţnost řešit lokální i regionální potřeby občanů při zajišťování veřejných statků. Tato funkce je povaţována za rozhodující pro blahobyt občanů. Druhou samosprávnou funkcí je přenesená, v našem státě označována jako přenesená působnost. Umoţňuje přenos ve veřejné správě státního výkonu i kompetencí k občanům. Zajišťuje veřejné statky, které mají povahu statků národních i čistě statků veřejných, veřejnou správou na lokální i regionální úrovni. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Obce i kraje jsou spravovány zastupitelstvem. Členové zastupitelstva jsou voleni na základě volebního práva. Hlasování probíhá tajnou volbou. Volební
12
právo je rovné, přímé a všeobecné. (Šelesovský, 2001)Rovné volební právo předpokládá rovnost kaţdého hlasu. Výše privilegovaní občané nejsou nijak zvýhodňováni oproti níţe postaveným vrstvám obyvatelstva. Kaţdý hlas má stejnou váhu. Právo volit a být zvolen má bez rozdílu kaţdý svéprávný občan České republiky. Nehraje roli pohlaví, etnikum, jazyk či náboţenské vyznání občana. Tyto moţnosti volit a být zvolen umoţňuje všeobecné volební právo. Poslední z výčtu typů volebního práva dává moţnost volit občanům přímo bez zprostředkovatele. (Teorie voleb a volební techniky, 2009) Česká republika přijala v roce 1998 Evropskou chartu místní samosprávy, i kdyţ její části byly jiţ zakomponovány při obnovování územní samosprávy obecním a později krajským zřízením. Vytvořila potřebné ekonomické i legislativní předpoklady pro fungování územní samosprávy. Charta prosazuje dvě hlavní teze: společenství občanů ţijících na určitém území je jedním ze základních principů demokratického státu, princip demokratického systému také podporuje moţnost občanů podílet se na správě veřejného systému. Tyto teze jsou uznávány všemi členskými státy Rady Evropy. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)
3.1 Charakteristika obce Obec, jak jiţ bylo zmíněno výše, je definována zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích (obecních zřízeních). Obec tvoří územní celek, který je tvořen hranicí území obce. Povaţujeme ji také za základní územně samosprávné společenství občanů, které v katastrálním území obce vykonává samosprávu veřejných záleţitostí a potřeb. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Právo plnit úkoly, které náleţí do samosprávy obce, platí pro všechny obce stejně. Shodnost vychází z platných zákonných norem. Soulad s platnými zákony je poţadován i u specifických potřeb obcí. Obec zajišťuje zabezpečení místních záleţitostí veřejného zájmu a udrţování čistoty veřejných prostranství. (Šelesovský, 2001) Pro svůj výkon můţe zaloţit a zřídit právnické osoby a organizační sloţky. V rámci samostatné působnosti obec vydává právní předpisy – obecně závazné vyhlášky. Hospodaření obce také náleţí do samostatné působnosti. S majetkem obce musí být hospodařeno účelně v souladu s jejími zájmy a úkoly zákonem vymezené působnosti. Obec nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob kromě výjimek uvedených v zákoně. Obec s počtem obyvatel alespoň 5 000 dává přezkoumat auditorem hospodaření za poslední kalendářní rok. Obcím, které nedosahují počtu 5 000 obyvatel, přezkoumávají hospodaření krajské úřady nebo auditor. Ve statutárních městech přezkoumává hospodaření městských částí nebo obvodů magistrát tohoto města. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce se projednají do 30. června následujícího roku. V případě nedostatků přijme zastupitelstvo opatření k nápravě. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Spolupráce mezi obcemi a její forma je upravena zákonem. Jedná se o různé druhy smluv, které vznikají za účelem splnění konkrétního úkolu,
13
o vytvoření dobrovolného svazku obcí, zaloţení právnické osoby dle zvláštního zákonu atd. Existuje také neformální spolupráce mezi obcemi. Zaloţena je například na výměně zkušeností a spolupráci např. v oblasti tělovýchovné nebo kulturní. Přenesená působnost, kterou převádí stát na územní samosprávu, je však výkon, který je brán jako povinnost obce. Stát ji můţe omezit nebo odebrat. Na výkon státní správy a plnění povinností, které vyplývají z přenesené působnosti, dostává obec příspěvek ze státního rozpočtu. Obecní úřad, který vykonává nejen v základním rozsahu přenesenou působnost, ale vykonává ji ve více správních obvodech, nazýváme orgánem obce, kde se nachází pověřený obecní úřad. (Šelesovský, 2001) Správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností upravuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. Obecně závazné vyhlášky a nařízení musejí být zveřejněny po dobu 15 dnů na úřední desce obce. Tím dojde k jejich vyhlášení. Účinnost nabývají předpisy patnáctým dnem od vyhlášení. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Ze zákona vychází moţnost obcí se slučovat do dobrovolného svazku dvou či více spolu sousedících obcí. Existuje i opačná situace, kdy se mohou obce rozdělit. Sloučení nebo rozdělení obcí je na základě uskutečněného místního referenda. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Referendum je důkazem zapojení občanů do správy obce. Vliv státu se omezuje pouze na určení nového názvu obcí. Kaţdá obec má svůj vlastní název, který musí schválit Ministerstvo vnitra. Souhlas se vyţaduje, aby nedocházelo ke vzniku obcí se stejným názvem. (Šelesovský, 2001) Druhy obcí v České republice rozlišuje zákon o obcích. V zákoně nalezneme následující definice obcí. Obec, která není městem, nedosahuje nutného stanoveného počtu obyvatel pro zařazení mezi města nebo o to nepoţádala. Města, která získala titul před 17.5. 1954 nebo poţádají o titul předsedu Poslanecké sněmovny. Ten můţe udělit titul města po kladném vyjádření vlády. Dalším kritériem je počet obyvatel. V obci je nutné, aby ţilo alespoň 3 000 obyvatel. Pro městys platí stejné pravidlo jako pro město. Pokud uţívali titul městys před 17.5. 1954 a stanoví-li tak předseda poslanecké sněmovny. Počet obyvatel zde není určen. Posledním z řady titulů, které obec můţe obdrţet je statutární město. Město má posléze zvláštní postavení. Statut města schvaluje zastupitelstvo města. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Území statutárního města se na rozdíl od obcí a městysů člení na městské části nebo obvody. Kaţdý z těchto obvodů má svoji vlastní samosprávu. V kaţdém obvodu je voleno zastupitelstvo, rada a starosta. Nachází se zde i několik městských orgánů jako městský úřad a zvláštní orgány městské části. Městské části ani obvody nedisponují právní subjektivitou. Městské orgány vţdy jednají jménem města pouze v těch záleţitostech, které jim byly svěřeny statutem nebo vyplývají ze zákona. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Městské obvody můţeme povaţovat do určité míry za obce. Kromě vlastních správních orgánů jako je zastupitelstvo, rada a starosta mají i vlastní sym-
14
boliku. Městská část se prezentuje stejně jako obec vlastním praporem a znakem. Prezentace vlastní symbolikou je dobrovolná. (Obec, kraj, centrum, 2009) Statutární město můţe svěřit statutem městské části nebo obvodu v rámci samostatné působnosti např.: schvalování rozpočtu a výsledku hospodaření schvalování programu rozvoje rozhodováni o majetkoprávních úkonech ukládání pokut zakládání, zřizování a rušení právnických osob a organizačních sloţek potřebných pro rozvoj městských částí a uspokojování občanů Místostarostovu funkci ve statutárním městě plní náměstek primátora. Zřizuje se funkce tajemníka magistrátu. Primátor města se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka magistrátu. (Zákon č. 128/2000 Sb.) V dnešní době má Česká republika 24 statutárních měst. Poslední rozšíření statutárních měst proběhlo v roce 2006. (Obec, kraj, centrum, 2009) Obce můţeme dělit i podle přenesené působnosti. Obce se člení do následujících typů: obec obec a matričním úřadem obec se stavebním úřadem obec s pověřeným obecním úřadem obec s rozšířenou působností (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Obce se mohou členit také na stupně: obce prvního stupně obce druhého stupně obce třetího stupně (Obec, kraj, centrum, 2009) Mezi orgány obce řadíme zastupitelstvo obce, radu obce, starostu, obecní úřad, výbory a komise obce. Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je orgán kolektivně volený. Vykonává zákonem stanovené nejdůleţitější pravomoci v oblasti samostatné působnosti obce. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Při rozhodování o počtu členů zastupitelstvo přihlíţí k velikosti územního obvodu a počtu obyvatel. Počet členů zastupitelstva je stanoven na 555 členů. Oznámení o počtu členů zastupitelstva na následující volební období
15
se uveřejní do dvou dnů od rozhodnutí zastupitelstva na úřední desce obecního úřadu. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Volba zastupitelů je zaloţena na volebním právu přímém, rovném a všeobecném. Hlasování probíhá tajně. Členové jsou voleni ze zástupců jednotlivých politických stran nacházejících se v obci a nezávislých kandidátů. Mandát zastupitele vzniká zvolením. Ke zvolení dojde po ukončeném hlasování. (Zákon č. 128/2000 Sb.) Práva a povinnosti zastupitele obce jsou uvedeny v zákoně č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Tento zákon je v souladu s právem Evropských společenství. Upravuje podmínky volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu voleb do obecního zastupitelstva. Délka funkčního období zastupitele je čtyřleté. Volby se konají ve lhůtě 30 dní před uplynutím lhůty funkčního období a končí dnem uplynutí. (Zákon č. 491/2001 Sb.) Zaměstnavatel by měl umoţnit členovi zastupitelstva obce vybrat si pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, aby mohl konat veřejnou funkci. (Šelesovský, 2001) Na prvním zasedání skládá člen zastupitelstva slib ze zákona určený. Odevzdává také osvědčení o zvolení do funkce. Ztrátu mandátu zastupitele můţe vyslovit zastupitelstvo obce, pokud člen zastupitelstva odmítne sloţit slib nebo sloţí slib s výhradou. Při výkonu své funkce má člen zastupitelstva obce právo předkládat zastupitelstvu obce a dalším jejím orgánům návrhy na projednání. Můţe vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce, na výbory a ostatní orgány obce. Má moţnost získávat informace, které souvisejí s výkonem veřejné funkce od zaměstnanců obecního úřadu. Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, plnit úkoly, které mu byly zadány a hájit zájmy občanů. Měl by vystupovat a jednat na veřejnosti tak, aby nebyla ohroţena důstojnost jeho funkce. Zastupitelstvu obce v rámci samostatné působnosti je vyhrazeno rozhodovat a schvalovat zejména: program rozvoje územního obvodu obce, územní plán obce a regulační plán, rozpočet obce a závěrečný účet obce, zřizovat trvalé a dočasné peněţní fondy, obecně závazné vyhlášky, volit starostu, místostarosty a další členy rady obce, zřizovat a rušit výbory zastupitelstva, další opatření vymezená zákonem.
16
Stanovení majetkoprávních záleţitostí, o nichţ rozhoduje zastupitelstvo obce, je jedním ze základních předpokladů hospodárného řízení obce. V pravomoci zastupitelstva obce je rozhodovat o nabytí a převodu nemovitostí; převodu bytů a nebytových prostor z majetku obce; poskytování dotací nad 50 000 občanským sdruţením atd. Zastupitelstvo obce je schopno usnášet se, je-li účastna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Zastupitelstvo se schází vţdy podle potřeby, ovšem nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Ze zákona se zakládá povinnost obecnímu úřadu informovat veřejnost o místě, době a navrţeném programu jednání na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva. Zasedání se konají s přítomností veřejnosti. Správce obce Ředitel krajského úřadu jmenuje z řad zaměstnanců krajského úřadu správce obce. Tento institut je vyuţit v případě, kdy se opakovaně neuskuteční volby do zastupitelstva pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo z důvodu, kdy nebyla ustavena okrsková volební komise. Vyuţíván bývá i v případech, kdy bylo zastupitelstvo rozpuštěno ze zákonných důvodů. Ředitel krajského úřadu kontroluje činnost správce obce. Činnost správce končí dnem ustavujícího zasedání obce nebo zvolením starosty. Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce. V oblasti samostatné působnosti za svoji činnost odpovídá zastupitelstvu obce. Jen stanoví-li to zákon, rozhoduje rada obce v přenesené působnosti. V obci, kde není rada volena, vykonává její funkci místní starosta obce, nestanoví-li zákon jinak. Počet členů rady je lichý, sloţena je nejméně z 5 a nejvýše z 11 členů. Podmínkou je, ţe nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Starosta a místostarostové jsou členy rady přímo z titulu svých funkcí. Zbylí členové jsou voleni z členů zastupitelstva obce. Četnost schůzí není stanovena zákonem. Rada se schází dle své potřeby. Jednání probíhají bez přítomnosti veřejnosti. Pro přijetí usnesení nebo rozhodnutí radou je nutná nadpoloviční většina všech jejich členů. Zákon taxativně stanovuju úkony, které provádí rada v samostatné působnosti obce. Radě obce je vyhraněno: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předloţené čeleny zastupitelstva nebo komisemi rady obce zřizovat a zrušovat komise rady obce provádět další činnosti vymezené zákonem
17
Rada obce v rámci přenesené působnosti na základě zákonného zmocnění vydává nařízení obce. Starosta Představitelem obce je starosta. Zastupuje obec navenek. Starosta a místostarostové jsou voleni zastupitelstvem obce z řad svých členů. Výslovně v zákoně není stanoven statutární orgán obce, uznává se tedy statutárním orgánem starosta. Odpovědný je zastupitelstvu obce. Starosta koordinuje a kontroluje všechny zaměstnance obecního úřadu. Odpovídá za včasné informování veřejnosti o činnostech obce. Připravuje, svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady obce. Je odpovědný za objednání a provedení auditu hospodaření obce. Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce. Obecní úřad Obecní úřad je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem obecního úřadu, je-li taková funkce zřízena a zaměstnanci obecního úřadu. Starosta stojí v čele obecního úřadu. Jednotlivé oddělení a odbory obecního úřadu zřizuje rada obce. V oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uloţilo zastupitelstvo nebo rada obce. Přenesenou působnost obce vykonává s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiných orgánů obce. Ţadateli poskytuje informace podle zvláštního zákona. Povinnost zřídit funkci tajemníka, mají obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. Ostatní obce mohou funkci tajemníka zvolit podle svého uváţení. Zákon stanovuje základní funkce a postavení tajemníka obecního úřadu. Tajemník nesmí vykonávat funkce ani být členem politických stran a hnutí. Výbory a komise Jedním ze dvou orgánů zřizovaných zastupitelstvem a radou obce jsou výbory. Výbory jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Působí pouze v oblasti samostatné působnosti obce. Počet výborů je ponechán na rozhodnutí zastupitelstva obce. Počet členů ve výboru musí být vţdy lichý. Obec zřizuje vţdy výbor finanční a kontrolní. Výbor nemá určeno kolikrát a v jakém termínu, by se měl scházet. Výbory by měly plnit operativní úkoly, které jim zadá zastupitelstvo. Komise jsou iniciativní a poradní orgány rady obce. Jestliţe byl svěřen komisi výkon v přenesené působnosti obce, stává se výkonným orgánem. Komise se usnáší při rozhodování většinou hlasů všech svých členů. Dozor nad výkonem v samostatné a přenesené působnosti Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce vykonává Ministerstvo vnitra.
18
Dozor nad výkonem v přenesené působnosti obcí vykonává krajský úřad. (Zákon č. 128/2000 Sb.)
19
4 Hospodaření územně samosprávných celků Právo územně samosprávných celků hospodařit se svým majetkem a finančními zdroji podle vlastního uváţení, označujeme jako finanční autonomii. Tato výsada je ukotvena v Ústavě České republiky a v právu Evropské unie. Jedním z bodů Evropské charty místní samosprávy je moţnost územně samosprávného celku nakládat s vlastním majetkem a financemi. (Hospodaření územně samosprávného celku, 2007) Vlastní finanční zdroje umoţňují spravovat poměrně nezávisle území obce. Nezávislost je omezena pouze kompetencemi obce a zákony, které upravují pravomoci územních celků. Územní celek je veřejnoprávní korporace, tento charakteristický rys celku umoţňuje nakládat s prostředky, které pocházejí z veřejných zdrojů a jsou součástí veřejných financí. (1. Kapitola) Právní úprava hospodaření obcí je zakomponována v zákonu o obcích a zákonu o rozpočtových pravidlech. Předpokladem úspěšného fungování územně samosprávného celku je sestavení veřejného rozpočtu. Rozpočet je finanční nástroj, který slouţí k zabezpečování úkolů a činností. (Peková, 2008) Jako nástroj řízení pomáhá realizovat cíle územního samosprávného celku během rozpočtového období. Návrh rozpočtu by měl vycházet z analýzy hospodaření z let minulých a ze střednědobého výhledu. Součástí by měly být i zapracované rozvojové programy. Územní rozpočty mohou obsahovat program rozvoje místní infrastruktury, program rozvoje cestovního ruchu, program rozvoje dopravní obsluţnosti a mnoho dalších. (Červenka, 2009) Rozpočty územně samosprávných celků jsou decentralizované peněţní fondy. (Provazníková, 2009) Jsou to bilance územně samosprávných celků. Zastupitelstvo schvaluje územní rozpočet jako rozpočtový plán. Regionální politika vyuţívá územní rozpočty jako své nástroje. Všechny tyto pojmy charakterizují územní rozpočet. Oblast rozpočtů upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon je znám pod pojmem „malá rozpočtová pravidla“. Upravuje příjmy, výdaje a ostatní peněţní operace. Vymezuje prostor pro tvorbu a pouţití fondů v obcích a krajích. (Červenka, 2009) U územních rozpočtů jsou aplikovány podobné principy jako při sestavování státního rozpočtu. Veřejné rozpočty jsou zaloţeny na nenávratnosti, neekvivalenci a nedobrovolnosti. Nenávratností rozumíme, ţe veřejný rozpočet vybranou částku nevrací osobě, která ji poskytla. Neekvivalence souvisí s výběrem daně. Nemusí být zachována úměra mezi tím, kolik vloţila osoba do systému a kolik čerpala z veřejného rozpočtu. Nedobrovolnost je zaloţena na neochotě lidí dodr-
20
ţovat pravidla. Nedobrovolnost vychází z legislativních norem existujících ve státě. (Hamerníková, Maatyová, 2007) Funkce veřejných rozpočtů se dělí na alokační, redistribuční a stabilizační. Kaţdé vládní úrovni je přenechána konkrétní funkce. Účelem je efektivnější vyuţívání potencionálu jednotlivých vládních úrovní. Alokační funkce veřejných rozpočtů je relativně přenechána v rukou územní samosprávy. Přešla na decentralizovanou úroveň. Souvisí se zabezpečováním, produkcí a financováním veřejných statků. Redistribuční funkce je stále ponechána na státě. O daních a většině transferů rozhoduje parlament schvalováním příslušných zákonů. Vyšší územně samosprávné celky také vyuţívají redistribuční funkce. Redistribuce souvisí s odpovědí na otázku přerozdělování. Kritériem při přerozdělování financí je distribuční spravedlnost. Stabilizační funkce je vyuţívána od 30. let 20. století především na úrovni státu. Vyuţívá se výdajová a příjmová strana veřejného rozpočtu k ovlivnění hospodářského růstu. (Peková, 2008) Veřejný rozpočet také plní funkci autorizační, informační, kontrolní a řídící. Autorizace spočívá ve schválení příjmů a výdajů zákonodárným orgánem (zastupitelstvem obce) a musí být respektována orgánem výkonným (radou obce). Kontrolní a řídící funkce místního rozpočtu je základem vnitřního řízení institucí a odborů, umoţňuje jejich následnou kontrolu státním nebo územním aparátem a veřejností. Informační funkce jiţ napovídá svým označením, ţe se jedná o vyčerpávající přehled úkonů, které se chystají obecní orgány v následujícím roce činit. (Hamerníková, Maatyová, 2007) Na rozpočet lze nahlíţet jako na rozpočtovou bilanci. Bilancuje běţné a kapitálové příjmy a výdaje za rozpočtové období. Běţné výdaje a příjmy charakterizujeme jako zpravidla se opakující, opak tvoří příjmy a výdaje kapitálové. Jsou to příjmy a výdaje spíše jednorázové. Rozpočtové období v České republice je shodné s kalendářním rokem. (Provazníková, 2009) Rozpočet v pojetí rozpočtové bilance musí být vţdy vyrovnaný. Nastane-li situace, kdy nenávratné příjmy nepokrývají výdaje, je hrazen deficit rezervami z minulých let nebo návratnými příjmy. Rozpočet se musí opět dostat do bilance. Pokud nastane situace, ţe příjmy jsou niţší neţ výdaje obecního rozpočtu, hovoříme o vzniku rozpočtového deficitu. Deficit je znakem, ţe se samospráva zadluţuje. V průběhu období se běţně děje, ţe rozpočet je přebytkový nebo deficitní. Důleţité je, aby tyto stavy rozpočtu byly pouze krátkodobé. Rozpočet plní další funkci jako finanční plán. Finanční plán zajišťuje solventnost obce. Plánuje tvorbu, uţití a rozdělení veřejného rozpočtu. Veřejné rozpočty se sestavují na jedno rozpočtové období, které můţeme označit za základní finanční plány. (Peková, 2008) Solventnosti obce je dosaţeno, pokud výdaje jsou kryty: příjmy, které jsou reálně očekávané, existujícími rezervami z let minulých, popřípadě půjčkami. (Provazníková, 2009)
21
Rozpočet z pohledu finančního plánu můţeme označit jako tokovou veličinu. Na příjmový účet během rozpočtového období postupně přicházejí příjmy, které jsou plánované i neplánované. Z výdajového účtu během rozpočtového období postupně odchází výdaje, které jsou také předvídatelné a nepředvídatelné. Pokud vycházíme z předpokladu, ţe je nutné plánovat objem příjmů a výdajů, vyvstane určité omezení. Finanční příjem samosprávného území tvoří obvykle rozpočtové omezení. Příjmy do obecního rozpočtu plynou na základě přerozdělování státních příjmů a také jsou generovány vlastní činností. Základna obecních rozpočtů je posilována moţností, ve větší či menší míře uvalovat vlastní daně. Zákonné normy vymezují příjem ze svěřených a sdílených daní. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Hospodaření s určitým rozpočtovým omezením se týká všech ekonomických subjektů. Snaha vytvořit dostatečný objem zdrojů na příjmové straně, je často důvodem sporu při financování potřeb na straně výdajové. Vzhledem k tomu, ţe jsou územně samosprávné celky finančně nesoběstačné, dochází ke vzniku těchto rozpočtových omezení. Obce nemohou příliš ovlivňovat své příjmy, musí vycházet ze svých pravomocí. Ovšem část výdajů je samosprávám známa, lze tedy odhadovat objem výdajů předem. Známé a předem určené výdaje označujeme jako mandatorní. (Provazníková, 2009) Pokud je rozpočet schválen, nikdy není na příjmové straně stanovený objem finančních prostředků. V průběhu rozpočtového období jsou čerpány finance ze strany příjmové a průběţně hrazeny potřeby na výdajové straně veřejného rozpočtu. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Potřebu objektivizovat a zefektivnit výdaje nalezneme ve všech fázích rozpočtového procesu. Ve fázi návrhu rozpočtu se definují potřeby a odhady jednotlivých příjmů. Následují fáze projednávání a schvalování územního rozpočtu. Při průběţné či následné kontrole jsou sledovány výstupy, výkony a uţití zdrojů. Výstupy a výkony jednoho období se stávají základem následujícího období. (Provazníková, 2009) Monitoring a kontrola se staly nedílnou součástí procesu. Kvalitně provedený monitoring a následná kontrola plnění příjmů a výdajů v průběhu rozpočtového období vypovídá o zájmu hledat a navrhovat nové kvalitnější analýzy, ze kterých vznikají návrhy hospodaření do dalších let. (Peková, 2008) Na rozpočet můţeme nahlíţet jako na nástroj plnění cílů municipální úrovně. Nástroj realizace koncepce ekonomického a sociálního rozvoje území. K dalším funkcím rozpočtu lze zařadit: stanovení lokálních priorit rozpočtu, které obec poskytuje jako veřejné sluţby a statky přidělování zdrojů mezi různé činnosti obce rozhodování o úrovni zdanění a výši místních poplatků poskytování informací o finančních plánech obcí Z uvedených funkcí rozpočtu lze rozlišit následující tři roviny:
22
kontrolní – legalizace mnoţství finančních prostředků, které obec získá a určení osoby, která s nimi můţe nakládat a za jakým účelem řídící – alokují se zdroje mezi jednotlivé organizační sloţky obce rozhodovací – jedná se o to, čeho chce územní celek dosáhnout; provádí výběr zdrojů a jejich konkrétní umístění mezi jednotlivé výdaje (Provazníková, 2009) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku, který slouţí ke střednědobému finančnímu plánování rozvoje hospodaření. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a závazků zpravidla na období 2 aţ 5 let následujících po roce, na který se sestavuje územní rozpočet. Obsahuje základní údaje o příjmech a výdajích především dlouhodobějších závazcích a pohledávkách. Příjmy rozpočtu obcí tvoří: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z vlastního hospodaření, příjmy z vlastní správní činnosti, příjmy z místních poplatků, výnosy nebo podíly z daní, dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů a rozpočtů krajů a další příjmy definované zákonem. (Zákon č. 250/2000 Sb.) S rozpočtovými příjmy souvisí výběr místních a správních poplatků. Místní poplatky mají fakultativní charakter. O jejich výběru, výši a dalších podmínkách rozhoduje zastupitelstvo obce. Zákon č. 565/1990., o místních poplatcích uvádí poplatky, které na základě zákona mohou být vybírány. Je uveden jejich taxativní výčet, nelze uloţit jiné poplatky neţ v zákoně uvedené. Důleţité je, aby představitelé obce měli na zřeteli rozvoj obce. Aby nenastala situace, ţe budou poplatky mít negativní vliv na obyvatelstvo a celou obec. (Zákon č. 565/1990) Správní poplatky mají charakter příjmů z vlastní správní činnosti. Na celém území České republiky jsou vybírány ve stejné výši na základě zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. (Zákon č. 634/2004 Sb.) Daňové příjmy obcí by měly být co nejrovnoměrněji rozloţeny, měla by být zajištěna jejich dostatečná výnosnost, správa by měla být administrativně nenáročná a měly by být plánovatelné. (Červenka, 2009) Z obecního rozpočtu jsou hrazeny: závazky, které jí ukládá zákon, výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti, výdaje spojené s výkonem státní správy, úhrady z úroků a
23
další výdaje uvedené v zákoně. (Zákon č. 250/2000 Sb.) Finanční odbor připravuje vlastní návrh rozpočtu, někdy spolupracuje s finanční komisí a jinými orgány. Vnitřním předpisem obce by měly být řešeny v přípravné fázi následující úkoly a činnosti: odpovědnost za přípravu podkladů, stanovení termínů, stanovení závazných ukazatelů, příprava podkladů a mnoho dalších. Rozpočtový proces územních rozpočtů je podobný jako státní rozpočtový proces, ale s menšími odlišnostmi: návrhy rozpočtu obcí se předkládají krajům, ty tvoří jakéhosi prostředníka, obec můţe sama vytvořit rozpočet, nemusí se podřizovat vůli kraje, územní rozpočty jsou schvalovány zpravidla jako vyrovnané, pokud je schválena jiná situace, musí být zajištěna úhrada schodku, zastupitelstvo obce stanovuje pravidla vyuţívaná při rozpočtovém provizoriu, do dalšího roku je převáděn přebytek územního rozpočtu. (Červena, 2009) Návrh rozpočtu musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dní před projednáváním zastupitelstva. Připomínky mohou občané uplatnit buď v písemné formě, nebo se vyjádřit při zasedání zastupitelstva. (Zákon č. 250/2000 Sb.) Odpovědnost za návrh rozpočtu má finanční odbor. Proces projednávání rozpočtu řídí rada obce a finanční výbor. Zastupitelstvo má na starosti schvalování rozpočtu. Povinností orgánu obce je zveřejnit úplné znění místního rozpočtu zároveň zodpovídá za jeho plnění. Veřejná schůze občanů, zastupitelstvo a finanční výbor mají na starosti kontrolu plnění rozpočtu. Závěrečný účet vypracovává zastupitelstvo. (Červenka, 2009) Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby vyhláškou, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Jedná se o vyhlášku č. 323/2002 v pozdějších zněních. Peněţní operace jsou tříděny: Kapitolní třídění – není pro územní rozpočty povinné Druhové třídění – člení se na třídy, seskupení poloţek, podseskupení poloţek a poloţky Konsolidační třídění – záznamové jednotky Rozpočtová skladba se nevztahuje na operace na účtech cizích prostředků, sdruţených prostředků a podnikatelskou činnost. (Vyhláška č. 323/2002 Sb.)
24
Schválený rozpočet, který byl přijat v třídění podle rozpočtové skladby, musí vyjadřovat závazné ukazatele. Ukazatele jsou směrodatné pro výkonné orgány územního celku, právnické osoby zřízené samosprávným útvarem a další osoby, které mají být příjemci dotací a příspěvků z místního rozpočtu. Nebude-li schválen rozpočet před 1. lednem nového rozpočtového roku, nastane rozpočtové provizorium. Obec je povinna hospodařit s příjmy a výdaji z roku minulého. Po schválení rozpočtu územním zastupitelstvem vstupuje neprodleně v platnost. Územní samosprávné celky hospodaří podle schváleného rozpočtu, provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu hospodaření za celý rozpočtový rok. Změny územního rozpočtu se provádějí rozpočtovým opatřením. Rozpočet můţe být změněn z následujících důvodů: organizační změny, změny právních předpisů (metodické změny), věcné změny. Po skončení kalendářního roku sestavuje samosprávný územní celek závěrečný účet. V závěrečném účtu jsou obsaţeny údaje o plnění rozpočtu v úplném členění podle rozpočtové skladby. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtu kraje, rozpočtům fondům a ostatním rozpočtům. Samospráva je povinna nechat prozkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu. Účelovost rozpočtových prostředků se určuje individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, odvětvově ve vztahu k danému odvětví nebo územně k potřebám vymezeného území. Územnímu samosprávnému celku vyplývá povinnost respektovat účely pouţití prostředků, které byly získány z přijatých dotací a uzavřených smluv. Pokud samospráva nevyuţije veškeré prostředky, převádějí se do následujícího období. Zachovává se účel finančních prostředků. (Zákon č. 250/2000 Sb.) Při sestavování a následném řízení podle příjmové a výdajové strany rozpočtu je potřeba myslet i na kontrolu plnění stanovených závazků. Smyslem kontroly není pouze sběr informací, postih a případná likvidace následků, ale snaha ovlivnit budoucí jevy, aby kontrolní systém byl účinnější. Kvalitní kontrola dokáţe ovlivnit příští analýzy tvořené k dosahování lepších výsledků veřejných rozpočtů. Kontrolu ve veřejné správě lze rozlišit na dva typy. Jedná se o kontrolu občanskou a profesionální. Kaţdý občan má právo a povinnost provádět kontrolu. Provádí ji osobně nebo pomocí volených zástupců územně samosprávného celku. Oblasti kontroly občanské se dotýká zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. V zákoně je uvedeno, ţe kaţdý má právo sám nebo společně s ostatními se obracet na veřejnou správu s návrhy, stíţnostmi a ţádostmi ve věcech veřejného zá-
25
jmu. Samozřejmě, ţe věci veřejného a společenského zájmu musí být v působnosti územně samosprávného celku. Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musí poskytovat informace orgány veřejné správy vztahující se k působnosti územních orgánů. Kladná stránka občanské kontroly je její nezávislost na politických vlivech. Nedostatek informací a podkladů je negativní důsledek občanské kontroly. Kontrola se jeví jako dosti neprofesionální. Občan se můţe nechat ovlivnit vlastními pocity a subjektivně přecenit či podcenit nějakou informaci. Ke kontrole občanské lze zařadit také kontrolu volenými zastupitelskými orgány. Kaţdý volený zástupce má vlastní okruh působnosti, který by měl podléhat jeho kontrole. Zástupci obecních orgánů mají lepší přístup k informacím a podkladům neţ samotný občan, přesto mohou být ovlivňováni, na straně druhé, zájmovými skupinami. Druhým typem kontroly je kontrola profesionální zajišťována odbornými kontrolními orgány. Tyto orgány provádí kontrolu ze zákona, z podnětů veřejnosti, z vlastní iniciativy a popřípadě i na vlastní ţádost kontrolovaných subjektů. Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu upravuje legislativní cestu profesionální kontroly. Další právní normou v této oblasti kontroly je zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Kontrola je zaměřena na hospodaření s finančními a hmotnými prostředky České republiky. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole se zabývá uspořádáním a rozsahem finančních kontrol ve veřejné správě. Stanovuje předmět, cíle a zásady finanční kontroly. Pozitiva profesionální kontroly tvoří odborně vyškolení pracovníci. Tito pracovníci mají přístup ke všem dostupným informacím. Kontrola se můţe stát předmětem mocenských zájmů, coţ je projevem nedostatku profesionální kontroly. (Tetřevová, 2003) Aby mohla kontrola ve veřejné správě být účinná, musí existovat komplexní a účinný vnitřní kontrolní systém. Vnitřní kontrolní systém lze rozdělit na kontrolu řídící a vnitřní audit. Kaţdý vedoucí zaměstnanec zodpovídá za nastavení vnitřního kontrolního systému. Tito zaměstnanci jsou povinni: nastavit systém řídící kontroly, stanovit odpovědnost v jednotlivých fázích kontroly, zajistit oběh dokladů, nastavit nezávislost a funkčnost vnitřního auditu, atd. Řídící kontrola je zajišťována odpovědnými vedoucími zaměstnanci. Kontrola zahrnuje kontrolu při přípravě operací před jejich schválením, při uskutečňování aţ do následného vypořádání a prověření vyúčtování. Vyúčtování se provádí společně s hodnocením výsledků a kontrolou správnosti hospodaření. Funkcí řídící kontroly je zajištění, aby osoba, která rozhoduje, měla k dispozici informace potřebné ke kvalifikovanému rozhodnutí. (Červenka, 2009) Při řídící kontrole se rozdělí odpovědnost a pravomoci, definuje se příkazce operace, správce
26
rozpočtu a hlavní účetní. Součástí řídící kontroly je včas zjišťovat, minimalizovat a vyhodnocovat různé druhy rizik, které vznikají v souvislosti s plněním záměrů veřejné správy. Interní audit je nezávislé a objektivní posouzení a vyhodnocení operací a vnitřního kontrolního systému. Představuje posouzení řízení, identifikuje slabé stránky a rizika a formuluje doporučení, která zkvalitní systém. Interní audit zahrnuje zejména finanční audity, audity systémů a audity výkonů. Útvar interního auditu je podřízen vedoucímu pracovníku orgánu veřejné správy, přesto by měl pracovat nezávisle na názorech vedení. Jeho zodpovědnost není v oblasti řízení, nápravě nedostatků ani nerozhoduje o zavinění. Jedná se o decentralizovaný systém interního auditu. Interní audit přináší systematický metodický přístup. Tohoto přístupu je vyuţíváno k hodnocení a zlepšování rizik, kontrolních procesů a celkové správy. (Zákon č. 320/2001 Sb.)
4.1 Příjmy obcí Územní samospráva zabezpečuje nejenom místní a regionální statky, ale stále častěji i statky národní. Stát musí zajistit, aby územní samospráva disponovala s prostředky nutnými k zajištění těchto národních statků. Samospráva vykonává tuto správu některých národních statků v rámci přenesené působnosti. Hlavní roli v posledních desetiletích hraje posilování vlastních příjmů územních rozpočtů. Mezi vlastní příjmy obce můţeme zařadit ty příjmy, které obec získala pomocí vlastní ekonomické činnosti. Obec můţe rozhodovat o objemu a struktuře těchto finančních zdrojů nezávisle na centrální vládě. Zdroje příjmů obcí lze rozdělit do čtyř skupin: daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy, úvěry a půjčky. Tyto kategorie zdrojů příjmů můţeme také rozdělit na nenávratné a návratné příjmy. Mezi nenávratné příjmy řadíme daňové příjmy, transfery a dotace a v neposlední řadě nedaňové příjmy. Nenávratné zdroje financování jsou nejdůleţitějším zdrojem financování územně samosprávných celků. Jsou zde dodrţeny principy nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti veřejných financí. Úvěry a půjčky definujeme jako návratné zdroje financování. (Provazníková, 2009) Dalším uţitečným členěním příjmů můţe být na: příjmy běţné (opakující se příjmy) – mezi ně řadíme daně příjmy kapitálové (jednorázové příjmy) – mezi ně lze zařadit půjčky, příjmy z prodeje majetku obce a poplatky (Hamerníková, Maatyová, 2007)
27
Veřejné příjmy jsou zdrojem krytí veřejných výdajů. Cílem rozpočtové politiky by měl být vyrovnaný rozpočet. V této situaci tvoří zdroje příjmů rozpočtové omezení. Veřejné příjmy zastávají funkci: stabilizační, fiskální, redistribuční. Podle kritéria závaznosti se mohou příjmy dělit na: obligatorní, jsou příjmy nárokovatelné či mandatorní fakultativní, výběr a zavedení závisí na příslušném orgánu v rozsahu, které mu umoţnují zákonné normy (Peková, 2008) Daňové příjmy Definovat daň lze jako povinnou, zákonem stanovenou platbu fyzických a právnických osob. Můţeme ji označit jako transfer od obyvatelstva a firem do veřejného rozpočtu. Pro daně je typické nedobrovolné placení a vynutitelnost placení zákonnými prostředky. Platba je to pravidelně se opakující, neúčelová a neekvivaletní. (Šelesovský, 2001) V obecních rozpočtech tvoří daňové příjmy relativně vysoký podíl. Mezi jednotlivé úrovně vládnutí lze dělit daňové příjmy podle kompetencí na čtyři různá hlediska: legislativa, daňová správa, daňové sazby a rozpočtové určení daňových výnosů. Daňovým základem, obecnou strukturou systému a případnými sankcemi za nedodrţení povinností se zaobírá daňová legislativa. Pokud v průběhu období vyvstane potřeba změnit výši příjmů, jako zdrojů financování daňová legislativa umoţňuje upravit výši daní. Nemusí docházet pouze ke změně z časového hlediska, ale také z prostorového. Jednotlivé vládní úrovně mohou ovlivňovat daňovou sazbu a její charakter. Aby nedocházelo k porušování daňové spravedlnosti, stanovuje se na úrovni celého státu jednotná legislativa. Tyto zákonné normy jsou schvalovány parlamentem. Daňová správa můţe být určena republikové, regionální či místní úrovni. Jedná se o ty úrovně, které mohou na základě zákona určovat daňové sazby, nebo získávají příjmy. Soustava se pokouší o minimalizaci nákladů na správu daní, a zároveň o zachování a zvyšování autonomie v různých aspektech zdanění jednotlivých vládních úrovní. (Provazníková, 2009) S daňovým určením samozřejmě souvisí daňová pravomoc. Rozsah daňových pravomocí obcí je v České republice velmi omezený. Pravomoc umoţňuje charakterizovat předmět daně, způsob výpočtu daně, sazby daně a slev na daních. Řeší otázku, kdo daň vybírá a spravuje. V současné době obce disponují pravomocí u daně z nemovitostí, která je však poměrně malá. Větší pravomoc mají obce při nakládání s místními poplatky. Daně vybírá a spravuje finanční úřad, nacházející se na území, jehoţ výběr daní se týká. Ten je zřizován jako de-
28
koncentrát Ministerstva financí. Způsob přerozdělování daní a stanovené lhůty pro plnění definuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Daňové příjmy můţeme třídit podle rozpočtového určení daní. Zákonem je stanoveno, do jakého rozpočtu, která daň plyne. Rozlišujeme daně: svěřené neboli jinak nazývané výlučné daně, celý výnos daní plyne do jednoho rozpočtu přímo sdílené, jejichţ výnos se předem rozděluje na základě zákona mezi státní rozpočet a rozpočet určitého územního celku (Peková, 2008) Daně lze třídit podle mnoha nejrůznějších faktorů. Podle daňového subjektu dělíme daně, které platí právnické nebo fyzické osoby. Podle objektu daně rozlišujeme daně: důchodové, majetkové, ze spotřeby. Nejčastěji se klasifikují daně podle dopadu na přímé a nepřímé. Přímé platí poplatník na úkor svého důchodu. Nepřímé daně se vybírají při prodeji zboţí nebo poskytování sluţeb. Jejich výše je jiţ započtena v ceně zboţí a sluţeb. Daně jsou vybírány na základě zákona, coţ zakládá daňově právní vztah. Aby tento vztah mohl vzniknout, musí být určen: subjekt daně objekt daně základ daně sazba daně (Šelesovský, 2001) Daňová základna by se neměla příliš měnit. Mohla by nastat situace, ţe bude docházet k migraci obyvatelstva podle daňového zatíţení na jednotlivém území. Proto je nejlepší varianta, jak získat příjem do místního rozpočtu, vybírání daně z majetku, půdy atd. Daně by měly zabezpečit dostatečný příjem do místních rozpočtů. Výnos by měl být pruţný v čase, avšak neměl by příliš kolísat. Daně by měly být ekonomicky efektivní. Redistribuce daní by měla odpovídat lokálním výdajovým potřebám. (Provazníková, 2009) Mezi další daňové příjmy veřejných rozpočtů řadíme poplatky. Ty nejsou z hlediska objemového příliš zásadní pro rozpočet. Poplatek je přímá platba občana za určitou sluţbu nebo zboţí, který spravuje veřejný sektor. (Hamerníková, Maatyová, 2007) Zastupitelstvo obce rozhoduje, zda bude od občanů a právnických osob vybírat poplatky. Určuje jejich předmět a stanovuje cenu poplatku. Místní poplatky nepřesahují průměrně 2% z celkových příjmů místních rozpočtů.
29
Obce získávají příjmy z vlastní správní činnosti. Jedná se o sankce, které obec uděluje v rámci výkonu přenesené působnosti. Transfery a dotace Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány územním samosprávným celkům, protoţe stále větší daňová základna je vybírána do státního rozpočtu. Ten posléze přerozdělí tento výnos do jednotlivých územních celků. Dotace můţeme označit za projev solidarity. Dotace do samospráv jsou nutné i proto, ţe samospráva zajišťuje výkon státní moci v rámci přenesené působnosti. Dotace jsou často zdůvodňovány jako podpora na obecné činnosti obce a specifické činnosti obce, na kterých má zájem i stát. Ze státního rozpočtu jsou poskytovány návratné a nenávratné dotace. Mezi nenávratné dotace řadíme: účelové – omezují pravomoc územních samospráv v okruhu financování, jsou poskytovány předem na stanovený účel, neúčelové – obec je obdrţí na základě určeného kritéria, avšak pouţití je čistě v jejich kompetenci. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Systém transferů a dotací je důleţitým prvkem decentralizace vlády ve státě. Efektivní systém by měl splňovat několik podmínek. Transfery by měly být spravedlivé, měly by se měnit v závislosti na místních potřebách. Způsoby stanovení výše dotace by měly být známy, coţ zajišťuje transparentnost systému. Systém by měl být v čase stabilní. (Provazníková, 2009) Nedaňové příjmy U této kategorie je moţnost obce ovlivnit velikost příjmů daleko větší, neţ u předcházejících kategorií. Mezi nedaňové příjmy obcí můţeme zařadit: příjmy od vlastních neziskových organizací, příjmy z vlastního podnikání, a to zisk z podílů vlastních výdělečných podniků, příjmy z pronájmu a prodeje majetku, uţivatelské poplatky, příjmy z obchodování s cennými papíry. Mezi majetkové příjmy řadíme příjmy z prodeje a pronájmu vlastního majetku. Výše příjmů závisí na tom, jaký majetek obec vlastní a na ocenění majetku. Nejvýznamnějším majetkem obce je půda. Rozhodnutí o prodeji nebo pronájmu majetku obce by měla předcházet ekonomická analýza. Obec by měla postupovat uváţlivě. Dlouhodobějším zdrojem příjmů jsou pronájmy obecního majetku, jsou také z dlouhodobého hlediska výhodnější. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Územní samospráva můţe i finančně investovat. Příjmy z obchodování s cennými papíry nejsou, však příliš významným příjmem obecního rozpočtu.
30
Předpokladem k obchodování s cennými papíry je dostatečně velký disponibilní zůstatek v rozpočtech. Obec musí disponovat s finančními prostředky a také zkušeným managementem obce. Management zkušený ve financování zajišťuje odbornou stránku investování. (Provazníková, 2009) Uţivatelské poplatky plynou přímo provozovateli nebo v některých případech přímo do rozpočtu obce. Vyuţívání uţivatelských poplatků je podmíněno charakterem statku. Jedná se o smíšené veřejné statky, u nichţ je výše poplatku stanovována zastupitelstvem obce. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Obec vybírá za správní úkony správní poplatky, které plynou do obecního rozpočtu jako jeden ze zdrojů příjmů. Ostatní příjmy jsou všechny ostatní příjmy, které mají nedaňový charakter a plynou do obecního rozpočtu. (Provazníková, 2009) Úvěry a půjčky Jelikoţ daňové příjmy i dotace dochází na účet obce, aţ během prvního kalendářního měsíce, mohou se dostat obce do obtíţné finanční situace. Obtíţná finanční situace nemusí postihnout obec pouze v průběhu měsíce ledna, ale i v průběhu rozpočtového období. Nedisponují-li svými peněţními rezervami, jsou nuceni vyuţít půjčky či úvěru. Pokud obec vyuţije této moţnosti, musí hradit vzniklé úroky. Samospráva obce si můţe zvolit z následujících moţností financování: krátkodobý úvěr – splatnost závazků je do jednoho roku, střednědobý úvěr – splatnost je 4-5 let, dlouhodobý úvěr – se splatností 10-15 let, příjmy z emise obligací a návratné půjčky od jiných subjektů rozpočtové soustavy. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) Půjčky jsou povaţovány za nejlepší variantu financování kapitálových investic. Tyto kapitálové výdaje mohou generovat příjmy z prodeje sluţeb. Pro kaţdý subjekt samosprávy jsou důleţité podmínky nabízených úvěrových sluţeb. Rozhodující je doba splatnosti úvěru a půjčky, splatnost dluhové sluţby a výše úroků.
4.2 Výdaje obcí V České republice zajišťuje územní samospráva všechny funkce, které jsou shodné nebo stejné s evropskou územní samosprávou. Ve všech státech je územní samospráva zodpovědná za: péči o veřejné zdraví, územní plánování,
31
rekreační vybavení, veřejnou dopravu a sociální sluţby. (Provazníková, 2009) Výdaje územní samosprávy se člení na plánované a neplánované. Jelikoţ územní samospráva není soběstačný subjekt, musí plánovat své výdaje v souladu s rozpočtovým omezením. Neplánované výdaje jsou většinou kryty z rezerv, které si obec v rozpočtu vytvořila. Větší část výdajů by měla být plánovaná, aby nedocházelo ke dluhovému krytí projektů. (Peková, pilný, Jetmar, 2008) Další moţnou klasifikací výdajů je jejich ekonomické rozdělení na běţné a kapitálové výdaje. Běţné výdaje jsou často se opakující výdaje, kterými jsou hrazeny obvyklé potřeby během rozpočtového období. Podstatná část má nárokovatelný mandatorní nebo kvazimandatorní charakter. Mandatorní výdaje jsou podloţeny zákonnými normami a povinnost odvádět peněţní prostředky z rozpočtu u kvazimandatorních výdajů je podloţena platnými smlouvami. Kapitálové výdaje slouţí k financování potřeb, jejichţ realizace přesahuje obvykle jedno rozpočtové období. Kapitálové investice jsou zpravidla pouţívány k financování konkrétní investice nebo na splácení konkrétního úvěru. Oba typy výdajů mají charakter alokačních, stabilizačních a redistribučních výdajů. (Peková, 2008) Výdaje financované obcemi v rámci samostatné působnosti: školství – provoz a údrţba základních a mateřských škol, sociální péče – zabezpečují provoz kojeneckých ústavů, ústavů pro mládeţ, zařízení pro tělesně postiţené a domovy důchodců, zdravotnické sluţby – částečné financování malých nemocnic, poliklinik a jeslí, kultura a rekreace – knihovny, muzea, divadla, plavecké bazény, zoologické zahrady atd., veřejná bezpečnost a obecní policie sanitární sluţby – odvoz komunálního odpadu, pouliční osvětlení, parky a hřbitovy vodovody a kanalizace. (Provazníková, 2009)
32
5 Zadluženost Pojem zadluţenost znamená, ţe subjekt pouţívá k financování svých aktivit návratných zdrojů. Vyuţívá moţnost financovat svoji činnost s pouţitím úvěrů a půjček. Problémem návratných zdrojů financování je potřeba se zabývat, jelikoţ se netýká obvykle pouze jednoho rozpočtového roku, ale zasahuje i do dalších rozpočtových období. Splácení vypůjčených zdrojů zatěţuje i následující rozpočtová období, coţ můţe způsobit problém, kde vzít finanční zdroje na krytí splátek půjček či úvěrů a úroků z nich plynoucích.
5.1
Zadluženost obcí
Vznikem České republiky v roce 1993 se objevuje nová rozvojová potřeba obcí. Nově vzniklé obce získaly nové postavení, funkce a suverenitu, moţnost nakládat s vlastními finančními zdroji a majetkem obce. Na financování nově budované infrastruktury nestačily běţné příjmy obecních rozpočtů. Obcím se otevřela moţnost vyuţívat návratných zdrojů financování z kapitálových trhů. Projevila se podnikavost obcí při řešení potřeb veřejnosti. (Provazníková, 2009) Jelikoţ neexistovala téměř ţádná regulace dluhu obcí, začal dluh obcí vysokou rychlostí narůstat. Faktory, které určují vznik zadluţenosti obcí, souvisí s nově nabytými pravomocemi a suverenitou obcí. Neexistovalo téměř ţádné omezení, co se týkalo objemu půjčených peněz, účelu půjčky či věřitele. Nabytý majetek obcí slouţil jako záruka při ţádostech o půjčku. Vyţadoval však velké mnoţství finančních zdrojů potřebných k jeho rekonstrukci, modernizaci a na obnovu. V době, kdy obce majetek přebíraly, byl ve velmi špatném stavu. Majetek obce při vzniku zadluţenosti vystupuje tedy ve dvou rovinách. Můţeme na něj pohlíţet na moţnou zástavu při čerpání úvěrů, ale i jako na příčinu čerpání návratných finančních zdrojů. Obcím při získávání úvěrů dopomohl i fakt, ţe vystupuje jako subjekt s jistými finančními příjmy. Sdílené daně, které obce získávají, jsou zárukou do budoucnosti, ţe budou moci splácet vzniklý dluh. (Kameníčková, 2008) V současné době se obec můţe během svého hospodaření dostat do situace, kdy nemá dostatek finančních zdrojů na financování údrţby obce, rozvoje svého území a na výstavbu a rekonstrukci místní infrastruktury. Aby byla schopna uspokojit potřeby občanů a zajistit dostupnost veřejných statků, musí vyuţít návratného financování. Úrokové zatíţení je spojeno s vyuţíváním návratného financování municipalitami. Vliv úrokového zatíţení se projeví na efektivnosti alokování návratných zdrojů. Úroky placené z úvěrů a půjček sniţují běţné výdaje územně samosprávných celků. Teoretické zdůvodnění vyuţívání návratných zdrojů spočívá v existenci veřejných potřeb. Obce vynakládají finanční prostředky na výstavbu a údrţbu škol,
33
školek, zdravotních zařízení, komunální výstavbu, vodovody, kanalizaci, čističky odpadních vod a mnoho dalších aktivit. Vloţené investice neslouţí pouze nynější generaci občanů, ale i generacím budoucím. Povaţuje se za spravedlivé a slušné, aby se na splácení těchto investic podílely i generace budoucí. Daňové zatíţení se rozloţí na více generací. Pokrývá splácení dluhu a vzniklých úroků. (Peková, 1997 [28]) Vysoké tempo růstu dluhu obcí lze objasnit na třech základních příčinách. Obce nemají dostatek vlastních finančních prostředků na financování kapitálových výdajů. Nenávratné účelové dotace pokrývají pouze přibliţně jednu čtvrtinu investičních aktivit obce. Více neţ polovina kapitálových výdajů obcí je financována z rozpočtové soustavy. Je zřejmé, ţe pokud obce chtějí uskutečnit investici, vyuţívají k jejímu financování úvěr. Pokud se obec rozhodne nevyuţít úvěrových zdrojů, čeká, neţ našetří potřebnou částku k uskutečnění investice, musí počítat s tím, ţe investice můţe být v budoucnu ještě draţší. Na růst investičních nákladů působí vývoj inflace. Další moţnou příčinou vzniku dluhu obcí je nezkušenost obecních orgánů se zadluţením. Při vyuţívání návratných finančních zdrojů se střednědobou a dlouhodobou splatností si obvykle členové zastupitelstva nedokáţí představit tíhu dluhu a s ním spojené úrokové zatíţení. Poslední ze základních příčin vzniku zadluţenosti obcí je nízká míra rizikovosti obce jako klienta peněţních ústavů. Mají moţnost poměrně snadno získat úvěr. (Peková, 1997 [29])
5.2 Zdroje spolufinancování Mezi zdroje, které obce vyuţívají k financování dluhu, patří úvěry, výnosy emitovaných komunálních obligací, návratné finanční výpomoci a půjčky, směnky a finanční leasing. Zmiňované zdroje návratného financování jsou spojeny s platbou samotných jistin tak i úroků z nich plynoucích. Pokud obec nemá dostatek finančních zdrojů, můţe se v následujících letech umořování dluhu stát velkou komplikací. Komplikace můţe vzniknout, pokud obec nemá dostatečnou daňovou pravomoc a moţnosti, aby zvyšovala své daňové příjmy. Splácení jistin a s nimi spojených úroků záleţí i na omezené moţnosti obcí zvyšovat své nedaňové příjmy. Obec má i omezené moţnosti při sniţování svých výdajů. Velkou část výdajů tvoří nárokovatelné výdaje. (Peková, 1997 [28]) Úvěr Obce v České republice mohou vyuţívat úvěry od peněţních institucí. Úvěry poskytují všechny banky, které byly zřízeny jako univerzální banky. Na úvěr od bank nevzniká právní ani morální nárok. Úvěr se stal tím nejdostupnějším zdrojem návratného financování obcí díky tomu, ţe bankovní ústavy vnímají obce jako méně rizikového klienta oproti např. podnikatelským subjektům. Přesto kaţdá banka má své specifické kritéria hodnocení, která umoţňují posoudit jednotlivé ţádosti obcí. Kritéria hodnocení ţádostí jsou rozlišovacím prvkem bank.
34
K posouzení finanční situace obce provádějí peněţní ústavy důkladnou analýzu finančních moţností obce. Rozpočtová analýza obce je zaměřena především na: zhodnocení míry rizika, způsob zajištění návratnosti úvěru, zhodnocení zajištění úvěru budoucími rozpočtovými příjmy. (Peková, 1997 [29]) Zastupitelstvo obce rozhoduje o přijetí úvěru nadpoloviční většinou. Vznik úvěru musí být smluvně ošetřen. Získání úvěru je na základě závazné úvěrové smlouvy s příslušnou bankou a schválení umořovacího plánu. Obce si mohou vyjednat i individuální podmínky úvěru. Přidělení úvěru obci záleţí pouze na rozhodnutí peněţního ústavu. V České republice mohou obce vyuţívat úvěry: 1.
krátkodobé – splatnost do 1 roku
2. střednědobé – splatnost do 4 let, výjimečně do 5 let 3. dlouhodobé – splatnost do 10 let, výjimečně do 15 let Střednědobé a dlouhodobé úvěry jsou vyuţívány k financování investic ve veřejném sektoru. Financování investic pomocí těchto úvěrů by mělo být spojeno s důkladným ekonomickým vyhodnocením projektů. 1. Krátkodobé úvěry Krátkodobý úvěr je většinou čerpán na krytí běţných potřeb. Umoţňuje překlenout časový nesoulad mezi plněním příjmů a výdajů obecního rozpočtu. Obce vyuţívají tento typ úvěrů poměrně často i několikrát během rozpočtového období. Obvykle tento druh úvěru poskytuje obci banka, u které má vedeny účty rozpočtu. (Peková, 1997 [28]) V rámci krátkodobých úvěrů rozlišujeme: překlenovací úvěr – slouţí k financování krátkodobých potřeb, ale lze jím financovat i potřeby investiční, kapitálové. Vyuţít jej lze i několikrát během rozpočtového období i výjimečně na přelomu kalendářního roku. kontokorentní úvěr – lze čerpat v omezené výši a po omezenou dobu v průběhu rozpočtového období. Na běţném účtu se můţe objevit jak kreditní, tak debetní zůstatek. Poskytuje se tedy na běţném účtu. Výši debetního zůstatku si peněţní ústav s obcí smluvně ohraničí. Dohodnou se i na smluvním stanovení výše úroku. Tímto úvěrem nelze krýt deficit rozpočtu obce, protoţe jej nelze čerpat na přelomu kalendářního roku. 2. Střednědobý úvěr Střednědobé úvěry jsou zpravidla úvěry účelové. V současné době jsou vyuţívány na financování investic, které se v blízké době zhodnotí. Mohlo by se jednat
35
o rekonstrukci bytového fondu a jeho následnou privatizaci, výstavbu čističky odpadních vod, škol a mnoho dalšího. Z realizovaných investic budou plynout příjmy, které obec vyuţije na splácení finančního úvěru. Obce čerpají úvěr zpravidla na základě předloţených faktur. Méně obvyklé je, ţe peněţní ústav poskytne obci na začátku určitý objem peněz a posléze další finanční zdroje čerpá na základě předkládaných faktur. V umořovacím plánu musí být stanovena výše jistiny a výše úroků, které jsou spláceny z rozpočtu obce. Obec nevystupuje jako podnikatelský subjekt, proto je důleţité zajištění návratnosti zapůjčených finančních prostředků. Návratnost vloţených financí na investice do veřejné spotřeby je nepřímo návratná nebo dlouhodoběji návratná. Obce momentálně nejčastěji pouţívají střednědobý úvěr při financování svých aktivit. 3. Dlouhodobý úvěr Obce pomocí dlouhodobého úvěru financují dlouhodobě finančně a technicky náročné investice především v infrastruktuře, proto tvoří největší objem čerpaných úvěrů. Investice zaloţené na financování z dlouhodobých úvěrů jsou bez výrazné a přímé návratnosti. Obvykle se za poskytnutý úvěr musí obec zaručit svým majetkem. (Peková, 1997 [29]) Zajištění úvěru omezuje ztráty banky v případě, kdy klient nesplní svoje závazky. K zajištění úvěru slouţí hlavně: Prohlášení ručitele – tento typ se pouţívá převáţně u krátkodobých a malých úvěrů. Přijatá bankovní záruka – ručící banka písemně prohlásí v záruční jistině, ţe v případě, kdy klient nedodrţí svoje závazky, uspokojí věřitelskou banku. Jedná se o velmi likvidní prostředek. Avalová směnka – jedná se o směnečné ručení. Zástavní právo věci nemovité – vznikne zástavní smlouva mezi peněţním ústavem a ţadatelem o úvěr. V katastru nemovitostí je uvedeno zástavní právo. Kvalita zástavy záleţí na hodnotě nemovitosti. Zástavní právo k pohledávce – vzniká smlouvou o zastavení pohledávky mezi bankovním ústavem a dluţníkem. Zástavní právo k cenným papírům – banka ohodnotí cenné papíry podle aktuálních burzovních kurzů. Tato cena není příliš jistá, proto banka poskytne jen poměrnou část vůči ceně cenných papírů. (Ţehrová, 2006) Úvěr poskytnutý na základě cenných papírů se nazývá lombardní. Emise komunálních obligací Obce vydávají dlouhodobé cenné papíry v případě, kdy nemohou získat dlouhodobý úvěr nebo potřebují celou finanční sumu okamţitě. Obec získá finanční
36
zdroje najednou, avšak musí počítat s náklady na emisi cenných papírů. V případě malých obcí se můţe stát, ţe celý výnos obligací bude pohlcen náklady na emisi dluhopisů. V těchto obcích jsou většinou nízké majetkové záruky. Majetková záruka obce ovlivní objem emise komunálních obligací. Municipální cenné papíry přinášejí obci výnosy, které se stávají příjmem kapitálovým. Úrokové sazby, které jsou spojeny s komunálními dluhopisy, ovlivňují zájem subjektů o emitované cenné papíry. Čím vyšší úrok, tím je vyšší poptávka subjektů o cenné papíry. Důvěru subjektů ovlivňuje dobrá obchodovatelnost komunálních obligací. Na dobrou obchodovatelnost obligací má vliv ocenění majetku obcí a odhady budoucích příjmů a nenávratných dotací. Obec můţe vydávat cenné papíry buď sama, nebo prostřednictvím peněţního ústavu. Peněţní ústav vypracovává finanční analýzu a navrhuje podmínky emise. Obec musí poţádat písemnou formou o povolení Ministerstvo financí a souhlas České národní banky. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech upravuje konkrétní podmínky ţádosti předkládané obcí. Emitované komunální obligace lze umístit: na peněţní a kapitálový trh, v peněţních ústavech, u soukromých drţitelů, u státních korporací a jiných finančních institucí, u ostatních drţitelů. Obecní zastupitelstvo, stejně jako u úvěru, musí schválit povolení k emisi komunálních obligací. (Peková, 1997 [29]) Návratné výpomoci a půjčky ze státních fondů v ČR Státní fondy nabízejí moţnost obcím vyuţít k získání potřebných finančních prostředků k financování investic ve veřejném sektoru návratné finanční výpomoci. Obvykle se jedná o bezúročnou formu půjčky od státního fondu. V České republice poskytuje finanční výpomoci v největší míře státní fond ţivotního prostředí. Nelze opomenout ani bezúročné půjčky od Ministerstva financí na modernizaci bytového fondu a Ministerstva zemědělství na vodohospodářské akce. Správci fondů mohou obcím poskytovat i návratné finanční výpomoci. Obdrţení takové půjčky závisí na moţnostech konkrétního státního fondu a na iniciativě, kterou obec projeví při ţádosti o finanční výpomoc. Poskytnutí návratných finančních výpomocí je podmíněno finanční účastní obce. Obec se musí určitým podílem vlastních příjmů rozpočtu obce účastnit na financování plánované investice. Směnky Směnka nahrazuje hotové peníze při platbě. Subjekt si můţe poměrně snadno obstarat chybějící finanční prostředky vystavením směnky. Získá relativně rych-
37
le finanční prostředky a má moţnost uhradit vzniklé závazky aţ po uplynutí stanovené lhůty. Směnka je v platebním styku směnitelná za peníze. Směnku jako platební instrument a její vyuţití upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. Podle zákona o obcích musí zastupitelstvo obce schválit vystavení směnky. (Peková, 1997 [28]) Finanční leasing Zcela nebo částečně můţe obec financovat potřebnou investici z finančních zdrojů prostřednictvím finančního leasingu. Společnost, která poskytuje obci leasing, pronajímá obci majetek. Pro obec je placení nájemného výdajem rozpočtu obce. Po ukončení leasingové smlouvy přejde předmět leasingu do majetku obce nebo se vrací společnosti. Oproti ostatním finančním návratným zdrojům je finanční leasing nákladná záleţitost. Naopak výhodu je moţnost vyuţít pruţný splátkový kalendář. Velkým kladem leasingu je i jeho rychlost při pořizování investice. Obec vyuţívá leasingu k investicím, které jí v budoucnu přinesou příjmy do obecního rozpočtu. Leasing je pouţíván k financování modernizace komunálních bytů, k modernizaci veřejné dopravy, k rekonstrukci škol, apod. (Ţehrová, 2006)
5.3 Regulace zadluženosti Regulací zadluţenosti se v České republice zabývá centrální vláda, aby předešla neúměrnému zadluţování obcí a chránila je před s tím souvisejícími problémy. Rozpočty samospráv jsou součástí veřejných rozpočtů a tím pádem se podílejí i na veřejném dluhu státu. Vláda nese zodpovědnost za celkový veřejný dluh, proto by měla disponovat potřebnými regulačními nástroji, aby měla moţnost ovlivňovat výši veřejného dluhu. Maastrichtská kritéria jsou nástrojem protidluhové politiky v Evropské unii. V rámci Maastrichtských kritérií je stanoveno, ţe podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP nesmí přesáhnout 3 % a výše dluhu veřejných rozpočtů nesmí přesáhnout 60 % podíl na HDP. Je zřejmé, ţe se při hodnocení Maastrichtských kritérií projeví i vliv zadluţenosti územně samosprávných celků na hodnoceném veřejném dluhu. V České republice je regulace zadluţenosti samospráv nepřímá. Určitá specifická omezení a obezřetnost vyplývají ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ze zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. a ze zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územně samosprávných celků. V těchto zákonech jsou uvedeny omezení, které obec musí dodrţovat. Jsou zmíněny i výjimky, kterých municipality mohou vyuţít při sestavování a dodrţování rozpočtu obce. Jedná se o taxativní výčet, kdy obce mohou ručit, o ustanovení, které se týkají sestavování obecních rozpočtů, povolování emise cenných papírů obcí atd. Obce v ČR nemohou zbankrotovat, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení se jich netýká. Obce nemohou řešit bankrot stejně jako
38
subjekty v soukromé sféře. Pouze obtíţně se hledají postupy, podle kterých se můţe řídit i zbankrotovaná obec. Obec je součástí veřejné sféry a ze zákona jí vyplívají některé povinnosti, které musí plnit. Není však řečeno, ţe se obec nemůţe dostat do situace, kdy nemůţe plnit ani základní potřeby občanů. Z tohoto důvodu byly zavedeny alespoň výše zmiňované nepřímé nástroje regulace zadluţenosti obcí. Dluhová služba Usnesením vlády ČR č. 346 ze 14. dubna 2004 o regulaci obcí a krajů byl zaveden ukazatel dluhové sluţby. Vláda do roku 2008 disponovala jediným přímým nástrojem regulace zadluţenosti obcí. Velikost zadluţenosti obce je zohledňována při poskytování individuálních účelových dotací ministerstva financí. Ukazatel dluhové sluţby v poměru k celkovým příjmům nesmí přesáhnout 30 %. Překročení 30 % výše ukazatele dluhové sluţby neznamenalo automaticky ztrátu státní dotace. Jedná se pouze o jedno z kritérií, které je posuzováno při ţádosti o státní dotaci. Orgány poskytující dotace pouţijí toto kritérium pouze při rozhodování u nově zahajovaných akcí. Poprvé byl vypočítán ukazatel dluhové sluţby v květnu roku 2004 za rok 2003. Ukazatel dluhové sluţby je tokovou veličinou, která zachycuje náklady všech závazků z návratných zdrojů k určitému datu. Hodnotí souhrn plateb představujících splátky jistin s nimi spojené úrokové zatíţení. Tab. 1
Výpočet ukazatele dluhové sluţby
Číslo řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Název položky daňové příjmy (po konsolidaci) nedaňové příjmy (po konsolidaci) přijaté dotace – finanční vztah dluhová základna Úroky splátky jistin a dluhopisů splátky leasingu dluhová sluţba ukazatel dluhové sluţby
Odkaz na rozpočtovou skladbu třída 1 třída 2 poloţka 4112+4212 ř. 1+ř. 2+ř. 3 5141 poloţky 8xx2 a 8xx4 poloţka 5178 ř. 5+ř. 6+ř. 7 ř. 8 děleno ř. 4
Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. c2005 [cit. 2011-03-28]. Regulace zadluženosti obcí a krajů - ukazatel dluhové služby. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ver_rozpocty_12197.html?year=2008>.
Ministerstvo financí bere v úvahu i následující ukazatele:
39
celkovou zadluţenost obce; celkovou zadluţenost obce v přepočtu na 1 obyvatele; daňovou výtěţnost vztaţená na 1 obyvatele obce; trend zadluţenosti v minulých letech; velikost obce; celkovou finanční situaci obce. (Regulace zadluţenosti obcí a krajů - ukazatel dluhové sluţby, 2005) Nedostatky v konstrukci ukazatele dluhové sluţby vedly ke změně systému monitoringu hospodaření obcí. Monitoring dluhu obcí – SIMU Ministerstvo financí vládním usnesením č. 695 ze dne 29. září 2010 ruší usnesení vlády č. 1395/2008 a č. 346/2004 a na jeho základě se zavazuje kaţdoročně provádět výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU). Ministerstvo financí hodnotí výpočty z údajů získaných k 31.12. příslušného roku (po závěrečných zápisech). Metodika se vztahuje na obce a jimi zřízení příspěvkové organizace. Účetní i finanční výkazy, které obce poskytují Ministerstvu financí, jsou součástí vzorce monitoringu dluhu obcí. Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) je rozdělena na 18 ukazatelů. Informativní ukazatele: počet obyvatel příjem celkem (po konsolidaci) úroky uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků dluhová sluţba celkem ukazatel dluhové sluţby (v %) aktiva celkem cizí zdroje stav na bankovních účtech celkem úvěry a komunální dluhopisy přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy zadluţenost celkem podíl zadluţenosti na cizích zdrojích (v %) cizí zdroje na 1 obyvatele oběţná aktiva
40
krátkodobé závazky Monitorující ukazatele jsou: podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) celková (běţná) likvidita Obce, jejichž ukazatel celkové likvidity bude k 31. 12. daného roku v intervalu <0; 1> a zároveň podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 %, budou osloveny dopisem ministra financí a požádány o zdůvodnění tohoto stavu a o stanovisko zastupitelstva dané obce. Obce nejsou povinny zasílat vyplněnou tabulku SIMU Ministerstvu financí, tudíţ hospodaření obce nevyţaduje dodatečné administrativní náklady na zpracování ukazatele SIMU. (Monitoring hospodaření obcí, 2005) Ukazatel dluhové sluţby často neodráţí skutečný stav hospodaření samospráv a případné finanční problémy obcí navíc zpravidla identifikuje se zpoţděním. Alternativní ukazatele zadluženosti Někteří odborníci doporučují a přiklánějí se ke sledování a analyzování dluhové kapacity obcí nejen jedním, ale celou soustavou ukazatelů zadluţenosti obcí. Mezi nejčastěji zmiňované ukazatele řadí Provazníková (Financování měst a obcí, 2009): Poměr dluhové služby k běžným příjmům B/A (za obezřetné se povaţuje < 20-25 %) A – běţné příjmy, odhad příjmů v jednotlivých letech po dobu trvání dluhu, včetně případných výnosů, které realizace projektu přinese a neinvestičních nákladů po dokončení projektu B – dluhová sluţba v jednotlivých letech, splátky jistiny dluhu; úroky; záruky podle kalendáře splatnosti dluţníka; splátky půjček, které obec poskytla Saldo běžného rozpočtu, přebytek běţného rozpočtu=dluhová sluţba Běžné příjmy mínus běžné výdaje mínus současná dluhová služba mínus současné závazky mínus poskytnuté půjčky se rovná budoucím zdrojům pro novou dluhovou službu Čistý provozní výsledek – přebytek/deficit, běžné opakující se příjmy mínus opakující se neinvestiční výdaje=čistý provozní zbytek Aby byla moţnost získat údaje k výpočtu výše uvedených ukazatelů, musí obec poskytnout výkazy hospodaření a údaje z rozpočtových výhledů. Analýzu je potřeba celkově posuzovat podle účelu zadluţení obce s ohledem na celkovou ekonomickou situaci.
41
Rating obcí Hodnocení, které nám umoţňuje ucelený pohled na hospodaření obcí, je Internet Rating. V současné době v České republice poskytují úvěrový rating pouze soukromé společnosti CRA Rating Agency, a.s. (CRA) a Czech Credit Bureau, a.s. (CCB). Společnosti kaţdoročně hodnotí obce České republiky a analyzují vývoj ekonomiky samospráv. Výsledkem analýzy finančních i nefinančních ukazatelů je přiřazení obci jednoho ze sedmi ratingových stupňů. Specifikace věřitelských rizik je především na předpokládané schopnosti obce hradit své závazky. Od nejlepšího po nejhorší hodnocení jsou to stupně: A bez rizika, B+ téměř bez rizika, B velmi nízké riziko, B- nízké riziko, C+ střední riziko, C vyšší riziko a C- vysoké riziko. Pokud obec splňuje podle zmíněného hodnocení stupeň A, lze předpokládat, ţe nebude mít téměř ţádný problém dostát svým závazkům a sestaví stabilní rozpočet. Na druhé straně obec s hodnocením C-, coţ charakterizuje obec s vysokým rizikem, bude mít nevyrovnaný rozpočet a nesnáze při splácení svých dluhů. Rating slouţí jako jeden z informativních ukazatelů pro občany, zastupitele a další osoby. Vyuţívají ho především peněţní ústavy, které poskytují municipalitám úvěry. Pomocí ratingu lze definovat silné a slabé stránky obce. (Kameníčková, 2010) Graf č. 1 Počty obcí podle jednotlivých stupňů ratingu
Zdroj: KAMENÍČKOVÁ, Věra. Internet Rating obcí. Deník veřejné správy [online]. 12.10. 2010, OF 4/2010, [cit. 2011-03-28]. Dostupný z WWW:
.
Z grafu, rozdělení obcí podle jejich stupně ratingu, je patrné, ţe nejpočetnější skupinu tvoří obce s hodnocením B-, coţ je obec s nízkým rizikem. Další početnou skupinu tvoří obce se stupněm B a C+, naopak z grafu je zřejmé, ţe nejméně početnou skupinu tvoří obce s hodnocením C-. Takovéto rozdělení obcí bylo
42
v posledních letech stabilní, zvrat nastal aţ v roce 2009. V době ekonomické recese, kdy obcím klesaly zejména daňové příjmy, rekordně narůstaly schodky obecních rozpočtů a zvyšoval se obecní dluh, se poprvé stalo, ţe skupina obcí s hodnocením C- poprvé převýšila skupinu obcí s nejlepším hodnocením. Je patrné, ţe v roce 2009 se celkově na všech subjektech podepsala ekonomická recese. Výrazně se zhoršil rating obcí jako celku. Ministerstvo financí předloţilo k veřejné diskuzi návrh věcného zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb. a zákon č. 190/2004 Sb. Veřejná diskuze můţe probíhat od 15. března do 11. dubna 2011. Tématika veřejné diskuze je zadluţenost obcí, poskytování dotací z územních rozpočtů a komunální dluhopisy. Ministerstvo vytyčilo tři hlavní důvody, proč vypracovat věcný záměr. V České republice neexistuje právní úprava regulace zadluţenosti územních samospráv. Jelikoţ se stále zvyšuje zadluţenost obcí a legislativa nestanovuje ani postup obce a státu, co v takovém případě konat, není umoţněno oddluţení obce v případě extrémně nadměrné zadluţenosti, je nutné provést legislativní změny zákonů. Problém zadluţenosti samospráv je potřeba vnímat v souladu s evropským právem. Návrh směrnice Rady o poţadavcích na národní rozpočtové rámce členských států je nutné vnímat v kontextu s problémy zadluţenosti místních vládních institucí. Neexistence jednotných pravidel, kterými by se měly řídit orgány, které poskytují dotace a návratné finanční výpomoci z územních rozpočtů, jsou další příčinnou vedoucí k věcnému návrhu zákona. V případě, ţe Ministerstvo financí udělilo souhlas samosprávě k emitování komunálních obligací, současná právní úprava neumoţňuje reflektovat neţádoucí dopady emise. Věcný záměr se bude zabývat: návrhem opatření bránících nadměrnému zadluţování obcí, stanovit postup obce a státu při řešení zadluţenosti a umoţnit oddluţení obce, úpravou rámcových pravidel při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, přehodnocením stávající právní úpravy předchozího souhlasu Ministerstva financí k emisi komunálních dluhopisů a jeho případnou změnou. Ministerstvo financí se rozhodlo postupovat v jednotlivých krocích. V první fázi se bude jednat o legislativní úpravu jako např. stanovení limitů bránících nadměrnému zadluţování obcí, stanovení povinností a omezení obce pokud dosáhne vyšší míry rizika hospodaření a zřídit institut finančního poradce obce. Budou následovat další kroky např. finanční správa obce a insolvenční řízení pro obce, které budou součástí následující právní úpravy. (Veřejná diskuze č. 2/2011, 2005) Tento návrh zákona by měl začít platit od roku 2013.
43
5.4 Struktura zadluženosti obcí Velikost celkového dluhu obcí znázorňuje tabulka č. 2. Obce na konci roku 2009 vykázaly dluh ve výši 80,6 mld. Kč. Jde o mírný nárůst oproti dvěma letům předchozím. Ačkoliv během let 2008 a 2009 českou ekonomiku postihla ekonomická recese a s ní související finanční a hospodářská krize, nebylo zadluţení obcí tak vysoké jako v roce 2006. V roce 2009 se oproti roku předcházejícímu zvýšil růst poloţky úvěrů a to o 8,4 mld. Kč, ale výrazně pokleslo emitování komunálních dluhopisů o 8 mld. Kč. Z údajů je patrné, ţe zadluţenost obcí rostla stabilně od uvedeného roku 2001 aţ do roku 2006. Zadluţenost se během uvedených let zvýšila na 1,67 násobek dluhu vykázaného v roce 2001. V roce 2007 lze vidět pokles v růstu zadluţenosti. Příčinu lze najít v odloţení realizace řady kapitálových výdajů. Projevilo se v určité míře posunutí termínů schvalování operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU a případné odloţení realizace připravovaných projektů. Tab. 2
Souhrnné údaje o zadluţenosti obcí ČR v letech 2001 - 2009
Ukazatel Úvěry Komunální dluhopisy Přijaté fin. výpomoci a ost. dluhy Celkem
(v mld. Kč) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 22,6 27,3 35,2 38,5 43,7 47,1 46,7 47,4 55,8 13,3
15,9
21,7
23,9
23,5
22,9
22,6
22,7
14,7
12,4
12,6
13,5
12,4
11,8
10,9
9,9
10,0
10,1
48,3
55,8
70,4
74,8
79
80,9
79,2
80,1
80,6
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky [online]. c2005 [cit. 2011-03-29]. Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2009. Dostupné z WWW: .
Úvěry, které banky čerpaly od bankovních ústavů, byly pouţity stejně jako v letech předchozích na financování technické infrastruktury. Jednalo se o rekonstrukci a výstavbu místních komunikací, plynofikace, čistírny odpadních vod a kanalizace. Úvěry byly pouţity na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z EU a nebylo zapomenuto ani na investování finančních prostředků do bytových fondů. Obcím byly poskytnuty úvěry převáţně v domácí měně, najde se pouze pár výjimek, které čerpaly úvěry v měně zahraniční. Úrokové sazby jsou většinou pevně stanoveny nebo jsou navázány na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Fixované úrokové sazby obvykle nepřesahují 6 procentních bodů. Přiráţka na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahuje 2 procentní body.
44
Od roku 2004 vykazují emisi komunálních dluhopisů tři největší města ČR. Hlavní město Praha emitovalo dluhopisy v hodnotě 9,5 mld. Kč, statutární město Brno v částce 2 mld. Kč a statutární město Ostrava v celkové hodnotě 3,2 mld. Kč. Poloţka přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala v roce 2009 mírný nárůst o 0,1 mld. Kč stejně jako v roce předcházejícím. Krátkodobé směnky k úhradě meziročně vzrostly o 1,1 mld. Kč, avšak stav přijatých návratných výpomocí kles o 0,9 mld. Kč. Z celkového počtu 6 244 obcí bylo v roce 2009 zadluţeno 3 250 obcí, coţ činní 52% z celkového počtu obcí. Pokud se zaměříme na zadluţenost obcí s vyloučením 4 největších měst, zjistíme, ţe obce se na celkové zadluţenosti podílely 41, 3 mld. Kč. Z údajů z tabulky č. 3 je patrné, ţe oproti roku 2008 se zadluţenost obcí zvýšila razantně o 7 mld. Kč. Sníţila se patrně poloţka návratných finančních výpomocí, avšak poloţka úvěry se zvýšila o 8,1 mld. Kč. Tab. 3 2009
Údaje o zadluţenosti obcí ČR bez hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy v letech 2001 -
(v mld. Kč) Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Úvěry 14,3 16,5 18,4 19,8 22,0 25,7 25,9 26,9 34,8 Komunální 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0.0 0.0 dluhopisy Přijaté návratné fin. 9,8 9,7 9,6 9,1 8,6 7,8 7,0 7,4 6,5 výpomoci a ost. dluhy Celkem 24,1 26,2 28,0 28,9 30,6 33,5 32,9 34,3 41,3 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky [online]. c2005 [cit. 2011-03-29]. Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2009. Dostupné z WWW: .
Na celkové zadluţenosti se stále výrazně podílí 4 největší města ČR a to sumou 39,3 mld. Kč. Od roku 2004, můţeme pozorovat v tabulce č. 4, ţe se poprvé podařilo klesnout pod 50 % hranici podílu těchto měst na celkové zadluţenosti obcí.
45
Tab. 4 Vývoj podílu zadluţenosti hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy na celkové zadluţenosti obcí v letech 2001 - 2009
Ukazatel Celková zadluţenost ČR Zadluţenost 4 největších měst % podíl 4 největších měst na celkové zadluţenosti
(v mld. Kč) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 48,3
55,8
70,4
74,8
79,0
80,9
79,2
80,1
80,6
24,2
29,6
42,4
45,9
48,4
47,4
46,3
45,8
39,3
50,1
53,0
60,2
61,4
61,3
58,6
58,5
57,2
48,8
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky [online]. c2005 [cit. 2011-03-29]. Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2009. Dostupné z WWW: .
Do monitoringu hospodaření obcí bylo v roce 2009 zahrnuto všech 6 244 obcí. Po vyhodnocení podkladů bylo do kategorie obcí s rizikovým hospodařením zahrnuto 367 obcí. Kategorii obcí s vyšší mírou rizika hospodaření bylo přiřazeno 44 obcí. Výsledky monitoringu hospodaření obcí za rok 2009 nám přinesly zjištění, ţe ačkoliv díky nepříznivým daňovým příjmům a zpoţděnému proplácení slíbených dotací z EU, většina obcí hospodařila odpovědně vůči moţným rizikům. (Zadluţenost územních samosprávných celků v roce 2009, 2005) Na obecní rozpočty v době ekonomické recese mělo vliv zpomalení tempa ekonomického výkonu, které bylo doprovázeno sníţeným výnosem daňových příjmů a růstem nezaměstnanosti. Pokud vyloučíme Prahu, tak se příjmy obcí v roce 2009 sníţili oproti roku předchozímu pouze o 3 %. Coţ vyvrátilo pesimistické představy o moţném krachu některých obcí. Zásluhu na takto nepatrné sníţení příjmů obcí mají dotace, které se zvýšily o 14 % a více neţ z poloviny kompenzovaly úbytek daňových příjmů. Na druhé straně výdaje zaznamenaly razantní nárůst o 9 %. Největší nárůst zaznamenaly výdaje kapitálové o 20 %, nejrychleji rostly u měst (30 %) a nejpomaleji v případě statutárních měst (4 %). V roce 2009 se tato situace promítla v obecních rozpočtech rekordním schodkem 14 mld. Kč. (Kameníčková, 2010)
46
6 Hospodaření a zadluženost města Brna 6.1 Charakteristika Brna Město Brno k 1. 1. 2010 mělo 371 399 obyvatel, které mají hlášen ve městě trvalý pobyt. (Počet obyvatel k 1.1. 2010, 2010) Přesto se skutečný počet obyvatel, který denně navštěvuje město, odhaduje něco přes 500 000. Město Brno je součástí Jihomoravského kraje, je hlavním krajským městem. Město lze označit za správní, kulturní, dopravní a obchodní centrum. V Brně se nachází Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Bez nadsázky můţeme město povaţovat za hlavní město soudnictví v České republice. Mezi ostatní státní orgány, které sídlí v Brně, můţeme zařadit Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe a Kancelář veřejného ochránce práv. Brno je městem kultury, sportu, zábavy a vzdělání. Ve městě působí 13 vysokých škol a mnoho specializovaných vědeckých institucí. (Zpráva o činnosti statutárního města Brna v roce 2009) Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je Brno statutárním městem. Statut města upravuje vnitřní poměry ve správě města. Brno je členěno na 29 městských částí. Zastupitelstvo města i zastupitelstva jednotlivých městských částí jsou nejvyšším orgánem samostatné působnosti. Zastupitelstvu je kromě jiného povoleno schvalovat program rozvoje města, rozpočet města a obecně závazné vyhlášky v rámci samostatné působnosti. Zastupitelstvo města Brna má 55 členů. Ze svých řad volí primátora města, jeho náměstky, členy Rady města Brna, zřizuje či ruší výbory a vykonává další činnosti uvedené v zákoně. Zastupitelstvo zasedá jednou za 4-6 týdnů mimo letních prázdnin. Primátor města stojí v čele magistrátu. Zastupuje město navenek. V dnešní době stojí v čele Magistrátu města Brna jako primátor Bc. Roman Onderka, MBA. Svolává a řídí obvykle schůze zastupitelstva a rady. Rada města, která má jedenáct členů, v čele s primátorem a jeho náměstky tvoří výkonný orgán města. Funkci statutárního orgánu zaměstnavatele dle zvláštních předpisů plní tajemník města Brna. Tajemníkem Magistrátu města Brna je Ing. Pavel Loutocký. Magistrát města Brna je orgánem, který plní funkci v oblasti samostatné i přenesené působnosti. Je tvořen primátorem, jeho náměstky, tajemníkem a zaměstnanci magistrátu. (Brno – Magistrát města Brna, 2010) Vnitřní poměry ve správě města jsou upraveny obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 20/2001. Tato vyhláška definuje území města, občany města, orgány města a městských částí. Spolupráci v rámci města i zastupování a jednání jménem města Brna je řešena také v této všeobecné části
47
obecně závazné vyhlášky. Zvláštní část tvoří poučení o určení mezí při výkonu města i jednotlivých městských částí v rámci státní správy i samosprávy. (Zpráva o činnosti statutárního města Brna v roce 2009, 2010) Statutární město Brno je emitentem cenných papíru přijatých k obchodování na Lucemburské burze cenných papírů, podle ustanovení § 127 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zejména zákona č. 230/2009 Sb. a podle § 123 zákona č. 256/2004 Sb.
6.2 Analýza hospodaření Brna v letech 2005-2009 Hospodaření statutárního města Brna v roce 2005 skončilo příznivějším výsledkem, neţ bylo původně plánováno. Kladné saldo ve výši 438,1 mil. Kč bylo způsobeno vyšším plněním příjmů, neţ bylo stanoveno rozpočtem a niţším čerpáním výdajů. Niţší čerpání výdajů oproti dosaţeným příjmům mělo za následek zvýšení krátkodobých prostředků na bankovních účtech v celkové sumě 1 490,6 mil. Kč. Rozhodujícími příjmy města Brna byly vlastní příjmy, které se na celkových příjmech podílely více neţ 80 %. Kapitálové příjmy byly také vyšší, neţ se plánovalo v rozpočtu na rok 2005. Jejich objem se zvýšil v důsledku vyššího prodeje dlouhodobého majetku především bytových domů a pozemků. Výrazný podíl zaujímaly i účelové dotace od státu. Investiční dotace byly získány od Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu bytů, z Ministerstva zdravotnictví na dobudování Pavilonu akutní medicíny Nemocnice milosrdných bratří a z Ministerstva kultury na rekonstrukci Městského divadla. Nejvyššího podílu na celkových výdajích města Brna dosáhly výdaje, které směřovaly do dopravy, bydlení, komunální sluţby a územního rozvoje, vodního hospodářství a státní a územní správy. Mezi nejvýznamnější investice patřily: Stoková síť města Brna – ISPA, Černovická terasa a DPmB, a.s. – obnova vozového parku. Ačkoliv v roce 2006 skončilo hospodaření města Brna se schodkem 100,4 mil. Kč, coţ představuje záporné saldo příjmů a výdajů, můţeme hovořit také o příznivějším výsledku, neţ bylo původně rozpočtováno. Opět se projevilo vyšší plnění příjmů a niţší čerpání výdajů. Růst kapitálových příjmů téměř o 9 % byl ovlivněn prodejem akcií společnosti Česká spořitelna, a.s. Příjem z prodeje akcií byl převeden do nově zřízeného Fondu pro tvorbu rezerv a splácení dluhu. Díky účelovým investičním dotacím město Brno rekonstruovalo školská zařízení, investovalo do bytové výstavby a rekonstruovalo koryto Líšeňského potoka. Podíl výdajů města na celkových výdajích byl téměř shodný jako v roce 2005. Mezi nejvýznamnější investice lez zařadit: projekt ISPA – SAKO, DPmB, a.s. – obnova vozového parku a rekonstrukce náměstí Svobody. Hospodaření statutárního města Brna v roce 2007, jako v letech minulých skončilo obdobně, příznivěji neţ bylo rozpočtováno. Kladné saldo příjmů a výdajů v částce 215,9 mil. Kč bylo způsobeno opět vyšším plněním příjmů a niţšímu čerpání výdajů, neţ bylo určeno v rozpočtu. Oproti roku 2006 klesly celkové příjmy o 370,6 mil. Kč, zejména v důsledku meziročního poklesu kapitá-
48
lových příjmů způsobených prodejem akcií společnosti Česká spořitelna, a.s. Rozhodujícími příjmy statutárního města Brna jsou příjmy z vlastní činnosti, kde se jejich podíl na celkových příjmech od roku 2005 nezměnil a dosahuje 80 % celkových příjmů. Nepatrně poklesla i suma přijatých dotací. Celkové výdaje byly oproti roku předcházejícímu niţší asi o 6 %. Zvýšené čerpání výdajů bylo zapříčiněno posílením rozpočtu v důsledku přijetí účelových dotací ze státu a státních fondů a zapojení vlastních rozpočtových opatření (pouţití vlastních fondů a rezerv z let minulých). Nejvíce byly těmito rozpočtovými opatřeními města Brna navýšeny provozní výdaje. K nedočerpání rozpočtu provozních výdajů statutárního města Brna došlo u města i městských částí. K významnému nedočerpání upraveného rozpočtu města dochází opakovaně v odvětví bydlení a komunálních sluţeb u výdajů, které jsou prostřednictvím Odboru dispozic s majetkem hrazeny z Fondu bytové výstavby a Fondu rozvoje bydlení. Aktivní řízení dluhu, společně s příznivým vývojem úrokových sazeb, znamenalo úsporu výdajů na úroky oproti rozpočtu o 46,0 mil. Kč. Niţší čerpání kapitálových výdajů bylo ovlivněno prodlevami při získávání územních rozhodnutí, stavebních povolení a předem neodhadnutelnou délkou výběrových řízení. Pokles v objemu kapitálových výdajů není zapříčiněn pouze sníţením přijatých investičních dotací, ale zejména v důsledku niţšího zapojení disponibilních zdrojů let minulých. Mezi nejvýznamnější investice roku 2007 můţeme zařadit: DPmB, a.s. – transfer na investice, MUK Hradecká – Purkyňova – rampy a projekt ISPA – SAKO. V roce 2008 skončilo hospodaření města Brna obdobně jako v letech minulých. Saldo příjmů a výdajů bylo kladné jako rok předcházející a to v objemu 521,4 mi. Kč. Celkové příjmy města Brna vzrostly oproti roku přecházejícímu o 10 %. Avšak daňové výnosy z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků na celostátní úrovni poklesly o 9 %. Pokles byl zapříčiněn zavedením 15 % daně z tzv. superhrubé mzdy. Negativní dopad daně převáţil nad pozitivním vlivem meziročního růstu HDP. U ostatních daní lze pozorovat nárůst příjmů z nich plynoucích. Navýšení přijatých dotací je zejména od Ministerstva práce a sociálních věcí na vyplácení sociálních dávek. Brno bylo nuceno dotovat ze svých vlastních zdrojů výdaje města v přenesené působnosti částkou 200 mil. Kč. K navýšení výdajů rozpočtu došlo hlavně z důvodu účelových dotací od státu a státních fondů a rozpočtovými opatřeními města, která navýšila výdaje téměř o 640 mil. Kč. Oproti roku 2007 vzrostly kapitálové výdaje statutárního města Brna o 312,9 mil. Kč, tedy o 10,4 % (zejména v důsledku realizace II. tranše úvěru od Evropské investiční banky z roku 2005 v objemu 300,0 mil. Kč). V roce 2008 se uskutečnilo spoustu investičních akcí za nejvýznamnější lze povaţovat: DPmb, a.s. – transfer do investic, VMO Dobrovského a přestavba ŢUB (EUROPOINT Brno) a související městská infrastruktura. V roce 2009 opět město Brno dosáhlo záporného salda příjmů a výdajů a to v celkové výši 487,5 mil. Kč, avšak hospodařilo příznivěji, neţ bylo původně určeno rozpočtem. Záporné saldo příjmů a výdajů představovalo o 994,0 mil. Kč lepší výsledek oproti upravenému rozpočtu. V případě niţšího plnění příjmů se promítlo sníţení příjmů nejvýznamnějších kategorií – daňových příjmů
49
a přijatých dotací. Daňové výnosy stěţejní část daňových příjmů poklesla o 7,3 % proti upravovanému rozpočtu. Příčinu můţeme hledat v ekonomice, které se nacházela v recesi. V průběhu II. čtvrtletí roku 2009 bylo zřejmé, ţe meziroční pokles inkasa daňových výnosů statutárního města Brna za rok 2009 bude oproti schválenému rozpočtu výraznější. Zastupitelstvo města Brna proto na svém zasedání dne 19. května 2009, schválilo zapojení disponibilních zdrojů z roku 2008, kterým došlo ke sníţení schváleného rozpočtu daňových výnosů o částku 300,0 mil. Kč. Na svém zasedání dne 10. listopadu 2009 rozhodlo Zastupitelstvo města Brna o neprovedení pravidelného ročního přídělu do Fondu pro tvorbu rezerv na splácení dluhu ve výši 100,0 mil. Kč – takto získané zdroje byly vyuţity k dalšímu sníţení rozpočtu daňových příjmů města. S přihlédnutím k vývoji celostátního inkasa sdílených daní v I.-III. čtvrtletí roku 2009 bylo moţno očekávat meziroční pokles daňových výnosů města o 10 %. V důsledku niţšího inkasa objemově významných daní (zejména DPH a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) v posledních měsících roku dosáhlo skutečné plnění daňových výnosů města za rok 2009 v meziročním srovnání o 14,3 % méně. Nedaňové příjmy vzrostly ve srovnání s rokem předchozím o 29,3 %, z toho největší podíl má realizovaný kurzový zisk v souvislosti se splacením II. emise obligací. Ve srovnání s rokem 2008 vzrostly kapitálové příjmy o téměř 50 %. Jejich meziroční změna má velký význam na celkové příjmy. Růst příjmů byl ovlivněn výrazným růstem prodejem bytových domů, naopak došlo ke sníţení prodeje ostatních budov a pozemků. Čerpání výdajů se pouze nepatrně změnilo oproti roku minulému. Brno investovalo především: DPmB, a. s. – transfer na investice (obnova vozového parku), Hala Rondo (zvýšení ZK společnosti STAREZSPORT, a.s.), krytý plavecký bazén v MČ Brno – Kohoutovice a rekonstrukce ulice Husova. Všechny základní data jsou zpracována v tabulce č. 5. Tab. 5
Příjmy a výdaje statutárního města Brna v letech 2005-2009
2005 Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Příjmy celkem Výdaje Provozní výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů
2006
2007
2008
7 633,5 3 007,5 10 641
8 116,7 3 320,4 11 437,1
2009 (v mil. Kč) 7 063,5 923,0 1 077,8 2 399,0 11 463,3 (v mil. Kč) 8 694,3 3 256,5 11 950,8
215,9
521,4
-487,5
7 237,9 7 394,3 7 769,7 8 125,1 1 002,7 681,3 685,2 713,9 941,9 1 025,9 342,1 728,4 2 138,2 2 125,8 2 059,9 2 391,1 11 320,7 11 227,3 10 856,9 11 958,5 6 907,4 7 341,1 3 975,2 3 986,6 10 882,6 11 327,7 438,1
-100,4
Zdroj: Vlastní zpracování ze závěrečných účtů z let 2005-2009 města Brna
50
Z celkové analýzy příjmové stránky rozpočtu plyne, ţe město Brno hospodaří průměrně s 11 mld. Kč ročně. Změny částek se ve sledovaném období pohybují v rozmezí 500 mil. Kč, pokud nezahrneme rok 2008, kdy výše příjmů dosáhla téměř 12 mld. Kč. Po provedení analýzy výdajové stany rozpočtu lze konstatovat, ţe město čerpá výdaje ve sledovaném období v průměrné výši 11 mld. Kč. Výdaje se pohybují v rozmezí 500 mil. Kč. Výjimku tvoří pouze rok 2009, kdy město Brno čerpalo výdaje v sumě 12 mld. Kč. Salda hospodaření byla výrazně příznivější, neţ se očekávalo. Stalo se tak v důsledku vyššího plnění všech sledovaných kategorií příjmů a časového posunu sledovaných investičních akcí. V tabulce č. 6 můţeme sledovat jednotlivé změny na bankovních účtech, výši přijatých úvěrů, splátky krátkodobých i dlouhodobých půjček a hodnotu vydaných dluhopisů. Tab. 6
Financování statutárního města Brna v letech 2005-2009 (v mil. Kč)
Druh financování Změna stavu prostředků na bankovních účtech Přijaté úvěry Splátky krátkodobých půjček Splátky dlouhodobých půjček
2005 2006 -1 432,2* 115,0 2 200,0 56,5 -1 135,0 -70,8 -71,2
2007 244,1* 104,6
2008 2009 1 620,5 828,0* 382,3 1 536,7
-76,4
-75,7
-438,0 100,3 -215,9
-521,4
Vydané dluhopisy Financování celkem
-84,0 -2 585,7 487,5
Zdroj: Vlastní zpracování ze Závěrečných účtů města Brna v letech 2005-2009
* - záporná hodnota vyjadřuje meziroční zvýšení objemu finančních prostředků na bankovních účtech statutárního města Brna (Plnění rozpočtů statutárního města Brna, 2011)
V době, kdy se ekonomika ocitla v recesy, město Brno nepozastavilo své investiční akce. Investiční akce nebyly v útlumu, protoţe je město Brno připravuje s dostatečným předstihem a předem plánuje jejich financování. V průběhu celého procesu financování je důleţité, ţe město úspěšně čerpá prostředky z Evropské unie. Právě pomocí prostředků z Evropské unie byly v roce 2009 realizovány například projekty rekonstrukce a zpřístupnění brněnského podzemí, výstavba expozic severské zvířeny Beringie v zoo nebo rekonstrukce hvězdárny a planetária na Kraví hoře. Tyto čerpané dotace z Evropské unie jsou o to cennější, protoţe směřují ke zvyšování kvality ţivota a vytváření pracovních příleţitostí ve statutárním městě. Město Brno učinilo další významný krok k čerpání evropských dotací i tím, ţe vytvořilo Integrované plány rozvoje města Brna. Tyto strategické projekty umoţní realizovat jiţ rozpracované projekty. Jedná se například o regeneraci historického centra, podporu cestovního ruchu a rozšíření
51
nabídky volnočasových aktivit a sociálních a zdravotnických sluţeb pro občany města. S ekonomickou krizí souvisí i nárůst nezaměstnanosti. Ne jinak tomu bylo i v případě města Brna. Na přelomu roku 2008 a 2009 se naplno projevila hospodářská krize. Rozdíl byl o to výraznější, protoţe v předchozích dvou letech u nás ekonomika sílila a měsíc od měsíce hledalo práci méně lidí. V listopadu v roce 2008 hledalo práci 5,4 % nezaměstnaných a v roce 2009 bylo ve městě Brně bez práce téměř 8 % lidí. Přesto je ve městě Brně niţší nezaměstnanost neţ v jiných částech kraje, coţ je způsobeno polohou města, které je přirozeným centrem kraje, nabízí nejvíce volných pracovních měst. Ve městě sídlí nejvíce zaměstnavatelů a ekonomický růst z let minulých zmírnil dopad hospodářské krize. Díky tomu nevzrostla nezaměstnanost tak prudce a tak rychle.
6.3 Výše a struktura zadluženosti Brna v letech 20052009 Město Brno se potýká se zadluţeností města uţ řadu let. V posledních pěti letech, ve sledovaném období, se hodnota dluhu téměř nezměnila. Jak je vidět v tabulce č. 7, v roce 2006 se podařilo dluh sníţit o 14,6 mil. Kč, avšak v následujících letech můţeme pozorovat výkyv ve výši dluhu. V letech 2007 a 2008 vzrostl dluh téměř o 300 mil. Kč, přesto město na konci roku 2009 vykázalo dluh v celkové výši 6,5 mld. Kč. Sníţení zadluţenosti téměř o 16 % je důsledkem splátky emise, kterou město vydalo v roce 2002 a uhradilo ji ze 40 % z vlastních zdrojů. V průběhu července 2009 splatilo město tyto dluhopisy v nominálním objemu 2 585,7 mil. Kč (reálná hodnota v době splacení dosáhla, díky realizované kurzové úspoře 2 408,3 mil. Kč), z ní bylo 958,3 mil. Kč uhrazeno ze zdrojů města, nakumulovaných ve Fondu pro tvorbu rezerv na splácení dluhu a 1 450,0 mil. Kč z cizích zdrojů. Podařilo se změnit trend ve vývoji zadluţenosti města, který můţeme datovat aţ do počátku 90. let. Skutečnost, ţe město čelilo výpadku příjmů z daňových výnosů a země se nacházela v hospodářské krizi, jen potvrzuje snahu zastupitelů sniţovat a dále neprohlubovat dluh města. (Závěrečné účty statutárního města Brna, 2011)
52
Tab. 7
Zadluţenost statutárního města Brna v letech 2005-2009
Účel úvěru Komunální obligace Emitované směnky města Brna Úvěry města Brna Bezúročné půjčky Úvěry městských částí Celkem
Nesplacená jistina k 31.12. (v mil. Kč) 2005 2006 2007 2008 4 617,0 4 617,0 4 617,0 4 617,0 0
0
0
0
2009 2 031,3 1 450,0
2 214, 8 2 210,9 2 206,9 2 502,9 2 500,0 61,2 49,8 40,0 26,5 13,0 430,2 430,9 472,8 496,9 516,0 7 323,2 7 308,6 7 336,7 7 643,3 6 510,3
Zdroj: Závěrečné účty města Brna z let 2005-2009
V příloze jsou uvedeny kompletní data týkající se zadluţenosti města Brna v letech 2005-2009. Z grafického zpracování dat můţeme pozorovat, ţe v letech 2005-2008 tvořily komunální obligace stěţejní část dluhu města. Od roku 2006 se do dluhu výrazně promítají úvěry, o které poţádalo město Brno. Úvěry městských částí se v průběhu sledovaného období téměř nezměnily, vykazují stabilní výši. Kaţdým rokem se jejich hodnota nepatrně zvyšuje. Zanedbatelnou část dluhu tvoří bezúročné půjčky, které se v roce 2009 dostaly na hladinu pouhých 13 mil. Kč. Poprvé v roce 2009 úvěry města Brna převýšily hladinu dluhu komunálních obligací. Brno vyuţilo ke svému financování emitování směnek města Brna.
53
Graf č. 2 Struktura zadluţenosti města Brna v letech 2005-2009
Zdroj: Vlastní zpracování ze Závěrečných účtů města Brna z let 2005-2009
Hodnocení hospodaření města Brna zpracovávají renomované ratingové agentury Standard & Poor's a Moody’s. Hodnocení přidělují na základě podrobného prověření hospodaření města, finančních strategií, prověřují situaci a konkrétní plány města. Hodnocení zpracovávají na základě provedení finančních analýz. Agentura Standard & Poor's potvrdila městu Brnu A- dlouhodobý a A-2 krátkodobý kreditní rating. Výhled města se zlepšil ze stabilního na pozitivní. Agentura Moody's potvrdila městu Brnu A2 dlouhodobý a P-1 krátkodobý rating domácí a zahraniční zadluţenosti. Výhled hodnotí jako stabilní. Stupnice pro hodnocení ratingu obou agentur je uvedena v příloze dokumentu. Vývoj hodnocení ratingových agentur znázorňuje tabulka č. 8. Město Brno si v posledních pěti letech zachovává stejnou hladinu hodnocení. (Rating města, 2011)
54
Tab. 8
Rating statutárního města Brna
Rok 2005 2006 2007 2008 2009
Standard&Poor's AAAA-/A-2/pozitivní A-/A-2/ pozitivní
Moody‘s A3 A2 A2 A2/P-1/stabilní A2/P-1/stabilní
Zdroj: JEDNOTLIVÉ ÚTVARY. Brno [online]. 3.2. 2011 [cit. 2011-04-03]. Rating města. Dostupné z WWW: .
V příloze je uvedeno slovní hodnocení ratingových agentur.
6.4 Dluhová služba Brna Ukazatel je podílem výdajů na placené úroky, splátky jistiny a leasingu, k základně, kterou tvoří daňové příjmy, nedaňové příjmy a neinvestiční přijaté dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu. V roce 2005 dosahuje ukazatel dluhové sluţby 14,91 %, oproti roku předcházejícímu se jedná o výrazný nárůst. Zvýšení ukazatele bylo zapříčiněno jednorázovou splátkou směnek, které na konci téhoţ roku byly nahrazeny zdroji od Evropské investiční banky. Co se týká hodnoty ukazatele, nedosahuje ani polovinu hodnoty (30 %), která je povaţována Ministerstvem financí za bezpečnou. Brno tedy v roce 2005 nemělo problém se zadluţeností, i kdyţ nenadálé a výrazné zvýšení ukazatele dluhové sluţby můţe signalizovat vznikající budoucí problémy. V roce 2006 dosáhl ukazatel úrovně 2,88 %. Je zřejmé, ţe předcházející rok byl výrazně ovlivněn splátkou krátkodobých směnek. Oproti roku minulému se neprojevili vzrůstající tendence ukazatele dluhové sluţby. Hospodaření Brna můţeme povaţovat za velmi bezpečné. V roce 2007 se ukazatel dluhové sluţby nepatrně zvýšil na hodnotu 3,67 %. Metodická změna v poskytování dotací obcím ze státního rozpočtu má za následek meziroční zvýšení hodnoty ukazatele. Dotace na sociální dávky, domovy důchodců a ústavy sociální péče jiţ nejsou součástí tzv. souhrnného finančního vztahu k rozpočtům obcí. Negativně se to projevilo na tvorbu dluhové základny města Brna.
55
Tab. 9
Dluhová sluţba statutárního města Brna v letech 2005-2007
Název položky 2005 2006 2007 Daňové příjmy (po konsolidaci) 7 237 912 7 394 337 7 769 741 Nedaňové příjmy (po konsolidaci) 1 002 676 681 343 685 219 Přijaté dotace – finanční vztah 955 303 1 005 129 249 793 Dluhová základna 9 195 894 9080809 8704753 Úroky 1 300 144 189 678 242 999 Splátky jistin a dluhopisů 70 757 71 203 76 429 Splátky leasingu 0 0 0 Dluhová sluţba 1 370 901 260 881 319 428 Ukazatel dluhové služby 14,91 % 2,88 % 3,67 % Zdroj: Vlastní zpracování ze Závěrečných účtů města Brna z let 2005-2007
Dne 12. listopadu 2008 rozhodla vláda o zrušení regulace zadluţenosti obcí krajů pomocí ukazatele dluhové sluţby. Byl schválen nový postup Monitoring hospodaření obcí, který spočívá ve sledování SIMU. Změna postihla i výpočet dluhové sluţby. Nově se počítá dluhová základna s celkových příjmů tj. z tříd 1-4. Za rok 2008 dosáhl ukazatel úrovně 3,23 %. Důsledek rostoucích výdajů na dluhovou sluţbu v souvislosti se zvýšením úrokových sazeb, ke kterým došlo během roku 2008, má za následek meziroční navýšení ukazatele dluhové sluţby. Ukazatel dluhové sluţby v rámci soustavy sledovaných hodnot dosáhl hodnoty 25,94 %, oproti předešlému roku se jedná o výrazné navýšení hodnoty. V červnu roku 2009 byla splacena II. emise obligace města z roku 2002, coţ se projevilo ve výrazném nárůstu ukazatele dluhové sluţby a tak výrazném meziročním navýšení hodnot. (Plnění rozpočtů statutárního města Brna, 2011) Tab. 10
Dluhová sluţba statutárního města v letech 2008-2009
Název položky 2008 2009 Příjmy celkem (po konsolidaci) 11 958 530 11 463 238 Dluhová základna 11 958 530 11 463 238 Úroky 311 184 303 393 Splátky jistin a dluhopisů 75 666 2 669 716 Dluhová sluţba 386 850 2 973 109 Ukazatel dluhové služby 3,23 % 25,94 % Zdroj: Vlastní zpracování ze Závěrečných účtů města Brna z let 2008-2009
56
7 Diskuze výsledků Dle mého názoru nejúčinnějším způsobem, jak řešit zadluţenost obcí v České republice je důsledné dohlíţení na efektivní a účinné hospodaření zastupitelstev obcí. Zadluţenost můţe i do budoucna ohroţovat finanční stabilitu obcí, proto shledávám za přínosné snaţit se jí předcházet. Pokud bude obec svědomitě hospodařit a včas odhalí problém, můţe minimalizovat rizika vzniku dluhu obce, který můţe způsobit budoucí zadluţování. Orgány obce by měly dbát na kvalitní a reálné zpracování rozpočtového výhledu. Příčiny rostoucí zadluţenosti obcí lze najít i v moţnosti čerpat finanční zdroje ze strukturálních fondů Evropské unie. Obce zvláště ty malé se mohou dostat do finančních problémů, pokud chtějí vyuţít moţnosti získání dotací z Evropské unie. EU vyţaduje finanční spoluúčast ţadatelů o dotace, coţ v případě hlavně malých obcí znamená vyuţít úvěru od peněţního ústavu. Pokud nemají dostatek vlastní finančních zdrojů, jsou nuceni vyuţít návratného financování. Navíc profinancování projektů ze strukturálních fondů je obvykle uskutečněno aţ po jejich celkové realizaci. Obec je nucena si půjčit finanční zdroje na celou realizaci projektu. Zřejmě nejvýznamnější příčinou rostoucího zadluţení obcí v České republice zůstávají nadále finančně náročné investice ve veřejném sektoru. Stávající právní úprava nestanoví opatření, která by bránila nadměrnému zadluţování obcí. Shledávám za nutnost určit hranici vyšší míry rizika hospodaření obce a stanovit povinnosti obce při dosaţení této hranice. Podle mého názoru by se tato varianta mohla stát dostačujícím řešením, které by mělo směřovat ke sníţení nadměrné zadluţenosti. V současné době předloţilo Ministerstvo financí k projednání věcný návrh zákona, který by měl obsahovat opatření, která by bránila nadměrnému zadluţení obcí. Zákon bude doplněn i o moţnost obcí vyuţít sluţeb finančního poradce. Tento návrh hodnotím jako velmi přínosný. Pokud se v obci nevyskytují zaměstnanci se zkušenostmi v této oblasti, bylo by vhodné vyuţít sluţeb odborných pracovníků. Tato moţnost existuje uţ delší dobu v soukromé sféře. Pokud se podnik dostane do nesnází, díky nemoţnosti splácet své finanční závazky, můţe vyuţít sluţeb finančního poradce. Finanční poradce provede analýzu hospodaření podniku a doporučí nejefektivnější kroky k vyřešení nastalé situace. Jeví se mi navrhovaná moţnost vyuţití finančního poradce obce opravdu za velmi dobrý nápad, který můţe pomoci při předcházení nadměrného zadluţování obcí. Řešení zadluţenosti obcí pomocí slučování obcí, neshledávám za optimální variantu řešení zadluţenosti obcí. Pokud bychom se snaţili iniciovat přebírání zadluţených obcí obcemi, které jsou natolik silné, aby se mohly sloučit se zadluţenými obcemi, neřešili bychom původní příčiny zadluţování. Sloučení obcí by
57
pomohlo pouze v řešení následků zadluţenosti. Jestliţe bychom uvaţovali o slučování obcí, musela by zadluţená obec nejprve projít oddluţením. Oddluţení obce by mohlo proběhnout pomocí rozprodání obecního majetku. Obec by prodala svůj majetek, čímţ by získala příjem finančních zdrojů, který by pouţila na pokrytí svých závazků. Pokud by se obec rozhodla i nadála vyuţívat jiţ prodaný obecní majetek, mohla by se dohodnout s novým majitelem na pronájmu prostor. Placení nájemného můţe být v dlouhodobém výhledu pro zadluţenou obec lepší variantou neţ drţení majetku v obecním vlastnictví. Z hlediska jiné obce však i obec „bez majetku“ můţe mít svoji hodnotu. Hodnoty nalezneme v obyvatelstvu a rozloze obce, které představují parametry ve sdílených daní. Zaměříme-li se na zájem státu a samostatnou působnost obce, nalezneme řadu odlišností. Zájmem státu je především zajištění výkonu státní správy, coţ souvisí s úvahami o převodu souvisejících kompetencí a rozhodování předluţených obcí na větší sídla či kraj. Jinou otázkou je samostatná působnost obce, která souvisí s vůlí obyvatel dotčené obce sestavit zastupitelstvo a zajistit fungování obce do budoucnosti. Pokud nikoliv, bude muset přijít na řadu jiné řešení neţ zachování obce se stávajícími kompetencemi a povinnostmi. Zadluţená obec či obec na pokraji bankrotu by mohla na svém území zvýšit daň z nemovitostí. I kdyţ ani v tomto případě nejde o čisté řešení, protoţe by vyšší daň z nemovitostí mohla postihnout i vlastníky nemovitostí, kteří nejsou v obci trvale hlášeni a nemohou správu obce ovlivnit ani ve volbách. Přesto si myslím, ţe jiná forma spoluúčasti občanů při řešení zadluţenosti obce je nejspíše nevynutitelná. Podle mého názoru za zadluţenost obce mají zodpovědnost i její občané. Obec, to jsou především občané. S jejich právem na samosprávu se pojí i odpovědnost za její řádný výkon. Pokud nastane situace, ţe občané dopustí bankrot své obce jako instituce, měli by, podle mého uváţení, nést důsledky včetně pozbytí obecního majetku. Obec můţe pozbýt i dočasně atraktivitu svého území. Zaměřím-li se na statutární město Brno a jeho vývoj příjmů a výdajů, mohu říci, ţe město hospodaří v letech 2005-2009 uváţeně a úměrně vzniklé situaci. Vzniklý schodek hospodaření byl vţdy plánovaný a město Brno hospodařilo příznivěji, neţ bylo původně určeno rozpočtem. Coţ mělo za následek, ţe i kdyţ městu vzniklo záporné saldo, bylo vţdy odůvodněno plánovaným vývojem příjmů a výdajů. Pouze v roce 2009 nastala neočekávaná situace, kdy z důvodu ekonomické recese poklesla poloţka daňových příjmů a přijatých dotací. Podle mého názoru se město Brno s nastalou situací vypořádalo dobře. Pokles v daňových příjmech a přijatých dotací byl kompenzován zvýšeným prodejem nemovitostí především bytových domů. Co se týká výdajů, mohu říci, ţe jejich čerpání se v průběhu sledovaných let příliš nelišilo. Zvýšené čerpání výdajů bylo ovlivněno účelovými dotacemi od státu a státních fondů a rozpočtovými opatřeními samotného města Brna. Hodnotila bych hospodaření města Brna za uspokojivé, rozpočet na další rok je vţdy sestaven umírněně s očekávaným reálným
58
vývojem situace. Město se během rozpočtového období snaţí upravit konečné sumy poloţek a výsledkem je optimálnější hospodaření, neţ bylo původně rozpočtováno. Město Brno obvykle dosahuje vyššího plnění příjmů a niţšího čerpání výdajů neţ je stanoveno rozpočtem. Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) v době recese poznamenal i ekonomickou aktivitu města Brna. V letech 2008-2009 se výrazně sníţilo tempo růstu HDP, coţ se projevilo sníţenými daňovými výnosy města Brna. V době finanční krize převládala snaha šetřit, coţ se projevilo v investičních akcích města Brna. Uskutečňovaly se pouze nutné investice do rozvoje města. Ukazatel dluhové sluţby byl mírně rostoucí, pouze v roce 2009 se dostal téměř k hladině sledovaných 30 %. Výrazný nárůst byl ovlivněn splacením II. emise obligací, avšak během sledovaného období se město Brno ani zdánlivě nepřibliţovalo sledované hodnotě 30 % ukazatele dluhové sluţby aţ na výjimku v roce 2009. Podle mého názoru je ukazatel dluhové sluţby pouze informativním ukazatelem, který nám dává představu o hospodaření obcí. Nelze pouze podle něj posuzovat, zda se dostalo město do problémů se splácením svých závazků či neúměrně vrůstá městský dluh. Město Brno neslouţí pouze vlastním občanům, kteří zde mají hlášen trvalý pobyt, ale i občanům, kteří sem dojíţdějí za prací, vzděláním či kulturním vyţitím. Myslím si, ţe výdaje na rozvoj města jsou vyšší neţ by byly, kdyby město neplnilo funkci přirozeného spádového centra kraje. Vzhledem k tomu, ţe je Brno přirozeným spádovým centrem kraje a významně ovlivňuje ţivot i za hranicemi svého administrativního vymezení, je nutné, aby všechny rozvojové záměry byly posuzovány optikou celé brněnské aglomerace. Město Brno, podle mého názoru, musí především dbát na rozvoj svého území. Povaţuji za vhodné pokračovat i nadále v investičních akcích, které Brno jiţ zahájilo nebo má v plánu zahájit. Investice do sportu, kultury, dopravní infrastruktury, sociální oblasti atd. shledávám za nutné. Z údajů uvedených v kapitole 6.2 Analýza hospodaření Brna v letech 2005-2009 je zřejmé, ţe kaţdoročně město Brno financuje řadu investičních projektů, které slouţí ke zkvalitnění ţivotní úrovně lidí. V případě, ţe město hospodaří se záporným saldem, je vţdy odůvodněno náročnou investiční akcí či očekávaným niţším plněním příjmů. Podle mého názoru struktura i účel zadluţování statutárního města odpovídá zadluţenosti obdobně velkých měst. Hospodaření Brna povaţuji za vyrovnané, výdaje a příjmy jsou vţdy odůvodněny, je patrná i snaha investovat finanční prostředky do rozvoje svého území a ke zkvalitnění ţivotní úrovně občanů. Myslím si, ţe velký podíl na vyváţeném hospodaření má kvalitně zpracovaný dlouhodobý rozpočtový výhled. Pokud nebude sestaven rozpočtový výhled, podle kterého by se měly řídit plánované investice, dostane se město do situace, kdy nemusí zvládnout svoji finanční aktivitu. Můţe nastat situace, kdy neúměrně investuje finanční prostředky na úkor budoucího rozvoje města. Mohou vzniknout problémy s narůstající zadluţeností, avšak v případě města Brna tato situace pravděpodobně nenastane. Rozpočtový výhled je jiţ sestaven a odsouhlasen na období 2011-2019. Ukazatel dluhové sluţby se ze současné hodnoty téměř 30 % sníţí na konci plánovaného
59
období na hodnotu 5,5 %. Příjmy a výdaje jsou plánovány úměrně a saldo hospodaření by mělo být vţdy kladné s hodnotou kolem 300 mil. Kč. Mým doporučením, které by přispělo ke sníţení celkového dluhu města, je postupné sniţování provozních výdajů. Myslím si, ţe by bylo vhodné zefektivnit a zeštíhlit místní samosprávu. Povaţuji za vhodné provést personální audit na obecních úřadech městských částí i na jednotlivých pracovištích Magistrátu statutárního města Brna. K 31.12. 2009 zaměstnával Magistrát města Brna 1 204 osob a na jednotlivých úřadech městských částí pracovalo 1 328 osob. Provedený audit by mohl prokázat nadbytečnost některých zaměstnanců. Finance, které by se ušetřily případnými personálními změnami v orgánech obce, by mohly být přesunuty do Fondu tvorby rezerv a splácení dluhu. Uvědomuji si, ţe částka ušetřená na personálních výdajích je zanedbatelná k celkové výši dluhu města, avšak ji shledávám jako první krok k nastartování úsporných opatření města. Finanční prostředky by také mohly být získány zrušením nepotřebných obvodů a zefektivněním řízení jednotlivých pracovišť. Prioritou se pro město Brno stalo získávání co největšího objemu finančních prostředků z evropských fondů a dotací. Jelikoţ je město Brno jedním z nejlépe hodnocených měst v oblasti čerpání dotací z evropských fondů, nemohu mu doporučit zvýšit podíl dotací z fondů EU na připravované investiční akce. Díky připravenosti projektů, odborným finančním analýzám a kvalitnímu zpracování potřebných podkladů pomáhají evropské peníze v obnově a renovaci historického centra města, ve vybudování nových cyklostezek, v nákupu nových nízkopodlaţních ekologických autobusů a v revitalizaci městských částí města. Další variantou, která by mohla dopomoci ke sníţení zadluţenosti města Brna je prodej pozemků a bytů. Tyto kapitálové příjmy by mohly postupně sniţovat výši celkového dluhu, avšak tato alternativa není nevyčerpatelná. Proto ji neporučuji jako vhodnou volbu. Podle mého názoru by se město mělo ubírat směrem zefektivněným nakládáním s finančními prostředky města na běţné potřeby. Zmiňované personální audity i odborně provedené finanční kontroly mohou ukázat nový směr, kterým by se město Brno mohlo ubírat při hledání finančních rezerv.
60
8 Závěr Kdyţ od roku 1993 začala fungovat nová česká územní samospráva, vše bylo nové. Nikdo nevěděl přesně, jak se má chovat, obcím chyběly předešlé zkušenosti. Mnoho nových příleţitostí s sebou přinesly nově nabyté moţnosti volně hospodařit se svým majetkem, zajišťování potřeb občanů i plnění obecních rozpočtů. Na tyto nově vzniklá práva a povinnosti municipalit lze nahlíţet i z opačné strany. Volnost v rozhodování, která byla legislativně omezena, s sebou přinesla řadu překáţek. Jednou z překáţek bylo a je zadluţování obcí. Nedostatek vlastních příjmů a dotací vede města k hledání cizích zdrojů a k zadluţování. Cizí zdroje by měly slouţit především k odstranění zanedbané infrastruktury, k financování rozvojových aktivit a rozvoji podmiňujících projektů. Geografická i populační velikost mají určitý vliv na míru zadluţování. Velikost měst a míra urbanizace tvoří často předpoklady pro větší výdaje a tudíţ i větší celkové zadluţení. Zadluţenost sama o sobě však samozřejmě nevypovídá nic o tom, zda obce v jednotlivých krajích hospodaří dobře nebo špatně. K hospodaření obcí je nutné přistupovat jednotlivě a vedle samotného zadluţení hodnotit i řadu dalších ukazatelů, jako jsou příjmy a výdaje obce, struktura a účel jejího zadluţení, celková velikost majetku obce a podobně. Cílem mé práce bylo provést analýzu hospodaření města Brna a popřípadě navrhnout nové moţné řešení problému se zadluţeností. Z provedené analýzy příjmů a výdajů z let 2005-2009 vyplývá, ţe statutární město hospodaří vţdy příznivěji, neţ je rozpočtováno. V letech 2006 a 2009 hospodařilo Brno se záporným saldem. V ostatních sledovaných letech dosáhlo město kladného salda příjmů a výdajů. Ekonomická recese ovlivnila pouze neočekávaně plnění poloţky daňových příjmů, která byla niţší, neţ bylo původně rozpočtováno. I v této situaci dokázali zastupitelé města sníţit celkovou zadluţenost téměř o 16 % oproti roku 2008. Dluh města klesl o více neţ 1 mld. Kč na částku 6 510,3 mil. Kč. Pokud se zaměřím na ukazatel dluhové sluţby, musím zmínit jeho výrazný nárůst téměř k hodnotě 30 %. V letech předcházejících roku 2009 se hodnota ukazatele dluhové sluţby pohybovala v rozmezí 2-4 %. Konkrétní hodnoty ukazatele dluhové sluţby jsou uvedeny v kapitole 6.4 Dluhová sluţba Brna i s potřebnými vstupními daty. Doporučila bych samosprávě města Brna zefektivnit systém řízení a provést personální audit, který by mohl objevit a později eliminovat nadbytečné pracovníky. Z výsledku odborně zpracovaného finančního auditu, by mohli představitelé města získat finanční prostředky na tvorbu finančních rezerv. Hospodaření statutárního města Brna povaţuji za vyváţené. Kvalitně zpracovaný rozpočtový výhled 2001-2010 dopomohl městu k udrţení dlouhodobě stanovených hodnot. Tento strategický dokument umoţnil plnění strategií a cílů, které si město stanovilo. Výsledkem je postupné sniţování celkového dluhu a plánování očekávaných příjmů a výdajů. Město mohlo realizovat
61
řadu významných investičních akcí, aniţ by zbytečně prohloubilo celkový dluh, jen díky dodrţení stanovených limitů, které si dlouhodobě stanovilo.
62
9 Přehled informačních zdrojů [1] 1. Kapitola - Hospodaření územně samosprávných celků [online]. [cit. 2011-03-04]. Www.scomp.cz. Dostupné z WWW: . [2] ČERVENKA, MIROSLAV. Soustava veřejných rozpočtů. 1. vydání. Praha: Leges, 2009. 208 s. ISBN 978-80-87212-11-0. [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 28.5. 2010, 4.3. 2011 [cit. 2011-0315]. Počet obyvatel v obcích k 1.1. 2010. Dostupné z WWW: . [4] E-opora předmětu Veřejná správa: Obec, kraj, centrum: Obec [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně-Ústav financí, 2009 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: . [5] E-opora předmětu Veřejná správa: Teorie voleb a volební techniky [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně-Ústav financí, 2009 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . [6] E-opora předmětu Veřejná správa: Transformace veřejné správy [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně-Ústav financí, 2009 [cit. 2011-02-25]. Dostupné z WWW: . [7] HAMERNÍKOVÁ, B.; MAATYOVÁ, A.; A KOL. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. [8] Hospodaření územně samosprávného celku [online]. 2007 [cit. 201103-04]. Slovník nejčastěji pouţívaných pojmů ve veřejné správě. Dostupné z WWW: . [9] JANŠOVÁ, MARIE. Evropská charta místní samosprávy. Epravo.cz [online]. 16.9. 2001, [cit. 2011-02-27]. Dostupný z WWW: . [10] JEDNOTLIVÉ ÚTVARY. Brno [online]. 3.2. 2011 [cit. 2011-04-03]. Rating města. Dostupné z WWW: .
63
[11] KAMENÍČKOVÁ, VĚRA. Obecní dluh -- podrobnější pohled na zadlužení územní samosprávy. Deník veřejné správy [online]. 8.2. 2008, OF 5/2007, [cit. 2011-03-23]. Dostupný z WWW: . [12] KAMENÍČKOVÁ, VĚRA. Internet Rating obcí. Deník veřejné správy [online]. 12.10. 2010, OF 4/2010, [cit. 2011-03-28]. Dostupný z WWW: . [13] KAMENÍČKOVÁ, VĚRA. Czech credit bureau [online]. 5.8. 2010 [cit. 2011-04-02]. Jak dopadly obecní rozpočty v roce ekonomické recese?. Dostupné z WWW: . [14] MAKLÉŘSKÁ-ZKOUŠKA.CZ [online]. c2010-2011 [cit. 2011-0403]. Ratingová stupnice. Dostupné z WWW: . [15] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. c2005 [cit. 201103-28]. Monitoring hospodaření obcí. Dostupné z WWW: [16] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. c2005 [cit. 201103-28]. Regulace zadluženosti obcí a krajů - ukazatel dluhové služby. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ver_rozpocty_12197.htm l?year=2008>. [17] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. c2005 [cit. 201103-29]. Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2009. Dostupné z WWW: . [18] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online]. c2005 [cit. 201103-28]. Veřejná diskuze č. 2/2011 - tématika: zadluženost obcí, poskytování dotací z územních rozpočtů a komunální dluhopisy. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_verejne_diskuse.html >. [19] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-21]. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Dostupné z WWW: .
64
[20] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-19]. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Dostupné z WWW: . [21] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-19]. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Dostupné z WWW: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/108 21/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_l=128/2000&PC_8411_pi=0&PC_ 8411_ps=50⩅>. [22] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-19]. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních celků. Dostupné z WWW: . [23] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-19]. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Dostupné z WWW: . [24] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-19]. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Dostupné z WWW: . [25] MINISTERSTVO VNITRA. Portál veřejné správy České republiky [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-19]. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Dostupné z WWW: . [26] ODBOR ROZPOČTU A FINANCOVÁNÍ. Brno [online]. 18.2. 2011 [cit. 2011-04-03]. Plnění rozpočtu statutárního města Brna. Dostupné z WWW: . [27] ORGANIZAČNÍ ODBOR. Brno-Magistrát města Brna [online]. 2010, 19.11. 2010 [cit. 2011-02-24]. Schéma řízení statutárního města Brna a Magistrátu města Brna. Dostupné z WWW: .
65
[28] PEKOVÁ, JITKA. Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vydání. Praha: Codex Bohemia, 1997. 296 s. ISBN 80-85963-34-5. [29] PEKOVÁ, JITKA. Místní rozpočty. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 253 s. ISBN 80-7079-704-5. [30] PEKOVÁ, JITKA. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. aktualizované přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008. 580 s. ISBN 97880-7357-358-4. [31] PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J.; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. [32] PROVAZNÍKOVÁ, ROMANA. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. [33] ŠELESOVSKÝ, JAN, A KOL. Cvičebnice otázek ze základů veřejné ekonomiky, veřejné správy a regionální politiky. 3. přepracované a rozšířené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 142 s. ISBN 80-210-2758-4. [34] TETŘEVOVÁ, LIBĚNA. Veřejná ekonomie. Úvod do problému. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. 136 s. ISBN 80-7194544-7. [35] TOMÁŠKOVÁ, EVA. Veřejné finance. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 115 s. ISBN 80-210-4177-3. [36] WWW.TPLUST.ESTRANKY.CZ - Seminární práce - Veřejná správa Periodizace vývoje veřejné správy na území ČR + charakteristika jednotlivých etap: [online]. 31. 3. 2007 [cit. 2011-02-24]. Dostupné z: http://www.tplust.estranky.cz/clanky/seminarni-prace/periodizacevyvoje-verejne-spravy-na-uzemi-cr-charakteristika-jednotlivych-etap [37] Zpráva o činnosti statutárního města Brna v roce 2009. 9. vydání. Brno: Magistrát města Brna, 2010. 97 s. Dostupné z WWW: . [38] ŢEHROVÁ, JANA; PFEIFEROVÁ, DANIELA. Finance municipalit. 1. vydání. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta, 2006. 122 s. ISBN 978-80-213-1418-4.
66
Přílohy
67
Tab. 11
Zadluţenost statutárního města Brna k 31.12. 2005
ZADLUŽENOST STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA K 31.12.2005 (v tis. Kč) Nesplacená jistina Účel úvěru (půjčky) Příjemce k 31.12.2005 komunální obligace – I. emise město 2 031 300 komunální obligace – II. emise město 2 585 700 Komunální obligace města Brna 4 617 000 celkem Brněnská průmyslová zóna Černovická terasa Evropská investiční banka Úvěry města Brna celkem regenerace bytového fondu v Brně (1996) regenerace bytového fondu v Brně (1997) regenerace bytového fondu v Brně (1998) regenerace bytového fondu v Brně (1999) regenerace bytového fondu v Brně (2000) půjčka pro zaměstnance Zetoru Bezúročné půjčky města Brna celkem nájemní bydlení nájemní bydlení nájemní bydlení reg. byt. domu Vaculíkova reg. byt. domu Brechtova reg. byt. domu Ibsenova reg. byt. domu Merhautova 210-214 reg. byt. domu H. Malířové reg. byt. domu Merhautova 218 nástavba byt. domu H. Malířové reg. byt. domu Kamínky 6 reg. byt. domu Oblá 2
město
14 853
město
2 200 000 2 214 853
město
11 300
město
9 000
město
13 500
město
13 500
město
13 000
město
894 61 194
MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec
7 000 48 717 16 726 18 306 18 122 5 487 5 925 16 201 7 046 11 087 9 640 9 512
68
MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 14 Lískovec MČ Brno - Královo reg. byt. domu Tábor 43-63 Pole reg. byt. domu MČ Brno - Bystrc reg. byt. domu MČ Brno - Líšeň MČ Brno reg. byt. Domu Kohoutovice MČ Brno reg. byt. Domu Kohoutovice MČ Brno reg. byt. Domu Kohoutovice MČ Brno reg. byt. domů - Krausova, Húskova Černovice Úvěry městských částí celkem reg. byt. domu Oblá 3
Celkem k 31.12.2005 Zdroj: Závěrečný účet města Brna za rok 2005
statutární město Brno
4 614 9 819 32 894 45 040 81 000 20 974 25 480 27 830 9 730 430 189 7 323 236
69
Tab. 12
Zadluţenost statutárního města Brna k 31.12. 2006
ZADLUŽENOST STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA K 31.12.2006 (v tis. Kč) Nesplacená jistina Účel úvěru (půjčky) Příjemce k 31.12.2006 komunální obligace – I. Emise město 2 031 300 komunální obligace – II. Emise město 2 585 700 Komunální obligace města Brna 4 617 000 celkem Brněnská průmyslová zóna Černovická terasa Evropská investiční banka Úvěry města Brna celkem regenerace bytového fondu v Brně (1997) regenerace bytového fondu v Brně (1998) regenerace bytového fondu v Brně (1999) regenerace bytového fondu v Brně (2000) půjčka pro zaměstnance Zetoru Bezúročné půjčky města Brna celkem nájemní bydlení reg. byt. domu Vaculíkova reg. byt. domu Brechtova reg. byt. domu Ibsenova reg. byt. domu Merhautova 210-214 reg. byt. domu H. Malířové reg. byt. domu Merhautova 218-222 nástavba byt. domu H. Malířové reg. byt. domu Kamínky 6 reg. byt. domu Oblá 2 reg. byt. domu Oblá 3 reg. byt. domu Oblá 14
město
10 872
město
2 200 000 2 210 872
město
9 000
město
13 500
město
13 500
město
13 000
město
814 49 814
MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec
65 335 9 153 12 898 4 666 5 133 14 181 6 192 9 689 9 014 8 895 4 212 9 064
70
MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 9,11,13 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 15,17,19 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Kamínky 17,19 Lískovec MČ Brno - Královo reg. byt. domu Tábor 43-63 Pole reg. byt. Domu MČ Brno - Bystrc reg. byt. domu MČ Brno - Líšeň MČ Brno reg. byt. Domů Kohoutovice MČ Brno reg. byt. domů - Krausova, Húskova Černovice MČ Brno reg. KD Rubín Ţabovřesky reg. bytových domů MČ Brno - Slatina Úvěry městských částí celkem statutární město CELKEM k 31.12.2006 Brno reg. byt. domu Oblá 5,7
Zdroj: Závěrečný účet města Brna za rok 2006
4 320 6 480 6 480 5 760 28 772 40 240 72 000 66 253 8 650 18 000 15 468 430 855 7 308 541
71
Tab. 13
Zadluţenost statutárního města Brna k 31.12. 2007
ZADLUŽENOST STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA K 31.12.2007 (v tis. Kč) Nesplacená jistina Účel úvěru (půjčky) Příjemce k 31.12.2007 komunální obligace – I. emise (2001 město 2 031 300 - 2011) komunální obligace – II. emise město 2 585 700 (2002 - 2009) Komunální obligace města Brna 4 617 000 celkem Brněnská průmyslová zóna Černovická terasa Evropská investiční banka Úvěry města Brna celkem regenerace bytového fondu v Brně (1998 – 2008) regenerace bytového fondu v Brně (1999 – 2009) regenerace bytového fondu v Brně (2000 – 2010) Bezúročné půjčky města Brna celkem nájemní bydlení (2 úvěry) reg. byt. domů – panelových reg. byt. domu - cihlových reg. byt. domu Brechtova reg. byt. domu Ibsenova reg. byt. domu Merhautova 210-214 reg. byt. domu H. Malířové nástavba byt. domu H. Malířové reg. byt. domu Merhautova 218-222 reg. byt. domu Kamínky 6 reg. byt. domu Oblá 2 reg. byt. domu Oblá 3 reg. byt. domu Oblá 14
město
6 892
město
2 200 000 2 206 892
město
13 500
město
13 500
město
13 000 40 000
MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec
19 990 38 072 48 111 7 488 3 725 4 143 11 447 7 821 5 291 8 275 8 166 3 811 8 308
72
MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 9,11,13 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 15,17,19 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Kamínky 17,19 Lískovec MČ Brno - Královo reg. byt. domu Tábor 43-63 Pole reg. byt. Domu MČ Brno - Bystrc reg. byt. Domu MČ Brno - Líšeň MČ Brno reg. byt. domů (3 úvěry) Kohoutovice MČ Brno reg. byt. domů - Krausova, Húskova Černovice MČ Brno reg. byt. domů Černovice MČ Brno reg. KD Rubín Ţabovřesky reg. bytových domů MČ Brno - Slatina MČ Brno rekonstrukce bytových domů Vinohrady Úvěry městských částí celkem reg. byt. domu Oblá 5,7
CELKEM k 31.12.2007 Zdroj: Závěrečný účet města Brna za rok 2007
statutární město Brno
4 271 6 406 6 406 5 695 24 166 36 400 63 000 58 324 7 570 9 944 18 000 31 476 26 500 472 806 7 336 698
73
Tab. 14
Zadluţenost statutárního města k 31.12 2008
ZADLUŽENOST STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA K 31.12.2008 (v tis. Kč) Nesplacená jistina Účel úvěru (půjčky) Příjemce k 31.12.2008 komunální obligace – I. emise (2001 město 2 031 300 - 2011) komunální obligace – II. emise město 2 585 700 (2002 - 2009) Komunální obligace města Brna 4 617 000 celkem Brněnská průmyslová zóna město Černovická terasa Evropská investiční banka – I. tranše město (2005) Evropská investiční banka – II. město tranše (2008) Úvěry města Brna celkem regenerace bytového fondu v Brně (1999 – 2009) regenerace bytového fondu v Brně (2000 – 2010) Bezúročné půjčky města Brna celkem nájemní bydlení nájemní bydlení reg. byt. domů - panelových reg. byt. domů - cihlových reg. byt. domu Brechtova reg. byt. domu Ibsenova reg. byt. domu Merhautova 210-214 reg. byt. domu H. Malířové nástavba byt. domu H. Malířové reg. byt. domu Merhautova 218-222 reg. byt. domu Kamínky 6 reg. byt. domu Oblá 2 reg. byt. domu Oblá 3
2 912 2 200 000 300 000 2 502 912
město
13 500
město
13 000 26 500
MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec
4 000 14 051 32 721 50 000 1 902 2 743 3 107 8 584 5 865 4 328 7 507 7 407 3 410
74
MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 5,7 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 9,11,13 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Oblá 15,17,19 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Kamínky 17,19 Lískovec MČ Brno - Královo reg. byt. domu Tábor 43-63 Pole reg. byt. domů MČ Brno - Bystrc reg. byt. domů MČ Brno - Líšeň MČ Brno reg. byt. domů (3 úvěry) Kohoutovice MČ Brno reg. byt. domů - Krausova, Húskova Černovice MČ Brno reg. byt. domů Černovice MČ Brno reg. KD Rubín Ţabovřesky reg. bytových domů MČ Brno - Slatina reg. bytových domů MČ Brno - Slatina MČ Brno rekonstrukce bytových domů Vinohrady Úvěry městských částí celkem reg. byt. domu Oblá 14
CELKEM k 31.12.2008 Zdroj: Závěrečný účet města Brna za rok 2008
statutární město Brno
7 553 4 219 6 330 6 330 5 626 19 289 32 560 54 000 50 380 6 490 9 944 16 951 29 380 40 399 61 833 496 909 7 643 321
75
Tab. 15
Zadluţenost statutárního města Brna k 31.12. 2009
ZADLUŽENOST STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA K 31.12.2009 (v tis. Kč) Nesplacená jistina Účel úvěru (půjčky) Příjemce k 31.12.2009 komunální obligace – I. emise (2001 město 2 031 300 - 2011) Komunální obligace města Brna 2 031 300 emitované směnky (2009 - 2010) město Emitované směnky města Brna Evropská investiční banka – I. tranše město (2005) Evropská investiční banka – II. město tranše (2008) Úvěry města Brna regenerace bytového fondu v Brně (2000 – 2010) Bezúročné půjčky města Brna nájemní bydlení nájemní bydlení reg. byt. domů - panelových reg. byt. domů - cihlových reg. byt. domu Ibsenova reg. byt. domu Merhautova 210-214 reg. byt. domu H. Malířové nástavba byt. domu H. Malířové reg. byt. domu Merhautova 218-222 reg. byt. domu Kamínky 6 reg. byt. domu Oblá 2 reg. byt. domu Oblá 3 reg. byt. domu Oblá 14 reg. byt. domu Oblá 5,7 reg. byt. domu Oblá 9,11,13
město
1 450 000 1 450 000 2 200 000 300 000 2 500 000 13 000 13 000
MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Ţidenice MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Sever MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový Lískovec
3 000 13 085 27 066 45 832 1 717 2 022 5 587 3 817 3 320 6 705 6 617 3 009 6 798 3 984 5 975
76
MČ Brno - Nový Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Kamínky 17,19 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Sváţná 19,21 Lískovec MČ Brno - Nový reg. byt. domu Sváţná 26-32 Lískovec MČ Brno - Královo reg. byt. domu Tábor 43-63 Pole reg. byt. domů MČ Brno - Bystrc reg. byt. domů MČ Brno - Líšeň MČ Brno reg. byt. domů (3 úvěry) Kohoutovice MČ Brno reg. byt. domů - Krausova, Húskova Černovice MČ Brno reg. byt. domů Černovice MČ Brno reg. KD Rubín Ţabovřesky reg. bytových domů MČ Brno - Slatina reg. bytových domů MČ Brno - Slatina reg. bytových domů MČ Brno - Slatina MČ Brno rekonstrukce bytových domů Vinohrady MČ Brno rekonstrukce bytových domů Vinohrady Úvěry městských částí reg. byt. domu Oblá 15,17,19
CELKEM k 31.12.2009 Zdroj: Závěrečný účet města Brna za rok 2009
statutární město Brno
5 975 5 312 2 594 11 343 14 206 28 720 45 000 41 920 5 410 9 944 14 997 27 284 37 685 44 319 54 317 28 500 516 060 6 510 360
77
Tab. 16
Stupnice pro dlouhodobý rating
Stan. & Poor's;
Moody's Aaa
AAA
Aa1
AA+
Aa2
AA
Aa3
AA-
A1
A+
A2
A
A3
A-
Baa1
BBB+
Baa2
BBB
Baa3
BBB-
Ba1
BB+
Ba2
BB
Ba3
BB-
B1
B+
B2
B
B3
B-
Caa
CCC
Ca
CC
C
C D
WR NR
Zhodnocení Téměř ţádné úvěrové riziko. Vynikající schopnost splnění finančních závazků. Bezpečná investice s nízkým rizikem.
Bezpečná investice, náchylná na ekonomické události a negativní vlivy v daném oboru podnikání. Středně bezpečná investice vyskytující se často při zhoršených podmínkách v ekonomice. Stále dostatečná schopnost dostát svým závazkům, ale situace se můţe zhoršit. Spekulativní investice - dluţník čelí nepříznivým podmínkám a je problematické předpovídat budoucí vývoj.
Spekulativní investice - dluţník čelí nepříznivým podmínkám a očekává se zhoršení situace.
Pravděpodobnost úpadku nebo jiné přerušení činnosti závazky nejspíše nebudou splaceny. Velmi vysoká pravděpodobnost úpadku. Trvalá neschopnost dluţníka dostát svým závazkům. Hodnocení staţeno.
NR
Subjekt bez ratingu.
Zdroj: MAKLÉŘSKÁ-ZKOUŠKA.CZ [online]. c2010-2011 [cit. 2011-04-03]. Ratingová stupnice. Dostupné z WWW: .
78
Tab. 17
Stupnice pro krátkodobý rating
Stan.& Poor's
Moody's
Zhodnocení (v rámci krátkého období)
P-1
A-1+
Vynikající schopnost plnit své finanční závazky.
P-2
A-1
Velmi dobrá schopnost plnit své finanční závazky.
A-2
Uspokojivá schopnost plnit své finanční závazky.
A-3
Nepříznivé ekonomické podmínky by mohly oslabit schopnost dluţníka plnit své finanční závazky.
B
Spekulativní charakter - náchylnost k negativním změnám.
C
Vysoké riziko neschopnosti dluţníka plnit své finanční závazky. Závislost na ekonomické situaci a podmínkách v daném odvětví podnikání.
D
Dluţník je v prodlení, neplní své finanční závazky.
P-3
NP (not prime)